Technicko ekonomická analýza souasného stavu a navržení opatení pi nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Technicko ekonomická analýza souasného stavu a navržení opatení pi nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO)"

Transkript

1 Technicko ekonomická analýza souasného stavu a navržení opatení pi nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO) Praha, prosinec /1

2 OSNOVA 1. Souasné ekonomické nástroje pro oblast nakládání s BRKO ve vztahu k plnní cíl a opatení stanovených v POH R a zhodnocení jejich úinnosti3 2 Návrh ekonomických nástroj pro splnní cíl stanovených v POH R v oblasti nakládání s BRKO Návrh možných ekonomických nástroj k plnní cíl POH R Závr Zhodnocení vztahu ekonomických nástroj k dalším souasným a navrhovaným nástrojm tzn. administrativním, dobrovolným apod. v oblasti nakládání s BRO Výhody a nevýhody ekonomických a administrativních nástroj Administrativní a ostatní nástroje Závr /2

3 1. Souasné ekonomické nástroje pro oblast nakládání s BRKO ve vztahu k plnní cíl a opatení stanovených v POH R a zhodnocení jejich úinnosti Z pohledu dopadu nástroj obecn v odpadovém hospodáství na chování subjekt na trhu je možné ekonomické nástroje rozdlit na nástroje pozitivní a negativní stimulace. Nástroje pozitivní stimulace psobí ve smru motivace k uritému typu chování prostednictvím konkrétních plateb i zvýhodnní (nap. subvence, daová zvýhodnní, povinná finanní rezerva apod.). Nástroje pozitivní stimulace pedstavují píspvek k nákladm na zamezení škod na životním prostedí (neboli náklady, které jsou vynakládané subjekty na odstranní i zmírnní píin vzniku škod na životním prostedí) a snižují reálnou hodnotu náklad spojenou s pozitivním vlivem na životní prostedí (nebo snížení negativního vlivu). Z hlediska ekonomické teorie se jedná o podporu vzniku pozitivních externalit 1. Nástroje negativní stimulace se snaží zamezit uritému typu chování subjekt na trhu prostednictvím finanních trest. Z hlediska ekonomické teorie se jedná o zamezení vzniku negativních externalit 2, kdy nutí zneišovatele zahrnout do svých náklad i další (spoleenské) náklady. Na základ pedchozích definic je možné ekonomické nástroje v odpadovém hospodáství rozdlit do následujících skupin: preventivní nástroje nápravné nástroje pozitivní stimulace negativní stimulace pozitivní stimulace negativní stimulace (1) podpory, subvence rozšíená (3) ceny * (5) dan a poplatky * a výhodné pjky * odpovdnost výrobce (2) daová cla * (4) povinná finanní náhrada škody zvýhodnní * rezerva * obchodovatelná (6) pokuty a sankce * povolení zálohy pojištní (1) Podpory, subvence a výhodné pjky Podpory jsou platby na krytí jednorázových investiních náklad pro realizaci ekologických opatení. Subvence jsou zpravidla trvalé platby na ástenou úhradu náklad spojenou s poskytováním služeb. Výhodné pjky pedstavují zapjení penžních prostedk za výhodnjších než bžných komerních podmínek. Tyto pjky jsou poskytovány institucemi veejné správy a jsou charakteristické nižšími úrokovými sazbami, delší dobou splatnosti, širší úelovostí apod. Jedná se nap. o zdroje Evropské investiní 1 pozitivní externalita je definovaná jako dsledek chování uritého subjektu (spoteba i výroba), jež pináší užitky jiným subjektm, aniž by tito za vzniklé užitky platili. 2 negativní externalita je definována jako dsledek chování uritého subjektu (spoteba i výroba), jež pináší náklady jiným subjektm, aniž by tito subjekty byly za vzniklé náklady kompenzováni. 3/3

4 banky, která umožnila vlád R erpat výhodný úvr v souvislosti s problematikou povodní. Tyto zdroje jsou dále žadatelm poskytovány bezúron. Úroky jsou hrazeny ze státního rozpotu R. Podpory, subvence i výhodné pjky jsou poskytovány v souladu s principem úelovosti, tedy v rámci výbrových ízení na pedem stanovené priority politiky životního prostedí. Jsou spíše doplujícím nástrojem ekologické politiky. Slouží k podpoe nových technologií, vdy a výzkumu, vzdlávání apod. Podpory a subvence je možné obecn zaadit do nástroj, které souvisí s existencí veejných zdroj financování. Podstatou subvencí a podpor je, že sníží náklady zneišovatele na dosažení stanoveného cíle pispívajícímu ke zlepšení životního prostedí nap. instalace nové istší technologie. Jejich efekt je však pouze doasný, asto již nestimulují k dalšímu zlepšení situace. V ad pípad je subvence chápána jako odmna za omezení negativní externality. Souasné tendence smují od podpor nápravných k podporám preventivním (od podpory technologie na ešení již vzniklého odpadu k podpoe technologií, jež budou vzniku odpad pedcházet). Hlavním ekonomických argumentem proti subvencím a dotacím je nízká efektivnost a alokaní dopady vynakládaných prostedk z veejných zdroj. Dotace psobí selektivn a narušují fungování cenového mechanismu a zásadu rovných podmínek v soutži, kdy subvence zvýhoduje jeden ekonomický subjekt proti druhému, který není píjemcem subvence. V eské republice jsou podpory z veejných prostedk (prostedky státního rozpotu, vetn prostedk splatných a neuhrazených, prostedky státních finanních aktiv, státních fond, Fondu národního majetku R, veejného zdravotního pojištní, eské národní banky sloužící bezpenému fungování a úelnému rozvoji bankovního systému, prostedky rozpot územních samosprávných celk, prostedky právnických osob vlastnných státem pln nebo v míe, která mu v nich umožuje vykonávat pímou nebo nepímou kontrolu, pokud jsou tyto prostedky používány zpsobem neodpovídajícím principm trhu, pedevším principu dosažení nejvyšší míry zisku, anebo prostedky vyplývající z poskytnuté výhody) omezeny zákonem. 59/2000 Sb., o veejné podpoe a zákonem. 248/2000 Sb., o podpoe regionálního rozvoje. Úinnost nástroje pi plnní cíl definovaných v POH R je závislá na efektivnosti vynakládání prostedk z veejných zdroj na konkrétní akce v oblasti nakládání s odpady (nap. se jedná o podporu aktivit, jež vedou k realizaci investiních akcí souvisejících s budováním zaízení na využívání i recyklaci odpad, rekultivaci skládek apod.). V této souvislosti je však nutné zdraznit, že realizaci investiní akce (nap. výstavby recyklaní linky) musí pedcházet podrobná analýza trhu a tržních píležitostí, aby nedošlo k tomu, že nebude zajištn odbyt produktu procesu využívání, ímž by došlo k znehodnocení celé aktivity veejné podpory. Úinnost nástroje Dopad na zlepšení životního prostedí závisí na vybraných prioritách, zpsobech vedení výbrových ízení, dále na asovém horizontu financování urité priority a objemu veejných prostedk, které jsou na tuto prioritu k dispozici. Podpora psobí proti principu zneišovatel platí, protože píjemcem podpory jsou asto zneišovatelé. Podstatou tohoto nástroje je skutenost, že podpory snižují žadatelm náklady na zavádní nových technologií, asanace škod, obecn na innosti, které snižují negativní vliv na životní prostedí. Obecn je úinnost dotací nízká a u asov omezených program doasná. Analýzy efektivnosti erpání veejných zdroj ukazují, že podpory dosahují daného cíle neefektivn 4/4

5 nebo dokonce jsou spojeny s nežádoucími ekonomickými dopady, jelikož zvýhodují subjekty, které prostedk dosáhly oproti ostatním úastníkm na trhu. Podpory by proto mly být používány spíše v pípadech podpory pozitivních externalit. Z ekonomického hlediska nelze používání podpor doporuit. Podpory, subvence a pjky jsou spíše doplujícím nástrojem ekologické politiky. Slouží k podpoe nových technologií, vdy a výzkumu, vzdlávání apod. Fungování nástroje nemá systémové základy, a proto lze pedpokládat, že pozitivní dopady na sledované cíle budou pouze doasné. 1. Podpory ze Státního fondu životního prostedí eské republiky Dležitým ekonomickým nástrojem stimulujícím realizaci environmentálních opatení je Státní fond životního prostedí R (SFŽP R). Finanní prostedky ze SFŽP R na investiní a neinvestiní projekty jsou poskytovány ve form pímé podpory (dotace, pjka) nebo nepímo (píspvek na úhradu úrok z úvru) v rámci vyhlašovaných program, které jsou vymezeny technickými ekonomickými a ekologickými podmínkami. Pi projednávání žádosti o podporu je rozhodující míra snížení negativního vlivu na životní prostedí, Státní politika životního prostedí, Národní program pípravy R na vstup do EU, efektivnost vynaložených prostedk, regionální hodnocení, projektová a investiní pipravenost. V souasnosti jsou pro odpadové hospodáství SFŽP R vyhlašovány: program podpory na sanace a rekultivace starých skládek, program na podporu využití a odstranní odpad a program na podporu zpracování plán odpadového hospodáství kraj. V letech bylo SFŽP R posouzeno tém 400 žádostí. Celkové náklady na realizaci podporovaných aktivit inily celkem více než 5 mld. K, z toho celková podpora byla tvoena dotacemi a pjkami SFŽP R a inila v rámci složky odpadové hospodáství 2,127 mil. K. Nap. program 4.2 SFŽP na podporu využití a zneškodnní odpad budováním a provozováním kompostárny. Investoi kompostáren mohou získat až 80% podporu investiních náklad, z toho obce a neziskové organizace až 40% finanní dotaci investiních náklad. Z hlediska své povahy se jedná o preventivní nástroj pozitivní stimulace a s jeho aplikací jsou spojeny náklady na nap. personální zajištní agendy (organizace výbrových ízení, registrace, komunikace), výbr a vyhlášení výsledk, správu finanních tok apod. Podstatou tohoto nástroje je skutenost, že sníží náklady zneišovatele na dosažení stanoveného cíle pispívajícímu ke zlepšení životního prostedí nap. instalace nové istší technologie, zaízení na využívání odpad apod. 2. Podpory a dotace z veejných rozpot Pro aplikaci tohoto nástroje jsou rozhodující následující zákonné úpravy: zákon. 130/2002 Sb., o podpoe výzkumu a vývoje z veejných prostedk a o zmn nkterých zákon, zákon. 59/2000 Sb., o veejné podpoe, zákon. 199/1994 Sb., o zadávání veejných zakázek. Podpory z veejných rozpot jsou poskytovány na pedem stanovené úely, subjekt žádající o podporu musí splnit požadavky dané legislativou. K financování vtších investic ve veejném sektoru mže být využito i prostedk strukturálních fond EU pedvstupní fondy - PHARE, ISPA; povstupní Strukturální fondy, Kohezní fond, které jsou hlavním mechanismem EU pro poskytování pomoci pi investicích potebných k dosažení kompatibility v kandidátských zemích. Z hlediska své povahy se jedná o nápravný nástroj pozitivní stimulace, s jehož aplikací jsou spojeny náklady na státní rozpoet a rozpoty píslušných orgán veejné správy. 5/5

6 Dalšími možnými zdroji financování tohoto nástroje jsou zejména soukromé zdroje jako Podprný a garanní rolnický a lesnický fond, a.s., eskomoravská záruní a rozvojová banka, a.s. apod., dále státní rozpoet a další zdroje z rozpotu Evropské unie. (2) Daová zvýhodnní Daová zvýhodnní pedstavují úlevy z existujících daní pro konkrétní subjekty, pedmt innosti, pípadn asovou nebo místní píslušnost. Jsou pesn definovány v píslušných zákonech, zohledujících nejastji sociální, investiní a ekologické zámry hospodáské politiky. V rámci ekologických daových zvýhodnní dochází ke stimulaci inností šetrných k životnímu prostedí pomocí jejich vyjmutí z pedmtu zdanní nebo stanovení nižší sazeb. Kvantifikace efekt jednotlivých environmentálních daových zvýhodnní v rámci eské daové soustavy nebyla dosud zpracována. Nástroj má pedevším doplkovou funkci. V kombinaci s dotaními tituly nebo administrativními nástroji mže významn napomoci výsledné zmn chování. Jinou formou daového zvýhodnní jsou oditatelné položky od základu dan, které jsou definovány pesnou ástkou na msíc i rok, nap. možnost odeíst si 15 % ze vstupní ceny zaízení pro ištní a úpravu vod nebo ze vstupní ceny tídících a úpravárenských zaízení na zhodnocení druhotné suroviny ( 34 zákona o daních z píjm) podrobnji viz dále. Nízká úinnost daových zvýhodnní proto vyplývá pedevším ze skutenosti, že se jedná o ádov nižší ástky, než je tomu u dotací a dalších ekonomických nástroj. Daová zvýhodnní lze používat jako doplkový nástroj pro dosahování environmentálních cíl. Pi jejich konstrukci je však dležité zohlednit dodatené administrativní náklady, protože každá daová úleva iní systém výbru a správy dan složitjším, ímž smuje proti prioritám fiskální funkce daní (jednoduchost, transparentnost, nízké náklady výbru). V dlouhodobém horizontu je vhodné rovnž poítat s nutností akceptace harmonizaních tendencí na úrovni EU, nap. snaze o vytvoení jednotné sazby DPH apod. Z hlediska své povahy se jedná o preventivní nástroj pozitivní stimulace. 1. Daová zvýhodnní da z píjm. Legislativním základem tohoto nástroje je zákon. 586/1990 Sb., o daních z píjm. Daová zvýhodnní podle tohoto zákona pedstavují úlevy z existujících daní pro konkrétní subjekty fyzické a právnické osoby, a pro pedmt zdanní. V rámci ekologických daových zvýhodnní dochází ke stimulaci inností šetrných k životnímu prostedí pomocí jejich osvobození od dan, vyjmutí z pedmtu zdanní i stanovení nižší sazby. Až do konce roku 2003 se jedná o osvobození od dan z píjm fyzických a právnických osob z provozu zaízení na výrobu a energetické využití bioplynu a devoplynu, zaízení na jiné zpsoby výroby elektiny nebo tepla z biomasy, zaízení na výrobu biologicky rozložitelných látek stanovených zvláštním pedpisem, a to v kalendáním roce, v nmž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostedn následujících pti letech, oditatelnou položkou od základu dan 15 % vstupní ceny tídících a úpravárenských zaízení na zhodnocení druhotných surovin. Za první uvedení do provozu se považují i pípady, kdy zaízení byla rekonstruována, pokud píjmy z provozu tchto zaízení nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se neperušuje ani v pípad odstávky v dsledku technického zhodnocení nebo oprav a udržování. 6/6

7 V pípad právnických osob pedmtem dan nejsou píjmy z vlastní innosti Správy úložiš radioaktivních odpad s výjimkou píjm podléhajících zvláštní sazb dan vybíraných srážkou. Úinnost nástroje Kvantifikace efekt jednotlivých environmentálních daových zvýhodnní v rámci eské daové soustavy nebyla dosud zpracována. Nástroj má pedevším doplkovou funkci. V kombinaci s dotaními tituly nebo administrativními nástroji mže významn napomoci výsledné zmn chování. Daová zvýhodnní pedstavují ekonomický stimul pro zneišovatele ve prospch technologií šetrných k životnímu prostedí, který je realizován prostednictvím nižších náklad na poízení investice a nižších náklad na zamezení zneištní životního prostedí v dalších letech (emise, odpady, odpadní vody). Tento stimul sám o sob není asto natolik významný, aby motivoval podnikatelské subjekty ke zmn technologie. Nástroj jako takový pedstavuje efektivnjší variantu poskytnutí (ponechání) dodatených penžních prostedk na podporu konkrétní innosti, než je tomu nap. u dotací a subvencí, u kterých dochází nejprve k výbru a potom k rozdlování veejných prostedk. 2. Daová zvýhodnní da z nemovitosti. Legislativním základem tohoto nástroje je zákon. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti. Daová zvýhodnní podle tohoto zákona pedstavují osvobození od dan z pozemk a staveb. Od dan ze staveb jsou osvobozeny stavby sloužící výlun k úelm zlepšení stavu životního prostedí stanovené vyhláškou ministerstva financí eské republiky v dohod s ministerstvem životního prostedí eské republiky, stavby na dobu pti let od roku následujícího po provedení zmny spoívající ve zmn systému vytápní pechodem z pevných paliv na systém využívající obnovitelné energie solární, vtrné, geotermální, biomasy, anebo zmny spoívající ve snížení tepelné náronosti stavby stavebními úpravami, na které bylo vydáno stavební povolení. Zákonem o dani z nemovitosti jsou od dan osvobozeny stavby a pozemky k úprav odpad, pro tepelné, biologické, chemické a fyzikální odstraování odpad, pro skládky odpad, splující podmínky provozu stanovené legislativou. Úinnost nástroje Kvantifikace efekt jednotlivých environmentálních daových zvýhodnní v rámci eské daové soustavy nebyla dosud zpracována. Tento nástroj má pedevším doplkovou funkci. 3. Daová zvýhodnní - da z pidané hodnoty. Legislativním základem tohoto nástroje je zákon. 588/1992 Sb., o dani z pidané hodnoty. Podle zákona o dani z pidané hodnoty podléhají snížené sazb dan 5 % : devné piliny, zbytky a odpad, též aglomerované ve tvaru špalk, briket, pelet a podobných tvarech, vlákniny, papíry, kartony, lepenky a výrobky z nich, na které bylo poveným subjektem vydáno osvdení, že byly vyrobeny z více než 70 % z recyklovaného papíru nebo z jiných recyklovaných vláknitých surovin, celulozová tepelná izolace ze sbrového papíru, bionafta, bioplyn. Z environmentálního hlediska je draz kladen hlavn na ekologicky píznivé výrobky. Snížená sazba dan na výše uvedené výrobky je však k zrušena a pevedena do sazby 22%, ímž dojde ke ztrát zvýhodnní. 7/7

8 Úinnost nástroje Z povahy tohoto nástroje plyne, že jsou podporovány výrobky šetrné k životnímu prostedí, na jejichž výrobu byly vynaloženy vyšší náklady, než na substituní výrobky na trhu, jež pozitivní dsledky na životní prostedí nesledují. Sníženou sazbou dan tak dochází ke konkurennímu zvýhodnní výrobk s píznivými dopady na životní prostedí. Ztráta daového zvýhodnní bude mít za následek pokles konkurenní výhody tchto výrobk na trhu a následn k poklesu produkce tchto výrobk. Dosavadní zvýhodnní tchto výrobk tak bude dále možné jen v pípad technologických zlepšení výrobní technologie apod. Obecn však je možné íci, že aplikace tohoto nástroje v souasné dob má pouze podprnou funkci a konkrétní úinnost DPH na životní prostedí není sledována. (3) Cena Cena na neregulovaném trhu se utváí psobením protichdných zájm nabízejících a poptávajících v uritém ase a míst. Obma stranám poskytuje základní informaci o jejich postavení na trhu: nabízejícím o tom, zda jsou schopni obstát v konkurenci ostatních subjekt a prodat svj výrobek, poptávajícím o tom, kolik prostedk si musí obstarat pro uspokojení svých poteb. Na základ cen mohou ob strany sestavovat nákladové kalkulace a na základ získaných informací (faktor ovlivujících cenu) pedpovídat budoucí vývoj. Do tržní tvorby cen zasahují orgány státní správy rznými formami regulace na základ pesvdení, že cena generovaná trhem není celospoleensky akceptovatelná a neodpovídá sledovaným prioritám (kvalitnímu životnímu prostedí). Díky takovýmto zásahm však dochází ke zmn (deformaci) tržních signál, která se dále promítá do dalších oblastí mimo trh, který byl regulací postihnut. Všechny dsledky zavedené regulace nelze dopedu odhadnout. Environmentální pínos neregulovaných cen vychází z konceptu, že trh (nabídka) poskytuje lidem to, co skuten chtjí. V souvislosti s životním prostedím je však složité toto tvrzení explicitn prokázat. V souvislosti s odpady se diskutují environmentální výhody a nevýhody systému zpoplatnní Pay as you throw, který znamená zavedení poplatk za komunální odpady podle jejich skutené produkce. Regulace cen sleduje vždy konkrétní zámry subjektu, který regulaci uvalil, a pináší s sebou vedlejší efekty. Obecn platí, že jednou zavedená regulace je velmi tžko odbouratelná, a to i pi zmn priorit regulátor. Jako píklady souasných proti ekologických regulaních opatení lze uvést regulaci cen primárních surovin a energie, která sleduje priority v sociální oblasti a psobí tak proti snaze stabilizovat systémy pro recyklaci odpad a uinit je konkurenceschopnými. Výší ceny lze pímo ovlivovat chování jednotlivých tržních subjekt. Zvýšením ceny konkrétního produktu dochází zpravidla ke snížení poptávky po tomto produktu a omezení jeho výroby. Velikost reakce na zmnu ceny se nazývá elasticita poptávky a liší se podle míry nahraditelnosti sledovaného produktu. ím více substitut na trhu existuje, nebo ím je produkt mén potebný, tím vtší zmna poptávky je vyvolána teba i nepatrnou zmnou ceny. Z pozice regulujícího orgánu proto nemá smysl ovlivovat cenu komodit, jejichž elasticita poptávky je vysoká. Velikost cen primárních surovin vzhledem k druhotným surovinám výrazným zpsobem ovlivují další recyklaci a nakládání s odpady, tedy i primárními surovinami. Jestliže je cena primární suroviny nižší než cena druhotné suroviny, je upednostováno využívání primárních surovin, recyklace a využívání druhotných surovin je omezeno. Jestliže jsou ceny druhotných surovin nižší než ceny primárních surovin, 8/8

9 recyklace druhotných surovin je podpoena. Cena druhotné suroviny je ovlivována pedevším náklady na sbr, dopravními náklady, náklady zpracování, kvalitou suroviny, ale také využívanými nástroji, které mohou podpoit nebo zvýhodnit cenu druhotných surovin vi primárním surovinám. Krom pímé regulace cen (vcné usmrování, cenový strop aj.) mají na výši ceny zprostedkující vliv všechny ekonomické nástroje. Od pímé regulace cen se ve svt upouští, nejastji je uplatována v tzv. síových odvtvích (plyn, elektina, voda). Ceny jsou ovlivovány pevážn zprostedkovan prostednictvím ostatních ekonomických nástroj. Zvýšení ceny služby v odpadovém hospodáství má další negativní vlivy na životní prostedí vysoká cena služby (nap. tídní a následná recyklace) zpsobuje to, že je stále pvodci upednostováno skládkování. Je-li cena za uložení nap. nebezpeného odpadu na skládku nebo jeho pedání na jiný typ zaízení vysoká, vede to k hledání jiných cest, jak s tímto odpadem naložit cesty nelegální, tzn. vysoký potenciál pro zneištní ŽP. Cena rozhoduje ve vtšin výbrových ízeních pro odstranní odpad a pi všech veejných zakázkách. Podmínky tchto soutží jsou asto vyhlašovány tak, že poskytují široké možnosti úastníkm soutže, od vlastního zaazení deklarovaného materiálu dle Katalogu odpad po vlastní zvolený zpsob naložení s ním. Vyhlašovatel asto ani smluvn nezavazuje vítze, jak se má pi nakládání s odpadem postupovat. Vyhlašovatel také asto nezohleduje fakt, že legáln nelze za nabízenou cenu odpad odstranit (viz zákonem stanovené poplatky za uložení odpadu na skládku a povinná finanní rezerva). Nízká cena za skládkování nepodporuje jiné nakládání s odpady a tedy ani využívání. Z hlediska své povahy se jedná o nápravný nástroj pozitivní stimulace. Z hlediska plnní cíl definovaných v Plánu odpadového hospodáství je možné íci, že ceny pedstavují základní nástroj, jež ve svém dsledku významným zpsobem ovlivuje plnní tchto cíl. Úinnost nástroje Úinnost cen je vzhledem ke své povaze velmi vysoká. Ceny jsou základním kriteriem pro alokaci zdroj subjekt na trhu a pedstavují tedy dležitý aspekt pi rozhodování o realizaci opatení ve zpsobech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Ceny poskytují také dležité informace o situaci v odpadovém hospodáství jak v souasném období, tak v období budoucím. Na základ tchto informací jsou uinna rozhodnutí o realizaci investiních aktivit. Je tedy možné íci, že ceny (stejn jako v jiných oborech národního hospodáství) tvoí základ pro všechny aktivity subjekt v odpadovém hospodáství, jež jsou výsledkem interakce rozhodnutí rzných subjekt na trhu. V pípad, že ceny podléhají regulaci, pak ztrácí svou informaní hodnotu a mohou mít za následek kolaps systém nakládání s odpady. Píklad tohoto kolapsu je uveden výše v pípad regulace cen primárních surovin a jeho dsledku na možnosti využívání a recyklace odpadu. Doporuením v aplikaci tohoto nástroje je ponechání ceny psobení tržních sil bez pokus o regulaci. (4) Finanní rezerva na rekultivaci, zajištní pée o skládku a asanaci Úelem aplikace tohoto nástroje je vytvoit zdroje, jež budou využity po vzniku definované události v budoucím období. Touto událostí je rekultivace a asanace skládky po ukonení její životnosti. Tvorba finanní rezervy se zahrnuje do náklad provozovatele skládky a tvorba této rezervy je z úetního hlediska výdajem vynaloženým na dosažení, zajištní a udržení píjm. Tzn., že vynakládáním tchto prostedk provozovatel skládky 9/9

10 snižuje základ pro výpoet dan z píjmu. Penžní prostedky této rezervy se ukládají na zvláštní vázaný úet v bance a nesmjí být zahrnuty do konkurzní podstaty provozovatele skládky. Dispozice s útem je ode dne jeho zízení možná pouze se souhlasem krajského úadu píslušného podle umístní skládky. erpání prostedk finanní rezervy smí být provádno pouze se souhlasem píslušného krajského úadu na práce související s rekultivací, zajištním pée o skládku po skonení jejího provozu a asanací. Dobu trvání a podmínky pée o skládku po uzavení jejího provozu, rekultivaci a asanaci stanoví individuáln pro každou skládku píslušný krajský úad jako souást provozního ádu a tato doba nesmí být kratší než 30 let. Výše finanní rezervy je dána zákonem a iní 100 K za 1 tunu uloženého nebezpeného odpadu nebo komunálního odpadu, nebo 35 K za 1 tunu uloženého ostatního odpadu. Oproti nap. nástroji pojištní je tedy budoucí plnní v pípad tohoto nástroje jisté, nebo rezerva je vytváena pro konkrétní událost, pro konkrétní úel a o jejím použití rozhoduje souhlasem píslušný orgán, jímž je v tomto pípad kraj. Podrobnosti o tomto nástroji jsou uvedeny v zákona.185/2001 Sb. o odpadech. Z hlediska povahy tohoto nástroje se jedná o nápravný nástroj pozitivní stimulace a jeho aplikace dopadá zejména na provozovatele skládek. Aplikace tohoto nástroje je významným opatením zvyšujícím náklady provozovatele skládky na její provoz. Zvýšené náklady mže provozovatel promítnout do vyžadované ceny za ukládání odpadu na skládku, ímž bude zprostedkovan tlait na zvýšení náklad producent odpadu souvisejících s odstraováním odpadu. Producent odpadu mže tyto náklady promítnout do ceny finální produkce (ímž se ovšem vystavuje tlaku konkurenních výrobk) nebo bude realizovat opatení související se snížením produkce odpadu (nap. investicemi do technologií s nižším objemem produkovaných odpad). V pípad, že finanní rezervy a poplatky za ukládání odpadu na skládku pokrývají celkové náklady provozovatele skládky se zabezpeením skládky nejen v prbhu jejího provozu, ale i po ukonení provozu, pak mže tento nástroj významným zpsobem pispt k plnní cíl definovaných v POH R, a to zprostedkovaným psobením na náklady producent odpadu. Zvyšování náklad producent odpadu na jeho odstranní se odrazí v produkovaném množství odpadu. Konkrétn se jedná o plnní cíle opatení 3.1 na snižování mrné produkce odpad nezávisle na úrovni ekonomického rstu, maximální využívání odpad jako náhrady primárních pírodních zdroj a minimalizace negativních vliv na zdraví lidí a životní prostedí pi nakládání s odpady, dále plnní cíle opatení 3.7 snížit hmotnostní podíl odpad ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a cíle opatení 3.8 snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpad ukládaných na skládky. Dslednou aplikací tohoto nástroje jsou snižovány požadavky na erpání zdroj z veejných rozpot pro pípadné asanace. Úinnost nástroje Finanní rezerva na rekultivaci, zajištní pée o skládku a asanaci je významným nástrojem následného vrácení krajiny do pvodní podoby a zajištní co nejmenšího negativního vlivu na životní prostedí a lovka. Jedná se o úelov vázané prostedky, které mohou být v pípad realizace události okamžit použity. Dležitým charakterem tchto rezerv je, že nemohou být zahrnuty do konkurzní podstaty v pípad podniku a podle plánované novely zákona.185/2001 Sb. o odpadech se dále zpísuje možnost použití finanní rezervy pro výplaty vitelm. 10/10

11 Jak již bylo eeno výše, pak finanní rezerva pro rekultivace a asanace skládek vytváená v souladu se zákonem o odpadech, spolen s poplatkem za uložení odpadu mají být motivací k postupnému omezování skládkování a zvyšování využití odpad. Finanní rezerva pro rekultivace a asanace skládek je pedevším doplujícím nástrojem, jehož úinnost zatím nebyla podrobnji analyzována. Úinnost finanní rezervy závisí na tom, jak se zavedené opatení promítne do náklad a zprostedkovan do cen výrobk nebo služeb dotených subjekt a zejména zda je výše rezervy dostatená pro naplnní úelu, ke kterému je vázána. (5a) Poplatek za ukládání odpad Aplikace tohoto nástroje je výsledkem zákonné povinnosti definované v zákona.185/2001 Sb. o odpadech. Na tomto základ je pvodce povinen za ukládání odpad na skládky platit poplatek. Ten je povinen platit i pvodce, který je sám provozovatelem skládky a tato skládka je na jeho vlastním pozemku. Poplatek za ukládání odpad na skládky se skládá ze dvou složek, piemž základní složka poplatku se platí za uložení všech odpad (jejím píjemcem je obec, na jejímž katastrálním území skládka leží) a za uložení nebezpeného odpadu se dále platí riziková složka (jejím píjemcem je Státní fond životního prostedí). Základní sazby pro poplatky za ukládání odpad stanoví píloha. 6 zákona o odpadech a jsou následující: základní složka (v K/t) následující období nebezpený odpad ostatní odpad riziková složka (v K/t) nebezpený odpad zdroj: zákon.185/2001 Sb. o odpadech, píloha. 6 Z tabulky je zejmá progrese poplatku v následujících obdobích. Základním cílem aplikace tohoto poplatku je omezit množství odpadu ukládaného na skládku a podpora jeho využívání alternativními zpsoby (nap. recyklace). Podstatou tohoto nástroje však není pouze zatraktivnit alternativní zpsoby zneškodnní (i využití) produkovaných odpad, ale také zohlednit reálnou výši náklad spojených s ukládáním odpadu na skládku. Z hlediska povahy tohoto nástroje se jedná o nápravný nástroj negativní stimulace, avšak nastavení výše poplatku mže psobit nejen nápravn, ale i preventivn. Poplatek za ukládání odpad dopadá pedevším na pvodce odpad, ovlivuje jejich další chování zpsoby dalšího nakládání s odpady. Postupným zvyšováním sazeb se zvýrazuje stimulativní funkce tohoto nástroje. Základní poplatek za komunální a ostatní odpad inil 200 K/t v roce 2002 a poroste až na 500 K/t v roce V souvislosti s aplikací tohoto nástroje je nutné zvažovat i náklady veejných rozpot na kontrolu placení poplatk u provozovatele skládky. 11/11

12 Plnní cíl a opatení z POH R prostednictvím aplikace tohoto nástroje odpovídá využití finanní rezervy, neboli pispívá k plnní cíle opatení 3.1 snižování mrné produkce odpad nezávisle na úrovni ekonomického rstu, maximální využívání odpad jako náhrady primárních pírodních zdroj a minimalizace negativních vliv na zdraví lidí a životní prostedí pi nakládání s odpady, dále plnní cíle opatení 3.7 snížit hmotnostní podíl odpad ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a cíle opatení 3.8 snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpad ukládaných na skládky. Plnní cíl definovaných v opatení 3.2 snížit mrnou produkci nebezpených odpad o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a 3.3 cíle související s nakládáním s vybranými odpady budou aplikací poplatku za ukládání odpadu na skládku (a zejména jako dsledek progrese) podpoeny. Plnní cíle definovaného v opatení 3.6 zvýšit využívání odpad s upednostnním recyklace na 55 % všech vznikajících odpad do roku 2012 a zvýšit materiálové využití komunálních odpad na 50% do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 bude rovnž aplikací tohoto nástroje podpoeno, nebo se zvýší alternativní náklady na nakládání s odpady. Podstatou tohoto nástroje je zohlednní spoleenských náklad spojených s ukládáním odpadu na skládku (uvažování negativních externalit viz výše), jež producenti nezahrnují do kalkulace. Zvýšení náklad producenta odpadu spojených s odstraováním odpadu se projeví v hledání alternativních zpsob odstraování i využívání odpadu (jež jsou z nákladového hlediska optimální) i ve využívání technologií s nižší produkcí odpadu. Úinnost nástroje Na základ porovnání náklad na alternativní zpsoby nakládání s odpady je zejmé, že v souasné dob jsou prmrné náklady na skládkování nižší, než prmrné náklady na ostatní zpsoby odstraování (i využívání) odpad. Tato skutenost vede k petrvávající preferenci skládkování jako zpsobu odstraování odpadu v eské republice. Zvyšování náklad za ukládání odpadu na skládku však vede k tomu, že dochází k postupnému vyrovnávání preferencí pi rozhodování mezi rznými alternativami nakládání s odpady. V souasném období lze na základ dostupných dat vysledovat rst využívání alternativních zpsob nakládání s odpady. Výši píjm z poplatku (jako fiskální efekt výbru poplatku) sleduje MŽP formou roních výkaz, které vyplují provozovatelé skládek (Popl 3 01). Údaje z výkaz zpracovává CeHO a výsledky jsou zveejnny ve Statistické roence životního prostedí. O výši píjm z rizikové složky informuje Státním fond životního prostedí (píjemce). (5b) Místní poplatek za provoz systému shromažování, sbru, pepravy, tídní, využívání a odstraování komunálních odpad. Tento nástroj vychází z povinností definovaných v zákon. 565/1990 Sb., o místních poplatcích ve znní pozdjších pedpis. Plátcem poplatku je fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt nebo fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu urenou nebo sloužící k individuální rekreaci a ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba. Zákon stanoví cenový strop pro místní poplatek za odpady na 1 obyvatele tj. je stanovena maximální výše 500 K za poplatníka a kalendání rok. Poplatek je tvoen ze dvou složek: první složka mže dosáhnout až 250 K za osobu a kalendání rok, druhá složka je stanovená na základ skutených náklad obce pedchozího roku na sbr a svoz netídného komunálního odpadu a iní až 250 K za osobu 12/12

13 a kalendání rok. Poplatek se platí obci, na jejímž území má fyzická osoba trvalý pobyt nebo se na jejím území nachází stavba urená nebo sloužící k individuální rekreaci. Podstatou tohoto nástroje je snaha profinancovat obecní systémy nakládání s odpady (komunálními) prostednictvím píspvku subjekt, jež jsou reálnými pvodci odpadu (akoli zákon.185/2001 Sb. stanoví, že pvodcem komunálního odpadu je obec). Tmito subjekty jsou spotebitelé, jímž se v dsledku platby poplatku na hlavu (což je významná skutenost z toho dvodu, že se nelze platb poplatku vyhnout) mní rozpotové omezení a z toho dvodu také chování v souvislosti s produkovaným odpadem. Jako následek zmny zpsobu platby za produkovaný odpad (ze smluvního zajištní za reáln produkovaný odpad k platb na hlavu ) vzrostla produkce komunálního odpadu v obcích. Píinou této situace byla skutenost, že spotebitelé ztratili dvod k zatajování reálné produkce odpadu. Platba poplatku tak ovlivuje rozpoty jednotlivých oban (domácností) a tím i chování pvodc odpad, kteí tento poplatek platí, a již smrem k vyšší produkci odpad nebo k vyššímu množství vyseparovaného odpadu, a tedy k snížení produkce smsného odpadu domácnostmi. Z hlediska své povahy se jedná o nápravný nástroj negativní stimulace, jež nutí plátce poplatku k uritému chování. Pi reálné aplikaci tohoto nástroje je nutné vzít v úvahu také náklady spojené se správou, tj. personální zajištní výbru a správy dan, fungující institut kontroly, uvalování a výbru sankcí. Aplikace tohoto nástroje ve vztahu k plnní cíl definovaných v POH R má podobné dsledky jako pedchozí nástroje, avšak s uritými dodatky. V pípad plnní cíle definovaného v bod 3.1 snižování mrné produkce odpad nezávisle na úrovni ekonomického rstu, maximální využívání odpad jako náhrady primárních pírodních zdroj a minimalizace negativních vliv na zdraví lidí a životní prostedí pi nakládání s odpady, nelze uvažovat o snížení množství produkovaného odpadu, nebo forma poplatku, kdy spotebitelé neplatí za reáln produkovaný odpad, ale na hlavu, nenutí spotebitele ke zmn chování ve smru snižování množství. Naopak vzhledem k výše zmínným skutenostem je možné uvažovat zvýšení množství produkovaného odpadu. Objem vytídných složek bude do znané míry závislý spíše na výchov spotebitel k danému chování, než na stimulaní funkci poplatku. S tím souvisí také plnní dalších cíl definovaných v bodech 3.2 snížit mrnou produkci nebezpených odpad o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a 3.3 cíle související s nakládáním s vybranými odpady POH R. Motivace spotebitel k vytídní nebezpených složek komunálního odpadu nebude vázána na výši poplatku, ale na zmn chování v dsledku výchovy. To samé bude platit i pro plnní cíle definovaného v bod 3.6 zvýšit využívání odpad s upednostnním recyklace na 55 % všech vznikajících odpad do roku 2012 a zvýšit materiálové využití komunálních odpad na 50% do roku 2010 ve srovnání s rokem Plnní tohoto cíle je do znané míry vázáno na tídní využitelných složek u zdroje, jímž jsou také spotebitelé. Náklady na tídní odpadu jsou jedním z dležitých faktor ovlivující nákladovou efektivitu využívání odpadu. Úinnost nástroje Zatímco první složka poplatku je placená bez ohledu na produkovaný odpad, pak druhá složka poplatku stanovená na základ skutených náklad obce pedchozího roku na sbr a svoz netídného komunálního odpadu by mla obana motivovat k tomu, aby snižoval jím produkovaný odpad již na vstupu (neboli pi poptávce zboží), nebo tím, že bude jím produkovaný odpad tídit. Dsledkem tohoto chování by mlo být snížení množství produkovaného odpadu a tedy snížení náklad na provozování systému v obci, což se odrazí ve snížení druhé složky poplatku v dalším období. Psobení stanovené výše poplatku na množství separovaného odpadu v obci však není potvrzené. Pozitivním dsledkem tohoto nástroje je fakt, že se výrazným zpsobem snížilo množství neplati poplatku, který 13/13

14 v podstat financuje systémy sbru, tídní, odvoz a odstranní odpad v obci a v ad obcí dochází (v kombinaci s píspvky od autorizované spolenosti) k úplnému profinancování tohoto systému bez nutnosti dotací z obecního rozpotu. Obecn lze íci, že maximální hranice poplatku by mla zamezovat neúmrnému zvyšování poplatku na úrove, která by plnila více fiskální funkce, než funkce, pro které byl tento poplatek zaveden. Cílem je úplné profinancování systému sbru, tídní, odvozu a odstranní odpad v obci. Otázkou zstává, jakým zpsobem pispívá tento poplatek ke zvyšování množství vyseparovaného odpadu v obcích. Údaje o reálném psobení místního poplatku na danou skutenost však v souasné dob nejsou k dispozici. Místní poplatek ml tedy ešit problémy spojené s výbrem úhrady za komunální odpad na místní úrovni k provozování systému sbru, tídní, odvozu a odstranní odpad v obci. Dvousložková forma poplatku (kapitaní platby) by mla odstraovat jeho nevýhody ve stimulaci oban k separaci využitelných a nebezpených složek komunálních odpad. Akoli mají poplatky prokazatelný environmentální úinek a je možné je jako ekonomický nástroj doporuit, pak jejich zavádní a psobení je limitováno vedlejšími úinky, které souvisí s provázáním ekonomiky jako celku. (5c) Poplatek za komunální odpad Tento nástroj je definován v zákon.185/2001 Sb. o odpadech a je výsledkem psobnosti 17, v kterém je eeno, že obec mže ve své samostatné psobnosti stanovit obecn závaznou vyhláškou obce systém shromažování, sbru, pepravy, tídní, využívání a odstraování komunálních odpad vznikajících na jejím katastrálním území, vetn systému nakládání se stavebním odpadem. 17a zákona íká, že obec mže obecn závaznou vyhláškou stanovit poplatek za komunální odpad. Maximální výše poplatku se stanoví podle pedpokládaných oprávnných náklad obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle potu a objemu nádob urených k odkládání odpad pipadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle potu uživatel byt a s ohledem na úrove tídní tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob urených k odkládání odpadu. Poplatek je píjmem obce. Poplatníkem je každá fyzická osoba, pi jejíž innosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jde-li o budovu, ve které vzniklo spoleenství vlastník jednotek podle zvláštního zákona, je plátcem toto spoleenství. Plátce poplatek rozútuje na jednotlivé poplatníky. Stejn jako u místního poplatku platí, že platba poplatku ovlivuje rozpoty jednotlivých domácností a výše poplatku ovlivuje chování pvodc odpad, kteí tento poplatek platí, a již smrem k vyšší produkci odpad nebo k vyššímu množství vyseparovaného odpadu, a tedy k snížení produkce smsného odpadu domácnostmi. Ve své podstat se jedná opt o nápravný nástroj negativní stimulace, s jehož aplikací jsou spojeny náklady správy poplatku, tj. personální zajištní výbru a správy poplatku, fungující institut kontroly, uvalování a výbru sankcí. Pi úvaze o naplnní cíl definovaných v POH R platí stejné závry jako v pípad místního poplatku. Úinnost nástroje Jak již bylo eeno výše, pak výši poplatku stanoví obec s tím, že maximální výše poplatku je zákonem vcn vymezena. Dsledkem aplikace tohoto nástroje by mlo být snížení množství produkovaného odpadu a tedy snížení náklad na provozování systému 14/14

15 v obci, a to prostednictvím zvýšení náklad spotebitel spojených s nakládáním s odpady. Je otázkou, zda podoba a podstata tohoto nástroje zmínné zámry spluje, pop. zda vede k zámru vyššího tídní využitelných složek. Údaje o reálném psobení poplatku na danou skutenost však nejsou k dispozici. Reálným cílem nástroje je úplné profinancování systému sbru, tídní, odvozu a odstranní odpad v obci, tedy fiskální cíl. I v pípad tohoto nástroje však platí, že i pes prokazatelný environmentální úinek je jejich zavádní a psobení limitováno vedlejšími úinky, které souvisí s provázáním ekonomiky jako celku. (5d) Úhrada za shromažování, sbr, pepravu, tídní, využívání a odstraování komunálních odpad Podle 17 zákona.185/2001 Sb. mže obec vybírat od fyzických osob úhradu za shromažování, sbr, pepravu, tídní, využívání a odstraování komunálních odpad na základ písemné smlouvy. Tato smlouva musí být uzavena písemn a musí obsahovat výši úhrady. Vybírá-li obec tuto úhradu, nemže stanovit poplatek za komunální odpad podle 17a ani místní poplatek za provoz systému shromažování, sbru, pepravy, tídní, využívání a odstraování komunálních odpad podle zvláštního zákona. V pípad tohoto nástroje platí stejné závry a vymezení, jako v pípad výše zmínných poplatk. Úhrada však umožuje uplatnit princip, kdy spotebitel platí za jím reáln vyprodukovaný odpad, ímž je posílena zodpovdnost spotebitele za výrobek i po skonení životního cyklu a zachována vazba mezi produkcí odpadu a platbou za tuto produkci. Pokud je zejmá vazba mezi produkovaným odpadem a platbou za nj, pak je možné pedpokládat zmnu chování spotebitel v souvislosti s nakládáním s odpady, kdy se spotebitel bude snažit snížit jím produkovaný odpad a tím minimalizovat platbu za nj. Zde je možné vidt i možná nebezpeí tohoto systému, nebo opt mže dojít k zatajování produkce odpadu i jeho ukládání na erné skládky, ímž by došlo k poklesu oficiální produkce odpadu a tlaku na zvýšení prostedk zabezpeující erné skládky. Tento systém však na druhou stranu na základ svých defininích znak podporuje tídní odpadu, nebo práv tídní pedstavuje potenciální možnost snížení produkce odpadu. Dsledky úhrady ve form smluvního plnní podle produkovaného množství odpadu na plnní cíl definovaných POH R bude pozitivní ve smyslu podpory plnní tchto cíl, zejména cíl na snížení odpadu ukládaného na skládky 3.7 a 3.8. Dále aplikace tohoto nástroje podpoí cíl na využívání a recyklaci odpadu 3.6, nebo spotebitelé budou motivováni ke snižování produkovaného odpadu prostednictvím vytídní využitelných složek. Z hlediska své povahy se jedná o nápravný nástroj negativní stimulace. Stejn jako u pedchozích nástroj je aplikace tohoto nástroje spojena pedevším s náklady se správou, tj. personálním zajištní výbru a správy dan, fungujícím institutem kontroly, uvalováním a výbrem sankcí. Úinnost nástroje Smyslem tohoto nástroje je snaha snižovat produkovaný odpad již na vstupu (neboli pi poptávce zboží), nebo tím, že bude spotebitel tídit produkovaný odpad. Dsledkem tohoto chování by mlo být snížení množství produkovaného odpadu a tedy snížení náklad na provozování systému v obci. Psobení stanovené výše úhrady na množství separovaného odpadu v obci však není potvrzené. Platba úhrady ovlivuje rozpoty jednotlivých fyzických 15/15

16 osob, výše úhrady ovlivuje chování pvodc odpad, kteí tuto úhradu platí, a to ve smyslu podpory tídní odpadu a snižování jeho produkce. (6) Pokuty Pokuty jsou penžní tresty za porušení zákon nebo jiných naízení. Zákon vtšinou stanoví rozmezí od minimální do maximální ástky, orgány státní správy tak mají možnost posouzení míry nebezpenosti. Zákon o odpadech.185/2001 Sb. a zákon o obalech.477/2001 Sb. umožují uložit pokuty až do výše mil. korun. Všechny zjištné delikty musí být obligatorn sankcionovány. Z hlediska své povahy se jedná o nápravný nástroj negativní stimulace. Pi aplikaci tohoto nástroje je nutné uvážit náklady na státní rozpoet, zejména náklady na kontrolu povinných subjekt a vedení správních ízení. Aplikace tohoto nástroje má následky na osoby jež vykonávající aktivity, jež nejsou v souladu se zákony. Zejména se jedná o fyzické osoby oprávnné k podnikání a právnické osoby. Pokuty a sankce mají psobit do jisté míry také jako preventivní nástroj mají odrazovat subjekty od porušování právních pedpis. Subjekt porovnává náklady, které mu pinese splnní uvalené povinnosti smující ke zlepšení životního prostedí, a potenciální riziko odhalení a penžní náklady sankcí a pokut. Obecn by mly být sankce a pokuty nastaveny na takové výši, aby pevyšovaly náklady, které je teba vynaložit na dodržování zákona. V ase klesá jejich úinnost vlivem inflace. Uritým metodickým problémem je výše sankcí v zákon o odpadech a obalech. Sankce ze zákona o obalech, vztahující se k materiálovému využití odpad z obal, jsou vymezeny až do výše 10 mil. K (pro osoby, které nezajistí zptný odbr a využití odpad z obal ve stanoveném rozsahu). Vezmeme-li v potaz hlavní hledisko obou zákon, ochranu životního prostedí, neplnním této povinnosti je pokutováno nepomrn výše, než nedodržení jakékoli jiné povinnosti ze zákona o odpadech (max. 1 mil. K), kde mže k poškození životního prostedí potencionáln dojít. Úinnost nástroje Úinnost sankcí a pokut je pímo úmrná jejich výši a schopnosti kontrolního orgánu kontrolovat a odhalovat porušení zákona. Souasným problémem v oblasti sankcí a pokut v odpadovém hospodáství je tedy spíše špatné prokazování porušování legislativy a vymáhání pokut a sankcí. Prostedky získané aplikací tohoto nástroje do veejných fond by mly by být dále striktn používány na ochranu životního prostedí. Ne vždy je tento požadavek naplnn, ímž se environmentální úinnost sankcí a pokut znan snižuje. Izolovanou úinnost nástroje je tedy problematické posoudit. Klíovou roli hraje dokazování protiprávních inností, uvalování postih a jejich vykonavatelnost. Evidenci vedou píslušné orgány, oprávnné k rozhodování o udlování pokud a sankcí, zejména IŽP. (7) Cla Zákonné vymezení tohoto nástroje vychází z celního zákona. 13/1993 Sb. a zákona o odpadech. Cla lze obecn rozlišit na vývozní a dovozní. Dovozní cla zvyšují cenu dovážených výrobk, mohou se použít napíklad pi snaze omezit dovoz odpad deklarovaných jako použité výrobky a omezit tak fakticky dovoz odpad. Vývozní cla mohou být použita pedevším pro ochranu nerostného bohatství. 16/16

17 Z ekonomického hlediska je používání cel neefektivní. Doasn sice mohou pinést konkrétní zemi jisté výhody, z dlouhodobého hlediska však dochází ke ztrátám plynoucích z omezené realizace komparativních výhod, realizaci odvetných opatení mezi státy apod. Obecn mezinárodní obchod bez omezení pináší pínosy všem zúastnným stranám. Z hlediska své povahy se jedná o preventivní nástroj negativní stimulace. Úinnost nástroje Použitelnost celních opatení je v souasné dob výrazn omezena v souvislosti s vytváením jednotného trhu EU. I pes tuto pekážku je však environmentální úinnost tohoto nástroje minimální, nebo ochrana životního prostedí není uvažovaným efektem uvalovaných cel. Cla mohou zamezit vývozu pírodních zdroj a dovozu odpad. Zárove pedstavují dodatené platby do státního rozpotu. Analýzy vliv cel na kvalitu životního prostedí nebyly dosud provádny, jelikož se nejedná o typický nástroj pro ochranu životního prostedí. 2 Návrh ekonomických nástroj pro splnní cíl stanovených v POH R v oblasti nakládání s BRKO Ped tím, než bude možné pejít k doporuení ekonomických nástroj pro splnní cíl POH R v oblasti nakládání s BRKO, pak je nutné nejprve shrnout cíle, jež mají být prostednictvím tchto nástroj splnny. Realizaní program pro BRO v kapitole 8 identifikoval následující cíle vyplývající z POH R: navrhovat nová zaízení pro nakládání s BRO s nejlepšími dostupnými technikami, jako nedílnou souást integrovaného systému nakládání s odpady na daném území, upednostovat pi výbru projektu odpadového hospodáství projekty infrastruktury pro odvozový systém sbru tídného komunálního odpadu, požadovat ekonomickou rentabilitu zaízení pro nakládání s BRO, neohrožovat provozem zaízení pro nakládání s BRO a dopravou BRO lidské zdraví a jednotlivé složky životního prostedí, nepodporovat výstavbu nových spaloven komunálních odpad ze státních prostedk, nepodporovat výstavbu nových skládek odpad ze státních prostedk, stanovit podmínky pro materiálové využívání a zejména spoluspalování BRO v jiných vhodných zaízeních, která nejsou vedena jako zaízení na využívání odpad ve smyslu zákona, zajistit potebné kapacity pro úpravu BRO vhodných pro zpracování na palivo, není-li vhodnjší jejich materiálové využití, zajistit využití vhodných a dostupných technologií k využívání paliv vyrobených z BRO, pipravit návrh podpory pilotních projekt na ovení dosud v eské republice neprovozovaných technologií a zaízení k nakládání s BRO, povolovat dovoz odpad za úelem využití pouze do zaízení, která jsou provozována v souladu s právními pedpisy a která mají dostatenou kapacitu (týká se zejména devních odpad), 17/17

18 stanovit nástroje pro podporu zvýšeného materiálového využití BRO a to zejména u kompost, podporovat trh s komposty a upednostovat je pi zadávání zakázek na úrovni orgán veejné správy, zajistit zdravotní nezávadnost pro všechny výrobky vyrábné z BRO, zajistit kontrolu dodržování zákazu ukládání kompostovatelných odpad na skládky, podporovat pemnu stávajících skládkových areál na centra komplexního nakládání s bioodpady dobudováním kompostárny, bioplynové stanice nebo zaízení pro MBÚ, vytváet podmínky k oddlenému shromažování jednotlivých druh BRO vznikající v domácnostech, živnostech, prmyslu a úadech, omezovat zneišování BRO jinými odpady, zejména majícími nebezpené vlastnosti, zvyšovat materiálové využívání papíru a lepenky vytídných z komunálních odpad, vytváet ekonomicky a technicky zdvodnná spolená ešení v rámci dvou i více kraj za úelem docílení požadovaného snížení množství BRKO ukládaného na skládky, upednostovat kompostování a anaerobní rozklad BRO s výjimkou papíru a lepenky s využitím výsledného produktu v zemdlství a pi rekultivacích a BRO, které nelze takto využít upravovat na palivo nebo energeticky využívat. Z tchto cíl je zejmé, že jejich splnní bude muset být realizováno prostednictvím kombinace všech nástroj využitelných v odpadovém hospodáství, bez ohledu na jejich povahu (a již se bude jednat o nástroje ekonomické, administrativní a jiné - nap. dobrovolné). Není možné uvažovat situaci aplikace ekonomických nástroj vhodných ke splnní tchto cíl bez ohledu na psobení ostatních nástroj v odpadovém hospodáství (ale i v ochran životního prostedí obecn). ada nástroj mže mít multiplikaní úinky (neboli úinek se psobením nástroj znásobuje), ale i kontraproduktivní úinky (neboli úinek nástroj psobí proti sob a výsledný efekt je nulový). Je proto nutné vytvoit jasnou hierarchii cíl, jež bude snaha dosáhnout a systém nástroj, jež ke splnní takto vymezených cíl povedou. Z povahy cíl definovaných v POH R plynou velice závažné dsledky na možnosti aplikace nástroj v oblasti nakládání s BRO. Je možné íci, že všechny jmenované cíle mají povahu administrativních rozhodnutí pro ešení uritého problému ve zpsobu nakládání s BRO. Tato rozhodnutí však nemají systémovou povahu, tzn., že eší konkrétní problémy, jež však nemohou vyešit problémy v nakládání s BRO s platností pro všechny budoucí pípady. Pouze plnní nkterých cíl má povahu tvorby podmínek pro aktivity subjekt na trhu, v jehož rámci však mají jednotlivé subjekty možnost hledat vlastní, nákladov efektivní ešení. Plnní všech definovaných cíl je možné pouze za pedpokladu aktivit soukromých subjekt, jež na trh s odpady vstupují se ziskovým motivem. Jinak eeno za pedpokladu ekonomicky rentabilního provozu. Cíl požadovat ekonomickou rentabilitu zaízení pro nakládání s BRO je možné považovat za píklad cíle, který má povahu administrativního rozhodnutí, akoli by ml vyplývat z aktivit soukromého subjektu. Tento subjekt vstupuje na trh tehdy, pokud je pesvden o možnosti, že jeho innost bude rentabilní. V opaném pípad by bylo jeho rozhodnutí neracionální a jeho podnikání by vedlo ke krachu. Situace by se však zmnila tehdy, pokud by mu byla poskytnuta podpora na realizaci tohoto podnikání. Tato podpora umožuje podnikat i tehdy, když by za jinak pirozených podmínek byla jeho innost neefektivní. Odstranním podpory (jež je vcí politického rozhodnutí a nikoli systémového hlediska) však ztrácí toto podnikání efekt v podob umlé renty, jež vznikla v dsledku 18/18

19 využívání podpory a podnikání zaniká. Je tedy možné íci, že není teba požadovat ekonomickou rentabilitu zaízení pro nakládání s BRO, nebo tato rentabilita je zabezpeena již tím, že subjekt vstupuje na trh. Co je však teba je skutenost, aby byly vytvoeny zcela jasné podmínky s nezkreslenými informacemi pro podnikání (tedy bez umle vytvoených úelových podpor), aby byly zejmé tržní píležitosti pro podnikatele. Práv tvorba zcela jasn vymezených pravidel v podob právn definovaných administrativních nástroj, nap. norem, limit a standard (ovšem s následnou kontrolou plnní) v kombinaci s fungováním ekonomických nástroj, pedstavuje prostedí, jež povede k plnní strategických cíl, nap. zvýšení materiálového využívání papíru a lepenky vytídných z komunálních odpad. Vtšina cíl definovaných v POH R však tuto povahu nemá, akoli by jejich plnní mohlo být výsledek podnikatelských rozhodnutí. V následujícím textu budou identifikovány ekonomické nástroje, jež jsou ve vhodné kombinaci s administrativními nástroji potenciáln využitelné k plnní cíl definovaných v POH R. Všechny nástroje, jež byly definovány již v první kapitole, se na plnní cíl POH R uritým zpsobem podílí a proto budou v této kapitole shrnuty a prostor bude vnován pouze nástrojm, jež je možné v pípad nakládání s BRO dále uvažovat jako nejvýznamnjší a dále nové nástroje, jež v souasné dob využívány nejsou, ale jejich aplikace je možná. 2.1 Návrh možných ekonomických nástroj k plnní cíl POH R (1) Záloha Využití tohoto nástroje pro oblast nakládání s BRO vyplývá ze skutenosti, že je za souást BRO považován obalový odpad (vetn oddlen sbíraného komunálního obalového odpadu), papírové a lepenkové obaly a devné obaly. Využití je však vázáno na nákladovou efektivnost systému a osobní dohody mezi subjekty vytvoeného systému. Zákon. 477/2001 Sb. o obalech a související vyhlášky a Naízení vlády. 111/ 2002 Sb., kterým se stanový výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohových obal se zabývají pouze vybranými druhy obal. Pesto jsou zálohy nástrojem, jehož aplikace je možná a využitelná v praxi. Pi analýze je však nutné rozlišit obaly spotebitelské (jichž se záloha v souasné dob týká), pepravní a skupinové (jež jsou práv obaly papírové, lepenkové a devné). Záloha je útovaná zvláštní penžní ástka, která je pímo vázána na prodej vratného obalu spolu s konkrétním výrobkem. Vrácení zálohy i její výše je pi zptném odevzdání tohoto obalu legislativn zaruena. Z hlediska své povahy se jedná o nápravný nástroj pozitivní stimulace, jehož náklady na zavedení jsou nízké v pípad orgán státní správy, ale velmi vysoké pro podnikatelskou sféru, která nese dodatené náklady na skladování vratných obal, jejich dopravu apod. Pi zavedení povinnosti zálohovat konkrétní výrobek (obal) je nutné, aby byl na trhu vytvoen nový funkní logistický systém. Jakákoliv administrativní zmna podmínek (výše zálohy nebo výrobk, na které je záloha uvalena), je významným narušením tohoto systému fungujícímu na podnikatelských principech. Dále platí, že náklady se zvyšujícím se množstvím zálohovaných výrobk a jejich vyšší obrátkovostí rostou. Pro úspšné fungování celého systému je dležité, aby záloha motivovala subjekty (spotebitelé, výrobci apod.) k vrácení obalu (výrobku), to znamená byla stanovena v dostatené výši, aby užitek z navrácení penžité ástky byl pro subjekty vyšší, než náklady (as, práce) spojené s fyzickým vrácením obalu. 19/19

20 Zálohy však rovnž zvyšují cenu výrobk ve vratných obalech, které se tak stávají mén konkurenceschopné vi nevratným substitutm. Konené rozhodnutí o preferenci konkrétního typu obalu (nevratný i zálohovaný vratný obal) budou mít spotebitelé i výrobci, mezi nimiž probíhá obh obal. Pro akceptaci tohoto nástroje výrobci a obchodními etzci je dležité, aby výše záloh odpovídala nákladm na zptný odbr a nedocházelo tak k dotování celého systému z režie podnikatel nebo k dalšímu umlému navyšování ceny výrobk ve vratných obalech. Z pohledu plnní cíl POH R se jedná o nástroj, který podporuje naplnní cíle 3.1 pedcházení vzniku odpadu a minimalizace jeho množství, dále cíle 3.6 na zvýšení využívání a recyklace odpadu a cíl 3.7 a 3.8 souvisejících se snížením množství odpadu ukládaného na skládku. Zvýšení obrátkovosti vede ke snížení množství odpadu ukládaného na skládku a podporuje využití a materiálové využití odpadu. Úinnost nástroje Zavedení záloh si klade za cíl pimt subjekty k vrácení obalu (výrobku), ímž dochází k jejich soustední u maloobchodníka nebo výrobce a zvyšuje se pravdpodobnost jejich znovupoužití nebo pepracování na druhotnou surovinu. Záloha na obaly nemusí být vždy zavedena pouze za úelem opakovaného použití obalu, ale také pro jednocestný obal (obal na jedno použití) za úelem jeho shromáždní ve velkém množství, pro které se vyplatí oddlené nakládání s tímto odpadem. Záloha mže být zavedena dobrovoln i na jiné obaly než jsou uvádny ve vyhlášce. 111/2002 Sb. Pozitivn hodnoceným dsledkem zálohy je snížení množství smsného komunálního odpadu. Pedpokládáme-li, že zptný odbr obal (výrobk) a jejich znovupoužívání jsou šetrnjší k životnímu prostedí, než pvodní zpsoby odstraování odpadu, má zavedení zálohy pímý environmentální efekt. Vždy je však nutné brát v úvahu další okolnosti nastavení celého systému, kterými jsou: a) rozmístní sbrných míst zálohovaných výrobk b) logistika pepravy vrácených výrobk c) existence a rozmístní zpracovatelských závod d) zajištní odbytu pro pepracované materiály e) energetická náronost procesu znovupoužití/recyklace f) porovnání vratných obal (výrobk) a jejich nevratných substitut (které jsou zpravidla lehí a praktitjší) Všechny tyto faktory mají velký vliv na to, zda je v koneném soutu skuten dosaženo nižšího zneištní životního prostedí, nebo zda-li jsou zálohované obaly (výrobky) subjekty akceptovány. Ke zjištní tchto fakt je používána analýza LCA (Life Cycle Assesment). V této chvíli jsou k dispozici výsledky z nkterých pípadových studií, z kterých je zejmé, že systém obhu zálohovaných obal je významn ovlivnn regionálními faktory (dopravní vzdálenosti, zpracovatelské závody), které neumožují závry s tchto studií zobecnit. V eské republice je úspšnost fungování zálohových systém v souasné dob (a jedná se o spotebitelské obaly) zcela závislá na spotebiteli. Nap. pivo v zálohovaných sklenných obalech je akceptováno kvli lepší chuti, kvalit a tradici, zatímco u vtšiny nealkoholických nápoj pevládají praktitjší, lehí jednosmrné obaly. Stimuly ovlivující ekonomické rozhodování spotebitele chybí. 20/20

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) :

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) : ne_10zadprispchpm.pdf Registraní íslo ÚP: CHPM Úad práce: OSÚ S 10 Žádost o píspvek na vytvoení hránného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením 75 zákona. 435/2004 Sb., o zamstnanosti, ve

Více

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r.

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r. EKIS ENERGETICKÉ KONZULTANÍ A INFORMANÍ STEDISKO BEZPLATNÉ ENERGETICKÉ PORADENSTVÍ PRO VEEJNOST S PODPOROU MINISTRSTVA PRMYSLU A OBCHODU R A MSTA VSETÍN Stedisko EKIS.2018, MEPS VSETÍN Sídlo: 755 01 Vsetín,

Více

P íloha. 6 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly ty i hlavní komodity (papír, plast, sklo, kovy)

P íloha. 6 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly ty i hlavní komodity (papír, plast, sklo, kovy) Píloha. 1 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly papír Píloha. 2 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly plast Píloha. 3 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly sklo barevné Píloha. 4 - Mapa obcí, které

Více

Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci

Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci Praktická využitelnost obnovitelných zdroj energie,konané v Dín 15.ervna 2005 Osnova pednášky : 1. Legislativní rámec a správní

Více

Obecn závazná vyhláška obce Cikháj. 1/2003 o místních poplatcích

Obecn závazná vyhláška obce Cikháj. 1/2003 o místních poplatcích Obecn závazná vyhláška obce Cikháj. 1/2003 o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Cikháj se na svém zasedání dne 22.12.2003 usneslo vydat na základ 14 odst. 2 zákona. 565/1990 Sb., o místních poplatcích,

Více

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Strategický cíl: 3.C2 Opatení: 3.C2.5 Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Popis V souladu s platnými metodickými pokyny a v návaznosti na závazné ásti

Více

EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE. Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005

EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE. Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005 EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005 eská energetická agentura Píspvková organizace MPO (1.9.1995) Hlavní nápl innosti iniciace aktivit vedoucích

Více

Píloha roní úetní závrky sestavené ke dni 31.12.2005

Píloha roní úetní závrky sestavené ke dni 31.12.2005 Píloha roní úetní závrky sestavené ke dni 31.12.2005 l. 1 Informace o úetní jednotce Název úetní jednotky : Msto Vimperk sídlo : Steinbrenerova 6, Vimperk, 385 17 Identifikaní íslo : 00250805 právní forma

Více

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. l. 1 Pedmt a psobnost vyhlášky

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. l. 1 Pedmt a psobnost vyhlášky MSTO VIZOVICE Masarykovo nám. 1007 763 12 VIZOVICE OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MSTA VIZOVICE. 5/2001, O STANOVENÍ SYSTÉMU SHROMAŽOVÁNÍ, SBRU, PEPRAVY, TÍDNÍ, VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAOVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPAD VZNIKAJÍCÍCH

Více

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou:

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: 2 Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: dopad dan, vztah plátce a poplatníka, subjekt dan, objekt dan, šíe zachycení objektu dan,

Více

Dodatek. 5. ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti

Dodatek. 5. ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti Dodatek. 5 ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti Jihoeský kraj U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 eské Budjovice I 70890650 zastoupený hejtmanem

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

Vyhláška. 1/2007 obce Šemnice, kterou se stanoví systém shromažování, sbru, pepravy, tídní, využívání a zneškodování komunálního odpadu.

Vyhláška. 1/2007 obce Šemnice, kterou se stanoví systém shromažování, sbru, pepravy, tídní, využívání a zneškodování komunálního odpadu. Vyhláška. 1/2007 obce Šemnice, kterou se stanoví systém shromažování, sbru, pepravy, tídní, využívání a zneškodování komunálního odpadu. Obec Šemnice, na základ usnesení zastupitelstva obce ze dne 30.1.2007,

Více

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín JUDr. Ondej Dostál Program pednášky Hierarchie právních norem Systém evropského práva Evropské právo a zdravotnictví Role lenských stát Role EU (volný pohyb služeb

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice Smlouva mandátní uzavená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami: Mandantem: Msto Kopivnice povený zástupce: Ing. Ivan Viskupi, vedoucí ORM Se sídlem: Štefánikova 1163,

Více

Hierarchie nakládání s odpady jako obecné pravidlo:

Hierarchie nakládání s odpady jako obecné pravidlo: Návrhová ást v této aktualizované verzi Strategie je koncipována jako popis celorepublikového integrovaného systému nakládání s odpady v obcích. Obsahuje návrhy opatení a nástroj pro vytvoení dlouhodob

Více

INVESTINÍ DOTAZNÍK. 1. Identifikace zákazníka. 2. Investiní cíle zákazníka. Investiní dotazník

INVESTINÍ DOTAZNÍK. 1. Identifikace zákazníka. 2. Investiní cíle zákazníka. Investiní dotazník Investiní dotazník INVESTINÍ DOTAZNÍK Dotazník je pedkládán v souladu s 15h a 15i zákona. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znní pozdjších pedpis zákazníkovi spolenosti ATLANTIK finanní

Více

Pro? Jaký je dvod pro VUC? EU a VUC? R a VUC? Ústavní poádek k VUC? Prostedky obrany? Argumentace M.financí Závr

Pro? Jaký je dvod pro VUC? EU a VUC? R a VUC? Ústavní poádek k VUC? Prostedky obrany? Argumentace M.financí Závr Pro? Jaký je dvod pro VUC? EU a VUC? R a VUC? Ústavní poádek k VUC? Prostedky obrany? Argumentace M.financí Závr Jaké jsou základní dvody, které vedou subjekty psobící v odpadovém hospodáství ke zrušení

Více

Identifikaní údaje územního samosprávného celku. mstys Nehvizdy. zastupitelstvo mstysu Nehvizdy, zastoupené starostou, panem Vladimírem Nekolným

Identifikaní údaje územního samosprávného celku. mstys Nehvizdy. zastupitelstvo mstysu Nehvizdy, zastoupené starostou, panem Vladimírem Nekolným Ing. Eva Neužilová auditorka, zapsaná u Komory auditorr íslo oprávnní 1338 Galandova 1240 163 00 Praha 6 tel.: 603814749 e-mail: neuzilovaeva@seznam.cz ZPRÁVA AUDITORA o výsledku pezkoumání hospodaení

Více

Obsah vyhlášky. Sazby poplatku

Obsah vyhlášky. Sazby poplatku Právní pedpis hl. m. Prahy.23/2003 Obecn závazná vyhláška o místním poplatku ze ps Datum vydání: 27.11.2003 Datum úinnosti: 1.1.2004 Pozmovací vyhlášky/naízení 21.10.2004 -.18/2004 Obecn závazná vyhláška,

Více

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 1. ngelova kivka x poptávka po statku, M- dchod x luxusní komodita ( w >1) standardní komodita (0< w 1) podadná komodita ( w < 0) 2. Dchodový a substituní

Více

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R I. Úvodní ustanovení OBECNÁ PRAVIDLA HOSPODAENÍ (1) SRLA R v souladu se Stanovami

Více

Ing. Jana Hellemannová 11. září 2014

Ing. Jana Hellemannová 11. září 2014 Projekt je realizován v rámci OP Slovenská republika Česká republika, který je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj Ing. Jana Hellemannová 11. září 2014 Obsah prezentace Co je komunální

Více

P l roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice. Novela ZVZ. praktické aspekty vyhlášek

P l roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice. Novela ZVZ. praktické aspekty vyhlášek Pl roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice Novela ZVZ praktické aspekty vyhlášek Odvodnní úelnosti veejné zakázky pro úely pedbného oznámení a) splnním veejné

Více

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA.

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. VEEJNÁ NABÍDKA POZEMK URENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH PEVODU ZEMDLSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZNNÍ POZDJŠÍCH PEDPIS (DÁLE JEN ZÁKON O PRODEJI

Více

OBEC TUCHLOVICE VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A K PROKÁZÁNÍ SPLN NÍ KVALIFIKACE. VE EJNÁ ZAKÁZKA s názvem OBEC TUCHLOVICE SB R, SVOZ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADEM

OBEC TUCHLOVICE VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A K PROKÁZÁNÍ SPLN NÍ KVALIFIKACE. VE EJNÁ ZAKÁZKA s názvem OBEC TUCHLOVICE SB R, SVOZ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADEM OBEC TUCHLOVICE VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A K PROKÁZÁNÍ SPLNNÍ KVALIFIKACE VEEJNÁ ZAKÁZKA s názvem OBEC TUCHLOVICE SBR, SVOZ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADEM ZADÁVANÁ VEEJNÝM ZADAVATELEM JAKO VEEJNÁ PODLIMITNÍ ZAKÁZKA

Více

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace UDS Fakturace Modul fakturace výrazn posiluje funknost informaního systému UDS a umožuje bilancování jednotlivých zakázek s ohledem na hodnotu skutených náklad. Navíc optimalizuje vlastní proces fakturace

Více

Strategické prostorové plánování

Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování lze oznait jako pokrokovou metodu plánování trvale udržitelného rozvoje území, která využívá moderních technologií a postup pi zpracování

Více

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MSTA LUHAOVICE. 1/2001

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MSTA LUHAOVICE. 1/2001 OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MSTA LUHAOVICE. 1/2001 O nakládání s komunálním odpadem Zastupitelstvo msta v Luhaovicích schválilo na svém zasedání dne 13.12.2001 v souladu s ustanovením 17 odst. 2 zákona. 185/2001

Více

O em si budeme povídat

O em si budeme povídat O em si budeme povídat jak to u nás všechno zaalo pro se zdravotní systémy reformují a jakým smrem co nabízí soukromé (dobrovolné) zdravotní pojištní v em se liší veejné a soukromé zdravotní pojištní co

Více

Všeobecné obchodní podmínky spolenosti SV metal spol. s r.o.

Všeobecné obchodní podmínky spolenosti SV metal spol. s r.o. 1. Všeobecná ustanovení 1. Tmito obchodními podmínkami se ídí všechny dodávky firmy SV metal spol. s r.o. Smlouva mezi SV metal spol. s r.o. a obchodním partnerem je uzavena dnem podpisu smlouvy nebo dnem

Více

Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích

Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Moovice se usneslo dne 15. íjna 2003 dle ustanovení 14 odst. 2 zákona. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znní pozdjších

Více

CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM

CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM Píloha.1 k usnesení Rady HMP. 1500 ze dne 5.12.2000 CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM Celomstsky závazná

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Sociáln-právní ochrana dtí

Více

SBÍRKA PEDPIS ESKÉ REPUBLIKY

SBÍRKA PEDPIS ESKÉ REPUBLIKY Stránka. 1 z 10 Roník 2006 SBÍRKA PEDPIS ESKÉ REPUBLIKY PROFIL PEDPISU: itul pedpisu: Vyhláška o podmínkách pipojení k elektrizaní soustav Citace: 51/2006 Sb. ástka: 23/2006 Sb. Na stran (od-do): 718-729

Více

ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ

ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ Zpracování této analýzy podpoila nadace Trust for Civil Society in Central & Eastern Europe Výhradní odpovdnost za obsah analýzy nese Ekologický právní servis. ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ

Více

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb.

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb. MPO Energetická úinnost asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Stránka. 1 z 6 Ministerstvo prmyslu a obchodu asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Publikováno: 23.2.2009 Autor: odbor 05200

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 Junák svaz skaut a skautek R Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 1. Úvodní ustanovení (1) V návaznosti na Programy státní podpory práce s dtmi a mládeží pro NNO

Více

KRAJSKÝ ÚAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor kontroly 28. íjna 117, 702 18 OSTRAVA

KRAJSKÝ ÚAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor kontroly 28. íjna 117, 702 18 OSTRAVA KRAJSKÝ ÚAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor kontroly 28. íjna 117, 702 18 OSTRAVA J: MSK 31752/2007 SP. ZN.: KON/25735/2007/Sam VYIZUJE: Ing. Alexandra Klajmonová ODBOR: kontroly TEL.: 595 622 307 FAX: 595

Více

Závrená zpráva o útování a daovém posouzení hospodaení SRPdŠ pi SPŠ/VOŠ Chomutov za úetní a zdaovací období roku 2008

Závrená zpráva o útování a daovém posouzení hospodaení SRPdŠ pi SPŠ/VOŠ Chomutov za úetní a zdaovací období roku 2008 Závrená zpráva o útování a daovém posouzení hospodaení SRPdŠ pi SPŠ/VOŠ Chomutov za úetní a zdaovací období roku 28 Základní princip útování v úetní jednotce SRPdŠ pi SPŠ/VOŠ Chomutov, IO: 46789812, je

Více

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI uzavená podle 269 odst. 2 Obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami (dále jen smlouva ): Sodexo Pass eská Republika a.s., se sídlem Radlická 2,

Více

O em si budeme povídat

O em si budeme povídat ! O em si budeme povídat jak to u nás všechno zaalo pro se zdravotní systémy reformují a jakým smrem co nabízí soukromé (dobrovolné) zdravotní pojištní v em se liší veejné a soukromé zdravotní pojištní

Více

VYHODNOCENÍ PLNNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁSTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ZA ROK 2010

VYHODNOCENÍ PLNNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁSTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ZA ROK 2010 VYHODNOCENÍ PLNNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁSTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ZA ROK 2010 listopad 2011 ISES, s.r.o. M.J. Lermontova 25 160 00 Praha 6 Identifikaní údaje Objednatel Název : Krajský úad Královéhradeckého

Více

Návrh rozpotu na rok 2004 A - daové píjmy

Návrh rozpotu na rok 2004 A - daové píjmy Návrh rozpotu na rok 2004 A - daové píjmy položka text rozpoet v tis. K 1111 da ze závislé innosti 1300 1112 da z píjmu fyz. osob (OSV#) 500 1113 da srážková 70 1121 da z píjmu práv. osob 1 300 1122 da

Více

Projektová fiše Dotaní titul POV 7 pro rok 2011

Projektová fiše Dotaní titul POV 7 pro rok 2011 Projektová fiše Dotaní titul POV 7 pro rok 2011 1. Název projektu: Údržba veejných prostor v rámci mikroregionu Horní Vltava Boubínsko III. etapa Zkrácený název projektu pro internetovou aplikaci POV JK

Více

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY K VE EJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY K VE EJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO Jihlavská 20, 625 00 Brno tel: 532 231 111 ODBOR HOSPODÁSKO-TECHNICKÉ SPRÁVY Vedoucí útvaru: Bc. Karel Široký tel.: 532 232 200, fax: 532 232 007 e-mail: karel.siroky@fnbrno.cz

Více

Pedpisy upravující oblast hospodaení

Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedmtem tohoto metodického je poskytnout tenái pehled základních právních a vnitních skautských pedpis upravujících oblast hospodaení, vetn úetnictví. Všechny pedpisy

Více

VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. o ištní komín

VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. o ištní komín VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. ministerstva vnitra eské socialistické republiky ze dne 24. íjna 1981 o ištní komín Ministerstvo vnitra eské socialistické republiky stanoví podle 30 odst. 3 zákona. 18/1958 Sb.,

Více

Oddíl I. l. 1- základní ustanovení. l. 2 správa poplatk

Oddíl I. l. 1- základní ustanovení. l. 2 správa poplatk Obecn závazná vyhláška obce Pernink, o místním poplatku ze ps, místním poplatku za lázeský nebo rekreaní pobyt, místním poplatku za užívání veejného prostranství, místním poplatku ze vstupného a místním

Více

Dotace nového programovacího období 2014-2020

Dotace nového programovacího období 2014-2020 Dotace nového programovacího období 2014-2020 Předpokládané podpory v odpadovém hospodářství OP přeshraniční spolupráce SR-ČR Program OPŽP PRIORITNÍ OSA 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže

Více

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Tomáš Ferdan, Martin Pavlas Vysoké uení technické v Brn, Fakulta strojního inženýrství, Ústav procesního a ekologického inženýrství, Technická

Více

VĚCNÝ ZÁMĚR ZÁKONA O ODPADECH + POH ČR

VĚCNÝ ZÁMĚR ZÁKONA O ODPADECH + POH ČR Konference Analytika odpadů II 27. listopadu 2012 Žďár nad Sázavou VĚCNÝ ZÁMĚR ZÁKONA O ODPADECH + POH ČR Andrea Jonášová Odbor odpadů Věcný záměr zákona o odpadech hlavní změny oproti současnému stavu

Více

! "#$%&'(() *+,-!./0+!1 2 3 # +3 2-! 3425!6! 1/! $ 7$ 80-5 4!839: $! 0! "

! #$%&'(() *+,-!./0+!1 2 3 # +3 2-! 3425!6! 1/! $ 7$ 80-5 4!839: $! 0! !"#$%&'(() *+,-!./0+!123#+32-!3425!6!1/!"!$7$80-54!839:$!0 l. I Úvodní ustanovení 1. Tato Smrnice rektorky stanoví zpsob a podmínky erpání sociálního fondu na Univerzit Jana Evangelisty Purkyn v Ústí nad

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA NÁKUP VYBAVENÍ LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

Smrnice upravující pravidla pro hrazení finanních závazk len sportovního klubu MAESTRO CLUB Kolovraty SMRNICE

Smrnice upravující pravidla pro hrazení finanních závazk len sportovního klubu MAESTRO CLUB Kolovraty SMRNICE SMRNICE sportovního klubu MAESTRO CLUB Kolovraty upravující pravidla pro hrazení finanních závazk len Strana 1 (celkem 6) S M R N I C E upravující pravidla pro hrazení finanních závazk len sportovního

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Projednání pedkládaných zpráv: 1. Žádost Mgr. Hladilové o prodej pozemku v blízkosti jejího domu 2. Uzavení smnné smlouvy

Více

Zápis z prbžného oponentního ízení

Zápis z prbžného oponentního ízení Zápis z prbžného oponentního ízení Identifikaní kód projektu: 1PO5ME816 1. Název projektu: Píprava odborník pro oblast inovaního podnikání 2. Píjemce úelové podpory: Vysoká škola manažerské informatiky

Více

Obec Jindichovice,Jindichovice 232,358 01 Kraslice Plnní rozpotu k 30.06.2010 Skutenost Rozpoet %plnní poznámky 1 000 K Píjmy: Da z píjmu

Obec Jindichovice,Jindichovice 232,358 01 Kraslice Plnní rozpotu k 30.06.2010 Skutenost Rozpoet %plnní poznámky 1 000 K Píjmy: Da z píjmu Obec Jindichovice,Jindichovice 232,358 01 Kraslice Plnní rozpotu k 30.06.2010 Skutenost Rozpoet %plnní poznámky K 1 000 K Píjmy: Da z píjmu fyz.osob.závislá innost 516 885,43 950,00 54,41% Da z píjmu fyz.osob

Více

Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem

Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem Strategický cíl: 2.C1 Opatení: 2.C1.1 Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem Ze zpracovaného profilu msta je nutné vytvoit spolen s místními

Více

Obecn závazná vyhláška íslo 1/2005 obce Krásno o místních poplatcích.

Obecn závazná vyhláška íslo 1/2005 obce Krásno o místních poplatcích. Obecn závazná vyhláška íslo 1/2005 obce Krásno o místních poplatcích. Zastupitelstvo obce Krásno na svém zasedání dne 21.2.2005 se usneslo vydat podle ustanovení 14 odst.2 zákona íslo 565/1990 Sb., o místních

Více

R o z v a h a. k...31.12...200 3 (v celých tis. K) a b 1 2 A. Stálá aktiva.009-015+026-033+041 001 246 289 1. Dlouhodobý nehmotný majetek

R o z v a h a. k...31.12...200 3 (v celých tis. K) a b 1 2 A. Stálá aktiva.009-015+026-033+041 001 246 289 1. Dlouhodobý nehmotný majetek Ministerstvo financí R schváleno MF R.j. 283/77 225/2001 s úinností pro úetní jednotky útující podle útové osnovy pro nevýdlené organizace Úetní jednotka doruí: 1x píslušnému finannímu orgánu R o z v a

Více

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA.

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. VEEJNÁ NABÍDKA POZEMK URENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH PEVODU ZEMDLSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZNNÍ POZDJŠÍCH PEDPIS (DÁLE JEN ZÁKON O PRODEJI

Více

O b e c Telnice Obecn závazná vyhláška obce Telnice. 03 / 2007 o místních poplatcích (o poplatcích)

O b e c Telnice Obecn závazná vyhláška obce Telnice. 03 / 2007 o místních poplatcích (o poplatcích) O b e c Telnice Obecn závazná vyhláška obce Telnice. 03 / 2007 o místních poplatcích (o poplatcích) Zastupitelstvo obce Telnice vydává dne v souladu s ustanoveními 10 písm. D) a 84 odst. 2, písm. I) zákona.

Více

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,

Více

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice.

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice. Co je to Czech POINT: CZECH Point eský Podací Ovovací Informaní Národní Terminál, tedy Czech POINT je projektem, který by ml zredukovat pílišnou byrokracii ve vztahu oban - veejná správa. Projekt Czech

Více

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUÁZAMI uzavená podle 269 odst. 2 Obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami (dále jen smlouva ): Sodexo Pass eská Republika a.s., se sídlem Radlická 2, 150

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ Diplomová práce Správa daní se zaměřením na vymáhací řízení Plzeň 2013 Jindřich Lorenc Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická Katedra národního

Více

(8) Úastník je povinen po celou dobu trvání smlouvy písemn oznamovat stavební spoiteln všechny skutenosti, které mají vliv na plnní podmínek

(8) Úastník je povinen po celou dobu trvání smlouvy písemn oznamovat stavební spoiteln všechny skutenosti, které mají vliv na plnní podmínek 96/1993 Sb. ZÁKON zedne25.února1993 o stavebním spoení a státní podpoe stavebního spoení a o doplnní zákona eské národní rady. 586/1992 Sb., odaníchzpíjm,veznnízákonaeskénárodnírady.35/1993sb. Zmna: 83/1995

Více

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 02.04.2007

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 02.04.2007 Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 02.04.2007 Usnesení. 332 Rada msta bere na vdomí kontrolu usnesení ze dne 26. 3. 2007. Usnesení. 333 Rada msta rozhodla zveejnit zámr pronájmu vleky Brloh sestávající

Více

Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004

Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004 1N2004.rtf Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004 A Struný pehled dílích cíl projektu splnných v uplynulém období v souladu s cíli, stanovenými v návrhu projektu pro rok 2004 Cílem projektu je

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA REKONSTRUKCE LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

UNDERGROUND CONTAINERS IN WASTE ECONOMY

UNDERGROUND CONTAINERS IN WASTE ECONOMY UNDERGROUND CONTAINERS IN WASTE ECONOMY Jindich Ježek 1 ABSTRACT Underground containers represent modern solution of waste economy. Their installation is appropriate for exponed town centres, historical

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

Závrená zpráva o útování a daovém posouzení hospodaení SRPdŠ pi SPŠ/VOŠ Chomutov za úetní a zdaovací období roku 2007

Závrená zpráva o útování a daovém posouzení hospodaení SRPdŠ pi SPŠ/VOŠ Chomutov za úetní a zdaovací období roku 2007 Závrená zpráva o útování a daovém posouzení hospodaení SRPdŠ pi SPŠ/VOŠ Chomutov za úetní a zdaovací období roku 2007 Základní princip útování v úetní jednotce SRPdŠ pi SPŠ/VOŠ Chomutov, IO: 46789812,

Více

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS ENVIRONMENTAL LAW SERVICE Financováno ze zdroj EU - program Transition Facility Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

Více

TÉMATA BAKALÁSKÝCH PRACÍ OBORU 6208R123 EKONOMIKA A MANAGEMENT V PRMYSLU PRO AKADEMICKÝ ROK 2009/2010

TÉMATA BAKALÁSKÝCH PRACÍ OBORU 6208R123 EKONOMIKA A MANAGEMENT V PRMYSLU PRO AKADEMICKÝ ROK 2009/2010 TÉMATA BAKALÁSKÝCH PRACÍ OBORU 6208R123 EKONOMIKA A MANAGEMENT V PRMYSLU PRO AKADEMICKÝ ROK 2009/2010 Rámcové téma 1. Analýza podmínek založení nového podnikatelského subjektu 2. Píprava podnikatelského

Více

OBCHODNÍ PODMÍNKY. 1 z 6. 1. Základní informace. 2. Základní pojmy. 1.1. Základní údaje:

OBCHODNÍ PODMÍNKY. 1 z 6. 1. Základní informace. 2. Základní pojmy. 1.1. Základní údaje: OBCHODNÍ PODMÍNKY 1. Základní informace 1.1. Základní údaje: J&T ASSET MANAGEMENT, INVESTINÍ SPOLENOST, a.s. Pobežní 14/297 186 00 Praha 8 eská republika I: 476 72 684 Zápis v obchodním rejstíku vedeném

Více

Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád

Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád Schváleno RM dne 06.06.2012 usnesením. 35/730/2012 Nabývá úinnosti dne 01.07.2012 NAÍZENÍ MSTA NAPAJEDLA. 2/2012, KTERÝM SE VYDÁVÁ TRŽNÍ ÁD Rada

Více

1 SWOT analýza. 1.1 Silné stránky

1 SWOT analýza. 1.1 Silné stránky 1 SWOT analýza Jednotlivé silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení byly navrženy členy pracovní skupiny Realizačního programu BRO. Navrženým bodům pak byla přiřazována váha od 0 do 10, kde 0 znamená

Více

ROZVAHA. ke dni 31.12.2011 I 26701626. Stav k poslednímu dni úet. období. Stav k prvnímu dni úet. období. íslo ádku A K T I V A.

ROZVAHA. ke dni 31.12.2011 I 26701626. Stav k poslednímu dni úet. období. Stav k prvnímu dni úet. období. íslo ádku A K T I V A. Výet položek podle vyhlášky. 504/2002 Sb. ve znní vyhlášky. 476/2003 Sb. ROZVAHA ke dni 31.12.2011 Název, sídlo a právní forma a pedmt innosti úetní jednotky I 26701626 SVJ domu Bochovská 560,561,562,563

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

Msto Stíbro Obecn závazná vyhláška. 4/2001

Msto Stíbro Obecn závazná vyhláška. 4/2001 Píloha. 6 usnesení z 30. zasedání zastupitelstva msta Stíbra dne 13.12.2001 Msto Stíbro Obecn závazná vyhláška. 4/2001 o místních poplatcích Zastupitelstvo msta Stíbra vydalo dne 13.12.2001 v souladu s

Více

VÝRO NÍ ZPRÁVA o hospoda ení SLOVÁCKA, stavebního bytového družstva Uherské Hradišt

VÝRO NÍ ZPRÁVA o hospoda ení SLOVÁCKA, stavebního bytového družstva Uherské Hradišt VÝRONÍ ZPRÁVA o hospodaení SLOVÁCKA, stavebního bytového družstva Uherské Hradišt ROK 2009 OBSAH : 1 ÚVOD... 3 1.1 PEDMT INNOSTI... 3 1.2 ORGÁNY DRUŽSTVA... 3 1.3 ÚDAJE O LENSKÉ ZÁKLADN... 4 1.4 ÚDAJE

Více

Zápis ze tetího zasedání Zastupitelstva msta Vimperk, konaného dne 29.01.2007 od 15.00 hod. v sále MKS Vimperk

Zápis ze tetího zasedání Zastupitelstva msta Vimperk, konaného dne 29.01.2007 od 15.00 hod. v sále MKS Vimperk Zápis ze tetího zasedání Zastupitelstva msta Vimperk, konaného dne 29.01.2007 od 15.00 hod. v sále MKS Vimperk Usnesení. 35 Zastupitelstvo msta bere na vdomí pehled plnní usnesení ze dne 11.12.2006 a bere

Více

Související ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063,

Související ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063, Pídatné spoluvlastnictví Obecná ustanovení 1223 (1) Vc náležící spolen nkolika vlastníkm samostatných vcí urených k takovému užívání, že tyto vci vytváejí místn i úelem vymezený celek, a která slouží spolenému

Více

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazníková akce je velmi dležitým krokem v projektu pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí. Slouží k poznání názor, získání

Více

2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin

2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin Ministerstvo školství a tlovýchovy eské republiky Tématický plán Obor: Informaní technologie Pedmt: Ekonomika Vyuující: Ing. Danuše Savková 2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin Téma tématický celek

Více

Závrený úet obce Horní Bekovice. za rok 2013

Závrený úet obce Horní Bekovice. za rok 2013 Závrený úet obce Horní Bekovice za rok 2013 Obec Horní Bekovice, Podipská 13, IO 00263621, DI 00263621 podle 17, odst. 6, zák.. 250/2000 Sb. o rozpotových pravidlech územních rozpot a zákona. 128/2000

Více

Služba Zvýšená servisní podpora

Služba Zvýšená servisní podpora PÍLOHA 1d Služba Zvýšená servisní podpora SMLOUVY o pístupu k infrastruktue sít spolenosti Telefónica O2 Czech Republic využívající technologie Carrier IP Stream mezi spolenostmi Telefónica O2 Czech Republic,a.s.

Více

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství Píloha. 2 Strategická ást akního rozvoje sociálních služeb na rok 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství ze Cíl D.1 Zajistit sí krizových poradenských

Více

ZPRÁVA O HOSPODAENÍ PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2008. Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherský Brod

ZPRÁVA O HOSPODAENÍ PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2008. Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherský Brod ZPRÁVA O HOSPODAENÍ PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2008 Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherský Brod Adresa organizace: editel organizace: Zprávu vypracoval(a):

Více

Parlament se usnesl na tomto zákon eské republiky: ÁST PRVNÍ Základní ustanovení. Pedmt úpravy

Parlament se usnesl na tomto zákon eské republiky: ÁST PRVNÍ Základní ustanovení. Pedmt úpravy 185/2001 Sb. ZÁKON ze dne 15. kvtna 2001 o odpadech a o zmn nkterých dalších zákon ve znní zákon. 477/2001 Sb.,. 76/2002 Sb.,. 275/2002 Sb.,. 320/2002 Sb.,. 356/2003 Sb.,. 167/2004 Sb.,. 188/2004 Sb.,.

Více