Koncept procesu vládnutí v Evropské unii

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Koncept procesu vládnutí v Evropské unii"

Transkript

1 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2004 JOSEF BLAHOŽ Koncept procesu vládnutí v Evropské unii 1. Veřejná moc a Evropská unie Uspořádání veřejné moci v Evropské unii, jakož i před jejím vznikem v Evropských společenstvích, se stále výrazněji od konce druhé poloviny osmdesátých let dostávalo do popředí zájmu státovědců, internacionalistů, konstitucionalistů a politologů. Stále více začínalo být zřejmé, že sama podstata tohoto veřejnoprávního organismu a proces jejího řízení se stává něčím odlišným na jedné straně od mezinárodně právních organizací, a na straně druhé od států. Po vzniku Evropské unie se uvedený zájem projevil i ve sféře politické praxe. V průběhu devadesátých let minulého století a na počátku našeho století vytvářejí názory společenskovědní sféry a politiků na otázku, co je Evropská unie a jaký je způsob jejího řízení, velmi široké spektrum. V tomto spektru se samozřejmě projevují jak snahy po objektivním poznání podstaty Evropské unie, tak samozřejmě také subjektivní přání, aby se Evropská unie utvářela určitým směrem. Při určitém zjednodušení je možné rozlišit dva základní přístupy ke kvalifikaci Evropské unie a jejímu dalšímu vývoji, z nichž druhý se ještě dále dělí. Podle prvního z nich je Evropská unie mezinárodněprávní organizací, vzniklou na základě mezinárodního práva veřejného, jde však o organizaci, která má některé odlišné znaky na rozdíl od jiných mezinárodněprávních organizací, avšak Evropská unie zůstane vždy touto mezinárodněprávní organizací, neboť vždy zůstane organizací vytvářenou na základě mezinárodní smlouvy mezi jednotlivými státy a tento limit nikdy nepřekročí. Její vývoj směrem ke struktuře nadstátní je navždy vyloučen. Druhý, odlišný přístup, lze charakterizovat názorem, že Evropská unie již není mezinárodněprávní organizací, ale vyvíjí se směrem k útvaru nadstátnímu. V rámci tohoto přístupu se projevují dva silné názorové proudy. První znich se domnívá, že Evropská unie si při tomto vývoji zachovává stále ještě více znaků smlouvou mezi státy vytvořené mezinárodně právní organizace. Druhý znich se pak přiklání ke stanovisku, že byť formální znaky Evropské unie jako mezinárodně právní organizace stále ještě převažují, nadstátní, respektive federalizační znaky v ní začínají převažovat. APLIKOVANÉ PRÁVO 1/

2 Uvedené názory nejsou výsledkem nahodilého pohledu na situaci v Evropské unii, ale vycházejí z detailní analytické i syntetické znalosti fungování Evropské unie jako celku i jejich jednotlivých orgánů. Zároveň je možno zcela jednoznačně říci, že s touto kvalifikací Evropské unie naprosto nevystačíme. Toto konstatování vyvolává otázku, proč tomu tak je. Proč především vynikající politikové působící v orgánech Evropské unie kvalifikují Evropskou unii jako neidentifikovatelný politický objekt nebo jako entitu, kterou nelze popsat tradičními kategoriemi vědy o politickém systému, ústavním právu a mezinárodním právu, jako je stát, federace, konfederace či mezinárodně právní organizace (Jacques Delors, Romano Prodi). 1) Uvedená situace, jejímž nejvýraznějším příkladem současnosti je Evropská unie, je reflexí krize státnosti, politického systému, exekutivních, zákonodárných i soudních funkcí soudobého demokratického státu, který byl konstruován na základě hodnotového systému z konce 18. a počátku 19. století a tento hodnotový systém je dnes pouze odleskem dávné minulosti, která má se současnou realitou společného jen velmi málo. Krize soudobé státnosti a politického systému je zároveň provázena hlubokou krizí mezinárodních organizací, smluvně těmito státy vytvářených, které rovněž nejsou schopny plnit funkce, které jim byly původně svěřeny, což realita mezinárodně politického života neustále prokazuje. Mnozí vědečtí pracovníci a zejména praktičtí politikové v rozvinutých evropských státech, bez ohledu na jejich pravicovou, středovou či levicovou orientaci, začali na počátku devadesátých let především po vzniku Evropské unie odmítat vlévat důvěru do tradičních institucí demokratických států a do mezinárodních organizací, zejména Organizace spojených národů a jejích orgánů, které nyní ztrácejí podporu a sílu vyrovnávat se se současným, ať již společenským rozvojem či úpadkem. Snaží se proto realisticky analyzovat a koncepčně poznat ony síly, mechanismy a procesy, které usměrňují a řídí současné vývojové procesy v měřítkách globálních, regionálních i vnitrostátních. V polovině devadesátých let minulého století tak stojíme u zrodu konceptu procesu vládnutí (governance), jehož jednou ze zakladatelských osobností je profesor Jean Leca z Institutu politických věd v Paříži, bývalý prezident Mezinárodní asociace pro politickou vědu. Jean Leca především rozpracoval koncept governance, který byl již od samého počátku devadesátých let částečně rozvíjen politickými vědci a ekonomy v USA na značně komplikovaný proces rozhodování v Evropské unii. 2) 2. Vznik nového konceptu vládnutí (Governance, Gouvernance) S ohledem na krizi soudobé státnosti zejména ve vztahu ke globalizující se ekonomice a možnostem řešení klíčových otázek světových regionů byla vytvořena 1) Senarclens, P., Governance and the Crisis in the International Mechanisms of Regulations, 155 International Social Science Journal, UNESCO 1998, str ) Leca, J., La gouvernance de la France sous la Cinquiéme République: une perspective de sociologie comparative; De la Véme République à République à l Europe, Homage to Jean-Louis Quermonne, Paris 1996, str APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2004

3 z podnětu Willy Brandta (k němuž se připojil například Henry Kissinger a další) komise pro globální vládnutí (Commission on Global Governance), která v roce 1995 prezentovala veřejnosti definici globálního vládnutí jako poznávací kategorii řešení současných státních, nadstátních (mezivládních) i mezinárodních problémů. Podle její definice je vládnutí souborem mnoha způsobů aktivit jednotlivců a institucí činných ve sféře veřejné i soukromé, jak řešit obecné záležitosti. Je to kontinuální proces, v němž jsou slaďovány konfliktní a protikladné zájmy tak, aby byla realizována efektivní spolupráce. Zahrnuje formální instituce a režimy zmocněné dosáhnout plnění, stejně tak jako neformální uspořádání, s nímž lidé a instituce buď souhlasí, nebo jsou přesvědčeni, že je v jejich zájmu. Na globální úrovni by měl proces vládnutí být pojímán především jako mezivládní spolupráce, avšak je třeba zároveň pochopit, že zahrnuje rovněž součinnost nevládních organizací (NGO), občanských hnutí a nadstátních (soukromých) korporací. Ve spolupráci se všemi těmito komponentami nesmírně rozšiřují svůj vliv globální masmédia. 3) Ve státovědě a politické vědě a teorii mezinárodních vztahů se setkáváme od počátku devadesátých let sporadicky a od jejich konce relativně častěji s různými pojetími a definicemi procesu vládnutí. Výše uvedenou však považujeme za nejpřesnější a plně uplatnitelnou také na úrovni státní i regionální. Z této definice jednoznačně vyplývá pojetí konceptu vládnutí jako procesu, nikoli systému institucí. Instituce se procesu vládnutí účastní, ať již jde o instituce státní či soukromé, v konkrétních případech je však jejich účast velmi proměnlivá, stejně tak jako význam jejich účasti. Tento koncept vládnutí nelze považovat za stabilizovanou formu vlády, ale za velmi proměnnou interakci veřejných a privátních faktorů. Proces vládnutí není založen na vztahu nadřízenosti a podřízenosti, ale na ovlivňování a negociaci. Je to faktické fungování veřejné moci s tím, že za veřejnou moc je považována ta moc, která prakticky jako veřejná moc působí, nikoli ta, která je upravena ústavou a zákony. Příčinu lze spatřovat v tom, že od počátku devadesátých let začala privátní sféra zaostávající státní a mezinárodní instituce natolik ovlivňovat, že praktické řešení mnoha otázek dříve náležejících státní moci a státy utvořených mezinárodních institucí ve skutečnosti přešlo na privátní sektor. Privátní sektor tak získal mnohé atributy veřejné moci. Totéž platí o mezinárodních nevládních organizacích. Koncept vládnutí je tedy na úrovni státní tvořen heteroarchií 1. státních institucí, 2. privátních korporací a 3. mezinárodní nevládních organizací. Na úrovni globální je pak vládnutí heteroarchií 1. států, zejména velmocí, 2. mezinárodních organizací vytvářených státy, respektive mezinárodními organizacemi, jsou-li k tomu svým statutem zmocněny (OSN), 3. nadnárodními korporacemi a 4. vrcholnými orgány nevládních mezinárodních organizací. Pojetí procesu vládnutí vzniklo jako reakce na skutečnost, že globalizující se společnost (která se v první fázi globalizace regionalizuje) není schopna dosavad- 3) The Commission on Global Governance, Our Global Neighbourhood, Oxford University Press 1995, str APLIKOVANÉ PRÁVO 1/

4 ním vnitrostátním a mezinárodním institucionálním uspořádáním řešit naléhavé problémy a pokouší se o jejich řešení a usměrňování spoluprací států, nadnárodních společností a mezinárodních nevládních organizací. Eroze státní moci, vzrůstající propojenost světa (dnes zejména světových regionů) vede k odstraňování bariér mezi vnitrostátní a mezinárodní politikou. V tomto rámci proces vládnutí klade důraz na mnohostrannost a diverzifikovanost zájmů ve společnosti a na způsoby jejich řešení. Zahraničně politické problémy neřeší jen nebo ne především mezistátními aktivitami, ale negociačně interakčním procesem velmi heterogenních účastníků. Příkladem může být konference v Cairo o populaci, v Rio de Janeiro o životním prostředí, v Pekingu o právech žen. Na těchto konferencích se mohlo vždy setkat více než účastníků odborníků, politiků, finančníků a podnikatelů. Zazněly zde nejrůznější názory a byla zde zahájena jednání se státními institucemi, mezinárodními institucemi, nadnárodními společnostmi a nevládními organizacemi. Zároveň tyto konference byly neprávem kritizovány z mnoha stran, že nepřinesly nic. Konference toho druhu ovšem může být vždy pouze počátkem jednání o důležitém problému (v rámci světového regionu, či v měřítku globálním), a tím se také tyto konference staly. Přistupujeme nyní k otázce, co je obsahem globálního procesu (dnes spíše regionálního procesu vládnutí) a jaké jsou z komparativního hlediska především v evropském regionu jeho možnosti a zároveň i limity v rozvoji politické kultury. Proces vládnutí zde zahrnuje především participaci, negociaci a koordinaci. Jeho klíčové instrumenty jsou projekty, partnerství a konsensus především znalost procesu, jak konsensu dosáhnout. Proto je proces vládnutí obrovskou výzvou pro politiky pro jejich politickou kulturu. V konceptu procesu vládnutí se uplatní pouze politika schopná se učit ze složitého negociačního procesu, nikoli politika tvrdě prosazující bez ohledu na kontext, v jehož rámci působí názory a zájmy určitého uskupení, ať na úrovni státní, regionální či globální. Evropský regionální proces vládnutí je tedy interakce procesů fragmentárních subsystémů, které se snaží nalézt cesty ke společné akci v celoevropském zájmu. Když se tak stane, dojde k vytvoření nových subsystémů a nových procesních postupů, jejichž účelem je nabídnout nové způsoby přístupů k dané otázce, služby, způsoby koordinace s jinými subsystémy. Pružnost konceptu vládnutí je jeho předností a zároveň i nedostatkem, neboť koncept vládnutí je procesem a systémem sice velmi flexibilním, ale zároveň velmi křehkým a zranitelným. Koncepce procesu vládnutí vylučuje definitoricky jakoukoliv ideu centralizované organizace nebo kontroly. Prosazuje prolínání způsobů organizace a autorit vytvářejících rozhodnutí. Podle Orana Younga 4) proces vládnutí vyjadřuje celkový souhrn interakcí institucí (státních, mezinárodních), zákonů, stabilně dodržovaných procesů a standardů chování, které umožňují lidem formulovat své zájmy a přání a dovolují jim hledat způsoby, jak uspokojivě tyto zájmy zajistit. Tímto způsobem jsou sice státy vtaženy do systému procesu vládnutí, avšak ve spojení (přičemž toto spojení proces zčásti formalizovaný a zčásti se vytvářející na 4) Young, O. R., International Governance. Protecting the Environment in a Stateless Society, Ithaca 1994, str APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2004

5 základě zkušeností v podobě standardů chování) s dalšími články, jimiž jsou mezinárodní vládní organizace i nevládní mezinárodní organizace a nadnárodní korporace. Pokud jde o nadnárodní korporace, dostávají se v důsledku svého dynamického rozvoje a vzrůstu faktického vlivu stále více mimo dosah možné kontroly ostatních článků. Koncept procesu vládnutí přináší nové procesní techniky řešení vnitrostátních regionálních i globálních problémů. Zavádí do života ideu flexibilních nestandardních mechanismů směřujících k řešení. Není modelem nějakého přesně stanoveného institucionálního řešení. Poskytuje prostor pro neformální výměnu názorů, negociace a reciproční regulace. V tomto směru je obrovským potenciálním zdrojem ústavní, právní a politické kultury. Ve srovnání s ústavními a mezinárodními institucemi nepůsobí proces vládnutí na základě mezinárodněprávních či ústavních nebo zákonných norem, ale podle flexibilních vzorů, které se v současnosti nacházejí ve stadiu formování a změn. Moderní mladá generace politiků, ústavních činitelů, pracovníků vládních i nevládních mezinárodních institucí, vysokých státních úředníků, podnikatelů, managerů, ale i státních činitelů, kterým je blízká teorie her a možno říci globální politická kultura počítačového věku, se patrně stane rozhodujícím činitelem konceptu procesu vládnutí. Podle Marie Claude Smouts se proces vládnutí rodí z interakce fragmentárních subsystémů, které se snaží integrovat za účelem kolektivních aktivit ve veřejném zájmu. Při uskutečňování tohoto cíle vytváří subsystémy, jejichž účelem je poskytnutí určité veřejné služby Otázka koordinace působení těchto rozmanitých subsystémů, jakož i otázka, co se stane těm, kteří do tohoto procesu vládnutí zahrnuti nejsou, stejně tak jako otázka konečného cíle procesu vládnutí, zůstávají zatím nezodpovězeny. Flexibilita procesu vládnutí je jak jeho silnou, tak i slabou stránkou. 5) 3. Pragmatické pojetí moci veřejné a soukromé v procesu vládnutí Koncept governance je cosi přechodného v období, kdy mezinárodní instituce vytvořené po druhé světové válce, stejně tak jako instituce státní, vytvořené na základě ústavních systémů, jejichž koncepty vznikly v 18. a 19. a na počátku 20. století zaostávají za současnými požadavky společnosti. Tento stav stagnace a určité krize institucionálního uspořádání jak na úrovni mezinárodní, tak i státní, je z hlediska komparatistiky politických a ústavních systémů rozhodující společenskou výzvou současnosti, jejímž obsahem zdaleka nejsou negativa, ale pozitivní hledání řešení. Neustálá variabilita pokusů o řešení těchto problémů vytváří velké množství zkušeností z oblasti politické kultury, které mohou vést k vytvoření nových efektivních konceptů mezinárodních institucí a ústavních systémů. V tomto kontextu je nutno zmínit zejména velmi zasvěcené úvahy B. Jessopa vyúsťující v návrhy zvažovat v důsledku křehkosti, nestabilnosti a možnosti selhávání současné podoby globálního procesu vládnutí vytvoření tzv. procesu meta-governance. 5) Smouts, M., The Proper Use of Governance in International Relations, 155 International Social Science Journal, UNESCO 1998, str. 87. APLIKOVANÉ PRÁVO 1/

6 Svým pojetím meta-governance podtrhuje Jessop význam úlohy státu a státních institucí v procesu vládnutí. Tuto úlohu státu a státních institucí však nelze srovnávat s tím, jaká byla státu a jeho orgánům přisuzována úloha dříve, koncept procesu vládnutí zůstává zachován v tom směru, že stát je pojímán jako primus inter pares. Působení státu je podle Jessopa podstatně méně hierarchické, méně centralizované a z hlediska charakteru působení méně dirigistické, než jak bylo pojímáno dříve. Zároveň přísluší státu (respektive státům v mezinárodním měřítku) koordinovat úlohu jednotlivých komponent procesu vládnutí, jejichž množství neustále vzrůstá a zároveň vzrůstá proměnlivost těchto komponent v tom směru, že některé z nich z procesu vládnutí odcházejí a jiné se opět do něho zařazují. Státu má náležet především funkce poznávací, jak slaďovat proces vládnutí, prosazovat pravidla chování v procesu vládnutí vycházející z negociace, působit jako mediátor a vrcholná rozhodující instance, když dojde k selhání procesu vládnutí. Státy jsou v pojetí meta-governance znovu vráceny do hry jako nejvýznamnější složka procesu vládnutí, jejich postavení a funkce jsou však pojímány podstatně pružněji ve srovnání s pojetím státní moci, jaké bylo uplatňováno do konce let osmdesátých minulého století. 6) Pojetí procesu vládnutí je výlučně pragmatické, směřuje k pochopení obsahu současných státních, mezinárodních, regionálních a globálních aktivit, které již nelze (ať již to konstatujeme s politováním či uspokojením) poměřovat pouze soudobými soubory norem ústavního a mezinárodního práva a na jejich základě působením ustavených institucí. Pragmatické pojetí procesu vládnutí vyplývá především z té skutečnosti, že všichni autoři zabývající se konceptem procesu vládnutí zdůrazňují, že při jeho analýze není předmětem zkoumání to, co by mělo být, ale to. co jest. Zároveň analýza odkrývá, kde jsou pozitiva a negativa toho, co jest. Výzkum směřuje k tomu, aby se zjistila mocenská závislost ve vztazích mezi jednajícími subjekty v kolektivní akci, zejména vzájemná závislost a podmíněnost nadstátních a státních institucí, jakož i nadnárodních soukromých korporací. V centru zájmu teorie i praxe procesu vládnutí je autonomní sebeřízení jednotlivých subjektů působících v procesu vládnutí. Teorie i praxe procesu vládnutí si klade za úkol zjistit, jak nezávisle na státní moci používat mocenských nástrojů a zároveň zkoumá možnosti využívat nové státní nástroje k usměrňování společnosti k trvale udržitelnému rozvoji. Vytvoření konceptu procesu vládnutí a úsilí rozkrýt jeho obsah směřuje k pochopení vznikající nové politické a ústavní kultury. Přitom lze říci, že mnohé způsoby a standardy jednání objevující se v současném procesu vládnutí bude nutno zavrhnout, protože jsou vytvářeny metodou zkoušek a omylů a mnohdy jsou krátkozraké a zamířené pouze na okamžité krátkodobé dosažení úspěchu, zisku či efektu, a proto je lze označit za nebezpečné. Naproti tomu jiné vytvářejí solidní základ regionální nebo globální politické a ústavní kultury. I když se zejména 6) Jessop, B., The Rise of Governance and the risks of failure: the case of economic development, 155 International Social Science Journal, UNESCO 1998 str ; Blahož, J., Political Culture and Globalization, International Federation of Social Science Organization Journal, 2002, str. 18 an. 26 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2004

7 odborníkům z oblasti ústavního a mezinárodního práva nemusí líbit charakteristika procesu vládnutí jako souboru regulačních mechanismů a pravidel, které působí efektivně, i když nejsou vybaveny formální autoritou 7), je touto charakteristikou vystižen nejpodstatnější rys konceptu procesu vládnutí. Znovu považujeme za nutné zdůraznit, že globalizace v oblasti státní a mezinárodní se v současnosti uskutečňuje v mnoha částech světa prostřednictvím regionalizace. Platí to především o Evropě. Od přijetí Maastrichtské smlouvy o Evropské unii z prosince 1992 lze říci, že Evropská unie získala mnohé znaky, které lze kvalifikovat jako federativní. Tím nechceme říci, že EU je v současné době útvarem, který lze kvalifikovat jako bezprostředně vznikající federaci, nesporně však EU překročila rámec pouhého mezinárodního společenství směrem k federativnímu uspořádání. Současný stav vývoje ji však z hlediska známých forem státního uspořádání činí podle slov Jacquese Delorse těžko identifikovatelnou. 4. Závěr Zejména vývoj v Evropské unii vedl k vytvoření konceptu governance, který znamená změnu v původním (klasickém) významu theory of government teorie vládnutí, na níž je konstruován současný politický a ústavní systém demokratických států. Jde o nový proces vládnutí, nový styl vývoje vládnutí, v němž hranice mezi soukromým sektorem a veřejným sektorem přestávají být jasné. Soukromý sektor zesílil ekonomicky, a tím i mocensky natolik, že zůstává otevřenou otázkou, zda dosud plně platí, že určitá státně mocenská kontrola je možná a myslitelná pouze ze strany veřejného sektoru vůči sektoru soukromému a zda to není rovněž žádoucí kontrola veřejného sektoru ze strany sektoru soukromého. Pokud ano, jde tu buď o rovnovážné postavení sektoru veřejného a soukromého, nebo o situaci, kdy zájmy soukromého sektoru začínají převládat nad sektorem veřejným. Připustíme-li možnost určité převahy soukromého sektoru nad sektorem veřejným, respektive skutečnost, že soukromý sektor se svým skutečným vlivem, a neváháme říci též mocí, stává do značné míry sektorem veřejným, nelze v tom spatřovat cosi negativního pro vývoj jednotlivých zemí, regionů, či vývoj globální. Vystupuje zde do popředí základní otázka. Je nyní, či bude v krátké době onen explozívně se rozvíjející soukromý sektor nahrazující v mnoha směrech sektor veřejný schopen lepší predikce budoucího vývoje a zároveň kvalitnějšího sledování zájmů budoucího vývoje z hlediska společenského rozvoje v jednotlivých zemích, regionech i měřítku globálním, než sektor veřejný, který v tomto směru selhává, jak o tom dosavadní výsledky svědčí? Pokud tomu tak bude, proč tedy neotevřít cestu tomuto procesu na základě pragmatického pojetí principu experimentu zkoušek a omylů? Domněnka, že soukromý sektor je schopen lépe než sektor veřejný v zájmu své reprodukce, dalšího rozvoje, poznávat při svých stále vzrůstajících možnostech a síle, že mezi jeho vlastním rozvojem a rozvojem společnosti, v níž působí, existuje nutná zájmová rovnováha, se zdá být již ověřená dosavadní zkušeností. Proto je třeba si uvědomit, že koncept vládnutí (governance) bude po 7) Rosenau, J., Czempiel, eds., Governance Without Government: Order and Change in World Politics, Cambridge 1992, str. 5, 88. APLIKOVANÉ PRÁVO 1/

8 dosti dlouhou tranzitní dobu vývoje společnosti rozhodující jako způsob uskutečňování regulace společenského, politického, ekonomického i sociálního života. Znovu je nutné si uvědomit, že koncept governance je neobyčejně pružný v tom, že to není předem stanovený systém pravidel nebo činností, ale proces, který tím, že se opakuje (pokud je účinný a efektivní) sám formuje způsoby chování. Jeho nesporným kladem je to, že není založen na dominaci, ale na přizpůsobování. Každá dominace, každé vrchnostenské vztahy vyvolávají odpor a každý odpor vyvolává potenciální nebezpečí pro toho, kdo dominuje uskutečňuje vrchnostenská opatření. Platí zde známá historicky ověřená poučka pro toho, kdo vládne: čím více prosazuji svá přání a názory hrubou fyzickou mocí, tím intenzívnější odpor využívající rovněž hrubé fyzické moci proti nim vzniká. Proces vládnutí je v konceptu Governance uspořádán na neustálém propojování personálním a institucionálním veřejnoprávního a soukromoprávního sektoru. Zároveň koncept governance není vztahovým formalizovaným procesem institucí, ale je založen na kontinuálním, vzájemném působení neboli interakci těchto institucí (soukromoprávních i veřejnoprávních). Josef Blahož The Concept of the Process of Governance in the European Union At a certain degree of simplification, it is possible to distinguish between two basic approaches toward qualification in the European Union and its further development. According to the first one, the European Union is an international organization founded on the basis of public law. Though it has different signs than other international law organizations, in its character it remains a similar organization it was created on the basis of an international agreement between individual states and it will never cross this limit. Its development into a supranational structure is out of the question. The second and different approach can be characterized by the opinion that the European Union is no longer an international law organization, but is developing into a supranational system. There are two strong currents of opinion within this approach. The first claims that the European Union is retaining more signs during this development through an agreement between different states created by an international law organization. The second is closer to the position that, although the European Union has formal signs that are predominantly those of an international law organization, supranational or federalizational signs are beginning to gain in importance. In this respect the author draws attention to the creation of a new concept of governance which is usually characterized as a continual process, in which conflicting and contradictory interests are harmonized so that effective cooperation may be realized. On a global level the process of governance should be envisioned primarily as intergovernmental cooperation, however, it is necessary to understand that it also includes the participation of NGOs, civic movements and private corporations. The concept of the process of governance brings new procedural techniques to solve domestic, regional and global problems. It introduces into life the idea of flexible nonstandard mechanisms geared toward solving social problems. Development in the European Union led to the creation of a concept of governance. It is a new process of governance in which the private sector plays an important role. 28 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2004

Obsah ČÁST PRVNÍ: SPOLEČNOST A VEŘEJNÁ MOC

Obsah ČÁST PRVNÍ: SPOLEČNOST A VEŘEJNÁ MOC Úvodem k 3. vydání........................................... 11 ČÁST PRVNÍ: SPOLEČNOST A VEŘEJNÁ MOC 1 K pojetí teorie vládnutí...15 1.1 Východiska k doktrínám...15 1.2 Vznik a vývoj veřejné moci, historicko-genetický

Více

Centralizace a decentralizace. centralizace vedla ke vzniku dnešních národních států současný vývoj probíhá ve znamení decentralizace

Centralizace a decentralizace. centralizace vedla ke vzniku dnešních národních států současný vývoj probíhá ve znamení decentralizace Centralizace a decentralizace centralizace vedla ke vzniku dnešních národních států současný vývoj probíhá ve znamení decentralizace Budoucnost národních států? národní státy se v novověku staly univerzálními

Více

ČÁST PRVNÍ: TEORIE SROVNÁVACÍHO ÚSTAVNÍHO PRÁVA...17

ČÁST PRVNÍ: TEORIE SROVNÁVACÍHO ÚSTAVNÍHO PRÁVA...17 Obsah Úvodem... 13 ČÁST PRVNÍ: TEORIE SROVNÁVACÍHO ÚSTAVNÍHO PRÁVA...17 KAPITOLA I: Věda srovnávacího ústavního práva...19 1. Pojem vědy srovnávacího ústavního práva... 19 2. Teorie práva a srovnávací

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Veřejná správa. Úvod do předmětu

Veřejná správa. Úvod do předmětu Veřejná správa Úvod do předmětu 2.10.2010 Výstupy předmětu Na konci tohoto předmětu student: zná základní koncepty a instituty veřejné správy; uvědomuje si charakter právní úpravy veřejné správy v kontextu

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Vybrané Problémy Evropské Integrace. Co je to za systém?

Vybrané Problémy Evropské Integrace. Co je to za systém? Vybrané Problémy Evropské Integrace Co je to za systém? Evropa? Prusko-Francouzská Válka 200,000 mrtvých První SV 16,000,000 mrtvých Druhá SV 72,000,000 mrtvých Spojené Státy Evropské 1. Federalismus What

Více

Koncepty dobrého vládnutí. Good Governance. Osnova

Koncepty dobrého vládnutí. Good Governance. Osnova Koncepty dobrého vládnutí Lukáš Wagenknecht Good Osnova Standardy a mezinárodní dobrá praxe Hlavní nástroj Good Koncepty dobrého vládnutí 2 1 Dobré vládnutí a dobrá správa Reakce na špatné vládnutí Koncepty

Více

Spor českých parlamentních stran o evropskou integraci

Spor českých parlamentních stran o evropskou integraci Spor českých parlamentních stran o evropskou integraci Jaroslav Čmejrek KHV PEF ČZU Politická integrace Evropy vyvolává řadu otázek: mezivládní princip / nadnárodní princip? společenství suverénních států

Více

Podnět Rady vlády České republiky pro lidská práva ke změně vzorových statutů pro poradní a pracovní orgány vlády

Podnět Rady vlády České republiky pro lidská práva ke změně vzorových statutů pro poradní a pracovní orgány vlády Podnět Rady vlády České republiky pro lidská práva ke změně vzorových statutů pro poradní a pracovní orgány vlády Na základě článku X. Jednacího řádu vlády zřizuje vláda své poradní orgány, které jsou

Více

Lidský potenciál české společnosti a veřejná politika

Lidský potenciál české společnosti a veřejná politika a veřejná politika Slavnostní a pracovní zasedání Vědecké rady Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích 9.10. 2006 Martin Potůček, Karlova Univerzita v Praze a veřejná politika

Více

MODUL MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI V PODMÍNKÁCH UNIVERZITY OBRANY

MODUL MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI V PODMÍNKÁCH UNIVERZITY OBRANY Petr HRŮZA 1 MODUL MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI V PODMÍNKÁCH UNIVERZITY OBRANY Abstract: The article introduces the module cyber security at the University of Defence. This is a new module. University

Více

POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI

POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI Úskalí zkoumání lokálního a regionálního politického života mechanické přenášení poznatků z národní úrovně na úroveň regionální a lokální předčasné zobecňování

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Studijní programy 2015 / 2016

Studijní programy 2015 / 2016 Studijní programy 2015 / 2016 Informace o fakultě Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií (FRRMS MENDELU) byla založena v roce 2008 jako pátá fakulta Mendelovy univerzity v Brně. Podnětem pro

Více

Základní pojmy politologie

Základní pojmy politologie Základní pojmy politologie 10.3.2011 Politika Společenský nástroj k: Vytváření Ochraně Změně obecně platných pravidel Vše co se týká státu (Platí i dnes??) Studium zabývající se vládnutím Umění vládnou

Více

SOCIÁLNÍ DIMENZE EVROPSKÉ INTEGRACE A POLITICKÁ LEGITIMITA EU

SOCIÁLNÍ DIMENZE EVROPSKÉ INTEGRACE A POLITICKÁ LEGITIMITA EU SOCIÁLNÍ DIMENZE EVROPSKÉ INTEGRACE A POLITICKÁ LEGITIMITA EU Martin Potůček http://www.martinpotucek.cz Centrum pro sociální a ekonomické strategie FSV UK Praha http://www.ceses.cuni.cz Dva politické

Více

PC, dataprojektor, filmové dokumenty, aktuální zpravodajství, denní tisk

PC, dataprojektor, filmové dokumenty, aktuální zpravodajství, denní tisk Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Politologie, právo 3. ročník a septima 1 hodina týdně PC, dataprojektor, filmové dokumenty, aktuální zpravodajství, denní tisk

Více

VNITŘNÍ SYSTÉMOVÉ ZPŘEHLEDNĚNÍ SPRÁVNÍHO PRÁVA

VNITŘNÍ SYSTÉMOVÉ ZPŘEHLEDNĚNÍ SPRÁVNÍHO PRÁVA VNITŘNÍ SYSTÉMOVÉ ZPŘEHLEDNĚNÍ SPRÁVNÍHO PRÁVA ORGANIZAČNÍ HMOTNÉ PROCESNÍ TRESTNÍ Správní právo organizační- zakotvuje základní zásady organizace veřejné konkretizuje postaveni organizaci, pravomoc a

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14

Více

VEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika

VEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika 1 VEŘEJNÉ POLITIKY 2 Veřejná správa a veřejná politika STÁT, VEŘEJNÁ SPRÁVA Různé pohledy na stát, pojetí státu, VS Výklad a chápání se liší: právo, sociologie, historické vědy, teorie byrokracie, politické

Více

Politické vzdělávání a podpora demokracie od roku 1999. Political Education and Democracy Support since 1999

Politické vzdělávání a podpora demokracie od roku 1999. Political Education and Democracy Support since 1999 Politické vzdělávání a podpora demokracie od roku 1999 Political Education and Democracy Support since 1999 PODPORA DEMOKRACIE DEMOCRACY SUPPORT CÍLE CEVRO GOALS OF CEVRO MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE INTERNATIONAL

Více

Impulzy ze zámoz. USA a Austrálie. Prof. Milan KONEČNÝ, CSc. Laboratoř geoinformatiky a kartografie, GÚ MU, Brno

Impulzy ze zámoz. USA a Austrálie. Prof. Milan KONEČNÝ, CSc. Laboratoř geoinformatiky a kartografie, GÚ MU, Brno Impulzy ze zámoz moří: USA a Austrálie Prof. Milan KONEČNÝ, CSc. Laboratoř geoinformatiky a kartografie, GÚ MU, Brno USA - Clinton - 1994 NSDI - Koordinovaný sběr a přístup ke geografickým datům v USA

Více

Základy regionalistiky 2 R E G IONÁLNÍ ( Ú Z E M NÍ) PLÁNOVÁNÍ

Základy regionalistiky 2 R E G IONÁLNÍ ( Ú Z E M NÍ) PLÁNOVÁNÍ Základy regionalistiky 2 1 R E G IONÁLNÍ ( Ú Z E M NÍ) PLÁNOVÁNÍ Regionální plánování Komplexní pohled na rozvoj území komplexní pohled na to, co se v prostoru děje 2 Studium RP: organizace lidských aktivit

Více

1 st International School Ostrava-mezinárodní gymnázium, s.r.o. Gregorova 2582/3, 702 00 Ostrava. IZO: 150 077 009 Forma vzdělávání: denní

1 st International School Ostrava-mezinárodní gymnázium, s.r.o. Gregorova 2582/3, 702 00 Ostrava. IZO: 150 077 009 Forma vzdělávání: denní 1 st International School Ostrava-mezinárodní gymnázium, s.r.o. Gregorova 2582/3, 702 00 Ostrava IZO: 150 077 009 Forma vzdělávání: denní Kritéria pro IV. kolo přijímacího řízení pro školní rok 2015/2016

Více

Politická socializace

Politická socializace Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace

Více

Citation Statistics. zpráva společné komise. Int. Mathematical Union. Int. Council of Industrial and Applied Mathematics. Institute of Statistics

Citation Statistics. zpráva společné komise. Int. Mathematical Union. Int. Council of Industrial and Applied Mathematics. Institute of Statistics Citation Statistics zpráva společné komise Int. Mathematical Union Int. Council of Industrial and Applied Mathematics Institute of Statistics Citace ze zadání: The drive towards more transparency and accountability

Více

Správní právo pojem, zařazení, úloha, předmět, systém, prameny. Ústavní základy a právní regulace veřejné správy.

Správní právo pojem, zařazení, úloha, předmět, systém, prameny. Ústavní základy a právní regulace veřejné správy. BEP302Zk Veřejná správa v ČR a v Evropě Správní právo pojem, zařazení, úloha, předmět, systém, prameny. Ústavní základy a právní regulace veřejné správy. Evropské správní právo. (3. 10. 2017) JUDr. Veronika

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Aplikácia viac ekonomického prístupu v oblasti vertikálnych obmedzení

Aplikácia viac ekonomického prístupu v oblasti vertikálnych obmedzení Aplikácia viac ekonomického prístupu v oblasti vertikálnych obmedzení Milan Brouček* Protimonopolný úrad Slovenskej republiky European Commission, DG Competition AKTUÁLNE TRENDY V SLOVENSKOM A EURÓPSKOM

Více

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 15.12.2009 KOM(2009)671 v konečném znění 2009/0179 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 15.12.2009 KOM(2009)671 v konečném znění 2009/0179 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.12.2009 KOM(2009)671 v konečném znění 2009/0179 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY kterým se dočasně odnímá zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu

Více

NOVÉ TRENDY VE VZDĚLAVÁNÍ VOJENSKÝCH PROFESIONÁLŮ MANAŽERŮ V ARMÁDĚ ČESKÉ REPUBLIKY

NOVÉ TRENDY VE VZDĚLAVÁNÍ VOJENSKÝCH PROFESIONÁLŮ MANAŽERŮ V ARMÁDĚ ČESKÉ REPUBLIKY NOVÉ TRENDY VE VZDĚLAVÁNÍ VOJENSKÝCH PROFESIONÁLŮ MANAŽERŮ V ARMÁDĚ ČESKÉ REPUBLIKY New Trends in Education of the Military Professional Managers in the Army of the Czech Republic pplk. Mgr. Janusz Mika,

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST INTEGROVANÁ BEZPEČNOST ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

CS004 - Vodohospodářská legislativa. CS004 - Vodohospodářská legislativa přednášky

CS004 - Vodohospodářská legislativa. CS004 - Vodohospodářská legislativa přednášky CS004 - Vodohospodářská legislativa CS004 - Vodohospodářská legislativa přednášky CS004 - Vodohospodářská legislativa Q&A??? Co víte o vodohospodářské legislativě? Setkali jste se s legislativou v praxi/brigádě?

Více

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU)

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) L 40/72 17.2.2017 ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2017/274 ze dne 10. února 2017, kterým se stanoví zásady pro poskytování zpětné vazby k plnění úkolů dílčích koordinátorů z vnitrostátních

Více

v období 2007-2013 Structural Funds and Their Impact on Rural Development in the Czech Republic in the Period 2007-2013

v období 2007-2013 Structural Funds and Their Impact on Rural Development in the Czech Republic in the Period 2007-2013 Strukturální fondy a jejich vliv na rozvoj venkova v ČR v období 2007-2013 Structural Funds and Their Impact on Rural Development in the Czech Republic in the Period 2007-2013 Jiří Kolman Summary In this

Více

SPRÁVA, POJMOVÁ VÝCHODISKA vedení, řízení, (ekonomická) péče o něco regulace, udržování v chodu záměrná činnost, sledující dosažení určitého cíle (úče

SPRÁVA, POJMOVÁ VÝCHODISKA vedení, řízení, (ekonomická) péče o něco regulace, udržování v chodu záměrná činnost, sledující dosažení určitého cíle (úče ÚVOD DO VEŘEJNÉ SPRÁVY Přednáška č. 1 VEŘEJNÁ SPRÁVA,, POJEM, CHARAKTERISTIKA PrF MU, září 2012 petr průcha, 2012 SPRÁVA, POJMOVÁ VÝCHODISKA vedení, řízení, (ekonomická) péče o něco regulace, udržování

Více

Management rozvoje lokální ekonomiky

Management rozvoje lokální ekonomiky Management rozvoje lokální ekonomiky Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. Příspěvek na konferenci Od regionálního ke globálnímu rozvoji, Vysoká škola regionálního rozvoje 21.5.2015 v Praze Management rozvoje

Více

Česká města v roce 2020: výzvy a strategie

Česká města v roce 2020: výzvy a strategie Česká města v roce 2020: výzvy a strategie Jaké problémy řeší města v tuzemsku a co budou řešit v budoucnu? Luděk Sýkora Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a

Více

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - B -

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - B - 1. Kdo se podílí na řízení v organizaci: a) personalisté, vrcholový management, liniový management b) vrcholový management, liniový management, personální agentura c) úřad práce, personalisté, vrcholový

Více

Rada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en)

Rada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en) Rada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en) 15831/14 PROCIV 100 COHAFA 120 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých

Více

MANAGEMENT I TEORIE ORGANIZOVÁNÍ ING. EVA ŠTĚPÁNKOVÁ

MANAGEMENT I TEORIE ORGANIZOVÁNÍ ING. EVA ŠTĚPÁNKOVÁ MANAGEMENT I TEORIE ING. EVA ŠTĚPÁNKOVÁ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070) Podstatou organizování je

Více

Co je sociální politika

Co je sociální politika 1 Co je sociální politika 1. Základní charakteristika základní pojmy 1.1 Sociální politika jako vědní (teoretická) disciplína Analýza procesů tvorby a realizace politik týkajících se vztahů občanů a sociálněekonomických

Více

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO)

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) Odborový svaz ECHO (dále jen svaz) je svobodné, demokratické, otevřené a na principech

Více

CS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0392/1. Pozměňovací návrh. Harald Vilimsky, Mario Borghezio za skupinu ENF

CS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0392/1. Pozměňovací návrh. Harald Vilimsky, Mario Borghezio za skupinu ENF 5.12.2018 A8-0392/1 1 Bod odůvodnění G G. vzhledem k tomu, že s globalizací vzrostla vzájemná závislost, kdy rozhodnutí přijatá v Pekingu nebo Washingtonu přímo ovlivňují naše životy; vzhledem k tomu,

Více

Quality Assurance in Adult Learning. RNDr. Jitka Kunčarová. Vysoká škola podnikání, a.s E-mail: Ujitka.kuncarova@vsp.cz

Quality Assurance in Adult Learning. RNDr. Jitka Kunčarová. Vysoká škola podnikání, a.s E-mail: Ujitka.kuncarova@vsp.cz 0BZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY VE VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH Quality Assurance in Adult Learning RNDr. Jitka Kunčarová Vysoká škola podnikání, a.s E-mail: Ujitka.kuncarova@vsp.cz 1BAbstrakt Pro zajišťování kvality vzdělávání

Více

Vypracovala: Juráš, Chovancová, David, advokáti v.o.s. sídlem Zlín, Lešetín IV/777, , PSČ: Mgr. Veronika Kopečková

Vypracovala: Juráš, Chovancová, David, advokáti v.o.s. sídlem Zlín, Lešetín IV/777, , PSČ: Mgr. Veronika Kopečková L E G I S L A T I V N Í ZM Ě N Y Novelizace zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (tzv. zákon proti praní špinavých peněz) Vypracovala:

Více

Celokrajské strategické řízení příspěvkových organizací, návrh pravidel rady kraje

Celokrajské strategické řízení příspěvkových organizací, návrh pravidel rady kraje Celokrajské strategické řízení příspěvkových organizací, návrh pravidel rady kraje Zdeněk Kadlec, ředitel Krajského úřadu Kraje Vysočina Komplexní, konečná odpovědnost Kdo je nositelem komplexní, konečné

Více

1. přednáška JUDr. Lukáš Potěšil, Ph.D. Zápatí prezentace

1. přednáška JUDr. Lukáš Potěšil, Ph.D. Zápatí prezentace Veřejná správa, pojem a charakteristika MP313Zk Úvod do studia veřejné správy 1. přednáška 24. 9. 2015 JUDr. Lukáš Potěšil, Ph.D. Zápatí prezentace Veřejná správa, pojem a charakteristika Pojem správy,

Více

Právní formy podnikání v ČR

Právní formy podnikání v ČR Bankovní institut vysoká škola Praha Právní formy podnikání v ČR Bakalářská práce Prokeš Václav Leden, 2009 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Bankovnictví Právní formy podnikání v ČR Bakalářská

Více

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne o zveřejňování informací o jednáních mezi členy Komise a organizacemi či osobami samostatně výdělečně činnými

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne o zveřejňování informací o jednáních mezi členy Komise a organizacemi či osobami samostatně výdělečně činnými EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 25.11.2014 C(2014) 9051 final ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 25.11.2014 o zveřejňování informací o jednáních mezi členy Komise a organizacemi či osobami samostatně výdělečně

Více

Social Media a firemní komunikace

Social Media a firemní komunikace Social Media a firemní komunikace TYINTERNETY / FALANXIA YOUR WORLD ENGAGED UČTE SE OD STARTUPŮ ANALYSIS -> PARALYSIS POUŽIJTE TO, CO ZNÁ KAŽDÝ POUŽIJTE TO, CO ZNÁ KAŽDÝ POUŽIJTE TO, CO ZNÁ KAŽDÝ POUŽIJTE

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI školní vzdělávací program PLACE HERE Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav 293 80 Název ŠVP Platnost 1.9.2009 Dosažené vzdělání Střední vzdělání s maturitní zkouškou Název RVP Délka studia v

Více

Nejvýznamnější teorie vzniku

Nejvýznamnější teorie vzniku Společnost a stát Stát stát politická forma organizace společnosti. Specifické znaky, kterými se stát liší od ostatních, nestátních politických organizací jsou: organizace podle území; státní moc, tj.

Více

Právo životního prostředí pojem, systém, principy v mezinárodním a evropském kontextu. Jana Dudová

Právo životního prostředí pojem, systém, principy v mezinárodním a evropském kontextu. Jana Dudová Právo životního prostředí pojem, systém, principy v mezinárodním a evropském kontextu Jana Dudová Pojem životní prostředí Životní prostředí - realita světa ( jeho části), která svými vlastnostmi umožňuje

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT Výbor pro právní záležitosti PRACOVNÍ DOKUMENT

EVROPSKÝ PARLAMENT Výbor pro právní záležitosti PRACOVNÍ DOKUMENT EVROPSKÝ PARLAMENT 2014 2019 Výbor pro právní záležitosti 5.3.2015 PRACOVNÍ DOKUMENT k doporučením Evropské komisi ohledně jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) Výbor pro

Více

Vývoj vědeckého myšlení

Vývoj vědeckého myšlení Vývoj vědeckého myšlení Systémovost logistického řešení je spjata se schopností řešit komplexy navzájem souvisejících úkolů. V rámci vývoje vědeckého myšlení uvádí americký autor Waren Weaver tři vývojová

Více

KE SPECIFICE KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ V OBLASTI VEŘEJNÉ SPRÁVY "CRISIS MANAGEMENT" IN THE STATE ADMINISTRATION

KE SPECIFICE KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ V OBLASTI VEŘEJNÉ SPRÁVY CRISIS MANAGEMENT IN THE STATE ADMINISTRATION KE SPECIFICE KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ V OBLASTI VEŘEJNÉ SPRÁVY "CRISIS MANAGEMENT" IN THE STATE ADMINISTRATION Vladimír ČECHÁK Dostupné na http://www.population-protection.eu/attachments/042_vol4special_cechak.pdf.

Více

Strategický cíl 3. Prosperita

Strategický cíl 3. Prosperita Prosperující město 3.1 Služby města pro podnikání a investice zajišťující příliv investic a podporu podnikatelských aktivit 3.2 Pracovní příležitosti bez bariér cílem zlepšit možnosti účasti na trhu práce

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v moderních přístupech,

Více

EEA and Norway Grants. Norské fondy a fondy EHP

EEA and Norway Grants. Norské fondy a fondy EHP EEA Scholarship Programme & Bilateral Scholarship Programme The programme offers various options for scholarship funding of international institutional cooperation projects and mobilities among the Czech

Více

STATUT INSTITUTU PERSONALISTIKY FAKULTY PODNIKOHOSPODÁŘSKÉ VŠE V PRAZE

STATUT INSTITUTU PERSONALISTIKY FAKULTY PODNIKOHOSPODÁŘSKÉ VŠE V PRAZE STATUT INSTITUTU PERSONALISTIKY FAKULTY PODNIKOHOSPODÁŘSKÉ VŠE V PRAZE Preambule Institut personalistiky je odborným pracovištěm Fakulty podnikohospodářské zřízeným ve smyslu čl. 5 Statutu Fakulty podnikohospodářské

Více

Etnografie a její specifika. Mgr. Zinaida Shevchuk

Etnografie a její specifika. Mgr. Zinaida Shevchuk Etnografie a její specifika Mgr. Zinaida Shevchuk Etnografie cíle výzkumu Etnografie je metodologii, která má za cíl provádět analýzu sociálních skupin, společnosti a instituci. Původní cíl -- popisování

Více

Management regionálního rozvoje v České republice

Management regionálního rozvoje v České republice Management regionálního rozvoje v České republice Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. Vysoká škola regionálního rozvoje v Praze XVIII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách 17. 19. června 2015 Hotel Rustikal,

Více

Souhrnný monitoring médií CFA Society Forecasting Dinner. Sledované období: Zpracováno dne:

Souhrnný monitoring médií CFA Society Forecasting Dinner. Sledované období: Zpracováno dne: Souhrnný monitoring médií CFA Society Forecasting Dinner Sledované období: 27. 2. 28. 3. 2013 Zpracováno dne: 29. 3. 2013 Obsah: 1. Investujeme.cz Pomůže Temelín růstu a II. pilíř půstu?...3 2. Měšec.cz

Více

Základy státoprávní teorie 2

Základy státoprávní teorie 2 Základy státoprávní teorie 2 Otázka číslo: 1 Soudce: je jmenován do funkce prezidentem republiky na dobu časově omezenou je jmenován na dobu časově neomezenou může jím být jmenován kterýkoliv občan, který

Více

Fáze 3: Implementace veřejných politik

Fáze 3: Implementace veřejných politik Fáze 3: Implementace veřejných politik Osmá lekce kursu Veřejná politika Martin Potůček O čem bude tato přednáška? Pojem implementace Teoretické modely implementace Aktéři implementace Problémy implementace

Více

Karta předmětu prezenční studium

Karta předmětu prezenční studium Karta předmětu prezenční studium Název předmětu: Management v hospodářské praxi II (MHPII) Číslo předmětu: 545- Garantující institut: Garant předmětu: Institut ekonomiky a systémů řízení doc. Ing. Michal

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám. doc. Michal Kaplánek

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám. doc. Michal Kaplánek SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám doc. Michal Kaplánek Místo sociální pedagogiky v kontextu vědy i praxe Terminologický problém (teorie praxe) Používání stejného pojmu pro vědu i praxi,

Více

POL 181 Co je věda? A co je podstatou výzkumu?

POL 181 Co je věda? A co je podstatou výzkumu? POL 181 Co je věda? A co je podstatou výzkumu? Věda jako kriminalistika Věda Možná pojetí vědy: Individualistické, úzké individuální aktivita, cílem pozorovat, popsat a vysvětlit (sociální) realitu, porozumět

Více

8361/17 mp/kno 1 DG B 2B

8361/17 mp/kno 1 DG B 2B Rada Evropské unie Brusel 25. dubna 2017 (OR. en) 8361/17 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 25. dubna 2017 Příjemce: Delegace Č. předchozího dokumentu: 7783/17 + ADD 1 Předmět:

Více

ROZVOJ PŘÍRODOVĚDNÉ GRAMOTNOSTI ŽÁKŮ POMOCÍ INTERAKTIVNÍ TABULE

ROZVOJ PŘÍRODOVĚDNÉ GRAMOTNOSTI ŽÁKŮ POMOCÍ INTERAKTIVNÍ TABULE ROZVOJ PŘÍRODOVĚDNÉ GRAMOTNOSTI ŽÁKŮ POMOCÍ INTERAKTIVNÍ TABULE Eva HEJNOVÁ, Růţena KOLÁŘOVÁ Abstrakt V příspěvku je prezentováno další z řady CD (Vlastnosti látek a těles) určených pro učitele základních

Více

Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu)

Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu) Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu) 1. Mezinárodní vztahy a jejich specifický charakter Mezinárodní vztahy představují složitý a dynamicky se vyvíjející systém a jejich zkoumání

Více

ZALOŽENÍ ČESKÉ VĚTVE SVĚTOVÉ PODNIKATELSKÉ RADY PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ. Petr J. Kalaš Česká Manažérská Asociace Golem Club 19.1.

ZALOŽENÍ ČESKÉ VĚTVE SVĚTOVÉ PODNIKATELSKÉ RADY PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ. Petr J. Kalaš Česká Manažérská Asociace Golem Club 19.1. ZALOŽENÍ ČESKÉ VĚTVE SVĚTOVÉ PODNIKATELSKÉ RADY PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ Petr J. Kalaš Česká Manažérská Asociace Golem Club 19.1.2012 INICIATIVA ČMA: ZÁMĚR, CÍLE Záměr: Cíl: Znovuobnovit činnost české pobočky

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

EVROPSKÁ RADA PRÁVNÍ ZÁKLAD HISTORIE ORGANIZACE

EVROPSKÁ RADA PRÁVNÍ ZÁKLAD HISTORIE ORGANIZACE EVROPSKÁ RADA Evropská rada, kterou tvoří hlavy států či předsedové vlád členských států, dává Evropské unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politické směry. Jejím členem, bez hlasovacího

Více

Hodnocení rizikovosti klienta

Hodnocení rizikovosti klienta Hodnocení rizikovosti klienta Pavel Polášek ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB 6. 4. 2017 Obsah 1. Nové požadavky na "hodnocení rizik" (RBA) 2. Hodnocení rizik na úrovni České republiky 3. Hodnocení

Více

I společnost potřebuje inovovat

I společnost potřebuje inovovat I společnost potřebuje inovovat Prof. PhDr. Martin Potůček, CSc. MSc., Centrum pro sociální a ekonomické strategie FSV UK (http://www.martinpotucek.cz) Manažerská konference Flexibilní a inovativní firma

Více

KRIZOVÁ LEGISLATIVA DE LEGE FERENDA (NĚKTERÉ ASPEKTY)

KRIZOVÁ LEGISLATIVA DE LEGE FERENDA (NĚKTERÉ ASPEKTY) KRIZOVÁ LEGISLATIVA DE LEGE FERENDA (NĚKTERÉ ASPEKTY) Plk. doc. JUDr. František Vavera, Ph.D. Ministerstvo vnitra generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Fakulta právnická Západočeské univerzity

Více

Aktuální situace mezi novináři v České Republice Present situation of journalism in the Czech Republic

Aktuální situace mezi novináři v České Republice Present situation of journalism in the Czech Republic Aktuální situace mezi novináři v České Republice Present situation of journalism in the Czech Republic Odborový svaz novinářů a pracovníků médií v České republice ve spolupráci s Evropskou federací novinářů

Více

Aktivita mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji na podporu mobility výzkumných pracovníků a pracovnic MOBILITY

Aktivita mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji na podporu mobility výzkumných pracovníků a pracovnic MOBILITY Aktivita mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji na podporu mobility výzkumných pracovníků a pracovnic MOBILITY Identifikační údaje aktivity, její členění, termín vyhlášení, doba trvání Název aktivity

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Témata ze SVS ke zpracování

Témata ze SVS ke zpracování Témata ze SVS ke zpracování Psychologie. Člověk jako jedinec: Psychologie osobnosti Vývojová psychologie (etapy lidského života od prenatálního období až po smrt, vč. porodu) Učení, rozvoj osobnosti, sebevýchova

Více

Organizační chování. Poslání a cíle organizace

Organizační chování. Poslání a cíle organizace Organizační chování Poslání a cíle organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo

Více

Strategický management a strategické řízení

Strategický management a strategické řízení Přednáška č. 2 Strategický management a strategické řízení vymezení principů paradigmatu strategického managementu pojetí a obsah strategického managementu, strategie a strategické analýzy vymezení strategického

Více

Komunitní sociální práce z hlediska MPSV 24. února 2016, Praha

Komunitní sociální práce z hlediska MPSV 24. února 2016, Praha Komunitní sociální práce z hlediska MPSV 24. února 2016, Praha PhDr. Melanie Zajacová Oddělení koncepce sociální práce a vzdělávání Odbor sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení Ministerstvo

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-24

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-24 Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro rozvoj 2015/2104(INI) 3.9.2015 POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-24 Anna Záborská (PE564.990v01-00) Úloha EU v rámci OSN jak lépe dosáhnout cílů EU v oblasti zahraniční politiky

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných

Více

Základy teorie finančního práva. Charakteristika finančního práva

Základy teorie finančního práva. Charakteristika finančního práva Základy teorie finančního práva Charakteristika finančního práva Charakteristika finančního práva Veřejnoprávní povaha: teorie zájmová, mocenská, organická ad. Hybridní hraniční povaha Charakter předmětu

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

VÝVOJOVÉ TENDENCE V MĚŘENÍ FINANČNÍ VÝKONNOSTI A JEJICH

VÝVOJOVÉ TENDENCE V MĚŘENÍ FINANČNÍ VÝKONNOSTI A JEJICH VÝVOJOVÉ TENDENCE V MĚŘENÍ FINANČNÍ VÝKONNOSTI A JEJICH REFLEXE V MANAŽERSKÉM ÚČETNICTVÍ 1 Developmental Tendencies in Financial Performance Measurements and Its Impact on Management Accounting Úvod Zbyněk

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Veřejná správa a regionální rozvoj Metodický list číslo 1

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Veřejná správa a regionální rozvoj Metodický list číslo 1 Metodické listy pro kombinované studium předmětu Veřejná správa a regionální rozvoj Metodický list číslo 1 Cíl:Seznámení se s charakteristickými rysy soudobé evropské veřejné správy a jejím podílem na

Více

Organizační řád Centra pro otázky životního prostředí

Organizační řád Centra pro otázky životního prostředí Univerzita Karlova v Praze Organizační řád Centra pro otázky životního prostředí Preambule Zachování funkčních ekosystémů a z nich plynoucích ekosystémových služeb a adekvátního životního prostředí je

Více