Koncept procesu vládnutí v Evropské unii
|
|
- Lukáš Němec
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2004 JOSEF BLAHOŽ Koncept procesu vládnutí v Evropské unii 1. Veřejná moc a Evropská unie Uspořádání veřejné moci v Evropské unii, jakož i před jejím vznikem v Evropských společenstvích, se stále výrazněji od konce druhé poloviny osmdesátých let dostávalo do popředí zájmu státovědců, internacionalistů, konstitucionalistů a politologů. Stále více začínalo být zřejmé, že sama podstata tohoto veřejnoprávního organismu a proces jejího řízení se stává něčím odlišným na jedné straně od mezinárodně právních organizací, a na straně druhé od států. Po vzniku Evropské unie se uvedený zájem projevil i ve sféře politické praxe. V průběhu devadesátých let minulého století a na počátku našeho století vytvářejí názory společenskovědní sféry a politiků na otázku, co je Evropská unie a jaký je způsob jejího řízení, velmi široké spektrum. V tomto spektru se samozřejmě projevují jak snahy po objektivním poznání podstaty Evropské unie, tak samozřejmě také subjektivní přání, aby se Evropská unie utvářela určitým směrem. Při určitém zjednodušení je možné rozlišit dva základní přístupy ke kvalifikaci Evropské unie a jejímu dalšímu vývoji, z nichž druhý se ještě dále dělí. Podle prvního z nich je Evropská unie mezinárodněprávní organizací, vzniklou na základě mezinárodního práva veřejného, jde však o organizaci, která má některé odlišné znaky na rozdíl od jiných mezinárodněprávních organizací, avšak Evropská unie zůstane vždy touto mezinárodněprávní organizací, neboť vždy zůstane organizací vytvářenou na základě mezinárodní smlouvy mezi jednotlivými státy a tento limit nikdy nepřekročí. Její vývoj směrem ke struktuře nadstátní je navždy vyloučen. Druhý, odlišný přístup, lze charakterizovat názorem, že Evropská unie již není mezinárodněprávní organizací, ale vyvíjí se směrem k útvaru nadstátnímu. V rámci tohoto přístupu se projevují dva silné názorové proudy. První znich se domnívá, že Evropská unie si při tomto vývoji zachovává stále ještě více znaků smlouvou mezi státy vytvořené mezinárodně právní organizace. Druhý znich se pak přiklání ke stanovisku, že byť formální znaky Evropské unie jako mezinárodně právní organizace stále ještě převažují, nadstátní, respektive federalizační znaky v ní začínají převažovat. APLIKOVANÉ PRÁVO 1/
2 Uvedené názory nejsou výsledkem nahodilého pohledu na situaci v Evropské unii, ale vycházejí z detailní analytické i syntetické znalosti fungování Evropské unie jako celku i jejich jednotlivých orgánů. Zároveň je možno zcela jednoznačně říci, že s touto kvalifikací Evropské unie naprosto nevystačíme. Toto konstatování vyvolává otázku, proč tomu tak je. Proč především vynikající politikové působící v orgánech Evropské unie kvalifikují Evropskou unii jako neidentifikovatelný politický objekt nebo jako entitu, kterou nelze popsat tradičními kategoriemi vědy o politickém systému, ústavním právu a mezinárodním právu, jako je stát, federace, konfederace či mezinárodně právní organizace (Jacques Delors, Romano Prodi). 1) Uvedená situace, jejímž nejvýraznějším příkladem současnosti je Evropská unie, je reflexí krize státnosti, politického systému, exekutivních, zákonodárných i soudních funkcí soudobého demokratického státu, který byl konstruován na základě hodnotového systému z konce 18. a počátku 19. století a tento hodnotový systém je dnes pouze odleskem dávné minulosti, která má se současnou realitou společného jen velmi málo. Krize soudobé státnosti a politického systému je zároveň provázena hlubokou krizí mezinárodních organizací, smluvně těmito státy vytvářených, které rovněž nejsou schopny plnit funkce, které jim byly původně svěřeny, což realita mezinárodně politického života neustále prokazuje. Mnozí vědečtí pracovníci a zejména praktičtí politikové v rozvinutých evropských státech, bez ohledu na jejich pravicovou, středovou či levicovou orientaci, začali na počátku devadesátých let především po vzniku Evropské unie odmítat vlévat důvěru do tradičních institucí demokratických států a do mezinárodních organizací, zejména Organizace spojených národů a jejích orgánů, které nyní ztrácejí podporu a sílu vyrovnávat se se současným, ať již společenským rozvojem či úpadkem. Snaží se proto realisticky analyzovat a koncepčně poznat ony síly, mechanismy a procesy, které usměrňují a řídí současné vývojové procesy v měřítkách globálních, regionálních i vnitrostátních. V polovině devadesátých let minulého století tak stojíme u zrodu konceptu procesu vládnutí (governance), jehož jednou ze zakladatelských osobností je profesor Jean Leca z Institutu politických věd v Paříži, bývalý prezident Mezinárodní asociace pro politickou vědu. Jean Leca především rozpracoval koncept governance, který byl již od samého počátku devadesátých let částečně rozvíjen politickými vědci a ekonomy v USA na značně komplikovaný proces rozhodování v Evropské unii. 2) 2. Vznik nového konceptu vládnutí (Governance, Gouvernance) S ohledem na krizi soudobé státnosti zejména ve vztahu ke globalizující se ekonomice a možnostem řešení klíčových otázek světových regionů byla vytvořena 1) Senarclens, P., Governance and the Crisis in the International Mechanisms of Regulations, 155 International Social Science Journal, UNESCO 1998, str ) Leca, J., La gouvernance de la France sous la Cinquiéme République: une perspective de sociologie comparative; De la Véme République à République à l Europe, Homage to Jean-Louis Quermonne, Paris 1996, str APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2004
3 z podnětu Willy Brandta (k němuž se připojil například Henry Kissinger a další) komise pro globální vládnutí (Commission on Global Governance), která v roce 1995 prezentovala veřejnosti definici globálního vládnutí jako poznávací kategorii řešení současných státních, nadstátních (mezivládních) i mezinárodních problémů. Podle její definice je vládnutí souborem mnoha způsobů aktivit jednotlivců a institucí činných ve sféře veřejné i soukromé, jak řešit obecné záležitosti. Je to kontinuální proces, v němž jsou slaďovány konfliktní a protikladné zájmy tak, aby byla realizována efektivní spolupráce. Zahrnuje formální instituce a režimy zmocněné dosáhnout plnění, stejně tak jako neformální uspořádání, s nímž lidé a instituce buď souhlasí, nebo jsou přesvědčeni, že je v jejich zájmu. Na globální úrovni by měl proces vládnutí být pojímán především jako mezivládní spolupráce, avšak je třeba zároveň pochopit, že zahrnuje rovněž součinnost nevládních organizací (NGO), občanských hnutí a nadstátních (soukromých) korporací. Ve spolupráci se všemi těmito komponentami nesmírně rozšiřují svůj vliv globální masmédia. 3) Ve státovědě a politické vědě a teorii mezinárodních vztahů se setkáváme od počátku devadesátých let sporadicky a od jejich konce relativně častěji s různými pojetími a definicemi procesu vládnutí. Výše uvedenou však považujeme za nejpřesnější a plně uplatnitelnou také na úrovni státní i regionální. Z této definice jednoznačně vyplývá pojetí konceptu vládnutí jako procesu, nikoli systému institucí. Instituce se procesu vládnutí účastní, ať již jde o instituce státní či soukromé, v konkrétních případech je však jejich účast velmi proměnlivá, stejně tak jako význam jejich účasti. Tento koncept vládnutí nelze považovat za stabilizovanou formu vlády, ale za velmi proměnnou interakci veřejných a privátních faktorů. Proces vládnutí není založen na vztahu nadřízenosti a podřízenosti, ale na ovlivňování a negociaci. Je to faktické fungování veřejné moci s tím, že za veřejnou moc je považována ta moc, která prakticky jako veřejná moc působí, nikoli ta, která je upravena ústavou a zákony. Příčinu lze spatřovat v tom, že od počátku devadesátých let začala privátní sféra zaostávající státní a mezinárodní instituce natolik ovlivňovat, že praktické řešení mnoha otázek dříve náležejících státní moci a státy utvořených mezinárodních institucí ve skutečnosti přešlo na privátní sektor. Privátní sektor tak získal mnohé atributy veřejné moci. Totéž platí o mezinárodních nevládních organizacích. Koncept vládnutí je tedy na úrovni státní tvořen heteroarchií 1. státních institucí, 2. privátních korporací a 3. mezinárodní nevládních organizací. Na úrovni globální je pak vládnutí heteroarchií 1. států, zejména velmocí, 2. mezinárodních organizací vytvářených státy, respektive mezinárodními organizacemi, jsou-li k tomu svým statutem zmocněny (OSN), 3. nadnárodními korporacemi a 4. vrcholnými orgány nevládních mezinárodních organizací. Pojetí procesu vládnutí vzniklo jako reakce na skutečnost, že globalizující se společnost (která se v první fázi globalizace regionalizuje) není schopna dosavad- 3) The Commission on Global Governance, Our Global Neighbourhood, Oxford University Press 1995, str APLIKOVANÉ PRÁVO 1/
4 ním vnitrostátním a mezinárodním institucionálním uspořádáním řešit naléhavé problémy a pokouší se o jejich řešení a usměrňování spoluprací států, nadnárodních společností a mezinárodních nevládních organizací. Eroze státní moci, vzrůstající propojenost světa (dnes zejména světových regionů) vede k odstraňování bariér mezi vnitrostátní a mezinárodní politikou. V tomto rámci proces vládnutí klade důraz na mnohostrannost a diverzifikovanost zájmů ve společnosti a na způsoby jejich řešení. Zahraničně politické problémy neřeší jen nebo ne především mezistátními aktivitami, ale negociačně interakčním procesem velmi heterogenních účastníků. Příkladem může být konference v Cairo o populaci, v Rio de Janeiro o životním prostředí, v Pekingu o právech žen. Na těchto konferencích se mohlo vždy setkat více než účastníků odborníků, politiků, finančníků a podnikatelů. Zazněly zde nejrůznější názory a byla zde zahájena jednání se státními institucemi, mezinárodními institucemi, nadnárodními společnostmi a nevládními organizacemi. Zároveň tyto konference byly neprávem kritizovány z mnoha stran, že nepřinesly nic. Konference toho druhu ovšem může být vždy pouze počátkem jednání o důležitém problému (v rámci světového regionu, či v měřítku globálním), a tím se také tyto konference staly. Přistupujeme nyní k otázce, co je obsahem globálního procesu (dnes spíše regionálního procesu vládnutí) a jaké jsou z komparativního hlediska především v evropském regionu jeho možnosti a zároveň i limity v rozvoji politické kultury. Proces vládnutí zde zahrnuje především participaci, negociaci a koordinaci. Jeho klíčové instrumenty jsou projekty, partnerství a konsensus především znalost procesu, jak konsensu dosáhnout. Proto je proces vládnutí obrovskou výzvou pro politiky pro jejich politickou kulturu. V konceptu procesu vládnutí se uplatní pouze politika schopná se učit ze složitého negociačního procesu, nikoli politika tvrdě prosazující bez ohledu na kontext, v jehož rámci působí názory a zájmy určitého uskupení, ať na úrovni státní, regionální či globální. Evropský regionální proces vládnutí je tedy interakce procesů fragmentárních subsystémů, které se snaží nalézt cesty ke společné akci v celoevropském zájmu. Když se tak stane, dojde k vytvoření nových subsystémů a nových procesních postupů, jejichž účelem je nabídnout nové způsoby přístupů k dané otázce, služby, způsoby koordinace s jinými subsystémy. Pružnost konceptu vládnutí je jeho předností a zároveň i nedostatkem, neboť koncept vládnutí je procesem a systémem sice velmi flexibilním, ale zároveň velmi křehkým a zranitelným. Koncepce procesu vládnutí vylučuje definitoricky jakoukoliv ideu centralizované organizace nebo kontroly. Prosazuje prolínání způsobů organizace a autorit vytvářejících rozhodnutí. Podle Orana Younga 4) proces vládnutí vyjadřuje celkový souhrn interakcí institucí (státních, mezinárodních), zákonů, stabilně dodržovaných procesů a standardů chování, které umožňují lidem formulovat své zájmy a přání a dovolují jim hledat způsoby, jak uspokojivě tyto zájmy zajistit. Tímto způsobem jsou sice státy vtaženy do systému procesu vládnutí, avšak ve spojení (přičemž toto spojení proces zčásti formalizovaný a zčásti se vytvářející na 4) Young, O. R., International Governance. Protecting the Environment in a Stateless Society, Ithaca 1994, str APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2004
5 základě zkušeností v podobě standardů chování) s dalšími články, jimiž jsou mezinárodní vládní organizace i nevládní mezinárodní organizace a nadnárodní korporace. Pokud jde o nadnárodní korporace, dostávají se v důsledku svého dynamického rozvoje a vzrůstu faktického vlivu stále více mimo dosah možné kontroly ostatních článků. Koncept procesu vládnutí přináší nové procesní techniky řešení vnitrostátních regionálních i globálních problémů. Zavádí do života ideu flexibilních nestandardních mechanismů směřujících k řešení. Není modelem nějakého přesně stanoveného institucionálního řešení. Poskytuje prostor pro neformální výměnu názorů, negociace a reciproční regulace. V tomto směru je obrovským potenciálním zdrojem ústavní, právní a politické kultury. Ve srovnání s ústavními a mezinárodními institucemi nepůsobí proces vládnutí na základě mezinárodněprávních či ústavních nebo zákonných norem, ale podle flexibilních vzorů, které se v současnosti nacházejí ve stadiu formování a změn. Moderní mladá generace politiků, ústavních činitelů, pracovníků vládních i nevládních mezinárodních institucí, vysokých státních úředníků, podnikatelů, managerů, ale i státních činitelů, kterým je blízká teorie her a možno říci globální politická kultura počítačového věku, se patrně stane rozhodujícím činitelem konceptu procesu vládnutí. Podle Marie Claude Smouts se proces vládnutí rodí z interakce fragmentárních subsystémů, které se snaží integrovat za účelem kolektivních aktivit ve veřejném zájmu. Při uskutečňování tohoto cíle vytváří subsystémy, jejichž účelem je poskytnutí určité veřejné služby Otázka koordinace působení těchto rozmanitých subsystémů, jakož i otázka, co se stane těm, kteří do tohoto procesu vládnutí zahrnuti nejsou, stejně tak jako otázka konečného cíle procesu vládnutí, zůstávají zatím nezodpovězeny. Flexibilita procesu vládnutí je jak jeho silnou, tak i slabou stránkou. 5) 3. Pragmatické pojetí moci veřejné a soukromé v procesu vládnutí Koncept governance je cosi přechodného v období, kdy mezinárodní instituce vytvořené po druhé světové válce, stejně tak jako instituce státní, vytvořené na základě ústavních systémů, jejichž koncepty vznikly v 18. a 19. a na počátku 20. století zaostávají za současnými požadavky společnosti. Tento stav stagnace a určité krize institucionálního uspořádání jak na úrovni mezinárodní, tak i státní, je z hlediska komparatistiky politických a ústavních systémů rozhodující společenskou výzvou současnosti, jejímž obsahem zdaleka nejsou negativa, ale pozitivní hledání řešení. Neustálá variabilita pokusů o řešení těchto problémů vytváří velké množství zkušeností z oblasti politické kultury, které mohou vést k vytvoření nových efektivních konceptů mezinárodních institucí a ústavních systémů. V tomto kontextu je nutno zmínit zejména velmi zasvěcené úvahy B. Jessopa vyúsťující v návrhy zvažovat v důsledku křehkosti, nestabilnosti a možnosti selhávání současné podoby globálního procesu vládnutí vytvoření tzv. procesu meta-governance. 5) Smouts, M., The Proper Use of Governance in International Relations, 155 International Social Science Journal, UNESCO 1998, str. 87. APLIKOVANÉ PRÁVO 1/
6 Svým pojetím meta-governance podtrhuje Jessop význam úlohy státu a státních institucí v procesu vládnutí. Tuto úlohu státu a státních institucí však nelze srovnávat s tím, jaká byla státu a jeho orgánům přisuzována úloha dříve, koncept procesu vládnutí zůstává zachován v tom směru, že stát je pojímán jako primus inter pares. Působení státu je podle Jessopa podstatně méně hierarchické, méně centralizované a z hlediska charakteru působení méně dirigistické, než jak bylo pojímáno dříve. Zároveň přísluší státu (respektive státům v mezinárodním měřítku) koordinovat úlohu jednotlivých komponent procesu vládnutí, jejichž množství neustále vzrůstá a zároveň vzrůstá proměnlivost těchto komponent v tom směru, že některé z nich z procesu vládnutí odcházejí a jiné se opět do něho zařazují. Státu má náležet především funkce poznávací, jak slaďovat proces vládnutí, prosazovat pravidla chování v procesu vládnutí vycházející z negociace, působit jako mediátor a vrcholná rozhodující instance, když dojde k selhání procesu vládnutí. Státy jsou v pojetí meta-governance znovu vráceny do hry jako nejvýznamnější složka procesu vládnutí, jejich postavení a funkce jsou však pojímány podstatně pružněji ve srovnání s pojetím státní moci, jaké bylo uplatňováno do konce let osmdesátých minulého století. 6) Pojetí procesu vládnutí je výlučně pragmatické, směřuje k pochopení obsahu současných státních, mezinárodních, regionálních a globálních aktivit, které již nelze (ať již to konstatujeme s politováním či uspokojením) poměřovat pouze soudobými soubory norem ústavního a mezinárodního práva a na jejich základě působením ustavených institucí. Pragmatické pojetí procesu vládnutí vyplývá především z té skutečnosti, že všichni autoři zabývající se konceptem procesu vládnutí zdůrazňují, že při jeho analýze není předmětem zkoumání to, co by mělo být, ale to. co jest. Zároveň analýza odkrývá, kde jsou pozitiva a negativa toho, co jest. Výzkum směřuje k tomu, aby se zjistila mocenská závislost ve vztazích mezi jednajícími subjekty v kolektivní akci, zejména vzájemná závislost a podmíněnost nadstátních a státních institucí, jakož i nadnárodních soukromých korporací. V centru zájmu teorie i praxe procesu vládnutí je autonomní sebeřízení jednotlivých subjektů působících v procesu vládnutí. Teorie i praxe procesu vládnutí si klade za úkol zjistit, jak nezávisle na státní moci používat mocenských nástrojů a zároveň zkoumá možnosti využívat nové státní nástroje k usměrňování společnosti k trvale udržitelnému rozvoji. Vytvoření konceptu procesu vládnutí a úsilí rozkrýt jeho obsah směřuje k pochopení vznikající nové politické a ústavní kultury. Přitom lze říci, že mnohé způsoby a standardy jednání objevující se v současném procesu vládnutí bude nutno zavrhnout, protože jsou vytvářeny metodou zkoušek a omylů a mnohdy jsou krátkozraké a zamířené pouze na okamžité krátkodobé dosažení úspěchu, zisku či efektu, a proto je lze označit za nebezpečné. Naproti tomu jiné vytvářejí solidní základ regionální nebo globální politické a ústavní kultury. I když se zejména 6) Jessop, B., The Rise of Governance and the risks of failure: the case of economic development, 155 International Social Science Journal, UNESCO 1998 str ; Blahož, J., Political Culture and Globalization, International Federation of Social Science Organization Journal, 2002, str. 18 an. 26 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2004
7 odborníkům z oblasti ústavního a mezinárodního práva nemusí líbit charakteristika procesu vládnutí jako souboru regulačních mechanismů a pravidel, které působí efektivně, i když nejsou vybaveny formální autoritou 7), je touto charakteristikou vystižen nejpodstatnější rys konceptu procesu vládnutí. Znovu považujeme za nutné zdůraznit, že globalizace v oblasti státní a mezinárodní se v současnosti uskutečňuje v mnoha částech světa prostřednictvím regionalizace. Platí to především o Evropě. Od přijetí Maastrichtské smlouvy o Evropské unii z prosince 1992 lze říci, že Evropská unie získala mnohé znaky, které lze kvalifikovat jako federativní. Tím nechceme říci, že EU je v současné době útvarem, který lze kvalifikovat jako bezprostředně vznikající federaci, nesporně však EU překročila rámec pouhého mezinárodního společenství směrem k federativnímu uspořádání. Současný stav vývoje ji však z hlediska známých forem státního uspořádání činí podle slov Jacquese Delorse těžko identifikovatelnou. 4. Závěr Zejména vývoj v Evropské unii vedl k vytvoření konceptu governance, který znamená změnu v původním (klasickém) významu theory of government teorie vládnutí, na níž je konstruován současný politický a ústavní systém demokratických států. Jde o nový proces vládnutí, nový styl vývoje vládnutí, v němž hranice mezi soukromým sektorem a veřejným sektorem přestávají být jasné. Soukromý sektor zesílil ekonomicky, a tím i mocensky natolik, že zůstává otevřenou otázkou, zda dosud plně platí, že určitá státně mocenská kontrola je možná a myslitelná pouze ze strany veřejného sektoru vůči sektoru soukromému a zda to není rovněž žádoucí kontrola veřejného sektoru ze strany sektoru soukromého. Pokud ano, jde tu buď o rovnovážné postavení sektoru veřejného a soukromého, nebo o situaci, kdy zájmy soukromého sektoru začínají převládat nad sektorem veřejným. Připustíme-li možnost určité převahy soukromého sektoru nad sektorem veřejným, respektive skutečnost, že soukromý sektor se svým skutečným vlivem, a neváháme říci též mocí, stává do značné míry sektorem veřejným, nelze v tom spatřovat cosi negativního pro vývoj jednotlivých zemí, regionů, či vývoj globální. Vystupuje zde do popředí základní otázka. Je nyní, či bude v krátké době onen explozívně se rozvíjející soukromý sektor nahrazující v mnoha směrech sektor veřejný schopen lepší predikce budoucího vývoje a zároveň kvalitnějšího sledování zájmů budoucího vývoje z hlediska společenského rozvoje v jednotlivých zemích, regionech i měřítku globálním, než sektor veřejný, který v tomto směru selhává, jak o tom dosavadní výsledky svědčí? Pokud tomu tak bude, proč tedy neotevřít cestu tomuto procesu na základě pragmatického pojetí principu experimentu zkoušek a omylů? Domněnka, že soukromý sektor je schopen lépe než sektor veřejný v zájmu své reprodukce, dalšího rozvoje, poznávat při svých stále vzrůstajících možnostech a síle, že mezi jeho vlastním rozvojem a rozvojem společnosti, v níž působí, existuje nutná zájmová rovnováha, se zdá být již ověřená dosavadní zkušeností. Proto je třeba si uvědomit, že koncept vládnutí (governance) bude po 7) Rosenau, J., Czempiel, eds., Governance Without Government: Order and Change in World Politics, Cambridge 1992, str. 5, 88. APLIKOVANÉ PRÁVO 1/
8 dosti dlouhou tranzitní dobu vývoje společnosti rozhodující jako způsob uskutečňování regulace společenského, politického, ekonomického i sociálního života. Znovu je nutné si uvědomit, že koncept governance je neobyčejně pružný v tom, že to není předem stanovený systém pravidel nebo činností, ale proces, který tím, že se opakuje (pokud je účinný a efektivní) sám formuje způsoby chování. Jeho nesporným kladem je to, že není založen na dominaci, ale na přizpůsobování. Každá dominace, každé vrchnostenské vztahy vyvolávají odpor a každý odpor vyvolává potenciální nebezpečí pro toho, kdo dominuje uskutečňuje vrchnostenská opatření. Platí zde známá historicky ověřená poučka pro toho, kdo vládne: čím více prosazuji svá přání a názory hrubou fyzickou mocí, tím intenzívnější odpor využívající rovněž hrubé fyzické moci proti nim vzniká. Proces vládnutí je v konceptu Governance uspořádán na neustálém propojování personálním a institucionálním veřejnoprávního a soukromoprávního sektoru. Zároveň koncept governance není vztahovým formalizovaným procesem institucí, ale je založen na kontinuálním, vzájemném působení neboli interakci těchto institucí (soukromoprávních i veřejnoprávních). Josef Blahož The Concept of the Process of Governance in the European Union At a certain degree of simplification, it is possible to distinguish between two basic approaches toward qualification in the European Union and its further development. According to the first one, the European Union is an international organization founded on the basis of public law. Though it has different signs than other international law organizations, in its character it remains a similar organization it was created on the basis of an international agreement between individual states and it will never cross this limit. Its development into a supranational structure is out of the question. The second and different approach can be characterized by the opinion that the European Union is no longer an international law organization, but is developing into a supranational system. There are two strong currents of opinion within this approach. The first claims that the European Union is retaining more signs during this development through an agreement between different states created by an international law organization. The second is closer to the position that, although the European Union has formal signs that are predominantly those of an international law organization, supranational or federalizational signs are beginning to gain in importance. In this respect the author draws attention to the creation of a new concept of governance which is usually characterized as a continual process, in which conflicting and contradictory interests are harmonized so that effective cooperation may be realized. On a global level the process of governance should be envisioned primarily as intergovernmental cooperation, however, it is necessary to understand that it also includes the participation of NGOs, civic movements and private corporations. The concept of the process of governance brings new procedural techniques to solve domestic, regional and global problems. It introduces into life the idea of flexible nonstandard mechanisms geared toward solving social problems. Development in the European Union led to the creation of a concept of governance. It is a new process of governance in which the private sector plays an important role. 28 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2004
Obsah ČÁST PRVNÍ: SPOLEČNOST A VEŘEJNÁ MOC
Úvodem k 3. vydání........................................... 11 ČÁST PRVNÍ: SPOLEČNOST A VEŘEJNÁ MOC 1 K pojetí teorie vládnutí...15 1.1 Východiska k doktrínám...15 1.2 Vznik a vývoj veřejné moci, historicko-genetický
VíceCentralizace a decentralizace. centralizace vedla ke vzniku dnešních národních států současný vývoj probíhá ve znamení decentralizace
Centralizace a decentralizace centralizace vedla ke vzniku dnešních národních států současný vývoj probíhá ve znamení decentralizace Budoucnost národních států? národní státy se v novověku staly univerzálními
VíceČÁST PRVNÍ: TEORIE SROVNÁVACÍHO ÚSTAVNÍHO PRÁVA...17
Obsah Úvodem... 13 ČÁST PRVNÍ: TEORIE SROVNÁVACÍHO ÚSTAVNÍHO PRÁVA...17 KAPITOLA I: Věda srovnávacího ústavního práva...19 1. Pojem vědy srovnávacího ústavního práva... 19 2. Teorie práva a srovnávací
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ
VíceVeřejná správa. Úvod do předmětu
Veřejná správa Úvod do předmětu 2.10.2010 Výstupy předmětu Na konci tohoto předmětu student: zná základní koncepty a instituty veřejné správy; uvědomuje si charakter právní úpravy veřejné správy v kontextu
VíceVysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které
VíceVybrané Problémy Evropské Integrace. Co je to za systém?
Vybrané Problémy Evropské Integrace Co je to za systém? Evropa? Prusko-Francouzská Válka 200,000 mrtvých První SV 16,000,000 mrtvých Druhá SV 72,000,000 mrtvých Spojené Státy Evropské 1. Federalismus What
VíceKoncepty dobrého vládnutí. Good Governance. Osnova
Koncepty dobrého vládnutí Lukáš Wagenknecht Good Osnova Standardy a mezinárodní dobrá praxe Hlavní nástroj Good Koncepty dobrého vládnutí 2 1 Dobré vládnutí a dobrá správa Reakce na špatné vládnutí Koncepty
VíceSpor českých parlamentních stran o evropskou integraci
Spor českých parlamentních stran o evropskou integraci Jaroslav Čmejrek KHV PEF ČZU Politická integrace Evropy vyvolává řadu otázek: mezivládní princip / nadnárodní princip? společenství suverénních států
VícePodnět Rady vlády České republiky pro lidská práva ke změně vzorových statutů pro poradní a pracovní orgány vlády
Podnět Rady vlády České republiky pro lidská práva ke změně vzorových statutů pro poradní a pracovní orgány vlády Na základě článku X. Jednacího řádu vlády zřizuje vláda své poradní orgány, které jsou
VíceLidský potenciál české společnosti a veřejná politika
a veřejná politika Slavnostní a pracovní zasedání Vědecké rady Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích 9.10. 2006 Martin Potůček, Karlova Univerzita v Praze a veřejná politika
VíceMODUL MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI V PODMÍNKÁCH UNIVERZITY OBRANY
Petr HRŮZA 1 MODUL MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI V PODMÍNKÁCH UNIVERZITY OBRANY Abstract: The article introduces the module cyber security at the University of Defence. This is a new module. University
VícePOLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI
POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI Úskalí zkoumání lokálního a regionálního politického života mechanické přenášení poznatků z národní úrovně na úroveň regionální a lokální předčasné zobecňování
VícePolitologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.
Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky
VíceSEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VíceStudijní programy 2015 / 2016
Studijní programy 2015 / 2016 Informace o fakultě Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií (FRRMS MENDELU) byla založena v roce 2008 jako pátá fakulta Mendelovy univerzity v Brně. Podnětem pro
VíceZákladní pojmy politologie
Základní pojmy politologie 10.3.2011 Politika Společenský nástroj k: Vytváření Ochraně Změně obecně platných pravidel Vše co se týká státu (Platí i dnes??) Studium zabývající se vládnutím Umění vládnou
VíceSOCIÁLNÍ DIMENZE EVROPSKÉ INTEGRACE A POLITICKÁ LEGITIMITA EU
SOCIÁLNÍ DIMENZE EVROPSKÉ INTEGRACE A POLITICKÁ LEGITIMITA EU Martin Potůček http://www.martinpotucek.cz Centrum pro sociální a ekonomické strategie FSV UK Praha http://www.ceses.cuni.cz Dva politické
VícePC, dataprojektor, filmové dokumenty, aktuální zpravodajství, denní tisk
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Politologie, právo 3. ročník a septima 1 hodina týdně PC, dataprojektor, filmové dokumenty, aktuální zpravodajství, denní tisk
VíceVNITŘNÍ SYSTÉMOVÉ ZPŘEHLEDNĚNÍ SPRÁVNÍHO PRÁVA
VNITŘNÍ SYSTÉMOVÉ ZPŘEHLEDNĚNÍ SPRÁVNÍHO PRÁVA ORGANIZAČNÍ HMOTNÉ PROCESNÍ TRESTNÍ Správní právo organizační- zakotvuje základní zásady organizace veřejné konkretizuje postaveni organizaci, pravomoc a
VíceXD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj
XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.
Více9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14
VíceVEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika
1 VEŘEJNÉ POLITIKY 2 Veřejná správa a veřejná politika STÁT, VEŘEJNÁ SPRÁVA Různé pohledy na stát, pojetí státu, VS Výklad a chápání se liší: právo, sociologie, historické vědy, teorie byrokracie, politické
VícePolitické vzdělávání a podpora demokracie od roku 1999. Political Education and Democracy Support since 1999
Politické vzdělávání a podpora demokracie od roku 1999 Political Education and Democracy Support since 1999 PODPORA DEMOKRACIE DEMOCRACY SUPPORT CÍLE CEVRO GOALS OF CEVRO MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE INTERNATIONAL
VíceImpulzy ze zámoz. USA a Austrálie. Prof. Milan KONEČNÝ, CSc. Laboratoř geoinformatiky a kartografie, GÚ MU, Brno
Impulzy ze zámoz moří: USA a Austrálie Prof. Milan KONEČNÝ, CSc. Laboratoř geoinformatiky a kartografie, GÚ MU, Brno USA - Clinton - 1994 NSDI - Koordinovaný sběr a přístup ke geografickým datům v USA
VíceZáklady regionalistiky 2 R E G IONÁLNÍ ( Ú Z E M NÍ) PLÁNOVÁNÍ
Základy regionalistiky 2 1 R E G IONÁLNÍ ( Ú Z E M NÍ) PLÁNOVÁNÍ Regionální plánování Komplexní pohled na rozvoj území komplexní pohled na to, co se v prostoru děje 2 Studium RP: organizace lidských aktivit
Více1 st International School Ostrava-mezinárodní gymnázium, s.r.o. Gregorova 2582/3, 702 00 Ostrava. IZO: 150 077 009 Forma vzdělávání: denní
1 st International School Ostrava-mezinárodní gymnázium, s.r.o. Gregorova 2582/3, 702 00 Ostrava IZO: 150 077 009 Forma vzdělávání: denní Kritéria pro IV. kolo přijímacího řízení pro školní rok 2015/2016
VícePolitická socializace
Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace
VíceCitation Statistics. zpráva společné komise. Int. Mathematical Union. Int. Council of Industrial and Applied Mathematics. Institute of Statistics
Citation Statistics zpráva společné komise Int. Mathematical Union Int. Council of Industrial and Applied Mathematics Institute of Statistics Citace ze zadání: The drive towards more transparency and accountability
VíceSprávní právo pojem, zařazení, úloha, předmět, systém, prameny. Ústavní základy a právní regulace veřejné správy.
BEP302Zk Veřejná správa v ČR a v Evropě Správní právo pojem, zařazení, úloha, předmět, systém, prameny. Ústavní základy a právní regulace veřejné správy. Evropské správní právo. (3. 10. 2017) JUDr. Veronika
VíceAplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010
Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři
VíceMIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací
MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny
VíceAplikácia viac ekonomického prístupu v oblasti vertikálnych obmedzení
Aplikácia viac ekonomického prístupu v oblasti vertikálnych obmedzení Milan Brouček* Protimonopolný úrad Slovenskej republiky European Commission, DG Competition AKTUÁLNE TRENDY V SLOVENSKOM A EURÓPSKOM
VíceEVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 15.12.2009 KOM(2009)671 v konečném znění 2009/0179 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY
CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.12.2009 KOM(2009)671 v konečném znění 2009/0179 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY kterým se dočasně odnímá zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu
VíceNOVÉ TRENDY VE VZDĚLAVÁNÍ VOJENSKÝCH PROFESIONÁLŮ MANAŽERŮ V ARMÁDĚ ČESKÉ REPUBLIKY
NOVÉ TRENDY VE VZDĚLAVÁNÍ VOJENSKÝCH PROFESIONÁLŮ MANAŽERŮ V ARMÁDĚ ČESKÉ REPUBLIKY New Trends in Education of the Military Professional Managers in the Army of the Czech Republic pplk. Mgr. Janusz Mika,
VíceENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST
ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST INTEGROVANÁ BEZPEČNOST ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)
VíceCS004 - Vodohospodářská legislativa. CS004 - Vodohospodářská legislativa přednášky
CS004 - Vodohospodářská legislativa CS004 - Vodohospodářská legislativa přednášky CS004 - Vodohospodářská legislativa Q&A??? Co víte o vodohospodářské legislativě? Setkali jste se s legislativou v praxi/brigádě?
VíceROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU)
L 40/72 17.2.2017 ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2017/274 ze dne 10. února 2017, kterým se stanoví zásady pro poskytování zpětné vazby k plnění úkolů dílčích koordinátorů z vnitrostátních
Vícev období 2007-2013 Structural Funds and Their Impact on Rural Development in the Czech Republic in the Period 2007-2013
Strukturální fondy a jejich vliv na rozvoj venkova v ČR v období 2007-2013 Structural Funds and Their Impact on Rural Development in the Czech Republic in the Period 2007-2013 Jiří Kolman Summary In this
VíceSPRÁVA, POJMOVÁ VÝCHODISKA vedení, řízení, (ekonomická) péče o něco regulace, udržování v chodu záměrná činnost, sledující dosažení určitého cíle (úče
ÚVOD DO VEŘEJNÉ SPRÁVY Přednáška č. 1 VEŘEJNÁ SPRÁVA,, POJEM, CHARAKTERISTIKA PrF MU, září 2012 petr průcha, 2012 SPRÁVA, POJMOVÁ VÝCHODISKA vedení, řízení, (ekonomická) péče o něco regulace, udržování
VíceManagement rozvoje lokální ekonomiky
Management rozvoje lokální ekonomiky Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. Příspěvek na konferenci Od regionálního ke globálnímu rozvoji, Vysoká škola regionálního rozvoje 21.5.2015 v Praze Management rozvoje
VíceČeská města v roce 2020: výzvy a strategie
Česká města v roce 2020: výzvy a strategie Jaké problémy řeší města v tuzemsku a co budou řešit v budoucnu? Luděk Sýkora Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a
VíceTest pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - B -
1. Kdo se podílí na řízení v organizaci: a) personalisté, vrcholový management, liniový management b) vrcholový management, liniový management, personální agentura c) úřad práce, personalisté, vrcholový
VíceRada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en) 15831/14 PROCIV 100 COHAFA 120 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých
VíceMANAGEMENT I TEORIE ORGANIZOVÁNÍ ING. EVA ŠTĚPÁNKOVÁ
MANAGEMENT I TEORIE ING. EVA ŠTĚPÁNKOVÁ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070) Podstatou organizování je
VíceCo je sociální politika
1 Co je sociální politika 1. Základní charakteristika základní pojmy 1.1 Sociální politika jako vědní (teoretická) disciplína Analýza procesů tvorby a realizace politik týkajících se vztahů občanů a sociálněekonomických
VícePROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO)
PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) Odborový svaz ECHO (dále jen svaz) je svobodné, demokratické, otevřené a na principech
VíceCS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0392/1. Pozměňovací návrh. Harald Vilimsky, Mario Borghezio za skupinu ENF
5.12.2018 A8-0392/1 1 Bod odůvodnění G G. vzhledem k tomu, že s globalizací vzrostla vzájemná závislost, kdy rozhodnutí přijatá v Pekingu nebo Washingtonu přímo ovlivňují naše životy; vzhledem k tomu,
VíceQuality Assurance in Adult Learning. RNDr. Jitka Kunčarová. Vysoká škola podnikání, a.s E-mail: Ujitka.kuncarova@vsp.cz
0BZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY VE VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH Quality Assurance in Adult Learning RNDr. Jitka Kunčarová Vysoká škola podnikání, a.s E-mail: Ujitka.kuncarova@vsp.cz 1BAbstrakt Pro zajišťování kvality vzdělávání
VíceVypracovala: Juráš, Chovancová, David, advokáti v.o.s. sídlem Zlín, Lešetín IV/777, , PSČ: Mgr. Veronika Kopečková
L E G I S L A T I V N Í ZM Ě N Y Novelizace zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (tzv. zákon proti praní špinavých peněz) Vypracovala:
VíceCelokrajské strategické řízení příspěvkových organizací, návrh pravidel rady kraje
Celokrajské strategické řízení příspěvkových organizací, návrh pravidel rady kraje Zdeněk Kadlec, ředitel Krajského úřadu Kraje Vysočina Komplexní, konečná odpovědnost Kdo je nositelem komplexní, konečné
Více1. přednáška JUDr. Lukáš Potěšil, Ph.D. Zápatí prezentace
Veřejná správa, pojem a charakteristika MP313Zk Úvod do studia veřejné správy 1. přednáška 24. 9. 2015 JUDr. Lukáš Potěšil, Ph.D. Zápatí prezentace Veřejná správa, pojem a charakteristika Pojem správy,
VícePrávní formy podnikání v ČR
Bankovní institut vysoká škola Praha Právní formy podnikání v ČR Bakalářská práce Prokeš Václav Leden, 2009 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Bankovnictví Právní formy podnikání v ČR Bakalářská
VíceROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne o zveřejňování informací o jednáních mezi členy Komise a organizacemi či osobami samostatně výdělečně činnými
EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 25.11.2014 C(2014) 9051 final ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 25.11.2014 o zveřejňování informací o jednáních mezi členy Komise a organizacemi či osobami samostatně výdělečně
VíceSocial Media a firemní komunikace
Social Media a firemní komunikace TYINTERNETY / FALANXIA YOUR WORLD ENGAGED UČTE SE OD STARTUPŮ ANALYSIS -> PARALYSIS POUŽIJTE TO, CO ZNÁ KAŽDÝ POUŽIJTE TO, CO ZNÁ KAŽDÝ POUŽIJTE TO, CO ZNÁ KAŽDÝ POUŽIJTE
VíceSystémová podpora profesionálního výkonu sociální práce
Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI
školní vzdělávací program PLACE HERE Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav 293 80 Název ŠVP Platnost 1.9.2009 Dosažené vzdělání Střední vzdělání s maturitní zkouškou Název RVP Délka studia v
VíceNejvýznamnější teorie vzniku
Společnost a stát Stát stát politická forma organizace společnosti. Specifické znaky, kterými se stát liší od ostatních, nestátních politických organizací jsou: organizace podle území; státní moc, tj.
VícePrávo životního prostředí pojem, systém, principy v mezinárodním a evropském kontextu. Jana Dudová
Právo životního prostředí pojem, systém, principy v mezinárodním a evropském kontextu Jana Dudová Pojem životní prostředí Životní prostředí - realita světa ( jeho části), která svými vlastnostmi umožňuje
VíceOrganizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy
Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT Výbor pro právní záležitosti PRACOVNÍ DOKUMENT
EVROPSKÝ PARLAMENT 2014 2019 Výbor pro právní záležitosti 5.3.2015 PRACOVNÍ DOKUMENT k doporučením Evropské komisi ohledně jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) Výbor pro
VíceVývoj vědeckého myšlení
Vývoj vědeckého myšlení Systémovost logistického řešení je spjata se schopností řešit komplexy navzájem souvisejících úkolů. V rámci vývoje vědeckého myšlení uvádí americký autor Waren Weaver tři vývojová
VíceKE SPECIFICE KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ V OBLASTI VEŘEJNÉ SPRÁVY "CRISIS MANAGEMENT" IN THE STATE ADMINISTRATION
KE SPECIFICE KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ V OBLASTI VEŘEJNÉ SPRÁVY "CRISIS MANAGEMENT" IN THE STATE ADMINISTRATION Vladimír ČECHÁK Dostupné na http://www.population-protection.eu/attachments/042_vol4special_cechak.pdf.
VíceStrategický cíl 3. Prosperita
Prosperující město 3.1 Služby města pro podnikání a investice zajišťující příliv investic a podporu podnikatelských aktivit 3.2 Pracovní příležitosti bez bariér cílem zlepšit možnosti účasti na trhu práce
VíceVysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v moderních přístupech,
VíceEEA and Norway Grants. Norské fondy a fondy EHP
EEA Scholarship Programme & Bilateral Scholarship Programme The programme offers various options for scholarship funding of international institutional cooperation projects and mobilities among the Czech
VíceSTATUT INSTITUTU PERSONALISTIKY FAKULTY PODNIKOHOSPODÁŘSKÉ VŠE V PRAZE
STATUT INSTITUTU PERSONALISTIKY FAKULTY PODNIKOHOSPODÁŘSKÉ VŠE V PRAZE Preambule Institut personalistiky je odborným pracovištěm Fakulty podnikohospodářské zřízeným ve smyslu čl. 5 Statutu Fakulty podnikohospodářské
VíceEtnografie a její specifika. Mgr. Zinaida Shevchuk
Etnografie a její specifika Mgr. Zinaida Shevchuk Etnografie cíle výzkumu Etnografie je metodologii, která má za cíl provádět analýzu sociálních skupin, společnosti a instituci. Původní cíl -- popisování
VíceManagement regionálního rozvoje v České republice
Management regionálního rozvoje v České republice Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. Vysoká škola regionálního rozvoje v Praze XVIII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách 17. 19. června 2015 Hotel Rustikal,
VíceSouhrnný monitoring médií CFA Society Forecasting Dinner. Sledované období: Zpracováno dne:
Souhrnný monitoring médií CFA Society Forecasting Dinner Sledované období: 27. 2. 28. 3. 2013 Zpracováno dne: 29. 3. 2013 Obsah: 1. Investujeme.cz Pomůže Temelín růstu a II. pilíř půstu?...3 2. Měšec.cz
VíceZáklady státoprávní teorie 2
Základy státoprávní teorie 2 Otázka číslo: 1 Soudce: je jmenován do funkce prezidentem republiky na dobu časově omezenou je jmenován na dobu časově neomezenou může jím být jmenován kterýkoliv občan, který
VíceFáze 3: Implementace veřejných politik
Fáze 3: Implementace veřejných politik Osmá lekce kursu Veřejná politika Martin Potůček O čem bude tato přednáška? Pojem implementace Teoretické modely implementace Aktéři implementace Problémy implementace
VíceKarta předmětu prezenční studium
Karta předmětu prezenční studium Název předmětu: Management v hospodářské praxi II (MHPII) Číslo předmětu: 545- Garantující institut: Garant předmětu: Institut ekonomiky a systémů řízení doc. Ing. Michal
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám. doc. Michal Kaplánek
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám doc. Michal Kaplánek Místo sociální pedagogiky v kontextu vědy i praxe Terminologický problém (teorie praxe) Používání stejného pojmu pro vědu i praxi,
VícePOL 181 Co je věda? A co je podstatou výzkumu?
POL 181 Co je věda? A co je podstatou výzkumu? Věda jako kriminalistika Věda Možná pojetí vědy: Individualistické, úzké individuální aktivita, cílem pozorovat, popsat a vysvětlit (sociální) realitu, porozumět
Více8361/17 mp/kno 1 DG B 2B
Rada Evropské unie Brusel 25. dubna 2017 (OR. en) 8361/17 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 25. dubna 2017 Příjemce: Delegace Č. předchozího dokumentu: 7783/17 + ADD 1 Předmět:
VíceROZVOJ PŘÍRODOVĚDNÉ GRAMOTNOSTI ŽÁKŮ POMOCÍ INTERAKTIVNÍ TABULE
ROZVOJ PŘÍRODOVĚDNÉ GRAMOTNOSTI ŽÁKŮ POMOCÍ INTERAKTIVNÍ TABULE Eva HEJNOVÁ, Růţena KOLÁŘOVÁ Abstrakt V příspěvku je prezentováno další z řady CD (Vlastnosti látek a těles) určených pro učitele základních
VíceTeorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu)
Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu) 1. Mezinárodní vztahy a jejich specifický charakter Mezinárodní vztahy představují složitý a dynamicky se vyvíjející systém a jejich zkoumání
VíceZALOŽENÍ ČESKÉ VĚTVE SVĚTOVÉ PODNIKATELSKÉ RADY PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ. Petr J. Kalaš Česká Manažérská Asociace Golem Club 19.1.
ZALOŽENÍ ČESKÉ VĚTVE SVĚTOVÉ PODNIKATELSKÉ RADY PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ Petr J. Kalaš Česká Manažérská Asociace Golem Club 19.1.2012 INICIATIVA ČMA: ZÁMĚR, CÍLE Záměr: Cíl: Znovuobnovit činnost české pobočky
VíceZáklady sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)
Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,
VíceMETODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE
METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům
VíceEVROPSKÁ RADA PRÁVNÍ ZÁKLAD HISTORIE ORGANIZACE
EVROPSKÁ RADA Evropská rada, kterou tvoří hlavy států či předsedové vlád členských států, dává Evropské unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politické směry. Jejím členem, bez hlasovacího
VíceHodnocení rizikovosti klienta
Hodnocení rizikovosti klienta Pavel Polášek ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB 6. 4. 2017 Obsah 1. Nové požadavky na "hodnocení rizik" (RBA) 2. Hodnocení rizik na úrovni České republiky 3. Hodnocení
VíceI společnost potřebuje inovovat
I společnost potřebuje inovovat Prof. PhDr. Martin Potůček, CSc. MSc., Centrum pro sociální a ekonomické strategie FSV UK (http://www.martinpotucek.cz) Manažerská konference Flexibilní a inovativní firma
VíceKRIZOVÁ LEGISLATIVA DE LEGE FERENDA (NĚKTERÉ ASPEKTY)
KRIZOVÁ LEGISLATIVA DE LEGE FERENDA (NĚKTERÉ ASPEKTY) Plk. doc. JUDr. František Vavera, Ph.D. Ministerstvo vnitra generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Fakulta právnická Západočeské univerzity
VíceAktuální situace mezi novináři v České Republice Present situation of journalism in the Czech Republic
Aktuální situace mezi novináři v České Republice Present situation of journalism in the Czech Republic Odborový svaz novinářů a pracovníků médií v České republice ve spolupráci s Evropskou federací novinářů
VíceAktivita mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji na podporu mobility výzkumných pracovníků a pracovnic MOBILITY
Aktivita mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji na podporu mobility výzkumných pracovníků a pracovnic MOBILITY Identifikační údaje aktivity, její členění, termín vyhlášení, doba trvání Název aktivity
VíceNÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)
NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých
VíceTémata ze SVS ke zpracování
Témata ze SVS ke zpracování Psychologie. Člověk jako jedinec: Psychologie osobnosti Vývojová psychologie (etapy lidského života od prenatálního období až po smrt, vč. porodu) Učení, rozvoj osobnosti, sebevýchova
VíceOrganizační chování. Poslání a cíle organizace
Organizační chování Poslání a cíle organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo
VíceStrategický management a strategické řízení
Přednáška č. 2 Strategický management a strategické řízení vymezení principů paradigmatu strategického managementu pojetí a obsah strategického managementu, strategie a strategické analýzy vymezení strategického
VíceKomunitní sociální práce z hlediska MPSV 24. února 2016, Praha
Komunitní sociální práce z hlediska MPSV 24. února 2016, Praha PhDr. Melanie Zajacová Oddělení koncepce sociální práce a vzdělávání Odbor sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení Ministerstvo
VícePOZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-24
Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro rozvoj 2015/2104(INI) 3.9.2015 POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-24 Anna Záborská (PE564.990v01-00) Úloha EU v rámci OSN jak lépe dosáhnout cílů EU v oblasti zahraniční politiky
VíceVEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných
VíceZáklady teorie finančního práva. Charakteristika finančního práva
Základy teorie finančního práva Charakteristika finančního práva Charakteristika finančního práva Veřejnoprávní povaha: teorie zájmová, mocenská, organická ad. Hybridní hraniční povaha Charakter předmětu
VíceKONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI
Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána
VíceVÝVOJOVÉ TENDENCE V MĚŘENÍ FINANČNÍ VÝKONNOSTI A JEJICH
VÝVOJOVÉ TENDENCE V MĚŘENÍ FINANČNÍ VÝKONNOSTI A JEJICH REFLEXE V MANAŽERSKÉM ÚČETNICTVÍ 1 Developmental Tendencies in Financial Performance Measurements and Its Impact on Management Accounting Úvod Zbyněk
VíceMetodické listy pro kombinované studium předmětu. Veřejná správa a regionální rozvoj Metodický list číslo 1
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Veřejná správa a regionální rozvoj Metodický list číslo 1 Cíl:Seznámení se s charakteristickými rysy soudobé evropské veřejné správy a jejím podílem na
VíceOrganizační řád Centra pro otázky životního prostředí
Univerzita Karlova v Praze Organizační řád Centra pro otázky životního prostředí Preambule Zachování funkčních ekosystémů a z nich plynoucích ekosystémových služeb a adekvátního životního prostředí je
Více