Rostliny a lišejníky acidofilních stepí ve støedním Povltaví

Transkript

1 Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 49: , Rostliny a lišejníky acidofilních stepí ve støedním Povltaví Vascular plants and lichens of acidophilous steppes in the Middle Vltava Region (Central Bohemia) Jiøí M a l í è e k & Jana S t e i nová Pøírodovìdecká fakulta UK Praha, Katedra botaniky, Benátská 2, CZ , Praha 2; s: jmalicek@seznam.cz, jana.steinova@gmail.com Abstract Fifty years after the description of grassland association Artemisio campestris-corynephoretum canescentis, the current state and diversity of vascular plants and lichens were studied. It is a very local community known mostly from the Middle Vltava Region. The grasslands occur on shallow sandy soils based on granodiorite bedrock and are concentrated at the edges of pine forests and pastures. Almost one half of the original localities have been destroyed. Fourteen localities were investigated in detail. The vegetation has changed more or less to another type of grassland vegetation because of lack of management, but several sites are still well preserved and inhabited by typical communities. Acidophilous steppes, as described originally, are characterized by the presence of psammophilous plants (e.g. Aira caryophyllea, Corynephorus canescens, Helichrysum arenarium), high diversity and abundance of Cladonia species, and by the presence of a range of xerothermic plants (e.g. Chondrilla juncea, Petrorhagia prolifera, Veronica prostrata). Keywords: Artemisio campestris-corynephoretum canescentis, biodiversity, Cladonia, vegetation, xerothermic grasslands N o m e n k l a t u r a : Danihelka et al. (2012), Liška & Palice (2010), Moravec et al. (1995) Úvod V roce 1964 popsala J. Kosinová-Kuèerová z okolí Kamýka nad Vltavou ve støedním Povltaví specifický typ vegetace tzv. acidofilních stepí (asociace Artemisio campestris-corynephoretum canescentis). Jedná se o øídké teplomilné trávníky na ulovém podlo í, které se nejèastìji vyskytují na mìlkých pùdách pøi okrajích borových lesù a na pastvinách. Charakteristický je výskyt subatlantského prvku palièkovce šedavého (Corynephorus canescens). Povrchovým zvìtráváním uly se vytváøí hrubozrnný písèitý substrát, který je osídlován pomìrnì specifickou vegetací. Acidofilní stepi se druhovým slo ením trochu podobají písèinám. Ve støedním Povltaví jsou rozšíøeny pøedevším na Sedlèansku. Jejich

2 244 Malíèek & Steinová: Rostliny a lišejníky acidofilních stepí diverzita a pøítomnost vzácných druhù však klesá smìrem od vltavského údolí, kde postupnì pøecházejí v typickou podobu spoleèenstva Jasiono montanae-festucetum ovinae. Nejvýznamnìjší lokality proto nalezneme právì v širším okolí Kamýka nad Vltavou a Milešova. Mimo støední Povltaví je tento typ vegetace uvádìn také ze støedního Pojizeøí a atecka (Moravec et al. 1995). Acidofilní stepi se v regionu vyvíjely stovky let a vrchol jejich rozšíøení nastal pravdìpodobnì na pøelomu 19. a 20. století (popø. ještì døíve), kdy byla vìtšina krajiny støedního Povltaví odlesnìna a intenzivnì vyu ívána k pastvì. Díky tomu se mohly mnohé rostliny vázané na øíèní údolí Vltavy rozšíøit dále od øeky (Malíèek 2008). Napøíklad Velenovský (1884) zmiòuje Corynephorus canescens jako obecný druh v okolí Sedlèan, kde nyní ji neroste. Ve druhé polovinì 20. století postupnì došlo k mizení tìchto biotopù, a to pøedevším vlivem útlumu pastvy, intenzivního zalesòování, eutrofizace krajiny a následného zarùstání. V souèasné dobì mù eme v regionu najít ji jen zbytky zachovalých acidofilních stepí, které se koncentrují pøevá nì na okrajích borových lesù nebo na výstupech podlo ních hornin. Díky mìlkým a chudì vyvinutým pùdám zde sukcese postupuje výraznì pomaleji. Po 40 letech od popsání výše zmínìného spoleèenstva provedla v letech 2001 a 2002 revizi lokalit Podlenová (2003) v rámci své diplomové práce. Zjistila témìø polovièní úbytek lokalit palièkovce a nepotvrdila nìkteré vzácné druhy rostlin, napø. Aira caryophyllea a Medicago minima. Zajímavým výsledkem bylo také zjištìní, e prùmìrná pokryvnost vegetace (E 0 ae 1 patro) ve snímcích klesla ve srovnání s lety 1961 a 1962o5%.Topoukazuje na pomìrnì znaènou stabilitu tìchto biotopù. Zaznamenán byl však ústup druhù iniciálních sukcesních stádií a pro nì charakteristických rostlin (Corynephorus canescens a Aira caryophyllea). Naopak vìtší pokryvnosti byly prokázány u druhù zapojených trávníkù (napø. Arrhenatherum elatius). Autorka ve své práci té diskutuje zaøazení souèasné skladby trávníkù do vegetaèních jednotek a navrhuje nìkolik mo ností, z nich mo ná nejvhodnìjším øešením je pøechod mezi asociací Artemisio campestris-corynephoretum canescentis a svazem Koelerio-Phleion phleoidis, dle Vegetace ÈR (Chytrý 2010) zøejmì as. Viscario vulgaris-avenuletum pratensis. Zaøazení do pùvodnì popsané as. Artemisio campestris-corynephoretum canescentis je v souèasné dobì ménì vhodné, proto e ve spoleèenstvu se objevuje øada druhù zapojených trávníkù typických spíše pro trávníky svazu Koelerio-Phleion phleoidis (Podlenová 2003). Studie Kosinové-Kuèerové (Kosinová-Kuèerová 1964) i Podlenové (Podlenová 2003) jsou zamìøené na charakteristiku vegetace a veškerá data pocházejí z fytocenologických snímkù. Oproti tìmto pracím jsme se zamìøili na hodnocení a mapování ka dé lokality jako celku, nikoliv pouze v místech snímkù. Takto bylo mo né zachytit kompletní druhovou skladbu spoleèenstev a zaznamenat všechny vzácné druhy vyskytující se na lokalitách. Získaná floristická data pak lze dobøe vyu ít pro stanovení nejvýznamnìjších a nejzachovalejších lokalit acidofilních stepí.

3 Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 49: , Metodika Mapované lokality byly navštíveny dvakrát bìhem roku 2013 (zaèátek kvìtna a èervence). Takto byly zachyceny prakticky všechny rostliny pøítomné v trávnících (s výjimkou èasnì jarních geofytù napø. rod Gagea). Bìhem prvního mapování bylo provìøeno cca 20 lokalit z okolí Kamýka nad Vltavou zmiòovaných Kosinovou-Kuèerovou (1964), z nich bylo vybráno devìt nejzachovalejších. Další tøi lokality z okolí Milešova a Krásné Hory byly pøidány novì na základì regionální znalosti autorù a dvì lokality v blízkosti Kamýka byly doplnìny na základì doporuèení Lindy Truneèkové a Josefa Vencovského. Pøehledová mapka lokalit je uvedena na obr. 1. Velikost lokalit zpravidla nepøesahuje 0,25 ha, výjimkou jsou pouze rozsáhlejší trávníky na lokalitì Kamýk-vyhlídka. Zaznamenány byly všechny cévnaté rostliny a lišejníky rostoucí v øídkých acidofilních trávnících. Degradované okraje lokalit byly zpravidla opomíjeny. Pouze v pøípadì, kdy se øídké trávníky opakovanì mísily se zapojenìjšími porosty svazu Koelerio-Phleion phleoidis nebo do trávníkù z okolí pronikaly rostliny jiných vegetaèních typù, byly do soupisu zahrnuty i druhy netypické pro mapovaný biotop. Obtí nì determinovatelné lišejníky byly sbírány pro následné urèení pomocí mikroskopických a chemických metod. V pøípadì problematických zástupcù rodu Cladonia byla také testována pøítomnost sekundárních metabolitù pomocí tenkovrstevné chromatografie (TLC) dle metodiky Orange et al. (2001). Herbáøové doklady jsou ulo eny v herbáøi PRC a soukromé sbírce J. Malíèka. Cévnaté rostliny byly sbírány pouze okrajovì, zpravidla za úèelem ovìøení správnosti determinace. Nomenklatura cévnatých rostlin a kategorie Èerveného seznamu odpovídají pracím Danihelka et al. (2012) a Grulich (2012). Názvosloví a kategorie ohro ení lišejníkù (VU zranitelný, NT témìø ohro ený, LC neohro ený, DD nedostatek údajù) jsou sjednoceny dle práce Liška & Palice (2010). Druhy chybìjící v tìchto pracích jsou uvedeny s autorskou zkratkou. Souøadnice lokalit jsou uvedeny v systému WGS-84; jejich øazení v rámci textu je náhodné, avšak soustøedìny jsou lokality z okolí jednotlivých obcí. Pøehled nalezených taxonù cévnatých rostlin dle jednotlivých lokalit je uveden v tabulce 1, lišejníkù v tabulce 2. Charakteristika studovaných lokalit Zduchovice Jezerná vrchol kóty Jezerná (446 m) JV od Zduchovic, 49 38'01"N, 14 13'12"E, 440 m n. m. Menší lokalita s pomìrnì zachovalými trávníky, které lemují borové porosty na vrcholu Jezerné. Dominují zde Phleum phleoides a Koeleria pyramidata. Lišejníky jsou zastoupeny vzácnì a vyskytují se zde pouze bì né druhy. Porosty jsou po okrajích degradované. Velká obec skalky na J orientovaném svahu nad silnicí pøi Z okraji obce, 49 39'43"N, 14 14'45"E, m n. m.

4 246 Malíèek & Steinová: Rostliny a lišejníky acidofilních stepí Tato lokalita není typickou acidofilní stepí, ale spíše ochuzeným typem skalní stepi s roztroušenými oky acidofilních trávníkù pøedevším v horní èásti lokality. Botanicky se jedná o pomìrnì pestré a zajímavé území s výskytem nìkterých vzácnìjších a teplomilných druhù, napø. Festuca pallens (hojnì), Bothriochloa ischaemum (vzácnì), Chondrilla juncea (hojnì), Filago arvensis (vzácnì) a Melica transsilvanica. Významným druhem je v regionu jinak vzácná Lactuca viminea, která roste v bohatší populaci pøi okraji lesa a dva exempláøe byly zaznamenány té pøímo na skalkách. Velká èást lokality je zarostlá janovcem, trnkou a rù í. Velká potok skalnaté výchozy s køovinami a trávníky podél cesty nad potokem za Z okrajem obce, 49 39'38"N, 14 14'32"E, m n. m. Ve východní èásti lokality se nacházejí skalky silnì zarùstající trnkami se zbytky acidofilních stepí. Typické trávníky jsou vyvinuty v západní èásti území. Na skalkách se hojnì vyskytuje Festuca pallens a Bothriochloa ischaemum. Velmi vzácnì byl zjištìn Corynephorus canescens, roztroušenì Melica transsilvanica a vzácnì Chondrilla juncea. Celkem zde bylo zaznamenáno 89 druhù cévnatých rostlin, co je druhý nejvyšší poèet ze všech lokalit. Lichenologicky není území pøíliš zajímavé. Výskyt Helichrysum arenarium uvádìný v pøedchozích pracích (Kosinová-Kuèerová 1964, Podlenová 2003) nebyl potvrzen. S nejvìtší pravdìpodobností došlo k vymizení tohoto taxonu v dùsledku expanze trnek a janovcù. Drobný fragment zachovalého trávníku, který nebyl do mapování zahrnut, se nachází také v okraji borového lesa ZSZ od lokality (49 39'36,2''N, 14 14'22,7''E). Zde se vyskytují napø. Alyssum alyssoides, Veronica prostrata, Vicia lathyroides a hojnì Medicago minima. Kamýk vyhlídka trávníky se skupinami borovic pod silnicí mezi Kamýkem a Radobylem a k okraji areálu Penzionu Kamejk pøi V okraji obce, 49 38'21"N, 14 15'49"E a 49 38'17"N, 14 16'05"E, m n. m. Tato lokalita patøí k nejvìtším a nejzachovalejším v rámci studovaného území a má také výborný potenciál z hlediska ochrany pøírody. Jedná se o komplex trávníkù pøecházejících od velmi øídkých porostù s dominantními dutohlávkami a po zapojené širokostébelné trávníky s èetnými skupinami stromù (hlavnì borovic) a roztroušenými køovinami (rù e, trnka). Celková rozloha území èiní okolo 1 ha. Z lišejníkù tvoøí místy souvislé porosty Cladonia mitis doprovázená druhem Cladonia ciliata. Na svahu pod vyhlídkovou plošinou je pùda èásteènì obna ená a roste zde populace (cca stovky exempláøù) kriticky ohro ené Aira caryophyllea. V zapojených trávnících tvoøí dominantu Arrhenatherum elatius. Pøi východním okraji lokality se hojnì vyskytuje Stipa pennata. Roztroušenì a vzácnì na lokalitì rostou Corynephorus canescens, Myosotis discolor a Veronica

5 Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 49: , Obr. 1. Mapka studovaných lokalit. Èísla lokalit odpovídají tabulce è. 1. Zdroj podkladové mapy: Fig. 1. Map of the study localities. Numbers of localities according to Table 1. Source of background map:

6 248 Malíèek & Steinová: Rostliny a lišejníky acidofilních stepí Obr. 2. Zachovalé trávníky s Corynephorus canescens pøi okraji pastviny na lokalitì Hojšín Varta. Fig. 2. Well-preserved grasslands with Corynephorus canescens at the edge of a pasture at the locality of Hojšín Varta. Obr. 3. Podmoky jarní aspekt jednoho z nejzachovalejších trávníkù v regionu. Fig. 3. Podmoky spring view of one of the best preserved grasslands in the region.

7 Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 49: , prostrata, hojná je Vicia lathyroides. Z lišejníkù byl zaznamenán velice nenápadný druh Absconditella trivialis a vùbec poprvé v regionu Peltigera neckeri. Kamýk u vèelích úlù ji ní okraj borového lesa v údolí potoka Hejkal, 0,8 km V od Kamýka nad Vltavou, vedle stanovištì vèelích úlù, 49 38'38''N, 14 16'03''E, 330 m n. m. Zde se na okraji boru zachoval pás øídkých stepních trávníkù prakticky zcela bez zarùstání konkurenènì silnými druhy. Dominanty tvoøí Phleum phleoides a Verbascum lychnitis. Z lišejníkù dosahuje vysoké pokryvnosti Cladonia arbuscula s.lat. Corynephorus canescens byl zaznamenán v poètu nìkolika desítek trsù. Roztroušenì zde rostou Chondrilla juncea, Veronica prostrata, Vicia lathyroides a Petrorhagia prolifera. Z lišejníkù byl na obna ené pùdì zaznamenán vzácný druh Leptogium tenuissimum. Ve spodní èásti acidofilní step postupnì pøechází v zapojený teplomilný trávník se zastoupením širokolistých druhù. Kamýk údolí potoka ji ní okraj borového lesa v údolí potoka Hejkal, 0,4 km V od Kamýka nad Vltavou, 49 38'36''N, 14 15'46''E, 300 m n. m. Na okraji boru se v úzkém pásu nacházejí trávníky s dominantním Corynephorus canescens. Bylo zde napoèítáno nìkolik set trsù, tudí se jedná o nejbohatší lokalitu tohoto druhu v regionu. Biotop s palièkovcem se vyznaèuje výraznì písèitým substrátem, na který však expandoval druh Trifolium arvense. Tento jetel bývá bì nou souèástí acidofilní stepí, ale zde pokrývá velkou èást lokality a degraduje ji. Lišejníky se zde uplatòují jen v malé míøe a vzácnìjší druhy prakticky chybìjí. Z hlediska druhového slo ení je tato lokalita velmi podobná pøedešlé. Kamýk lom jihovýchodnì orientované trávníky podél luté turistické stezky pøi Z okraji obce, 200 m V od zatopeného lomu, 49 38'49"N, 14 14'33"E, 330 m n. m. Studovaná lokalita se nachází v oblasti bývalých pastvin, které v souèasné dobì intenzivnì zarùstají janovcem a tøtinou køovištní a jsou z velké èásti ji degradované. V místech výstupù skalek se zachovaly èetné plošky s výskytem typických acidofilních stepí. Corynephorus canescens zde roste roztroušenì v poètu asi deseti trsù. I do tìchto trávníkù se pozvolna zaèínají šíøit borovice a rùzné keøe. Na místech s øídkou vegetací se hojnì uplatòují rùzné druhy dutohlávek (napø. ménì bì ná Cladonia diversa). Hojšín pastviny u øeky trávníky na výchozech hornin v pastvinách 0,5 km ZSZ od Hojšína, 49 39'20"N, 14 15'30"E, 285 m n. m.

8 250 Malíèek & Steinová: Rostliny a lišejníky acidofilních stepí Tab. 1. Zaznamenané cévnaté rostliny dle jednotlivých lokalit: tuènì zvýraznìné druhy lze pova ovat za charakteristické pro acidofilní stepi (pøítomné alespoò na 12 lokalitách). Kategorie Èerveného seznamu (ÈS): C1 kriticky ohro ený, C2 silnì ohro ený, C3 ohro ený, C4a témìø ohro ený. Tab. 1. Vascular plants recorded at the studied localities: taxa in bold are characteristic of the acidophilous steppes (recorded at least at 12 localities). Red List categories (ÈS): C1 critically endangered, C2 endangered, C3 vulnerable, C4a near threatened.

9 Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 49: , Tab. 1. Pokraèování. Tab. 1. Continued.

10 252 Malíèek & Steinová: Rostliny a lišejníky acidofilních stepí Tab. 1. Pokraèování. Tab. 1. Continued.

11 Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 49: , Tab. 1. Pokraèování. Tab. 1. Continued.

12 254 Malíèek & Steinová: Rostliny a lišejníky acidofilních stepí Tab. 1. Pokraèování. Tab. 1. Continued. Poznámky: 1 V regionu se na acidofilních stepích vyskytuje zøejmì pouze Achillea millefolium s. str. Èetné sbìry z podobných lokalit ji døíve revidoval J. Danihelka (cf. Malíèek 2008). 2 Aèkoliv byl ovsík vyvýšený pøítomný na vìtšinì mapovaných lokalit, nelze ho pova ovat za typický druh acidofilních stepí. 3 V území se mù e vyskytovat také E. muralis a bohu el ne ve všech pøípadech se podaøilo jednoznaènì urèit, zda-li se jedná o E. acris s. str. nebo E. muralis. 4 Zaznamenán pouze v roce 2008 (Malíèek et al. 2012). 5 Viz poznámka u Arrhenatherum elatius. 6 Tento taxon byl døíve z regionu uvádìn pod jménem Potentilla filiformis (Malíèek 2008, Malíèek et al. 2012). Jeden z rodièovských druhù P. filiformis je však P. heptaphylla, která je v oblasti velice vzácná. Mnohem pravdìpodobnìjší se zdá být proto varianta, e populace vznikly køí ením P. arenaria a P. verna. Navíc P. verna roste velmi èasto na spoleèných stanovištích jako zde publikovaná P. subarenaria. 7 Det. Jan Štìpánek.

13 Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 49: , Tab. 2. Seznam lišejníkù zaznamenaných ve studovaných lokalitách. Kategorie Èerveného seznamu (ÈS): VU zranitelný, NT blízko ohro ení, LC bez ohro ení, DD nedostatek dat. Tab. 2. List of lichens recorded at the studied localities. Red List categories (ÈS): VU vulnerable, NT near threatened, LC least concern, DD data deficient.

14 256 Malíèek & Steinová: Rostliny a lišejníky acidofilních stepí Typické acidofilní stepi se na této lokalitì objevují jen velmi maloplošnì v místech s mìlkou písèitou pùdou na výstupech skalek. Jinak zde pøeva ují suché pasené trávníky, které jsou však botanicky takté zajímavé. Celkovì se jedná o cennou lokalitu s výskytem nìkterých v regionu velmi vzácných rostlin. Hojnì zde rostou napø. Armeria vulgaris a Noccaea caerulescens, vzácnì Ononis spinosa a nìkteré další druhy. V roce 2008 byla na lokalitì zjištìna také Gagea villosa (Malíèek et al. 2012), která nebyla bìhem souèasného výzkumu potvrzena (zøejmì z dùvodu èasné doby kvìtu). V øídkých trávnících s dominancí lišejníkù se vyskytuje také nìkolik vzácnìjších taxonù, napø. Peltigera canina, Cladonia cornuta a C. glauca. Souèasný management v podobì pastvy (v tìchto místech spíše extenzivní) se zdá být velmi vhodný pro udr ování lokality v pøíznivém stavu. Hojšín Varta ji ní okraj borového lesa 0,2 km J od kóty Varta (388 m), S od Hojšína, 49 39'35''N, 14 15'58''E, 365 m n. m. Zde se na okraji lesa nachází úzký pás øídkých trávníkù navazující na pastvinu (obr. 2). Pøesto e se celkovì jedná o velmi malou lokalitu, acidofilní stepi jsou dobøe zachovalé a zcela bez zarùstání. Napoèítáno bylo cca 100 trsù Corynephorus canescens. Z dalších rostlin stojí za zmínku Petrorhagia prolifera (roztroušenì), Filago arvensis (vzácnì) a pøi okrajích lesa hojnì Melica transsilvanica. Ji mimo lokalitu byla zjištìna Chondrilla juncea. Lišejníky jsou pomìrnì hojnì zastoupeny, ale pøeva ují pouze bì né druhy. Za zajímavìjší mù eme pova ovat výskyt Cladonia glauca. Hojšín Šibenný ji ní okraj borového lesa 0,25 km Z od kóty Šibenný (397 m), 0,8 km SV od Hojšína, 49 39'32''N, 14 16'46''E, 380 m n. m. Jedna z nejmenších a druhovì nejchudších mapovaných lokalit, která se nachází na okraji boru vedle obhospodaøovaného pole. Trávník je pomìrnì øídký, na pøistínìných místech však zarùstá tøtinou køovištní a ostru iníkem. Expanduje zde Trifolium arvense. Zaznamenány byly Corynephorus canescens (cca 20 trsù), Filago arvensis (roztroušenì), Petrorhagia prolifera (roztroušenì) a Veronica prostrata (vzácnì). Nacházejí se zde pomìrnì bohaté porosty nìkolika druhù dutohlávek vèetnì Cladonia rangiferina a C. uncialis. Hojšín obec ji ní a západní okraj borového lesa pøi Z okraji obce, 49 39'12"N, 14 15'48"E, 310 m n. m. Trávníky pøi okrajích boru pozvolna pøecházejí do pastviny. Místy se zde šíøí døeviny a na vlhèím západním svahu dominují mechorosty (zvláštì Hypnum cupressiforme agg.). Na ji ním svahu s velmi øídkou vegetací a témìø bez lišejníkù pøetrvává populace Corynephorus canescens èítající asi 30 trsù. Vzácnì se na lokalitì vyskytují Chondrilla juncea a Armeria vulgaris. Celkovì se jedná o jednu z nejmenších mapovaných lokalit.

15 Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 49: , Podmoky ji ní okraj borového lesa 0,7 km S od Podmok, podél cesty k osadì V Jahodném, 49 36'05''N, 14 14'03''E, 400mn.m. Lokalita u Podmok patøí mezi nejvìtší a nejvýznamnìjší mapovaná území (obr. 3). Trávníky jsou zde velmi zachovalé. Dominují øídké acidofilní stepi. V menší míøe se uplatòují také zapojenìjší trávníky s Brachypodium pinnatum. V okrajových èástech se zaèínají šíøit rù e a trnky. Na sva itých místech podél cesty jsou vyvinuty erodované plochy s obna enou pùdou, kde se hojnì vyskytuje Corynephorus canescens. Ve východním cípu lokality bylo v poètu ca 50 kvetoucích lodyh zaznamenáno Helichrysum arenarium, v západní èásti roste hojnì Anthericum ramosum. Roztroušenì se zde vyskytují Petrorhagia prolifera, Chondrilla juncea a Veronica prostrata, vzácná je Vicia lathyroides. V trávnících jsou velmi hojné dutohlávky (Cladonia arbuscula, C. ciliata, C. mitis). Významný je výskyt C. cervicornis. Milešov kaplièka jihozápadnì orientované svahy za kaplièkou pøi JV okraji Milešova, 49 35'04"N, 14 13'27"E, m n. m. Tato lokalita patøí mezi druhovì nejchudší a nejvíce degradované. Patrná je dlouhodobá absence hospodaøení. Pøeva ují zde teplomilné trávníky s dominancí širokolistých trav. Typické acidofilní stepi lze nalézt jen v drobných okách na výstupech hornin s mìlkou pùdou. Èást lokality spolu se svahy smìrem k vesnici je ji degradována pøedevším expanzí Arrhenatherum elatius. V zachovalejších partiích byl zaznamenán jediný trs Corynephorus canescens, vzácnì zde roste Veronica prostrata. Z lišejníkù byly zjištìny Peltigera canina a Cladonia glauca. Milešov Kalich trávníky na JJZ orientovaném svahu vrchu Kalich, 0,5 km SZ od Milešova, 49 35'33''N, 14 12'53''E, m n. m. Na vrchu Kalich se nachází ochranáøsky hodnotný komplex zøejmì bývalých pastvin, kde se nacházejí teplomilné trávníky v rùzných stádiích sukcese, roztroušené porosty borovic a po okrajích skupiny trnek. Acidofilní stepi jsou soustøedìné na JJZ exponovaných svazích s mìlkou pùdou pod rozvolnìným okrajem borového lesíka. V okolních porostech dominuje Arrhenatherum elatius a øídké trávníky se zde vyskytují ji jen velmi maloplošnì. Na lokalitì byla zaznamenána populace Helichrysum arenarium èítající ca 200 kvetoucích lodyh. Porosty lišejníkù jsou pomìrnì rozsáhlé, dominantními druhy jsou Cladonia arbuscula a C. mitis. Pìkná spoleèenstva s druhovým slo ením acidofilních stepí lze nalézt také v záøezu silnice na prudkém svahu s drobnými skalkami.

16 258 Malíèek & Steinová: Rostliny a lišejníky acidofilních stepí Diskuse Dlouhodobé zmìny acidofilních stepí Bìhem ovìøování lokalit acidofilních stepí v širším okolí Kamýka nad Vltavou byl zjištìn ústup tìchto spoleèenstev bìhem posledních 50 let. Necelá polovina lokalit zanikla vlivem intenzifikace zemìdìlství, zalesnìní pozemkù, eutrofizace a zarùstání. Nìkteré lokality zanikly zcela a nebylo tedy ani mo né pøesnì urèit místo jejich pùvodního výskytu, na dalších došlo v dùsledku sukcese ke zmìnì spoleèenstva. Úbytek lokalit byl pozorován takté u diagnostického druhu studovaných trávníkù, Corynephorus canescens, který z nìkterých lokalit zcela vymizel nebo výraznì sní il svoji poèetnost. Na druhou stranu je èást lokalit dobøe zachovalá a ani po 50 letech nezarostla, aèkoliv zde dlouhodobì neprobíhá ádný management. Celkovì mù eme konstatovat, e od doby popisu asociace Artemisio campestris-corynephoretum canescentis došlo k postupnému posunu vegetace vìtšiny lokalit smìrem k zapojenìjším trávníkùm. Acidofilní stepi v pùvodním slova smyslu se nyní vyskytují zpravidla jen mozaikovitì na edaficky nejextrémnìjších místech. Diagnostické druhy Dle získaných dat byl vyhotoven seznam 27 druhù cévnatých rostlin (v tabulce è. 1 tuèným písmem), které jsou charakteristické pro souèasnou podobu acidofilních stepí, resp. byly zjištìny na vìtšinì mapovaných lokalit (alespoò na 12 z 14 lokalit). Za diagnostické druhy, které v biotopech podobných acidofilním stepím v okolí chybìjí nebo nejsou tak hojné, lze pova ovat Agrostis vinealis, Artemisia campestris, Centaurea stoebe, Dianthus carthusianorum, Jasione montana, Myosotis stricta, Phleum phleoides, Poa angustifolia, Sanguisorba minor a Veronica dillenii. Velmitypickýmizástupci, kteøí všaknesplnilikritérium pøítomnosti alespoò na 12 lokalitách, jsou také Corynephorus canescens, Helianthemum grandiflorum, Scabiosa ochroleuca, Sedum reflexum a Vicia lathyroides. Z lišejníkù byli na lokalitách hojnì zastoupeni zástupci rodu dutohlávka, z nich dominovaly Cladonia arbuscula s. lat. (C. arbuscula subsp. squarrosa nebo C. mitis), C. chlorophaea s. lat., C. foliacea, C. furcata, C. pyxidata a C. rangiformis. Z mechorostù se v trávnících vyskytují zpravidla bì né druhy jako Abietinella abietina, Ceratodon purpureus, Hypnum cupressiforme agg., Polytrichum piliferum, Racomitrium canescens, Rhytidium rugosum a Syntrichia ruralis. Vegetaèní klasifikace Dle aktuálního pøehledu vegetace ÈR (Chytrý 2010) jsou porosty acidofilních stepí ve støedním Povltaví pova ovány za souèást variability asociací Jasiono montanae-festucetum ovinae a Viscario vulgaris-avenuletum pratensis. Zvláštì první typ biotopu je v oblasti støedního toku Vltavy a pøilehlých územích široce rozšíøený. U trávníkù v okolí Kamýka

17 Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 49: , n. Vltavou lze nalézt ale celou øadu odlišností. Zásadní je pøítomnost psamofilních prvkù (Aira caryophyllea, Armeria vulgaris, Corynephorus canescens, Filago arvensis, Helichrysum arenarium, Vicia lathyroides, mimo mapované lokality také Vulpia myuros), plošnì výrazné zastoupení a vysoká diverzita zástupcù rodu Cladonia a významný podíl teplomilnìjších rostlin (napø. Eryngium campestre, Chondrilla juncea, Petrorhagia prolifera, Sedum reflexum, Trifolium alpestre, Veronica prostrata, V. dillenii). Úèelem tohoto pøíspìvku nebylo fytocenologické zhodnocení studovaného spoleèenstva a s ohledem na zpùsob sbìru dat není ani mo né studovaný biotop objektivnì klasifikovat. V ka dém pøípadì jsou acidofilní stepi v okolí Kamýka svérázným spoleèenstvem s velmi omezeným lokálním výskytem a není mo né je jednoznaènì zaøadit do ádné aktuálnì rozlišené vegetaèní asociace (cf. Chytrý 2010). Zajímavé floristické nálezy Podrobný floristický výzkum jednotlivých lokalit pøinesl mnohé zajímavé nálezy. Z cévnatých rostlin stojí za zmínku pøedevším výskyt Aira caryophyllea, Armeria vulgaris, Bothriochloa ischaemum, Helichrysum arenarium, Lactuca viminea, Myosotis discolor, Potentilla recta a Stipa pennata. Z lišejníkù tvoøí dominantní slo ku trávníkù zástupci rodu Cladonia, kterých bylo zaznamenáno celkem 26 (ze vzácnìjších napø. Cladonia cornuta, C. cervicornis a C. glauca). Z ostatních lišejníkù jsou zajímavé nálezy druhù Absconditella trivialis, Leptogium tenuissimum, Peltigera neckeri a P. canina. Naše pozornost smìøovala také na taxonomicky problematické skupiny Cladonia arbuscula s. lat., C. chlorophaea s. lat. a C. rei/subulata, které byly urèovány na základì obsahu sekundárních metabolitù. V pøípadì C. arbuscula s. lat. byly na lokalitách rovnomìrnì zastoupeny C. arbuscula subsp. squarrosa i C. mitis. Výsledky u skupiny C. chlorophaea byly ponìkud pøekvapivé, proto e celkem byly zjištìny tøi taxony vèetnì v ÈR vzácné C. cryptochlorophaea. Nejhojnìjším zástupcem byla C. chlorophaea s. str. U poslednì jmenované skupiny se uplatòovaly C. rei i C. subulata, avšak C. rei byla výraznì hojnìjší. Nejvýznamnìjší lokality a management Rozmanitost cévnatých rostlin se na mapovaných lokalitách pohybovala mezi 56 a 91 druhy, v pøípadì lišejníkù mezi 7 a 25 druhy. Za nejzachovalejší biotopy acidofilních stepí mù eme pova ovat trávníky u Podmok a v okolí vyhlídky nad Kamýkem nad Vltavou. Obì lokality jsou pomìrnì velké, s vysokou diverzitou rostlin i lišejníkù, a významnì jsou zastoupeny vzácné druhy. Velmi cenné biotopy nalezneme té v údolí potoka Hejkal u Kamýka nad Vltavou (lokality Kamýk údolí potoka a u vèelích úlù) a u Velké (Velká potok). Zachovalé a hodnotné jsou i nìkteré další lokality (napø. Hojšín pastviny u øeky), ty však pøíliš dobøe nereprezentují spoleèenstva acidofilních stepí.

18 260 Malíèek & Steinová: Rostliny a lišejníky acidofilních stepí Na naprosté vìtšinì lokalit dlouhodobì neprobíhá ádný management, proto se na mnohých místech projevuje šíøení konkurenènì silných druhù vèetnì køovin. Vhodným typem obhospodaøování je obèasná extenzivní pastva, která zajiš ovala existenci trávníkù v minulosti. Tím bylo zajištìno i pravidelné narušování travního drnu a obna ování písèité pùdy, které je zásadní pro Corynephorus canescens, ale i pro Aira caryophyllea a nìkteré další konkurenènì slabé druhy. Absence pravidelného obna ování pùdy je v souèasné dobì vùbec nejvìtším nedostatkem pro rozvoj typických acidofilních stepí. Na studovaných lokalitách mù eme drobné disturbance vídat jen na velmi omezených ploškách, nejèastìji v prudších erozních svazích (pøíkladem mohou být lokality Podmoky a Hojšín obec). Podìkování Projekt byl realizován z prostøedkù v rámci programu Ochrana biodiverzity pod Èeským svazem ochráncù pøírody (èíslo projektu ) a podpoøen institucionálními prostøedky na vìdu a výzkum Ministerstva školství, mláde e a tìlovýchovy Èeské republiky. Za revizi polo ek Taraxacum sect. Erythrosperma dìkujeme J. Štìpánkovi. Za tipy na další lokality patøí náš dík Lindì Truneèkové a Josefu Vencovskému. Angliètinu ochotnì opravil Mark Powell. Podklad pro mapku lokalit poskytl server Mapy.cz. Literatura Danihelka J., Chrtek J. Jr. & Kaplan Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia 84: Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic. Ed. 3. Preslia 84: Chytrý M. (ed.) (2010): Vegetace Èeské republiky. 1. Travinná a keøíèková vegetace. Academia, Praha. Kosinová-Kuèerová J. (1964): Acidophytic steppes in the region of the Middle Vltava (Central Bohemia). Preslia 36: Liška J. & Palice Z. (2010): Èervený seznam lišejníkù Èeské republiky (verze 1.1). Pøíroda 29: Malíèek J. (2008): Floristický pøíspìvek ke kvìtenì Sedlèanska. Vlastiv. Sborn. Støed. Povlt., Sedlèany, 1: 5 77, Malíèek J., Hlaváèek R., Neuwirthová H. & Pipek J. (2012): Zajímavé floristické nálezy ze Sedlèanska a pøilehlé èásti vltavského údolí (støední Èechy). Sborn. Jihoèes. Muz. v Èes. Budìjovicích 52: Moravec J., Balátová-Tuláèková E., Bla ková D., Hadaè E., Hejný S., Husák Š., Jeník J., Krahulec F., Kropáè Z., Neuhäusl R., Rybníèek K., Øehoøek V. & Vicherek J. (1995): Rostlinná spoleèenstva Èeské republiky a jejich ohro ení. Ed. 2. Severoèes. Pøír., Pøíloha 1995: Orange A., James P. W. & White F. J. (2001): Microchemical methods for the identification of lichens. British Lichen Society, London. Podlenová L. (2003): Zmìna vegetace acidofilních trávníkù v okolí Kamýka nad Vltavou a charakteristika vegetace Solenického meandru. Ms., 61 p. [Dipl. práce, depon. in: Pøírodovìdecká fakulta Jihoèes. Univ. v Èes. Budìjovicích] Velenovský J. (1884): Údolím Vltavským. Vesmír 13: 87 88, , ,