Hospodářská a sociální rada (ECOSOC) Porušování lidských práv a zásad mezinárodního humanitárního práva

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Hospodářská a sociální rada (ECOSOC) Porušování lidských práv a zásad mezinárodního humanitárního práva"

Transkript

1 Výbor - Téma Hospodářská a sociální rada (ECOSOC) Porušování lidských práv a zásad mezinárodního humanitárního práva

2 1. Úvod ECOSOC Porušování lidských práv a zásad mezinárodního humanitárního práva PORUŠOVÁNÍ LIDSKÝCH PRÁV A ZÁSAD MEZINÁRODNÍHO HUMANITÁRNÍHO PRÁVA Lidská práva a jejich ochrana jsou dnes jedním z pilířů moderních demokratických států. Většina z nich definovala základní lidská práva a mechanismy jejich ochrany ve svých ústavách či jiných ústavních dokumentech. Logo k 60. výročí Všeobecné deklarace lidských práv Zdroj: Po vzniku Organizace spojených národů (dále jen OSN) po 2. světové válce dochází k rozvoji mezinárodněprávní ochrany základních lidských práv, které byly poprvé uvedeny v Chartě OSN 1 (1945) a později rozpracovány ve Všeobecné deklaraci lidských práv a svobod 2 (1948). V průběhu rozvoje mezinárodněprávního systému ve 2. polovině 20. století dochází k postupné právní kodifikaci a institucionalizaci ochrany lidských práv a tento proces pokračuje i nadále. Přes veškeré snahy OSN a dalších institucí jsme dnes stále svědky porušování či upírání základních lidských práv a v ozbrojených konfliktech stále dochází k porušování zásad mezinárodního humanitárního práva. Tyto skutečnosti jsou dnes jedním z klíčových důvodů pokračující snahy OSN a dalších, především nevládních organizací, o nalezení efektivnějších mechanismů na jejich ochranu. Od konce 2. světové války uplynulo již více jak 60 let a mezinárodněprávní ochrana lidských práv se mezitím stala samozřejmou součástí mezinárodní agendy. Přes veškeré snahy mezinárodního společenství o vyřešení této komplexní problematiky jsme dnes stále svědky velmi významných nedostatků v řešení této jistě složité problematiky. Dokud nebude ukončeno systematické porušování lidských práv v Tibetu ze strany vlády ČLR, nedojde k úplnému zákazu a účinné právní regulaci nepřijatelných praktik v některých věznicích (např. přiznané mučení v americké věznici Guantanámo 3 na Kubě) a nebude nalezeno dlouhodobě stabilní řešení mnoha dalších lidsko-právních excesů po celém světě, nebude tato kapitola mezinárodněprávních dějin nikdy uzavřena. 1 Charta Organizace spojených národů a Statut Mezinárodního soudního dvora (čs. překlad): 2 Všeobecná deklarace lidských práv (čs. překlad): 3 Internetový článek agentury Mediafax, Vězně na Guantánamu jsme mučili, přiznává americká soudkyně : Pražský model OSN XIV. ročník (2008/2009) 2

3 2. Přehled kodifikace ochrany lidských práv 2.1. Počátky kodifikace ochrany lidských práv do 2. světové války Lidská práva lze definovat např. jako souhrn základních práv a svobod, které jsou přisuzovány každému člověku bez rozdílu. Tato práva jsou nedělitelná a nezcizitelná. Většina moderních demokratických států (včetně ČR) garantuje tato práva a svobody ústavou (tj. právními normami nejvyšší právní síly). Počátky kodifikace ochrany lidských práv spadají do středověku, kdy roku 1215 byla anglickým králem Janem podepsána Velká listina práv a svobod (orig. Magna charta libertatum 4 ). Tento právní dokument, který omezoval pravomoc panovníka vůči jeho poddaným, byl vzorem několika ústavních dokumentů (např. Ústava Spojených států amerických 5 ). Mnohé pozdější kodifikace převzaly ustanovení o právu na legitimní zacházení 6 z 2. rekodifikace Velké listiny práv a svobod 7 z roku 1297 a dále tuto problematiku rozpracovaly. Tento dokument byl rovněž významným zdrojem rozvoje anglického obyčejového práva. Dalším významným obdobím v rozvoji ochrany lidských práv je 2. polovina 18. století. Toto období je charakteristické přechodem z éry osvícenství k modelům liberálních demokracií, a to ve vznikajících Spojených státech amerických a ve Francii. V souvislosti s touto společenskou změnou se zde objevuje snaha o rozšíření ochrany základních práv na široké vrstvy obyvatelstva. V této době jsou také formulovány některé významné dokumenty právně-ústavního charakteru, tj. Listiny práv vydávané některými státy ve vznikajících Spojených státech amerických (vstoupili v platnost v roce 1791), a dále Deklarace člověka a občana 8 z roku 1789 ve Francii, která ještě v průběhu Velké francouzské revoluce doznala několika rekodifikací. Problém některých těchto kodifikací tkvěl v nedokonalé právní úpravě, do které byly začleněny. Ta často znemožňovala automatickou aplikaci obsahu těchto norem. V mnoha evropských zemích bylo zavedeno plné hlasovací právo pro všechny muže teprve na přelomu 19. a 20. století, ženám bylo plně přiznáváno postupně, povětšinou až po 1. světové válce. Na příkladu Spojených států amerických lze ukázat následující: 1. otroctví bylo zrušeno teprve po válce Severu proti Jihu (na federální úrovni zrušeno 13. dodatkem Ústavy USA roku 1865); 2. černošské obyvatelstvo se dočkalo všeobecné rovnosti v lidských právech až ve 2. polovině 20. století. Hlavní rozdíl však od dnešní mezinárodní ochrany lidských práv a výše zmíněných historických dokumentů garantující mnohá práva a svobody různým vybraným skupinám, lze spatřovat právě v univerzalitě dnešního pojetí, tedy garanci široké palety základních práv skutečně pro všechny lidi na světě. Již nikoli privilegovaná šlechta a její vztah k panovníkovi, již nikoli jen bílý svobodný muž (jako např. i v případě francouzské Deklarace), ale i ženy, i lidé nesvobodní, i lidé jiné než křesťanské víry, i osoby s jinou barvou pletí atd. mají dnes na mezinárodní úrovni zaručena stejná lidská práva. Po 1. světové válce vznikla Společnost národů jako první univerzálně koncipovaná mezinárodní organizace, která však neměla ochranu lidských práv jako jeden ze svých cílů. Na tuto organizaci odkazující se Organizace spojených národů již měla tento bod, ochranu lidských práv, jako jeden z hlavních cílů či poslání. 4 Komentovaný anglický překlad Magna charta libertatum z roku 1215: 5 Ústava Spojených států amerických (orig.): 6 Podezřelý nebo stíhaný je lidská bytost a má právo na důstojné a humánní zacházení. 7 Oficiální text Magna charta libertatum z roku 1297: 8 Encyklopedie Wikipedie, heslo Deklarace práv člověka a občana : Pražský model OSN XIV. ročník (2008/2009) 3

4 2.2. Kodifikace ochrany lidských práv po 2. světové válce V reakci na hospodářské, politické, a především pak společenské důsledky 2. světové války došlo k akceleraci procesu kodifikace ochrany lidských práv po celém světě. K jeho rozvoji docházelo i v rámci jednotlivých národních právních řádů, do kterých se implementovaly části právně nezávazných dokumentů přijatých OSN, jako např. Všeobecná deklarace lidských práv z roku Tento proces označil Harald Christian Scheu v článku Všeobecná deklarace lidských práv ve světle vývoje mezinárodního práva za revoluční. Porovnává zde změny paradigmatu mezinárodního práva v období od přelomu 19. a 20. století do 2. světové války se stavem po 2. světové válce. Zatímco klasické paradigma mezinárodního práva do 2. světové války zdůrazňovalo, že úpravy práv a povinností podle mezinárodního práva přísluší jednotlivým státům a vnímalo jednotlivce jako objekt, nikoliv jako subjekt, za který byl považován po revoluční změně paradigmatu po 2. světové válce. V souvislosti s touto změnou statusu jednotlivce v systému mezinárodního práva dochází k vytvoření sítě mezinárodních institucí přístupných již samotným jednotlivcům 9. Za první moderní koncepci ochrany lidských práv lze považovat Chartu OSN z roku 1945, resp. některé její části upravující mezinárodněprávní problematiku ochrany lidských práv. Konkrétně v její Preambuli se lze dočíst, že státy signující tento dokument jsou odhodlány prohlásit znovu svou víru v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osobnosti, v rovná práva mužů i žen a národů velkých i malých 10 a zároveň vytvořit poměry, za nichž mohou být zachovány spravedlnost a úcta k závazkům plynoucím ze smluv a jiných pramenů mezinárodního práva 11. V kontextu historické zkušenosti lze již zde zřetelně vidět posun v mezinárodněprávním vnímání ochrany lidských práv. V kapitole I Charty OSN jsou definovány cíle OSN, které však pro svůj univerzální charakter vyžadují podrobnější právní úpravu obsaženou v kapitolách II - XV, definující a zakotvující institucionální rámec celé organizace. Hlavní konkrétní pravomoci v této oblasti jsou svěřeny například Valnému shromáždění a Hospodářské a sociální radě. Je však třeba stále brát na zřetel, že se nejedná o kodifikaci ochrany lidských práv jako takovou a s výjimkou nařízení Rady bezpečnosti se v případě dokumentů Valného shromáždění a Hospodářské a sociální rady jedná pouze o doporučení zmíněné pravomoci jim svěřené jsou tedy velmi omezené. V roce 1948 došlo k přijetí Všeobecné deklarace lidských práv, (dalšího) významného lidsko-právního dokumentu OSN, který upravoval již pouze specifickou oblast ochrany lidských práv. Tato deklarace označila všechny lidské bytosti za svobodné a rovnoprávné bez ohledu na pohlaví, rasu a politickou či náboženskou příslušnost. Problém vynutitelnosti zásad a principů v tomto dokumentu tkví v jeho právní nezávaznosti, který v praxi nezakládá možnost vynutitelnosti dodržování práv a zásad v dokumentu obsažených a zároveň ani nestanoví sankce v případě jejich porušení. Přesto v historickém kontextu klademe velký důraz právě na tento dokument, protože právě on byl inspirací pro kodifikace různých lidsko-právních katalogů po celém světě a jeho součásti lze dnes nalézt v ústavách mnoha států světa. Navíc některá z ustanovení Všeobecné deklarace jsou dnes považována za součást mezinárodního obyčejového práva. Zatímco Všeobecná deklarace lidských práv v roce 1948 zahrnovala jak práva tzv. první generace (práva občanská a politická), tak i práva tzv. druhé generace (právo na vzdělání, na práci, na důstojné bydlení, přístup ke zdravotní péči atd. a další hospodářská, sociální a kulturní práva), byla tato jednotná úprava rozdělena v roce 1966 na 2 samostatné dokumenty, a to konkrétně na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech 12 a na Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech 13. Do obou paktů bylo navíc začleněno právo tzv. třetí generace Více v plném znění článku Všeobecná deklarace lidských práv ve světle vývoje mezinárodního práva, publikovaném v časopise Mezinárodní politika, č. 12/2008, str Charta Organizace spojených národů a Statut Mezinárodního soudního dvora (čs. překlad), str. 4: 11 tamtéž 12 Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (čs. překlad): 13 Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (čs. překlad): Pražský model OSN XIV. ročník (2008/2009) 4

5 K významným regionálním kodifikacím ochrany lidských práv řadíme evropskou Úmluvu o ochraně lidských práv a svobod 15 z roku 1950, Americkou úmluvu o lidských právech 16 z roku 1969 dále Africkou chartu práv lidí a národů 17 z roku 1981, která z pochopitelných důvodů akcentuje práva výše zmíněné třetí generace. V roce 1993 proběhlo ve Vídni zasedání Světové konference o lidských právech, od které se očekávalo možné zjednodušení stávajícího mezinárodněprávního systému ochrany lidských práv, avšak tato očekávání z velké části nebyla naplněna. Konference a její dílčí dokumenty byly zastíněny neklidnými událostmi v tehdejší Jugoslávii a dalšími ozbrojenými konflikty ve světě. Ve svém důsledku toto zasedání celý systém nejenže nezjednodušilo, ale přidalo do něj novou instituci Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva 18. V roce 2006 došlo k vytvoření Rady OSN pro lidská práva 19, která měla nahradit institucionálně níže postavenou Komisi OSN pro lidská práva. K obecnému charakteru moderního pojetí ochrany lidských práv lze ještě poznamenat, že výše zmíněnými dokumenty proklamovaná univerzalita není (vždy chápána jako) absolutní. Na straně euroatlantické civilizace došlo za poslední půlstoletí k evidentnímu rozvoji lidských práv a jejich ochrany, na straně druhé na světě existují rozsáhlé oblasti civilizace, které odmítají předloženou koncepci lidských práv principielně uznat a označují ji za kulturně podmíněnou a pro ně nevhodnou. 20 V praxi jsou proto v mnoha zemích světa lidská práva právně nezaručena či přímo ignorována. Některé státy přiznávají např. méně práv ženám než mužům, v totalitních režimech jsou zase všem občanům odepírána základní politická práva atp. Současná doktrína mezinárodního práva již není úzce zaměřena na evropské země, je zde vidět snaha o postupné zapojování mimoevropských a nekřesťanských států do tohoto systému, což je nezbytný předpoklad pro naplnění výše zmíněné univerzálnosti mezinárodněprávní ochrany lidských práv. 3. Organizace a instituce zabývající se ochranou lidských práv Po 2. světové válce v souvislosti se vznikem OSN a mnoha dalších přidružených institucí došlo k vytvoření mechanismů umožňujících monitoring dodržování lidských práv. Kromě OSN tuto úlohu plní také Mezinárodní organizace práce 21, Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) 22, Světová zdravotnická organizace (WHO) 23 a další. Na regionální úrovni došlo taktéž k vypracování komplexních modelů ochrany lidských práv, asi nejdokonalejším je systém evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, vyhlášené roku 1950 pod záštitou mezivládní organizace Rada Evropy 24. V centru tohoto systému stojí Evropský soud pro lidská práva 25 ve Štrasburku, kam každoročně proudí několik desítek tisíc štízností. Tento soud má v kompetenci závazně rozhodovat spory týkající se výkladu Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a svobod. 14 Práva třetí generace je neoficiálním pojmem zahrnujícím široké spektrum práv mj. občanských a sociálních, patří do kategorie tzv. soft law, tj. normy upravující tato práva nemají právní závaznost. Mezi tato práva se řadí právo na hospodářský a sociální rozvoj, právo na přírodní zdroje aj. 15 Úmluva o ochraně lidských práv a základní svobod (čs. překlad): 5D3D-46EB-8C13-4F3262F9E20B/0/CzechTch%C3%A8que.pdf 16 Oficiální stránky Americké úmluvy o lidských právech na webové stránce Organizace amerických států: 17 Africká charta lidských práv (orig.): 18 Oficiální stránky Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva: 19 Oficiální stránky Rady OSN pro lidská práva: 20 Neznamená to však, že by tyto argumenty zmenšovaly hodnotu těchto závazků. 21 Mezinárodní organizace práce, základní informace na stránkách MPSV ČR: oficiální stránky (orig.): 22 Oficiální stránky Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO): 23 Oficiální stránky Světové zdravotnické organizace (WHO): 24 Oficiální stránky Rady Evropy: 25 Oficiální stránky Evropského soudu pro lidská práva: Pražský model OSN XIV. ročník (2008/2009) 5

6 Pod hlavičkou Organizace amerických států 26 a Africké unie 27 postupem času vznikaly obdobné, ale mnohem méně efektivní modely ochrany lidských práv podobné tomu evropskému, avšak zohledňující dané teritoriální rozdíly. V neposlední řadě svou významnou roli v procesu mezinárodní ochrany lidských práv sehrávají nevládní organizace. Jejich aktivity směřují zejména do oblasti monitoringu dodržování lidských práv i v těch nejméně dostupných částech světa, šíří informace o mezinárodních standardech (např. Human Rights Watch, Amnesty International; v oblasti mezinárodního humanitárního práva pak např. Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce), mobilizují veřejnost v rámci mediálních kampaní a celkově tak dotvářejí mezinárodní systém ochrany lidských práv prostřednictvím atributů občanské participace na globálním společenském životě. 4. Mezinárodní humanitární právo a mechanismy jeho ochrany 4.1. Úvod do problematiky MHP vysvětlení pojmů MHP, MVČK, stručná definice MHP Mezinárodní humanitární právo (HMP) tvoří významnou část mezinárodního práva veřejného. Je souborem pravidel, která v době ozbrojeného konfliktu chrání osoby, jež se (již) neúčastní ozbrojeného konfliktu a omezují způsoby a prostředky vedení války 28. Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) 29 termínem humanitární právo aplikovatelné za ozbrojených konfliktů označuje ta pravidla mezinárodního práva (smluvního nebo obyčejového charakteru), která jsou zvláště zaměřena na řešení záležitostí humanitární povahy přímo vyplývajících z ozbrojených konfliktů mezinárodní nebo vnitrostátní povahy. Tato pravidla omezují z humanitárních důvodů právo stran v konfliktu používat libovolné způsoby a prostředky vedení války a chrání osoby a majetek, které jsou nebo by mohly být konfliktem zasaženy 30. Pokud bychom měli ve třech stručných bodech definovat MHP: 1. dovoleným cílem ozbrojeného útoku se mohou stát pouze kombatanti 31 ; 2. nekombatanti 32 a civilní objekty musejí být za všech okolností respektováni; 3. strany v konfliktu nesmějí používat zbytečné násilí. Výrazy mezinárodní humanitární právo, právo ozbrojených konfliktů a válečné právo mohou být považovány za synonyma. Mezinárodní organizace, univerzity a státy upřednostňují spíše pojem mezinárodní humanitární právo (nebo humanitární právo), druhé dva termíny jsou běžněji používané v rámci ozbrojených sil. 33 Dnešní MHP se někdy rozděluje na dvě odlišné oblasti Ženevské a Haagské právo. Ženevské právo neboli humanitární právo v užším slova smyslu je určeno na ochranu příslušníků ozbrojených sil, kteří se přímo nebo již neúčastní boje, a osob, které se aktivně nepodílejí na nepřátelských akcích, zejména civilistů. 26 Oficiální stránky Organizace amerických států: 27 Oficiální stránky Africké unie: 28 Definice pojmu Mezinárodní humanitární právo: Publikace Mezinárodní humanitární právo vydaná pro potřeby účastníku interního kurzu MHP pro členy Českého Červeného kříže, str Oficiální stránky Mezinárodního výboru Červeného kříže: 30 Publikace Mezinárodní humanitární právo vydaná pro potřeby účastníku interního kurzu MHP pro členy Českého Červeného kříže, str příslušník ozbrojených sil s bojovým posláním 32 např. lékaři, duchovní 33 Publikace Mezinárodní humanitární právo vydaná pro potřeby účastníku interního kurzu MHP pro členy Českého Červeného kříže, str. 3 Pražský model OSN XIV. ročník (2008/2009) 6

7 Haagské právo neboli válečné právo zase stanoví práva a povinnosti stran v konfliktu při provádění vojenských operací a omezuje způsoby a prostředky vedení války. Dodatkové protokoly přijaté v roce 1977 k Ženevským úmluvám z roku 1949 obě oblasti MHP do značné míry spojily, rozdíl mezi nimi je tedy nyní spíše historické a didaktické povahy. 5. Základní prameny MHP K hlavním pramenům smluvního mezinárodního humanitárního práva v současné době patří: Čtyři Ženevské úmluvy na ochranu obětí války (1949) o Ženevská úmluva I o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli o Ženevská úmluva II o zlepšení osudu raněných, nemocných a trosečníků ozbrojených sil na moři o Ženevská úmluva III o zacházení s válečnými zajatci o Ženevská úmluva IV o ochraně civilních osob za války Dodatkové protokoly ke čtyřem Ženevským úmluvám (1977) o Protokol I o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů o Protokol II o ochraně obětí ozbrojených konfliktů nemajících mezinárodní charakter Úmluva o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní, které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mít nerozlišující účinky (1980) - doplněná protokoly: o Protokol I o nezjistitelných střepinách o Protokol II o zákazu nebo omezení použití min, nástrah a jiných prostředků o Protokol III o zákazu nebo omezení použití zápalných zbraní Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení (1993) Protokol o oslepujících laserových zbraních (Protokol IV- nový) k Úmluvě z roku 1980 (1995) Revidovaný protokol o zákazu nebo omezení použití min, nástrah a jiných prostředků (Protokol II- revidovaný) k Úmluvě z roku 1980 (1996) Úmluva o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení (1997) Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám (1949) o dalším mezinárodním rozeznávacím znaku (Červený krystal) (2005) 6. Principy a základní pravidla MHP Obecné principy MHP jsou jakousi základní kostrou, na kterou později navázal MVČK formulací 7 pravidel shrnujících podstatné prvky MHP. Princip rozlišování ukládá stranám konfliktu za všech okolností povinnost rozlišovat mezi kombatanty a vojenskými objekty na straně jedné a nekombatanty a civilními objekty na straně druhé, vést útok přitom mohou pouze proti první skupině. Dalším principem je lidskost a válečná účelnost snahou MHP je nalézt rovnováhu mezi zdánlivě neslučitelnými požadavky diktovanými prostou lidskostí a vojenskými potřebami. Třetím principem je předcházení zbytečnému strádání omezující způsoby a prostředky vedení ozbrojeného konfliktu. MHP zakazuje působit zbytečné strádání a uchylovat se k ničení nepřiměřenému cílům boje, jimiž může být pouze oslabení nebo likvidace vojenského potenciálu nepřítele. Posledním principem je proporcionalita upravující způsoby a prostředky vedení války a jejich přiměřenost situaci a sledovanému cíli. To platí především v případech, kdy MHP nestanoví jednoznačné absolutní zákazy či práva. Pražský model OSN XIV. ročník (2008/2009) 7

8 MVČK formuloval sedm pravidel, která stručně shrnují podstatné prvky MHP. Soupis pravidel vznikl především proto, aby usnadnil šíření MHP. 1) Osoby, které se přímo nebo již neúčastní nepřátelských akcí, mají právo na respektování svého života i fyzické a morální integrity. Musejí být za všech okolností chráněny a musí s nimi být zacházeno lidsky, bez jakéhokoli nepříznivého rozlišování. 2) Je zakázáno zabít nebo zranit protivníka, který se vzdává nebo se již nemůže účastnit boje. 3) Ranění a nemocní musejí být sbíráni a ta strana konfliktu, která je má v moci, se o ně musí postarat. Zdravotnický personál a zdravotnická zařízení, transporty a vybavení musejí být ušetřeny.červený kříž a červený půlměsíc na bílém poli představuje pro tyto osoby a objekty ochranný znak, který je nutno respektovat. 4) Zajatí kombatanti a civilisté, kteří se ocitnou v moci nepřátelské strany, mají právo na respektování svého života, důstojnosti, osobních práv a politického, náboženského i jiného přesvědčení. Musejí být chráněni proti veškerému násilnému a represivnímu jednání. Mají právo na výměnu zpráv se svými rodinami a na obdržení pomoci. 5) Každému musejí být poskytnuty základní procesní záruky a nikdo nesmí být činěn odpovědným za skutky, které nespáchal. Nikdo také nesmí být vystaven fyzickému a duševnímu týrání, ani krutému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. 6) Strany v konfliktu, ani členové jejich ozbrojených sil nemají neomezené právo volit způsoby a prostředky vedení války. Je zakázáno používat takové způsoby a prostředky, které by mohly způsobit zbytečné ztráty nebo přílišné strádání. 7) Strany v konfliktu musejí vždy rozlišovat mezi civilním obyvatelstvem a kombatanty za účelem ušetření civilního obyvatelstva. Civilní obyvatelstvo jako celek, ani jednotliví civilisté nesmějí být terčem útoku, ten lze vést jedině proti vojenským cílům Působnost MHP Mezinárodní humanitární právo je použitelné ve dvou typech konfliktů, a to v mezinárodních ozbrojených konfliktech a v konfliktech vnitrostátních. Na situace vnitřních nepokojů a napětí se normy MHP nevztahují. Regulují je ustanovení jednotlivých vnitrostátních právních řádů, které ale musí být v souladu s mezinárodním právem lidských práv. MVČK si za všech okolností uchovává právo iniciativy, které mu umožňuje nabídnout stranám v konfliktu své služby, zejména pokud jde o pomoc obětem konfliktu. Jeho nabídka není zásahem do vnitřních záležitostí státu, protože ji předvídá humanitární právo. Závažná porušení pravidel mezinárodního humanitárního práva mohou představovat tzv. mezinárodní zločiny. Spáchané mezinárodní zločiny jsou trestatelné nejen dle vnitrostátního práva (trestní právo) jednotlivých států, ale také na mezinárodní úrovni. Právě mezinárodní trestní právo je výraznou pomůckou při prosazování dodržování MHP. Trestní stíhání osob, které se válečných zločinů dopustili, tedy může být uskutečňováno soudy jednotlivých států, ale mezinárodními orgány. Například v roce 1993 a 1994 byly rezolucemi Rady bezpečnosti OSN vytvořeny Mezinárodní trestní tribunály pro bývalou Jugoslávii a Rwandu 35, které mají za úkol soudit osoby obviněné z válečných zločinů spáchaných na území těchto zemí v polovině devadesátých let. 34 Publikace Mezinárodní humanitární právo: Otázky a odpovědi : str Oficiální stránky Mezinárodního trestního soudu: Pražský model OSN XIV. ročník (2008/2009) 8

9 Významným pokrokem na cestě prosazování MHP se stalo přijetí Statutu stálého Mezinárodního trestního soudu (tzv. Římský statut 36 ) v roce Statut vstoupil v platnost k 1. červenci 2002, soud pak začal fungovat od počátku roku Mezinárodní trestní soud má pravomoc soudit nejen válečné zločiny, ale i zločiny proti lidskosti, či zločin genocidia a významnou měrou by mohl přispět k ukončení beztrestnosti, která dosud často panuje. MHP také velmi úzce také souvisí s uprchlickým právem, které bylo ale podrobněji rozpracováno v backgroundu Rady pro lidská práva (HRC) Lidská práva v uprchlických táborech 37 pro III. workshop na letošním ročníku Pražského studentského summitu Aplikovatelnost MHP při operacích na udržení nebo vynucení míru uskutečňovaných OSN nebo pod její záštitou MHP se uplatňuje rovněž v případech, kdy členové vojenských jednotek vyslaných nebo zplnomocněných OSN použijí sílu proti organizovaným ozbrojeným silám. Dohoda o operacích na udržení míru, kterou OSN uzavírá s každým členským státem povolaným k vyslání kontingentu, stanoví, že musí být dodržováno humanitární právo i zásady a duch mezinárodních smluv aplikovatelných na jednání vojenských sil. Státy, jež poskytují vojenské jednotky pro tyto zásahy, musejí zajistit, aby vyslaní vojáci byli se smlouvami seznámeni. Na tyto případy se také vztahují vnitrostátní zákony a příslušné prováděcí předpisy. Operace na udržení míru (peace-keeping) vycházejí z kapitoly VI Charty OSN. Jejich cílem je zajistit dodržování příměří, respektování demarkačních linií, uzavření dohod o odsunu vojsk apod. V posledních letech se rámec operací rozšířil a dnes zahrnuje rovněž jiné úkoly, např. dohled při volbách, dodávky humanitární pomoci nebo pomoc při procesu národního usmíření. Operace na udržení míru se uskutečňují se souhlasem stran v konfliktu a použití síly v jejich rámci je možné pouze v případech legitimní sebeobrany. Operace na vynucení míru (peace-enforcement) vycházejí z kapitoly VII Charty OSN. Uskutečňují je ozbrojené jednotky jednotlivých států, skupiny států nebo regionální organizace - to vše ale s podmínkou, že k použití síly obdržely souhlas udělený na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Jednotky účastnící se operací na vynucení míru mají bojové poslání a jsou zmocněny k prosazení svého mandátu použít donucovací prostředky. V posledních letech se rozdíl mezi těmito dvěma typy operací poněkud stírá Mezinárodní humanitární právo a mezinárodní právo lidských práv Tyto dvě odvětví mezinárodního práva se vzájemně doplňují. Oba systémy se snaží chránit jednotlivce, činí tak ale za různých okolností a odlišnými způsoby. Humanitární právo působí v situacích ozbrojených konfliktů a má za úkol chránit oběti cestou omezení utrpení způsobeného válkou. Zaměřuje se především na péči o osoby, které se dostaly do rukou znepřátelené strany, a na způsob, jakým jsou prováděny nepřátelské akce. Lidská práva se uplatňují za všech okolností, ve válce i v míru. V období ozbrojeného konfliktu však státy mají možnost většinu z těchto práv omezit. Tato omezení ale nesmí být svévolná, musí být upravena zákonem, nesmí mít diskriminační dopady atd. Navíc některá práva nelze omezit vůbec: určitá nejzákladnější práva (např. zákaz mučení, zákaz otroctví, právo na život 38 ) a také lidská práva, kde to ani dost dobře nejde (např. právo na svobodu myšlení nebo náboženství). 36 Oficiální stránky Římského statutu Mezinárodního trestního soudu: 37 Background HRC pro III. WS III. PSS, Lidská práva v uprchlických táborech : 38 Neomezitelnost práva na život zde neznamená, že za ozbrojeného konfliktu je zakázáno zabíjet. Právo na život odpovídá povinnosti nezbavit člověka života svévolně, nezabíjet osoby konfliktu se neúčastnících (civilisté, váleční zajatci atd.), neprovádět nezákonné popravy apod. Naopak zákaz mučení a otroctví platí zcela a absolutně. Pražský model OSN XIV. ročník (2008/2009) 9

10 Lidská práva chrání jednotlivce, podporují jeho rozvoj a snaží se zabránit zvůli ze strany státu. Vymezením způsobů, jakým jsou prováděny vojenské operace, se nezabývají. Humanitární právo v zájmu svého dodržování vytváří mechanismy, které slouží ke kontrole jeho implementace a k předcházení jeho porušování. Klade důraz na spolupráci mezi stranami v konfliktu a kontakt mezi nimi se snaží zajišťovat prostřednictvím neutrálního subjektu, především MVČK. MHP, které se aplikuje výlučně v období ozbrojených konfliktů, poskytuje také základní právní záruky lidských práv (např. zákaz mučení či právo na spravedlivý proces). Vzhledem k tomu, že platnost jeho ustanovení nelze nijak pozastavit, zajišťuje tak MHP respekt k základním lidským právům i v době ozbrojeného konfliktu. Pražský model OSN XIV. ročník (2008/2009) 10

11 Zdroje: - Charta Organizace spojených národů a Statut Mezinárodního soudního dvora (čs. překlad): o - Všeobecná deklarace lidských práv (čs. překlad): o - Internetový článek agentury Mediafax, Vězně na Guantánamu jsme mučili, přiznává americká soudkyně : o - Komentovaný anglický překlad Magna charta libertatum z roku 1215: o - Ústava Spojených států amerických (orig.): o - Oficiální text Magna charta libertatum z roku 1297: o - Encyklopedie Wikipedie, heslo Deklarace práv člověka a občana : o Dana - Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (čs. překlad): o - Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (čs. překlad): o - Úmluva o ochraně lidských práv a základní svobod (čs. překlad): o - Oficiální stránky Americké úmluvy o lidských právech na webové stránce Organizace amerických států: o - Africká charta lidských práv (orig.): o - Oficiální stránky Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (orig.): o - Oficiální stránky Rady OSN pro lidská práva (orig.): o - Mezinárodní organizace práce - základní informace na stránkách MPSV ČR: o o oficiální stránky (orig.): - Oficiální stránky Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO): o - Oficiální stránky Světové zdravotnické organizace (WHO): o - Oficiální stránky Rady Evropy: o - Oficiální stránky Evropského soudu pro lidská práva: o - Oficiální stránky Organizace amerických států: o - Oficiální stránky Africké unie: o Pražský model OSN XIV. ročník (2008/2009) 11

12 - Oficiální stránky Organizace islámské konference: o - Oficiální stránky Mezinárodního výboru Červeného kříž (EN, FR): o - Publikace Mezinárodní humanitární právo: Otázky a odpovědi : o - Úplné znění Lieberova kodexu (orig.): o - Publikace Vzpomínky na Solferino, ČČK (čs. překlad): o - Webové stránky Českého červeného kříže - Co je to mezinárodní humanitární právo? : o - Oficiální stránky Mezinárodního trestního soudu: o - Oficiální stránky Římského statutu Mezinárodního trestního soudu: o - Background HRC pro III. ročník PSS, Lidská práva v uprchlických táborech : o rocnik/hrc/bgr_hrc_iii.pdf - Výroční zpráva neziskové organizace Human Rights Watch za rok 2008: o - Časopis Mezinárodní politika, č. 12/2008, články Všeobecná deklarace lidských práv ve světle vývoje mezinárodního práva - Publikace Mezinárodní humanitární právo vydaná pro potřeby účastníku interního kurzu MHP pro členy Českého Červeného kříže - Publikace Fakta a čísla OSN Základní údaje o Organizaci spojených národů, New York, Zpracované osobní materiály autora Pražský model OSN XIV. ročník (2008/2009) 12

13 Pražský model OSN XIV. ročník (2008/2009) 13

14 Asociace pro mezinárodní otázky využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno. Copyright (2003) The Associated Press (AP)-všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Zpracoval: Jakub Rybář Redakční úprava: Lucie Bednárová, Jiří Bejček, Jana Fabiánová, Michal Thim, Daniela Zrucká Grafická úprava a tech. spolupráce: David Petrbok Vydala Asociace pro mezinárodní otázky pro potřeby XIV. ročníku Pražského modelu OSN. AMO 2009 Pražský model OSN Asociace pro mezinárodní otázky, Žitná 27, Praha 1 Tel./fax: , IČ: »www.amo.czwww.studentsummit.cz«Pražský model OSN XIV. ročník (2008/2009) 14

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo Marek Jukl INTER ARMA CARITAS humanita a válka?? 2 humanita a válka?? Ano: mezinárodní humanitární právo Mezinárodní Červený kříž 3 Humanizace ozbrojeného konfliktu Důstojnost

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo Marek Jukl INTER ARMA CARITAS Humanizace ozbrojeného konfliktu Důstojnost lidské bytosti musí být respektována v každé době. Bez jakékoli diskriminace musí být učiněno vše

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo T4b) Vztah mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva lidských práv Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

AKTUÁLNÍ PROBLÉMY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA HUMANITÁRNÍHO T- 8 ASPEKTY VÁLEČNÉHO PRÁVA A OCHRANY ZÁKLADNÍCH LIDSKÝCH PRÁV.

AKTUÁLNÍ PROBLÉMY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA HUMANITÁRNÍHO T- 8 ASPEKTY VÁLEČNÉHO PRÁVA A OCHRANY ZÁKLADNÍCH LIDSKÝCH PRÁV. AKTUÁLNÍ PROBLÉMY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA HUMANITÁRNÍHO T- 8 ASPEKTY VÁLEČNÉHO PRÁVA A OCHRANY ZÁKLADNÍCH LIDSKÝCH PRÁV. LEOPOLD SKORUŠA Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání

Více

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Monika Matysová 1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Odstranit diskriminaci na základě státní příslušnosti

Více

Problémy lidských práv v současné politice

Problémy lidských práv v současné politice Problémy lidských práv v v současn asné politice Lidská práva souhrn práv v a svobod, které jsou přisuzovány každé lidské bytosti důraz na studium lidských práv v je kladen předevp edevším m v demokratické

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast,

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ PRÁVNÍ ASPEKTY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ STÁTU krizová opatření v rámci krizového řízení státu provádějí zpravidla orgány státní správy krizová opatření se zpravidla realizují i prostřednictvím

Více

Základní lidská práva. Prezentace pro žáky SŠ

Základní lidská práva. Prezentace pro žáky SŠ Základní lidská práva. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK, Dubí 1 Listina je Základním souborem práv člověka v měřítku českého

Více

Mezinárodní právo reakce na katastrofy

Mezinárodní právo reakce na katastrofy Mezinárodní právo reakce na katastrofy Marek Jukl Medicina katastrof Hradec Králové 27.-28. 11. 2008 Mezinárodní právo právo odpovědnosti právo na použití síly právo lidských práv mezinárodní humanitární

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo T5a) Postavení a úloha Mezinárodního výboru Červeného kříže, Červeného půlměsíce a jiných mezinárodních organizací Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název

Více

Lidská práva. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: říjen 2013

Lidská práva. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: říjen 2013 Lidská práva Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: říjen 2013 ANOTACE Kód DUMu: Číslo projektu: VY_6_INOVACE_2.ZSV.3 CZ.1.07/1.5.00/34.0851 Vytvořeno: říjen 2013 Ročník: 4. ročník střední zdravotnická škola

Více

Výbor pro zahraniční věci

Výbor pro zahraniční věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zahraniční věci 30. 4. 2013 2013/2082(INI) NÁVRH ZPRÁVY s návrhem doporučení Evropského parlamentu Radě k návrhu pokynů EU na podporu a ochranu svobody náboženského

Více

Šestá kapitola MEZINÁRODNÍ HUMANITÁRNÍ PRÁVO

Šestá kapitola MEZINÁRODNÍ HUMANITÁRNÍ PRÁVO Šestá kapitola 6.0. Cíl prezentace Definovat pojem mezinárodní humanitární právo, charakterizovat základní odvětví MHP a principy, na kterých je zaloţeno. Načrtnout hlavní historické události, které vedly

Více

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz ÚSTAVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Základní ideové zdroje nutnost ochrany vyplývá z podstaty demokratického státu Listina základních práv a svobod liberalistická a individualistická

Více

Právní záruky ve veřejné správě

Právní záruky ve veřejné správě Právní záruky ve veřejné správě Spravedlivé správní řízení (Správní řízení v kontextu čl. 6 Evropské úmluvy) olga.pouperova@upol.cz Struktura přednášky: Čl. 6 Evropské úmluvy 1) Vztahuje se na správní

Více

Subjekty mezinárodního práva: svrchované státy, mezinárodní organizace. mezinárodní obyčeje (např. zásada zákazu přivlastňování kosmického prostoru)

Subjekty mezinárodního práva: svrchované státy, mezinárodní organizace. mezinárodní obyčeje (např. zásada zákazu přivlastňování kosmického prostoru) Otázka: Mezinárodní právo Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): wanda Rozlišuje se mezinárodní právo veřejné a soukromé (odvětví vnitrostátního práva- úprava soukromoprávních vztahů v rámci vztahů

Více

SSOS_ON_1.18 Vývoj ochrany lidských práv

SSOS_ON_1.18 Vývoj ochrany lidských práv Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ON_1.18

Více

LIDSKÁ PRÁVA. historické mezníky

LIDSKÁ PRÁVA. historické mezníky LIDSKÁ PRÁVA historické mezníky Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 14-35

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 14-35 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví 11. 9. 2012 2011/0369(COD) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 14-35 Návrh stanoviska Mariya Gabriel (PE491.303v02-00) k návrhu nařízení Evropského parlamentu

Více

Obsah. Použité zkratky O autorovi. Úvod 1 Cíle knihy 1 Používaná terminologie 5

Obsah. Použité zkratky O autorovi. Úvod 1 Cíle knihy 1 Používaná terminologie 5 Použité zkratky O autorovi XI XIV Úvod 1 Cíle knihy 1 Používaná terminologie 5 KAPITOLA 1 Historický vývoj vnitrostátní závaznosti mezinárodního práva a jeho aplikace v Československu 8 1.1 Ústavní listina

Více

Ochrana obyvatelstva

Ochrana obyvatelstva Ochrana obyvatelstva Název opory - MEZINÁRODNÍ HUMANITÁRNÍ PRÁVO A JEHO RELACE K OCHRANĚ OBYVATELSTVA mjr. Ing. Jan KYSELÁK, Ph.D. jan.kyselak@unob.cz, telefon: 973 44 39 18 Operační program Vzdělávání

Více

Všeobecná deklarace lidských práv

Všeobecná deklarace lidských práv Všeobecná deklarace lidských práv New York, 10. 12. 1948 Preambule U vědomí toho, že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv všech členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti

Více

Obecné zásady EU týkající se trestu smrti: revidované a aktualizované znění

Obecné zásady EU týkající se trestu smrti: revidované a aktualizované znění Obecné zásady EU týkající se trestu smrti: revidované a aktualizované znění I. ÚVOD i) Organizace spojených národů stanovila přísné podmínky, za nichž je možno uložit trest smrti, mimo jiné v Mezinárodním

Více

Devátá kapitola MEZINÁRODNÍ VÝBOR ČERVENÉHO KŘÍŽE

Devátá kapitola MEZINÁRODNÍ VÝBOR ČERVENÉHO KŘÍŽE Devátá kapitola MEZINÁRODNÍ VÝBOR ČERVENÉHO KŘÍŽE PREZENTACE 9.0. Cíl prezentace Přiblížit situace, ve kterých zasahuje. Osvětlit právní postavení instituce i ustanovení, z kterých vychází. 2 PREZENTACE

Více

Datum: 7. 1. 2013 Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013

Datum: 7. 1. 2013 Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Datum: 7. 1. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_339 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

Práva lidí s mentálním postižením. JUDr. Dana Kořínková QUIP Společnost pro změnu www.quipcz.cz

Práva lidí s mentálním postižením. JUDr. Dana Kořínková QUIP Společnost pro změnu www.quipcz.cz Práva lidí s mentálním postižením JUDr. Dana Kořínková QUIP Společnost pro změnu www.quipcz.cz Ochrana práv uživatelů sociálních služeb Právní základ zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách 2 aspekty

Více

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz STÁT Max Weber: lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí Stát

Více

MEZINÁRODNÍ HUMANITARNÍ PRÁVO

MEZINÁRODNÍ HUMANITARNÍ PRÁVO Odpovědi na vaše otázky MEZINÁRODNÍ VÝBOR ČERVENÉHO KŘÍŽE ČESKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ 2 MEZINÁRODNÍ VÝBOR ČERVENÉHO KŘÍŽE PŘEHLED OTÁZEK MVČK byl založen v roce 1863 pěti švýcarskými občany (Henry Dunant, Guillaume-Henri

Více

ODPOVĚDI NA VAŠE OTÁZKY

ODPOVĚDI NA VAŠE OTÁZKY MEZINÁRODNÍ HUMANITÁRNÍ PRÁVO ODPOVĚDI NA VAŠE OTÁZKY MEZINÁRODNÍ VÝBOR ČERVENÉHO KŘÍŽE ŽENEVA Mezinárodní humanitární právo Odpovědi na vaše otázky 2 PŘEHLED OTÁZEK 1 Co je mezinárodní humanitární právo?

Více

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015 Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně

Více

Distribuce: Veřejné 19. června 2008

Distribuce: Veřejné 19. června 2008 Organizace spojených národů S/RES/1820 (2008) Rada bezpečnosti Distribuce: Veřejné 19. června 2008 Usnesení 1820 (2008) Přijato Radou bezpečnosti na jejím 5916. zasedání, 19. června 2008 Rada bezpečnosti,

Více

Dokument z Montreux. (neoficiální překlad; není zahrnuta část 2 Good Practices) Předmluva

Dokument z Montreux. (neoficiální překlad; není zahrnuta část 2 Good Practices) Předmluva Dokument z Montreux (neoficiální překlad; není zahrnuta část 2 Good Practices) Předmluva Tento dokument je výsledkem iniciativy zahájené ve spolupráci vlády Švýcarska a Mezinárodního výboru Červeného kříţe,

Více

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů (Parlament České republiky schválil zákon dne 10. července 2001, vyhlášen byl ve Sbírce zákonů dne 2. srpna

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ Studentská komora Rady vysokých škol prohlašuje, že vzdělání, včetně vzdělání vysokoškolského, je základním právem

Více

Zajištění ochrany - obecné zásady Evropské unie týkající se ochránců lidských práv

Zajištění ochrany - obecné zásady Evropské unie týkající se ochránců lidských práv Zajištění ochrany - obecné zásady Evropské unie týkající se ochránců lidských práv I. PŘEDMĚT 1. Podpora ochránců lidských práv je již dlouho nedílnou součástí vnější politiky Evropské unie v oblasti lidských

Více

EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI

EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI CRI(98)29 Version tchèque Czech version EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI VŠEOBECNÉ POLITICKÉ DOPORUČENÍ ECRI Č. 3 POTÍRÁNÍ RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI SMĚŘUJÍCÍ VŮČI ROMŮM PŘIJATO 6 BŘEZEN

Více

LIDSKÁ PRÁVA A SVOBODY

LIDSKÁ PRÁVA A SVOBODY LIDSKÁ PRÁVA A SVOBODY HISTORIE - STAROVĚK Původem ze zchudlé šlechtické rodiny Zkušenosti z cest do Egypta a na Kypr Athény v krizi Válka s Megarou 594 př.n.l. zvolen archontem Rozsáhlé reformy - rozsáhlá

Více

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Prameny, mezinárodní organizace, vztah ČR a EU. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Prameny, mezinárodní organizace, vztah ČR a EU. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Prameny, mezinárodní organizace, vztah ČR a EU JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz Pojem pramene práva ve formálním slova smyslu Právní předpisy Listina (čl.

Více

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vzdělávání osob se zdravotním postižením { JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vládní výbor pro zdravotně postižené občany: - je koordinačním, iniciativním a poradním orgánem

Více

Právní opatření požadovaná Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením, zejména sluchovým postižením

Právní opatření požadovaná Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením, zejména sluchovým postižením Právní opatření požadovaná Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením, zejména sluchovým postižením Neslyšící s nadějí 2014 1) Historie 2) Světová federace neslyšících 3) Obsah Úmluvy 4) Česká republika

Více

Úmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat

Úmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat Úmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat Generální konference Mezinárodní organizace práce, která byla svolána Správní radou Mezinárodního

Více

EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI

EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI CRI(2001)1 Version tchèque Czech version EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI VŠEOBECNÉ POLITICKÉ DOPORUČENÍ ECRI Č. 6 BOJ PROTI ŠÍŘENÍ RASISTICKÝCH, XENOFOBNÍCH A ANTISEMITSKÝCH MATERIÁLŮ PO

Více

1924 Ženevská deklarace práv dítěte

1924 Ženevská deklarace práv dítěte MSSP 1. ROČNÍK 1924 Ženevská deklarace práv dítěte 1959 Deklarace práv dítěte přijatá Valným shromážděním Organizace Spojených národů 20.11.1989 v New Yorku přijata Úmluva o právech dítěte 30.9.1990 podepsána

Více

PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA

PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA Zákaz diskriminace chapman a další 1 rozsudky velkého senátu 2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO

Více

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Smlouvy v EU Evropská unie (tedy EU, dříve Evropská společenství, ES, původně Evropské hospodářské společenství, EHS) je definována smlouvami

Více

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato

Více

Všeobecná deklarace lidských práv

Všeobecná deklarace lidských práv Všeobecná deklarace lidských práv Přijatá a vyhlášená Valným shromážděním v rezoluci 217 A (III) dne 10. prosince 1948 (původní text Organizace spojených národů) Dne 10. prosince 1948 Valné shromáždění

Více

Přednáška pro VIII. jarní semestr magisterského studia. Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. 26. 2. 2015

Přednáška pro VIII. jarní semestr magisterského studia. Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. 26. 2. 2015 Přednáška pro VIII. jarní semestr magisterského studia Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. 26. 2. 2015 Vznik a vývoj inkvizičního trestního řízení Angloamerické trestní řízení Vývoj trestního procesu

Více

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie PŘÍLOHA III PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU 1 Článek 14 Právní základ Popis Požadavky postupu 1 Čl. 15 odst. 3 Čl. 16 odst. 2 Článek 18 Čl. 19 odst. 2 Čl. 21 odst. 2 Článek 24 Článek 33 Čl.

Více

Výkladová prezentace k tématu Listina základních práv a svobod

Výkladová prezentace k tématu Listina základních práv a svobod Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Datum vytvoření Anotace Očekávaný výstup Druh učebního materiálu Mgr.

Více

že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě,

že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, VŠEOBECNÁ DEKLARACE LIDSKÝCH LIDSKÝCH PRÁV Úvod U vědomí toho, že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, že

Více

Všeobecná deklarace lidských práv

Všeobecná deklarace lidských práv Všeobecná deklarace lidských práv Úvod U vědomí toho, že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, že zneuznání

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná Metody sociální práce 6 PhDr. Jana Novotná Etika pojem odvozen od řeckého slova ethos, což je mrav, zvyk, nebo obyčej etika se zabývá správným, nebo obvyklým chováním a jednáním v lidské společnosti Vývoj

Více

Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů (PŘEKLAD)

Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů (PŘEKLAD) 45/2003 Sb.m.s. SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 25. května 2000 byl v New Yorku přijat Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte *) o zapojování dětí

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 15/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: AKT O PŘISTOUPENÍ, PŘÍLOHA II NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou

Více

SPOLEČNÉ POKYNY Termín pro konzultaci pro Bulharsko a Rumunsko: 21. 7. 2006

SPOLEČNÉ POKYNY Termín pro konzultaci pro Bulharsko a Rumunsko: 21. 7. 2006 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 14. července 2006 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2003/0196 (CNS) 2003/0197 (CNS) 11384/06 CRIMORG 122 MIGR 102 OC 521 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : ROZHODNUTÍ RADY

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy

Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy 01. Pojem veřejná správa 02. Vymezení veřejné správy

Více

Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné

Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné 3.10.2012 Evropské trestní právo prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., Dsc. Jaroslav.Fenyk@law.muni.cz Základní pojmy Europeizace

Více

Důvodová zpráva. Obecná část. A. Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace RIA (malá RIA)

Důvodová zpráva. Obecná část. A. Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace RIA (malá RIA) IV. Důvodová zpráva Obecná část A. Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace RIA (malá RIA) 1. Důvod předložení Název návrh zákona, kterým se mění zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání

Více

Světová obchodní organizace (WTO) Přístup Ruska do WTO

Světová obchodní organizace (WTO) Přístup Ruska do WTO Výbor - Téma Světová obchodní organizace (WTO) Přístup Ruska do WTO 1. Jak se stát členem WTO? PŘÍSTUP RUSKA DO WTO Proces přijímání nového člena do Světové obchodní organizace (WTO) se do značné míry

Více

Diskriminace z důvodu romské etnicity

Diskriminace z důvodu romské etnicity Diskriminace z důvodu romské etnicity 22. dubna 2014, Kancelář veřejného ochránce práv, Brno Mgr. Olga Rosenkranzová, Ph.D Mgr. Eva Nehudková Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce

Více

Valné shromáždění. Určení: obecné 21. března 2006. [ke zprávě Třetího výboru (A/60/509/Add.1)]

Valné shromáždění. Určení: obecné 21. března 2006. [ke zprávě Třetího výboru (A/60/509/Add.1)] Organizace spojených národů A/RES/60/147 Valné shromáždění Určení: obecné 21. března 2006 Šedesáté zasedání Bod pořadu jednání 71(a) Rezoluce přijatá Valným shromážděním [ke zprávě Třetího výboru (A/60/509/Add.1)]

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_01_ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ POJMY I_P1-2 Číslo projektu:

Více

Studijní opora. Téma: Postavení a úloha Mezinárodního výboru Červeného kříže, Červeného půlměsíce a jiných mezinárodních organizací

Studijní opora. Téma: Postavení a úloha Mezinárodního výboru Červeného kříže, Červeného půlměsíce a jiných mezinárodních organizací Studijní opora Název předmětu: Mezinárodní právo humanitární Zpracoval: Mgr. Ing. Leopold Skoruša, Ph.D. Téma: Postavení a úloha Mezinárodního výboru Červeného kříže, Červeného půlměsíce a jiných mezinárodních

Více

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY MGR. RADIM VIČAR UNIVERZITA OBRANY, FAKULTA EKONOMIKY A MANAGEMENTU radim.vicar@unob.cz Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

Právo - soubor právních předpisů, norem a pravidel, kterými se organizuje život společnosti

Právo - soubor právních předpisů, norem a pravidel, kterými se organizuje život společnosti Otázka: Právo a jeho vývoj Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kuba Vybíral Právo - soubor právních předpisů, norem a pravidel, kterými se organizuje život společnosti - dodržování předpisů je

Více

ETICKÝ KODEX Asociace poskytovatelů personálních služeb

ETICKÝ KODEX Asociace poskytovatelů personálních služeb Asociace poskytovatelů personálních služeb usilujíc o vytvoření zdravého a stabilního trhu pracovních sil s ohledem na práva a při respektování oprávněných zájmů jednotlivců i podnikajících subjektů, zejména

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 23-34

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 23-34 EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 2009 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 2008/0140(CNS) 19. 12. 2008 POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 23-34 Návrh stanoviska Amalia Sartori (PE415.287v01-00) Provádění

Více

Právo sociálního zabezpečení

Právo sociálního zabezpečení Právo sociálního zabezpečení Úvod, právní úprava Lidská práva, sociální práva Mezinárodní organizace a jejich dokumenty Evropské právo sociálního zabezpečení JUDr. Martin Šimák, Ph.D. Systém sociálního

Více

944 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 46 Schlussakte in tschechischer Sprache (Normativer Teil) 1 von 10 ZÁVĚREČNÝ AKT.

944 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 46 Schlussakte in tschechischer Sprache (Normativer Teil) 1 von 10 ZÁVĚREČNÝ AKT. 944 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 46 Schlussakte in tschechischer Sprache (Normativer Teil) 1 von 10 ZÁVĚREČNÝ AKT AF/CE/SE/cs 1 2 von 10 944 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 46 Schlussakte

Více

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 15.12.2009 KOM(2009)671 v konečném znění 2009/0179 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 15.12.2009 KOM(2009)671 v konečném znění 2009/0179 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.12.2009 KOM(2009)671 v konečném znění 2009/0179 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY kterým se dočasně odnímá zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.8.2013 COM(2013) 579 final 2013/0279 (COD) C7-0243/03 Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ EVROPSKÁ UNIE, dále jen Unie, a BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÁ REPUBLIKA, ČESKÁ REPUBLIKA,

Více

Obsah. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník...12. Obsah. Předmluva...11

Obsah. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník...12. Obsah. Předmluva...11 Obsah Předmluva...11 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník...12 ČÁST PRVNÍ Obecná část...12 Hlava I Působnost trestních zákonů...12 Díl 1 Žádný trestný čin bez zákona...12 Díl 2 Časová působnost...12 Díl

Více

Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640

Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0639 Název materiálu:vy_32_inovace_03.02 Téma sady: Listina základních práv a svobod Ročník: Nástavbové

Více

Právo na obhajobu v judikatuře ESLP a ESD

Právo na obhajobu v judikatuře ESLP a ESD Právo na obhajobu v judikatuře ESLP a ESD 22. června 2012 Janusz Tomczak Praha ERA Seminar Criminal defence in the context of European criminal justice Právo na obhajobu v judikatuře ESLP a ESD Institucionální

Více

RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY. ze dne 29. května 2000. o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura

RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY. ze dne 29. května 2000. o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura Pracovní překlad RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY ze dne 29. května 2000 o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura (2000/383/JVV) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem

Více

Závazek, spolupráce a kompromis

Závazek, spolupráce a kompromis Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o.s. Závazek, spolupráce a kompromis Aneb jak vznikla úmluva o právech osob se zdravotním postižením Camille Latimier Praha, 17.3.2012

Více

8. V jakém právním předpisu byste našli odpověď na otázku, jakou lhůtu má úřad na to, aby v řízení vydal rozhodnutí? a) občanský soudní řád

8. V jakém právním předpisu byste našli odpověď na otázku, jakou lhůtu má úřad na to, aby v řízení vydal rozhodnutí? a) občanský soudní řád 1. Která z následujících možností není platná pro senát ČR? a) Senátoři jsou voleni na 6 let. b) Senát se nepodílí na volbě prezidenta. c) Po uplynutí 2 let se volí nová třetina senátorů. d) Právo volit

Více

Téma přednášky: Komerční sexuální zneužívání

Téma přednášky: Komerční sexuální zneužívání Téma přednášky: Komerční sexuální zneužívání dětí z lidsko-právního pohledu Prezentující: Agáta Marková Alžběta Pospíšilová Vojtěška Hervertová Struktura přednášky Definice lidských práv Paradigma lidské

Více

ODŮVODNĚNÍ I. OBECNÁ ČÁST. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)

ODŮVODNĚNÍ I. OBECNÁ ČÁST. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) ODŮVODNĚNÍ vyhlášky č. 31/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.19 Integrovaná střední škola

Více

INFORMACE Interní zpravodaj

INFORMACE Interní zpravodaj Evropský integrační tým ČMKOS INFORMACE Interní zpravodaj č. 16/2009 17. 7. 2009 EVROPSKÁ RADA 18. A 19. ČERVNA 2009 Ze závěrů předsednictví: Kapitola "Institucionální otázky" a její přílohy: - Rozhodnutí

Více

Obecné zásady EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte

Obecné zásady EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte Obecné zásady EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte I Úvod 1. Úmluva o právech dítěte je smlouvou v oblasti lidských práv, kterou ratifikoval největší počet zemí v historii. Spolu se dvěma opčními

Více

II. legislativa zákonodárství legislativní pravomoc legislativní pravomoci nepodmíněnou podmíněnou legislativní působnost (kom- petence)

II. legislativa zákonodárství legislativní pravomoc legislativní pravomoci nepodmíněnou podmíněnou legislativní působnost (kom- petence) II. Tvorba práva V širším smyslu je tvorba práva chápána jako vytváření veškerých pravidel chování, kterým stát přiznává ochranu a vynucuje jejich dodržování a plnění v případě jejich porušení. Vynutitelná

Více

Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie

Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie Obsah Obecné principy evropského práva Obchodní a živnostenské právo Pracovní právo Hospodářská soutěž Obecné principy evropského práva Základní orgány

Více

Co přinášejí rovné příležitosti do života společnosti

Co přinášejí rovné příležitosti do života společnosti Co přinášejí rovné příležitosti do života společnosti PhDr. Zdeňka Hajná,CSc. Žijeme a pracujeme na Vysočině zavádění prorodinných opatření do personální politiky příspěvkových organizací Kraje Vysočina

Více