Místo práce škola. akční Plán boje Proti dětské Práci. doporučení pro firmy

Transkript

1 Místo práce škola akční Plán boje Proti dětské Práci doporučení pro firmy

2 Místo práce škola

3 Předmluva pracovních práv a boji proti dětské práci. Akční plán boje proti dětské práci kampaně Stop dětské práci je lepší chodit do školy staví na konkrétních zkušenostech mnoha firem, odborů, nevládních organizací, vícestranných iniciativ, vlád a mezinárodních organizací. Přidanou hodnotu tohoto dokumentu spatřujeme v kombinaci následujících hledisek: Mezi základní lidská práva patří i práva dětí. Děti mají právo být osvobozené od dětské práce a mají také právo na vzdělání. Zajištění těchto práv však vyžaduje plnění určitých povinností. Primární odpovědnost tato práva ctít, chránit a uplatňovat leží jednoznačně na státech, nicméně panuje čím dál širší shoda v tom, že k jejich naplňování by měly přispívat i obchodní společnosti a další nestátní subjekty. Společnosti jsou odpovědné za vlivy své činnosti na lidi a jejich základní lidská práva, ale i za vlivy na životní prostředí. Tyto dopady by měly aktivně rozpoznávat, předcházet těm negativním nebo je zmírňovat. Obětem hrubého nebo nedbalého zacházení ze strany společnosti by měly umožnit přístup ke spravedlnosti a řešení situace. Ke všestranné shodě důraz na všechny podoby dětské práce (dle obou úmluv ILO o dětské práci), namísto primárního zaměření pouze na její nejhorší formy, a na souvislost dětské práce s právem na vzdělání coby základem firemních politik v oblasti dětské práce územně zaměřený přístup k boji proti dětské práci a směřování k tvorbě tzv. zón bez dětské práce (Child Labour Free Zones), což jako velice efektivní řešení označují partnerské organizace v Indii, Africe i Latinské Americe podpora systematického a aktivního zlepšování situace dětských práv v celém dodavatelském řetězci, namísto okamžitého rušení zakázek tam, kde se vyskytnou problémy; uplatnění principu předběžné opatrnosti tam, kde výskyt dětské práce ve zvýšené míře hrozí explicitní zahrnutí boje proti dětské práci do širšího cíle prosazování s těmito principy dochází i OSN ve svém dokumentu Guiding Principles on pracovních práv a uplatňování zkušeností nabytých v oblasti společenské 2 Business and Human Rights 1. Organizace UNICEF, UN Global Compact a Save odpovědnosti firem 3 the Children pak tato pravidla rozpracovaly do dokumentu Children s Rights důraz na zapojení dalších zainteresovaných stran jako jsou odbory, and Business Principles 2. Jde o první komplexní soubor zásad pro firmy, které nevládní organizace, vlády, vícestranné iniciativy a další mají zájem dětská práva chránit a podporovat, a to jak na pracovištích, tak v tržní sféře nebo ve společnosti. Tento dokument je určen zejména firmám a iniciativám, které se na odstraňování dětské práce již podílejí nebo to mají v úmyslu. Může však být přínosem Naplňování lidských práv dětí je úzce spjato s hospodářským a společenským i pro vlády při vytváření či přehodnocování politických opatření a zákonných rozvojem. Ve studii zveřejněné v dubnu roku 2004 Mezinárodní organizací norem; nevládním organizacím může posloužit jako vodítko při činnostech práce (ILO) se například uvádí, že ekonomický přínos odstranění dětské zaměřených na firmy či neziskový sektor a mezinárodním organizacím může práce téměř sedmkrát převýší náklady s ním spojené. Ze studie vypracované zase pomoci blíže specifikovat svou strategii boje proti dětské práci. Tento Mezinárodním programem pro odstranění dětské práce (IPEC) dále vyplývá, Akční plán prezentujeme v rámci kampaně Stop dětské práci na setkáních že odstranění dětské práce, která nyní postihuje každé sedmé dítě na světě, se zástupci firem, vícestranných iniciativ, vlád a mezinárodních organizací. a její nahrazení všeobecným přístupem ke vzdělání, je dosažitelné do roku Závěrečná podoba jeho druhého vydání (po prvním z roku 2008) vznikla 2020 při odhadovaných nákladech v řádu 760 miliard amerických dolarů. na základě cenných podnětů z celého světa získaných od široké škály osob i organizací, včetně zaměstnavatelů, odborů a pracovníků mezinárodních Mezinárodní hnutí proti dětské práci v praxi sestává z celé řady aktivit soukromých a nevládních organizací. Principy dokumentu jsou v souladu s dokumenty subjektů, včetně obchodních společností, přispívajících k prosazování UN Guiding Principles on Business and Human Rights a OECD Guidelines for Multinational Companies Protect-Respect-Remedy-Framework/GuidingPrinciples 2 Rights_and_Business_Principles.pdf 3 guidelinesformultinationalenterprises/

4 Proč by se firmy měly podílet na boji proti dětské práci? Vůbec nejkonkrétněji je to, jak by mělo potírání dětské práce vypadat v praxi, popsáno ve dvou úmluvách o dětské práci vydaných Mezinárodní organizací práce (ILO) a ratifikovaných téměř 90% z jejích 185 členů. Jde o Úmluvu o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání (č. 138) a Úmluvu o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce (č. 182). Na vypracování těchto Úmluv se v rámci ILO podíleli zástupci národních vlád, sdružení zaměstnavatelů a odborů. Podnikatelská komunita má proto politickou i morální povinnost uplatňovat je v praxi. Úmluva o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání ustanovuje zákaz práce pro děti mladší 15 let (rozvojové země mohou zvolit věkovou hranici 14 let). Patnáct let nicméně není nejvyšší uplatňovanou věkovou hranicí, neboť několik zemí, mezi nimi například Brazílie, stanovilo minimální věkovou hranici pro přijetí do zaměstnání na 16 let. Ve většině rozvojových zemí je navíc dětem ve věku 12 až 13 let povoleno vykonávat lehkou práci, ovšem za předpokladu, že jim nebrání ve školní docházce. Obě uvedené úmluvy obsahují zákaz nebezpečné práce dětem mladším 18 let. Úmluva o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce také zakazuje, aby děti vykonávaly práci vojáka či pašeráka drog, pracovaly v oblasti pornografie či prostituce a vykonávaly další formy nucené práce. Také všeobecně uznávané Rozvojové cíle tisíciletí (MDGs) Všeobecná deklarace lidských práv stanovuje, že každý segment společnosti by měl přispívat k zajištění toho, aby lidská práva byla dodržována a naplňována. Tento závazek se samozřejmě vztahuje i na soukromý sektor. Úmluva o právech dítěte (CRC), kterou ratifikovaly téměř všechny státy světa, je zavazuje k tomu, aby uznávaly právo dítěte na ochranu před ekonomickou exploatací a před vykonáváním jakékoli práce, která může být pro něho nebezpečná nebo bránit jeho vzdělávání, nebo která by škodila zdraví dítěte nebo jeho tělesnému, duševnímu, duchovnímu, mravnímu nebo sociálnímu rozvoji (Článek Úmluvy). Členské státy Úmluvy se zavázaly začlenit tento závazek do své národní č. 2 a 3 o vzdělávání (ač nejsou plně ve shodě 4 legislativy. I obchodní společnosti tedy s Úmluvou 138 ustanovující minimální věkovou 5 mají povinnost tyto mezinárodní dohody hranici pro přijetí do zaměstnání na 15 let) usilují dodržovat, a to jak doma, tak při působení o to, aby všechny děti na světě měly možnost mimo svůj domácí trh. Směrnice dokončit základní školu. Společnosti by k plnění Organizace pro hospodářskou spolupráci Rozvojových cílů tisíciletí měly přispívat tím, že a rozvoj (OECD) pro nadnárodní budou potírat dětskou práci a podporovat pří- společnosti stanovují, co by jednotlivé stup dětí ke vzdělání. vlády členských států OECD měly požadovat po svém podnikatelském sektoru při jeho působení doma i mimo domácí trh a včetně celého jeho dodavatelského řetězce. Součástí těchto požadavků je i boj proti dětské práci. Ve Směrnicích je výslovně uvedeno, že obchodní společnosti by k jejich dodržování měly podněcovat i své dodavatele a subdodavatele. Směrnice jsou sice nezávazné, nicméně OECD vyžaduje, aby jednotlivé země prostřednictvím Foto: Alžběta Jungrová, Pákistán Národních kontaktních míst shromažďovaly stížnosti na jejich porušování a následně se jimi zabývaly. Řada zásad, kterými by se firmy měly řídit, je obsažena také v dokumentu Global Compact Organizace Spojených národů, včetně zásady č. 5: činit efektivní opatření pro odstranění dětské práce.

5 Jaké kroky by firmy měly podniknout? Podniky by měly věnovat náležitou péči dodržování lidských práv, tedy včas předjímat a rozpoznávat nepříznivé dopady své činnosti na lidi i jejich prostředí, zabraňovat jim a zmírňovat jejich vliv. Tento proces by měl zahrnovat vyhodnocení současných a potenciálních dopadů na lidská práva, začlenění závěrů do praxe a jednání na jejich základě; připravenost vysvětlovat, co v této oblasti firma podniká. Jako základ pro zakotvení své odpovědnosti za respekt k lidských právům (včetně dětských) by firmy měly vydat programové prohlášení, které: a) je schváleno na nejvyšším stupni vedení společnosti (viz doporučení č. 1) b) je založeno na příslušném vnitropodnikovém a nebo vnějším odborném rozboru (viz doporučení 2 4) 7 6 c) ustanovuje příslušné požadavky ohledně lidských práv kladené na zaměstnance, obchodní partnery a další strany přímo spojené 1 Ve formálních zásadách či kodexu chování své d) e) s fungováním společnosti, s jejími produkty a službami (viz doporučení 5 6) je veřejně přístupné a bylo komunikováno uvnitř společnosti i navenek, tedy jak všichni zaměstnanci, tak obchodní partneři a další příslušné strany s ním byli seznámeni (viz doporučení 7 8) je vyjádřeno v provozních strategiích a procedurách, které jsou nezbytné k zakotvení tohoto prohlášení do podnikání (viz doporučení 9 10) firmy výslovně uveďte, že všem formám dětské práce zakázané oběma Úmluvami ILO (č. 138 a č. 182) budete aktivně předcházet, a pokud budou přesto zjištěny, budou odstraněny. Ani zdaleka se nejedná o samozřejmost, neboť řada firem se domnívá, že postačuje potírat jen ty nejhorší formy dětské práce. Uvážíme-li však, že obě Úmluvy týkající se dětské práce byly ratifikovány většinou států světa, pak skutečně neexistuje žádný důvod k tomu, aby vlády a společnosti bojovaly pouze proti některým druhům dětské práce. Také harmonogram pro dosažení Jednotlivé prvky náležité péče jsou navíc obsaženy v následujících doporučeních: eliminace nejhorších forem dětské práce do roku 2016 (Roadmap for Achieving the Elimination of the Worst Forms of Child Labour by 2016), který je a) b) c) d) e) rozpoznat: 10 a 11 zabránit: 12 a 13 zmírnit: 14, 15 a 16 napravit: 17 a 18 sledování reakcí a sdělování, jak s dopady firma nakládá: 19 výsledným dokumentem haagské konference The Hague Global Child Labour Conference z roku 2010, ve své předmluvě uvádí: Kroky k odstranění nejhorších forem dětské práce jsou nejefektivnější a dlouhodobě udržitelné, pokud jsou prováděny v souladu s kroky na odstranění veškeré dětské práce, a to včetně programů založených územně a sektorově Rozvojovým zemím je sice dle Úmluvy č. 138 po omezenou dobu povoleno Níže uvedená doporučení jsou seřazena podle výše zmíněných hledisek a s ohledem na zásady dokumentu UN Guiding Principles. zvolit věkovou hranici pro přijetí do zaměstnání 14 namísto 15 let, my však doporučujeme držet se věkové hranice 15 let. Foto: Lenka Klicperová, DR Kongo

6 2 Zajistěte, aby Vaše firemní politika byla založena přinejmenším na mezinárodních úmluvách proti dětské práci a byla ve shodě s národní a místní legislativou v případě, že její normy přesahují požadavky mezinárodních úmluv. Úmluvu č. 138 dosud podepsalo 161 zemí, Úmluva č. 182 má k dnešnímu dni 174 signatářských zemí. Všichni členové ILO navíc vyjádřili souhlas s povinností ctít, podporovat a uskutečňovat zákaz dětské práce a dodržovat další tři klíčové pracovní normy, a to i pokud neratifikovali zmíněné Úmluvy (viz také doporučení č. 10). Tam, kde je národní zákonodárství přísnější například v tom, že stanovuje vyšší minimální věk pro přijetí do zaměstnání, jsou firmy samozřejmě povinny takovou domácí legislativu dodržovat. Tam, kde je místní zákonodárství naopak méně přísné než mezinárodní normy, je nutno držet se vyšších standardů. 3 Boj proti dětské práci musí jít vždy ruku v ruce s dalšími základními pracovními normami ILO a ostatními všeobecně uznávanými pracovními právy. Vedle upuštění od využívání dětské práce by měla být vždy dodržována tato obecně uznávaná základní pracovní práva: 1) svoboda sdružování a právo dodavatelům a následné zříkání se odpovědnosti v oblasti pracovních práv však v žádném případě nelze ospravedlnit nutností snižovat náklady. Firmy by proto se svými dodavateli měly uzavírat písemné smlouvy zavazující je k tomu, že v celém dodavatelském řetězci nebude využívána dětská práce, že pracující děti budou uvolněny z práce a začnou docházet do školy a že budou dodržována a naplňována veškerá pracovní práva. Aby této situace bylo reálně dosaženo, musejí mít podniky zadávající úkoly externím dodavatelům k dispozici seznam obsahující názvy a kontaktní informace veškerých svých dodavatelů a subdodavatelů a musejí tento seznam zpřístupnit veřejnosti. Aby se při prvním monitoringu dětské práce u dodavatele zabránilo ukrývání dětí, měla by zadavatelská firma své dodavatele za spolupráci a pomoc při jejich uvolňování z práce a zajišťování školní docházky odměňovat. Jakmile je politika nulové dětské práce pevně ustanovena, měl by zadavatel svůj postoj zpřísnit a v případě, že při dalším kole monitorování dojde k odhalení dětské práce, by měly následovat určité sankce. Dodavateli mohou být také jednotlivé rodiny vyrábějící pro daný podnik produkty. Tito lidé pracující z domova jsou obvykle placeni od vyrobeného kusu, a to na základě takové mzdy za kus, že pro zajištění příjmu rodiny alespoň ve výši minimální mzdy je třeba, aby pracovaly i děti. Práce z domova se tak stává jedním z hlavních zdrojů na kolektivní vyjednávání, 2) odstranění všech forem nucené nebo povinné dětské práce. Firmy by proto měly 8 práce a 3) odstranění diskriminace týkající se zaměstnání a povolání. Tato tři za práci z domova nabízet takovou 9 práva jsou popsána v šesti úmluvách ILO (č. 87, 98, 29, 105, 100 a 111) a patří odměnu, která rodinu zabezpečí mezi základní lidská práva. Vedle toho jsou rovněž obecně uznávána základní i bez využívání dětské práce. Pokud práva pracovníků: právo na bezpečné a zdravé pracovní prostředí, právo jde o lehkou práci dětí ve věku 13 na mzdu pokrývající životní náklady a právo nemít neúměrně dlouhou pracovní až 14 let, neměla by bránit jejich dobu a nebýt nucen pracovat přesčas. Podnik, který bojuje proti dětské vzdělání, nemělo by se jednat o prá- práci, tato práva nemůže používat jako záminku pro porušování práv jiných ci nebezpečnou, práce by měla být (dospělých) pracovníků. Stejně tak je nepřípustné, aby firmy ospravedlňovaly vykonávána pod dohledem a příjmy zaměstnávání dětí nízkým příjmem jejich rodičů, neboť přesně to je oblast, rodičů by měly dosahovat životního ve které mohou samy něco změnit (viz také doporučení č. 17). minima. 4 Ve smlouvách se svými dodavateli výslovně uvádějte, že je jejich povinností potírat dětskou práci a dbát na dodržování pracovních práv i v rámci všech subdodavatelských činností. Dětská práce je značně rozšířena u činností, které podniky zadávají externím dodavatelům. Přímí dodavatelé navíc často zadávají výrobu dalším subdodavatelům. Není tomu tak náhodou. Ve snaze snižovat náklady zadává řada podniků část nebo všechny své výrobní činnosti a služby dodavatelům působícím v zemích s nízkými mzdovými náklady, nejčastěji tedy v rozvojových zemích, a právě zde je práce často vykonávána dětmi nebo není v souladu s dalšími pracovními normami. Zadávání výrobních činností či služeb externím Foto: Alžběta Jungrová, Bangladéš

7 5 Firmy by svým zaměstnancům měly zakázat využívání dětských sluhů v domácnosti. Boj s dětskou prací by pro zaměstnance ani vedení firmy neměl končit u tovární brány. Má-li být naplňování práv dětí skutečně zajištěno a má-li být firemní politika boje proti dětské práci koherentní a důvěryhodná, měl by pro majitele a zaměstnance platit zákaz zaměstnávání dětských sluhů v domácnosti. Takový zákaz se případně může stát součástí pracovní smlouvy. 7 Spolupracujte s odbory jak v oblasti boje proti dětské práci, tak v otázce dodržování pracovních práv. Odbory hrají v boji s dětskou prací klíčovou úlohu. Na mezinárodní úrovni jsou jednou ze tří součástí Mezinárodní organizace práce (ILO) a jako takové se podílely na jednáních o vzniku současných úmluv ILO o dětské práci. Na úrovni států zastupují odbory zaměstnance při jednáních s vládami o otázkách (nejen) dětské práce. Na úrovni firem jsou těmi, kdo sdružují (dospělé) pracující a mají tak mandát jednat s vedením podniku o mzdách a pracovních podmínkách. Zkušenosti ukazují, že tam, kde panují vyspělé vztahy mezi odborovým svazem (či svazy) a vedením podniku, je riziko výskytu dětské práce mnohem nižší. Na Filipínách například odbory zahrnuly potírání dětské práce do svého kolektivního vyjednávání s podnikem. Začaly tím, že požadovaly politiku pro odstranění dětské práce v hlavní továrně, a poté ji rozšířily i na subdodavatele a dodavatele. Dále pak požadovaly vznik monitorovacího systému pro celý dodavatelský řetězec. Tento přístup k potírání dětské práce se může stát odrazovým můstkem pro boj za další pracovní práva. Právo na sdružování, je-li ustaveno, lze také využít k tomu, aby se otázka odstranění dětské práce stala předmětem kolektivního vyjednávání. Podniky by měly být při těchto snahách konstruktivními partnery. 8 Vyplácejte dodavatelům takovou cenu, jež jim umožní 10 vyhnout se využívání dětské práce, zaměstnávat místo dětí 11 dospělé (či mladistvé starší 14 nebo 15 let) a poskytnout jim přiměřený plat a podmínky. Pokud je toho zapotřebí, upravte rovněž další prvky své firemní politiky zadávání zakázek tak, aby bylo zajištěno provádění politiky nulové 6 Zapojte do odstraňování dětské práce své vlastní dětské práce a dodržování základních práv pracujících. zaměstnance a své dodavatele: informujte je a zapojte Nedávno provedený výzkum v oblasti výroby oděvů a obuvi v Albánii a pěstování je do firemního akčního plánu proti dětské práci. bavlníku v Indii ukázal, že nízké ceny vyplácené odběratelskými firmami Je velmi důležité zapojit zaměstnance vaší vlastní společnosti do firem- podporují dětskou práci: nízké ceny mohou vést dodavatele k zaměstnávání ní politiky, která výslovně označuje dětskou práci jako nepřijatelnou, a to jak ve vlastních činnostech firmy, tak v celém jejím dodavatelském řetězci. Informujte své zaměstnance o zákazu dětské práce a poskytněte jim školení, kde se dozvědí, jakým způsobem mohou k odstraňování dětské práce sami přispět. Totéž platí o dodavatelích vaší firmy. Zaveďte systém monitorování vaší firmy i dodavatelského řetězce, jenž bude ověřován externě. Do smluv své firmy s dodavateli či jinými stranami, které můžete ovlivnit či vybrat, zahrňte ustanovení o tom, že dětská práce je zakázána, a přesné vysvětlení toho, co tento zákaz znamená v praxi. Přinejmenším by to měla být povinnost učinit konkrétní kroky k tomu, aby děti uvolněné z pracovního vztahu mohly navštěvovat školu. Uzavírejte se svými dodavateli dohody zavazující je k tomu, aby i oni sami zajistili, že se jejich vlastní dodavatelé a subdodavatelé budou řídit stejnými standardy. Foto: Lenka Klicperová, DR Kongo dětí nebo nutit rodiče, jejichž výdělek nepostačuje pro zajištění přiměřených životních podmínek, aby své děti posílali do práce. Odběratelské firmy by proto měly nejen vyžadovat, aby se jejich dodavatelé zdrželi zaměstnávání dětí, ale měly by také vytvářet podmínky nezbytné k tomu, aby dodavatelé mohli dodržovat pracovní práva. Důležitým kritériem je tedy cena, ale nezanedbatelnou úlohu hrají i ostatní nákupní podmínky. Pozdní objednávky či špatné plánování nákupu ze strany firem vyvíjí na dodavatele tlak. Ti pak v obavě, že pokud nedodají zboží včas, žádné další objednávky již nezískají, ztrácejí veškeré zábrany: jen aby splnili termín uzávěrky, neúměrně prodlužují pracovní dobu a najímají dětské pracovníky na výpomoc. Zjistit, zda jsou pracovníci nuceni zaměstnávat doma své děti, aby splnili výrobní uzávěrku, mohou podniky poměrně snadno. Pokud dospělý vyrobí v průměru pět párů bot denně, ale dodá jich deset, pak je zřejmé, že jsou normy porušovány.

8 9 Investujte do spolehlivého systému řízení pro potírání dětské práce. Součástí takového systému je aktivní vyhledávání dětské práce v dodavatelských řetězcích, kvalitní samomonitorovací systém a mechanismus stížností, systém reportování a transparentnost v psaných zásadách i praxi a konečně monitoring a ověřování třetí stranou s účastí těch, jichž se problém přímo týká. Odpovídající systém řízení zahrnující výše uvedené prvky je nezbytný pro partneři mají v daném místě malé či žádné zastoupení. V takovém případě by podniky měly být schopny prokázat, že udělaly vše, co bylo v jejich silách. Mohou například podpořit programy rozvoje dovedností zřizované místními odbory a nevládními organizacemi a spolupracovat s nimi. Pokud všechny snahy selžou, poslední možností zůstává výrobu stáhnout. Pravidelná hlášení ve výše zmíněné věci a ochota zodpovídat otázky zainteresovaných stran je dalším prvkem, který by měl být nedílnou součástí efektivní politiky proti dětské práci či širší politiky firemní odpovědnosti. 10 Ověřujte pravost rodných listů a spolu s dalšími aktéry se zasazujte o zavedení spolehlivých systémů registrace novorozenců v oblastech, kde takové systémy chybí. Přesný věk dítěte či mladistvého lze často obtížně ověřit či dokonce odhadnout. Rodné listy mohou být falešné, zejména proto, že mnoho zemí postrádá spolehlivý systém registrace novorozenců. Věk může být též posouzen jinými metodami, například lékařskou prohlídkou provedenou spolehlivým lékařem či pohovorem ověřujícím znalosti dítěte (např. pro zjištění, zda dítě dokončilo základní vzdělání). O odhad věku dítěte, například ve vztahu k důležitým událostem ve vesnici, lze také požádat jakoukoli firmu, která chce hodnověrně prohlásit, že její dodavatelský řetězec nevyužívá dětskou práci a neporušuje ani žádná jiná pracovní práva. To se týká zejména odvětví a dodavatelských řetězců v zemích či oblastech, kde je dětská práce rozšířená. V odvětvích, kde se dětská práce vyskytuje, nestačí pouhé konstatování, že firma sama ani její dodavatelé dětskou práci nevyužívají. Mottem by mělo být: nejen slova, ale důkazy. Firmy by neměly pasivně čekat, až je někdo jiný obviní z využívání dětské práce či porušování dalších pracovních práv. Měly by aktivně jednat a provádět vlastní nezávislá šetření. O výsledcích těchto šetření by společnosti měly transparentně informovat a jednoznačně deklarovat, jaké kroky na jejich základě hodlají podniknout, ať místní obyvatele či úřady. Z obecnějšího hlediska by společnosti 12 už samostatně nebo ve spolupráci měly přispívat k rozvoji spolehlivých veřejných systémů registrace 13 s dalšími subjekty. Také zaveďte mechanismus novorozenců, neboť právě těchto systémů se často nedo- pro stížnosti, který bude stává. Spolu se sdruženími zaměstnavatelů, odbory a dalšími spravedlivý, anonymní a otevřený zainteresovanými stranami by měly zavedení systému registrace všem. Občanská sdružení a odborové novorozenců důrazně prosazovat a podněcovat. Za zavádění svazy chápou, že dětská práce těchto systémů se podniky mohou zasazovat i u příslušných se může objevit v dodavatelském ministerstev (např. ministerstva zdravotnictví) a jejich agentur řetězci zejména v těch zemích, kde a na tomto poli s nimi spolupracovat. neexistuje povinná školní docházka a kde je slabá, chybějící, nedostatečně 11 V odvětvích, kde je dětská práce značně personálně zajištěná nebo rozšířená (např. v kamenolomech, cestovním ruchu, zkorumpovaná pracovní inspekce. při pěstování kakaa, tabáku, bavlníku, kávy, čaje, Firmy, které jsou ve věci odstraňování rýže, cukru, květin a při výrobě bavlny, oděvů dětské práce transparentní nebo šitých míčů), se do boje proti dětské práci a činí důvěryhodné kroky k řešení můžete zapojit skrze tzv. vícestranné iniciativy, tohoto problému, jsou v praxi značně oceňovány. Inspekce ověřující nápravu případně je-li vaše firma nadnárodní můžete zjištěných nedostatků, ať už jde o dětskou práci nebo nedostatečně placené s některým z globálních odvětvových odborů uzavřít zaměstnance, může být důvěryhodná pouze tehdy, pokud se monitorovacího Mezinárodní rámcovou dohodu (International procesu účastní i místní organizace. Ještě nezbytnější je jejich účast v případě Framework Agreement). plánů na zlepšování, například při postupném uvolňování dětí z práce a jejich V odvětvích, která jsou ohniskem dětské práce, může být její potírání velice přesměrování do škol. Firmy by proto měly spolupracovat s místními vládami, obtížné až nemožné, pokud se firma angažuje samostatně. V těchto sekto- odbory a nevládními organizacemi. Problém může nastat, jestliže tito rech je nejlepším, i když ne vždy možným řešením jednat prostřednictvím

9 vícestranných iniciativ (MSI). Na těchto iniciativách se spolupodílejí firmy, odbory a nevládní organizace, někdy též zástupci vlády, odborníci a specializované instituce. Vícestranné iniciativy mají mnoho výhod. Jednou z nich je skutečnost, že společná práce výrazně usnadňuje výměnu zkušeností v boji s dětskou prací. Firmy se také mohou spolupodílet na nákladech na monitorování a učí se jedna od druhé i od dalších partnerů. Za třetí, a to je zvlášť důležité, díky spolupráci vytvářejí firmy nové rovné podmínky týkající se nákladů v případech, kdy ony samy či jejich dodavatelé musejí najmout dražší dospělé. Spolupráce s odbory je také zásadní v tom, že dává pracujícím hlas v boji proti dětské práci a za zlepšení pracovních podmínek. Vícestranné iniciativy by však měly splňovat určitá kritéria kvality. Jak již bylo uvedeno, do tohoto úsilí by měly být plně zapojeny odbory. Kromě toho by se vícestranné iniciativy měly mít na pozoru před rizikem, že tempo změn budou určovat jejich nejliknavější členové. Nezbytnými složkami celého úsilí pro to, aby všichni členové vícestranné iniciativy zůstali aktivní, jsou proto transparentnost, právo široké veřejnosti na informace, nezávislá šetření a v případě potřeby i kampaně. Dobrým příkladem takové iniciativy v oděvním průmyslu je nadace Fair Wear Foundation. i indické společnosti, zaměstnávají nyní místo malých dětí mladé lidi do věku 18 let. Tito mladí lidé však i nadále pracují na poli bez ochrany proti postřikům pesticidy a pálícímu slunci dvanáct i více hodin denně. Firmy by měly zajistit přinejmenším to, aby děti do 18 let nevykonávaly ty typy nebezpečné práce, na nichž se na národní úrovni shodla vláda, odbory a zaměstnavatelé. Mohou se však rozhodnout jít ještě dál a nenajímat (a zakázat subdodavatelům najímat) děti na takový druh práce, který sice není schválen jako takový na národní úrovni, nicméně podnik samotný a/nebo jiné zainteresované strany jej za nebezpečný považují. Kupříkladu práce v komerčním zemědělství často na seznamu nebezpečných druhů práce chybí, přestože je obecně považována za velmi nebezpečnou. Firmy by se spolu s odbory, nevládními organizacemi, vládami a místními samosprávami měly zasazovat o to, aby byl sestaven úplný seznam nebezpečných forem dětské práce, včetně práce v zemědělství a v domácnostech. Existuje také problém falešného zaučování, kdy jsou děti nuceny pracovat bez nároku na mzdu a po dlouhou pracovní dobu. Délka zaučování by měla být omezena, odborná praxe by měla být součástí studia, měla by probíhat pod dohledem ministerstva práce či odborových organizací a neměla by dítěti ztěžovat získání vzdělání. Další potenciálně efektivní možnost představuje pro nadnárodní společnosti uzavření mezinárodní rámcové dohody s některou z globálních odborových federací, s níž běžně jednají. V této dohodě jsou uvedena 14 pracovní práva (a nutnost nevyužívat a odstraňovat dětskou práci), jež musejí 15 být zajištěna všem zaměstnancům společnosti na všech jejích pracovištích na celém světě, ať již v rámci vlastní činnosti firmy či v jejím dodavatelském řetězci. 12 Zajistěte, aby mladí lidé ve věku od 15 do 18 let, kterým mezinárodní úmluvy pracovat dovolují, nebyli vystaveni nejhorším formám dětské práce, jak je specifikováno v Úmluvě Mezinárodní organizace práce č Dodržujte přinejmenším Úmluvou vyžadované dohody mezi vládami, odbory a zastřešujícími průmyslovými sdruženími týkající se riskantní a nebezpečné práce. Mnoho dětí mladších 15 let a zejména mladých lidí ve věku od 15 do 18 let se stává obětí nucených prací či prostituce, je najímáno do armády nebo vykonává nebezpečnou práci, která nepřísluší jejich věku. Příklady nucené či nebezpečné práce můžeme nalézt v sektoru průmyslu či služeb. Jelikož mnoho dětí pracuje v zemědělství, je zde relevantní ještě další úmluva ILO Úmluva č. 184 o zdraví a bezpečnosti v zemědělství. Tato úmluva například vyžaduje ochranná opatření při práci s chemikáliemi (např. pesticidy) a zemědělským náčiním. Jedním z nedávných případů toho, kde taková ochrana neexistuje, jsou bavlníkové plantáže v Indii. Zemědělci, pěstující bavlnu pro nadnárodní Foto: Jarmila Štuková, Etiopie

10 13 Nezávisle nebo ve spolupráci s dalšími subjekty vytvářejte pro zaměstnance zařízení typu jeslí či školek, která jim pomohou ochránit své děti před dětským trhem práce. Mnoho dětí, zejména v zemědělství a malých výrobnách, je nuceno vykonávat dětskou práci či postupně se do práce zapojovat, protože jejich rodiče je začínají brát s sebou na pracoviště ve velmi nízkém věku. Předškolní zařízení tomu mohou zabránit a současně dětem nabídnout příležitost si hrát a něco se naučit. Zařízení tohoto typu zároveň zprostí starší děti povinnosti péče o mladší sourozence, která převážně dívkám brání ve školní docházce. Foto: Alžběta Jungrová, Bangladéš povinností vytvořit pro ně alternativu k práci, kterou představuje vzdělání. Jakákoli polovičatá řešení, například zaměstnávání dětí na poloviční úvazek a zajišťování večerní výuky, jsou z podstaty věci nepřijatelná. Každé dítě má nárok na bezplatné, kvalitní vzdělání v plném rozsahu, a to nikoli odděleně ve školách s omezenou dobou výuky, ale společně s ostatními dětmi. 15 Navažte spolupráci a partnerství s dalšími společenskými orgány, například s národními vládami či místními samosprávami, a společnými silami zajistěte bývalým dětským pracovníkům řádnou celodenní výuku až do věku, kdy jim je Úmluvou č. 138 či zákonem daného státu povoleno pracovat. Společnosti, které zjistí, že jejich činnosti (nebo činnosti jejich dodavatelských řetězců) využívají velké množství dětských pracovníků, často považují za velmi obtížné či přímo nemožné nasměrovat tyto děti do školy. Ve většině případů by se společnosti neměly snažit zakládat či financovat vlastní školy, ale měly by se spojit s ostatními zainteresovanými stranami a společnými silami vytvořit strukturálnější řešení. Na daném řešení by se mělo podílet i ministerstvo školství, případně jeho agentury, a místní samospráva. Jako jednoznačně nejvhodnější řešení se ukazuje, jsou-li bývalí dětští pracovníci zařazeni do řádného vzdělávacího systému a podnik tyto snahy podporuje. 16 Tam, kde děti nemohou (okamžitě) nastoupit do řádné školy, by firmy měly 17 ve spolupráci s místními úřady a občanskými sdruženími přispět k přemosťujícímu či přechodnému vzdělání, jež umožní i starším dětem vstup do řádného vzdělávacího systému s většinou celodenní výukou. Pokud není zařazení do řádného vzdělávacího systému ani dočasné zařazení do soukromého školství možné, měly by společnosti podpořit nástup starších dětí většinou ve věku 12 až 14 let do škol poskytujících odborné vzdělání. Výzkumy dokládají, že děti, které kombinují práci a školu, nedosahují ve škole tak dobrých výsledků a jsou vystaveny většímu riziku, že školu předčasně ukončí. Je třeba 14 Zajistěte, aby děti, které byly doposud dbát na to, aby vedle formálního školství nedocházelo k vytváření paralelních zaměstnávány ve vlastních firemních provozech, struktur. Školy poskytující přemosťující vzdělávací programy by měly sloužit plantážích či službách a/nebo v činnostech pouze jako dočasný nástroj směřující k zařazení dětí do řádného vzdělávacího zajišťovaných dodavateli a subdodavateli v celém systému s celodenní výukou. Ačkoli je tento proces zejména na odpovědnosti dodavatelském řetězci, byly uvolněny z práce a byla vlády a místních (ne)vládních organizací, firmy a jejich investoři by si měli být jim umožněna řádná a bezplatná školní docházka. vědomi, že sami učitelé děti někdy nutí k tomu, aby pro ně pracovaly. Firmy Zkušenost ukazuje, že firmy s politikou nulové dětské práce se často spokojí by měly být partnery v boji proti těmto praktikám. s tím, že děti uvolní z práce, ale už neudělají nic pro to, aby jim zajistily řádnou školní docházku. Existuje několik evidentních případů toho, jak se některé firmy horlivě zbavovaly svých dětských zaměstnanců jen proto, aby zlepšily svou veřejnou image. Firmy, které děti pouze propustí a dále je nechají, aby se o sebe postaraly samy, se chovají velmi nezodpovědně. Přitom právě proto, že tyto firmy z práce těchto dětí profitovaly, je teď tím spíše jejich

11 16 Vyviňte speciální úsilí tam, kde je zapotřebí řešit specifické problémy, s nimiž se potýkají děti z diskriminovaných či marginalizovaných skupin, aby i tyto děti mohly přejít z práce do školy. Mnoho pracujících dětí pochází z ekonomicky znevýhodněného, diskriminovaného či marginalizovaného a přistěhovaleckého prostředí. Děti mohou být diskriminovány pro typ práce, kterou vykonávají jejich rodiče, pro své zázemí, statut přistěhovalců či příslušnost k určité etnické skupině nebo kastě. Zvláštní pozornost vyžadují také děti, které jsou určitým způsobem sociálně vyloučené, jako děti živící se sběrem odpadu, děti ulice, oběti obchodu s lidmi a děti postižené HIV/AIDS. V Číně například mnoho dětí přistěhovalců začíná pracovat proto, že nemají nárok na vzdělání a zdravotní péči, pokud domácnost není registrována v místě, kde pracují rodiče. V Indii je zase mezi pracujícími dětmi neúměrně vysoký podíl dětí z řad dalitů (nedotknutelných), který se ještě zvyšuje v případě sbírání odpadků, obchodování s dětmi a dlužního otroctví (bonded child labour). Lidé se mnohdy domnívají, že pro 18 děti z takového prostředí je vlastně normální, aby pracovaly a nechodily do školy, a jsou v tomto názoru často utvrzováni místními zájmovými skupinami. O to důležitější je proto potírat všechny typy dětské práce napříč celým dodavatelským řetězcem a mobilizovat společnost, aby skutečně všechny děti přestaly pracovat a začaly chodit do školy. Marginalizované a diskriminované děti by se jinak mohly ztratit, ať už posunout se dále v dodavatelském řetězci nebo přejít na jiné typy práce. Odstraňování dětské práce u všech sociálních skupin však možná paradoxně vyžaduje zvláštní úsilí pro zapojení marginalizovaných dětí do řádné denní školní docházky mezi děti z ostatních skupin a zamezení jejich další diskriminaci ve škole. Firmy i vlády by dále měly zajišťovat školicí programy a vytvářet nové pracovní příležitosti pro rodiče a rodinné příslušníky těchto pracujících dětí. V některých případech je třeba poskytovat jim i další typy sociální podpory, která rodině nahradí 18 Kdekoli to je možné, propojte své činnosti s územně zaměřeným přístupem (area based approach) k dětské práci, čímž dojde k vytvoření tzv. zón bez dětské práce (Child Labour Free Zones) Zkušenosti indických, afrických a latinskoamerických partnerů kampaně Stop dětské práci ukazují, že nejucelenějším a nejudržitelnějším řešením pro vymýcení problému dětské práce je zaměření na všechny druhy dětské práce (ne jen ty nejhorší formy) a všechny děti na daném území. V Příručce pro organizace o územně zaměřeném přístupu k odstranění dětské práce a dosažení univerzálního vzdělání 4 je takový přístup formulován následovně: 19 finanční ztrátu způsobenou výpadkem výdělku dětí. Územně založený přístup usiluje o ochranu práv všech dětí a zajištění jejich plnohodnotného formálního vzdělání. Pro pracující děti, které do školy 17 Kdykoli je to možné, snažte se převést práci nechodí, je třeba konkrétně naplánovat a provést opatření, která je vyjmou doposud vykonávanou dětmi na jejich rodiče či blízké příbuzné nebo nabídněte rodičům jiné vhodné zaměstnání. Zaměstnat místo dítěte jeho nezaměstnaného rodiče či příbuzného nemusí být vždy možné a dokonce ani žádoucí, ale tam, kde to možné je, mají společnosti morální povinnost tak učinit. Společnosti by také měly poskytnout rodiči či příbuznému školení, jež mu umožní získat práci v dané firmě či jinde za mzdu přinejmenším pokrývající jeho životní náklady. Další možností, z pracovního procesu a připraví je na začlenění do škol. Pro ty děti, které ve škole již jsou, je nutné zajistit, aby ve škole nadále zůstaly, neodpadly a ve výuce pokračovaly bez přerušení. Bezplatná, formální a kvalitní výuka je totiž nejlepší prevencí dětské práce. Územně zaměřený přístup navíc usiluje o dosažení tzv. zón bez dětské práce, které pak slouží jako inspirace pro všechny ostatní územní celky a podněcují je, aby se k boji proti dětské práci připojily. Je faktem, že rodiče mnohdy i velmi chudí bývají velmi motivováni poskytnout svým dětem lepší budoucnost pomocí vzdělání. kterou do praxe zavedl výrobce módních oděvů Levi Strauss, je nadále dětem vyplácet jejich dřívější mzdu za podmínky, že navštěvují školu, a nabídnout jim práci, jakmile dosáhnou hranice minimálního věku pro vstup do zaměstnání. 4 Foto: Tereza Hronová, Kambodža

12 Přístup, na jehož základě vznikají zóny bez dětské práce, má několik základních východisek: dané společenství je trvale přesvědčeno, že žádné dítě by nemělo pracovat školá má být institucí, která se stará o všechny stránky dětského vývoje komunita přijímá plnou zodpovědnost za dodržování práv dítěte obchodní společnosti obvykle nejsou původci nebo vedoucí silou územně zaměřeného přístupu k boji s dětskou prací, měly by nicméně takové principy respektovat, podporovat a uvádět je do praxe Zodpovědná firma by měla: budovat harmonický vztah s komunitou, na niž má fungování firmy dopad; mít zájem o situaci dětí v této komunitě a o kroky, které byly již podniknuty, aby se děti dostaly z práce do školy spolupracovat s místními organizacemi, včetně neformálních skupin, s nevládními organizacemi a odbory, a společně s nimi směřovat k vytvoření tzv. zón bez dětské práce diskutovat spolu se zainteresovanými členy komunity, mapovat situaci dětí v dané komunitě a posuzovat dopad své činnosti na ně zaujmout pevnou pozici, založenou na neoddiskutovatelném právu 19 K ohlašování dětské práce a porušování jiných pracovních práv využívejte internetový online systém. Podniky, které jsou v boji proti dětské práci a porušování pracovních práv nejdále, využívají k upozorňování na tyto případy nástroje elektronické komunikace (internet). Ačkoliv řada lidí pracujících v dodavatelském řetězci velkých firem může být negramotná (i když jistě ne všichni), jednotliví pracovníci se mohou obrátit na ostatní a s jejich pomocí nahlásit stížnosti ohledně dětské práce a pracovních podmínek na webové stránce či skrze ovou adresu firmy, jež má o monitorování svého dodavatelského řetězce zájem. Informace o tom, jak podat stížnost, by měly být jednoduché a dostupné v místním jazyce či jazycích. Webová stránka či ová adresa by měla být výrazným způsobem zveřejněna všemi dodavateli firmy. Stížnosti by měly být podávány anonymně, ať už budou či nebudou na webové stránce zveřejňovány. Společnost, která stížnosti obdrží, by na své webové stránce měla pravidelně (např. jednou za 6 měsíců) zveřejňovat jejich počet, povahu a kroky, které podnikla pro nápravu situace. Podobný mechanismus podávání stížností přes internetmohou vytvořit i vícestranné zájmové skupiny. na vzdělání pro všechny děti a pomáhat dosáhnout všeobecného souhlasu 20 s pravidlem, že všechny děti by měly chodit do školy a neměly by pracovat 21 pomocí vzdělávacích a osvětových aktivit upozorňovat na problém dětí, Foto: Tereza Hronová, Ghana které nedochází do školy, zejména těch, které firemní provoz nebo jeho dodavatelé ovlivňují spolupracovat jeli to možné a potřebné na programech, jejichž cílem je zapojit již malé děti do řádné školní docházky, a to zejména má-li firma v komunitě silné zastoupení, například prostřednictvím svých dodavatelů. Ti by měli dokládat, že pomáhají i starším dětem nechodícím do školy (ve věku 9-15 let), které už přesáhly věk běžný pro nástup do školy. Těmto dětem by dodavatelé spolu smístními partnery měli pomáhat zapojit se do dočasných přemosťovacích nebo zrychlených vzdělávacích programů, aby poté děti mohly již nastoupit do běžné formální školy. Firma je celkově připravena být součástí společného úsilí komunity, která eviduje děti, co opustily školu, a pomáhá jim najít cestu zpět ke vzdělání, zejména v případě, kdy pracují u firemních dodavatelů namísto zakládání samostatných soukromých škol má firma posilovat kdekoli to je možné místní (formální) školní systém

13 Výzva závěrem O kampani Stop dětské práci je lepší chodit do školy Nepodléhejte coby firma klamné představě, že dětská práce je nevyhnutelnou Stop dětské práci je lepší chodit do školy je mezinárodní kampaň, kterou realitou a že zaměstnáváním dětí jim vlastně pomáháte. Zaměstnáváte-li byť realizuje Rozvojovka, informačně vzdělávací sekce společnosti Člověk v tísni, i jedno jediné dítě, přispíváte tím k další existenci dětské práce. A dětská práce spolu se svými evropskými partnery z asociace Alliance 2015: s organizacemi udržuje chudobu. Boj s dětskou prací naopak napomáhá vytváření většího Hivos z Nizozemí (vedoucím projektu), Cesvi z Itálie, Ibis z Dánska, ICN počtu pracovních míst a lepším mzdám pro dospělé, a tím také zmírňuje z Nizozemí a dalšími evropskými, asijskými, africkými a latinskoamerickými chudobu. Místní společenský tlak nebo žalostné životní okolnosti jednotlivců partnery. mohou někdy vytvářet dojem, že nejlidštějším či nejsnazším řešením Cílem kampaně je odstranit všechny formy dětské práce a zajistit každému je dítě, které by mělo být ve škole, raději zaměstnat. To by však zpochybnilo dítěti dostupné, formální a kvalitní vzdělání nejméně do minimálního věku princip, že děti nepatří do práce, ale do školy, a podemlelo snahy těch, kteří pro nástup do zaměstnání. Kampaň se obrací na spotřebitele, vlády i firmy, o naplňování tohoto principu usilují. Navíc i v těch nejhorších podmínkách je aby se aktivně zapojili a stali se součástí řešení. Cílem kampaně je směřovat nejlepším řešením zaměstnat rodiče nebo jiného dospělého příbuzného, který úsilí na poli boje proti dětské práci k tvorbě tzv. zón bez dětské práce. 22 bude mít nárok na vyšší mzdu. Tento dospělý potom může dítě podporovat 23 a postarat se o to, aby získalo řádné vzdělání. Pokud toto řešení možné není, Více na nebo pak firmy samozřejmě mohou chudé děti a jejich rodiny podporovat i jinak, aniž by dítě zaměstnávaly. Foto: Jana Mračková, Indie Kontaktní údaje v ČR: Rozvojovka Člověk v tísni, o.p.s. Šafaříkova 24, Praha 2 nebo Facebook: Rozvojovka Člověk v tísni Telefon: nebo

14 Zásady kampaně Stop dětské práci je lepší chodit do školy jednali plně v souladu s Úmluvou o právech dítěte a dalšími mezinárodními dohodami chránícími práva dětí. V rámci své společenské odpovědnosti by měly všechny nadnárodní a jiné obchodní společnosti v současnosti využívající dětskou práci vypracovat a provést plán spočívající v uvolnění dětí z práce jak ve svém vlastním podniku, tak v celém dodavatelském řetězci, a v jejich zařazení do plnohodnotného vzdělávacího systému. Definice dětské práce: Dětská práce je jakákoli práce vykonávaná dítětem, která je potenciálně nebezpečná, brání jeho vzdělávání nebo zdravému tělesnému, duševnímu, duchovnímu, mravnímu nebo sociálnímu rozvoji (Úmluva o právech dítěte, článek 32.1). Týká se všech dětí do 15 let (s výjimkou lehké a bezpečné práce v rozsahu do 14 hodin týdně, která nebrání řádné školní docházce a studiu) a dětí do 18 let, jde-li o některou z tzv. nejhorších forem dětské práce nebo práci rizikovou a nebezpečnou. Zásada č. 1: Dětská práce je popřením práva dítěte na vzdělání Poskytování řádného formálního vzdělání je neoddělitelně spjato s vymýcením dětské práce. Cílem musí být aktivně integrovat všechny děti, které nechodí do školy, do systému formálního vzdělávání a udržet je v něm. Děti mají právo Zásada č. 4: Má-li být dětská práce skutečně odstraněna, je třeba dodržovat a prosazovat základní pracovní normy Vymýcení dětské práce je úzce svázáno s prosazováním ostatních pracovních norem na pracovišti práva na sdružování a kolektivní vyjednávání a zákazu nucené práce, dětské práce a diskriminace. Zásadní je dále mzda zaručující existenční minimum (living wage), bezpečnost a zdravotní nezávadnost práce a neexistence nucených a nepřiměřených přesčasů. Dětská práce podkopává příležitost dospělých získat práci a být za ni přiměřeně ohodnocen, deformuje pracovní trh a přispívá k chudobě. Zkušenosti dokazují, že výskyt dětské práce je vysoce nepravděpodobný tam, kde existují svobodné odbory a kde jsou dodržovány základní pracovní normy. na vzdělání minimálně do věku, ve kterém je jim povoleno začít pracovat, což 24 je 15 let (rozvojové země mohou zvolit hranici 14 let). Dále je třeba usilovat 25 o odstranění veškerých bariér, které brání přístupu do místních škol, a zajišťovat Foto: Tereza Hronová, Ghana finance a infrastrukturu nezbytné pro poskytování kvalitního vzdělání. Zásada č. 2: Veškerá dětská práce je nepřijatelná Úmluva o právech dítěte společně s mnoha dalšími mezinárodními dohodami jednoznačně uznává právo dítěte na život bez vykořisťování. Některé přístupy rozřazují dětskou práci do jednotlivých kategorií, které pak řeší s odlišnou prioritou i strategií. Jinak se tudíž staví k zaměstnání v dolech a jiných nebezpečných odvětvích a jinak k takzvaně bezpečné práci, za jakou je považována například práce v domácnosti, která však dítěti také brání ve školní docházce. Podle kampaně Stop dětské práci sice tyto rozdíly pomáhají poukazovat na ty nejhorší formy zneužívání dětí, avšak bývají často příliš úzce zaměřené a nabízejí jen částečné řešení problému. Úsilí odstranit dětskou práci by se mělo zaměřovat na všechny její podoby a nejlépe i na všechny děti v dané komunitě. Zásada č. 3: Všechny vlády, mezinárodní organizace a obchodní společnosti jsou povinny zajistit, aby dětská práce nebyla dále tolerována Všechny vlády jsou povinny zamezit tomu, aby v jejich zemi byla povolena nebo trpěna dětská práce. Dále musí zajistit, aby všechny státní orgány, obchodní společnosti i jejich dodavatelé a obchodní partneři po celém světě

15 Kolik dětí na světě pracuje? Dívky nebo chlapci? 60 % chlapců Rozdíl mezi dívkami a chlapci narůstá mezi staršími dětmi ve věku let v tzv. nejhorších formách dětské práce chlapci a dívky jsou zde zastoupeni v poměru 2:1. Na světě žije asi 1,6 miliardy dětí ve věku 5 17 let. 14 % Každé sedmé dítě (215 milionů) je chyceno v pasti dětské práce. Více než polovina z nich (115 milionů) pracuje ve zvláště nebezpečných podmínkách a tzv. nejhorších formách dětské práce. 40 % dívek Ze statistik často vypadávají miliony dívek, které pracují v domácnostech, skryté a neviditelné. Dívky obecně trpí dvojím břemenem : i když pracují v zemědělství, průmyslu či jinde, čeká je po práci další směna ženských prací prací tak tráví více hodin než chlapci. Ve kterém odvětví děti nejčastěji pracují? 60 % zemědělství Nejvíce dětí pracuje na malých samozásobitelských farmách, v sadech a lesích, pečuje o dobytek nebo loví ryby. Zemědělství, využívající chemická hnojiva, postřiky a ostré nástroje, patří mezi pracoviště pro děti nejnebezpečnější. Kolik si děti svou prací vydělají? 25 % služby Služby jsou sektorem, kde převažují dívky nad chlapci. Zejména domácí posluha, nepozorovaná a přehlížená, jich zaměstnává nejvíce. 7 % průmysl Děti pracují všude, od drobných tkalcovských nebo vyšívacích dílen, až po obrovské provozy vyrábějící pro vývoz jako součást dodavatelských řetězců západních firem. Asi milion dětí těží v dolech a lomech, jiné pracují na stavbách, vrakovištích či v cihelnách. 8 % ostatní Odhadem až dva miliony dětí jsou zneužívány v prostituci nebo pornografii, až 300 tisíc jako dětští vojáci, 600 tisíc v nezákonných aktivitách jako je prodej drog, organizovaný zločin nebo žebrání Kolik dětí pracuje na jednotlivých kontinentech? Latinská Amerika: 10 % Ačkoliv se průměrný podíl pracujících dětí v regionu úspěšně snižuje, nejpostiženější zůstává původní obyvatelstvo usazené v horách i migrující do měst. Nejvíce dětí tak pracuje v Peru (celá třetina), ale i v Bolívii, Guatemale a nejchudší zemi Karibiku na Haiti. Subsaharská Afrika: 25 % V Africe je situace relativně nejvážnější: pracuje zde celá čtvrtina dětí (65 milionů). V zemích jako Etiopie, Somálsko, Súdán, Guinea Bissau, Sierra Leone, Togo, Čad, Benin nebo Středoafrická republika však pracuje až polovina všech dětí. Asie a Tichomoří: 13 % Vzhledem k množství obyvatelstva pracuje v Asii absolutně nejvíce dětí (114 milionů), zejména v Indii, Číně, Pákistánu a Bangladéši. Velký podíl pracujících dětí najdeme i v Kambodži, Nepálu nebo Afghánistánu. 2/3 neplacená práce Dvě třetiny dětí pracují spolu se svou rodinou, neformálně a bez výdělku. Dívky pracují zdarma mnohem častěji než chlapci. 1/5 placená práce Děti však většinou dostávají jen zlomek platu dospělého, často hluboce pod hranicí (již tak nedostatečné) minimální mzdy. Zaměstnavatelé vědí, že děti lze snadněji manipulovat, plat pozastavovat, strhávat za prohřešky, stravu apod. Ostatní 5 % dětí je svým vlastním zaměstnavatelem, závislým na tom, co denně vydělá, o zbylých 6 % chybí informace. Kolik dětí v rozvojových zemích dokončí základní školu? 2 /3 Na základní školu dnes v rozvojových zemích vstupuje 89 % dětí (47 % z nich dívky a 53 % chlapci), jen část ji ale dokončí. Nejvíce znevýhodněné jsou chudé venkovské dívky. V zemích jako Afghánistán, Čad nebo Guinea-Bissau jich nedostudují více než ¾, v Nigeru, Středoafrické republice nebo Džibuti ²/³, v mnoha dalších jako Pobřeží slonoviny, Burkina Faso, DR Kongo, Súdán, Jemen nebo Mozambik jen ½.

16 Dětská práce v českém nákupním košíku Rusko pornografie Ekvádor banány Peru zlato Guatemala káva Honduras káva El Salvador káva Mali bavlna Pobřeží slonoviny kakao Ghana kakao, zlato Nigérie kakao Benin bavlna Ukrajina pornografie Turecko lískové ořechy Uzbekistán bavlna Turkmenistán bavlna Uganda káva, čaj Keňa čaj Tanzánie bavlna, čaj, tabák Malawi čaj, tabák Kazachstán bavlna, tabák Pákistán koberce, textil Etiopie káva Tádžikistán bavlna Nepál koberce Indie textil, obuv Bangladéš textil, obuv Kyrgyzstán tabák Indonésie palmový olej Čína zábavní pyrotechnika textil, hračky Barma fazole

17 Kampaň Stop dětské práci je lepší chodit do školy jen o předměty, ale také například o poukazy na statky a služby, které však v rámci rozvojových programů dostanou komunity v zemích, kde kvalitní a dostupné vzdělání chybí. Výbava školy, zbudování vodního vrtu ve vesnici nebo vyškolení učitele má na dětskou práci přímý a podstatný vliv. Co nabízíme: Výstava Ukradené dětství: dětská práce očima čtyř českých fotografek Fotografie čtyř předních českých fotografek Jarmily Štukové, Alžběty Jungrové, Markéty Kutilové a Lenky Klicperové zachycují život pracujících dětí, s nimiž se autorky setkaly na svých cestách po Africe, Asii, Latinské Americe i Evropě. Výstava je putovní, lze si ji tedy objednat do vašeho města, firmy či jiné instituce. Výstava sestává z 21 fotografií o rozměru 75 x 50x1 cm s popisky k zavěšení na stěnu, lze ji naložit na zadní sedadlo auta nebo poslat. Dopravu 30 hradí vystavovatel. Více informací na webu v sekci 31 Putovní výstava. Promítání, debaty, workshopy, ochutnávky Dle časových a geografických možností nabízíme k výstavě či samostatně také doprovodný program: promítání dokumentárního filmu o dětské práci, debatu se zaměstnanci o dětské práci a rozvojových problémech a řešeních, aktivní workshop o dětské práci a spotřebitelství. V souvislosti s problémem dětské práce při pěstování kakaa a jiných potravin lze (za úhradu nákladů) zajistit ochutnávku Fairtrade certifikované čokolády, případně i Fairtrade kávy a čaje. UKRADENE DETSTVI Další informace Chcete-li více informací o dětské práci, nabízíme publikaci Dětská práce: příčiny, souvislosti, důsledky a řešení, která je zdarma součástí všech aktivit včetně výstavy. Rádi také odkážeme na další zdroje informací (většinou v angličtině) či propojíme se zahraničními partnery, kteří mají přímé zkušenosti s bojem proti dětské práci v terénu v různých oblastech. Dárky pro zaměstnance, partnery Chcete-li podpořit boj proti dětské práci i jinak než vlastním společensky odpovědným fungováním, poradíme, kde získat eticky a environmentálně přátelské dárky pro vaše zákazníky, partnery nebo zaměstnance. Nemusí jít Projekt byl finančně podpořen z prostředků Evropské unie.

18 poznámky Grafika grafů a mapy: Zoran Bonuš Grafika publikace: Anežka Hrubá Ciglerová Doplněný a aktualizovaný překlad anglického originálu vydala Rozvojovka informačně-vzdělávací sekce společnosti Člověk v tísni, v Praze v prosinci 2012.

19 Publikace vyšla v rámci kampaně Stop dětské práci - je lepší chodit do školy. Byla podpořena z prostředků České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí v rámci programu Zahraniční rozvojové spolupráce ČR a z fondů Evropské komise.