Mezinárodní setkání Vzájemná komunikace=lepší integrace. Kde: Radniční klub Staroměstské radnice, Staroměstské nám. 3/1, Praha 1 Staré Město

Transkript

1 Mezinárodní setkání Vzájemná komunikace=lepší integrace Pořadatel: o.s. Slovo 21 Kdy: , Kde: Radniční klub Staroměstské radnice, Staroměstské nám. 3/1, Praha 1 Staré Město Mezinárodního setkání se vedle zástupců českého nevládního sektoru, státní správy a samosprávy zúčastnili zástupci z několika evropských zemí, a to Německa, Španělska, Maďarska a Itálie. Cílem setkání byla výměna zkušeností a příkladů dobré praxe, jež vyplynula z projektů realizovaných jednotlivými organizacemi. Mezinárodní setkání bylo třídenní, přičemž první den byl věnován českým aktivitám státního i nestátního sektoru, druhý den prezentovali své aktivity zahraniční hosté, den třetí účastníci navštívili vietnamskou tržnici Sapa, kde třídenní setkání zakončili pracovním jednáním. První blok mezinárodního setkání byl věnován Aktuální situaci v oblasti integrace cizinců v ČR na úrovni státní správy a samosprávy, ve kterém vystoupili Tomáš Haišman (ředitel odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra), Jiří Vesecký (vedoucí Odboru centra na podporu integrace cizinců Správy uprchlických zařízení) a Ilona Baklíková (vedoucí Centra na podporu integrace cizinců Pardubický kraj), Pavla Jedličková (předsedkyně Výboru pro multikulturní soužití Zastupitelstva městské části Praha Libuš), Zuzana Slezáková (projektový manažer, garant sekce Služby pro cizince, Odbor sociálních služeb, Magistrát města Plzně), Tomáš Hermann (uvolněný člen rady města Havlíčkův Brod) a David Beňák (vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví, Úřad městské části Prahy 14). Tomáš Hajšman přítomné informoval o diskusi, která probíhá v rámci Evropské unie k akčnímu plánu Stockholmského programu. Dále hovořil o nutnosti přenosu integrace cizinců především na lokální úroveň, zmínil již probíhající tzv. emergentní projekty, které mají motivovat města k řešení problémů na lokální úrovni. Tyto emergentní projekty budou i nadále pokračovat. Tomáš Hajšman také zmínil zřizování integračních center v jednotlivých krajích. Následně vystoupil Jiří Vesecký, který představil aktivity integračních center. Správa uprchlických zařízení má již nyní integrační centra v 8 krajích, přičemž počet jejich klientů neustále vzrůstá. Ilona Baklíková informovala o konkrétních aktivitách Centra na podporu integrace cizinců zřízeného v Pardubickém kraji.

2 V návaznosti na úvodní příspěvky, představili účastníci jednotlivé emergentní projekty. Pavla Jedličková ve svém příspěvku hovořila o problémech soužití, mezi majoritou a Vietnamci v městské části Praha Libuš, kde se nachází vietnamská tržnice Sapa. Zuzana Slezáková ve svém příspěvku hovořila o projektu na řešení problematiky osob migrujících za prací na území města Plzně. Projekt zahrnoval nejprve monitoring týkající se aktuálních počtů cizinců na území města Plzně, národnostní a věkové složení, typ pobytového oprávnění atp., počet personálních agentur a počty jejich zaměstnanců, monitoring ubytovacích zařízení a také Analýzu sociální situace a potřeb cizinců žijících na území města Plzně. Přímá práce následně zahrnuje kontaktní centrum pro cizince, které poskytuje asistenční služby cizincům terénní služby, dále programy pro rodiny s dětmi. V rámci projektu jsou také realizovány kurzy českého jazyka, vzdělávací kurzy pro cizince či workshopy pro úředníky a příslušníky policie. Tomáš Hermann hovořil o situaci v Havlíčkově Brodě (rasistické projevy, problémy s dorozumíváním ve školách), která vedla k podání žádosti o dotaci z Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a imigrační politiky. Od září 2009 začali projekt realizovat a uskutečnili několik aktivit zaměřených zejména na školní děti, případně jejich rodiče. Dále zdůraznil nutnost spolupráce se všemi účastníky na poli integrace ve městě a nutnost pomoci magistrátu při vytváření finančních záloh na první měsíce roku tak, aby projekt kontinuálně probíhal po celý rok. David Beňák představil emergentní projekt realizovaný Prahou 14. V rámci projektu se podařilo zaktivizovat školy a sblížit děti místních obyvatel a cizinců, a také zvýšit odborné kompetence učitelů. Z jeho pohledu pak vzbudilo neočekávaný zájem poskytování psychologického poradenství pro vztahy dětí a rodičů. Druhý blok byl také věnován Aktuální situaci v oblasti integrace cizinců v ČR, avšak tentokrát z pohledu mezivládního a nevládního sektoru. Účast v tomto bloku přijali Lucie Sládková (IOM Praha), Jiří Kocourek a Nguyen Thi Minh Trang (Klub Hanoi, o. s.), Elšan Nazarov (Sdružení AZER-ČECH, o. s.), Vasilij Stahniv (Ukrajinská iniciativa v ČR) a Batbajar Gongoržav (Svaz Mongolů v Havlíčkově Brodě). Lucie Sládková představila IOM, následně hovořila o otázkách integrace cizinců z hlediska jazykového vybavení, vzdělávání, sociálních indikátorů a zdravotnictví, významu práce pro migranty. Zdůraznila také nutnost příchodu migrantů do České republiky vzhledem ke stárnoucí české společnosti a potřebě udržitelnosti solidárního penzijního systému v České republice. Zdůraznila také politický aspekt a dosud neřešenou otázku politických práv migrantů. Migranti žijící v České republice nemají volební právo ani v komunálních volbách, a přestože zde žijí dlouhé roky, nezískají-li české občanství, nemohou se ani na lokální úrovni

3 voleb účastnit. Zmínila také ztížené podmínky migrantů při vstupu na trh s byty. V neposlední řadě hovořila i o problému, kdy v České republice navštěvují školu děti neregulérních migrantů a zůstává zde zcela neřešená otázka, zda jsou tyto děti integrovány či ne. Jiří Kocourek upozornil na problémy související s integrací příslušníků ze třetích zemí, problémy, které si majorita a úřady obvykle ani neuvědomují, jako příklad uvedl povinnost mít zdravotní pojištění, které cizinci nerozumí, neboť ji v zemi původu neměli. Podle něj také nejsou reálně dostupné pro všechny Vietnamce žijící v ČR kurzy češtiny pro cizince. Nguyen Thi Minh Trang má zkušenosti s poskytováním poradenství na SAPĚ. Podle jejích zkušeností mají i podnikatelé žijící v ČR delší dobu problémy s jazykovou bariérou. Navíc zprostředkovatelský servis v rámci vietnamské komunity je nabízen za přemrštěné poplatky. Vasilij Stachniv naopak hovořil o tom, že kurzy češtiny nejsou pro ukrajinské migranty tak důležité. Podle něj je potřeba zlepšit přístup státu vůči příslušníkům třetích zemí, neboť je velmi těžké se integrovat v zemi, když neví, zda jim bude každoročně prodlouženo povolení k pobytu. Následně se také připojil k Lucii Sládkové, sám žije České republice již 14 let a nemůže volit ani v komunálních volbách. Elšan Nazarov a Batbajar Gongoržav hovořili o jejich zkušenosti s integrací v ČR a o zkušenosti ázerbájdžánských a mongolských migrantů v ČR. Druhý den mezinárodního setkání dostali prostor prezentovat své aktivity a projekty organizace zabývající se problematikou cizinců ve vybraných členských státech EU Anaitze Agirre, Mikel Mazkiaran - MUGAK/SOS Rasismo (Španělsko), Claudia Tscheliessnig - Austrian Integration Fund (Rakousko), Yvonne Schmiedeberg OASE Berlin (Německo), Stefano Bini - Tuscany Region Institution (Itálie), Silvia Roscini - ENFAP (Itálie), Emöke Takács - MENEDEK (Maďarsko). MUGAK poskytuje právní poradenství cizincům, pomáhá nezletilým bez doprovodu. Vede informační databázi o projevech rasismu v médiích (články o cizincích od roku 2004) a provádí analýzu, která umožňuje poskytovat poradenství novinářům o tom jak o cizincích psát pozitivně. MUGAK vytvořila soupis expertů, kteří se problematikou integrace cizinců zabývají a na které se mohou novináři obrátit. To má pomoci vzájemné aktuální komunikaci mezi experty, nevládními organizacemi a novináři. Dále MUGAK spolupracuje se sportovními federacemi a s odbory.

4 Austrian Integration Fund, které působí s podporou rakouského ministerstva vnitra a UNHCR, se věnuje uprchlíkům, cizincům i majoritě. Mimo jiné pořádá schůzky všech zainteresovaných o principech integrace. Zástupce IOM informoval o tom, že na Slovensku čerpá mimo jiné také prostředky z EIF, a to na financování Poradenského centra pre migrantov, které má pobočky v Bratislavě a Košicích. IOM podporuje zástupce cizineckých komunit, kteří získávají mandát jako tzv. kulturní mediatóři komunit a organizují kulturní život komunit a setkávají se IOM a dalšími aktéry v oblasti integrace. IOM komunikuje s velkými zaměstnavateli, provádí průzkum veřejného mínění o migrantech atd. OASE Berlin poskytuje péči mladým uprchlíkům žijícími v Berlíně bez ohledu na udělení azylu. Na pražském setkání promítli dokumentární film, který mladí uprchlíci natočili sami o sobě (co mají rádi, co dělají v Německu, vzájemné vztahy, veřejný průzkum o postojích Němců k cizincům). Zástupce Tuscany region institution hovořil o prosazování integrace prostřednictvím práce ( ekonomické občanství ), Itálie proto uděluje pobytové povolení v souvislosti s podnikáním. Největších výdělků dosahuje čínská komunita. V rámci společného projektu italských, britských a francouzských organizací EBBE (Ethnic Beauty Business Exchange) došlo k transferu inovací s cílem podpořit podnikání žen cizinek (21% z celkového počtu podnikajících cizinců). ENFAP Toscana je regionální agenturou Trade Union UIL a provádí mimo jiné projekty MEDEA a SCEGLI. Projekt MEDEA zahrnuje práci s migranty zaměřenou na pomoc cizincům v souvislosti se zdravím, diskriminací v práci, ve věznicích. Projekt SCEGLI zahrnuje kulturní aktivity, slučování rodin, pobyt, občanství, přístup ke službám atd. V závěru vystoupila zástupkyně maďarské organizace MENEDEK, která poskytuje poradenství uprchlíkům, organizuje pro ně tvůrčí akce (malování, film), učí samotné uprchlíky jak připravit a vytvořit projekt, trénuje média v oblasti migrace a integrace atd. Třetí den setkání se konal ve vietnamské tržnici SAPA v městské části Praha Libuš, a to za účasti zástupců českých NNO (Poradna pro občanství/občanská a lidská práva, SOZE, META a Slovo 21) a zahraničních hostů setkání (MUGAK/SOS Rasismo-Španělsko), (Austrian Integration Fund-Rakousko), (OASE Berlin-Německo), (Tuscany Region Institution- Itálie),(ENFAP-Itálie), (MENEDEK-Maďarsko). Účastníci měli možnost si prohlédnout tržnici a seznámit se se službami, které jsou v rámci tržnice pracujícím migrantům poskytovány (např. jesle pro vietnamské děti). Následně se účastníci setkání vzájemně seznámili s aktivitami, které jejich jednotlivé organizace realizují a dostali prostor pro výměnu zkušeností a konkrétních aktivit a hledání styčných bodů pro navázání budoucí spolupráce a případně i konkrétních projektů.

5 Pracovní cesta do Budapešti, Maďarsko Kdy: dubna 2010 Kde: Budapešť, Maďarsko Hostitelská organizace: MENEDEK - Maďarské sdružení pro migranty Účastníci: Martina Štěpánková (Poradna pro občanství/občanská a lidská práva), Bulgan O. Rico (Slovo 21), Lída Matásková (Slovo 21), Monika Kutilová (META), Martin Bažant (Centrum na podporu integrace cizinců, Pardubice) Dne v dopoledních hodinách proběhlo v prostorách organizace Menedek v Budapešti setkání představitelů maďarských neziskových organizací Reform Church s Mission for Refugees a Hungarian Interchurch Aid a českého občasného sdružení META - Sdružení pro příležitosti mladých migrantů. Organizace si vzájemně představily své aktivity a oblasti své působnosti. Následně si organizace vyměnily zkušenosti a dále hovořily o příkladech dobré praxe. Obě maďarské organizace popsaly způsob svého fungování, financování, práci s cílovými skupinami a také problémy, se kterými se organizace pracující s migranty v Maďarsku potýkají. Vzhledem k tomu, že pracovníci Reform Church s Mission for Refugees již českou organizaci META v minulosti navštívili, seznámila je zástupkyně této organizace především s nejnovějšími aktivitami organizace. Pracovníky Reform Church s Mission for Refugees nejvíce zaujaly kurzy pro pedagogické pracovníky a internetový portál pro pedagogy, který má pomáhat učitelům při práci se žáky-cizinci. Velký prostor byl věnován způsobu výuky češtiny/maďarštiny jako cizích jazyků, práce s dětmi-cizinci na státních školách atd. Na konci tohoto inspirativního setkání proběhla ještě výměna kontaktů. Představitelé Reform Church přislíbili zaslat organizaci META zprávu o jejich cestě po Evropě, kde sbírali inspiraci a příklady dobré praxe u rozličných neziskových organizací pracujících s migranty. Ve stejném termínu proběhla také schůzka s ředitelem organizace MENEDEK Maďarské sdružení pro migranty Kovátsem Andrasem. Zástupkyně Slova 21 mu představila projekt Rodina Odvedle realizovaný od roku 2004 touto organizací. Obě organizace projednávaly možnost uskutečnit projekt Rodina Odvedle také v Maďarsku. V závěru setkání bylo dohodnuto, že se v roce 2011 organizace Menedek připojí k projektu Rodina odvedle a uskuteční aktivity projektu v Maďarsku, a to ve spolupráci s organizací Slovo 21.

6 Dne v odpoledních hodinách proběhlo v prostorách organizace Menedek setkání zástupkyně Poradny pro občanství/občanská a lidská práva a zástupci Centra na podporu integrace cizinců se zástupci státní správy a to se zástupcem Ředitelství pro uprchlíky z Úřadu pro migraci a se zástupkyní Odboru pro sociální věci z Obvodního úřadu 11. distriktu v Budapešti. Účastníci hovořili o podmínkách pro integraci cizinců v České republice a v Maďarsku, o sociální práci zaměřené na cizince ze třetích zemí, zejména poradenství, a také o různých možnostech jejího financování. Dne v dopoledních hodinách proběhlo v prostorách organizace Menedek setkání pracovníků této organizace se všemi zástupci zúčastněných českých organizací. Zástupci jednotlivých organizací stručně představily své aktivity, následně proběhla diskuse o postavení migrantů v České republice a Maďarsku, o pracovních podmínkách migrantů v ČR (zejména migrantů z Vietnamu a Mongolska). Zároveň diskutovali o vlivu ekonomické krize na postavení migrantů v obou zemích a také o extremismu a jeho narůstající tendenci, která je obzvláště silně patrná v Maďarsku.

7 Zpráva k pracovní cestě do Toskánska Kdy: května 2010 Kde: Florencie, Toskánsko (Itálie) Hostitelská organizace: ENFAP Toscana Účastníci: Jelena Silajdžid, Bulgan O. Rico, Lída Matásková (všichni Slovo 21), Helena Černá (specialistka národnostních menšin MHMP), Martin Rozumek (OPU), Miroslav Dvořák (Poradna pro občanství/občanská a lidská práva). Všeobecná informace k migrační situaci v Itálii a ve městě Florencie Počet obyvatel Itálie přesáhl již v roce 2008 cifru 60 milionů (k tak v Itálii žilo na obyvatel). Podíl cizinců na celkové populaci činil na konci roku 2009 rovných 7%. Státní příslušníci ze třetích zemí představují podíl ve výši 46,4% na celkové cizinecké populaci žijící v Itálii. Podle údajů Národního statistického ústav ISTAT ( k byli vedle dnes již komunitárních rumunských státních příslušníků (20,5% osob) druhou nejpočetnější komunitou občané Albánie (11,3% osob), dále následují Maroko (10,4% osob), Čína (4,4% osob), Ukrajina (4% osob), Filipíny (2,9% osob) a Tunisko (2,6% osob). Typickou migrantskou skupinou s výraznou převahou žen jsou příslušníci/e Ukrajiny (79,9% v rámci této skupiny tvoří ženy), Polsko (70% ž), Moldávie (66,4% ž), Peru (60,2% ž) a Filipíny (58% ž). Ve florentské provincii představují cizinci 9,5% populace (tj osob), v samotném hlavním městě provincie Florencii pak jejich podíl k celkové populaci ještě roste na 11,2% ( osob) z celkových obyvatel Florencie (všechny údaje jsou k ). Ve městě, které bylo hlavním cílem naší návštěvy, v zastoupení převažují Albánci (14,3%), Rumuni (11,4%), Číňané (9%) tito jsou koncentrováni především na předměstí Prato, Maročané (8,9%) a Filipínci (7,9%). V první pětici tak ve Florencii zcela chybí státní příslušníci Ukrajiny, kteří jsou jinak 5. nejsilnější cizineckou komunitou v Itálii, ale tito směřují téměř výlučně do 3 velkých měst : Říma, Milána a Neapole.

8 Hlavní nástroj integrační politiky města Florencie Integrační centrum pro cizince (Sportello Unico Comunale d Immigrazione) Sportello (v českém překladu doslova okénková přepážka ) bylo zřízeno ve Florencii po sedmiletém nátlaku neziskových organizací teprve v roce Sportello funguje jako regionální informační centrum pro cizince ve všech záležitostech jejich denního života : vedle pomoci s doklady (platnost víz, prodlužování pobytu, změna údajů v žádostech, pomoc při zajišťování slučování rodin on-line komunikace s italským ministerstvem vnitra), pomáhá při sjednávání zaměstnání (on-line propojení na úřady práce a obchodní komoru florentské provincie), bydlení (má on-line komunikaci s místními ubytovnami Centri di accoglienza), zajišťování lékařské péče a pestré nabídky kurzů italského jazyka pro děti i dospělé. Současně poskytuje důležité informace poskytovatelům místních sociálních služeb a identifikuje a objednává konkrétní zakázky. Centrum funguje prozatím se 7 zaměstnanci, kteří pracují ve dvousměnném provozu; je financováno dílem z prostředků EU a italské vlády. Vedle tohoto městského centra existuje jen v samotné Florencii na dalších několik desítek informační center pro cizince založených odbory, sdružením florentských advokátů, nevládními organizacemi a ostatními asociacemi. Jejich kapacita je mnohdy nezřídka větší než u městského sportella, ale logicky postrádají ono propojení na státní instituce, které nabízí městské informační centrum, což je současně jeho zásadní komparativní výhodou. Jejich vztahy však nejsou konkurenční, ale partnerské. Nejvýznamnější florentské NNO v oblasti integrace cizinců Organizace PerMicro ( - mimobankovní úvěry pro cizince, kteří z důvodu nedostatku v zajištění a vlastní bankovní historie nedosáhnou na standardní bankovní úvěr; - úvěry je možné poskytnout na základě předloženého byznys plánu až do výše 15000, zejména pak na zisk nejrůznější licencí a povolení (sloužících k pozdější výdělečné činnosti), ale i na opravu bytu, karavanu či např. zřízení přípojky pitné vody; - úvěr je rovněž možné použít na nákup nového vozu nebo pro účely výkonu náročnější lékařské operace pro rodinné příslušníky; - PerMicro poskytuje klientům rovněž pomoc při tvorbě jejich byznys plánů, zajišťuje přijetí klientů u zástupců místních obchodních komor a veškerý právně-poradenský servis před sjednáním úvěru i po dobu jeho trvání (včetně dluhového poradenství)

9 - úvěry se klientům poskytují za srovnatelných podmínek jako pro italské státní příslušníky u komerčních bank. Organizace Progetto Arcobaleno ( - jedna z největších florentských asociací pro práci s cizinci poskytující své služby v 6 oblastech : 1) Přijímací centrum (Centro di accoglienza) organizace má k dispozici vlastní prostory v nichž nabízí vždy na období 3-6 měsíců řádově desítky míst pro osoby bez přístřeší z řad cizinecké komunity; 2) Právní servis organizace poskytuje od roku 1986 bezplatné právní služby pro osoby socioekonomicky a kulturně znevýhodněné; poskytování tohoto právního servisu je založeno na dobrovolné participaci ze strany florentských advokátů (organizace poskytne ročně na 500 právních konzultací); 3) Vzdělávání v základních dovednostech od roku 1989 organizace poskytuje ročně 400 migrantům základní kurzy italského jazyka, psaní a základů italské kultury. Tyto kurzy jsou prakticky výlučně určeny zletilým cizincům ze třetích zemí. 4) Pomoc ženám organizace se zaměřuje na problematiku marginalizace a (ne)zaměstnanosti žen a to jak v migrantských komunitách, tak i v samotné italské společnosti. Progetto Arcobaleno je od roku 1995 zakladatelem a součásti italské sítě CIP (Collegamento Interventi Prostituzione), která ve spolupráci s jednotlivými italskými městy poskytuje pouličním prostitutkám základní zdravotní poradenství (prevence přenosu pohlavních chorob), doprovod do zdravotnických zařízení a anonymizované zázemí a ochranu pro případ, kdy se klientka rozhodne skoncovat s dosavadní profesí. 5) Studijní centrum soustavně sleduje nejrůznější postoje většinové italské společnosti a proměny fenoménu vnímání znevýhodnění v Itálii. Vydává ročně několik studií a časopis. 6) Vzdělávací akreditované centrum od roku 2002 poskytuje Progetto Arcobaleno vzdělávání v oblasti aktivizace znevýhodněných rodin, pracovního poradenství cizincům, jazykové a interkulturní výchovy pro cizince, sociokulturní kurzy pro azylanty a přípravné kurzy pro nejrůznější povolání.

10 Evaluace a zápis z pracovní cesty do Španělska Kdy: Června 2010 Kde: San Sebastián, Baskicko Hostitelská organizace: MUGAK: Centro de Estudios y Documentación sobre racismo y xenofobia de SOS Racismo ( Účastníci: Jelena Silajdžid, Džemil Silajdžid, Bulgan O. Rico, Lída Matásková (všichni Slovo 21), Zuzana Slezáková (odbor sociálních služeb magistrátu města Plzně), Miroslav Dvořák (Poradna pro občanství/občanská a lidská práva) Španělsko je regionálním státem tvořeným 19 autonomními oblastmi, z nichž vlády některých tzv. historických autonomních oblastí (zejména Katalánsko, Baskicko a Andalusie) mají specifické pravomoci v oblasti cizinecké agendy : především co do sociálního zabezpečení cizinců a co do pobytových povolovacích režimů. Proto hostitelská organizace rozdělila program mezinárodního setkání do 3 oblastí : I) migrační situace ve Španělsku, II) regionální situace v autonomní oblasti Baskicko a integrační programy a zkušenosti na úrovni municipalit (příklad Getxa). I. Stručný popis migrační situace ve Španělsku (zpracováno zejména na základě příspěvku Mikela Mazkiarana, MUGAK) Hovoříme-li o problematice migrace ve Španělsku, je třeba mít neustále na paměti, že se jedná v historickém kontextu této země o relativně nový a moderní fenomén. Nezapomínejme, že Španělsko ostatně jako ostatní středomořské státy, bylo dlouho především vystěhovaleckou zemí. Teprve až od 90. let 20. století se dá hovořit o Španělsku jako o zemi imigrantů (dále jen cizinců ); migrační proud je od tohoto období nezastavitelný. Podle zprávy OSN bylo Španělsko v roce 2005 na desátém místě na světě mezi zeměmi s největším počtem cizinců; přírůstek počtu cizinců za období ( ) vyjádřený v absolutních číslech řadil Španělsko na třetí místo na světě (za USA a Německo), v relativním vyjádření pak Španělsko tomuto žebříčku dominovalo. Abychom lépe ilustrovali toto pořadí, zmiňme, že jen mezi lednem 1998 a lednem 2007 se počet cizinců ve Španělsku zvýšil téměř sedminásobně (z k téměř 4,5 milionu). Podíl cizinců k celkové populaci

11 se za posledních deset let zvýšil ze 2% na 12%. Podle údajů Ministerstva práce Španělského království k se na území státu nacházelo celkem cizinců s určitým typem povolení k pobytu. Největší zastoupení mají státní příslušníci Maroka ( ), Rumunska ( ), Ekvádoru ( ), Kolumbie ( ) a Spojeného království ( ) blíže viz tabulka: Maroko Rumunsko Ekvádor Kolumbie Spojené království Čína Itálie Bulharsko Peru Portugalsko Bolívie Německo Argentina Dominikánská republika Polsko Ostatní země

12 Z hlediska teritoriálního zastoupení cizinců ve Španělsku lze konstatovat, že 65,47 % všech cizinců se nachází pouze ve 4 autonomních oblastech 1 : v Katalánsku, Madridu, Valencijské oblasti a Andaluzii. Podíváme-li se na rozložení podle provincií 2, pak nalezneme tradičně největší zastoupení cizinců v obou španělských nejlidnatějších provinciích : v Madridu ( ) a v Barceloně ( ) 3, které následují pobřežní středomořské provincie Alicante, Valencie, Murcia, Málaga a Baleárské ostrovy (v každé z těchto provincií je vždy přítomno nejméně cizinců). Podle typu povolení k pobytu lze uvést následující : 18,57 % ( ) cizinců obdrželo přechodné povolení k pobytu za účelem zaměstnání; 11,70% ( ) cizinců obdrželo přechodný pobyt z jiného účelu než je zaměstnání; 23,21 % ( ) cizinců obdrželo od španělských orgánů trvalý pobyt (a mohou tak pracovat za zcela rovných podmínek jako španělští občané) a 46,53% ( ) jsou komunitární cizinci nebo jejich rodinní příslušníci. Lze tak celkově shrnout, že téměř 70% všech cizinců pobývajících legálně ve Španělsku, má buď trvalý pobyt anebo průkaz/kartu komunitárního rezidenta (tarjeta de residente comunitario); obojí jim zaručuje pobyt na území Španělského království na neurčito. II. Baskický regionální institucionální rámec v oblasti integrace cizinců V roce 2009 se v baskické autonomní oblasti (provincie Araba, Bizkaia, Gipuzkoa) nacházelo na cizinců (6,1% obyvatel Baskicka). K 30. září 2009 mělo více jak 60% z těchto cizinců povolen dlouhodobý pobyt, který není podmíněn periodickým prokazováním existence výdělečné činnosti. Baskický parlament přijal první národní plán v oblasti integrace cizinců v roce 2003, ten druhý pak v roce Jedním z nejdůležitějších přínosů těchto přijatých koncepčních materiálů bylo i zřízení 4 baskických institucí pro oblast inkluzivní migrační politiky : Vznik celobaskické sítě poboček poskytujících sociálně-právní poradenství v rámci programu HELDU pro cizince nacházejících se na území Baskicka bez platného povolení k pobytu (musí však prokázat registraci v tzv. padrónu 4 zřízeného při jakékoli baskické obci). Síť HELDU 1 Španělsko je vysoce decentralizovaná země složená ze 19 autonomních oblastí (včetně 2 afrických exklávautonomních měst (Ceuta a Melilla). Každá autonomní oblast (Comunidad Autónoma) disponuje vlastní vládou, parlamentem a v taxativně vymezených oblastech i rozdílnou zákonnou úpravou ; některé autonomie mají vlastní soudní systém nebo bezpečnostní policejní sbory (Baskicko a Katalánsko). 2 Španělsko je administrativně rozděleno do 50 provincií + 2 africká města Ceuta a Melilla, které můžeme z hlediska správního uspořádání chápat jako obdobu českých okresů. 3 V obou těchto provinciích žije téměř 12 milionů obyvatel, což je cca čtvrtina španělské populace. Madrid je současně provincií i jednou ze 19 autonomních španělských oblastí; Barcelona je nejlidnatější ze 4 provincií, které společně tvoří autonomní oblasti Katalánsko. 4 Jedná se o administrativní registr občanů v jednotlivých španělských obcích. Evidují se v něm občané dle pohlaví, věku, státní příslušnosti, faktického pobytu a místa narození. Nelegální pobyt není překážkou registrace

13 poskytuje svou právní pomoc i některým vybraným ohroženým skupinám s platným povolením k pobytu (nezletilí bez doprovodu, zneužívané nebo jinak pronásledované ženy, drogově závislí cizinci s omezenou právní způsobilostí). Vznik baskického střediska pro integraci a mezikulturní soužití Biltzen cílem střediska je napomoci dialogu mezi jednotlivými kulturními skupinami zastoupenými v Baskicku, jakož i mezi nimi a baskickými úřady. V Biltzenu pracuje mimo jiné i na 20 vyškolených a certifikovaných mediátorů. Vznik baskického sociologického a výzkumného střediska pro záležitosti cizinců Ikuspegi ( Vznik Baskického fóra pro participaci cizinců (Foro Vasco de participación de inmigrantes) jako neformální poradního orgánu baskické autonomní vlády pro řešení problematiky migrace a integrace cizinců v této autonomní oblasti. III. Zkušenosti na úrovni municipalit: případ Getxa (zejména na základě příspěvku Ekaina Larrinagy, městský úřad Getxo) Getxo je přímořským residenčním předměstím největšího baskického města Bilbaa. Podíl migrantů ze třetích zemí se v Getxu za posledních 10 let zvýšil pětinásobně, dnes tvoří 7% populace. Z hlediska věkové a genderové struktury migrantů dominuje skupina let (53%) a ženy (59%). 65% všech migrantů v Getxu pochází ze zemí Latinské Ameriky s převahů státních příslušníků Bolívie. Předpokládaný percentuální rozsah nelegální migrace se v této lokalitě odhaduje na 28% (Paraguay, Bolívie), 29% cizinců nemá práci a 34% cizinců je klienty sociálních služeb (tj. z 66% tyto služby využívají v Getxu Španělé). Z hlediska nástrojů, které město Getxo využívá v rámci vlastních integračních politik se jedná především o: Již vytvořenou přijímací síť pro cizince ve vybraných baskických municipalitách (Red de Acogida Municipal a Personas Extranjeras), kterou je město Getxo součástí; součástí této sítě jsou profesionální pracovníci vyškolení pro kontakt s cizinci ze třetích zemí, kteří působí na úrovni zasíťovaných členských měst a obcí; finanční personální náklady související se vznikem a existencí těchto pozic nese baskická autonomní vláda. v padrónu, ba naopak v případech, kdy se nelegálně pobývající cizinec zaregistruje v padrónu nastupují sociální povinnosti obce nebo autonomní oblasti (zajištění bydlení, vzdělávání pro nezletilé děti, výplata základní renty - v Baskicku ve výši cca 650 /měsíčně, a přístup ke zdravotní péči). Neodůvodněný přístup policejních orgánů do padrónu je vyloučen; policie smí tento registr používat jen ve velice specifických situacích za splnění podmínek organického zákona č. 4/2000, o právech a svobodách cizinců ve Spanělsku a jejich sociální integraci.

14 Speciální tým pro záležitosti migrantů a interkulturního soužití (Unidad de Inmigración e Interculturalidad), který vedle pomoci konkrétním migrantům je jakýmsi koordinačním bodem na úrovni radnice v oblasti tvorby lokálních inkluzivních politik; současně dbá na to, aby plány města Getxo pro jednotlivé oblasti nacházející se v jeho kompetenci (výstavba bytů, základní vzdělávání atd.) reflektovaly přítomnost a nesnáze cizinecké komunity žijící ve městě. Existující městský plán pro roky v oblasti integrace cizinců (přijatý zastupitelstvem města Getxo), jenž v sobě zahrnuje následující priority: podpora solidarity a mírového soužití mezi autoktonní populací a migranty; rozvoj volnočasových kulturních i sportovních aktivit; podpora a rozvoj ekonomické soběstačnosti migrantů; prosazování generové rovnosti a podpora výuky baskičtiny, podpora informačního městského portálu pro cizince ( Stručná evaluace : Existence obecního padrónu (padrón municipal) je institutem, který zásadně odlišuje Španělsko od zbytku kontinentu. Rovněž tak zákonná limitovaná dispozice v přístupu k těmto údajům mimo orgány obcí/měst a národního statistického ústavu INE ( několikrát potvrzená judikaturou španělských soudů zejména ve vztahu k možnostem policejních složek, činí z padrónu mimořádný zdroj detailních informací o rozsahu cizinecké populace nacházející se v intravilánech jednotlivých obcí/měst. Vzhledem k tomu, že cizinec ze třetích zemí, i přes svoji případnou pobytovou nelegalitu, se zapsáním do padrónu bezprostředně nevystavuje riziku kontaktu s policejními orgány, a na straně druhé, jeho registrací v padrónu mu vzniká např. nárok na některé sociální dávky (tzv. základní renta) a bezplatnou lékařskou péči, jen absolutní minimum cizinců zůstává mimo padrón. Díky existenci tohoto institutu má tak Španělsko (prostřednictvím údajů zveřejňovaných INE) ve srovnání s většinou ostatních států EU-27, detailní přehled o stavu legální i nelegální migrace na svém území. Státní moc tak může na základě existence těchto (jinde nedostupných) údajů aktualizovat svoji migrační a pobytovou politiku, včetně plánování programů regularizace. Regionalizace Španělska provedená demokratickou ústavou z roku 1978, která nakonec postupně vedla k rozčlenění země do 19 autonomních oblastí s vysokou mírou transferu kompetencí a vznikem jednotlivých autonomních vlád a parlamentů, měla zásadní vliv i na vertikální systém španělských integračních politik. Španělská legislativa až do počátku 21. století termín integrace cizinců neznala, této iniciativy se naopak chopily některé migrací zasažené regiony (autonomní oblasti) jako např. Katalánsko a Andalusie a již koncem 90. let zde byly přijaty první regionální plány pro integraci cizinců; od roku 2001 začínají tyto

15 plány přijímat i ostatní regiony. V případě španělského Baskicka, které bylo předmětem naší služební cesty, se integrační politika koordinuje již na úrovni baskické autonomní vlády. Personálně tuto agendu řídí vládní delegát baskické autonomní vlády a finanční realizace baskického integračního plánu je garantována prostředky z rozpočtu Baskicka. Finanční prostředky na systém bezplatného právního servisu (HELDU) pro cizince plynou ze 100% z baskického rozpočtu, totéž se děje i v případě mediačního centra (BILTZEN). Místní nevládní organizace, na rozdíl od České republiky, tak v Baskicku nenahrazují nedostatek regionálních politik, ale pouze doplňují a vhodně naplňují systém již existujících regionálních a obecních integračních plánů. Jejich aktivity jsou především koncentrovány do přípravných jazykových kurzů pro děti i dospělé, volnočasových aktivit (nejrůznější dílny řemesel, sport a kultura) a odborných vzdělávacích kurzů pro profese, po nichž je na pracovním trhu poptávka. Jiná situace je ale například v Katalánsku, kde existují některé nevládní organizace, které se věnují legislativním lobbingu a právnímu zastupování vybraných klientů. Nicméně například metoda situačního testingu (díky níž bylo právníky Poradny pro občanství/občanská a lidská práva dosaženo 80% všech rozsudků na diskriminaci v ČR) pro úspěšné prokázání rasové diskriminace v přístupu např. ke službám či bydlení, je ve Španělsku zcela neznámá, přestože organizace MUGAK monitoruje desítky takovýchto incidentů na celém území Španělska. Obecně lze situaci baskických nevládních organizací pracujících v oblasti integrace cizinců označit za stabilní (díky štědrému systému financování zejména z regionálního, ale i obecních rozpočtů), na straně druhé je jejich náplň práce převážně v soft aktivitách a dosahování systémových změn se pokouší realizovat převážně skrze svoji účast v poradních orgánech nejrůznějších státních institucí (skrze iniciativu) a litigaci případů se věnují jen zcela výjimečně.