PROGRAM CÍLENÉ A DLOUHODOBÉ PODPORY INTEGRACE CIZINCŮ TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PROGRAM CÍLENÉ A DLOUHODOBÉ PODPORY INTEGRACE CIZINCŮ TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE"

Transkript

1 JIHOMORAVSKÝ KRAJ PROGRAM CÍLENÉ A DLOUHODOBÉ PODPORY INTEGRACE CIZINCŮ TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Program byl zpracován v rámci projektu Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců 2010 S O C I O F A C T O R S. R. O., WWW. S O C I O F A C T O R. EU

2 PROGRAM CÍLENÉ A DLOUHODOBÉ PODPORY INTEGRACE CIZINCŮ TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Pro Jihomoravský kraj zpracovala společnost SocioFactor s.r.o. Program byl vytvořen v rámci projektu Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců 2010 (EIF ). SocioFactor s.r.o. Stránka 2

3 OBSAH SEZNAM ZKRATEK A TERMÍNŮ... 5 ÚVOD... 6 I. O PROGRAMU... 7 I.1. Proces vzniku dokumentu... 8 II. NÁVAZNOST PROGRAMU NA DOKUMENTY JMK A SAMOSPRÁV... 9 III. VYMEZENÍ INTEGRACE IV. VYMEZENÍ CÍLOVÉ SKUPINY CIZINCI TŘETÍCH ZEMÍ IV.1. Specifika cizinců z třetích zemí v JMK V. LEGISLATIVNÍ NORMY UPRAVUJÍCÍ POBYT CIZINCŮ TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ ČR VI. SUBJEKTY A NÁSTROJE INTEGRACE CIZINCŮ TŘETÍCH ZEMÍ VI.1. Evropská úroveň VI.2. Národní úroveň VI.3. Lokální úroveň VII. ANALYTICKÁ ČÁST VII.1. Integrace v pojetí platformy VII.2. Dimenze integrace cizinců v Jihomoravském kraji VII.2.1. Pobyt a bydlení Koncepční a strategické dokumenty Klíčové momenty integrace cizinců v JMK VII.2.2. Vzdělávání a jazyková integrace Koncepční a strategické dokumenty Klíčové momenty integrace cizinců v JMK VII.2.3. Trh práce a ekonomická integrace Koncepční a strategické dokumenty Klíčové momenty integrace cizinců v JMK VII.2.4. Sociálně-zdravotní integrace Koncepční a strategické dokumenty Klíčové momenty integrace cizinců v JMK VII.2.5. Kulturně-religiózní integrace Koncepční a strategické dokumenty Klíčové momenty integrace cizinců v JMK VII.2.6. Interaktivně-identifikační integrace Koncepční a strategické dokumenty Klíčové momenty integrace cizinců v JMK VII.3. Evaluace dosavadní činnosti aktérů integrace cizinců a Jihomoravského kraje VIII. SWOT ANALÝZA IX. NÁVRHOVÁ ČÁST IX.1. Vize a cíle Programu IX.2. Struktura priorit a opatření IX.3. Priority, opatření a aktivity IX.4. Specifikace aktivit IX.5. Finanční plán IX.6. Indikátory plnění cílů priorit IX.7. Schéma a systém řízení, systém monitoringu Úkoly a kompetence orgánů kraje při realizaci Programu SocioFactor s.r.o. Stránka 3

4 SLOVNÍK POJMŮ POUŽITÉ ZDROJE PŘÍLOHY NÁVRH LETÁKU ZPRACOVATELSKÝ TÝM: PhDr. Daniel Topinka, Ph.D., Mgr. Klára Janoušková, M.A. (Eds.) Další spolupracovníci: Mgr. Marcela Bužgová Ph.Dr. Pavel Kliment, Ph.D. Mgr. Radim Kvasnička Bc. Helena Palicová Mgr. Kateřina Pavlisková Mgr. Kamila Sekerová, Ph.D. KONZULTAČNÍ TÝM (Jihomoravský kraj): Ing. Bc. Pavel Fišer Mgr. Marta Vodičková Alena Mathiasová, DiS. V Brně, 2010 SocioFactor s.r.o. Stránka 4

5 Seznam zkratek a termínů Centrum CELSUZ ČR ČSÚ EU JCMM JMK KrÚ JMK MMB MK MVČR OAMP OPU ORR Platforma Program RJMK RNM RRLZ RROSJMK ŘSCP SM Brno SOZE ÚP ÚIV ÚZIS VÚPSV ZJMK Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců Centrum pro lidi sociálně znevýhodněné Česká republika Český statistický úřad Evropská unie Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu Jihomoravský kraj Krajský úřad Jihomoravského kraje Magistrát města Brna Ministerstvo kultury Ministerstvo vnitra České republiky Odbor azylové a migrační politiky Organizace na pomoc uprchlíkům Odbor regionální rozvoje Platforma Jihomoravského regionálního centra na podporu integrace cizinců Program cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců třetích zemí na území Jihomoravského kraje Rada Jihomoravského kraje Rada pro národnostní menšiny Rada pro rozvoj lidských zdrojů Regionální rada odborových svazů Jihomoravského kraje Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Statutární město Brno Sdružení občanů zabývajících se emigranty Úřad práce Ústav pro informace ve vzdělávání Ústav zdravotnických informací a statistiky Výzkumný ústav práce a sociálních věcí Zastupitelstvo Jihomoravského kraje SocioFactor s.r.o. Stránka 5

6 ÚVOD Předkládaný Program cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců třetích zemí na území Jihomoravského kraje (dále jen Program ) je prvním koncepčním dokumentem tohoto druhu, který vznikl z iniciativy Jihomoravského kraje. Tato aktivita ještě stále patří k ojedinělým projevům angažovanosti a zájmu o formulování strategie integrace cizinců ze třetích zemí na úrovni samosprávy. Dosud se integrační politika odvíjela z úrovně státní, která zejména v posledních letech reflektuje integrační politiky utvářející se v širším rámci Evropské unie. Koncepce na evropské úrovni jsou velmi obecné a zdůrazňují spíše principy a základní orientace integračních politik. Naše státní integrační politika je v situaci, kdy se částečně emancipuje a hledá cesty, jak abstraktní témata naplnit konkrétními obsahy. V tomto směru vyvstává potřeba i nutnost zapojit do tvorby integračních strategií kraje jako vyšší územní samosprávné celky a časem také obce. Územní samospráva je prostorově vymezený funkční celek, který má právo rozhodovat o svých záležitostech. Právě na této úrovni se mají utvářet konkrétní strategie a opatření, jež zohledňují potřeby cizinců a současně i specifickou regionální situaci a místní podmínky. Integrační opatření na úrovni regionu získávají konkrétnější podobu, jsou zakomponovány do lokálních situací, jsou realizovány místními aktéry a dokáží flexibilně reagovat jak na proměny podmínek, tak na místní problémy. Nabízí se možnost inspirace ze zahraničí. Avšak porovnáním jednotlivých integračních programů zjistíme, že nelze jednoduše z jiných kontextů vyjmout konkrétní aktivity a ty pak implementovat v ČR. Utváření lokálních integračních politik a strategií je totiž proces, jímž musíme projít a trpělivě zvládnout jednotlivé kroky při zohlednění místních realit a zapojení aktérů integrace. V tomto ohledu jsme teprve na začátku. Předkládaný Program nastiňuje základní směry rozvoje integrace a současně zrcadlí limity současného stavu vychází z neúplných a nesourodých dat, reflektuje doposud nerozvinutou participaci aktérů integrace, pracuje s pojmy, které jsou používány v různých významech a vzniká v situaci, kdy se téma cizinců pomalu přenáší z expertních diskurzů směrem k širšímu poli aktérů integrace a veřejnosti. SocioFactor s.r.o. Stránka 6

7 I. O PROGRAMU Program cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců třetích zemí na území Jihomoravského kraje (dále jen Program ) vznikl na základě potřeby Jihomoravského kraje (dále jen JMK ) vymezit opatření a nástroje v oblasti podpory cizinců z třetích zemí. Program si klade za cíl definovat dlouhodobá opatření a stanovit dílčí cíle v oblasti integrace cizinců na svém území. Současně je výchozím dokumentem pro definování role Jihomoravského regionálního centra na podporu integrace cizinců (dále jen Centrum ), JMK a regionálních aktérů v procesu integrace cizinců. Hlavní cíle Programu jsou: definování cílů integrace cizinců; identifikace opatření podporujících integraci cizinců; vymezení role Centra; definování role JMK a regionálních aktérů. Program rozšiřuje spektrum koncepčních dokumentů JMK, přičemž navazuje na již existující strategické dokumenty. Je zpracován tak, aby měl parametry střednědobého dokumentu, který odráží: a) místní situaci v oblasti integrace cizinců třetích zemí deskripci situace, podmínek, shrnutí dostupných dat, potřeb cizinců, ale i problémů cizineckých kolektivit; b) místní situaci v oblasti potenciálních tvůrců integračních politik zdroje, kapacity, odbornost, zkušenosti apod.; c) reflexi dokumentů EU; d) vymezení hlavních cílů integrace cizinců; e) navržení cílů podle hlavních oblastí systémové integrace (bydlení, zaměstnanost, pracovní trh, jazyk apod.) za účasti aktérů integrační politiky; f) přiřazení a vymezení jednotlivých opatření za účasti aktérů integrační politiky; g) specifikaci opatření (finanční rozvaha, rozdělení rolí, odpovědností apod.). Program se zaměřuje výhradně na cílovou skupinu cizinců tzv. třetích zemí (tedy na státní příslušníky tzv. třetích zemí, tj. cizinců ze zemí mimo EU) tak, jak je vymezuje zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Program je strukturován do dvou hlavních částí: a) analytická část; b) návrhová část. Analytická část shrnuje hlavní informace o cizincích z třetích zemí, kteří pobývají na území JMK; reflektuje poznatky různých koncepčních dokumentů a zdrojů; představuje dostupná statistická data a shrnuje fakta o stavu integrace cizinců v JMK, a to s ohledem na jednotlivé dimenze integrace cizinců. Uzavírá ji SWOT analýza. Část návrhová představuje vizi Programu, úkoly, indikátory plnění Programu, schéma a systém řízení a potenciální finanční zdroje. SocioFactor s.r.o. Stránka 7

8 I.1. Proces vzniku dokumentu Program pro JMK vytvořila společnost SocioFactor s.r.o. na základě těchto metod: desk research; syntéza dokumentů; individuální rozhovory a focus group se systémovými aktéry; individuální rozhovory a focus group s cizinci z třetích zemí. Během utváření Programu musel být modifikován standardní postup tvorby koncepčního dokumentu. Neprobádanost oblasti, novost tématu, absence systémového uchopení na úrovní samospráv, rozptýlenost, neúplnost, obtížná dostupnost a rozporuplnost dat a informací, různorodost výkladů základních pojmů, kontrast vysoké expertní úzce zaměřené obeznámenosti s tématem s širší neorientovaností potenciálních aktérů integrace a další potíže nás vedly k potřebě téma strukturovat a uchopit na základě zformulovaných dimenzí integrace a současně pozornost spíše obrátit k samotným potenciálním aktérům integrace přímo k cizincům, ale také ke vzdělavatelům, zaměstnavatelům, nevládním neziskovým organizacím, úřadům atd. Do procesu tvorby Programu byli prostřednictvím individuálních a skupinových rozhovorů zapojeni cizinci, partneři projektu Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců 2010 (EIF ), klíčoví aktéři integrace členové širší Platformy, zaměstnavatelé, vzdělavatelé a veřejnost. Dílčích aktivit se zúčastnili významní aktéři integrace odborní (analytická činnost) i expertní (práce s cizinci). Na základě analýz dostupných dat a informací bylo pro přípravu SWOT analýz vytvořeno sedm pracovních skupin, které formulovaly v diskusích základní témata a náměty podle hlavních oblastí integrace. V těchto pracovních skupinách byla současně ověřována platnost dat a závěrů získaných sekundární analýzou. SocioFactor s.r.o. Stránka 8

9 II. Návaznost Programu na dokumenty JMK a samospráv Program jako střednědobý dokument navazuje na prostředí strategických materiálů, které vznikly v rámci plánování a vytváření komplexních koncepcí rozvoje JMK. V rámci dílčích koncepcí dokumentů JMK je prokázána výrazná spojitost Programu s dokumenty ze dvou oblastí Lidských zdrojů a Sociální infrastruktury. Podobně se projevuje také návaznost na komplexní koncepce Strategie a Programu rozvoje JMK. Vedle těchto dokumentů byly analyzovány také cíleně vybrané komunitní plány obcí. Vazby a také jejich intenzitu shrnuje následující tabulka. Název dokumentu Program rozvoje Jihomoravského kraje na období Programové prohlášení Rady JMK ve volebním období Vize Krajského úřadu JMK Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje 3, Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji na období Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje Strategie protidrogové politiky Jihomoravského kraje na období Strategie prevence kriminality Jihomoravského kraje na období Komunitní plán sociálních služeb města Brna pro období Komunitní plány vybraných měst a obcí Relevance vůči Programu velká střední nízká střední malá střední střední velká malá malá velká žádná Důležitým závěrem ze studia dokumentů je, že informace o cizincích z třetích zemí jsou vesměs součástí všeobecných informací o všech cizincích a jsou zpracovány víceméně nahodile a nesystematicky. Neumožňují čtenáři si udělat rámcovou představu o situaci cizinců v kraji. Některé informace jsou uváděny bez ohledu na celkový kontext nebo jako součást úzce specializovaných kapitol, které se vesměs týkaly trhu práce. Návaznost na komunitní plány obcí neexistuje, výjimkou je v tomto směru město Brno. SocioFactor s.r.o. Stránka 9

10 III. Vymezení integrace Vymezení integrace je nejednoznačné, v čase se několikrát obměňovalo a vyvíjelo. Evropská komise definuje integraci cizinců v jednom z klíčových materiálů např. takto: Za hlavní celkový cíl integrace je považována soběstačnost: vlády usilují o to, aby přistěhovalcům umožnily vést nezávislý život, pokud jde o bydlení, zaměstnání, vzdělání, sociální síť a participaci ve společnosti. 1 Je nesporné, že integrace přistěhovalců má zásadní význam pro sociální soudržnost a hospodářský rozvoj. Aby se přistěhovalci cítili být součástí společnosti, je nutné jim poskytnout spravedlivé zacházení a správné nástroje k plné účasti ve společnosti. Integrace je nepřetržitý oboustranný proces, který se opírá o vzájemná práva a odpovídající povinnosti přistěhovalců i tzv. hostitelské země. Společnost jako celek může být také vhodným cílem politiky, je-li integrace vnímána jako proces směřující k podpoře sociální soudržnosti. Politiky jsou pak odpovědí na dezintegrační účinky rychlých sociálních, ekonomických a kulturních změn, kterými většina evropských zemí prochází, a zaměřují se na různé skupiny obyvatelstva bez ohledu na to, zda mají přistěhovalecký původ. V důsledku toho se pod hlavičkou integrace může skrývat směs obecných a specifických přístupů zaměřených na různé skupiny a zabývajících se různorodými otázkami. Koncepce integrace cizinců České republiky vymezuje, že cílem všech aktivit integrační politiky je předcházet vytváření uzavřených komunit imigrantů, společenské izolaci a sociálnímu vyloučení cizinců. Prevencí vytváření uzavřených komunit musí být nabídka takových integračních opatření, která budou odpovídat potřebám cizinců a budou široce dostupná, adresovaná i přímo do komunit; měla by umožnit otevřenost těchto komunit a poskytnout cizincům i majoritní společnosti šanci k vzájemnému poznání a porozumění. 1 SocioFactor s.r.o. Stránka 10

11 IV. Vymezení cílové skupiny cizinci třetích zemí Cizinci z tzv. třetích zemí jsou vymezeni zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky jako státní příslušníci, kteří nejsou občany EU (také Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska). Jedná se tedy výhradně o osoby, které nejsou státními občany České republiky, ani občany EU (a zmíněných čtyř zemí). Podmínky vstupu a pobytu cizinců na území ČR upravuje podrobněji zmíněný zákon (č. 326/1999 Sb., ve znění pozdější předpisů dále jen cizinecký zákon ), přičemž možnosti pobytu cizinců z třetích zemí na území ČR existují dvě: přechodný a trvalý, a to v různých formách. Shoda neexistuje v otázce, zda by přistěhovalci (bez ohledu na to, jak jsou označováni) měli být považováni za jednu skupinu. Spíše by měli být vnímáni jak jednotlivci nebo členové zvláštních dílčích kategorií vymezených podle národnostního nebo etnického původu, náboženského vyznání, pohlaví, věku nebo důvodu příjezdu (ekonomičtí migranti, uprchlíci nebo rodinní příslušníci), popř. podle odborné kvalifikace (od vysoce kvalifikovaných osob po osoby s nízkou kvalifikací). IV.1. Specifika cizinců z třetích zemí v JMK V JMK došlo v posledních letech, stejně jako v celé ČR, k výraznému přílivu cizinců, a to zejména cizinců z třetích zemí. V roce 2001 pobývalo na území kraje necelých 18 tisíc cizinců, ke konci roku 2008 přesáhl tento počet 35 tisíc cizinců. Podobný růst pokračuje i navzdory nepříznivému ekonomickému vývoji. V prvním pololetí roku 2009 dosáhl celkový počet cizinců v JMK hranice 37 tisíc. Ve druhém pololetí došlo k mírnému poklesu, ale v listopadu 2009 se počet cizinců dobral svého maxima cizinců. Poté následuje pokles pod zmíněnou hranici 37 tisíc. K v JMK pobývalo celkově cizinců. Je tedy zřejmé, že nedochází k žádnému výraznému poklesu počtu cizinců v JMK a měsíční kolísání je zanedbatelné. V roce 2010 se týká rozdílů v řádu několika desítek osob. Důležité je, že většina cizinců (téměř 70 %) pochází z třetích zemí. Tento podíl je nižší pouze v okresech Břeclav a Hodonín a to z důvodu vysokého zastoupení občanů Slovenska mezi cizinci. Základní charakteristiky populace cizinců třetích zemí na území JMK jsou následující: V JMK došlo v posledních letech k výraznému přílivu cizinců, a to zejména cizinců z třetích zemí. Většina cizinců na území JMK (téměř 70 %) pochází z třetích zemí. V počtu přistěhovalých cizinců zaujímá JMK 3. místo mezi kraji ČR (za Prahou a Středočeským krajem). Mezi bydlícími cizinci je relativně nízký podíl žen. Hlavní motivací cizinců k pobytu je pobyt za účelem zaměstnání. SocioFactor s.r.o. Stránka 11

12 Nejčastějším státním občanstvím cizinců přicházejících do ČR z třetích zemí je Ukrajina a Vietnam stejně je tomu i v JMK. Vysoký podíl cizinců z Ukrajiny. Mezi cizinci v JMK přesahují občané Ukrajiny celorepublikovou hodnotu (30 %). Z Ukrajiny tak pochází téměř každý druhý cizinec ze zemí mimo EU, který pobývá na území JMK. Vysoký podíl cizinců z Vietnamu. Tři ze čtyř cizinců pobývají přímo v Brně nebo v jeho nejbližším okolí (okres Brno-venkov). Významná je koncentrace přistěhovalců z Mongolska do okresu Blansko, kde pobývá více než 40 % celkového počtu Mongolů v JMK (dalších 37 % pak pobývá v okrese Brno-město). Tato tendence zásadním způsobem ovlivňuje strukturu cizinců na Blanensku a činí tento okres výjimečný jak z hlediska krajského, tak i republikového občané Mongolska zde totiž tvoří vůbec nejpočetnější skupinu cizinců. Z Mongolska pochází 29 % všech cizinců, kteří mají v okrese Blansko dlouhodobý nebo trvalý pobyt. SocioFactor s.r.o. Stránka 12

13 V. Legislativní normy upravující pobyt cizinců třetích zemí na území ČR Nejdůležitější právní normou, která upravuje podmínky vstupu a pobytu cizinců na území ČR, je Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (tzv. cizinecký zákon). Rozlišuje dvě kategorie cizinců, občany Evropské unie (včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska) a státní příslušníky tzv. třetích zemí, tj. cizinců ze zemí mimo EU. Provádění některých ustanovení cizineckého zákona blíže stanovují prováděcí předpisy. Vyhláška č. 462/2008 Sb., kterou se stanoví seznam zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o udělení víza, vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu pouze na zastupitelském úřadu ve státě, jehož je cizinec občanem, popřípadě, jenž vydal cestovní doklad, jehož je cizinec držitelem, nebo ve státě, ve kterém má cizinec povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt 2, Vyhláška č. 461/2008 Sb., kterou se stanoví seznam zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o vydání zelené karty. 3 Podmínky vstupu a pobytu cizinců jsou dále upraveny přímo závaznými předpisy ES/EU. Od vstupu ČR do schengenského prostoru dne 21. prosince 2007 jsou dále povinné také schengenské předpisy tzv. schengenské acquis. Jedná se o řadu dokumentů, mezi nimiž nalezneme: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006 tzv. Schengenský hraniční kodex, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob 4 ; Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 265/2010, kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 562/2006, pokud jde o pohyb osob s dlouhodobým vízem; Nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam 2 Momentálně zahrnuje výčet 79 zemí. 3 O vydání zelené karty je oprávněn požádat cizinec, který je státním občanem: Australského společenství, Černé Hory, Chorvatské republiky, Japonska, Kanady, Korejské republiky, Nového Zélandu, Republiky Bosna a Hercegovina, Republiky Makedonie, Spojených států amerických, Srbska, Ukrajiny. 4 V Čl. 2, odst. 5 se píše, že osobami požívajícími právo Společenství na volný pohyb jsou: a) občané Unie ve smyslu čl. 17 odst. 1 Smlouvy a státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky občana Unie vykonávajícího právo volného pohybu a na které se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, b) státní příslušníci třetích zemí a jejich rodinní příslušníci bez ohledu na státní příslušnost, kteří na základě dohod mezi Společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a těmito třetími zeměmi na straně druhé požívají právo volného pohybu rovnocenné právu občanů Unie. V Čl. 2, odst. 6 se píše, že státním příslušníkem třetí země je každá osoba, která není občanem Unie ve smyslu čl. 17 odst. 1 Smlouvy a na kterou se nevztahuje předchozí uvedený bod 5. SocioFactor s.r.o. Stránka 13

14 třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni ve znění pozdějších předpisů; Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 o kodexu Společenství o vízech tzv. vízový kodex, který obsahuje pravidla pro vydávání jednotných krátkodobých víz (tzv. schengenských víz), což jsou víza, která umožňují státním příslušníkům třetích zemí pobývat na území schengenských států po období až tří měsíců během půlroku od prvního vstupu; Směrnice Rady 2005/71/ES o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu; Směrnice Rady 2004/114/ES o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby; Směrnice Rady 2003/86/ES o právu na sloučení rodiny; Směrnice Rady 2009/50/ES o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci (tzv. modré karty). Legislativní rámec integrace cizinců tvoří soubor následujících právních norem: Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; SocioFactor s.r.o. Stránka 14

15 Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb.; Zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 111/1998Sb., o vysokých školách a změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Usnesení vlády k realizaci Koncepce integrace cizinců: Usnesení vlády ČR č. 689 ze dne o Zásadách koncepce integrace cizinců na území České republiky a o přípravě a realizaci této koncepce; Usnesení vlády ČR č ze dne o realizaci Zásad koncepce integrace cizinců na území České republiky a o návrhu Koncepce integrace cizinců na území České republiky; Usnesení vlády ČR č ze dne k informaci o zkušenostech se zaváděním Koncepce integrace cizinců na území České republiky (podkladový materiál ČSÚ Zásady koncepce výběru a zpracování statistických údajů spojených s migrací a integrací cizinců v plném znění otištěn v příloze IV. uvedeného usnesení vlády ČR); Usnesení vlády ČR č. 55 ze dne k účinnosti Koncepce integrace cizinců na území České republiky a dalšímu rozvoji této koncepce po vstupu České republiky do Evropské unie; Usnesení vlády ČR č. 126 ze dne k realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2003 a jejímu dalšímu rozvoji v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie; Usnesení vlády ČR č. 5 ze dne k Realizaci Koncepce integrace cizinců do konce roku 2004 a jejímu dalšímu rozvoji v roce 2005; Usnesení vlády ČR č. 126 ze dne ke Koncepci integrace cizinců v roce 2005; Usnesení vlády ČR č. 126 ze dne ke Zprávě o realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2006; Usnesení vlády ČR č. 259 ze dne ke Zprávě o realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2007 a návrh dalšího postupu; Usnesení vlády ČR č. 979 ze dne o převodu některých činností vykonávaných Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR na Ministerstvo vnitra ČR; Usnesení vlády ČR č. 183 ze dne 16. února 2009 ke Zprávě o realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2008; Usnesení vlády ČR č. 224 ze dne 22. března 2010 ke Zprávě o realizaci Koncepce integrace cizinců v roce SocioFactor s.r.o. Stránka 15

16 VI. Subjekty a nástroje integrace cizinců třetích zemí Integrační politiky jsou realizovány na třech základních úrovních: evropské, národní a lokální 5. VI.1. Evropská úroveň Evropskou úroveň tvoří orgány Evropské unie (dále EU ). Na této rovině existuje řada snah o sjednocení národních integračních politik a vůbec přistěhovaleckéých politik do jediné evropské platformy. Integrace je hlavním předmětem zájmu řady politik EU. Účinná a odpovědná integrace přistěhovalců na pracovní trh totiž významně přispívá k dosažení lisabonských cílů. Komise podporuje úsilí členských států v oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí a rovných příležitostí a klade přitom důraz na zohlednění specifik souvisejících s rodem, aby se plně využilo potenciálu žen migrantek. V nových Integrovaných hlavních směrech pro růst a zaměstnanost jsou členské státy vyzývány, aby učinily kroky ke zvýšení zaměstnanosti přistěhovalců. Na této úrovni mají otevřené dveře tzv. žádoucí migranti, kteří jsou pokládáni za přínos pro EU, jsou kvalifikovaní, vzdělaní a vybaveni integračním potenciálem. Integrační politiky si nekladou za cíl podpořit vzájemné, ale současně oddělené soužití domácích a přistěhovalých populací, ale zajistit proces občanské integrace individuálních aktérů migrace. Nutnost vytváření integračních politik na evropské úrovni souvisí s faktem, že se Evropa stala imigračním teritoriem, na němž se trvale usazují migrující z neevropských destinací. Jejich přesídlení vyvolává mnohé otázky týkající se udržení sociální soudržnosti národních společností, které se obtížně vyrovnávají s kulturní diverzitou přistěhovalých osob. Integrace cizinců se stává čím dál více celoevropským tématem. Evropská rada v Tampere v roce 1999 řešila otázky spravedlivého zacházení s cizinci z třetích zemí. Právě zde se začaly objevovat první východiska pro formulování integračních politik a řešení rovnoprávného postavení a zacházení s cizinci třetích zemí. Dalším významným okamžikem byl pro formulování některých integračních tezí summit v Soluni v roce 2003, na němž došlo k dalšímu formování integračních politik na úrovni EU vůči legálně pobývajícím cizincům z třetích zemí. Úspěšná integrace byla označena za způsob zajištění sociální soudržnosti a ekonomické prosperity a byly definovány žádoucí oblasti integrace: zaměstnanost a účast na trhu práce, vzdělání, jazyková adaptace, účast na zdravotních a sociálních službách, bydlení a participace na kulturním a sociálním životě. Výsledné Sdělení Komise o imigraci, integraci a zaměstnanosti se stalo prvním strategickým dokumentem o integraci cizinců z třetích zemí a projevem úsilí o harmonizaci integračních politik v rámci EU. Z právních předpisů na úrovni EU jsou pro Program významné např. Směrnice 2003/86/ES ze dne 22. září 2003, která se věnuje právu na sloučení rodiny, a Směrnice 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty. 5 Lokální integrační politiky zahrnují politiky na úrovni kraje a nižších celků. SocioFactor s.r.o. Stránka 16

17 Společné základní zásady politiky integrace přistěhovalců z roku 2004 si kladou za cíl pomáhat členským státům při formulování integračních politik, sloužit členským státům jako základ při zkoumání způsobů rozvoje a provádění integračních politik a napomáhat Radě při úvahách o mechanismech a politikách nutných k podpoře snah na vnitrostátních a místních úrovních. Podpora integrace se promítla do konkrétních forem projektů usnadňujících začleňování imigrantů do společností. Od roku 2007 jsou z Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí financovány roční integrační programy členských států. Hlavním cílem fondu je podporovat integraci cizinců z třetích zemí a podpořit rozvoj integračních strategií. VI.2. Národní úroveň Na celonárodní úrovni realizují integraci cizinců třetích zemí ústřední orgány státní správy především Ministerstvo vnitra ČR. Do realizace Koncepce integrace cizinců jsou zapojeny i další ministerstva Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo zdravotnictví ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a Ministerstvo kultury ČR. Orgány samosprávy, které jsou pro realizaci integrace klíčové, nemají legislativně uloženu žádnou povinnost se na procesu integrace cizinců ze třetích zemí podílet a jejich zapojení je dobrovolné. Základní cílovou skupinou integrace cizinců jsou občané třetích zemí pobývající legálně na území ČR. Do této skupiny tedy nepatří státní občané členských států Evropské unie ani žadatelé o mezinárodní ochranu. 6 V ČR lze identifikovat fáze rozvoje integračních politik: pro období roku jsou typická dílčí opatření zaměřená pouze na specifické skupiny vyžadující zvláštní podporu uprchlíky a krajany, období charakterizuje gesce Ministerstva vnitra ČR, která přechází od roku 2004 na Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. V první fázi byl založen program pro integraci uznaných uprchlíků (azylantů), obdobný se zaměřil i na integraci krajanů. Tyto programy byly určeny dvěma skupinám imigrantů, pro svou organizační, administrativní a finanční náročnost se však nestaly východiskem pro integrační programy širokého migračního spektra. Pro počáteční období bylo významné uvědomění si trvalé přítomnosti některých skupin na území státu, ochota ministerstva se otázkou integrace zabývat a intervence ze strany Rady Evropy. Utváření integrační politiky však stálo na okraji pozornosti, což z velké míry ovlivnila nekoncepčnost v oblasti imigračních politik obecně. Můžeme doplnit, že další fázi v pořadí již čtvrtou symbolizuje převod agendy spojené s koordinací realizace Koncepce integrace cizinců zpět z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR na Ministerstvo vnitra ČR v polovině roku 2008 a vznik integračních center na základě finanční podpory EU. Základní strategie integrace cizinců byla zformulována ve dvou dokumentech: Zásady koncepce integrace cizinců 7 z roku 1998 a Koncepce integrace cizinců z roku Pro integraci azylantů je určen Státní integrační program (SIP). SocioFactor s.r.o. Stránka 17

18 Ze Zásad koncepce integrace cizinců vyplývá, že integrační politika je doménou státních orgánů a že se jedná o výchozí bod k systematickému koncipování integrační politiky, jejímž cílem má být podpora oblasti vztahů mezi komunitami a odstraňování překážek integrace, a to zejména u dlouhodobě pobývajících cizinců. Koncepce integrace cizinců je mnohem širší a oproti předchozímu rámci, který byl určen Radou Evropy, se tento dokument inspiruje závěry EU. Zásadní proměna se týká ustoupení od multikulturní podpory rozvoje imigračních komunit směrem k individuální občansko-politické integraci, komunity imigrantů již dále nejsou partnery státu a jeho reprezentantů. Integrace se stává individuální záležitostí každého imigranta, přičemž vyjadřuje spontánní či cílevědomý proces začlenění jedince nebo skupiny do života společnosti. Od roku 2004 byla integrační politika převedena do gesce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. V usnesení vlády ze dne 5. ledna 2005 č. 5 k Realizaci Koncepce integrace cizinců do konce roku 2004 a postupu při realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2005 se objevuje kritika neefektivnosti dosavadních integračních přístupů, které zůstávají v obecné rovině, k níž se obtížně hledají konkrétní obsahové prvky od vymezení kritérií úspěšné integrace až po konkrétní opatření, které ukládají imigrantům povinnosti, popř. zvýhodňují ty, jež projevili snahu se do společnosti začlenit. 8 Zpráva o realizaci koncepce integrace imigrantů v roce 2007 reaguje na čtyři hlavní vytyčené priority, mezi něž patří znalost českého jazyka 9, ekonomická soběstačnost cizince 10, orientace cizince ve společnosti 11 a vztahy cizince s členy majoritní společnosti 12. Další změny se týkaly novelizace školského zákona. 13 Přes vševhny tyto snahy zůstává integrační politika spíše součástí formálních dokumentů a obecných prohlášení bez větších přímých vlivů na spontánní sociální integraci imigrantů, kteří tak čelí mnohým strukturálním překážkám vycházejícím z jednotlivých společenských sfér. 7 Zásad je celkem 15 a na imigranty nahlíží perspektivou imigračních komunit, které jsou obohacující součástí multikulturní společnosti, založené na plnohodnotném a nezbytném partnerství s nimi. Partnerství se rozvíjí mezi domácí populací na straně jedné a imigračními komunitami na straně druhé. Integrační politiku zakládají příznivé legislativně-právní podmínky a zajištění přístupu imigrantů (zdůrazněno, že dlouhodobě a legálně pobývajících) k základním lidským právům a svobodám a dalším právům (politickým, kulturním, hospodářským a sociálním). (Zásady koncepce integrace cizinců na území ČR, 1998). 8 V roce 2005 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR uskutečnilo několik konkrétních aktivit: vytvoření Metodiky pro podávání projektů na integraci cizinců, sledování efektivity výuky českého jazyka v rámci rekvalifikačních kurzů, podporu Asistenčních programů pro cizince ke vstupu na trh práce a některých aktivit zaměřených na děti-cizince (nezletilí bez doprovodu) umístěných do speciálních školských zařízení a jejich podpory po ukončení pobytu. 9 V oblasti českého jazyka bylo hlavním cílem nastavit podmínky pro vytvoření systému výuky a zkoušek českého jazyka pro cizince. Povinnost cizince prokázat znalost českého jazyka jako jednu z podmínek udělení trvalého pobytu byla v roce 2007 zapracována do novely cizineckého zákona (s účinností od ). 10 V oblasti ekonomické soběstačnosti bylo dosaženo výrazného pokroku, v připravované novele zákona o zaměstnanosti je několik změn zjednodušujících administrativní náročnost zaměstnávání cizinců (od ). 11 V roce 2007 bylo vydáno několik publikací určených pro informování cizinců, a to včetně jejich jazykových mutací. 12 Proběhla řada školení interkulturní komunikace pro vybrané zaměstnance úřadů práce a další vzdělávací akce (přednášky a semináře o práci policie v multikulturní společnosti, antidiskriminační vzdělávání příslušníků policie ČR). 13 S účinností od došlo ke změnám v přístupu k základnímu vzdělávání., které již není podmíněno prokázáním oprávněnosti pobytu řediteli školy. V souladu s Úmluvou o právech dítěte se tak zpřístupňuje základní vzdělávání všem dětem bez ohledu na oprávněnost jejich pobytu na území ČR. SocioFactor s.r.o. Stránka 18

19 Dalším milníkem na cestě podpory integrace je převod agendy integrace zpět z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR na Ministerstvo vnitra ČR, k němuž došlo v roce Ve Zprávách o realizaci Koncepce integrace cizinců za roky 2008 a 2009 nalezneme opětovná prohlášení o tom, že podmínkou úspěšné integrace je aktivní zapojení regionální a lokální úrovně, tedy prostředí, ve kterém reálně probíhá soužití i začleňování do společnosti. Dosažení co nejširšího zapojení regionální a lokální úrovně, a to ve spolupráci se všemi, kteří v daném místě mohou přispět k úspěšné integraci cizinců, je jedním z cílů integrační politiky ČR. Tento cíl mají naplňovat zejména nově vzniklá integrační centra (regionální Centra na podporu integrace cizinců). Ta jsou zčásti (75 %) financována z prostředků Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí (EIF), zbývající část (25 %) je kofinancována (MV, JMK). Od září 2009 zahájila činnost Centra v prvních šesti krajích (Plzeňském, Pardubickém, Moravskoslezském, Zlínském, Jihomoravském a Ústeckém), postupně vznikla i v Jihočeském kraji, Karlovarském kraji, Libereckém kraji a Olomouckém kraji. Dalším z nástrojů integrace na místní úrovni jsou ad hoc emergentní projekty. Vzhledem k nutnosti flexibilně a efektivně řešit vzniklé krizové situace v některých lokalitách je část prostředků věnována na emergentní opatření reagující na krizový vývoj v místech významného soustředění cizinců, zejména pak zahraničních pracovníků. Tato opatření jsou realizována ve spolupráci s orgány měst a obcí. Za jeden z klíčových prvků dosavadní Koncepce integrace cizinců je považována podpora projektů zaměřených například na zvýšení informovanosti cizinců a státních občanů, sociální a právní poradenství pro cizince, jazykovou vybavenost a další kvalifikaci cizinců, prevenci intolerance, rasismu a diskriminace cizinců. V této oblasti je významné působení nestátních neziskových organizací. V rámci podpory integrace je nepřehlédnutelná rovněž zveřejňování informací určených cizincům, a to prostřednictvím webových stránek nebo tištěných informačních brožur v jazykových mutacích, které realizuje Ministerstvo vnitra ČR. V současné době probíhá integrace cizinců na národní úrovni především na těchto principech: praktická spolupráce všech, kdo mohou přispět k úspěšnému průběhu integrace; zvyšování informovanosti všech aktérů v procesu integrace; efektivita integračních opatření i vynaložených finančních prostředků; jasné a uchopitelné výsledky všech integračních aktivit; nové nástroje přímá spolupráce s obcemi, podpora nově vzniklých integračních center; podpora rozvoje občanské společnosti zejména pak v regionech v souvislosti s vytvářením regionálních Center. Ministerstva zapojená do podpory integrace cizinců popisují v každoročním dokumentu s názvem Zpráva o realizaci Koncepce integrace cizinců v roce (následuje konkretizace roku) a návrh dalšího postupu dosavadní pokrok a nástin aktivit na příští rok. Z něj lze SocioFactor s.r.o. Stránka 19

20 velmi dobře vycházet při plánování regionální politiky integrace cizinců, neboť na stanovené priority jsou vázány i finanční zdroje. VI.3. Lokální úroveň Ze Zásady koncepce integrace cizinců (1998) a z Koncepce integrace cizinců (2000) vyplývá potřeba zapojení se územních samospráv do integrační politiky. V tomto směru zůstaly ambice dokumentů o implementaci Zásad či Koncepce dodnes nenaplněny. Snahy o přenesení integrace do míst, kde je nejúčinnější ji podporovat, zůstává stále velkou výzvou. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že nutnost koncipovat integrační politiky v lokalitách vyvolaly problémové situace, s nimiž se posléze municipality musely potýkat. Na místních úrovních se rozvinuly vlastní integrační politiky, které se někdy i lišily od národních strategií, vykazovaly však zřetelný konvergenční trend a realistickou podobu. Obecné formulace integrační politiky na úrovni EU a národní úrovni ponechávají dostatečný prostor samosprávě pro vlastní iniciativu a tvůrčí přístupy k formulování strategií. Do popředí se ale dostává nutnost koordinovat lokální aktéry a proces řídit. Výzkumná zpráva Lokální strategie integrace cizinců v ČR I. dospívá k závěru, že na lokálních úrovních jsou integrační opatření nerozvinutá jak v rovině programové, tak institucionální. A přestože jsou vnímány problémy s integrací cizinců, řada aspektů života těchto osob zůstává na úrovni obcí skryta. Iniciativa vychází z centrální úrovně. Města nevnímají cizince jako cílovou skupinu, vůči cizincům je uplatňována všeobecná politika bez zohlednění specifických potřeb. Patrná je orientace na majoritní populaci, podporovaná je oblast mezikulturních vztahů (multikulturní akce). Institucionální struktura zůstává nerozvinuta cizinci nejsou agendou, jen zřídka se objevují specializované pozice nebo poradní orgány. Důležité je na tomto místě zmínit, že již v roce 2001 proběhly snahy iniciovat realizaci Koncepce integrace cizinců na úrovni měst, kdy vznikaly okresní poradní orgány pro otázky integrace cizinců. Tento proces se na většině míst pozastavil, ale například ve městě Brně komise dodnes aktivně působí. Základními potenciálními subjekty integrace cizinců na lokální úrovni v JMK jsou ve své samostatné i přenesené působnosti: Statutární město Brno, JMK, nevládní neziskové organizace, zaměstnavatelé, organizace cizinců apod. 14 Statutární město Brno Statutární město Brno zařadilo cílovou skupinu cizinců do Komunitního plánu. Plánuje, že práci s cizinci (sociálně-právní poradenství, informace o azylovém ubytování, volných pracovních místech aj.) budou i nadále vykonávat zejména Diecézní charita Brno, Sdružení občanů zabývajících se emigranty (SOZE) a Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU). Cílem vzájemné spolupráce uvedených nestátních neziskových organizací, policie 14 Z důvodů limitované délky textu nemapujeme aktivity měst v JMK. To ovšem neznamená, že neexistují. Příkladem může být projekt Resocializace ohrožených dětí zaměřený na nabídku volnočasových aktivit. Pomocí tohoto programu zahajuje v letošním roce město Rosice práci s dětmi cizinců. SocioFactor s.r.o. Stránka 20

21 (cizinecké, státní a městské), úřadu práce a města Brna musí být připravenost řešit případnou krizovou situaci vyplývající např. z hromadného propouštění cizinců (otázky dostatečné kapacity azylového ubytovaní na přechodnou dobu tzv. krizová lůžka, problémy v oblasti nezaměstnanosti za účinné spolupráce s Centrem, sledování růstu kriminality a dalších sociálně patologických jevů). Z výše uvedených důvodů statutární město Brno uvažuje o rozšíření odborného poradenství a vybudování nového azylového domu pro cizince. Obojí se ale zatím pro nedostatek finančních zdrojů nepodařilo realizovat. Při městě Brně existuje Poradní orgán pro integraci cizinců a město Brno umožňuje cizincům s trvalým pobytem podat si žádost o přidělení bytu. Jihomoravský kraj V souvislosti s narůstajícím přílivem migrujících je jednou z aktivit JMK i podpora integrace cizinců z třetích zemí. Tato činnost se projevuje např. zřízením Výboru pro národnostní menšiny (vznikl v roce 2003 a jednou z jeho kompetencí je přidělování dotací na aktivity podporující integraci cizinců na území JMK), zřízením Rady pro rozvoj lidských zdrojů (vznikla v roce 2004), spoluprací s NNO v oblasti integrace cizinců a především iniciací vzniku a provozu Centra. JMK v rámci problematiky integrace cizinců ze třetích zemí realizuje hned několik aktivit. Jsou jimi např. projekt Přenos know-how v oblasti integrace cizinců ve spolupráci s Magistrátem města Vídně (2005) nebo projekt Vzdělávání pracovníků poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb ( ). JMK také nabízel v rámci vlastního dotačního programu Našinec cizinec finanční zdroje fyzickým a právnickým osobám na projekty, které přispívaly k integraci cizinců do stávajících vazeb a struktur české společnosti, zvyšovaly vzájemnou informovanost a zlepšovaly vztahy mezi komunitami cizinců a majoritní společností (2006, 2007) 15. V rámci 1. ročníku mezinárodního veletrhu pracovních příležitostí JOB FAIR 2008 se JMK prezentoval seminářem Rozvoj lidských zdrojů v JMK a konferencí Integrace národnostních menšin v JMK, navíc realizoval individuální projekt v rámci OP LZZ: Zajištění vybraných sociálních služeb v JMK a vytvořil Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb JMK na období JMK dále financuje regionální grantový program podporující příliv zahraničních vědců a reintegraci vědců českých SoMoPro. Program nabízí granty, které pomohou financovat stáže zkušených výzkumníků na vědecko-výzkumných institucích v JMK. Program SoMoPro je vytvořen jako obdoba incoming grantů a reintegračních grantů v Akcích Marie Curie (IIF, IEF, IRG) a ve své pilotní fázi je naplánován na období 4 let ( ). Je kofinancován z Akcí Marie Curie 7. rámcového programu. Tento program iniciovalo a administruje Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu v rámci regionální 15 Podpořeny byly v roce 2006: Diecézní Charita Brno (síť poraden), Občanské sdružení SLOVO 21 (Rodina odvedle 2006), Organizace pro pomoc uprchlíkům (Integrace cizinců v JMK), Poradna pro integraci (Sociální a právní poradenství pro azylanty a cizince dlouhodobě žijící na území JMK), SOLIDAFRICA (Den dětí) a SOZE (Umět česky to je hezký!). Podpora činila celkem ,- Kč. V roce 2007 byly podpořeny: Organizace pro pomoc uprchlíkům (Integrace cizinců v JMK II), SOZE (Umět česky to je hezký! II) a Lužánky středisko volného času (Nová zájmová činnost nejen pro cizince). Podpora činila celkem ,- Kč. SocioFactor s.r.o. Stránka 21

22 inovační strategie JMK 3. V prostorách foyer Krajského úřadu Jihomoravského kraje se pravidelně konají četné kulturní aktivity na téma cizinci. Činnosti jednotlivých subjektů JMK ve vztahu k Programu, ale také obecně ve vztahu k problematice integrace cizinců v JMK jsou následující 16 : Zastupitelstvo Jihomoravského kraje (dále ZJMK ): o rozhoduje ve věcech v samostatné působnosti; o schvaluje rozpočet kraje a s tím spojené kofinancování projektů kraje či financování dotačních programů kraje; o schvaluje Program, který prochází nejprve schválením v dotčených výborech ZJMK; o schvaluje dotační programy kraje pro následující kalendářní rok; o rozhoduje o poskytnutí dotací nad Kč občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným právnickým a fyzickým osobám působícím mj. v oblasti sociálních služeb, podpory rodin, kultury a vzdělávání, vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality, ochrany životního prostředí aj.; o vybraní členové se účastní zahraničních odborných stáží zaměřených na integraci cizinců z třetích zemí. Rada Jihomoravského kraje (dále RJMK ): o je výkonným orgánem kraje; o doporučuje ZJMK Program ke schválení (poté, co Program projde schválením v dotčených komisích RJMK); o schvaluje dílčí (průběžné) zprávy monitorující a vyhodnocující naplňování Programu; o ukládá krajskému úřadu úkoly v oblasti samostatné působnosti a kontroluje jejich plnění; o schvaluje pravidla pro dotační programy kraje; o rozhoduje o poskytnutí dotací občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným právnickým a fyzickým osobám působícím mj. v oblasti sociálních služeb, podpory rodin, kultury a vzdělávání, vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality, ochrany životního prostředí aj.; tyto dotace nesmí v jednom kalendářním roce překročit hranici Kč pro jedno občanské sdružení, jednu humanitární organizaci nebo jednu právnickou či fyzickou osobu; o vybraní členové se účastní odborných zahraničních stáží zaměřených na integraci cizinců z třetích zemí. Rada pro rozvoj lidských zdrojů (dále RRLZ ): o orgán ZJMK složený ze zástupců Jihomoravského kraje, hospodářských komor, úřadů práce, odborových svazů, vysokých a středních škol, zaměstnavatelů, vzdělávacích agentur a Asociace nestátních neziskových organizací JMK; o členové RRLZ se účastní připomínkování Programu; o vybraní členové se účastní odborných zahraničních stáží zaměřených na integraci cizinců z třetích zemí; 16 Nejedná se o taxativní výčet. SocioFactor s.r.o. Stránka 22

23 o na pravidelných zasedáních jsou členové RRLZ informováni o činnosti Centra; iniciují a podporují aktivity, které mají dopad na provoz Centra; pravidelně se účastní setkání Platformy. Rada pro národnostní menšiny (dále RNM ): o orgán ZJMK; o členové RNM se účastní připomínkování Programu; jsou pravidelně informováni o činnosti Centra a účastní se setkání Platformy. Krajský úřad Jihomoravského kraje (dále KrÚ JMK ): o orgán kraje; o v samostatné působnosti plní úkoly uložené zastupitelstvem a radou a napomáhá činnosti výborů a komisí; o je složen z odborů a oddělení, které plní činnosti v rámci přenesené a samostatné působnosti. Odbor regionální rozvoje (dále ORR ): o vede a koordinuje oblast finančních podpor z evropských finančních zdrojů pro projekty navrhované a řízené krajem. Ve vztahu k problematice integrace cizinců se jedná o přípravu a realizaci projektu Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců (a navazujících projektů) a mezinárodního projektu Rozdílné přístupy, ale společný záměr: proces integrace cizinců v zemích EU I., II. (a navazujících projektů); o zástupci odboru se účastní odborných zahraničních stáží zaměřených na integraci cizinců z třetích zemí; o koordinuje činnost Centra; o zajišťuje a koordinuje vypracování dlouhodobých strategií hospodářského a sociálního rozvoje Jihomoravského kraje (Strategie rozvoje Jihomoravského kraje, Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje, Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje, Program rozvoje Jihomoravského kraje) a nově i Programu cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců třetích zemí na území Jihomoravského kraje (Program); o koordinuje naplňování priorit a opatření Programu; o zabezpečuje prezentaci Jihomoravského kraje na odborných veletrzích; o formou individuálních prezentací propaguje ekonomiku a prostředí Jihomoravského kraje pro významné zahraniční i domácí investory; o vydává propagační materiály a vede webové stránky o hospodářství, ekonomice a podpoře cestovního ruchu Jihomoravského kraje a problematice integrace cizinců o administruje vybrané dotační programy kraje. Dotčené odbory KrÚ JMK (jedná se odbor vnějších vztahů, obor sociálních věcí, odbor ekonomický, odbor školství): o se podílí na spolupráci při realizaci projektů kraje v oblasti integrace cizinců z třetích zemí; o se účastní vybraných setkání Platformy; o zástupci odborů se účastní odborných zahraničních stáží zaměřených na integraci cizinců z třetích zemí; SocioFactor s.r.o. Stránka 23

24 o metodická a konzultační spolupráce; o se podílí na připomínkování zpracování Programu. Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců Doposud nejvýznamnější aktivitou, která je projevem snahy o systémový přístup k integraci cizinců na regionální úrovni, je realizace projektu Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců. V rámci tohoto projektu zahájilo aktivity stejnojmenné Centrum, které funguje od 1. dubna 2009 a je ze 75 % financováno z Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí (EIF) a z 25 % z rozpočtu JMK. Centrum nemá od počátku samostatnou právní subjektivitu a pro jeho provoz jsou směrodatné interní předpisy platné v rámci organizace nositele projektu, jímž je JMK. V době zpracování Programu mělo Centrum sídlo na ulici Mezírka 1 v Brně. Centrum plní dvě hlavní role: celoregionálně zastřešuje Platformu klíčových aktérů integrace cizinců v JMK; podporuje a usnadňuje proces integrace cizinců v JMK. Platforma klíčových aktérů integrace Centrum představuje zastřešující organizaci celoregionální platformy klíčových aktérů integrace cizinců v JMK (státní a samosprávní úřady, sociální zdravotnické a vzdělávací instituce, policie, NNO a zaměstnavatelé), která se zabývá aktuálními problémy cizinců (dále Platforma ). Klíčových aktérů je v regionu více než dvacet. 17 Jedná o zcela otevřený prostor, do kterého mohou volně vstupovat nové organizace působící v JMK, které se zabývají problematikou integrace cizinců. Platforma se v současnosti schází dvakrát ročně a její hlavní náplní je podpora výměny informací a podávání podnětů k přijímání opatření v návaznosti na aktuální situaci v oblasti integrace cizinců na území JMK. Z Platformy se dále rekrutují jednotliví partneři projektu. Ti se přímo podílí na chodu Centra tím, že pro něj zajišťují část poskytovaných služeb. Počet partnerů není záměrně omezen a je nastaven jako proměnlivý. O partnerství v projektu Centra může požádat kterákoliv organizace z Platformy. Partnerství se uzavírá vždy na jeden kalendářní rok (v závislosti na podmínkách EIF). V daném roce se na partnera vztahují všechna práva a povinnosti realizátorů projektu Centra. V roce 2010 jsou partnery projektu tyto subjekty: Statutární město Brno, Diecézní charita Brno, Organizace pro pomoc uprchlíkům, Sdružení občanů zabývajících se emigranty, Základní škola a Mateřská škola, Brno, Staňkova Aktuální seznam platformy je zveřejněn na internetových stránkách SocioFactor s.r.o. Stránka 24

25 Podpora a usnadňování procesu integrace cizinců Proces integrace je Centrem podporován a usnadňován prostřednictvím těchto aktivit: sociálně-právní poradenství; sociokulturní kurzy; kurzy českého jazyka; aktivity pro děti a mládež; terénní sociální práce; informační centrum; podpora multikulturních aktivit. Projekt je primárně orientován na cizince v Brně a jeho okolí. Pouze Diecézní Charita Brno poskytuje poradenství i ve třech poradnách, které jsou mimo Brno v Hodoníně, Břeclavi a Blansku. Nevládní neziskové organizace v JMK V JMK v současnosti působí mnoho organizací, které se mimo jiné zabývají i pomocí cizincům třetích zemí. Pouze čtyři z nich však mají tuto činnost jako hlavní náplň a cizince třetích zemí vnímají jako svou cílovou skupinu. 18 Tři z nich se zaměřují na sociální služby, jedna poskytuje jinou pomoc. Vedle těchto organizací působí v JMK také organizace cizinců, např. Asociace Ruských spolků v ČR, Ukrajinské matky, Islámská nadace v Brně, Sdružení Afričanů v České republice aj. Organizace na pomoc uprchlíkům (OPU) se soustřeďuje zejména na pomoc azylantům a cizincům s trvalým či dlouhodobým pobytem. Klientům nabízí bezplatné právní a sociální poradenství. OPU rovněž nabízí řadu doplňkových služeb, mezi nimiž nalezneme jazykové či rekvalifikační kurzy, ale i služby pro veřejnost přednáškovou činnost, studentské praxe a publikační činnost. OPU se stala partnerem projektu Centra již v první fázi. V projektu momentálně zajišťuje výukové cykly s migrační a cizineckou problematikou orientované na občanskou a odbornou veřejnost, sociálně-právní poradenství pro cizince, kurzy sociokulturní orientace pro cizince se zaměřením na uplatnění na trhu práce a počítačové kurzy (v prvním roce projektu byly ověřeny pilotně). Sdružení občanů zabývajících se emigranty (SOZE) poskytuje pomoc uprchlíkům a dalším kategoriím cizinců přicházejících do České republiky. Tato pomoc spočívá v bezplatném právním, sociálním a psychologickém poradenství, v realizaci volnočasových a vzdělávacích programů a v komplexní sociálně-právní asistenci dlouhodobě usazeným cizincům a uznaným azylantům v namáhavém procesu integrace do majoritní společnosti. Zaměřuje se na ohrožené skupiny klientů na uprchlíky a cizince, jimiž jsou osamocené ženy s dětmi, nezletilé děti bez doprovodu, nemocní, handicapovaní či různě postižení lidé. SOZE poskytuje také kurzy českého jazyka pro cizince a další výukové programy. Za dobu své existence SOZE realizovalo množství projektů, které byly zaměřeny na integraci cizinců, primárně na azylanty a žadatele o mezinárodní ochranu, ale také na 18 Existuje i řada dalších organizací, které se práci v této oblasti věnují např. NESEHNUTÍ Brno a SPONDEA, o.p.s (projekt Stop domácímu násilí u osob jiných etnik zavedení nových metod a postupů v rámci spolupráce se zeměmi EU). SocioFactor s.r.o. Stránka 25

26 cizince z třetích zemí. SOZE v současnosti zajišťuje v rámci projektu Centra kurzy českého jazyka, terénní sociální služby a kurzy sociokulturní orientace. Diecézní charita Brno, Centrum pro lidi sociálně znevýhodněné CELSUZ je dalším významným aktérem, který se podílí na integraci cizinců. Oddělení poradenství a multikulturních aktivit sídlí na tř. Kpt. Jaroše v Brně. Poradna pro cizince Diecézní charity nabízí sociální a základní právní poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, informace o právech a povinnostech, právních předpisech ČR a EU, informace o Zákonu o pobytu cizinců a o azylovém řízení, pomoc při zajištění ubytování, poradenství v oblasti pracovně-právní problematiky, pomoc při prostředkování zaměstnání a při vstupu na trh práce, informace o problematice sociálního zabezpečení, rodině a zdravotním pojištění, pomoc s vyplňováním formulářů, asistenci při jednání s úřady a institucemi a sociální a materiální pomoc. V rámci projektu Centra zajišťuje Diecézní Charita Brno, Centrum pro lidi sociálně znevýhodněné CELSUZ sociální a základní právní poradenství a informační servis. Sociálně-právní poradenství je poskytováno na čtyřech místech Jihomoravského kraje: kromě Diecézní charity Brno fungují také oblastní pobočky v Blansku, Břeclavi a Hodoníně. Poradna pro cizince v projektu poskytuje sociální a základní právní poradenství a kurzy sociokulturní orientace se zaměřením na trh práce. Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu (JCMM) je součástí Evropské sítě servisních center EURAXESS (European Network of Services Centres), do které je zapojeno více než 200 servisních center v 35 evropských zemích. EURAXESS Centrum Brno nabízí zdarma zahraničním i českým vědecko-výzkumným pracovníkům a jejich rodinám individuální pomoc a poradenství nutné pro hladký průběh při zařizování pobytů v hostitelské zemi. Konkrétně poskytuje důležité informace o vstupu do země, povolení k pobytu, pracovním povolení, ubytování, nabídce pojištění, zdravotní péči, finančních záležitostech či školství. Cílem integračních akcí je stmelit mezinárodní komunitu zahraničních vědců, výzkumníků a jejich rodinných příslušníků (výlety, jazykové kurzy nebo společenské akce). S výjimkou integračních akcí, které spolufinancují sami vědci, jsou veškeré aktivity pro vědce i výzkumné instituce zdarma. EURAXESS Centrum Brno funguje ve vzájemné synergii s administrací programu SoMoPro. Vedle toho realizuje JCMM program podpory internacionalizace jihomoravských VŠ zaměřený na podporu mobility studentů ze zemí mimo EU (zejména jihovýchodní a východní Evropy), kteří mají zájem o studium na brněnských vysokých školách. SocioFactor s.r.o. Stránka 26

27 VII. ANALYTICKÁ ČÁST Analytická část nejprve definuje, jak vnímají integraci v JMK klíčoví členové platformy. Poté identifikuje šest dimenzí integrace pro JMK. Pro každou dimenzi shrnuje hlavní informace o cizincích z třetích zemí, kteří pobývají na území JMK. Reflektuje informace různých koncepčních dokumentů a zdrojů, představuje dostupná statistická data, shrnuje informace o stavu integrace cizinců a je uzavřena SWOT analýzou. VII.1. Integrace v pojetí platformy V rámci skupinové diskuze mezi aktéry Platformy 19 byla definována potřebná integrace cizinců v JMK následujícím způsobem: Začleňování cizinců do společnosti, a to formou spolupráce, za vzájemného respektu a oboustranné komunikace. Tato představa integrace klade důraz na komunikační rovinu a vzájemnou výměnu, která předpokládá aktivní účast obou zúčastněných stran. Podmínky integrace by měly být nastaveny na základě principu něco za něco potřebná je aktivní spolupráce a účast cizinců, kteří musí do procesu vložit kus sebe a energii. Integrace má být realizována nejen v rovině institucionální (strukturální), ale i občanské. Integrace předpokládá vytvoření příznivých institucionálních podmínek a vyžaduje také jistou míru ochoty k přijetí cizince. Vytvoření příznivých podmínek znamená, že cizinci mohou v prostředí kraje žít běžným legálním způsobem života, nikoliv pohybovat se v ústraní, popř. v šedých zónách nelegálního zaměstnávání a pobytu. Definovány by měly být také skupiny cizinců, jejichž integrace by měla být podporována patří sem např. mladí migranti nebo migranti potřební na trhu práce. Důležitý je ale samotný zájem cizince o integraci. Existuje mnoho kategorií cizinců někteří chtějí v ČR zůstat natrvalo, někteří pobývají jen krátce za účelem výdělku, jiní plánují zůstat déle a vrátit se do své rodné země až v pozdějším věku, přičemž každá z těchto kategorií má různý vztah k okolí a integraci. Zvláštní důležitost má integrace na trhu práce. Systém integrace by měl být nastaven na základě využití již dostupných zdrojů. Položeny by měly být otázky: kdo má být integrován, co má integrace obsahovat a jak má být integrace nastavena a realizována. Důležitou stránkou integrace je připravenost společnosti a vnímání cizinců ze strany majority. Do procesu integrace by měla být zapojena veřejnost minimálně vhodnými formami obeznámení, aby se nešířily xenofobní myšlenky a představy. Ideální by bylo intervenovat přímo do prostředí, odkud migrující přichází, a to takovým způsobem, aby byli cizinci již před příjezdem vybaveni alespoň elementárními znalostmi a věděním. 19 Diskuze proběhla na setkání členů Platformy 21. června 2010 v Brně. SocioFactor s.r.o. Stránka 27

28 Integrace je ukončena až v momentě pocitu spokojenosti cizince. Z podstaty identifikační dimenze sociální integrace vyplývá jakési završení individuální integrace pocitem spokojenosti s životem v nové společnosti. Pocit nejistoty spojený s budoucím životem v hostitelské společnosti je kontraproduktivní a tvorba prostředí integračních jistot v lokálních společnostech napomáhá snížení míry ohrožení v nových podmínkách života přistěhovalce. VII.2. Dimenze integrace cizinců v Jihomoravském kraji Pro monitoring a evaluaci integrace cizinců třetích zemí bylo stanoveno šest dimenzí integrace, z toho čtyři systémové (strukturální) a dvě sociální. Požadavek rozčlenění integrace do jednotlivých dimenzí vznáší jak politická, tak odborná sféra. Důvodem je potřeba větší konkretizace integračních mechanismů, možnost navržení priorit k řešení a zvýšení možnosti návrhů jednotlivých opatření. V politických dokumentech se s důrazem na potřebu sestavení konkrétních a měřitelných dimenzí integrace setkáváme zejména v dokumentech Evropské komise (např. V odborné literatuře navrhuje řada autorů vlastní členění integrace do dimenzí (viz Příloha). Následující dimenze byly sestaveny na základě závěrů z odborné literatury, politických dokumentů, výstupů z dosavadních regionálních i celonárodních výzkumů a na základě vlastních výzkumných aktivit společnosti SocioFactor s.r.o. 20 Byly diskutovány s klíčovými aktéry integrace na území JMK, a to jak jednotlivě, tak v rámci skupinového setkání členů Platformy 21. června 2010 v Brně. Po přijetí dílčích změn bylo mezi členy Platformy dosaženo konsenzu v tom, že následující struktura odpovídá potřebám integračního procesu v JMK. Klíčem ke stanovení níže uvedených dimenzí je věcné odlišení zásadních témat integrace. Jednotlivé dimenze jsou nutně nevyvážené, co se rozsahu týče. To je způsobeno zejména tím, že některé informace nejsou v některých dimenzích dostupné, v jiných se naopak sledují jak na národní, tak na lokální úrovni. Je-li u některých dimenzí uvedeno méně informací, v žádném případě to nesvědčí o menším významu, který by ji měl být přisuzován. 20 Ty zahrnovaly zejména individuální i skupinové rozhovory s cizinci a s klíčovými aktéry integrace v JMK. SocioFactor s.r.o. Stránka 28

29 Sociální integrace Systémová / strukturní integrace Pobyt a bydlení Oblast sledující formy pobytu cizinců a podoby trvalejšího usídlování cizinců v regionu, podpora legálních forem pobytu, přístupu k veřejným službám, zajištění přístupu k adekvátnímu bydlení a prevence prostorové Trh práce a ekonomická integrace Vzdělávání a jazyková integrace Sociálně-zdravotní integrace Kulturně-religiózní integrace Interaktivněidentifikační integrace koncentrace cizinců. Oblast začleňování na trh práce, podpora aktivního působení na trhu práce, zaměstnanosti a ekonomické soběstačnosti (např. podnikání). Oblast začleňování do vzdělávacího systému, zajištění vzdělávání cizinců, včetně jazykového vzdělávání (dětí i dospělých), zajištění přístupu ke vzdělávání a podpora úspěšnosti ve vzdělávacím procesu, podpora připravenosti vzdělavatelů. Oblast prevence sociálního vyloučení a zajištění poskytování základní sociální a zdravotní péče, účasti na zdravotním a sociálním pojištění, rozvoj sociálních služeb a právní poradenství pro cizince. Oblast podpory kultury a náboženství cizinců, rozvoj mezikulturního dialogu, podpora nabytí základního kulturního vědění a orientace příchozích ve společnosti, vyrovnání se s kulturními diferencemi a jejich akceptace. Interaktivní rovinu tvoří kvalita interakcí mezi cizinci a společností (vnímání majoritou, stereotypy, postoje institucí státní správy a samosprávy, komunikace). Identifikační rovinu tvoří subjektivní pocity, očekávání a zkušenosti cizinců. Oblast zapojení se cizinců do sociálních sítí, navazování kontaktů mimo vlastní skupinu, fungování organizací cizinců, veřejného sebevyjádření a ztotožnění se s institucionálními cíli. Napříč jednotlivými dimenzemi je nutné zohlednit geografické aspekty tzv. lokalizační integraci. Do dimenzí vstupují a ovlivňují je také prostorové aspekty pobytu cizinců, jako jsou geografické rozmístění a mobilita. SocioFactor s.r.o. Stránka 29

30 VII.2.1. Pobyt a bydlení V JMK došlo v posledních letech k výraznému přílivu cizinců, a to zejména cizinců z třetích zemí, kterých je až 70 %. Typ pobytu Podíl cizinců z třetích zemí na celkovém počtu cizinců s pobytem (trvalým či dlouhodobým) se v roce 2008 pohybuje v jednotlivých okresech v rozpětí 33,8 % až 77,9%. Průměrný podíl cizinců třetích zemí v populaci cizinců s trvalými a dlouhodobými pobyty činí 68,4 %. Cizinci s trvalým pobytem K bylo trvalých pobytů v JMK celkem , což činilo 41,4 % všech druhů pobytů. K počet trvalých pobytů vzrostl na cizinců, což činilo 42,1 % všech pobytů. Je tedy evidentní, že se zastoupení trvalých pobytů v čase zvyšuje a přítomnost cizinců s trvalým pobytem, kteří tvoří více než dvě pětiny celkové populace cizinců v kraji, dokladuje důležitost monitorování situace a úspěšnosti začleňování cizinců do hlavního proudu společnosti. Trend nárůstu počtu trvalých pobytů pokračuje do současnosti, což ilustruje následující graf. Zdroj: SCP, 2010 SocioFactor s.r.o. Stránka 30

31 K nárůstu počtu trvalých pobytů došlo v rozpětí dvou a půl posledních let ve všech sedmi okresech nejmarkantněji v okrese Brno-město. V ostatních okresech se nárůst pohybuje v řádech jednotek či desítek cizinců. V rámci JMK činí v absolutních číslech nárůst počtu trvalých pobytů za roky celkem Přepočteno na procenta činí tento nárůst 56,4 %. V těchto údajích jsou skryti také cizinci třetích zemí. Vývoj udělených trvalých pobytů v posledních statisticky sledovaných 24 měsících ukazuje, že počty trvalých pobytů v čase nadále mírně narůstají a to ve všech okresech, tudíž i v celém JMK. Nesetkáváme se s žádnými výkyvy, jednoznačně je patrný lineární nárůst v čase. V rámci JMK činil nárůst v rozmezí dvou let pobytů (o 26,6 %). I tento údaj potvrzuje tendenci trvalejšího usazování cizinců v JMK. Liší se nějak trend udělování trvalých pobytů v JMK od situace v rámci celé České republiky? Ukazuje se, že tomu tak není. Trend nárůstu trvalých pobytů v JMK kopíruje celkový vývoj v rámci ČR (nárůst v ČR o 25,4 %). Vývojová tendence trvalejšího usazování je zřejmá. Trvalé usazování se prosazuje v čase a cizinci postupně plní podmínky pro získání statusu trvalého pobytu. Toto směřování poukazuje na nutnost vytváření regionálních integračních politik, které zohledňují místní situaci a momentální stav. Cizinci z třetích zemí s trvalým pobytem Počet cizinců z třetích zemí s trvalým pobytem vykazuje v rámci srovnání tří vybraných časových úseků v letech 2008 až 2010 mírný vzestup. Ve srovnání s prosincem roku 2008 se v květnu 2010 jedná o vzestup v řádu 8,5 %. Zdroj: ŘSCP, 2010 SocioFactor s.r.o. Stránka 31

32 Celkový vývoj počtu cizinců z třetích zemí s trvalým pobytem vykazuje v rámci srovnání tří časových úseků v letech 2008 až 2010 v jednotlivých okresech relativní stabilitu. K mírnému poklesu došlo v čase v okrese Brno-venkov. Naopak mírný nárůst trvalých pobytů zaznamenáváme v okrese Brno-město, Břeclav, Blansko, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Zdroj: ŘSCP, 2010 Podíly cizinců z třetích zemí s trvalým pobytem na celkových počtech trvalých pobytů k se liší podle jednotlivých okresů. Nejmenší podíl v tomto směru vykazuje okres Hodonín a Břeclav. Nejvyšší pak Brno-město, Brno-město, Znojmo a Blansko. Počet cizinců s trvalým pobytem podle okresů k Počet cizinců s trvalým pobytem Počet cizinců 3. zemí s trvalým pobytem Podíl cizinců 3. zemí s trvalým pobytem mezi cizinci s trvalým pobytem Blansko ,1 % Brno-město % Brno-venkov ,7 % Břeclav ,1 % Hodonín ,9 % Vyškov ,4 % Znojmo ,7 % Zdroj: ŘSCP, 2010 SocioFactor s.r.o. Stránka 32

33 Počty cizinců z třetích zemí s trvalým pobytem se v jednotlivých okresech liší. Cizinci z Ukrajiny výrazně dominují v okresech Brno-město a Brno-venkov. V okresech Brnoměsto, Brno-venkov a Znojmo nalézáme největší zastoupení Vietnamců a Rusů. Cizinců z Mongolska je nejvíce v okrese Blansko a Brno-město. V Brně-městě se také setkáváme s velmi pestrým zastoupením cizinců z ostatních zemí. Cizinci z 3. zemí s trvalým pobytem podle okresů Blansko Brnoměsto Brnovenkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Ukrajina Vietnam Mongolsko Bělorusko Indie Rusko Moldavsko ostatní Zdroj: ŘSCP, 2010 SocioFactor s.r.o. Stránka 33

34 Cizinci s dlouhodobým pobytem Je důležité sledovat také tendence v udělování dlouhodobých pobytů, které se časem mění v pobyty trvalé. Jejich vývoj v mnohém napovídá, jaká by mohla být situace ohledně udělování trvalých pobytů v horizontu několika příštích let. Pokud sledujeme vývoj pobytů s vízem nad 90 dnů mezi lety , pozorujeme i zde postupný nárůst počtu cizinců. Od roku 2001 do 2007 narostl počet cizinců s vízem nad 90 dnů v kraji o osob tedy o 38,3 %. Tato kategorie v sobě ale zahrnuje i přechodné pobyty občanů EU a jejich rodinných příslušníků, pobyty dlouhodobé a víza nad 90 dnů (kam patří cizinci třetích zemí, kteří nebyli vedeni ve statistice zvlášť). Zdroj: ČSÚ, 2010 K nárůstu počtu víz nad 90 dnů došlo od roku 2001 do roku 2007 v okrese Blansko, Brnoměsto, Brno-venkov, Vyškov a Znojmo. Naopak pokles zaznamenáváme u okresů Břeclav a Hodonín (zde je nejmarkantnější o 851 cizinců). U dlouhodobých pobytů sledujeme trend nárůstu do prvního pololetí roku 2009, od kterého dochází k mírnému snížení počtu dlouhodobých pobytů. V okrese Blansko a Brno-venkov se dostává počet pobytů v květnu 2010 pod úroveň května Celkově ale v JMK počet dlouhodobých pobytů v horizontu dvou sledovaných let narostl o cizinců (o 16,7 %). SocioFactor s.r.o. Stránka 34

35

36 Zdroj: ŘSCP, 2010 Celkový vývoj počtu cizinců z třetích zemí s dlouhodobým pobytem vykazuje v rámci srovnání tří časových úseků v letech 2008 až 2010 v jednotlivých okresech relativní stabilitu. K mírnému poklesu došlo v čase v okrese Blansko a Brno-venkov. Naopak slabý nárůst zaznamenáváme v okrese Břeclav, Hodonín a Znojmo. SocioFactor s.r.o. Stránka 36

37 Zdroj: ŘSCP, 2010 Podíly cizinců z třetích zemí s dlouhodobým pobytem na celkových počtech dlouhodobých pobytů k se liší podle okresů. Nejmenší podíl v tomto směru vykazuje okres Hodonín a Znojmo. Nejvyšší pak okres Brno-město, Brno-venkov, Vyškov a Blansko. Počet cizinců s dlouhodobým pobytem podle okresů k Počet cizinců s dlouhodobým pobytem Počet cizinců 3. zemí s dlouhodobým pobytem Podíl cizinců 3. zemí s dlouhodobým pobytem mezi cizinci s dlouhodobým pobytem Blansko ,1 % Brno-město ,6 % Brno-venkov ,6 % Břeclav ,1 % Hodonín ,9 % Vyškov ,9 % Znojmo ,2 % Zdroj: ŘSCP, 2010 SocioFactor s.r.o. Stránka 37

38 Počty cizinců z třetích zemí s dlouhodobým pobytem se v jednotlivých okresech liší. Cizinci z Ukrajiny výrazně dominují v okresech Brno-město, Brno-venkov a Vyškov. V okresech Brno-město a Brno-venkov nalézáme největší zastoupení Vietnamců, Rusů a Moldavanů. V Brně-městě se také setkáváme s velmi pestrým zastoupením cizinců z ostatních zemí. Cizinců z Mongolska je nejvíce v okrese Blansko a Brno-město. Cizinci z 3. zemí s dlouhodobým pobytem podle okresů Blansko Brnoměsto Brnovenkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Ukrajina Vietnam Mongolsko Bělorusko Indie Rusko Moldavsko ostatní Zdroj: ŘSCP, 2010 Zdroj: ŘSCP, 2010 SocioFactor s.r.o. Stránka 38

39 Cizinci s nelegálním pobytem Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie MV ČR registruje v rozmezí od do mezi deseti nejčastějšími státními příslušnostmi osoby 8 státních příslušností, které porušovaly pobytový režim a pobývaly na území ČR nelegálně. Tyto údaje se týkají pouze těch nelegálních migrantů, kteří byli cizineckou policií zadrženi, nicméně data v horizontu posledních více než pěti let vypovídají o tom, že se jedná o stovky cizinců, kteří pochází nejčastěji z Ukrajiny (698), Vietnamu (325) a Mongolska (148). Nelegální migrace porušení pobytového režimu Státní příslušnost Počet nelegálně pobývajících cizinců Ukrajina 698 Vietnam 325 Mongolsko 148 Rusko 70 Čína 61 Bělorusko 46 Moldavsko 42 Nigérie 23 Kvalita bydlení Cizinci využívají široké spektrum forem bydlení. Dostupnost a kvalitu bydlení cizinců ovlivňuje zejména neochota občanů ubytovávat cizince, nedostupnost hypoték pro cizince bez trvalého pobytu a u některých osob či rodin také špatná finanční situace daná zejména marginálním postavením na trhu práce. Cizinci, kteří v České republice nemají trvalý pobyt, se tedy potýkají s nedostupností hypoték a nemožností pořídit si vlastní bydlení. K provizornímu bydlení na ubytovnách jsou většinou odkázáni cizinci krátkodobě pobývající v České republice, pohybující se na sekundárním a terciárním trhu práce, zaměstnanci personálních agentur a pracovníci zaměstnavatelů, kteří přijímají vyšší podíl cizinců. Náznaky segregace v bydlení registrujeme pouze u Mongolů a Vietnamců. Místo pobytu Imigrace přistěhovalců z třetích zemí do JMK je prostorově diverzifikována. Charakteristickým rysem migračních toků je jejich směřování do městských center, zejména z důvodu většího množství pracovních příležitostí. Tři ze čtyř cizinců pobývají přímo v Brně nebo v jeho nejbližším okolí (okres Brno-venkov). V rámci města Brna dochází k větší koncentraci Vietnamců na ulici Olomoucká, v Černovicích a Slatině. Více cizinců se koncentruje např. v okolí ulic Bratislavská a Francouzská. Obecně pak v místech, kde je snazší nalézt levné bydlení, často se jedná o místa klasifikovaná jako sociálně SocioFactor s.r.o. Stránka 39

40 vyloučené lokality s vyšším zastoupením Romů. V příhraničních okresech JMK se více soustřeďuje vietnamská (vzhledem k lepším možnostem podnikání) a ukrajinská komunita (vzhledem k zemědělskému charakteru těchto regionů a příležitostem v lesnictví). Není možné důsledně sledovat pohyb cizinců v regionu, protože místo hlášeného pobytu se často nekryje s místem pobytu faktického. Cizinecká policie může kontrolovat pouze tzv. ubytovatele (poskytují ubytování za úplatu). Pokud je ubytování (alespoň oficiálně) poskytováno zdarma, nemá tento orgán možnost žádné kontroly. Cizinci bývají hromadně přihlášeni v bytech či rodinných domcích (tato situace může být výhodná pro menší obce, které dostávají finanční prostředky z rozpočtu podle počtu obyvatel). Fakticky bývají cizinci často ubytováni v nevhodných prostorách na stavbách, na ubytovnách. Cizinci sami reflektují řadu problémů se získáním bydliště. Proto se často uchylují k fiktivnímu pobytu na adresách, které jsou pro ně dostupné, nikoli na těch, na nichž skutečně bydlí. Chybí základní povědomí mezi laickou i odbornou veřejností o některých aspektech týkajících se pobytu cizinců z třetích zemí na území státu. Pronajímatelé bytů nechtějí své nemovitosti pronajímat cizincům, protože si pletou místo hlášeného pobytu s trvalým pobytem. Informovanost majitelů nemovitostí se snaží zajišťovat neziskový sektor. Cizinecká policie se potýká s případy, že je kontaktována majiteli pronajímaných adres, kteří se obávají exekucí. Tyto obavy jsou však liché, postupuje-li exekutor podle zákona. Přístup k obecním bytům se liší obec od obce. Ve městě Brně mají cizinci s trvalým pobytem možnost zažádat o obecní byt, v některých obcích je však tato možnost vázána na české občanství. V JMK nedochází ke zvýšené koncentraci cizinců jedné národnosti v rámci jedné lokality. Výjimku v tomto směru tvoří komunita vietnamských podnikatelů s vlastními domy v okolí Hatí a mongolská komunita na Blanensku (více než 40 % celkového počtu Mongolů v JMK) a Znojemsku. Na Blanensku je tato koncentrace způsobena aktuálními pracovními příležitostmi, na Znojemsku se jedná o dlouhodobě usazené cizince. Koncepční a strategické dokumenty Krajské dokumenty 21 tematizují oblast cizinců třetích zemí ve spojitosti s pobyty a bydlením pouze odkazem na statistické údaje o zastoupení nejpočetnějších národností (Ukrajinci, Mongolové na Blanensku, Vietnamci). Dokumenty na úrovni ČR 22 tematizují podmínky udělování pobytů, rozmanité aktivity integrační politiky, jejichž cílem je předcházení uzavřených komunit imigrantů, zdůrazňují roli obcí a nevyhovující podmínky bydlení některých skupin cizinců. Konkrétně se jedná o: podporu rovných příležitostí cizinců v oblasti bydlení; zajištění monitoringu a analýz hlášení jiné než skutečně využívané adresy pobytu cizinci; legislativní ošetření podmínek vyhovujícího bydlení. 21 Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje. 22 Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje. SocioFactor s.r.o. Stránka 40

41 Z dokumentů EU 23 vybíráme stručné představení základních argumentů, ze kterých by se mělo vycházet i na úrovni regionů. Dokumenty se soustřeďují na problematiku přístupu cizinců k bydlení a nutnost komunikace mezi všemi klíčovými aktéry. Konkrétně se jedná o: transparentní a efektivní procesy na centrální úrovni při přidělování pobytů a občanství; ulehčování přístupu k bydlení cizincům z třetích zemí; podporu soukromého sektoru v nediskriminačním jednání; komunikaci mezi všemi klíčovými aktéry, kteří jsou přímo zaměřeni na integraci cizinců nebo kteří k ní mohou přispět, a vyvolání veřejné diskuze. Klíčové momenty integrace cizinců v JMK Ze syntézy dostupných materiálů byly pro regionální politiku zformulovány následující oblasti zájmu: prevence sociálního vyloučení cizinců z třetích zemí, podpora přístupu k důstojnému bydlení, zapojení představitelů cizinců do dialogu a absence statistických údajů. Prevence sociálního vyloučení Z dokumentů ČR vyplývá, že cílem všech aktivit integrační politiky je předcházet vytváření uzavřených komunit imigrantů, společenské izolaci a sociálnímu vyloučení cizinců. Dále zaznívá doporučení, že je potřeba zvážit míru ghetizace vs. degethizace a rozvinutost infrastruktury oblastí bydlení cizinců v regionu jako významných indikátorů sociální integrace. Podpora přístupu k důstojnému bydlení Koncepční dokumenty ČR dále upozorňují, že některé skupiny cizinců (např. Ukrajinci, Vietnamci) žijí v souvislosti s výkonem zaměstnání ve velmi nevyhovujících a nedůstojných podmínkách skupinového ubytování. Orgány Evropské unie kladou ve svých prohlášeních důraz na ulehčování přístupu k bydlení. Doporučují pokračovat v úsilí zajistit levné bydlení v dostatečném množství a přidělovat veřejné bydlení podle objektivních a publikovaných kritérií, jež budou založena na potřebnosti při zohlednění specifických potřeb žen z řad imigrantů a etnických menšin. Evropská unie dále zdůrazňuje nutnost podpory soukromého sektoru v nediskriminačním jednání. Doporučuje projednat kodexy chování, které zabrání diskriminaci ze strany organizací působících v soukromém bytovém sektoru. V ČR je role obcí v oblasti bydlení vymezena zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), podle kterého má obec pečovat v souladu s místními předpoklady a místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. 23 Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje. SocioFactor s.r.o. Stránka 41

42 Zapojení představitelů cizinců do dialogu Dokumenty Evropské unie dále zaměřují pozornost na komunikaci mezi všemi klíčovými aktéry a na veřejnou debatu. Obnova měst a řešení potřeb místních obyvatel (včetně migrantů) musí být zpracovávány na základě širokých konzultací s místními komunitami, s klíčovými aktéry veřejného i soukromého sektoru, s nositeli veřejného mínění ve sdělovacích prostředcích a s odborníky na vztahy mezi komunitami (podpora integrace, rovných příležitostí a aktivního zapojení imigrantů). Absence relevantních statistických dat Experti se shodují v tom, že chybí přehled o skutečných bydlištích cizinců. Údaje jsou přitom potřebné pro cílení adresných integračních politik. SocioFactor s.r.o. Stránka 42

43 VII.2.2. Vzdělávání a jazyková integrace Vzdělávání cizinců na školách v ČR je založeno na Listině lidských práv a svobod, v níž je zakotveno právo na vzdělání. Specifika vzdělávání cizinců upravuje zejména 20 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále školský zákon ). Formální vzdělávání Cizinci navštěvující mateřské, základní a střední školy jsou v naprosté většině děti cizích státních příslušníků, kteří na našem území žijí. V případě vyšších odborných škol, konzervatoří a vysokých škol se může jednat i o žáky, kteří si školu na našem území vybrali a žijí zde právě s cílem se vzdělávat. Na všech vzdělávacích úrovních má podíl cizinců ve školách výrazně regionální charakter, který závisí především na celkovém počtu cizinců žijících v jednotlivých lokalitách a na jejich sociálním složení. Podle města, ve kterém cizinci studují, dominuje v JMK město Brno. Dále cizinci navštěvují vzdělávací instituce v Hodoníně a ve Znojmě. Přesné údaje, které by odlišily cizince z třetích zemí od ostatních cizinců na úrovni jednotlivých okresů, však nejsou k dispozici. Koncepce výběru a zpracování statistických údajů spojených s migrací a integrací cizinců na území České republiky (duben 2010) uvádí, že vzhledem k požadavkům orgánů EU ohledně zavedení mezinárodně srovnatelných indikátorů v oblasti integrace cizinců na území členských států se do budoucna jeví jako nezbytné vedení kategorie občanů třetích zemí, což je však podmíněno legislativní úpravou. Statistiky předkládají souhrn cizinců, kdy většinu z nich tvoří cizinci z třetích zemí na všech stupních škol v JMK. Největší zastoupení cizinců má JMK na základních školách (1,3 %), o něco menší je na mateřských (0,8 %) a středních školách (1 %), nejmenší na vyšších odborných školách (0,4%). Na konzervatoře dochází 1,7 % cizinců (ÚIV, 2010). Co se týče dětí pocházejících z třetích zemí v mateřských školách, platí, že k žádným radikálním změnám ve složení v čase nedochází. Dominují děti z Vietnamu, jejichž zastoupení je v posledních třech letech stálé. Mírně přibylo i dětí z Ukrajiny a Ruska. U tzv. ostatních zemí zaznamenáváme malý pokles (jedná se o pestrý konglomerát zemí, mezi nimiž jsou také třetí země). V ČR mateřské školy navštěvuje dětí, v JMK 270. SocioFactor s.r.o. Stránka 43

44 Zdroj: ÚIV, Na základních školách 24 se podle státní příslušnosti setkáváme s pestrou paletou žáků z tzv. ostatních zemí, jejichž zastoupení mírně kolísá. Počet žáků pocházejících z Vietnamu je v čase poměrně stabilní. Stejně je tomu u dětí z Ukrajiny a Ruska. Celkem základní školy v ČR navštěvuje dětí, v JMK Na základních a středních školách je vzdělání bezplatné pro ty cizince, kteří mají na území ČR uděleno povolení k trvalému pobytu, kteří zde pobývají přechodně (a byla jim udělena krátkodobá víza k pobytu do 90 dnů nebo dlouhodobá víza k pobytu nad 90 dnů), kterým byl udělen azyl, a pro cizince s vízem za účelem strpění pobytu a za účelem dočasné ochrany. Oprávněnost pobytu se nemusí prokazovat v případě žádostí o přijetí na základní školu. SocioFactor s.r.o. Stránka 44

45 Zdroj: ÚIV, Rodiče cizinců v některých případech tematizují, že se děti setkaly na škole s předsudky a stereotypním vnímáním ze strany svých spolužáků. Příslušníci druhé generace, kteří absolvují školní vzdělání, mají oproti rodičům výhodu, že jsou vystaveni podnětům školního prostředí, které se stává zdrojem informací, sociálních kontaktů, osvojování jazyka a kulturních kompetencí. Děti v mateřských a základních školách byly zatím mimo pozornost klíčových aktérů integrace v JMK. Teprve nyní se začíná objevovat potřeba s žáky více pracovat. Děti bývají zařazovány do tříd na základě komplikovaného posuzování a často je na nich, jak rychle začnou zvládat jazyk a orientovat se v nově vzniklé situaci. Výjimečnou aktivitou je zaměření jedné ze základních škol na děti cizinců z třetích zemí. Základní škola a Mateřská škola, Brno, Staňkova 14 se nachází v městské části Královo Pole a profiluje se jako škola, která je otevřená dětem cizinců, a to nejen ze zemí EU, ale také z třetích zemí. Nabízí výuku českého jazyka pro děti cizinců a vzdělávání cizinců z třetích zemí. V současné chvíli školu navštěvují téměř čtyři desítky žáků cizinců z třetích zemí a desítka ze zemí EU. Děti pochází nejčastěji z Ukrajiny, Mongolska a Vietnamu. Vzdělávání dětí probíhá podle školního vzdělávacího programu Škola bez hranic, který vychází z myšlenek daltonské výuky, jež je vhodná pro všechny děti bez ohledu na národnost. Jedním z hlavních cílů školy je usnadnit žákům-cizincům začlenění do prostředí běžné školy i celé společnosti, pozornost je také věnována multikulturní výchově. Výuka cizinců z třetích zemí spočívá v zařazení nepovinného předmětu Český jazyk pro cizince, zvýšeného počtu hodin výuky českého jazyka (3 hodiny týdně), začleňování žáků-cizinců do běžných tříd ve všech ročnících a ve vzájemné komunikaci, respektu a úctě. SocioFactor s.r.o. Stránka 45

46 Škola implemenuje do výuky nepovinný předmět ukrajinštinu (3 hodiny týdně) a rovněž realizuje vzájemné poznávání různých kultur pravidelná setkávání s rodiči žáků, např. multikulturní večery v prostorách Centra, projektové dny Kultura bez hranic ve škole, školní akademie nebo vystoupení žáků o Vánocích či ke Dni matek. Od roku 2008 v Brně působí International School of Brno, která se soustředí na děti cizinců ve věku od mateřské školky po 9. ročník základní školy. Vyučovacím jazykem je angličtina. Škola je však dostupná pouze těm cizincům, kteří jsou schopni hradit školné, které činí až Kč ročně. Experti z řad pedagogů upozorňují na skutečnost, že chybí metodické materiály pro výuku cizinců. Některé sice jsou k dispozici, jiné teprve vznikají (např. výuka jazyka). Doposud byla pedagogická práce v tomto směru realizována tzv. na koleně, neexistuje systémová podpora této oblasti. Ojedinělou podporu poskytuje organizace Meta o.s. (partner MŠMT Inkluzívní škola), která se specializuje na téma vzdělávání dětí cizinců. V rámci rozvojových programů MŠMT pro rok 2010 je realizován poprvé program Zajištění podmínek bezplatné přípravy k začlenění žáků-dětí cizinců z třetích zemí do základního vzdělávání, zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám těchto žáků, do kterého se zapojily z JMK čtyři základní školy. Představitelé neziskových organizací upozorňují, že v současné době chybí podporovaný model spolupráce škol jakožto státních zařízení a neziskového sektoru, a to v podobě efektivního a funkčního projektu zaměřeného na doučování žáků (cizinců). Doučování by, dle představitelů neziskového sektoru, mělo být automaticky nabízeno ze strany školského zařízení rodičům dítěte. Jen málokterý žák-cizinec zvládne z důvodu jazykové bariéry samostatně a bez potíží proces integrace v oblasti českého školního systému. Stejně tak rodiče mnohdy nemají dostatečné informace o činnosti NNO, a tak nemohou jejich nabídky doučování žáků využít. Případně jim v tomto brání geografická poloha školského zařízení, kdy v blízkosti nesídlí žádná nezisková organizace. Sami rodiče přitom velmi často nejsou schopni poskytnout v přípravě na školní výuku svému potomkovi odpovídající podporu, a to buď z důvodu jazykové bariéry, nebo vlivem nedostatečných znalostí. Otevírá se tak prostor např. pro činnost dobrovolníků. Předchozí zkušenosti navíc ukazují, že doučování dítěte cizince a jeho příprava na školní výuku je ze strany dobrovolníků velmi vítanou a atraktivní činností. Situace na středních školách je víceméně podobná školám základním. Nejvyšší podíl je žáků z tzv. ostatních zemí, jejichž počet v posledním roce poklesl. Za nimi následují Vietnamci, u nichž je v čase patrné rostoucí zastoupení. Třetí příčka patří Ukrajincům, jejichž zastoupení je poměrně stabilní, počet Rusů v čase mírně klesá. V ČR studuje na středních školách celkem žáků, v JMK 630. SocioFactor s.r.o. Stránka 46

47 Zdroj: ÚIV, Experti upozorňují, že v integračních opatřeních, která jsou v současnosti ve vzdělávacím systému realizovány, chybí zohledňování míry znalosti jazyka. Děti cizinců bývají často diskriminováni ve vzdělávání z důvodu jazykové nekompetence. Další kritické expertní komentáře směřují k tomu, že není zmapováno, kolik škol v rámci regionu realizuje konkrétní programy podpory, a také ke skutečnosti, že větší zájem lokálních politik směřuje ke skupinám kvalifikovaných cizinců a jejich dětem (např. International School of Brno), zatímco děti pracovníků vykonávajících nekvalifikované práce mají omezené možnosti. Na vyšších odborných školách studuje 26,7 % studentů z Ukrajiny, 33,3 % z ostatních zemí a 6,7 % z Ruska. V ČR studovalo v roce cizinců, v JMK pouhých 14. Co se týká vysokého školství, na Masarykově univerzitě v Brně v roce 2009 studovalo celkem studentů-cizinců. Z tohoto počtu byla téměř desetina posluchčů z třetích zemí (8,8 %). Při porovnání dat v rámci let je zřejmý patrný nárůst. Během osmi let se jedná o 3,5 násobný růst. S celkovým počtem cizinců roste také počet studentů z třetích zemí ten se více než zdvojnásobil ze 194 studentů v roce 2002 na 455 v roce SocioFactor s.r.o. Stránka 47

48 Zdroj: data MU v Brně Obdobný průběh zaznamenáváme na Vysokém učení technickém v Brně. V roce 2009 zde studovalo celkem studentů-cizinců. Z tohoto počtu tvořili téměř desetinu cizinci z třetích zemí (8,3 %). Při porovnání dat v rámci let je opět zřejmý patrný nárůst. Během osmi let se jedná o pětinásobný růst. S celkovým počtem cizinců roste také počet studentů z třetích zemí ten se více než zdvojnásobil z 92 studentů v roce 2002 na 193 v roce Zdroj: data VUT v Brně SocioFactor s.r.o. Stránka 48

49 K dispozici máme také statistická data vypovídající o programu JCMM zaměřeného na internacionalizaci jihomoravských VŠ a směřujícího k podpoře mobility studentů ze zemí mimo EU (zejména z jihovýchodní a východní Evropy), kteří mají zájem o studium na brněnských vysokých školách. Z hlediska počtů patří stipendisté JCMM k marginální skupině, ale i zde je patrný nárůst studentů z třetích zemí v čase. Nejvíce stipendistů pochází z Ruska, Bosny a Hercegoviny a Srbska a Černé Hory. Zdroj: data JCMM Uznávání vzdělání Vedle účasti na standardním vzdělávání mohou cizinci žádat o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení v ČR, a to na krajském úřadě. Cizinec-absolvent zahraniční vysoké školy může požádat o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace. Výuka českého jazyka Další formou vzdělávání je jazykové vzdělávání v kurzech českého jazyka, které nabízí nevládní neziskové organizace, nebo zajišťují školy, jež jsou oprávněny provádět zkoušky znalosti českého jazyka stanovené vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 348/2008 Sb., o výuce a zkouškách znalosti českého jazyka pro účely získání povolení k trvalému pobytu na území České republiky. Zkouška z českého jazyka je nezbytnou součástí žádosti o povolení k trvalému pobytu. V neakreditované podobě jsou kurzy českého jazyka nabízeny a zprostředkovávány v Brně některými nevládními neziskovými organizacemi (SOZE, OPU). Zájem o jazykové kurzy je velký, částečně je však překážkou skutečnost, že řada cizinců musí především pracovat SocioFactor s.r.o. Stránka 49

50 a mnohdy obtížně nalézají čas pro účast v kurzech zejména pokud pracují na směny. Proto preferují večerní výuku. K některým skupinám se informace o výuce českého jazyka dostávají obtížně. To se týká například Vietnamců, kteří se obecně velmi málo zapojují do jakýchkoliv veřejných aktivit. Vykonat zkoušku z českého jazyka jako podmínku pro získání trvalého pobytu je v Brně možno ve třech institucích. Jak se zdá, nároky na cizince a podmínky absolvování zkoušky se v jednotlivých institucích liší. Mezi cizinci se čas od času také objevuje informace, že se dá zkouška nějakým způsobem zakoupit. Výpovědi expertů ukazují, že jazyková bariéra je podstatná zejména u Vietnamců a Mongolů. Je to jedna z hlavních překážek k úspěšné integraci, navíc nahrává pochybným praktikám zprostředkovatelů zaměstnání. Zájem o jazykové (ale i jiné) vzdělávání je podle expertů značně individuální a nedá se souhrnně podchytit. Sociokulturní kompetence cizinců Mnoho cizinců stále neví, kam se má jít informovat, neví o svých možnostech, ani o organizacích, jedná se především o méně kvalifikované cizince. Existují cizinci, kteří jsou izolovaní od okolí a nemají šanci na přístup k informacím, přednostně se věnují účelu svého pobytu práci. Je pro ně obtížné orientovat se ve změnách zákonů a prováděcích předpisů změn je příliš mnoho a jsou málo pochopitelné. Zákon o pobytu cizinců je napsán nesrozumitelně, bez výkladu je nejasný. Cizinci, se kterými jsme hovořili, dají především na informace získané ústní formou od důvěryhodných osob, nevěnují pozornost informačním letákům. Jako zdroj informací nevyužívají ani internet, neboť kumuluje mnoho bariér jazykovou, informace jsou nepřehledné, nebo k němu nemají vůbec přístup. Období po příchodu je komplikované, první dva tři roky jsou vnímány jako období nesamostatnosti ( dětství ) existuje potřeba zorientovat se, zjistit, jak věci fungují a získat informace. Tato orientace se týká banálních záležitostí, např. fungování veřejné dopravy. Období po příchodu do země provází maximální snaha uspět v zaměstnání a udržet si ho, což současně omezuje možnosti docházet na kurzy, podílet se na na okolním životě apod. Koncepční a strategické dokumenty Koncepční a strategické dokumenty na úrovni kraje 25 integraci ve spojitosti s cizinci netematizují. oblast vzdělávání a jazykovou Dokumenty na úrovni České republiky 26 naopak věnují oblasti vzdělávání a jazykové integrace cizinců velkou pozornost. Zdůrazňují zejména potřebu integračních kurzů a výuky českého jazyka, které považují za nezbytné podmínky integrace. 25 Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje. 26 Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje. SocioFactor s.r.o. Stránka 50

51 Stejnou pozornost této dimenzi integrace věnují také dokumenty na úrovni EU 27. Vedle potřeby jazykových a integračních kurzů se soustředí na spolupráci systémových aktérů; specifickou podporu, kterou je potřeba věnovat ženám kvůli jejich dvojitému znevýhodnění; nutnost uznávání kvalifikace získané v jiných zemích, ale také na realizaci doplňujících kvalifikačních kurzů pro imigranty; na symbolické uznání znevýhodnění, kterému cizinci, ale také jejich potomci čelí ve vzdělávací soustavě, a v neposlední řadě nutnost zavést interkulturní vzdělávání do profesní přípravy pedagogů. Klíčové momenty integrace cizinců v JMK Ze syntézy dostupných materiálů byly pro regionální politiku pojmenovány následující oblasti zájmu: jazykové vzdělávání cizinců, sociokulturní vzdělávání cizinců, podpora cizinců ve vzdělávání, vysoké školy a vědecko-výzkumná činnost, vzdělávání dětí cizinců, uznávání vzdělávání a kvalifikace, podpora poskytovatelů vzdělávání cizinců a absence statistických údajů. Jazykové vzdělávání cizinců Znalost českého jazyka a jeho užívání v každodenním životě je u cizinců z třetích zemí různorodá. Migrující rozlišují instrumentální (běžné dorozumění, nutnost) a sociální významy jazyka (širší participace). Neznalost jazyka je významným prvkem znevýhodnění na trhu práce a překážkou možné integrace. Koncepce integrace cizinců stanovuje jako jednu z priorit intergrace cizinců znalost českého jazyka. Dobrá znalost oficiálního jazyka přijímající země je klíčem k úspěšné integraci. Jazykové integraci je věnována značná pozornost v koncepcích EU, které mj. poskytují praktický návod, jak nástroje určené k integraci cizinců realizovat (z hlediska jazyka jsou přínosné kluby konverzace v českém jazyce, které obsahují pouze konverzaci na různá témata. Nabídka výuky cizího jazyka by měla být také na vyšší než nabízené úrovni konverzace a kultivace.) Dokumenty ČR zdůrazňují, že výuku českého jazyka je nutno realizovat prostřednictvím kvalifikovaných lektorů. Kurzy českého jazyka poskytované nestátními neziskovými organizacemi nejsou akreditované a nelze je akreditovat v rámci rekvalifikací. V dokumentech Evropské unie je dále zdůrazňována spolupráce s partnery při realizaci kurzů: hovoří se o spolupráci mezi realizátory vzdělávání, financiéry a klienty. Akcentována je spolupráce se subjekty zastupujícími migranty, např. forma sdružení migrantů. Sociokulturní vzdělávání cizinců Dokumenty ČR hovoří o tom, že nezbytnou podmínkou integrace cizinců jsou základní znalosti historie a institucí hostitelské společnosti; pro integraci je nezbytné, aby bylo cizincům umožněno nabývání těchto znalostí. 27 Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje. SocioFactor s.r.o. Stránka 51

52 U některých dospělých cizinců z třetích zemí byla zaznamenána snaha studovat nebo navštěvovat kurzy celoživotního vzdělávání (značně individuální). Chybí finanční prostředky na podporu multikulturních večerů, ve kterých by se setkávala veřejnost, rodiče i děti. Někteří z cizinců uvádí, že by uvítali poradnu, kde by bylo možné získat zejména informace o legislativních změnách týkajících se životních a pracovních podmínek cizinců žijících v České republice. Nedostatečně informačně saturováni se cítí zejména cizinci pobývající v ČR, kteří nemají přístup k informacím (např. internet), nebo jsou záměrně drženi zprostředkovateli, zaměstnavateli, krajany apod. v informačním vakuu. Problémem je neznalost zdroje, kde lze informace získat. Cizinci apelovali na potřebu informovanosti (balíčku informací) v okamžicích po příjezdu do země, orientace se týká banálních záležitostí, např. fungování veřejné dopravy; informační systém by se měl orientovat na životní situace a jejich zvládání. Období po příchodu do země provází maximální snaha uspět v zaměstnání a udržet si ho, což současně omezuje možnosti docházet na kurzy, podílet se na okolním životě apod. Podpora cizinců ve vzdělávání Oblast vzdělávání se týká také dospělých. Časová vytíženost pracujících cizinců obsahuje prointegrační i protiintegrační prvky. Proti integraci hovoří nedostate k času na kulturní a sociální integraci, pro integraci vyšší míra ekonomické integrace, byť mnohdy s prvky etnického podnikání. Dokumenty Evropské unie zdůrazňují, že specifickou podporu je nutno zacílit na ženy, které čelí dvojímu znevýhodnění. Informace ve veřejném prostoru nejsou vstřícné vůči cizincům, téměř neexistují informace ve světových jazycích, natož v rodných jazycích cizinců. To se týká také webových stránek, které by měly poskytovat veškeré informace v několika jazykových mutacích (anglicky, německy, rusky, ukrajinsky, vietnamsky). Vysoké školy a vědecko-výzkumná činnost V JMK je vysoký podíl zahraničních studentů. Na vysokých školách v JMK studovalo k celkem zahraničních studentů a přibližně dalších 200 navštěvovalo některou ze soukromých vysokých škol. Největší vysokou školou v regionu je Masarykova univerzita, což se odráží také ve vysokém počtu zahraničních studentů (více než 4 tisíce). Vědecko-výzkumná činnost a rozvoj oblasti vysokého školství předpokládá a vyžaduje zahraniční pracovníky, vytváření mezinárodně konkurenceschopných vědecko-výzkumných týmů a vhodných podmínek pro zahraniční badatele. Vzdělávání dětí cizinců Dochází k postupnému nárůstu počtu dětí a mladistvých s cizí státní příslušností. Absolutní i relativní nárůst počtu dětí zaznamenaly všechny stupně školské soustavy. Mezi žáky z třetích zemí (zejm. na základních školách) převažují děti SocioFactor s.r.o. Stránka 52

53 z mimoevropských zemí. Zvyšují se nároky na vzdělávací systém a jeho kapacitu integrovat děti z odlišného sociokulturního referenčního rámce. Kapacita škol JMK je vyhovující a pokrývá požadavky na umístění dětí, děti cizinců nevyjímaje. Za významný moment usazení se je pokládána situace, kdy děti začnou docházet do školy u dětí se rozplývá jejich cizost. Cizinci vnímají jako problém umístění svých dětí do mateřských a základních škol. Děti cizinců jsou přímo zařazovány do tříd, aniž by znaly jazyk a dokázaly se zorientovat. Jsou vystavovány velké zátěži, neprochází žádnou intenzivnější jazykovou přípravou. Mezi dětmi existují velké rozdíly jak v průběhu, tak v rychlosti adaptace (i mezi Vietnamci). Dokumenty ČR akcentují potřebu začít s jazykovou výukou dětí-cizinců ihned po jejich příjezdu do ČR, a to i u dětí předškolního věku. Cizinci nemají informace o možnostech vzdělávání. Práce s některými komunitami je velmi specifická vyžaduje šířit informace o možnostech vzdělávání dětí na základních školách přímo v terénu (např. Vietnamci) a prostřednictvím sociálních sítí. Problémy, s nimiž se děti potýkají, jsou individuální a podmíněné kulturním rámcem, z něhož přichází. Dokumenty Evropské unie zdůrazňují, že musí být podpořena spolupráce rodičů a školy. Ta je rovněž specifická např. v rovině zajištění komunikace (tlumočení) a předávání informací o systému a chodu školy. Často dochází k situaci, kdy tlumočí např. příbuzní (otázkou zůstává, do jaké míry jde o správný překlad) nebo děti, které zvládnou základy nového jazyka dříve než rodiče. Neexistují žádné kurzy pro rodiče s dětmi. Chybí podpora integrace dětí cizinců z třetích zemí do vzdělávacího procesu obecně od učebních materiálů, přípravy učitelů po financování aktivit. Mezi učiteli je zájem učit děti cizinců patrný práce je vnímána jako atraktivní a zajímavá. Děti cizinců přichází často bez jakékoliv znalosti jazyka, a to buď současně s rodiči, nebo za nimi přijíždí časem. Problémem jsou přípravné třídy, neboť tuto možnost vyhrazuje školský zákon pouze pro azylanty. Někteří experti ovšem poukazují na to, že praxe umožňuje zařazení do přípravných tříd i dětem cizinců s jiným pobytovým statutem. Výukové materiály sice existují, ale ve velmi malém množství a často v nevyhovující podobě. Toto pociťují dle ohlasů ze strany majority především učitelé na základních školách či dobrovolníci věnující se především práci s dětmi a jejich doučování. V mnoha případech jsou výukové materiály pro děti cizinců postaveny na kresbách, malbách či písních, což opět velmi limituje jejich používání např. z důvodu náboženského vyznání (u ortodoxních muslimů). Uznávání vzdělání a kvalifikace (nostrifikace) Uznávání vzdělání a kvalifikace je významným krokem urychlujícím integrační proces. Bez uznání vzdělání a/nebo kvalifikace nemůže cizinec v České republice pokračovat ve studiu, popř. získat zaměstnání, které by odpovídalo jeho kvalifikaci. Možnosti uznání kvalifikace přispívají k pracovní mobilitě cizinců a ke zlepšení životní úrovně. Pravidla pro uznávání vzdělání ovšem v některých oblastech staví cizinci do cesty takové bariéry, které často není schopen odstranit. Například požadavek apostilní doložky je z pohledu expertů v některých případech velmi SocioFactor s.r.o. Stránka 53

54 limitující. Zejména pokud se jedná o zemi, kde panují nepokoje, popř. vládne velká míra korupce. V těchto případech bývá apostilní doložka falsem, které se dá získat na černém trhu a neplní svou funkci (příkladem takovéto země může být Somálsko). Jiná eventualita hovoří o tom, že se dotyčnému cizinci vzhledem k vysoké korupci nebo nefungující infrastruktuře vůbec nemusí podařit tuto doložku získat. Dokumenty ČR i EU se zabývají nutností uznávání kvalifikace získané v jiných zemích a možnostmi doplňování kvalifikace v hostitelské zemi. Zdůrazněna je potřeba vytvořit systém pro uznávání vzdělávání, odborné přípravy a profesní kvalifikace dosažené v cizině (v prostředí České republiky se jeví jako perspektivní projekt MŠMT Národní soustava kvalifikací). Dokumenty Evropské unie zdůrazňují, že je potřeba poskytnout migrantům doplňkové kurzy či školicí programy s cílem zvýšit kvalifikaci na úroveň národních požadavků. Podpora poskytovatelů vzdělávání cizinců Absentují metodické materiály pro výuku cizinců. Důležitá je v této fázi výměna zkušeností a metodické porady. Nemá smysl objevovat, co již jinde vytvořili je potřeba tyto poznatky přenést a aplikovat. Takto pojatá výměna zkušeností přesahuje rámec kraje a je celorepubliková týká se některých škol. Musí být interaktivní, nikoliv přednášková. V rámci kraje jsou vytipovány školy se zastoupením dětí cizinců, které jsou vzájemně propojovány a metodicky podporovány odborem školství KrÚ JMK. Dokumenty Evropské unie vyzdvihují interkulturní vzdělávání jako součást pedagogické přípravy. Vzdělávací instituce by měly věnovat zvláštní pozornost výuce dějepisu měla by přinášet interkulturní pohled na evropskou historii a zahrnovat dějiny menšinových společenství coby nedílných součástí společností, k nimž patří. Důraz na roli jazyka ve vzdělávání. Prosazování interkulturalismu a multilingvismu. Vzdělávání pracovníků Dokumenty Evropské unie doporučují v dalším vzdělávání zaměstnanců, zaměstnavatelů a především aktérů integrace zohlednit cílovou skupinu cizinců (možnost vytvoření výukového modulu o integraci pro pracovníky státních správ, samospráv, NNO a potenciálních zaměstnavatelů). Absence statistických údajů Je těžké zjistit, kolik mateřských, základních a středních škol se potýká s problémy ve vzdělávání dětí pocházejících z třetích zemí, které mají problémy s českým jazykem. SocioFactor s.r.o. Stránka 54

55 VII.2.3. Trh práce a ekonomická integrace Intenzita nárůstu zahraniční zaměstnanosti byla v posledních letech v JMK a zejména v Brně neobvykle vysoká, a to i na poměry Evropské unie. Téměř dva roky trvající vysoká poptávka po nekvalifikovaných pracovnících montážních a stavebních firem a nedostatečný zájem ze strany českých pracovníků či uchazečů o zaměstnání vyvolaly v roce 2008 velmi výrazný přísun levné pracovní síly ze zahraniční. JMK je dlouhodobě třetím krajem s nejvyšší zaměstnaností cizinců. Z okresů, které se výrazně podílí na zaměstnanosti cizinců, je to především Brno-město (v tomto okrese je zaměstnanost cizinců nejvyšší z celé ČR) a Brno-venkov. Zároveň patří JMK k oblastem s dlouhodobě nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. Celkový trend ve vývoji nezaměstnanosti v kraji formuje situace na trhu práce v Brněměsto, která poskytuje více než třetinu pracovních příležitostí v rámci kraje. Tento faktor se může podílet na šíření xenofobních nálad. V souvislosti s ekonomickou krizí převládají ve vyjádření většiny expertů názory, že do konce roku 2010 se bude možnost uplatnění cizinců na trhu práce v JMK snižovat. Ve střednědobém horizontu je naopak očekávána zvyšující se poptávka po cizincích a jejich postupně narůstající podíl na pracovní síle. Uplatnění na trhu práce je pro cizince v přijímací zemi klíčové. Zaměstnání jim přináší výdělek, který je nezbytný nejen pro zajištění obživy, ale také pro získání povolení k dlouhodobému pobytu v ČR. Zisk stabilního zaměstnání (odpovídající schopnostem a kvalifikaci cizince) je také nejdůležitějším faktorem pro navazující integrační programy. Pokud je cizinec dostatečně saturován, a to jak z hlediska financí, tak z hlediska seberealizace, je ochoten přistoupit na nadstavbové části integračních aktivit (např. účast na jazykových kurzech pro cizince, sociokulturní vzdělávání a podobně). Kvalita pracovních míst zaměstnanců z třetích zemí je značně variabilní. Ovlivňuje ji zaměstnání v rámci kvalitativně odlišných sektorů trhu práce (primární, sekundární, terciární), forma zaměstnaneckého poměru (klasická pracovní smlouva, dílčí pracovní úvazky, agenturní zaměstnávání, družstevní zaměstnávání apod.) a migrační strategie. Jako problematická se jeví kvalita pracovních míst v rámci tzv. družstevního zaměstnávání a v rámci zaměstnání zprostředkovaného agenturami. Obě formy jsou podporovány zejména skutečností, že cizinci mají ztížený přístup k běžným pracovním nabídkám inzerovaným v češtině, a obavami zaměstnavatelů ze zaměstnávání cizinců (resp. nedostatek informovanosti ze strany zaměstnavatelů). Skutečnost, že žadatel o práci je cizinec, mnoho zaměstnavatelů odrazuje od jejich zaměstnání i v případě, že by splňovali požadavky na pracovní místo. Jediným důvodem přitom může být neznalost zákonných podmínek zaměstnávání cizinců a obavy z jejich zaměstnávání Někteří zaměstnavatelé pak mohou být odrazováni administrativní náročností a dodatečnými náklady na pracovní sílu. Od 1. ledna 2009 však už zaměstnavatelé nemusí žádat o povolení k získávání zaměstnanců ze zahraničí, čímž se zaměstnavatelům snížily náklady na zaměstnání zahraničních pracovníků s pracovním povolením o 2000,- Kč. Žádost cizince o vydání povolení k zaměstnání i nadále podléhá správnímu poplatku 500,- Kč. SocioFactor s.r.o. Stránka 55

56 Cizinci třetích zemí v postavení zaměstnanců V rámci JMK pochází z třetích zemí asi polovina cizinců v postavení zaměstnanců. Mezi jednotlivými okresy kraje však existují výrazné rozdíly. Nízký absolutní počet i relativní podíl zaměstnaných osob z třetích zemí je charakteristický pro příhraniční okresy Hodonín a Břeclav, ale také Vyškov. Zdroj: Mendelova univerzita 2010, vlastní výpočet. Upozornění: Obsahuje silné zjednodušení založené na expertním odhadu podílu cizinců z třetích zemí. Většina zahraničních zaměstnanců s pracovním povolením na území JMK pochází z Ukrajiny, ve větším počtu jsou pak zastoupeni také občané Mongolska, Běloruska a Moldávie. Cizinci z těchto zemí vykonávají především pomocné práce ve stavebnictví, sezónní práce v zemědělství a lesnictví a kvalifikované profese ve strojírenském průmyslu (VÚPSV 2009a). Zaměstnání pro ně nevytváří prostředí pro rozvoj vzájemných interakcí s domácí populací, což se následně promítá také do omezeného množství kontaktů i v mimopracovním životě. Přesnější počty cizinců v postavení zaměstnanců v JMK za rok 2008 ilustruje následující tabulka. SocioFactor s.r.o. Stránka 56

57 Cizinci v postavení zaměstnanců na trhu práce v JMK 2008 Cizinci evidovaní ÚP Cizinci z 3. zemí Podíl cizinců z 3. zemí na zaměstna nosti cizinců Cizinci z 3. zemí s pracovním povolením Podíl cizinců z 3. zemí, kteří potřebují pracovní povolení Podíl cizinců evidovaných na ÚP na pracovní síle Podíl cizinců z 3. zemí na pracovní cíle Blansko , ,7 2,9 1,6 Brno-město , ,5 9,9 5,2 Brno-venkov , ,4 3 1,7 Břeclav , ,5 3 0,4 Hodonín , ,4 1,7 0,2 Vyškov , ,8 1,1 0,2 Znojmo , ,6 1,3 0,9 JMK celkem , ,5 4,9 2,39 Zdroj: VÚPSV 2009a Členové družstev Specifickou skupinu mezi pracovníky s pracovním povolením tvoří členové družstev. Podíl platných vydaných povolení k zaměstnání pro členy družstev tvoří v celorepublikovém měřítku větší třetinu z celkového počtu platných povolení k zaměstnání (31. prosince 2009 tvořila povolení vydaná pro členy družstev 37,1%). Tento typ pracovních povolení je vydáván především občanům Ukrajiny a v poslední době také občanům Mongolska, Moldávie, Běloruska, Kazachstánu a Vietnamu. V okrese Brno-město tvoří tento typ pracovního povolení až 85 % všech pracovních povolení. Pracovní síla uplatňující se prostřednictvím družstev je vesměs nekvalifikovaná a směřuje zejména do průmyslu a stavebnictví (jako pomocní dělníci, montážní dělníci, baliči atd.) a do oblasti úklidových služeb, ve venkovských okresech také do zemědělství (sezónní dělníci). Část pracovníků z Ukrajiny obsazuje kvalifikované dělnické profese. Jedná se např. o svářeče, zámečníky, zedníky apod. Praxe je taková, že členové družstev nemají žádné povědomí o svých nárocích a právech a nemohou družstvo jako celek nijak ovlivňovat. Roste tak význam statutárních osob, které se kolem organizování činností vyskytují a přebírají veškerou zprostředkovatelskou roli. Mnozí cizinci se ani o chod družstev nezajímají, jsou spokojeni se získanou prací (hlavní cíl). V rámci družstevnictví fungují klientelistické struktury, které cizince udržují v izolaci, neinformovaném stavu, vykořisťují je a jsou zásadní překážkou pro integraci do společnosti. Tyto struktury působí odlišným způsobem než dříve vlastní různé ubytovny, vedle družstevnictví využívají rozličné formy legálního zaměstnávání, s nimiž manipulují (např. dohody o provedení práce, fakturace jiných činností), a cizinci jim odvádí různé poplatky, které jsou strhávány z odměn. Družstva nabízí na nelegálním i legálním trhu práce levnější pracovní sílu, a tím se stávají vážnou konkurencí pro legálně fungující firmy zaměstnávající cizince (stavebnictví, úklidové služby, pomocné práce v restauracích, v zahradnictví pozn. sezónní práce). SocioFactor s.r.o. Stránka 57

58 Někteří experti se domnívají, že úřad práce disponuje nástroji k regulaci počtu družstev (některé ÚP se domnívají, že to lze, a vyvíjejí k tomu různé strategie). Agenturní zaměstnávání Na území JMK, převážně pak v Brně, působí aktuálně více než 80 agentur práce, které mají povolení k zaměstnávání cizinců za účelem výkonu jejich práce pro uživatele. Některé personální agentury působí a specializují se na nábor přímo na Ukrajině a ve Vietnamu. Toto zprostředkování práce se orientuje na osoby ze zemí bývalého Sovětského svazu, Vietnamu a dalších asijských zemí (Mongolsko, Čína). Cizinci, kteří přichází prostřednictvím agentur, jsou do země lákáni množstvím nereálných slibů, jsou špatně informováni o pracovních podmínkách a realitě pracovního života a života v ČR vůbec. Míří především na sekundární trh práce, vykazují obrovskou míru zadlužení ve svých zemích (náklady na cestu a zprostředkování zaměstnání), pracují v horších pracovních podmínkách a vykazují vůbec špatné ukazatele kvality života (ubytování, stravování). Velcí zaměstnavatelé a firmy využívají k získání zahraniční pracovní síly především služeb agentur práce. Agenturní zaměstnávání je, podobně jako zaměstnávání prostřednictvím družstev, považováno za znevýhodňující a značně rizikovou formu zaměstnávání cizinců v České republice. V roce 2009 zaznamenaly inspektoráty práce porušení pracovně-právních předpisů v 68% z kontrolovaných agentur. Nejistotu agenturního zaměstnávání zvyšuje zejména v době ekonomické recese skutečnost, že zaměstnanci personálních agentur jsou v případě potřeby propouštěni jako první. Statistické údaje Ministerstva práce a sociálních věcí ČR však ukazují výrazný pokles počtu platných povolení k zaměstnání přidělovaným agenturou práce (zatímco v prosinci 2008 jich bylo v rámci celé ČR vydáno , tedy 14,9% z celkového počtu platných pracovních povolení; v prosinci 2009 to bylo už jen 3 574, tedy 4,8% z celkového počtu platných povolení k zaměstnání). Cizinci coby podnikatelé Z dostupných statistik není zřejmé, kolik cizinců s živnostenským listem pochází z třetích zemí. Obecně ovšem v ČR platí, že živnostenskému podnikání se věnují častěji cizinci z třetích zemí, proto lze usuzovat, že i v JMK bude jejich podíl vysoký. Ke konci roku 2008 v JMK pracovalo cizinců s živnostenským oprávněním, z toho asi polovina (3 092) v okrese Brno-město a 18% (1 109) v okrese Brno-venkov. Z hlediska podílu na celkové zaměstnanosti v jednotlivých okresech ovšem vystupuje do popředí význam živnostenského podnikání v okresech Vyškov a Znojmo. Zatímco v ČR se živnostníci podílejí na zaměstnanosti cizinců asi z pětiny (21%) a v JMK ještě o něco méně (17%), v okrese Vyškov se jedná až o 47% a na Znojemsku o 35%. V prvním pololetí roku 2009 počet pracovníků s živnostenským listem vzrostl o 7%. Výzkumy ukazují, že samostatná výdělečná činnost byla u některých cizinců primárním záměrem a cílem pobytu v ČR, u jiných byla spíše výsledkem okolností. K těm nejvýznamnějším patří: ztráta zaměstnaneckého poměru, nízká mzda cizince v postavení zaměstnance, finančně nákladnější spotřeba rodiny nebo problémy při hledání zaměstnání. SocioFactor s.r.o. Stránka 58

59 Systémoví aktéři se v souvislosti s nesprávným využíváním živnostenského oprávnění setkávají s problémem nesplnění podmínky prokázání příjmu při žádosti o trvalý pobyt. Jestliže cizinec přijde o zaměstnání, vyřídí si živnostenský list a řádně platí sociální a zdravotní pojištění. Ačkoli nemá žádný zisk, může na území ČR pobývat, neboť z hlediska zákona plní účel pobytu. Základní platbou sociálního a zdravotního pojištění si tak cizinci legalizují pobyt. Do problémů se však dostanou v momentě, kdy po pěti letech pobytu žádají o trvalý pobyt a nejsou schopni prokázat své příjmy. Jinými slovy, jakmile se živí jako fiktivní podnikatelé, tento příjem nemohou prokázat a dostávají se do problémů. Tyto osoby o tomto riziku dopředu často neví. Dostávají se tak do neřešitelných situací. Navíc riskují to, že pokud se prokáže jejich zapojení v šedé ekonomice a podvody, porušují zákon o veřejném pořádku a přirozeně jim hrozí sankce. Zdroj: VÚPSV 2009a Cizinci a nelegální zaměstnání Některé výzkumy potvrzují také nelegální pracovní činnost cizinců. Jedná se převážně o zaměstnávání příbuzných bez smlouvy, označované jako rodinná výpomoc, nebo o krátkodobé práce bez uzavření řádné pracovní smlouvy. K dočasným pracovním příležitostem však byli dotazovaní cizinci často donuceni problémy při hledání standardní pracovní příležitosti a obtížnou životní situací. Jedná se především o mongolské, vietnamské a částečně i ukrajinské zaměstnance pracovních agentur. Pro tyto pracovníky neposkytuje současný regionální pracovní trh příliš mnoho příležitostí k zaměstnání, proto se poměrně velká část z nich dlouhodoběji uchyluje právě k pracím na neregulérním trhu práce (VÚPSV 2009a). Nelegální zaměstnávání preferují častěji ti cizinci, kteří přicestovali výhradně za účelem výdělku a patří k těm, jež se chtějí vrátit či vracet domů, jsou ochotni práci věnovat několik hodin denně navíc (celkem i 16 hodin) SocioFactor s.r.o. Stránka 59

60 a nezajímají se o dění kolem intenzivnější prací se dá vydělat během dvou tří měsíců více peněz než legálním zaměstnáním (krátkodobá strategie). Z kontrolní činnosti úřadů práce vyplývá, že se nelegálního zaměstnání nejčastěji dopouští členové družstev. Dopady hospodářské krize Globální ekonomická recese probíhající v roce 2009 se v JMK projevila poklesem počtu pracovních míst, a tím i poklesem počtu cizinců pracujících v kraji, avšak ne tak podstatně jako v jiných částech ČR. Poklesly počty vydaných pracovních povolení, ale zvýšily se počty živnostenských oprávnění a vše nasvědčuje tomu, že se také rozrostlo tzv. družstevní zaměstnávání. Co se týká složení cizinců podle státní příslušnosti, k výraznějším proměnám pracujících cizinců nedošlo s jedinou výjimkou, kterou byl příchod Mongolů. V okrese Brno-venkov se počet pracujících cizinců snížil o tři pětiny na 673. Na Blanensku, kde je zaměstnána větší komunita Mongolů, došlo k poklesu počtu pracujících cizinců zhruba o třetinu na Celkový počet cizinců se v JMK meziročně snížil pouze o 2,4 tis. (tj. 6,8%), zatímco v ČR o 43,2 tis., tedy o 12%. Snížil se především počet vydaných pracovních povolení (téměř o čtvrtinu), avšak zároveň vzrostl počet udělených živnostenských oprávnění (o 13,8%, což bylo od počátku desetiletí nejvíce). Mnozí cizinci, kterým nebylo jejich pracovní povolení prodlouženo, se odmítli i přes nabízené příspěvky vrátit se do své mateřské země a raději zvolili možnost získat živnostenské oprávnění. Statisticky nepodchycené je tzv. družstevní zaměstnávání, které se vlivem úbytku pracovních povolení s největší pravděpodobností také rozšiřuje. Vývoj počtu vydaných pracovních povolení v době hospodářské krize Pracovní povolení jsou z devadesáti procent vydávána právě cizincům z řad zemí třetího světa. Zaměstnanost cizinců z třetích zemí (měřena pomocí platných pracovních povolení) ukazuje, že i tento fenomén kopíruje ekonomické trendy v zemi. Stoupala v dobách konjunktury, klesá v dobách ekonomické krize. K nejvyššímu vzestupu zaměstnanosti tak došlo v průběhu roku Na přelomu let 2008 a 2009 zaměstnanost stagnuje a v průběhu roku 2009 začíná klesat. Na rozdíl od zaměstnanosti zbytku populace však od začátku roku 2010 lehce stoupá. Dnes je v JMK evidováno platných pracovních povolení (ve špičce zaměstnanosti počítané dle vydaných pracovních povolení cizinců jich bylo ). Vrchol krize (tedy první pololetí roku 2009) ilustruje následující tabulka. Ta ukazuje srovnání zaměstnanosti cizinců v jednotlivých okresech v JMK v letech 2008 a SocioFactor s.r.o. Stránka 60

61 Vývoj zaměstnanosti cizinců z třetích zemí v prvním pololetí 2009 cizinci z třetích zemí celkem prosinec červen rozdíl cizinci z třetích zemí pracovní povolení prosinec červen rozdíl Blansko ,80% ,50% Brno-město ,60% ,50% Brnovenkov ,60% ,50% Břeclav ,50% ,40% Hodonín ,10% ,50% Vyškov ,80% ,30% Znojmo % ,40% JMK celkem ,30% ,50% Zdroj: VÚPSV 2010 Je zřejmé, že meziročně došlo k poklesu v průměru o 13,5%, v některých okresech však více než o polovinu (Vyškov a Znojmo). V roce 2010 se (alespoň prozatím) propad zaměstnanosti zastavil. V květnu byl počet platných pracovních povolení oproti lednu vyšší o (nárůst téměř 11%). Zaznamenaný nárůst je vyšší než dosavadní trend v celkové zaměstnanosti v ČR. Zdroj: statistiky MPSV ČR zveřejněné na internetových stránkách Že se počet cizinců působících v JMK snížil mnohem méně než v jiných částech ČR, dokazuje i to, že cizinci v kraji představovali v úhrnu 5,39 % pracovní síly kraje, což byla sice hodnota mírně pod průměrem ČR (5,58 %), ale celkově šlo o 4. nejvyšší pozici mezi kraji ČR po Praze, Středočeském a Karlovarském kraji (v předchozích letech vykazoval Jihomoravský kraj zhruba 5. nejnižší podíl cizinců na pracovní síle ze 14 krajů). (Mendelova univerzita, 2010) Vývoj zaměstnanosti cizinců v JMK podle jednotlivých okresů ilustruje následující graf. SocioFactor s.r.o. Stránka 61

62 Zdroj: statistiky MPSV ČR zveřejněné na internetových stránkách Důvody poklesu počtu vydaných pracovních povolení jsou tedy tři: pokles počtu pracovních míst, využívání 89 zákona o zaměstnanosti a zaměstnanost cizinců z třetích zemí na sekundárních a terciálních segmentech pracovního trhu. Vývoj počtu jiných forem pracovních povolení v době hospodářské krize Krize poznamenala nejen úbytek počtu cizinců, ale také druhy vydávaných pracovních povolení, a to ve prospěch družstev a živnostenských oprávnění. Podstata strategie družstev spočívá v jednodušším způsobu zaměstnávání cizinců (stavební a úklidové práce), přičemž družstvo jedná jako firmy s placeným vstupem. Cizinci s pracovním povolením, které jim nebylo dále prodlouženo, přešli ze statusu zaměstnanců do statusu členů družstva, kterým prakticky nelze pracovní povolení odmítnout. Tento prvek je zřetelný především v Brně a podstatně zde komplikuje regulaci počtu cizinců působících na daném trhu práce (Mendelova univerzita, 2010). SocioFactor s.r.o. Stránka 62

63 Statistiky ukazují, že v období ekonomické krize, kdy klesá celková zaměstnanost u cizinců, také stoupá počet živnostenských oprávnění. To může ukazovat na rozvoj tzv. švarcsystému. Mění se také ochota zaměstnavatelů zaměstnávat cizince. Vývoj počtu živnostenských oprávnění u cizinců předkládá následující graf. Zdroj: Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 24, VUPSV 2010 Hospodářská krize v perspektivě aktérů integrace O projevech a dopadech hospodářské krize se zmiňovali také významní aktéři integrace. Některé organizace, na které se zaměstnavatelé dříve obraceli s prosbou o prostředkování nabídky práce pro cizince, uvádí, že do září roku 2008 byly tyto žádosti časté. S příchodem hospodářské krize však poptávka znatelně poklesla, mnozí se již přestali s nabídkami ozývat. Situace se s nastupující krizí podle organizací změnila, nejpatrnější byla v době zimních měsíců, s nástupem jara cizinci opět nalézali zaměstnání, např. ve stavebnictví. Pracovníci organizací se obávali hrozby masivního propouštění. K tomu sice došlo, ale po určitém čase se situace začala zlepšovat. Někteří cizinci využili návratový program Ministerstva vnitra ČR. Většina z nich však čekala na zlepšení situace, k němuž také došlo. Cizinci, u nichž se objevily potíže s hledání práce (i té nekvalifikované), začali přemýšlet nad zvýšením své tržní hodnoty. Mnohem častěji si např. vyřizovali nostrifikaci diplomů, aby při hledání práce doložili své vzdělání. SocioFactor s.r.o. Stránka 63

64 Hospodářská krize v perspektivě cizinců Cizinci reflektují problém s přímým hledáním práce ve firmách. Ty odkazují na pracovní agentury, které se tak stávají významnými hráči na pracovním trhu. Vyjednávají o mzdě pracovníků a za tutéž práci v téže firmě nabízí různé výše odměn. Agentury se ohledně práce cizinců vzájemně domlouvají. Pracovní agentury se chovají podle cizinců jako realitní kanceláře vstupují mezi nabízejícího a poptávajícího. Pracovníci agentur byli kritizováni za laxnost a neprofesionalitu (špatně vystavená potvrzení, fluktuace). Situaci cizinců postihly také proměny ekonomických poměrů a kurzů měn v zemích původu. Proměny kurzů zdražily náklady života v České republice. Někteří zvažují odchod, ale stále jsou ve fázi přemýšlení. Cizinci mají informace o návratovém programu (Ministerstvo vnitra ČR), ale mnoho lidí do ČR přišlo díky velké míře zadlužení. To je případ zejména Vietnamců. Návrat tedy není možný, neboť situace po návratu domů je nepředstavitelná a neřešitelná. Mnozí se proto raději rozhodli přečkat potíže. Jedním z důsledků krize je hrozba propouštění, kterou využívají zaměstnavatelé ve prospěch větší disciplinace pracovníků. Dopady krize se podle cizinců dají odhadnout jen obtížně. Postiženi byli více ti cizinci, kteří přišli nedávno, v prostředí se neumí tak dobře zorientovat a nemají vytvořeny patřičné vazby. Na úrovni nekvalifikovaných pracujících migrantů je krize tematizovaná častěji. Její důsledky se projevily tím, že mnozí zaměstnavatelé neplatili za práci, popř. byly platy zmrazeny. Občas se na pracovištích propouštělo, snižovaly se stavy např. z 10 osob na 6. Sami cizinci vyslovovali podezření, že zaměstnavatelé krizi využívají k tomu, aby ušetřili na mzdách. Někteří zaměstnavatelé začali více normovat práci, kontrolovat výkony svých zaměstnanců a kvalitu vykonané práce (případně udělovat pokuty ). Problémy cizinci zaregistrovali nejen ve stavebnictví a v zemědělství, ale i v továrnách. V reakci na propouštění se velmi malá část cizinců vrátila domů, ostatní se snažili nalézt práci, nebo volili jinou cestu (např. OSVČ). Důvodem malého zájmu o návrat byla potřeba splácet dluhy, představa promarněných investovaných nákladů do migrace, vzniklé vazby na prostředí (partneři, děti), současná mnohem horší ekonomická situace v zemích původu a víra v to, že se situace zlepší. Cizinci měli zprávy o tom, že situace v zemích původu se stále zhoršuje, zatímco pobyt v ČR se i nadále může finančně vyplatit. Cizinci reflektovali, že kvalifikovaní pracovníci se adaptovali na situaci krize mnohem lépe a rychleji než nekvalifikovaní, kteří se ocitali v tíživých situacích, a hledání práce jim trvalo déle. Koncepční a strategické dokumenty Krajské dokumenty 29 tematizují nepřipravenost procesů a podpůrných mechanismů pro příchod kvalifikovaných cizinců (vědci, manažeři) a českých expatriotů. Dokumenty s celorepublikovou působností 30 věnují trhu práce, potažmo ekonomické integraci cizinců, zásadní pozornost. Tematizují: spolupráci subjektů veřejné správy 29 Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje. SocioFactor s.r.o. Stránka 64

65 a soukromého sektoru na vypracování adresných integračních strategií na regionálním pracovním trhu; kontinuální investice do interkulturních kompetencí zaměstnanců z hostitelské země i cizinců; způsoby posuzování kvalifikace; uplatňování politiky rovných příležitostí v zaměstnání; veřejnou podporu ekonomické integrace cizinců; komunikaci se zaměstnavateli a podporu zaměstnavatelům; podporu žen na pracovním trhu a podporu příchodu vysoce a nízce kvalifikované pracovní síly. Dokumenty na úrovni EU 31 akcentují tato témata: spolupráci subjektů veřejné správy a soukromého sektoru na vypracování adresných integračních strategií na regionálním pracovním trhu; kontinuální investice do interkulturních kompetencí zaměstnanců z hostitelské země i cizinců; způsoby posuzování kvalifikace; uplatňování politiky rovných příležitostí v zaměstnání; veřejnou podporu ekonomické integrace cizinců; komunikaci se zaměstnavateli a podporu zaměstnavatelům; podporu žen na pracovním trhu a podporu příchodu vysoce a nízce kvalifikované pracovní síly. Klíčové momenty integrace cizinců v JMK Ze syntézy dostupných materiálů byly pro regionální politiku vyexcerpovány následující oblasti zájmu: podpora příchodu pracovní síly, adresná podpora cizinců při vstupu na pracovní trh, podpora rovných příležitostí v zaměstnání, komunikace, monitoring kvality pracovních míst a podpora zaměstnavatelů a eliminace zneužívání znevýhodněného postavení cizinců. Podpora příchodu pracovní síly Krajské dokumenty tematizují potřebu rozvíjet procesy a podpůrné mechanismy pro příchod kvalifikovaných cizinců (vědci, manažeři) a českých expatriotů. Dokumenty Evropské unie zdůrazňují, že v kontextu integrace na pracovní trh je potřeba posilovat a iniciovat spolupráci samosprávy, úřadů práce a zaměstnavatelů vedoucí ke společným strategiím a postupům při vyjednávání investičních pobídek. Silnou stránkou JMK je růstový potenciál regionální ekonomiky silná průmyslová tradice, zvyšující se počet vysokoškolských studentů a dobrá geografická poloha. JMK se nachází na křižovatce významných evropských dopravních tras. Z hlediska dopravy má Jihomoravský kraj důležitou tranzitní funkci i pro migrující osoby. Adresná podpora cizinců při vstupu na pracovní trh Dokumenty Evropské unie kladou důraz na potřebu veřejné podpory ekonomické integrace cizinců: stimulace a podpora rozvoje podnikání imigrantů a etnických menšin prostřednictvím poskytnutí přístupu k financím, podnikatelské poradenství, školení v oblasti podnikatelských dovedností a znalosti právních předpisů a dále kontrola předpisů v tom smyslu, aby imigranti měli stejnou příležitost založit a rozvíjet podnikání jako ostatní. 30 Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje. 31 Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje. SocioFactor s.r.o. Stránka 65

66 Podle expertů může úřad práce proaktivně využívat možnosti podpory pro kategorii uchazečů definovanou jako obtížně umístitelnou ve prospěch cizinců s přiznaným trvalým pobytem, může analyzovat specifika této skupiny, reagovat na ně formou strategií a nástrojů a věnovat jí speciální pozornost v rámci poradenství a rekvalifikačních kurzů. Úřad práce může také vystupovat jako partner při projektech realizovaných jinými subjekty. Samotným cizincům chybí podpora na začátku jejich podnikání, ale také snadnější přístup k informacím. Podpora rovných příležitostí v zaměstnání Evropská unie klade důraz na to, aby veřejná správa zajišťovala zvláštní strategii a programy, jejichž cílem je podpořit rovnoprávnost v zaměstnání, při vzdělávání a rozvoj příležitostí pro imigranty a příslušníky etnických menšin. Jejím úkolem je partnersky spolupracovat s dalšími institucemi v oblasti zaměstnávání a přípravy takovým způsobem, aby se zlepšily příležitosti pro znevýhodněné etnické menšiny. Experti se domnívají, že úřad práce, inspekce práce a neziskové organizace by měly pokračovat v analyzování případů nedodržování zákoníku práce a monitorovat činnost družstev. Na problematiku družstevnictví by měla být upozorněna širší veřejnost a měla by být vyvolána veřejná diskuze. Občané ČR nejsou s problematikou družstevnictví seznámeni, bez většího zájmu tak dochází ke zneužívání tohoto mechanismu k masovému obcházení Zákoníku práce a práv pracovníků. Družstevníci např. nejsou vázáni minimální mzdou. Dokumenty ČR kladou důraz na posílení nástrojů pro přístup cizinců s dlouhodobým a trvalým pobytem na trh práce, na jejich schopnost setrvat na trhu práce (včetně rozvoje diversity na pracovišti) a na ochranu cizinců před diskriminací. Z hlediska integračního dopadu má zvláštní postavení účast cizinců na trhu práce, resp. zapojení cizinců formou zaměstnaneckého poměru. Zaměstnání je významným způsobem, jak mohou cizinci viditelně přispívat k vytváření hodnot společnosti. Možnost pracovat jako osoba samostatně výdělečně činná je, z hlediska požadavků na integraci cizinců, rovněž forma vedoucí k ekonomické soběstačnosti. Není však žádoucí, pokud cizinci volí tuto formu výdělečné činnosti k obcházení požadavku na povolení k zaměstnání. Podle dokumentů Evropské unie je potřeba věnovat zvláštní pozornost podpoře žen. Komunikace a podpora zaměstnavatelů Role zaměstnavatelů při integraci cizinců do života české společnosti je poměrně značně omezená a projevuje se zejména ve vztahu ke kvalifikovaným zahraničním pracovníkům v odborných a řídících pozicích. Ve vztahu k manuálním pracovníkům převládá pojetí cizinců jako dočasných pracovníků, které není třeba do společnosti integrovat a od kterých je očekávána co nejvyšší vstřícnost k požadavkům na pracovní výkon. Nemanuální pracovníky si čeští zaměstnavatelé zpravidla chtějí udržet dlouhodobě, a proto jim vytvářejí dobré pracovní podmínky charakteristické pro tzv. primární trh práce. SocioFactor s.r.o. Stránka 66

67 Postoje zaměstnavatelů se velmi liší někteří cizince motivují např. prostřednictvím odměn, jiní se o cizince a jejich život příliš nezajímají. Z rozhovorů se systémovými aktéry vyplývá, že je zapotřebí mezi zaměstnavateli zvyšovat obecné povědomí o možnostech zaměstnávání cizinců z třetích zemí. Ti mají často neoprávněné obavy z komplikací, které by jim zaměstnávání cizinců mohlo přinést. Eliminace zneužívání znevýhodněné situace cizinců Cizinci mají při hledání práce značně omezenou kapacitu, které často využívají/zneužívají různé nelegální či legální zprostředkovatelské sítě. Hledání zaměstnání znesnadňují omezená kapacita vyhledávání a dezorientace, záměrné manipulování cizinců a působení forem zprostředkování práce s výrazným omezováním toku informací ve svůj prospěch, neznalost podmínek zaměstnávání cizinců ze strany zaměstnavatelů, předsudky vůči cizincům a generalizace negativních zkušeností. SocioFactor s.r.o. Stránka 67

68 VII.2.4. Sociálně-zdravotní integrace V případě sociálních služeb existuje v JMK relativně rozvinutá síť nestátních neziskových organizací poskytujících sociální služby. V sociální oblasti působí řada záchytných subjektů a řada specializovaných subjektů. Záchytnými subjekty se míní zejména systémoví aktéři specializovaní na cílovou skupinu cizinců (např. Centrum, SOZE, OPU apod.). Tyto subjekty nejen vykonávají náplň své vlastní činnosti, ale také pěstují povědomí o institucích, které se sice přímo na cizince nezaměřují, jejich agenda se nicméně týká problémů, s nimiž mohou cizinci přijít do styku (např. oblast domácího násilí). Sociální služby jsou koncentrovány na území města Brna. Mimo město Brno proaktivně působí pouze jedna z organizací, Diecézní charita Brno, a to ve třech místech. Pro takovou koncentraci služeb hovoří zejména hustota usídlení cizinců v okrese Brno-město a Brnovenkov. Navíc je Brno dostupné i z jiných částí JMK. Na druhou stranu tím poradenství ztrácí přímou vazbu na místní situace. Evidentní je to v případě Blanska, kde je zapotřebí působit přímo na místě, reagovat a sledovat místní vývoj (např. možnost propouštění, náboru nových pracovních sil). Další výzvou pro sociální služby může být v budoucnu vývoj migrace. U migrujících se vyskytuje široké spektrum představ o budoucnosti, které souvisí s porozuměním smyslu migrace. Spektrum pokrývá dočasnou (převážně ekonomickou migraci), předpokládanou trvalou migraci a znaky migrace trvalé a řetězové (přijíždí příbuzní). To vše souvisí s možností nabídky a s různorodostí potřeb v sociální oblasti. Důležitým zaznamenaným aspektem migrace je právě její řetězový charakter, kdy za migrujícími přichází další příbuzní (sloučení rodiny) či přátelé. Toto hledisko vypovídá o trvalejších formách usazování v regionu. Trvale se usazující migranti navazují vazby k dané zemi a objevuje se potřeba intervencí v rámci rodin. JMK disponuje také stabilizovanou sítí krajských zdravotnických zařízení. V kraji je dobrá dostupnost zdravotní péče. SocioFactor s.r.o. Stránka 68

69 Z hlediska poskytnuté zdravotní péče cizincům v Jihomoravském kraji je evidentní, že vývoj poskytované péče cizincům EU a cizincům z třetích zemí se zcela liší svou dynamikou. Zatímco se počty cizinců z EU v letech nijak zásadně nemění, u počtu cizinců z třetích zemí registrujeme vysoký exponenciální nárůst v čase. Během čtyř let počet cizinců z třetích zemí, kterým byla poskytnuta zdravotní péče, vzrostl více než sedminásobně ze osob v roce 2006 na v roce Cizinců z třetích zemí, jimž byla poskytnuta zdravotní péče, je více než jedenáctinásobek ve srovnání s cizinci ze zemí EU. Tento trend klade bezesporu nároky na kontakt zdravotníků s cizinci z třetích zemí a vytváří prostor pro aplikaci interkulturního ošetřovatelství. Zdroj: ÚZIS ČR, Brno Dále porovnáme náklady na obě skupiny cizinců. V obou skupinách registrujeme nárůst u cizinců z EU je nárůst patrný v roce 2006, poté náklady mírně stoupají. Nárůst nákladů vynaložených na zdravotní péči cizinců z třetích zemí v JMK strmě rostou, což je v souladu s předchozím zjištěním. Za čtyři roky vzrostly téměř sedminásobně. Nárůst nákladů tak kopíruje nárůst počtu cizinců z třetích zemí, kterým byla poskytnuta zdravotní péče. Tyto náklady jsou více než dva a půl krát větší ve srovnání s cizinci ze zemí EU. Znamená to, že v přepočtu na osobu jsou faktické náklady vynaložené na cizince ze zemí EU mnohem vyšší než náklady na cizince z třetích zemí. SocioFactor s.r.o. Stránka 69

70 Zdroj: ÚZIS ČR, Brno Náklady na čerpanou zdravotní péči úzce souvisí s jejím hrazením. Subjekty působící ve zdravotně-sociální oblasti se často potýkají s legislativními omezeními. Příkladem je např. problém zdravotního pojištění dětí, jež se narodí cizincům z třetích zemí, kteří jsou účastni zdravotního pojištění. Dítě je ale možno pojistit pouze komerčně. Obdobné problémy se dotýkají např. partnerů cizinců pobývajících zde z důvodu společného soužití s cizincemzaměstnancem. Představitelé těchto subjektů dále upozorňují na nedostatečný rozsah garantované péče v rámci komerčního pojištění. Zástupci neziskových organizací také vnímají přetrvávající problém s jazykovou bariérou ve zdravotnických zařízeních. Ten se mnohdy projevuje velmi zhoršenou dostupností zdravotní péče, případně jejím jednorázovým poskytnutím v akutních případech a neochotou ze strany zdravotnického personálu přijmout osoby z řad cizinců trvale jako pacienty pro dlouhodobou péči (právě z důvodu obavy z jazykové bariéry). Tento problém se týká veškeré zdravotní péče. Stejně tak existuje i ze strany cílové skupiny cizinců mnohdy velmi malé povědomí o zodpovědném přístupu ke svému zdravotnímu stavu (například nenavštěvování lékařů za účelem preventivních prohlídek apod.). Cizinci tak mnohdy lékaře vyhledávají opravdu pouze v akutních zdravotních případech, což je rovněž ovlivněno obavou z jazykové bariéry a neznalosti systému zdravotní péče v ČR. SocioFactor s.r.o. Stránka 70

71 Koncepční a strategické dokumenty Z krajských dokumentů 32 tematizuje oblast zdravotní a sociální péče pro cizince pouze Komunitní plán města Brna. V rámci komunitního plánování jsou cizinci vymezeni jako jedna z cílových skupin a je jim věnována pozornost. Je navrženo navýšení kapacity odborného poradenství a azylového domu pro cizince. Ani jedno opatření se prozatím nerealizovalo z důvodů nedostatku financí. Dokumenty na úrovni ČR 33 reflektují problematiku zdravotního pojištění cizinců a zajištění kvalifikovaného systému výuky pro pracovníky působící především v sociálních a zdravotních službách. EU dokumenty 34 akcentují poskytování zdravotní péče ve stejné kvalitě jak cizincům, tak občanům hostitelské země; zajištění bezplatných tlumočnických služeb ve zdravotnických zařízeních; monitoring zdravotních potřeb mezi migranty a zajištění rovného přístupu k jejich uspokojení; poskytnutí informací o službách, zdravotní péči, plánovaném rodičovství a mateřské péči; proškolení zdravotnického personálu; nutnost reagovat na potřeby rozmanitých skupin obyvatelstva; zvýšenou pozornost u zdravotní péče o ženy migrantky, integraci žen z řad cizinek do realizačních procesů sociální pomoci a péče; otevřenost zdravotních a sociálních služeb a v neposlední řadě riziko sociálního vyloučení a chudoby. Klíčové momenty integrace cizinců v JMK Ze syntézy dostupných materiálů byly pro regionální politiku vymezeny následující oblasti zájmu: vzdělávání pracovníků zdravotnictví a sociálních služeb, podpora rovných příležitostí v čerpání zdravotní péče cizinců, monitoring zdravotních a sociálních potřeb cizinců, zvýšení informovanosti cizinců, podpora aktivní participace cizinců na rozhodovacích procesech, zvýšená pozornost zaměřená na ženy a iniciace legislativních změn. Vzdělávání pracovníků zdravotnictví a sociálních služeb Koncepce integrace cizinců jako jeden z ústředních dokumentů ČR hovoří o nutnosti zajištění kvalifikovaného systému výuky pro pracovníky působící především v sociálních a zdravotních službách. Také v jiných resortech je toto opatření jedním z pilířů podpory integrace cizinců v ČR. Stejným dokumentem je akcentováno zajištění kvalifikovaného a spolehlivého poradenství skrze systém odborné výuky (školení) pro pracovníky regionálních Center na podporu integrace cizinců, případně pro pracovníky NNO poskytující cizincům sociálně-právní poradenství; zvyšování interkulturních a profesních kompetencí pracovníků jednotlivých resortů a dalších subjektů řešících záležitosti cizinců prostřednictvím systematického a průběžného odborného vzdělávání; 32 Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje. 33 Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje. 34 Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje. SocioFactor s.r.o. Stránka 71

72 zajištění cíleného a průběžného zvyšování odborných znalostí a dovedností pracovníků zapojených do řešení agendy integrace cizinců v gesci jednotlivých resortů, včetně zaměření na jejich přípravu pro kontakt s cizinci a pro jejich působení v komunitách cizinců, včetně komunit uzavřených. Dokumenty Evropské unie vyzdvihují nutnost proškolení zdravotnického personálu, zvýšení jeho informovanosti o kulturních a náboženských potřebách imigrantů, zejména jsou-li jimi ovlivněny ženy. Také proškolení pracovníků veřejných služeb v interkulturní komunikaci a v nešíření diskriminace, zvýšení jejich informovanosti o kulturních a náboženských potřebách imigrantů a etnických či národnostních menšin se jeví jako velmi žádoucí. Podpora rovných příležitostí v čerpání zdravotní péče cizinců Z analyzovaného je kladen důraz na poskytování stejně kvalitní zdravotní péče jak cizincům, tak občanům hostitelské země. Dalším jevem je nedostatečné zajištění bezplatných tlumočnických služeb ve zdravotnických zařízeních. Monitoring zdravotních a sociálních potřeb cizinců Z analýzy vyplývá, že je potřebný kontinuální monitoring zdravotních potřeb mezi migranty a zajištění rovného přístupu k jejich uspokojení. Dosavadní výzkumy doporučují pokračovat v integraci mongolské komunity. Dokumenty Evropské unie poukazují na riziko sociálního vyloučení a chudoby. Migranti jsou skupinou obyvatel vysoce ohroženou sociálním vyloučením a chudobou. Prvním krokem k nápravě je provedení důkladných analýz a sběr informací o faktorech, které k této situaci vedou. Zvýšení informovanosti cizinců Dokumenty Evropské unie doporučují poskytnutí informací o službách, zdravotní péči, plánovaném rodičovství a mateřské péči v hlavních menšinových jazycích. Také způsob sdělení by měl být přístupný a srozumitelný všem skupinám. Dokumenty Evropské unie dále hovoří o tom, že je potřeba aktivně vyhledávat cizince z třetích zemí, kteří se často ocitají ve zranitelném postavení, nejsou si vědomi svých práv a potřebují intervenci ze strany systémových aktérů. Pozornost si zaslouží zejména skupiny cizinců z třetích zemí, jež jsou ohroženy mnohonásobným znevýhodněním zejména ženy. Experti soudí, že pokud existuje problém s hledáním lékaře, týká se výhradně stomatologů, kvalita lékařské péče je ceněna. Nejasnosti panují v oblasti zdravotního pojištění není jasné, která služba a v jaké výši se hradí. Podpora aktivní participace cizinců na rozhodovacích procesech Dokumenty Evropské unie taky zdůrazňují nutnost reagovat na potřeby rozmanitých skupin obyvatelstva v oblasti vzdělávání, zdravotní péče, bydlení a dalších služeb. Může se jednat o zapojení imigrantů do školských komisí a řídících orgánů, jakož i do formálních a neformálních struktur, které se podílejí SocioFactor s.r.o. Stránka 72

73 na rozhodování o rozvoji učebních osnov a učebních materiálů tak, aby docházelo k saturaci rozmanitých potřeb. Zvýšená pozornost zaměřená na ženy Evropská unie ve svých dokumentech doporučuje dbát zvýšené pozornosti na zdravotní péči o ženy migrantky. Tyto dokumenty dále říkají, že je potřeba integrovat ženy z řad cizinek do realizačních procesů sociální pomoci a péče. Zajistit, aby sociální služby prováděly nábor zaměstnanců z řad imigrantek. Konečně doporučují také otevřenost zdravotních a sociálních služeb. Zdravotní a sociální služby by měly citlivě reagovat na specifické požadavky náboženských společenství, zejména pokud jde o potřeby žen např. splněním požadavků na stravování, oblékání a označování potravin. Iniciace legislativních změn Subjekty působící ve zdravotně-sociální oblasti se často potýkají s legislativními omezeními. Příkladem je problém zdravotního pojištění dětí, které se narodí cizincům z třetích zemí, jež jsou účastni zdravotního pojištění. Dítě je ale možno pojistit pouze komerčně. SocioFactor s.r.o. Stránka 73

74 VII.2.5. Kulturně-religiózní integrace Kulturně-religiózní integrace patří k důležitým dimenzím, které zatím nejsou v dokumentech v České republice reflektovány. Také informací o této oblasti je poskrovnu. Nicméně Evropská unie a také sociální vědci upozorňují na důležitost této integrační dimenze, jejíž význam bude i u nás v čase narůstat. Zařazení této orientace má svůj původ ve zkušenosti západní Evropy, která zprvu opomíjela význam religiozity migrujících. Čas ukázal, že je nutné podpořit mezikulturní dialog a vyrovnat se s kulturními diferencemi, které stály za mnohými konflikty a tenzemi. Ukazuje se, že zajištění soudržnosti společnosti do značné míry ohrožuje problematické dosahování shody v oblasti hodnot a náboženského vyznání. Projevování různých kultur a vyznání je zaručeno Chartou základních práv a musí být chráněno vždy, když není v rozporu s jinými nedotknutelnými evropskými právy nebo s vnitrostátními předpisy. Obyvatelstvo Jihomoravského kraje (zejména ve venkovských regionech) je známé vysokým stupněm religiozity. To může být výzvou pro mezináboženský dialog nebo mezináboženské spory. Národnostní struktura obyvatelstva kraje je poměrně homogenní. Růst heterogenity mohou provázet nedorozumění a volání po ochraně místní kultury a identit. Samosprávy integraci cizinců tematizují velmi omezeně. Chybí propojenost informací, koordinace a řízení procesu lokální integrace. Zájem města a kraje o oblast integrace je orientována hlavně na kulturní sféru, zde jsou vytvořeny optimální podmínky. Současní aktéři integrace státní, regionální apod. poskytují cizincům informace v nepřehledné podobě, informace jsou zmatené, nejasné a těžko pochopitelné. Reprezentanti majority (úředníci) nejsou na komunikaci s cizinci připraveni. Cizinci mají malou míru právní jistoty. Zájem města a kraje o oblast integrace je orientován zejména na kulturní sféru, pro kterou jsou aktivně vytvářeny podmínky. Odehrává se dostatečné množství kulturních akcí, např. v rámci Brněnského kulturního léta. V ČR jsou v rámci současných struktur podporovány multikulturní festivaly, dny národnostních menšin apod. Klíčovými aktéry jsou v realizaci těchto kulturních aktivit lokální organizátoři, tedy samosprávy, jejich příspěvkové organizace a neziskový sektor. V JMK je atraktivním kulturním centrem Brno. Celkový počet kulturních zařízení nepřevyšuje jeden tisíc. Činnost neziskového sektoru je zásadní a v mnoha ohledech nezastupitelná. Význam neziskových organizací je mnohdy spojován s omezenými možnostmi a kompetencemi ostatních veřejných institucí (místních samospráv, úřadů práce, cizinecké policie apod.). Na území JMK působí několik neziskových organizací zabývajících se pomocí cílové skupině cizinců z třetích zemí. Nejvýznamnější jsou Diecézní charita Brno, Sdružení občanů zabývajících se emigranty (SOZE) a Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU). Mimo město Brno působí pouze pobočky Diecézní charity Brno (v Hodoníně, Břeclavi a Blansku) a SOZE. SocioFactor s.r.o. Stránka 74

75 Cizinci nemají zájem ani prostor se více organizovat a kolektivně prosazovat svá přání, jsou velmi různorodí, jediným výraznějším pojítkem je náboženství. Nejčastější problémy v komunikaci cizinců s úřady se dají souhrnně označit jako informační deficit a kategorizace migrantů. Informační deficit bývá způsoben jazykovou bariérou, neznalostí informačních zdrojů a problémy v komunikaci s pracovníky veřejných institucí, kteří mnohdy předávají neucelené a pro cizince nesrozumitelné informace. Sdělení poskytované různými zaměstnanci téže instituce se často liší a cizinec je mnohdy nucen dodávat další a další dokumenty a opakovat tak návštěvu jedné instituce. Sami cizinci vnímají, že přístup příslušníků majoritní společnosti, včetně zaměstnanců veřejných institucí, ovlivňuje původ cizince. Informace o původu cizince vede u většiny osob ke generalizaci dosavadních informací a zkušeností s cizinci ze stejné země, tedy k určité formě haló efektu a ke kategorizaci migrantů. Vnímání cizinců je pak doprovázeno celou řadou předsudků a stereotypů. Komunikaci zaměstnanců veřejných institucí ovlivňují: kategorizace migrantů, osobní preference určitých národnostních skupin a osobní sympatie (favoritismus). Koncepční a strategické dokumenty Dokumenty na úrovni kraje 35 kulturně-religiózní integraci netematizují. Dokumenty na úrovni ČR 36 o této oblasti hovoří na úrovni obecných prohlášení o nutnosti podpory projevování různých kultur a nutnosti podpory těchto projevů. Dokumenty EU 37 akcentují zejména tato témata: podpora dialogu mezi různými náboženstvími a sekularizovanou společností; zvážení přizpůsobení veřejných prostor náboženským nárokům; propagace náboženských společenství; podpora rovných příležitostí mezi náboženskými společenstvími; zvýšení informovanosti cizinců o náboženských zařízeních v hostitelské zemi; stimulace rozvoje umělecké tvorby menšin; zvážení podpory kulturních aktivit v jazyce menšin a v neposlední řadě také monitoring náboženských společenství. Klíčové momenty integrace cizinců v JMK Ze syntézy dostupných materiálů byly pro regionální politiku pojmenovány následující oblasti zájmu: podpora setkávání různých kultur, podpora náboženské osvěty a podpora kulturní tvorby a přijímání kultury menšin. Podpora setkávání různých kultur Dokumenty Evropské unie upozorňují, že základním mechanismem integrace je častý styk mezi přistěhovalci a státními občany členského státu. 35 Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje. 36 Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje. 37 Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje. SocioFactor s.r.o. Stránka 75

76 Podpora náboženské osvěty Dokumenty Evropské unie dále zdůrazňují, že je nutno činit opatření k propagaci znalostí a posilovat veřejnou osvětu ve věcech náboženských společenství a náboženské plurality. Dále doporučují stimulovat náboženská společenství k vypracování vlastních náboženských pokynů a k informování svých členů o institucích společnosti a o politickém dění. Podpora kulturní tvorby a přijímání kultury menšin Dokumenty Evropské unie dále požadují stimulaci rozvoje umělecké tvorby menšin, podporu vyškolení vedoucích pracovníků z dobrovolných kulturních organizací, vytváření příležitostí pro veřejné výstavy a propagaci místních i celostátních akcí oslavujících rozmanitost. Evropské dokumenty konečně doporučují zvážit podporu kulturních aktivit v jazyce menšin, k nimž řadí mj. zpřístupnění literatury různých menšin v knihovnách, popř. podporu televizních stanic či jiných médií šířících zprávy v menšinových jazycích. SocioFactor s.r.o. Stránka 76

77 VII.2.6. Interaktivně-identifikační integrace Interaktivně-identifikační dimenze integrace patří také k důležitým oblastem, které nejsou v českém prostředí příliš zohledňovány. Také informací o této sféře je málo. Nárůst zájmu byl zaznamenán zejména v poslední dekádě, a to na základě zkušeností s komplikovaným průběhem integrace cizinců v přistěhovaleckých zemích, kde se usadily větší komunity cizinců. Roste tak význam kvality interakcí cizinců s okolím a také jejich subjektivní pocity, jež ovlivňují vztah k okolní společnosti. Mezi migranty se v Jihomoravském kraji poměrně silně projevuje přetrvávající vztah k zemi původu, síla rodinných vazeb a jejich rozmístění mezi přijímající společností a zemí původu, což znesnadňuje proces vlastního utváření motivů pro integraci do nové společnosti podpořený nejistotami a obavou z budoucího života. V přijímající společnosti chybí nastavení mechanismů podporujících motivaci migrantů ke spokojené integraci do společnosti. Vztahy s majoritou a úroveň sociální integrace ovlivňují okolnosti působící jak na straně cizinců samotných, tak na straně členů většinové společnosti. V případě cizinců se jedná především o jazykové kompetence, pracovní prostředí (např. multikulturní prostředí mezinárodních firem), pracovní vytížení, rodinné vazby, vazby na krajanskou komunitu a v neposlední řadě také ochota a schopnosti samotných cizinců sociální sítě budovat. Za okolnosti, které působí na straně většinové společnosti pak lze označit zejména osobní zkušenost s cizinci, věk, předsudky, stereotypy a sklon ke generalizaci negativní zkušenosti na všechny cizince dané národnosti. Kromě mezigeneračního přenosu se na negativním vznímání některých národností, příp. cizinců jako celku mohou podílet také média, která cizince prezentují převážně v souvislosti s nelegální, kriminální činností a jako levnou pracovní sílu. V hromadných sdělovacích prostředcích jsou častěji akcentovány spíše problematické oblasti soužití majority s cizinci, což nadále posiluje tendence ke generalizaci negativních zkušeností. Za významný faktor rozvoje multikulturního prostředí příznivého pro integraci cizinců považujeme regionální média, která je možno využít k prezentaci kultury, života a tradic jednotlivých národností a přispět tak k pochopení zvláštností odlišných kultur. Vztahy mezi majoritou a cizinci ovlivňuje zejména kulturní blízkost, která je katalyzátorem sociokulturní integrace. Některé zkušenosti s pracovníky veřejných institucí ukazují též na potřebu multikulturního vzdělávání zaměstnanců těchto zařízení. V rámci jednotlivých lokalit JMK se vyskytují rozdíly v postojích k různým národnostním skupinám. Tyto diference jsou většinou determinovány následujícími faktory: míra koncentrace jednotlivých národností v lokalitě, velikost lokality, charakter migrace konkrétních národností a v neposlední řadě také schopnost vzájemného soužití na straně cizinců i domácích. Vztahy místních obyvatel s mongolskou komunitou jsou tak na Znojemsku z důvodu dlouhodobého usazení a pokročilé integrace podstatně lepší než např. vztahy místních s mongolskou komunitou na Blanensku, kde občané Mongolska pobývají relativně kratší dobu. Jako největší problém v oblasti vztahů majority k národnostním skupinám v JMK se jeví situace ve městě Blansku, kde žije větší množství Mongolů. SocioFactor s.r.o. Stránka 77

78 Mezi nejméně oblíbené cizince patří občané Ukrajiny, Vietnamu, Rumunska a Albánie. Je patrné, že obyvatelé NUTS Jihovýchod (podobně jako lidé v ČR celkově) projevují méně sympatií k lidem ze zemí s nižší životní úrovní, především pak z třetích zemí. Za tímto faktem se do určité míry mohou skrývat obavy, které jsou spojeny nejen s výraznější kulturní odlišností, ale také s ohrožením vlastní pozice na trhu práce v návaznosti na ochotu těchto cizinců akceptovat nižší mzdy. Plných 76 % dotázaných osob považuje levnou pracovní sílu ze zahraničí za riziko pro zaměstnávání Čechů. Sedm z deseti dotázaných by také považovalo za vhodné omezit zaměstnávání cizinců tam, kde je málo práce a cizince přijímat pouze na pracovní místa, o která Češi nestojí. Obavy spojené s konkurencí zahraničních pracovníků na pracovním trhu jsou přitom spojeny s životní úrovní domácí populace. Nejméně ohroženi se cítí lidé s dobrou životní úrovní, naopak největší nebezpečí pociťují v tomto smyslu respondenti s nízkou životní úrovní, tedy pravděpodobně ti, kteří se pohybují na sekundárním a terciálním trhu práce, nebo jsou nezaměstnaní. U části cizinců existuje obava, že se vzrůstajícím počtem cizinců jako celku a cizinců určité národnosti mohou vzrůstat xenofobní a rasistické nálady ve společnosti. Registrovány jsou projevy diskriminace např. v podobě nevpuštění skupiny cizinců do baru nebo na diskotéku. Xenofobní projevy se týkají častěji starší generace zvyklé na homogennější složení společnosti, výjimečně se pak cizinci setkávají s posměchy ze strany teenagerů. Více než tři čtvrtiny respondentů Centra výzkumů veřejného mínění žijících v JMK vyjádřily přesvědčení, že by cizincům měl být umožněn pobyt v ČR pouze za určitých podmínek. Co nejvíce (69%) nebo alespoň do určité míry (23%) se mají přizpůsobit zdejším zvyklostem. Jako zdroj informací a jako zprostředkovatelé při jednáních s veřejnými institucemi figurují i čeští partneři cizinců a další rodinní příslušníci z řad Čechů. V případě, že jsou oba partneři cizinci, vyřizuje administrativní náležitosti ten z nich, který umí lépe česky, nebo ten, který je v České republice delší dobu. Tato partnerská pomoc přetrvává většinou až do chvíle, kdy si cizinec dostatečně osvojí komunikaci v češtině. Pokud jsou však cizinci dlouhodobě odkázáni na sociální sítě vytvořené pouze z krajanů nebo na pomoc svých českých partnerů, může být tato forma pomoci a podpory spíše bariérou integrace, neboť brání samostatnému fungování a začlenění cizince do společnosti. Mnozí jsou odkázáni na své přátele (krajany), kteří vyřizují veškeré úřední záležitosti. Na krajany se musí nejčastěji spoléhat nově příchozí cizinci a cizinci neschopní komunikace v češtině. Tohoto stavu využívají zprostředkovatelé, kteří si za své informační a zprostředkovatelské služby nechávají platit. Zde existuje velký prostor pro šíření dezinformací, zneužití a manipulaci (viz vybírání různých poplatků za uskutečněné služby, které jsou pro cizince zdarma). Sociální sítě Vietnamců jsou úzce navázány právě na vietnamskou komunitu. Jejich sociální integrace tak probíhá zejména na úrovni tohoto společenství. Za hlavní příčiny tohoto stavu lze označit: kulturní vzdálenost, jazykovou bariéru a rodinné sociální sítě vzniklé z řetězové migrace, které snižují komunikaci a utváření přátelských vazeb s českou majoritou. Krajané žijící v České republice podstatným způsobem snižují tzv. psychologické náklady migrace a přispívají k integraci, která je však často omezena pouze na vietnamskou komunitu. SocioFactor s.r.o. Stránka 78

79 Koncepční a strategické dokumenty Krajské dokumenty 38 tuto dimenzi integrace netematizují. Obdobně jako v případě kulturně-religiózní integrace je interaktivně-identifikační oblast v dokumentech málo zpracovaná a nepřikládá se jí potřebný význam. Česká republika 39 zařadila do Koncepce integrace cizinců hned dvě priority, které se váží k této dimenzi integrace. Jedná se o orientaci cizince ve společnosti a o vzájemné vztahy cizinců a majoritní společnosti. Konkrétně se dokumenty zabývají těmito aspekty: stejný přístup ke službám a statkům pro občany hostitelské země i pro cizince; apel na místní a lokální aspekt integrace; nutnost orientace cizince v hostitelské společnosti; důležitost zpřístupnění informací co nejdříve po příchodu cizince; nutnost pracovat s veřejným míněním, které je vůči cizincům mnohdy předpojaté; nutnost interkulturní výchovy a vzdělávání; podpora nestátního neziskového sektoru. Interaktivní a identifikační integrace je v dokumentech Evropské unie 40 obsažena zejména prostřednictvím těchto témat: podpora a propagace aktivního občanství; podpora politické participace cizinců; ochrana proti rasismu, diskriminaci a xenofobii; zapojení cizinců do všech oblastí správy; podpora pocitu sounáležitosti a věrnosti vůči státu a působení na veřejné mínění a občanskou společnost v hostitelské zemi. Klíčové momenty integrace cizinců v JMK Ze syntézy dostupných materiálů byly pro regionální politiku zformulovány následující oblasti zájmu: podpora participace cizinců na rozhodovacích procesech na regionální úrovni, podpora vztahů mezi cizinci a občany hostitelské země, posílení informačních zdrojů pro cizince, osvěta veřejnosti a práce s veřejným míněním, finanční podpora subjektů neziskového sektoru a využívání legislativních nástrojů proti rasismu, diskriminaci a xenofobii. Podpora participace cizinců na rozhodovacích procesech na regionální úrovni Dokumenty ČR kladou důraz na přístup přistěhovalců k institucím, jakož i k veřejným statkům, soukromému zboží a službám na stejném základě, jako je tomu u státních občanů, tedy způsobem vylučujícím jakoukoli diskriminaci. Integraci přistěhovalců napomáhá jejich účast na demokratickém procesu a při formulování integračních politik a opatření, a to zejména na místní úrovni. Dále dokumenty ČR upozorňují na to, že poradní orgány na místní a celostátní úrovni disponují potenciálem, který může ovlivnit politickou participaci přistěhovalců a zkvalitnit integrační politiku tím, že budou předávat stanoviska zástupců přistěhovalců vládním a jiným zainteresovaným stranám. 38 Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje. 39 Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje. 40 Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje. SocioFactor s.r.o. Stránka 79

80 Podpora vztahů mezi cizinci a občany hostitelské země Dokumenty ČR zdůrazňují, že existují různé způsoby, kterými mohou obce a kraje, v závislosti na místních podmínkách, podpořit vztahy mezi cizinci a státními občany. Zároveň hrají obce a kraje důležitou roli při poskytování zpětné vazby ústředním orgánům při informování o fungování integrační politiky, o situaci a postavení cizinců na daném území a o problémech, na které při procesu integrace cizinců narážejí. Z hlediska efektivního fungování se proto jeví zapojení lokální úrovně do tvorby a realizace politiky integrace cizinců nezbytné. Dále je akcentováno, že obeznámenost cizince ve společnosti a umění orientovat se ve formálních vztazích je důležitá, avšak pro integraci nedostačující. Z hlediska integrace je důležité navázání neformálních vztahů s příslušníky majoritní společnosti, vytvoření sociální sítě. Důraz je kladen také na sociální sítě cizinců. Během počátečního období adaptace a orientace ve společnosti mají zásadní roli ostatní cizinci a krajané žijící v České republice, kteří mají na rozdíl od Čechů vlastní zkušenosti s podobnými situacemi. V tomto ohledu slouží ostatní cizinci a krajané především jako významný zdroj informací o tom, co, kde a jak je třeba vyřídit. Mezi cizinci existuje významný prostor pro sdílení zkušeností a předávání cenných informací a kontaktů. Posílení informačních zdrojů pro cizince Zkušenosti ukazují důležitost zpřístupnění informací co nejdříve po příchodu cizince do nové země. Integrační opatření směřující k orientaci imigrantů ve společnosti spočívá v nabídce souboru úvodních informací, které budou imigrantům nabídnuty několika různými způsoby tak, aby byly přístupny co nejširšímu okruhu cizinců. Je také potřeba zařadit do socioekonomických kurzů seznámení s místními hodnotami, mezi něž patří i podpora pocitu sounáležitosti a věrnosti vůči státu, který se snaží sladit rozmanité a proměnlivé potřeby svých obyvatel. Osvěta veřejnosti a práce s veřejným míněním Většina občanů České republiky nepovažuje zvyšující se počet příchozích cizinců za pozitivní jev. Oficiální dokumenty ČR zdůrazňují, že obavy veřejnosti nelze opomíjet či bagatelizovat. Koncepce integrace cizinců si klade za cíl systematicky objektivně informovat o cizincích pobývajících v ČR, neboť pramenem xenofobie, předsudků a uzavřenosti vůči cizincům je často neznalost cizích kultur, zvyků, náboženského vyznání apod. Dále dokumenty doporučují zvýšenou pozornost problematice interkulturního vzdělávání a multikulturní výchovy. Dokumenty Evropské unie zdůrazňují nutnost působení na veřejné mínění a občanskou společnost v hostitelské zemi. Vedení místního obyvatelstva k tomu, aby bylo otevřenější a snášenlivější vůči přistěhovalcům a menšinám. SocioFactor s.r.o. Stránka 80

81 Finanční podpora subjektů neziskového sektoru Dosavadní zkušenosti s realizací Koncepce integrace cizinců ukazují na velký potenciál nestátního neziskového sektoru ve výše uvedených oblastech, tj. v oblasti zvyšování informovanosti a upevňování vztahů mezi cizinci a českými státními občany. Je proto třeba zohledňovat tyto tematické oblasti v dotačních programech. Využívání legislativních nástrojů proti rasismu, diskriminaci a xenofobii Dokumenty Evropské unie doporučují maximální využívání právních opatření proti rasismu, xenofobii a diskriminaci zejména na pracovišti, ve školách, v oblasti bydlení, zdraví, veřejných služeb, hromadných sdělovacích prostředků a politiky. Jednou ze základních potřeb imigrantů (včetně úředně neevidovaných osob žijících v daném státě) je ochrana před projevy rasismu a xenofobie, před obtěžováním a násilím. SocioFactor s.r.o. Stránka 81

82 VII.3. Evaluace dosavadní činnosti aktérů integrace cizinců a Jihomoravského kraje Evaluace se zaměřila na fungování Centra, Platformy a na vybrané aktivity zajišťované partnery Centra: na jazykové kurzy, kurz sociokulturní orinetace a působení v Blansku, které je specifické situací mongolské menšiny. Partneři také poskytují sociálně-právní poradenství, terénní služby aj. Evaluace Centra Evaluace ukázala, že Centrum funguje v souladu s projektovou žádostí a nebyly shledány žádné závažné nedostatky. Dílčí problémy předchozího roku se týkaly posunutí termínu zahájení realizace prvního běhu projektu a časové prodlevy v dodání podepsané Smlouvy o poskytnutí veřejné finanční podpory z Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí za rok 2007 poskytovatelem zpět nositeli projektu. To ovlivnilo pozdní tvorbu webových stránek projektu. Komplikace se tehdy vyskytly v oblasti pracovně-právního vztahu se zaměstnanci Centra. Rizikovým faktorem pro hledání vhodných kandidátů na pracovní pozice byl fakt, že se jednalo o uzavření pracovně-právního vztahu na dobu určitou od Uchazečům zároveň nebylo možné garantovat prodloužení této smlouvy, neboť to bylo vázáno na schvalovací řízení projektového záměru na zajištění provozu Centra v roce Účastníci Platformy a pracovních skupin reflektovali, že je potřeba opětovně otevřít debatu nad základními cíli Centra. Možností je přitom několik. Jejich identifikaci musí předcházet popis hlavní cílové skupiny cizinců, na kterou má být Centrum zaměřeno. Ta byla definována takto: Centrum má své služby zaměřovat na kohokoli, kdo se na něj obrátí a splňuje charakteristiku cizince z třetích zemí. Může se tedy jednat jak o vysoké, tak o nízké příjmové skupiny obyvatel z různého zázemí a s různou národností. Speciální proaktivní kroky by ale měly směřovat pouze k cizincům s nízkým sociálním kapitálem, kteří se ocitají ve zranitelné pozici (osoby z třetích zemí s nízkým vzděláním, s nedostatečnými jazykovými kompetencemi, družstevníci, osoby bez stálého zaměstnání, drobní živnostníci a osoby s násobeným ohrožením: ženy, zdravotně postižení, senioři, děti). Vedle cílové skupiny cizinců mají být klienty Centra také ostatní systémoví aktéři. Dále by měla být posílena publicita Centra, zaveden monitoring efektivity poskytovaných služeb a měla by zvážena poloha Centra. K posouzení se také nabízí sdružení všech služeb pro cizince do jednoho střediska. Evaluace Platformy Vznik Platformy byl podmínkou projektové žádosti financující chod Centra. Tato skutečnost tvaruje její podobu v tom smyslu, že navazuje na již existující spolupráci veřejnoprávních a neziskových organizací. Existovala obava ze suplování stávajících služeb, proto má Platforma v současnosti spíše podobu neformální sítě odborníků orientujících se na oblast cizinců z třetích zemí. SocioFactor s.r.o. Stránka 82

83 Platforma se schází zpravidla dvakrát za rok (jaro a podzim). Svolává ji JMK. Jarní setkání je zaměřeno na přizvání a představení nových partnerů Centra a vzájemnou výměnu aktuálních informací z oblasti integrace cizinců z třetích zemí. Podzimní setkání je orientováno na přípravu aktivit Centra zahrnutých do navazujícího projektu pro následující kalendářní rok. Co se týká fungování Platformy, mnozí v ní vidí poměrně efektivní nástroj utváření lokální integrační politiky. Přes evidentní zájem o účast v Platformě je podle aktérů hlavním rizikem skutečnost, že by se mohla stát dalším orgánem, kam se chodí lidé vypovídat, ale nemá žádný efekt a výsledek. I přes spokojenost aktérů se založením a existencí Platformy je kriticky reflektována absence jejího smyslu a cíle. Není zřejmé, jakým způsobem se bude utvářet program, jak bude zvládnut konglomerát a různorodost příspěvků jednotlivých aktérů (zaměstnavatelé, organizace cizinců, cizinecká policie), jak celý proces řídit tak, aby vedl k výsledkům. Je patrné, že mnozí aktéři jsou spokojeni s tím, že vůbec obdobný subjekt vznikl, někteří z nich však začínají pochybovat o efektivitě a budoucnosti Platformy. Postupně se objevují otázky týkající se výstupů Platformy a nakládání s nimi. Ukazuje se, že jednou z komplikovaných záležitostí je zapojení organizací cizinců do Platformy a dalších činností. Dosavadní zapojení je spíše symbolické. Při městě Brně funguje již řadu let poradní orgán pro integraci cizinců schází se několikrát do roka. Disponuje řadou užitečných informací a vyjadřuje se k problémovým momentům integrace cizinců v Brně (naposledy to byla rizika agenturního zaměstnávání cizinců). Existuje tak jakási lokální paralela vůči Platformě. Evidentní je zatím nepropojenost mnoha členů Platformy, která je dosti široká. Mezi členy existují velké rozdíly v informovanosti o problematice cizinců a prolíná se množství perspektiv. Nejsou zřejmé podmínky výběru členů Platformy. Vystupování má spíše charakter prezentací organizací a jejich činností, vytrácí se společný cíl a hledání řešení. Evaluace konkrétních aktivit Jazykové kurzy probíhají po dobu 72 hodin s frekvencí 2 3 hodiny týdně, celkem tedy přibližně tři měsíce. Tato doba je podle vyučujících lektorů adekvátní nejen vzhledem k cílům kurzu (přechod na vyšší komunikační úroveň), ale také vzhledem ke skutečnosti, že účast cizinců v bezplatných kurzech s postupujícím časem klesá. Zvládání jazyka je rozdílné ve skupině cizinců mluvících slovanskými jazyky a skupině ostatních cizinců. U neslovanských cizinců se během tří měsíců dá zvládnout zvýšení jazykových kompetencí o jednu úroveň dle SERRJ (např. z nuly na A1, z A1 na A2; v případě přechodu na úroveň B1 nejsou tři měsíce pro neslovanské studenty dostačující, v případě slovanských mluvčích jich uspěje většina). Problémem je, že individuální docházka do kurzů neprobíhá ideálním způsobem dochází k absencím jednotlivců v důsledku nemocí, svátků, pracovního vytížení či práce na směnný provoz apod. To ovlivňuje rychlost a účinnost výuky celé skupiny (nutnost opakování látky apod.). V ojedinělých případech (léto) mohou být kurzy pozastaveny. Dovoluje-li to situace, jesou jiné důvody absence (např. nemoc lektora) řešeny suplováním. Cizinci mohou ve valné většině docházet na kurzy až později odpoledne nebo večer, většina z nich je zaměstnána. Zájem je právě o zmíněné časy. SocioFactor s.r.o. Stránka 83

84 U kurzů češtiny poptávka převyšuje nabídku, ani nebylo zapotřebí je zásadním způsobem propagovat. Časem se zájem zmenšoval čekatelé už nejsou v řádu stovek, spíše desítek. Otázkou je, jaká je skutečná potřeba existují cizinci, kteří zájem o jazykový kurz mají, ale nejsou o existenci Centra informováni. Současný zájem stačí organizace uspokojit. Kurz sociokulturní orientace je vzhledem k cizincům nevhodně nazván, neboť podle názvu se nedokáží zorientovat a vytvořit si představu o jeho náplni a poslání. Vzhledem k potřebám cizinců by mělo být jasně formulováno, že se jedná o aplikovaný kurz jazyka zaměřený na konkrétní situace, které jsou lektorem vysvětlovány a slouží k lepší orientaci v prostředí ve městě, v životě, na úřadech. Ideálními účastníky kurzu jsou absolventi jazykového vzdělávání na úrovni A1, lépe A2. Zvládnutí kurzu sociokulturní orientace už předpokládá znalost jazyka. Pro integraci je důležité vymezit obsah kurzů, které mají být zaměřeny přímo do lokality a mít na ni vazbu na orientaci ve fyzickém prostoru města, způsobu dopravy, nakupování apod. Jedna z organizací realizující interaktivní výukové programy pro děti základních škol (interaktivní hry, informace o zemích původu, rozpoznání předsudků a diskriminace) spolupracuje s Masarykovou univerzitou, která do této aktivity zapojuje své studenty. Přínosné je působení v Blansku mezi migrujícími z Mongolska, kteří ve městě pobývají. Jedná se o několik stovek pracovních migrantů, kteří jsou vázáni výhradně na jednoho zaměstnavatele. Na vyhodnocení efektivity dalších dvou poraden je ještě poměrně brzy, zatím kontaktují cizince (mimo jiné migrující z Vietnamu) v konkrétních lokalitách. Potřebnost poradenství bude vyhodnocena Diecézní Charitou Brno po skončení projektu, což je důležité zejména proto, že se jedná o pilotní ověření toho, zdali má smysl poradenství a další služby pro cizince z třetích zemí po JMK více rozprostřít, nebo tuto službu poskytovat primárně v krajském městě, kam mohou cizinci dorazit z různých míst kraje. Výhodou těchto poraden je, že jejich pracovníci (mají částečné úvazky) monitorují místní situaci (např. propuštění cizinců, uzavírání ubytoven) a především s ohledem k potřebám cílové skupiny poskytují sociálně-právní poradenství. Momentální nastavení projektu neumožňuje realizaci terénní sociální práce v uvedených lokalitách. Vzhledem k výši úvazku terénního sociálního pracovníka SOZE (0,5) a omezeným finančním prostředkům na cestovné (do 500,- Kč/měsíc) není prakticky možné pokrýt terénní sociální práci na celém území JMK. Nehledě na to, že prioritním úkolem tohoto pracovníka je zajišťovat především propagaci aktivit projektu. Jako efektivní se nám s výhledem k budoucímu pokračování sociálního poradenství v detašovaných lokalitách a s ohledem na potřeby cílové skupiny jeví opatření, které by v odůvodněných případech umožnilo poskytnutí jednorázové terénní služby. SocioFactor s.r.o. Stránka 84

85 VIII. SWOT analýza Analýza proběhla ve dvou rovinách externí a interní. Při interní byl proveden rozbor na základě zpracování výsledků analytické části. Při externí analýze byli zapojeni klíčoví regionální aktéři integrace. SWOT analýza byla realizována prostřednictvím brainstormingu v pracovních skupinách, na základě námětů a připomínek systémových aktérů, rozhovorů s cizinci a na základě sekundární analýzy dokumentů. S Silné stránky S.1 Angažovanost JMK v oblasti integrace cizinců v horizontu minulých let, dlouhodobější zájem o téma, podpora a vyvíjení aktivit směřujících k rozvoji integrace cizinců na území kraje. S.2 Zájem JMK integraci systémově uchopit, dostát koordinační úloze, akcentovat přítomnost cizinců v kraji, působit předvídavě a podporovat začleňování cizinců v horizontu příštích let. S.3 JMK patří a s největší pravděpodobností bude i nadále patřit k atraktivním místům pro cizince z třetích zemí, kteří do kraje přichází velmi často za účelem zaměstnání. S.4 JMK disponuje růstovým potenciálem regionální ekonomiky silnou průmyslovou tradicí, dobrou geografickou polohou, zvyšujícím se počtem vysokoškolských studentů, což činí kraj atraktivní pro zahraniční pracovníky. S.5 V JMK vzniklo Jihomoravského regionální centrum na podporu integrace cizinců, které se v kraji postupně etablovalo. S.6 Byla založena Platforma klíčových aktérů integrace. S.7 Existuje fungující Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu. S.8 Jsou přítomny silné angažované nevládní neziskové organizace koncentrující potřebný zkušenostní kapitál a zkušenosti s realizací aktivit na podporu integrace. S.9 Nabytá zkušenost neziskových sdružení s organizací a výukou v kurzech českého jazyka pro cizince a poradenstvím pro cizince. S.10 Řada služeb pro cizince je soustředěna v Brně, kde jsou dostupné pro převážnou většinu cizinců, kteří jsou významně koncentrováni v okrese Brno-město a Brnovenkov. S.11 V JMK nedochází ke zvýšené koncentraci cizinců jedné národnosti v rámci jedné lokality s několika výjimkami. S.12 Nejčastějším státním občanstvím cizinců přicházejících do JMK z třetích zemí je Ukrajina a Vietnam lze vyvinout a uplatňovat specifické nástroje integrace vůči oběma skupinám. Totéž platí i o skupině cizinců z Mongolska. S.13 Kapacita škol JMK je vyhovující a pokrývá požadavky na umístění dětí, děti cizinců nevyjímaje. S.14 Při městě Brně existuje Poradní orgán pro integraci cizinců, který je aktivní a koncentruje významné aktéry integrace ve městě. Město Brno má v procesu komunitního plánování kvalitně vypracovanou část týkající se cizinců. SocioFactor s.r.o. Stránka 85

86 S.15 Možnost pro samosprávu rozhodovat a utvářet konkrétní integrační strategie, které zohledňují místní situaci a podmínky za účasti lokálních aktérů. S.16 Zastoupení dlouhodobých i trvalých pobytů cizinců se v čase v JMK zvyšuje, což poukazuje na tendenci k jejich trvalejšímu usazování. Významná část cizinců získává k lokalitám úzký vztah. S.17 Existující infrastruktura umožňuje rozšíření služeb pro cizince do okresních měst s možností aplikace terénních forem práce v prostředí cizineckých komunit a aktivní formy vyhledávání a kontaktování klientely. W Slabé stránky W.1 JMK disponuje pouze dílčími zkušenostmi z implementace jednotlivých integračních aktivit. W.2 Komunitní plány měst a obcí netematizují skupinu cizinců z třetích zemí a problematiku integrace cizinců vůbec (s jedinou výjimkou, kterou je město Brno). W.3 Data a údaje o cizincích z třetích zemí nejsou v rámci JMK systematicky zpracovány a nejsou dostupné v přehledné podobě. Neznámou zůstávají skutečné potřeby cizinců. W.4 Úzce zaměřená hluboká expertní obeznámenost s tématem integrace cizinců kontrastuje s povrchní informovaností širšího pole potenciálních aktérů integrace počínaje nejasným a intuitivním pojetím integrace cizinců. W.5 Malá pozornost byla doposud věnována dětem cizinců v mateřských, základních a středních školách. Chybí koncepce práce s cizinci formou tzv. inkluzívního vzdělávání. W.6 Cizinci mají ztížený přístup k běžným pracovním nabídkám, zaměstnavatelé se obávají cizince zaměstnávat, což má do značné míry za následek rozvoj problematických forem zaměstnávání tzv. družstevního zaměstnávání a zaměstnávání zprostředkovaného pracovními agenturami. W.7 Role zaměstnavatelů při integraci cizinců do společnosti je značně omezená a projevuje se zejména ve vztahu ke kvalifikovaným zahraničním pracovníkům v odborných a řídících pozicích. W.8 Migranti jsou skupinou obyvatel vysoce ohroženou sociálním vyloučením a chudobou. Prvním krokem k nápravě je provedení analýz a sběr informací. W.9 Služby pro cizince jsou poskytovány různými subjekty, pro nově příchozí cizince jsou služby nepřehledné (která organizace poskytuje konkrétní službu). W.10 V JMK jsou nelegální migranti, kteří jsou mimo pozornost nerepresivních institucí a jsou vyloučeni ze všech druhů služeb. W.11 Objevují se náznaky segregace skupin cizinců, které mohou být překážkou integrace, což se týká zejména přítomnosti cizinců z Mongolska v okrese Blansko. W.12 Populace cizinců je co do motivů pobytu na území JMK velmi různorodá (rychlý výdělek a návrat, dlouhodobější setrvání, definitivní usazení). Ne všechny segmenty populace cizinců projevují o integraci zájem. W.13 Koncentrace cizinců je v rámci okresů nerovnoměrná, opomíjení podpory procesu v dalších okresech mimo Brno může způsobovat problémy a nerovné šance při začleňování v lokalitách. SocioFactor s.r.o. Stránka 86

87 W.14 Obce projevují nahodilý zájem o téma integrace a většina z nich nevnímá cizince jako cílovou skupinu, ani se v této oblasti neangažuje. Institucionální struktura a tvorba lokálních integračních aktivit zůstávají nerozvinuté cizinci nejsou samostatnou agendou samospráv. W.15 Formulování lokální integrační politiky negativně ovlivňuje nízká míra zapojení lokálních aktérů integrace, obcí a nedostatečná koordinace a řízení integračních aktivit. W.16 Cizinci vnímají jako problém umístění svých dětí do mateřských a základních škol, existence obav z přijímání cizinců. W.17 JMK patří k oblastem s dlouhodobě nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti a současně přetrvává poptávka po práci cizinců, zejména na trhu práce v Brně a blízkém okolí, což může vést k šíření xenofobních nálad a odporu části veřejnosti vůči jakýmkoli integračním opatřením. W.18 Nárůst počtu živnostenských oprávnění signalizuje rozvoj tzv. švarcsystému a také představuje riziko pro samotné cizince, kteří nemusí dostát povinnostem živnostenských podnikatelů (okamžik podání daňového přiznání). W.19 Počet cizinců z třetích zemí, kterým byla poskytnuta zdravotní péče, v čase exponenciálně roste, výrazně stoupají nároky na komunikaci s pacienty cizinci. Stoupá počet nedorozumění ve zdravotnických zařízeních. W.20 Přístup cizinců k veřejným informacím je ztížen absencí uvádění informací ve světových jazycích. O Příležitosti O.1 Oporou pro realizaci integrace je její základní nástroj na úrovni státu Koncepce integrace cizinců. O.2 Na národní úrovni jsou cizinci z třetích zemí pobývající legálně na území ČR definováni jako základní cílová skupina integrace, která má být podporována. O.3 Z hlavních dokumentů ČR týkajících se začleňování cizinců vyplývá potřeba zapojení územních samospráv do integrační politiky. O.4 Vládní dokumenty Zprávy o realizaci Koncepce integrace cizinců a návrhy dalšího postupu jsou zdrojem pro plánování regionální politiky integrace cizinců, neboť na stanovené priority jsou vázány finanční zdroje. O.5 V rámci EU je podporován rozvoj integračních politik nutných k podpoře snah na vnitrostátních a místních úrovních. O.6 Obecné formulace integrační politiky na úrovni EU a národní úrovni ponechávají velký prostor samosprávě pro vlastní iniciativu a tvůrčí přístupy k formulování strategií. O.7 Existence Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí. O.8 Proces komunitního plánování obecně vytváří prostor pro zapojení obcí do procesu integrace cizinců prostřednictvím procesu utváření komunitních plánů. O.9 S příchodem cizinců se zvyšuje internacionalizace nejen vysokých škol, ale také mateřských, základních a středních škol. O.10 Příchozí cizinci míří převážně do městských center, do nichž bude zapotřebí situovat integrační opatření; obohacují místní život. O.11 Zájem cizinců o JMK a trvalejší formy usazování otevírá nové prostory pro poskytování integračních služeb pro rodinu a děti (tzv. druhou generaci). SocioFactor s.r.o. Stránka 87

88 O.12 Přítomnost cizinců vede ke kulturnímu obohacení života, otevírání se kraje světu a vytváření prostoru pro mezináboženský dialog. O.13 Přísun kvalifikované pracovní síly podporuje nejen rozvoj ekonomického, ale i sociálního a kulturního života JMK. T Ohrožení T.1 Neexistuje obdobný dokument tohoto typu na úrovni krajských samospráv, na úrovni samospráv absentuje systémové uchopení integrace. T.2 Doposud malá role krajů v lokálních integračních politikách, nevyužití koordinačního potenciálu krajských úřadů a nezavedení pracovních pozic zaměřených na integraci cizinců. T.3 Snaha o přenesení integrace do míst, kde je nejúčinnější ji podporovat, zůstává stále velkou výzvou. Z mnohých důvodů se zapojení lokální úrovně do realizace politiky integrace cizinců nedaří v rámci ČR naplnit (nezkušenost s implementací nástrojů integrace, nedostatečná politická podpora, malý zájem potenciálních klíčových aktérů). T.4 Data a údaje o cizincích z třetích zemí shromažďovaná na celostátní úrovni jsou zpracována nesystematicky, jsou neúplná, neaktuální a někdy i rozporuplná. Ve vztahu k aplikaci na úroveň kraje či okresů je často obtížné získat základní aktuální údaje o stávající situaci. T.5 Chybí podpora integrace dětí cizinců z třetích zemí ve vzdělávacím procesu obecně. Není zvládnut proces začleňování dětí do mateřských a základních škol, ani vypracován kvalitní systém práce s žáky-cizinci (inkluzívní vzdělávání). T.6 Postavení cizinců na trhu práce do značné míry spoluurčují agentury práce, jejichž služeb využívají převážně velcí zaměstnavatelé. Agenturní zaměstnávání je považováno za znevýhodňující a značně rizikovou formu zaměstnávání cizinců. T.7 Dopady globální ekonomické recese se sice projevily poklesem počtu vydaných pracovních povolení, ale došlo ke zvýšení počtů živnostenských oprávnění a tzv. družstevního zaměstnávání. Cizinci se většinou nevraceli domů, ale hledali takové formy zaměstnání, které jim umožnily krizi přečkat. T.8 Problém nelegální migrace a nelegálního zaměstnávání, který působí proti integraci, je tabuizován a řešen pouze represivními prostředky. Nelegální zaměstnávání je ohrožujícím faktorem. T.9 Mnozí zaměstnavatelé se neorientují v zákonných podmínkách zaměstnávání cizinců a mají obavy ze zaměstnávání cizinců. T.10 Problematickou formou je zaměstnávání v rámci družstev. Byť se nedá zobecňovat, jedná se o formu zaměstnávání, která působí jako mechanismus sociálního vyloučení, kumuluje všechny nevýhody sekundárního pracovního trhu a působí protintegračně. T.11 Vysoké zastoupení migrujících mužů signalizuje potenciál v oblasti tzv. řetězové migrace, kdy za muži budou pravděpodobně přicházet další rodinní příslušníci v rámci procesu sjednocování rodin. Integrační potřeby nově příchozích budou velmi různorodé. T.12 Příchody dalších cizinců mohou vést k procesu segregace a vytváření sociálně vyloučených prostorů. SocioFactor s.r.o. Stránka 88

89 IX. Návrhová část Klíčovou částí Programu cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců třetích zemí na území Jihomoravského kraje je návrhová část. Ta navazuje na předchozí část analytickou a SWOT analýzu. Během zpracovávání textu nebyla tvorba obou složek striktně oddělována, naopak už při zpracovávání analytické části byly s aktéry integrace diskutovány potřebné aktivity v kontextu reálných situací a byl kladen důraz na praktické vyústění dokumentu. Zjištění, že poznatky o integraci jsou celkově na velmi nízké úrovni a omezuje se na formy expertních znalostí určitých aktérů integrace, vedlo k sestavení celkem šesti skupin podle dimenzí integrace. Rozhovory ve skupinách probíhaly v průběhu června a července. Tímto způsobem byli do procesu tvorby dokumentu od začátku zapojeni významní aktéři integrace. 41 V návaznosti na zjištění z analytické části byly stanoveny priority rozvoje a zformulován koncept návrhu opatření a aktivit. Návrhová část má následující strukturu od obecných priorit se přesouváme ke konkrétním aktivitám: PRIORITA OPATŘENÍ AKTIVITA Priority jsou průnikem výsledků diskusí, rozboru dokumentů a vyplývají ze závěrů analytické části. Jsou formulovány v obecné rovině. K nim byla přiřazena opatření, která ukazují, jakým oblastem je zapotřebí se věnovat. Těm je ještě ponechána značná míra obecnosti, protože v průběhu příštích let se v oblasti imigrace může odehrát (a pravděpodobně se také odehraje) řada změn. Proto je zapotřebí dokumentu ponechat schopnost na tyto zvraty flexibilně reagovat a počítat s tím, že na třetí úrovni, kde jsou pojmenovány konkrétní aktivity, bude docházet k reorganizaci. Program bude dále specifikován a rozvíjen prostřednictvím ročních akčních plánů. V nich budou jednotlivé aktivity detailněji vymezeny a získají konkrétní podobu. 41 Rozhovory, ke kterým se přidaly i rozhovory individuální, probíhaly strukturovaně ve třech částech. První z nich byla postavena na výpovědích, v nichž respondenti komentovali základní zjištění analytické části, druhá pak proběhla formou swot analýz a třetí mířila k návrhové části tzn. aktéři navrhovali opatření a aktivity. Takto bylo zapojeno více než 50 osob, další pak v rámci individuálních hloubkových rozhovorů. Celkem třikrát byli plošně osloveni členové Platformy s prosbou o informace, popř. o komentář k některým otázkám. Průběžné zapojování aktérů integrace se od počátku line tvorbou dokumentu. SocioFactor s.r.o. Stránka 89

90 IX.1. Vize a cíle Programu Vize Programu: Vizí Programu cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců třetích zemí na území Jihomoravského kraje je: Vytvořit dobrou výchozí pozici a základní předpoklady pro podporu úspěšné integrace cizinců z třetích zemí v Jihomoravském kraji a zformovat základní principy lokální integrační politiky vycházející z potřeb území. Motto Programu: Jsme krajem, který komunikuje s cizinci z třetích zemí a podporuje jejich efektivní integraci do společnosti. Celkový cíl: Zavedení základních parametrů regionální integrační politiky ve spolupráci s klíčovými aktéry integrace tak, aby se cizinci z třetích zemí měli šanci efektivně začlenit do běžného života. SocioFactor s.r.o. Stránka 90

91 Dílčí cíle: Cíl 1: Rozvoj a institucionalizace procesního zázemí integrace cizinců z třetích zemí. Cíl 2: Zpřístupnění komplexní nabídky služeb cizincům z třetích zemí podporující jejich začleňování do společnosti. Cíl 3: Podpora síťování a prohlubování spolupráce klíčových aktérů procesu integrace cizinců z třetích zemí na území Jihomoravského kraje. Cíl 4: Podpora stěžejních integračních aktivit v souladu s doporučeními EU. SocioFactor s.r.o. Stránka 91

92 IX.2. Struktura priorit a opatření PRIORITA A. PRIORITA B. PRIORITA C. PRIORITA D. PROCESNÍ ZÁZEMÍ INTEGRACE KOMPLEXNÍ INTEGRAČNÍ SLUŽBY SOCIÁLNĚ- EKONOMICKÁ INTEGRACE ZAPOJOVÁNÍ CIZINCŮ A INFORMO- VANOST 1 Formalizace procesů a institucionální zázemí 1 Rozvojové strategie 1 Podpora inkluzivního vzdělávání 1 Zapojování cizinců 2 Rozvoj spolupráce aktérů integrace 2 Zajištění integračních služeb 2 Integrace na trhu práce 2 Monitoring situace 3 Další rozvoj Centra 3 Posílení informovanosti SocioFactor s.r.o. Stránka 92

93 IX.3. Priority, opatření a aktivity A. PROCESNÍ ZÁZEMÍ INTEGRACE Opatření A.1: FORMALIZACE ORGANIZAČNÍCH A KOORDINAČNÍCH PROCESŮ, VYTVOŘENÍ INSTITUCIONÁLNÍHO ZÁZEMÍ Charakteristika opatření: Opatření sleduje nezbytné předpoklady koordinace a řízení integračních procesů, kterými jsou formalizace organizačních a koordinačních procesů a vytvoření funkčního institucionálního zázemí integrace. K tomu je zapotřebí vymezit organizační strukturu aktérů integrace, v rámci ní popsat dílčí činnosti, definovat pravidla, pravomoci a kompetence. V rámci toho procesu je nutné vyzdvihnout koordinační pozici a dílčí výkonné role. Významné postavení v procesu institucionalizace zaujímá Platforma, jejíž prioritou je vedení dialogu s cílem eliminovat konflikty, vytvoření prostoru pro jednání o rozporuplných zájmech a nalézání společných řešení. Trvalá a současně obnovující se Platforma je jedním z nejdůležitějších nástrojů integrační politiky. S ohledem na různorodost aktérů a jejich zájmů je vhodné Platformu strukturovat do dílčích skupin podle dimenzí integrace (trh práce, vzdělávání a jazyková integrace atd.) a stanovit vztah k Centru, JMK a dalším orgánům. Důležitá pozice připadá také Centru, které se bude v rámci procesu dále profilovat a vyvíjet. Klíčové aktivity naplňující opatření: CE A.1.1 Vytvoření formální struktury aktérů integrace, formalizace Platformy (řídící výbor, stanovy, jednací řád) a začlenění Centra. A.1.2 Vytvoření dílčích pracovních skupin Platformy podle dimenzí integrace a jejich začlenění do struktury. A.1.3 Uzavření memorand o spolupráci zapojených aktérů. A.1.4 Zajištění transferu podnětů z Platformy směrem k JMK, Ministerstvu vnitra ČR a dalším zainteresovaným subjektům na centrální úrovni. A.1.5 Přijetí a vymezení řídící a koordinační role JMK v rámci Platformy. A.1.6 Motivace a další vzdělávání členů Platformy. A.1.7 Rozšíření webových stránek o informace a výstupy z koordinačních procesů. Opatření A.2: ROZVOJ SPOLUPRÁCE AKTÉRŮ INTEGRACE Charakteristika opatření: Smyslem opatření je zajistit trvalé propojování klíčových aktérů integrace cizinců z třetích zemí a vypracovat způsoby a mechanismy jejich zapojování, aby docházelo k navazování vztahů, rozvíjení společných činností, vytváření partnerství a také k vzájemným výměnám informací. Je zapotřebí klíčové aktéry vytipovat, oslovit, rozvíjet a kultivovat jejich vzájemné vztahy. Jedná se o partnery z veřejné správy (státní správy, samosprávy), nevládního neziskového sektoru a další od úrovně regionální až k nadnárodní. Opatření směřuje k definování účelu a způsobu zapojování klíčových aktérů integrace cizinců z třetích zemí, zpracování harmonogramu činností SocioFactor s.r.o. Stránka 93

94 zapojování a definování kritických bodů a návrhů na jejich řešení. Vychází z uvědomění si nutnosti udržovat proces permanentního propojování jednotlivých aktérů integrace (síťování). Klíčové aktivity naplňující opatření: A.2.1 Definování účelu a způsobu zapojování klíčových aktérů integrace cizinců z třetích zemí, zpracování harmonogramu činností zapojování, definování kritických bodů a návrhů na jejich řešení, síťování aktérů. A.2.2 Rozšiřování spolupráce s organizacemi státní správy fungujícími na celorepublikové, regionální a místní úrovni. A.2.3 Rozvinutí rovnocenného partnerství s neziskovým sektorem zapojení do rozhodovacích procesů a účast NNO na přípravných a méně formálních aktivitách. A.2.4 Rozšíření spolupráce s organizacemi samosprávy fungujícími na celorepublikové, regionální a místní úrovni, zejména s obcemi se zvýšeným počtem cizinců (SM Brno) z třetích zemí (tam, kde to bude vyžadovat situace, zřídit pracovní pozice pro integraci, do komunitních plánů včlenit cizince, podporovat poskytování bydlení apod.). A.2.5 Zapojení pracovníků samosprávy a rozvoj lidských zdrojů (vzdělávání informace o cizincích a integraci, interkulturní komunikace). A.2.6 Podpora meziregionální, mezinárodní spolupráce transfer zkušeností. Opatření A.3: DALŠÍ ROZVOJ CENTRA Charakteristika opatření: Opatření je zaměřeno na rozvoj již zřízeného a fungujícího Centra. V současné době je provoz Centra vázán na projekt Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců 2010 (EIF ), a tudíž závislý na podpoře MV ČR. V rámci evaluace činnosti vyplynula potřeba redefinovat a rozšířit některé činnosti a zaměřit se na organizačně-provozní záležitosti. Činnosti Centra mají směřovat jednak k cizincům, jednak ke klíčovým aktérům integrace. Nabízí se posílit či zavést řadu dalších aktivit, které vyplývají z aktuální situace v oblasti integrace cizinců z třetích zemí. Jedná se jak o konkrétní služby, tak o zajištění analytických, informačních a podpůrných činností. Klíčové aktivity naplňující opatření: A.3.1 A.3.2 A.3.3 A.3.4 A.3.5 A.3.6 Zajištění vzdělávání zaměstnanců Centra, vytvoření klíčových kompetencí pracovníků a jejich rozvoj. Zajištění provozu (včetně zajištění financování), vybavenosti a rozšíření prostorů Centra. Monitoring efektivity služeb Centra. Rozšíření služeb Centra o aktivity zaměřené na různé skupiny imigrantů. Poskytování dalších služeb se zapojením spolupracujících subjektů (nízkoprahové centrum, terénní práce, odborné poradenství, právní servis, projektové poradenství, monitoring potenciálních finančních zdrojů). Pořádání tematických přednášek pro cizince, aktéry integrace a veřejnost za spoluúčasti odborníků z praxe. SocioFactor s.r.o. Stránka 94

95 A.3.7 A.3.8 Realizace informační, podpůrné a poradenské činnosti určené aktérům integrace (zprostředkování informací o dokumentech, aktivitách, aktérech, nástrojích integrace a zákonných normách). Posílení publicity Centra vůči veřejnosti i cizincům. B. KOMPLEXNÍ INTEGRAČNÍ SLUŽBY Opatření B.1: ZPRACOVÁNÍ KOMUNITNÍCH PLÁNŮ Charakteristika opatření: Opatření sleduje vytvoření tzv. komunitních plánů, které budou zacíleny na nejvýznamnější komunity cizinců z třetích zemí. Měly by být vypracovány zejm. proto, aby co nejlépe zachytily jejich specifika, odlišné potřeby, situaci a postavení, průběh a stav integrace. Současně by plány měly zrcadlit specifické potřeby, které by měly být respektovány, zohledňovány a naplňovány, a to s ohledem na místa, na nichž se konkrétní cizinci vyskytují nejčastěji. Tyto dílčí plány umožňují nalézt konkrétní funkční nástroje integrace šité na míru, dále porozumět rozdílným mechanismům integrace jednotlivých komunit a poskytnout množství informací o cizincích žijících v JMK. Klíčové aktivity naplňující opatření: B.1.1 B.1.2 Zjišťování potřeb cizinců z třetích zemí žijících v JMK v oblasti integračních služeb a jejich promítnutí do komunitních plánů samospráv, případně sdružení, monitoring dlouhodobých potřeb cizinců, klíčových aktérů, navrhování nástrojů a opatření rozvíjejících integraci. Zpracování samostatného Plánu rozvoje služeb v oblasti integrace cizinců z třetích zemí ( Plán ) na území JMK, který je v souladu se záměrem a s dokumenty vyšší i nižší úrovně. Opatření B.2: ZAJIŠTĚNÍ INTEGRAČNÍCH SLUŽEB Charakteristika opatření: Opatření si klade za cíl rozvíjet sociální a jiné integrační služby pro cizince z třetích zemí, a to tak, aby byly formulovány proaktivně a pokrývaly základní potřeby různých skupin cizinců. Současně se týká také oblasti rozvoje lidských zdrojů pracovníků služeb a efektivních způsobů komunikace s cizinci ve službách. Klíčové aktivity naplňující opatření: B.2.1 Rozvoj sociálních a dalších služeb určených cizincům z třetích zemí (včetně terénních služeb). B.2.2 Rozvoj služeb pro rodinu a děti. B.2.3 Rozvoj integračních služeb pro ženy napříč populací cizinců. B.2.4 Vzdělávání pracovníků poskytujících služby pro cizince. B.2.5 Zpracování nástrojů pro usnadnění komunikace s cizinci (příručky, informační materiály se zaměřením na služby a zdravotní péči). B.2.6 Finanční podpora projektů zaměřených na integrační aktivity neziskového sektoru a dalších zapojených subjektů. SocioFactor s.r.o. Stránka 95

96 C. SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÁ INTEGRACE Opatření C.1: PODPORA INKLUZÍVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Charakteristika opatření: Opatření má za cíl podpořit a rozvíjet sociálně-ekonomické faktory a jazykové znalosti, které mají výrazný vliv na úspěšnou integraci cizinců do společnosti. V prvné řadě se jedná o inkluzivní vzdělávání cizinců dětí i dospělých. Rozvoj tohoto typu vzdělávání spočívá nejen ve správném rozpoznání potřeb cizinců, ale i ve vytvoření vhodných podmínek pro vzdělávání a v zajištění úspěšnosti vzdělávacího procesu. Týká se tedy jak zdokonalování systému školství jako celku a potřeby eliminovat různé formy znevýhodnění cizinců, tak rozvoje mnohých doprovodných služeb pro účastníky vzdělávání (děti i dospělé) a zavedení konkrétních inkluzivních mechanismů. Klíčové aktivity naplňující opatření: C.1.1 C.1.2 C.1.3 C.1.4 C.1.5 C.1.6 C.1.7 C.1.8 C.1.9. Provedení analýzy vzdělávacích a dalších potřeb dětí cizinců v JMK. Vytvoření sítě mateřských, základních a středních škol, které vzdělávají děti cizinců z třetích zemí (vč. podpory výměny zkušeností mezi školami). Vypracování metodik a podpůrných materiálů týkajících se vzdělávání cizinců. Podpora společných aktivit rodičů, žáků, pedagogů a veřejnosti a zajištění informování rodičů o možnostech vzdělávání dětí prostřednictvím poradenských či terénních služeb. Vytvoření programů adaptace dětí a žáků do základních škol přijetí do školy, zařazení do ročníku, tvorba výukových plánů pro cizince, organizace výuky a aktivit, rozvoj vnitřní kultury atd. Příprava pedagogů na práci s dětmi cizinců a na jejich specifika (vytváření metodických materiálů, multikulturní výchova, další vzdělávání, výměna zkušeností na celorepublikové bázi interaktivní formou). Poskytování základních kurzů českého jazyka (rozšíření spektra od začátečníků až po pokročilé, garance kvalifikovanými lektory) a rozšíření o konverzační kurzy, které budou prohlubovat znalost jazyka a současně podporovat schopnost cizince orientovat se v různých životních situacích. Nabídka a rozvoj možností celoživotního vzdělávání, uznávání vzdělání a kvalifikace. Realizace sociokulturních kurzů pro nově příchozí cizince. Opatření C.2: INTEGRACE NA TRHU PRÁCE Charakteristika opatření: Opatření má za cíl podpořit a rozvíjet další významný faktor sociálně-ekonomické integrace, který se vzděláváním souvisí integraci na trh práce. Spadají zde dvě důležité oblasti, jimž musí být věnována pozornost: zapojení zaměstnavatelů do integračních procesů a podpora uplatnění cizinců na trhu práce. Klíčové aktivity naplňující opatření: SocioFactor s.r.o. Stránka 96

97 C.2.1 Vytvoření sítě zaměstnavatelů cizinců na úrovni malých i velkých firem (vč. vzájemné výměny zkušeností). C.2.2 Podpora implementace zákonných podmínek zaměstnávání cizinců do praxe zaměstnavatelů. C.2.3 Motivování zaměstnavatelů k účasti na zajištění podpory rovnoprávného postavení cizinců v zaměstnání a vytváření vnitrofiremních integračních strategií (jazyková integrace, vzdělávání, rozvoj zaměstnanců, dobré pracovní podmínky, soužití s místní komunitou). C.2.4 Podpora interkulturního vzdělávání a služeb pro zaměstnavatele a jejich zaměstnance. C.2.5 Podpora začínajících podnikatelů z řad cizinců (finace, poradenství, vzdělávání). D. ZAPOJOVÁNÍ CIZINCŮ A INFORMOVANOST Opatření D.1: ZAPOJOVÁNÍ CIZINCŮ Charakteristika opatření: Toto opatření je orientováno na aktivizaci cizinců ve smyslu podpory participace na běžných aktivitách a činnostech společnosti a vytvoření takových podmínek, aby se mohli cizinci účastnit rozhodovacích procesů, angažovat se ve veřejném životě a měli příležitost vyjádřit se k záležitostem, které se jich týkají a ovlivňují jejich život. Vedle toho je důležitá podpora mezináboženského a mezikulturního dialogu, jenž přispívá k porozumění a toleranci a je projevem schopnosti vnímat odlišná chápání světa a hodnot. Klíčové aktivity naplňující opatření: D.1.1 D.1.2 D.1.3 D.1.4 Zapojení cizinců do komisí, orgánů a rozhodovacích procesů. Podpora mezináboženského dialogu. Zapojení představitelů církví a náboženských spolků do procesu integrace, zpracování informačního materiálu o religiozitě a náboženském životě hlavních skupin cizinců v JMK. Pravidelná podpora multikulturních aktivit rozvíjejících mezikulturní poznání a komunikaci (celostátního, regionálního i místního charakteru). Opatření D.2: MONITORING SITUACE Charakteristika opatření: Cílem opatření je zajistit vyhodnocování údajů o cizincích, zmapovat situaci v oblasti integrace cizinců a následně tyto informace zpřístupnit veřejnosti. V monitoringu je kladen důraz na vyhodnocování integračních aktivit tak, aby byla zajištěna zpětná vazba a informace o efektivitě realizovaného integračního opatření. Klíčové aktivity naplňující opatření: SocioFactor s.r.o. Stránka 97

98 D.2.1 D.2.2 D.2.3 Průběžný monitoring stavu a situace cizinců v JMK. Průběžné vyhodnocování podporovaných a realizovaných integračních aktivit (evaluace formativní i sumativní). Zajištění transparentnosti výsledků a monitoringu situace v oblasti integrace cizinců. Opatření D.3: POSÍLENÍ INFORMOVANOSTI Charakteristika opatření: Cílem opatření je zajistit šíření relevantních údajů a informovat veřejnost jednak o celkové situaci cizinců, jednak o smyslu provádění integračních aktivit. Kvalitní povědomí by mělo přispět k eliminaci diskriminace, negativních stereotypů a odmítavých postojů vůči cizincům. Opatření klade důraz na poučení prostřednictvím médií, ale i sociálních sítí a klíčových aktérů integrace. Kromě zaměření na veřejnost se opatření orientuje na zkvalitnění celkové informovanosti cizinců. Klíčové aktivity naplňující opatření: D.3.1 Informování veřejnosti o aktuálním postavení cizinců a o běžných aspektech života cizinců v JMK, a to prostřednictvím médií (s aktivním zapojením cizinců a klíčových aktérů integrace). D.3.2 Zpřístupnění literatury, časopisů a filmů ve vybraných světových jazycích. D.3.3 Zkvalitnění celkové informovanosti cizinců s využitím sociálních sítí a klíčových aktérů integrace, zpřístupnění všech důležitých informací cizincům ve světových jazycích, podpora vytváření vícejazyčných tištěných informačních materiálů s ohledem na aktuální potřeby cizinců. D.3.4 Přesně zacílenou kampaní (prostřednictvím terénní práce, informačních materiálů apod.) zvýšit povědomí cizinců o uplatnění na trhu práce (druhy pracovně-právních vztahů, práva a povinnosti v zaměstnání a v podnikání). D.3.5 Průběžná aktualizace a zveřejňování informací na webových stránkách vč. překladů do cizích jazyků. SocioFactor s.r.o. Stránka 98

99 IX.4. Specifikace aktivit Specifikace aktivit má vždy stejnou strukturu. U každé aktivity je tedy uveden realizátor, věcná příslušnost, předpokládané náklady, cílová skupina, období realizace, spolupracující subjekty, způsob zapojení JMK, financování, územní dopady a měřitelné indikátory. Struktura tabulky pro konkretizaci aktivit a vysvětlení pojetí jednotlivých kategorií Číslo a název aktivity Realizátor: subjekt realizující hlavní část dané aktivity; subjekt, který má danou aktivitu v kompetenci, nebo garantuje její realizaci Věcná příslušnost: odbor krajského úřadu, v jehož kompetenci je řešení dané problematiky Předpokládané náklady realizace: odhad celkových prostředků potřebných k uskutečnění aktivity Cílová skupina: specifikace kategorií subjektů, jejichž situaci má realizace aktivity zlepšit nebo je zasáhnout. Období realizace: uvedení doby přímého plnění aktivity Spolupracující subjekty: subjekty podporující realizaci, subjekty řešící dílčí části aktivity Způsob zapojení kraje: specifikace činností, resp. typů činností, které bude při plnění aktivity zajišťovat přímo kraj Financování: potenciální zdroje financování základní přehled Územní dopady: specifikace územního rozsahu realizace aktivity Výstupní indikátory: ukazatele, pomocí nichž bude každoročně vyhodnocováno plnění aktivity (indikátory výstupu) zařazeni jak kvalitativních, tak kvantitativních ukazatelů dle charakteru aktivity A. PROCESNÍ ZÁZEMÍ INTEGRACE Opatření A.1: FORMALIZACE ORGANIZAČNÍCH A KOORDINAČNÍCH PROCESŮ, VYTVOŘENÍ INSTITUCIONÁLNÍHO ZÁZEMÍ A.1.1 Vytvoření formální struktury aktérů integrace, formalizace Platformy (řídící výbor, stanovy, jednací řád) a začlenění Centra Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: členové Platformy, aktéři integrace Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: vypracování rozvoje jednacího řádu, koordinace procesu Předpokládané náklady: nespecifikovány Financování: Evropský integrační fond MV (dále EIF MV) Cílová skupina: aktéři integrace, členové Územní dopady: JMK Platformy Období realizace: 2011 Výstupní indikátory: počet formálních dokumentů (jednací řád, stanovy, organizační struktura) SocioFactor s.r.o. Stránka 99

100 A.1.2 Vytvoření dílčích pracovních skupin Platformy podle dimenzí integrace a začlenění do struktury Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: členové Platformy Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: koordinace rozvoje Předpokládané náklady: nespecifikovány Financování: EIF MV Cílová skupina: členové Platformy Územní dopady: JMK Období realizace: 2011 Výstupní indikátory: počet vytvořených pracovních skupin podle hlavních dimenzí integrace A.1.3 Uzavření memorand o spolupráci zapojených aktérů Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: členové Platformy, pracovních skupin Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: uzavření memorand rozvoje Předpokládané náklady: nespecifikovány Financování: EIF MV Cílová skupina: organizace (statutární Územní dopady: JMK orgány) zapojené do činnosti Platformy a pracovních skupin Období realizace: 2011 Výstupní indikátory: počet uzavřených memorand o spolupráci A.1.4 Zajištění transferu podnětů z Platformy směrem k JMK, Ministerstvu vnitra ČR a dalším zainteresovaným subjektům na centrální úrovni Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: členové Platformy Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: sumarizace rozvoje informací a podkladů Předpokládané náklady: nespecifikovány Financování: EIF MV Cílová skupina: JMK, MVČR (OAMP) Územní dopady: ČR Období realizace: Výstupní indikátory: počet informativních a doporučujících dokumentů A.1.5 Přijetí a vymezení řídící a koordinační role JMK v rámci Platformy Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: členové Platformy Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: přijetí řídící rozvoje a koordinační role Předpokládané náklady: nespecifikovány Financování: EIF MV; OPLZZ 3.1. Cílová skupina: členové Platformy Územní dopady: JMK Období realizace: 2011 Výstupní indikátory: vytvoření pravidel SocioFactor s.r.o. Stránka 100

101 A.1.6 Motivace a další vzdělávání členů Platformy Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: vzdělavatelé, aktéři integrace (i mimo JMK) Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: ,-Kč Financování: dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců Cílová skupina: členové Platformy Územní dopady: nadregionální Období realizace: Výstupní indikátory: počet účastníků vzdělávání, počet odborných stáží A.1.7 Rozšíření webových stránek o informace a výstupy z koordinačních procesů Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: aktéři integrace Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace, umístění webových stránek pod JMK Předpokládané náklady: nespecifikovány Financování: EIF MV Cílová skupina: cizinci, členové Územní dopady: nadregionální Platformy, veřejnost, aktéři integrace Období realizace: Výstupní indikátory: počet informací uveřejněných na webových stránkách Opatření A.2: ROZVOJ SPOLUPRÁCE AKTÉRŮ INTEGRACE A.2.1 Definování účelu a způsobu zapojování klíčových aktérů integrace cizinců z třetích zemí, zpracování harmonogramu činností zapojování, definování kritických bodů a návrhů na jejich řešení, síťování aktérů Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: aktéři integrace Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: koordinace rozvoje Předpokládané náklady: nespecifikovány Financování: EIF MV; Operační program lidské zdroje a zaměstnanost oblast podpory 3.1. Podpora sociální integrace a sociálních služeb (OPLZZ 3.1.) Cílová skupina: klíčoví aktéři integrace Územní dopady: JMK Období realizace: 2011 Výstupní indikátory: počet zpráv o nastavení procesu a výsledku síťování aktérů A.2.2 Rozšiřování spolupráce s organizacemi státní správy fungujícími na celorepublikové, regionální a místní úrovni Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: členové Platformy Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: koordinace rozvoje Předpokládané náklady: nespecifikovány Financování: nespecifikováno Cílová skupina: orgány státní správy Územní dopady: nadregionální Období realizace: Výstupní indikátory: pracovní jednání s konkrétními výstupy SocioFactor s.r.o. Stránka 101

102 A.2.3 Rozvinutí rovnocenného partnerství s neziskovým sektorem zapojení do rozhodovacích procesů a účast NNO na přípravných a méně formálních aktivitách Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: NNO Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: koordinace rozvoje Předpokládané náklady: nespecifikovány Financování: EIF MV Cílová skupina: NNO Územní dopady: JMK Období realizace: Výstupní indikátory: počet aktivit (účast v komisích, na jednáních, při tvorbě a připomínkování dokumentů) A.2.4 Rozšíření spolupráce s organizacemi samosprávy fungujícími na celorepublikové, regionální a místní úrovni, zejména s obcemi se zvýšeným počtem cizinců (SM Brno) z třetích zemí (tam, kde to bude vyžadovat situace, zřídit pracovní pozice pro integraci, do komunitních plánů včlenit cizince, podporovat poskytování bydlení apod.) Realizátor: JMK, případně obce Spolupracující subjekty: samospráva obce, SM Brno Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: koordinace rozvoje Předpokládané náklady: ,-Kč Financování: OPLZZ 3.1. Cílová skupina: obce Územní dopady: nadregionální Období realizace: Výstupní indikátory: počet zapojených obcí A.2.5 Zapojení pracovníků samosprávy a rozvoj lidských zdrojů (vzdělávání informace o cizincích a integraci, interkulturní komunikace) Realizátor: JMK (případně obce) Spolupracující subjekty: vzdělavatelé, samospráva Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: koordinace rozvoje Předpokládané náklady: ,-Kč Financování: dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců; OPLZZ 3.1.; EIF MV Cílová skupina: obce, JMK Územní dopady: JMK Období realizace: Výstupní indikátory: počet účastníků vzdělávání A.2.6 Podpora meziregionální, mezinárodní spolupráce transfer zkušeností Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: aktéři integrace Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: koordinace rozvoje Předpokládané náklady: ,-Kč Financování: EIF MV Cílová skupina: pracovníci Centra, JMK a Územní dopady: bez specifikace spolupracující aktéři integrace Období realizace: Výstupní indikátory: počet zahraničních cest, počet jednání SocioFactor s.r.o. Stránka 102

103 Opatření A.3: DALŠÍ ROZVOJ CENTRA A.3.1 Zajištění vzdělávání zaměstnanců Centra, vytvoření klíčových kompetencí pracovníků a jejich rozvoj Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: vzdělavatelé Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: koordinace rozvoje Předpokládané náklady: ,- Kč Financování: dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců; OPLZZ 3.1.; EIF MV Cílová skupina: pracovníci Centra Územní dopady: JMK Období realizace: Výstupní indikátory: počet kompetenčních modelů, počet účastníků vzdělávání A.3.2 Zajištění provozu (včetně zajištění financování), vybavenosti a rozšíření prostorů Centra Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: aktéři integrace Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: koordinace rozvoje Předpokládané náklady: ,- Financování: EIF MV; Dotační program Kč/rok MPSV v oblasti podpory integrace cizinců Cílová skupina: cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: Výstupní indikátory: prostory v m 2, množství pořízeného vybavení A.3.3 Monitoring efektivity služeb Centra Realizátor: JMK Věcná příslušnost: odbor regionálního rozvoje Předpokládané náklady: ,-Kč Cílová skupina: cizinci Období realizace: Spolupracující subjekty: externí evaluátor Způsob zapojení kraje: koordinace Financování: EIF MV Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: každoroční evaluační zprávy A.3.4 Rozšíření služeb Centra o aktivity zaměřené na různé skupiny imigrantů Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: NNO, vysoké školy Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: nespecifikovány Financování: EIF MV; fond EHP/Norsko Cílová skupina: studenti-cizinci, mladí Územní dopady: JMK migranti apod. Období realizace: Výstupní indikátory: počet intervencí ve vytipovaných skupinách/rok SocioFactor s.r.o. Stránka 103

104 A.3.5 Poskytování dalších služeb se zapojením spolupracujících subjektů (nízkoprahové centrum, terénní práce, odborné poradenství, právní servis, projektové poradenství, monitoring potenciálních finančních zdrojů) Realizátor: JMK, poskytovatelé služeb Spolupracující subjekty: NNO, Platforma Věcná příslušnost: Centrum Předpokládané náklady: nespecifikovány Cílová skupina: cizinci Období realizace: Způsob zapojení kraje: koordinace Financování: EIF MV; dotační program MPSV poskytovatelům sociálních služeb v oblasti podpory poskytování sociálních služeb; dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců; Nadace Vodafone program Vpoho; rozpočet kraje Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: počet kontaktů/rok, počet informací na internetovém portálu, počte intervencí/rok A.3.6 Pořádání tematických přednášek pro cizince, aktéry integrace a veřejnost za spoluúčasti odborníků z praxe Realizátor: JMK, případně NNO Spolupracující subjekty: NNO, experti Věcná příslušnost: Centrum (případně Způsob zapojení kraje: koordinace NNO) Předpokládané náklady: nespecifikovány Financování: EIF MV; dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců Cílová skupina: cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: Výstupní indikátory: počet přednášek/rok A.3.7 Realizace informační, podpůrné a poradenské činnosti určené aktérům integrace (zprostředkování informací o dokumentech, aktivitách, aktérech, nástrojích integrace a zákonných normách) Realizátor: JMK, případně poskytovatelé služeb Spolupracující subjekty: Platforma a další aktéři integrace Věcná příslušnost: Centrum (případně Způsob zapojení kraje: koordinace poskytovatelé služeb) Předpokládané náklady: nespecifikovány Financování: EIF MV; dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců; dotační program MPSV poskytovatelům sociálních služeb v oblasti podpory poskytování sociálních služeb Cílová skupina: aktéři integrace, Územní dopady: JMK veřejnost, JMK Období realizace: Výstupní indikátory: počet intervencí SocioFactor s.r.o. Stránka 104

105 A.3.8 Posílení publicity Centra vůči veřejnosti i cizincům Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: aktéři integrace Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: nespecifikovány Financování: EIF MV Cílová skupina: veřejnost, cizinci Územní dopady: nadregionální Období realizace: Výstupní indikátory: počet publikovaných výstupů/rok B. KOMPLEXNÍ INTEGRAČNÍ SLUŽBY Opatření B.1: ZPRACOVÁNÍ KOMUNITNÍCH PLÁNŮ B.1.1 Zjišťování potřeb cizinců z třetích zemí žijících v JMK v oblasti integračních služeb a jejich promítnutí do komunitních plánů samospráv, případně sdružení, monitoring dlouhodobých potřeb cizinců, klíčových aktérů, navrhování nástrojů a opatření rozvíjejících integraci Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: externí dodavatel a klíčoví aktéři integrace, NNO, experti z řad klíčových aktérů integrace, vysoké školy Způsob zapojení kraje: koordinace Věcná příslušnost: Centrum Předpokládané náklady: ,-Kč Financování: EIF MV; OPLZZ 3.1. Cílová skupina: cizinci, Platforma, JMK Územní dopady: JMK Období realizace: Výstupní indikátory: každoroční analýza potřeb, počet navržených opatření/rok B.1.2 Zpracování samostatného Plánu rozvoje služeb v oblasti integrace cizinců z třetích zemí ( Plán ) na území JMK, který je v souladu se záměrem a s dokumenty vyšší i nižší úrovně Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: Platforma, poskytovatelé sociálních služeb, obce, SM Brno, NNO Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: ,-Kč Financování: OPLZZ 3.1. Cílová skupina: cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: Výstupní indikátory: zpracovaný Plán SocioFactor s.r.o. Stránka 105

106 Opatření B.2: ZAJIŠTĚNÍ INTEGRAČNÍCH SLUŽEB B.2.1 Rozvoj sociálních a dalších služeb určených cizincům z třetích zemí (včetně terénních služeb) Realizátor: JMK, poskytovatelé služeb Spolupracující subjekty: NNO Věcná příslušnost: Centrum (případně Způsob zapojení kraje: koordinace poskytovatelé služeb) Předpokládané náklady: ,- Kč Financování: Program MV prevence kriminality, OPLZZ 3.1.; dotační program MPSV poskytovatelům sociálních služeb v oblasti podpory poskytování sociálních služeb Cílová skupina: cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: Výstupní indikátory: počet kontaktů/rok B.2.2 Rozvoj služeb pro rodinu a děti Realizátor: JMK, poskytovatelé služeb Spolupracující subjekty: NNO Věcná příslušnost: Centrum (případně Způsob zapojení kraje: koordinace poskytovatelé služeb) Předpokládané náklady: ,- Kč Financování: dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců; OPLZZ 3.1.; dotační program MPSV poskytovatelům sociálních služeb v oblasti podpory poskytování sociálních služeb Cílová skupina: cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: Výstupní indikátory: počet kontaktů/rok B.2.3 Rozvoj integračních služeb pro ženy napříč populací cizinců Realizátor: JMK, poskytovatelé služeb Spolupracující subjekty: NNO Věcná příslušnost: Centrum (případně Způsob zapojení kraje: koordinace poskytovatelé služeb) Předpokládané náklady: ,- Kč Financování: dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců; OPLZZ 3.1. Cílová skupina: cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: Výstupní indikátory: počet aktivit/rok SocioFactor s.r.o. Stránka 106

107 B.2.4 Vzdělávání pracovníků poskytujících služby pro cizince Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: zdravotnická zařízení, poskytovatelé sociálních služeb, akreditovaná vzdělávací instituce Věcná příslušnost: odbor sociálních věcí, Způsob zapojení kraje: koordinace odbor zdravotnictví Předpokládané náklady: ,-Kč Financování: OPLZZ 3.1.; dotační program MZ Zdravotnické vzdělávací programy Cílová skupina: pracovníci sociálních Územní dopady: JMK služeb a zdravotnický personál Období realizace: Výstupní indikátory: počet kurzů/rok B.2.5 Zpracování nástrojů pro usnadnění komunikace s cizinci (příručky, informační materiály se zaměřením na služby a zdravotní péči) Realizátor: JMK, poskytovatelé služeb Spolupracující subjekty: zdravotnická zařízení, poskytovatelé sociálních služeb Věcná příslušnost: odbor sociálních věcí, Způsob zapojení kraje: koordinace odbor zdravotnictví (případně poskytovatelé služeb) Předpokládané náklady: ,-Kč Financování: EIF MV; OPLZZ 3.1. Cílová skupina: cizinci Období realizace: Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: počet vytvořených příruček B.2.6 Finanční podpora projektů zaměřených na integrační aktivity neziskového sektoru a dalších zapojených subjektů Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: NNO Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: koordinace rozvoje Předpokládané náklady: ,- Financování: OPLZZ 3.1. z hlediska vypsání Kč/rok dotací krajem v rámci IPK; dotace ministerstev a evropských fondů; nadace; rozpočet kraje Cílová skupina: cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: Výstupní indikátory: počet vypsaných dotačních programů/rok SocioFactor s.r.o. Stránka 107

108 C. SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÁ INTEGRACE Opatření C.1: PODPORA INKLUZÍVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ C.1.1 Provedení analýzy vzdělávacích a dalších potřeb dětí cizinců v JMK Realizátor: JMK (případně školy) Spolupracující subjekty: externí dodavatel Věcná příslušnost: odbor školství Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: ,- Kč Financování: dotační program MŠMT Program na podporu aktivit v oblasti integrace cizinců na území ČR; dotační program MŠMT na podporu vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovu Cílová skupina: cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: Výstupní indikátory: zpracovaná analýza potřeb C.1.2 Vytvoření sítě mateřských, základních a středních škol, které vzdělávají děti cizinců z třetích zemí (vč. podpory výměny zkušeností mezi školami) Realizátor: JMK (případně školy) Spolupracující subjekty: školy, NNO Věcná příslušnost: odbor školství Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: nespecifikováno Financování: dotační program MŠMT Program na podporu aktivit v oblasti integrace cizinců na území ČR; Operační program vzdělání a konkurenceschopnost oblast podpory 1.1. Zvyšování kvality ve vzdělávání (dále OPVK 1.1.); dotační program MŠMT na podporu činností občanský sdružení působících v oblasti předškolního, základního, středního a základního uměleckého vzdělávání Cílová skupina: školy Územní dopady: JMK Období realizace: Výstupní indikátory: počet zapojených škol C.1.3 Vypracování metodik a podpůrných materiálů týkajících se vzdělávání cizinců Realizátor: JMK (případně školy) Spolupracující subjekty: dodavatelé, NNO, vzdělavatelé Věcná příslušnost: ddbor školství Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: ,- Kč Financování: dotační program MŠMT Program na podporu aktivit v oblasti integrace cizinců na území ČR; OPVK 1.1.; Open Society Fund Cílová skupina: pedagogové, cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: Výstupní indikátory: počet metodik SocioFactor s.r.o. Stránka 108

109 C.1.4 Podpora společných aktivit rodičů, žáků, pedagogů a veřejnosti a zajištění informování rodičů o možnostech vzdělávání dětí prostřednictvím poradenských či terénních služeb Realizátor: JMK (případně školy) Spolupracující subjekty: školy, NNO Věcná příslušnost: odbor školství Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: ,-Kč Financování: dotační program MŠMT Program na podporu aktivit v oblasti integrace cizinců na území ČR; dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců; OPVK 1.2.; EIF MV Cílová skupina: cizinci, pedagogové, Územní dopady: JMK veřejnost Období realizace: Výstupní indikátory: počet aktivit a kontaktů/rok C.1.5 Vytvoření programů adaptace dětí a žáků do základních škol přijetí do školy, zařazení do ročníku, tvorba výukových plánů pro cizince, organizace výuky a aktivit, rozvoj vnitřní kultury atd. Realizátor: JMK (případně školy) Spolupracující subjekty: školy Věcná příslušnost: odbor školství Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: ,- Kč Financování: dotační program MŠMT Program na podporu aktivit v oblasti integrace cizinců na území ČR; OPVK oblast podpory 1.2. Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (dále OPVK 1.2.); OPVK oblast podpory 1.4. Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách; Rozvojový program MŠMT k zajištění podmínek bezplatné přípravy k začlenění žáků dětí-cizinců z třetích zemí do základního vzdělávání, zahrnujícího výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám těchto žáků; Open Society Fund Cílová skupina: pedagogové, cizinci Období realizace: Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: počet adaptačních programů SocioFactor s.r.o. Stránka 109

110 C.1.6 Příprava pedagogů na práci s dětmi cizinců a na jejich specifika (vytváření metodických materiálů, multikulturní výchova, další vzdělávání, výměna zkušeností na celorepublikové bázi interaktivní formou) Realizátor: JMK (případně školy) Spolupracující subjekty: školy Věcná příslušnost: odbor školství Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: ,- Kč Financování: dotační program MŠMT - Program na podporu aktivit v oblasti integrace cizinců na území ČR; OPVK 1.2., OPVK oblast podpory 1.3. Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení; Open Society Fund Cílová skupina: pedagogové Územní dopady: nadregionální Období realizace: Výstupní indikátory: počet účastníků vzdělávání, počet metodik C.1.7 Poskytování základních kurzů českého jazyka (rozšíření spektra od začátečníků až po pokročilé, garance kvalifikovanými lektory) a rozšíření o konverzační kurzy, které budou prohlubovat znalost jazyka a současně podporovat schopnost cizince orientovat se v různých životních situacích Realizátor: JMK (případně NNO, školy) Spolupracující subjekty: NNO Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: ,-Kč Financování: EIF MV, dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců Cílová skupina: cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: Výstupní indikátory: počet absolventů/rok C.1.8 Nabídka a rozvoj možností celoživotního vzdělávání, uznávání vzdělání a kvalifikace Realizátor: JMK (případně vzdělavatelé) Spolupracující subjekty: NNO, vzdělavatelé Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: nespecifikováno Financování: EIF MV, dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců; OPVK oblast podpory 3.1. Individuální další vzdělávání Cílová skupina: cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: Výstupní indikátory: počet kontaktů/rok C.1.9 Realizace sociokulturních kurzů pro nově příchozí cizince Realizátor: JMK (případně NNO) Spolupracující subjekty: NNO Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: ,-Kč Financování: EIF MV, dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců Cílová skupina: cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: Výstupní indikátory: počet absolventů/rok SocioFactor s.r.o. Stránka 110

111 Opatření C.2: INTEGRACE NA TRHU PRÁCE C.2.1 Vytvoření sítě zaměstnavatelů cizinců na úrovni malých i velkých firem (vč. vzájemné výměny zkušeností) Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: Platforma, ÚP, zaměstnavatelé Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: nespecifikováno Financování: OPLZZ oblast podpory 3.3. Integrace sociálně vyloučených skupin na trh práce (OPLZZ 3.3.) Cílová skupina: zaměstnavatelé Územní dopady: JMK Období realizace: Výstupní indikátory: počet zapojených zaměstnavatelů, počet příkladů dobré praxe C.2.2 Podpora implementace zákonných podmínek zaměstnávání cizinců do praxe zaměstnavatelů Realizátor: JMK (případně NNO) Spolupracující subjekty: Platforma, ÚP, zaměstnavatelé Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: ,- Kč Financování: dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců; OPLZZ 3.3. Cílová skupina: zaměstnavatelé Územní dopady: JMK Období realizace: Výstupní indikátory: počet vydaných příruček C.2.3 Motivování zaměstnavatelů k účasti na zajištění podpory rovnoprávného postavení cizinců v zaměstnání a vytváření vnitrofiremních integračních strategií (jazyková integrace, vzdělávání, rozvoj zaměstnanců, dobré pracovní podmínky, soužití s místní komunitou) Realizátor: JMK (případně NNO) Spolupracující subjekty: zaměstnavatelé, oblastní inspektoráty práce, ÚP Věcná příslušnost: Centrum Předpokládané náklady: ,- Kč Způsob zapojení kraje: koordinace Financování: OPLZZ 3.3., OPLZZ 3.1.; OPLZZ oblast podpory 1.1. Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků (OPLZZ 1.1.) Cílová skupina: zaměstnavatelé Územní dopady: JMK Období realizace: Výstupní indikátory: počet aktivit zacílených na podporu rovnoprávného postavení cizinců v zaměstnání SocioFactor s.r.o. Stránka 111

112 C.2.4 Podpora interkulturního vzdělávání a služeb pro zaměstnavatele a jejich zaměstnance Realizátor: JMK (případně vzdělavatel) Spolupracující subjekty: zaměstnavatelé, ÚP, akreditovaná vzdělávací instituce Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: ,- Kč Financování: dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců; OPLZZ 3.3. Cílová skupina: zaměstnavatelé Územní dopady: JMK Období realizace: Výstupní indikátory: počet účastníků vzdělávání C.2.5 Podpora začínajících podnikatelů z řad cizinců (finace, poradenství, vzdělávání) Realizátor: JMK (případně NNO) Spolupracující subjekty: NNO, ÚP, zaměstnavatelé Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: ,- Kč Financování: OPLZZ 3.3.; OPLZZ oblast podpory 1.2. Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků; OPLZZ 3.1.; Integrovaný operační program oblast podpory 3.1. Služby v oblasti sociální integrace Cílová skupina: cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: Výstupní indikátory: počet aktivit vykazujících podporu začínajícím podnikatelům D. ZAPOJOVÁNÍ CIZINCŮ A INFORMOVANOST Opatření D.1: ZAPOJOVÁNÍ CIZINCŮ D.1.1 Zapojení cizinců do komisí, orgánů a rozhodovacích procesů Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: NNO, Asociace nestátních neziskových organizací JMK (ANNO JMK) Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: koordinace rozvoje Předpokládané náklady: nespecifikováno Financování: EIF MV Cílová skupina: cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: Výstupní indikátory: počet zapojených cizinců SocioFactor s.r.o. Stránka 112

113 D.1.2 Podpora mezináboženského dialogu Realizátor: JMK (případně církve a náboženské společnosti) Věcná příslušnost: odbor regionálního Spolupracující subjekty: církve, náboženské společnosti, sdružení cizinců, NNO Způsob zapojení kraje: koordinace rozvoje Předpokládané náklady: nespecifikováno Financování: EIF MV; dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců; MK dotace na podporu rozvoje náboženských a nábožensko-kulturních aktivit občanských sdružení Cílová skupina: cizinci, církve, náboženské společnosti, veřejnost Období realizace: Územní dopady: nadregionální Výstupní indikátory: počet jednání/rok D.1.3 Zapojení představitelů církví a náboženských společností do procesu integrace, zpracování informačního materiálu o religiozitě a náboženském životě hlavních skupin cizinců v JMK Realizátor: JMK (případně církve a náboženské společnosti) Spolupracující subjekty: církve a náboženské společnosti, externí dodavatel, vysoké školy, NNO Způsob zapojení kraje: koordinace Věcná příslušnost: odbor regionálního rozvoje Předpokládané náklady: ,- Kč Financování: EIF MV; Program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců; MK dotační program na podporu kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin žijících v České republice; MK Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity v rámci tematické priority 2.3 Kultura a kulturní tradice národností a menšin žijících na našem území Cílová skupina: církve, cizinci, aktéři Územní dopady: JMK integrace Období realizace: Výstupní indikátory: počet účastí na aktivitách, počet zpráv SocioFactor s.r.o. Stránka 113

114 D.1.4 Pravidelná podpora multikulturních aktivit rozvíjejících mezikulturní poznání a komunikaci (celostátního, regionálního i místního charakteru) Realizátor: JMK (případně NNO) Spolupracující subjekty: Platforma, aktéři integrace, NNO, obce (SM Brno) Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: koordinace rozvoje Předpokládané náklady: ,- Financování: dotační program MPSV Kč/rok v oblasti podpory integrace cizinců; EIF MV; MK dotační program na podporu kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin žijících v České republice; MK dotační program na podporu projektů profesionálního hudebního umění v oblasti alternativní hudby, EIF MV; dotační programy MK (divadelní umění, hudební umění, tanec, pohybové a nonverbální divadlo, výtvarné umění) Cílová skupina: veřejnost, cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: Výstupní indikátory: počet aktivit/rok Opatření D.2: MONITORING SITUACE D.2.1 Průběžný monitoring stavu a situace cizinců v JMK Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: Platforma, aktéři integrace Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: nespecifikovány Financování: EIF MV Cílová skupina: aktéři integrace, Územní dopady: JMK veřejnost, JMK Období realizace: Výstupní indikátory: počet zpráv/rok D.2.2 Průběžné vyhodnocování podporovaných a realizovaných integračních aktivit (evaluace formativní i sumativní) Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: aktéři integrace Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: koordinace rozvoje Předpokládané náklady: ,-Kč Financování: EIF MV Cílová skupina: cizinci, aktéři integrace, Územní dopady: JMK Centrum, JMK atd. Období realizace: Výstupní indikátory: počet dílčích evaluačních zpráv SocioFactor s.r.o. Stránka 114

115 D.2.3 Zajištění transparentnosti výsledků a monitoringu situace v oblasti integrace cizinců Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: Platforma Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: nespecifikovány Financování: EIF MV Cílová skupina: aktéři integrace, Územní dopady: JMK veřejnost, JMK Období realizace: Výstupní indikátory: počet zpráv v médiích Opatření D.3: POSÍLENÍ INFORMOVANOSTI D.3.1 Informování veřejnosti o aktuálním postavení cizinců a o běžných aspektech života cizinců v JMK, a to prostřednictvím médií (s aktivním zapojením cizinců a klíčových aktérů integrace) Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: regionální a celostátní média, aktéři integrace Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: koordinace rozvoje Předpokládané náklady: nespecifikováno Financování: EIF MV; dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců Cílová skupina: veřejnost Územní dopady: nadregionální Období realizace: Výstupní indikátory: počet zpráv v médiích/rok D.3.2 Zpřístupnění literatury, časopisů a filmů ve vybraných světových jazycích Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: aktéři integrace Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: ,- Financování: MK program podpory Kč/rok rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin; EIF MV Cílová skupina: cizinci, veřejnost Období realizace: Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: počty tiskovin, počty knih, počty filmů D.3.3 Zkvalitnění celkové informovanosti cizinců s využitím sociálních sítí a klíčových aktérů integrace, zpřístupnění všech důležitých informací cizincům ve světových jazycích, podpora vytváření vícejazyčných tištěných informačních materiálů s ohledem na aktuální potřeby cizinců Realizátor: JMK (případně NNO, Spolupracující subjekty: Platforma poskytovatelé služeb) Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: ,-Kč Financování: EIF MV; dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců Cílová skupina: cizinci Období realizace: Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: počet letáků, počet vytištěných regionálních informačních publikací, počet přednášek/rok SocioFactor s.r.o. Stránka 115

116 D.3.4 Přesně zacílenou kampaní (prostřednictvím terénní práce, informačních materiálů apod.) zvýšit povědomí cizinců o uplatnění na trhu práce (druhy pracovněprávních vztahů, práva a povinnosti v zaměstnání a v podnikání) Realizátor: JMK (případně NNO, Spolupracující subjekty: NNO, poskytovatelé služeb) zaměstnavatelé, ÚP Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: nespecifikováno Financování: dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců; OPLZZ 3.1.,OPLZZ 3.3.; EIF MV Cílová skupina: zaměstnavatelé, cizinci Období realizace: Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: počet kontaktů/rok, počet seminářů/rok D.3.5 Průběžná aktualizace a zveřejňování informací na webových stránkách vč. překladů do cizích jazyků Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: aktéři integrace Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: nespecifikováno Financování: EIF MV; dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců Cílová skupina: aktéři integrace, Územní dopady: nadregionální veřejnost, cizinci atd. Období realizace: Výstupní indikátory: počet informací SocioFactor s.r.o. Stránka 116

117 IX.5. Finanční plán Finanční plán je odvozenou částí Programu a zaměřuje se na dvě polohy financování aktivit, shrnuje tedy: a) odhadované finanční náklady na realizaci aktivit z rozpočtu Jihomoravského kraje; b) potenciální finanční zdroje. Důraz je kladen na zajištění financování z externích zdrojů, což je v souladu s tendencemi rozpočtových příjmů JMK v důsledku ekonomického vývoje. Proto finanční plán prioritně uvádí využitelné externí zdroje, aby nezvyšoval nároky na rozpočet kraje. Přesto nelze vyloučit, že některé nároky na rozpočet vzniknou. V rámci rozpočtů JMK minulých let byly podporovány integrační aktivity pro cizince, které byly koncentrovány pod dotační program Našinec cizinec (výše dotací v roce 2006 činila ,-Kč, v roce 2007 to bylo ,- Kč). Rozpočet JMK na rok 2010 vyčlenil v oddílu 3 Vzdělávání a školské služby ,- Kč na financování Vzdělávání národnostních menšin a multikulturní výchovu. V rámci Mezinárodní spolupráce byla vyčleněna dotace Jihomoravskému centru na mezinárodní mobilitu ve výši ,- Kč. Další možná podpora integrace cizinců se může týkat oddílů Kultura, církve a sdělovací prostředky, Tělovýchova a zájmová činnost, Zdravotnictví, Bydlení, Komunální služby a územní rozvoj, Sociální služby, Bezpečnost a veřejný pořádek. Žádné dotace však nemají cizince z třetích zemí definovány jako cílovou skupinu. V rámci Fondu rozvoje JMK Výdaje na spolufinancování projektů EU schválených orgány kraje je spolufinancován projekt Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců 2010 (EIF ), a to ve výši 25% ( ,- Kč). Ačkoli je ve finančním plánu kladen důraz na financování z externích zdrojů, určité výdaje se budou týkat oblasti přípravy projektů, spolufinancování a předfinacování (Podpora zpracování projektů na čerpání zdrojů EU). Doporučujeme nezasahovat do stávajícího dotačního systému JMK, ale transformovat oblast dotací Národnostní menšiny a rozšířit ji o téma integrace cizinců z třetích zemí. Nemělo by se jednat o přímé dotace, ale o soutěžní dotační programy na základě priorit a opatření Programu. SocioFactor s.r.o. Stránka 117

118 Financování opatření v letech Číslo Název opatření Celkové výdaje opatření v Kč (tis.) podíl v % A. Procesní zázemí integrace A.1 Formalizace procesů a 500 1,08 % institucionalizace zázemí A.2 Rozvoj spolupráce aktérů integrace ,35 % A.3 Další rozvoj Centra ,07 % B. Komplexní integrační služby B.1 Zpracování rozvojových strategií ,26 % B.2 Zajištění integračních služeb ,46 % C. Sociálně-ekonomická integrace C.1 Podpora inkluzivního vzdělávání ,74 % C.2 Integrace na trhu práce ,09 % D. Zapojování cizinců a informovanost D.1 Zapojování cizinců ,25 % D.2 Monitoring situace 500 1,08 % D.3 Posílení informovanosti 750 1,62 % Celkem: % Průměr výdajů na 1 rok tedy činí Kč. Pokud k této částce přičteme další náklady, které se upřesní podle návrhu konkrétních aktivit, budeme se pohybovat v rozmezí 10 až 12 milionů na rok (pro srovnání: stávající rozpočet projektu Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců 2010 činí Kč). Hlavním zdrojem by měl být Evropský integrační fond a další zdroje (mj. také rozpočet JMK). Dále uvádíme přehled možných zdrojů financování aktivit (zejména finanční spoluúčast na projektech). SocioFactor s.r.o. Stránka 118

119 Evropský integrační fond OPLZZ 3.1, OPLZZ 3.3.; ; 3.1. Dotační program MPSV integrace cizinců fond EHP/Norsko Dotační program MPSV poskytovat. soc. služeb Kraj /dotační program JMK Program MV prevence kriminality Dotační program MZ vzdělávací programy Dotační programy MŠMT Jiné dotace OPVK Dotační program MK Open Society Fund Potenciální zdroje financování (označeny x) Zdroj Číslo opatř. Název opatření A. Procesní zázemí integrace A.1 Formalizace procesů a institucionalizace zázemí A.2 Rozvoj spolupráce aktérů integrace A.3 Další rozvoj Centra B. Komplexní integrační služby B.1 Zpracování rozvojových strategií B.2 Zajištění integračních služeb C. Sociálněekonomická integrace C.1 Podpora inkluzivního vzdělávání C.2 Integrace na trhu práce D. Zapojování cizinců a informovanost D.1 Zapojování cizinců D.2 Monitoring situace D.3 Posílení informovanosti x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x SocioFactor s.r.o. Stránka 119

120 Finanční zdroje, které jsou uvedeny pro jednotlivá opatření, vycházejí ze současných alokací s výhledem na rok Musí být dále zpřesňovány podle konkrétního definování aktivit v ročních akčních plánech, a to s dostatečným předstihem. Jen tak je totiž možné na základě konkrétních výzev, které v tuto chvíli nejsou známy, připravit projektové žádosti. U většiny alokací evropských fondů lze předpokládat, že v duchu obdobných výzev budou pokračovat do konce programového období, tj. do roku Způsob využití evropských fondů v následujícím programovém období dosud není stanoven. Rovněž způsob poskytování dotací vzhledem k možným změnám vládní politiky může být proměnlivý. V některých opakovaných výzvách také dochází k meziročním změnám jak v oblasti podporovaných aktivit a alokací, tak v oblasti dalších podmínek výzvy, jakož i oprávněnosti žadatelů. Tyto změny zpravidla reagují na poznatky z praxe (problémy při implementaci, snížení či zvýšení potřeb cílové skupiny apod.). Finance operačních programů jsou rozdělovány jak v rámci grantových projektů, tak v rámci projektů individuálních. To znamená, že v některých oblastech (např. OPLZZ 3.1., OPVK) vypisuje ministerstvo výzvu pro kraje, které pak mohou podat žádost o individuální projekt, v rámci něhož poskytují dotace dalším organizacím. Zároveň však tyto osy (např. OPLZZ 3.1.) umožňují podávat žádosti o grantové projekty přímo nevládním a dalším organizacím, obcím, vzdělávacím institucím apod. Což znamená, že určení, zda je kraj oprávněným žadatelem, závisí na konkrétní výzvě, jež bude v rámci osy pro implementaci jednotlivých opatření využita. Rovněž v rámci přerozdělování dotací z ministerstev existují diference mezi jednotlivými programy. Mnohá ministerstva (např. MŠMT) má řadu využitelných dotačních programů, v nichž existují rozdíly mezi oprávněnými žadateli (v tomto případě to obvykle bývají školy či nevládní organizace). V některých dotačních programech hraje krajský úřad klíčovou roli, ačkoli následně není realizátorem opatření (např. dotace MPSV na sociální služby apod.). Některá opatření navíc nemohou být realizována samostatným projektem určeným pouze pro toto opatření, musí být ze své podstaty zpracována jako dílčí část v rámci širšího projektu. Vhodnou kombinací souvisejících opatření tedy lze dosáhnout jejich realizace v rámci jednoho projektu. V neposlední řadě je potřeba zmínit, že v mnoha uvedených zdrojích mohou být v rámci projektu uvedeni partneři projektu (obvykle nefinanční), kteří se podílejí buď přímo na aktivitách projektu, nebo poskytují konzultace a metodickou podporu. SocioFactor s.r.o. Stránka 120

121 IX.6. Indikátory plnění cílů priorit V následující tabulce jsou uvedeny indikátory plnění cílů. Tučně jsou vyznačeny ty z nich, které jsou pro měření naplnění opatření nejvýznamnější. Číslo opat ř. Název opatření Název indikátoru Indikátory plnění cílů Měrná Hodnota jednotka Územní jednotka A. Procesní zázemí integrace A.1 Formalizace procesů a institucionalizace zázemí formální dokument: jednací řád/stanovy/ organizační struktura vytvoření pracovních skupin podle hlavních oblastí integrace uzavření memorand o spolupráci informativní a doporučující dokumenty počet 1 JMK počet min 5 JMK počet min 20 JMK počet nespecifikován ČR vytvoření pravidel počet nespecifikován JMK účastníci vzdělávání a odborné stáže počet 30 účastníků 10 stáží nadregionál ní informace na webu počet nespecifikován nadregionál ní A.2 Rozvoj spolupráce zprávy o nastavení procesu a počet 1 JMK aktérů integrace výsledku síťování aktérů pracovní jednání s konkrétními počet min 10 nadregionál výstupy ní účast NNO v komisích, na počet min 10 JMK jednáních, tvorbě a při komentování dokumentů zapojení obcí počet 10 nadregionál ní účastníci vzdělávání počet min 50 JMK zahraniční cesty, jednání počet 3 nespecifikov án A.3 Další rozvoj Centra kompetenční modely, počet 3 JMK počet účastníků vzdělávání 10 prostory, m 2 nespecifikován JMK množství pořízeného vybavení počet evaluační zpráva počet/rok 1 JMK kontaktování dalších skupin počet 150 JMK imigrantů kontaktů/rok SocioFactor s.r.o. Stránka 121

122 B. Komplexní integrační služby B.1 Zpracování rozvojových strategií B.2 Zajištění integračních služeb C. Sociálněekonomická integrace C.1 Podpora inkluzivního vzdělávání C.2 Integrace na trhu práce kontaktování cizinců další počet 300 JMK služby kontaktů/rok tematické přednášky počet 10 JMK poradenská činnost počet/rok 4 JMK intervence publicita výstupy počet/rok 5 nadregionál ní analýza potřeb, počet/rok 1 JMK počet navržených opatření počet/rok 2 zpracovaný Plán rozvoje služeb počet 1 JMK kontakty služby počet 500 JMK kontaktů/rok kontakty služby pro rodinu počet 300 JMK kontaktů/rok aktivity pro ženy počet 20 JMK vzdělávací akce pro pracovníky počet 5 JMK služeb příručky, materiály počet nespecifikován JMK dotační programy NNO počet 10 JMK analýza potřeb dětí počet 1 JMK zapojení škol v síti počet min 4 JMK materiály a metodiky počet nespecifikován JMK aktivity na školách, kontakty s rodiči D. Zapojování cizinců a informovanost D.1 Zapojování cizinců zapojení cizinců do rozhodování počet/rok počet kontaktů/rok min 5 SocioFactor s.r.o. Stránka 122 JMK 100 adaptační programy počet nespecifikován JMK účastníci vzdělávání počet 100 pedagog., metodiky počet nespecifikován nadregionál ní absolventi kurzů jazykových a počet/rok 150 JMK konverzačních nabízení možností vzdělávání počet 100 JMK kontaktů/rok absolventi sociokult. kurzů počet/rok min 50 JMK zapojení zaměstnavatelé, počet 15 JMK příklady dobré praxe počet 10 příručky pro zaměstnavatele počet 500 JMK aktivity pro zaměstnavatele počet 20 JMK účastníci vzdělávání počet min. 50 JMK zaměstnavatelé aktivity ve prospěch počet 100 JMK podnikatelů-cizinců mezináboženský dialog setkání zapojení církví a náb. společností, počet 10 JMK počet/rok 1 nadregionál ní počet nespecifikován JMK

123 informační materiál o religiozitě počet 3 multikulturní aktivity festival/rok 1 JMK aktivity/rok 4 D.2 Monitoring situace monitorovací zpráva roční a počet/rok 5 JMK čtvrtletní dílčí evaluační zprávy počet nespecifikován JMK zprávy v médiích počet 20 JMK D.3 Posílení informovanosti zprávy v médiích počet/rok 3 nadregionál ní knihy, tiskoviny, filmy počet nespecifikován JMK letáky, regionální informační publikace, přednášky informování cizinců počet počet počet/rok 2 počet 200 JMK kontaktů/rok počet 4 seminářů/rok aktualizace web. stránek počet průběžně nadregionál ní JMK SocioFactor s.r.o. Stránka 123

124 IX.7. Schéma a systém řízení, systém monitoringu Úkoly a kompetence orgánů kraje při realizaci Programu Program schvaluje Zastupitelstvo Jihomoravského kraje kraje (ZJMK), které by mělo být v ročních periodách informováno o jeho naplňování. K poskytnutí souhrnné informace budou 1x ročně na zasedání ZJMK předkládány monitorovací zprávy, které budou předem projednány v Radě pro národnostní menšiny, Radě pro rozvoj lidských zdrojů Jihomoravského kraje a Radě Jihomoravského kraje (RJMK). Administrátorem Programu bude odbor regionálního rozvoje, který bude kromě monitoringu zajišťovat koordinaci aktivit, za něž nese jako jeden aktérů odpovědnost. Postavení jednotlivých orgánů kraje je následující: Zastupitelstvo Jihomoravského kraje je odpovědným orgánem, který Program schvaluje, provádí změny a opatření ke zkvalitnění jeho obsahu a přijímá prostředky na jeho realizaci v rámci rozpočtu na příslušné období (v souladu s finančním plánem Programu a s ohledem na rozpočtové prostředky kraje). ZJMK bere 1x ročně na vědomí monitorovací zprávu. Rada Jihomoravského kraje je orgánem zodpovědným za ověřování napňování Programu. Prostřednictvím členů rady odpovědných za jednotlivé priority vytváří podmínky pro zajištění jednotlivých opatření schvalováním nebo doporučením konkrétních aktivit nebo projektů ZJMK (včetně financování). RJMK 1x ročně projednává a doporučuje monitorovací zprávu ZJMK. Rada pro rozvoj lidských zdrojů JMK a Rada pro národnostní menšiny jsou poradní a iniciační orgány ZJMK. Jejich úkolem je projednávat přípravu a realizaci jednotlivých aktivit a projektů, doporučovat voleným orgánům kraje opatření ke zlepšení naplňování Programu a současně se podílet na realizaci jednotlivých aktivit. Obě rady projednávají 2x ročně na svých zasedáních postup při naplňování Programu, 1x ročně se pak věnují monitorovací zprávě. Odbor regionálního rozvoje je administrátorem Programu, má koordinační úlohu při naplňování opatření Programu z hlediska získávání informaci, je hlavním realizátorem v případě přímé odpovědnosti za realizaci konkrétní aktivity, komunikuje se zainteresovanými odbory kraje, volenými orgány kraje, aktéry integrace a zúčastněnými subjekty, průběžně vyhodnocuje naplňování aktivit Programu a sestavuje monitorovací zprávu. Odbory kraje jsou garanty plnění jednotlivých aktivit Programu a ve vyjmenovaných aktivitách i jeho hlavními realizátory (pokud jsou tyto činnosti vykonávány přímo krajem). V rovině spolupracujících subjektů by vedle své koordinační role a usměrňujícím způsobem působící garance měly být krajem vytvářeny podmínky vedoucí k hladké realizaci veškerých aktivit. Rozdělení věcného zapojení jednotlivých odborů kraje a tím i jejich předpokládaného podílu na míře realizace Programu naznačuje následující rozdělení. SocioFactor s.r.o. Stránka 124

125 Schéma naplňování Programu VÝBORY a KOMISE ORGÁNY KRAJE (ZJMK, RJMK) Rada pro národnostní menšiny KRAJSKÝ ÚŘAD JMK Odbor regionálního rozvoje a dotčené odbory PROGRAM Rada pro rozvoj lidských zdrojů JIHOMORAVSKÉ REGIONÁLNÍ CENTRUM NA PODPORU INTEGRACE CIZINCŮ PARTNEŘI CELOREGIONÁLNÍ PLATFORMA KLÍČOVÝCH AKTÉRŮ INTEGRACE CIZINCŮ Z TŘETÍCH ZEMÍ V JMK Tematicky zaměřené pracovní skupiny v JMK Cílová skupina: Cizinci z třetích zemí Veřejnost SocioFactor s.r.o. Stránka 125

126 Odbor regionálního rozvoje ORR Centrum Odbor školství Odbor sociálních věcí Odbor zdravotnictví Aktéři integrace Platforma Vzdělavatelé, MŠ, ZŠ, SŠ NNO Samospráva obce Externí experti Vysoké školy Poskytovatelé soc. a zdrav. služeb Zaměstnavatelé Úřady práce Církve, náb. společnosti Média Rozdělení činností odborů JMK a ostatních aktérů při realizaci Programu (označení v tabulce: x = garance, xx = spolupráce) Odbor, aktéři Číslo aktivity A. Procesní zázemí integrace A.1.1 x xx xx A.1.2 x xx A.1.3 x xx A.1.4 x xx A.1.5 x xx A.1.6 x xx xx A.1.7 x xx A.2.1 x xx A.2.2 x xx A.2.3 x xx A.2.4 x xx A.2.5 x xx xx A.2.6 x xx A.3.1 x xx A.3.2 x xx A.3.3 x xx A.3.4 x xx xx A.3.5 x xx xx x A.3.6 x xx xx A.3.7 x xx xx A.3.8 x xx B. Komplexní integrační služby B.1.1 x xx xx xx xx B.1.2 x xx xx xx xx xx B.2.1 x xx x B.2.2 x xx x B.2.3 x xx x B.2.4 x x xx xx B.2.5 x x xx B.2.6 x xx SocioFactor s.r.o. Stránka 126

127 C. Sociálně-ekonomická integrace C.1.1 x xx C.1.2 x xx xx C.1.3 x xx xx xx C.1.4 x xx xx C.1.5 x xx C.1.6 x xx C.1.7 x xx C.1.8 x xx xx C.1.9 x xx C.2.1 x xx xx xx C.2.2 x xx xx xx C.2.3 x xx xx C.2.4 x xx xx xx C.2.5 x xx xx xx D. Zapojování cizinců a informovanost D.1.1 x xx D.1.2 x xx xx D.1.3 x xx xx xx xx D.1.4 x xx xx xx xx D.2.1 x xx xx D.2.2 x xx D.2.3 x xx D.3.1 x xx x D.3.2 x xx D.3.3 x xx D.3.4 x xx xx xx D.3.5 x xx SocioFactor s.r.o. Stránka 127

128 Systém monitoringu předpokládá zavedení tzv. monitorovacích formulářů totožných pro jednotlivé aktivity. Jejich vyplnění bude v kompetenci realizátorů jednotlivých činností. Zodpovědná osoba za realizátora doplní ke stávajícímu indikátoru dosaženou hodnotu ukazatelů. Monitorovací formuláře budou shromažďovány každoročně u manažera Programu, který vypracuje souhrnnou tabulku ukazatelů a jejich plnění. Návrh monitorovacího formuláře: rok celkem Název název aktivity Realizátor: název Financování: Spolupracující subjekty: název název Indikátor 1 hodnota součet Indikátor 2 hodnota součet Harmonogram plnění aktivit Harmonogram plnění aktivit zahrnuje celkem tři typy aktivit: a) aktivity startovací, které se orientují na vytvoření základní infrastruktury integrace cizinců z třetích zemí; b) aktivity navazující, které vyžadují vytvoření elementárních struktur; c) aktivity průběžné, které probíhají po celou dobu realizace Programu. SocioFactor s.r.o. Stránka 128

129 Číslo aktivity Rok A. Procesní zázemí integrace A.1.1 x A.1.2 x A.1.3 x A.1.4 x x x x x A.1.5 x A.1.6 x x x A.1.7 x x x x x A.2.1 x A.2.2 x x A.2.3 x x x x x A.2.4 x x x x x A.2.5 x x x x x A.2.6 x x x x x A.3.1 x x A.3.2 x x x x x A.3.3 x x x x x A.3.4 x x x x x A.3.5 x x x x x A.3.6 x x x x x A.3.7 x x x x x A.3.8 x x x x x B. Komplexní integrační služby B.1.1 x x x x x B.1.2 x x B.2.1 x x x x x B.2.2 x x x x x B.2.3 x x x x x B.2.4 x x x x x B.2.5 x x x x x B.2.6 x x x x x C. Sociálně-ekonomická integrace C.1.1 x x C.1.2 x x x x x C.1.3 x x C.1.4 x x x x x C.1.5 x x C.1.6 x x x x x C.1.7 x x x x x C.1.8 x x x x x C.1.9 x x x x x C.2.1 x x C.2.2 x x SocioFactor s.r.o. Stránka 129

130 C.2.3 x x x x x C.2.4 x x x x x C.2.5 x x x x D. Zapojování cizinců a informovanost D.1.1 x x x x x D.1.2 x x x D.1.3 x x x x x D.1.4 x x x x x D.2.1 x x x x x D.2.2 x x x x x D.2.3 x x x x x D.3.1 x x x x D.3.2 x x x x x D.3.5 x x D.3.6 x x D.3.7 x x D.3.9 x x x x x SocioFactor s.r.o. Stránka 130

131 Slovník pojmů Agenturní zaměstnávání: Činnost pracovních agentur upravuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Agenturním zprostředkováním se v této souvislosti rozumí zprostředkování práce pro fyzickou osobu a vyhledání vhodné pracovní síly pro zaměstnavatele. Na rozdíl od úřadů práce se jedná o podnikatelskou instituci, jejímž prioritním cílem je zisk ze zprostředkované služby. Již několik let se některé agentury práce specializují (v souladu s požadavky trhu práce) výhradně na zprostředkování zahraniční pracovní síly, především pak na zprostředkování nekvalifikované pracovní síly pro výkon manuálních prací. Klienti (zaměstnanci) těchto agentur jsou v současné době především Mongolové, Vietnamci a částečně Ukrajinci. Pro zaměstnance agentur, kteří jsou využíváni jako levná pracovní síla, jsou typické nejen horší pracovní podmínky ale také kvalita života mimo pracoviště. Typickým příkladem je charakter jejich bydlení na ubytovnách a v různých typech ubytovacích zařízení, které jsou zaměstnavatelem nebo personální agenturou poskytovány. Celková zahraniční zaměstnanost: je součtem zaměstnanosti občanů EU/EHP a Švýcarska v postavení zaměstnanců, občanů třetích zemí v postavení zaměstnanců a cizinců s živnostenským oprávněním. Zdrojem údajů o zahraniční zaměstnanosti cizinců v postavení zaměstnanců jsou databáze úřadů práce, kde jsou evidováni jak občané EU/EHP a Švýcarska, tak také občané třetích zemí. V rámci celkové zahraniční zaměstnanosti tak rozlišujeme zaměstnanost cizinců v postavení zaměstnanců 42 a zaměstnanost cizinců s živnostenským oprávněním. Cizinec: je každá fyzická osoba, která není občanem České republiky. Pro účely zákona o pobytu cizinců se jím rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie. Dobrovolný návrat/dobrovolná repatriace: je dobrovolné vycestování cizince z území České republiky do země původu nebo jiného státu ochotného cizince přijmout. Stát může, je-li to ve veřejném zájmu a při naplnění podmínek stanovených zákonem, nést náklady spojené s dobrovolným návratem cizince ( 123a zákona o pobytu cizinců), resp. žadatele o udělení mezinárodní ochrany ( 54a zákona o azylu). Dočasná ochrana: představuje ochranný institut výjimečné povahy existující vedle mezinárodní ochrany. Smyslem je rychle a účinně reagovat na hromadné přílivy vysídlených osob z třetích zemí, které se nemohou vrátit do země svého původu. Může se 42 Pracovní povolení: je úřední dokument, který vydává úřad práce ve správním řízení a který opravňuje cizince k legálnímu výkonu práce u českého zaměstnavatele. V souladu s platnou právní úpravou žádají o pracovní povolení pouze občané třetích zemí, kteří nemají na území České republiky trvalý pobyt. Informační karta: Od mají občané EU/EHP a Švýcarska volný přístup na trh práce v České republice. V konečném důsledku to znamená, že pro výkon práce na území ČR nepotřebují pracovní povolení. Zaměstnavatel těchto občanů má dle zákona o zaměstnanosti povinnost informovat úřad práce o zaměstnávání těchto cizinců. Tuto svou povinnost plní prostřednictvím odevzdání tzv. informační karty místně příslušnému úřadu práce, a to nejpozději v den nástupu cizince do zaměstnání. Tato povinnost se vztahuje také na zaměstnavatele, kteří zaměstnávají občany třetích zemí s trvalým pobytem, cizince, který na území ČR obdržel azyl, a na některé další skupiny cizinců. SocioFactor s.r.o. Stránka 131

132 jednat o osoby, které uprchly z oblastí ozbrojených konfliktů nebo endemického násilí, o osoby, jímž vážně hrozí systematické nebo obecné porušování lidských práv, či osoby, které se staly oběťmi takového porušování lidských práv. Družstevní zaměstnávání: Filosofie družstevního zaměstnávání spočívá v zaplacení členského poplatku v družstvu, což umožňuje získání víza k pobytu na území ČR. Tímto mechanismem se přistěhovalec dostane na trh práce jako člen družstva, přičemž jeho finanční podíl ho opravňuje užívat statutu člena družstva. Ve skutečnosti bývají členové družstev pouhými zaměstnanci bez jakéhokoliv nároku na pozitiva plynoucí z členství v družstvu a bez sebemenší možnosti jakkoliv ovlivňovat kvalitu pracovních podmínek a strategii firmy. Pracovní uplatnění členů družstev je proto považováno za rizikové a nejisté z hlediska pracovních i platových podmínek pracovníků. Možnosti regulace družstevního zaměstnávání jsou omezené, a proto je tento typ zaměstnávání hojně využíván. V Brně-městě tvoří až 85 % pracovních povolení (VÚPSV 2009a). Evropský fond pro začleňování příslušníků třetích zemí: finanční nástroj EU, jehož účelem je spolufinancování akcí podporujících úsilí členských států v souvislosti se začleňováním cizinců z třetích zemí. Je součástí obecného programu Solidarita a řízení migračních toků. Evropské sdružení volného obchodu (ESVO): bylo založeno z iniciativy Velké Británie poté, co rodící se Evropské hospodářské společenství odmítlo přijmout Velkou Británii, která své členství podmiňovala respektováním celé řady specifických požadavků. Stockholmská smlouva o založení vstoupila v platnost V současné době je členská struktura ESVO tvořena čtyřmi členskými státy: Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Integrace cizinců: je poměrně nejednoznačný pojem poskytující velký prostor pro různé výklady 43. Označení integrace nese apel na udržení soudržnosti společenského systému a současně se zabývá tím, jak panující společenský řád nenarušit skrze inkorporaci prvků, které přichází z vnějšího prostředí. Tento výklad v sobě nese volání po důležitosti zajištění soudržnosti celku a jeho fungování, ale také napovídá o potřebě vhodným způsobem začleňovat ty prvky, které doposud součástí celku nebyly. Zahrnuje v sobě tedy nejméně dvě roviny přidávání nových prvků do struktur společenského systému (propojování/integrování) a kultivování vztahů v rámci systému (propojenost/integrita). Integrace: znamená v obecné rovině sjednocení či včlenění nižší části do vyššího celku. Je to proces zapojování se do různých oblastí společenského života v majoritní společnosti a do již existujících sociálních struktur. V popředí zájmu je především kvalita a způsob zapojení minority do daného socioekonomického, právního, politického a kulturního systému majoritní společnosti. Integrace také představuje proces sbližování původní kultury s kulturou novou za současného zachování etnicity jedince. Integrační politiky: reprezentují soubor cílených opatření a intervencí uplatňovaných státem, jejichž cílem je regulovat proces začleňování přistěhovalců do společnosti. 43 Čtenáře zajímající se o přehled možných přístupů k integraci odkazujeme na Přílohu č. 2. SocioFactor s.r.o. Stránka 132

133 Imigrant: cizinec, přicházející do země z jiného státu za účelem pobytu dlouhodobějšího charakteru, trvajícího obvykle déle než jeden rok. Migrační politika EU: zahrnuje soubor pravidel upravující vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí na území EU. Právní úprava byla doposud obsažena zejména v těchto směrnicích: 2003/109/ES (o dlouhodobě pobývajících rezidentech), 2005/71/ES (přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu), 2003/86/ES (sloučení rodiny), 2004/114/ES (o podmínkách přijímání za účelem studia), 2004/38/ES (o právu občanů Unie svobodně se pohybovat). Pracovní povolení: Prostřednictvím tohoto institutu je regulována zaměstnanost cizinců a chráněna domácí pracovní síla, neboť toto povolení úřad práce vydává pouze v případě, že pracovní místo nelze obsadit domácím pracovníkem (zákony o pracovních podmínkách určují, že cizinec z tzv. třetí země bez trvalého pobytu v ČR může být zaměstnán a obsadit určité konkrétní pracovní místo až po určité časové lhůtě, která ověří, že o toto místo nemá zájem žádný občan ČR). Zaměstnavatel tak musí podávat speciální žádost na příslušný úřad práce, v jehož obvodu bude zaměstnání cizincem vykonáváno. Základní podmínkou pro vydání povolení k zaměstnání cizinci je totiž situace na trhu práce a okolnost, že se jedná o volné pracovní místo, které s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo dočasný nedostatek volných pracovních sil nelze obsadit jinak (tj. českým občanem). Při svém rozhodování tedy ÚP přihlíží k situaci na pracovním trhu. Délka pracovního povolení je omezena hranicí dvou let, po jejímž uplynutí může cizinec požádat o prodloužení. V souvislosti s ekonomickým vývojem jsou žádosti posuzovány velmi pečlivě. Naprostá většina cizinců z třetích zemí (92,5 %) je v JMK zaměstnána na základě povolení k zaměstnání cizince (tzv. pracovního povolení). Živnostenské podnikání cizinců: Podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, mohou na území ČR cizinci podnikat, a to stejně jako občané ČR, pokud splní náležitosti dané tímto zákonem a souvisejícími předpisy. Cizinci mohou podnikat v rámci živnostenského zákona jako zahraniční fyzické osoby, ale mohou zakládat i právnické osoby nebo zřizovat na území ČR organizační složky svého podniku umístěného v zahraničí. Zahraničním fyzickým osobám povinně se zapisujícím do obchodního rejstříku vzniká živnostenské oprávnění zápisem do tohoto rejstříku, a to v rozsahu zapsaného předmětu podnikání. Mezi cizince s živnostenským oprávněním jsou zahrnuti cizinci s přechodným pobytem (obecně občané EU, jakož i občané Švýcarska, Norska, Islandu a Lichtenštejnska, kteří k získání živnostenského oprávnění doloží trvalý pobyt ze své země), s vízem nad 90 dnů a dlouhodobým pobytem, zároveň také cizinci s trvalým pobytem a fyzické osoby, jimž byl udělen azyl nebo doplňková ochrana, a jejich rodinní příslušníci. SocioFactor s.r.o. Stránka 133

134 Použité zdroje ALEXANDER, Jeffrey C Core Solidarity, Ethnic Outgroup, and Social Differentiation. In Alexander, C. Jeffrey. Action and Its Environments. New York: Columbia University Press. ALEXANDER, Jeffrey C Theorizing the Modes of Incorporation : Assimilation, Hyphenation, and Multiculturalism as Varieties of Civil Participation. Sociological Theory, 19 (3), s BALDWIN EDWARDS, Martin The Integration of Immigrants in Athens: Developing Indicators and Statistical Measures [online]. Panteon University, Athens [cit ]. Dostupný z: _Report_Eng.pdf. BARŠOVÁ, A., BARŠA, P Přistěhovalectví a liberální stát. Imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. Brno: Mezinárodní politologický ústav. BAUBÖCK, Rainer Social and Cultural Integration in a Civil Society. In Bauböck Rainer, Heller, Agens, Zolberg R. Aristide. The Challenge of Diversity. Aldershot: Avebury. BOSSWICK, Wolfgang; HECKMANN Friedrich Integration of migrants: Contribution of local and regional authorities [online]. European Foundation for Improvement of Living nad Working Conditions [cit ]. Dostupný z: BRETTEL, B. Caroline; HOLLIFIELD, F. James Migration Theory. Talking Across Discipline. London: Routledge. DOBIÁŠOVÁ, K., HNILICOVÁ, H Zkušenosti zdravotnického personálu při poskytování zdravotní péče cizincům (výzkumná sonda). Dostupný z: FAVELL, Adrian Philosophies of Integration. Immigration and the Idea of Citizenship in France and Britain. Houndmills, Basingstoke, Hampshire: Palgrave. GEDDES, Andrew; NIESSEN, Jan European Civic Citizenship and Inclusion Index. Brussels: British Council Brussels. HORÁKOVÁ, M Mezinárodní pracovní migrace v ČR. Bulletin č. 24. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Praha, Integrovaný internetový portál MPSV. Dostupný z: JOPPKE, Christian Immigrants and Civic Integration in Western Europe. In Banting Keith, Courchene Thomas J. and Seidle F. Leslie (Eds.) Belonging? Diversity, Recognition and Shared Citizenship in Canada. Montreal: Institute for Research on Public Policy. KLERES, Jochen. Selected Indicators of Social Integration of Migrants, Minorities and Asylum Seekers [online]. University of Leipzig [cit ]. Dostupný z: LOCKWOOD, David Social Integration and System Integration. In Zollschan K.George; Hirsch, Walter (Eds.). Explorations in Social Change. London: Routledge, s MINAŘÍK, B. a kol Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k Mendelova univerzita. Brno. SocioFactor s.r.o. Stránka 134

135 MÖLLER, I. Hornemann Understanding Integration and Differentiation [online]. Eurozine, [cit ]. Dostupný z: NEŠPOROVÁ, O., KAŠPAROVÁ, V b. Rodiny přistěhovalců II. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí Praha. PENNINX, Rinus Integration of Migrants: economic, social, cultural and political dimensions. In Macura, Miroslav, MacDonald, Alphonse L., Haug, Werner (Eds.). The New Demographic Regime. Population Challenges and Policy Response. New York and Geneva: United Nations. PORTES, Alejandro; BÖRÖCZ, József Contemporary Immigration: Theoretical Perspectives On Its Determinants and Modes of Incorporation. International Migration Review, 23 (3), s POŘÍZKOVÁ, H., RÁKOCZYOVÁ, M., TRBOLA, R a. Cizinci ze třetích zemí v Jihomoravském kraji; vstupní analýza sociální integrace. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Výzkumné centrum Brno. RÁKOCZYOVÁ, M., TRBOLA, R Lokální strategie integrace cizinců v ČR I. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. VÚPSV, Praha. RÁKOCZYOVÁ, M., TRBOLA, R Sociální integrace přistěhovalců v České republice. Praha: Slon. Analyzované dokumenty Jihomoravský kraj o Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (SRJMK), Brno o Program rozvoje Jihomoravského kraje na období (PRJMK). o Program rozvoje Jihomoravského kraje na období (PRJMK13) o Programové prohlášení Rady JMK ve volebním období Brno, o Vize Krajského úřadu JMK. o Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje (SRLZJMK). o Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje 3, (RIS 3). o Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji na období Duben 2009 (SPRSS). o Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje (KRPSRLZ) o Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje. Únor, 2008 (DZVRVS). o Strategie protidrogové politiky Jihomoravského kraje na období o Strategie prevence kriminality Jihomoravského kraje na období o Komunitní plány vybraných měst a obcí: Komunitní plán sociálních služeb města Brna pro období , Plán rozvoje sociálních služeb pro Hodonín a spádové obce do roku 2010, Komunitní plán sociálních služeb města Tišnov na rok , Komunitní plán sociálních služeb pro region Znojmo na období let , II. komunitní plán sociálních služeb města Blansko , Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Břeclav na léta , Komunitní plán sociálních služeb na území obce s rozšířenou působností město Hustopeče, na období , Komunitní plán sociáních služeb ve Vyškově na období SocioFactor s.r.o. Stránka 135

136 Česká republika o Koncepce integrace cizinců na území ČR. o Zásady koncepce integrace cizinců. o Zpráva o realizaci koncepce integrace cizinců v roce 2007 a 2008 a návrh dalšího postupu (MPSV). o Zpráva o realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2009 a návrh dalšího postupu. o Strategie spolupráce MPSV a NNO v oblasti integrace cizinců. o Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku, o Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. o Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. o Strategie celoživotního učení ČR, o Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby Smart administration, o Školský zákon. o Strategické dokumenty MVČR (odbor azylové a migrační politiky, odbor bezpečnostní politiky) Zprávy o situaci v oblasti migrace na území České republiky. o Bezpečnostní strategie České republiky (MZV). o Informace o problematice extremismu na území ČR (samostatná část Zprávy o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti na území ČR ve srovnání s předchozím rokem). o Národní strategie boje proti obchodování s lidmi. o Strategie pro práci Policie České republiky ve vztahu k menšinám (pro období ). o Prognóza vývoje migrační situace v České republice ve vztahu k problematice integrace cizinců (D. Drbohlav). o Informační publikace pro cizince Česká republika. o Návrh legislativních a praktických opatření Ministerstva vnitra v rámci Koncepce integrace cizinců v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. o Analýza situace a postavení cizinců dlouhodobě žijících na území České republiky. o Usnesení vlády ze dne 17. března 2008 č. 259 ke Zprávě o realizaci Koncepce integrace cizinců. o Souhrnná informace za rok 2009 o aktivitách realizovaných příslušnými rezorty, resp. jejich výkonnými složkami, v oblasti potírání nelegálního zaměstnávání cizinců. o Integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost. Evropská unie o Handbook on Integration for policy-makers and practitioners (Second editon) 7/handbook_2007_en.pdf. o Integrace přistěhovalců v Evropské unii. Usnesení Evropského parlamentu o strategiích a prostředcích pro integraci přistěhovalců v EU (2006/2056(INI)). o COMMISSION STAFF WORKING DOCUMENT, Second Annual Report on Migration and Integration, Brussels, , SEC (2006) 892. SocioFactor s.r.o. Stránka 136

137 o SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ, V Bruselu dne , KOM (2005) 389 v konečném znění, Společný program pro integraci, Rámec pro integraci státních příslušníků třetích zemí v Evropské unii. o COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE COUNCIL, THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS, Brussels, , COM (2004) 508 final, First Annual Report on Migration and Integration. o SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU o přistěhovalectví, integraci a zaměstnanosti. o Příručka o integraci pro tvůrce politik a odborníky z praxe, o Rámec integrační politiky, Rada Evropy. o Rozmanitost a soudržnost: nové úkoly v oblasti integrace imigrantů a menšin, Rada Evropy. SocioFactor s.r.o. Stránka 137

138 Přílohy Příloha č. 1: Metodologie použítá při tvorbě Programu Program pro JMK vytvořila společnost SocioFactor s.r.o. na základě těchto metod: 1. Desk research Přístup, který je založen na zpracování již existujících dat (tzv. sekundární analýza). Tyto údaje mohou mít podobu odborných publikací, zpráv z médií, výstupů z výzkumných projektů, formálních i neformálních dokumentů, databází státních a nestátních organizací, výročních zpráv atd. Desk research je ve své podstatě nezbytným krokem na počátku každého výzkumného projektu, neboť umožňuje získání základních znalostí o zkoumané problematice a zpřesnění designu výzkumu. V případě tvorby Programu byl desk research zaměřen na projektovou dokumentaci Centra; krajské dokumenty; národní dokumenty a dokumenty EU; publikované výzkumné zprávy; dostupné statistické údaje z oblasti cizinců třetích zemí apod. 2. Syntéza dokumentů Základním cílem syntézy je vytvoření jednoho uceleného dokumentu. V případě tvorby Programu se jednalo o syntézu materiálů JMK, neziskových organizací, statistických zdrojů apod. 3. Individuální rozhovory a focus group se systémovými aktéry Individuální rozhovor je možno jednoduše popsat jako interview moderátora s jedním respondentem. Rozhovor probíhá podle předem sestaveného scénáře (stejně jako u fokusních skupin) a trvá 30 až 60 minut. U fokusních skupin je využívána skupinová dynamika, moderátor facilituje diskuzi tří až deseti osob, která trvá 60 až 120 min. Pro tvorbu Programu bylo vytvořeno pět pracovních skupin, s nimiž byl proveden fokusní rozhovor. Tři rozhovory byly realizovány v prostorách Centra, jeden v prostorách Základní a Mateřské školy, Brno, Staňkova 14. Jeden z naplánovaných skupinových rozhovorů se pro nezájem zástupců organizací cizinců ve městě Brně nepodařilo uskutečnit (plánované téma: Organizace cizinců v Jihomoravském kraji). Následuje seznam aktérů oslovených pro účast v jednotlivých pracovních skupinách. Cizinci a vzdělávací systém ( , 8:30) 1. Základní a Mateřská škola, Brno, Staňkova 14; 2. JMK, odbor školství; 3. SOZE. Cizinci na trhu práce ( , 10:00) 1. OPU; 2. JCMM; 3. ÚP Brno-město; SocioFactor s.r.o. Stránka 138

139 4. VÚPSV; 5. RROSJMK; 6. Qisda Czech, s.r.o. (zástupce organizace se z účasti omluvil); 7. ZOŠI AGRO, s.r.o. (zástupce organizace se z účasti omluvil); 8. APOS (zástupce organizace se z účasti omluvil); 9. Kancelář ochránce lidských práv (zástupce organizace se z účasti omluvil). Cizinci v Jihomoravském kraji a sociálně-zdravotní péče ( , 13:00) 1. Diecézní Charita v Brně; 2. OPU; 3. SOZE; 4. MMB, odbor sociální péče; 5. VÚPSV; 6. Úřad pro sociálně-právní ochranu dětí; 7. Spondea Brno; 8. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (zástupce organizace se z účasti omluvil). Cizinci v Jihomoravském kraji a problematika bydlení a pobytu ( , 10:00) 1. SOZE; 2. Cizinecká policie; 3. MV ČR, OAMP; 4. OPU. 4. Individuální rozhovory a focus group s cizinci z třetích zemí Při tvorbě Programu proběhly 2 skupinové rozhovory a přes dvacet individuálních rozhovorů. Skupinové rozhovory s cizinci probíhaly ve městě Brně a Obsáhly přes 30 respondentů z řad cizinců z třetích zemí. Byly anonymní a jejich cílem byla zejména validizace dostupných poznatků, případně jejich doplnění. Příloha č. 2: Podmínky pobytu cizinců z třetích zemí na území ČR Podmínky pobytu příslušníků třetích zemí stanovuje cizinecký zákon, který rozlišuje: krátkodobý pobyt do 90 dnů; dlouhodobý pobyt nad 90 dnů. V rámci krátkodobého pobytu na území ČR (tj. po dobu nepřekračující 3 měsíce) rozlišujeme mezi pobytem státních příslušníků třetích zemí bez víza a pobytem na krátkodobá víza. Občané třetích zemí bez vízové povinnosti (nařízení č. 539/2001) mohou pobývat na území ČR či jiných schengenských států po dobu 3 měsíců během půl roku ode dne prvního vstupu, tj. ode dne překročení vnější schengenské hranice vyznačeného na razítku otištěném v cestovním dokladu. Doba jednotlivých pobytů v různých schengenských státech včetně ČR se sčítá. Občan třetí země je povinen schengenský prostor opustit SocioFactor s.r.o. Stránka 139

140 nejpozději v den uplynutí uvedené tříměsíční doby pobytu. Zůstat na území ČR či jiného schengenského státu je možné pouze v případě, že se občan třetí země stal držitelem národního dlouhodobého víza či povolení k pobytu. Bezvízový pobyt na území ČR i po uplynutí 3 měsíců strávených na území schengenského prostoru v daném půl roce je možný v případě, že to umožňuje bilaterální smlouva o bezvízovém styku uzavřená mezi ČR a třetí zemí před vstupem ČR do Schengenu. Důležité je, že se osvobození od vízové povinnosti nevztahuje na pobyty za účelem výdělečné činnosti. V těchto případech (tj. např. za účelem zaměstnání či podnikání) si tyto osoby musí před příjezdem na území ČR požádat o udělení krátkodobého víza. Občané třetích zemí s vízovou povinností (nařízení č. 539/2001) mohou pobývat na území ČR bez víza po dobu nepřesahující 3 měsíce za podmínky, že jsou držiteli platného cestovního dokladu a dalších náležitostí. V ostatních případech mohou občané třetích zemí pobývat na území ČR pouze na základě jednotného schengenského víza, které držitele opravňuje k pobytu na území Schengenu po dobu vyznačenou ve vízu, nejvýše však 3 měsíce během šesti měsíců ode dne prvního vstupu na území Schengenu. Existují tři druhy víz umožňujících krátkodobý pobyt na území ČR, resp. schengenského prostoru (schengenská víza). Od vstupu ČR do schengenského prostoru jsou standardně vydávána ve formě jednotných schengenských víz: letištní (průjezdní) vízum (typ A), průjezdní vízum (typ B) a vízum k pobytu do 90 dnů (typ C). Vízum uděluje zastupitelský úřad ČR v zahraničí, který žádost vyřídí ve lhůtě do 30 dnů ode dne jejího podání. Státní příslušníci některých třetích zemí si musí žádost o udělení víza podat pouze na zastupitelském úřadu ve státě, jehož je cizinec občanem, popř. v zemi, která vydala cestovní doklad, jehož je cizinec držitelem, nebo ve státě, ve kterém má cizinec povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt (Vyhláška č. 462/2008 Sb.). Podmínky pro dlouhodobý pobyt na území ČR (tj. delší než 3 měsíce) jsou opět vymezeny cizineckým zákonem. Občané třetích zemí potřebují pro pobyt na území ČR delší než 3 měsíce dlouhodobé vízum nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Vízum nad 90 dnů uděluje inspektorát cizinecké policie na základě žádosti, kterou si podá cizinec za účelem, jenž vyžaduje pobyt delší tří měsíců. Tímto důvodem může být např. zaměstnání, studium, podnikání apod. Jedním z účelů je také zaměstnání na území ve zvláštních případech. To se týká cizinců, kteří jsou nositeli tzv. zelených karet Vyhláška č. 461/2009 Sb. stanovuje seznam zemí, jejichž občané mohou podat žádost o vydání zelené karty. Účelem pobytu cizince je zaměstnání na jedné z pracovních pozic uvedených v centrální evidenci volných pracovních míst. Podmínkou je splnění příslušného vzdělání nebo odborné způsobilosti. O vydání zelené karty rozhoduje Ministerstvo vnitra ČR a je vydávána pro kvalifikované pracovníky s vysokoškolským vzděláním a klíčový personál (typ A), pro pracovníky na pracovních pozicích vyžadujících minimálně vyučení (typ B) a pro ostatní pracovníky (typ C). Legislativně je projekt zelených karet ve vnitrostátním právu upraven zákonem č. 382/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Zelená karta je povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území České republiky ve zvláštních případech. Cizinec, který má zelenou kartu vydanou na konkrétní pracovní místo, je oprávněn pobývat na území České republiky a pracovat na pracovním místě, na něž byla vydána. Zelená karta spojuje povolení k pobytu i povolení k zaměstnání. Platnost zelené karty je 2 3 roky. U zelené karty typu A a B je možné její platnost za určitých okolností prodlužovat vždy až o 3 roky. Zelená karta usnadňuje přístup na trh práce cizincům, kteří mají kvalifikaci, po níž je v České republice poptávka. Zelená karta je určena pouze pro cizince, občany z vyjmenovaných zemí, SocioFactor s.r.o. Stránka 140

141 Žádost se podává na zastupitelském úřadu ČR, na území ČR lze podat žádost pouze v zákonem stanovených případech. 45 Lhůta pro vyřízení žádosti je 90 dnů (v některých případech je delší či kratší). Pokud žadatel o udělení víza k pobytu nad 90 dnů současně splňuje i podmínky pro udělení jednotného schengenského víza (typ C), udělí se mu vízum typu C+D, které po dobu prvních tří měsíců platnosti opravňuje k pobytu i v jiných schengenských státech. Pokud se nemění účel pobytu, lze vízum opakovaně prodlužovat. Maximální doba pobytu na stejné vízum je 1 rok. Při změně účelu pobytu musí cizinec vycestovat a podat si novou žádost. Pokud chce cizinec pobývat na území ČR déle než 1 rok, může si podat žádost o povolení k dlouhodobému pobytu. Ta se podává na inspektorátu cizinecké policie, a to podle místa hlášeného pobytu. Vyžadovány jsou stejné náležitosti jako při žádosti o vízum nad 90 dnů, pouze v případě účelu podnikání cizinec dokládá potvrzení finančního úřadu o daňových nedoplatcích a potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o nedoplatcích na pojistném. Lhůta pro vyřízení žádosti je 60 dnů. Povolení lze opakovaně prodlužovat, lze měnit i účel povolení, a to přímo na území ČR. Žádost lze podat i na zastupitelském úřadě ČR v zahraničí, a to v případě vydání povolení za účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu. Podmínky povolení k trvalému pobytu občanů třetích zemí a náležitosti žádosti jsou stanoveny v cizineckého zákona. Trvalý pobyt se vydává státnímu příslušníkovi třetího státu po 5 letech nepřetržitého pobytu na území ČR je tedy podmíněn předchozím pobytem na území státu. O trvalý pobyt může cizinec požádat na základě víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Povolení k trvalému pobytu může získat občan třetího státu v případě, že je rodinným příslušníkem občana EU/ČR. Zákon však stanovuje také podmínky, za nichž je možno povolení k trvalému pobytu získat i bez předchozího pobytu na území ČR. Jednou z nich je předložení dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka tedy složení zkoušky na škole, která je oprávněna k provádění zkoušky znalosti českého jazyka pro účely získání povolení k trvalému pobytu (znalost na úrovni A1). O žádostech o povolení k trvalému pobytu rozhoduje v 1. stupni Ministerstvo vnitra ČR, odbor azylové a migrační politiky. Proti rozhodnutí lze podat do 15 dnů rozklad. Pokud by bylo zamítavé, lze se do 2 měsíců odvolat k Městskému soudu v Praze. Příloha č. 3: Různé přístupy k vymezení pojmu integrace Koncept integrace cizinců je poměrně nejednoznačný a poskytuje velký prostor pro různé výklady. Integrace obecně znamená sjednocení či včlenění nižší části do vyššího celku. Je to proces zapojování se do různých oblastí společenského života v majoritní společnosti a do již existujících sociálních struktur. V popředí zájmu je především kvalita a způsob zapojení minority do daného socioekonomického, právního, politického a kulturního systému majoritní společnosti. Integrace také představuje proces sbližování původní kultury s které nejsou členy Evropské unie (Australské společenství, Černá Hora, Chorvatská republika, Japonsko, Kanada, Korejská republika, Nový Zéland, Republika Bosna a Hercegovina, Republika Makedonie, Spojené státy americké, Srbsko, Ukrajina). Této možnosti využívají často zaměstnanci velkých firem. 45 Tyto podmínky blíže viz 33 cizineckého zákona. SocioFactor s.r.o. Stránka 141

142 kulturou novou za současného zachování etnicity jedince. Jiný výklad preferuje pojetí integrace jako procesu účasti na životě společnosti, kdy je aspirantům na integraci zajištěn přístup k běžnému plnohodnotnému společenskému životu. Mnohdy je integrace pokládána za přijatelný kompromis, v rámci něhož se migrující začleňují do moderní společnosti, ale současně si zachovávají vlastní etnicitu. Tento výklad integrace tvrdí, že si cizince může ponechat svá specifika, která mu nebrání participovat na společnosti. Důležitý je rovněž místní rozměr integrace významné jsou lokální kontexty, do kterých se migrující začleňuje. Platí, že jinak probíhá integrace v zemědělských či průmyslových oblastech, jinak ve městě a na vesnici. Musíme si uvědomit, že koncept integrace cizinců se utvářel v čase a není definitivně ukončeným projektem. Naopak pod vlivem procesů spojených s usazováním a dlouhodobým pobytem cizinců, se proměňuje a hledá se takový tvar, který by sloužil jako výchozí bod pro formulování migračních politik. Koncept integrace se formoval nejprve pod silným vlivem asimilacionismu, který poznamenala zejména zkušenost kolonialismu. Poté se několikrát transformoval pod náporem nových poznatků a zkušeností s imigrací. V šedesátých letech dvacátého století se prosadil strukturálně funkcionalistický přístup, což provázela snaha kvantifikovat úspěšnost integrace a klást důraz na ekonomickou integraci. Následná vlna kritiky asimilacionismu, ke které notnou měrou přispěla etnická revitalizace ve Spojených státech, rozšířila oblast zájmu o další dimenze integrace. Autoři konceptu akceptovali vznik a přítomnost etnických skupin (období po ropné krizi roku 1973) a rozšířili ho o etnicko-komunitní a rezidenčněsegregační obsahy. Na ekonomické modely chování etnických skupin navázala segmentovaná integrace zohledňující charakteristiky imigrantů i hostitelské společnosti. Koncem dvacátého století obohatil interdisciplinární přístup doplněný o zkušenosti z rozličných oborů jak koncept integrace imigrantů, tak migrační teorie. Do konceptualizace se promítá definitivní posun od asimilace směrem k přístupu, který zachovává možnost začleňování migrujících do rozmanitých referenčních rámců. Další a zatím poslední výrazná proměna konceptu integrace imigrantů vyplývá reflexe občanství, inkluze občanstvím se stává předmětem mnoha diskusí. Složitost uchopení sociální integrace pramení z překrývajících se nacionalizovaných a de-nacionalizovaných logik. Vedle formálního občanství, kulturní zakotvenosti politické identity, pojetí nacionalizované homogenní a solidární komunity, do které se mají migrující začlenit, se začínají rýsovat nové tvary: participativní občanství či světoobčanství, transkulturní mnohost, transnacionální praktiky a nadnárodní dimenze. Inkluzivní mechanismy, postavené doposud na limitovaném modelu začleňování se do nacionální komunity, se rozšiřují o nové tzv. transnacionální dimenze. Integraci můžeme odstupňovat podle míry od částečné až po úplnou. Rozlišujeme také čtyři mody integrace, což je samotná integrace, asimilace, marginalizace a separace. Asimilace je definována jako ztráta kulturní identity a úplné splynutí s majoritní společností. Marginalizace znamená ztrátu své původní kultury, která ovšem není vyvážena sžitím se s kulturou novou. V tomto stavu prožívá jedinec pocity vykořenění a frustrace, poněvadž se vzdal své původní kultury, ale nedaří se mu tuto ztrátu kompenzovat. Navíc ho provázejí výčitky, že se své původní kultury zřekl. Separace je stav, kdy jedinec odmítá kulturu přijímající společnosti, trvá na zachování své etnicity a neúčastní se společenského dění mimo vlastní komunitu. Separací tedy rozumíme SocioFactor s.r.o. Stránka 142

143 vyčlenění z majoritní společnosti způsobené samotnou minoritou. Naopak segregace je proces vyčlenění minority vyvolané tlakem majority. Integrace je mnohovrstevnatý pojem. Má tudíž smysl rozlišovat alespoň dvě základní úrovně: integraci sociální; integraci strukturální (systémovou). Sociální integrace označuje proces spojování a sjednocování sociálních jevů v komplexní celek, který se vztahuje k vzájemným vztahům mezi částmi a celkem, k jejich vzájemnému sepětí a spojení v jednotnou jednotku. Poněvadž se v rámci integrace cizinců setkáváme s pluralitou sociálních vztahů, nejedná se o mechanismus jednostranný ze strany celku je důležitá ochota přijmout ty, kteří se chtějí integrovat, a ze strany části zase dobrovolná snaha začlenit se více do společnosti jako její složka. Sociální integrace je interaktivní proces, který se odehrává mezi imigranty (individui i kolektivitami) a přijímající společností. Z pozice cizince integrace představuje především proces adaptace na nové prostředí, orientaci v právech a povinnostech, nabytí nového sociálněekonomického statusu, vytváření interpersonálních vztahů a rozvoj pocitu sounáležitosti. Cizinci mají své specifické životní cíle, potřeby, motivace a kompetence, které ovlivňují míru a průběh integrace a které je zapotřebí je brát v úvahu. O důležitosti sociální integrace vypovídají zkušenosti s tím, kdo je integrován. Aby byla integrace úspěšná, musí být aktérem akceptována. Jeffrey C. Alexander (1988) zmiňuje význam subjektivních pocitů, které ovlivňují průběh integrace. Participace na životě společnosti není pouhou behaviorální spolupřítomností, ale vyžaduje pociťovanou solidaritu. Integrace se neodehrává pouze v rovině systémové, ale ovlivňuje ji rovněž vnitřní neboli volní faktor. V rovině sociální integrace dochází k procesu akulturace, který provází množství problémů, s nimi jde ruku v ruce stres a tíseň. Přechod z jedné reality do druhé může způsobit kulturní šok. Na úrovni sociální integrace je důležité si povšimnout, jak integraci vnímají a rozumí jí samotní sociální aktéři. Strukturální (systémová integrace) označuje nezbytnost a nevyhnutelnost integrace do jednotlivých strukturálních dimenzí, což je podmínkou pro přetrvání sociálního systému v čase. Integrace je interním elementem sociálního systému a pramení z nutnosti regulovat vztahy mezi sociálními aktéry. Kódem strukturální integrace (a vlastně i dalších konceptualizací) se stala podmínečná nucenost. Talcott Parsons (1951) ji charakterizuje jako adekvátní participaci související se socializací a sociální kontrolou, Burkart Holzner (1967) vnímá podmínečnou nucenost jako smysl pro členství ve společnosti, odkazují k ní další související pojmy loajalita, motivace, participace. Jeffrey C. Alexander (1988) nucenost reflektuje v opozici vůči vnitřnímu volnímu faktoru, který je více otázkou volby sociálních aktérů. Vnější faktory odkazují ke společenské struktuře, která aspiranty na integraci obklopuje zvenčí a je multidimenzionální. Imigranti jsou novým kolektivním aktérem, jenž se musí stát součástí vnějšího prostředí, aby nedošlo k jeho dezintegraci. Strukturní funkcionalismus identifikoval základní subsystémové komponenty, které přeurčují hlavní oblasti integrace a způsoby, jakými se cizinci integrují. Jedná se o systém: SocioFactor s.r.o. Stránka 143

144 - ekonomický; - politický; - právní; - výchovný; - náboženský. Příloha č. 4: Dimenze integrace cizinců v literatuře Existuje několik způsobů, které popisují významné a měřitelné indikátory integrace pro různé úrovně začleňování migrujících do společnosti. Pro naši práci se jedná o klíčový moment. Musíme vymezit jednotlivé dimenze integrace cizinců, protože s nimi budeme dále pracovat a celý Program budeme formulovat podle kostry těchto dimenzí. Dimenze integrace zahrnují podmínky, které musí být splněny, abychom mohli tvrdit, že je cizinec do společnosti integrovaný. Svým způsobem se jedná o vymezení optimálního či žádoucího stavu, s nímž budeme v dílčích fázích Programu postupně konfrontovat stávající realitu. Dimenzemi chápeme různé úrovně, jež vyjadřují, v kterých hlavních oblastech se integrace odehrává a v kterých dochází k podílení se (participaci) na formách života společnosti. Wolfgang Bosswick a Friedrich Heckmann (2006) vymezují systémovou integraci jako integraci do existujících struktur. Aspiranty na integraci jsou jak individua, tak kolektivity, které usilují o začlenění do společnosti. Komplex všech vnějších faktorů, které k integraci imigrantů přispívají či ji ovlivňují, Heckmann nazývá způsobem integrace. Integrace se odehrává v societálním komplexu a na rozlišitelných úrovních. Odborníci obvykle rozlišují čtyři dimenze integrace imigrantů: strukturní; kulturní; interaktivní; identifikační. Strukturní dimenze se týká především možnosti a přístupu k dominantním institucím přijímající společnosti: ekonomice, pracovnímu trhu, vzdělání, bydlení, sociálnímu systému a k občanství. UNHCR (2000) porovnalo integrační politiky a dospělo k závěru, že s ohledem na integraci uznaných uprchlíků jsou rozlišovány celkem čtyři subdimenze integrace: - sociální včetně sídelní (oblast bydlení, trvalé usídlení, délka pobytu, kvalita a místo bydlení, prostorová mobilita, zdravotní péče, sociální zabezpečení, sjednocování rodin); - kulturní (jazyk, komunikace, vzdělávání, udržování tradic, náboženství, etnicita); - ekonomická (trh práce); - politická (volební právo, přístup k veřejným službám, participace na rozhodování, formy veřejného sebevyjádření). SocioFactor s.r.o. Stránka 144

145 Participace v těchto subdimenzích je významná a determinuje socioekonomický status, životní šance, a tím i úspěšné integrování do společnosti. Klíčovým elementem je v tomto ohledu členství v politické komunitě, tedy přístup k občanství. Kulturní integrace vychází z potřeby nabytí základního kulturního vědění a kompetencí nezbytných k porozumění životním způsobům a kognitivní orientaci. Interaktivní integrace představuje zahrnutí do primárních sociálních sítí (přátelství, partnerství, členství v organizacích) umožňujících sdílení informací a zkušeností. Identifikační integrace odpovídá ztotožnění se s institucionálními cíli, což je podmínkou pro posílení pocitu sounáležitosti. Společnost ale není homogenní, integrace imigrantů může směřovat k začlenění do subkultur, vést k segmentarizované integraci a skončit marginalizací (Bosswick & Heckmann, 2006:11). Obdobně rozlišuje čtyři dimenze také Flip Lindo (2005:15 17, In Fonseca & Melheiros, 2005), a to: kulturní; lokalizační; interakční; identifikační. Lokalizační integrace v mnohém odkazuje na strukturní dimenzi Wolfganga Bosswicka a Friedricha Heckmanna (např. vzdělání, příjem, bydlení, mobilita, zdraví apod.). Lindo ji však rozšiřuje o prostorové aspekty, jako je geografické umístění, mobilita a blízkost. Jinými slovy řečeno, integrace se týká nejen školy či zdravotnického zařízení, ale i jejich prostorové lokalizace a s tím souvisejících variabilních vztahů a významů ovlivňujících proces integrace. Rinus Penninx (2005) rozlišuje pouze tři dimenze, přičemž klade důraz na jejich vztah k instituci občanství: právně-politická se orientuje na plnoprávné členství v politické komunitě a týká se roviny formálních politických práv; socio-ekonomická se váže k sociálním a ekonomickým právům a k socioekonomické sféře; kulturně-religiózní. Tyto dimenze dále posloužily k vytvoření typologie integračních politik. Obdobně Pavel Barša (1999: ) odlišuje tři dimenze integrace: kulturní; sociálně-ekonomickou; občansko-politickou. SocioFactor s.r.o. Stránka 145

146 Kulturní dimenzi pojímá především jako vyrovnávání se s diferencemi pramenícími z kulturně podmíněných hodnot a zvyků. Smíření se s kulturní diferencí může proběhnout třemi způsoby: opuštěním hodnot, jejich zachováním s průvodní ekonomicko-politickou integrací nebo povýšením různosti hodnot na žádoucí prvek. Sociálně-ekonomická dimenze se vztahuje k sociálnímu statusu, který ve společnosti zaujímají etnické skupiny, tedy k oblasti ekonomické aktivity a sociální participace na životě společnosti. Vertikální stratifikaci (tj. sociálně-ekonomický status) doplňuje stratifikace horizontální, která se váže k rezidenční segregaci. 46 Třetí dimenze označená jako občansko- politická odkazuje k přístupu k občanství a možnostem politické participace. Každá z těchto dimenzí se stává předmětem integračních opatření a politik. Martin Baldwin-Edwards (2005) z Panteion University sestavil indikátory integrace imigrantů pro město Athény. Píše, že integrace imigrantů je komplexním fenoménem s různými sociálními aktéry a proměnnými a že je zapotřebí integraci sledovat ve třech fázích životního cyklu imigrantů: bydlení a zaměstnání; sjednocování rodin a usazování; formování etnických skupin či asimilace. Každou fázi pak člení do dalších sfér prvotní integrace se týká zejména práva, pracovního trhu a bydlení. Druhá vzdělání a jazykové integrace, zdraví a sociálních služeb a sociální a kulturní integrace. Třetí sféra je zaměřena na mezigenerační inkluzivitu. V následující tabulce jsme uspořádali indikátory inkluze s ohledem na tři zmíněné fáze. Fáze integrace bydlení a zaměstnání Dimenze integrace právní status po příjezdu pracovní trh bydlení Indikátory procento trvalých povolení k pobytu, doba nepřetržitého pobytu, míra vyhoštění z důvodu nelegálního pobytu, doba povolení k pobytu, poměr imigrantů s trvalým pobytem, přístup k právu na sjednocení rodiny doba nezaměstnanosti, účast na sociálním pojištění, práce v neformálním sektoru ekonomiky, členství v zaměstnaneckých svazech, sebezaměstnávání a podnikání právo na bydlení, přístup ke státnímu bydlení, diskriminace při pronajímání bydlení, segregace, podmínky bydlení, kvalita bydlení 46 Rezidenční segregace označuje prostorové oddělení nebo proces oddělování určitých skupin obyvatelstva od hlavního proudu společnosti do různých fyzických prostorů (oblasti, zóny) na základě sociálních, ekonomických, etnických či kulturních charakteristik (Temelová & Sýkora, 2005). SocioFactor s.r.o. Stránka 146

147 sjednocování rodin a usazování formování etnických skupin či asimilace vzdělání a jazyková integrace zdraví a sociální služby sociální a kulturní integrace mezigenerační inkluzivita účast na vzdělávání, uznávání vzdělání, přístup k vyššímu vzdělávání účast v systému sociálního pojištění, participace v systému privátní péče poskytnutí kulturních center, asociace imigrantů, realizace kulturních aktivit, inkluzivita médií, vlastní média, mezietnické sňatky, postoje reprezentantů státu, policie, pojišťovacích agentur naturalizace, politická participace, volební právo, reprezentativní orgány imigrantů, náboženské svobody a praxe Jochen Kleres představil další indikátory, které byly sestaveny pracovní skupinou z University of Leipzig (Německo) v rámci 7 oblastí: Oblast institucionální Pro oblast institucionální se jednalo o pravidla, programy, přístupy ministerstev, ombudsmana, komisí a rad; pro oblast pracovního trhu o míru nezaměstnanosti, dobu nezaměstnanosti, formy účasti na pracovním trhu, kariérní dráhu, žádosti, diverzitu v řízení. Oblast vzdělávání Oblast vzdělávání zahrnuje v tomto pojetí specifické kurzy, přístup ke vzdělávání, ukončené vzdělání, vyloučení ze školy, připravenost vzdělavatelů. Oblast bydlení Oblast bydlení se zaměřuje na míru segregace, kvalitu bydlení, stabilitu bydlení a náklady na bydlení. Oblast zdraví Pro oblast zdraví je klíčový výskyt zdravotních rizik, omezení v přístupu ke zdravotní péči a informacím, využívání služeb napříč generacemi. Oblast sociální Oblast sociální se orientuje na akceptaci postojů veřejnosti, organizaci působící v oblasti lidských práv, násilí proti imigrantům a obsahy médií. SocioFactor s.r.o. Stránka 147

148 Oblast participace Pro participaci ve společnosti je významná účast na životě občanské společnosti (účast v organizacích), kontakty s okolím (příbuzní, mezietnické sňatky, kontakty mimo skupinu, zkušenosti s diskriminací) a účast na politickém životě (volby, reprezentace vlastních zájmů). Oblast právní Oblast právní integrace je postavena na výskytu proti-diskriminačního práva, legalizaci pobytového statusu, přístupu k občanským a rodinným právům. Další příklad ukazatelů integrace imigrantů nalézáme v textu Rady Evropy Rozmanitost a soudržnost. Nové úkoly v oblasti integrace imigrantů a menšin (2000), kde jsou vyjmenovány indikátory v celkem osmi oblastech: - demografické; - typ imigrace; - začlenění na trh práce; - zaměstnání; - sociální dávky; - bydlení; - vzdělání; - zapojení se do společenského, politického a kulturního života. Jedním z pokusů o vytvoření komplexního indexu inkluze imigrantů napříč spektrem vládních a nevládních organizací je European Civic Citizenship and Inclucion Index (Geddes, Niessen, 2005), který vznikl jako nástroj ovlivňování evropské imigrační politiky se záměrem poukazovat na rozdílné přístupy k fenoménu migrace a občanství napříč členskými státy Evropské unie. V roce 2005 se na tvorbě Indexu podílela řada organizací (British Council, The Foreign Policy Centre, Migration Policy Group a další), mezi nimi i osobnosti z oblasti sociálních věd (např. Andrew Geddes, Jan Niessen). Cílem Indexu je sběr dat týkajících se inkluzivních a občanských politik ve členských zemích Evropské unie, následné porovnání dat a monitoring plnění principů inkluzivních politik a sledování jejich uskutečňování v čase. Inkluze imigrantů byla monitorována v celkem pěti oblastech: pracovní trh, sjednocování rodin, dlouhodobé pobyty, naturalizace a diskriminace. Index je konstruován s ohledem na integraci založenou na inkluzi na pracovní trh a přístupu k občanství (civic citizenship). Celkem vytvořili autoři kolem 100 indikátorů, kterými poměřovali integrační politiky. V roce 2005 pak dospěli k závěru, že členské státy Evropské unie implementují inkluzivní politiky nekonzistentně. Existují tedy oblasti, v nichž je potřebné vytvářet imigrantům příznivější podmínky pro začleňování. Dalším zjištěním byla skutečnost, že neexistují velké rozdíly v přístupech mezi zeměmi s krátkodobou či dlouhodobou migrační zkušeností. Imigranti sice disponují širokými právy, ale jejich výkon je málo garantován a chráněn. Největším společným problémem však byla naturalizace. V roce 2007 British Council a Migration Policy Group vydává Migrant Integration Policy Index (MIPEX) a první vydání Indexu v něm označuje za pilotní. Nyní tento index porovnává údaje z 25 zemí Evropské unie a tří neunijních států. Konstrukce indexu se SocioFactor s.r.o. Stránka 148

149 nemění, nově ale přibývá dimenze politické participace. Počet indikátorů se rozšiřuje na 140. Celkem devět států podle výsledků vykazuje částečně příznivé politické prostředí pro imigranty (Severské země, Benelux, některé země západní Evropy), nejhůře dopadly Baltské státy a státy střední a východní Evropy 47 (Niessen, Huddleston, Citron, 2007). Příloha č. 5: Představení současných Partnerů Centra Organizace na pomoc uprchlíkům (OPU) začala v Brně působit v srpnu roku 2005 a soustřeďuje se zejména na pomoc azylantům a cizincům s trvalým či dlouhodobým pobytem, kteří žijí v Jihomoravském kraji. OPU Brno sídlí na ulici Leitnerova 9 v Brně. Cílem organizace je pomáhat cizincům, a to především uprchlíkům. Její aktivity však míří k široké skupině cizinců, mezi nimiž jsou i cizinci z třetích zemí. Klientům nabízí bezplatné právní poradenství (např.konzultace ohledně pobytu na území ČR víza, dlouhodobý a trvalý pobyt, sepisování podání, zastupování v otázkách týkajících se zákona o pobytu cizinců), sociální poradenství (v oblasti vzdělávání se jedná o pomoc při uznávání diplomů, asistence při hledání školy, vyhledávání vzdělávacích kurzů; v oblasti zaměstnanosti o pomoc při vyhledávání legálního zaměstnání, v oblasti zdravotní péče o poradenství týkající se zdravotního pojištění, poskytování zdravotní péče, v oblasti bydlení o informace o trhu s byty, vyhledávání bydlení, v oblasti rodinné situace o poradenství v důležitých životních situacích, dále pak informování o životě v České republice a zprostředkování komunikace na úřadech a institucích). OPU rovněž nabízí řadu dolňkových služeb, mezi nimiž nalezneme jazykové kurzy, rekvalifikační kurzy, ale i služby pro veřejnost přednáškovou činnost, studentské praxe a publikační činnost. Organizace realizuje či realizovala množství projektů zacílených do oblasti integrace. Jmenujme např. projekt Uplatněte se! (ve spolupráci s úřady práce), který je zacílen přímo na cizince z třetích zemí, kteří jsou v evidenci uchazečů). Těm byly nabízeny kurzy českého jazyka, možnost rekvalifikace, absolvování stáží u zaměstnavatelů, kurzy sebeprezentace a spolupráce na uplatnění se na trhu práce. Další z projektů Našinec cizinec 2007 poskytoval právní a sociální poradenství cizincům s dlouhodobým pobytem, a to v oblasti zaměstnání, podnikání, studia, sociálního zabezpečení, zdravotní péče a záležitostí spojených s životem a integrací do společnosti. V rámci projektu Aktivní podpora vzájemných vztahů mezi menšinovými skupinami a majoritní společností na území Jihomoravského kraje OPU uskutečňovala mimo jiné přednáškovou činnost pro veřejnost (2008), projekt Podpora sociálních služeb měl regionální charakter a byl určen imigrantům (2008). V letech OPU realizovala projekt Podpora integrace azylantů a cizinců s trvalým pobytem se zaměřením na trh práce v Jihomoravském kraji, v roce 2006 pak projekt Integrace cizinců v Jihomoravském kraji zaměřený na snížení sociální izolace cizinců. OPU se stala partnerem projektu Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců již v první fázi. V projektu momentálně zajišťuje aktivity výukové cykly s migrační a cizineckou problematikou zejména pro občanskou a odbornou veřejnost, sociálně-právní poradenství pro cizince, kurzy socio-kulturní orientace pro cizince se zaměřením na uplatnění na trhu práce a počítačové kurzy (v prvním roce byly ověřeny pilotně). 47 Česká republika v rámci MIPEX z 28 pozic obsadila 17/18. místo společně s Maďarskem. Nejlépe hodnocenou oblastí byla oblast zaměstnaneckých práv, příznivě hodnocená byla oblast politické participace. Nepříznivé výsledky se týkaly občanství, antidiskriminačního práva, integrace na pracovním trhu, přístupu k volebnímu právu a politiky rovnosti. SocioFactor s.r.o. Stránka 149

150 Sdružení občanů zabývajících se emigranty (SOZE) je nevládní nezisková organizace, jejímž posláním je poskytování pomoci uprchlíkům a dalším kategoriím cizinců přicházejících do České republiky. Tato pomoc spočívá v bezplatném právním, sociálním a psychologickém poradenství, v realizaci volnočasových a vzdělávacích programů a v komplexní sociálně-právní asistenci dlouhodobě usazeným cizincům a uznaným azylantům v namáhavém procesu integrace do majoritní společnosti. SOZE vzniklo s příchodem první vlny uprchlíků do Československa v roce 1990 a oficiálně bylo Ministerstvem vnitra ČR zaregistrováno v roce Má své sídlo v Brně, kde organizace provozuje azylový dům. Zaměřuje se na ohrožené skupiny klientů na uprchlíky a cizince, jakými jsou osamocené ženy s dětmi, nezletilé děti bez doprovodu, nemocní, handicapovaní či různě postižení lidé. Ve snaze odbourávat projevy nedůvěry, nesnášenlivosti a xenofobie a posilovat ve veřejnosti vědomí lidských práv a právního státu organizuje SOZE osvětové a informační přednášky, výstavy, semináře a národní kulturní večery. Významnou součástí odborné činnosti v oblasti cizineckého, azylového a migračního práva je účast na práci odborných komisí na národní i mezinárodní úrovni, aktivní participace na legislativním procesu a zpracování odborných studií, expertíz a doporučení. Organizace podporuje trvalá a přijatelná řešení situací jednotlivců, rodin i uprchlických komunit buď jejich plnohodnotnou integrací do české společnosti, nebo dobrovolnou repatriací do zemí původu. SOZE poskytuje právní poradenství, sociální poradenství, psychologické poradenství, volnočasové aktivity, kurzy českého jazyka pro cizince a další výukové programy. V rámci sociálního poradenství se zaměřuje na překonávání každodenních těžkostí spjatých s nutností řešit kvalitativně novou situaci cizince, která nastává jeho příchodem na území českého státu, napomáhá rychlejší orientaci v neznámém prostředí a jeho integraci do české společnosti, snaží se pružně reagovat na individuální sociální zakázky uživatelů svých služeb. Zaměřuje se na oblast praktické asistence při orientaci v místním prostředí, komunikaci s příslušnými úřady, školami, zdravotnickými zařízeními, na oblast zdravotní péče a zaměstnanosti. Za dobu své existence SOZE realizovalo množství projektů, které byly zaměřeny na integraci cizinců, primárně na azylanty a žadatele o mezinárodní ochranu, mezi klienty tohoto sdružení však nechybí ani cizinci z třetích zemí. V rámci spolupráce na projektu Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců SOZE v roce 2009 zajišťovalo kurzy češtiny a sociokulturní orientace. Celkem proběhlo 12 kurzů na úrovni A1, 6 na úrovni A2, 6 kurzů na úrovni B1 (každý v rozsahu 72 hodin, celkem 1728 hodin) a 12 kurzů sociokulturní orientace (v rozsahu 30 hodin, celkem 360 hodin). V rámci Jihomoravského centra byla výuka poskytnuta celkem 447 osobám (z toho 294 klientů navštěvovalo kurzy češtiny). Kurzy byly vedeny dle moderní metodiky a využívaly speciálně vyvinuté učební materiály reflektující evropské jazykové standardy. Výuka probíhala na úrovní A1, A2 a B1 dle popisu referenčních úrovní Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Klientům SOZE je umožněno podstoupit výstupní testování (testovací baterie vznikla v rámci projektu Work in Czech v roce 2006). V roce 2009 absolvovalo zkoušku celkem 70 osob. V září a říjnu roku 2009 realizovalo SOZE školení pro lektory češtiny jako cizího jazyka. V současnosti zajišťuje v rámci projektu kurzy českého jatyka, terénní sociální služby a kurzy socioklulturní orientace. Diecézní Charita Brno, Centrum pro lidi sociálně znevýhodněné CELSUZ je dalším významným aktérem, který se podílí na integraci cizinců. Oddělení poradenství a multikulturních aktivit sídlí na tř. Kpt. Jaroše v Brně. Poradna pro cizince Diecézní charity Brno poskytuje odborné sociální a základní právní poradenství cizincům a uprchlíkům. SocioFactor s.r.o. Stránka 150

151 Cílem poskytovaných služeb je přispět ke zrychlení a zefektivnění integrace cílové skupiny do majoritní společnosti. Kromě výše jmenovaného poradna dále nabízí zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, informace o právech a povinnostech, právních předpisech ČR a EU, informace o cizineckém zákoně a o azylovém řízení, pomoc při zajištění ubytování, poradenství v oblasti pracovně-právní problematiky, pomoc při zprostředkování zaměstnání a při vstupu na trh práce, informace o problematice sociálního zabezpečení, rodiny a zdravotního pojištění, pomoc s vyplňováním formulářů, asistenci při jednání na úřadech a institucích a sociální a materiální pomoc. Cílovou skupinou těchto aktivit jsou cizinci a migranti, kteří se ocitli v tíživé sociální situaci, žadatelé o udělení mezinárodní ochrany a azylanti. Vedle poradny pro cizince se organizace věnuje provozování multikulturních aktivit komponovaných multikulturních večerů (Tancem proti předsudkům, Arménský večer, Čínský večer, Ukrajinský večer apod.), výukových programů určených základním školám. Jak brněnské, tak školy z blízkého okolí si dle vlastních potřeb vybírají z nabízených témat např. Předsudky, Náboženství světa, Poznej Afriku, Posílení vztahů a spolupráce apod. Lekce využívají interaktivní pedagogické metody a snaží se u dětí vyvolat prožitek výše zmíněných hodnot. Dalšími aktivitami jsou multikulturní vaření (večery Boršč, Arménský medovník, Pachlava apod.) a přednášky (Sociální tematika ve filmu). Organizace se podílí významnou měrou na pořádání akcí multikulturního charakteru, např. Den cizinců v Blansku. V rámci projektu zajišťuje sociální a základní právní poradenství a informační servis týkající se pobytového režimu, možnosti využití ubytovacích kapacit, integrace cizinců do společnosti. Součástí práce tohoto centra je i sociálně-psychologická intervence, zprostředkování kontaktu a osobní asistence při jednáních se zaměstnavateli, úřady apod. Sociálně-právní poradenství je poskytováno na čtyřech místech Jihomoravského kraje: kromě brněnské charity jsou klientům k dispizici ještě oblastní charity v Blansku, Břeclavi a Hodoníně. Poradna pro cizince v projektu poskytuje sociální a základní právní poradenství a kurzy sociokulturní orientace se zaměřením na trh práce. Základní škola a Mateřská škola, Brno, Staňkova 14 je vzdělávací institucí, která se nachází v městské části Královo Pole. Tato škola se přihlásila do projektu jako partner v roce Profiluje se jako škola, která je otevřená dětem cizinců, a to nejen ze zemí EU, ale také z třetích zemí. V roce 2005 škola realizovala projekt zaměřený na cizince ze zemí EU, zájem začali projevovat také cizinci z třetích zemí. Nabízí výuku českého jazyka pro děti cizinců a vzdělávání cizinců z třetích zemí. V současné době školu navštěvují téměř čtyři desítky žáků-cizinců z třetích zemí a desítka dětí ze zemí Evropské unie. Děti pochází nejčastěji z Ukrajiny, Mongolska a Vietnamu. Vzdělávání probíhá podle školního vzdělávacího programu Škola bez hranic, který vychází z myšlenek daltonské výuky, jež je vhodná pro všechny děti bez ohledu na národnost. Jedním z hlavních cílů školy je usnadnit žákům-cizincům začlenění do prostředí běžné školy i celé společnosti, své místo zde má také multikulturní výchova. Výuka cizinců z třetích zemí spočívá v zařazení předmětu Výuka českého jazyka pro cizince, vyšší hodinové dotaci českého jazyka (3 hodiny týdně navíc) a v posilování vzájemné komunikace, respektu a úcty. Škola zařazuje do výuky mj. také ukrajinštinu (3 hodiny týdně) a pořádá rozličné multikulturní akce. SocioFactor s.r.o. Stránka 151

152 Příloha č. 6: Vypořádání připomínkového řízení Program prošel připomínkovým řízením veřejnosti aktérů integrace, kteří přichází s cizinci blíže do styku a mají v dané oblasti teoretické i praktické zkušenosti. V tomto řízení bylo ovou korespondencí osloveno 56 zástupců spolupracujících s Platformou. Program byl komentován 17 organizacemi. K analytické části Programu se sešlo celkem 73 připomínek formulovaných dvanácti organizacemi. Jejich seznam následuje níže. Pět organizací k Programu nemělo připomínky. Ve druhém kole připomínkování k návrhové části se sešlo 21 připomínek od 4 organizací, další připomínky byly vypořádány přímo v textu, což se týká obou částí, které do textu vložil JMK odbor regionálního rozvoje a další subjekty. SocioFactor s.r.o. Stránka 152

153 Č. Instituce Kapitola/strana Připomínka Vypořádání 1. Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu str. 20 SoMoPro, předposlední odstavec: doporučuji přestylizovat druhou větu; namísto budou financovat pomohou financovat (granty totiž dofinancovávají rozdíl mezi ohodnocením v ČR a v zahraničí); Před poslední větu navrhuji doplnit: Tento program iniciovalo a administruje Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu Zapracováno. 2. Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu 3. Úřad práce ve Vyškově 4. Úřad práce ve Vyškově str. 25, 26 tabulka str. 38 v rámci regionální inovační strategie JMK 3. EURAXESS, poslední odstavec, druhá věta: Doporučuji EURAXESS změnit na EURAXESS Centrum Brno ; personalizovanou na individuální. Prosím doplnit předposlední větu: EURAXESS Centrum Brno funguje ve vzájemné synergii s administrací programu SoMoPro. Důležité informace využitelné pro další integrační aktivity by mohl přinést detailní rozbor cizinců z pohledu formy zaměstnaneckého poměru. Například v okrese Vyškov mělo k pouze 13 cizinců platné povolení k výkonu práce. Zbylou část (do počtu 621 viz tab. na str. 38) tvoří jiné formy zaměstnaneckých poměrů (např. OSVČ). str. 55 Nelze souhlasit s textem na straně 55. Statistické mapování počtu cizinců ze třetích zemí je značně limitované. Údaje jednotlivých institucí se mnohdy liší, potřebné údaje pro tuto skupinu cizinců často nejsou k dispozici nebo v sobě obsahují odhady expertů. Minimálně instituce jako úřady práce, živnostenské odbory městských úřadů, OSSZ či jednotlivé obecní úřady vedou různé statistické přehledy, včetně skupiny cizinců. Zapracováno. Nezapracováno. Dostupné statistické informace prezentuje kapitola VII.2.3. Trh práce a ekonomická integrace. Jiné informace nejsou k dispozici. Zapracováno. 5. Úřad práce ve Vyškově str. 56 Na straně 56 je v komentáři ke grafu uvedeno, že graf je založen na expertním odhadu. Přesné podkladové materiály k tomuto grafu jsou na jednotlivých úřadech práce. Nezapracováno. Zpracovatel měl přístup k expertním odhadům. V rámci Návrhové části navrhujeme pravidelný monitoring této oblasti, který má provádět Centrum ve

154 Č. Instituce Kapitola/strana Připomínka Vypořádání spolupráci. s úřady práce na základě konkrétní metodiky sběru a zpracování dat. 6. Úřad práce ve Vyškově 7. Úřad práce ve Vyškově 8. Úřad práce ve Vyškově Dokument detailně popisuje vývoj v udělování trvalých pobytů cizinců ze třetích zemí v jednotlivých okresech. Obecné statistiky neobsahují část o struktuře zaměstnavatelů, kde jsou tito cizinci zaměstnáni. Oborová skladba zaměstnavatelů je také velmi důležitá z pohledu integračních mechanismů. Zisk stabilního zaměstnání (odpovídající schopnostem a kvalifikaci cizince) je nejdůležitějším faktorem pro navazující integrační programy. Pokud je cizinec dostatečně saturován (nejen finanční hledisko, ale i hledisko seberealizace), je ochoten přistoupit na nadstavbové části integračních aktivit (účast na jazykových kurzech pro cizince, sociokulturní vzdělávání a podobně). Je vhodné tento integrační plán (program) rozpracovat na úrovni jednotlivých okresů (minimálně tam, kde je vyšší počet cizinců ze třetích zemí), jako preventivní opatření možného sociálního vyloučení těchto osob ze společnosti. Z materiálu je zřejmé, že v posledních letech dochází k nárůstu přílivu cizinců, a to zejména ze třetích zemí. Jednotlivé obce, jelikož udělují těmto osobám trvalé pobyty disponují informacemi, kolik cizinců v jejich obcích žije. I proto mohou více působit jako integrační činitelé. Zároveň v rámci sociálně preventivních opatření mohou komunikovat s důležitými místními institucemi a zařízeními (úřady práce, školy, zdravotní pojišťovny, občanská sdružení podporující integraci cizinců apod.). Zapojení samosprávy do integrace cizinců má význam i z důvodu adresného cílení integračních politik v rámci jednotlivých regionů. Na integraci se mohou podílet různá seskupení (občanská sdružení, místní akční skupiny a podobně) a mohou tak čerpat lokální finanční zdroje například ve formě různých grantových projektů. Nezapracováno. Dokument obsahuje odkazy na nejčastější obory, v nichž jsou cizinci zaměstnáni. Jedná se o několik definovaných oborů, např. stavebnictví. Domníváme se, že je to pro účel dokumentu dostačující. Zapracováno (str. 55). Zapracováno. V návrhové části Programu je řada návrhů zaměřených na tuto oblast. Spolupráce aktérů integrace se stala prioritou Programu. Některá opatření jsou přímo orientovaná na oblast samosprávy (zejména na obce). Navrhli jsme také vytvoření Komunitních integračních plánů pro lokality, kde se vyskytuje více cizinců tří hlavních cizineckých skupin. SocioFactor s.r.o. Stránka 154

155 Č. Instituce Kapitola/strana Připomínka Vypořádání 10. Úřad práce ve Vyškově 11. Úřad práce ve Vyškově 12. Úřad práce ve Vyškově 13. Úřad práce ve Vyškově 14. Úřad práce ve Vyškově 15. Úřad práce Brnoměsto str. 66 Neznalost jazyka je významným prvkem znevýhodnění na trhu práce a reálnou překážkou možné integrace. Vedle zaměstnání by druhým faktorem integrační politiky měla být systematická dlouhodobá jazyková příprava. Situace na trhu práce je v materiálu popsána v akademické rovině. Obecné či teoretické závěry nepopisují detailní situaci v jednotlivých odvětvích či reálnou potřebnost cizinců při výkonu činností jednotlivých profesí. Materiál nedostatečně popisuje hlavní důvody, proč jsou cizinci upřednostňování některými zaměstnavatelskými subjekty před občany ČR. V materiálu je uveden pravdivý argument, že výraznou roli při regulaci přílivu cizinců sehrávají jednotlivé agentury práce. Ty výrazným způsobem ovlivňují strukturu zaměstnanosti cizinců, neboť mj. vyjednávají o mzdách jednotlivých pracovníků a regulují tak jejich příchod na území ČR. V části VII.2.3. Trh práce a ekonomická integrace je uvedeno několik důležitých souvislostí, reálně popisující situaci cizinců na trhu práce. Důležité poznatky přináší SWOT analýza, především potom závěry W.2, W.7, W.12, T.6 a T odrážka - zvýšená podpora cizinců jako kategorie obtížně umístitelných uchazečů o zaměstnání na úřadech práce se může týkat pouze cizinců s uděleným trvalým pobytem, ti jediní mohou být evidováni na ÚP jako uchazeči. 16. OPU str. 49 Samotné OPU nikdy neposkytovalo žádné kurzy ČJ, v rámci některých projektů pouze výuky zprostředkuje, tzn., hradí v plné nebo částečné výši kurzovné v nějaké jazykové škole pro účastníky projektů. 17. OPU str. 50 Výraz zakoupit zkoušku zakládá podezření, že instituce, kde tu zkoušku lze složit ji prodávají, pokud tento závěr vzešel z jednání příslušné pracovní skupiny, tak mám za to, že řeč byla spíše o Zapracováno. V rámci Návrhové části je jednou z aktivit podpora jazykových kurzů pro cizince. Nezapracováno. Materiál byl sestaven z dostupných výzkumů, statistik a dokumentů. Podkladem nebyl intenzivní vlastní výzkum, v návrhové části dporučujeme věnovat se oblasti práce se zaměstnavateli. Komentář neobsahuje připomínky. Komentář neobsahuje připomínky. Komentář neobsahuje připomínky. Zapracováno. Zapracováno. Nezapracováno. Informace vzešla z individuálních rozhovorů s cizinci. SocioFactor s.r.o. Stránka 155

156 Č. Instituce Kapitola/strana Připomínka Vypořádání podvodném jednání některých cizinců (např. že někdo s lepší znalosti jazyka skládá zkoušku za někoho jiného), bez jakéhokoliv pochybení ze strany jazykové školy. 18. OPU kapitola vzdělávání Poznámka na zvážení zpracovatele nevím, zda by nebylo vhodné uvést, jakých zdrojů a prostředků využívají aktéři pro zajištění svých potřeb v současné době, např. výuky jazyka a jaké jsou možné zdroje, na které by bylo možné se zamířit do budoucna 19. OPU kapitola pobyt/bydlení Poznámka na zvážení zpracovatele při udávání údajů o růstu trvalých pobytu se zmínit o projektu MPSV o zaměstnávání vysoce kvalifikovaných pracovníků, účast v něm umožňuje získat TP v zkrácené lhůtě a podle dostupných informací OPU tato možnost je hojně využívána zaměstnanci velkých mezinárodních zaměstnavatelů v JMK, např. IBM, INFOSYS, apod. Postrádám zmínku o aktuálně realizovaných projektech v kraji na podporu zaměstnanosti cílové skupiny, stejně tak i zmínku o klíčových aktérech - úřady práce, NNO, velcí zaměstnavatelé. Je pochopitelné, že aktuální problémy se tkají hlavně tzv. montoven, avšak v kraji jsou i velcí solidní zaměstnavatele, kteří nepropouštějí, plní své povinnosti a dokonce mají i nějaké opatření pro rovné příležitosti, např. příspěvek na hlídání děti svých zaměstnankyň. Ač jsou některé problémy v oblasti zaměstnávání popsány (např. agenturní vzdělávání) chybí zmínka o příčinách (např. chybějící a nevyhovující legislativa) a návrhy možných opatření, nevím ovšem zda to má být cílem Programu Zapracováno. Možné budoucí a využitelné zdroje jsou uvedeny v návrhové části u jednotlivých aktivit. Vypořádáno, první informaci jsme doplnili do přílohy č. 2: Podmínky pobytu cizinců z třetích zemí na území ČR. Nechtěli jsme již přidávat další informace o pobytech přímo do textu a věnovat se okolnostem příchodu cizinců. Druhá připomínka v průběhu zpracování textu jsme se jí zaobírali, informace o této oblasti jsou velmi různorodé, často rozporné a tato oblast by si vyžadovala samostané zpracování a výzkum. Další analýzu jsme se rozhodli ale nedoporučovat a navrhli jsme v návrhové části přímo opatření pod názvem Integrace na trhu práce. To má za cíl zapojit a motivovat zaměstnavatele do integračních procesů a podpořit uplatnění cizinců na trhu práce. V rámci procesu síťování předpokládáme, že se objeví příklady dobré praxe z prostředí konkrétních firem, úřadů práce, NNO, s nimiž SocioFactor s.r.o. Stránka 156

157 Č. Instituce Kapitola/strana Připomínka Vypořádání bude možno dále pracovat. 20. OPU kapitola Poznámka na zvážení zpracovatele-chybí zmínka o zdravotním Zapracováno. Zdravotnictví pojištění a o problémech s tím spojených, např. pro děti a manžely cizinců pobývajících zde z důvodu společného soužití s cizincemzaměstnancem, dále nedostatečný rozsah garant. péče v rámci komerčního pojištění 21. OPU Několik dalších připomínek máme ohledně ne zcela jasných Text projde korekturami. formulací některých vět, tyto nedostatky však jistě budou odstraněny při jazykové a obsahové korektuře 22. Úřad práce str. 33 Grafické vyjádření je nepřehledné, má špatnou vypovídací Nezapracováno. v Blansku 23. Úřad práce v Blansku str. 35 schopnost Domníváme se, že u grafu Dlouhodobé pobyty květen 08 květen 10 jsou špatné údaje. Nezdá se nám, že ve městě Brně je méně cizinců s dlouhodobým pobytem než v ostatních regionech JmK. Blansko by odpovídalo 24. Úřad práce v Blansku str. 38 Grafické vyjádření je nepřehledné, má špatnou vypovídací schopnost 25. Úřad práce str. 64 Hospodářská krize v perspektivě cizinců několikrát se v této v Blansku kapitole opakují stejná témata propouštění, návrat domů 26. Lingea s.r.o. str. 52 Podpora cizinců ve vzdělávání, 3. odrážka: doporučuji rozšířit - Informace ve veřejném prostoru nejsou vstřícné vůči cizincům, téměř neexistují informace ve světových jazycích ani v rodných jazycích cizinců. To se týká také webových stránek, které by měly poskytovat veškeré informace také v několika jazykových mutacích (anglicky, německy, rusky, ukrajinsky, vietnamsky). 27. Lingea s.r.o. str. 85 SWOT slabé stránky: doporučuji přidat novou odrážku Cizinci mají ztížený přístup k informacím z veřejného sektoru. Existuje málo informací ve světových jazycích nebo v jejich rodných jazycích, což se týká také webových stránek úřadů. 28. Krajský úřad kap. VII.2.2./str odst. - doporučuji uvést úplnou citaci zákona č. 561/2004 Sb.,o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném Zapracováno (problém v typu grafu). Nezapracováno. Nezapracováno. Kapitola zachycuje autentické výpovědi cizinců. Zapracováno. Zapracováno. Zapracováno. SocioFactor s.r.o. Stránka 157

158 Č. Instituce Kapitola/strana Připomínka Vypořádání vzdělávání (školský zákon), dále stačí odkaz na školský zákon 29. Krajský úřad str. 45 v posledním odst. doporučuji doplnit: v rámci rozvojových Zapracováno. programů MŠMT pro rok 2010 je realizován poprvé program Zajištění podmínek bezplatné přípravy k začlenění žáků dětí cizinců z třetích zemí do základního vzdělávání, zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám těchto žáků, do kterého se zapojily z JMK 4 ZŠ 30. Krajský úřad str.53 poslední odst. uprostřed doporučuji vynechat větu :Problémem jsou přípravné třídy, tato možnost je vyhrazena ve školském zákoně pouze pro azylanty. Nezapracováno.Víme, že je takto vyhrazena, chceme poukázat na tento nedostatek. 31. Krajský úřad str odst. V rámci kraje jsou vytipovány školy se zastoupením dětí cizinců a ty jsou vzájemně propojovány a mají metodickou podporu Zapracováno. 32. Základní škola a Mateřská škola, Brno, Staňkova 14 str. 45 odboru školství KrÚ JMK Prosím opravit název školy: Základní škola a Mateřská škola, Brno, Staňkova 14. Zapracováno. 33. Základní škola a Mateřská škola, Brno, Staňkova 14 str. 45 Prosím vložit v předposledním odstavci za spojení slov..multikulturní výchova. Výuka cizinců ze třetích zemí spočívá v zařazení nepovinného předmětu Český jazyk pro cizince, zvýšeného počtu hodin výuky českého jazyka (3 hodiny týdně), začleňování žáků-cizinců do běžných tříd ve všech ročnících a ve vzájemné komunikaci, respektu a úctě. Škola zařazuje do výuky nepovinný předmět ukrajinštinu (3 hodiny týdně) a rovněž realizuje vzájemné poznávání různých kultur pravidelná setkávání s rodiči žáků, např. multikulturní večery v prostorách Jihomoravského centra na podporu integrace cizinců, projektové dny,,kultura bez hranic ve škole, Akademie, nebo vystoupení žáků o Vánocích či ke Dni matek. Zapracováno. 34. Diecézní charita VII.2.2./ str. 53 tato možnost je ve školském zákoně vyhrazena pouze pro Zapracováno. SocioFactor s.r.o. Stránka 158

159 Č. Instituce Kapitola/strana Připomínka Vypořádání Brno azylanty. Praxe nicméně umožňuje zařazení do přípravných tříd i pro děti cizinců s jiným pobytovým statutem. 35. Diecézní charita Brno VII.2.3./str odstavec nahoře: V rámci poradenské praxe se ovšem setkáváme rovněž s případy, kdy cizinci neplatí sociální a zdravotní pojištění, ale naopak se snaží si zajistit finanční zisk ať již pro sebe nebo Nezapracováno. Text již tuto skutečnost popisuje. 36. Diecézní charita Brno 37. Diecézní charita Brno 38. Diecézní charita Brno VII.2.4./str. 68 rodinné příslušníky. Mimo město Brno proaktivně působí pouze jedna z organizací, a to ve třech místech. Z textu není zcela jasné, o jakou organizaci se jedná. Pokud je to Diecézní charita Brno, pak bylo by asi vhodné napsat jmenovitě. VII.2.5./str. 73 Mimo město Brno působí pouze pobočky Diecézní charity Brno (v Hodoníně, Břeclavi a Blansku) a SOZE. VII.2.2./str. 45 V oblasti vzdělávání cizinců z pohledu NNO chybí v současné době podporovaný model spolupráce škol jakožto státních zařízení a právě neziskového sektoru, a to v podobě efektivního a funkčního projektu zaměřeného na doučování žáků (cizinců). Doučování by totiž mělo být dle našeho názoru automaticky nabízeno ze strany školského zařízení rodičům dítěte. Jak je již uvedeno ve studii, jen málokterý žák - cizinec zvládne z důvodu jazykové bariéry samostatně a bez potíží proces integrace v oblasti českého školního systému. Stejně tak rodiče mnohdy nemají dostatečné informace o činnosti NNO a tak nemohou jejich nabídky doučování žáků využít. Případně jim v tomto brání geografická poloha školského zařízení, kdy v blízkosti nesídlí žádná nezisková organizace. Sami rodiče přitom velmi často nejsou schopni poskytnout v přípravě na školní výuku svému potomku odpovídající podporu, a to buď z důvodu jazykové bariéry anebo nedostatečných znalostí. Z našeho pohledu se tu ovšem otevírá velký prostor pro podporu projektů založených například na dobrovolnické bázi. Předchozí zkušenost totiž ukazuje, že doučování dítěte cizince a jeho příprava na školní výuku je ze Zapracováno. Zapracováno. Zapracováno. SocioFactor s.r.o. Stránka 159

160 Č. Instituce Kapitola/strana Připomínka Vypořádání strany dobrovolníků velmi vítanou a atraktivní činností. 39. Diecézní charita Brno VII.2.2./str. 53 Proces nostrifikace vzdělání je zajisté velmi důležitým bodem pro úspěšnou integraci cizince ve společnosti. Pravidla pro uznávání vzdělání ovšem v některých oblastech staví cizinci do cesty takové bariéry, které není často schopen odstranit. Například požadavek apostilní doložky je z našeho pohledu v některých případech velmi limitující. Zejména pokud se jedná o zemi, kde panují nepokoje či je zde velká míra korupce, bývá často tato apostilní doložka falsem, které se dá získat na černém trhu a neplní tedy svou funkci (příkladem takovéto země může být Somálsko). V jiném případě se dotyčnému cizinci nemusí vůbec zdařit apostilní doložku získat z důvodu buď vysoké korupce nebo nefungující infrastruktury Zapracováno. 40. Diecézní charita Brno 41. Diecézní charita Brno VII.2.2./str. 53 VII.2.4./str. 68 v zemi. K absenci výukových materiálů bychom chtěli dodat pouze tu skutečnost, že výukové materiály sice existují, ale ve velmi malém množství a často v nevyhovující podobě. Toto pociťují dle ohlasů ze strany majority především učitelé na základních školách či dobrovolníci věnující se především práci s dětmi a jejich doučování. V mnoha případech jsou výukové materiály pro děti cizinců postaveny na kresbách, malbách či písních, což opět velmi limituje používání tohoto materiálu v některých případech z důvodu náboženského vyznání (například ortodoxní muslimové). Pokud jde o proces sociálně zdravotní integrace, na základě zkušeností monitorujeme přetrvávající problém s jazykovou bariérou ve zdravotnických zařízeních, který se mnohdy projevuje velmi zhoršenou dostupností zdravotní péče, případně jejím jednorázovým poskytnutím v akutních případech a neochotou ze strany zdravotnického personálu přijmout osoby z řad cizinců trvale jako pacienty pro dlouhodobou péči (právě z důvodu obavy z jazykové bariéry). Tento problém se dle našeho názoru netýká pouze poskytování stomatologické péče. Zapracováno. Zapracováno. SocioFactor s.r.o. Stránka 160

161 Č. Instituce Kapitola/strana Připomínka Vypořádání Opět se zde vytváří velký prostor pro podporu sociálně zdravotních projektů se zaměřením na usnadnění komunikace mezi zdravotnickými zařízeními a cílovou skupinou. Stejně tak existuje i ze strany cílové skupiny cizinců mnohdy velmi malé povědomí o zodpovědném přístupu ke svému zdravotnímu stavu (například nenavštěvování lékařů za účelem preventivních prohlídek apod.). Cizinci tak mnohdy lékaře vyhledávají opravdu pouze v akutních zdravotních případech, což je rovněž ovlivněno obavou z jazykové bariéry a neznalosti systému zdravotní péče v ČR. 42. Diecézní charita Brno VII.3./str. 83 Činnost poraden v detašovaných lokalitách Jihomoravského kraje (Blansko, Hodonín, Břeclav) považujeme za důležitou nejen z důvodu monitoringu místní situace, ale především s ohledem k potřebám cílové skupiny, které je poskytováno sociálně-právní poradenství. Momentální nastavení projektu neumožňuje realizaci terénní sociální práce v uvedených lokalitách. Vzhledem k výši úvazku terénního sociálního pracovníka SOZE (0,5) a omezeným finančním prostředkům na cestovné (do 500,- Kč/měsíc) není prakticky možné pokrýt terénní sociální práci na celém území JmK, nehledě na to, že prioritním úkolem tohoto pracovníka je zajišťovat zejména propagaci aktivit projektu. Jako efektivní s výhledem k budoucímu pokračování sociálního poradenství v detašovaných lokalitách a s ohledem na potřeby cílové skupiny se nám jeví opatření, které by v odůvodněných případech umožnilo poskytnutí jednorázové terénní služby. Máme na mysli kontaktování uživatelů v jejich přirozeném prostředí, doprovod uživatele v jednotlivých případech na konkrétní úřad či instituci a zajištění odborné asistence přímo na místě. 43. SOZE str. 82 Odstavec začínající Jazykové kurzy probíhají po dobu 72 hodin navrhuji formulovat odlišně, a sice: Jazykové kurzy probíhají po dobu 72 hodin, s frekvencí 2 3 hodiny týdně, celkem tedy přibližně tři měsíce. Tato doba je podle SocioFactor s.r.o. Stránka 161 Zapracováno. Zapracováno.

162 Č. Instituce Kapitola/strana Připomínka Vypořádání vyučujících lektorů adekvátní nejen s ohledem na cíle kurzu (přechod na vyšší komunikační úroveň), ale také s ohledem na skutečnost, že účast cizinců v bezplatných kurzech s postupujícím čase klesá. Zvládání jazyka je rozdílné ve skupině cizinců mluvících slovanskými jazyky a skupině ostatních. U neslovanských cizinců se během tří měsíců dá zvládnout zvýšení jazykových kompetencí o jednu úroveň dle SERRJ (např. z nuly na A1, z A1 na A2; v případě přechodu na úroveň B1 nejsou tři měsíce pro neslovanské studenty dostačující, v případě slovanských mluvčích jich uspěje většina). Problémem je, že individuální docházka do kurzů neprobíhá ideálním způsobem dochází k absencím jednotlivců v důsledku nemocí, svátků, pracovního vytížení či práce na směnný provoz apod. To ovlivňuje rychlost as účinnost výuky celé skupiny (nutnost opakování látky apod.). V ojedinělých případech (léto) mohou být kurz pozastaveny, nemoc lektora či jiný důvod absence jsou, dovoluje-li to situace, řešeny suplováním. Cizinci mohou ve valné většině docházet na kurzy až později odpoledne nebo večer, většina z nich je zaměstnána. Poptávka je právě po zmíněných časech. U kurzů češtiny poptávka převyšuje nabídku, ani nebylo zapotřebí je zásadním způsobem propagovat. Časem se s běhy kurzů zájem zmenšoval čekatelé už nejsou v řádu stovek, ale spíš desítek. Otázkou je, jaká je skutečná potřeba existují cizinci, kteří zájem o jazykový kurz mají, ale třeba neví o existenci Centra. Současný zájem stačí organizace uspokojit. 44. Městský úřad Rosice 45. Kancelář primátora města Brna / Kancelář str. 24 obecná připomínka V kapitole Platforma klíčových aktérů bych doporučovala zmínit program našeho města Resocializace ohrožených dětí v jehož rámci zahajujeme v letošním roce práci s dětmi cizinců nabídkou volnočasových aktivit. Není jasné, které body ze strany 6 má analytická část obsahovat, pokud i bod c), pak se domnívám, že v dokumentu chybí reflexe zahraničních zkušeností chybí. Zapracováno (str. 19, poznámka pod čarou). Zapracováno. Cílem nebylo přenášet konkrétní zkušenosti a praxi ze zahraničí, ale zohlednit doporučení a SocioFactor s.r.o. Stránka 162

163 Č. Instituce Kapitola/strana Připomínka Vypořádání strategie města Magistrát města Brna návrhy Evropské unie. V Návrhové části Programu však doporučujeme pracovní výměny a stáže v zahraniční, které by tuto reflexi 46. KSM /MMB 1/6 Pokud chápu operacionalizaci jako obsah bodů f) a g), pak je nutné ty to dva body zakomponovat pod bod e), pokud bod e) znamená něco jiného (spíše identifikaci nebo definici), je nutné tento pojem zaměnit za vhodnější, nebo pojem operacionalizace pro uživatele programu obsahově vysvětlit. 47. KSM /MMB I.1 / 7 Program pro JMK vytvořila společnost SocioFactor s.r.o. na základě těchto metod: Desk research Sekundární analýza a syntéza dokumentů Individuální rozhovory a focus group se systémovými aktéry Individuální rozhovory a focus group s cizinci ze třetích zemí. - chybí konkrétnější popis zvolených metod, seznamy institucí a účastníků, kteří na jednotlivých aktivitách participovali, a shrnutí nejdůležitějších výstupů vzešlých z jednotlivých metod. zajišťovaly. Zapracováno. Zapracováno. Popis metod jsme doplnili do příloh. 48. KSM /MMB VI.2/18 Tato centra jsou zčásti (75%) financována z prostředků Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí (EIF) doplnit, že další část (25%) kofinancuje SUS, JMK Od září 2009 zahájila činnost Integrační Centra (pozn. prosím sjednotit pojem, ať je jasné, že se jedná o tatáž Centra!!) - doplnit formulace 49. KSM /MMB VI.2/18 efektivity integračních opatření i vynaložených finančních prostředků; jasných a uchopitelných výsledků všech integračních aktivit; Zapracováno. Zapracováno. SocioFactor s.r.o. Stránka 163

164 Č. Instituce Kapitola/strana Připomínka Vypořádání nových nástrojů - přímá spolupráce s obcemi, podpora nově vzniklých Integračních center; podpory rozvoje občanské společnosti zejména pak v regionech v souvislosti s vytvářením regionálních Integračních center. - upravit odrážky do 1. pádu 50. KSM /MMB VI.2/19 Zkušenosti ze zahraničí naopak napovídají, že nutnost koncipovat Zapracováno. integrační politiky v lokalitách vyvolaly konkrétní problémové situace, s nimiž se časem municipality potýkaly. - přeformulovat 51. KSM /MMB VI.3 / 21 Schéma chybí část textu v rámečku Zapracováno. 52. KSM /MMB VII.2.2 / 45 Chybí zmínka o International School of Brno i když je tato škola Zapracováno. placená a specializuje se na děti cizinců podnikatelů, expertů, jsou zde patrně i děti ze 3. zemí (nebo nejsou?), pro úplnost proto doporučujeme zmapovat situaci na této škole a doplnit (stejně jako je popsána aktivita JCMM). Malá zmínka o této škole je na další straně (v závorce), kde již ale neodpovídá název této školy realitě. 53. KSM /MMB VII.2.2 / 48 Co je zkratka JMCC nejedná se o JCMM? Zapracováno. 54. KSM /MMB VII.2.2 / 50 a 52 Dublují se informace o nutnosti informovanosti - balíčku po příjezdu Zapracováno. do země 55. KSM /MMB VII.2.4 / 70 Krajské dokumenty tematizují oblast zdravotní a sociální péče pro Zapracováno. cizince pouze Komunitní plán města Brna. - přeformulovat 56. KSM /MMB VII.2.5 / 73 Název brněnské léto změnit na Brněnské kulturní léto Zapracováno. 57. KSM /MMB VII.2.6 / 77 Zkratka CVVM není v seznamu zkratek Zapracováno. SocioFactor s.r.o. Stránka 164

165 Č. Instituce Kapitola/strana Připomínka Vypořádání 58. KSM /MMB VII.3 / 81 Dále by měla být posílena publicita Centra, zaveden monitoring Zapracováno. efektivity poskytovaných služeb a zamyslet se nad polohou Centra. - přeformulovat 59. KSM /MMB VII.3 Lépe strukturovat tuto kapitolu, udělat podnadpisy evaluace Zapracováno centra, evaluace platformy, jako je tomu u evaluace konkrétních aktivit. Zvážit, zda na závěr těchto podkapitol nenastínit scénáře možného vývoje (zejména u platformy i když návrhová část není předmětem tohoto připomínkování, je možné zvážit u formulací možných scénářů vývoje inspiraci metodikou komunitního plánování sociálních služeb ve městě Brně.) 60. KSM /MMB VII.3 / 82 absencemi díky práci - Zapracováno. Přeformulovat na - absencemi vzhledem k práci 61. KSM /MMB 84 / S Chybí: International School of Brno Zapracováno. 62. KSM /MMB / S a W Co je v S 10 a S 11 prezentováno jako silná stránka, je v W 13. Obdobně S 16 se poněkud vylučuje s W KSM /MMB 84 / S16 Cizinci získávají ke kraji úzký vztah. - Tento výrok je problematický, úzký vztah se navazuje k lokalitě, ve které jedinec žije, tj. k městské části či obci. Možnost identifikace s krajem je v případě cizinců diskutabilní. 64. KSM /MMB 85 / W3 Data a údaje o cizincích ze třetích zemí nejsou v rámci JMK systematicky zpracovány a nejsou dostupné. Zapracováno mírná změna, zdůrazněna nerovnoměrnost po okresech JMK. Reformulováno S 16. Zapracováno. Zapracováno. 65. KSM /MMB 86 / W16 Cizinci vnímají jako problém umístění svých dětí do mateřských a základních škol, vůbec existence obav z přijímání cizinců. Zapracováno. - formulace SocioFactor s.r.o. Stránka 165

166 Č. Instituce Kapitola/strana Připomínka Vypořádání 66. KSM /MMB 86 / W18 Termín švarcsystém napsán foneticky, dříve v textu na s. 63 Zapracováno. Schwarzsystem 67. KSM /MMB 86 / O8 Proces komunitního plánování obecně vytváří prostor pro zapojení obcí do procesu integrace cizinců prostřednictvím procesu utváření komunitních plánů. Zapracováno. - formulace (tautologie) 68. KSM /MMB 86 / příležitosti Chybí příležitosti specifické pro JMK a jednotlivé obce v JMK (jsou zde dostatečně informačně vytěženy uskutečněné rozhovory a fokusy?), vyjmenované příležitosti mají jen obecný charakter. 69. KSM /MMB 87 / ohrožení Obdobně jako u předchozího komentáře - konkrétní ohrožení specifická pro obce v JMK neexistují? 70. KSM /MMB 91 slovník pojmů Odstavec vysvětlující a definující pracovní povolení obsahuje na závěr tuto větu: Naprostá většina cizinců ze třetích zemí (92,5 %) je v JMK zaměstnána na základě povolení k zaměstnání cizince (tzv. pracovního povolení). - tato formulace se závorkou na konci, když celý odstavec pojednává o pracovním povolení, není vhodná 71. KSM /MMB / Jednotlivé dokumenty od sebe odsadit, aby byl seznam přehlednější Analyzované 72. Odbor sociální péče Magistrát města Brna 73. Odbor sociální péče dokumenty I, 1.1/str. 7 - Doporučujeme uvést podrobnější výčet aktérů, kteří se podíleli na tvorbě Programu.. - Doporučujeme blíže specifikovat pracovní skupiny, které formulovaly základní témata VII, 2.2/45 Doporučujeme doplnit údaje o International School of Brno, Čejkovická, Vinohrady, která se specializuje na děti cizinců Konkrétnější podoby dostaly krajská specifika v rámci jednotlivých aktivit. Konkrétní situace jsou zmiňovány v souvislosti s městem Brnem a s Blanskem, obecněji potom všemi okresními městy, což se odrazilo do formulování opatření a aktivit v návrhové části. Zapracováno. Zapracováno. Zapracováno. Pracovní skupiny a výčet aktérů jsou součástí příloh. Zapracováno. SocioFactor s.r.o. Stránka 166

167 Č. Instituce Kapitola/strana Připomínka Vypořádání Magistrát města Brna Návrhová část Č. Instituce Kapitola/strana Připomínka Vypořádání 74. Lingea, s.r.o. A.1.8 M. Ševečková str Lingea, s.r.o. M. Ševečková 76. Lingea, s.r.o. M. Ševečková A.2 str. 8 A.3.8 str. 10 Navrhuji přidat další bod Pravidelně zveřejňovat důležité informace na webových stránkách Jihomoravského kraje i Centra také v několika světových jazycích a v převažujících rodných jazycích cizinců (např. anglicky, německy, rusky, ukrajinsky, vietnamsky). Pokud to bude možné, navrhuji do textu odstavce doplnit zmínku o tom, že aktérem integrace může být i komerční subjekt. Navrhuji přidat k bodu text Dostatek příruček a informačních materiálů ve více jazycích a jejich zveřejňování na webových stránkách Centra. Zapracováno, počítali jsme s tím v aktivitě D. 3.5 Průběžná aktualizace a zveřejňování informací na webových stránkách vč. překladů do cizích jazyků. V textu jsme nechtěli vyzvedávat žádného klíčového aktéra integrace proto používáme tento širší pojem. Tomu odpovídá úvodní aktivita A.2.1 Definování účelu a způsobu zapojování klíčových aktérů integrace cizinců z třetích zemí, zpracování harmonogramu činností zapojování, definování kritických bodů a návrhů na jejich řešení, síťování aktérů. V rámci tohoto řízeného procesu se samozřejmě počítá se zapojením komerčních subjektů, popř. organizací s různou právní subjektivitou. Původně jsme měli navrhovanou formulaci součástí tohoto opatření, ale nutnost informování se ukázala být důležitou i v jiných oblastech, SocioFactor s.r.o. Stránka 167

168 Č. Instituce Kapitola/strana Připomínka Vypořádání proto jsme vytvořili samostané opatření D.3 Informovanost cizinců, které se zaměřuje na šíření relevantních informací a zkvalitnění celkové informovanosti cizinců. 77. Lingea, s.r.o. M. Ševečková 78. Lingea, s.r.o. M. Ševečková 79. Lingea, s.r.o. M. Ševečková 80. Kancelář primátora města Brna / Kancelář strategie města Magistrát města Brna D.3.3. str. 13 str. 35 str. 36 obecně Navrhuji menší úpravy textu Zkvalitnění celkové informovanosti cizinců s využitím sociálních sítí a klíčových aktérů integrace, zpřístupnění všech důležitých informací cizincům ve světových jazycích, podpora vytváření vícejazyčných tištěných informačních materiálů s ohledem na aktuální potřeby cizinců Indikátory plnění cílů priorit Další rozvoj centra, tabulka - k tomuto mám spíše dotaz než návrh: publicita-výstupy je z našeho pohledu dosti významný indikátor související s kontaktováním dalších skupin cizinců, stejně jako informace na webu. Proč není mezi ně zařazena, tj. není psána tučně? Děkuji. Podobný dotaz jako předchozí: příručky, materiály a případně i metodiky výuky jsou taktéž velmi důležité, navíc v případě vietnamštiny a ukrajinštiny u nás prakticky tyto příručky neexistují. Návrhová část nedostatečně vytěžila část analytickou. Zejména se v opatřeních a jejich rozčlenění do čtyř priorit se nedostatečně odrážejí v analytické části popsané dimenze integrace. Toto nepropojení, respektive nedostatečné vytěžení teoretických východisek snižuje přehlednost a vnitřní konzistenci celého dokumentu. Zapracováno. Zapracováno souhlasíme, navíc má publicita nadregionální dopady. Ponecháváme. K této připomínce doplňujeme vysvětlení. Tím, že jsme nekopírovali zcela členění analytické části, může vzniknout tento dojem. Při prvním zpracování jsme vytvořili systém opatření a aktivit, který dimenze kopíroval, a domnívali jsme se ve shodě s připomínkou, že je to tak dobře. Schéma ale ukázalo, že se některé aktivity dosti překrývají. K tomuto proběhla schůzka a SocioFactor s.r.o. Stránka 168

169 Č. Instituce Kapitola/strana Připomínka Vypořádání nakonec bylo schéma po vstupech aktérů integrace transformováno např. zvlášť bylo vytvořeno opatření týkající se integračních služeb a informovanosti, které byly v původním návrhu roztříštěné. Vzali jsme v úvahu připomínky těch, kteří budou aktivity realizovat v praxi, po diskusi se tyto změny zdály být praktičtější vůči naplňování Programu. 81. KSM /MMB obecně Návrhová část je nepřehledná, není zřejmé, že jsou pokryty všechny dimenze integrace. Návrhová část obsahuje příliš mnoho opatření, některé z nich se navíc obsahově překrývají (namátkou: A.3.4. se obsahově překrývá s B.2.1., B.2.2 a B.2.3). Budou nastávat situace, kdy určitá aktivita bude naplňovat více opatření. Dá se očekávat, že plnění programu se bude proto hůře sledovat. Všechny dimenze integrace jsou pokryty prostřednictvím opatření, případně dílčích aktivit. Sloučilijsme pouze oblast interakční a identifikační, a to na základě připomínek aktérů k analytické části z důvodu snadnější orientace. Opatření se nepřekrývají, uvedený příklad: aktivita A 3.4 se týká výhradně služeb Centra (zadání zpracování Programu požadovalo zvláštní profilaci služeb Centra). Aktivity B.2.1 až B.2.3 patří k těm, které Centrum z valné většiny ani nemůže vykonávat, např. sociální služby apod. Jedná se spíše o doménu jiných specializovaných organizací, jejichž činnost by Centrum nemělo suplovat či jim dokonce konkurovat (apelovali na to SocioFactor s.r.o. Stránka 169

170 Č. Instituce Kapitola/strana Připomínka Vypořádání aktéři). 82. KSM /MMB obecně Program obsahuje velkou řadu opatření, avšak velmi málo konkrétních aktivit. Je navrhováno vypracování řady dalších plánů a studií, ze kterých by konkrétní aktivity vzešly (např. B.1.2., C1.1. A.2.1). Není však toto do jisté míry rezignace na původní účel a cíle programu? 83. KSM /MMB obecně Ačkoliv je přirozeným centrem cizinců v JMK Brno (až na výjimky), jak ukázala analytická část, je tento fakt v návrhové části nereflektován zejména co se spolupracujících subjektů týká (vždy obecně jen obce nikoliv SMB a obce, tam, kde by to bylo vhodnější). 84. KSM /MMB 5/IX.1 Motto programu zbytečně zdůrazňuje již dříve zdůrazněný fakt, že se program a tudíž i kraj zaměřuje pouze na cizince z 3. zemí. Důsledkem je, že místo pozitivní konotace motta se objevuje otázka, zda tedy pro ostatní cizince kraj otevřený není? V důsledku tak motto nepůsobí inkluzivně! Jedná se o záměr, nikoliv rezignaci. Tímto způsobem jsou strategické materiály koncipovány, na obecný rámec navazují, a tak tomu bude i v tomto případě. Konkrétní specifikace bude obsahem ročních akčních plánů. V úvodu návrhové části je tato okolnost vysvětlena. Zapracováno. Pramení z vymezení Evropskou unií, legislativou a samotným projektem. Motto musí reflektovat jasně vymezenou cílovou skupinu, pro kterou je Program určen. 85. KSM /MMB 6-7/IX.1-IX.2 Dílčí cíle se nekryjí s prioritami a opatřeními. Jednotlivé priority mají mít dílčí cíle a ty se pak naplňují prostřednictvím opatření a aktivit. 86. KSM /MMB 8/IX.3 Pokud má popis opatření sloužit jako pomůcka pro pochopení smyslu opatření, je nutné upravit stylistiku. Opatření je popsáno zbytečně složitě. Čtenář je nucen číst formulace víckrát, aby pochopil jejich význam. Viz komentář č. 81. Text byl před korekturami. Současně reflektujeme pojmovou výbavu z diskurzu EU a cizinecké oblasti, která není běžná a může působit neobvykle. SocioFactor s.r.o. Stránka 170

171 Č. Instituce Kapitola/strana Připomínka Vypořádání 87. KSM /MMB str. 41 Zodpovědná osoba - formulace Zapracováno. 88. JMK/odbor vnějších vztahů 89. JMK/odbor vnějších vztahů 90. JMK/odbor vnějších vztahů str. 5 str. 9 str. 12 Celkový cíl - zavedení parametrů krajské integrační politiky ve spolupráci s klíčovými aktéry integrace tak, aby se cizinci ze třetích zemí měli šanci efektivně začlenit do běžného života - co když cizinci potřebu "efektivně se začlenit do běžného života" necítí? Jak postupovat u této skupiny? To myslím v návrhu programu celkem chybí. A aktivita: zřídit ve městech, kde to bude vyžadovat situace, pracovní pozice pro integraci - bude tuto pozici zřizovat JMK? Pokud ne, jak přimět obce, aby ji zřídily? s D náboženský dialog je součástí širšího kulturního dialogu, není zřejmé vyčlenění jako samostatné položky Připomínka míří k těm, kteří o integraci nestojí. Vycházeli jsme z principu sociální práce, který směřuje k osamostatnění, zmocnění a zodpovědnosti každého jedince. V prvé řadě se jedná o to, aby byly služby k dispozici těm, kteří o ně projevují zájem, což dokládá např. návštěvnost Centra či roční údaje o poskytnutých službách NNO. Zmíněný problém se vyskytuje ve značné míře u některých přistěhovaleckých populací v západní Evropě. V zahraničí se jedná o službu integrovanou do systému sociálních služeb obcí, což obvykle vychází ze systému kvótního přerozdělování cizinců v rámci samospráv. Nabízí se zde příležitost pro obce s větší koncentrací cizinců tuto pozici zřídit a případně ji financovat z OPLZZ 3.1., kraj může být garantem či žadatelem. Vyčlenili jsme záměrně, jedná se o opomíjenou dimenzi integrace, která hraje v případě cizinců velmi důležitou roli, a to minimálně v rovině akceptování odlišnosti a SocioFactor s.r.o. Stránka 171

172 Č. Instituce Kapitola/strana Připomínka Vypořádání adaptace na nové prostředí. 91. JMK/odbor vnějších vztahů str. 16 výstupní indikátor u A množství informací na webových stránkách - podle čeho se bude určovat? Právě proto jsme ponechali hodnotu v tabulce Indikátory plnění cílů nespecifikovanou, míní se tím spíše průběžná aktualizace. 92. JMK/odbor vnějších vztahů 93. JMK/odbor vnějších vztahů V rámci specifikace aktivit není jasná kolonka REALIZÁTOR v kombinaci skolonkou ZPůSOB ZAPOJENÍ KRAJE. U celé řady aktivit - jako REALIZÁTOR je uveden JMK, např. v kombinaci s poskytovateli služeb apod. Realizátor znamená, že je to subjekt, který realizuje hlavní část dané aktivity, subjekt, který má danou aktivitu přímo v kompetenci. Zároveň je uvedeno, že způsob zapojení JMK je pouze "koordinace". To je trochu v rozporu. Druhá poznámka se týká rozpočtu a financování aktivit programu. Počítá s téměř 100%financováním z externích zdrojů - MPSV, MV, Z celého Programu vyplývá, že musí existovat jeden významný realizátor aktivit, který je v tomto případě míněn také jako garant realizované aktivity, jeho role je koordinační nebo iniciační. V rámci vůbec prvního zpracovaného Programu v rámci ČR, s nímž nejsou a ani nemohou být praktické zkušenost z realizace, pokládáme roli JMK za velmi důležitou a v této fázi nenahraditelnou. Proto je úloha JMK kombinována s ostatními aktéry. Obdobný princip je uplatněn v ostatních integračních centrech, kde zase hraje koordinační a řídící roli stát prostřednictvím Správy uprchlických zařízení. V budoucnu se ale tato skutečnost může zásadně změnit, pokud se najdou subjekty, které se ujmou koordinačních rolí v rámci dimenzí integrace a v dostatečné míře budou garantovat trvalost aktivit. Prioritně jsme vyhledávali potenciální zdroje mimo JMK. Současně jsme SocioFactor s.r.o. Stránka 172

173 Č. Instituce Kapitola/strana Připomínka Vypořádání MŠMT, evropské zdroje, nároky na vlastní rozpočet kraje nejsou nijak specifikovány. Nemůžeme ale asi předpokládat, že ve všech žádostech budeme úspěšní. Existuje nějaká "nulová" varianta programu minimum aktivit, které se realizuje, i když nedostaneme žádné peníze z externích zdrojů? však upozornili na spolufinancování (např. EIF 25 %) a také nutnost vyčlenit prostředky z rámce rozpočtu např. transformováním oblasti dotací Národnostní menšiny a rozšířením o téma integrace cizinců z třetích zemí. Určitě nelze počítat se stoprocentní úspěšností, ale faktem je, že zdrojů je poměrně dostatek a aktivity lze v čase prostřednictvím ročních akčních plánů plasticky 94. Úřad práce ve Vyškově C.2.3/26 Rovnoprávné postavení v zaměstnání, dobré pracovní podmínky kontrola pracovně právních vztahů náleží do kompetence Oblastních inspektorátů práce, úřady práce kontrolují zákaz diskriminace před nástupem do zaměstnání. přizpůsobovat a řídit. Zapracováno. SocioFactor s.r.o. Stránka 173

174 Návrh letáku SocioFactor s.r.o. Stránka 174

175 PROGRAM CÍLENÉ A DLOUHODOBÉ PODPORY INTEGRACE CIZINCŮ TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Motto: Jsme krajem, který komunikuje s cizinci z třetích zemí a podporuje jejich efektivní integraci do společnosti. Cíle Programu: Rozvoj a institucionalizace procesního zázemí integrace cizinců z třetích zemí. Zpřístupnění komplexní nabídky služeb cizincům z třetích zemí podporujících jejich začleňování do společnosti. Podpora síťování a prohlubování spolupráce klíčových aktérů procesu integrace cizinců z třetích zemí na území Jihomoravského kraje. Podpora stěžejních integračních aktivit v souladu s doporučeními EU. ÚZEMÍ JIHOMORAVS integrace cizinců Mezírka 1, Brno KÉHO KRAJE Jihomoravské regionální centrum na podporu SocioFactor s.r.o. Stránka Program cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců třetích zemí na území Jihomoravského kraje vznikl na základě potřeby Jihomoravského kraje vymezit opatření a nástroje v oblasti podpory cizinců z třetích zemí. Program definuje dlouhodobá opatření a stanovuje dílčí cíle v oblasti integrace cizinců. Současně je výchozím dokumentem pro definování role Jihomoravského regionálního centra na podporu integrace cizinců, Jihomoravského kraje a regionálních aktérů v procesu integrace cizinců. Program se zaměřuje výhradně na cílovou skupinu cizinců tzv. třetích zemí (tedy na státní příslušníky tzv. třetích zemí, tj. cizinců ze zemí mimo EU), jak je vymezuje zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Program je strukturován do dvou hlavních částí: a) analytické části; b) návrhové části.

PROGRAM CÍLENÉ A DLOUHODOBÉ PODPORY INTEGRACE CIZINCŮ TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

PROGRAM CÍLENÉ A DLOUHODOBÉ PODPORY INTEGRACE CIZINCŮ TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE JIHOMORAVSKÝ KRAJ PROGRAM CÍLENÉ A DLOUHODOBÉ PODPORY INTEGRACE CIZINCŮ TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2011-2015 [Pracovní verze] Program byl zpracován v rámci projektu Jihomoravské regionální

Více

Metodický pokyn č. 4

Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince

Více

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing.

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Olga Nováková Struktura příspěvku 1. Společný regionální operační program

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Pilotní projekt Praha, 22. 10. 2010 Mgr. Pavel Duba, MPSV Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování Ucelená rehabilitace -je souvislá

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

PARAGRAFY A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Setkání se zástupci krajů * Velké Meziříčí 2005

PARAGRAFY A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Setkání se zástupci krajů * Velké Meziříčí 2005 PARAGRAFY A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ Setkání se zástupci krajů * Velké Meziříčí 2005 ZÁKON O DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ přijatý (?) vládou 20.dubna 2005 Zákon o celoživotním učení Zákon o dalším vzdělávání Zákon o uznávání

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice

Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice Ondřej Brychta Odbor azylové a migrační politiky Ministerstvo vnitra ČR 20. listopadu 2013 Bratislava Problém definice Jednotná definice kvalifikovaných

Více

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné

Více

Zápis z expertní pracovní skupiny na sociální poradenství (rodiče cizinci, předávání informací)

Zápis z expertní pracovní skupiny na sociální poradenství (rodiče cizinci, předávání informací) Zápis z expertní pracovní skupiny na sociální poradenství (rodiče cizinci, předávání informací) 14. 1. 2014 Účastníci pracovní skupiny: David Beňák - vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví - Úřad

Více

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Partneři projektu iyouth Koordinátor evropského projektu IOM International Organization for Migration (Mezinárodní

Více

Memorandum o spolupráci

Memorandum o spolupráci Memorandum o spolupráci Česká republika - Úřad vlády ČR Agentura pro sociální začleňování (dále jen Agentura ) zastoupená: Bc. Martinem Šimáčkem, ředitelem sídlem: nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež Krajský úřad Pardubického kraje, sál J. Kašpara 16. 10. 2015 Ing. Kateřina Budínská, projektová manažerka

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 12 ze dne 3. prosince 2008 k Evaluačnímu plánu Operačního programu Praha Konkurenceschopnost

Více

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 28. ledna 2004 č. 89 + 3P

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 28. ledna 2004 č. 89 + 3P Stránka č. 1 z 12 VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 28. ledna 2004 č. 89 + 3P o zabezpečení integrace azylantů v roce 2004 Vazba na záznam z jednání vlády: V l á d a I. s c h

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Projekt Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Operační program: Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa:

Více

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Cíl a předpokládaný výstup Cílem příspěvku je analyzovat dlouhodobou migraci cizinců

Více

2015-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část

2015-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část ABRI, s.r.o. Zpracováno ke dni 01. 09. 2015 Strategický dokument zpracoval pracovní tým společnosti ABRI, s.r.o. Vedoucí týmu: Mgr. Miloslav

Více

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. prosince 2007 č. 1439 Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci Článek I Úvodní ustanovení Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci (dále

Více

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s.

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů I. Základní ustanovení

Více

Prevence rizikových forem chování a MŠMT

Prevence rizikových forem chování a MŠMT Prevence rizikových forem chování a MŠMT VII. ročník krajské konference k primární prevenci rizikového chování 24. října 2013 Kroměříž Ing. Radka Heřmánková odbor vzdělávání, oddělení prevence a speciálního

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Strategie migrační politiky České republiky

Strategie migrační politiky České republiky Strategie migrační politiky České republiky ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY Předkládané zásady migrační politiky formulují priority České republiky v

Více

PROGRAM CÍLENÉ A DLOUHODOBÉ PODPORY INTEGRACE CIZINCŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

PROGRAM CÍLENÉ A DLOUHODOBÉ PODPORY INTEGRACE CIZINCŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PROGRAM CÍLENÉ A DLOUHODOBÉ PODPORY INTEGRACE CIZINCŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2011 2015 Program cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců ze třetích zemí na území Jihomoravského

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2014 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu oficiálně předložena Evropské

Více

PARDUBICKÝ KRAJ METODIKA ŘÍZENÍ A KOORDINACE SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PARDUBICKÉHO KRAJE

PARDUBICKÝ KRAJ METODIKA ŘÍZENÍ A KOORDINACE SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PARDUBICKÉHO KRAJE PARDUBICKÝ KRAJ METODIKA ŘÍZENÍ A KOORDINACE SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PARDUBICKÉHO KRAJE I. Úvodní ustanovení 1. Pardubický kraj v návaznosti na 3, 95 a 101a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách,

Více

InBáze Berkat, o.s. programy organizace

InBáze Berkat, o.s. programy organizace InBáze Berkat, o.s. programy organizace Činnost kulturních mediátorů Mgr. Eva Dohnalová Vedoucí sociálního oddělení dohnalová@inbaze.cz www.inbaze.cz Informace o organizaci Vznik 2001 pod názvem Občanské

Více

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO pro období 2014 2020 Ing. Oldřich Žďárský předseda Ing. Ivana Vanická - manažerka POZVÁNKA V rámci cca. dvouhodinového programu bude přednesena

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy

Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Částka: 4/2005 Sb. Datum účinnosti: 11. ledna 2005 Včetně novely č. 225/2009 Sb. s

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 10. října 2001 č. 1033 o zřízení Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů V l á d a I. z ř i z u j e Radu vlády pro rovné příležitosti žen

Více

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 Zpráva o plnění 1. akčního plánu realizace strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období 2005 2006 Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 1 Úvod Strategie

Více

Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce.

Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce. Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce. Úřad práce ČR krajská pobočka v Brně Ing. Josef Bürger Vedoucí oddělení zaměstnanosti josef.burger@bm.mpsv.cz Obsah prezentace

Více

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi Kristýna Meislová [25. listopadu 2013] Agenda 1. Inteligentní specializace RIS Prahy v kontextu ČR 2. Průběh příprav

Více

Význam hodnocení a vedení indikátorů, problémy a nejasnosti

Význam hodnocení a vedení indikátorů, problémy a nejasnosti Název: Školitel: Význam hodnocení a vedení indikátorů, problémy a nejasnosti Prof. Ing. René Kizek, Ph.D. Datum: 28. 11. 2013 Reg.č.projektu: CZ.1.07/2.4.00/31.0023 Název projektu: Partnerská síť centra

Více

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Terénní programy, id. 3645646 Kapacita služby: V danou chvíli je možno poskytnout službu

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2015 2016

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2015 2016 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2015 2016 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 19. prosince 2014 Úvod Národní akční program bezpečnosti

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

GIS Libereckého kraje

GIS Libereckého kraje Funkční rámec Zpracoval: Odbor informatiky květen 2004 Obsah 1. ÚVOD...3 1.1. Vztah GIS a IS... 3 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU...3 2.1. Technické zázemí... 3 2.2. Personální zázemí... 3 2.3. Datová základna...

Více

V. krajská konference prevence kriminality a rizikového chování 26.11.2014. Program prevence kriminality pro rok 2015

V. krajská konference prevence kriminality a rizikového chování 26.11.2014. Program prevence kriminality pro rok 2015 V. krajská konference prevence kriminality a rizikového chování 26.11.2014 Program prevence kriminality pro rok 2015 Koncepce prevence kriminality KK na léta 2013-2016 Dokument prevence kriminality na

Více

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 IV. PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE PŘÍLOHY 29 Příloha 1: Úplné výsledky Rozboru Státní rozpočet 30 Krajské rozpočty a rozpočet hl. m.

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha (do 30.6.2008 Ústav zemědělských a potravinářských informací) 9. září 2010

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

Školský zákon k financování školských zařízení (v kompetenci krajů, nikoli MŠMT ČR):

Školský zákon k financování školských zařízení (v kompetenci krajů, nikoli MŠMT ČR): Analýza koncepčních dokumentů - Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy krajských úřadů ve 14 krajích České republiky ve vztahu k pozici školských výchovných a ubytovacích zařízení domovů

Více

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Programové prohlášení vlády určuje jako jeden ze svých hlavních cílů: - zvyšování kvality zdravotnické péče - zvyšování

Více

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ. BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Odbor řízení Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ. BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Odbor řízení Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ Č.j.: 29 096/2007-41 VYHLAŠOVATEL ČR - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Odbor řízení Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Aktuální stav příprav programového období

Aktuální stav příprav programového období Aktuální stav příprav programového období 2014 2020 Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Regionální rozvoj mezi teorií a praxí 5 29. května 2014, Pardubice PŘÍKLADY PROJEKTŮ ALOKACE NA

Více

U S N E S E N Í. Číslo: 38 ze dne 23. května 2013

U S N E S E N Í. Číslo: 38 ze dne 23. května 2013 Číslo: 38 ze dne 23. května 2013 Rozhodnutí předsedy Rady AKČR podle usnesení Rady AKČR č. 25/2005 v období od 23. dubna 2013 do 20. května 2013 I. schvaluje následující rozhodnutí předsedy Rady AKČR:

Více

Strategie rozvoje zaměstnanosti Karlovarského kraje. návrh. Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p.o. Ing. Vlastimil Veselý

Strategie rozvoje zaměstnanosti Karlovarského kraje. návrh. Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p.o. Ing. Vlastimil Veselý Strategie rozvoje zaměstnanosti Karlovarského kraje návrh Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p.o. Ing. Vlastimil Veselý Důvody 1. Snaha čelit problémům - nedostatečná výkonost ekonomiky kraje, nedostatek

Více

PERSEFONA, o.s. Tel.: 737 834 345 545 245 996 E-mail: domacinasili@persefona.cz

PERSEFONA, o.s. Tel.: 737 834 345 545 245 996 E-mail: domacinasili@persefona.cz PERSEFONA, o.s. Komplexní služby obětem domácího násilí sexuálního zneužívání znásilnění Vzdělávání laické i odborné veřejnosti Analytická a publikační činnost Tel.: 737 834 345 545 245 996 E-mail: domacinasili@persefona.cz

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Strategické dokumenty JMK

Strategické dokumenty JMK Strategické dokumenty JMK Koncepční dokumenty Jihomoravského kraje a jejich vzájemné vazby Dílčí koncepce Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Koncepce

Více

2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009

2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009 2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009 Moravskoslezský kraj Krajský úřad kraje odbor sociálních věcí 2. akční plán realizace Strategie protidrogové

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ. VYHLAŠOVATEL ČR - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ. VYHLAŠOVATEL ČR - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ Č.j.: 29 095/2007-41 VYHLAŠOVATEL ČR - BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Odbor řízení Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost ŘÍDÍCÍ ORGÁN OPERAČNÍHO PROGRAMU VZDĚLÁVÁNÍ

Více

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vzdělávání osob se zdravotním postižením { JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vládní výbor pro zdravotně postižené občany: - je koordinačním, iniciativním a poradním orgánem

Více

Protikorupční politika Jihomoravského kraje

Protikorupční politika Jihomoravského kraje Protikorupční politika Jihomoravského kraje (aktivity Jihomoravského kraje v oblasti boje s korupcí) 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2. 2013, Brno Mgr. Hana Bočková, Ing. Jarmila Beránková,

Více

Agenda 21. a hledá řešení ve spolupráci se všemi

Agenda 21. a hledá řešení ve spolupráci se všemi Místní Agenda 21 Agenda 21 Agenda 21 Globální strategický a akční plán světového společenství, který stanovuje konkrétní kroky směrem k udržitelnému rozvoji. Místní Agenda 21 Zohledňuje konkrétní problémy

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Výzvy OP VVV vyhlašované v listopadu

Více

Statut Regionální stálé konference pro území Moravskoslezského kraje

Statut Regionální stálé konference pro území Moravskoslezského kraje Statut Regionální stálé konference pro území Moravskoslezského kraje Preambule 1. V programovém období 2014-2020 Evropské unie jsou uplatňovány principy územní dimenze. Územní dimenzí se rozumí zacílení

Více

Místní akční plány rozvoje vzdělávání

Místní akční plány rozvoje vzdělávání Místní akční plány rozvoje vzdělávání Ferdinand Hrdlička hrdlicka.ferdinand@vlada.cz Tel:+420 607 827 090 MAP v kontextu OP VVV Prioritní osa 3 je postavena na základní tezi, že klíčovým článkem kvality

Více

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti 2. prosinec 2013, Olomouc Struktura prezentace Základní charakteristika Olomouckého kraje Možnosti a kompetence krajské samosprávy

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše úvodní jednání 3. 4. 2012 Program 1. Představení SPF Group a. Profil firmy b. Významné reference 2. ISRR Krkonoše a. Výstupy b. Harmonogram c. Organizace

Více

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant.

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant. Individuální projekt MPSV Podpora pracovního uplatnění starších osob v souvislosti s vyhlášením roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, Operační program Zaměstnanost (2014

Více

ŽÁDOST NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE O STÁTNÍ DOTACI NA ROK 1

ŽÁDOST NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE O STÁTNÍ DOTACI NA ROK 1 Příloha ŽÁDOST NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE O STÁTNÍ DOTACI NA ROK 1 NÁZEV POSKYTOVATELE DOTACE: NÁZEV DOTAČNÍHO PROGRAMU: NÁZEV PROJEKTU: 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE O PŘEDKLÁDAJÍCÍ ORGANIZACI 1.1. Název

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 22. ledna 2003 č. 86 + 2P

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 22. ledna 2003 č. 86 + 2P VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Vazba na záznam z jednání vlády: V l á d a I. s c h v a l u j e USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 22. ledna 2003 č. 86 + 2P o zabezpečení integrace azylantů v roce 2003 1. Koncepci

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 15. prosince 2014 č. 1062 STATUT Rady vlády pro stavebnictví České republiky Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády pro stavebnictví České republiky

Více

OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců...

OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců... Úvod.......................................................................... 13 Seznam použitých zkratek.................................................... 15 Přehled souvisejících právních předpisů......................................

Více

Statut. Okresní hospodářské komory Olomouc. Část první Základní ustanovení

Statut. Okresní hospodářské komory Olomouc. Část první Základní ustanovení Statut Okresní hospodářské komory Olomouc Část první Základní ustanovení čl. 1 1. Okresní hospodářská komora Olomouc (dále jen Komora) je ustavena na základě zákona č. 301/1992 Sb. v platném znění o Hospodářské

Více

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT Tento projekt byl financován s podporou Evropské komise v programu Lifelong Learning Programme, Leonardo da Vinci Partnerships. Za obsah prezentace ručí výhradně Slovo 21 a Evropská komise neodpovídá za

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

Zdravé město Hodonín systém sociální integrace občanů

Zdravé město Hodonín systém sociální integrace občanů Zdravé město Hodonín systém sociální integrace občanů - pomocí Komunitního plánování soc. služeb - ve spolupráci města s místními organizacemi Vize našeho města Město Hodonín je lázeňským místem a regionálním

Více

Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina)

Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina) Integrovaný plán rozvoje města Povinnost sestavení IPRM Důvod tvorby a přínos IPRM Obsah IPRM Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina) Aktuální stav rozpracovanosti Komunikace s veřejností

Více

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 00. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému Praha, březen 01 Úvod V lednu 01 zahájilo Ministerstvo

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace

Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Schváleno usnesením vlády ze dne 29. srpna 2012 č. 630, ve znění usnesení vlády ze dne 5. května 2014 č. 332. Statut Rady vlády pro nestátní

Více

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Organizace je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001. Manažer kvality Vzdělávací modul nabízí vzdělávání pro oblast managementu

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Struktura veřejné správy a samosprávy

Struktura veřejné správy a samosprávy Variace 1 Struktura veřejné správy a samosprávy Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Struktura veřejné

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více