- PDF Stažení zdarma

Transkript

1 Miliardy pro zelenìjší Evropu? Dálnice D8 a evropské finance Zpráva o úloze EU v kontroverzním projektu výstavby D8 pøes východní Krušné hory CEE Bankwatch Network & Friends of the Earth Europe

2 Dálnice D8 ve východních Krušných horách rozetne ptaèí lokalitu evropského významu Zpráva o úloze EU v kontroverzním projektu výstavby dálnice D8 pøes východní Krušné hory Dálnice D8 je souèástí evropského multimodálního dopravního koridoru èíslo IV (Berlín Praha Budapeš Sofia Istanbul). Na státní hranici severnì od Prahy, ve východních Krušných horách, se napojuje na nìmeckou A17. Na úsek mezi Trmicemi a státní hranicí se SRN, dlouhý 23,3 km, je snaha získat prostøedky z fondu ISPA. Výstavba v plánované trase ovšem poškodí výjimeènì biologicky cenná území na vrcholové planinì Krušných hor, která byla v roce 1995 vyhlášena pøírodním parkem. Mapování pro program Natura 2000 biologickou hodnotu území potvrdilo a pøipravuje se návrh na jeho prohlášení zvláštì chránìným územím (tzv. SPA podle Smìrnice o ochranì ptactva a SPC podle Smìrnice o ochranì stanoviš ). Portál nedostateènì dlouhého tunelu Panenská (úsek D8 pøes východní Krušné Hory). Foto: P.Doucha - 3 -

3 Historie projektu Tak, jak je u kontroverzních dálnièních projektù obvyklé, došlo i v pøípadì projektu D8 pøes Krušné hory v prùbìhu pøípravné fáze k opominutí èi nedodržení øady zákonných požadavkù, v dùsledku èehož mohly úøady vydat stavební povolení. Pøíhranièní úseky dálnice D8 ani návazné nìmecké A17 nebyly posouzeny procesem pøeshranièní EIA, pøestože Èeská republika i Nìmecko podepsaly konvenci z Espoo o posuzování pøeshranièních vlivù projektù na životní prostøedí. Je navíc zøejmé, že dálnice spojující sever a jihovýchod kontinentu nemùže mít pouze místní dopady. U jiného projektu se srovnatelnými dopady na životní prostøedí výstavby jezù na Labi pøeshranièní vlivy posouzeny byly. Problémy zaèaly v roce 1993, kdy vláda opìtovnì schválila program rozvoje dálnièní sítì z roku 1963, aniž by jej podrobila procesu EIA, již od roku 1992 povinnému. V dùsledku tohoto kroku má dálnice D8 mezi Prahou a Drážïanami nejprve znièit krajinný ráz a pøírodní hodnoty CHKO Èeské støedohoøí, a poté náhorní plošinu východních Krušných hor (viz rámeèek 1). Stavba D8 probíhá takzvanou salámovou metodou, tedy nejménì sporné úseky se postaví jako první, což zvyšuje politický tlak na vydání stavebních povolení na úseky chybìjící. Procedura EIA na kontroverzní projekt od poèátku vylouèila alternativy. Nebyly zpracovány varianty s pøimìøenì dlouhými tunely, ani varianty obcházející nejcennìjší území. Když se v letech hodnocení environmentálních dopadù programu rozvoje dálnièní sítì (tzv. SEA) pøiklonilo na stranu alternativ (viz rámeèek 2), vláda jeho závìry prostì ignorovala. V souèasné dobì zbývá dobudovat dva úseky D8, oba vysoce sporné. Dobøe známé jsou problémy úseku pøes CHKO Èeské støedohoøí, na který poskytuje pùjèku Evropská investièní banka (EIB). Ménì v povìdomí je druhý úsek od Ústí nad Labem ke státní hranici, který má protnout východní Krušné hory vèetnì nìkolika kilometrù navrhovaného zvláštì chránìného hnízdištì ptactva na evropské úrovni ochrany, jež by dálnice s výjimkou jednoho krátkého tunelu rozdìlila na dvì èásti. Náklady na výstavbu tohoto úseku mají èinit zhruba 200 milionù eur, pøièemž 130,9 milionù eur se èeská strana pokouší získat z evropského fondu ISPA. Poèátkem 90. let provedly nìmecké úøady vyhodnocení optimálního koridoru a doporuèily pøekroèení hor dále na západ, takzvaným Freibergským koridorem. Pod nátlakem z èeské strany byla ovšem prosazena trasa Drážïany Ústí nad Labem i pøes své horší dopady na životní prostøedí. Èeská vláda kvapnì uzavøela s Nìmeckem smlouvu o umístìní dálnièního hranièního pøechodu. Tato smlouva slouží èeskému ministerstvu dopravy jako další argument proti hledání ekologicky pøíznivìjší varianty, nebo zdržení výstavby a zmìnu místa pøechodu hranic by vyžadovalo porušení již uzavøené smlouvy. 1. Hodnoty Pøírodního parku Východní Krušné hory Pøírodní park Východní krušné hory o rozloze 2235 hektarù vyhlásil Okresní úøad Ústí nad Labem v roce Byl založen podle zákona o ochranì pøírody a krajiny, který ukládá omezit takové využívání území, jež by vedlo ke znièení, poškození nebo narušení stavu území. Mezi velmi významné ekosystémy v oblasti patøí: moèály, rašeliništì a pøedevším zbytky pùvodních horských kvìtnatých luk s øadou chránìných a ohrožených rostlinných druhù. Po roce 1989 byl potvrzen výskyt 23 zvláštì chránìných rostlinných druhù; tøi patøí do kategorie kriticky ohrožených rostlin, 13 je významnì ohrožených a 14 ohrožených. Oblast je také významným hnízdištìm ptactva, zejména druhù vázaných na ekosystémy moèálù. Vyskytují se zde tyto kriticky ohrožené a ohrožené druhy uvedené ve Smìrnici o ochranì ptactva: tetøívek obecný (Tetrao tetrix), luòák èervený (Milvus milvus), èáp èerný (Ciconia nigra), uhýk obecný (Lanius collurio), moták pilich (Circus cyaneus) a chøástal polní (Crex crex). Výstavba krátkého tunelu ve vrcholových partiích Krušných hor. Foto: P.Doucha 2. Ignorování doporuèení strategické EIA Hodnocením strategickou EIA (SEA) prošel program rozvoje dálnièní sítì až v roce 1998, kdy již bìžely práce na nìkterých úsecích D8. Porovnání dopadù schválených povrchových variant s tunelovými variantami a s potenciální alternativní trasou Praha Slaný Most státní hranice (R7/R28) dalo jasnì pøednost poslední variantì, tunelová varianta pøes Èeské støedohoøí a východní Krušné hory se umístila na druhém místì. Hodnocení SEA k dotèenému úseku pøes Pøírodní park Východní Krušné hory uvádí: Plán propojit dálnice D8 a A17 zpùsobem navrženým stavebními úøady poškozuje velmi cennou a komplexní èást pohoøí na území Pøírodního parku Východní Krušné hory i chránìné oblasti na saské stranì hranice. V této oblasti by navíc dálnice duplikovala již existující komunikaci, zatímco západnìjší koridor Most Freiberg by vytvoøil dosud chybìjící pøeshranièní propojení. Doporuèení odborného kolektivu SEA, jež se pøiklánìlo k nìkolika variantám ménì škodlivým, než jsou varianty vehementnì prosazované Ministerstvem dopravy, vláda pøi rozhodování o projektu zcela ignorovala. Pøípravu projektu mimo to doprovází øada procesních nedostatkù, mezi jinými napøíklad nerovný pøístup ústeckého okresního úøadu k jednotlivým úèastníkùm územního øízení. Nedostatky dokonce pøimìly v pùli øíjna 2002 ústecký krajský úøad zrušit stavební povolení na èást mostu v Knínicích

4 Role Evropské unie Kauza je z pohledu zapojení EU významná ze dvou dùvodù: 1. Trasa dálnice mezi Ústím nad Labem a státní hranicí prochází Pøírodním parkem Východní Krušné hory, kde mapování pro úèely programu Natura 2000 potvrdilo výskyt stanoviš a druhù, jež podle legislativy EU vyžadují zvýšenou ochranu. 2. Èeská vláda potøebuje na výstavbu tohoto úseku dálnice finanèní podporu fondù ISPA. Bližší informace o problémech s pøedvstupním financováním ze strany EU lze nalézt na adresách: Od poèátku 90. let se èeské nevládní organizace snaží prosazovat alternativní trasy k dálnici D8. Stejnì jako odborné návrhy na základì hodnocení SEA jsou ovšem jejich argumenty pøehlíženy. V okamžiku, kdy se ukázala nezbytnost financování z EU, kontaktovaly tyto organizace Evropskou komisi, jmenovitì DG Environment a DG Enlargement a upozornily na rozpor mezi investicemi EU v oblasti dopravy (ISPA, EIB) a požadavky na ochranu pøírody. Dlouhodobá komunikace o obou dotyèných úsecích dálnice D8 vyústila v bøeznu 2002 ve studijní cestu konzultanta DG Environment. Ten navštívil dotèené lokality a setkal se s obìma stranami sporu (tj. jak se zástupci Ministerstva dopravy a Øeditelství silnic a dálnic, tak se zástupcem ekologických nevládních organizací Hnutí DUHA a CEE Bankwatch Network). Doporuèení konzultanta byla pøedána DG Environment a DG Enlargement. Ty by mìly rozhodnout o budoucnosti podané žádosti o finanèní spolupráci ISPA (v prosinci 2002 nebyla bohužel známa ani doporuèení konzultanta, ani výsledné rozhodnutí). Na projektu se projevují pøedlistopadové metody práce vlády nechu k posuzování alternativ, pøehlížení názorù veøejnosti a dopadù projektu na životní prostøedí. Pokud EU odmítne žádost o financování, potvrdí, že o ochranu pøírody jí jde nejen v rétorické rovinì, ale pøispìje také ke zmìnì politické kultury v Èeské republice. Byla by to jasná zpráva našim úøadùm, že takto procedurálnì pochybené projekty nemohou poèítat s financováním ze strany EU. Naopak, pokud EU projekt pøes jeho nedostatky schválí, posílí tím dojem, že sliby o dodržování principu partnerství a ekologických priorit jsou jen prázdná slova urèená k ukolébání veøejnosti. Dálnice D8 zjevnì respektuje genia loci. Foto: P.Doucha Tento materiál zpracovalo Hnutí DUHA V rámci projektu Billions for sustainability? vedeného CEE Bankwatch Network a Friends of the Earth Europe Hnutí DUHA/Friends of the Earth Czech Republic Lublaòská 18, Praha 2 Tel.: Fax: praha@hnutiduha.cz

5 Hnutí DUHA je pøesvìdèeno, že èeská veøejnost má nárok na zdravé a èisté prostøedí stejnì jako naši evropští sousedé. Navrhuje proto øešení, jež pøinesou konkrétní prospìch pro kvalitu života každého z nás. Prosazuje úèinná a realistická opatøení, která omezí zneèištìní vzduchu a øek i produkci odpadù, umožní chránit pøírodní bohatství, zachovat pestrou krajinu, snížit kontaminaci potravin a vody toxickými látkami èi pøedejít globálním zmìnám klimatu. Práce Hnutí DUHA zahrnuje jednání s úøady a politiky, navrhování zákonù, informování a zapojování veøejnosti, pùsobení na prùmysl, pomoc spotøebitelùm a rady domácnostem, výzkum, právní kroky èi spolupráci s obcemi. Hnutí DUHA pùsobí na místní, celostátní i mezinárodní úrovni. Je èeským zástupcem ve Friends of the Earth International, nejvìtším svìtovém sdružení ekologických organizací. Pøátelé Zemì Evropa jsou nejvìtší ekologickou sítí v Evropì, jež pracuje na tzv. grassroot úrovni. Jsou evropskou vìtví Friends of the Earth International (FoEI), ekologické organizace, jež se intenzivnì zabývá otázkami souvisejícími s potøebou zmìny životního stylu a spotøebních vzorcù. Koordinují a podporují kampanì a projekty svých èlenských skupin v širokém spektru témat, jako jsou napøíklad potraviny, zemìdìlství, biotechnologie, zmìny klimatu, tìžba nerostných surovin, ekologická daòová reforma, jaderná bezpeènost, globalizace, obchod, odpovìdnost korporací, rozšiøování EU aj. CEE Bankwatch Network je mezinárodní nevládní organizace, jejímž posláním je pøedcházet ekologicky a sociálnì škodlivým dopadùm mezinárodních rozvojových investic a prosazovat alternativní øešení a posilování úèasti veøejnosti na rozhodování o aktivitách, souvisejících s èinností mezinárodních finanèních institucí v regionu støední a východní Evropy. CEE Bankwatch Network se zamìøuje pøevážnì na tyto instituce: Skupinu Svìtové banky (IBRD,IFC), Evropskou banku pro obnovu a rozvoj (EBRD), Evropskou investièní banku (EIB) a nìkteré finanèní mechanismy EU (pøedvstupní fondy, TACIS, Euratom. Stranou pozornosti však neponechává ani další instituce, jako napøíklad vývozní úvìrové agentury, Mezinárodní mìnový fond, GEF, Nordickou investièní banku (NIF) èi financování obnovy Balkánu. CEE Bankwatch Network byla založena v roce Dnes pùsobí v ÈR, Polsku, Maïarsku, Bulharsku, Litvì, Lotyšsku, Estonsku, Rumunsku, Bìlorusku, Makedonii, Gruzii, na Slovensku a Ukrajinì. Na její èinnosti se u nás podílejí Hnutí DUHA a Centrum pro dopravu a energetiku. Tuto publikaci vydalo Hnutí DUHA v lednu 2003.