Pojistné veřejného zdravotního pojištění v kontextu časového vývoje

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Pojistné veřejného zdravotního pojištění v kontextu časového vývoje"

Transkript

1 Pojistné veřejného zdravotního pojištění v kontextu časového vývoje Jana Weberová Abstrakt Příspěvek je zaměřen na problematiku pojistného veřejného zdravotního pojištění, které existuje v České republice již patnáct let. Obsahuje přehled změn v legislativní úpravě pojistného od počátku jeho existence, přičemž je tento přehled doprovázen nejdůležitějšími číselnými údaji, které vývoj těchto změn dokresluje. Na závěr obsahuje tato práce celkové zhodnocení výsledných změn od počátku až do současnosti. Abstract This paper is focused on health care contrubutions. They have been put into the practice of Czech republic for 15 years. Paper includes overview of changes in legislation from the very beginning of implementation of contributions. The overview is followed with numerical data from this topic. These data can show the impact of some legislative changes. In the end the paper includes review of the results of legislation changes. 1 Úvod Pojistné veřejného zdravotního pojištění je důležitým zdrojem financování zdravotní péče v České republice. Od roku 1993 až do současnosti byl zákon upravující jeho pravidla novelizován téměř čtyřicetkrát, přičemž podstatnější změny se objevují přibližně v patnácti novelizacích. V kontextu času lze považovat za zajímavé sledování změn legislativní úpravy některých parametrů pojistného veřejného zdravotního pojištění za patnáct let jeho existence a na základě těchto změn zvážit, zda je v současnosti úprava jednodušší a srozumitelnější nebo naopak méně přehledná než dříve a zda je s pomocí této úpravy odváděno na zdravotní péči dostatečné množství finančních prostředků. 2 Základní parametry veřejného zdravotního pojištění K určujícím prvkům pojistného veřejného zdravotního pojištění (dále jen pojistného) patří rozlišení skupin plátců a jejich rozsah, příjmy podléhající pojistnému, příjmy, které nejsou předmětem pojistného, vyměřovací základy jednotlivých skupin plátců a omezení těchto základů. Mezi důležité prvky lze dále zařadit úpravu možných souběhů účasti, kdy osoba náleží do více kategorií pojištěnců najednou, sazbu pojistného, rozhodné období, platby pojistného, jejich charakter a také některé tiskopisy používané ve styku se správcem pojistného. Změnám těchto parametrů a jejich důsledkům se bude věnovat následující text. 2.1 Účastníci Při zavedení pojistného byl okruh pojištěnců rozdělen na skupinu zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných, osob s vlastními příjmy, osob bez zdanitelných příjmů a osob, za které je plátcem pojistného stát (dále jen státní pojištěnci). V roli plátců se za své zaměstnance objevují ještě zaměstnavatelé a stát v roli plátce za státní pojištěnce. Struktura těchto skupin osob se v čase ve větší či menší míře měnila. Ing. Jana Weberová, Vysoká škola ekonomická, Katedra veřejných financí,

2 Od července 1993 se vylučují z pojištění občané Slovenské republiky jako následek rozdělení ČSFR od ledna Bylo změněno hlavní kriterium účasti v subsystému pojistného z občanství v ČR (nebo SR) na trvalý pobyt v ČR. Dále byl zaveden prvek vynětí z pojištění a byli do něj zařazeni cizinci pracující přechodně v ČR pro zaměstnavatele nemajícího sídlo na území ČR nebo zaměstnavatele požívajícího diplomatických výsad a také osoby dlouhodobě pobývající v cizině, které tímto přestaly náležet do okruhu pojištěných osob. U kategorie zaměstnanců se od téhož data přešlo od obecného vymezení zaměstnance ke konkrétnímu explicitnímu výčtu skupin osob, které jsou považovány za zaměstnance. Od ledna 1994 se do okruhu osoby vyňatých z pojištění přesouvají osoby zaměstnané na základě cizích právních předpisů. Od ledna 1995 začínají být za zaměstnance explicitně považováni i jednatelé společností s ručením omezeným a od května 1995 byla povinnost zaměstnanců k pojistnému navázána na účast na nemocenském pojištění. Od ledna 1996 patří do explicitního výčtu zaměstnanců i osoby ve služebním poměru. Okruh zaměstnanců se však také zužoval a v rámci osob ve výkonu trestu v něm zůstávají jen ti z nich, kteří jsou v rámci výkonu trestu zařazeni k pravidelnému výkonu práce. Podstatnější rozšíření skupiny zaměstnanců přinesla změna z ledna 2004, která do okruhu pojištěných osob zaměstnanců vrací zaměstnance zaměstnavatelů zaměstnaných podle cizích právních předpisů. Dále byla marginálně kategorie zaměstnanců ke stejnému datu rozšířena o členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, finančního arbitra a jeho zástupce. Od přibyli poslanci Evropského parlamentu a od října 2004 se naopak z okruhu zaměstnanců vyňaly osoby se změněnou pracovní schopností připravující se na pracovní uplatnění. Od ledna 2005 se kategorie zaměstnanců rozrůstá o členy Rady Českého telekomunikačního úřadu. Od června 2006 rozšiřují okruh zaměstnanců také pěstouni vykonávající pěstounskou činnost ve zvláštních zařízeních pro její výkon a od srpna 2007 členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Velmi podstatnou úpravou od ledna 2008 bylo ukončení vazby povinného pojištění zaměstnance na účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění (rozšíření povinnosti účasti o důchodové pojištění bude zmíněna ještě dále), kdy podle poslední úpravy jsou k pojistnému povinny osoby s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků podle zákona o dani z příjmů, pouze s několika málo výjimkami, jako jsou např. příjmy na základě dohody o provedení práce, příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů nebo jsou od ní osvobozeny, či žáci a studenti mající příjmy pouze za práci z praktického výcviku. Na druhé straně tím řady zaměstnanců z pohledu pojistného rozšířili členové statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob a někteří poživatelé funkčních požitků. V kontextu času se tedy okruh zaměstnanců rozšířil o další většinou málo významné skupiny osob. Ve své podstatě výše zmíněný přechod od explicitního vymezení okruhu pojištěných zaměstnanců k obecnému vymezení s explicitním vyjmenováním výjimek zvyšuje oproti dřívější úpravě právní jistotu, že má daná osoba z titulu svého pracovně-právního vztahu povinnost se pojistit. Obecně se z důvodu provázání vztahu zaměstnanec zaměstnavatel se obdobně rozšířila i skupina zaměstnavatelů, kteří jsou podle zákonné úpravy plátci pojistného za své zaměstnance. Mezi zaměstnavatele začaly být od ledna 2004 zařazovány také zahraniční subjekty v roli zaměstnavatele působící na území České republiky prostřednictvím stálé

3 provozovny a zaměstnávající zaměstnance. Okruh zaměstnavatelů se taktéž rozšířil v souvislosti se zahrnutím dalších příjmů do vyměřovacího základu, tj. výše jmenovanou důležitou změnou definice z příjmů ze zaměstnání zakládajících účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění na příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků. Dle poslední úpravy je tedy zaměstnavatelem osoba vyplácející příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků. Okruh osob samostatně výdělečně činných byl od května 1995 změněn z obecného vymezení na explicitní výčet skupin osob samostatně výdělečně činných. Od ledna 2004 byl tento výčet rozšířen pouze o osoby vykonávající činnost mandatáře, což není vzhledem k předchozímu rozsahu této skupiny příliš významné. Skupina osob s vlastními příjmy představovala okruh osob, které mají příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu nebo ostatní příjmy. Existence této samostatné skupiny však neměla dlouhého trvání a s účinností od května 1995 byla skupina zrušena a tyto osoby přešly do skupiny osob bez zdanitelných příjmů, přestože výše zmíněné příjmy dani z příjmů podléhají, avšak od tohoto data prakticky přestaly podléhat pojistnému. Tímto přesunem byl prvně podstatně dotčen a rozšířen okruh osob bez zdanitelných příjmů. Druhým a dosud posledním podstatnějším zásahem do struktury této skupiny, jehož účelem byla jistá změna přístupu a upřesnění pojmu osob bez zdanitelných příjmů, bylo přijetí ustanovení s účinností od července 2002, podle kterého se osoba stává osobou bez zdanitelných příjmů pouze tehdy, pokud nemá příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní měsíc. Tímto ustanovením přestaly existovat situace, kdy se osoba stávala osobou bez zdanitelných příjmů třeba na pouhé dva dny a velmi často o tom ani nevěděla. Důsledkem úpravy před touto změnou bylo nezaplacené pojistné a následně předepisované sankce. Vzhledem k marginálnímu významu těchto částek však bylo pojistné i sankce promíjeny a jediným výsledkem byla tedy zbytečná administrativní zátěž, která byla přijetím tohoto ustanovení odstraněna a legislativní úprava po této stránce zjednodušena. V následující tabulce je nastíněna struktura pojištěnců dle jednotlivých kategorií pojištěnců za druhou polovinu období existence pojistného u Veřejné zdravotní pojišťovny. Toto rozložení je již v této době stabilní a lze říci, že počet zaměstnanců je přibližně čtyřikrát vyšší než počet osob samostatně výdělečně činných a ten přibližně sedmkrát až šestkrát vyšší než počet osob bez zdanitelných příjmů. Počet osob v kategorii zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných má spíše klesající trend, i když se od roku 2004 opět zvyšuje počet osob účastných jako zaměstnanci, tak jako státní pojištěnci. Naopak počet osob v kategorii osob bez zdanitelných příjmů vykazuje spíše trend rostoucí. V rámci souběhů účasti tedy i logicky ubývá osob, jež jsou zároveň zaměstnancem a osobou samostatně výdělečně činnou nebo státním pojištěncem, ale přibývá osob, které jsou zároveň účastny jako osoba samostatně výdělečně činná a státní pojištěnec. Důvodem pro narůstání počtu souběhů mohou být uvolňující se podmínky, za kterých mohou být některé skupiny osob stále státním pojištěncem, přestože budou dosahovat příjmů ze zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti, jak je tomu u osob pobírajících rodičovský příspěvek, osob na mateřské či rodičovské dovolené nebo poživatelů důchodů z důchodového pojištění atd. Změny ve struktuře pojištěnců však také ovlivňuje odliv pojištěnců od Všeobecné zdravotní pojišťovny, kdy v těchto letech klesl podíl pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny na celkovém počtu pojištěnců v České republice ze 74 na 64 %.

4 Tab. 1: Vývoj počtu pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny podle jednotlivých kategorií osob Rok Počet pojištěnců VZP Počet zaměstnavatelů Samostatně Souběh Zam. OSVČ OBZP Zam. + OSVČ Zam. + St. poj OSVČ + St. poj Zam. + OSVČ + St. poj Zdroj: Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny I okruh osob zařazených mezi státní pojištěnce se postupem času měnil. Od července 1993 se mezi státní pojištěnce mohli zařadit uchazeči o zaměstnání i v případě, že jsou činní v rámci veřejně prospěšných prací. Kromě vojáků základní vojenské služby nebo civilní služby přibyly i osoby povolané k vojenskému cvičení. Pro jiné skupiny státních pojištěnců se jejich zařazení s ohledem na jejich příjmy zpřísnilo. Bylo tomu tak u osob nesplňujících veškeré podmínky pro nárok na starobní důchod, které mohly mít nově příjmy ze zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, pronájmu, ostatní příjmy nebo dostávat důchod z ciziny maximálně v částce nepřesahující minimální mzdu. Tatáž podmínka zpřísnila i posuzování osob pečujících o jedno dítě do 7 let nebo dvě děti do 15 let věku s tím rozdílem, že tyto osoby nesměly mít příjmy podle zákona o dani z příjmů po odpočtu výdajů vyšší než je vyměřovací základ pro státního pojištěnce (77 % minimální mzdy). Od května 1995 se okruh státní pojištěnců zužuje a vyjímají se z něj muži v roli poživatelů dávek nemocenského pojištění v podobě peněžité pomoci, kteří byli do kategorie státních pojištěnců zahrnuti původně od ledna Uvolnily se znovu podmínky pro osoby nesplňující veškeré nároky na důchod, které nově nemohly mít žádné příjmy ze zaměstnání a samostatné výdělečně činnosti, ale příjmy z kapitálového majetku, z pronájmu či ostatní příjmy již mohly pobírat bez omezení. Od stejného data byl však rozšířen okruh uchazečů o zaměstnání, kteří zůstávají v kategorii státních pojištěnců nejen při výkonu veřejně prospěšných prací, ale i pokud přijmou krátkodobé zaměstnání. Osobám pečujícím o dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let je nově dovoleno umístit dítě do jeslí, školky či obdobného zařízení na maximálně 4 hodiny denně, pokud nemají žádné příjmy ze zaměstnání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti. Od ledna 1996 jsou z kategorie státních pojištěnců definitivně vyřazeny osoby odkázané na poživatele důchodu, jimž byl z tohoto důvodu upraven důchod jako jediný zdroj příjmů. Od července 1996 se okruh státních pojištěnců rozšiřuje o osoby s trvalým pobytem v ČR, pokud jsou poživateli dávek nemocenského pojištění a nejsou ani zaměstnancem ani osobou samostatně výdělečně činnou a nejsou z jiného důvodu ani státním pojištěncem.

5 Později se okruh státních pojištěnců rozšířil, avšak ještě méně významně, například o některé osoby pečující o osobu blízkou (leden 1998), mladistvé umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy (červenec 1998). Od ledna 2001 se kategorie státních pojištěnců rozšířila o osoby na rodičovské dovolené, tj. opět se do kategorie státních pojištěnců vrací muži, kteří nastoupili rodičovskou dovolenou. Od ledna 2004 se kategorie státních pojištěnců rozšířila také o cizince, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu na území ČR, od o žadatele o udělení azylu, od se změnilo vymezení skupiny státních pojištěnců v podobě osob nesplňujících nároky pro přiznání důchodu na osoby plně invalidní nesplňující podmínky pro přiznání invalidního nebo starobního důchodu. Osoby pobírající dávky v hmotné nouzi nesmí mít dále zaměstnání ani provozovat samostatnou výdělečnou činnost nebo být také evidovány na úřadu práce, nesmí být poživateli důchodu ani rodičovského příspěvku nebo nezaopatřenými dětmi. Od ledna 2008 se mezi státní pojištěnce zahrnují i osoby pečující o osoby mladší 10 let závislé na péči jiné osoby. Tyto změny v jednotlivých skupinách státních pojištěnců samozřejmě působí najednou. Jak ukazuje následující tabulka, pohybuje se počet státních pojištěnců v ČR přibližně kolem 5,7 až 5,8 milionů, což je stabilně 56 % všech pojištěnců v ČR. Podle údajů Veřejné zdravotní pojišťovny od roku 1999 jsou nejsilněji zastoupenými skupinami poživatelé důchodů (2,6 mil.), nezaopatřené děti (2,3 mil.), uchazeči o zaměstnání (440 tis.), osoby na mateřské či rodičovské dovolené (340 tis). K nejslabším skupinám patří osoby konající civilní vojenskou službu nebo na vojenském cvičení (do 100), osoby konající dlouhodobě dobrovolnickou službu (pod 100), mladiství v ústavech (800). Postupně přibývá poživatelů důchodu, osob na mateřské nebo rodičovské dovolené, osob převážně nebo úplně bezmocných a osob o ně pečujících a osob pobírajících dávky nemocenského pojištění. Na druhé straně ubývá nezaopatřených dětí, přičemž v rámci této skupiny přibývá nezaopatřených dětí po ukončení povinné školní docházky a ubývá dětí školou povinných. Dále logicky radikálně ubývá osob konajících civilní službu nebo osob na vojenském cvičení. V neposlední řadě ubývá také osob pobírajících dávky sociální péče z důvodu sociální potřebnosti, osob pečujících celodenně o jedno dítě do 7 let nebo dvě děti do 15 let věku a osob nesplňujících veškeré nároky pro přiznání důchodu. Dále spíše ubývá uchazečů o zaměstnání, osob ve vazbě či výkonu trestu. Tab. 2: Vývoj počtu pojištěnců v ČR Rok Pojištěnci ČR Státní pojištěnci ČR Podíl st. poj. k celk. počtu pojištěnců 56,38 56,27 56,03 56,20 56,34 56,53 56,57 56, Příjmy ve vyměřovacím základu Zdroj: Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny Na počátku úpravy pojistného patřily do vyměřovacího základu příjmy zúčtované v souvislosti s výkonem zaměstnání s výjimkou několika příjmů, které se do vyměřovacího základu nezapočítávaly. Aby nedocházelo k úniku z pojištění v době čerpání neplaceného volna, byl za vyměřovací základ v tomto období stanoven průměrný výdělek pro pracovněprávní účely, který se připočetl k příjmu zúčtovanému v souvislosti s výkonem

6 zaměstnání. Ze stejného důvodu a stejným způsobem byla v rámci odstraňování nejasností a problémů s aplikací zákona ošetřena od července 1993 i neomluvená absence v práci. Hlavním důvodem změn od července 1993 bylo jednak zpřesnění znění zákona o pojistném tam, kde byla jeho praktická aplikovatelnost problematická, a také z důvodu sjednocení úpravy obou pojistných subsystémů u kategorie zaměstnanců. V rámci dalšího zpřesňování znění zákona a odstraňování jeho nedokonalostí začalo být také od července 1993 podmínkou zahrnutí příjmu do vyměřovacího základu zaměstnance, aby zaměstnání zakládalo účast na nemocenském pojištění zaměstnanců. Zaměstnanec začíná být povinen uhradit svému zaměstnavateli pojistné, které bylo zaměstnavatelem uhrazeno v době zaměstnancovi neomluvené absence a také je explicitně povinen doplatit pojistné v situaci, kdy je jeho vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ. Pro zamezení úniků některých příjmů z pojištění se od ledna 1994 do vyměřovacího základu začaly zahrnovat i příjmy zúčtované po skončení zaměstnání a příjmy poskytnuté před vznikem zdravotního pojištění. Podstatnějším rozšířením vyměřovacího základu bylo začlenění některých příjmů v souvislosti se zaměstnáním s účinností od ledna Vymezení vyměřovacího základu zaměstnance se tak stalo poměrně komplikovaným. Příjmy zúčtované v souvislosti s výkonem zaměstnání byly vymezeny obecně s explicitně vyjmenovanými výjimkami, které do vyměřovacího základu nepatří, a v rámci příjmů v souvislosti se zaměstnáním byly vymezeny naopak výjimky, které do vyměřovacího základu spadají. V kontextu s touto úpravou byly do vyměřovacího základu oproti předchozí úpravě zahrnuty odměny za pracovní pohotovost. Byla také nově zahrnuta plnění věrnostní a stabilizační povahy s dvěma výjimkami a plnění k životnímu jubileu taktéž s dvěma výjimkami. Od května 1995 se přistoupilo k úpravě pojistného v době neomluvené absence a volna bez náhrady příjmů, kdy byl vyměřovací základ v podobně průměrného výdělku pro pracovněprávní účely nahrazen minimální mzdou. Pojistné se také muselo začít hradit i za první tři dny volna bez náhrady příjmů či absence, za které se do té doby pojistné neplatilo. Vzhledem ke vzniku významnějších problémů s platební neschopností některých zaměstnavatelů byly jejich zaměstnancům vypláceny mzdové nároky prostřednictvím úřadu práce. I tyto příjmy začaly být zahrnovány od července 2000 do vyměřovacího základu a byly považovány za příjmy zúčtované zaměstnavatelem. Protože do okruhu zaměstnanců začala opět spadat i kategorie zaměstnanců podle cizích právních předpisů (od ledna 2004), byl i pro ně stanoven vyměřovací základ, a to ve výši úhrnu příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem v souvislosti s tímto pracovním vztahem zakládajícím účast na nemocenském pojištění. Až od ledna 2006 však pro ně začíná platit, že vyměřovací základ musí dosahovat alespoň minimálního vyměřovacího základu, jak je tomu u ostatních skupin zaměstnanců. V souvislosti s možností souběhu účasti na pojistném byly od srpna 2004 odstraněny některé úlevy osobám s vícenásobnou účastí (bude nastíněno později). U osob pobírajících invalidní důchod, jsou-li zaměstnány u zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením, se však tato úleva od 30. března 2005 vrátila a vyměřovacím základem pro ně začala být částka přesahující vyměřovací základ státního pojištěnce. Další novelizací ledna 2007 však také končí pojetí vymezení příjmů ve vyměřovacím základu na příjmy zúčtované v souvislosti s výkonem zaměstnání a příjmy zúčtované v souvislosti se zaměstnáním a ponechala se pouze úprava zahrnující příjmy související se zaměstnáním zakládajícím účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění s určitými výjimkami. Touto změnou došlo k opětnému zjednodušení definice příjmů spadajících do

7 vyměřovacího základu. Jako marginální změnu, též k lednu 2007, lze uvést také nově zahrnování odměn pěstounům za pěstounskou péči ve zvláštních případech. Poslední, již výše zmíněnou, podstatnou úpravou platnou od ledna 2008 bylo úplné upuštění od definice příjmů jako příjmů zúčtovaných a zakládajících účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění a rozšíření vyměřovacího základu na příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, jak jdou definovány zákonem o dani z příjmů. De facto tím byl vyměřovací základ rozšířen o některé další příjmy, jako jsou tantiémy, některé funkční požitky jako odměny neuvolněných členů zastupitelstev a výslovně také i nepeněžní příjmy. V souvislosti s druhým pojistným subsystémem pojistného sociálního zabezpečení byla však narušena dosavadní shoda vyměřovacího základu pro obě pojistná, protože vymezení příjmů spadajících do vyměřovacího základu zaměstnance u sociálního zabezpečení zůstalo v původním rozsahu. V současnosti máme tedy příjmy, které podléhají pojistnému veřejného zdravotního pojištění, ovšem nepodléhají pojistnému sociálního zabezpečení v kategorii zaměstnanců. Vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných neprošel tolika změnami, jako tomu bylo u zaměstnanců. Prvotní úprava určovala vyměřovací základ jako příjmy snížené o výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení (dále jen výdaje). Ještě s platností od ledna 1993 byla provedena úprava vymezení vyměřovacího základu na 45 % tohoto rozdílu a od července 1993 na 35 %. Toto snížení vyměřovacího základu bylo přijato s úmyslem zmírnit nárůst zatížení formou odvodů proti roku 1992, kdy pojistné neexistovalo. Celý rozdíl příjmů a výdajů nevcházel do vyměřovacího základu také z důvodu podpory rozvoje podnikání, která měla v té době, vzhledem ke krátkému trvání tržního hospodářství, stále vysokou prioritu. Vzhledem k tomu, že tyto změny vstoupily v účinnost ještě během roku 1993, byl tak od počátku až do prosince 2003 vyměřovací základ neměnný ve výši 35 % příjmů po snížení o výdaje. Od ledna 2004 vstoupila v platnost úprava určující jako vyměřovací základ 40 % z rozdílu příjmů a výdajů pro rok 2004, 45 % z rozdílu příjmů a výdajů pro rok 2005 a 50 % z rozdílu příjmů a výdajů pro rok 2006 a roky další. Zvýšení vyměřovacího základu mělo za cíl jednak zabezpečit zvýšení příjmů plynoucích z pojistného do resortu zdravotnictví, ale také zmírnit odvodové zvýhodnění osob samostatně výdělečně činných oproti zaměstnancům. Podle údajů ČSÚ byl průměrný odvod osob samostatně výdělečně činných přibližně 3krát menší než průměrný odvod zaměstnance a tento rozdíl byl shledán neúnosným a v té době už také neopodstatněným. Údaje ČSÚ v letech 2004 až 2006 uvádí průměrné příjmy z pojistného na zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné nebo osoby bez zdanitelných příjmů ve výši Kč za zaměstnance a Kč za osobu samostatně výdělečně činnou nebo osobu bez zdanitelných příjmů v roce 2004, Kč za zaměstnance a Kč za osobu samostatně výdělečně činnou nebo osobu bez zdanitelných příjmů v roce 2005 a Kč za zaměstnance a Kč za osobu samostatně výdělečně činnou nebo osobu bez zdanitelných příjmů v roce Z těchto údajů je patrné, že poměr pojistného hrazeného těmito skupinami se nezměnil. V neposlední řadě bylo cílem úpravy sladění solidarity u skupiny zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. U osob s vlastními příjmy se vývoj vyměřovacího základu ubíral stejným směrem jako u osob samostatně výdělečně činných. I zde byl během roku 1993 původně stanovený vyměřovací základ ve výši rozdílu příjmů a výdajů snížen na 45 % a v zápětí na 35 % rozdílu. Zrušením této kategorie byly tyto osoby náležet do kategorie osob bez zdanitelných příjmů a jejich vyměřovacím základem se stala minimální mzda. Vyměřovací základ osob bez zdanitelných příjmů byl v prvotní úpravě zákona o pojistném stanoven na 2násobek minimální mzdy. Jediná výjimka byla u osoby, která

8 ukončila studium střední či vysoké školy a nestala se zaměstnancem či osobou samostatně výdělečně činnou, pro které byla vyměřovacím základem minimální mzda. Tato původní úprava byla ovšem následnou novelou upravena a taktéž s účinností do ledna 1993 byla změněna úprava vyměřovacího základu pro osoby bez zdanitelných příjmů na výši minimální mzdy, takže prakticky se vyměřovací základ od vzniku pojistného až do současné doby u této skupiny osob nezměnil. Ze všech skupin pojištěnců a plátců se vyměřovací základ měnil nejvíce u státních pojištěnců. Vzhledem k častým změnám je vývoj nastíněn v následující tabulce: Tab. 3: Vývoj vyměřovacího základu státního pojištěnce Platnost od Vyměřovací 70 % min. 77 % min. 65 % min. mzdy 80 % min. mzdy základ mzdy mzdy Částka Platnost od Vyměřovací 25 % prům. 25 % všeob. základ mzdy vym. základu Částka Zdroj: legislativa a vlastní výpočty Z této tabulky je patrné, že byl vyměřovací základ stanovován nejprve pomocí minimální mzdy, následně pomocí absolutní částky, poté průměrné mzdy a nakonec v rámci sladění parametrů užívaných u obou pojistných subsystémů také prostřednictvím všeobecného vyměřovacího základu. Do června roku 2001 byl vyměřovací základ pro státní pojištěnce určován výhradně novelou zákona o pojistném. Od července 2001 bylo ustanoveno, že bude pro zjednodušení a neoslabování kupní síly této skupiny určován formou nařízení vlády s ohledem na vývoj inflace. Prakticky se tak stalo pětkrát, a to pro roky 2003, 2004 a 2005 a počátek roku 2006, přičemž pro poslední rok byl takto vyměřovací základ stanoven dvakrát. Od dubna 2006 byla v rámci snah o neprohlubování rozdílů mezi ekonomicky aktivními a státními pojištěnci přijata úprava zákona, podle které se začal používat (narozdíl od minimální mzdy či absolutní částky) pohyblivý parametr v podobně 25 % průměrné mzdy (vymezené jako součin všeobecného vyměřovacího základu a korekčního koeficientu). Úprava od tohoto data měla též napomoci zamezení destabilizace systému vlivem nárůstu počtu státních pojištěnců. Nejnovější úprava od ledna 2008 však používá pouze 25 % všeobecného vyměřovacího základu, přičemž flexibilita parametru s ohledem na vývoj příjmů v národním hospodářství je zachována a není nutná tak častá legislativní změna jako dříve. Všeobecný vyměřovací základ je stanovován nařízením vlády. 2.3 Příjmy nezahrnované do vyměřovacího základu Stejně jako je u daní z příjmu jistý okruh příjmů, které nejsou předmětem daně, a tudíž konkrétní dani nepodléhají, existuje také u pojistného skupina příjmů, která se nezapočítává do vyměřovacího základu. Tato úprava se týká pouze skupiny zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. U zaměstnanců existuje skupina příjmů nezahrnovaných do základu daně již od počátku legislativní úpravy pojistného. V prvotní úpravě pojistného nebyly do vyměřovacího základu zahrnovány náhrady výdajů v souvislosti s výkonem zaměstnání, náhrady škody

9 s výjimkou náhrad za ztráty výdělku po skončení pracovní neschopnosti, náhrada mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby a příjmy z příležitostného zaměstnání. Již od července 1993 byla tato skupina rozšířena o odchodné, odstupné, plnění věrnostní a stabilizační povahy, odměny podle zákona o vynálezech a naturální požitky s výjimkou naturální mzdy či finanční náhrady za neodebrané naturální požitky. Od ledna 1994 byly už do nezapočitatelných příjmů zahrnovány všechny naturální požitky popřípadě finanční náhrady za ně bez výjimky a přibyly k nim i příjmy, které byly zaměstnanci poskytnuty před vznikem jeho zdravotního pojištění. Ještě vstoupila v účinnost úprava rozšiřující nezapočitatelné příjmy také o částky, které zaměstnavatel hradí ze svých prostředků jako příspěvek do penzijního fondu svého zaměstnance. Od května 1995 se mění opět podstatnějším způsobem výčet těchto příjmů, a to především v kontextu rozšíření vyměřovacího základu o některé příjmy v souvislosti se zaměstnáním, jejichž zahrnutí či nezahrnutí do vyměřovacího základu je vymezeno negativním způsobem. Změna se odehrává u náhrad výdajů či jejich částí, kdy podmínkou jejich nezahrnutí je, že nepodléhají také dani z příjmů fyzických osob, stejná podmínka se začíná objevovat u hodnoty poskytnutých peněžních plnění. V nezahrnovaných příjmech byla ponechána celá řada příjmů věrnostní a stabilizační povahy a zbytek byl přenesen do vyměřovacího základu. Nově byla stanovena za nezahrnovaná plnění k jubileu 50 let a při skončení prvního zaměstnání, ostatní plnění k jubileu byla zahrnuta do vyměřovacího základu. Od ledna 2007 se opět změnilo vymezení plnění poskytnutých k životnímu jubileu výjimečně zahrnovaných do vyměřovacího základu tak, že mohou být zahrnována jen taková plnění, jež jsou poskytována k odchodu do starobního či plného invalidního důchodu, která nejsou osvobozena od daně z příjmu. Od ledna 2007 byly další úpravou pozměněny příjmy nezapočitatelné do vyměřovacího základu. Jsou ponechány náhrady škody bez výjimek, zpřísňuje se posuzování nezapočitatelnosti jednorázové sociální výpomoci zaměstnancům ze strany zaměstnavatele a opět plnění k životnímu jubileu, kdy musí jít o plnění poskytnuté po skončení zaměstnání, jde-li o plnění k životnímu jubileu nebo jinému výročí, kdy důvod pro poskytnutí nastal po skončení zaměstnání. Nepatrnou změnou k lednu 2008 je opětná změna plnění k životnímu jubileu, která byla nahrazena plněními poskytnutými poživateli starobního či plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. Výčet nezapočitatelných příjmů od základu daně se u zaměstnanců nejprve rozrůstal, ale od května 1995 začalo být zařazení příjmů do této kategorie podmiňováno a tím zpřísňováno. Tímto se výčet těchto příjmů začal zase mírně zužovat. 2.4 Hranice vyměřovacího základu Již od počátku existence pojistného byl stanoven minimální vyměřovací základ, přičemž až od července 1993 je stanoveno, že výše vyměřovacího základu nesmí být nižší. Tato minimální hranice byla stanovena u zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných a osob s vlastními příjmy a je stanovena většinou podle délky rozhodného období u jednotlivých kategorií pojištěnců. U zaměstnance je od počátku až dosud tento minimální vyměřovací základ stanoven na úrovni minimální mzdy a vyhlášen na měsíční bázi. Následující tabulka obsahující přehled vývoje minimální mzdy ukazuje, že i zde bylo přijato změn poměrně dost. V letech 1993 až 1997 nebyla minimální mzda změněna ve všech letech, naopak v letech 1999, 2000 a 2006 se změnila dokonce dvakrát za rok. Dnes je výše

10 minimální mzdy přibližně čtyřikrát vyšší, než byla na počátku existence pojistného. V roce 1993 byla průměrná nominální mzda (coby přibližná hodnota vyměřovacího základu zaměstnanců) Kč v roce Kč, což i zde odpovídá čtyřnásobnému zvýšení. Tab. 4: Vývoj minimální mzdy minimálního vyměřovacího základu zaměstnance a vyměřovacího základu osob bez zdanitelných příjmů Platnost od Min. mzda Platnost od X Min. mzda X Zdroj: legislativa a vlastní výpočty U osob samostatně výdělečně činných byl při prvotní úpravě stanoven minimální vyměřovací základ na roční bázi ve výši 24násobku minimální mzdy. Ustanovení však bylo velmi rychle změněno a rovněž s účinností od ledna 1993 byla tato hranice snížena na polovinu, tj. 12násobek minimální mzdy. Tato úprava byla platná až do ledna 2004, kdy byla z důvodu zabezpečení většího objemu prostředků do veřejného zdravotního pojištění stanovena hranice minimálního vyměřovacího základ ve výši 12násobku poloviny průměrné mzdy, a to až do současnosti. Účelem této změny mělo být také automatické zajištění pohybu této minimální hranice s nominálním nárůstem mezd. V tomto období se pouze změnilo chápání průměrné mzdy, která byla nejprve vyhlašována sdělením Ministerstva zdravotnictví jako průměrná mzda v národním hospodářství, od dubna 2006 však byla již počítána jako součin všeobecného vyměřovacího základu a korekčního koeficientu, které jsou pro účely důchodového pojištění vyhlašovány nařízením vlády. Tabulka níže obsahuje přehled vývoje minimálního vyměřovacího základu osob samostatně výdělečně činných. Narozdíl od zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů se zde od roku 1993 do současnosti zvýšila tato hranice pětinásobně. Vzhledem k vázanosti minimálního vyměřovacího základu na minimální mzdu nastávala jeho změna ve stejnou dobu jako u zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů, takže v tomto směru byla proporce mezi jednotlivými skupinami zachována. Tab. 5: Minimální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné Platnost 1993 Min. vym. základ Absolutní výše 24násobek minimální mzdy Platnost 2001 Min. vym. základ Absolutní výše násobek minimální mzdy násobek minimální mzdy násobek poloviny prům. mzdy Zdroj: legislativa a vlastní výpočty Minimální vyměřovací základ u osob s vlastními příjmy se vyvíjel úplně stejným způsobem jako u osob samostatně výdělečně činných, tj. nejprve byl stanoven ve výši 24násobku minimální mzdy a vzápětí změněn na 12násobek minimální mzdy. Byl taktéž stanoven na roční bázi. Od května 1995 přestává pro tuto skupinu osob minimální vyměřovací

11 základ platit a nadále odvádí pojistné v kategorii osob bez zdanitelných příjmů, kde není institut minimálního vyměřovacího základu stanoven. Kromě minimálního vyměřovacího základu byl z důvodu omezenosti možné solidarity a sjednocení přístupu k zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným zaveden také maximální vyměřovací základ u zaměstnanců. U zaměstnance je maximální vyměřovací základ na roční bázi novinkou platnou od ledna 2008 a je určen ve výši 48násobku průměrné mzdy, tj. částkou Od roku 2009 se plánuje jeho snížení na 36násobek průměrné mzdy, ovšem tato úprava ještě nebyla uzákoněna. V rámci kategorie osob samostatně výdělečně činných byla od počátku vzniku pojistného jako první stanovena hranice maximálního vyměřovacího základu ve výši V rámci sladění úpravy veřejného zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení byla však tato hranice od července 1993 snížena na , tj. reálně v praxi se vzhledem k délce rozhodného období vůbec neprojevila. Hranice byla neměnná až do ledna 2008, kdy byl maximální vyměřovací základ změněn shodně s úpravou pro zaměstnance, tj. na 48násobek průměrné mzdy. Od této úpravy se opět rozchází, i když spíše jen na papíře, legislativní úprava maximálního vyměřovacího základu veřejného zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení, neboť u sociálního zabezpečení je maximální vyměřovací základ stanoven nově na měsíční bázi ve výši 4násobku průměrné mzdy. V praxi by však mělo i tak být dosaženo hranic ve stejné výši u obou pojistných. Přesto je však poprvé v úpravě pojistného určen minimální či maximální vyměřovací základ na jinou dobu než trvá rozhodné období u jednotlivých skupin pojištěnců. Úprava maximálního vyměřovacího základu pro osoby s vlastními příjmy se měnila stejně jako u osob samostatně výdělečně činných. Po včlenění této skupiny do kategorie osob bez zdanitelných příjmů přestal úplně pro tyto osoby maximální vyměřovací základ platit. 2.5 Omezení hranic vyměřovacího základu V původním znění zákona o pojistném se vůbec u osob samostatně výdělečně činných a osob s vlastními příjmy nepočítalo s omezením maximálního či minimálního vyměřovacího základu. S omezováním platnosti těchto mantinelů vyměřovacího základu se začalo u zaměstnanců s tělesným postižením a osob pobírajících dávky nemocenského pojištění, pro které minimální vyměřovací základ neplatí od počátku, a od července 1993 byla tato úleva ustanovena pro ještě širší okruh osob s tělesným postižením. Ustanovení o minimálním vyměřovacím základu se dále přestalo zohledňovat od května 1995 pro osoby, které nemají splněné všechny podmínky pro přiznání důchodu, osoby celodenně a řádně pečující o jedno dítě do 7 let nebo dvě děti do 15 let. Dále přestalo toto omezení ke stejnému datu platit v situacích, kdy zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc, kdy bylo poskytnuto zaměstnanci pracovní volno pro osobní překážky v práci, nebo v situaci, kdy daná osoba odvádí pojistné v dostatečné výši v kategorii osob samostatně výdělečně činných, přičemž tento stav musel trvat po celý kalendářní měsíc. Od srpna 2004 přestává u zaměstnanců možnost odpočítat od vyměřovacího základu částku představující minimální vyměřovací základ státního pojištěnce také v okamžiku, kdy je zároveň za zaměstnance plátcem pojistného stát. Tato úprava je platná do současnosti. Maximální vyměřovací základ omezení nemá. U osob samostatně výdělečně činných začalo platit omezení minimálního vyměřovacího základu až od května Začalo platit, stejně jako u zaměstnanců, pro osoby, které nemají splněné odpracované roky pro přiznání důchody, osoby celodenně a řádně

12 pečující o jedno dítě do 7 let nebo dvě děti do 15 let a u osob s těžkým zdravotním postižením. Dále začalo ke stejnému datu platit v situacích, kdy osoba samostatně výdělečně činná nevykonávala činnost, byla uznána práce neschopnou a měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění, kdy osoba samostatně výdělečně činná odvádí pojistné v dostatečné výši v kategorii zaměstnance nebo je zároveň státním pojištěncem, pokud tyto situace trvají po celý kalendářní měsíc. Od ledna 2007 se nezohledňuje minimální vyměřovací základ ani u osob pobírajících peněžitou pomoc v mateřství. Od ledna 2008 se minimální vyměřovací základ nezohledňuje ani v době pracovní neschopnosti, kdy po první 3 kalendářní dny nenáleží osobě dávka nemocenského pojištění. U maximálního vyměřovacího základu se, stejně jako u zaměstnanců, žádné omezení dosud nestanovilo. U osob bez zdanitelných příjmů začalo od května 1995 platit ustanovení, podle kterého se vyměřovací základ krátí ve dnech, kdy měla tato osoba příjmy ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti. Toto ustanovení však působilo, jak už bylo výše zmíněno, jisté komplikace v situacích, kdy se pojištěnec stal osobou bez zdanitelných příjmů pouze na část měsíce (třeba pouze 2 dny) například v okamžiku, kdy ukončil samostatnou výdělečnou činnost 26. den v měsíci a teprve od 1. dne měsíce následujícího se přihlásil na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. V době mezi tím byl několik dní osobou bez zdanitelných příjmů. Od července 2002 vstoupilo v účinnost ustanovení, podle kterého se osoba stala osobou bez zdanitelných příjmů pouze, pokud neměla příjmy ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní měsíc. Tím byla odstraněna zbytečně komplikovaná úprava velmi krátkých účastí prostřednictvím kategorie osob bez zdanitelných příjmů. 2.6 Souběh účasti v systému Výše zmíněné odstavce již naznačily, že u pojistného veřejného zdravotního pojištění může být osoba účastna systému vícenásobně a že tento souběh ovlivňuje míru účasti a také aplikaci některých ustanovení. U zaměstnanců, kteří jsou zároveň účastni v kategorii státních pojištěnců, se už od ledna 1993 minimální vyměřovací základ snižoval o částku představující minimální vyměřovací základ státního pojištěnce. Od května 1995 bylo přijato ustanovení, podle kterého při souběhu účasti zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné, neplatí pro zaměstnance minimální vyměřovací základ, pokud bude v dostatečné výši účasten jako osoba samostatně výdělečně činná, a vyměřovacím základem je tak vždy pouze skutečný dosažený příjem. Se srpnem 2004 přišlo však zároveň zpřísnění úpravy souběhu a byla zrušena úprava, podle které si může zaměstnanec, je-li zároveň státním pojištěncem, snížit minimální vyměřovací základ o vyměřovací základ státního pojištěnce. V rámci zachování stejného přístupu k zaměstnancům i osobám samostatně výdělečně činným byla i zde přijata ustanovení, podle kterých přináší souběh účastí určité úlevy. Už od ledna 1993 platila úprava, podle které, pokud byla osoba samostatně výdělečně činná zároveň osobou s vlastními příjmy nebo zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost pro ni nebyla hlavním zdrojem příjmu, pro takovou osobu činila výše minimálního vyměřovacího základu 6násobek minimální mzdy. Stejně tak jako u zaměstnanců, i zde od téhož data platila úleva při souběhu účasti v roli osoby samostatně výdělečně činné a státního pojištěnce, kdy si tato osoba mohla minimální vyměřovací základ pro osoby samostatně výdělečně činné snížit o 12násobek vyměřovacího základu platného pro státní pojištěnce.

13 Od července 1993 vstoupila v platnost ustanovení obdobně platné pro zaměstnance, podle kterých pro osobu samostatně výdělečně činnou, která se dostatečně účastní zdravotního pojištění v roli zaměstnance, neplatí minimální vyměřovací základ a vyměřovacím základem je pro ni skutečný příjem. Toto ustanovení však bylo ještě od července 1996 pozměněno tak, že pro osobu samostatně výdělečně činnou účastnící se dostatečně v roli zaměstnance nebo jsoucí z některých důvodů státním pojištěncem (je osobou nesplňující všechny nároky pro přiznání důchodu, řádně a celodenně pečuje o jedno dítě do 7 let věku nebo dvě děti do 15 let věku) je vyměřovacím základem skutečný příjem po odečtení výdajů. Od července 1993 bylo také v rámci slaďování úpravy podmínek zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné ustanoveno, že osoby samostatně výdělečně činné neplatí pojistné v celých měsících pracovní neschopnosti či karantény. Od srpna 2004 byla stejně jako u zaměstnanců zrušena možnost snížit minimální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné o vyměřovací základ státního pojištěnce v případě souběhu účasti. U osob samostatně výdělečně činných byla přijata úprava souběhu v širším měřítku než u zaměstnanců. Od července 1993 začala platit úprava, podle které, je-li osoba samostatně výdělečně činná zároveň státním pojištěncem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejího příjmu, je vyměřovacím základem této osoby z titulu účasti v roli osoby samostatně výdělečné činné pouze skutečný příjem. Od ledna 1994 byla pro osoby samostatně výdělečně činné ustanovena úleva, podle které tato osoba, je-li zároveň státním pojištěncem, nemusí v roce zahájení samostatné výdělečné činnosti platit zálohy na pojistné. Od května 1995 byla také přijata náprava nedostatečně upraveného ustanovení o možnosti snížení minimálního vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné o 12násobek vyměřovacího základu státního pojištěnce, při souběhu těchto dvou kategorií účasti. Od výše zmíněného data bylo možné při souběhu osoby samostatně výdělečně činné a státního pojištěnce snížit minimální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné o vyměřovací základ státního pojištěnce jen tolikrát, kolik měsíců tento souběh trval. V důsledku nedůsledně formulované úlevy totiž docházelo k situacím, kdy si osoba samostatně výdělečně činná vykonávající činnost například po dobu 9 měsíců v rozhodném období snižovala minimální vyměřovací základ o 12násobek vyměřovacího základu státního pojištěnce, tj. o více než jí logicky náleželo. Nejnovější úprava souběhu účasti v kategorii zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné od ledna 2008 se týká poprvé také maximálního vyměřovacího základu. Podle této úpravy pokud součet vyměřovacích základů z titulu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti přesáhne hranici maximálního vyměřovacího základu, pak lze o přesahující částku snížit nejprve vyměřovací základ z titulu samostatné výdělečné činnosti a pokud to nebude dostatečné, pak i vyměřovací základ zaměstnance. Souběh účastí pochopitelně stačil zasáhnout i kategorii osob s vlastními příjmy. Již od počátku existence pojistného, pokud byla osoba s vlastními příjmy zároveň osobou samostatně výdělečně činnou účastnou v dostatečné míře subsystému pojistného, platil pro ni nižší minimální vyměřovací základ ve výši 6násobku minimální mzdy. Dále pokud osoba s vlastními příjmy dosáhla příjmů z kapitálového majetku, z pronájmu nebo ostatních příjmů nižších než činní 6násobek minimální mzdy, platila pojistné pouze z příjmů ze zaměstnání a samostatně výdělečné činnosti. Od července 1993 bylo přijato ustanovení (stejná úprava byla v tomtéž okamžiku, jak již bylo výše zmíněno, přijata i pro osoby samostatně výdělečně činné), podle kterého v případě souběhu účasti v kategorii osoby s vlastními příjmy a státního

14 pojištěnce bylo možno od vyměřovacího základu osoby s vlastními příjmy odečíst 12násobek vyměřovacího základu pro státní pojištěnce. Kromě výše zmíněných dvojitých souběhů však může nastat i situace trojnásobné účasti a do května 1995 i čtyřnásobné účasti v subsystému, která ovlivnila některé parametry pojistného. Od počáteční úpravy pojistného platilo ustanovení, podle kterého, byla-li osoba účastna zároveň jako zaměstnanec, osoba samostatně výdělečně činná nebo osoba s vlastními příjmy a dosahovala příjmy přesahující 6násobek minimální mzdy, musela platit pojistné ze všech těchto příjmů. Další novelou však bylo ustanovení změněno a s účinností ke stejnému datu a podle něho již bylo hrazeno pojistné ze všech příjmů, i pokud nedosáhly 6násobku minimální mzdy. Od července 1993 byla také napravena nedokonalá úprava trojitého souběhu, kdy si osoba mohla v případě účasti v kategorii zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné a státního pojištěnce snížit vyměřovací základ o vyměřovací základ státního pojištěnce jak z titulu zaměstnance, tak z titulu osoby samostatně výdělečně činné. Od výše zmíněného data bylo ustanovení doplněno tak, že vyměřovací základ může být takto snížen (jak je zmíněno již dříve) pouze jednou. 2.7 Sazba pojistného Sazba pojistného byla v prvotní úpravě stanovena ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu pro všechny kategorie pojištěnců. Pouze u zaměstnanců je odvod rozdělen mezi zaměstnance, který platí 1/3 vypočtené částky a zaměstnavatele, který je povinen hradit 2/ Rozhodné období Rozhodné období, tj. období, za něž je pojistné stanovováno, se za celou dobu existence pojistného ve své podstatě nezměnilo. U zaměstnanců je od počátku stanoveno rozhodné období na kalendářní měsíc. U osob samostatně výdělečně činných a osob s vlastními příjmy bylo rozhodné období stanoveno jako kalendářní rok. U osob samostatně výdělečně činných byla pouze jedna odchylka stanovena od počátku existence pojistného. U osob provozujících zemědělskou výrobu nebo vykonávajících uměleckou a jinou tvůrčí činnost podle autorského zákona bylo rozhodné období stanoveno na dobu výkonu činnosti, nejdéle však na 3 kalendářní roky. Tato odchylka byla s účinností od května 1995 odstraněna a další změny v tomto parametru již ustanoveny nebyly. 2.9 Platby pojistného a tiskopisy Platby za zaměstnance a jejich odvod provádí od počáteční úpravy zaměstnavatel za své zaměstnance. Platba má charakter pojistného a provádí se v den výplaty mezd nebo nejpozději do 8 dnů po uplynutí kalendářního měsíce, za který je platba hrazena. Platby se tedy hradí pozadu. Tato úprava se neměnila. Platby pojistného ze strany osob samostatně výdělečně činných měly od počáteční úpravy (narozdíl od zaměstnanců) charakter záloh odváděných do dvacátého dne přecházejícího kalendářního měsíce, za který se pojistné platí. Splatnost doplatku byla stanovena na den podání daňového přiznání, přičemž v roce zahájení činnosti se zálohy odvozovaly od minimálního vyměřovacího základu. Od července 1993 bylo přijato ustanovení, podle kterého není povinnost platit zálohy v měsících, kdy po celý tento měsíc trvala pracovní neschopnost. Zároveň byla posunuta splatnost doplatku pojistného na základě zúčtování záloh, a to na 8 dní po podání daňového přiznání.

15 V rámci odstraňování zbytečných odlišností kategorií zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných byla od ledna 1994 splatnost záloh upravena a zpřesněna tak, že tyto jsou splatné od prvního dne kalendářního měsíce do osmého dne následujícího kalendářního měsíce, za které se záloha na pojistné platí, tudíž se u osob samostatně výdělečně činných posouvají zálohy ze systému placení dopředu na systém placení záloh pozadu. S účinností od téhož data byla zavedena úleva, podle níž nemusí osoba v případě souběhu účasti v kategorii státního pojištěnce a osoby samostatně výdělečně činné (jak již bylo výše zmíněno) v prvním roce samostatně výdělečné činnosti platit zálohy na pojistné. Od května 1995 bylo přijato ustanovení, podle kterého při souběhu účasti osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnance, není-li samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmu, nemusí tato osoba hradit zálohy na pojistné. Jednou z nejdůležitějších povinností osob samostatně výdělečně činných bylo v původní úpravě podat do 30. června následujícího kalendářního roku výpis z daňového přiznání, doložit vyměřovací základ pojistného a vypočtenou výši pojistného. O přehledu o úhrnu záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období, příjmech ze samostatné výdělečné činnosti, a výdajích nebo o příjmech z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatních příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, vyměřovacím základu, pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu (dále jen Přehled, později se název zkrátil) hovoří prvně úprava zákona účinná od července Tento tiskopis bylo nutno podat zdravotní pojišťovně, u níž je osoba pojištěna, do 8 dnů po podání daňového přiznání nebo 8 dnů po uplynutí lhůty pro jeho podání. Úprava zákona o pojistném účinná od května 1995 rozšiřuje tuto povinnost podání Přehledu na všechny pojišťovny, u nichž byla osoba v daném rozhodném období pojištěna. Od ledna 2001 bylo jasně stanoveno, že osoby, jež nemají povinnost podat daňové přiznání, podávají Přehled pojišťovnám vždy do 8. dubna následujícího roku. Nejnovější úprava od ledna 2008 prodlužuje lhůtu pro podání Přehledu pojišťovnám do jednoho měsíce ode dne, kdy měla osoba podat daňové přiznání. Nepodává-li daňové přiznání, pak se lhůta nemění a zůstává určena na 8. dubna. Při tvorbě této úpravy však došlo k legislativní chybě, neboť zde dochází k situaci, kdy má být nejprve vyrovnán doplatek pojistného (do osmého dne po podání daňového přiznání) a až později má být podán Přehled, jehož prostřednictvím je tento doplatek, případně přeplatek (do jednoho měsíce po podání daňového přiznání) zjištěn. Legislativa k praktickému řešení tohoto nedostatku však zatím mlčí. Platby pojistného osobami s vlastními příjmy podléhaly stejným pravidlům jako u osob samostatně výdělečně činných, tj. i zde měly platby charakter záloh a uskutečňovaly se nejprve do dvacátého dne předcházejícího kalendářního měsíce a doplatek byl splatný dnem podání daňového přiznání. Od července 1993 bylo detailněji upraveno zúčtování a splatnost doplatku také posunuta na 8 dní po podání daňového přiznání. Při dalších úpravách tohoto parametru pojistného již byly tyto osoby součástí skupiny osob bez zdanitelných příjmů a podléhaly úpravě této kategorie pojištěnců, kde není žádný Přehled podáván. Stejně jako u osob samostatně výdělečně činných měly i osoby s vlastními příjmy v původní úpravě povinnosti do 30. června následujícího roku podat výpis z daňového přiznání, doložit vyměřovací základ a výši pojistného. I zde byl učiněn posun splatnosti na osmý den po podání daňového přiznání od července Dalších úprav se tato povinnost osob s vlastními příjmy nedočkala a po včlenění osob s vlastními příjmy do skupiny osob bez zdanitelných příjmů odpadla této skupině osob tato povinnost úplně.

16 Osoby bez zdanitelných příjmů hradily od počáteční úpravy platby s charakterem pojistného splatného opět do dvacátého dne předcházejícího měsíce. I zde byl učiněn posun z plateb hrazených dopředu a platby hrazené pozadu opět od prvního dne kalendářního měsíce do osmého dne následujícího kalendářního měsíce, ovšem tato úprava byla přijata od ledna 1994, přičemž u osob samostatně výdělečně činných a osob s vlastními příjmy byl tento posun ustanoven již od července Platby za státní pojištěnce mají charakter pojistného a jsou hrazeny prostřednictvím Ministerstva financí od počátku úpravy do dvacátého dne předcházejícího měsíce a žádná změna zde přijata nebyla. Tab. 6: Příjmy veřejných zdravotních pojišťoven v mil. Kč Rok Výnosy V tom pojistné Výdaje z toho na zdr. péči Krytí zdr. péče pojistným 78,63 % 78,09 % 80,37 % 78,45 % 80,10 % 82,77 % Rok Výnosy V tom pojistné Výdaje z toho na zdr. péči Krytí zdr. péče pojistným 78,04 % 81,97 % 79,89 % 81,58 % 79,85 % 79,89 % Zdroj: Zdravotnická ročenka České republiky a vlastní výpočty Z výše uvedené tabulky je patrné, že se objem příjmů z pojistného v roce 2006 zvýšil téměř na 2,4násobek oproti roku 1995, přičemž podíl pojistného na výnosech zdravotních pojišťoven mírně klesl z 80 na 76 %. Výdaje na zdravotní péči se v roce 2006 oproti roku 1995 zvýšily 2,35krát a podíl výdajů na zdravotní péči na celkových výdajích zdravotních pojišťoven se pohybuje stále na 96 %. Přesto v celém období celý objem pojistného stačil na krytí výdajů na zdravotní péči přibližně z 80 % a tyto výdaje musí být dotovány jinými veřejnými rozpočty. Tab. 7: Příjmy z pojistného VZP Rok Zaměstnanci OSVČ + OBZP Ostatní St. poj Celkem Zaměstnanci 60,8 61,7 61,4 61,6 61,3 60,9 60,9 59,1 OSVČ + OBZP 5,1 5,6 5,8 6,4 6,6 7,1 7,1 6,8 Ostatní 0,6 0,6 2,5 0,6 0,7 2,0 2,2 0,8 St. poj. 33,6 32,2 30,3 31,3 31,4 30,0 29,8 33,3 V tis. Kč Podíl Zdroj: Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny

17 Z této tabulky je naopak možné vyčíst vývoj absolutních příjmů z pojistného za polovinu doby jeho existence. Příjmy z pojistného od zaměstnanců se v tomto období zvýšily 1,4násobně, zatímco příjmy od osob samostatně výdělečně činných nebo osob bez zdanitelných příjmů se zvýšily cca dvakrát. Také vývoj dlužného pojistného a sankcí (kolonka Ostatní ) má velmi nepravidelný, ale v čase spíše rostoucí trend. Vývoj objemu prostředků za státní pojištěnce zaznamenal nárůst také shodně se zaměstnanci na 1,4násobek. Vývoj objemu celkově vybraného pojistného zaznamenal nárůst na 1,5násobek. Při pohledu na podíl jednotlivých kategorií pojištěnců na příjmech z pojistného je vidět, že zůstává v čase stabilní. Nejvyšší podíl mají pochopitelně zaměstnanci s cca 60% podílem, dále stát s platbami za státní pojištěnce ve výši cca 30 % a poté s ohledem na předchozí čísla velmi marginální podíl osob samostatně výdělečně činných a osob bez zdanitelných příjmů ve výši přibližně 6 %. Podíl dluhů včetně sankcí je po celou dobu zanedbatelný. 3 Závěr Ze zmapování legislativního i číselného vývoje pojistného lze soudit, že za dobu existence pojistného došlo k úpravě legislativy směrem k větší srozumitelnosti a určitému zjednodušení. Postupně se spíše rozšiřovaly okruhy osob povinných k pojistnému i jejich vyměřovací základy. Byly odstraněny postupně některé zbytečné rozdíly mezi kategoriemi pojištěnců a mezery umožňující nezamýšlené výhody. Přesto všechno se však nepodařilo zvýšit podíl pojistného na financování zdravotní péče a stát se musí podílet na její úhradě stále stejným dílem. Taktéž nedošlo ke změně podílu jednotlivých kategorií na odvodech pojistného a nadpoloviční podíl stále hradí zaměstnanci, což je podíl přibližně desetkrát vyšší než u osob samostatně výdělečně činných nebo osob bez zdanitelných příjmů. Při pohledu na podíl hrazený státem za zdravotní péči a podíl hrazený za státní pojištěnce lze říci, že se stát na úhradě zdravotní péče podílí z 50 %. Nejen vzhledem k tomuto je na místě otázka, zda má existence samostatného všeobecného zdravotního pojištění význam. Literatura Vančurová, A. a kol.: Daňový systém ČR. Praha, VOX, , 2004 a 2006 Ročenka Veřejné zdravotní pojišťovny ČR. Praha Veřejná zdravotní pojišťovna, Zdravotnická ročenka ČR. Praha Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 550/1991 Sb. o všeobecném zdravotním pojištění ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 54/1956 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců ve znění pozdějších předpisů Důvodová zpráva k zákonu č. 161/1993 Sb. Důvodová zpráva k zákonu č. 324/1993 Sb. Důvodová zpráva k zákonu č. 42/1994 Sb. Důvodová zpráva k zákonu č. 138/2001 Sb. Důvodová zpráva k zákonu č. 176/2002 Sb.

18 Důvodová zpráva k zákonu č. 309/2002 Sb. Důvodová zpráva k zákonu č. 455/2003 Sb. Důvodová zpráva k zákonu č. 117/2006 Sb. Důvodová zpráva k zákonu č. 261/2007 Sb. Shrnutí Vývoj pojistného veřejného zdravotního pojištění za patnáct let jeho existence prošel mnoha změnami. Došlo jak k rozšíření příjmů, ze kterých se pojistné hradí, tak k rozšíření počtu osoby, které jsou povinné hradit pojistné. V některých oblastech došlo ke zpřísnění podmínek, jinde k jejich uvolnění. Po legislativní stránce byla úprava zjednodušena, detailněji propracována a stala se srozumitelnější. Přesto však nepřinesla zlepšení takové, které by z pojistného udělal zdroj dostatečný k financování zdravotní péče. Klíčová slova: Veřejné zdravotní pojištění; Příjmy veřejného zdravotního pojištění; Pojistné veřejného zdravotního pojištění. Summary The development from the beginning of implementation of heath insurance contributions in the Czech Republic has changed many times. The earnings that are liable to this tax were extended also the number of people who are obliged to pay it is bigger. Some areas of this legislation are stricter than before and partially the regulations are friendlier to the obliged people than before as well. The legislation is simpler, more accurate and more understandable. Notwithstanding the changes didn t improve the legislation as much to ensure that the health insurance contributions could be sufficient source for financing health care. Key words: Health insurance; Revenues of Health insurance; Contributions of Health insurance. JEL classification: H24

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Sociální pojištění 1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost pojistného. 2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. 3. Vyměřovací základ OSVČ. Daňový

Více

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Ing. Pavlína Novotná Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

Více

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Zdravotní pojištění. 1. Osobní rozsah zdravotního pojištění a zdravotní pojišťovny. 2. Vymezení okruhu plátců 3. Povinnosti plátců 4. Vyměřovací základ. 5. Odvod, splatnost

Více

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb.

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb., o všeobecné zdravotní pojišťovně zákon

Více

Obsah. Úvod... 8. Používané zkratky... 9

Obsah. Úvod... 8. Používané zkratky... 9 Obsah Úvod... 8 Používané zkratky... 9 1. Právní předpisy a hlavní změny pro rok 2010... 10 1.1 Právní předpisy... 10 1.2 Popis hlavních změn pro rok 2010... 10 1.2.1 Nejvýznamnější změny z let 2007 a

Více

Obsah. Úvod 8. Používané zkratky 9

Obsah. Úvod 8. Používané zkratky 9 Obsah Úvod 8 Používané zkratky 9 1. Právní předpisy a hlavní změny pro rok 2011 10 1.1 Právní předpisy 10 1.2 Popis hlavních změn pro rok 2011 10 1.2.1 Nejvýznamnější změny z let 2007 a 2008 10 1.2.2 Limit

Více

6 Zdravotní pojištění

6 Zdravotní pojištění 6 Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění 6.1 Účast zaměstnanců na pojištění Pro účely zdravotního pojištění jsou za zaměstnance označovány osoby, kterým plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti

Více

Pojistné sociálního pojišt ní

Pojistné sociálního pojišt ní Pojistné sociálního pojišt ní Daňový mixčr (2008) MAJ 2% SD 10% DzPFO 13% DPH 20% DzPPO 12% POJ 43% ásti systému sociálního pojišt ní v eské republice sociální pojištění veřejné zdravotní pojištění sociální

Více

Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010. Nemocenské pojištění v roce 2010

Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010. Nemocenské pojištění v roce 2010 Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010 Nemocenské pojištění v roce 2010 ZÁKON č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění 1 Rozsah působnosti Působnost zákona se dotýká všech ekonomicky činných osob, účastných

Více

Systém sociálního pojištění

Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění se skládá ze čtyř subsystémů, které slouží k různým účelům: veřejné zdravotní pojištění, důchodové pojištění, nemocenské

Více

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují Přehled základních daňových ustanovení v oblasti penzijního připojištění účinných od 1. 1. 2008 po novele zákona o dani z příjmů realizované zákonem č. 261/2007 Sb. 1. Daňové úlevy účastníků penzijního

Více

Systém sociálního pojištění

Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění se skládá ze čtyř subsystémů, které slouží k různým účelům: veřejné zdravotní pojištění, důchodové pojištění, nemocenské

Více

Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová

Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová Zdravotní pojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné

Více

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Více

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci se serverem Podnikatel.cz 27.5.2015, Praha Obsah: Porovnání odvodů daní z příjmů Porovnání

Více

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti

Více

VYÚČTOVÁNÍ POJISTNÉHO ZA ROK 2 0 0 4

VYÚČTOVÁNÍ POJISTNÉHO ZA ROK 2 0 0 4 Převzala pobočka HZP - dne HUTNICKÁ ZAMĚSTNANECKÁ POJIŠŤOVNA Jeremenkova 11, 703 00 Ostrava Vítkovice VYÚČTOVÁNÍ POJISTNÉHO ZA ROK 2 0 0 4 přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti

Více

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění 3.1 Náhrady výdajů poskytovaných zaměstnancům Zákoník práce 151 až 190 2 typy náhrad: - cestovní náhrady, - náhrady za opotřebení 3.1.1 Cestovní náhrady V praxi

Více

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Český důchodový systém se skládá ze tří částí Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované.

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky REDIZO: 600014517 Autor: Ing.

Více

Metodická pomůcka k vyplňování evidenčních listů důchodového pojištění

Metodická pomůcka k vyplňování evidenčních listů důchodového pojištění Metodická pomůcka k vyplňování evidenčních listů důchodového pojištění Tiskopis ČSSZ č. 89 383 0 II/ 2003 Úvod Tato metodická pomůcka je určena pro pracovníky organizací, pověřené agendou vedení evidenčních

Více

Pojistné na sociální pojištění v ČR

Pojistné na sociální pojištění v ČR Pojistné na sociální pojištění v ČR Systémy sociálního pojištění a jejich správci Sociální pojištění 1. systém: 2. systém: Veřejné zdravotní Sociální zabezpečení (SZ) pojištění (VZP) a jeho tři subsystémy

Více

Dotaz: 31. července 2013. Dovoluji si Vás požádat o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Dotaz: 31. července 2013. Dovoluji si Vás požádat o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Dotaz: 31. července 2013 Dovoluji si Vás požádat o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Jedná se mi o tyto informace: 1. za které osoby hradí stát odvody

Více

Pojistné sociálního zabezpečení v kontextu časového vývoje

Pojistné sociálního zabezpečení v kontextu časového vývoje Pojistné sociálního zabezpečení v kontextu časového vývoje Jana Weberová Abstrakt Příspěvek je zaměřen na problematiku pojistného sociálního zabezpečení, které existuje v České republice již patnáct let.

Více

DŮCHODOVÝ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE

DŮCHODOVÝ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE DŮCHODOVÝ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE 1. vydání 1. aktualizace k 1. 5. 2014 Publikace Důchodový systém v České republice je i v roce 2014 praktickou pomůckou, která čtenáře přehledně a srozumitelně seznamuje

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací STANOVISKO Legislativní rady ČMKOS Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací A. Změna okruhu pojištěných osob Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti

Více

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: ZDROJE FINANCOVÁNÍ Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: 1. na činnost tzn. na redistribuci dávek a pokrytí sociálních služeb, které směřují k uživateli, 2. na správu potřebnou k činnosti, která

Více

II. část - Vyměřovací základ úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnanci

II. část - Vyměřovací základ úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnanci ~ 35 ~ II. část - Vyměřovací základ úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnanci Do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení, ale i zdravotní pojištění se započítávají příjmy,

Více

4. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

4. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ 4. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Cílem této kapitoly je vysvětlení základních principů z oblasti vztahů mezi zaměstnancem, zaměstnavatelem a zdravotními pojišťovnami a seznámení čtenáře s potřebnými postupy, výpočty

Více

PŘEHLED POJISTNÉHO ZA ROK 2008

PŘEHLED POJISTNÉHO ZA ROK 2008 PŘEHLED POJISTNÉHO ZA ROK 2008 přehled o příjmech a výdajích a úhrnu záloh na pojistné osob samostatně výdělečně činných ( 24 odst. 2 a 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění,

Více

Sociální zabezpečení v ČR 11 23.4.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 11 23.4.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 11 23.4.2014 1 Cíl předmětu VF 23.4.2014 2 Literatura 23.4.2014 3 Literatura 23.4.2014 4 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce

Více

5/ Sb. Zákon o pojiném na ociální zabe... - znění dle 55/06 Sb., /06 Sb., 53/07 Sb., 6/07 Sb., 6/07 Sb., 305/0

5/ Sb. Zákon o pojiném na ociální zabe... - znění dle 55/06 Sb., /06 Sb., 53/07 Sb., 6/07 Sb., 6/07 Sb., 305/0 5/ Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 20. liadu 1992 o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění zákonů č. 10/1993 Sb., č. 10/1993 Sb., č. 30/93 Sb., č. 42/1994

Více

Nemocenské pojištění a dávky poskytované v rámci nemocenského pojištění

Nemocenské pojištění a dávky poskytované v rámci nemocenského pojištění Nemocenské pojištění a dávky poskytované v rámci nemocenského pojištění Jméno a příjmení: Xname: Fakulta: Obor: Financí a účetnictví Zdanění a daňová politika 1 Úvod Pro zpracování této seminární práce

Více

NEWS 4/2011. News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY

NEWS 4/2011. News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY Současná vláda České republiky již od svého ustavení slibovala veřejnos reformu veřejných financí, jejímž cílem by mělo být zejména zastavení

Více

Rodičovský příspěvek nově

Rodičovský příspěvek nově Rodičovský příspěvek nově Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, výrazným způsobem zasáhl do právní úpravy rodičovského příspěvku tím, že novelizoval mj. s účinností od 1.1.2008, zákon

Více

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349 Systém sociálního zabezpečení (někdy se též používá pojem sociální ochrana) v České republice tvoří tři základní systémy: sociální pojištění státního sociální podpora sociální pomoc (péče). Systém sociálního

Více

Platná znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn

Platná znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn Příloha IV Platná znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn Platné znění některých ustanovení zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, s vyznačením navrhovaných změn 91 Obecné

Více

Systém státní sociální podpory

Systém státní sociální podpory Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 7 Systém státní sociální podpory Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb

Více

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová Sociální pojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění - upravuje nárok na důchod a stanovení

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 393/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 393/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 393/0 Návrh poslanců Soni Markové, Stanislava Grospiče, Stanislava Mackovíka, Miroslava Opálky a Josefa Šenfelda na vydání zákona, kterým

Více

Zdroje příjmů domácností. Bc. Alena Kozubová

Zdroje příjmů domácností. Bc. Alena Kozubová Zdroje příjmů domácností Bc. Alena Kozubová Druhy příjmů podle daňového hlediska příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob příjmy nepodléhající dani z příjmů fyzických osob podle četnosti příjmy

Více

Sociální politika. Březen 2012

Sociální politika. Březen 2012 Sociální politika Březen 2012 V oblasti sociální politiky máme Systém státní sociální podpory Dávky vyplácí úřady práce Státní politiku zaměstnanosti Dávky vyplácí úřady práce Systém sociálního zabezpečení

Více

Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1.

Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1. Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1.2014 METIS Praha, spol. s r.o. 30.12.2013 CESTOVNÍ NÁHRADY TUZEMSKÉ

Více

Zákon České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

Zákon České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 589/1992 Sb Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní zaměstnanosti Ve znění: 296/2007 Znění platné od 1.1.2008 do 31.12.2008 Zákon České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení

Více

Zákon č. 110/2006 Sb.

Zákon č. 110/2006 Sb. Zákon č. 110/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o životním a existenčním minimu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Předmět úpravy 1 (1) Tento zákon stanoví životní minimum jako minimální

Více

ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE

ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE 1 Podnikatel fyzická osoba 1.1 Zahájení podnikatelské činnosti 1.1.1 Podnikatel

Více

JAKÉ MÁM MOŽNOSTI, POKUD MĚ NEVEZMOU ANI NA ODVOLÁNÍ?

JAKÉ MÁM MOŽNOSTI, POKUD MĚ NEVEZMOU ANI NA ODVOLÁNÍ? JAKÉ MÁM MOŽNOSTI, POKUD MĚ NEVEZMOU ANI NA ODVOLÁNÍ? 1. Studium na vyšší odborné škole Nabídka dalšího vzdělávání formou vyššího odborného studia je opravdu široká, je dobré mít přihlášku na některé VOŠ

Více

Seznam souvisejících právních předpisů...18

Seznam souvisejících právních předpisů...18 Obsah Seznam souvisejících právních předpisů...18 1 Daně...24 1.1 Daň z příjmů fyzických osob obecně...24 1.1.1 Dílčí základy...24 1.1.2 Výdaje (náklady) u jednotlivých dílčích základů...28 1.1.3 Procentní

Více

Sociální pojištění od 1. 1. 2009

Sociální pojištění od 1. 1. 2009 Sociální pojištění od 1. 1. 2009 Obsah 1. Zaměstnavatelé - sazby... 2 2. Zaměstnanci - sazby... 2 3. Změny při zdaňování příjmů zaměstnanců od 1. 1. 2009... 2 3.1. Pojistné placené zaměstnavatelem... 3

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 3., 4. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Peníze, mzdy daně, pojistné

Více

589/1992 Sb. ZÁKON České národní rady

589/1992 Sb. ZÁKON České národní rady 589/1992 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 20. listopadu 1992 o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Změna: 10/1993 Sb. Změna: 160/1993 Sb. Změna: 307/1993 Sb.

Více

Mateřská škola Malá Morávka, okres Bruntál, příspěvková organizace

Mateřská škola Malá Morávka, okres Bruntál, příspěvková organizace Mateřská škola Malá Morávka, okres Bruntál, příspěvková organizace Pokyn ředitelky mateřské školy ke stanovení úplaty za předškolní vzdělávání Č.j.: 87/2015 Účinnost od: 1. 9. 2015 Tento pokyn vychází

Více

Seminář Mzdy Ing. Jan Jón

Seminář Mzdy Ing. Jan Jón Seminář Mzdy 2016 Ing. Jan Jón 15. ledna 2016 Sazby daně z příjmů, slevy na dani, daňové zvýhodnění v roce 2015 a v roce 2016 2015 2016 sazba daně (roční) ( 16) 15% 15% solidární daň se sazbou 7% 7% (z

Více

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění

Více

PROBLEMATIKA ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 2013

PROBLEMATIKA ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 2013 ~ 1 ~ PROBLEMATIKA ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 2013 I. část - Základní právní předpisy U problematiky zdravotního pojištění jsou rozhodující dva závazné právní předpisy, které zásadně ovlivňují provádění zdravotního

Více

VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY

VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY dílčí podklad ke studiu ak. rok 2009/2010 ZABEZPEČENÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE - VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Znaky programu: jednotný účel: plně nebo částečně hrazená zdravotní

Více

I. pilíř důchodové reformy

I. pilíř důchodové reformy I. pilíř důchodové reformy KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU KROK ZA KROKEM (CZ.1.07/1.3.43/02.0008) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Důchody Základním

Více

14/2005 Sb. VYHLÁŠKA

14/2005 Sb. VYHLÁŠKA 14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004 o předškolním vzdělávání Změna: 43/2006 Sb. Změna: 214/2012 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 23 odst. 3, 35 odst. 2 a 123 odst.

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Legislativa 2008. Změny od 1.1.2008

Legislativa 2008. Změny od 1.1.2008 Legislativa 2008 Zde jsou uvedeny změny nejdůležitějších zákonů a předpisů s vlivem na mzdovou agendu. Platnost změn je od 1.1.2008 (pokud není uvedeno jinak). V závorkách jsou hodnoty platné do 31.12.2007

Více

Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz DPP, DPČ. Začínáte? Příručka pražského podnikatele

Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz DPP, DPČ. Začínáte? Příručka pražského podnikatele Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz DPP, DPČ Začínáte? Příručka pražského podnikatele 1. Dohoda o provedení práce (DPP) Dohoda o provedení práce

Více

Ekonomika Sociální zabezpečení. Ing. Ježková Eva

Ekonomika Sociální zabezpečení. Ing. Ježková Eva Ekonomika Sociální zabezpečení Ing. Ježková Eva Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..

Více

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Důsledky nálezu Ústavního soudu (č. 166/2008 Sb.) Ústavního soudu v nemocenském pojištění Petr Nečas místopředseda vlády ministr Květen práce 2008

Více

Zákon o důchodovém pojištění

Zákon o důchodovém pojištění Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 155/1995 Sb Zákon o důchodovém pojištění Ve znění: 261/2007 Znění platné od 1.1.2008 do 31.12.2008 Zákon o důchodovém pojištění ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Více

163/1998 Sb. ZÁKON. ze dne 11. června 1998,

163/1998 Sb. ZÁKON. ze dne 11. června 1998, 163/1998 Sb. ZÁKON ze dne 11. června 1998, kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl.I Zákon č. 133/1985

Více

Zákon o dani z příjmu sazby daně, nezdanitelné a odpočitatelné položky, sleva na dani

Zákon o dani z příjmu sazby daně, nezdanitelné a odpočitatelné položky, sleva na dani Zákon o dani z příjmu sazby daně, nezdanitelné a odpočitatelné položky, sleva na dani ANOTACE 1. Zákon o dani z příjmu sazba, nezdanitelné a odpočitatelné položky, slevy na dani 2. Autor Mgr. Vladimír

Více

14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004

14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004 14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004 o předškolním vzdělávání Změna: 43/2006 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 23 odst. 3, 35 odst. 2 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004

Více

Výpočet neinvestičních nákladů na dítě se provede podle přílohy č. 1 tohoto pokynu.

Výpočet neinvestičních nákladů na dítě se provede podle přílohy č. 1 tohoto pokynu. Škola Čakovičky Pokyn ředitele mateřské školy ke stanovení úplaty za předškolní vzdělávání Účinnost od: 1.9. 2015 Tento pokyn vychází z: - 123 odst. 2 a odst. 4, školského zákona a dále podle - 6 vyhlášky

Více

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 19. Zdravotní pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 19. Zdravotní pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 19. Zdravotní pojištění v ČR Mgr. Zuzana Válková CO JE ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ (ZP) A K ČEMU SLOUŽÍ? Zdravotní pojištění je povinné pro každého občana České republiky.

Více

Daň z příjmu fyzických osob

Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu fyzických osob Legislativa Daň z příjmů fyzických osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v aktuálním znění Poplatníci daně - fyzické osoby Každý, kdo má na území ČR trvalé

Více

Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 32 Mzdový předpis

Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 32 Mzdový předpis Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 32 Mzdový předpis Příloha č.1 Tarifní stupnice Příloha č.2 Prémie za splnění prémiových úkolů 2014 Úvodní

Více

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Reforma přímých daní a odvodů III. pilíř daňové reformy Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Cíle daňové reformy Jednoduchý a přehledný systém Dlouhodobá stabilita bez nesystémových zásahů

Více

Vysoká škola ekonomická v Praze. Diplomová práce. 2006 Veronika Černocká

Vysoká škola ekonomická v Praze. Diplomová práce. 2006 Veronika Černocká Vysoká škola ekonomická v Praze Diplomová práce 2006 Veronika Černocká Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Obor: Finance Název diplomové práce: Výběr a přerozdělování příspěvků

Více

PRAKTICKÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI PERSONALISTIKY

PRAKTICKÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI PERSONALISTIKY KRAJSKÝ ÚŘAD PARDUBICKÉHO KRAJE PRAKTICKÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI PERSONALISTIKY Marie Kučerová TÉMATA: Platy od 1. 11. 2014 Příplatek za vedení Odměny dle 224 ZP Minimální

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV.

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Obsah Teoretická část... 3 Pojmy... 3 Dávky... 4 Správa... 5 Doporučení... 5 Praktická část... 6 2 Teoretická část nemocenské pojištění upraveno zákonem

Více

snahou zaměstnavatele je udržet si schopné zaměstnance motivace mzdou je sice účinná, ale je drahá jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance můžeme

snahou zaměstnavatele je udržet si schopné zaměstnance motivace mzdou je sice účinná, ale je drahá jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance můžeme Zaměstnanecké benefity - obecné principy RNDr. Ivan BRYCHTA snahou zaměstnavatele je udržet si schopné zaměstnance motivace mzdou je sice účinná, ale je drahá jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance

Více

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR Mgr. Zuzana Válková CO JE SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ (SP) A K ČEMU SLOUŽÍ? Sociální pojištění (na rozdíl od zdravotního pojištění) není pro

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KRÁSNÁ LÍPA, příspěvková organizace se sídlem Školní 558/10, Krásná Lípa

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KRÁSNÁ LÍPA, příspěvková organizace se sídlem Školní 558/10, Krásná Lípa ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KRÁSNÁ LÍPA, příspěvková organizace se sídlem Školní 558/10, Krásná Lípa ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část 29 SMĚRNICE KE STANOVENÍ ÚPLATY ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Obsah: 1. Předmět

Více

Změny nemocenského pojištění od 1. 1. 2012 interní sdělení

Změny nemocenského pojištění od 1. 1. 2012 interní sdělení Předsedům VZO Změny nemocenského pojištění od 1. 1. 2012 interní sdělení Vážené kolegyně, vážení kolegové, posíláme stanovisko Legislativní rady Českomoravské konfederace odborových svazů k některým změnám

Více

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením 1. Co je dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost je nezaměstnanost je taková, která trvá déle než jeden rok. Tak je statisticky

Více

Finanční právo. 3. seminář 1. listopadu 2013

Finanční právo. 3. seminář 1. listopadu 2013 Finanční právo 3. seminář 1. listopadu 2013 Daň z příjmů fyzických osob Zákon o daních z příjmů Daně z příjmů fyzických osob a právnických osob jsou upraveny zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Více

Zákon o životním minimu

Zákon o životním minimu Zákon o životním minimu Zákon ze dne 29.října 1991 č.463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění zákona č.10/1993 Sb., zákona č.84/1993 Sb., zákona č.118/1995 Sb., zákona č.289/1997 Sb., zákona č.492/2000

Více

589/1992 Sb. ZÁKON. České národní rady

589/1992 Sb. ZÁKON. České národní rady Systém ASPI - stav k 2.7.2014 do částky 51/2014 Sb. a 14/2014 Sb.m.s. 589/1992 Sb. - o pojistném na sociální zabezpečení - poslední stav textu nabývá účinnost až od 1. 1.2015 589/1992 Sb. ZÁKON České národní

Více

Seminář Mzdy 2015. Ing. Jan Jón. 16. ledna 2015

Seminář Mzdy 2015. Ing. Jan Jón. 16. ledna 2015 Seminář Mzdy 2015 Ing. Jan Jón 16. ledna 2015 Sazby daně z příjmů, slevy na dani, daňové zvýhodnění v roce 2014 a v roce 2015 2014 2015 sazba daně (roční) ( 16) 15% 15% solidární daň se sazbou 7% 7% (z

Více

Souběhy účastí na sociálním pojištění

Souběhy účastí na sociálním pojištění Souběhy účastí na sociálním pojištění Souběh dvojí: osoba má dvojí status, tj. je současně v postavení: (1) zaměstnance + státního pojištěnce (pracující důchodce, pracující student ) (2) OSVČ + státního

Více

Seminář Mzdy 2014. Ing. Jan Jón. 16. ledna 2014

Seminář Mzdy 2014. Ing. Jan Jón. 16. ledna 2014 Seminář Mzdy 2014 Ing. Jan Jón 16. ledna 2014 Sazby daně z příjmů, slevy na dani, daňové zvýhodnění v roce 2013 a v roce 2014 2013 2014 sazba daně (roční) ( 16) 15% 15% solidární daň se sazbou 7% 7% (z

Více

Zpracoval: Magion Praha s.r.o., květen 2012 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

Zpracoval: Magion Praha s.r.o., květen 2012 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI PODNIKÁNÍ V INVALIDNÍM DŮCHODU Studijní materiál pro účastníky kurzu Začínající podnikatel pořádaného o. s. Okamžik. Tento kurz je financován z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Praha-Adaptabilita.

Více

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Důchodové pojištění. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Důchodové pojištění. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz Právní úprava: zákon č. 155/1995 Sb., zákon o důchodovém pojištění prováděcí předpisy (zvláštní úprava např. pro horníky,

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 1 4 4 Edice Úãetnictví a danû

Více

ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Základní škola a mateřská škola Všetaty okres Mělník, příspěvková organizace ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.: ZŠMŠV/ 1 /2013 Vypracoval: Schválil: Spisový znak A. 1. Skartační znak Jelena Darášová,

Více

Poplatníci pojistného

Poplatníci pojistného ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 10/1993 Sb., č. 160/1993

Více

2005/14 SB. VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 14/2005 VE ZNĚNÍ 43/2006 VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ

2005/14 SB. VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 14/2005 VE ZNĚNÍ 43/2006 VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 2005/14 SB. VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 14/2005 VE ZNĚNÍ 43/2006 VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 23 odst. 3, 35 odst. 2 a 123 odst. 5

Více

Úplata za předškolní vzdělávání

Úplata za předškolní vzdělávání Příloha č. 4 Základní škola a mateřská škola Dolní Bojanovice, okres Hodonín, příspěvková organizace Směrnice č. 14/2008 Úplata za předškolní vzdělávání Obecná ustanovení Na základě 123 odst. (4) zákona

Více

Pokyny k vyplnění Oznámení o zahájení (opětovném zahájení) samostatné výdělečné činnosti

Pokyny k vyplnění Oznámení o zahájení (opětovném zahájení) samostatné výdělečné činnosti Pokyny k vyplnění Oznámení o zahájení (opětovném zahájení) samostatné výdělečné činnosti K oddílu 1 Identifikace osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) 1. 3. Titul, Jméno, Příjmení vyplňte Vaše jméno,

Více

Základní škola a Mateřská škola Česká Lípa, Jižní 1903, příspěvková organizace ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Základní škola a Mateřská škola Česká Lípa, Jižní 1903, příspěvková organizace ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Základní škola a Mateřská škola Česká Lípa, Jižní 1903, příspěvková organizace ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č. j.: ZSJ /2014 Vypracoval: Pedagogická rada projednala dne: 30. 6. 2014 Směrnice nabývá

Více

Základní škola a Mateřská škola Kunín, okres Nový Jičín, příspěvková organizace Směrnice o úplatě za předškolní vzdělávání Obecná ustanovení

Základní škola a Mateřská škola Kunín, okres Nový Jičín, příspěvková organizace Směrnice o úplatě za předškolní vzdělávání Obecná ustanovení Základní škola a Mateřská škola Kunín, okres Nový Jičín, příspěvková organizace Směrnice o úplatě za předškolní vzdělávání Č. j. ZŠ 68/13 Spisový znak: A1 Skartační znak: A10 Vypracoval: Mgr. Renáta Sztefková

Více

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) I. pilíř SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) Dávky vyplácené z I. pilíře a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace

Více