Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje- závěrečný kompilát Poznámky, komentáře a připomínky zhotovitele

Transkript

1 Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje závěrečný kompilát ARR srpen Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje- závěrečný kompilát Poznámky, komentáře a připomínky zhotovitele

2 Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje závěrečný kompilát ARR srpen Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje Objednatel: Zhotovitel: Řešitelé: Liberecký kraj Odbor hospodářského a regionálního rozvoje ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci a ateliérem SAUL, s.r.o.) ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. RNDr. Zdeněk Kadlas Mgr. Tomáš Kafka Ing. Jaroslav Koreň Ing. Martina Prokopová Marek Pšenička RNDr. Robert Rölc, Ph.D. BA Renata Rydvalová Technická univerzita v Liberci Ing. Magdalena Hlínová, Ph.D. Doc. Ing. Ivan Jáč, CSc. PhDr. Ing. Helena Jáčová, Ph.D. Ing. Kateřina Maršíková, Ph.D. Ing. Petra Rydvalová Ing. Jaroslava Syrovátková Ing. Miroslav Žižka, Ph.D. Ing. Helena Žuková SAUL, s.r.o. Ing. Jan Hromek (externí spolupracovník) Ing. Lucie Ježková Ing. Oldřich Lubojacký Srpen 2006

3 Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje závěrečný kompilát ARR srpen Obecná část Úvod Závěry vyplývající z Programu rozvoje HSO Problematika neřešená v Programu rozvoje HSO Problémy a nedostatky Návrhy na odstranění zjištěných problémů a nedostatků Ukazatele pro vymezování HSO Návrh možných ukazatelů pro sledování hospodářsky slabých oblastí Přehled hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje HSO Podralsko Vymezení hospodářsky slabé oblasti Podralsko SWOT analýza Klíčové problémy HSO Strategický cíl (vize) HSO Prioritní oblasti Přehled strategických cílů v jednotlivých prioritních oblastech Přehled specifických (dílčích) cílů a opatření Návrh prioritních opatření a prioritních projektů HSO Hrádecko-Chrastavsko Vymezení hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko SWOT analýza Klíčové problémy HSO Strategický cíl (vize) HSO Prioritní oblasti Přehled strategických cílů v jednotlivých prioritních oblastech Přehled specifických (dílčích) cílů a opatření Návrh prioritních opatření a prioritních projektů HSO Frýdlantsko Vymezení hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko SWOT analýza Klíčové problémy HSO Strategický cíl (vize) HSO Prioritní oblasti Přehled strategických cílů v jednotlivých prioritních oblastech Přehled specifických (dílčích) cílů a opatření Návrh prioritních opatření a prioritních projektů HSO Cvikovsko Vymezení hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko SWOT analýza Klíčové problémy HSO Strategický cíl (vize) HSO Prioritní oblasti Přehled strategických cílů v jednotlivých prioritních oblastech Přehled specifických (dílčích) cílů a opatření Návrh prioritních opatření a prioritních projektů HSO Západní Českolipsko Vymezení hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko SWOT analýza Klíčové problémy HSO Strategický cíl (vize) HSO...71

4 Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje závěrečný kompilát ARR srpen Prioritní oblasti Přehled strategických cílů v jednotlivých prioritních oblastech Přehled specifických (dílčích) cílů a opatření Návrh prioritních opatření a prioritních projektů HSO Centrální Semilsko Vymezení hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko SWOT analýza Klíčové problémy HSO Strategický cíl (vize) HSO Prioritní oblasti Přehled strategických cílů v jednotlivých prioritních oblastech Přehled specifických (dílčích) cílů a opatření Návrh prioritních opatření a prioritních projektů Použité podklady a literatura...93

5 Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje závěrečný kompilát ARR srpen Obecná část 1.1 Úvod Jako zhotovitel díla Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje byla vybrána ARR - Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Smlouva o dílo byla podepsána Spoluřešiteli zhotovitele se stala Hospodářská fakulta Technické univerzity v Liberci a urbanistický ateliér SAUL, s.r.o. Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje byly vymezeny v rámci tvorby dlouhodobého dokumentu - Strategie rozvoje Libereckého kraje, která byla schválena usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č. 9/02/ZK, ze dne 22. ledna Hospodářsky slabé a ohrožené oblasti byly vymezeny na základě čtyř ukazatelů, které byly, v souvislosti s tvorbou Programu rozvoje kraje a novým vymezením hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje, rozšířeny o další dva ukazatele hodnotící kvalitu lidských zdrojů. Jedná se o: míra nezaměstnanosti (v %; k a ) intenzita podnikatelských aktivit (počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel; k ) daňová výtěžnost (daňové příjmy obcí na 1 obyvatele; k r. 2000) hustota zalidnění (počet obyvatel na km2; k ) podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných ve službách (podíl na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel, v %; k ) podíl obyvatelstva bez maturity (podíl na celkovém počtu obyvatel starších 15 let, v %; k ) Novější údaje nebyly pro sledované údaje k dispozici. Při hodnocení míry nezaměstnanosti byly použity dva časové horizonty ( a ), z důvodu podchycení sezónních prací a nezaměstnaných absolventů škol. Po posouzení těchto ukazatelů a váhy jejich významu bylo vymezeno šest hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje Cvikovsko, Frýdlantsko, Hrádecko-Chrastavsko, Podralsko, Centrální Semilsko a Západní Českolipsko. Jako pilotní program byla zpracována HSO Podralsko. Připomínky ze zpracování a projednání tohoto pilotního programu měly být promítnuty do zpracování ostatních HSO. Po zhodnocení situace v takto vymezených HSO s využitím terénního šetření a řízených rozhovorů s představiteli obecních samospráv zhotovitel dospěl k názoru, že výběr ukazatelů ne zcela dostatečně postihuje reálnou ekonomickou situaci regionů a opomíjí důležité vazby na spádová centra, která leží mimo vymezené území HSO (viz dále). Tato spádová centra mají rozhodující vliv na zaměstnanost v HSO (z hlediska nabídky pracovních příležitostí) a představují těžiště dojížďky do škol a za službami a občanskou vybaveností. Ke zlepšení situace v hospodářsky slabých oblastech nemůže dojít bez současného zvýšení nabídky pracovních příležitostí i mimo HSO (zejména ve spádových centrech), zlepšení struktury a rozsahu poskytovaných služeb a zkvalitnění dopravní obslužnosti (dostupnosti do spádových center). V tom se situace mezi jednotlivými HSO významně liší. Na jedné straně existuje např. oblast Hrádecka-Chrastavska s převážně velmi dobrou dopravní dostupností krajského města Liberce po silnici i železnici, na straně druhé leží např. některé odlehlé oblasti Západního Českolipska a příhraniční území Frýdlantska s minimem spojů, v nichž se sociálně slabé skupiny obyvatel (důchodci, nezaměstnaní, mladé rodiny s dětmi) bez možnosti využití individuální dopravy dostávají do sociální izolace. Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje v současném vymezení byly schváleny v roce 2004 Radou Libereckého kraje usnesením č.370/04/rk a Zastupitelstvem Libereckého kraje usnesením č. 93/04/ZK. Pro každou hospodářsky slabou oblast byla zpracována textová a datová část Programu rozvoje HSO Libereckého kraje. Textová část sestává z analytické části a návrhové části. Datová část slouží ke

6 Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje závěrečný kompilát ARR srpen zdokumentování a archivaci veškerých ukazatelů, včetně jejich primárních zdrojů, se kterými nakládá textová část. Analytická část slouží k popsání současné situace v jednotlivých HSO podle jednotlivých zvolených indikátorů. Tyto indikátory byly rozčleněny do 4 pilířů: ekonomika, společnost, prostředí a správa věcí veřejných. Toto členění vychází ze struktury zpracování Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje a pro program rozvoje hospodářsky slabých oblastí není příliš vhodné. Odráží se to např. v samostatném řazení některých kapitol C.7 Environmentální řízení území, informovanost, environmentální vzdělání, osvěta, ale především kapitol v pilíři D - Správa věcí veřejných. Obce v drtivé většině případů nerealizují žádné projekty v oblasti udržitelného rozvoje či Místní agendy 21. Pro tuto měkkou infrastrukturu rovněž nebyly a ani nemohly být definovány příslušné indikátory, proto jsou příslušné kapitoly 3.23 D.1, 3.24 D.2 a 3.26 D.4 velmi stručné. Rovněž samostatná kapitola o nevládních neziskových organizacích se zdá pro potřeby analýzy HSO nadbytečná. Tyto okruhy mají pro problémy obcí v hospodářsky slabých oblastech podružný význam. Naopak samostatná kapitola mohla být vyčleněna pro průmysl (podobně jako je tomu u zemědělství). Zařazení do obecné kapitoly hospodářský rozvoj není zcela dostatečné. Nevhodné rozčlenění do pilířů rovněž způsobuje, že bezprostředně spolu související kapitoly hospodářský rozvoj a trh práce a zaměstnanost jsou řazeny do různých pilířů. Podobně zemědělství, jakožto jeden segment ekonomiky (primér), je nelogicky řazen do pilíře prostředí. Návrhová část slouží k formulaci návrhových opatření pro 5 prioritních oblastí - hospodářský rozvoj, infrastruktura, cestovní ruch, lidské zdroje a životní prostředí. V HSO Podralsko (která byla zpracována nejdříve jako pilotní) byly definovány pouze 4 prioritní oblasti (stejné, jako výše jmenované, ale bez infrastruktury). Vzhledem ke zcela klíčové úloze technické i dopravní infrastruktury pro rozvoj těchto oblastí pak byla u ostatních HSO tato problematika zařazena jako samostatná prioritní oblast. 1.2 Závěry vyplývající z Programu rozvoje HSO Projekt byl zpracován na základě tvorby Programu rozvoje Hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje ve kterém bylo vymezeno šest výše zmíněných hospodářsky slabých oblastí. Cílem zpracování Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí bylo podrobně popsat jednotlivé hospodářsky slabé oblasti na základě statistických dat, definovat hlavní problémy těchto regionů na základě SWOT analýzy, stanovit opatření, aktivity a pilotní projekty vedoucí k odstranění hlavních problémů hospodářsky slabých oblastí. Samostatně byla zpracována cost-benefit analýza sedmi vybraných pilotních projektů vyplývajících z Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí: HSO Podralsko - Průmyslová spojka Hradčany - Sociální integrace vybraných skupin obyvatel v obci Ralsko HSO Hrádecko-Chrastavsko - Rekonstrukce autobusového nádraží Chrastava HSO Centrální Semilsko - Rozvoj sportovního areálu HOMOLE v Poniklé - Rozvoj sportovního a společenského areálu v obci Bělá HSO Cvikovsko - Rekonstrukce Hotelu Sever na Společenské a turistické centrum Sever ve Cvikově HSO Západní Českolipsko - Přestavba objektu U Slunce ve Skalici u České Lípy Tyto modelové projekty by mj. měly sloužit jako nástroj k dosažení strategického cíle nalezení východisek (řešení) pro změnu hospodářsky slabých oblastí na prosperující (vyspělé) oblasti v návrhovém horizontu Programu rozvoje HSO. Dokument by měl pomoci zacílit soustředěnou podporu na řešení problémů hospodářsky nejslabších oblastí Libereckého kraje. K realizaci tohoto cíle však musí existovat nástroje v rukou kraje, které mohou situaci HSO zásadním způsobem změnit. Kraj tedy musí disponovat dostatkem zdrojů na podporu oblastí v rámci grantových a investičních fondů a musí mít možnost významně ovlivnit toky finanční podpory z jiných zdrojů (Evropská unie, stát). Do hospodářsky slabých oblastí patří 83 obcí z celkových 215 v Libereckém kraji (asi 39 %), které zaujímají téměř

7 Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje závěrečný kompilát ARR srpen polovinu rozlohy kraje (46 %) a žije v nich asi 20 % obyvatelstva kraje. Poslední uvedený údaj je nejdůležitější; ukazuje, že pomoc by skutečně mohla být soustředěna těm nejpotřebnějším. Určitým problémem je však již vysoký podíl žadatelů (dvě pětiny obcí patří do HSO, v okrese Česká Lípa dokonce dvě třetiny). Pro obce je velmi důležitá podpora ze strany kraje pro zpracování jednotlivých projektů a žádostí o finanční dotace na tyto projekty. V návrhové části každé HSO je strategickým cílem její změna v dlouhodobém horizontu (v případě HSO tedy do roku 2013) na hospodářsky rozvinutou a stabilní oblast Libereckého kraje. Jednotlivá opatření jsou pak seskupena vždy do 5 výše zmíněných hlavních prioritních oblastíhospodářský rozvoj, infrastruktura, cestovní ruch, lidské zdroje a životní prostředí. Problémy jednotlivých HSO i jednotlivých obcí v HSO si jsou velmi podobné, proto i přehled navrhovaných opatření je velmi podobný. Problémem obcí v oblasti hospodářského rozvoje je jejich slabá ekonomická základna. Došlo k zániku mnoha ekonomických subjektů (největší útlum zaznamenal textilní, oděvní a sklářský průmysl a těžba uranu), často bez adekvátní náhrady. Důsledkem je pak vysoká míra nezaměstnanosti a množství objektů a areálů typu brownfields. V oblasti zemědělství jsou obvyklými problémy nedostatečné obhospodařování zemědělských pozemků a s tím bezprostředně související nedostatečná kapacita živočišné výroby. Velkým problémem obcí v jednotlivých HSO je stav dopravní a technické infrastruktury. Nevyhovující stav trápí nejen místní komunikace, ale i silnice krajské (II. a III. třída) a státní (I.třída). Vodovod je zaveden ve většině obcí, ne však ve všech místních částech (sídlech). Problémem je i likvidace odpadních vod: kanalizace, stejně jako čistírny odpadních vod, jsou většinou zavedeny jen ve větších obcích. Plynofikovány jsou většinou rovněž jen největší obce a z ekonomických důvodů se další rozšíření nepředpokládá. Náprava stavu sítí technické i dopravní infrastruktury je finančně vysoce náročná a bez náležité finanční pomoci z úrovně evropské, státní a krajské ji obce nemohou samy zvládnout. Handicapem některých obcí je i malá atraktivita z hlediska cestovního ruchu. Turistická infrastruktura se velmi často omezuje na síť pěších turistických tras a cyklotras; i ty jsou ale mnohdy nedostatečné. V oblasti lidských zdrojů působí značné problémy řídká síť školských a zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb, malé kulturní a sportovní vyžití a nízká atraktivita obcí pro trvalé bydlení. V oblasti životního prostředí jsou stálými problémy likvidace odpadů, praktická realizace ochrany přírody a krajiny a obnova přirozené skladby lesních porostů. S problematikou životního prostředí souvisí i zmíněná špatná kvalita technické infrastruktury (rozšíření kanalizace a čistíren odpadních vod, způsob vytápění). Všechny jmenované problémy jsou závažného charakteru a vyžadují značné finanční i personální a časové investice. Je zřejmé, že velká část problémů může být řešena jen ve spolupráci a úzké koordinaci se spádovými centry, která bohužel většinou nejsou do HSO zařazena, protože nenaplňovala stanovená kritéria. Spádová centra zajišťují pracovní příležitosti jak u stávajících tradičních ekonomických subjektů, tak i u strategických zahraničních investorů, kteří své investice z logistických důvodů realizují právě v nich. Ve spádových centrech fungují zařízení školská, zdravotnická, sociální péče, veřejné správy, kulturní a sportovní, která slouží i pro okolní obce. V tomto směru je klíčové zajištění odpovídající míry dopravní obslužnosti. Cílem je tedy fungující veřejná doprava a kvalitní dopravní síť. Po jejím zajištění se zvýší rovněž atraktivita bydlení na venkově, neboť dosažitelnost zaměstnání a požadovaných služeb již nebude takovým problémem. Pro zvýšení turistického ruchu je rovněž nezbytný rozvoj turistické infrastruktury v návaznosti na spádová centra. 1.3 Problematika neřešená v Programu rozvoje HSO Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí řeší témata dle zadání. Pokud neřeší důležité problémy, je příčinou buď nedostatečné a neúplné zadání nebo absence důležitých dat (nejen statistických údajů ale i dalších relevantních informací), která jsou nezbytná ke správné identifikaci problémů, a vhodných indikátorů ke sledování účinnosti navrhovaných opatření.

8 Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje závěrečný kompilát ARR srpen Jak již bylo zdůrazněno výše, do hospodářsky slabých oblastí většinou nejsou zařazena přirozená spádová centra těchto oblastí. Proto jim dokument z důvodu nedostatečného zadání nevěnuje zaslouženou pozornost. Řešení mnohých problémů je však třeba řešit v koordinaci se spádovými centry. Slabá pozornost je věnována sektoru služeb, který zaměstnává většinu ekonomicky aktivních a rovněž sektoru průmyslu. Z důvodu nedostatku aktuálních dat není např. sledována zaměstnanost ekonomicky aktivních v jednotlivých obcích podle základních ekonomických sektorů (primér, sekundér, terciér, event. kvartér). Každá kapitola byla zpracovávána odděleně, často různými zpracovateli a cílem bylo naplnit předepsané indikátory a zároveň dodržet přiměřenou délku dokumentu. Provázanost mezi jednotlivými kapitolami není zcela optimální. Dokument byl zpracováván jako analýza a rešerše dat. Vzhledem k omezené datové základně a naprostému nedostatku jiných informací, než statistických údajů, nebylo možno objektivně okomentovat některé skutečnosti (hodnoty indikátorů, jejich vývoj). Pro splnění tohoto požadavku by byl třeba mnohem hlubší výzkum v daném území, jehož finanční, časová a personální náročnost ale neodpovídá rozsahu zakázky. V návrhové části jednotlivých HSO často chybí vazba na konkrétní projekty, protože až na výjimky žádné takové neexistují. V hospodářsky slabých oblastech, sestávajících často z nejmenších obcí, je připravováno či realizováno z různých důvodů (finanční náročnost, personální problémy, nezkušenost s přípravou) velmi malé množství projektů. Navrhována jsou proto pouze obecně pojatá opatření, k jejichž naplnění tedy budou sloužit v budoucnu (návrhové období a dále) připravené projekty. Tato opatření jsou díky míře obecnosti u všech HSO velmi podobná, ne-li přímo totožná, neboť i problémy jednotlivých HSO si jsou velmi podobné. 1.4 Problémy a nedostatky Při zpracování Programu rozvoje HSO se zpracovatel setkal s některými problémy a nedostatky, které v určitých případech negativně ovlivnily vypovídací schopnost celého zpracovaného dokumentu. Níže jsou uvedeny příklady některých problémů: absolutní nedostatek strukturovaných dat poskytnutých odbory LK a dalšími zdroji nemožnost doplnit neposkytnutá data z veřejných zdrojů nízká vypovídací hodnota nestrukturovaných dat změna struktury vykazování dat (např. úřady práce ÚP Česká Lípa) některé údaje v dotazníkovém šetření představitelé obcí nebyli schopni uvést nebyla k dispozici srovnávací data za jiné oblasti (kraj, ČR) a za spádová centra 1.5 Návrhy na odstranění zjištěných problémů a nedostatků Řešením některých z naznačených problémů by byla jiná struktura dokumentu. Mělo by být odstraněno nevhodné členění na pilíře a měla by být zajištěna provázanost mezi souvisejícími kapitolami. Důležitá je především vazba mezi hospodářským rozvojem, trhem práce, dopravní a technickou infrastrukturou, podmínkami pro bydlení. V oblasti veřejných rozpočtů obcí by byla třeba detailnější studie příjmové a výdajové stránky rozpočtu. Je třeba zjistit, co je pro dané obce prioritou, zda jsou tyto priority v možnostech obcí, především finančních. Je třeba identifikovat hlavní hráče v oblasti hospodářského rozvoje. Zásadní pro celý Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí je odpověď na otázku, k čemu má dokument sloužit. Jistě má napomoci rozvoji hospodářsky slabých oblastí. Je proto třeba identifikovat hlavní problémy a na jejich řešení se soustředit. Hlavním cílem vždy bude udržení odpovídající kvality života. Nástroji k jejímu dosažení jsou ekonomický rozvoj spojený s dostatečným množstvím pracovních příležitostí, ať již v místě nebo většinou ve spádových centrech. Nezbytná je nejen v této souvislosti také odpovídající dopravní obslužnost pro cesty do zaměstnání, škol, k lékaři, na úřady, za nákupy. Důležitá je

9 Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje závěrečný kompilát ARR srpen i kvalita technické a sociální infrastruktury pro život (školství, zdravotnictví, kultura, sport) vedoucí k zabránění odchodu obyvatel do hospodářsky vyspělejších oblastí. Závažným problémem celého dokumentu je nedostatek dat (např. pro oblast ekonomiky, ale i další prioritní oblasti viz dále). Český statistický úřad není schopen provádět sběr dat ze všech organizací, provádí se pouze výběrová šetření u větších firem. Tyto výsledky proto nelze u takto územně malých oblastí použít. Lze rovněž poskytovat pouze agregované údaje za nejméně tři jednotky. Množství údajů, které může ČSÚ shromažďovat je omezené. Tato opatření vychází z nutnosti respektovat obchodní tajemství firem. Nedostatek dat je patrný rovněž pro oblast cestovního ruchu. Zhotovitel nebyl schopen získat relevantní údaje o jednotlivých typech ubytovacích zařízení po jednotlivých obcích. U veřejné ekonomiky není možné bez podrobnějších informací charakterizovat skladbu rozpočtů jednotlivých obcí. Velmi nedostatečná je datová základna pro zemědělství. Neexistují údaje o množství obhospodařovaných ploch, o hlavních pěstovaných plodinách a jejich výnosech, o stavech hospodářských zvířat. Z hlediska kultur pozemků mnohdy údaje katastru nemovitostí neodpovídají skutečnosti. Schází také některé údaje z oblasti školství. Úroveň statistiky zaměstnanosti se liší podle jednotlivých okresů. Neexistuje monitoring starých ekologických zátěží. Neexistují údaje o množství odebrané a vypouštěné vody. Všechny tyto údaje by bylo vhodné sledovat. K nápravě stavu by mohlo napomoci výrazné zlepšení spolupráce Krajského úřadu Libereckého kraje s libereckou krajskou reprezentací ČSÚ. I z připomínek některých oponentů vyplývá skutečnost, že některé jevy sleduje a eviduje množství i jiných organizací, aniž by o této skutečnosti byl ČSÚ informován, nebo aby tyto údaje byly ČSÚ využity. Není dosud ujednocena množina ukazatelů ani velikost sledovací či územní jednotky. V evidenci tak existuje značná nepřehlednost. Je však zřejmé, že některá data budou i nadále nedosažitelná (obchodní tajemství, legislativa upravující nakládání s osobními údaji apod.). 1.6 Ukazatele pro vymezování HSO Některé vybrané ukazatele pro vymezení HSO jsou použitelné i nadále. Míra nezaměstnanosti je velmi vhodným ukazatelem, data z ní by však měla být zároveň co nejaktuálnější, ale i postihnout vývoj aspoň za poslední 2 roky. Tento ukazatel dobře charakterizuje ekonomickou prosperitu a ve svém důsledku i sociální integritu každé oblasti. Aktuálními daty je možno naplnit i ukazatele intenzity podnikatelských aktivit, daňové výtěžnosti a hustoty zalidnění. Intenzita podnikatelských aktivit popisuje ekonomickou charakteristiku regionu. Podnikatelský sektor je nejvýraznějším přispěvatelem do celkového HDP, je častým nositelem inovací a hybnou silou ekonomiky. Daňová výtěžnost charakterizuje celkovou ekonomickou sílu obce. Hustota zalidnění identifikuje centra osídlení, na která se vážou další socioekonomické aktivity, a definuje i periferii, tedy venkov, charakterizovaný menší koncentrací a intenzitou socioekonomických jevů a procesů. Pro ukazatele podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných ve službách a podíl obyvatelstva bez maturity zřejmě nejnovější data pocházejí z posledního sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001, což je již více než 5 let. Tyto ukazatele proto navrhujeme dále nepoužívat. Možná stojí za úvahu vložit ještě indikátor úrovně dopravní obsluhy, např. počet spojů veřejné dopravy za den do spádového centra buď absolutně či vztažený k počtu obyvatel. Význam středisek z hlediska trhu práce dobře zobrazují ukazatele počtu pracovních příležitostí, počtu dojíždějících a vyjíždějících (vždy na 1000 obyvatel). Současné sledování těchto indikátorů umožňuje získat přehled o tom, zda je obec po stránce dojížďky do zaměstnání aktivní či pasivní. V oblasti bydlení jsou, vzhledem ke klíčové úloze tohoto tématu pro další vývoj obcí, navrženy ukazatele mapující intenzitu bytové výstavby (jako dobrý indikátor rozvoje obce), stáří domovního fondu a kvalitu bydlení. U dalších tematických oblastí je většinou navržen jeden hlavní ukazatel a několik ukazatelů doplňkových. Zcela by se však měl změnit způsob vymezení hospodářsky slabých oblastí. Je třeba opustit ideu vymezení obcí HSO podle přesně dané dělící hranice počtu bodů, protože rozdíly mezi obcemi blízko této hranice mohou být nepatrné, důsledky zařazení či nezařazení do HSO však výrazně odlišné. Zásadním požadavkem by měla být metoda územní celistvosti. Do HSO by tak měla být zařazena i spádová centra, která mají lepší hodnoty jednotlivých indikátorů, které by jinak neumožnily zařazení do HSO. Spádová

10 Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje závěrečný kompilát ARR srpen centra mají na život HSO zcela zásadní vliv. Hodně problémů nelze řešit bez součinnosti s nimi, je v nich realizována velká část potřeb obyvatel v HSO. To však již bylo zdůrazněno výše. Aby pomoc nebyla rozmělňována do velkého množství subjektů a aby byla skutečně cílená pro nejpotřebnější, doporučujeme stanovit aspoň orientačně maximální podíl počtu obyvatel z celkového počtu obyvatel Libereckého kraje žijících v hospodářsky slabých oblastech Libereckého kraje. Současný podíl asi 20 % lze považovat za optimální, nedoporučujeme jeho výraznější překračování. Je třeba si uvědomit, že zařazením spádových center podíl HSO na obyvatelstvu poměrně výrazně stoupne. Ze zpracovaného dokumentu však vyplynulo, že některé obce v současné době již svým charakterem do HSO rozhodně nepatří. Platí to především pro celou severní část Hrádecka- Chrastavska (hlavně Hrádek nad Nisou a Chrastava), ale i pro oblast Cvikovska. Naopak Podralsko a Frýdlantsko se dle našeho názoru udrží mezi hospodářsky slabými oblastmi i nadále. Oblast Západního Českolipska je poněkud neorganická, spíše se rozpadá do 3 autonomních celků, ale do hospodářsky slabých oblastí bude většina obcí patřit i nadále. Oblast Centrálního Semilska je velmi neorganický pás obcí, táhnoucí se od nejjižnější části Libereckého kraje až do Krkonoš. Některé obce budou i nadále splňovat kritéria zařazení do HSO Návrh možných ukazatelů pro sledování hospodářsky slabých oblastí Legenda: Hlavní ukazatele (tučně), Doplňkové ukazatele(kurzíva) EKONOMICKÝ POTENCIÁL Zaměstnanost podíl ekonomicky aktivních v terciárním sektoru na celkovém počtu ekonomicky aktivních počet pracovních příležitostí na 1000 ekonomicky aktivních počet vyjíždějících za prací z obce na 1000 ekonomicky aktivních počet dojíždějících za prací do obce na 1000 ekonomicky aktivních Intenzita ekonomických aktivit samostatně činní na 100 ekonomicky aktivních (intenzita podnikatelské aktivity)*-viz níže podíl zaměstnavatelů na 100 ekonomicky aktivních *viz výše - počet podnikatelů na obyvatel (vybrat jeden z těchto ukazatelů) Úroveň investičních aktivit podíl investičních dotací na celkových příjmech obcí Cestovní ruch počet lůžek na 1 km 2 (u marketingových turistických regionů = větších oblastí) počet lůžek na 1000 obyvatel (u obcí) LIDSKÝ POTENCIÁL Demografický vývoj průměrný věk obyvatelstva celkem index stáří (počet osob ve věku 65 let a starších na 100 dětí ve věku 0 14 let) migrační přírůstek/úbytek na obyvatel celkový přírůstek na obyvatel Životní úroveň obyvatelstva

11 Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje závěrečný kompilát ARR srpen podíl bytových domácnosti vybavených osobním počítačem Vzdělanostní struktura obyvatelstva podíl obyvatel s úplným středním vzděláním (vč. vyššího odborného) na celkovém počtu obyvatel starších 15 let podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním na celkovém počtu obyvatel starších 15 let (možno sloučit s předchozím ukazatelem do 1 kategorie) Úroveň nezaměstnanosti míra registrované nezaměstnanosti počet uchazečů na 1 volné pracovní místo počet uchazečů s délkou nad 12 měsíců na celkovém počtu uchazečů TECHNICKÁ VYBAVENOST A OBSLUHA ÚZEMÍ Úroveň dopravní obsluhy dopravní obslužnost obcí (nutno specifikovat např. počet autobusových/vlakových spojů za 24 h, zvlášť i v SO a NE) Úroveň technické infrastruktury podíl bytů napojených na veřejnou kanalizační síť na celkovém počtu trvale obydlených bytů Úroveň bydlení počet dokončených bytů na obyvatel průměrné stáří domů podíl bytů I. kategorie na celkovém počtu trvale obydlených domů podíl bytových domácností s 2 a více cenzovými domácnostmi počet obyvatel na 1 obytnou místnost (nad 8 m 2?) Ostatní nezařazené ukazatele příjmy obcí na obyvatel výdaje obcí na obyvatel podíl daní fyzických osob podnikatelů na celkových příjmech obcí daňové příjmy celkem na 1000 obyvatel obce zadluženost obcí

12 Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje závěrečný kompilát ARR srpen Přehled hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje 2.1 HSO Podralsko Vymezení hospodářsky slabé oblasti Podralsko Hospodářsky slabá oblast Podralsko je tvořena 14 obcemi: Bezděz, Bohatice, Brniště, Cetenov, Dubnice, Hlavice, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Pertoltice pod Ralskem, Ralsko, Stráž pod Ralskem, Velký Valtinov, Všelibice, Zákupy. Oblast náleží do dvou okresů a do dvou správních obvodů obcí s rozšířenou působností, tzv.obcí III. stupně- Liberec (obce Cetenov, Hlavice a Všelibice) a Česká Lípa (zbylé obce). Do území hospodářsky slabé oblasti Podralsko dále ještě zasahuje celkem 5 obvodů pověřených obecních úřadů (Doksy, Česká Lípa, Mimoň, Český Dub a Jablonné v Podještědí). Základní charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Podralsko Ukazatel HSO Podralsko Liberecký kraj Rozloha (km 2 ) 379, ,9 Počet obyvatel (k ) Hustota zalidnění (počet obyvatel na 1 km 2 ) Věková struktura obyvatel (v %, k ) Obyvatelstvo ve věku ,8 15,7 Obyvatelstvo ve věku ,0 67,2 Obyvatelstvo ve věku ,2 17,1 Index stáří k ,76 1,09 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (k , v %) 3,9 7,04 Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu obyvatel (k , v %) 48,7 48,8 Míra nezaměstnanosti v červenci 2005 (v %, počítáno jako podíl celkového počtu registrovaných nezaměstnaných ku 9,9 8,5 ekonomicky aktivním obyvatelům) Podíl zemědělské půdy na celkové výměře (v %) 28,6 44,5 Délka silnic I.třídy v km na 1 km 2 (2003) 0,007 0,116 Délka silnic II.třídy v km na 1 km 2 (2003) 0,144 0,154 Délka silnic III.třídy v km na 1 km 2 (2003) 0,243 0,513 Domy úhrnem (k ) Byty úhrnem (k ) Území hospodářsky slabé oblasti Podralsko má celkovou rozlohu 379,4 km 2, což představuje téměř 12 % rozlohy Libereckého kraje. K žilo na území obcí HSO Podralsko obyvatel. V porovnání s celkovým počtem obyvatel Libereckého kraje je podíl obyvatel HSO Podralsko 4,5 %. S ohledem na uvedené skutečnosti je logické, že hustota zalidnění v HSO Podralsko je výrazně nižší než v celém Libereckém kraji. Tento stav je způsoben zejména skutečností, že do HSO Podralsko patří obec Ralsko, která je svou rozlohou 170,2 km 2 druhou největší obcí v ČR po Praze, ovšem v obci žijí pouze obyvatelé, což výrazně snižuje hustotu zalidnění celé oblasti. V porovnání s Libereckým krajem má HSO Podralsko příznivější věkovou strukturu obyvatelstva. Podíl obyvatel v předproduktivním věku je vyšší než podíl obyvatel v poproduktivním věku a tento stav vytváří předpoklad pro růst obyvatel přirozenou měnou, což potvrzuje i hodnota indexu stáří, která je nižší než 1. Výrazný podíl na příznivé věkové struktuře měl rozvoj těžby uranu v tomto regionu po roce 1970, kdy se za prací a tím i za bydlením do oblasti Českolipska přistěhovalo velké množství obyvatel v produktivním věku. Opačná situace je v Libereckém kraji, kde je podíl obyvatel v předproduktivním věku nižší než ve věku poproduktivním, čemuž odpovídá i hodnota indexu stáří, která je vyšší než 1. Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním je v HSO Podralsko téměř o polovinu nižší než v Libereckém kraji. Nepříznivá vzdělanostní struktura je způsobena zejména zmíněnou přistěhovaleckou vlnou v důsledku rozvoje těžby uranu v letech , kdy na Českolipsko přišli zejména obyvatelé

13 Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje závěrečný kompilát ARR srpen s nižším stupněm dosaženého vzdělání s uplatněním především v dělnických profesích. Vedle tohoto faktoru se na nepříznivé vzdělanostní struktuře podílí také odchod mladých vysokoškolsky vzdělaných obyvatel do jiných míst, kde nacházejí lepší podmínky pro uplatnění své kvalifikace. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu obyvatel je v HSO Podralsko jen o 0,1 procentního bodu nižší než v Libereckém kraji. Míra nezaměstnanosti byla v červenci 2005 v obcích HSO Podralsko 9,9 %, což je o 1,4 procentního bodu více než v Libereckém kraji. Nezaměstnanost se v červenci 2005 pohybovala od 7,1 % v obci Bezděz do 17,7 % v Ralsku. Celkem v sedmi obcích byla míra nezaměstnanosti vyšší než 10 % a ve třech obcích byla nezaměstnanost vyšší než 15 %. Výjimkou v HSO Podralsko je obec Noviny pod Ralskem, kde byla míra nezaměstnanosti v červenci 2005 pouze 4,6 %. Výrazně nižší je podíl zemědělské půdy na celkové výměře obcí HSO Podralsko v porovnání s celkovým podílem v Libereckém kraji. Tento stav je způsoben především nízkým podílem zemědělské půdy v plošně velmi rozsáhlé obci Ralsko. Zemědělská půda zde představuje pouze 6 % celkové výměry obce. Naopak v některých obcích je podíl zemědělské půdy vyšší než 70 %. Malý podíl zemědělské půdy v obci Ralsko je způsoben dislokací vojenského výcvikového prostoru a využíváním území k vojenským účelům až do roku Hustota sítě silnic II. tříd je shodná s hustotou, která je v Libereckém kraji. Opačná situace je v případě silnic I. tříd, kterých je v HSO Podralsko pouze 2,9 km (v obci Bezděz). V přepočtu na km 2 tak je hustota těchto silnic v Podralsku ve srovnání s Libereckým krajem asi šestnáctkrát (!) nižší. Hustota dopravní sítě silnic III. tříd je v HSO Podralsko o polovinu nižší než v Libereckém kraji. V HSO Podralsko existuje asi 4 % domů a bytů z Libereckého kraje. Tento stav potvrzuje nízkou hustotu zalidnění v HSO Podralsko způsobenou zejména rozlehlostí obce Ralsko a nízkým počtem obyvatel obce. V HSO Podralsko je velké množství malých sídel (částí jednotlivých obcí) a zástavba v jednotlivých obcích je nesouvislá. Nejvýrazněji se tento stav projevuje v obci Ralsko, kde je značná vzdálenost jednotlivých sídelních jednotek obce. Tento stav s sebou přináší vyšší finanční náročnost na vybudování a provozování například dopravní a technické infrastruktury, zajištění dopravní obslužnosti, občanské vybavenosti atd SWOT analýza Silné stránky Vysoká mobilita pracovní síly Vysoká přírodní atraktivita území (existence malebného rázu krajiny), pestrost kvalitního přírodního prostředí s relativně zachovalým krajinným rázem, rozmanitost a zachovalost venkovských sídel a území s místně příznivými podmínkami pro cestovní ruch (turistiku všeho druhu) a rekreaci Růst počtu obyvatel oblasti cca od 70.let minulého století až po současnost v některých obcích Příznivá věková struktura populace a nízký průměrný věk obyvatelstva v oblasti jako celku a v některých obcích (Stráž pod Ralskem, Ralsko, Zákupy) Trend snižování znečištění vod průmyslovými odpadními a komunálními vodami Velká koncentrace a vysoká kvalita chráněných území Územně stabilizovaný ÚSES V území se nachází významné a kvalitní zdroje sklářských a slévárenských písků V území jsou zdroje pitné vody nadregionálního významu (CHOPAV Severočeská křída) Všechny obce mají nebo pořizují ÚPD nebo ÚPP

14 Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje závěrečný kompilát ARR srpen Slabé stránky Nedostatečné podmínky pro investory, nedostatečný počet stabilizovaných podnikatelských subjektů a pracovních příležitostí, nárůst nezaměstnanosti ve venkovských prostorech HSO Podralska Nedostatečná a nekvalitní dopravní infrastruktura: - HSO neprochází žádná významná silnice (pouze okrajový kontakt) - část obcí v HSO leží mimo hlavní dopravní tahy (silnice I. + II. tříd) - špatný stav komunikací zejména III. tříd a místních komunikací - vysoká dopravní zátěž v centru města Mimoně - problematické dopravní spojení mezi obcemi mikroregionů Podještědí a Podralska - nevyjasněná situace kolem letiště Hradčany, jeho postupná devastace - minimální dopravní obslužnost o sobotách a nedělích v menších sídlech Nevyhovující stav technické infrastruktury především v malých obcích a zejména v oblasti likvidace splaškových vod (chybějící splašková kanalizace, ČOV) Rozdrobená sídelní struktura, velké množství malých sídel (částí obcí), nesouvislá zástavba, nízká hustota osídlení přinášející vyšší finanční náročnost na vybudování a provozování dopravní a technické infrastruktury Chybějící turistická infrastruktura Stárnutí venkovské populace a stagnace či úbytek obyvatel v některých obcích (Hlavice, Cetenov, Velký Valtinov) Podprůměrná míra vzdělanosti obyvatel Nízká intenzita bytové výstavby v posledních letech Vysoký počet žadatelů o práci, vysoká míra nezaměstnanosti, jak krátkodobá, tak i dlouhodobá, málo pracovních příležitostí (souvisejících s útlumem některých činností) Neexistence zdroje aktuálních informací o starých ekologických zátěžích Existence a množství rozsáhlých prostor s ekologickými zátěžemi, s poškozenými ekosystémy, s narušenou biodiverzitou a ekologickou stabilitou, nutná dlouhodobá následná sanace po těžbě uranových rud v prostoru Stráže pod Ralskem Převažující skládkování odpadů před jejich využitím, resp. prevencí vzniku odpadů, existence skládek odpadů a materiálů v opuštěných územích, neexistující efektivní nástroje pro kontrolu původců odpadů Existence evidovaných zvláště velkých a velkých zdrojů znečištění ovzduší Místně vysoký podíl ladem ležící a nevyužívané půdy a prázdných objektů původní zemědělské výroby Značný počet a výměra opuštěných, v minulosti využívaných území (brownfields), existence opuštěných území a objektů po vojenské činnosti, a s tím související staré ekologické zátěže, existence devastovaných a nevyužívaných území a prostor v území obce Ralsko, nevyjasněnost dalšího využívání (včetně letiště v Hradčanech) Nedokončená privatizace státního majetku v obci Ralsko Problematická využitelnost stávající ÚPD, ÚPP u většiny obcí při řízení územního rozvoje s ohledem na současné požadavky legislativy, vývoj v území a připravovaný nový stavební zákon, platný územní plán pro celé území obce mají 4 obce ze 14 Příležitosti Využívání fondů EU pro financování rozvojových projektů Vzájemná spolupráce obcí a mikroregionů v HSO Podralsko Vytvoření vhodných podmínek pro ekonomický rozvoj z hlediska potenciálu trhu práce (nabídka pracovní síly, volných ploch), zvláště v některých obcích (Stráž pod Ralskem, Ralsko, Zákupy) Vybudování dostatečného množství ubytovacích kapacit Finanční stimulace (podpora) drobným podnikům v oblasti zaměstnávání pracovní síly

15 Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje závěrečný kompilát ARR srpen Rozvoj sportu a sportovních zařízení vyvolaný rozvojem cestovního ruchu, vytvoření nových produktů pro podporu rozvoje cestovního ruchu Zavedení monitorovacího systému starých ekologických zátěží Finanční investice směřující do opuštěných objektů a území pro zajištění nových způsobů jejich využívání Využití potenciálu zásob písků pro ekonomický rozvoj oblasti Podpora aktivit vedoucích k likvidaci znečištění půd a horninového prostředí (např. likvidace starých ekologických zátěží), využívání sanovaných ploch pro další investice, zavádění moderních technologií při zpracování a likvidaci odpadů Rozvoj ekologicky orientovaného zemědělství směřující k zachování krajinných funkcí, využívání alternativních způsobů využívání pozemků ZPF a zemědělského hospodaření (zejména pozemků LFA a dlouhodobě ladem ležící půdy) Evropská, státní a krajská finanční podpora pro zavádění moderních technologií pro využívání alternativních zdrojů energie Hrozby Zánik velkých hospodářských subjektů, prohlubování ekonomického úpadku Zhoršení dopravní přístupnosti narůstající zanedbaností silniční sítě Nezajištění dopravní obslužnosti pro narůstající populaci v obci Ralsko Nedostatek finančních zdrojů na reprodukci a rozvoj komunální infrastruktury Ztráta motivace pro prodloužení doby pobytu turistů Destrukce (chátrání) památek Populační nestabilita a velká fluktuace obyvatel riziko migrace mimo region při nedostatku pracovních příležitostí (odliv kvalitní pracovní síly) Postupné vylidňování vesnic v důsledku negativního vývoje přirozené měny i migrace a jejich přechod na čistě rekreační funkci Snižování počtu školních a předškolních zařízení může způsobit s ohledem na současný populační boom problémy při umístění dětí Nárůst sociálně rizikových skupin obyvatel, nárůst sociálně patologických jevů Nezájem turistů o oblast Podralska Zhoršení kvality nabízených služeb pro CR Růst nároků občanů na sociální výpomoci při růstu nezaměstnanosti Lokální záplavy Vysoké náklady na monitoring a odstranění starých ekologických zátěží, znemožnění dalších investic do území se starou ekologickou zátěží, pomalé sanace starých ekologických zátěží, vznik nových ekologických zátěží Nedostatek financí na odstraňování důsledků těžebních činností, pomalá sanace po těžbě uranu Narušení krajinného rázu nevhodnými stavebními zásahy, stagnací a útlumem podnikatelských aktivit v zemědělství v souvislosti se zemědělskou politikou EU, s negativním dopadem na stav krajiny i na předměty zvláštní i obecné ochrany přírody Neřízený (nekoordinovaný) rozvoj v území jednotlivých obcí, rozvoj neřízené zástavby, nerespektování principů udržitelného rozvoje Rostoucí tlak na přírodu a krajinu v důsledků požadavků na rozšiřování těžeb nerostných surovin Snížení objemu finančních podpor a zvyšování podílů vlastního spolufinancování rozvojových projektů Nezájem občanů zapojit se do rozhodovacích procesů Růst konkurence okolních měst (Mladá Boleslav, Česká Lípa) Možný nedostatek a tudíž i zhoršená dostupnost zdravotnických služeb v oblasti praktických lékařů a stomatologů

16 Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje závěrečný kompilát ARR srpen Klíčové problémy HSO Rozdrobenost sídelní struktury HSO Podralsko má výrazně nižší hustotu zalidnění než jiné oblasti Libereckého kraje. Důvodem je extrémně nízká hustota zalidnění (asi 10 obyv./km 2 ) v plošně druhé největší obci ČR Ralsku. Negativním faktorem, s nízkou hustotou zalidnění souvisejícím, je rozdrobená sídelní struktura. Existuje zde velké množství malých sídel (částí jednotlivých obcí) a zástavba v jednotlivých obcích je nesouvislá. Nejvýrazněji se tento stav projevuje v obci Ralsko, kde je značná vzdálenost jednotlivých sídelních jednotek obce. To s sebou přináší vyšší finanční náročnost na vybudování a provozování například dopravní a technické infrastruktury, zajištění dopravní obslužnosti a občanské vybavenosti. Dalším charakteristickým problémem celé HSO Podralsko, který úzce souvisí s rozdrobeností sídelní struktury, je spádovost jednotlivých obcí, která již byla popsána výše. Nejvýrazněji se problém projevuje u obcí Cetenov, Hlavice a Všelibice, které mají hlavní spádovost do Liberce a do Podještědí, kdežto zbylé obce mají hlavní spádovost na Českolipsko, tedy opačným směrem. Celý problém dokresluje skutečnost, že uvedené obce (Cetenov, Hlavice a Všelibice) jsou členskými obcemi mikroregionu Podještědí, zbylé obce jsou sdružené v mikroregionu Podralsko (případně v mikroregionu Máchův kraj). Doprava Nedostatečná a nekvalitní dopravní infrastruktura je další společnou problémovou oblastí obcí v HSO Podralsko. Územím HSO Podralsko neprochází žádná významná silnice, pouze obcí Bezděz vedou 3 km silnice I.třídy, jedná se zde pouze o okrajový kontakt z hlediska celé HSO Podralsko. Neopomenutelný je také špatný technický stav silnic III. tříd a místních komunikací v obcích HSO Podralska a minimální dopravní obslužnost o sobotách a nedělích v menších sídlech. Problematické je také dopravní spojení mezi obcemi mikroregionů Podještědí a Podralska, které jsou oddělené obcí Ralsko, kde není odpovídající přímé dopravní spojení do obcí Cetenov, Hlavice, Všelibice. (Pro cestu do těchto obcí je nutno využít cestu přes Klášter Hradiště nad Jizerou nebo přes Osečnou a Český Dub.) Pro rozvoj HSO bude důležité řešit vyhovující silniční propojení Kuřívody - Osečná (Liberec) v kontextu s rozvojem prostoru Ralska a směrů přepravních vztahů s návazností na regionální centrum Liberec a dopravního propojení prostoru Podještědí a Podralska. Problémem je rovněž vysoká dopravní zátěž v centru města Mimoně, Zákup a Bohatic. Obec Bohatice usiluje o zpomalení silničního provozu na krajské komunikaci II/268 procházející středem obce, zřízení přechodu pro chodce a vybudování chodníků u tohoto přechodu na krajské komunikaci. V Zákupech je záměrem města provést odklon kamionové dopravy na krajské silnici z památkové zóny do prostoru bývalé vlečky, která je ve vlastnictví města. Problematická je poloha některých obcí mimo hlavní tahy silnic II. a III. tříd. Specifickým problémem je stav a budoucí využití letiště v Hradčanech v obci Ralsko. Využitelnost letiště ve stávajícím stavu je velmi problematická. V současné době je to pouze betonová plocha v lese (vzletová a přistávací dráha s rozměry x 80 m), budovy a zařízení jsou poničeny nebo rozkradeny a aktivní provoz sportovních letadel se tu vykonává na vlastní nebezpečí (letiště nemá správce). Území je zatíženo starými zátěžemi. Reálnost možného obnovení leteckého provozu musí být s definitivní platností rozhodnuta (ověřena nebo vyloučena), protože územní ochrana může bránit rozvoji přilehlé obytné a průmyslové zóny. Celou situaci ohledně budoucího využití letiště komplikují také nevyjasněné vlastnické vztahy v souvislosti s nedokončenou privatizací státního majetku v obci Ralsko. Vzdělanostní struktura Vzdělanostní struktura obyvatel v HSO Podralsko není příznivá. Počet a podíl obyvatel dle nejvyššího dosaženého vzdělání za jednotlivé obce Podralska ukazuje velké zastoupení obyvatel se základním vzděláním (mezi %) a obyvatel vyučených (17-21 %), oproti tomu vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání má ve všech případech (kromě obce Hlavice - 7,1 %) méně než 5 % obyvatel. Vzdělanostní struktura obyvatel je důležitým ukazatelem pro další rozvoj celé oblasti především

17 Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje závěrečný kompilát ARR srpen z hlediska uplatnění obyvatel na pracovním trhu, zároveň může to být i dílčí faktor pro rozhodování potenciálních investorů o vstupu do oblasti Podralska. Pro další rozvoj HSO Podralska bude nutné vzdělanostní strukturu obyvatel podporovat směrem k většímu zastoupení obyvatel s vyšším či vysokoškolským vzděláním např. nabídkou odpovídajících pracovních příležitostí v oblasti. Dalším problémem nebo hrozbou v oblasti vzdělávání v HSO Podralsko je snižování počtu školních a předškolních zařízení, které může v budoucnu způsobit, s ohledem na současný populační růst, problémy při umístění dětí a může se také podílet na dalším vylidňování venkova. Nezaměstnanost Společným problémem celé oblasti HSO Podralsko je vysoká míra nezaměstnanosti (krátkodobá i dlouhodobá), velký počet žadatelů o práci, málo pracovních příležitostí a nárůst nezaměstnanosti ve venkovských prostorech HSO Podralska. Míra nezaměstnanosti se v červenci 2005 pohybovala od 7,1 % v obci Bezděz do 17,7 % v Ralsku. Celkem v sedmi obcích byla míra nezaměstnanosti vyšší než 10 % a ve třech obcích byla nezaměstnanost vyšší než 15 %. Výjimkou v HSO Podralsko je obec Noviny pod Ralskem, kde byla míra nezaměstnanosti v červenci 2005 pouze 4,6 %. Cestovní ruch Oblast Podralska je velmi nerovnoměrně vybavena infrastrukturou pro cestovní ruch, neboť v zázemí mikroregionu byl do roku 1990 uzavřený vojenský prostor s minimální dopravní dostupností a prostupností. Ke zhoršování turistické využitelnosti přispělo rozšíření plošné těžby uranu. V současné době tak na území HSO Podralsko chybí dostatek ubytovacích kapacit, informačních center, kvalitních služeb v oblasti cestovního ruchu, nepůsobí zde žádné sdružení, které by se rozvojem turistického ruchu zabývalo. Oblast Podralska nabízí ovšem velmi dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Je zde zachován unikátní přírodní prostor. Jedná se převážně o romantickou krajinu s množstvím lesů, pahorkatin, místy s vrchovinným charakterem. Krajinu, kromě kopců, zmalebňují pískovcové útvary, vodní plochy i venkovská lidová architektura. V celé oblasti jsou dobré podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku a řeka Ploučnice je využívána také pro turistiku vodní. Oblast HSO Podralska má z hlediska cestovního ruchu přímou vazbu na oblast Máchova kraje (hrad Bezděz, Máchovo jezero, Doksy). Velkou příležitostí jsou připravované projekty pro podporu rozvoje cestovního ruchu zejména v mikroregionu Podralsko, kde se připravuje zpracování koncepce rozvoje cestovního ruchu a z programu Leader jsou připravované první investiční projekty pro oblast cestovního ruchu. Neřešení situace v oblasti cestovního ruchu by s sebou přinesla postupný nezájem turistů o tuto oblast, což by prohloubilo ekonomický úpadek celé oblasti. Technická infrastruktura V HSO Podralsko není vodovod realizován pouze v obci Bohatice a její obyvatelé jsou zásobováni z lokálních zdrojů. Záměrem obce je výstavba vodovodu s napojením na vodovod Zákupy. Problémem je likvidace splaškových odpadních vod. Splašková kanalizace s napojením na ČOV v menších obcí většinou neexistuje nebo je zavedena pouze v centrálních částech (např. Všelibice). Vybudovanou kanalizační síť ukončenou na ČOV mají pouze města Mimoň, Stráž pod Ralskem, Zákupy a částečně obec Ralsko. Mimo tyto obce mají některé výrobní a zemědělské podniky vlastní ČOV. Ve většině obcí se uvažuje s postupným budováním plošné nebo dílčí kanalizace a ČOV. Nejrozsáhlejším je připravovaný projekt v obcích ležících v nivě Panenského potoka - Velký Valtinov, Brniště, Pertoltice pod Ralskem. Jen dvě obce v HSO Podralsko jsou částečně plynofikovány (Mimoň, Zákupy) a část průmyslových areálů Diama s.p. ve Stráži pod Ralskem a průmyslové areály ve Velkém Valtinově a v Ralsku.

18 Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje závěrečný kompilát ARR srpen Dalším problémem je rozdrobená sídelní struktura, velké množství malých sídel (částí obcí), nesouvislá zástavba, nízká hustota osídlení přinášející vyšší finanční náročnost na vybudování a provozování technické infrastruktury Staré ekologické zátěže Problémem oblasti Podralska jsou staré ekologické zátěže, které se nacházejí v Ralsku, v Mimoni a v Zákupech. Pro odstranění a monitoring starých ekologických zátěží je nutné vynakládat velké množství finančních prostředků. Hrozbou pro oblasti s těmito zátěžemi je odklad řešení této situace, znemožnění dalších investic do území se starou ekologickou zátěží nebo vznik nových ekologických zátěží. Souvisejícím problémem je také nedostatek financí na odstraňování důsledků těžebních činností a pomalá sanace po těžbě uranu. Velké zdroje znečištění Část území HSO Podralska, prostor Stráže pod Ralskem a okolí, byl v minulém období silně poznamenán těžbou uranu, která v současné době prochází útlumovým programem. V této souvislosti dochází ke snižování emisí hlavních znečišťujících látek (SO 2 a NO x ), čímž dochází k postupnému zlepšování životního prostředí. V oblasti Podralska je méně koncentrován průmysl, což pozitivně působí na imisní situaci území. Přesto se v oblasti Podralska nachází celkem 7 velkých a zvláště velkých zdrojů znečištění ovzduší (ve Stráži pod Ralskem, v Mimoni, v Zákupech a v Ralsku), které znečišťují ovzduší zejména oxidem siřičitým a oxidy dusíku. Stárnutí obyvatelstva Ač je věková struktura celé HSO Podralsko velice příznivá, přesto je v několika obcích problémem stárnutí populace a stagnace či úbytek obyvatel. Nejpříznivější věkovou strukturu (nejmladší obyvatelstvo) má ze sledovaných obcí Ralsko a Stráž pod Ralskem. Obec Ralsko patří z hlediska indexu stáří a průměrného věku (31,1 roku) dokonce mezi nejmladší obce v celé České republice. Naopak mezi nejstarší obce z hlediska věkové struktury obyvatel patří Cetenov, Hlavice, Velký Valtinov, Bezděz, Všelibice a Noviny pod Ralskem, kde se průměrný věk obyvatel pohybuje vždy nad hranicí 40 let. Nejstarší obcí z hlediska věkové struktury je obec Hlavice, kde průměrný věk obyvatel dosahuje 48 let. Brownfields Z hlediska celého Libereckého kraje se 52 % brownfields (nevyužívané objekty) nachází v některé z hospodářsky slabých oblastí. V oblasti Podralska se nachází cca 7 % zjištěných brownfields v Libereckém kraji, přičemž do šetření nebyl zahrnut bývalý vojenský újezd Ralsko. Výskyt deprimujících území v regionu HSO je v obcích Cetenov, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Velký Valtinov a Ralsko Strategický cíl (vize) HSO Strategický cíl hospodářsky slabé oblasti Podralsko (vize), je definice stavu rozvoje území, kterého má být dosaženo do roku Vize je představa o tom, jak by mělo území vypadat po uplynutí časového období do roku Strategický cíl popisuje budoucí stav v území jako stav území na konci roku Naplnění strategického cíle (vize) bude dosaženo realizací celého Programu rozvoje hospodářsky slabé oblasti. Strategický cíl rozvoje území hospodářsky slabé oblasti Podralsko zní: Oblast Podralska je hospodářsky rozvinutou a stabilní oblastí Libereckého kraje s dobrým a kvalitním životním prostředím.

19 Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje závěrečný kompilát ARR srpen Prioritní oblasti Identifikace prioritních oblastí rozvoje je závěrečným výstupem analytické části Programu rozvoje HSO. V případě Podralska byly definovány čtyři prioritní oblasti: Prioritní oblast A Hospodářský rozvoj Prioritní oblast B Cestovní ruch Prioritní oblast C Životní prostředí Prioritní oblast D Lidské zdroje Ke každé prioritní oblasti rozvoje byl definován strategický cíl oblasti a každou prioritní oblast naplňuje soubor opatření. Jednotlivé strategické cíle prioritních oblastí a specifické (dílčí) cíle opatření jsou definované jako navrhovaný stav na konci roku V definicích je použito konstatování stavu, aby bylo popsáno, jak bude situace vypadat v návrhovém horizontu Programu rozvoje HSO Podralsko, tedy na konci roku Přehled strategických cílů v jednotlivých prioritních oblastech Prioritní oblast A Hospodářský rozvoj B Cestovní ruch C Životní prostředí D Lidské zdroje Strategický cíl prioritní oblasti Příčiny vnitrokrajských disparit odstraněny, ekonomické rozdíly a rozdíly v úrovni technické a dopravní vybavenosti mezi obcemi sníženy. Oblast Podralska vyřazena z hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje Cestovní ruch je významným ekonomickým odvětvím pro rozvoj celé oblasti Podralska Kvalita životního prostředí v oblasti Podralska zlepšená, staré ekologické zátěže postupně minimalizovány Podmínky pro kvalitní život v Podralsku v oblasti vzdělávání, bydlení a služeb vytvořeny

20 Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje závěrečný kompilát ARR srpen Přehled specifických (dílčích) cílů a opatření Prioritní oblast Přehled opatření v prioritní oblasti Přehled dílčích (specifických) cílů A1 Podpora hospodářského rozvoje A2 Zvýšení informovanosti o možnostech finančního zabezpečení realizace projektů A3 Zlepšení komunikačního propojení obcí a jejich částí novou výstavbou, rekonstrukcí silnic II. a III. tříd a Vytvořeny příznivé podmínky pro rozvoj podnikání a nové investice s důrazem na podporu malých a středních podniků Realizované investice v koncepčně a technicky připravených podnikatelských zónách místních komunikací Dostatečné finanční zabezpečení realizace rozvojových A4 Rozvoj dopravní infrastruktury pro nemotorovou projektů dopravu (cyklistickou a pěší) Připravené zázemí pro rozvoj podnikatelských subjektů A5 Zkvalitnění dopravní obslužnosti veřejnou dopravou Zkvalitněná dopravní infrastruktura, optimalizovaná A6 Rekonstrukce, zkapacitnění, výstavba a dostavba dopravní obslužnost území elektrické, plynovodní a telekomunikační sítě a Zkvalitněná technická infrastruktura informačních systémů, využívání obnovitelných zdrojů Obnovená a optimalizovaná zemědělská činnost, pestrá energie zemědělská produkce, využívání možností alternativního A7 Koordinace územně plánovacích a rozvojových A Hospodářský rozvoj zemědělství, zkvalitněn venkovský způsob života dokumentů na území HSO a zajištění jejich vzájemné Zachovány všechny funkce krajiny, provedena její provázanosti, zabezpečení ÚPD pro všechny obce HSO revitalizace, zkvalitněny všechny složky životního A8 Zajištění informovanosti o území aktualizace katastru prostředí nemovitostí (administrativní opatření) Využit potenciál opuštěných areálů a objektů po výrobní, A9 Využívání zemědělské půdy a složek půdního fondu, zemědělské a vojenské činnosti obnova a údržba krajiny, hospodaření dle místních podmínek Zajištěna vysoká informovanost o území jako podklad A10 Revitalizace brownfields pro rozhodovací procesy, zajištěna programová a A11 Podpora privatizačních projektů na území bývalého projektová vybavenost. vojenského prostoru Ralsko Dokončena privatizace v bývalém VVP Ralsko, podporovány vhodné privatizační záměry pomáhající rozvoji území a respektující jeho přírodní atributy