OSTRAVSKÁ UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA TECHNICKÉ A PRACOVNÍ VÝCHOVY ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA (TEXTOVÉ OPORY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM UOP)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "OSTRAVSKÁ UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA TECHNICKÉ A PRACOVNÍ VÝCHOVY ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA (TEXTOVÉ OPORY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM UOP)"

Transkript

1 OSTRAVSKÁ UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA TECHNICKÉ A PRACOVNÍ VÝCHOVY ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA (TEXTOVÉ OPORY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM UOP) ING. MARCELLA ŠIMÍČKOVÁ, CSc. Ostrava

2 Obsah: 1 Předmět a cíle environmentální politiky Životní prostředí a jeho funkce Podstata koncepce udržitelného rozvoje Vznik mezinárodní environmentální politiky Rozvoj environmentálního myšlení vznik environmentální politiky Podstata, příčiny vzniku a nástroje mezinárodní environmentální politiky Vývoj mezinárodní environmentální politiky v období do roku Počátky vzniku mezinárodní environmentální politiky Subjekty mezinárodní environmentální politiky Vývoj MEP v období Vývoj mezinárodní environmentální politiky v 80-tých letech Vývoj mezinárodní environmentální politiky v 90tých letech Mezinárodní environmentální režimy Podstata mezinárodních environmentálních režimů Příklad mezinárodního environmentálního režimu Vývoj mezinárodní environmentální politiky po roce Cíle v rozvoji lidstva a přístupy k jejich řešení Miléniové rozvojové cíle Světový summit v Johannesburgu Environmentální politika Evropské unie Vznik a vývoj environmentální politiky EU Historie EU vývoj environmentálního práva ES jako základu environmentální politiky Legislativa a institucionální struktura EU Institucionální struktura EU Vznik a vývoj environmentální politiky EU Jednotný evropský akt Maastrichtská smlouva o Evropské unii Pátý Environmentální akční program směrem k udržitelnému rozvoji Strategie environmentální integrace Strategie environmentální integrace Šestý environmentální akční program EU Tématická strategie pro udržitelné využívání a management přírodních zdrojů Stručná charakteristika Tématické strategie Environmentální politika České republiky před vstupem do EU Environmentální politika jako proces Environmentální politika jako politický cyklus Cíle, principy a nástroje environmentální politiky Vývoj politiky životního prostředí v letech Organizační a institucionální zabezpečení péče o životní prostředí Formování základů environmentální politiky ČR Nová strategie politiky životního prostředí ČR Závazky plynoucí z přípravy vstupu ČR do EU Environmentální politika ČR pro období

3 Cíle, opatření a nástroje realizace SPŽP Státní politika ŽP na období Východiska SPŽP, její prioritní oblasti, zásady a cíle Prioritní oblasti SPŽP Nástroje aktualizované SPŽP Závěr Seznam citací a použité literatury: Seznam příloh Příloha 1 - Základní pojmy Příloha 2 - Základní principy Příloha 3 - Základní zásady ochrany životního prostředí Příloha 4 - Závazky ČR plynoucí z implementace legislativy ES

4 Seznam zkratek a značek BAT Best Available Technics (Nejlepší dostupná technika) C-A-C Command-and-control (nařiď a kontroluj) CITES Convention on International Trade with Endangered Species of Wild Fauna and Flora (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin) CFC Halogenové uhlovodíky CLRTAP Convention on Long-Range Transboundary Air Pollution (Úmluva o dálkovém znečišťování přecházejícím hranice států) ČIŽP Česká inspekce životního prostředí ČR Česká republika ČSFR Česká a Slovenská federativní republika EAP Environmental Action Programme (Environmentální akční program) EC European Communities (Evropská společenství) ECE Economic Commission for Europe (Evropská hospodářská komise OSN - viz EHK) EEA European Environmental Agency (Evropská agentura životního prostředí) EEC European Economic Community(Evropské hospodářské společenství - EHS) EECONET European Ecological Network (Evropská ekologická síť) EHS Evropské hospodářské společenství - viz EEC EIA Environmental Impact Assessment (hodnocení vlivů na prostředí) EIONET European Information and Observation Network ( Evropská informační síť) EMAS Eco-management and Audit Scheme EMAS (Zavádění systému řízení podniků a auditu - z hlediska životního prostředí) EMS Environmentální manažerský systém ES Evropská společenství viz ECE EU European Union (Evropská unie) FAO Organizace OSN pro výživu a zemědělství GATT Všeobecná dohoda o clech a obchodě GEF Global Environmentaal Facility (Mezinárodní fond životního prostředí) GLOBE Celosvětová organizace zákonodárců pro vyvážené životní prostředí GOS Celosvětový systém sledování (WMO/WWW) HDP Hrubý domácí produkt CHKO Chráněná krajinná oblast IEA International Energy Agency (Mezinárodní energetická agentura) INFOTERRA Mezinárodní ekologický informační systém (UNEP) IPCC Mezivládní panel o změnách klimatu(wmo/unep) 4

5 IPPC Integrated Pollution Prevention and Control (Integrovaná prevence a omezování znečištění) ISPA Instrument for Structural Policies for Pre-Accession (Nástroj strukturální předvstupní politiky) IUCN Mezinárodní svaz pro ochranu přírody a přírodních zdrojů LCA Life Cycle Assessment (hodnocení životního cyklu) MEP Mezinárodní environmentální politika MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MZ Ministerstvo zdravotnictví MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA Evropská ekologická síť chráněných území NEPAD Nové partnerství pro rozvoj Afriky ODA Oficiální rozvojová pomoc OECD Organisation for economic cooperation and development (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) PCB polychlorované bifenyly PHARE Program pomoci EU kandidátským zemím střední a východní Evropy ke splnění podmínek vstupu do EU PPP Polluter Pays Principle (princip platí producent znečištění) PRPT Pollution release and transport register (Registr výstupů a přenosů znečišťujících látek) REZZO Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší SAPARD Support for Pre-Accession Measures for Agriculture and Rural Development (Program EU na podporu rozvoje zemědělství a venkova v kandidátských zemích) SD Sustainable development (udržitelný rozvoj ) SEA Strategická EIA viz EIA SFŽP ČR Státní fond životního prostředí České republiky SPŽP ČR Státní politika životního prostředí České republiky TEMPUS Program EU pro vzdělávání a výchovu UNEP United Nations Environmental Programme (Program OSN pro životní prostředí) UNCED United Nations Conference on Environment and Development (Konference OSN o životním prostředí a rozvoji) UN CSD United Nations Commission for sustainable development (Komise pro udržitelný rozvoj OSN) UN FCCC United Nations Framework Convention on Climate Change (Rámcová úmluva OSN o změně klimatu) UNGASS United Nations General Assembly Special Session (Mimořádné zasedání Valného 5

6 shromáždění OSN) UNEP United Nations Environmental Programme (Program OSN pro životní prostředí) UNESCO Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu WB Světová banka WCED Světová komise pro prostředí a rozvoj WCP Světový klimatický program (ICSU/WMO/UNESCO) WHO Světová zdravotnická organizace WMF Světová meteorologická organizace VŠE Vysoká škola ekonomická VÚSC Vyšší územně správní celek VÚV TGM Výzkumný ústav vodohospodářský TGM WWO Světový fond ochrany přírody (též World Wilde Life Fund) WWW(WMO) Světová sledovací služba počasí (WMO) ŽP Životní prostředí 5EAP 5. environmentální akční program 6EAP 6. environmentální akční program 6

7 Úvod Textové opory k předmětu Environmentální politika jsou určeny pro bakalářské a magisterské studium oboru Učitelství odborných předmětů pro učňovské školy na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity. Jejich cílem je poskytnout posluchačům distančního a kombinovaného studia ucelený soubor základních informací o příčinách vzniku ekologických problémů, vývoji environmentálního myšlení a vzniku environmentální politiky, hlavních etapách jejího vývoje až po současnost. Tyto studijní materiály navazují na již existující studijní opory a jsou jejich aktualizací v několika směrech. Prvním důvodem pro aktualizaci je jednak rychlý rozvoj v oblasti environmentální politiky v uplynulých pěti letech od vydání původních textů. Současně se i významně změnila se vstupem do Evropské unie pozice České republiky její práva a povinnosti při tvorbě a implementaci environmentální politiky ES. Dalším důvodem, který se promítl i do změny struktury a do značné míry i obsahu studijních opor je skutečnost, že budou základem pro výuku s využitím vzdělávacího systému Moodle, což umožňuje poskytnout posluchačům doplňkové materiály, přílohy a relevantní dokumenty v rámci systému. To platí i pro doporučenou literaturu, kontrolní otázky a úkoly. Aktualizované studijní opory Environmentální politika obsahují sedm kapitol, tématicky spadajících do čtyř problémových okruhů. Úvodní kapitola obsahuje vymezení předmětu environmentální politiky. Následující tři kapitoly jsou věnovány mezinárodní environmentální politice, jež vytváří společný rámec pro formování environmentálních politik integračních uskupení a jednotlivých zemí. Je současně je výsledkem jejich úsilí podílejí se na její tvorbě a následně na její realizaci. Další tématický okruh se je věnován environmentální politice Evropského společenství, která je základem pro tvorbu environmentální legislativy a politiky ČR. V rámci jedné kapitoly jsou stručně charakterizovány základní cíle, nástroje politiky a dokumenty EU, jež významně přispěly k vytvoření její současné podoby, a hlavní směry jejího dalšího prohlubování. Poslední dvě kapitoly jsou věnovány vývoji environmentální politiky České republiky a její aktualizované podobě pro období od jejího plného členství v Evropské unii. Textová opora "Environmentální politika" je zaměřena především na seznámení posluchačů s podstatou environmentální politiky, specifickými problémy jejího rozvoje na jednotlivých úrovních mezinárodní, evropské i České republiky a jejich vzájemných relacích. Teoretická východiska jsou v textu prezentována pouze v úvodu a to ve vztahu ke koncepci udržitelného rozvoje dnes již v mezinárodním měřítku přijatého cíle a základního principu environmentální politiky. 7

8 1 Předmět a cíle environmentální politiky Cílem této úvodní kapitoly je seznámení posluchačů s předmětem environmentální politiky, základními pojmy z této oblasti a jejich vymezením v rámci environmentální legislativy České republiky. Dále je stručně vymezena podstata koncepce udržitelného rozvoje jako všeobecně přijatého prioritního cíle mezinárodní environmentální politiky, politiky Evropské unie i České republiky. Po prostudování kapitoly posluchači získají rámcovou představu o přístupech k problematice udržitelného rozvoje v rámci dvou vědních disciplín ekologie a environmentální ekonomie jež patří k základním teoretickým východiskům formování environmentální politiky. Členění kapitoly: Životní prostředí a jeho funkce Podstata koncepce udržitelného rozvoje 1.1 Životní prostředí a jeho funkce S nárůstem problémů v oblasti životního prostředí byla v mezinárodním měřítku postupně vytvořena celá škála definic, které se v různém rozsahu a podrobnosti snažily o vymezení pojmu životní prostředí. V rámci mezinárodních institucí (OSN, EHK apod.) byla zpravidla používána definice norského prof. Wika, podle které je životní prostředí ta část objektivní reality, se kterou je člověk ve vzájemné interakci, která ho ovlivňuje a které se přizpůsobuje. Životní prostředí jako předmět politiky péče o životní prostředí (environmentální politiky) bylo v naší legislativě definováno spolu s dalšími pojmy (viz příloha 1) zákonem č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, (dále jen Zákonem o životním prostředí) následovně. Životní prostředí je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie. Jak vyplývá z této definice, prostředí sestává z řady složek. Komponenty životního prostředí je možno klasifikovat z různých hledisek. V uplynulém období byla vytvořena a publikována řada klasifikací životního prostředí podle různých hledisek (např. podle složek prostředí, podle vzniku, podle funkcí apod.). Tyto však zpravidla nemohly postihnout vzájemné vazby mezi jednotlivými složkami a prvky prostředí. Významnou součástí životního prostředí jsou přírodní zdroje, které byly Zákonem o životním prostředí definovány následovně. Přírodní zdroje jsou ty části živé nebo neživé přírody, které člověk využívá nebo může využívat k uspokojování svých potřeb. Obnovitelné přírodní zdroje mají schopnost se při postupném spotřebovávání částečně nebo úplně obnovovat, a to samy nebo za přispění člověka. Neobnovitelné přírodní zdroje spotřebováváním zanikají. 8

9 Další kategorií, již je žádoucí již v úvodu definovat, je kategorie trvale udržitelný rozvoj. Zákon o životním prostředí zakotvuje definici následující. Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. Problematice trvale udržitelného rozvoje (dnes již běžně nazývaného jen udržitelný rozvoj) bude dále věnována podstatná část těchto skript. Důvodem je, že jeho dosažení se dnes již stalo prioritou politiky péče o životní prostředí v mezinárodním měřítku. V čem je životní prostředí důležité pro společnost? Z hlediska existence lidské společnosti a jejího sociálně ekonomického rozvoje, jsou zpravidla uváděny jako hlavní funkce životního prostředí: surovinová základna, která poskytuje společnosti přírodní zdroje obnovitelné a neobnovitelné, jež člověk využívá k uspokojování svých potřeb, asimilační kapacita, což je schopnost prostředí a jeho ekosystémů rozkládat a zčásti využívat cizorodé látky vnášené do prostředí člověkem a tím snížit množství, jež je nezbytné likvidovat (skládkováním, spalováním, atd.), systémy podpory života na Zemi (životodárné systémy), jež představují soubor procesů a mechanismů, jež působí ke stabilitě podmínek na naší planetě, přírodní prostředí, které člověk využívá pro bydlení, rekreaci a řadu dalších aktivit. Z definice životního prostředí vyplývá jeho komplexní charakter - zahrnuje celou řadu prvků, složek a ekosystémů. Proto lze provést jejich klasifikaci z různých hledisek. Nejběžnější je jeho klasifikace podle jednotlivých složek. Podle složek životního prostředí je dělíme na ovzduší, vodu a půdu. Ovzduším nazýváme spodní vrstvu atmosféry, jež je nezbytnou součástí biosféry. Atmosféra je plynný obal kolem Země, jehož složení, hmotnost, hustota a teplota se mění se vzdáleností od povrchu Země. Podle teplotních změn jsou vertikálně v atmosféře vymezeny jednotlivé vrstvy počínaje troposférou, přes stratosféru a mezosféru až po exosféru, jež počíná zhruba ve vzdálenosti 800 km od zemského povrchu. Ve vzdálenosti od cca 15km do 50km od povrchu Země se nachází vrstva, která je nazývána stratosféra. V této vrstvě je obsažen téměř veškerý ozon, jenž je významný svou schopností pohlcování ultrafialového záření. Jeho maximální koncentrace se nachází ve vzdálenosti asi 25km od povrchu Země. Kapacita atmosféry je obrovská. Intenzívní samočisticí procesy ovzduší, jež přispívaly ke stabilitě klimatu, vedly dlouho k přesvědčení, že člověk v podstatě nemůže svou činností složení atmosféry ovlivnit. Toto přesvědčení vydrželo až do zjištění, že došlo k narušení tzv. ozónové vrstvy. Zhruba 90 % vzduchu obsahuje přízemní vrstva atmosféry do výše cca 16km od povrchu zemského. Složení vzduchu tvoří plynná směs, jež obsahuje cca 78% dusíku, 21 % kyslíku a 1% argonu. Kromě toho obsahuje ve velmi malých množstvích vodík a oxid uhličitý (CO 2 ) a vzácné plyny (neon, krypton a helium). Dále obsahuje měnící se množství vodních par. Vrstva v rozpětí zhruba od 16 do 30km vzdálenosti od Země obsahuje dalších cca 9% vzduchu. Vědci se dlouho zabývali otázkou, jak by ovlivnila změna složení ovzduší klima 9

10 a tím i život na zemi. Dnes již čelíme řadě klimatických jevů, jež jsou považovány za počátek klimatické změny. Za její příčinu je považován tzv. skleníkový efekt, vyvolaný zvýšeným obsahem kysličníku uhličitého v atmosféře. Voda je další složkou životního prostředí a nutnou podmínkou existence lidstva na naší planetě. Zdroje vody patří mezi tzv. přírodní zdroje. Jsou zpravidla řazeny mezi obnovitelné resp. doplnitelné přírodní zdroje. Souhrn všech vodních zdrojů na zemi tvoří hydrosféru. Hydrosféra zahrnuje vody povrchové (sladké i slané), vody podzemní (včetně minerálních), vodu vázanou v půdě a vodní páry v ovzduší. Voda je nezbytnou složkou živých organismů a jejich fyziologických procesů. Koloběh vody v přírodě zajišťuje i přenos důležitých látek. Množství vody na naší planetě se odhaduje zhruba na 1,5mld.km3 a toto množství by se mohlo zdát z hlediska potřeb světové populace dostatečné. Voda pokrývá cca 70 % povrchu Země, avšak z toho asi 97,5 % tvoří slané vody moří a oceánů a pouze 2,5 % připadá na vody sladké. Převážnou zásobu sladké vody představují ledovce Arktidy a Antarktidy, tudíž pouze asi 1 % z celkového množství vod je dostupné /hlavně ve vodních tocích/. Kolísavé množství vody v povrchových tocích, jež je závislé především na velikosti vodních srážek, může mít za následek nedostatek vody i v oblastech, které za normálních podmínek netrpí nedostatkem. Existují však rozsáhlé oblasti na naší planetě, jež mají chronický nedostatek vody, který s rostoucím počtem obyvatel vzrůstá. Půda představuje třetí základní složku životního prostředí. Půdu lze definovat jako svrchní část zemské kůry (litosféry), která vznikla půdotvornými procesy z hornin. Půdotvorné procesy zahrnují dlouhodobé působení klimatických činitelů, živých organismů a ovzduší na geologické podloží (horniny). Vzhledem k časové náročnosti těchto procesů je půda zpravidla řazena mezi přírodní zdroje neobnovitelné. Půda se skládá jednak ze živých organismů a zbytků organické hmoty a dále z látek anorganických. Vzhledem k obsahu živých organismů v půdě ji nelze řadit k neživým složkám životního prostředí, na rozdíl od ovzduší a vody. Její složení je značně proměnlivé v závislosti na místě vzniku a výskytu, je na něm významně závislá její úrodnost. Úrodnost půdy je definována jako schopnost poskytovat vhodné podmínky pro růst rostlin v průběhu jejich vegetačního cyklu. Půda je pro existenci člověka, ale i pro život vyšších organismů, nenahraditelná. Z hlediska způsobu využívání ji lze členit na zemědělskou a nezemědělskou. Za nejdůležitější vlastnosti půdy považujeme její úrodnost (bonitu) a její samočisticí schopnost. Samočisticí schopnost půdy je dána souhrnem řady fyzikálních, chemických a biologických procesů. V rámci fyzikálních a chemických procesů dochází k filtraci, adsorpci a absorpci různých látek a k chemickým procesům, jejichž důsledkem je jejich mineralizace. Biologické procesy přispívají k samočištění působením škály půdních mikroorganismů i v důsledku působení rostlin a živočichů. Člověk svým působením může pozitivně ovlivňovat kvalitu půd stejně jako působit k jejich devastaci. Při nesprávném obhospodařování půd a jejich nadměrném znečišťování může způsobit jejich zničení. Posledním pojmem, který zde alespoň stručně vymezíme, je únosné zatížení území. Zákonem o životním prostředí je definováno následovně. (Další pojmy jsou definovány v příloze č.1.) 10

11 Únosné zatížení území je takové zatížení území lidskou činností, při kterém nedochází k poškozování životního prostředí, zejména jeho složek, funkcí ekosystémů nebo ekologické stability. Stabilita ekosystémů je narušována v důsledku znehodnocování životního prostředí. Znehodnocování prostředí je zpravidla chápáno jako proces, v jehož průběhu dochází ke vnášení cizorodých látek do prostředí, narušování rovnováhy ekologických systémů a neracionálnímu využívání přírodních zdrojů. 1.2 Podstata koncepce udržitelného rozvoje Kategorie udržitelný rozvoj byla použita již v 80-tých letech. Předmětem rozsáhlých diskusí se stala po přijetí zprávy Světové komise pro životní prostředí a rozvoj Valným shromážděním OSN v závěru roku V této zprávě, která byla publikována pod názvem Naše společná budoucnost, byl udržitelný rozvoj definován následovně. Trvale udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby. Ačkoliv je kategorie udržitelného rozvoje zpravidla spojována s problematikou životního prostředí, už z definice vyplývá, že cílem úsilí o dosažení udržitelnosti je zajistit rozvoj, který umožní uspokojování potřeb současné generace, aniž by došlo ke zhoršení podmínek uspokojování potřeb generací budoucích. V definici jsou de facto zahrnuty cíle v oblastech sociálního rozvoje - ve formě požadavku intra a inter-generační spravedlnosti, tj. odstranění hlubokých disproporcí v uspokojování potřeb současné generace zachování podmínek pro zajištění potřeb generace budoucí, ekonomického rozvoje - jako předpokladu růstu míry uspokojování potřeb podstatné části světové populace, růstu poptávky po kvalitě prostředí, jehož podmínkou je ekonomický rozvoj zejména málo rozvinutých zemí, životního prostředí - tj. zachování základních funkcí životního prostředí (zdrojové základny, kvality prostředí, stability ekosystémů) - jako předpoklad pro dosažení tohoto cíle je třeba postupně změnit způsob rozvoje jednotlivých systémů (subsystémů), především environmentální náročnosti ekonomického rozvoje a možností a rozsahu uspokojování potřeb obyvatel. Uvedené tři oblasti udržitelného rozvoje jsou někdy označovány také pilíře udržitelnosti. Nezbytným předpokladem úspěšnosti celého procesu, zaměřeného na dosažení udržitelného rozvoje, je rozvoj institucionálního systému, který zajišťuje transformaci řízení v souladu s potřebami specifikace cílů, volby strategie a politiky směrem k udržitelnosti. Dosažení udržitelného rozvoje, jehož nutnou součástí je i zachování a rozvoj funkcí životního prostředí, bude vyžadovat výrazné změny v dosavadních modelech výroby a spotřeby. 11

12 Jejich postupné prosazování a realizace budou mimořádně složité a obtížné. Definice udržitelného rozvoje byla předmětem rozsáhlých diskuzí, které se soustředily mimo jiné na konkrétnější vymezení podstaty udržitelného rozvoje (SD - sustainable development). Byla vytvořena celé škála definic. Otázkou environmentální udržitelnosti rozvoje se zabývá i ekonomická teorie. Postupně bylo vypracováno několik různých přístupů různých škol (environmentální ekonomie, ekologická ekonomie, hlubinná ekologie apod.). Přes někdy i protichůdná stanoviska k problematice SD se však většina shoduje na tom, že základním předpokladem dosažení udržitelného rozvoje (požadujícího zachování alespoň stejných podmínek pro uspokojování potřeb příštích generací) je využívání životního prostředí takovým způsobem, aby míra čerpání přírodních zdrojů obnovitelných nebyla vyšší než je jejich schopnost reprodukce, rozsah odpadů ukládaných (vnášených) do prostředí nepřesáhl jeho asimilační kapacitu, pokles zásoby disponibilních přírodních zdrojů neobnovitelných byl kompenzován jednak zvětšením velikosti přírodních zdrojů obnovitelných, jednak růstem velikosti kapitálu člověkem uměle vytvořeného (rozvojem infrastruktury, investicemi do vědy a výzkumu, vzdělání ap.). Uvedené podmínky udržitelného rozvoje jsou základem pro vymezení kritérií udržitelného rozvoje v rámci environmentální politiky. Definice trvale udržitelného rozvoje podle zákona č. 17 Sb., o životním prostředí, vymezuje jako podmínky udržitelnosti rovněž zachování biologické rozmanitosti a přirozených funkcí ekosystémů. Také z definice únosného zatížení území vyplývá požadavek zachování funkcí ekosystémů a jejich stability. Studiem fungování různých ekosystémů, jejich vazeb a podmínkami jejich rovnováhy a stability se zabývá ekologie. Stabilita ekosystémů není neomezená a různé ekosystémy jsou schopny se vyrovnat s různou zátěží - to je s různým rozsahem narušování vnějšími vlivy) rozsahem znečišťování, způsoby využívání prostředí). Stabilita ekosystémů je ovlivněna jejich různou schopností asimilace, absorpce, autoregulace a adaptace na měnící se podmínky v důsledku lidských ale i přírodních vlivů. Otázkami stability ekosystémů se zabývala v historii řada vědců, kteří postupně formulovali řadu ekologických zákonů. Pro zamyšlení jsou dále uvedeny některé z nich. Ekosystém je tím stabilnější, z čím většího počtu prvků se skládá. Zde jsou míněny prvky, ze kterých původní ekosystém vznikl. Potom čím větší počet prvků a vazeb mezi nimi, tím je stabilnější ve smyslu udržování dynamické rovnováhy. Liebigův zákon minima (1840) konstatuje, že ekosystém je tak stabilní jako jeho nejslabší článek. Sheldorfův zákon tolerance (1913) říká, že proti působení vnějších vlivů má ekosystém hranice tolerance. Tyto hranice existují jak směrem nahoru, tak ve směru dolů. Rozsah tolerance je vůči různým vlivům /případě jejich kombinaci/ různý. Ekosystém, který není schopen uvést svůj odpad do koloběhu látek v přírodě, je vystřídán jiným. Tento zákon souvisí s předcházejícím - pokud množství odpadních látek překročí hranici tolerance, dochází ke změně jeho kvality. 12

13 Poznatky z oblasti ekologie jsou jedním ze základních východisek pro environmentální politiku, která se svými nástroji snaží regulovat rozsah znečištění v souladu s konkrétními podmínkami území jeho asimilační kapacitou. Shrnutí V této kapitole jste se nejprve seznámili s vymezením hlavních pojmů, vztahujících se k předmětu environmentální politiky životnímu prostředí, jeho základním komponentám a jeho základním funkcím. Ve druhé části kapitoly bylo životní prostředí vymezeno jako součást, respektive oblast udržitelného rozvoje. Ochrana životního prostředí jeho jednotlivých složek a ekosystémů s cílem zachování jeho funkcí i pro příští generace je jedním z předpokladů udržitelného rozvoje. V následujících kapitolách se budeme zabývat environmentální politikou politikou péče o životní prostředí. Cílem této kapitoly bylo proto alespoň nastínit teoretická východiska environmentální politiky vědní obory jejichž poznatky jsou nezbytným základem pro vytyčování cílů jak v oblasti kvality životního prostředí, tak i v čerpání a využívání přírodních zdrojů v souladu s požadavkem udržitelného rozvoje. Problém převedení stávajících neudržitelných trendů rozvoje společnosti na cestu k udržitelnému rozvoji patří k nejdiskutovanějším problémům posledních několika desetiletí. Jednou ze základních podmínek úspěšnosti při jeho řešení je změna myšlení lidské společnosti, změna hodnot a tedy i priorit a to ve všech sférách lidského konání. I to je úlohou environmentální politiky. V následující kapitole je první ze tří kapitol, které jsou věnovány mezinárodní environmentální politice. Jak již bylo řečeno v úvodu, mezinárodní environmentální politika vytváří společný rámec pro formování environmentálních politik jednotlivých zemí i integračních uskupení a současně je i výsledkem jejich úsilí. 13

14 Vznik mezinárodní environmentální politiky Cílem této kapitoly je seznámení posluchačů s podstatou a příčinami vzniku mezinárodní environmentální politiky a stručnou charakteristikou jejího vývoje v 70-tých letech minulého století. Kapitola je členěna do tří částí. První část je věnována důvodům, které vedly ke vzniku první environmentální legislativy v ekonomicky nejvyspělejších zemích již v průběhu 50-tých a 60-tých let minulého století. Druhá část obsahuje vymezení základních pojmů a kategorií z oblasti mezinárodní environmentální politiky a stručně charakterizuje její specifické problémy a nástroje. Třetí část je věnovaná stručné historii vývoje mezinárodní environmentální politiky a dosaženým výsledkům v období 70-tých let minulého století. V závěru jsou uvedeny hlavní organizace a instituce, které se podílejí na formování mezinárodní environmentální politiky. Členění kapitoly: Rozvoj environmentálního myšlení vznik environmentální politiky Podstata, příčiny vzniku a nástroje mezinárodní environmentální politiky. Vývoj mezinárodní environmentální politiky v období do roku 1980 Subjekty mezinárodní environmentální politiky 1.3 Rozvoj environmentálního myšlení vznik environmentální politiky Vztah člověka k jeho prostředí se vyvíjel v historii v souvislosti se způsobem, jakým je využíval k uspokojování svých potřeb. Rozsah a způsoby využívání životního prostředí se měnily v jednotlivých historických etapách a s růstem světové populace a rozvojem jejích ekonomických aktivit narůstaly i zásahy člověka do jeho životního prostředí rozvoj osídlení a intenzita a rozsah zemědělské činnosti byly spojeny s postupným odlesňováním v řadě oblastí a měnily charakter krajiny. K nejvýraznějším změnám v novodobých dějinách lidstva docházelo od počátku průmyslové revoluce. Postupný nárůst rozsahu a intenzity lidských aktivit byl provázen negativními dopady na původně přírodní prostředí. Nepříznivé dopady měly zpočátku převážně lokální charakter, postupně ale přerůstaly a měly za následek jak poškozování až rozpad (zánik) řady ekosystémů, zhoršení životních podmínek obyvatel v řadě oblastí i významné ekonomické škody v řadě území. Dynamický hospodářský rozvoj v ekonomicky vyspělých zemích v období po druhé světové válce byl provázen rostoucí spotřebou surovin a energií, obrovským nárůstem produkce a spotřeby obyvatel těchto zemí i nárůstem tvorby odpadů, rozvojem celé řady odvětví s negativními vlivy na prostředí - růstem znečišťování a devastace životního prostředí, 14

15 byl hybnou silou procesu globalizace s jeho pozitivními i negativními dopady na životní prostředí v řadě zemí. Poválečné období bylo provázeno i rychlým růstem světové populace, což zvyšovalo tlak na produkci potravin a v dlouhodobém časovém horizontu na spotřebu přírodních zdrojů a kvalitu životního prostředí. S růstem životní úrovně obyvatelstva v zemích západní Evropy, Severní Ameriky a dalších zemí a se zhoršující se kvalitou jejich životního prostředí se množily hlasy, protestující proti znečišťování a devastaci prostředí. Nejzávažnější příčinou zhoršující se kvality ovzduší v první polovině minulého století bylo spalování uhlí, jehož zplodiny přispívaly k tvorbě smogu ve velkých městech. Klasický je příklad Velké Británie, kde velký londýnský smog z prosince 1952 podle některých odhadů způsobil úmrtí až pěti tisíc obyvatel. Silně znečištěným ovzduším se v polovině století vyznačovala řada dalších velkých měst. Snaha o omezení znečištění ovzduší vedla v roce 1956 britský parlament k přijetí zákona na ochranu ovzduší (Clean Air Act). V některých městských zónách bylo spalování uhlí zakázáno a vytápění obytných budov bylo postupně převedeno na plynová a naftová topení. U velkých zdrojů emisí byly v šedesátých a sedmdesátých letech postupně instalovány odlučovače prachu a popílků. V řadě západoevropských zemí se v tomto období vyvinula politika vysokých komínů. Cílem bylo omezit lokální znečištění jeho rozptýlením nad větší území a tím snížení jeho koncentrací. Důsledkem byl přenos znečištění do velkých vzdáleností, přes hranice jednotlivých států, což vedlo ke vzniku fenoménu kyselých dešťů. Řada zemí začala aktivněji usilovat o ochranu jejich životního prostředí. Vznikala první ministerstva a agentury životního prostředí, zdokonalovala se a vznikala nová národní environmentální legislativa. Řešení problému kyselých dešťů v Evropě se stalo i jedním z hlavních důvodů prosazování mezinárodní spolupráce v oblasti životního prostředí. Představitelé stále více zemí si postupně uvědomovali, že řada problémů již přerostla hranice a možnosti jejich řešení. To byl základní předpoklad pro vznik mezinárodní environmentální politiky. Jejímu vzniku a procesu prohlubování jsou věnovány další části kapitoly. Nejprve si alespoň stručně vymezíme některé základní pojmy a kategorie. 1.4 Podstata, příčiny vzniku a nástroje mezinárodní environmentální politiky Politikou obecně rozumíme soubor činností, zaměřených na ovlivňování rozhodování subjektů v souvislosti s cíli, které byly v dané oblasti vytyčeny. Environmentální politika potom zahrnuje soubor činnosti, které jsou zaměřeny na ovlivňování rozhodování subjektů v souladu s cíli, vytyčenými pro řešení environmentálních problémů. Environmentální politika je politika zaměřená na usměrňování chování společnosti /v nejširším slova smyslu/ v souladu s cílem zachování podmínek života na Zemi. Mezinárodní environmentální politika /MEP/ tvoří relativně samostatnou oblast mezinárodní politiky. Rozvíjí se jako reakce na vznik mezinárodních, resp. globálních 15

16 environmentálních problémů, jež se postupně staly předmětem vysoké politiky. Představuje také jednu z oblastí teorie mezinárodních vztahů. V souladu s výše uvedenou obecnou definicí environmentální politiky lze mezinárodní environmentální politiku definovat následovně. Mezinárodní environmentální politiku je možno vymezit jako soubor aktivit, zaměřených na ovlivňování rozhodování jednotlivých subjektů v souladu s cíli, vytyčenými pro řešení globálních environmentálních problémů. Nárůst produkovaného znečištění a rozsahu znehodnocování prostředí je příčinou vzniku environmentálních problémů. Environmentální problémy lze podle Sloepa a van Dam- Mierase (1995) definovat následovně. Environmentálním problémem je jakákoliv změna stavu fyzického prostředí, způsobená zásahem člověka do tohoto prostředí a přinášející důsledky, které společnost považuje z hlediska sdílených norem za nepřijatelné. Za základní příčiny narůstajícího rozsahu znehodnocování životního prostředí a vzniku environmentálních problémů jsou považovány následující socioekonomické trendy: populační růst, industrializace, rozvoj urbanizace a vznik velkých měst a aglomerací, změny ve využívání půd, odlesňování, atd. Uvedené procesy měly za následek postupné přerůstání zprvu lokálních environmentálních problémů v problémy regionálního charakteru a v posledních desetiletích vedly ke vzniku globálních environmentálních problémů. V souladu s klasifikací environmentálních problémů dle kompetencí k jejich řešení lze globální environmentální problémy definovat následovně. Globální problémy jsou problémy světových rozměrů, které se týkají všech zemí a jež je možno řešit na základě mezinárodních dohod. Počet a pořadí významnosti globálních environmentálních problémů se v uplynulých desetiletích měnily v závislosti na vývoji rozsahu a způsobů znečišťování prostředí a narušení jeho jednotlivých komponent. V uplynulém období byly postupně vymezeny následující: klimatická změna, narušení ozonové vrstvy, ztráty biologické rozmanitosti, kyselá atmosférická depozice, 16

17 zhoršování a ztráty úrodnosti půd, odlesňování (deforestace). Řešení uvedených, ale i dalších globálních problémů není v silách jednotlivých zemí. Předpokladem je mezinárodní spolupráce a koordinace opatření v globálním měřítku. Významnou úlohu zde plní OSN a jeho instituce. Dalšími aktéry jsou nadnárodní uskupení (EU, OECD, G77, atd.) a mezinárodní organizace (WTO, MMF, WB), téměř dvě sta suverénních států, nevládní organizace a iniciativy, atd. V průběhu formování mezinárodní environmentální politiky, jejich mechanismů a nástrojů, dochází k rozvoji mezinárodního práva. Nástroje mezinárodního práva můžeme dělit na závazné a nezávazné. Závazné právní nástroje jsou smlouvy, dohody nebo úmluvy (konvence). V návaznosti na tyto smlouvy mohou být přijaty protokoly, případně dodatky, ve kterých se státy zaváží k doplňujícím závazkům. Mezinárodní úmluvy, smlouvy a protokoly jsou závazné - vymezují co musí nebo nesmí různé strany dělat. Základním problémem je, že země nemohou být přinuceny k tomu, aby je podepsaly. Státy, které podepsaly a ratifikovaly konkrétní smlouvu jsou nazývány stranami smlouvy nebo také účastnické strany, případně signatářské státy. Rezoluce, deklarace a doporučení patří mezi nezávazné nástroje mezinárodní politiky jsou to tzv. měkké nástroje. Tyto nástroje a závazky z nich vyplývající nejsou pro státy závazné a to ani v případě, že pro jejich přijetí hlasovaly. V čem je tedy jejich význam? Skutečnost, že se představitelé řady zemí dohodnou na potřebě řešit daný problém (pokles biologické rozmanitosti, rozsáhlé kácení lesních porostů, atd,) svědčí o jeho významnosti. Dosažení takové shody je nezbytným prvním krokem procesu, který vede k přípravě a přijetí nástrojů tzv. tvrdého práva úmluvy nebo smlouvy. Je třeba si uvědomit, že dosažení shody je často velmi obtížné a časově náročné. Důvodem je, že průběh jednání ovlivňuje celá řada vnějších faktorů. Řada zemí má jiné priority nežli environmentální problémy a jejich řešení. Patří k nim zejména mír, ekonomická stabilita a rozvoj, odstranění obrovské chudoby. Konec studené války byl i počátkem růstu nacionalismu a vzniku konfliktních situací v celé řadě zemí. Působí k prohloubení problémů nejen v životním prostředí. Další hrozbou je rozvoj fundamentalistických hnutí, růst počtu zemí vlastnících jaderné zbraně nebo usilujících o jejich získání. Populační vývoj, především růst počtu obyvatel v rozvojových zemích, spolu s omezenými přírodními zdroji je v pozadí rostoucího napětí v některých oblastech. Roste riziko vzniku válečných konfliktů a současně i hrozba rozsáhlých migrací. Přijímání jednotlivých úmluv a protokolů je často zdlouhavé a časově náročné a to i v případě shody o jejich nezbytnosti. V průběhu lze jednání o řešení konkrétních environmentálních problémů až po přijetí výsledné smlouvy nebo protokolu je možno vymezit následující etapy. Předběžné vyjednávání Vyjednávání Ratifikace 17

18 Implementace Opětovné vyjednávání Předběžné vyjednávání zahrnuje nezávazná jednání o možnostech řešení problému a žádoucích výsledcích, během kterých jsou předběžně formulovány budoucí závazky. Je to ale i období, ve kterém se účastníci snaží o dosažení výhodnějších podmínek a případně i většího podílu na zdrojích. Vyjednávání které může zahrnovat přes 150 stran je zpravidla zahájeno stanovením základního rámce vyjednávání /stanovení pravidel voleb, složení komise, zpracování podkladových materiálů pro diskuzi/, který může ovlivnit konečný výsledek. Někdy je zvolena forma rámcové úmluvy /konvence/, která obsahuje dohodnuté základní cíle a principy. Po přijetí rámcové úmluvy následuje vyjednávání o jednotlivých bodech úmluvy, jež jsou zakotveny v oddělených protokolech. Rozhodnutí o formě smlouvy může mít zásadní vliv na konečný úspěch celého procesu. Rámcová úmluva totiž umožňuje jednotlivým stranám nepřistoupit k některé části /bodu/ úmluvy, ale celkový dosažený výsledek může být lepší. Ratifikace souhlas země se smlouvou musí být vesměs ratifikován jejím parlamentem. Tato skutečnost může být důležitá v jednotlivých fázích vyjednávání, protože všichni účastníci vědí například, že jakýkoliv dokument podepsaný zástupci USA musí být ratifikovaný dvoutřetinovou většinou amerického senátu, což často není pravděpodobné a v konečném důsledku může znamenat odklad termínu, ve kterém smlouva vstoupí v platnost. Úmluva se obvykle stává závaznou, až po její ratifikaci určitým počtem signatářských zemí (například v případě Úmluvy o biologické diverzitě je to přes 100 stran). Způsob sledování a vyhodnocování plnění závazků jednotlivými státy musí být předem dohodnut a zakotven v příslušné smlouvě (případně navazujícím protokolu). Implementace kterou zajišťují jednotlivé signatářské státy znamená zajistit legislativní soulad, tj. přijmout odpovídající národní legislativu, zavést vhodné nástroje a opatření, sledovat průběh realizace, informovat o plnění závazků smlouvy apod. Způsob sledování a vyhodnocování plnění závazků jednotlivými státy musí být předem dohodnut a zakotven v příslušné smlouvě (případně protokolu). Opětovné vyjednávání je zpravidla zaměřeno na následnou úpravu, zpřísnění nebo rozšíření již přijatých závazků formou navazujících protokolů Posledně uvedená fáze opětovné vyjednávání může být počátkem dalšího cyklu v rámci MEP, zaměřeného posun v řešení konkrétního globálního environmentálního problému. Co ovlivňuje průběh a dosažené výsledky vyjednávání? Proč jsou jednání tak náročná a často zdlouhavá? Mezinárodní environmentální politika je ovlivňována jednak vnějšími faktory jež jsou uvedeny v úvodu, ale má i svá vlastní specifická omezení. Zpravidla jsou uváděna omezení uvedená v následujícím přehledu. Problém stanovení cílů MEP jednak problém nejistoty o vývoji ekologických systémů a procesů a jejich dopadech. Absence nadnárodní autority orgánu, vybaveného nezbytnými kompetencemi pro stanovení cílů a s tím související princip dobrovolnosti. Problém počtu účastníků suverénních států které mají diferencované individuální nebo skupinové zájmy. 18

19 Odlišné hodnocení naléhavosti řešení i postupu řešení environmentálních problémů jednotlivými ekonomicky vyspělými i rozvojovými zeměmi. Problém diferencovaných nákladů a přínosů pro jednotlivé státy a s tím spojená nezbytnost kompenzací a kompromisů v rámci vyjednávání. Konfliktní vztah mezi státy bohatými a chudými Severem a Jihem jenž představuje silnou bariéru pro nacházení společných řešení. Globalizační procesy a plejáda problémů, které vyplývají z existence nadnárodních společností a jejich priorit a jež mají celou řadu rozporuplných a tedy i negativních dopadů. Problém diferencovaných předpokladů implementace přijatých cílů do národních politik jednotlivých států. Samo vytváření národní legislativy je často náročné a její prosazování je velmi obtížné především v rozvojových zemích, kde pro to často neexistují základní předpoklady administrativní ani technické. Přes uvedené problémy bylo v uplynulých desetiletích dosaženo v řadě oblastí určitého pokroku. Svědčí o tom dynamicky narůstající počet přijatých mezinárodních smluv a protokolů jakož i rostoucí počet signatářských zemí k jednotlivým smlouvám. Dnes již nikdo nezpochybňuje nezbytnost existence mechanismů i institucí mezinárodní environmentální politiky spíše se množí požadavky na zvýšení jejich účinnosti. Počátky formování MEP a jejímu vývoji je věnována následující část kapitoly. 1.5 Vývoj mezinárodní environmentální politiky v období do roku 1980 Počátky rozvoje moderního environmentalismu a růstu světového povědomí o problémech znehodnocování životního prostředí spadají do období 50tých a především 60tých let minulého století. V jejich průběhu si nejen vědecká komunita, představitelé jednotlivých vlád ale i stále větší část světové veřejnosti uvědomovala, že nekontrolovaný ekonomický růst, růst světové populace, živelný proces urbanizace v důsledku přesunu obyvatel z venkova do měst a růst chudoby a další procesy s negativními dopady na zdraví obyvatelstva a kvalitu životního prostředí vyžadují urychlené řešení. V průběhu 60tých let významně přispěla k rozvoji environmentálního myšlení řada publikací a iniciativ, které měly celosvětový ohlas. K nejvýznamnějším řadíme následující. Skupina 172 vědců z 19 zemí se obrátila na OSN s výzvou, aby podniklo kroky ke zpomalení, resp.zastavení populační exploze. Publikace knihy Rachel Carsonové Mlčící jaro (Silent Spring), která se zabývala důsledky obrovského nárůstu použití pesticidů v zemědělství, varuje před dopady pesticidů na živočišné druhy a lidské zdraví. Na základě výsledků výzkumů prokazuje nereálnost představ o neomezené absorpční kapacitě prostředí. Kniha vyvolala velký ohlas především ve vědecké komunitě. /1962/ Zahájení Mezinárodního biologického programu za účasti řady zemí. V jeho průběhu byl shromážděn obrovský soubor dat, který byl významným zdrojem rozvoje vědecky založeného environmentalismu./1963/ Založení Environmentálního ochranného fondu s cílem dosáhnout zákaz používání DDT soudní cestou. /1967/ 19

20 Celosvětový ohlas vyvolala rovněž kniha Paula Ehrlicha Populační bomba (Population Bomb), která se zabývá vazbami mezi růstem světové populace, čerpáním zdrojů a životním prostředím. /1968/ K burcujícím publikacím patřila i kniha Garetta Hardina Tragedie společného (The Tragedy of the Commons). Hardin v ní vysvětluje, že užívání společných (veřejných, obecních apod.) statků, jako jsou ovzduší a vodní prostředí, nemůže být omezeno obdobně, jako je tomu u soukromých statků nelze je ohradit plotem jako soukromé vlastnictví. Jejich ochrana před nadměrným využíváním a znečištěním musí být zajištěna takovými nástroji, jako je legislativa nebo daně. Pro producenta musí být levnější omezit znečištění než jeho vypouštění do prostředí. /1968/ Italský průmyslník A.Peccei a skotský vědec A.King zakládají Římský klub (Club of Roma) sdružoval (a sdružuje) vědce, podnikatele a veřejné činitele, podporující výzkum globálních problémů současnosti a budoucnosti. Cílem výzkumu bylo lepší pochopení fungování ekonomických, politických, sociálních a přírodních složek, které vytváří globální systém. /1968/ Ke zvyšování environmentálního povědomí u širokých vrstev obyvatelstva v ekonomicky vyspělých zemí přispěla v 60tých letech i řada ekologických katastrof. K nejznámějším patří havárie lodi Torrey Canyon u pobřeží Británie (1967), kde uniklo cca tun kuwajtské ropy a ropné látky byly zaneseny až na severní pobřeží Francie, nebo zjištění švédských vědců, že úmrtí ryb a dalších živých organismů v tisících jezer Švédska je důsledkem dálkového přenosu znečištění ovzduší ze západní Evropy. Vlády některých zemí přijímaly dílčí opatření, která ale nemohla zajistit nezbytné radikální změny. Nárůst problémů, jejichž řešení zjevně přesahovala možnosti existujícího uspořádání světa, pokračoval. Množily se hlasy požadující mezinárodní spolupráci. Pod rostoucím tlakem a z iniciativy Hospodářské a sociální rady rozhodlo Valné shromáždění OSN svou rezolucí z o svolání mezinárodní konference o životním prostředí, která se měla konat ve Stockholmu v roce Průlom do veřejného mínění a rozvoj environmentálního uvědomění světové veřejnosti nastal až v sedmdesátých letech. Pro uvedené období jsou charakteristické rychlý ekonomický rozvoj v řadě zemí - nárůst znehodnocování prostředí, znečištění přesahující hranice jednotlivých států, obrovský růst čerpání přírodních zdrojů, růst povědomí světové veřejnosti o problémech životního prostředí, rozvoj nevládních environmentálních aktivit a uskupení, vznik prvních environmentálních agentur a ministerstev životního prostředí v některých zemích a formování environmentálních politik, vznik nevládních environmentálních organizací a iniciativ, rozhodnutí Valného shromáždění OSN o svolání první mezinárodní konference o životním prostředí a rozvoji, která se měla pořádat v roce 1972 ve Stockholmu Počátky vzniku mezinárodní environmentální politiky Koncem 60-tých a počátkem 70-tých byla postupně založena řada nevládních organizací, zabývajících se problematikou ochrany životního prostředí, které iniciovaly akce k zapojení 20

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3) Mezinárodní spolupráce v ochraně životního prostředí 2 Ochrana ŽP vyžaduje

Více

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Identifikační údaje: Kombinované bakalářské studium, 2. ročník, zimní semestr Autor textu sylabu: Doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr. e-mail: milos.zapletal@ekotoxa.cz

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Životní prostředí - úvod do problematiky

Životní prostředí - úvod do problematiky Životní prostředí - úvod do problematiky Jan Kopp Katedra geografie ZČU v Plzni Obsah Terminologie Vztah člověka a životního prostředí Hodnocení životního prostředí Integrované pojetí EV Nástroje ochrany

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Úvod do studia environmentální ekonomiky Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65 662 10 Brno telefon:

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

SSOS_ZE_3. 16. Světové ekologické problémy

SSOS_ZE_3. 16. Světové ekologické problémy Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_3.

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší Koncepční úroveň

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 9. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Neživá příroda objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání popíše planetu jako zemské těleso, stavbu,

Více

Environmentální legislativa. Legislativa ČR. Právní řád princip hierarchie právní síly

Environmentální legislativa. Legislativa ČR. Právní řád princip hierarchie právní síly Environmentální legislativa Legislativa ČR Právní řád princip hierarchie právní síly 1. Ústavní zákony 2. Zákony 3. Podzákonné předpisy: nařízení vlády vyhlášky ministerstev Environmentální legislativa

Více

17/1992 Sb. ZÁKON ze dne 5. prosince 1991 o životním prostředí

17/1992 Sb. ZÁKON ze dne 5. prosince 1991 o životním prostředí 17/1992 Sb. ZÁKON ze dne 5. prosince 1991 o životním prostředí Změna: 123/1998 Sb. Změna: 100/2001 Sb. Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky, vycházejíc ze skutečnosti, že člověk

Více

Biomonitoring proces při kterém sledujeme charakteristiku prostředí sledování zpětných vazeb v prostředí Hodnocení výsledků bývá obtížné Význam biologického monitorování živé zdroje jsou vyčerpávány č

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

V rámci gymnaziálního vzdělávání v předmětu Environmentální výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami:

V rámci gymnaziálního vzdělávání v předmětu Environmentální výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami: 5.13 Environmentální výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Environmentální výchova integruje všechny tematické okruhy

Více

Zásady trvale udržitelného rozvoje

Zásady trvale udržitelného rozvoje Zásady trvale udržitelného rozvoje Co je to trvale udržitelný rozvoj (TUR) trend, který zajistí hospodářský a společenský vývoj, který bude v souladu s kapacitami ekosystémů zachování tzv. enviromentálních

Více

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY Zeměpis ročník TÉMA G5 Úvod do geografie Země jako vesmírné těleso Znázornění Země na mapách vymezí objekt studia geografie; rozdělí geografii jako vědu; zhodnotí význam geografie pro společnost; geografie

Více

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA.

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. Průřezová témata vstupují do vzdělávání jako aktuální zajímavé odkazy k pochopení správnému vnímání různých procesů v současné společnosti. Mají především ovlivňovat postoje,

Více

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník 5. Průřezové téma - ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA 6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník Ekosystémy les (les v našem okolí; produkční a mimoprodukční významy lesa) pole (změny okolní krajiny vlivem význam způsoby

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

nedostatku vody v kontextu ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod

nedostatku vody v kontextu ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod Možnosti zvládání sucha a nedostatku vody v kontextu adaptačních opatřen ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod Sucho & Nedostatek vody Sucho -dočasné snížení dostupného množství je způsobené například

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,

Více

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě) Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

Týkající se mokřadů, rostlin a živočichů

Týkající se mokřadů, rostlin a živočichů Týkající se mokřadů, rostlin a živočichů Ramsarská konvence ÚMLUVA O MOKŘADECH MAJÍCÍCH MEZINÁRODNÍ VÝZNAM PŘEDEVŠÍM JAKO BIOTOPY VODNÍHO PTACTVA Co jsou mokřady? Mokřady jsou definovány jako území bažin,

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : ZEMĚPIS Ročník: kvinta, I. ročník Tématická oblast Úvod do geografie Rozdělení a význam geografie Vymezí objekt studia geografie, rozdělí

Více

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie Ročník Téma Výsledky Učivo 1. září - říjen Země jako vesmírné těleso charakterizuje Slunce jako hvězdu a popíše sluneční soustavu popíše uspořádání hvězd do galaxií zná současné názory na vznik a vývoj

Více

Gymnázium Ivana Olbrachta Semily Nad Špejcharem 574, příspěvková organizace, PSČ 513 01

Gymnázium Ivana Olbrachta Semily Nad Špejcharem 574, příspěvková organizace, PSČ 513 01 M A T U R I T N Í T É M A T A Květen 2013 GIO SEMILY ZE ZEMĚPISU 1. Základní poznatky o Zemi Země jako součást vesmíru,planeta Země,rotační a oběžný pohyb,hlavní důsledky oběhu a rotace Země,slapové jevy,zeměpisné

Více

Tichá a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí, ABF, Praha 2004 Petržílek: Politika trvale udržitelného rozvoje, MŽP, Praha 2002

Tichá a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí, ABF, Praha 2004 Petržílek: Politika trvale udržitelného rozvoje, MŽP, Praha 2002 Metodické listy kombinovaného studia pro předmět Právo životního prostředí Metodický list číslo 1 Lektor: JUDr. Ing. Petr Petržílek, Ph.D. Literatura: Petržílek P.: Legislativa udržitelného rozvoje a nové

Více

Modul 8: Environmentální ekonomie a environmentální politika

Modul 8: Environmentální ekonomie a environmentální politika Výukový program: Environmentální vzdělávání Modul 8: Environmentální ekonomie a environmentální politika autor: Ing. Marcella Šimíčková, CSc. recenzent: prof. Ing. Václav Jurečka, CSc. redakce: Mgr. Milada

Více

Prioritní cíle programu LIFE+

Prioritní cíle programu LIFE+ Prioritní cíle programu LIFE+ 1 Prioritní oblasti LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost Základní cíl: chránit, zachovat, obnovit, sledovat a zjednodušit fungování přírodních systémů, přírodních stanovišť,

Více

Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství

Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství Odbor odpadů, MŽP Jaromír MANHART 1. Národní konference Předcházení vzniku odpadů CEMC/ČZÚ, Praha, 2. 10. 2014 STRATEGIE A PROGRAMY

Více

Česká politika. Alena Marková

Česká politika. Alena Marková Česká politika Alena Marková Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR schválený vládou v lednu 2010 základní dokument v oblasti udržitelného rozvoje dlouhodobý rámec pro politické rozhodování v kontextu

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Mezinárodní rok půdy 2015 Světový den výživy. aktuální informace z FAO

Mezinárodní rok půdy 2015 Světový den výživy. aktuální informace z FAO Mezinárodní rok půdy 2015 Světový den výživy aktuální informace z FAO Fakta Půda je základem pro produkci potravin i krmiv, paliv a technických plodin Zdravá půda je základem pro produkci zdravých potravin

Více

Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI

Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER EMS

Více

EKOLOGICKÉ SMĚŘOVÁNÍ LIDSTVA Bedřich Moldan

EKOLOGICKÉ SMĚŘOVÁNÍ LIDSTVA Bedřich Moldan škola studijní program ČVUT, Fakulta architektury B 3501 Architektura a urbanismus předmět přednáška přednášející Ekologie I EKOLOGICKÉ SMĚŘOVÁNÍ LIDSTVA Bedřich Moldan podpořeno Evropský sociální fond

Více

DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Důsledky zhoršování životního prostředí V této kapitole se dozvíte: Co je to klimatická změna. Proč klesá samočisticí vlastnosti

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

25. září 2014, Brno Připravil: Pavel Mach Životní prostředí a jeho složky

25. září 2014, Brno Připravil: Pavel Mach Životní prostředí a jeho složky 25. září 2014, Brno Připravil: Pavel Mach Životní prostředí a jeho složky Základní terminologie, principy a cíl ochrany životního prostředí Nástroje ochrany životního prostředí Základní pojmy strana 2

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Ročník IX. Zeměpis. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Mezipřed. vztahy. Kompetence Očekávané výstupy

Ročník IX. Zeměpis. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Mezipřed. vztahy. Kompetence Očekávané výstupy Obyvatelstvo světa IX. Charakteristika demografického vývoje Žák vysvětlí, proč rychlý růst světového obyvatelstva, vyvolal mezi vědci i politiky znepokojení z perspektiv dalšího vývoje. Uvede příčiny

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to

Více

1.4.1 Demografický problém 20. 1.4.2 Ekologický problém 21. 1.4.3 Problém trvale udržitelného růstu 23

1.4.1 Demografický problém 20. 1.4.2 Ekologický problém 21. 1.4.3 Problém trvale udržitelného růstu 23 ODDÍL A 10 1. Vymezení světové ekonomiky 11 1.1 Světová ekonomika jako vědní disciplína 11 1.2 Vymezení světové ekonomiky 12 1.3 Klasifikace zemí 14 1.4 Světová ekonomika a biosociální systém 19 1.4.1

Více

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU 1) Země jako vesmírné těleso. Země jako součást vesmíru - Sluneční soustava, základní pojmy. Tvar, velikost a složení zemského tělesa, srovnání Země s ostatními tělesy Sluneční

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ Význam Konference OSN o životním prostředí a rozvoji z r. 1992 pro mezinárodní právo životního prostředí Zpracoval: Aleš Král Vedoucí diplomové práce: Prof.

Více

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Životní prostředí 0 + 2 přednášky, zkouška Doc.Ing. Josef Krása, Ph.D. Doc. Ing. Dr. Tomáš Dostál Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství http://storm.fsv.cvut.cz

Více

Mezinárodní smlouvy a evropské právní předpisy Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Mezinárodní smlouvy a evropské právní předpisy Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Mezinárodní smlouvy a evropské právní předpisy Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší

Více

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ A PARTICIPACE VEŘEJNOSTI :: UDRŽITELNÝ ROZVOJ :: MÍSTNÍ AGENDA 21 Praha, 4. června 2015 www.zdravamesta.cz/setkani-mc-2015 Akce je součástí projektu NSZM

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí Zodpovídá MŽP http://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_

Více

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Název tematického celku: Historický vývoj integračního procesu v Evropě A. Vývoj integračních opatření od konce 2.

Více

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Ing. Martin Kloz, CSc. konference Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu 8. 12. 2014 Strana 1 Skleníkový efekt a změna klimatu 1 Struktura

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Principy ochrany životního prostředí

Principy ochrany životního prostředí Principy ochrany životního prostředí a její právní úpravy Filip Dienstbier Principy a jejich role v právu pojem princip, zásada pravidlo chování preskriptivnost, normativnost vůdčí ideje, výchozí myšlenky

Více

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí Čistá mobilita z pohledu MŽP Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí Čistá mobilita důvody pro její podporu Zlepšení kvality ovzduší a zlepšení kvality života obyvatel (nejen

Více

AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.9/2007

AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.9/2007 Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ

Více

Ing. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy ke zlepšení kvality ovzduší BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001

Ing. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy ke zlepšení kvality ovzduší BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001 Autor Ing. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy snižování emisí Programy ke zlepšení kvality ovzduší Blok BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel

Více

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013 Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 192 3. ročník: 33 týdnů

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření: Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 225 3. ročník: 33 týdnů

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Z X 5 0 4 H o d n o c e n í v l i v ů n a ž i v o t n í p r o s t ř e d í 1. přednáška:

Z X 5 0 4 H o d n o c e n í v l i v ů n a ž i v o t n í p r o s t ř e d í 1. přednáška: Z X 5 0 4 H o d n o c e n í v l i v ů n a ž i v o t n í p r o s t ř e d í 1. přednáška: Úvod, základní pojmy, princip a cíle procesu posuzování vlivů záměrů a koncepcí na životní prostředí. Zakotvení vprocesu

Více

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU 4. ročník konference s mezinárodní účastí Trendy evropské energetiky Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU Obsah Globální pohled Evropský pohled Národní pohled na vývoj energetiky a potřebu plynu

Více

Integrovaný regionální operační program

Integrovaný regionální operační program Integrovaný regionální operační program Přehled specifických cílů IROP dle identifikace územní dimenze X / 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční

Více

Energetické cíle ČR v evropském

Energetické cíle ČR v evropském kontextu kontextu 1 Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám Konkurenceschopnost Bezpečnost Konkurenceschopné ceny pro průmysl Sociální

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

OTÁZKY STÁTNÍ MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY ZSV - GEO SPOLEČENSKO-VĚDNÍ OKRUH

OTÁZKY STÁTNÍ MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY ZSV - GEO SPOLEČENSKO-VĚDNÍ OKRUH OTÁZKY STÁTNÍ MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY ZSV - GEO SPOLEČENSKO-VĚDNÍ OKRUH 1) Teorie multikulturalismu 2) Teorie nacionalismu 3) Multikulturalismus praktické příklady ve státech a společnostech 4) Státy a typologie

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0115 0311

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0115 0311 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 11 VY 32 INOVACE 0115 0311 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

Nabídka vybraných pořadů

Nabídka vybraných pořadů Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vsetínská 78 757 01 Valašské Meziříčí Nabídka vybraných pořadů Pro střední školy a učiliště Seznamte se s naší nabídkou poutavých naučných programů zaměřených nejen na

Více

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití

Více

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí MSP 70% celkového průmyslového znečištění v EU Vlivy na místní životní prostředí i komunity: v

Více

!" snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách,

! snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách, Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti

Více

Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut.

Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut. Aplikovaná ekologie Úvod širší vztahy inženýrství životního prostředí, Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. B602 dostal@fsv.cvut.cz Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební ČVUT v Praze Harmonogram

Více

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Hodnocení čerpání prostředků EU v podmínkách MV Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Odbor interního auditu a supervize Praha 12 / 2 / 2009 Obsah Jaké jsou možnosti čerpání z čeho čerpáme Ministerstvo

Více

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Upravuje pravidla

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

Večerek, Burda, Dousek: Právní předpisy Rady Evropy na ochranu zvířat, VFU Brno 1997 Večerek, Burda, Dousek, Novák, Večerková: Ochrana zvířat v

Večerek, Burda, Dousek: Právní předpisy Rady Evropy na ochranu zvířat, VFU Brno 1997 Večerek, Burda, Dousek, Novák, Večerková: Ochrana zvířat v Večerek, Burda, Dousek: Právní předpisy Rady Evropy na ochranu zvířat, VFU Brno 1997 Večerek, Burda, Dousek, Novák, Večerková: Ochrana zvířat v právních předpisech Evropské unie, VFU Brno 2001 http://www.mze.cz/

Více

Prosíme, upozorněte na problém co nejvíce Vašich kolegů, NNO, institucí a profesionálních sdružení.

Prosíme, upozorněte na problém co nejvíce Vašich kolegů, NNO, institucí a profesionálních sdružení. Doporučené odpovědi naleznete níže v tomto dokumentu Je samozřejmě zcela na vás, abyste upravili odpovědi podle vašich zkušeností a názorů, ale uvědomte si prosím, že vaše odpovědi budou interpretovány

Více

Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva.

Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva. Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva Varianta B 1. Mezi rozsáhlé živelní pohromy nepatří: (2) a) sesuvy půdy vyvolané

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

BEYOND ECONOMIC GROWTH.

BEYOND ECONOMIC GROWTH. 1 Světová banka nabízí ke studiu zajímavou publikaci BEYOND ECONOMIC GROWTH. Zde je příklad, jak já využívám tohoto zdroje pro studium a poznání služeb v hodinách zeměpisu. Tabulky, mimochodem značného

Více

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech

Více

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace?

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace? Jak pomohou dotace? Projektový cyklus Projektový záměr Udržitelnost projektu Zpracování projektu Realizace projektu Registrace projektové žádosti Schválení dotace Projektový záměr Záměr - formuluje potřeby,

Více

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Trvale Udržitelný Rozvoj

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Trvale Udržitelný Rozvoj ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Trvale Udržitelný Rozvoj Proč je současný trend neudržitelný? Co je to TUR základní mezníky pohledu (ANKETA) Společenský rozhodovací proces Indikátory TUR (hodnocení situace) Agenda 21

Více

MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.8/2007

MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.8/2007 Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ

Více

Střední škola strojní stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace

Střední škola strojní stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace Střední škola strojní stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace OP Vzdělávání pro konkurence schopnost Modernizace výuky technických škol LK prostřednictvím ŠVP a kurikula

Více

Zajištění požadavků životního prostředí z hlediska provozuschopnosti dráhy

Zajištění požadavků životního prostředí z hlediska provozuschopnosti dráhy Zajištění požadavků životního prostředí z hlediska provozuschopnosti dráhy Ing. Rudolf Zelinka Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Odbor provozuschopnosti oddělení životního prostředí e-mail:

Více