Dfievoplavební kanál na Drahanské vrchovinû 1

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Dfievoplavební kanál na Drahanské vrchovinû 1"

Transkript

1 Dfievoplavební kanál na Drahanské vrchovinû 1 Franti ek MLATEâEK A NOTACE: Studie se zab vá zanikl m plavebním kanálem na Drahanské vrchovinû v regionu Boskovice, kter zaãíná v rybníku U adjunkta (katastrální území Velenov, nadmofiská v ka 667 m) a konãí rybníkem Na melcovnû (katastrální území Boskovice, nadmofiská v ka 382 m), pfiiãemï celková délka jeho trasy ãiní 7,75 km. Pfiíspûvek popisuje jeho trasu, ãasové datace moïného vzniku kanálu vãetnû pfiibliïné doby provozu i technická specifika a zajímavosti. 1 Úvod Jeden z problémû, kter musí lesníci a dfievafii od pradávna aï do dne ních dnû fie it, je dopravit v lese pokácené a ãásteãnû upravené dfiíví beze ztrát, rychle a pokud moïno levnû na místo spotfieby. A jiï od pradávna se pro tyto úãely (vût inou v kombinaci s jin mi zpûsoby) jako vhodné dopravní médium pouïívala voda. Z poãátku se vyuïívaly pfiedev ím dolní toky fiek pro plavení vorû nebo ãásteãnû upravená koryta potokû pro plavbu jednotliv ch kusû, 2 pozdûji vznikaly i stavby urãené v hradnû k plavení dfiíví dfievoplavební kanály, vyu- Ïívající vodní energii horních a stfiedních ãástí tokû. Za nejstar í stavbu tohoto druhu v na ich zemích je povaïována takzvaná Dlouhá stoka, 3 vybudovaná dûlním mûfiiãem Rössmeislem v letech a protínající velkou ãást Slavkovského lesa. Úãelem tohoto rozsáhlého vodního díla v ak bylo pfiedev ím zásobovat vodou cínové doly v okolí Horního Slavkova a âisté, teprve druhotnû slouïilo pro plavení dfiíví. Jako první stavba urãená v hradnû pro dfievoplavbu se uvádí málo znám Flájsk plavební kanál, postaven v letech Není-li uvedeno jinak, je autorem v ech mapov ch podkladû a fotografií Franti ek Mlateãek. Obr. 1. Mapa dfievoplavebního kanálu Such melcovna, situace ir ího území, stav krajiny pfied v stavbou pfiehrady pro dopravu dfiíví z lesû Kru n ch hor v okolí Flájí do saského mûsta Clausnitz. 4 JiÏ známûj í je o nûco mlad í Novohradsk plavební kanál, kter v Novohradsk ch horách v letech navrhli a postavili odborníci-vodafii Görner, Langer a Möhles spoleãnû s geometrem a matematikem J. F. Riemerem pro plavení dfiíví z Horního Hvozdu poblíï Hojné Vody do pfiekladi tû âerven DvÛr u âesk ch Budûjovic. 5 Nejznámûj í díla tohoto druhu jsou v ak bezesporu dva umavské kanály: dnes jiï legendární Schwarzenbersk dfievoplavební kanál, budovan v letech , 6 a Vchynicko-Tetovsk dfievoplavební kanál, budovan v letech jako první ãást takzvané Prá ilské plavby pro zásobování Prahy dfiívím. 7 Oba poslednû jmenované kanály navrhl a z vût í ãásti také postavil otec celé my lenky, 1 Pfiedkládan ãlánek je zkrácená a ãásteãnû upravená verze komplexního materiálu Franti ek MLATEâEK: Dfievoplavební kanál na Drahanské vrchovinû (Plavební kanál Such melcovna), strojopis, Boskovice, bfiezen Zde je téï uveden kompletní pfiehled archivních pramenû a souhrnn pfiehled pouïité a související literatury. 2 První doloïenou zprávou o voroplavbû na Vltavû je privilegium Jana Lucemburského z roku Také Karel IV. v polovinû 14. století voroplavbu podporoval, vydal napfiíklad nafiízení, Ïe v echny jezy na Vltavû musí mít zafiízení pro voroplavbu ãili vorové propusti. Viz Josef EMLER: Pofiádek plavcû a právo pofiíãné v Podskalí, in: Památky archeologické VII, 1868, s (téï jako souãást pamûtního spisu, sestavil âenûk ZÍBRT: Praha se louãí s Podskalím, Pamûtní list slavnosti, pofiádané od místního odboru Ú. M.. pro král. Vy ehrad a okolí, Praha 1910); téï Ivan HONL: Struãn pfiehled nejstar ích období Vltavské plavby, in: Historická geografie 11, 1973, s Pavel SUâEK: V znamné vodní stavby Slavkovského lesa a jejich souãasn stav, pfiedná ka pfiednesená na 40. roãníku sympozia Hornická Pfiíbram ve vûdû a technice, sekce Evropské hornictví a tradice, téma T-12, fiíjen 2001; Jifií MAJER: TûÏba cínu ve slavkovském lese v 16. století, Praha Zdenûk BÁRTA: Plavební kanál Fláje Clausnitz v Kru - n ch horách, Chomutov 1999; Vít JOZA, Tomá DVO ÁK: Plavební kanál Fláje Clausnitz v Kru n ch horách, in: Lesnická práce 79, 2000, ã. 12, s Václav HAJER: Volná plávka dfieva a voroplavba na fiece Mal i a jejích pfiítocích, in: Kaplick zpravodaj, informaãní obãasník mûstského úfiadu Kaplice IX, 2005, ã. 9, s. 8; ã. 10, s. 7. Internetové stránky obce Hojná Voda uvádûjí, Ïe na stavbu tohoto kanálu byli povoláni holand tí stavitelé a dûlníci se zdûvodnûním, Ïe mají se stavbami kanálû bohaté zku enosti. Viz oddíl Historie, kapitola Horní Hvozd plavba dfieva, citováno ãerven Jifií ZÁLOHA: Josef Rosenauer umavsk plavební kanál, in: Jiskra, okresní noviny okresu âesk Krumlov, 1973, ã , separát 20 stran, s v hradou k tvrzení první svého druhu na evropské pevninû ; téï Jifií NEUMANN: 200 let od zaloïení Schwarzenberského 268

2 projektant a vrchní stavitel, kníïecí schwarzenbersk lesní inïen r Josef Rosenauer, 8 muï neobyãejn ch odborn ch kvalit a nezdolné energie. Dfievoplavební kanál Such melcovna S potû ením mohu konstatovat, Ïe podobné, velmi zajímavé a unikátní technické dílo lze najít i na Drahanské vrchovinû v boskovickém regionu. Je to star kanál na plavení dfieva, kter zaãínal pod rybníkem U adjunkta 0,8 km severov chodnû od obce Such na katastrálním území Velenov; trasa dále prochází katastrem obce Vratíkov, dot ká se katastrû obcí Hrádkov a VáÏany a konec plavby byl v rybníku u pily melcovna 9 v katastrálním území Boskovice. Podle míst ohraniãujících jeho trasu obdrïelo toto vodní dílo název Dfievoplavební kanál Such melcovna. Délka plavební trasy ani v kov rozdíl ze Suchého na melcovnu nejsou sice tak znaãné, jako napfiíklad u kanálû vzpomínan ch v e, v rozsahu a nároãnosti stavebních prací, ve vyspûlosti a nápadech technického fie ení a nakonec i v otázce svého stáfií se v ak plavební kanál Such melcovna mûïe smûle postavit po bok Schwarzenberskému plavebnímu kanálu a dal ím podobn m stavbám. Pro ilustraci a základní pfiedstavu o rozsahu a specifikách dfievoplavebního kanálu Such melcovna uvedu nûkolik technick ch údajû: Celková délka plavební ãásti kanálu od konce napájecí stoky (zaãátek plavení dfiíví, staniãení kanálu 0,12 km, nadmofiská v ka 666 m nad mofiem) po rybník Na melcovnû (konec plavení dfiíví, staniãení 7,75 km, nadmofiská v ka 382 m nad mofiem) je 7,63 km. Vezmeme-li v úvahu délku hlavníku 2,50 km se zaãátkem v nadmofiské v ce 717 m, délku rybníka U adjunkta 0,11 km, délku napájecí stoky 0,12 km, délku plavebního kanálu 7,63 km a délku odtokového kanálu 0,20 km s vyústûním do fiíãky Bûlá v nadmofiské v ce 377 m, vychází celková délka trasy 10,56 km s pfiekonáním v kového rozdílu 340 m. Zapoãteme-li pak délku inventovan ch sbûrn ch kanálû 2,65 km, docházíme k celkové úctyhodné hodnotû 13,21 km. Pfii realizaci stavby dfievoplavebního kanálu ze Suchého na melcovnu dokázali dávní stavitelé vyuïít nejen rûzné stavební materiály podle charakteru okolí kanálu (v horní ãásti pfiedev ím dfievo, ve spodní ãásti kámen, eventuálnû kombinaci dfieva a kamene), ale také rûzné typy vodních cest (kanál vyloïen dfievem, kanál vyloïen kamenem, dfievûn vodní skluz, umûlé zemní koryto, podzemní klenut kanál). Unikátním ãinem bylo pak zcela nevídané a ojedinûlé pfiekonání rozvodnice a tím pfievedení potfiebné vody z povodí fiíãky Punkvy do povodí fiíãky Bûlá. Niveleta kanálu se v tûchto místech pohybuje s centimetrov mi rozdíly v protispádu, 10 coï je technick problém i v dne ní dobû. V dobû v stavby kanálu pfied stovkami rokû to byl nápad i ãin zcela mimofiádn. Z dal ích zvlá tností fie en ch a pfiekonan ch staviteli kanálu nutno na prvním místû jmenovat vybudování 1,10 km dlouhého dfievûného vodního skluzu prûmûrného sklonu 10,55 % nad balvanit m a strm m korytem potoka Kozel s uklidnûním vodního toku i plaveného dfiíví ve speciálním oválném záchytném rybníku (takzvaná klauze ). Za zmínku stojí téï vyfie ení problému s meandrujícím tokem a rozbahnûnou údolní nivou Orlového potoka pod obcí Vratíkov vybudováním koryta ve svahu nad údolním dnem, podobné vedení kanálu ve svahu od jezu na fiíãce Bûlá ke melcovnû a odvedení vody z rybníka Na melcovnû zpût do Bûlé podzemním kamenn m klenut m kanálem. Co se t ká dfievinného druhu, charakteru nebo mnoïství kanálem plaveného dfiíví, nebyly prozatím ani v archivních materiálech, ani v literatufie zji tûny Ïádné konkrétní údaje. 11 Podle v poãtû, proveden ch s ohledem na parametry kanálu (prûmûrn polomûr zatáãek asi 30 m, prûmûrná ífika koryta asi 1 m), se zde mohly bezpeãnû plavit kmeny aï 12 m dlouhé. 12 Vzhledem ke sloïitosti trasy lze v ak spí e pfiedpokládat dopravu pouze takzvaného sáhového, pfiípadnû na jinou délku kráceného dfiíví, 13 nikoliv cel ch kmenû. Vlastivûda moravská sice pfiipomíná, 14 Ïe se kanálem plavilo nejen dfiíví palivové, ale také stavební, podrobnûj í údaje o délce nebo charakteru zmiàovaného stavebního dfiíví v ak neuvádí. Hovofiíme-li o v jimeãnosti tohoto díla, je nutné pfiipomenout, Ïe nevzniklo osamocenû. Bylo souãástí nejen dal ích dfievoplavebních kanálû, ale také celé soustavy sbûrn ch pfiíkopû, drénû a záchytn ch rybníkû v povodí fiíãky Bûlá, jíï bychom tûïko hledali nûjakou obdobu a jejíï zbytky lze nalézt v irokém okolí. Plavební soustava zahrnovala kromû popisovaného dfievoplavebního kanálu Such melcovna s pfiedpokládan m samostatn m plavením dfiíví horní a stfiední ãástí Orlového potoka 15 pravdûpodobnû také dal í plavební stoky. Zachované kamenné ohrázování bfiehû v délce asi 500 m se zpevnûním bokû 1,20 m vysokou kamennou rovnaninou a dnem chránûn m kamennou dlaïbou s dfievûn mi prahy má napfiíklad Kofieneck potok (lidovû naz van KofieÀák), kter Jana Oppeltová 16 dokonce naz vá Kofieneck plavební kanál jako nepochybnou souãást plavebního systému v této oblasti. Pomístné ohrázování bfiehû lze vidût také u Vi Àového potoka (lidov název Vi Àák), jehoï podstatná ãást je ve vodohospodáfisk ch mapách naz vána Bene ovsk pfiíkop. Vzniká tak prostor k úvahám o plavení dfiíví také tûmito dvûma toky, tím spí e, Ïe pfied jejich ústím do Bûlé v Melkovském údolí jsou zfietelnû patrné zbytky velk ch rybníkû, dost moïná pro zachycení tûmito toky plaveného dfiíví. Souãástí celé vodní soustavy byl téï systém sbûrn ch drénû a pfiíkopkû, které sbíraly vodu z ãetn ch ra eli- plavebního kanálu, in: Památky a pfiíroda ãasopis státní památkové péãe a ochrany pfiírody 15, 1990, ã. 4, s , se stejnou v hradou. 7 Jifií BùL, Zdenûk ETTLER, Jifií BARTÁK: Plavení dfiíví na stfiední umavû 200 let Vchynicko-Tetovského kanálu, PlzeÀ 2001; Jan REICHARDT, Blanka REICHARDTOVÁ: Stará umava Plánû a Povydfií (Der alte Böhmerwald die Gefilde und das Widratal), Praha 2004; Vchynicko-Tetovsk kanál, in: Jitka MELICHAROVÁ: umava, prûvodce Olympia, Praha 1973, s Narozen 26. února 1735 v Chval inách u âeského Krumlova, zemfiel 10. bfiezna 1804 v âeském Krumlovû. 9 Souhrnnû se cel historicky i krajináfisky velmi zajímav a rozsáhl areál naz vá Dva dvory. 10 Zjistili Ing. Franti ek Mlateãek a Ing. Tomislav Oppelt pfii terénních prûzkumech a zamûfiování trasy kanálu v roce 1987 (viz téï pozn. 20). Publikováno Jana OPPELTOVÁ: Plavební kanál Such melcovna, in: Vlastivûdné Boskovice 1988, Materiál XIII. konference vlastivûdn ch krouïkû, Boskovice 1988, s , zde zmiàována s. 52; táï: Plavební kanál Such melcovna na Drahanské vrchovinû, in: Zkoumání v robních objektû a technologií archeologick mi metodami, sborník ze semináfie konaného , Brno 1988, s , zde zmiàována s Rudolf BAGAR: Panství Boskovice, in: Struãné historické informace podle vût ích vlastníkû lesa v pûsobnosti poboãky Ústavu pro hospodáfiskou úpravu lesû (dále jen ÚHÚL) v Brnû, Brno 2002, s Z materiálû poboãky ÚHÚL v Brnû zpracoval doc. Ing. Rudolf Bagar, CSc., kter zde uvádí, Ïe lesy panství Boskovice byly v letech tvofieny z nejvût í ãásti kmenovinou jehliãnatou (v druhovém sloïení jedle, smrk, borovice) a listnatou (buk, javor), ménû pak pafiezinou (dub, habr, bfiíza). 12 V poãet provedli Ing. Franti ek Mlateãek a Ing. Tomislav Oppelt pfii terénních prûzkumech a zamûfiování trasy kanálu v roce 1987, publikováno Jana OPPELTOVÁ 1988 A, cit. v pozn. 10, s. 65; táï 1988 B, cit. v pozn. 10, s sáh (moravsk, ãesk ) = 1,77 m, pro Novohradsk plavební kanál je zmiàováno plavení polen o délce 2 vídeàské sáhy (= 3,8 m), viz Václav HAJER, cit. v pozn. 5. Pro jiné kanály není speciální plavební míra polen uvádûna. 14 Jan KNIES: Vlastivûda moravská II, Místopis Moravy, Boskovsk okres, Brno 1904, s Jana OPPELTOVÁ 1988 A, cit. v pozn. 10, s. 58; táï 1988 B, cit. v pozn. 10, s Jana OPPELTOVÁ 1988 A, cit. v pozn. 10, s. 68; táï 1988 B, cit. v pozn. 10, s

3 2 Dfievoplavební kanál Such melcovna / podéln profil 4 3 Obr. 2. Mapa dfievoplavebního kanálu Such melcovna, trasa kanálu vãetnû schematického zákresu sbûrného systému. Obr. 3. Graf dfievoplavebního kanálu Such melcovna. Legenda: A podéln profil od zaãátku zdrojnic po vtok do Bûlé, B podéln profil od rybníka U adjunkta po rybník Na melcovnû, 1 sbûrn systém, 2 rybník U adjunkta, 3 napájecí stoka, 4 zemní koryto 1, 5 potok Kozel, dfievûn vodní smyk, 6 rybník MarkÛv, 7 Orlov potok 1, 8 zemní koryto 2, 9 Orlov potok 2, 10 Bûlá, 11 zemní koryto 3, 12 rybník Na melcovnû, 13 vtok do Bûlé. Obr. 4. Mapa dfievoplavebního kanálu Such melcovna, detail sbûrného systému. ni È, zra elinûn ch pûd, terénních depresí, zamokfien ch lesních louãek a podmáãen ch lesû a svádûly ji do záchytn ch rybníkû. Tyto rybníky byly budovány pfiedev ím v údolí na vodním toku Bûlá a jejích pfiítocích, lze je v ak nalézt i v lese vysoko na svazích. Popis celé této vodní soustavy a vyhodnocení její funkce se v ak vymyká poslání pfiedkládané práce. Popis trasy V dal ích odstavcích si blíïe pov imneme v e nastínûn ch zvlá tností. 17 Sbûrn systém (hlavník 2,50 km, sbûrné drény 2,65 km, viz obr. 4). Provoz kanálu byl samozfiejmû nemysliteln bez dûmyslnû vybudované sítû záchytného systému nad rybníkem U adjunkta, kter pomocí sbûrn ch pfiíkopû a posléze hlavního drénu soustfieìoval vodu z rozsáhl ch ra elini È, silnû zamokfien ch zra elinûn ch pûd v lesích a ze zamokfien ch luk nad rybníkem od Suchého smûrem k obcím Bene ov, Pavlov a Buková. Voda byla svádûna dûmysln m systémem povrchov ch pfiíkûpkû a sbûrn ch kanálû do hlavního drénu. Jedním systémem se tedy dosáhlo dvojího úãinku voda byla odvedena ze zamokfien ch enkláv (které se tím vysu ovaly, zpfiístupàovaly a zlep ovaly pro pûstování lesa i trval ch travních porostû) a pomocí hlavního drénu pfiivedena do rybníka U adjunkta, kde pfiedstavovala nenahraditeln zdroj energie pro plavení dfiíví. PrÛbûh tohoto hlavního drénu (hlavníku) lze je - tû dnes dobfie sledovat. Zaãíná na severních svazích nejvy ího vrcholu Drahanské vrchoviny Skalky (nadmofiské v ky 735 m nad mofiem) v nadmofiské v ce 717 m, obloukem pfiechází pfies severozápadní a západní svahy tohoto vrcholu a pokraãuje jihozápadním smûrem aï do rybníka U adjunkta. V místech s vût ím spádem probíhá koryto vcelku pfiímû, v místech men ího spádu nebo ãlenitûj ího terénu vytváfií tok hlavníku mimofiádnû kroucené meandry, jdoucí ãasto aï do protismûru. Z tohoto dûvodu se pfiesná délka nedá bez detailního zamûfiení stanovit, podle hrubého mûfiení je délka hlavního drénu zhruba 2,50 km. 18 Do tohoto hlavníku jsou pak z obou stran zaústûny sbûrné kanály: z levé strany je známo celkem 7 kanálû souhrnné délky 2,15 km, z pravé strany celkem 2 kanály souhrnné délky 0,50 km, celkem lze tedy nalézt 9 sbûrn ch kanálû souhrnné délky 2,65 km. Poãítány jsou zde ov em pouze do dne - ních dob zachované vût í kanály, které lze inventovat a spoãítat jejich délku. Vyãíslení délky men ích kanálû, které jako témûfi neviditelná síè probíhají terénem a odvodàují rozsáhlé plochy lesa, je naprosto nesplniteln úkol, také proto, Ïe prûbûhem ãasu zcela urãitû mnoho z tûchto kanálû zaniklo. Podle hrub ch propoãtû tak hlavník se sbûrn mi kanály, úhrnné délky 5,15 km, sbírá a odvádí vo- 17 Pfiehlednou situaci ukazuje obr. 2 a Na novûj ích mapách je jiï tento hlavník veden jako souãást vodního toku Îìárná, coï byl pûvodnû pouze název vodoteãe vytékající z rybníka U adjunkta v jihov chodní ãásti hráze. 270

4 Obr. 5. Dfievoplavební kanál Such melcovna, km 0,00, rybník U adjunkta. U spodní hrany hráze je zasypaná pûvodní v pusè, kde se nachází poãátek staniãení kanálu, tedy bod 0,00, Obr. 6. Dfievoplavební kanál Such melcovna, km 0,40, kanál v zemním korytû 1. Rozmûrné koryto prochází podél okraje lesa, ale jeho mohutnost se zaãíná ztrácet pod navezen mi odpadky, Obr. 7. Dfievoplavební kanál Such melcovna, km 1,30, kanál v zemním korytû 1. Trasa opou tí chatovou oblast a pokraãuje lesními porosty, Obr. 8. Dfievoplavební kanál Such melcovna, km 1,60, kanál v zemním korytû 1. Po opu tûní chatové oblasti vede trasa kanálu smûrem k dílu Pfiibytá a ke spojení s potokem Kozel, Obr. 9. Dfievoplavební kanál Such melcovna, km 0,08, napájecí stoka. Kanál se obloukem stáãí vlevo od cesty do lesního porostu, du z povodí rozlohy pfiibliïnû 2,8 km 2. Rybník U adjunkta (délka 0,11 km, obr. 5), naz van také Bene ovsk nebo Horní, byl pûvodnû dle známek v terénu mnohem vût í a pravdûpodobnû i mnohem hlub í neï dnes a slouïil jako zásobárna vody pro plavení dfiíví. Kromû hlavního drénu (hlavníku) popisovaného v e se do nûj sbíhají je tû dal í kanály odvodàující pfiilehlé terénní deprese. V hrázi rybníka jsou patrny celkem tfii v pusti. V pusè zásobující vodou napájecí stoku a dále pak cel kanál se jako funkãní nezachovala. Tato v pusè byla umístûna v hrázi v jihozápadní ãásti rybníka, v místech, kde zûstal pfiirozen prûsak vody. Druhá v pusè, na jihov chodní stranû hráze, je funkãní, napájející vodou rybník u obce Such. V poslední dobû byla vybudována je tû tfietí v pusè na v chodní stranû rybníka. Zda v dobách provozu kanálu existovaly jako funkãní obû staré v pusti, nelze dnes jiï posoudit, není to v ak pravdûpodobné. V eobecnû je o napájecím rybníku a plavebním kanálu tato zmínka ve Vlastivûdû moravské 19 upopisu obce Such : za star ích dob odváïelo se dfiíví z okolních lesû vodní strouhou, která vedla z rybníka u Suchého velik m obloukem do potoka Vratíkovského. Hlubok kanál, dosud patrn, z jara a za velik ch de ÈÛ naplnil se vodou z rybníka, po níï se plavilo dfiíví polenové i stavební Pod hrází rybníka U adjunkta (staniãení 0,00 km) jiï zaãínala trasa vlastního kanálu. Napájecí stoka (délka 0,12 km, obr. 9) slouïila k pfiívodu vody z rybníka do hlavního koryta. Od vlastního kanálu se li ila men ím profilem a men- ími rozmûry koryta: ífika dna 0,9 m, ífika koryta 2,5 m, hloubka asi 0,5 0,7 m. U konce napájecí stoky se do ní proti sobû pfiipojují dva vût í svodníky, kaïd z jedné strany koryta. Také do tûchto 19 Jan KNIES, cit. v pozn. 14, s

5 Obr. 10. Mapa dfievoplavebního kanálu Such melcovna, ãást kanálu kolem staniãení 1,90 2,10 km (místo, kde je koryto kanálu pfietnuto lesní cestou). Pfiekreslení ãásti mapy Moravsk zemsk archiv Brno (dále jen MZA), fond D 9: Indikaãní skica. Mûfiítko pfiedloïené kopie není totoïné s mûfiítkem originálu, nákres je pro lep í ãitelnost zvût en. (Reprofoto) Obr. 11. Mapa dfievoplavebního kanálu Such melcovna, ãást kanálu kolem staniãení 2,72 km (zaústûní zemního kanálu do potoka Kozel). Pfiekreslení ãásti mapy MZA Brno, fond D 9: Indikaãní skica. Mûfiítko pfiedlo- Ïené kopie není totoïné s mûfiítkem originálu, nákres je pro lep í ãitelnost zvût en. (Reprofoto) Obr. 12. Mapa dfievoplavebního kanálu Such melcovna, ãást kanálu kolem staniãení 7,51 7,95 km (odvod vody jezem z fiíãky Bûlá, pfiítok a rybník Na melcovnû, odtokov kanál). Pfiekreslení ãásti mapy MZA Brno, fond D 9: Indikaãní skica. Mûfiítko pfiedloïené kopie není totoïné s mûfiítkem originálu, nákres je pro lep í ãitelnost zvût en. (Reprofoto) svodníkû byly z obou stran zaúsèovány men í sbûrné kanály, odvodàující zamokfiené lesní porosty a ra elinné terénní deprese se stagnující vodou. V tomto místû se tedy podstatnû zvy uje mnoïství protékající vody, koryto se proto úmûrnû roz ifiuje a ãásteãnû i prohlubuje, od tohoto místa je tedy kanál sv mi rozmûry i mnoïstvím protékající vody schopn pro plavení dfiíví. Zemní koryto 1 (délka 2,60 km, obr. 6, 7, 8) má tok veden umûl m kanálem vyhlouben m v zemi. Tento úsek kanálu je charakterizován nejvût ím objemem zemních prací. Koryto vede v záfiezu, nejprve relativnû mûlkém, postupnû v ak stále mohutnûj ím (hlub ím a ir ím). ProtoÏe trasa probíhá zhruba po vrstevnici, bylo nutno pro dosaïení potfiebného spádu koryto neustále mírnû zahlubovat (hloubka kanálu zde dosahuje 5 6 m, ífika dna je 1,3 m, ífika vlastního koryta asi 7,5 m, ífika horní ãásti kanálu 9,5 10 m); také jiï bylo tfieba pozvolna pfiekonávat protispád terénu, zvy ující se smûrem k rozvodnici. Vykopaná zemina je navr- ená podél kanálu a tvofií zv en val, na jehoï vrcholu probíhala obsluïná cestiãka. Stûny kanálu jsou ve spodní ãásti svislé, opevnûné podéln mi plûtky buì z tyãoviny, nebo ze spleten ch siln ch vûtví. V tomto úseku realizovali stavitelé kanálu jeden z naprosto unikátních ãinû pfii stavbû vodních dûl rybník U adjunkta vãetnû pfiítokov ch kanálû leïí v povodí fiíãky Punkvy, potok Kozel, kterého bylo pro plavení dfiíví vyuïito v dal ím úseku, jiï patfií do povodí fiíãky Bûlá. Trasa kanálu tak pfiekonává rozvodnici mezi povodím Punkvy a povodím Bûlé. Pfiekonání rozvodnice bylo dosahováno rázy vody, tedy prudk m zv ením hladiny vody v korytû. Takto vytvofiená vlna pak svou energií pfiekonala mírn protispád a pfiehoupla se do povodí Bûlé. Nadmofiská v ka zaãátku tohoto úseku je 666 m nad mofiem, v - ka rozvodnice 673 m, celkové zv ení terénu od zaãátku kanálu k rozvodnici je tedy 7 m. Rozdíl nadmofisk ch v ek pfiekonalo koryto jednak postupn m zahlubováním, jednak ãásteãn m vedením nivelety dna v protispádu. Moderním a pfiesn m nivelaãním pfiístrojem zamûfien podéln profil kanálu ukazuje v tûchto místech pfiev ení podélné nivelety kanálu do protispádu o v ku zhruba 10 cm. 20 Tuto v ku musela tedy vzedmutá vlna pfiekonat, aby mohla zdolat rozvodnici. Vyt ãit a vybudovat takto pfiesnû trasu není jednoduché ani v dne ní dobû pfiesn ch nivelaãních pfiístrojû. V dobû v stavby kanálu pfied stovkami rokû to byl nápad i ãin zcela mimofiádn, dodnes hodn stálého obdivu. Podstatná ãást tohoto úseku kanálu je z celé trasy nejzachovalej í a v terénu nejvíce patrná. Men í ãást je v ak zcela zdevastovaná zaváïením odpadky a v stavbou rekreaãních chat, které byly umístûny pfiímo do trasy plavebního kanálu. Na konci tohoto úseku se v mírné levotoãivé zatáãce umûlé zemní koryto kanálu napojuje na pfiirozen vodní 20 Zjistili Ing. Franti ek Mlateãek a Ing. Tomislav Oppelt pfii terénních prûzkumech a zamûfiování trasy kanálu v roce 1987, citace literatury viz pozn

6 tok, lesníky i místními obyvateli naz van Kozel. Vodní dfievûn skluz (délka 1,10 km). Potok Kozel má sice relativnû dostateãné mnoïství vody pro plavení dfiíví, jeho koryto v ak není k tomuto úãelu pfiíli pfiíznivé. Má velmi pfiíkr spád, je silnû kamenité aï balvanité s pfiirozen mi stupni a prahy, místy má charakter kaàonu s ãetn mi balvany a pefiejemi. Název Kozel je údajnû odvozen právû od bystfiinného charakteru toku, kter skáãe jako kozel. Potok proto v podstatû nemá údolní nivu, jeho koryto je zahloubeno do podkladû svahû. Zmínky v literatufie 21 i konkrétní stav koryta potoka s dochovan mi známkami jeho úprav ukazují zcela jednoznaãnû na to, Ïe pro pfiekonání této váïné pfiekáïky pfii plavení dfiíví uplatnili stavitelé metodu dfievûného vodního skluzu, postaveného nade dnem potoka. Dfievûné koryto sledovalo zhruba niveletu toku potoka Kozel. ProtoÏe v ak potok neteãe rovnû a tvofií ãetné nepravidelné zákruty (pro plavení dfiíví naprosto nepfiijatelné), byly v tûchto pfiípadech Ïlaby vedeny pfiímûj ím smûrem mimo zákruty toku. Názornû to dodnes dokazují prohlubnû v zemi, probíhající mezi zákruty a spojující potok do pfiímé linie. Na tyto prohlubnû bylo pak koryto volnû poloïeno. UváÏíme-li, Ïe vodní skluz dosahoval celkové délky 1,10 km a prûmûrného spádu 10,55 %, musíme se obdivovat dokonalému provedení této tesafiské práce. O metodû pouïití dfievûného skluzu ãteme ve Vlastivûdû moravské pfii popisu obce Vratíkov: z lesû u Suchého vedl hlubok pfiíkop, dosud zachovan, do potoka Kozla, kter byl vybednûn dfievem, a takto utvofienou stokou na jafie a za pfiívalû de Èov ch plavívalo se dfiíví do Bûlé k pilám boskovsk m 22 Tûsnû pfied ústím skluzu do Markova rybníka se tok potoka Kozel spojuje s potokem Orlov m, do kterého se vlévá jako jeho pravostrann pfiítok, a kanál pokraãuje dále korytem potoka Orlového. MarkÛv rybník (délka 0,12 km, síla hráze 5 m, obr. 13). MarkÛv rybník je umûlá nádrï oválného tvaru, vybudovaná pfiísnû úãelovû, jejíï existence byla pfiímo podmínûna potfiebami plavení dfiíví. Dfievo dopravované dfievûn m vodním skluzem má totiï vïdy na mokrém podkladu vût í rychlost neï vodní proud. Z bezpeãnostních dûvodû tedy vût ina skluzû, zvlá tû skluzû budovan ch v pozdûj í dobû, ústila do vodní nádrïe, kde do lo k uklidnûní prudce tekoucí vody a ke zmen ení rychlosti plaveného dfiíví. Tak tomu bylo i v na em pfiípadû, kdy pfii délce a spádu vybudovaného skluzu bylo dûkladné uklidnûní vodního proudu i dfiíví absolutní nutností. Tomuto úãelu byl také podfiízen celkov tvar rybníka. Je silnû ováln, kapkovitého tvaru s del í osou ve smûru toku (délka 120 m, ífika se od vtoku Orlového potoka do rybníka smûrem k hrázi zvût uje aï na asi 35 m). Tímto zpûsobem byla také zaji tûna potfiebná délka vodní hladiny pro uklidnûní toku i plaveného dfiíví. MarkÛv rybník byl tedy na trase plavebního kanálu vybudován jako takzvaná klauza k zachycování a zbrïìování v mokrém dfievûném skluzu velmi rychle se pohybujícího dfiíví, slouïil také jako zásobárna vût ího mnoïství vody pro dal í plavbu. Bfiehy rybníka byly ve spodní ãásti, kde jiï plavené dfiíví mohlo naráïet do bokû a zpûsobit tak jejich po kození, opevnûny mohutnou kamennou rovnaninou z drob. Jádro hráze bylo provedeno z rovnaného kamene (obr. 14), pfied nárazy dfiíví byla hráz na vnitfiní stranû podobnû jako boky rybníka ve spodní ãásti zpevnûna kamenem. Uprostfied hráze byla propust, pravdûpodobnû se stavidlem. Úãelovost Markova rybníka podtrhuje a dokumentuje jeho souãasn stav. Jakmile skonãilo plavení dfiíví a rybník tím ztratil svûj pûvodní smysl, pro kter byl vybudován, ustala také jeho údrïba. Dnes je tato nádrï bez vody, s prokopanou hrází a dnem zarostl m bylinami a náletem stromû. Pouze meandrující tok Orlového potoka protéká náplavy na dnû. Kanál v toku Orlového potoka od Markova rybníka po zemní koryto 2 (délka 1,47 km). Pod hrází Markova rybníka má koryto kanálu ponûkud jin profil. Bylo zahlubováno do terénu a roz ifiováno pro dosaïení pfiíznivûj ích parametrû, o ãemï svûdãí dva valy z nasypané zeminy, uloïené z obou stran podél koryta. Pfiedpokládáme, Ïe tato zemina byla získána pfii zemních pracích v korytû. Dno bylo podle svûdectví Ludmily Dvofiákové 23 chránûno podélnû otesan mi kmeny, stopy ve dnû v ak ukazují spí e na poloïené velké kameny (viz níïe). Zajímavé je, jak stavitelé dokázali dokonale vyuïít místnû dostupného materiálu. V horním úseku byl velk nedostatek kamene, koryto bylo tedy z velké ãásti zpevnûno a vyloïeno dfievem. V této dolní ãásti trasy je ve skalnat ch svazích kolem potoka mnoïství kamenû a balvanit ch v chozû; tento materiál byl tedy pouïit pro zpevnûní koryta boky byly zpevnûny kamennou rovnaninou, kladenou na sucho tak, aby vydrïela pfiípadné nárazy klád, koryto bylo tedy z obou stran ohrázováno (obr. 15). Dno bylo chránûno pfiedev ím volnû poloïen mi velk mi ploch mi kameny, pouze v nûkter ch místech byly na dno poloïeny otesané kmeny. Profil kanálu je zde: ífika dna 1,4 m, horní ífika koryta prûmûrnû 3,2 m. Tímto zpûsobem bylo koryto (i kdyï pravdûpodobnû jen pomístnû) upraveno vãetnû zemního kanálu ve svahu pod Vratíkovem prakticky aï po soutok potoka Orlového s fiíãkou Bûlou. Pfiípadné meandry a jiné nerovnosti toku byly narovnávány podobnû jako u vodního toku Kozel. Ke konci popisovaného úseku je Orlov potok posilován zprava dal ím pfiítokem. Tvofií jej vlastnû trojice potokû tekoucích od Bene ova a Okrouhlé, po svém soutoku souhrnnû naz van ch Okrouhleck potok. Podle záznamû na star ch lesnick ch mapách se údajnû také tímto pfiítokem plavilo dfiíví do hlavního kanálu a pak dále na melcovnu. 24 Zemní koryto 2 (délka 0,70 km). V trati Ml nek pod obcí Vratíkov pfiibírá Orlov potok zleva vodní tok Valchovka, pramenící u Ludíkova, s jeho tfiemi pravostrann mi a jedním levostrann m pfiítokem. Po soutoku tûchto vodoteãí jejich spoleãné koryto volnû meandrovalo a rozlévalo se v silnû rozbahnûlé údolní nivû, coï bylo pro plavbu dfiíví velmi nepfiíznivé a muselo ji nutnû ztûïovat. S problémem meandrujícího a rozlévajícího se toku v iroké údolní nivû se stavitelé vyrovnali zajímav m a velmi unikátním fie ením. Na posledním úseku k soutoku s Valchovkou Orlov potok pomûrnû prudce klesá. Je tû pfied tímto klesáním (a tedy soutokem Orlového potoka a Valchovky) opustili stavitelé pûvodní koryto Orlového potoka a vedli kanál ve svahu ve v ce 2 3 m nad údolním dnem. V této v ce vybudovali nové koryto sice s men ím spádem, ale s pfiíznivûj ími smûrov mi pomûry. Toto fie ení potvrzují nejen staré lesnické mapy, 25 ale pfiedev ím zachované, pomûrnû dobfie znatelné koryto, po úpravû pouïívané jako cesta. Na spodní stranû této cesty byly pak vidût pomístné zbytky kamenné rovnaniny, snad pozûstatky z opevnûní kanálu. Celá tato lokalita je dnes nenávratnû zniãená a zatopená vodou z jedné vûtve Boskovické pfiehrady na Bûlé. Kanál zpût v korytû Orlového potoka po soutok s fiíãkou Bûlá (délka 0,75 km). KdyÏ trasu kanálu pfievedli stavitelé pfies nepfiíznivé místo obloukem o velkém polomûru, vrátili se zpût do koryta potoka. Nejprve bylo nutno vyhnout se men ímu skalnatému v chozu, zasahujícímu do koryta ze severní strany, coï v podstatû nezpûsobilo vût í zásahy do trasy kanálu. Problém meandrujícího toku i kdyï v ponûkud men í formû v ak zûstal. Nejsnadnûj ím fie ením bylo nûkteré ãásti 21 Jan KNIES, cit. v pozn. 14, s TamtéÏ. 23 Svûdectví kronikáfiky obce Velenov paní Ludmily Dvofiákové uvádí Jana OPPELTOVÁ 1988 A, cit. v pozn. 10, s. 58; viz téï Franti ek MLATEâEK, cit. v pozn. 1; Jana OPPELTOVÁ 1988 B, cit. v pozn. 10, s. 188 a pozn Jana OPPELTOVÁ 1988 A, cit. v pozn. 10, s. 58; táï 1988 B, cit. v pozn. 10, s Jana OPPELTOVÁ 1988 A, cit. v pozn. 10, s. 60; táï 1988 B, cit. v pozn. 10, s

7 13 Obr. 13. Dfievoplavební kanál Such melcovna, km 3,82, MarkÛv rybník, pohled od vtoku Orlového potoka do rybníka smûrem k hrázi, na dnû meandruje Orlov potok, toku vyrovnat a tím docílit alespoà ãásteãnû schûdnûj ího prûbûhu trasy bez nejvût ích zatáãek a meandrû. Ve star ch katastrálních mapách je toto ãásteãné vyrovnání koryta Orlového potoka v tomto úseku je tû zakresleno. Kanál v korytû fiíãky Bûlá (délka 0,665 km). Orlov potok, kter m vedla trasa kanálu, se vlévá jako levostrann pfiítok do Bûlé, dále se tedy dfiíví plavilo korytem Bûlé. Pro odklon vody a plaveného dfiíví do pfiívodního kanálu k rybníku a pile na melcovnû bylo v toku fiíãky Bûlá zfiízeno dfievûné jezové zafiízení se záchytn mi ãeslicemi (lidovû naz van mi hrable, obr. 16). Pfiívodní kanál ke melcovnû zemní koryto 3 (délka 0,235 km). V kovû je tento úsek situován vybudováním kanálu ve skalnatém svahu nad úrovní koryta Bûlé. Toto nároãné fie ení usnadàovalo manipulaci s dfiívím a zaji Èovalo dostateãn rozdíl hladiny pro pohon vodního kola pohánûjícího pilu. Kolem kanálu vedla obsluïná cestiãka, dodnes dobfie patrná. Kanál ústí do rybníku pfied pilou na melcovnû (nûmecky v dfiívûj ích dobách naz vanou Schmelzhütte). Zde putování dfiíví vodou konãilo, tady bylo tfiídûno k dal ímu zpracování nebo nakládáno na povozy k jinému pouïití. Rybník Na melcovnû, odvedení vody zpût do Bûlé (délka 0,20 km, obr. 17). Jako poslední technickou zajímavost trasy nutno uvést, Ïe voda z rybníka Na melcovnû odchází zpût do koryta fiíãky Bûlá prostorn m klenut m kamenn m podzemním kanálem délky 160 m. âasová datace Ohlednû datování stavby, provozu a zániku plavebního kanálu Such melcovna nelze uãinit jednoznaãn závûr, protoïe o popisovaném vodním díle nejsou dosud známy písemné doklady s pfiesnou ãasovou datací. Také ojedinûlé zmínky ve star- í literatufie Knies, 26 Viktorin 27 a dal í jsou jen kusé, bez pfiesného ãasového urãení. Pozdûj í údaje vycházejí z citace pfiedchozích a podrobnûj í datování neuvádûjí. V souãasné dobû jsou k problému vzniku a provozu tohoto kanálu vypracovány tfii varianty, kdy ãasové umístûní stavby kolísá od poloviny 16. do konce 18. století. 28 Podle první varianty stavbu projektovali a s nejvût í pravdûpodobností ãásteãnû realizovali Ederové ze tiavnice, majitelé panství Boskovice v letech Ederové byli zamûfieni na tûïební dûlní ãinnost a za tímto úãelem také panství Boskovice od Kry tofa z Boskovic (stejnû tak náruïivého kutaãe) koupili. V stavbu vodních dûl podporovali a organizovali, kolem Banské tiavnice jsou z této doby dodnes zachovány rybníky (zde naz vané tajchy), náhony, kanály a jiná vodní zafiízení, mnohdy zajímavû aï unikátnû fie ená. 29 K provádûní dûlní ãinnosti je potfiebí nejen velké mnoïství dfiíví (v dfieva achet, dráïky pro vozíky a podobnû), ale také velké mnoïství vody (pfiívod vody pro pohon vodních kol a tak dále). Pfiivézt si s sebou odborníky, ktefií by v Boskovicích problémy spojené s dostatkem dfiíví i potfiebné vody fie ili, byla pro Edery jistû jen maliãkost. Základy vlastního kanálu, nebo alespoà nûkter ch technicky nároãnûj ích úsekû, zpûsob fie ení a návrhy technického zaji tûní mohli jejich odborníci celkem snadno poskytnout. Pro tuto dataci mluví také to, Ïe stavba kanálu pro plavení dfiíví musela b t nutnû zahájena s urãit m pfiedstihem pfied vlastní tûïbou rud. Podobnû systém kanálû a rybníkû ve vrcholov ch partiích i v údolí byl zcela jistû zapoãat právû vodafii, dovezen mi do Boskovic ze tiavnice. Ederové v Boskovicích vlastní tûïbu nakonec neprovádûli a jiï po dvaceti letech celé panství (patrnû zklamáni nezdarem v dolování, i kdyï jsou zvaïovány i otázky jejich zadluïení) dále prodali Morkovsk m ze Zástfiizl. Podle druhé varianty provedli stavbu kanálu Morkov tí ze Zástfiizl, drïitelé panství Boskovice od roku V úvahu zde pfiichází buì období pfied tfiicetiletou válkou, kdy byla v celém âeském království, a tedy i na boskovickém panství hospodáfiská konjunktura a dfiíví jako základní materiál bylo Ïádané, nebo období po tfiicetileté válce. Zvlá tû dobu po tfiicetileté válce nutno pro v stavbu kanálu velmi zvaïovat. Stavba kanálu mohla b t zahájena pouze v období jisté hospodáfiské prosperity a s odpovídajícím poãtem pracovníkû. Toto období nastalo v âechách i na Moravû aï po urãité dobû od konce tfiicetileté války, kdy se hospodáfiské i pracovní podmínky po dlouh ch váleãn ch útrapách ponûkud stabilizovaly. A právû kolem roku 1670 byla Zástfiizly provádûna v Boskovicích rozsáhlá obnovní a stavební ãinnost v kostele sv. Jakuba stavûli novou kapli, opravovali pansk pivovar, radnici a hrad, v mûsteãku se obnovovaly mnohé domy, nad mûstem byl o nûco pozdûji zalo- Ïen a stavûn dominikánsk klá ter s kostelem a podobnû. Pro zaji tûní tohoto velkého objemu prací bylo také samozfiejmû potfiebí velkého mnoïství dfiíví. Zajímavá teorie o moïné stavbû v tomto období, a tím o stáfií kanálu je uvedena v literatufie: 30 v roce 1672 se na Orlovém po- 26 Jan KNIES, cit. v pozn. 14, s. 7, 177, 215, Otakar VIKTORIN: Dûjiny, památnosti a povûsti kraje boskovského, Letovice 1921, s NíÏe popisované varianty jsou v pfiedkládaném ãlánku uvádûny pro nedostatek místa pouze ve zkratce, jejich podrobnûj í rozvedení a vyhodnocení je provedeno v komplexním materiálu Franti ek MLATEâEK 2010, cit. v pozn. 1, s Vladimír BÁRTA, Ján NOVÁK, Pavel LAKATO : Banská tiavnica struãn vlastivedn sprievodca, Banská Bystrica 1991; Jozef VOZÁR, Jozef GINDL: Banská tiavnica a okolie sprievodca po stavebn ch, umeleck ch a technick ch pamiatkach, Banská Bystrica 1968; téï 30 Jana OPPELTOVÁ 1988 A, cit. v pozn. 10, s. 66; táï 1988 B, cit. v pozn. 10, s , ale bez uvedení pramene této informace. 274

8 14 15 Obr. 14. Dfievoplavební kanál Such melcovna, km 3,93, MarkÛv rybník, jádro hráze provedené z rovnaného kamene, pfied nárazy dfiíví byla hráz na vnitfiní stranû zpevnûna mohutnou kamennou rovnaninou z drob, Obr. 15. Dfievoplavební kanál Such melcovna, km 4,10, Orlov potok, opevnûní (ohrázování) pravého bfiehu koryta narovnan mi kameny, Obr. 16. Dfievoplavební kanál Such melcovna, km 7,50, Bûlá, jez pro odklon vody z toku do rybníka Na melcovnû prostfiednictvím pfiívodního kanálu, Obr. 17. Dfievoplavební kanál Such melcovna, km 7,75, rybník Na melcovnû, vlevo od budov rybáfiû je (ãásteãnû zakryté kefii) ústí pfiívodního kanálu do rybníka, toce v trati Ml nek pod Vratíkovem 31 pfiipomíná farsk ml n. Brzy po tomto datu byl velkostatkem zniãen a nesmûl b t obnoven Knies tuto událost popisuje ponûkud odli nûji, leã se stejn m jádrem: o robotû farské ãiní se zmínka r Dfiíve zde b val ml n k fafie náleïející, uprostfied 17. století velkostatkem zniãen. Ml n nesmûl b ti znovu zfiízen 32 Lze uvaïovat o tom, zda toto zniãení farského ml na nûjak nesouvisí se stavbou plavebního kanálu, jemuï mohl pfieká- Ïet z dûvodû stavebních i provozních. Likvidace farského ml na kvûli stavbû kanálu se jeví jako 16 naprosto reáln dûvod, zvlá tû pfiipustíme-li zde zcela pravdûpodobnou existenci jezu, ml nského náhonu a ml nského rybníka, coï spolu s provozem ml na mohlo b t pro stavbu plavebního kanálu i vlastní plavení dfiíví velmi váïnou a nevítanou pfiekáïkou. Podle tfietí varianty realizovali stavbu kanálu (nebo alespoà jeho horní ãásti) Dietrichsteinové po roce V roce 1763 byla totiï provedena v mûna pozemkû mezi boskovick m a ebetovsk m panstvím, o ãemï byla 30. ãervna 1763 sepsána smlouva. Ke smlouvû je pfiiloïen zevrubn popis a podrobné mapy vymûnûn ch pozemkû, ale vlastní dûvod smûny uveden není. Majitelem ebetovského panství byl premonstrátsk klá ter Hradisko u Olomouce, jehoï opat Pavel Ferdinand Václavík získal touto v mûnou území osady Such kopec (Dürrhügel) a samotná osada byla pfies protesty obyvatel pfiesunuta do dne ní polohy s názvem Such. 33 Leopold hrabû Dietrichstein pak získal od klá tera díl lesa zvan Pfiibyt, kudy vede ãást koryta plavebního kanálu. Lze se tedy domnívat, Ïe bezprostfiední pfiíãinou smûny byla zam lená v stavba ãi prodlouïení plavebního kanálu, kter v té dobû je tû neexistoval, a proto nemohl b t v lesnick ch mapách se zákresem vymûnûn ch pozemkû uveden. V roce 1766 pak do lo na boskovickém panství k události, která rozhodnû stojí za pov imnutí. Jak 17 jsem jiï v e zmínil, pûvodní obyvatelé obce Such kopec byli pfii praktické realizaci v mûny pozemkû v roce 1763 pfiestûhováni a vytvofiili dne - ní obec Such. Vrchnost je pfiesídlila, a to i pfies tuh odpor obce Îìárná, na pûvodnû Ïìárenské pastvisko Jablonn, situované pouze nûkolik stovek metrû od koryta kanálu. Za tfii roky vypukla vzpoura poddan ch v chodní ãásti boskovického panství pro neúmûrné zvy ování robotních povinností, pfiedev ím lesních robot. V této souvislosti se sice v slovné zmínky o kanálu nebo o plavení dfiíví neuvádûjí, ale údrïba plavebního kanálu v provozuschopném stavu a povinnost pracovat pfii plavení dfiíví mohly b t z hlediska poddan ch jako nepfiimûfiené roboty posuzovány. Vzpoura, která trvala tfii roky ( ), byla nakonec krutû 31 Nyní traè Ve ml nku. 32 Jan KNIES, cit. v pozn. 14, s Jaroslav BRÁNSK : Plavební kanál na Suchém, in: Nov Ïivot Blansko XXII, 1981, ã. 35, , s. 3, kde pí e, Ïe pfiestûhováno bylo 15 rodin, které se Ïivily pfiedev ím tûïbou a zpracováním dfieva, pozdûji také krejãovinou, a datum pfiestûhování uvádí neurãitû kolem roku 1754, pravdûpodobnû pod vlivem Vlastivûdy moravské, viz Jan KNIES, cit. v pozn. 14, s

9 potlaãena. 34 Velk vliv na stavbu plavebního kanálu nebo alespoà na rychlost stavby mohly mít kalamitní kody na lesních porostech. Bylo nutné v krátké dobû nejen takovou kalamitu zlikvidovat, ale zpracované dfiíví také pomûrnû rychle dopravit k místu jeho moïného vyuïití. Pro panství Boskovice jsou napfiíklad k rokûm 1739, 1740, 1751 a 1770 uvádûny znaãné kody zpûsobené vichfiicí, kdy speciálnû v roce 1770 byly silnû po kozeny právû revíry Velenov, Îìárná a Protivanov. 35 Toto datum aï nápadnû koresponduje s tfietí variantou v stavby kanálu. Etapová v stavba: dostáváme se tím k my lence, Ïe celá trasa kanálu nebyla stavûna v jednom období, n brï byla budována etapovitû. V první etapû mohla b t vybudována spodní ãást kanálu v délce zhruba 5 km, která mohla existovat zcela samostatnû s vyuïitím zdroje vody pfiedev ím vodního toku Kozel, Markova rybníka jako klauzy pro uklidnûní dfiíví a zásobárny vody, Orlového potoka, Okrouhleckého potoka a vodního toku Bûlá. Druhá ãást, asi 2,7 km trasy v zemním korytû (zemní koryto 1), mohla b t vybudována pozdûji, snad proto, aby mûl kanál dostatek vody z rybníka U adjunkta a mokfiadû nad ním, ale také proto, aby bylo moïné touto relativnû levnou a efektivní cestou dopravovat vût í mnoïství dfiíví z vût í plochy lesû. Zdá se, Ïe akceptováním my lenky etapovité v stavby se nejvíce pfiiblíïíme pravdû: spodní ãást kanálu mohla b t vystavûna jiï za EderÛ, tedy v letech , nebo za ZástfiizlÛ buì pfied tfiicetiletou válkou, kolem roku 1610, nebo po této válce a stabilizaci hospodáfisk ch pomûrû, kolem roku 1670 (viz citované rozbofiení farského ml na pod Vratíkovem v roce 1672). V stavba kanálu v dobû EderÛ nebo ZástfiizlÛ by také dostateãnû vysvûtlovala nedostatek pfiesn ch datov ch údajû o jeho stavbû a provozu. O tomto období existuje v eobecnû pro panství Boskovice jen málo písemn ch dokladû, a tak jejich absence není ani u tohoto unikátního a lesnicky v znamného díla v jimkou a jen dokazuje jeho starobylost; horní ãást byla pozdûji budována Dietrichsteiny po smûnû pozemkû v roce 1763; tomu by mohla nasvûdãovat vzpoura poddan ch v chodní ãásti boskovického panství v roce 1766 a velká kalamita v roce 1770 s po kozením lesû právû napfiíklad revíru Îìárná. Pokud pfiipustíme tyto hypotézy s pfiedpokládan mi daty v stavby spodní ãásti v pfiípadû EderÛ ze tiavnice v letech , v pfiípadû Morkovsk ch ze Zástfiizl kolem roku 1610, eventuálnû kolem roku 1670, stal by se tento dfievoplavební kanál bezesporu nejstar ím vodním dílem tohoto druhu na Moravû a jedním z nejstar ích v celé âeské republice. Ukonãení plavby Nejasná a tûïko zodpovûditelná není jen otázka poãátku v stavby a zahájení plavení dfiíví, nevysvûtlené zûstávají i okolnosti ukonãení plaveb a dûvody destrukce tohoto v znamného plavebního kanálu, protoïe ani k tomuto problému nejsou dosud známy písemné podklady nebo jiné materiály s pfiesnou datací. AlespoÀ ãásteãn obraz o prûbûhu trasy kanálu s teoretick m odvozením ukonãení plavby nám v ak podávají staré mapy (obr ). Na mapách zhotoven ch kolem roku 1840 (pravdûpodobnû k roku 1848) je kanál uvádûn jiï jako Alter holzschwemmgraben, tedy star dfievoplavební kanál, na jiném místû pak Gew. (= Gewesen) Holzschwemm Graben b val dfievoplavební kanál. Zde jsou pfiesnû zakresleny zemní ãásti plavebního kanálu vãetnû ipek naznaãujících smûr toku vody, kdeïto dfievûné ãásti, rychle podléhající zkáze (napfiíklad dfievûn vodní skluz nebo vyrovnání meandrû Orlového potoka), jiï zakresleny nejsou. Odeãteme-li od uvaïovaného data zhotovení mapy dobu, za kterou mohl neudrïovan dfievûn vodní skluz propadnout zkáze, tedy asi rokû (kdyï vylouãíme jeho moïné rozebrání ãi odcizení po skonãení plaveb, tedy likvidaci za mnohem krat í dobu), vyjde nám, Ïe kanál musel b t v provozu pfied rokem 1800, nejdéle do pfielomu 18. a 19. století. Také v podrobném ocenûní boskovického panství, provedeném k témuï roku 1848, o nûm v oddíle Wasserwerke und Canale (Vodní díla a kanály) 36 není ani zmínky. V této dobû tedy nejenïe jiï kanál nebyl v provozu, ale nemohl b t ani ve stavu, kdy by se dal (tfieba s vût ími opravami) pro plavbu dfiíví vyu- Ïít. 37 Se závûry zji tûn mi studiem mapov ch podkladû korespondují i v sledky provedeného dendrochronologického prûzkumu. Rozborem letokruhû dfieva stromû, rostoucích dnes pfiímo v trase kanálu, bylo zji tûno, Ïe jeho provoz musel b t definitivnû zastaven jiï pfied rokem Závûr V kaïdém pfiípadû mûïeme fiíci, Ïe popisovan plavební kanál Such melcovna je zcela bezesporu unikátní památkou vodního stavitelství na Moravû. Pokud se potvrdí hypotézy o dûvodech a datu jeho vzniku, byl by tento kanál zaruãenû nejstar í na Moravû a patfiil by mezi nejstar í stavby tohoto druhu na území celé âeské republiky. Pro zaji tûní provozu dfievoplavebního kanálu Such melcovna byla pfii jeho stavbû navrïena a úspû nû realizována fiada technick ch zvlá tností a zajímavostí, z nichï nejpozoruhodnûj í je pfiekonání rozvodnice mezi povodím Punkvy a povodím Bûlé. Z dal ích zvlá tností, fie en ch a pfiekonan ch dávn mi staviteli kanálu, nutno jmenovat vybudování 1,10 km dlouhého dfievûného vodního skluzu nad balvanit m a strm m korytem potoka Kozel s uklidnûním vodního toku i plaveného dfiíví ve speciálním oválném záchytném rybníku (takzvané klauze), vybudování koryta ve svahu nad údolním dnem pod obcí Vratíkov a u pfiívodního kanálu na melcovnu a odvedení vody zpût do fiíãky Bûlá klenut m podzemním kanálem. I kdyï dodnes zachované ãásti kanálu pfiedstavují jen nepatrn zlomek nûkdej ího rozsahu, musíme se jim stále obdivovat. Dokazují pracovitost, um, technick a fiemeslnick fortel na ich pfiedkû, dokumentují jejich technickou vyspûlost i schopnost vyuïít vodu jako dopravní prostfiedek v nároãném terénu Drahanské vrchoviny. Musíme ocenit jejich detailní znalost krajiny o rozloze mnoha ãtvereãních kilometrû a jejich obrovsk cit, se kter m toto unikátní dílo do této krajiny umístili. âásti kanálu vhodné k ochranû Kanál by si tedy zaslouïil nejménû takovou ochranu, jako mají jiná podobná vodní díla. Po vyhodnocení technick ch i faktografick ch údajû lze k ochranû navrhnout následující nejvíce zachované ãásti tohoto dfievoplavebního kanálu: Km 0,12 0,65 = 0,53 km: kanál v zemním korytû, od konce napájecí stoky (vlastní zaãátek kanálu) pfies postupné zahlubování koryta pfii pfiekonávání rozvodnice aï k chatové zástavbû. Km 1,40 2,72 = 1,32 km: kanál v zemním korytû, za chatovou zástavbou u obce Such po smûru toku aï k napojení kanálu do potoka Kozel. Km 3,80 3,93 = 125 m: MarkÛv rybník vãetnû hráze. Km 3,82: individuální ochranu zasluhuje i star buk na soutoku Kozla a Orlového potoka, sv m stáfiím, pfievy ujícím 200 rokû, pamatující plavební kanál v celé jeho slávû. 34 Alois FERULÍK: Selské boje na Drahanské vysoãinû v letech , in: Vlastivûdné listy z Boskovicka, Boskovice Rudolf BAGAR, cit. v pozn. 11, s Jana OPPELTOVÁ 1988 A, cit. v pozn. 10, s. 65; táï 1988 B, cit. v pozn. 10, s. 183, název oddílu pfiepisuje Wasserwege und Canale (Vodní cesty a kanály). 37 Jana OPPELTOVÁ 1988 A, cit. v pozn. 10, s. 65, pfiíloha ã. 3, 4; táï 1988 B, cit. v pozn. 10, s Dendrochronologick prûzkum a jeho vyhodnocení provedli Ing. Franti ek Mlateãek a Ing. Tomislav Oppelt pfii terénních prûzkumech v lednu

Revitalizace povodí. Petr Koudelka. B607, KH: St 11:30 14:00 koudelka@fsv.cvut.cz

Revitalizace povodí. Petr Koudelka. B607, KH: St 11:30 14:00 koudelka@fsv.cvut.cz Revitalizace povodí Petr Koudelka B607, KH: St 11:30 14:00 koudelka@fsv.cvut.cz Náplň přednášek - Úpravy toků - Revitalizace toků (co, kde, jak, kdy, historie, morfologie koryt, objekty, vegetace) - Revitalizace

Více

Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008)

Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008) Příloha k diplomové práci Tomáš Jurčí, UP Olomouc 2008 Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008) Benátky Foto 1 Stará cesta vedoucí z Benátek do

Více

Bor u Karlových Var. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu

Bor u Karlových Var. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu KONEČNÁ VERZE výstupy kompletního projektu ID plochy: 607274_1 Bor u Karlových Var : Obec: Sadov ORP: Karlovy Vary Souřadnice GPS (ve stupních): N 50.266585 E 12.94245 Kategorie Kategorie plochy dle nebezpečí:

Více

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr

Více

Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok

Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok Vodní toky Voda je jedním z nejvýraznějších modelačních činitelů v krajině. Vznik vodního toku pramen zdrojnice soutok 2 a více řek (Labe-Vltava, Labe-

Více

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU NA ČESKÉ STRANĚ NOVÝ PLAVEBNÍ KANÁL Z HORNÍHO TOKU FLÁJSKÉHO POTOKA DO FREIBERSKÉ MULDY - KULTURNĚ NAUČNÁ STEZKA

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU NA ČESKÉ STRANĚ NOVÝ PLAVEBNÍ KANÁL Z HORNÍHO TOKU FLÁJSKÉHO POTOKA DO FREIBERSKÉ MULDY - KULTURNĚ NAUČNÁ STEZKA PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU NA ČESKÉ STRANĚ NOVÝ PLAVEBNÍ KANÁL Z HORNÍHO TOKU FLÁJSKÉHO POTOKA DO FREIBERSKÉ MULDY - KULTURNĚ NAUČNÁ STEZKA 11. DUBNA 2013, KLÍNY (HOTEL EMERAN) Projektoví partneři Základní informace

Více

Úvodní list. Prezentace pro interaktivní tabuli, pro projekci pomůcka pro výklad. Vyd. 1. Praha: Informatorium, 2005, 179 s. ISBN 80-733-3033-4

Úvodní list. Prezentace pro interaktivní tabuli, pro projekci pomůcka pro výklad. Vyd. 1. Praha: Informatorium, 2005, 179 s. ISBN 80-733-3033-4 Úvodní list Název školy Integrovaná střední škola stavební, České Budějovice, Nerudova 59 Číslo šablony/ číslo sady 32/09 Poř. číslo v sadě 16 Jméno autora Období vytvoření materiálu Název souboru Zařazení

Více

Vodní cesty a plavba Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc.

Vodní cesty a plavba Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. Vodní cesty a plavba Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. Vnitrozemská vodní doprava Výhody : Nejméně energeticky náročná. Velké ložné plochy, velká nosnost. Malý poměr hmotnosti lodi k hmotnosti nákladu. Malý

Více

Městský úřad Česká Lípa Odbor životního prostředí náměstí T. G. Masaryka č.p. 1, 47036 Česká Lípa

Městský úřad Česká Lípa Odbor životního prostředí náměstí T. G. Masaryka č.p. 1, 47036 Česká Lípa Městský úřad Česká Lípa Odbor životního prostředí náměstí T. G. Masaryka č.p. 1, 47036 Česká Lípa Váš dopis zn.: Ze dne: Naše zn.: Vyřizuje: Telefon.: Počet listů dokumentu: Počet příloh/počet listů příloh:

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

1.5.3 Zhodnocení koryta toku Moštěnka podle charakteru příčného profilu

1.5.3 Zhodnocení koryta toku Moštěnka podle charakteru příčného profilu 1.5.3 Zhodnocení koryta toku Moštěnka podle charakteru příčného profilu Koryto toku Moštěnka protéká z části zástavbou, z části protéká mezi zemědělskými a lesními pozemky. Moštěnka je v zastavěných oblastech

Více

Historie vodního stavitelství Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc.

Historie vodního stavitelství Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. Historie vodního stavitelství Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. Starověk 4000 let př.n.l. Sumerové ochranné hráze proti záplavám, odvodňovací a závlahové kanály. Egypťané závlahové systémy čerpání vody z Nilu

Více

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Monika Abrtová Únor 2015 1 Obsah 1 Navštívená lokalita... 2 2 Předmět zkoumání... 2 3 Vymezení území... 2

Více

Mapa zdroj informací

Mapa zdroj informací Nejpřesnějším modelem Země je glóbus. Všechny tvary na glóbu odpovídají tvarům na Zemi a jsou zmenšeny v poměru, který udává měřítko glóbu. Mapa je zmenšený a zjednodušený rovinný obraz zemského povrchu.

Více

VZDĚLÁVACÍ AKCE: A1 Místo: Stařeč Datum: 16.9 Historické dědictví Zachraňme kořeny

VZDĚLÁVACÍ AKCE: A1 Místo: Stařeč Datum: 16.9 Historické dědictví Zachraňme kořeny Dobré odpoledne VZDĚLÁVACÍ AKCE: A1 Místo: Stařeč Datum: 16.9 Historické dědictví Zachraňme kořeny 1. Památky místního významu 2. Muzea a expozice místního a regionálního dědictví Dědictví musí být ve

Více

Mistrovství R AVZO TS R ZS

Mistrovství R AVZO TS R ZS stránka 1 10 Název sout že: Daum /místo konání: Po adatel:: Druh sout že: Disciplina(y) Kategorie 2071 2057 2096 2081 2072 2076 / název Položky 1 2 3 4 5 6 Sumární položky 29 Wiesner Roman 40045 / P OVANY

Více

PŘÍLOHA 1 TABULKY OBJEKTŮ A ATRIBUTŮ K DIAGRAMŮM ONTOLOGIE LEGENDY ZM 10

PŘÍLOHA 1 TABULKY OBJEKTŮ A ATRIBUTŮ K DIAGRAMŮM ONTOLOGIE LEGENDY ZM 10 PŘÍLOHA 1 TABULKY OBJEKTŮ A ATRIBUTŮ K DIAGRAMŮM ONTOLOGIE LEGENDY ZM 10 Tab. 8: ZM 10 - legenda - obsah mapy ATRIBUT polohopis výškopis popis PŘÍSLUŠNÉ OBJEKTY budova, blok budov, budova s popisem, zničená

Více

23.6.2009. Zpracována na podkladě seminární práce Ing. Markéty Hanzlové

23.6.2009. Zpracována na podkladě seminární práce Ing. Markéty Hanzlové Petr Rapant Institut geoinformatiky VŠB TU Ostrava Zpracována na podkladě seminární práce Ing. Markéty Hanzlové 23.3.2009 Rapant, P.: DMR XIII (2009) 2 stékání vody po terénu není triviální proces je součástí

Více

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení. 7/2000 V Y H L Á K A.7/2000 Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení Obecní zastupitelstvo v Plavsku schválilo dne 21.7.2000 tuto obecn závaznou

Více

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí Pytloun Martin, Horecký Jakub Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Státní

Více

Auto i: Iva Kolá ová Al b ta Ma ijová Denisa Valouchová. kola: Z a M Adamov, Komenského 4, 679 04

Auto i: Iva Kolá ová Al b ta Ma ijová Denisa Valouchová. kola: Z a M Adamov, Komenského 4, 679 04 Auto i: Iva Kolá ová Al b ta Ma ijová Denisa Valouchová kola: Z a M Adamov, Komenského 4, 679 04 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Terénní deník 5) Záv r 6) Seznam literatury 7) P ílohy 2) ÚVOD Ve tvrtek 16.1.

Více

Chráněná krajinná oblast Český les. Bělá nad Radbuzou, červen 2014

Chráněná krajinná oblast Český les. Bělá nad Radbuzou, červen 2014 Chráněná krajinná oblast Český les Bělá nad Radbuzou, červen 2014 CHKO Český les ochrana přírody Vyhlášení: 1. 8. 2005 Rozloha: 473 km2 Kraj: Plzeňský Okresy: Domažlice a Tachov CHKO Český les ochrana

Více

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová č.j. NZ 50/07 Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla

Více

Rekonstrukce ulice Nádražní

Rekonstrukce ulice Nádražní - 1 - Žabčice leží jižně od města Brna ve vzdálenosti 25 km po silnici a 20 km po železnici. Okolí vsi v úrodném údolí řeky Svratky bylo osídleno již od pravěku. Nejstarší zápis je z r. 1356, jméno obce

Více

Kde se vzala v Asii ropa?

Kde se vzala v Asii ropa? I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 24 Kde se vzala v Asii ropa? Pro

Více

Luleč. význam v krajině/využití lidmi ohrožení navrhované opatření fotografie ostatní poznámky mapovatel(é)

Luleč. význam v krajině/využití lidmi ohrožení navrhované opatření fotografie ostatní poznámky mapovatel(é) 1 studánky evidenční číslo 24 typ lokality: studánka, nyní studna místní název: Libuša zaměření N 49 15 27,0 EO 16 55 20,1 325 m n.m. katastr Luleč lokalizace - 100 m JZ od koupaliště U Libuše - studna

Více

Brno. Liberec. Karlovy Vary

Brno. Liberec. Karlovy Vary Brno Největší moravské město leží na soutoku Svitavy a Svratky. Jeho dominantou je hrad Špilberk. Je významným průmyslovým a kulturním centrem, městem veletrhů. Otázka: Které město leží pod horou Ještěd?

Více

dodavatelé RD na klíã

dodavatelé RD na klíã dodavatelé RD na klíã Ekonomické stavby, a. s. Ke KfiiÏovatce 466 330 08 Zruã u Plznû Tel.: 377 825 782 Mobil: +420 602 435 452, +420 777 743 411 e-mail: info@ekonomicke-stavby.cz www.ekonomicke-stavby.cz

Více

REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM

REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM www.socialni-sluzby-usti.cz Dvacet nov ch informaãních kioskû s vefiejn m pfiístupem k internetu Vám mimo jiné poskytne informace o

Více

Kanalizace, stoka G - informace pro občany

Kanalizace, stoka G - informace pro občany Kanalizace, stoka G - informace pro občany Městské části Praha-Dubeč byla předložena k odsouhlasení změna územního plánu za účelem vybudování hlavní stoky splaškové kanalizace, která bude vedena naší městskou

Více

Migrační prostupnost vodních toků z pohledu AOPK ČR

Migrační prostupnost vodních toků z pohledu AOPK ČR Migrační prostupnost vodních toků z pohledu AOPK ČR Sázavský seminář II., 2010 Pavel Marek pavel.marek@nature.cz Migrační prostupnost vodních toků z pohledu AOPK ČR řešena systematicky agenturou od roku

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_02_Př4

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_02_Př4 Sada číslo 1 Záznamový arch Název školy: Základní škola a Mateřská škola Brno, Bosonožské nám. 44, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2499 Číslo a název šablony klíčové aktivity:

Více

Klepnutím lze upravit styl předlohy podnadpisů.

Klepnutím lze upravit styl předlohy podnadpisů. Zaměření projektu: Technické revitalizace v hustě zastavěných částech města Přírodě blízké revitalizace v městské krajině Zvyšování povědomí obyvatel o významu vody v krajině a ve městech Cíle projektu:

Více

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 3 Rozesláno dne 18. kvûtna 2006 O B S A H 2. Nafiízení PlzeÀského kraje

Více

1. identifikační údaje... 2 2. úvod... 3 3. přehled výchozích podkladů... 3 4. technické řešení... 3 5. popis stavby... 4. 5.1.1. Trasa...

1. identifikační údaje... 2 2. úvod... 3 3. přehled výchozích podkladů... 3 4. technické řešení... 3 5. popis stavby... 4. 5.1.1. Trasa... OBSAH: 1. identifikační údaje... 2 2. úvod... 3 3. přehled výchozích podkladů... 3 4. technické řešení... 3 5. popis stavby... 4 5.1.1. Trasa... 4 5.1.2. Materiál... 5 5.1.3. Uložení... 6 5.1.4. Odbočky...

Více

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha?

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Pro seminář Národní dialog o vodě 2014: Co

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

VY_32_INOVACE_17 B. Smetana : Vltava_37

VY_32_INOVACE_17 B. Smetana : Vltava_37 VY_32_INOVACE_17 B. Smetana : Vltava_37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu :

Více

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Projekt OP VK oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3526 Název projektu:

Více

stavba 4705 dálnice D47 Bělotín Hladké Životice 11/2009 uvedeno do provozu v polovičním profilu

stavba 4705 dálnice D47 Bělotín Hladké Životice 11/2009 uvedeno do provozu v polovičním profilu stavba 4705 dálnice D47 Bělotín Hladké Životice 11/2009 uvedeno do provozu v polovičním profilu DOPRAVNÍ VÝZNAM STAVBY Stavba 4705 Bělotín Hladké Životice je součástí souboru staveb dálnice D47 (po zprovoznění

Více

Fyzikální procházka Prahou V

Fyzikální procházka Prahou V Fyzikální procházka Prahou V Tato procházka vznikla v rámci diplomové práce Fyzikální exkurze a procházky městem [1]. Tuto i další procházky budete moct najít na webových stránkách FyzWebu [2]. V průběhu

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE ÚZEMNÍ VÝVOJ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY OD ROKU 1784 PO SOUČASNOST

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE ÚZEMNÍ VÝVOJ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY OD ROKU 1784 PO SOUČASNOST UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie Aplikace geoinformatiky v sociální geografii ÚZEMNÍ VÝVOJ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY OD ROKU 1784 PO SOUČASNOST

Více

Silnicei/11. Nebory Oldřichovice T56. informační leták, stav k 08/2014. stavba. Nebory. Oldøichovice. Nebory. stavba I/68 Tøanovice Nebory

Silnicei/11. Nebory Oldřichovice T56. informační leták, stav k 08/2014. stavba. Nebory. Oldøichovice. Nebory. stavba I/68 Tøanovice Nebory Silnicei/ Oldřichovice Èeský Tìšín Siln informační leták, stav k 08/2014 I/ Tøanovice most pøes Neborùvku most pøes Bystrý potok T56 most pøes Malý Javorový potok Oldřichovice Silnice I/ Dopravní význam

Více

1. IDENTIFIKA NÍ ÚDAJE 2 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O STAVB, DRUH A UMÍST NÍ...3 3. PODKLADY...4 4. LEN NÍ STAVBY...5 5. V CNÉ A ASOVÉ VAZBY...

1. IDENTIFIKA NÍ ÚDAJE 2 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O STAVB, DRUH A UMÍST NÍ...3 3. PODKLADY...4 4. LEN NÍ STAVBY...5 5. V CNÉ A ASOVÉ VAZBY... 1. IDENTIFIKA NÍ ÚDAJE 2 1.1 IDENTIFIKA NÍ ÚDAJE STAVBY...2 1.2 IDENTIFIKA NÍ ÚDAJE INVESTORA ADATELE 2 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O STAVB, DRUH A UMÍST NÍ...3 2.1. DRUH STAVBY....3 2.2. UMÍST NÍ STAVBY.4 3. PODKLADY....4

Více

í ý á ř ů ř ě í Ď ě ě ě á ě á ří ý ě í á ř ů ň á ó Š á ř ů ř ě í ě ě ě á ě á íí ý í á á ř ů ř ě í ě ě ě á ě á ří ý ě í Ó ří á ř ů ř ě í ě ě ě á ě á ří ý á ř ů ř ě í ř ý ří í á ř ů ř ě í ě ě ě á ě á ý ě

Více

VED.PROJEKTU ODP.PROJEKTANT PROJEKTANT RAZÍTKO SOUBOR DATUM 11/2014 STUDIE

VED.PROJEKTU ODP.PROJEKTANT PROJEKTANT RAZÍTKO SOUBOR DATUM 11/2014 STUDIE , PROJEKTOVÁ KANCELÁŘ KOTEROVSKÁ 177, 326 00 PLZEŇ VED.PROJEKTU ODP.PROJEKTANT PROJEKTANT RAZÍTKO Ing. Petr BUDÍN Ing. Karel NEDVĚD Ing. Petr BUDÍN KRAJ: PLZEŇSKÝ OBEC: STŘÍBRO STAVEBNÍK: Správa a údržba

Více

Splašková kanalizace a ČOV Mirošov

Splašková kanalizace a ČOV Mirošov Projektová dokumentace pro provádění stavby Splašková kanalizace a ČOV Zpracoval: Ing. Jakub Raček, Ing. Martin Baše Společnost: VH atelier spol. s r.o. květen 2013 1.Projektová dokumentace: Předmětem

Více

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového

Více

Svijanská jedenáctka

Svijanská jedenáctka Námět turistického pochodu Svijanská jedenáctka Turistický výlet na místa, kam se často pěšky nechodí. Přesto i zde se dá najít řada zajímavostí: vesnické kostelíky, údolí Jizery s mohutnými stromy, jezera

Více

Tab. 6. Veduta města Kroměříž se zámkem a Podzámeckou zahradou, detail. Detail Tab. 5., výřez; stavba v místě zahradníkova domu.

Tab. 6. Veduta města Kroměříž se zámkem a Podzámeckou zahradou, detail. Detail Tab. 5., výřez; stavba v místě zahradníkova domu. Seznam příloh Tab. 1. Celkový pohled na Libosad Justus van den Nypoort podle předlohy G. M. Vischera, Celkový pohled na Libosad, výřez s pohledem na město, zámek a Podzámeckou zahradu, 1691. In: Zatloukal,

Více

Název. OPSUB - OPSUB - okresu Název obce Název k.ú. typ r.č. / IČ OPSUB - název OPSUB - adresa čitatel jmenovatel název. výměra

Název. OPSUB - OPSUB - okresu Název obce Název k.ú. typ r.č. / IČ OPSUB - název OPSUB - adresa čitatel jmenovatel název. výměra Název OPSUB - OPSUB - Podíl Podíl Právní vztah - Parcela - okresu Název obce Název k.ú. typ r.č. / IČ OPSUB - název OPSUB - adresa čitatel jmenovatel název výměra Teplice Proboštov Proboštov u Teplic OPO

Více

l. 1 Úvodní ustanovení

l. 1 Úvodní ustanovení OBEC V EMYSLICE Obecn závazná vyhlá ka. 1 / 2015 o stanovení systému shroma ování, sb ru, p epravy, t íd ní, vyu ívání a odstra ování komunálních odpad a nakládání se stavebním odpadem na území obce V

Více

ČESKÝ KRUMLOV. Tereza Išková

ČESKÝ KRUMLOV. Tereza Išková ČESKÝ KRUMLOV Tereza Išková ČESKÝ KRUMLOV Pohlednicový pohled na město Český Krumlov. 2 HISTORIE MĚSTA ČESKÝ KRUMLOV Jméno města Krumlov je odvozováno z německého výrazu "Krumme Aue", který je překládán

Více

BESKYDSKÁ SEDMIČKA. Salomon-Run extrémní přechod Javorník-Javorový 2010

BESKYDSKÁ SEDMIČKA. Salomon-Run extrémní přechod Javorník-Javorový 2010 CO JE TO BESKYDSKÁ SEDMIČKA? 87 km dlouhý extrémní přechod Beskyd - Závod pro sportovce, nadšence a širokou veřejnost aneb,,vylez si svoji Ká-dvojku v Beskydech Součet nadmořských výšek všech 7 hlavních

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

Ryžovna. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu

Ryžovna. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu KONEČNÁ VERZE výstupy kompletního projektu ID plochy: 608874_1 Ryžovna : Obec: Boží Dar ORP: Ostrov Souřadnice GPS (ve stupních): N 50.437475 E 12.854531 Kategorie Kategorie plochy dle nebezpečí: Kategorie

Více

200058050 - Jindřiš - Novotný - Hamerský potok - 7,961 ř.km

200058050 - Jindřiš - Novotný - Hamerský potok - 7,961 ř.km ZÁKLADNÍ PARAMETRY PŘÍČNÉ PŘEKÁŽKY VAZBA NA HYDROLOGICKÉ ČLENĚNÍ POVODÍ DRUH pevný SPÁD [m] 1,08 ČÍSLO HYDROL.POŘ. 107030480 ÚSEK HR. ČLENĚNÍ VODNÍHO TOKU 1179700 TVAR přímý STŘ. DÉLKA [m] 20,11 ÚTVAR

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice Sadová

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice Sadová HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Ulice Sadová Hostivice, srpen 2010 Ulice Sadová 2 UPOZORNĚNÍ Tento dokument je součástí díla Hostivický uličník, které obsahuje úvodní souhrnné

Více

pamětní deska na rodný dům Pavla Kristiána koldína

pamětní deska na rodný dům Pavla Kristiána koldína Václav Fiala pamětní deska na rodný dům Pavla Kristiána koldína v Klatovech Carrarský mramor, 155 x 500 cm Klatovy, Pražská 23 2012 Čeněk Vosmík: Pavel Kristián z Koldína, 1924 umělý kámen, schodiště klatovské

Více

Výroba dřevěných lišt Zaječov, Kvaň 13, 267 62

Výroba dřevěných lišt Zaječov, Kvaň 13, 267 62 0 Hranolky Materiál : smrk, borovice, 1 Borovice masiv, délky od 2m do 4m, nekonečný vlis (cink 2,5m). P+K Lišty s.r.o. 2 9828 9x20/výřez 13,-Kč 25x50 60,-Kč cink 48,-Kč Výroba dřevěných lišt Zaječov,

Více

Případová studie Grygov

Případová studie Grygov Případová studie Grygov Počet obyvatel: 1376 Základní informace: Obec Grygov se nachází v úrodné rovině Hornomoravského úvalu (206 m n. m.) v Olomouckém kraji. Obcí samotnou neprotéká žádný tok, v její

Více

Průzkum k novele zákona o dani z pfiíjmu

Průzkum k novele zákona o dani z pfiíjmu Průzkum k novele zákona o dani z pfiíjmu základní informace o průzkumu vzorek: manažefii/ky a fieditelé/ky personálních oddělení a fieditelé/ky společností velikost vzorku: 46 období dotazování: 24.8.2005

Více

historická okna a dve e poctivá ká okna a dve e s adicí o oku 1926

historická okna a dve e poctivá ká okna a dve e s adicí o oku 1926 historická okna a dve e poctivá ká okna a dve e s adicí o oku 1926 Pono te se do velkoleposti minulosti, která o ívá ve paletových oknech a historických dve ích. Tato díla starých truhlá ských mistr zdobí

Více

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina Přírodopis 9 2. hodina Naše Země ve vesmíru Mgr. Jan Souček VESMÍR je soubor všech fyzikálně na sebe působících objektů, který je současná astronomie a kosmologie schopna obsáhnout experimentálně observační

Více

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM:

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: Josefovské údolí je národní přírodní rezervací, která se rozprostírá na svazích po obou stranách Křtinského potoka. Její celková rozloha je přibližně 110 ha. Ukázkové foto vybrané

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více

Obsah Obsah 2 Kraj v číslech 3 Znaky 4 Mapy 5 Přehled 7 Vodstvo 8 Hospodářství 9 Kultura 13 2 Kraj v číslech Rozloha 526 702 ha (5 267 km 2 ) Olomoucký kraj tvoří 6,7% celkové rozlohy České republiky Počet

Více

ZPRÁVA O STAVU LABSKÉ CYKLOTRASY k 6.6.2013 Vrchlabí Hradec Králové Pardubice Mělník Hřensko

ZPRÁVA O STAVU LABSKÉ CYKLOTRASY k 6.6.2013 Vrchlabí Hradec Králové Pardubice Mělník Hřensko ZPRÁVA O STAVU LABSKÉ CYKLOTRASY k 6.6.2013 Vrchlabí Hradec Králové Pardubice Mělník Hřensko Zpráva vychází z informací od starostů, vedoucích odborů měst a obcí na Labi, informací od regionálních spolupracovníků

Více

David Mikoláš (2013)

David Mikoláš (2013) David Mikoláš (2013) Typologie pramenů 1. Písemné prameny 2. Kartografické prameny 3. Ikonografické prameny 4. Plány 5. Hmotné prameny 6. Další informativní prameny 2 1. Písemné prameny 1. 1 Prameny diplomatického

Více

20. Mezinárodní cyklotrasa EuroVelo n.9 v Jihomoravském kraji

20. Mezinárodní cyklotrasa EuroVelo n.9 v Jihomoravském kraji 20. Mezinárodní cyklotrasa EuroVelo n.9 v Jihomoravském kraji 1. Sloup Blansko Bílovice - Brno: Trasa č. 5 Jantarová stezka v krajině severně od Brna vede nejprve údolím Svitavy, poté Moravským krasem

Více

KOOPERATIVNÍ ROZVOJ LOKALIT V PŘÍHRANIČÍ JIHOČESKÝ KRAJ / DOLNÍ RAKOUSKO

KOOPERATIVNÍ ROZVOJ LOKALIT V PŘÍHRANIČÍ JIHOČESKÝ KRAJ / DOLNÍ RAKOUSKO Jihočeská hospodářská komora Sdružení stavebnictví a územního rozvoje Husova 9, 370 01 České Budějovice Držitel certifikátu systému jakosti dle požadavků ČSN EN ISO 9001:2001 KOOPERATIVNÍ ROZVOJ LOKALIT

Více

r o z h o d n u t í :

r o z h o d n u t í : Okresní národní výbor, odbor kultury, Litoměřice č.j. 1086-90, ze dne 20.8.1990 R O Z H O D N U T Í o zřízení památkového ochranného pásma městské památkové rezervace Ú š t ě k. Okresní národní výbor,

Více

Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky. v Českém krasu

Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky. v Českém krasu Na výletech s mobilem Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky v Českém krasu Co jsou virtuální naučné stezky? Jedná se o nový moderní způsob značení přírodních, kulturních a turistických

Více

Zkušenosti s podklady pro mapování ob map v Praze

Zkušenosti s podklady pro mapování ob map v Praze Zkušenosti s podklady pro mapování ob map v Praze Zdroje Lasersken - v Praze zatím pouze DMR 4G, bezprostředně za hranicemi Prahy je již mnohde dostupné i DMR 5G Archiv ortofotomap na mapovém portálu Prahy

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 321-02/2014

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 321-02/2014 ZNALECKÝ POSUDEK č. 321-02/2014 o ceně pozemků v k.ú. Lhenice pozemek 654/3 vodní plocha koryto umělé o výměře 1154 m2, podíl 1/6, k.ú. Vodice u Lhenic pozemek 710/51 ostatní plocha jiná plocha o výměře

Více

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 14 15 16 17 18 19 leden 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 14 15 16 17 18 19 leden 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 Želešice Prvni historicka zminka o Zelesic V diplomatari Ceskeho kralovstvi Gustava Friedrich v roce 1912 je na stranach 315-319 prepsana s p K ozrejmeni historicke udalosti uveme nasledujici str N ejstarsi

Více

ZNALECKÝ POSUDEK č. 2858-74/2012

ZNALECKÝ POSUDEK č. 2858-74/2012 ZNALECKÝ POSUDEK č. 2858-74/2012 O ceně pozemku p.č.71/3, ostatní plocha, jiná plocha, o velikosti 600 m 2, včetně příslušenství, vše zapsáno na LV č.38 pro k.ú.dívčí Hrad Objednatel znaleckého posudku:

Více

Stavební proměny chaty na Kvíčalce

Stavební proměny chaty na Kvíčalce Stavební proměny chaty na Kvíčalce V sedmdesátých letech proběhla přestavba, během níž byla dřevěná, rozpadající se nadzemní část původní vilky stojící pod hrází Bahňáku (obr. 1) přenesena na dnešní místo

Více

POKYNY. Společné informace. Nová Ves lyžařský areál SKP Olomouc, GPS: 49 59'25.719"N, 17 15'48.289"E

POKYNY. Společné informace. Nová Ves lyžařský areál SKP Olomouc, GPS: 49 59'25.719N, 17 15'48.289E POKYNY Společné informace Pořadatel: Magnus Orienteering (ASU) Datum: 16. 18. srpna 2013 Centrum + kemp: Nová Ves lyžařský areál SKP Olomouc, GPS: 49 59'25.719"N, 17 15'48.289"E Funkcionáři: ředitel závodu

Více

Příklad projektu zalesnění zemědělské půdy

Příklad projektu zalesnění zemědělské půdy Příklad projektu zalesnění zemědělské půdy I. Identifikace žadatele Vlastník pozemku: Petr Šust Datum narození: 2.8.1963 Adresa: Na Horánku 275, 384 11 Netolice Kontakt: 605 356 147 II. Identifikace zpracovatele

Více

Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA

Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 13.11.2013 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 2.1. Orientace v terénu... 2 2.2. Dokumentační

Více

Milí návštěvníci Šumavy, Pravidla pohybu v přírodě pro (nejen) handicapované turisty:

Milí návštěvníci Šumavy, Pravidla pohybu v přírodě pro (nejen) handicapované turisty: Milí návštěvníci Šumavy, existuje poměrně velká skupina turistů, kteří cestují po vlastech českých a dokonce vyráží i do světa, přestože se potýkají s nějakým omezením. Každý handicap cestování značně

Více

NATRIX VZ, s.r.o. - je stavební spolenost nabízející provedení:

NATRIX VZ, s.r.o. - je stavební spolenost nabízející provedení: NATRIX VZ, s.r.o. - je stavební spolenost nabízející provedení: vodohospodáských staveb melioraních a sananích staveb staveb pro plnní funkce lesa kamenických prácí výstavbu oprných zdí, zpevnných ploch,

Více

3. SPLAVENINY VE VODNÍCH TOCÍCH. VZNIK SPLAVENIN (z povodí, z koryt v. t.) Proces vodní eroze

3. SPLAVENINY VE VODNÍCH TOCÍCH. VZNIK SPLAVENIN (z povodí, z koryt v. t.) Proces vodní eroze 3. SPLAVENINY VE VODNÍCH TOCÍCH VZNIK SPLAVENIN (z povodí, z koryt v. t.) Proce vodní eroze DRUHY A VLASTNOSTI SPLAVENIN Rozdělení plavenin: Plaveniny: do 7mm (překryv v 0,1 7,0 mm dle unášecí íly τ 0

Více

NAŘÍZENÍ Libereckého kraje č. 1/2006 ze dne 31.1. 2006,

NAŘÍZENÍ Libereckého kraje č. 1/2006 ze dne 31.1. 2006, NAŘÍZENÍ Libereckého kraje č. 1/2006 ze dne 31.1. 2006, o zřízení Přírodní rezervace Hamrštejn a jejího ochranného pásma. Rada Libereckého kraje v souladu s 7 a 59 odst. 1 písm. k) zák.č.129/2000 Sb.,

Více

DIGITÁLNÍ ZDRAVOTNICTVÍ

DIGITÁLNÍ ZDRAVOTNICTVÍ ZKU ENOSTI EVROPSKÝCH ZDRAVOTNICKÝCH ZA ÍZENÍ DIGITÁLNÍ ZDRAVOTNICTVÍ Preferred we can do it! we can do it! Preferred 4 Blackpool Teaching Hospitals NHS Foundation Trust (UK) 5 Leveste (The Netherlands)

Více

Návštěvnost turistických cílů v ČR 2009

Návštěvnost turistických cílů v ČR 2009 TOP 10 (20) nejnavštěvovanějších turistických cílů v ČR pořadí turistický cíl počet pořadí návštěvníků 2008 1. ZOO Praha 1,3 milionu (2.) 2. Pražský hrad 1,21milionu (1.) 3. Aquapalace Praha 760 tisíc

Více

Co hledáme: svahový pohyb o který se řešitelský tým zajímá je vymezen následující definicí:

Co hledáme: svahový pohyb o který se řešitelský tým zajímá je vymezen následující definicí: Úvod: Tento formulář slouží ke sběru dat o. Smyslem sběru dat je vytvoření databáze těchto svahových pohybů, která následně umožní řešitelskému týmu vystopovat společné znaky, platné pro většinu pozorovaných

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

EXKURZE 2 Harrachov 2014 (6.O)

EXKURZE 2 Harrachov 2014 (6.O) EXKURZE 2 Harrachov 2014 (6.O) Autoři:.... Výsledná známka: Základní pravidla: Každý pracuje na svém pracovním úkolu a je odpovědný za jeho vyplnění. Je možné spolupracovat ve skupině max. 4 členné. Spolupráce

Více

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14 Zastavení první... Hloubětín Na místě Hloubětína žili lidé již v 10. století. Jméno obce historické prameny spojují s postavou vladyky Hlupoty. Dnešní podobu získal Hloubětín až v roce 1907. K Praze byl

Více

Svědectví map. Informace o projektu NZM, FLD-ČZU a archivů České republiky

Svědectví map. Informace o projektu NZM, FLD-ČZU a archivů České republiky Svědectví map Informace o projektu NZM, FLD-ČZU a archivů České republiky Autoři: Prof. Ing. Ivan Roček, CSc. Ing. Petr Fencl od třetího dílu PhDr. Vladimír Waage Spolupracující instituce: NZM Praha, FLD

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Velké Kunětice. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Velké Kunětice. Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Velké Kunětice Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 7102_021_01_17907 Název obce: Velké Kunětice Kód obce (IČOB): 569453 (569453) Číslo ORP3 (ČSÚ):

Více

14. Mokřad na Panských Nových Dvorech

14. Mokřad na Panských Nových Dvorech 14. Mokřad na Panských Nových Dvorech Pod pojmem mokřad si můžeme představit území zatopené vodou stále či jen po určité období roku nebo území s půdou, která je stále nasycená podzemní vodou. Jedná se

Více

Obnovení komunikačního spojení přes Radovesickou výsypku

Obnovení komunikačního spojení přes Radovesickou výsypku Obnovení komunikačního spojení přes Radovesickou výsypku Komunikace Bílina Kostomlaty Vodohospodářská část TECHNICKÁ ZPRÁVA Zak. č. 3257 Arch. č. VO-6-11147 Prosinec 2012 Zpracovatel: Báňské projekty Teplice

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 1212-52/2013

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 1212-52/2013 ZNALECKÝ POSUDEK č. 1212-52/2013 O obvyklé ceně spoluvlastnického podílu o velikosti 3/4 z pozemků p.č. 1167 a 1194 a lesních porostů, které jsou zapsány na LV č. 98 v k.ú. Kňovice, obec Kňovice, okr.

Více

Zařazení materiálu: Šablona: Sada: Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd (V/2) Název materiálu: Autor materiálu: Anotace:

Zařazení materiálu: Šablona: Sada: Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd (V/2) Název materiálu: Autor materiálu: Anotace: Projekt: Příjemce: Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Moravou Zařazení materiálu: Šablona: Sada:

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) Majakovského

Více