Vysoká škola ekonomická v Praze. Diplomová práce Marcela Hadravová

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vysoká škola ekonomická v Praze. Diplomová práce. 2011 Marcela Hadravová"

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Diplomová práce 2011 Marcela Hadravová

2 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodá ská Studijní obor: Podniková ekonomika a management Název diplomové práce: Zabezpe ení CSR v dodavatelském et zci ve spole nosti Metrostav a.s. Autor diplomové práce: Vedoucí diplomové práce: Marcela Hadravová Ing. Alena Plášková, CSc.

3 P r o h l á š e n í Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Zabezpe ení CSR v dodavatelském et zci ve spole nosti Metrostav a.s. vypracovala samostatn s využitím literatury a informací, na n ž odkazuji. V Praze dne 28. ervence 2011 Podpis

4 P o d kování Ráda bych pod kovala paní Ing. Alen Pláškové, CSc. za konzultace a odborné vedení p i zpracování mé diplomové práce. Mé pod kování pat í též panu Ing. Jaroslavu Nozarovi, vedoucímu útvaru ízení kvality ve spole nosti Metrostav a.s., za spolupráci, vst ícný p ístup, cenné rady, ochotu poskytnout veškeré pot ebné informace a inspiraci p i psaní této práce.

5 Název diplomové práce: Zabezpe ení CSR v dodavatelském et zci ve spole nosti Metrostav a.s. Abstrakt: Diplomová práce se zabývá problematikou implementace konceptu spole enské odpov dnosti organizací (Corporate Social Responsibility - CSR) do dodavatelského et zce. D ležitost spole ensky odpov dného chování samotného podniku i jeho dodavatel je podložena teoretickou ástí práce, která je v nována zejména princip m, vývoji a p ínos m tohoto konceptu, stejn jako relevantním standard m a dalším p ístup m národních i mezinárodních organizací. Praktická ást je orientována na spole nost Metrostav a.s. Na základ výsledk provedené analýzy dosavadního systému práce s dodavateli v porovnání s požadavky dle standardu SA 8000, je navržena ada doporu ení pro zlepšení postup výb ru, hodnocení, kontroly a celkového ízení dodavatel ve zkoumané spole nosti. Vytvo ený systém je na záv r práce ov en v praxi. Klí ová slova: Spole enská odpov dnost organizací- CSR; standard SA 8000; dodavatelský et zec; ízení, kontrola a hodnocení dodavatel

6 Title of the Master s Thesis: Integrating CSR into the supply chain of Metrostav a.s. Abstract: The Master s thesis deals with the implementation of corporate social responsibility (CSR) in the supply chain. The theoretical part of this work demonstrates the importance of socially responsible behavior by the firm itself and its suppliers. It explains principles, development and benefits of this concept, as well as relevant standards and other approaches of national and international organizations. The practical part is focused on Metrostav a.s. The results of the analysis of the existing system of work with suppliers in comparison with the requirements of the standard SA 8000 revealed several recommendations for improving procedures to selection, evaluation, monitoring and management of suppliers in the investigated company. At the conclusion of the work designed system is verified in practice. Key words: Corporate social responsibility- CSR; standard SA 8000; supply chain; management, monitoring and evaluation of suppliers

7 ÚVOD SPOLE ENSKÁ ODPOV DNOST ORGANIZACÍ VYMEZENÍ A VÝVOJ KONCEPTU CSR ZÁKLADNÍ PRINCIPY A P ÍNOSY CSR Základní principy a rysy spole enské odpov dnosti Hlavní p ínosy CSR aktivit KLÍ OVÉ OBLASTI CSR Ekonomický pilí Sociální pilí Environmentální pilí P ÍSTUPY, NORMY A STANDARDY CSR Klí ové standardy CSR Díl í standardy CSR Národní instituce podpory CSR UPLATN NÍ CSR V DODAVATELSKÉM ET ZCI Charakteristika dodavatelského et zce ízení dodavatelských et zc Výb r a hodnocení dodavatel Požadavky na zabezpe ení CSR v dodavatelském et zci ANALÝZA SYSTÉMU PRÁCE S DODAVATELI Z POHLEDU KONCEPTU CSR PROFIL ZKOUMANÉ SPOLE NOSTI Organiza ní struktura Certifikace a osv d ení související s konceptem CSR Struktura dodavatelského et zce POJETÍ KONCEPTU CSR Politika spole enské odpov dnosti Metrostav a.s Realizované CSR aktivity Shrnutí p ístupu ke konceptu CSR ANALÝZA DOSAVADNÍ PRAXE VÝB RU, HODNOCENÍ A KONTROLY DODAVATEL Monitorování procesu nakupování Výb r dodavatele Hodnocení dodavatel Kontrolní systém ANALÝZA PLN NÍ POŽADAVK STANDARDU SA ízení dodavatel ZHODNOCENÍ SYSTÉMU PRÁCE S DODAVATELI DLE STANDARDU SA

8 3 NÁVRHY ZLEPŠENÍ SYSTÉMU ÍZENÍ DODAVATEL DOPORU ENÍ P I VÝB RU DODAVATEL A ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK Kritéria výb ru dodavatele Integrace prvk CSR do nákupních praktik STANOVENÍ PRAVIDEL CHOVÁNÍ V DODAVATELSKÉM ET ZCI Navrhovaná pravidla chování dle SA Dodavatelský kodex chování Kontrola dodržování pravidel chování KONTROLA A HODNOCENÍ DODAVATEL NA STAVBÁCH Kritéria hodnocení dodavatel Vlastní proces kontroly Vyhodnocení kontroly a promítnutí do kategorizace dodavatel Reakce na zjišt né neshody a využití výsledk AUDIT U DODAVATEL Kategorizace rizikových dodavatel Realizace auditu VYHODNOCENÍ NAVRŽENÉHO SYSTÉMU Uplatn ní v praxi ZÁV R LITERATURA A JINÉ PRAMENY SEZNAM INTERNÍCH ZKRATEK SPOLE NOSTI METROSTAV A.S SEZNAM TABULEK SEZNAM P ÍLOH PROHLÁŠENÍ ZHOTOVITELE / PRODÁVAJÍCÍHO K SA

9 ÚVOD V posledních letech prochází podnikatelské prost edí podstatnými zm nami, které nutí organizace p ehodnotit dosavadní p ístupy ke svým innostem a spole nosti jako celku. K zajišt ní dlouhodobé úsp šnosti již nesta í pouhá orientace na pot eby a p ání zákazník, ale na významu nabývá uspokojování zájm i dalších zainteresovaných skupin. Každá organizace si musí uv domit, že není izolována od svého okolí, ale naopak je jím neustále ovliv ována. Prost edí zm n vyvolává pot ebu obrátit pozornost na spole enskou roli podnik, rozší it jejich postoj od pouhého pln ní zákonných požadavk a maximalizace hodnoty pro vlastníky k trvale udržitelnému rozvoji. Stav životního prost edí a trendy rozvoje lidské spole nosti podn cují podniky, aby se chovaly spole ensky odpov dným zp sobem. Koncept spole enské odpov dnosti organizací (Corporate Social Responsibility- CSR) je založen zejména na dobrovolnosti, transparentnosti a dlouhodobosti. Krátkodobý pohled na prosperitu podniku je p esunut sm rem k dlouhodobé úsp šnosti postavené na propojení ekonomických hledisek podnikání s etickými principy, aktivitami zam enými na ochranu životního prost edí, pé i o sociální rozvoj spole nosti, zlepšování pracovních podmínek a ochranu lidských práv. K úsp šné implementaci princip CSR je nutné p istupovat systematicky tak, aby se staly nedílnou sou ástí kultury podniku a odrážely se v jeho misi, vizi, hodnotách i strategii. Spolu s dynamickým r stem globální ekonomiky dochází ke stírání pomyslných hranic podnik, nar stá využívání outsourcingu, výroba probíhá v r zných zemích sv ta, rozši ují se dodavatelské et zce a vztahy v nich se stávají ím dál složit jší. Základním p edpokladem pro odpov dné chování je jeho soulad se zákony. P estože jejich dodržování by m lo být zajiš ováno orgány státní správy, v n kterých zemích se podniky na vládní dozor spolehnout p íliš nemohou. Vzhledem k nedostatku, nebo absenci, státního dohledu jsou nuceny ešit problémy, které sice leží mimo jejich hlavní innosti a poslání, avšak o ekává se, že v dodavatelském et zci budou zajišt ny. Toto vše vede ke zvyšujícímu se riziku porušování sociálních, environmentálních a dalších p edpis. I p esto, a možná práv proto, se od organizací o ekává, že budou odpov dné za chování svých dodavatel a budou zlepšovat sociální a environmentální výkonnost v celém dodavatelském et zci. Podniky si za ínají uv domovat, že pro úsp šné a dlouhodobé podnikání již nesta í zabývat se pouze vlastními innostmi a chováním, ale musí v tší úsilí v novat rovn ž budování dlouhodobých a efektivních dodavatelských vztah, které jsou založeny na vzájemné d v e a odpov dnosti k životnímu prost edí i rozvoji celé spole nosti. I když se organizace bude chovat spole ensky odpov dným zp sobem, m že neodpov dné chování jejích obchodních partner toto úsilí zni it, poškodit její dobré jméno nebo image zna ky a organizaci u ve ejnosti spojit s nezákonnými nebo neetickými praktikami. Z negativních d sledk takového chování uvnit dodavatelského et zce vyplývá nutnost zam it pozornost na innosti jeho jednotlivých lánk, a i když nelze nést odpov dnost za vše, pokusit se jejich chování sledovat a alespo p im eným zp sobem ovliv ovat. Vlastní iniciativu v této oblasti vyžaduje ada standard a princip týkajících se konceptu CSR, které ale už blíže neur ují zp soby, jak tohoto cíle mají podniky dosáhnout. D vod pro volnost v realizaci p íslušn zam ených aktivit, lze spat ovat v principu dobrovolnosti, na kterém je koncept založen, ale také v obtížnosti stanovit univerzální postupy pro implementaci zásad CSR 9

10 do dodavatelského et zce, které by bylo možné aplikovat v organizacích všech velikostí a obor p sobnosti. P esto se objevují n které iniciativy, a to p evážn ze zahrani í, které se snaží tuto problematiku alespo na obecné úrovni podnik m p iblížit a realizaci ešení zjednodušit. Práv neexistenci jasn stanoveného zp sobu implementace zásad konceptu CSR do dodavatelského et zce lze považovat za jednu z hlavních p í in vzniku této diplomové práce na téma Zabezpe ení CSR v dodavatelském et zci ve spole nosti Metrostav a. s. Významné postavení akciové spole nosti Metrostav na tuzemském stavebním trhu a její široký záb r realizovaných aktivit, které je možné sledovat na celém území eské republiky, na Slovensku i jinde v zahrani í, vedou k rozsáhlému dodavatelskému et zci, za jehož chování by m la nést odpov dnost. Tato diplomová práce je zahájena v období, kdy byl ve spole nosti Metrostav implementován standard SA 8000 do systému ízení. Zkoumaná spole nost na konci roku 2010 úsp šn prošla certifika ním auditem dle standardu pro spole enskou odpov dnost SA 8000, ímž se za adila mezi jednoho z mála držitel p íslušného certifikátu v eské republice. Jedním z kritérií této mezinárodní normy je dohled nad innostmi všech dodavatel a subdodavatel, tak aby tyto subjekty byly v souladu s jejími požadavky. Práv tento požadavek normy byl v rámci auditu certifika ním orgánem BUREAU VERITAS ozna en za nejslabší lánek celého systému spole enské odpov dnosti Metrostavu. Diplomová práce si klade za cíl z pozice prosazování konceptu spole enské odpov dnosti, p edevším z pohledu normy SA 8000, navrhnout na základ analýzy dosavadní praxe výb ru, hodnocení a spolupráce s dodavateli ve spole nosti Metrostav možná zlepšení a prov it jejich reálnost. Praktická ást práce se opírá o charakteristiku konceptu CSR a jeho uplatn ní v dodavatelském et zci. Zám rem však není vy erpávající popis vývoje, princip a významu konceptu, ale spíše vytvo ení ur itého rámce pro jeho následnou implementaci do dodavatelského et zce zkoumané spole nosti. Smyslem analýzy systému práce s dodavateli a úrovn pln ní požadavk zam ených na jejich ízení dle standardu SA 8000 je zhodnotit dosavadní systém ve spole nosti, odhalit p ípadné nedostatky a následn pro n navrhnout možná zlepšení. Tyto návrhy by m ly co nejvíce korespondovat s uplat ovanými a fungujícími postupy ve spole nosti, aby mohly být do zavedeného systému co nejsnadn ji implementovány. Jelikož hlavním zám rem práce je p edložit spole nosti Metrostav konkrétní možnosti, jak zlepšit a kontrolovat odpov dné chování dodavatel, m lo by na jejím záv ru dojít k prov ení reálnosti alespo ásti navrhovaného systému a jeho p ínos pro praxi. 10

11 1 Spole enská odpov dnost organizací V sou asné dob pro zajišt ní dlouhodobé úsp šnosti organizací nesta í pouhé uspokojování požadavk zákazník poskytováním kvalitních produkt s cílem maximalizovat zisk, ale sílící tlak a o ekávání širokého okolí nutí organizace zam it se rovn ž na požadavky dalších zainteresovaných stran. Z tohoto pohledu je stále více zd raz ována d ležitost orientace jak na vnit ní pot eby, tak i na pot eby vn jšího okolí. Tento širší záb r tedy zahrnuje nejen kvalitu produkt a proces, ale také kvalitní vztah k životnímu prost edí, pé i o bezpe nost a ochranu zdraví zam stnanc, kvalitu života ob an v regionu, kde organizace p sobí, stejn jako snahu o jeho rozvoj. Otázka odpov dného podnikání dala vzniknout novému sm ru managementu tzv. Spole enské odpov dnosti organizací (Corporate Social Responsibility- CSR). 1.1 Vymezení a vývoj konceptu CSR Ko eny ady princip, které jsou v sou asném pojetí spole enské odpov dnosti organizací uznávány, lze nalézt již na po átku 20. století. V roce 1916 John Maurice Clark poukázal ve svém lánku pro Journal of Political Economy na d ležitost transparentnosti v obchodních jednáních. Spole enskou odpov dnost v podnikání, podobn jako pojem sociální audit používal již ve 30. letech Theodore Kreps, profesor na Stanford Graduate School of Business. V knize The Future of Industrial Man z roku 1942 Peter Drucker eší existenci sociálního rozm ru podnikání vedle jeho klasického ekonomického ú elu. (KATSOULAKOS, 2006) Zvýšený odborný zájem o spole enskou odpov dnost se za íná objevovat zhruba od 50. let 20. století. První definici spole enské odpov dnosti, i když spíše z pohledu odpov dnosti samotného podnikatele, uvádí v roce 1953 Howard Bowen ve své knize Social Responsibilities of the Businessman 1. Tato definice v podstat považuje za spole enskou odpov dnost uskute ování ur itých inností ze strany podnikatele, které jsou pot ebné pro dosažení spole enských cíl a hodnot. V pr b hu 60. a 70. let dochází k up es ování definice a poukazuje se na nutnost plnit vedle legislativních a ekonomických požadavk, také spole enské závazky 2. V této dob se objevuje kritika spole enské odpov dnosti Miltona Friedmana, kterou se blíže zabývá K. Kašparová v lánku Vývoj CSR a její konkuren ní koncepty (2006c). Friedman za spole ensky prosp šnými aktivitami spat oval tzv. samozvané dan, které negativn p sobí na výši výnos pro vlastníky podnik a platy jejich zam stnanc a navíc zp sobují neefektivní alokaci v rámci celé spole nosti. Za jedinou odpov dnost podniku, jeho poslání, považoval tvorbu zisku. Roku 1975 S. P. Sethi klasifikoval chování podnik do t í vrstev, které ozna il jako corporate social performance 3. První vrstva zahrnuje 1 The obligations of businessmen to pursue those policies, to make those decisions, or to follow those lines of action which are desirable in terms of the objectives and values of our society. (CRANE, 2008, str. 25) 2 Spole enská odpov dnost organizací definována K. Davisem v roce 1960: The businessman s decisions and actions taken for reasons at least partially beyond the firm s direct economic or technical interest, which need to be commensurate with the company s social power. (DAVIS, 1960, str ) 3 Corporate social performance are based on: social obligation; social responsibility and social responsiveness (SETHI, 1975). 11

12 spole enské povinnosti, druhá odpov dnosti a t etí reakce. Na tento model navázal o ty i roky pozd ji A. B. Carroll, který spole enskou odpov dnost organizací definoval na základ ekonomické, zákonné, etické a dobrovolné (pozd ji filantropické) odpov dnosti. V tomto po adí též ur il d ležitost jednotlivých složek. (KAŠPAROVÁ, 2006c) Dalšími významnými mezníky v rozvoji spole enské odpov dnosti organizací je jednak Freemanova stakeholderská koncepce, ale též vznik evropské expertní centrály na problematiku CSR roku 1996 (CSR Europe). Stakeholderská koncepce definovala skupiny nebo jednotlivce, kte í mají vliv na organizaci, a tím napomohla k ur ení, komu by organizace m la být odpov dná. CSR Europe zajiš uje propagaci CSR po Evrop, poskytuje vzd lání, poradenství a adu dalších aktivit, ímž se snaží pomoci podnik m úsp šn implementovat CSR do svého podnikání. Jejím partnerem v eské republice je Business Leaders Forum. (PET ÍKOVÁ et al., 2008) D ležitým po inem Evropské komise je vydání tzv. Zelené knihy v ervnu 2001, ve které se objevuje první EU definice CSR 1 : Spole enská odpov dnost organizace je koncepce, kterou spole nosti dobrovoln za le ují spole enské a ekologické zájmy do obchodních operací a ve vzájemném p sobení se zainteresovanými stranami. Mezi další významné definice sou asného pojetí spole enské odpov dnosti pat í: Spole enská odpov dnost organizací je zp sob podnikání, který je v souladu s etickými, zákonnými, komer ními a spole enskými o ekáváními, p ípadn jde nad jejich rámec (Nevládní organizace Business for Social Responsibility). Spole enská odpov dnost organizace je trvalý závazek podnik chovat se eticky a p ispívat k ekonomickému r stu a zárove se zasazovat o zlepšování kvality života zam stnanc a jejich rodin, stejn jako místního spole enství a spole nosti jako celku (World Business Council for Sustainable Development, 1997). (NIS-PJ, 2009) Všechny tyto definice spojuje zejména jejich zám rn obecné pojetí, což lze vysv tlit jako d sledek volnosti v uplat ování CSR aktivit. Jednozna ným vymezením by byla omezena tv r í innost organizací v oblasti zavád ní CSR do jejich podnikání. Aby organizace byla spole ensky odpov dná, nesta í jí pouze plnit zákonné požadavky, ale aktivity v oblasti ekonomické, životního prost edí a v neposlední ad sociální, musí jít nad jejich rámec. 1 Most definitions of corporate social responsibility describe it as a concept whereby companies integrate social and environmental concerns in their business operations and in their interaction with their stakeholders on a voluntary basis. (GREEN PAPER-Promoting a European framework for corporate social responsibility, 2001) 12

13 1.2 Základní principy a p ínosy CSR Sdružení Business Leaders Forum na svých webových stránkách popisuje podstatu konceptu CSR jako: dobrovolný závazek firem chovat se v rámci svého fungování odpov dn k prost edí i spole nosti, ve které podnikají. Z tohoto pojetí m žeme vy íst adu p ímých i odvozených princip spole enské odpov dnosti organizací. Jejich pln ní následn p ináší adu nesporných výhod Základní principy a rysy spole enské odpov dnosti Jak již bylo e eno v p edešlé podkapitole, spole ensky odpov dná organizace plní nejen legislativní požadavky, ale také uplat uje odpov dné chování nad jejich rámec, a to dobrovoln. Jedním z d ležitých princip je práv odpov dnost, která spo ívá p edevším v orientaci na aktivity CSR jdoucí nad rámec závazk podniku a p inášející efekt, a už v podob konkuren ní výhody, p ínosu pro spole nost, nebo jakýchkoli ostatních forem prosp chu (viz podkapitola 1.2.2). Aktivity CSR bývají rozd lovány do t í oblastí: ekonomické, environmentální a sociální (viz podkapitola 1.3). Dalším d ležitým principem spole enské odpov dnosti je dobrovolnost. V této oblasti však panuje nesoulad zejména mezi mezinárodními organizacemi a vlivnými nevládními organizacemi. Nevládní organizace usilují o zavedení povinného rámce spole enské odpov dnosti. D vodem je jednak tvrzení, že organizace nep ijmou spole enskou odpov dnost, která je založena pouze na dobrovolnosti, a obava ze zaml ování špatných v cí a budování PR pouze na základ v cí dobrých. Navíc by díky povinnému rámci bylo možné dodržování právn vymáhat. Na stran druhé stojí argumenty proti, které se dotýkají p evážn následného omezení inovativního a tv r ího p ístupu k CSR aktivitám, což by vedlo k ur itému administrativnímu p ístupu, ve kterém by se podniky soust edily pouze na postupné pln ní jednotlivých položek. Navíc není možné vytvo it jednotnou podobu konceptu, kterou by šlo uplatnit na všechny typy organizací r zných velikostí. Mezi t mito opozi ními stranami stojí p ístup založený jak na minimálních standardech, které by byly závazné, tak na ponechání ur ité variability. Tento p ístup bývá ozna ován jako tzv. smart regulation, neboli chytrá regulace. (TRNKOVÁ, 2004) Spole ensky odpov dná firma se má orientovat na zájmy a pot eby svých stakeholder, což v prvé ad zahrnuje nutnost jejich identifikace, definování pot eb a následný dialog. Se stakeholderskou koncepcí p išel v roce 1984 E. R. Freeman 1, který definoval skupiny osob, institucí nebo organizací, které mají vliv na organizaci nebo jsou naopak organizací ovliv ovány. Za stakeholdery považujeme nap.: zákazníky, vlastníky a investory, zam stnance, odbory, obchodní partnery, dodavatele, konkurenty, ve ejnost, média, vládní instituce, neziskové i mezinárodní organizace atd. P estože má každý podnik své specifické zainteresované strany s r znou mírou významnosti, lze obecn konstatovat, že na vztazích s nimi závisí jeho dlouhodobá úsp šnost. Ze všech nalezených stakeholder je nutné ur it ty klí ové. Tento výb r zpravidla zahrnuje dv d ležitá kritéria: úrove vlivu a úrove o ekávání. Práv skupiny s velkým vlivem a zárove vysokým o ekáváním tvo í klí ové stakeholdery, kte í by m li být zapojeni 1 Stakeholder= any group or individual who is affected by or can affect the achievement of the firm s objectives. (FREEMAN, 2010, str. 25) 13

14 do procesu rozhodování nebo získávání zp tné vazby, a se kterými by m l být veden dialog o relevantních tématech. (STEINEROVÁ, 2008) Neopomenutelným principem spole enské odpov dnosti je také transparentnost ve smyslu otev ení se zainteresovaným stranám, poskytování informací o podniku nebo umožn ní posouzení nezávislou stranou. Mezinárodní organizace OECD 1 vydává Guidelines, kde v této oblasti doporu uje podávání údaj o výsledcích hospoda ení, politice a struktu e ízení, plánech a cílech, vlastnických vztazích, finan ním ohodnocení výkonného managementu, vztazích ke svým stakeholders a analýzách rizik. (TRNKOVÁ, 2004) Požadavkem na spole enskou odpov dnost je rovn ž její za len ní do strategie celé organizace, kdy tento koncept uznávají a dodržují všichni zam stnanci, management i vlastníci organizace. Dále je založena na etickém chování, proaktivní politice, principu win-win a dlouhodobosti. Do st edu zájmu se ím dál více dostává tzv. spole ensky odpov dné investování (SRI Socially Responsible Investment), které krom finan ních hledisek zahrnuje sociální, environmentální i etické otázky Hlavní p ínosy CSR aktivit Na základ výsledk ady výzkum bylo prokázáno, že innost podnik v oblasti CSR skute n p ináší prokazatelné výhody. Díky orientaci na stakeholdery a diskuzi s nimi objevuje podnik p íležitosti pro inovace, dokáže se odlišit od konkurence, zlepšuje vztahy s okolím, posiluje d v ryhodnost a zvyšuje loajalitu zákazník, ímž si m že zajistit dlouhodobou udržitelnost rozvoje. CSR napomáhá organizacím zlepšovat image, budovat reputaci, zvyšovat svou hodnotu, a tím získávat silnou pozici na trhu. Aktivity CSR pozitivn p sobí také na d v ru, loajálnost a motivaci zam stnanc, kte í se tak stávají produktivn jšími a celkov p ispívají k firemní kultu e. Organizace nabývá širších možností p i získání a udržení si kvalitních zam stnanc a stává se žádaným zam stnavatelem. Spole ensky odpov dné podniky jsou více p itažlivé pro investory, nebo investice do nich bývají mén rizikové a dosahují asto velmi vysokého zhodnocení. U t chto podnik je tedy v tší šance, že získají dodate ný kapitál. Díky proaktivní politice a inovacím podniky realizují opat ení, která snižují riziko a pravd podobnost vzniku r zných neshod, ímž dochází ke snížení náklad na jejich následné odstra ování. ada pr zkum dokázala, že CSR aktivity zvyšují zisk, i když ve v tšin p ípad nep ímo. (KAŠPAROVÁ, 2006b; NIS-PJ, 2009) 1 Organization for Economic Co-operation and Development. 14

15 1.3 Klí ové oblasti CSR Organizace, které cht jí v dnešním globálním sv t usp t, se potýkají se stále v tšími o ekáváními ze strany svých stakeholder a v bec celé spole nosti. V sou asné dob již nesta í plnit pouze zákonné požadavky a dívat se izolovan na vlastní podnik, jehož jediným cílem je maximalizace zisku, ale je zapot ebí brát ohled na tzv. triplebottom-line. Tato koncepce trojí základny, kterou p edstavil John Elkington, zd raz uje pot ebu podniku orientovat se na strategii 3P- People-Profit-Planet (Lidé-Zisk-Planeta), tak aby veškeré prvky byly v rovnováze a bylo dosaženo udržitelného rozvoje. Jedná se o širší postoj ke spole enské roli organizací, který vyžaduje aktivní p sobení ve všech t ech oblastech- sociální, ekonomické a environmentální (MULLERAT, 2009). Zelená kniha rozlišuje vn jší a vnit ní rozm r tohoto konceptu. Interní dimenze se týká ízení lidských zdroj, tedy v prvé ad vlastních zam stnanc, bezpe nosti a ochrany zdraví, investic do lidského kapitálu, ízení zm n, ale také strategie ekonomického r stu a ízení p írodních zdroj. Z hlediska vn jšího rozm ru, aktivit p esahujících hranice organizace, zahrnuje spole enská odpov dnost zejména všechny ostatní stakeholdery, místní spole enství a životní prost edí v globálním m ítku Ekonomický pilí Základním cílem každé organizace je dosahování zisku, p i emž z pohledu spole enské odpov dnosti mluvíme o dosahování pozitivních ekonomických výsledk. Je logické, že pouze taková firma m že investovat do CSR aktivit a zajistit udržitelný rozvoj organizace, a už odpov dným investováním, inovacemi, budováním dobrého jména a zna ky, nebo též efektivním zhodnocováním zdroj. Do hlavních aktivit v rámci ekonomického pilí e se ješt adí: transparentní podnikání; ízení a správa organizací (corporate governance) principy dobrého ízení; dodržování princip korektního podnikání- etický kodex, odmítání korupce, diskriminace, nekalé konkurence a podvod, ochrana duševního vlastnictví; korektní vztahy se stakeholdery- etické chování k zákazník m, dodavatel m, zam stnanc m, akcioná m, investor m, zainteresovaným organizacím a ob an m atd.; tvorba pracovních p íležitostí v lokalit p sobení, p ednost místním dodavatel m; finan ní podpora rozvoje místní komunity, z izování nadací, nabídka bezplatných služeb apod. Aplikace zmín ných aktivit p ináší organizaci dobrou pov st a jméno, vyšší výkonnost dodavatelského et zce a loajalitu zákazník. Pro transparentní vykazování výsledk v ekonomické oblasti lze použít trendy ekonomického rozvoje (p idaná hodnota, tržby, náklady); zve ej ování ekonomických výsledk (nap. ve výro ních zprávách); existenci a dodržování etického kodexu; rozsah financování ve ejn prosp šných projekt ; certifikaci ISO, r zná ocen ní a získané zna ky kvality; po et nových zakázek; tempo inovací; výsledky r zných pr zkum ohledn spokojenosti zákazník, stížností a adu dalších indikátor. 15

16 1.3.2 Sociální pilí Lidské zdroje jsou rozhodujícím faktorem pro dosažení dlouhodobé úsp šnosti podniku, z tohoto pohledu je jim nutné v novat pat i nou pozornost. Interní dimenze sociální oblasti spole enské odpov dnosti se týká pé e o zam stnance, kte í se podílejí na ízení firmy, výrob, poskytování služeb a dalších innostech, které v kone ném d sledku mají zajistit dosažení cíl dané organizace. Je však více než jasné, že na druhé stran i zam stnanci pot ebují organizaci, pro niž pracují. Jsou závislí na finan ní odm n a jejich celkový život je tedy do zna né míry prací ovlivn n. Z t chto d vod se koncept CSR zam uje též na aktivity, které mají zajistit, aby toto ovliv ování bylo oboustrann výhodné. V této oblasti se organizace m že orientovat na: interní firemní filantropii- zam stnanecké výhody (p ísp vky na penzijní p ipojišt ní, na životní pojišt ní, na stravování, na dovolenou, flexibilní práce, volno pro lé bu ), cafeteria systém atd.; zdraví a bezpe nost zam stnanc - dodržování pracovních standard, p ísp vky na nadstandardní zdravotní pé i atd.; vzd lávání a rozvoj lidských zdroj - prohlubování a zvyšování kvalifikace, rozvíjení osobnosti atd.; tvorbu podnikové kultury, komunikaci se zam stnanci; dodržování lidských práv, zákaz d tské a nedeklarované práce, rovné p íležitosti, spravedlivé odm ování, rozmanitost na pracovišti; vyváženost pracovního a osobního života (Work-Life Balance); outplacement (podpora propušt ných zam stnanc ), jistota zam stnání atd. Každá organizace by m la navazovat vztahy se svým okolím, protože je jeho nedílnou sou ástí. Aktivní zapojení do d ní v daném regionu organizaci napomáhá budovat její image a pomáhá jí získávat d ležité kontakty. V této externí dimenzi sociálního pilí e je velmi d ležitá podpora místní komunity, která je nej ast ji zabezpe ována r znými formami dárcovství- finan ní dary, materiální pomoc, poskytnutí služeb nebo pot ebných prostor atd. Další zp soby podpory mohou být: externí firemní filantropie- dobrovolnictví ze strany zam stnanc na ve ejn prosp šných aktivitách, podpora vzd lávání, poradenská innost, sbírky; finan ní podpora- lokální projekty (školy, sportovišt, kulturní projekty), sponzoring; dialog se stakeholdery; preference zam stnávání místních ob an, zam stnávání znevýhodn ných ob an atd. Za indikátory výkonnosti v sociální oblasti jsou považovány jednak r zné certifikáty a osv d ení (OHSAS 18001, SA 8000, Bezpe ný podnik ), ale také výše darovaných prost edk m ená absolutn nebo v pom ru k hrubému zisku, po et hodin dobrovolnictví, reakce na firemní aktivity, ukazatele rovných p íležitostí a fluktuace, po et rekvalifikací, Social Labels apod. 16

17 1.3.3 Environmentální pilí innosti každé organizace ur itou m rou zasahují do životního prost edí. Spole ensky odpov dná organizace se tak vedle ekonomické a sociální oblasti musí zabývat rovn ž pé í o životní prost edí a aktivity v jednotlivých pilí ích vzájemn propojit. V problematice životního prost edí se velmi asto setkáváme s pojmem trvale udržitelný rozvoj, který definovala Komise pro životní prost edí a rozvoj p i OSN ve své zpráv z roku 1987: Udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který zajistí pot eby sou asných generací, aniž by bylo ohroženo spln ní pot eb generací p íštích a aniž by se to d lo na úkor jiných národ. Jedná se o hospodá ský rozvoj, na základ n hož musí docházet k vývoji spole nosti, v opa ném p ípad by došlo k celosv tovému ohrožení životního prost edí. A práv jeho strategickým cílem je propojení a slad ní ekonomického rozvoje, sociální odpov dnosti a environmentu. V prvé ad by každá organizace m la identifikovat všechny environmnentální aspekty a následn z nich ur it ty významné, tj. ty s významným dopadem na životní prost edí, a obzvlášt u nich negativní dopad zmenšovat. Konkrétn se v oblasti ochrany životního prost edí m že jednat o tyto aktivity: snižování spot eby materiál, energie a vody, odpad a emisí; t íd ní a recyklace; uplat ování environmentální politiky a princip prevence; zavedení istší produkce- tj. preventivní strategie na snižování negativních dopad na životní prost edí; výroba a používání ekologicky šetrných produkt, využívání energeticky nenáro ných za ízení, ekologicky šetrných materiál na balení, používání dopravních prost edk s alternativním pohonem, šetrný zp sob p epravy zboží a materiálu; ochrana p írodních zdroj, snaha o nalezení alternativ mezi obnovitelnými zdroji; soulad s normami a standardy (ISO, EMAS a další) atd. Obdobn jako v sociální oblasti i zde nám pln ní požadavk environmentálního rozm ru deklarují certifikáty (ISO 14001) a osv d ení (EMAS II). Dalším m ítkem m že být pln ní princip istší produkce (množství odpadu a emisí), celková spot eba energie a vody, zp tný odb r výrobk, míra využívání obnovitelných zdroj, po et stížností nebo též Ekolabelling (zna ení ekologicky šetrných výrobk ). (PET ÍKOVÁ et al., 2008; STEINEROVÁ, 2008; TRNKOVÁ, 2004) 17

18 1.4 P ístupy, normy a standardy CSR Jedním ze základních princip spole enské odpov dnosti organizací je její dobrovolnost, což potvrzuje také neexistence právního rámce. Na otázku, zda je tomu tak správn nebo by naopak m lo být dodržování právn vymahatelné, neexistuje jednozna ná odpov (viz podkapitola 1.2.1). S nar stající d ležitostí tohoto konceptu roste jeho podpora od národních a mezinárodních spole ností. Oblastí sociální spravedlnosti, všeobecných lidských i pracovních práv a zlepšováním pracovních a životních podmínek se zabývá zejména Mezinárodní organizace práce (ILO). ILO byla založena roku 1919 a jedná se o specializovanou agenturu OSN. Náplní její innosti je tvorba mezinárodních pracovních standard, vzd lávání a výzkum v oblasti pracovních práv a formulace mezinárodních politických p ístup a program na zlepšení pracovních a životních podmínek. Tripartitní deklarace zásad o nadnárodních podnicích a sociální politice 1, která byla poprvé publikována v roce 1977, zahrnuje mimo jiné otázky rovnosti p íležitostí a zacházení, sociální politiky, pracovních a životních podmínek, svobody sdružování a práva na kolektivní vyjednávání a pracovních vztah. (ILO, 2001) Jednou z dalších iniciativ p i OSN je Global Compact na podporu spole enské angažovanosti firem sm rem k více udržitelné a p ístupn jší globální ekonomice. Tato iniciativa plní od roku 1999 v podstat funkci dohody mezi OSN a sv tem byznysu a ve svých 10 klí ových zásadách pokrývá oblast lidských práv, pracovních standard, odmítání korupce a ochrany životního prost edí. Zásady byly p evzaty jednak ze zásad ILO, ale též ze zásad trvale udržitelného rozvoje p ijatých na sv tové konferenci v Rio de Janeiru v roce 1992 a z Všeobecné deklarace lidských práv. Všeobecná deklarace lidských práv byla p ijata roku 1948 a je prvním právním a mezinárodn uznávaným dokumentem, který se týká svobod a práv každého lov ka bez rozdílu. Doporu ení vlád ohledn odpov dného chování nadnárodních spole ností obsahují Sm rnice 2 vydávané Organizací pro hospodá skou spolupráci a rozvoj (OECD 3 ). Nadnárodní podniky zde naleznou dobrovolné zásady a standardy odpov dného chování, které se snaží o soulad se státní politikou, posílení d v ry mezi organizacemi a spole ností, ve které podnikají, a o zvýšení možností, jak p isp t k trvalému rozvoji. V poslední verzi Sm rnice z roku 2000 jsou zahrnuty obecné zásady- politika a ízení firmy, transparentnost a otev enost, doporu ení ohledn zve ej ování informací, zam stnanosti a vztah se zam stnanci, životního prost edí, potírání úplatká ství, zájm spot ebitel, v dy a technologií, hospodá ské sout že a daní. Mezi další mezinárodní organizace, které se zabývají r znou m rou spole enskou odpov dností, pat í nap.: nevládní organizace International Businees Leaders Forum (IBLF, Londýn) a Social Investment Forum (USA), mezinárodní asociace World Business Council on Sustainable Development (WBCSD), Sv tová banka, CSR Europe, a dále organizace provád jící sociální audity jako Social Audit Network (SAN Ltd., Anglie) nebo ETHIBEL (Belgie). V následujících podkapitolách jsou skrze vytvo ené standardy uvedeny n které další organizace. 1 Tripartite Declaration of Principles Concerning Multinational Enterprises and Social Policy. 2 Guidelines for Multinational Enterprises- Sm rnice pro nadnárodní podniky. 3 Organisation for Economic Co-operation and Development. OECD vznikla v roce 1961 transformací Organizace pro evropskou hospodá skou spolupráci (OEEC). 18

19 1.4.1 Klí ové standardy CSR V sou asné dob neexistuje na celém sv t žádná norma, na jejímž základ by se mohl certifikovat celý koncept CSR. Jediným standardem, dle kterého je možné získat certifikaci, je SA 8000, ten se ale zabývá pouze interní rovinou spole enské odpov dnosti, a to konkrétn ve vztahu k zam stnanc m. SA 8000 (Social Accountability) Mezinárodní pracovní norma SA 8000 je dobrovolná a nezávislá certifika ní norma vytvo ená neziskovou nevládní organizací Social Accountability International (SAI, USA) v roce Poslední revize této normy prob hla v roce 2008 a do eského jazyka byla p eložena eským institutem pro akreditaci. SA 8000 je v souladu s legislativou, se zásadami ILO, s Všeobecnou deklarací lidských práv a Úmluvami o právech d tí a p edpokládá jejich dodržování. Základní požadavky se týkají d tské práce, nucené práce, zdraví a bezpe nosti zam stnanc, svobody sdružování a práva na kolektivní vyjednávání, diskriminace, disciplinárních opat ení, pracovní doby, kompenzace (odm ování) a systému managementu. Z obsahu SA 8000 je patrné, že se skute n jedná o standard sociální odpov dnosti hlavn ve vztahu k zam stnanc m. Univerzálnost požadavk poskytuje možnost zavedení normy ve všech typech organizací s r znou velikostí a jejich dodržování umož uje: rozvíjet, udržovat a prosazovat zásady v oblastech spole enské odpov dnosti, které podnik má možnost usm r ovat nebo ovliv ovat; d v ryhodn doložit zú astn ným stranám, že existující politiky organizace, postupy a praxe jsou v souladu s požadavky této normy. (SA 8000, ) Kritérium normy týkající se d tské práce zakazuje zam stnávat d ti, tedy osoby do 15 let 2. Pro d ti, které d íve byly zam stnávány, musí podnik vytvo it opat ení na jejich pomoc a podporovat jejich další vzd lávání. Mladiství pracovníci, osoby do 18 let, sm jí být zam stnávání, avšak pokud jsou školou povinni, pak jen mimo dobu vyu ování. Pracovní doba mladistvých m že být nejdéle 8 hodin denn a práce nesmí být vykonávána v noci. Tito pracovníci nesm jí pracovat v nebezpe ných nebo rizikových podmínkách. V rámci celého dodavatelského et zce nesmí být dále využíváno nucené nebo povinné práce 3, pracovník m nesm jí být odebírány osobní doklady nebo další majetek i pozastaveny jakékoli ásti platu nebo dávek a po udání d vodu mají právo podat výpov. 1 eský p eklad normy SA verze 2008, zdroj: Bureau Veritas Czech spol s.r.o. 2 Norma uvádí, že na základ ustanovení místní legislativy m že být minimální v ková hranice pro vstup do zam stnání vyšší. V n kterých zemích je tato hranice naopak snížena na 14 let dle výjimky ud lené ILO. 3 Normou je nucená a povinná práce definována jako: Jakákoli práce nebo služba, k níž se daná osoba dobrovoln nezavázala a která je provád na pod pohr žkou trestu nebo represe nebo je vyžadována jako prost edek k proplacení dluhu. 19

20 Pro zajišt ní souladu s požadavkem na zdraví a bezpe nost musí podnik primárn zajistit bezpe ný výkon práce a snižovat riziko hrozeb, které by mohly vést k nehodám na pracovišti. Samostatná pozornost je pak v nována eliminaci nebezpe í ohrožujících zdraví a bezpe nost pracujících matek. V otázkách bezpe nosti a ochrany zdraví je nutné pracovníky pravideln proškolovat a poskytovat jim na náklady podniku pot ebné osobní ochranné pracovní prost edky. Všichni pracovníci musí mít k dispozici sociální za ízení, pitnou vodu a p ípadn vhodné ubytovací za ízení. Svoboda sdružování a právo na kolektivní vyjednávání je požadavek, který obsahuje právo zakládat odborové svazy bez jakéhokoli omezení ze strany organizace a kolektivn vyjednávat. Existence odbor není podmínkou, pracovníci si mohou pouze zvolit svého zástupce. Pracovníci v odborech nebo jejich zástupci nesmí být vystaveni žádné form diskriminace. P ed vznikem pracovního pom ru, v jeho pr b hu nebo p i jeho ukon ování nesmí docházet k diskriminaci pracovník dle jejich: rasového p vodu; p íslušnosti k národnostní nebo ke spole enské skupin, kast ; etnického p vodu; náboženského vyznání; postižení; pohlaví; sexuální orientace; rodinných pom r ; rodinného stavu; lenství v odborových organizacích; politických názor ; v ku nebo jiných podmínek. Povoleno není chování, které by ostatní jakkoli uráželo, sexuáln obt žovalo nebo vyko is ovalo. B hem disciplinárních opat ení jsou nep ípustné: t lesné tresty, psychický nebo fyzický nátlak nebo slovní urážky a ned stojné a nelidské zacházení. Požadavek standardu na pracovní dobu zd raz uje nutnost dodržovat platné právní p edpisy a odborové normy. V žádném p ípad nesmí zam stnanec za týden odpracovat bez zapo ítání p es as více než 48 hodiny. Po šesti dnech práce je organizace povinna poskytnout alespo jeden den volna, pokud není místními zákony a zárove kolektivní smlouvou dovoleno jinak. P es asová práce nesmí p ekro it 12 hodin týdn a musí být dobrovolná. Ve stanovených p ípadech lze práci p es as na ídit, nutné je však pokrytí této problematiky kolektivním vyjednáváním. Oblast kompenzace neboli odm ování vyžaduje dodržování právních a firemních p edpis a to tak, aby výše mezd byla p im ená základním i dalším pot ebám pracovník. Odm na za práci se musí poskytovat pravideln a ve vyhovující form pro pracovníka. Devátý požadavek normy je v nován systému ízení. Zde jsou zahrnuta kritéria týkající se stanovení, zve ej ování a pravidelného p ezkoumávání politiky spole enské odpov dnosti, jmenování zástupce vedení odpov dného za dodržování požadavk normy, práva pracovník na jejich zastoupení p i komunikaci s vedením, pravidelného p ezkoumávání dosahovaných výsledk v oblasti požadavk normy a p ípadného zlepšování. Všechny výše uvedené požadavky musí být implementovány do celého podniku, musí s nimi být seznámeni všichni pracovníci a ú innost takto uceleného systému je nutné ov ovat. Podnik je povinen sledovat a evidovat pln ní požadavk v rámci innosti všech svých dodavatel i subdodavatel a zvolit vhodný zp sob jejich hodnocení a výb ru. V p ípad jakýchkoli problém a neshod s požadavky normy je podnik povinen: identifikovat ko enovou p í inu, okamžit p ijmout opat ení k náprav a preventivní opat ení a p id lit zdroje p im ené povaze a závažnosti. Požadavky jsou kladeny rovn ž na externí komunikaci a zapojení zainteresovaných stran; na poskytnutí p ístupu do podniku pro ú ely oznámených i neoznámených audit a na vedení záznam dokládajících soulad s normou. 20

Zpráva o výsledku p ezkoumání hospoda ení územního samosprávného celku Obec Mi kov za období od 1.1.2017 do 31.12.2017 Zpráva o výsledku p ezkoumání hospoda ení 1/6 I. VŠEOBECNÉ INFORMACE Název ÚSC: Obec

Více

Rámcový rezortní interní protikorupční program

Rámcový rezortní interní protikorupční program III. Rámcový rezortní interní protikorupční program Ministerstvům a dalším ústředním správním úřadům je předkládána osnova představující minimální rámec rezortního interního protikorupčního programu. Její

Více

Pracovní právo seminární práce

Pracovní právo seminární práce Pracovní právo seminární práce 1. Úvod do problematiky Tématem mé seminární práce je problematika pracovního práva a jeho institutů. V několika nadcházejících kapitolách bych se chtěl zabývat obecnou systematikou

Více

www.pwc.com/cz Čtyři pilíře strategického CSR Případová studie PwC ČR 16. prosince 2010

www.pwc.com/cz Čtyři pilíře strategického CSR Případová studie PwC ČR 16. prosince 2010 www.pwc.com/cz Čtyři pilíře strategického CSR Případová studie ČR 16. prosince 2010 Agenda O Česká republika Strategický přístup k CSR CSR v Česká republika Koncepce Struktura Komunikace Měření 2 O ČR

Více

Připomínky AMSP ČR k materiálu MPO: Exportní strategie České republiky pro období 2012-2020

Připomínky AMSP ČR k materiálu MPO: Exportní strategie České republiky pro období 2012-2020 Připomínky AMSP ČR k materiálu MPO: Exportní strategie České republiky pro období 2012-2020 Celkové hodnocení materiálu Exportní strategie ČR 2012-2020: Jedná se o logicky uspořádaný dokument, který navazuje

Více

Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. 6 Právní postavení a ochrana osob se zdravotním postižením Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

Více

Program rovného zacházení provozovatele distribuční soustavy Pražská plynárenská Distribuce, a.s., člen koncernu Pražská plynárenská, a.s.

Program rovného zacházení provozovatele distribuční soustavy Pražská plynárenská Distribuce, a.s., člen koncernu Pražská plynárenská, a.s. Program rovného zacházení provozovatele distribuční soustavy Pražská plynárenská Distribuce, a.s., člen koncernu Pražská plynárenská, a.s. Obsah 1. Úvod... 2 1.1. Účel Programu rovného zacházení... 2 1.2.

Více

MĚSTO BENEŠOV. Rada města Benešov. Vnitřní předpis č. 16/2016. Směrnice k zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Čl. 1. Předmět úpravy a působnost

MĚSTO BENEŠOV. Rada města Benešov. Vnitřní předpis č. 16/2016. Směrnice k zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Čl. 1. Předmět úpravy a působnost MĚSTO BENEŠOV Rada města Benešov Vnitřní předpis č. 16/2016 Směrnice k zadávání veřejných zakázek malého rozsahu I. Obecná ustanovení Čl. 1 Předmět úpravy a působnost 1) Tato směrnice upravuje závazná

Více

Návrh individuálního národního projektu. Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém

Návrh individuálního národního projektu. Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém Návrh individuálního národního projektu Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém 1. Název projektu Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém Anotace projektu Předkládaný projekt navazuje na výsledky systémového

Více

Pokyn D - 293. Sdělení Ministerstva financí k rozsahu dokumentace způsobu tvorby cen mezi spojenými osobami

Pokyn D - 293. Sdělení Ministerstva financí k rozsahu dokumentace způsobu tvorby cen mezi spojenými osobami PŘEVZATO Z MINISTERSTVA FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Ministerstvo financí Odbor 39 Č.j.: 39/116 682/2005-393 Referent: Mgr. Lucie Vojáčková, tel. 257 044 157 Ing. Michal Roháček, tel. 257 044 162 Pokyn D -

Více

SWECO AB (publ) Corp. ID no. 556542-9841 Gjörwellsgatan 22, Box 34044, SE-100 26 Stockholm Tel: +46 8-695 60 00 Fax: +46 8-695 60 10 E-mail:

SWECO AB (publ) Corp. ID no. 556542-9841 Gjörwellsgatan 22, Box 34044, SE-100 26 Stockholm Tel: +46 8-695 60 00 Fax: +46 8-695 60 10 E-mail: SWECO AB (publ) Corp. ID no. 556542-9841 Gjörwellsgatan 22, Box 34044, SE-100 26 Stockholm Tel: +46 8-695 60 00 Fax: +46 8-695 60 10 E-mail: info@sweco.se www.swecogroup.com Překlad do českého jazyka Pravidla

Více

. M a t e r i á l pro sch zi Rady m sta Prost jova, konanou dne

. M a t e r i á l pro sch zi Rady m sta Prost jova, konanou dne . M a t e r i á l pro sch zi Rady m sta Prost jova, konanou dne 16. 6. 2015. Název materiálu: P edkládá: Návrh zm ny organiza ní struktury Magistrátu m sta Prost jova. Ing. Lubomír Baláš, tajemník Magistrátu

Více

Zodpovědné podniky Dotazník pro zvýšení informovanosti

Zodpovědné podniky Dotazník pro zvýšení informovanosti Zodpovědné podniky Dotazník pro zvýšení informovanosti 1. Úvod Tento dotazník vám pomůže zamyslet se nad tím, jak se vaše společnost může stát zodpovědným podnikem, a to za pomoci otázek zaměřených na

Více

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická Obor veřejná správa a regionální rozvoj Diplomová práce Problémy obce při zpracování rozpočtu obce TEZE Diplomant: Vedoucí diplomové práce:

Více

Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny.

Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny. Pojišt ní D&O Allianz Protect Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny. Pojišt ní D&O poskytuje pojistnou ochranu p ipravenou na míru len m výkonného vedení spole nosti. Kdekoliv na sv t. Allianz - stojíme

Více

Rámcová smlouva o vývoji a údržb APV pro oblast výb ru pojistného od zam stnavatel a nemocenského pojišt ní OSV - II

Rámcová smlouva o vývoji a údržb APV pro oblast výb ru pojistného od zam stnavatel a nemocenského pojišt ní OSV - II OD VODN NÍ VE EJNÉ ZAKÁZKY Rámcová smlouva o vývoji a údržb APV pro oblast výb ru pojistného od zam stnavatel a nemocenského pojišt ní OSV II Od vodn ní ve ejné zakázky pro ú ely edb žného oznámení Od

Více

Je-li z ízeno více organizací státního odborného dozoru, vymezí jejich p sobnost Ministerstvo práce a sociálních v cí p i jejich z ízení.

Je-li z ízeno více organizací státního odborného dozoru, vymezí jejich p sobnost Ministerstvo práce a sociálních v cí p i jejich z ízení. 174/1968 Sb. ZÁKON o státním odborném dozoru nad bezpe ností práce ve zn ní zákona. 575/1990 Sb., zákona. 159/1992 Sb., v úplném zn ní zákona. 396/1992 Sb., (platí od 1. 1. 20172012 do 31. 12. 2016) ve

Více

D o m o v d c h o d c Albrechtice nad Orlicí 1. máje 104, 517 22 Albrechtice nad Orlicí, I :42886171 tel.: 4941377 069, e-mail: info@ddalbrechtice.

D o m o v d c h o d c Albrechtice nad Orlicí 1. máje 104, 517 22 Albrechtice nad Orlicí, I :42886171 tel.: 4941377 069, e-mail: info@ddalbrechtice. D o m o v d c h o d c Albrechtice nad Orlicí 1. máje 104, 517 22 Albrechtice nad Orlicí, I :42886171 tel.: 4941377 069, e-mail: info@ddalbrechtice.cz VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY dle 12, odst.(3), zák. 137/2006

Více

Zám r a cíle projektu

Zám r a cíle projektu Tento projekt je spolufinancován z prost edk Evropské unie prost ednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj. Zám r a cíle projektu ÍLOHA. 3 ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ve ejné zakázky vedené pod názvem

Více

Specialista pro vytvá řenívztahů Specialist for Creating Relations

Specialista pro vytvá řenívztahů Specialist for Creating Relations Specialista pro vytvá řenívztahů Specialist for Creating Relations Roman KOZEL If universities want to succeed on the market, they have to deal with higher assertivity their graduates. They need a specialist,

Více

KVALIFIKAČNÍ DOKUMENTACE k veřejné zakázce zadávané podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění

KVALIFIKAČNÍ DOKUMENTACE k veřejné zakázce zadávané podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění KVALIFIKAČNÍ DOKUMENTACE k veřejné zakázce zadávané podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění název veřejné zakázky: Rekonstrukce VZT zařízení č. 1, 2 a 3 v OZ druh zadávacího

Více

Odůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby

Odůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby Odůvodnění veřejné zakázky Veřejná zakázka Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby Zadavatel: Právní forma: Sídlem: IČ / DIČ: zastoupen: EAST

Více

Zákon o veřejných zakázkách

Zákon o veřejných zakázkách Zákon o veřejných zakázkách Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále i zákon), je základním stavebním kamenem veřejného investování v České republice. Veřejní a

Více

KONCEPCE ROZVOJE ISŠ CHEB 2013 2019

KONCEPCE ROZVOJE ISŠ CHEB 2013 2019 OBSAH Úvod... 2 1. ISŠ Cheb... 2 1.1. Aktuální stav... 2 1.2. Stanovené cíle... 3 1.3. Postupy, strategie, nástroje... 3 2. Výchovně-vzdělávací proces, celoživotní vzdělávání... 3 2.1. Aktuální stav...

Více

Zaměstnání a podnikání, hrubá a čistá mzda.

Zaměstnání a podnikání, hrubá a čistá mzda. Zaměstnání a podnikání, hrubá a čistá mzda. Téměř každý člověk touží být v práci úspěšný touží pracovně se uplatnit. V průběhu studia si mladý člověk osvojuje znalosti a dovednosti potřebné pro povolání,

Více

Zakázka bude pln na b hem roku 2014 a v následujících 48 sících od uzav ení smlouvy.

Zakázka bude pln na b hem roku 2014 a v následujících 48 sících od uzav ení smlouvy. OD VODN NÍ VE EJNÉ ZAKÁZKY Služba na zajišt ní provozu a expertní podpory datové sít Od vodn ní ve ejné zakázky pro ú ely p edb žného oznámení Od vodn ní ú elnosti ve ejné zakázky obsahuje alespo Popis

Více

Obec Mi kov. Zpráva o výsledku p ezkoumání hospoda ení. územního samosprávného celku. za období od do

Obec Mi kov. Zpráva o výsledku p ezkoumání hospoda ení. územního samosprávného celku. za období od do i! " # $ % & ' % ( ' ) % * & + #, - -. / $ 0 1 $ 2 3 4 5 6 2 7 2 8 9 : 5 ; : ; < = > % %? & ) @? A B C D E F G H I J K L M N O P Q = 2 R 4 S : T U T & & V W E X K L M N O P Y Z [ S U > \ 6 9 ] ^ _ ` a

Více

MV ČR, Odbor egovernmentu. renata.horakova@mvcr.cz. Webové stránky veřejné správy - minimalizace jejich zranitelnosti a podpora bezpečnostních prvků

MV ČR, Odbor egovernmentu. renata.horakova@mvcr.cz. Webové stránky veřejné správy - minimalizace jejich zranitelnosti a podpora bezpečnostních prvků Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo vnitra Adresa Milady Horákové 133/ Kontaktní osoba Ing. Jaroslav Scheuba

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD Městský úřad Úvaly

ORGANIZAČNÍ ŘÁD Městský úřad Úvaly MEUV 6228/2013 ORGANIZAČNÍ ŘÁD Městský úřad Úvaly Organizační řád městského úřadu vychází ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) v platném znění. Tento vnitřní předpis schválila Rada města

Více

Město Mariánské Lázně

Město Mariánské Lázně Město Mariánské Lázně Pravidla pro poskytování dotací na sportovní činnost Město Mariánské Lázně rozhodlo dne 11.12.2012 usnesením zastupitelstva města č. ZM/481/12 vydat tato Pravidla pro poskytování

Více

Analýza stavu implementace a řízení projektů SA

Analýza stavu implementace a řízení projektů SA Analýza stavu implementace a řízení projektů SA Fáze 2: Analýza stavu projektového řízení ve veřejné správě Zadavatel: Ministerstvo vnitra České republiky Sídlo: Nad štolou 936/3, Praha 7 Holešovice, 170

Více

Metodická pomůcka pro hodnotitele

Metodická pomůcka pro hodnotitele Metodická pomůcka pro hodnotitele Hodnocení činnosti vysokých škol a jejich součástí Akreditační komisí listopad 2015 Hodnocení vysokých škol Dle článku 3 Statutu Akreditační komise provádí Akreditační

Více

Společenská odpovědnost firem

Společenská odpovědnost firem Společenská odpovědnost firem 15. 2. 2007 Krátce o historii... Diskuze o CSR jsou téměř 3 desetiletí staré, datují se od prvního Dne země v USA v roce 1970 1970 a 1980 CSR se posouvá dopředu pod tíhou

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel, 29. 6. 1999 COM(1999) 317 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Rozvoj krátké námořní dopravy v Evropě

Více

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ Strana Vyhledávání textu - přidržte klávesu Ctrl, kurzor umístěte na příslušný řádek a klikněte levým tlačítkem myši. 1. Právní předpisy upravující přijímací řízení ke studiu ve střední

Více

Domov pro seniory Horní Stropnice

Domov pro seniory Horní Stropnice Domov pro seniory Horní Stropnice SMĚRNICE ORGANIZAČNÍ ŘÁD PLATNOST OD: 24. 6. 2015 ÚČINNOST OD: 1. 7. 2015 VYPRACOVALA: Hoffelnerová Ludmila pověřená vedením organizace Rozsah působnosti: pro zaměstnance

Více

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb.

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb. Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí Ze dne 17.12.2012 Částka 177/2012 Účinnost od 01.01.2013 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-473

Více

Rámcová úmluva o kontrole tabáku

Rámcová úmluva o kontrole tabáku SV TOVÁ ZDRAVOTNICKÁ ORGANIZACE Rámcová úmluva o kontrole tabáku Preambule Smluvní strany této Úmluvy, odhodlány up ednostnit své právo chránit ve ejné zdraví, uznávajíce, že ší ení tabákové epidemie je

Více

INFORMACE O NĚKTERÝCH OBLASTECH K ŘEŠENÍ VE VĚCI JEDNOTEK SBORŮ DOBROVOLNÝCH HASIČŮ OBCÍ A SPOLKŮ PŮSOBÍCÍCH NA ÚSEKU POŢÁRNÍ OCHRANY

INFORMACE O NĚKTERÝCH OBLASTECH K ŘEŠENÍ VE VĚCI JEDNOTEK SBORŮ DOBROVOLNÝCH HASIČŮ OBCÍ A SPOLKŮ PŮSOBÍCÍCH NA ÚSEKU POŢÁRNÍ OCHRANY II. INFORMACE O NĚKTERÝCH OBLASTECH K ŘEŠENÍ VE VĚCI JEDNOTEK SBORŮ DOBROVOLNÝCH HASIČŮ OBCÍ A SPOLKŮ PŮSOBÍCÍCH NA ÚSEKU POŢÁRNÍ OCHRANY Podnětem ke zpracování tohoto materiálu je změna působení jednotek

Více

Zadávací dokumentace

Zadávací dokumentace Zjednodušené výběrové řízení s uveřejněním dle Příručky pro příjemce finanční podpory projektů Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů v platném znění Název zakázky: Identifikace: Název projektu: VZDĚLÁVACÍ

Více

ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Dostavba splaškové kanalizace - Prostřední Bečva a Horní Bečva, zhotovitel, dle vyhlášky č. 232/2012 Sb.

ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Dostavba splaškové kanalizace - Prostřední Bečva a Horní Bečva, zhotovitel, dle vyhlášky č. 232/2012 Sb. ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Dostavba splaškové kanalizace - Prostřední Bečva a Horní Bečva, zhotovitel, dle vyhlášky č. 232/2012 Sb. Zadavatel Dobrovolný svazek obcí Prostřední Bečva a Horní Bečva Sídlo

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku. Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ)

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku. Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ) VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ) Téma 7: HODNOCENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU, ODMĚŇOVÁNÍ ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU

Více

3.Registra ní íslo MAS 4.Registra ní íslo MMR 15/000/00000/453/ CLLD_16_01_103

3.Registra ní íslo MAS 4.Registra ní íslo MMR 15/000/00000/453/ CLLD_16_01_103 Strana 1 z 5 Fiche Název MAS MAS Litomyšlsko o.p.s. íslo Fiche Název Fiche 6 Podpora zem d lství Platnost Fiche od Registra ní íslo MAS Registra ní íslo MMR 15/000/00000/453/000182 CLLD_16_01_103 7.Vazba

Více

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj.: ČŠIS-128/11-S. Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj.: ČŠIS-128/11-S. Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Sídlo: Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ Červený Újezd 30, 273 51 Unhošť IČ:

Více

DRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ

DRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ DRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ Článek 1. Základní ustanovení Tento Dražební řád stanoví organizaci a průběh dražby nemovitostí (dále jen dražba) realizované soudním exekutorem při provádění exekucí

Více

KONKURENCESCHOPNOST. CZ.04.3.07/4.1.02 - Konkurenceschopnost

KONKURENCESCHOPNOST. CZ.04.3.07/4.1.02 - Konkurenceschopnost Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha v grantovém schématu

Více

Vzorový test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů

Vzorový test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů 1. Jaká jsou základní historická vývojová stadia personálního řízení? a) personální administrativa, strategické personální řízení, řízení intelektuálního kapitálu, řízení mobility zaměstnanců b) personální

Více

TEXT VÝZVY K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE

TEXT VÝZVY K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE TEXT VÝZVY K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE Název veřejné zakázky: CENTRUM POLYMERNÍCH MATERIÁLŮ A TECHNOLOGIÍ OTTY WICHTERLE DODÁVKA REGÁLŮ Identifikační údaje zadavatele Obchodní firma nebo název

Více

Změny dispozic objektu observatoře ČHMÚ v Košeticích

Změny dispozic objektu observatoře ČHMÚ v Košeticích O D Ů V O D N Ě N Í V E Ř E J N É Z A K Á Z K Y Dokument slouží ke správnému zpracování odůvodnění veřejné zakázky podle ustanovení 86 odst. 2 a 156 ZVZ, ve smyslu vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj

Více

Návrh. VYHLÁŠKA č...sb., ze dne... 2011,

Návrh. VYHLÁŠKA č...sb., ze dne... 2011, Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 233/2009 Sb., o žádostech, schvalování osob a způsobu prokazování odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti osob a o minimální výši finančních zdrojů

Více

ČÁST TŘETÍ ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM HLAVA I POŽADAVKY NA ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM

ČÁST TŘETÍ ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM HLAVA I POŽADAVKY NA ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM ČÁST TŘETÍ ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM HLAVA I POŽADAVKY NA ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM [K 8b odst. 5 zákona o bankách, k 7a odst. 5 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, k 12f písm. a) a b) a 32 odst.

Více

MATEMATIKA A BYZNYS. Finanční řízení firmy. Příjmení: Rajská Jméno: Ivana

MATEMATIKA A BYZNYS. Finanční řízení firmy. Příjmení: Rajská Jméno: Ivana MATEMATIKA A BYZNYS Finanční řízení firmy Příjmení: Rajská Jméno: Ivana Os. číslo: A06483 Datum: 5.2.2009 FINANČNÍ ŘÍZENÍ FIRMY Finanční analýza, plánování a controlling Důležité pro rozhodování o řízení

Více

Pravidla procesu hodnocení kvality a bezpe í pro l žkovou pé i e-iso, a.s.

Pravidla procesu hodnocení kvality a bezpe í pro l žkovou pé i e-iso, a.s. Pravidla procesu hodnocení kvality a bezpe í pro l žkovou pé i e-iso, a.s. Zpracoval Jméno, funkce Ing. Lenka Stránská Manager kvality Datum, podpis 10.dubna 2012 Vydání: 1 Strana: 1/8 Jméno, funkce Datum,

Více

Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod pro období ukončování ROP Severovýchod 2007-2013

Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod pro období ukončování ROP Severovýchod 2007-2013 Personální strategie Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod pro období ukončování ROP Severovýchod 2007-2013 Největším bohatstvím každého zaměstnavatele jsou jeho zaměstnanci. ~ 1 ~ VIZE PERSONÁLNÍ

Více

2002, str. 252. 1 Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE,

2002, str. 252. 1 Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE, Úkolem diplomové práce, jejíž téma je Politika zaměstnanosti (srovnání podmínek v ČR a EU), je na základě vyhodnocení postupného vývoje nezaměstnanosti v České republice od roku 1990 analyzovat jednotlivé

Více

Metodika kurzu Fiktivní firma

Metodika kurzu Fiktivní firma Metodika kurzu Fiktivní firma Autor: Lucie Václavková Organizace: GLE o. p. s. Tyršova 1832/7 120 00 Praha 2 říjen, 2013 Obsah Obsah... 1 Úvod... 2 1 Základní identifikace projektu... 3 Realizátor projektu...

Více

Pravidla. pro uskutečňování Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí v oblasti lektorátů a Krajanského vzdělávacího programu

Pravidla. pro uskutečňování Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí v oblasti lektorátů a Krajanského vzdělávacího programu Příloha č. 2 usnesení vlády ze dne 13. května 2015 č. 348 Pravidla pro uskutečňování Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí v oblasti lektorátů a Krajanského vzdělávacího programu I.

Více

účetních informací státu při přenosu účetního záznamu,

účetních informací státu při přenosu účetního záznamu, Strana 6230 Sbírka zákonů č. 383 / 2009 Částka 124 383 VYHLÁŠKA ze dne 27. října 2009 o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST CORPORATE SOCIAL RESPONSIBILITY SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST FIREM Ing. ALENA OULEHLOVÁ, Ph.D.

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST CORPORATE SOCIAL RESPONSIBILITY SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST FIREM Ing. ALENA OULEHLOVÁ, Ph.D. ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST CORPORATE SOCIAL RESPONSIBILITY SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST FIREM Ing. ALENA OULEHLOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní

Více

Centrum polymerních materiálů a technologií Otty Wichterle realizace stavební části

Centrum polymerních materiálů a technologií Otty Wichterle realizace stavební části Kvalifikační dokumentace k veřejné zakázce zadávané v otevřeném řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ) Název veřejné zakázky: Centrum polymerních

Více

Využití EduBase ve výuce 10

Využití EduBase ve výuce 10 B.I.B.S., a. s. Využití EduBase ve výuce 10 Projekt Vzdělávání pedagogů v prostředí cloudu reg. č. CZ.1.07/1.3.00/51.0011 Mgr. Jitka Kominácká, Ph.D. a kol. 2015 1 Obsah 1 Obsah... 2 2 Úvod... 3 3 Autorský

Více

Ministerstvo vnitra Odbor přípravy pracovníků ve veřejné správě Vstupní vzdělávání

Ministerstvo vnitra Odbor přípravy pracovníků ve veřejné správě Vstupní vzdělávání Ministerstvo vnitra Odbor přípravy pracovníků ve veřejné správě Vstupní vzdělávání úředníků územních samosprávných celků Metodické doporučení Praha 2002 Tento metodický materiál je určen pracovníkům personálních

Více

Základní škola a základní umělecká škola

Základní škola a základní umělecká škola Základní škola a základní umělecká škola Bezdrevská ul. č. 3 České Budějovice PSČ 370 11 ŠKOLNÍ ŘÁD část pro ZUŠ Smyslem školního řádu je vytvoření příznivých podmínek pro vyučování a pro plné využití

Více

OBCHODNÍ PRÁVO Vysoká škola ekonomie a managementu 2012

OBCHODNÍ PRÁVO Vysoká škola ekonomie a managementu 2012 OBCHODNÍ PRÁVO Vysoká škola ekonomie a managementu 2012 Obchodní právo JUDr. Ing. Jaroslav Staněk, CSc. Copyright Vysoká škola ekonomie a managementu 2012. Vydání první. Všechna práva vyhrazena. ISBN 978-80-86730-93-6

Více

Zapojením ÚKZÚZ se zvýší transparentnost a efektivita kontrol ekologických podniků

Zapojením ÚKZÚZ se zvýší transparentnost a efektivita kontrol ekologických podniků Zapojením ÚKZÚZ se zvýší transparentnost a efektivita kontrol ekologických podniků S ohledem na zvyšující se počet ekofarem dochází od nového roku v zajišťování kontrol ekologického zemědělství k rozdělení

Více

HW vybavení nov vybudovaného datového centra SSZ (Zvýšení kapacity Datového úložišt )

HW vybavení nov vybudovaného datového centra SSZ (Zvýšení kapacity Datového úložišt ) OD VODN NÍ VE EJNÉ ZAKÁZKY HW vybavení nov vybudovaného datového centra SSZ (Zvýšení kapacity Datového úložišt ) Od vodn ní ve ejné zakázky pro ú ely p edb žného oznámení Od vodn ní ú elnosti ve ejné zakázky

Více

ODPOVĚDI KOMISE NA VÝROČNÍ ZPRÁVU ÚČETNÍHO DVORA ZA ROK 2011 KAPITOLA 6 ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ VĚCI

ODPOVĚDI KOMISE NA VÝROČNÍ ZPRÁVU ÚČETNÍHO DVORA ZA ROK 2011 KAPITOLA 6 ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ VĚCI EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.8.2012 COM(2012) 479 final ODPOVĚDI KOMISE NA VÝROČNÍ ZPRÁVU ÚČETNÍHO DVORA ZA ROK 2011 KAPITOLA 6 ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ VĚCI CS CS ÚVOD ODPOVĚDI KOMISE NA VÝROČNÍ ZPRÁVU

Více

íloha. 1: Organiza ní struktura a seznam zkratek (str. 1/2)

íloha. 1: Organiza ní struktura a seznam zkratek (str. 1/2) íloha. 1: Organiza ní struktura a seznam zkratek (str. 1/2) 56 íloha. 1: Organiza ní struktura a seznam zkratek (str. 2/2) Seznam zkratek Zkratka len ní Popis S Úsek Úsek editele spole nosti S Úsek editel

Více

Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy

Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy ke standardu ISA 720 ODPOV DNOST AUDITORA VE VZTAHU K OSTATNÍM INFORMACÍM V DOKUMENTECH OBSAHUJÍCÍCH AUDITOVANOU Ú ETNÍ ZÁV RKU Aplika ní doložku mezinárodního

Více

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 5. volební období 72. USNESENÍ

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 5. volební období 72. USNESENÍ Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 5. volební období 72. USNESENÍ výboru pro evropské záležitosti z 9. schůze konané dne 30. ledna 2007 k Návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o

Více

P edstavení programu GAMA

P edstavení programu GAMA od myšlenek k aplikacím Pavel Komárek len p edsednictva TA R P edstavení programu GAMA Aktuální informace o financování VaVaI v novém programovacím období 2014-2020 Univerzita Karlova v Praze, 13.11.2013

Více

datovou schránkou adresát: Lucon CZ s.r.o. Mozartova 928/12 Praha 5 - Smíchov 150 00

datovou schránkou adresát: Lucon CZ s.r.o. Mozartova 928/12 Praha 5 - Smíchov 150 00 datovou schránkou adresát: Lucon CZ s.r.o. Mozartova 928/12 Praha 5 - Smíchov 150 00 O: 475 45 941 Váš dopis zna ky/ze dne Naše zna ka (.j) 842/26-2015 Vy izuje linka 2493 / Mgr. Richter V Praze dne 14.

Více

Posilování sociálního dialogu v místním a regionálním správním sektoru. Diskusní dokument

Posilování sociálního dialogu v místním a regionálním správním sektoru. Diskusní dokument EPSU/CEMR seminář 11. prosince 2008, Bratislava 1) Co je sociální dialog? Je důležité vysvětlit, co znamená sociální dialog, protože tento termín se obvykle nepoužívá ve všech evropských zemích pro popis

Více

-1- N á v r h ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy

-1- N á v r h ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy -1- I I. N á v r h VYHLÁŠKY ze dne 2009 o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické

Více

3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA

3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA 3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA V České republice je nezaměstnanost definována dvojím způsobem: Národní metodika, používaná Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), vychází z administrativních

Více

poslanců Petra Nečase, Aleny Páralové a Davida Kafky

poslanců Petra Nečase, Aleny Páralové a Davida Kafky P a r l a m e n t Č e s k é r e p u b l i k y POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 V. volební období 172 N á v r h poslanců Petra Nečase, Aleny Páralové a Davida Kafky na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995

Více

k požadavkům normy ČSN EN ISO 9001:2001

k požadavkům normy ČSN EN ISO 9001:2001 Řízení lidských zdrojů s přihlédnutím k požadavkům normy ČSN EN ISO 9001:2001 PaedDr. Jaromír Vít, CSc. 1. Úvod Pro některé certifikované organizace, ale i pro ty, které se teprve připravují k certifikaci,

Více

Seriál: Management projektů 7. rámcového programu

Seriál: Management projektů 7. rámcového programu Seriál: Management projektů 7. rámcového programu Část 4 Podpis Konsorciální smlouvy V předchozím čísle seriálu o Managementu projektů 7. rámcového programu pro výzkum, vývoj a demonstrace (7.RP) byl popsán

Více

FINAN NÍ ÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ PODNIKU

FINAN NÍ ÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ PODNIKU FINAN NÍ ÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ PODNIKU ANALÝZA,INVESTOVÁNÍ,OCE OVÁNÍ,RIZIKO,FLEXIBILITA Dana Dluhošová Recenzenti: prof. Dr. Ing. Jan Frait prof. Ing. Jozef Kra ovi, CSc. prof. Dr. Ing. Zden k Zmeškal Finan

Více

JAK VÍTĚZIT NAD RIZIKY. Aktivní management rizik nástroj řízení úspěšných firem

JAK VÍTĚZIT NAD RIZIKY. Aktivní management rizik nástroj řízení úspěšných firem JAK VÍTĚZIT NAD RIZIKY Aktivní management rizik nástroj řízení úspěšných firem 1 2 PhDr. Ing. Jiří Kruliš JAK VÍTĚZIT NAD RIZIKY Aktivní management rizik nástroj řízení úspěšných firem Linde Praha akciová

Více

RÁMCOVÁ DOHODA ŠVÝCARSKOU FEDERÁLNÍ RADOU. VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY týkající se

RÁMCOVÁ DOHODA ŠVÝCARSKOU FEDERÁLNÍ RADOU. VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY týkající se RÁMCOVÁ DOHODA MEZI ŠVÝCARSKOU FEDERÁLNÍ RADOU A VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY týkající se IMPLEMENTACE PROGRAMU ŠVÝCARSKO - ČESKÉ SPOLUPRÁCE NA SNÍŽENÍ HOSPODÁŘSKÝCH A SOCIÁLNÍCH ROZDÍLŮ V RÁMCI ROZŠÍŘENÉ EVROPSKÉ

Více

Studijní opora. Název předmětu: Organizační chování. Zpracoval: Mgr. Jaromír Ďuriš

Studijní opora. Název předmětu: Organizační chování. Zpracoval: Mgr. Jaromír Ďuriš Studijní opora Název předmětu: Organizační chování Zpracoval: Mgr. Jaromír Ďuriš Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského

Více

Environmentální prohlášení o produktu (Environmental Product Declaration) STAVEBNÍ VÝROBKY

Environmentální prohlášení o produktu (Environmental Product Declaration) STAVEBNÍ VÝROBKY Environmentální prohlášení o produktu (Environmental Product Declaration) STAVEBNÍ VÝROBKY 12/05/2014 1 Oč jde? 2 Environmentální značení a prohlášení typy typ I ekologicky šetrné produkty ČSN ISO 14024:2000

Více

Vymezení poloz ek způ sobily ch ná kládů meziná rodní ch projektů ná principů LA pro rok 2017

Vymezení poloz ek způ sobily ch ná kládů meziná rodní ch projektů ná principů LA pro rok 2017 Vymezení poloz ek způ sobily ch ná kládů meziná rodní ch projektů ná principů LA pro rok 2017 1.1. Vymezení způsobilých nákladů obecná část (1) Účelová podpora může být poskytnuta pouze na činnosti definované

Více

SMĚRNICE Vyřizování stížností a petic SM 01/2008. Datum vydání: 8.1.2008 SM 01/2008

SMĚRNICE Vyřizování stížností a petic SM 01/2008. Datum vydání: 8.1.2008 SM 01/2008 Vydání č.: 1 Strana 1 / 10 VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ A PETIC SM 01/2008 Účinnost od: 9.1.2008 Číslo dle rozdělovníku: 1 Funkce : Jméno : Datum : Podpis : Zpracoval : Tajemnice Mgr. Blanka Zmítková RM usn.č.

Více

Sociální podnikání a obce: jak na to

Sociální podnikání a obce: jak na to Sociální podnikání a obce: jak na to Petra Francová Seminář SMO Praha 20.5. 2014 Poslání P3 People, Planet, Profit, o.p.s. P3 přináší a prosazuje nové přístupy v podnikání s pozitivním dopadem na společnost.

Více

Stanovisko komise pro hodnocení dopadů regulace

Stanovisko komise pro hodnocení dopadů regulace V Praze dne 27. dubna 2015 Č.j.:359/15/REV1 Stanovisko komise pro hodnocení dopadů regulace k návrhu k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně

Více

nzv'_, \, III MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ Rezortní interní protikorupční program Ministerstva zemědělství

nzv'_, \, III MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ Rezortní interní protikorupční program Ministerstva zemědělství nzv'_,.`\" _ı., \, III `O I MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ Rezortní interní protikorupční program Ministerstva zemědělství Úvod Dne 2. října 2013 schválila vláda ČR svým usnesením č. 752 Rámcový rezortní interní

Více

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 505 EXTERNÍ KONFIRMACE OBSAH

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 505 EXTERNÍ KONFIRMACE OBSAH MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 505 EXTERNÍ KONFIRMACE (Účinný pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. prosincem 2009 nebo po tomto datu) Úvod OBSAH Odstavec Předmět standardu...

Více

Pravidla. VÝSTAVBA A TECHNICKÉ ZHODNOCENÍ INFRASTRUKTURY VODOVODŮ A KANALIZACÍ (dále jen Pravidla )

Pravidla. VÝSTAVBA A TECHNICKÉ ZHODNOCENÍ INFRASTRUKTURY VODOVODŮ A KANALIZACÍ (dále jen Pravidla ) Pravidla České republiky - Ministerstva zemědělství čj.144690/2012-mze-15131 pro poskytování a čerpání státní finanční podpory v rámci programu 129 250 VÝSTAVBA A TECHNICKÉ ZHODNOCENÍ INFRASTRUKTURY VODOVODŮ

Více

Směrnice DSO Horní Dunajovice a Želetice - tlaková kanalizace a intenzifikace ČOV. Dlouhodobý majetek. Typ vnitřní normy: Identifikační znak: Název:

Směrnice DSO Horní Dunajovice a Želetice - tlaková kanalizace a intenzifikace ČOV. Dlouhodobý majetek. Typ vnitřní normy: Identifikační znak: Název: Typ vnitřní normy: Směrnice DSO Horní Dunajovice a Želetice - tlaková kanalizace a intenzifikace ČOV Identifikační znak: Název: Dlouhodobý majetek Vazba na legislativu: Závazné pro: Zákon č. 563/1991 Sb.,

Více

HLAVA III PODROBNOSTI O VEDENÍ ÚST EDNÍHO SEZNAMU OCHRANY P ÍRODY

HLAVA III PODROBNOSTI O VEDENÍ ÚST EDNÍHO SEZNAMU OCHRANY P ÍRODY HLAVA III PODROBNOSTI O VEDENÍ ÚST EDNÍHO SEZNAMU OCHRANY P ÍRODY (K 42 odst. 2 zákona) 5 (1) Úst ední seznam ochrany p írody (dále jen "úst ední seznam") zahrnuje soupis, popis, geometrické a polohové

Více

Všeobecné požadavky na systém analýzy nebezpe í a stanovení kritických kontrolních bod (HACCP) a podmínky pro jeho certifikaci

Všeobecné požadavky na systém analýzy nebezpe í a stanovení kritických kontrolních bod (HACCP) a podmínky pro jeho certifikaci Ministerstvo zem d lství Komoditní úsek Sekce potraviná ských výrob - Ú ad pro potraviny j.: 18559/2010-17000 V Praze dne 1. 9. 2010 1 ÚVOD Všeobecné požadavky na systém analýzy nebezpe í a stanovení kritických

Více

PŘÍLOHY SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

PŘÍLOHY SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 1.6.2016 COM(2016) 361 final ANNEXES 1 to 2 PŘÍLOHY SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Více

VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU

VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU OBEC TY KOLY ÁST I Úvodní ustanovení LÁNEK 1 edm t úpravy Tato sm rnice upravuje zp sob a postup

Více

Směrnice č. 2/2014 INTERNÍ PROTIKORUPČNÍ PROGRAM DRÁŽNÍHO ÚŘADU. *crdux007p1zx* Aktualizace květen 2016

Směrnice č. 2/2014 INTERNÍ PROTIKORUPČNÍ PROGRAM DRÁŽNÍHO ÚŘADU. *crdux007p1zx* Aktualizace květen 2016 Drážní úřad Wilsonova 300/8 121 06 Praha 2 - Vinohrady *crdux007p1zx* CRDUX007P1ZX Č. j.: DUCR-55931/14/Mj Směrnice č. 2/2014 INTERNÍ PROTIKORUPČNÍ PROGRAM DRÁŽNÍHO ÚŘADU Aktualizace květen 2016 Úplné

Více

SK SLAVIA PRAHA POZEMNÍ HOKEJ, z.s. Stanovy spolku Návrh. Čl. I Název a sídlo. Čl. II Účel spolku. Čl. III Hlavní činnost spolku

SK SLAVIA PRAHA POZEMNÍ HOKEJ, z.s. Stanovy spolku Návrh. Čl. I Název a sídlo. Čl. II Účel spolku. Čl. III Hlavní činnost spolku SK SLAVIA PRAHA POZEMNÍ HOKEJ, z.s. Stanovy spolku Návrh Čl. I Název a sídlo 1. SK SLAVIA PRAHA POZEMNÍ HOKEJ, z.s. (dále jen spolek ) má své sídlo na adrese Praha 10 - Vršovice, Vladivostocká ulice 1460/10,

Více

Právní rozbor obecně závazné vyhlášky. Obecně závazná vyhláška č. 1/2015, o podmínkách pořádání tombol na území obce Bechlín (dále jen OZV )

Právní rozbor obecně závazné vyhlášky. Obecně závazná vyhláška č. 1/2015, o podmínkách pořádání tombol na území obce Bechlín (dále jen OZV ) odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Obec: Bechlín (dále jen obec ) Právní rozbor obecně závazné vyhlášky Obecně závazná vyhláška č. 1/2015, o podmínkách pořádání tombol na území obce Bechlín (dále

Více

Cenový předpis Ministerstva zdravotnictví 2/2008/FAR ze dne 12. května 2008, o regulaci cen zdravotnických prostředků. I. Pojmy

Cenový předpis Ministerstva zdravotnictví 2/2008/FAR ze dne 12. května 2008, o regulaci cen zdravotnických prostředků. I. Pojmy Cenový předpis Ministerstva zdravotnictví 2/2008/FAR ze dne 12. května 2008, o regulaci cen zdravotnických prostředků Ministerstvo zdravotnictví podle 2a odst. 1 zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD MĚSTA A MěÚ MIKULÁŠOVICE

ORGANIZAČNÍ ŘÁD MĚSTA A MěÚ MIKULÁŠOVICE ORGANIZAČNÍ ŘÁD MĚSTA A MěÚ MIKULÁŠOVICE Zásady činnosti Čl. 1 Organizační řád upravuje: - zásady činnosti a řízení městského úřadu - jejich vzájemné vazby a vztahy Čl. 2 Postavení a působnost městského

Více