Přírodopis v očích žáků II. stupně základních škol

Transkript

1 Přírodopis v očích žáků II. stupně základních škol Hlavním cílem práce bylo zjistit postoje žáků druhého stupně základních škol k vyučovacímu předmětu Tento cíl byl dále rozvíjen dílčími cíli: 1. zjistit vliv gender na postoje 2. zjistit míru vlivu ročníku, který žáci navštěvují, na utváření postojů 3. objasnit míru ovlivnění postojů bydlištěm žáků Na základě cílů práce byly stanoveny výzkumné otázky: 1. Jaký vliv má na postoje k přírodopisu gender? 2. V jaké míře ovlivňuje ročník, který žáci navštěvují, postoje k přírodopisu? 3. Jak působí bydliště na postoje žáků k přírodopisu? Hypotézy v této práci byly stanoveny na základě předvýzkumu a navazují na výzkumné otázky: 1. Dívky mají pozitivnější postoje k přírodopisu než chlapci. 2. Čím nižší ročník žáci navštěvují, tím pozitivnější zaujímají postoje k 3. Žáci z města mají pozitivnější postoje k přírodopisu oproti žákům z venkova. Proměnné Postoje závislá, intervalová Gender, ročník, bydliště nezávislá, nominální Respondenti Respondenty budou žáci II. stupně základních škol o minimálním počtu 200. Jejich výběr bude náhodný, v případě nutnosti dostupný. Výzkumný nástroj Jako výzkumný nástroj byl použit dotazník ověřený v předvýzkumu. Tento dotazník byl na základě analýzy dat upraven. První část dotazníku obsahovala demografické položky: gender, třída, bydliště a oblíbený předmět. Dále dotazník obsahoval postojovou část tvořenou 5-

2 stupňovými položkami Likertova typu, které byly formulované v pozitivním (18 položek) i negativním (13 položek) smyslu. Výzkumný nástroj obsahoval 31 položek rozdělených do 4 skupin. Analýza získaných dat Výzkumný nástroj byl administrován na pět základních škol (tři ve městě a dvě na venkově). Dotazník byl žákům rozdán autorkou práce v případě městských škol, na venkovských školách dotazník zadávali příslušní vyučující, kteří byli poučeni o tom, jak s výzkumným nástrojem zacházet. Všichni žáci byli upozorněni na anonymitu dotazníku. Žáci měli na vyplnění dotazníku neomezený čas, doba potřebná na vyplnění dotazníku se pohybovala v rozmezí minut. Pro analýzu dat byly demografické položky zvoleny jako nezávislé proměnné. Jako závislá proměnná byla určena postojová část výzkumného nástroje. Za účelem kvantitativního vyhodnocování výzkumného nástroje byly jednotlivé položky překódovány do číselné podoby. Pozitivně formulované položky byly kvantifikovány od 1 ( ) po 5 ( ). Negativně formulované položky byly překódovány opačně. Nízké skóre pak znamenalo negativní postoj a vysoké skóre pozitivní postoj. Neutrální postoj indikovalo skóre <2,75; 3,25>. Spolehlivost výzkumného nástroje byla zjišťována pomocí Cronbachovo alfa Jak bylo zmíněno výše výzkumný nástroj byl rozdělen do 4 dimenzí.první dimenzi tvořilo 15 položek (1, 2, 5, 8, 9, 10, 19, 22, 26, 29, 30, 31, 33, 35 a 38) a nesla název Přírodopis jako vyučovací předmět. Příkladem je položka Přírodopis mám raději než ostatní předměty.. Druhá dimenze obsahovala celkem 9 položek (11, 12, 17, 18, 23, 24, 25, 28 a 36) a nazývala se Neformální vzdělávání. Ukázkovou položkou je Rád chodím do přírody sbírat houby.. Celkem 4 položky (4, 13, 16 a 32) byly zahrnuty do třetí dimenze Náročnost. Ukázkou je položka Na hodinách přírodopisu jsem pod neustálým napětím.. Čtvrtý okruh s názvem Zájem zahrnoval 3 položky (14, 21 a 37). Příkladem je položka Práce s živým materiálem na hodinách je velmi zajímavá.. Do analýzy dat nebylo zahrnuto 8 položek (3, 6, 7, 15, 20, 27, 34 a 39).

3 Na zjišťování statisticky významných rozdílů mezi skupinami nezávislých proměnných byly použity testy induktivní statistiky. Konkrétně pro výpočet byla použita analýza rozptylu (ANOVA), kde demografické položky plnily úlohu nezávislé proměnné a skóre z postojové části bylo určené jako závislá proměnná. Na zjišťování rozdílů u nezávislých proměnných, které obsahovaly více než dvě skupiny (třída, oblíbený předmět), byl dále použit post-hoc test (Fisherův LSD) na rozdíl od proměnných, které obsahovaly jen dvě položky (bydliště, gender), kde nebylo nutno použít post-hoc testy. Na výpočet byly použity programy Microsoft Office Excel a Statistica 10. Vztahy mezi jednotlivými dimenzemi byly měřeny za použití Pearsonova korelačního koeficientu. Validita výzkumného nástroje byla zajišťována realizací předvýzkumu, kde byly jednotlivé položky konzultovány s odborníky na tvorbu dotazníků a didaktiky biologie. Validitu výzkumného nástroje potvrzuje i faktorová analýza. Další způsob, kterým byla zajišťována validita, byla inspirace již vytvořenými výzkumnými nástroji (Prokop, Tuncer & Chudá 2007; Usak & kol. 2009).

4 Dotazník, který držíte v rukou, bude sloužit pro výzkumné účely a je anonymní. Cílem je zjistit Vaše postoje k vyučovacímu předmětu přírodopis. Bydliště: vesnice město Pohlaví: chlapec dívka Třída: Věk: Můj nejoblíbenější předmět je: Přírodopis je zajímavější než ostatní předměty. 2. Přírodopis mám raději než ostatní předměty. 3. Přírodopis může být nápomocný při hledání léku proti nemocem jako např. rakovina. 4. Přírodopis je velmi málo užitečný pro společnost. 5. Nemám rád hodiny 6. Měli bychom věřit všemu, co nám řeknou přírodovědci. 7. Přírodopis snižuje moje porozumění přírodě. 8. Rád bych měl hodiny přírodopisu co nejčastěji. 9. Na hodinách přírodopisu se nudím.

5 10. Rád bych učil přírodopis, když vystuduji. 11. Rád bych dělal pokusy týkající se přírodopisu doma. 12. Rád bych se staral o zvířata na farmě. 13. Hodiny přírodopisu jsou pro mě náročné. 14. Na hodinách přírodopisu používáme mnoho zajímavých pomůcek. 15. Učitel nám vysvětluje učivo přírodopisu velmi zajímavě. 16. Musím se velmi snažit, abych pochopil učivo 17. Rád sbírám různé kameny. 18. Rád bych věděl, jak se vyrábí mléčné produkty, jako je např. sýr. 19. Těším se na hodiny 20. Baví mě dělat přírodopisné experimenty. 21. Práce s živým materiálem na hodinách je velmi zajímavá.

6 22. Nemám rád našeho učitele 23. Rád sleduji přírodopisné filmy v televizi. 24. Návštěva muzea patří mezi mé oblíbené činnosti. 25. Rád chodím do ZOO. 26. Přírodopis mně zajímá jen kvůli našemu učiteli 27. Přírodopisné experimenty mi pomáhají při rozvoji mých schopností. 28. Rád chodím do přírody sbírat houby. 29. Přírodopis je mi cizí. 30. Nemám rád čtení přírodovědných knih. 31. Hodiny přírodopisu jsou pro mě zábavné. 32. Na hodinách přírodopisu jsem pod neustálým napětím. 33. Když slyším slovo přírodopis, mám pocit odporu.

7 34. Při pokusech se cítím nervózní. 35. Nenávidím hodiny 36. Vědomosti o přírodě jsou důležité pro porozumění jiným předmětům. 37. Na hodinách přírodopisu nepoužíváme žádné pomůcky. 38. Přírodopis je zbytečný předmět. 39. V hodinách přírodopisu se vždy dozvím zajímavé věci.