Analýza zpravodajství ČT /Q1 -

Transkript

1 Analýza zpravodajství ČT /Q1 - Realizace: Media Tenor Petr Havlíček, Libor Mihalka petr.havlicek@innovatio.cz U Tiskárny 9, Ostrava Tel: Stav: Verze 01 Page 1 (Total 30)

2 OBSAH 1. Metodologický úvod Přehled kritérií Management Summary Tematická variabilita a struktura zpravodajství Vztažné oblasti zpravodajství Politické zpravodajství Ekonomické zpravodajství Minority ve zpravodajství Page 2 (Total 30)

3 SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Variabilita domácího zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací)... 8 Graf 2: Podíl deseti nejčetnějších domácích témat na celkovém množství příspěvků (pouze delší formy; srovnání hlavních zpravodajských relací)... 9 Graf 3: Variabilita zahraničního zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací)... 9 Graf 4: Graf 5: Graf 6: Graf 7: Graf 8: Srovnání rozdílů v tematické agendě relací Událostí a Televizních novin (úroveň kategorie témat) Srovnání rozdílů v tematické agendě relací Událostí a Zpravodajského deníku (úroveň kategorie témat) Vývoj podílu příspěvků o kriminálních činech na zpravodajství (srovnání Událostí, Televizních novin a Zpravodajského deníku) Vývoj podílu příspěvků o přírodních kalamitách na zpravodajství (srovnání Událostí, Televizních novin a Zpravodajského deníku) Podíl příspěvků bez vztahu k ČR na celkovém počtu příspěvků (srovnání Událostí, Televizních novin a Zpravodajského deníku) Graf 9: Vztažné oblasti zahraničního zpravodajství (Události) Graf 10: Poměr mezi podílem příspěvků z jednotlivých regionů a podílem obyvatel (celostátní zpravodajské relace ČT bez Dobrého rána) Graf 11: Vývoj podílu příspěvků o Praze (srovnání hlavních zpravodajských relací) Graf 12: Pokrytí krajů v pořadech regionálního zpravodajství ČT Graf 13: Srovnání míry neutrality prezentace politických stran a podílu výpovědí o programově politických postojích/krocích (Události) Graf 14: Struktura informací o parlamentních stranách (srovnání stanic) Graf 15: Podíl výpovědí o KSČM na zpravodajství o parlamentních stranách (srovnání hlavních relací + celostátních zpráv ČT a ČRo1) Graf 16: Četnost výpovědí o parlamentních stranách a tendence hodnocení (Události) Graf 17: Tematická agenda a kontext hodnocení ČSSD (Události) Graf 18: Tematická agenda a kontext hodnocení ODS (Události) Graf 19: Tematická agenda a kontext hodnocení KDU-ČSL (Události) Graf 20: Tematická agenda a kontext hodnocení US-DEU (Události) Graf 21: Tematická agenda a kontext hodnocení KSČM (Události) Graf 22: Hitparáda politiků podle počtu výpovědí + tendence (Události) Graf 23: Hodnocení makroekonomické situace ČR (počet prezentovaných aspektů) Graf 24: Prezentace podnikové sféry (počet výpovědí o podnicích srovnání relací) Graf 25: Počet výpovědí a kontext hodnocení vybraných podniků (Události) Graf 26: Tematické souvislosti a kontext hodnocení podniků (Události) Graf 27: Vývoj podílu žen na zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací) Graf 28: Hitparáda nejpopisovanějších žen (Události) Graf 29: Počet příspěvků s informacemi o menšinách (srovnání hlavních zpravodajských relací) Graf 30: Hlavní témata příspěvků, v nichž byli popisováni představitelé menšin (srovnání hlavních zpravodajských relací) Page 3 (Total 30)

4 1. Metodologický úvod Tento dokument byl zpracován na základě požadavku České televize a shrnuje základní zjištění analýzy zpravodajských pořadů vybraných elektronických médií, kterou pro Českou televizi na čtvrtletní bázi zajišťuje společnost Media Tenor. Spolupráce byla zahájena v červenci 2001 a od té doby kontinuálně probíhá. Kritéria, prostřednictvím kterých tato analýza posuzuje kvalitu zpravodajství České televize, byla zvolena tak, aby bylo možné posoudit, do jaké míry zpravodajství napomáhá divákům utvořit si vlastní názor na stav a vývoj společenství ve všech důležitých oblastech. S ohledem na toto kritérium je posuzována kvalita zpravodajství, ať již domácího, zahraničního, ekonomického nebo politického. Hodnocena je tedy především variabilita, tematická struktura, zájem o relevantní tematické aspekty (například EU, hospodářská politika), způsob informování o politických stranách, případně také další atributy zpravodajství v závislosti na klíčových skutečnostech, které se v průběhu analyzovaného období staly jak v ČR, tak ve světě. Z důvodu posouzení pozice Událostí a Událostí, komentářů jsou výsledky, je-li to účelné, porovnávány také s výsledky analýzy Televizních novin a Zpravodajského deníku (jako reprezentantů privátních televizí) nebo Ozvěn dne v 18:00 (jako dalšího představitele média veřejné služby). V možnostech analytiků není posouzení/ověření pravdivosti a přesnosti informací zveřejněných v jednotlivých příspěvcích. Zvolený postup obsahové analýzy umožňuje posuzovat kvalitu zpravodajských pořadů prostřednictvím zkoumání jeho obsahové struktury a jednoznačně identifikovatelných atributů. Není-li uvedeno v následujícím textu jinak, vztahují se veškeré výsledky k období od do ; grafy prezentující vývoj v čase zachycují období od do V relacích elektronických médií, které byly zařazeny do analýzy, bylo v v prvním kvartálu 2005 odvysíláno a analytickým týmem zpracováno celkem příspěvků. Jednotlivá zjištění jsou doplněna popisem metodologických východisek tak, aby dokument byl srozumitelný i těm čtenářům, kteří doposud nemají zkušenost s obsahovou analýzou obecně a s její konkrétní aplikací v rámci projektu analýz zpravodajství pro ČT. Page 4 (Total 30)

5 2. Přehled kritérií Obsahová analýza připravovaná pro Českou televizi nabízí řadu možných úhlu pohledů na strukturu zpravodajství. Pro tuto kvartální analýzu byla vybrána následující kritéria: a) Tematická variabilita a struktura zpravodajství Kritérium posuzuje různorodost a relevanci domácího a zahraničního zpravodajství jako takového. Základním interpretačním východiskem je premisa, že čím je zpravodajství obsahově variabilnější, tím více prostoru dostává divák pro nezávislé vytvoření vlastního názoru. To je plně v souladu s úlohou média veřejné služby. Z tematické struktury je možné posuzovat relevanci agendy. Témata, která se týkají společenství jako takového (tj. mají obecnější platnost, mohou sloužit jako hodnotové orientátory), jsou považována za relevantnější než témata, která se týkají pouze individuálních činů/skutků nebo která jsou zařazována s cílem poskytnout zábavu (například kuriozity, nehody, individuální trestné činy, zvířátka ). b) Vztažné oblasti zpravodajství Stejně jako tematickou variabilitu je možné posuzovat variabilitu zpravodajství o geografických oblastech. Je možné posoudit podíl domácího a zahraničního zpravodajství a vyváženost zpravodajství o domácích regionech. c) Politické zpravodajství Způsob referování o politických stranách je důvodem spekulací o vyváženosti a vzájemném vztahu médií k politikům. Analýza vychází z teoretického předpokladu, že jednotliví novináři zachovávají od popisovaných/citovaných politiků/stran odstup a nemají žádný důvod informace prezentovat v negativním nebo pozitivním kontextu. Analýza tak ctí presumpci neviny novinářů při tvorbě politického zpravodajství. Kvalitu politického zpravodajství je možné posuzovat prostřednictvím analýzy podílů informací o programově politických postojích/krocích stran a jejích představitelů. Vysoký podíl stranických a mezistranických informací zpravidla vede k tomu, že strana je vnímána jako nejednotná bez specifického programového vymezení. Kromě toho analýza nabízí také informaci o hodnocení jednotlivých stran, přičemž explicitní hodnocení politiků/politických stran zpravidla nepochází od reportérů, ale od politických partnerů a odpůrců. d) Ekonomické zpravodajství Ekonomika patří ke klíčovým tématům zpravodajství. Intenzita a způsob informování o ekonomické situaci země ovlivňuje připravenost voličů účastnit se voleb, ale styl zpravování o ekonomice také pochopitelně ovlivňuje kupní chování veřejnosti. Proto analýza sleduje vývoj zájmu o ekonomiku ČR, hodnocení ekonomické situace a také tematické aspekty ekonomických informací. e) Minority ve zpravodajství, problematika gender Důležitým úkolem médií je informovat o menšinách a pro menšiny. Obsahová analýza umožňuje posoudit četnost a kvalitu zpravodajství o minoritách. K minoritám s ohledem na situaci v mediální realitě jsou v této analýze zařazeny i ženy. Page 5 (Total 30)

6 3. Management Summary Variabilita obsahové agendy: Nejvariabilnější domácí zpravodajství jak absolutně, tak v příspěvcích delších forem odvysílaly v 1. kvartálu 2005 Události, následované hlavní zpravodajskou relací ČRo1. Ze srovnání hlavních zpravodajských relací vyplývá, že nejméně variabilní zpravodajství nabídl Zpravodajský deník TV Prima. Rovněž zahraniční zpravodajství Událostí je variabilnější jak v delších formách, tak celkově než zprávy privátních stanic a ČRo1. Dlouhodobě nejnižší variabilitu nabízí i v této oblasti Zpravodajský deník TV PRIMA. Ze srovnání obsahové agendy Událostí a Televizních novin je zřejmé, že Události se soustředí na společensky relevantnější témata (MEZINÁRODNÍ UDÁLOSTI, STÁTNÍ SPRÁVA, EU, OBRANA+NATO) než Televizní noviny. Ty naopak upřednostňují příspěvky z kategorie BEZPEČNOST, PŘÍRODA či SPOLEČNOST. Obdobný rozdíl v obsahové agendě ukazuje i srovnání Událostí a Zpravodajského deníku TV PRIMA. Srovnání dokládá, že hlavní relace privátních stanic k sobě mají obsahovou strukturou velmi blízko. Jedním ze základních indikátorů, které vypovídají o orientaci relace, je podíl příspěvků o kriminálních činech na zpravodajství. Z analýzy vyplývá, že podíl kriminálních činů na zpravodajství Událostí je nejen dlouhodobě výrazně nižší než na zpravodajství hlavních relací privátních stanic, ale také v průběhu posledních 13 měsíců kontinuálně klesá. Zatímco v srpnu 2004 dosáhl v Událostech hranice 3 procent, v březnu ,2 %. Zemětřesení v JV Asii a řádění tsunami na přelomu roku významně proniklo do zpravodajství hlavních relací ČT, Novy a Primy. V prosinci 2004 a v lednu 2005 zařadily nejvyšší podíl příspěvků delších forem o této katastrofě do vysílání Události. Vztažné oblasti zpravodajství: Ze srovnání podílu příspěvků o zahraničí na hlavních zprávách ČT, Novy a Primy vyplývá, že nejmezinárodnější jsou dlouhodobě Události (zájem o dění v zahraničí kulminoval v listopadu 2004 prezidentské volby v USA a na Ukrajině). Vývoj v jednotlivých měsících ukazuje, že zatímco Události přizpůsobují formát relace aktuálnímu dění ve světě (výkyvy v podílu zpráv bez vztahu k ČR), Televizní noviny a Zpravodajský deník udržují dlouhodobě stabilní úroveň zpráv o zahraničí. V prvním kvartálu 2005 se stal nejpopisovanější zemí ve zpravodajství Událostí Irák před USA a Slovenskem. Irák a USA zaujaly stejnou příčku i v Ozvěnách dne v 18:00 (Radiožurnál). V Televizních novinách a Zpravodajském deníku stály v centru pozornosti Spojené státy. V rámci zpravodajství o regionech prezentovaly celostátní zprávy ČT relativně nejvyšší podíly příspěvků o Praze (22 %), Budějovicku (8 %), Královéhradecku (8 %) a Karlovarsku (5 %) relativní posouzení vyplývá z orientačního srovnání s podílem obyvatel daného regionu (jako divácké skupiny) na populaci. Při souhrnném pohledu na pokrytí vztažných oblastí ve zpravodajských relacích regionálních redakcí ČT se ukazuje, že mezi kraji dominují Jihomoravský kraj (JM večerník) a Moravskoslezský kraj a Olomoucko (Report). Z krajů, které pokrývá Večerník z Čech, dosáhlo srovnatelného podílu pouze Jihočesko. Výsledek je jednoznačně podmíněn velikostí území, pro které ta která regionální relace svůj zpravodajský servis zajišťuje, a obdobnou délkou relace. Politické zpravodajství: S nejvyšším podílem programově politických postojů/kroků byly v Událostech ve sledovaném období představeny obě opoziční strany ODS a KSČM. Nejvyšší podíl informací vnitrostranického charakteru odvysílaly Události o ČSSD (volba předsedy strany). S nejvyšší mírou neutrality informovaly Události o ODS, nejvyšší podíl výpovědí s negativním nebo pozitivním zabarvením vyslovili autoři o ČSSD (např. vnitrostranická konfrontace Palas Gross v průběhu volby předsedy strany). Z hlavních zpravodajských relací věnuje relativně nejvyšší počet výpovědí KSČM Zpravodajský deník před Událostmi. Pokud do srovnání zahrneme i souhrnný podíl Page 6 (Total 30)

7 celostátních zpravodajských relací ČT (bez Dobrého rána) a ČRo1 (všechny relace Ozvěn dne), pak nejvyšší podíl výpovědí o KSČM zazněl právě v celostátních zprávách ČT (z těchto pořadů se na prezentaci KSČM a témat s ní souvisejících podílely nejvyšší měrou Události, komentáře 9 %). Ekonomika: Ze srovnání makroekonomického zpravodajství hlavních relací ČT, Novy a Primy jednoznačně vyplývá nejvyšší zájem Událostí o prezentaci této agendy. K nejvýznamnějším tématům v Událostech patřily hodnota Kč, saldo obchodní a platební bilance a růst HDP. Z konkrétních českých podniků se Ozvěny dne v 18:00 a Zpravodajský deník nejvíce soustředily na Český Telecom, jehož privatizační kauza se blížila do finále. Pouze Události z hlavních relací razily nejdůsledněji vlastní agendu: nejvíce výpovědí odvysílaly v souvislosti s Lesy České republiky. Televizní noviny pak nejčastěji informovaly o Českých drahách. Minority: Z analýzy vyplývá, že Události a Ozvěny dne v 18:00 prezentují ve zpravodajství kvantitativně nižší podíl žen než Televizní noviny a Zpravodajský deník. To odpovídá mj. i rozdílům v obsahové agendě médií veřejné služby a privátních stanic. Témata ve veřejném zájmu (státní správa, EU, obrana/armáda) jsou v realitě výraznější doménou mužů než témata bytostně společenská. Z etnických menšin byli nejčastěji prezentováni Romové, přičemž samotné Události odvysílaly 11 z celkem 20 příspěvků, v nichž byli na prostoru alespoň 5 vteřin popisováni nebo citováni Romové. Page 7 (Total 30)

8 4. Tematická variabilita a struktura zpravodajství Tematická variabilita posuzuje, jak dalece bylo zpravodajství různorodé. Každému jednotlivému příspěvku je přiřazeno jedno hlavní téma v závislosti na převažujícím obsahu příspěvku. Témata jsou přitom příspěvkům přiřazována z předem definovaného seznamu, který je průběžně rozšiřován v závislosti na nových aspektech, které s vyšší frekvencí do zpravodajství pronikají. Seznam sám obsahuje k cca 800 různých témat. Hodnoty v grafu 1 ukazují, kolik různých témat z celkového množství bylo v daném zpravodajském pořadu za analyzované období prezentováno. Žluté pruhy zobrazují variabilitu v delších zpravodajských formách (filmové reportáže, živé vstupy, obrazové zprávy), modré pruhy zahrnují všechny formy (tedy včetně přehledů zpráv a čtených zpráv ve studiu). Pokud pořad dosáhl vysoké tematické variability v delších formách, ukazuje to, že zpravodajství neklouže po povrchu, ale věnuje tématům dostatek vysílacího času. Graf 1: Variabilita domácího zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací) Události Události, komentáře Tel. noviny Zpravodajský deník Ozv. dne 18: dlouhé formy všechny příspěvky Graf č. 1 dokládá, že nejvariabilnější domácí zpravodajství jak absolutně, tak v delších formách odvysílaly v 1. kvartálu 2005 Události, následované hlavní zpravodajskou relací ČRo1. Ze srovnání vyplývá, že nejméně variabilní zpravodajství nabídl Zpravodajský deník TV Prima. Graf č. 2 ukazuje rovnoměrnost pokrytí domácího zpravodajství. Porovnává podíl prostoru, který věnovaly relace 10 nejčastěji prezentovaným tématům, s podílem prostoru, který zaujala všechna ostatní témata. Čím nižší je podíl pro 10 nejčetnějších témat, tím více prostoru zbývá pro prezentaci dalších témat, a tím rovnoměrněji zpravodajství pokrývá realitu. Relativní vyjádření použité v grafu má navíc tu výhodu, že do výsledků nepromlouvá délka relace, na níž je do značné míry závislý počet různých odvysílaných témat. Z grafu č. 2 vyplývá, že Události, komentáře dosáhly nejvyšší rovnoměrnosti pokrytí domácího zpravodajství, protože věnovaly 10 nejčastěji popisovaným tématům méně prostoru než ostatní srovnávané relace. Z grafu rovněž jednoznačně vyplývá, nakolik vyšší je rovnoměrnost pokrytí hlavních relací médií veřejné služby (Události a Události, komentáře ČT a Ozvěny dne v 18:00 Radiožunálu) ve srovnání s privátními stanicemi (Televizní noviny Novy a Zpravodajský deník Primy). Page 8 (Total 30)

9 Graf 2: Podíl deseti nejčetnějších domácích témat na celkovém množství příspěvků (pouze delší formy; srovnání hlavních zpravodajských relací) 0% 25% 50% 75% 100% Události 34% 66% Události, komentáře 30% 70% Tel. noviny 39% 61% Zpravodajský deník 40% 60% Ozv. dne 18:00 31% 69% podíl 10 nejčetnějších témat podíl ostatních témat Stejně jako je možné určit variabilitu domácího zpravodajství, je možné tato kritéria uplatnit také na variabilitu zahraničního zpravodajství. Vzhledem k tomu, že zahraničním zprávám je ve zpravodajství vyhrazen menší prostor, jsou i absolutní čísla ve srovnání s grafy charakterizujícími domácí zprávy nižší. Graf 3: Variabilita zahraničního zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací) Události Události, komentáře Tel. noviny Zpravodajský deník Ozv. dne 18: dlouhé formy všechny příspěvky Zahraniční zpravodajství Událostí je variabilnější jak v delších formách, tak celkově než zprávy privátních stanic a ČRo1. Dlouhodobě nejnižší variabilitu nabízí Zpravodajský deník TV PRIMA. Page 9 (Total 30)

10 Poznámka: Pro zpravodajství českých televizí je typický poměrně vysoký podíl zpráv, které se týkají zahraničí (přibližně 1/3). Ve zpravodajství zahraničních televizí, které společnost Media Tenor kontinuálně analyzuje v rámci své mezinárodní sítě, je podíl zpráv ze zahraničí výrazně nižší (zejména v USA a Velké Británii). Variabilita sama o sobě ještě nic nevypovídá o tematické struktuře. Z ní je přitom možné usuzovat na relevanci příspěvků. Platí, že relevantnější jsou ty příspěvky, které se týkají společnosti jako takové (tj. mají obecnější platnost, mohou sloužit jako hodnotové orientátory), které informují o důležitých aspektech (například zdravotnictví, ekonomika, školství apod.). Naopak příspěvky týkající se atraktivních témat (jako jsou dopravní či jiné nehody, individuální trestné činy, informace o celebritách, zvířátkách apod.) jsou považovány za méně relevantní. Graf 4 srovnává rozdíly v přístupu k volbě témat mezi redakcí Událostí a redakcí Televizních novin. Hodnoty v levé časti grafu vyjadřují procentuální převahu zájmu Televizních novin o danou tematickou kategorii, a naopak. Pro srovnání byly použity pouze příspěvky delších forem (obrazová zpráva, živý vstup, reportáž). Je zřejmé, že Události se soustředí na relevantnější témata (MEZINÁRODNÍ UDÁLOSTI, STÁTNÍ SPRÁVA, EU, OBRANA+NATO) než Televizní noviny. Ty naopak upřednostňují příspěvky z kategorie BEZPEČNOST, PŘÍRODA či SPOLEČNOST. Obdobný rozdíl v obsahové agendě ukazuje i srovnání Událostí a Zpravodajského deníku TV PRIMA (viz graf 5). Ukazuje se, že hlavní relace privátních stanic k sobě mají obsahovou strukturou velmi blízko. Graf 4: Srovnání rozdílů v tematické agendě relací Událostí a Televizních novin (úroveň kategorie témat) -8% -6% -4% -2% 0% 2% 4% 6% 8% BEZPEČNOST MEZINÁROD.UD. PŘÍRODA STÁTNÍ SPRÁVA SPOLEČNOST EU VŠEOBECNĚ JUSTICE OBRANA+NATO NEHODY ZDRAVOTNICTVÍ Vyšší podíl na zpravodajství Televizních novin Vyšší podíl na zpravodajství Událostí (bez Událostí v kultuře) Page 10 (Total 30)

11 Graf 5: Srovnání rozdílů v tematické agendě relací Událostí a Zpravodajského deníku (úroveň kategorie témat) -8% -6% -4% -2% 0% 2% 4% 6% 8% MEZINÁROD.UD. BEZPEČNOST PŘÍRODA NEHODY SPOLEČNOST STÁTNÍ SPRÁVA ZDRAVOTNICTVÍ HOSPODÁŘ.ŽIVOT EU VŠEOBECNĚ HOSPODÁŘ.POL. Vyšší podíl na zpravodajství Zpravodajského deníku Vyšší podíl na zpravodajství Událostí (bez Událostí v kultuře) Poznámka: Média veřejné služby při rozhodování o zařazení či nezařazení příspěvku do vysílání dávají výběrovým kritériím jinou váhu než média soukromá. Hodnota zprávy je přitom určována třemi základními atributy: aktuálnost, relevance a míra neobvyklosti. Zatímco soukromé televize maximalizují hodnotu zprávy zařazením co nejméně obvyklých informací na úkor relevantních zpráv, editoři médií veřejné služby se soustředí na výběr relevantních příspěvků. Rozdíl ve výběru zpráv pak má své důsledky i v míře sledovanosti. Kurióznější, byť méně relevantní zpravodajství je mezi diváky sledovanější (toto platí pouze paušálně, ne pro všechny socio-demografické skupiny). Jedním ze základních indikátorů, které vypovídají o orientaci relace, je podíl příspěvků o kriminálních činech na zpravodajství. Jak ukazuje graf č. 6, podíl kriminálních činů na zpravodajství Událostí je nejen dlouhodobě výrazně nižší než na zpravodajství hlavních relací privátních stanic, ale také kontinuálně klesá v průběhu posledních 13 měsíců. Zatímco v srpnu 2004 byl v Událostech na hranici 3 procent, v březnu ,2 %. Page 11 (Total 30)

12 Graf 6: Vývoj podílu příspěvků o kriminálních činech na zpravodajství (srovnání Událostí, Televizních novin a Zpravodajského deníku) 10% 9% Události Televizní noviny Zpravodajský deník 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% III.04 IV.04 V.04 VI.04 VII.04 VIII.04 IX.04 X.04 XI.04 XII.04 I.05 II.05 III.05 Poznámka: Do tematického aspektu kriminální činy spadají informace o kriminalitě jednotlivců (přepadení, vraždy, násilí, majetková trestná činnost, prokázaná vina při dopravních nehodách, distribuce drog apod.). Skupinová kriminalita, činnost mafie, závažné hospodářské delikty spadají pod samostatné aspekty. Zemětřesení v JV Asii a řádění tsunami na přelomu roku významně proniklo do zpravodajství hlavních relací ČT, Novy a Primy. V prosinci 2004 a v lednu 2005 zařadily nejvyšší podíl příspěvků delších forem do vysílání Události. Graf 7: Vývoj podílu příspěvků o přírodních kalamitách na zpravodajství (srovnání Událostí, Televizních novin a Zpravodajského deníku) 15% Události Televizní noviny Zpravodajský deník 12% 9% 6% 3% 0% III.04 IV.04 V.04 VI.04 VII.04 VIII.04 IX.04 X.04 XI.04 XII.04 I.05 II.05 III.05 Page 12 (Total 30)

13 5. Vztažné oblasti zpravodajství Pro každý jednotlivý příspěvek je zjišťována vztažná oblast, tzn. ke které geografické oblasti se příspěvek ve své většině vztahuje. Zahraniční vztažné oblasti jsou sledovány na úrovni zemí, případně větších geopolitických celků. Pro domácí zpravodajství je detailně monitorována vztažná oblast na úrovni obcí, okresů a krajů. Rozhodující pro určení vztažné oblasti je dopad informace. Legislativní proces v českém parlamentu bude klasifikován se vztahem k ČR (zákony platí pro celou populaci), ale omezení dopravy v blízkosti parlamentních budov má vztah pouze k Praze (řidiči v Chocni mohou zůstat klidní, pokud právě nemají cestu do Prahy). Analýza rozděluje každý příspěvek podle toho, zda jsou v něm popisovány skutečnosti spojené s ČR, nebo ne, na domácí a zahraniční. Přibližně třetinový podíl příspěvků bez vztahu k ČR indikuje, že prostor věnovaný zahraničnímu zpravodajství není poddimenzován. Ve srovnání s podílem zahraničního zpravodajství, které nabízí britské, německé nebo americké televizní zpravodajství je možné konstatovat, že český divák je informován o zahraničních událostech intenzivněji než např. americký nebo britský, a přibližně stejně intenzivně jako německý. Ze srovnání podílu příspěvků o zahraničí na hlavních zprávách ČT, Novy a Primy vyplývá, že nejmezinárodnější jsou dlouhodobě Události (zájem o dění v zahraničí kulminoval v listopadu 2004 prezidentské volby v USA a na Ukrajině). Vývoj v jednotlivých měsících ukazuje, že zatímco Události přizpůsobují formát relace aktuálnímu dění ve světě (výkyvy v podílu zpráv bez vztahu k ČR), Televizní noviny a Zpravodajský deník udržují dlouhodobě stabilní úroveň zpráv o zahraničí. Graf 8: Podíl příspěvků bez vztahu k ČR na celkovém počtu příspěvků (srovnání Událostí, Televizních novin a Zpravodajského deníku) 50% 45% Události Televizní noviny Deník 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% III.04 IV.04 V.04 VI.04 VII.04 VIII.04 IX.04 X.04 XI.04 XII.04 I.05 II.05 III.05 Page 13 (Total 30)

14 Pro posouzení geografické vyváženosti zahraničního zpravodajství je nutný detailnější pohled na zahraniční vztažné oblasti. Graf 9: Vztažné oblasti zahraničního zpravodajství (Události) Irák USA Slovensko Německo Sri Lanka Indonésie Polsko Vatikán Izrael Velká Británie Rusko Palestina Ukrajina Írán Španělsko delší formy krátké formy/flash Zájem o jednotlivé země je determinován samotným děním v dané zemi, přítomností zahraničního reportéra v té které zemi a nabídkou informací prostřednictvím agentur. V prvním kvartálu 2005 se stal nejpopisovanější zemí ve zpravodajství Událostí Irák před USA a Slovenskem. Irák a USA zaujaly stejnou příčku i v Ozvěnách dne v 18:00 (Radiožurnál). V Televizních novinách a Zpravodajském deníku stály v centru pozornosti Spojené státy. Geografickou vyváženost domácího zpravodajství je možné orientačně poměřovat s údaji ČSÚ o podílu obyvatel jednotlivých oblastí na české populaci. Toto srovnání indikuje ty oblasti, které jsou zpravodajsky v hlavní relaci bohatě pokryté, a ty, u nichž podíl příspěvků dlouhodobě zaostává. V prvním kvartálu 2005 celostátní zprávy ČT ve zpravodajství o regionech prezentovaly relativně (ve srovnání s podílem kraje na české populaci) nejvyšší podíly příspěvků o Praze (22 %), Budějovicku (8 %), Královéhradecku (8 %) a Karlovarsku (5 %). Analýza regionálního pokrytí ukázala, že každá ze srovnávaných relací soustředí svou pozornost specificky na určitý region: Televizní noviny odvysílaly vysoký podíl příspěvků o Ústecku či Liberecku, Zpravodajský deník o Plzeňsku a Ozvěny dne v 18:00 po Praze především s výraznou převahou o Ústecku. Poznámka: Struktura je stejně jako v případě zahraničního zpravodajství determinována přítomností regionálních zpravodajských týmů a zázemím, které je v daných regionech pro práci zpravodajů vytvořeno. Page 14 (Total 30)

15 Graf 10: Poměr mezi podílem příspěvků z jednotlivých regionů a podílem obyvatel (celostátní zpravodajské relace ČT bez Dobrého rána) 25% 22% podíl zpráv podíl obyvatel (ČSÚ) 20% 15% 10% 5% 12% 11% 6% 6% 9% 9% 8% 8% 8% 6% 6% 6% 6% 6% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 4% 3% 3% 4% 2% 4% 4% 5% 3% 3% 0% Praha MS kraj Olomoucko Jihomor. kraj Brno Pardubicko Liberecko Ostrava Karlovarsko Obecně platí, že ve zpravodajství o regionech dosahuje ve všech analyzovaných hlavních relacích ČT, Novy, Primy a ČRo1 nejvyšší podíl příspěvků Praha na úkor ostatních regionů. Za vyšším podílem příspěvků o Praze nelze okamžitě hledat pragocentrismus zpravodajů, Praha přirozeně jako hlavní město je dějištěm řady událostí, které nelze jen kvůli vyváženosti ignorovat (kulturní, sportovní akce, sídelní místo institucí s důsledky spojenými s jejich fungováním apod.). Míru soustředění na Prahu je proto dobré vyvozovat až z relativního srovnání podílu příspěvků o Praze na regionálním zpravodajství dalších relací (viz graf 11). Graf 11: Vývoj podílu příspěvků o Praze (srovnání hlavních zpravodajských relací) 40% 35% 30% 29% Události Televizní noviny Deník 28% 32% 25% 20% 15% 16% 24% 20% 15% 16% 19% 24% 16% 22% 16% 10% 5% 0% III.04 IV.04 V.04 VI.04 VII.04 VIII.04 IX.04 X.04 XI.04 XII.04 I.05 II.05 III.05 Page 15 (Total 30)

16 ČT zajišťuje regionální zpravodajství prostřednictvím relací Večerníku z Čech, Jihomoravského večerníku a Reportu. Pokrytí jednotlivými redakcemi se přesně nekryje s hranicemi regionů, Na Olomoucku a Zlínsku se setkává vysílání Jihomoravského večerníku a Reportu, na Vysočině Večerníku z Čech a Jihomoravského večerníku. V rámci agendy jednotlivých pořadů dostávají tyto regiony méně prostoru než ostatní ze spádové oblasti, v rámci celkového pohledu na regionální zprávy však patří k nejprezentovanějším, jak je patrné z grafu č. 12. Krajům v regionálních relacích dominují Jihomoravský kraj (JM večerník) a Moravskoslezský kraj a Olomoucko (Report). Z krajů, které pokrývá Večerník z Čech, dosáhlo srovnatelného podílu pouze Jihočesko. Výsledek je jednoznačně podmíněn velikostí území, pro které ta která regionální relace svůj zpravodajský servis zajišťuje, a srovnatelným prostorem, který dostává ve vysílání. Graf 12: Pokrytí krajů v pořadech regionálního zpravodajství ČT Večerník z Čech Report Jihomor. večer JM kraj MS kraj Olomoucko Karlovarsko Praha Pardubicko Liberecko Poznámka: Do analýzy regionálních zpravodajských relací, kterou prezentuje graf 12, jsou zahrnuty pouze ty kraje (příp. sídelní oblasti v těch krajích), kterým je věnována převážná část příspěvku. Praha tak mohla být například okrajově zmíněna ve většině příspěvků o Středočesku, tento fakt se však do výsledku nepromítne. Page 16 (Total 30)

17 6. Politické zpravodajství Analýza politického zpravodajství je prováděna na úrovni výpovědí. Každá jednotlivá výpověď o konkrétním politikovi nebo politické straně je analyzována samostatně. Sledovány jsou přitom následující atributy: o subjekt (politik nebo strana) o tematická souvislost (s čím je subjekt spojován) o kontext výpovědi (jak byl daný subjekt ve výpovědi představen?) o výslovné hodnocení (jak byl daný subjekt výslovně hodnocen) o původce výpovědi (Kdo je původcem informace, případného hodnocení a kontextu výpovědi o subjektu. Původcem hodnocení přitom nemusí být reportér. Hodnocení může pocházet od politického odpůrce, obyvatel, expertů apod. Například: analytici mohou kritizovat důchodovou reformu připravenou ministrem financí) V jednom příspěvku tak může být analyzováno více výpovědí o stejném politikovi (nebo politické straně), a to v tom případě, že se některá ze složek výpovědi změní. Jednotlivé tematické souvislosti jsou slučovány do nadřazených kategorií: o informace o programově politických postojích/krocích (Například hospodářská politika, zdravotnictví, školství, rodinná politika ) o mezistranická témata (Informace o vzájemných vztazích, jednáních, střetech s partnery z ostatních politických stran) o vnitrostranická témata (Informace o personálních záležitostech, stranických financích, sjezdech, stranických volbách ) o personální témata (Pouze v tom případě, je-li subjektem konkrétní politik. Například informace o vzdělání, zdravotním stavu, osobnostních vlastnostech ) Politické zpravodajství je senzitivní. Strany se navzájem podezírají z lepšího mediálního obrazu v důsledku nadstandardních vztahů s médii. Současně se samy snaží získat výhodu s cílem vylepšit svůj mediální obraz. Tato snaha je pochopitelně zcela legitimní. Na druhé straně stojí požadavek odstupu a neutrality média od popisovaných skutečností, a tedy i od politiků (platí pro zpravodajství, v publicistických pořadech se naopak očekává vyjádření názoru). To je chápáno jako základní kvalitativní požadavek a současně maxima profesionální žurnalistiky. Kombinací výše popsaných atributů je možné sestavit poziční mapu jednotlivých stran ve zpravodajství. Poziční mapa ukazuje tři základní kvality zpravodajství o politických stranách: o neutralita zpravodajství (podíl kontextově neutrálních výpovědí na celkovém počtu výpovědí o politické straně) osa Y o věcnost výpovědí (podíl informací věcně-politického charakteru na celkovém množství informací o politické straně) osa X o intenzita zájmu o politickou stranu (počet výpovědí o politické straně) reprezentuje velikost bubliny Page 17 (Total 30)

18 S nejvyšším podílem programově politických postojů/kroků byly v Událostech ve sledovaném období představeny obě opoziční strany ODS a KSČM. Nejvyšší podíl informací vnitrostranického charakteru odvysílaly Události o ČSSD (volba předsedy strany). S nejvyšší mírou neutrality informovaly Události o ODS, nejvyšší podíl výpovědí s negativním nebo pozitivním zabarvením vyslovili autoři o ČSSD (např. vnitrostranická konfrontace Palas Gross v průběhu volby předsedy strany) viz graf % Graf 13: Srovnání míry neutrality prezentace politických stran a podílu výpovědí o programově politických postojích/krocích (Události) Podíl výpovědí s neurálním kontextem 90% ČSSD KDU-ČSL KSČM ODS US-DEU 80% 70% 35% 45% 55% 65% 75% Podíl věcně-politických výpovědí na celkovém množství výpovědí (Velikost bubliny znázorňuje intenzitu zájmu o danou stranu) Míra informací o politických/programových postojích/krocích jednotlivých stran v mediálním zpravodajství napomáhá divákovi rozlišovat mezi různými stranami na základě jejich působení ve sféře skutkově a programově orientované politiky, která je nejrelevantnější oblastí spoluurčující odpovědné rozhodování voliče u volebních uren. Jednoznačně nejvyšší podíl informací o programových postojích/krocích parlamentních stran přinesla ČT, s mírným odstupem následovaná Radiožurnálem a dále Novou a Primou. Graf 14 nabízí pro srovnání i 4 hlavní celostátní deníky (MF DNES, Právo, LN, HN). Nižší podíl tohoto typu informací v tištěných médiích je dán do značné míry formátovými dispozicemi tisku, které mohou klíčové události (jako např. volbu předsedy ČSSD, která spadá do vnitrostranické oblasti) prezentovat s výrazně širším záběrem. Page 18 (Total 30)

19 Graf 14: Struktura informací o parlamentních stranách (srovnání stanic) 0% 25% 50% 75% 100% ČT ČRo NOVA PRIMA deník POLIT_POSTOJE MEZISTRANICKÁ VNITROSTRANICKÁ Výrazně nižší počet informací o KSČM než o ostatních parlamentních stranách (množství výpovědí vyjadřuje velikost bubliny ) je v souladu s dlouhodobým trendem nejen v Událostech, ale i v hlavních zpravodajských relacích Novy, Primy a ČRo1. Tento stav nelze paušálně označit jako diskriminaci KSČM, nýbrž jako důsledek jejího postavení v současné politické konstelaci: vládní strany (zejména ČSSD a KDU-ČSL) pravidelně získávají jako exekutoři politické agendy v médiích větší prostor než opoziční strany. KSČM je méně vlivná než ODS, navíc se vůči kooperaci s ní většina zástupců napříč politických spektrem vyjadřuje odmítavě. Jak dokládá graf 15, z hlavních zpravodajských relací věnuje relativně nejvyšší počet výpovědí KSČM Zpravodajský deník před Událostmi. Pokud do srovnání zahrneme i souhrnný podíl celostátních zpravodajských relací ČT (bez Dobrého rána) a ČRo1, pak nejvyšší podíl výpovědí o KSČM zazněl právě v celostátních zprávách ČT (z těchto pořadů se na prezentaci KSČM a témat s ní souvisejících podílely nejvyšší měrou Události, komentáře 9 %). Page 19 (Total 30)

20 Graf 15: Podíl výpovědí o KSČM na zpravodajství o parlamentních stranách (srovnání hlavních relací + celostátních zpráv ČT a ČRo1) 0% 2% 4% 6% 8% Události 5,7% ČT1 6,8% Ozvěny dne v 18:00 5,4% ČRo1 4,9% Televizní noviny 5,4% Zpravodajský deník 6,5% Graf 16: Četnost výpovědí o parlamentních stranách a tendence hodnocení (Události) ČSSD KDU-ČSL ODS US-DEU KSČM negativní neutrální pozitivní Jednoznačně nejprezentovanější parlamentní stranou byla v Událostech ČSSD (48 % všech výpovědí o parlamentních stranách). Identicky rozložily pozornost mezi jednotlivé strany i ostatní hlavní zpravodajské relace Ozvěny dne v 18:00, Televizní noviny a Zpravodajský deník. Detailnější pohled na tematické souvislosti prezentace jednotlivých stran v Událostech následuje dále. Page 20 (Total 30)

21 Graf 17: Tematická agenda a kontext hodnocení ČSSD (Události) vnitrostran.oblast legisl.,exekutiva j.inf.osob.charakteru práce ve vládě j.inf.polit.charakteru bezpečnost daně US-DEU,KDU- ČSL,ČSSD pol.vůči EU hospod.,finance negativní neutrální pozitivní Graf 18: Tematická agenda a kontext hodnocení ODS (Události) legisl.,exekutiva bezpečnost pol.vůči EU hospod.,finance j.inf.polit.charakteru sociální p. daně j.inf.osob.charakteru zahraničí školství negativní neutrální pozitivní Page 21 (Total 30)

22 Graf 19: Tematická agenda a kontext hodnocení KDU-ČSL (Události) legisl.,exekutiva práce ve vládě US-DEU,KDU- ČSL,ČSSD j.inf.polit.charakteru pol.vůči EU zahraničí vnitrostran.oblast j.inf.osob.charakteru KDU-ČSL,ČSSD sociální p. negativní neutrální pozitivní Graf 20: Tematická agenda a kontext hodnocení US-DEU (Události) legisl.,exekutiva US-DEU,KDU- ČSL,ČSSD justice skandály,tr.činy práce ve vládě j.inf.polit.charakteru pol.vůči EU obrana, armáda nehody hospod.,finance negativní neutrální pozitivní Page 22 (Total 30)

23 Graf 21: Tematická agenda a kontext hodnocení KSČM (Události) legisl.,exekutiva ČSSD,KSČM pol.vůči EU sociální p. veřejné mínění j.inf.polit.charakteru obrana, armáda bezpečnost zdravotnictví vliv, vůle po moci negativní neutrální pozitivní Všechny parlamentní strany s výjimkou ČSSD prezentovaly Události především v souvislosti s legislativní/exekutivní činností, tedy s působením ve vládě a v parlamentu. Do tematického profilu ČSSD nejvýznamněji zasáhla volba předsedy strany. V souvislosti s KSČM se zpravodajové Událostí věnovali vztahům s ČSSD, ale také například rostoucí oblibě u veřejnosti. Jako jiné informace osobního charakteru byly v případě ČSSD kódovány především výpovědi o majetkových poměrech Stanislava Grosse. Graf 22: Hitparáda politiků podle počtu výpovědí + tendence (Události) Gross Stanislav Klaus Václav Kalousek Miroslav Škromach Zdeněk Němec Pavel Svoboda Cyril Sobotka Bohuslav Palas Jaroslav Tlustý Vlastimil Topolánek Mirek negativní neutrální pozitivní Jednoznačně nejprezentovanější politickou osobností nejen v Událostech, ale i v ostatních hlavních zpravodajských relacích byl Stanislav Gross. Ozvěny dne v 18:00 se shodly s Událostmi na pořadí prvních čtyř politiků (S. Gross, V. Klaus, M. Kalousek, Z. Škromach); Page 23 (Total 30)

24 pro Televizní noviny a Zpravodajský deník byl v uplynulém kvartálu namísto Václava Klause mužem č. 2 české politické scény předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Stojí za pozornost, že Události věnovaly z představitelů ODS mírně vyšší pozornost Vlastimilu Tlustému než Mirku Topolánkovi. Page 24 (Total 30)

25 7. Ekonomické zpravodajství Do ekonomického zpravodajství jsou jednak zahrnovány příspěvky, které se týkají makroekonomické situace České republiky, jednak příspěvky, ve kterých jsou popisovány podniky nebo branže. Není přitom podmínkou, aby se celý příspěvek týkal ekonomiky. Rozhodující je přítomnost makro nebo mikroekonomického tématu na prostoru alespoň 5 vteřin. Ze srovnání makroekonomického zpravodajství hlavních relací ČT, Novy a Primy jednoznačně vyplývá nejvyšší zájem Událostí o prezentaci této agendy. K nejvýznamnějším tématům v Událostech patřily hodnota Kč, saldo obchodní a platební bilance a růst HDP (viz graf 23). Graf 23: Hodnocení makroekonomické situace ČR (počet prezentovaných aspektů) Události Ozv. dne 18:00 Tel. noviny Deník (19:00) negativní neutrální pozitivní Page 25 (Total 30)

26 Nejméně negativních informací o podnikové sféře přinesly Ozvěny dne v 18:00 spolu s Událostmi (9 %, resp. 19 % výpovědí o podnicích v negativním kontextu viz graf 24). Hlavní relace privátních stanic zveřejňují pravidelně vyšší podíl negativních informací. Graf 24: Prezentace podnikové sféry (počet výpovědí o podnicích srovnání relací) 0% 25% 50% 75% 100% Události Tel. noviny Ozv. dne 18: Deník (19:00) negativní neutrální pozitivní Z konkrétních českých podniků se Ozvěny dne v 18:00 a Zpravodajský deník nejvíce soustředily na Český Telecom, jehož privatizační cesta se blížila k cíli. Pouze Události z hlavních relací razily nejdůsledněji vlastní agendu: nejvíce výpovědí odvysílaly v souvislosti s Lesy České republiky. Televizní noviny pak nejdůsledněji informovaly o Českých drahách. Graf 25: Počet výpovědí a kontext hodnocení vybraných podniků (Události) LČR Český Telecom ČD ČT Praha Česká pošta VZP ČS Škoda Auto Český mobil Eurotel negativní neutrální pozitivní Page 26 (Total 30)

27 Graf 26: Tematické souvislosti a kontext hodnocení podniků (Události) státní rámec - jiné produkty/služby vztahy k obch. partnerům majetkové účasti vyšetřování, soud cenová politika privatizace LČR, ČT, ČRo ČT, ČS, ČTel LČR Karbon Invest, Vodafone Mittal Steel, ČS Česká pošta Český Telecom obch. politika - jiné odbory Škoda Auto vlastnické vztahy Český Telecom negativní neutrální pozitivní Page 27 (Total 30)

28 8. Minority ve zpravodajství Mediální zpravodajství může podporovat, nebo naopak rozrušovat stereotypy v myšlení majoritní veřejnosti o menšinách (počítejme mezi ně v rámci mediální reality i ženy). Orientace na negativní aspekty (kriminalita, sociální aspekty, zdravotnická rizika) život menšin redukuje a může vést k posilování disimilace minorit. V rámci kontinuální analýzy televizního zpravodajství je u všech aktérů zpravodajství sledována příslušnost k národnostním skupinám, respektive státní příslušnost, případně náboženské vyznání. Příslušnost k menšině přitom musí být jednoznačně rozpoznatelná, tedy explicitně uvedená. Prezentace žen v médiích neodpovídá jejich podílu na populaci. To je dáno především nižší mírou zastoupení žen v rozhodovacích pozicích a špičkové politice. Z grafu č. 27 vyplývá, že Události prezentují ve zpravodajství nižší podíl žen než Televizní noviny a Zpravodajský deník. To odpovídá mj. i rozdílům v obsahové agendě mezi médii veřejné služby a privátními stanicemi. Témata ve veřejném zájmu (státní správa, EU, obrana/armáda) jsou výraznější doménou mužů než témata bytostně společenská. Nejpopisovanější ženou v Událostech i v Ozvěnách dne v 18:00 byla Šárka Grossová, v Televizních novinách a Zpravodajském deníku shodně ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. Hlavní relace médií veřejné služby prezentovaly aktivněji než privátní stanice rovněž Condoleezzu Riceovou a Libuši Barkovou. Graf 27: Vývoj podílu žen na zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací) 0% 10% 20% 30% Události 20% Ozvěny dne v 18:00 19% Televizní noviny 25% Zpravodajský deník 25% Page 28 (Total 30)

29 Graf 28: Hitparáda nejpopisovanějších žen (Události) Grossová Šárka Riceová Condoleezza Emmerová Milada Benešová Marie Barková Libuše Kosinová Blanka Kovářová Radka Součková Marie Němcová Miroslava Gajdušková Klára Beránková Kateřina (Prejdová) Buzková Petra Švejnohová Marcela Čarná Věra Dušková Věra Z etnických menšin byli nejčastěji prezentováni Romové, přičemž samotné Události odvysílaly 11 z celkem 20 příspěvků, v nichž byli na prostoru alespoň 5 vteřin popisováni nebo citováni Romové. Graf 29: Počet příspěvků s informacemi o menšinách (srovnání hlavních zpravodajských relací) Romové jiná menšina Čečenci Poláci Vietnamci, Asiati býv.jugoslávie býv.sssr Němci Slováci Ukrajinci Události Tel. noviny Ozv. dne 18:00 Deník (19:00) Židé Page 29 (Total 30)

30 Nejčastějším tématem spojeným s prezentací menšin je rasismus. Vedle bytové problematiky a kriminality cizinců se objevuje téma nové, spojené s problematikou dětské prostituce v příhraničí s Německem kriminalita/násilí páchané na dětech. Graf 30: Hlavní témata příspěvků, v nichž byli popisováni představitelé menšin (srovnání hlavních zpravodajských relací) rasismus Romové obecně bytová politika krim.cizinců krimi-násilí na dětech životní minimum kriminalita policie pobyt cizinců ve státu romská kultura zdravotnictví-jiné diskriminace organizovaný zločin požáry Události Tel. noviny Ozv. dne 18:00 Deník (19:00) svatby, pohřby volby do sněmovny Page 30 (Total 30)