MOHELNICKÝ KAPELNÍK JOSEF ODSTR IL

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MOHELNICKÝ KAPELNÍK JOSEF ODSTR IL"

Transkript

1 MOHELNICKÝ KAPELNÍK JOSEF ODSTR IL Narodil se v ervnu roku 1923 v malé malebné vesni ce Svébohov kousek za Záb ehem. Pocházel z p ti d tí, a když mu v jeho 9 letech tragicky zem el tatínek, musel velmi rychle dosp t. Stal se velkou oporou své mamince, která se musela ze dne na den sama postarat o živobytí pro své d ti. Do m š anské školy chodil v Záb ehu a poté do u ení do záb ežské firmy Skrat. Toužil studovat na st ední škole, ale pomoc mamince, fyzická i materiální byly p edn jší. Do Mohelnice p išel v únoru 1942, kdy byl v dob 2. sv tové války totáln nasazen do závodu Siemens. V roce 1945, ve svých 22 letech, nastoupil na SPŠ v Šumperku a po jejím absolvování se vrátil zp t do Mohelnice, do závodu, který v té dob nesl nový název MEZ, a setrval zde až do svého odchodu do d chodu. Nejprve pracoval v nástrojárn a po n kolika letech mu bylo nabídnuto místo v odd lení PAM, Práce a mzdy. Jeho pracovní život tedy byl spojen s tímto podnikem, prožíval s ním všechny zm ny v jeho rozvoji, stal se jeho sou ástí a podnik MEZ se zase stal sou ástí jeho života. Mimo pracovní innost se v noval hudb, své velké zálib, která ho provázela od d tství a ve které ho také velmi podporovala jeho manželka Anna, se kterou oženil v roce 1951 a v roce 1911 tak po 60leté spole né cest životem oslavili diamantovou svatbu. V Mohelnici už v roce 1947 na p ání vedení podniku MEZ zakládal dechovou hudbu, po pravidelných zkouškách se poda ilo sestavit kvalitní dechový soubor, který v obm nách fungoval pro pot eby m sta p i r zných akcích až do konce 80. let. Pod jeho vedením se soubor zú ast oval tzv. p ehrávek, získával stupn kvalifikace a v 70. a 80. letech také n kolikrát reprezentoval Mohelnici v n meckém Wernigerode, kde byl družební závod podniku MEZ a kde byli muzikanti z Mohelnice vždy velmi srde n vítáni a slavili úsp chy. V 50. letech se mohelni tí muzikanti za ali také pokoušet o tane ní hudbu. Vytvo ili tane ní p tku, zavedli pravidelné aje o páté, které byly velice populární mezi tehdejší mladou generací a na které dnes už zbývá jen nostalgická vzpomínka pam tník. Tato tane ní p tka se asem rozší ila a vznikl tane ní orchestr MEZ Mohelnice. Tento orchestr hrál všechny hity tehdejší populární hudby, mohl se pyšnit adou velmi dobrých zp vák a muzikant, jen namátkou p ipome me pana Dašku, zp váka s podmanivým basovým hlasem, pana Pláni ku, mistra dechových nástroj, skv lého klavíristu pana Rulfa, trumpetistu pana Chytila, bubeníka pana Josefa Pospíšila a mnoho a mnoho dalších vynikajících muzikant. Orchestr m l pravidelné tvrte ní zkoušky, a i když se složení orchestru as od asu obm ovalo, byla to vždy také dobrá parta lidí, kte í cht li svou hudbou rozdávat radost a kte í v d li, že úsp ch celého orchestru závisí na každém z nich. Byla-li v tší akce, nap íklad ples zde v kulturním dom v Mohelnici nebo podobná tane ní akce, hráli v sestav 4 saxofony, trumpety, klavír, basa, klarinet a bicí. Práv na bicí hrál pan Odstr il, než vym nil pali ky na bicí za dirigentskou taktovku. Jako vedoucí orchestru byl dost náro ný na kvalitu provedení písní a skladeb, které orchestr hrál. A i když náro ný a p ísný, uznávaný a oblíbený. A samoz ejm nejen mohelnické plesy, Silvestry, Št pánské, aje o páté, ale také plesy a zábavy v bližším i vzdálen jším okolí. A stejn jako u dechového orchestru, i u tane ního p ehrávky, které potvrzovaly kvalitu. Po jeho odchodu od orchestru ze zdravotních d vod po átkem 80. let p evzal vedení souboru první trumpetista Ladislav Gallo. V roce 1994, kdy podnik MEZ po spole enských zm nách p ebíral n mecký Siemens, se pan Odstr il vrátil, už jako d chodce, do svého podniku a strávil v n m další 4 roky, tentokrát jako tlumo ník. Z dob totálního nasazení totiž vcelku dob e znal hlavn stroja skou n m inu a rád p ijal nabídnutou možnost být svému podniku platný i v další etap jeho existence. A také to samoz ejm byla i pro n ho možnost pracovat ve staronovém prost edí, s dob e známými, ale i novými lidmi a také možnost dát nový rozm r životu d chodce, který ješt má dost fyzických a psychických sil, dost vitality a zvládne n kdy celý týden, n kdy jen n kolik hodin týdn, podle pot eb podniku, svou práci. Dnes, ve svých tém 89 letech žije usm vav a spokojen v byt na Staškov ulici, do kterého se nast hoval v listopadu roku H.Š.

2 OBJEKTIV MOHELNICE - duben str. 2 MADAGASKAR OSTROV LEMUR, CHAMELEON A BAOBAB První obyvatelé dorazili na Madagaskar z Indonesie na svých primitivních plavidlech již p ed dv ma tisíci lety. Teprve pozd ji zde p istáli lidé z afrického kontinentu. V 11. století pocítil ostrov vpád Arab. Z Evropan zde byli první Portugalci v roce Následovali Britové, pak Francouzi, kte í v r ovládli ostrov naplno. V dob katolizace obrátili misioná i mnoho lidí na k es anství (dnes asi polovina populace). V r opustili Francouzi definitivn ostrov a nastal hospodá ský úpadek. Vyst ídala se zde ada politických systém a vlád. Nep ehledná, mnohdy chaotická situace p etrvává až do dnešní doby. V dob našeho p íletu zde probíhá období dešt. Asi hodinu po rozedn ní opouštíme pohled na mo e a p elétáme nad náš cíl, ostrov Madagaskar. Pod námi je rozbahn ná, asto úpln zatopená krajina. Po p istání v hlavním m st Antananarivu vidíme siln poškozené budovy, což je poz statek cyklonu, který se tudy p ehnal p ed n kolika dny. Našim prvním cílem je 450 km vzdálená osada Ramonafana, která bude základnou pro naše cesty do okolní pralesní reservace. Najmout terénní v z schopný naložit ty i echy s kupou zavazadel vyžaduje v tší úsilí. Rozhodli jsme se totiž vyrazit ješt v den p íletu no ním p ejezdem v náro ném horském terénu. P emluvit k tomu oba majitele znamenalo vyslechnout jejich námitky týkající se zdejšího zvyku astého p epadávání turist a cizinc. V t chto chudých zemích totiž banditismus není považován za zlo in, ale za jeden ze zp sob obživy. Situace je jasná, my jsme sem p ijeli lovit motýly a zdejší loupežníci jsou p ipraveni ulovit nás. Po dvoudenním cestování nacházíme skromné ubytování v n jakých d ev ných boudách. P es ananasová polí ka p echázíme do porostu, kde se poprvé seznamujeme se zdejším, p evážn endemickým hmyzem. Jedná se o jedine né druhy, které vznikly a jsou rozší eny jen v tomto omezeném území a nikde jinde na sv t se nevyskytují. První noc prob hla celkem klidn, pouze p ítomné krysy ucítily naše zásoby poli anu a prokousaly se skrze krosnu pro svoji ve e i. Od té doby skladujeme potraviny pouze v pevných obalech. Následuje o ekávaný vstup do národního parku Ramonafana. Poznáváme n kolik druh lemur, chameleon, gekon, had, žab i plno jedine ného hmyzu. Mén p íjemné je seznámení s parazity. P i procházení hustou vegetací se na naše propocená t la spouští ze strom ve velkém po tu krvela né pijavice, které nesta íme odhazovat. Zdejší fantastická p íroda nás natolik zaujala, že jsme pon kud zabloudili. N kolikrát m níme sm r pochodu, asto se brodíme potokem a nakonec, t sn p ed rychlým setm ním, se zna n unaveni, vymotáváme z pralesa. Jsme rádi, že se nucený nocleh v tropické p írod nekoná. V p ilehlé byst in provádíme o istu t la a p edevším se zbavujeme nežádoucích pijavic, kterých jsme nasbírali každý více než stovku. Našt stí tento madagaskarský druh neulpívá celým povrchem na pokožce a lze se jej celkem snadno zbavit. Pijavice, které jsme zažili na Sumat e a Borneu jsou podstatn v tší a je dosti bolestivé se jich zbavit. Další den jsme se p esunuli do vyhlášené reservace Isalo, která zabírá plochu více než 80 tisíc hektar. Park je tvo en p evážn pískovcem, který vytvá í svými bizardními tvary barvami nep edstaviteln pohlednou scenerii. Celý systém je protknutý hlubokými kanony a jezírky. Vid li jsme adu nádherných chameleon a okatých lemur. Nejv tší pozornost jsme samoz ejm v novali hmyzu, zvlášt z eledi krasc a zlatohlávk. Celá tato oblast je tvo ena savanou a pat í k suchým ástem ostrova, takže neúroda zde n kdy zap í iní i hladomor. V záv re né ásti pochodu krá íme náhorní planinou, která je zakon ena k iš álov istým jezírkem. Zna n vyprahlí po celodenním pochodu se rádi vrháme do nabízené p írodní lázn. Zapadající slunce vytvá í neuv iteln barevné spektrum obrys rozmanitých skalisek. Isalo je prost nádherné a nás napadá myšlenka za adit je mezi divy sv ta. M sta Tuleár leží na pob eží Mozambického pr livu. Na architektu e je z ejmý francouzský vliv, hlavní t ída je široká a pom rn moderní. Okrajové ásti m sta však již p ipomínají spíše venkov. Na p estavb centra m sta se podíleli í ané, kte í tu zavedli dopravu ve form rikší. Tažnou silou jsou výhradn lidé a pro nás, Evropany, je pohled na zpocená záda klusajících chlapík nep íjemný a p ivádí nás k zamyšlení. V Asii nahrazují kola motorkami a tady se jaksi as zastavil. Je pravda, že cizinc se tu objevuje málo a tak je klientela mizivá. Zažili jsme zde i pokus okrást nás za bílého dne, i když se z ejm jednalo spíše o pokus o p ežití. P íjemné je v daleké cizin setkání s naší krajankou, která je spolumajitelkou jednoho ze zdejších hotel. Jsme pohošt ni chutným hov zím gulášem ze zebu, což druh místní krávy. V Morondavii p istáváme p i teplot + 40 st C a za p lhodinku již sedíme v aut uhán jícím k další proslulé reservaci jménem Kirindi. Za jízdy obdivujeme nádherné a vzrostlé baobaby, z nichž nejvíce zaujal druh adansonia, který je jedním ze symbol Madagaskaru.

3 OBJEKTIV MOHELNICE - duben str. 3 V samotné reservaci má sídlo výzkumný mezinárodní botanický a entomologický štáb. Ubytovali jsme se v p íst ešku bez bo ních st n, což nám ve dne zajistilo vítaný p ístup vzduchu. Po setm ní tato skute nost ovšem zajistila nevítaný p ístup mrak komár, kte í si na nás p išli pochutnat. P i ve erních debatách s pracovníky stanice došlo i na rozhovor o našem p edním entomologovi Edmundu Reitterovi ( ). Tento sv toznámý v dec je mohelnickým rodákem, popsal p es 950 nových rod a p ibližn 6000 nových druh. Napsal p tidílnou monografii o broucích a 90 sešitov vydávaných klí brouk a sou asní entomologové uznávají platnost jeho soustav a stále citují jeho práce. K tomuto našemu slavnému rodáku se vrátíme v p íštím ísle OBJEKTIVU. Reservace Kirindi i její p ilehlé okolí je doslova nabito nejr zn jšími živo ichy. Hojn se vyskytuje n kolik druh lemur, nebezpe ná ko kovitá šelmi ka zvaná fosa a velký po et had -hroznýš, úctyhodné velikosti. Bohatý byl i výskyt hmyzu v etn brouk a motýl. Zkrátka ráj hav ti, která vyhovuje p edstavám našeho zam ení. M sto Antananarive je velice zajímavé. Centrum je tvo eno tržišt m, které prý je nejrozsáhlejší na sv t. Trh nabízí adu. p kných um leckých p edm t ze d eva. N které jsou opravdu mistrovské. Velký je výb r ko ení, hlavn pep, vanilka, h ebí ek. Z plodin je zde vid t rýže, kuku ice maniok, káva, kokosový o ech, mango, ananas a ada dalších. Dost asto narážíme na šikovné zlod jí ky, kte í mají vycvi ené a hbité prsty, za které by se nemuseli styd t ani zdatní mágové. Jejich triky jsme však brzy prohlédli arovný ostrov Madagaskar opouštíme s pocitem napln ných p edstav a sn. Snad se sem jednou vrátíme navštívit jeho další, námi dosud nepoznaná místa. Dob e však víme, že doma se po návratu vyno í nad mapou sv ta nové a nové p edstavy a plány o možných návšt vách nep eberného množství zemí vzdálených i blízkých. Ji í Obr, snr. MORAVSKÝ VRABEC 2012 Passer Domesticus aneb po latinsku vrabec domácí je tvor p elétavý. Oblastní kolo letošního, již 17. ro níku se uskute ní v sobotu 28. dubna 2012 od 14 hod. v loštickém Kulturním dom. 16. ro ník této jedné z nejv tších postupových sout ží na Morav v oblasti folkové, country a trampské hudby se konalo v kulturním za ízení MKS Mohelnice. Vrabec je však již od p írody tvor p elétavý. Toto mimo jiné potvrzuje i fakt, že nap. v roce svých patnáctých narozenin se finále Vrab áka op t vrátilo tam, kde mu dosud bylo nejlépe a to do Karviné. P ed tím v roce 2009 bylo finále v eském T šín. V organizaci této sout žní p ehlídky postupn docházelo, dochází a logicky i nadále bude docházet k n kterým pot ebným zm nám, které jí mohou v další existenci jen a jen pomoci. Ani tato hudební akce nem že v n žít ze své podstaty a to obzvlášt v dnešní, kultu e ne p íliš naklon né, dob. Pavel Aligátor Nenkovský FRANTIŠEK KMOCH... TO BYL ESKÝ MUZIKANT 3. kv tna 1912 se nesla kolínským h bitovem, který zaplnily tisíce lidí i slova p edsedy eských žurnalist, redaktora Josefa Miškovského: Kmoch svojí taktovkou otev el istý pramen národní písn. Františkova taktovka ty icet let ovládala znamenitou družinu muzikant. Na její znamení se zvedal kvas života, a už v koncertní nebo tane ní síni, na táborech i na pochodech neb cvi ení sokolských... Jeho jméno náleží k d jinám eské hudby a jeho památka p ežije up ímné vzpomínky sou asného pokolení, které s ním bylo spjato. František Kmoch se narodil 1. srpna 1848 v Zásmukách u Kolína. Jeho otec Jakub byl krej í, kterému u aroval klarinet. V roce 1868 František studoval na pedagogické škole v Praze a pak nastoupil na místo u itele v Suchdolu ( ást Prahy). Zanedlouho za al dirigovat a vystupovat s hudebními soubory. 25. listopadu 1880 se v kostele u sv. Petra v Praze oženil František s Josefou Kahlesovou. Pozd ji se jim narodilo p t d tí. Všechno byla d v ata a koliv František pocházel ze samých kluk. Za dirigenta si Kmocha zvolila kolínská m stská kapela. P i ní založil školu hudby, která získala státní uznání. František navzdory lukrativním nabídkám z stal do smrti v rný Kolínu. Kmochovi muzikanti dokázali hrát r zné skladby podle aktuální pot eby. Myslivci preferovali Kmochovu píse Zelení hájové, Když jsem k vám chodíval p es ty lesy, emeslníci Stav li tesa i, Pode mlejnem, Nemelem nemelem, sedláci m li v oblib t eba Neš astný šafá v dvore ek nebo Co sedláci co d láte? Po mnoha nesnázích v kolob hu tehdejší doby se Kmoch rád vracel do Prahy. Nejen aby ší il pohodu, ale t eba m l hrát se svou kapelou i p i slavnostním otev ení Národního divadla. Bohužel velkolepé plány na oslavy sežehly 12. srpna 1881 plameny. Na obnovu divadla p ispívaly pak i koncerty Kmochovy kapely. Hudebníci hrávali v Riegrových sadech, na Žofín, na Letné, na St eleckém ostrov, v M š anské besed a rozdávali radost po celé vlasti. Velkou inspirací se pro Kmocha staly p edevším sokolské slety, kde jeho melodie sjednocovaly desítky tisíc lidí. Pam tníci lí ili Kmocha jako lov ka málomluvného, hloubavé povahy, který se ale um l krásn smát. Dlouhý zápas o svoji existenci i zachování kapely, hraní po ve erech a nocích, nedostatek odpo inku to vše pomali ku zkracovalo jeho život. Po padesátce m l problémy se srdcem. K tomu se podepsala nervozita, roz ilování, které byly reakcí na útoky nep átel. P esto se p emáhal a tvo il dál. Po Novém roce 1912 mu síly dále odcházely. V b eznu ulehl, aby již nikdy nevstal. Z celé zem mu docházely dopisy s p áním brzkého uzdravení. Bohužel z stalo jen u p ání. Dne 30. dubna 1912 p ed polednem František Kmoch vydechl naposledy ve svém kolínském dom. P í ina? Srde ní selhání. Poh ební pr vod 3. kv tna vyšel symbolicky z kolínské sokolovny. Jeho nejv tším pomníkem jsou rozhodn písni ky. Složil jich kolem 500! Mnohé zlidov ly a p inášejí nám radost: Andulko šafá ova, eská muzika, Jarabá ek, Kolíne, Kolíne, Muziky, muziky, Pod našima okny... Kdybych byl Beethoven, skládal bych lepší v ci. Ale d lám to, co umím a vidím a cítím, že se to lidem líbí! (František Kmoch) D kujeme, pane Kmochu, za radost a kumšt, který jste do svých skladeb vložil. Kéž by u nás byli vždy muzikanti, kte í Vaše písni ky budou hrát pro pot šení srdce! Bez nich by byl náš život ur it smutn jší. Pavel Kavec PRVNÍ ÍSLO M SÍ NÍKU OBJEKTIV VYŠLO V PROSINCI ROKU POKUD VÁM OD TÉ DOBY N KTERÝ Z VÝTISK CHYBÍ, M ŽETE JEJ BEZPLATN ZÍSKAT U POKLADNY PRODEJNY APOLLO NA NÁM STÍ TYRŠE A FÜGNERA. 3 V MOHELNICI

4 OBJEKTIV MOHELNICE - duben str. 4 RYZÁ EK - ANEB JAK TO CHODÍ V NEZISKOVCE Ob anské sdružení Ryzá ek je nezisková organizace se sídlem na Vyšehorkách, poskytujícím hiporehabilitace znevýhodn ným osobám z celého olomouckého kraje. Hiporehabilitace je zast ešující a nad azený název pro všechny aktivity a terapie v oblastech, kde se setkává k a lov k se zdravotním znevýhodn ním nebo se specifickými pot ebami. V íjnu 2011 Ryzá ek oslavil p t let od svého vzniku. Jeho cílem je zlepšit zdravotní stav, psychickou i fyzickou kondici handicapovaných ob an prost ednictvím hiporehabilitace a pomoci k jejich integraci do sociální skupiny. Mezi další aktivity pat í ve ejné akce pro celou rodinu, nov zkoušíme p edávat své zkušenosti a know-how dalším lidem, kte í mají o danou problematiku zájem. To vše jsou aktivity, které nabízíme v rámci projekt. Aby mohly být tyto projekty realizovány, pot ebujeme získat dostate né finan ní prost edky k zajišt ní realiza ního týmu, minimálního po tu p ti osob, mezi kterými nesmí chyb t psycholog, fyzioterapeut, vodi koní pro hiporehabilitaci a dva asistenti p i hipoterapii. Také musíme zajistit kon, veterinární náklady, náklady na krmivo a krmné dopl ky, náklady spojené s úpravou kopyt, a výcvik koní. Tím vý et náklad zdaleka nekon í. Mezi další náklady pat í nájemné, údržba areálu, ú etní služby, telefonní a bankovní poplatky, nákup nových terapeutických pom cek, náklady na propagaci a reklamu. Ro n se náklady na provoz hiporehabilita ního st ediska vyšplhají na bezmála dev tset tisíc korun. Práce n kolika nadšenc Do Ob anského sdružení Ryzá ek jsem p išla v ervnu roku V té dob ve sdružení pracovalo n kolik nadšenc, p edevším dívek a za sebou m lo sdružení pár malých, ale d ležitých projekt, zam ených na výcvik koní a projekt Kroužek LPPJ (lé ebn pedagogicko-psychologického ježd ní) pro d ti navšt vující Základní a mate skou školu v Mohelnici pro d ti se speciálními pot ebami. Mimo to byly již nabízeny programy Ahoj, já jsem k, pro d ti základních a mate ských škol a první jednotky hipoterapie. Tehdejší pracovníci pracovali bez nároku na mzdu, a všemožn se snažili prorazit a být vid t se svou vizí hiporehabilita ního centra, které v regionu do té doby chyb lo. K t mto ú el m zap j ili lenové sdružení i své kon. V té dob ješt sdružení nedosáhlo žádných výsledk, chyb la mu historie a zkušenosti. Proto velké množství žádostí o finan ní p ísp vek na projekt kon ilo bezúsp šn. V zá í 2008 se nám díky první v tší finan ní dotaci od Olomouckého kraje poda ilo rozjet první projekt, který nám umožnil za ít poskytovat hiporehabilitace a pokrýt tak poptávku klient. Poda ilo se nám také získat finan ní prost edky na vybudování venkovní jízdárny, která je pro nás nyní již nezbytnou p i veškerých našich innostech. Do roku 2009 jsme vstupovali tak ka s nulovým z statkem na ú tu. Byli jsme však plni nadšení pro svoji v c a tak se nám poda ilo znovu získat pot ebné finan ní prost edky na zajišt ní provozu po celý rok. Dokonce jsme m li poprvé své dva zam stnance na áste ný úvazek. Ostatní pracovníci pracovali za odm nu vyplácenou za poskytnuté služby nebo dobrovoln. Dobrovoln však pracovali i zam stnanci sdružení. Nap íklad krmení a ošet ování koní b hem víkendu nebylo placenou službou, stejn tak jako spousty hodin strávených na internetu vyhledáváním nových výzev, oslovování potencionálních dárc a výcvikové hodiny koní b hem víkendu. Víkendové akce se také konaly jen díky dobrovolné pomoci všech len a zam stnanc sdružení. Krize si vybírala své a rok 2010 se stal pro sdružení doslova zkouškou p ežití. Poda ilo se nám získat pouze polovinu finan ních prost edk pot ebných pro provoz centra. Zam stnanci se dohodli se sdružením na výpov di bez vyplacení odchodného (prost nebylo z eho brát) a v tšina odpracovaných hodin byla zcela na dobrovolnosti a laskavosti len sdružení. I p es špatnou finan ní situaci se nám ale poda ilo získat finan ní prost edky na nákup prvního vlastního kon sdružení od Nada ního fondu Pomozme d tem žít lépe, který stále pat í mezi jedny z hlavních našich donátor. Do té doby m lo sdružení zap j eny t i soukromé kon pro ú ely poskytování hiporehabilitace zdarma. K získání dalších finan ních prost edk nám pomohl pronájem pastvin dalším t em soukromým koním. Toto rozhodnutí sice znamená práci navíc, ale zárove zvýšení možnosti získání vlastních finan ních prost edk, které nám zvyšují možnost p ežití. Do roku 2011 jsme vstupovali s nad jemi a zárove i obavou co s námi bude. Na konci roku 2010 jsme poslali n kolik vypracovaných žádostí na nový projekt a s velkým o ekáváním jsme ekali na výsledek našeho snažení. V b eznu kone n p išla námi dlouho o ekávaná odpov. Poda ilo se nám získat finan ní prost edky na dvouletý projekt M j p ítel k z Programu švýcarsko - eské spolupráce. Radost jsme m li ohromnou, a to i p esto, že nám dotaci snížili o náklady na pronájem areálu a provozní ást z d vodu sezónnosti poskytovaných služeb. Terapie poskytujeme od b ezna do konce listopadu, zimu tráví kon bez klient, pracujeme však na jejich výcviku, psychické i fyzické pohod, která je pro kvalitu poskytovaných terapií velmi d ležitá. Zimní období, je ta ást roku, kdy pracujeme na administrativní ásti

5 OBJEKTIV MOHELNICE - duben str. 5 všech projekt, více než kdy jindy. Je zapot ebí p ipravit záv re né zprávy, vyu tování využití finan ních p ísp vk dárc m a v neposlední ad nové žádosti na další rok a výro ní zprávu, která zájemce seznámí s inností sdružení v roce p edchozím. A tak jsme podepsali novou realiza ní smlouvu a projekt rozjeli. Bereme to jako šanci. Šanci být vid t, získat nové zkušenosti, nové fanoušky, kte í nás v našem odhodlání podpo í, šanci najít zp sob jak být mén závislí na finan ních prost edcích zven í. A to je pro nás jako neziskovku d ležité. Spole n s podpisem smlouvy na realizaci projektu nám totiž vznikl náro ný závazek v hodnot zajišt ní udržitelnosti po dobu t í let, pod pokutou vrácení pom rné ásti finan ních prost edk na projekt. I p esto jsme podepsali, protože chceme fungovat, chceme pomáhat. Projektový management Za tu dobu, co d lám práci projektového manažera, jsem poznala, jak d ležitým prvkem pro neziskovou organizaci tato innost je. Zjistila jsem, jak je složité získat finan ního partnera, který vám bude držet palce a ve vašem snažení vás finan n podporovat. Obešla jsem podnikatele, firmy, zaslala desítky žádostí nadacím, obcím, na krajský ú ad. ást z nich byla (našt stí) úsp šná a lidé považovali naši innost za p ínosnou pro spole nost. Ne všichni cítí pot ebu hiporehabilitace v regionu stejn jako my, a podle toho se také chovají. N kte í by naopak rádi pomohli, ale nemají na to prost edky. V tšina lidí je ovšem mylného názoru, že nemohou p isp t velkou ástkou a tak to vlastn ani nemá cenu, protože ta stovka nebo dv nikomu nepom že. My jsme vd ní za každou korunu, kterou nám lidé na provoz sdružení darují. A v te, že takhle je na tom v tšina neziskových organizací. Vážíme si všech získaných finan ních prost edk, zbyte n neutrácíme. Nevyplácíme si tu né odm ny, ani vysoké mzdy. Díky dvouletému projektu jsme mohli zam stnat t i zam stnance na áste ný úvazek a další dva na dohodu o provedení práce. Dále jsme pak získali dostatek finan ních prost edk k p ijetí dalšího zam stnance na áste ný úvazek. Dostate né zajišt ní realiza ní týmu je pro nás prioritou. Koní máme pro hiporehabilitaci za azeno již p t, pokud zrovna nemají terapie, musí se s nimi pracovat. Chodíme do terénu, pracujeme na jízdárn ze sedla, na ruce, na lonži, pilujeme slabá místa, která by koním mohla p sobit potíže p i terapiích. Jak jsem již zmínila, je pro nás d ležitá jejich psychická i fyzická kondice. Vždy jak by mohli poskytovat kvalitní terapie, pokud by sami nebyly skv le a profesionáln p ipraveni? A tady je další kámen úrazu. Mnoho lidí si myslí, že si s ko mi hrajeme a vozíme se na kon, za lehce získané peníze. P evážn se opravdu jedná o p íjemnou sou ást naší práce. Pokud zrovna není mínus deset, nep íjemný vítr a plískanice, nebo naopak horko k zalknutí, mouchy, a všudyp ítomná hovada. Samoz ejm, že nám práce s ko mi d lá radost, je to však d ležitá sou ást naší innosti, bez které by se hiporehabilitace nedala provozovat. Sou ástí naší práce je hlavn práce s postiženými osobami. Jen ten, kdo n kdy s handicapovanými pracoval, ví, jak psychicky náro ná tato práce je. Aktivity, které poskytujeme, se snažíme sp ístupnit širokému spektru osob, vycházíme vst íc poptávce klient, vždy však s ohledem na možnosti koní. Chceme našim klient m nabízet pouze kvalitní terapie, v rámci ve ejných akcí být vyhledávaným centrem volného asu pro celou rodinu. P edávat svoje zkušenosti a podílet se na osv t hiporehabilitace široké ve ejnosti. Poskytování hiporehabilitace není hrazeno pojiš ovnou. Naši klienti nám za jednotku terapie platí symbolických 100 K. P i skupinových terapiích není poplatek vyšší než 50 K. Jedinou vyjímkou je individuální služba zdravým osobám. V tomto p ípad je poplatek 200 K za p l hodiny. Nejedná se však o n jaké turistické ježd ní na koni. Jde o seznámení zájemce s pé í o kon, vyzkouší si kon vy istit, povodit a nakonec se svézt. Jedna jednotka terapie vychází ovšem pr m rn na 1700 K. Tuhle ástku nám ovšem za terapii nejsou znevýhodn né osoby schopny dát. Proto p emýšlíme o dalších aktivitách, které povedou k naší udržitelnosti a pevné pozici neziskové organizace v regionu. P emýšlíme o rozší ení služeb rodi m klient, realizaci p ím stských tábor, a dalších volno asových aktivitách pro d ti a mládež v regionu. V areálu sdružení plánujeme d tské h išt s houpa kami a pískovišt m, které budou moci využívat nejen naši klienti a jejich blízcí, ale i d ti z obce a okolí. K pohod koní nemálo p ispívá prost edí, ve kterém žijí. Kon, kte í u nás žijí, jsou celoro n, 24 hodin denn, sedm dní v týdnu venku. Pronajímáme si proto ohrady nejen v areálu sdružení, ale i další dv pastviny, které jsou koním k dispozici k jejich relaxaci a odpo inku. S p ibývajícím po tem koní nám p estávají momentáln dostupné pozemky sta it, a tak hledáme další vhodná ešení situace. K zlepšení životních podmínek koní chystáme také úpravu povrchu ohrad v areálu, které se pravideln b hem zimních m síc m ní v jedno velké bláto. Proto v zim využíváme jako ohradu i krytou jízdárnu. A tak píšeme další žádosti a hledáme nové pozemky v okolí, které bychom mohli jako pastviny využít. Úsp šné projekty Ob anské sdružení Ryzá ek má za sebou desítku úsp šných projekt, b hem kterých jsme se mnohokrát p esv d ili o blahodárném ú inku kon na klienty. Jedním p íkladem z mnoha je p íb h devítileté dívenky, která se um la postavit pouze s oporou, nemohla sama chodit a trénovala ch zi pomocí t íbodové hole. Rodi e v dob, kdy za ali jezdit na hipoterapie po izovali dce i invalidní vozík, nebo ch zi u ní odborníci nep edpokládali. Sami rodi e íkají: Nev ili jsme, že by k mohl dcerce n jak výrazn pomoci s jejím problémem s ch zí. Ježd ní jsme brali jako zábavu. Po n kolika terapiích se dcera za ala výrazn zlepšovat. Ztuhlý trup se jí uvolnil a zlepšilo se držení t la. Po dalších terapiích za ala chodit za jednu ruku. Její fyzioterapeutka Vojtovy metody se zm nám velice divila. B hem t ím sí ního cyklu došlo k pozitivním zm nám, p i terapii byly vid t v tší pohyby v trupu a celkov se zlepšila rovnováha ve svalech. Tento fakt, který vedl u dívenky ke schopnosti za ít chodit, byl pro nás všechny velkým d vodem k radosti a nejv tší odm nou za provedenou práci. Od b ezna letošního roku znovu pokra ujeme v terapiích a t šíme se na další úsp chy. Ob anské sdružení Ryzá ek je pro nás n co jako malé dít. Zvyšují se jeho požadavky, roste, získává nové zkušenosti. Snažíme se ud lat jméno Ob anskému sdružení Ryzá ek, aby m lo šanci postavit se na vlastní nohy a být pro olomoucký region nepostradatelné svým p ínosem pro zdravotn znevýhodn né a širokou ve ejnost. Hanka Dvo áková

6 OBJEKTIV MOHELNICE - duben str. 6 MOHELNICKÝ JEŽEK V KLECI Kdopak by u nás neznal ten, snad nejznám jší, hlavolam zvaný Ježek v kleci. Nezapomenutelný autor ady p íb h v novaných mladým cestovatel m a dobrodruh m Jaroslav Foglar nám jej podrobn popsal ve své knize Záhada hlavolamu". Vtipem tohoto hlavolamu je um ní vyjmout tak zvaného ježka (plného neohebných bodlin) z klece (vytvo ené z pevných m íží ven. ZE STOLNÍHO TENISU Záv re nými zápasy koncem m síce b ezna byla ukon ena sezóna stolních tenist V regionální sout ži II. t ídy v druhé p lce sout že náš A-tým vynikajícím výkonem, kdy všechny odvetné zápasy vyhrál (krom porážky od Velkých Losin v záv ru) se propracoval až na kone né t etí místo v tabulce. Porazili jsme vedoucí týmy tabulky Kolšov 14:4 a Štíty dokonce 13:5. Velmi d ležité body d lala dvojice ve ty hrách - Josef Májek a teprve desetiletý Petr Olejník. Suverénní výkon podal náš B-tým, který v regionální sout ži obsadil 2. druhé místo. Velmi dobrých výsledk dosáhla i naše mládež, která pravideln trénuje v pond lí a ve st edu. Nejúsp šn jším naším žákem je Pe a Olejník (10. místo v kategorii nejmladších žák v republice). Dušan Mikula a Patrik Karas jsou v regionálních sout žích mladších žák na 1. a 2. míst. Zlepšení hry se projevuje u celé ady dalších žák a doufám, že vytrvalou pílí v p íští sezon potrápíme i takové kluby jako je Bludov nebo Velké Losiny. P i návšt v pana Arnošta Rulíška jsem však i p es skromnost jemu vlastní, m l totiž možnost na vlastní o i spat it jeho t i kovové vysoustružené výrobky, které mi tento hlavolam svým zp sobem tak trochu p ipomínaly. Jednoho dne Arnoštu Rulíškovi (dnes již 91.letému stále aktivnímu a ilému d chodci) jeho kamarád Karel Frank (dnes již nežijící bývalý opravá v žních hodin na v ži kostela sv. Tomáše Becketa) p inesl na ukázku kovový nerozebíratelný monolit - ty hran, ve kterém byl uvnit umíst n ješt jeden, menší ty hran. Už ta skute nost, že n kdo byl schopen na soustruhu zhotovit krychli, byla výzvou a Arnošt ji, jako odborník, p ijal. Spíše však jen tak z hecu se rozhodl vyrobit na svém soustruhu n co podobného. A pon vadž je pan Rulíšek velký pedant, hned se s chutí pustil do díla a za t i dny práce (denn prý až osm hodin) vyrobil nejen dva takové ty hrany (jeden z duralu a druhý z bronzu), ale navíc vysoustružil ješt jeden bronzový šestihran (viz foto). Ve všech t ech p ípadech jsou uvnit umíst ny voln se pohybující malé kovové krychle vyrobené ze stejného materiálu jako jejich pouzdro. Na rozdíl od Foglarova hlavolamu, který se dal rozebrat, jsou tyto monolity nerozebíratelné a nutí každého p emýšlet o tom, jak je v bec možné n co takového vyrobit jen za pomocí soustruhu. PaN PRVNÍ NÁPORY JARNÍCH TURIST O EKÁVÁ KRÁSN OPRAVENÁ PROVOZNÍ BUDOVA MLADE SKÝCH JESKYNÍ. K NÍ P ILEPENÉ P ÍSTAVBY NAHRADILY MODERNÍ BUDOVY SE ZÁZEMÍM PRO NÁVŠT VNÍKY. TI SI ZDE MOHOU KROM OFICIÁLN ODHALENÉ NOVÉ TVÁ E AREÁLU PROHLÉDNOUT I PRVNÍ ÁST VÝSTAVY O VÝJIME NÉM JESKYNNÍM SYSTÉMU UKRYTÉM POD TAJEMNÝM VRCHEM T ESÍNEM S JEHO PODZEMNÍ CHODBOU, LESEM A ROMANTICKÝMI STAVBAMI. Velký úsp ch pro mohelnický stolní tenis zaznamenal v ned li náš odchovanec Jakub Olejník (foto dole) na Velké cen m sta Vlašim. Jednalo se o poslední díl ze seriálu republikových bodovacích turnaj staršího žactva, p ed blížícím se mistrovstvím republiky, kde vybojoval v nabité konkurenci 5. místo. Zpo átku turnaje takovému umíst ní nic nenasv d ovalo, jelikož po ne p íliš p esv d ivém výkonu v kvalifika ních kolech se jen st ží probojoval do hlavní sout že. Tam se však vypjal k velkému výkonu, když ve skupin porazil dva hrá e z tréninkového centra mládeže - Škopka z SKST Vlašim 3:1 a Dusíka z Pražského El Ni a 3:0 na sety, a v posledním zápase skupiny eského reprezentanta Jana Pluha e 3:2 a tím postoupil do vy azovacích boj. Tam potom porazil Jana Vaší ka z SKST Liberec 3:1, ale v boji o pódiové umíst ní podlehl Janu Fabínimu z téhož oddílu 0:3. P esto 5. místo na tak siln obsazeném turnaji pat í k velkému úsp chu, na kterém má obrovskou zásluhu celý tým TTC Mohelnice v jehož st edu Jakub intenzivn (dvakrát denn ) trénuje s kvalitními staršími sparingy, za což jim pat í velký dík. Stanislav Hojgr, p edseda TTC Mohelnice

7 OBJEKTIV MOHELNICE - duben str. 7 CÍSA JOSEF II. V MOHELNICI Pohled na dnešní Nám stí Tyrše a Fügnera v roce kdy zde ješt nestála krásná budova Domu služeb a mohelnická v ž už m la svoji neogotickou špi atou v ž. Socha Josefa II. je nepatrn vid t v par íku p ímo pod v ží. Císa e Josefa II. ( ) zná u nás v esku každé malé dít. Všichni máme v pam ti p íhodu z Babi ky Boženy N mcové, kde se babi ka jako mladá holka setkává osobn s tímto pánem n kde nad m stem, podívá se poprvé v život po krajin jeho dalekohledem, dostane na památku zlatý tolar a císa nakonec od ní odkoupí pro armádu celoro ní produkci houní, které se svojí tetou vyráb la. Komu by to nesta ilo, m že si vzpomenout na Oskary ov n ený film Miloše Formana o skladateli Mozartovi, kde je císa Josef perfektn sehrán americkým hercem Jeffrey Jonesem. Tento eský král byl nejstarším synem známé císa ovny Marie Terezie, která byla matkou jeho dalších sedmnácti sourozenc. Byl nepochybn jednou z nejvýznamn jších osobností 18. století a svými ekonomickými, politickými, sociologickými a kulturními reformami p edb hl svoji dobu až o n kolik století. eský král Josef II. President USA G. Washington Jen tak pro srovnání: v dob, kdy on v Rakouské íši zrušil nevolnictví a vyhlásil náboženskou svobodu, jeho sou astník a profesní kolega, president USA George Washington ješt považoval za úpln normální obchodovat a jednat s lidmi jako s otroky. Úplný vý et josefínských reforem je materiál na celou knihu a tak se zam íme jen na ty nejznám jší. Zrušil trest smrti a zakázal používat mu ení p i vyšet ování trestné innosti, což jsou nehumánní jevy dodnes používané v ad zemí v etn velmocí. Zavedl v rakouské íši sjednocení m r a vah, To se zatím nepoda ilo ani mezinárodnímu leteckému provozu, a tak se dodnes, sedíce v tryskových letadlech, dozvídáme údaje o výšce a rychlosti letu v anglických stopách. Sjednotil m nu v zemích, které administrativn spravoval. To se dodnes nepovedlo (a asi už nepovede) ani tak významné instituci, jako je Evropská unie. Zrušil církevní ády a kláštery pokud se jejich lenové nezabývali užite nou prací jako je školství, výrobní innost i pé e o staré a nemocné osoby a jejich majetek bez náhrady zestátnil. Zcentralizoval státní správu, sjednotil samostatná pražská m sta v jednotné hlavní m sto Prahu a spojil Moravu a Slezsko v samostatnou zemi Moravsko-slezskou s hlavním m stem Brnem. Jako jedna z prvních hlav státu sv ta ustanovil povinnou školní docházku pro hochy i dívky a zrušil cenzuru (!). Jeho reformy byly velmi d ležité pro rozvoj eské a moravské kultury a vzd lanosti, takže se císa Josef II. mimod k stal otcem slavného eského národního obrození. Oby ejní lidé mu íkali "selský císa " a krom uvedeného p íb hu z Babi ky je známo, že ve Slavíkovicích blízko Rousínova vystoupil ze svého porouchaného cestovního ko áru, na ež spat il na poli orajícího Jana Kartoše, eledína slavíkovického rolníka Ond eje Trnky. P istoupil k n mu a požádal ho, aby mu práci s pluhem vysv tlil a p edvedl. Potom uchopil kle e a sám vyoral brázdu po celé délce pole. Byl to in tak výjime ný a neslýchaný, že nejprve uvedl v úžas císa ský doprovod vysoce postavených papaláš a pozd ji ve Vídni samoz ejm i celý císa ský dv r. Jeho mamince, císa ovn Marii Terezii, se však tento in velmi líbil, a tak nechala na míst "císa ské orby" postavit kamenný památník, který je dodnes zdejší turistickou atrakcí. Císa Josef II. obklopen místními sedláky proorává vlastnoru n svoji první brázdu v úrodné hanácké p d nedaleko Rousínova Císa rakouský a král eský Josef II. sám navštívil Mohelnici celkem t ikrát a jednou zde dokonce, v hostinci Na nám stí, který se nachází na nám stí Svobody, p enocoval. Této vyjíme né osobnosti našich d jin postavili mohelni tí ob ané v roce 1881 bronzový pomník, který zdobil par ík na dnešním nám stí Tyrše a Fügnera. Zdobil jej však, bohužel, jen do 24. dubna 1922, kdy byl výnosem okresní politické správy eskoslovenské republiky jako symbol "nenávid ných Habsburk " p es odpor mohelnického obyvatelstva odstran n a uložen v n jaké stodole na Okružní ulici. Teprve p íští rok byl p est hován do p edsín nov otev eného okresního muzea na nám stí. 17 (dnes budova m stské ZUŠ). V roce 1942 však byl nacistickými sb rateli kov bezohledn odvezen spole n s mohelnickým kostelním zvonem do Hamburku k dalšímu zpracování na vále ný materiál, ímž m l Hitlerovi pomoct vyhrát jeho nesmyslnou válku. Pomník císa e Josefa II. p ipraven v roce 1922 k demontáži a likvidaci Po listopadu 1989 byly sochy císa e Josefa II. v ad m st vráceny na svoje p vodní místo. Stalo se tak už v Uni ov a v Šumperku - v Mohelnici zatím ješt ne. Ctirad Štipl, kroniká PS. Císa Josef II. byl p ímým p íbuzným dalšího Habsburka, který m l velký vliv na d ní v našem kraji. Jeho prasynovec, Evžen Habsburský, se ve funkci velmistra ádu n meckých rytí ú zamiloval do z íceniny hradu Bouzova, kterou nechal zrekonstruovat a zrestaurovat do té pohádkové podoby v jaké jej známe dnes a vytvo il nám tak v našem regionu vysoce hodnotnou turistickou atrakci první velikosti.

8 Pan Arnošt Rulíšek se narodil v Bohdíkov. p. 40 (m l 9 sourozenc : 5 sester a 4 bratry). Všichni jeho sourozenci dodnes žijí, krom nejstaršího bratra Rostislava. Arnošt Rulíšek se vyu il obráb em kov (soustružníkem) ve firm SKRAT Záb eh. Dva roky jezdil denn do práce na kole z Bohdíkova do Záb eha (20 km) a zp t. V dob, kdy byl p edevším ro ník 1921 totáln nasazován na nucené práce do N mecka, Arnošt jeden rok musel kopat zákopy v erveném Potoku (4 km od Králík ). Do Mohelnice p išel Arnošt Rulíšek a našel zde ubytování v lágru (bývalý Hotel Slavia naproti kostela sv. Stanislava). Pak se p est hoval jako nájemník do domu pana ulíka (T ebovská ulice ve dvo e restaurace U mrtvoly). Po svatb roku 1945 (v kostelíku na Vyšehorkách) n kolik let bydlel v Mohelnici na ulici B. N mcové a odtud se odst hoval do Dolních Kr em. Pozd ji si koupil pozemek v Újezd a vlastníma rukama zde postavil zcela nový d m, kam se po kolaudaci v roce 1982 odst hoval a bydlí zde dodnes. Vychoval dva syny (Arnošta a Zde ka), má 5 vnou at a 11 pravnou at. Arnošt Rulíšek pracoval 22 let v nástrojárn (nap ed to bylo v závod Siemens - Schuckertwerke AG Müglitz - pozd ji v MEZu n. p. Mohelnice. Krom svého zam stnání se aktivn zapojoval do ve ejného života jako nap. Automotoklub, Svazarm, SPO - eskoslovenský svaz požární ochrany a rovn ž mnoho let vykonával funkci p edsedy osadního výboru v Újezd. Velice rád aktivn i rekrea n sportoval. Jezdil závodn na motoká e a p edevším na prvomájových a jiných oslavách i výro ích v Mohelnici a okolí, kdy jako idi k tomuto ú elu na speciáln upravené (alegorické) motorce, vozil ješt sedm r zn zav šených cvi enc nebo cvi enek (viz foto). Mnozí z nás si jist pamatují i na výbornou atrakci ur enou pro d ti, která byla provozovaná p i r zných p íležitostech nap. v našem m stském parku (na paradráze). Na ty i byl zde upoutaný motocykl a na n m se pak s pomocí ru ního p idávání i ubírání plynu d ti velice rády vozily stále do kole ka. Než na každého zájemce došla ada, tak musel mnohdy vystát dlouhou frontu. Ale stálo to za to. Mnozí na to dodnes vzpomínají. Tuto atrakci vymyslel Bohuslav Drbal (bydlel na Olomoucké ulici a pozd ji se odst hoval do Pozo ic u Brna). O vlastní realizaci a provozování této atrakce se pak postaral pan Arnošt Rulíšek se svými stejn zapálenými kamarády ze Svazarmu. Arnošt rovn ž rád plaval, aktivn lyžoval a v noval se turistice. S partou obdobn nadšených kamarád dokonce ruinu, kterou tehdy koupil MEZ n.p. Mohelnice od tamního státního statku, za ty i m síce opravili a zprovoznili k ádnému používání jako turistickou chatu v Jeseníkách, ve Starém M st pod Sn žníkem. Jeho studenti na pana u itele rádi vzpomínají a stále ho zvou na svá setkání po mnoha letech, což je d kazem toho, že Arnošt Rulíšek u nich byl a stále je zna n oblíben. Jeden z absolvent SPŠE, Zden k N me ek (maturoval v roce 1974), mi o n m ekl: M l jsem to št stí, že m pan u itel Arnošt Rulíšek u il. Je to velmi p íjemný lov k a op t to potvrdil svojí ú astí na našem setkání maturant (1974), které jsme m li v lo ském roce v Mohelnici (v kv tnu 2011). V hodinách vždycky p sobil velmi klidn, nepamatuji se, že by n kdy k i el (na rozdíl od svých jiných dílenských koleg ). Je krásné, že mu po ád v o ích svítí ta veselá jiskra, která mu jist nedá zestárnout. Doufám, že se s ním budeme na školních akcích ješt dlouho potkávat. Pozn.: Zden k N me ek je dnes mimo jiné kapelníkem známé brn nské skupiny Quanti Minoris (pozn.: tato kapela vyhrála na 35. Mohelnickém dostavníku 2009 hlavní cenu poroty a rovn ž cenu divák ). Vše co pan Arnošt Rulíšek doposud vykonal, pokládá dodnes za samoz ejmost a nikdy se s tím nikterak nechlubil. Taková skromnost se v dnešní dob jen tak nevidí a je spíš sv tlou výjimkou než samoz ejmostí. Kladné vzory, které nejen dnešní mládeži tolik chybí, tak nemusíme složit hledat nap íklad v televizi, v politice, ve sportu, v muzice i v showbusinessu. Mnohdy jsou nám ale mnohem bližší, než si dovedeme v bec p edstavit a to tzv. p ímo za humny. Jen se um t kolem sebe pozorn dívat a více si všímat na venek docela oby ejných v cí t eba ve svém nejbližším okolí. Kéž by nejen v našem m st bylo více takových osobností, jakou byl a stále je náš Arnošt Rulíšek. Pavel Nenkovský OBJEKTIV MOHELNICE, Vydavatel: Ji í Obr, nám. Tyrše a Fügnera 193/2, Mohelnice, I : , Registrace: MK R E 20390, Redakce: APOLLO, nám. Tyrše a Fügnera 193/2, Mohelnice Redakce se nemusí vždy ztotož ovat s názory v jednotlivých láncích našich dopisovatel. Redakce dbá pouze na to, aby nebyly otišt ny texty v rozporu se zákonem. Nepodepsané lánky (anonymy) zásadn nezve ej ujeme. N E P R O D E J N É!

*** Co Vás přivedlo k tomu založit v České republice občanské sdružení?

*** Co Vás přivedlo k tomu založit v České republice občanské sdružení? březen 2009 Kvůli permanentní nejistotě s vízy nemůže být mongolská komunita v ČR stabilní a rozvíjet se. Rozhovor s Ariunjurgal Dashnyam, ředitelkou Česko-mongolské společnosti Abstrakt: Tereza Rejšková

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA škol. rok 2009/10

VÝROČNÍ ZPRÁVA škol. rok 2009/10 Soukromá základní umělecká škola Trnka o.p.s., Rodinná 39, 312 00 Plzeň IČO.26347687, IZO.150035365, identifikátor zařízení: 650035356, bankovní spojení: 279204310247/0100, DIČ. CZ-26347687 VÝROČNÍ ZPRÁVA

Více

HOSPODAŘENÍ OBCE LUŠTĚNICE ZA ROK 2007

HOSPODAŘENÍ OBCE LUŠTĚNICE ZA ROK 2007 č. 1 / únor 2008 Vážení spoluobčané, dostává se Vám do rukou první číslo našeho Zpravodaje v roce 2008, ve kterém bychom Vás rádi informovali o dění v naší obci v uplynulých i nadcházejících měsících.

Více

Závěrečná zpráva (věcný popis činnosti v roce 2012)

Závěrečná zpráva (věcný popis činnosti v roce 2012) Závěrečná zpráva (věcný popis činnosti v roce 2012) Ve dnech 12. 15. 1. 2012 se MAS Střední Povltaví prezentovala na společném stánku se Svazkem obcí Milevska na brněnském veletrhu cestovního ruchu Regiontour

Více

Výroční zpráva o činnosti sdružení za rok 2012

Výroční zpráva o činnosti sdružení za rok 2012 Výroční zpráva o činnosti sdružení za rok 2012 Obsah: I. Vznik sdružení II. Základní ustanovení III. Poslání a cíle sdružení IV. Členská základna V. Uspořádané akce v průběhu roku 2012 VI. Propagace sdružení

Více

Školtýn. Základní škola Týnec nad Labem Ročník 11 1. číslo 2011-2012

Školtýn. Základní škola Týnec nad Labem Ročník 11 1. číslo 2011-2012 Školtýn Základní škola Týnec nad Labem Ročník 11 1. číslo 2011-2012 Obsah 1, Zpravodajství Úvod Zahájení školního roku Den bez aut Vodácký seznamovací kurz Anketa Co nás čeká v dalších měsících 2, Sport

Více

Novoroční přání klientů pro všechny obyvatele Domova

Novoroční přání klientů pro všechny obyvatele Domova č. 2/2009 Konec starého a počátek nového roku je pro nás pro všechny příležitostí, abychom popřáli rodinným příslušníkům, přátelům a známým. Dovolte, abych i já Vám všem jménem zaměstnanců Luxoru Poděbrady

Více

Rozhovor Alla Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná:

Rozhovor Alla Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná: Rozhovor Alla Na začátek tohoto rozhovoru Alla ti řeknu, že máme čtyři fáze kulturního šoku. Aby sis to mohla také připomenout a mohla se opět vžít do té situace. Takže první fázi je fáze medových týdnů

Více

Noviny obce Křoví prosinec 2013

Noviny obce Křoví prosinec 2013 Noviny obce Křoví prosinec 2013 Vážení spoluobčané, zima pomalu klepe na vrátka a začíná období očekávání svátků vánočních. V sobotu 30.11. jsme rozsvítili vánoční stromek u kostela a děti nám zazpívaly

Více

ob anské sdružení MALÁ ANTIOCHIA 569 34 Rychnov na Morav 53, tel.: 461 323 129 e-mail: mala.antiochia@seznam.cz I O: 269 855 43, DI : CZ 269 855 43

ob anské sdružení MALÁ ANTIOCHIA 569 34 Rychnov na Morav 53, tel.: 461 323 129 e-mail: mala.antiochia@seznam.cz I O: 269 855 43, DI : CZ 269 855 43 VÝRO NÍ ZPRÁVA OB ANSKÉHO SDRUŽENÍ ZA ROK 2005 O em se do tete v naší výro ní zpráv : 1. Úvodní slovo 2. Poslání a cíle 3. Naši lenové, lidé ve vedení 4. Zpráva o innosti 5. Finan ní zpráva za rok 2005

Více

ČÍSLO 67 25. září 2013

ČÍSLO 67 25. září 2013 Vydává Obecní úřad Potěhy pro občany obce ČÍSLO 67 25. září 2013 Obsah: 1. Informace z obce 2. Kulturní akce, jubilanti v IV. čtvrtletí 2013 3. ZŠ a MŠ Potěhy 4. TJ Sokol Potěhy 5. SDH Potěhy 6. Historie

Více

STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU

STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU CÍL STANDARDU 1) Tento standard vychází ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen Zákon ) a z vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou

Více

NOVÉ KOŠE NA PSÍ EXKREMENTY

NOVÉ KOŠE NA PSÍ EXKREMENTY www.ceradice.cz Vydání 2/2014 VESNICE ROKU 2014 Letošní rok se starostka obce Čeradice rozhodla přihlásit naší vesničku do soutěže Vesnice roku, kterou vyhlásil Spolek pro obnovu venkova ČR, Ministerstvo

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013. Shrnutí činnosti za rok 2013. Konkrétní spolupráce se ZŠ Nový svět v Opavě

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013. Shrnutí činnosti za rok 2013. Konkrétní spolupráce se ZŠ Nový svět v Opavě VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013 Shrnutí činnosti za rok 2013 V roce 2013 občanské sdružení Montessori Opava pokračuje v naplňování základního účelu, pro který bylo založeno, a to vytvoření platformy pro činnost

Více

Pavel Bratinka. aneb Od metaře k ministrovi

Pavel Bratinka. aneb Od metaře k ministrovi Škola: Základní škola a Mateřská škola, Praha 6, náměstí Svobody 2 Učitel: Mgr. Vladimíra Koucká Žáci: Antonie Holečková, Klára Kudláčková, Barbora Šrámková Třída: 8. ročník Pavel Bratinka aneb Od metaře

Více

Historie knihovny. 1814 z popudu faráře Františka Raymana otevřena farní knihovna.

Historie knihovny. 1814 z popudu faráře Františka Raymana otevřena farní knihovna. Historie knihovny Knihovny v Častolovicích byly celkem 3. První knihovna vznikla na zámku, za působení Leopolda Sternberga (1770 1856) obsahuje díla věděcká, beletrická, tisková i rukopisná. Můžeme zde

Více

Slovo starosty. Váţení spoluobčané,

Slovo starosty. Váţení spoluobčané, Slovo starosty Váţení spoluobčané, Krakovanské svatováclavské posvícení se nezadrţitelně blíţí a s ním i vydání Novin Krakovan a Boţce. Posvícení přichází po prázdninách, které byly pro obec na rozdíl

Více

Duchovní služba ve věznicích

Duchovní služba ve věznicích Duchovní služba ve věznicích Obsah 1. ÚVOD... 3 2. VZNIK DUCHOVNÍ SLUŽBY... 3 3. POSLÁNÍ, SMYSL A VÝZNAM SLUŽBY... 4 4. ZÁVĚR... 6 2 1. ÚVOD Už před mnoha tisíci lety se považovalo za tělesné milosrdenství,

Více

Leden. 22. ledna v deset hodin oddal starosta na obecním úřadu paní Melkovou a pana Víška

Leden. 22. ledna v deset hodin oddal starosta na obecním úřadu paní Melkovou a pana Víška Leden 1.1. oblačno 3 C, 2.1. zataženo, sníh s deštěm 2 C, 3.1. zataženo, sníh s deštěm 2 C, 4.1. oblačno 3 C, 5.1. polojasno -7 C, 6.1. zataženo -2 C, 7.1. polojasno -3 C, 8.1. zataženo, sněžení -2 C,

Více

Kdo jsme? Mateřské centrum v Milovicích by mělo plnit tyto cíle: podporovat všestranný rozvoj dětí a jejich socializaci,

Kdo jsme? Mateřské centrum v Milovicích by mělo plnit tyto cíle: podporovat všestranný rozvoj dětí a jejich socializaci, VÝROČNÍ ZPRÁVA 2003 VÝROČNÍ ZPRÁVA OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ MAMINKY DĚTEM / 2003 1 I Kdo jsme? Maminky dětem je občanské sdružení zaregistrované na Ministerstvu vnitra České republiky dne 19. 3. 2003. Jde o

Více

Zajímavosti o KOLE. Pořád bylo co zlepšovat a tak na konci 19. století už měla kola duše a pedály opravdu roztáčely zadní kola.

Zajímavosti o KOLE. Pořád bylo co zlepšovat a tak na konci 19. století už měla kola duše a pedály opravdu roztáčely zadní kola. Milé děti, za oknem bude ještě chviličku kralovat zima, ale já už jsem pro Vás připravil jarní číslo mých novin. Mám toto období moc rád. Chvilku prší a chvilku svítí sluníčko. Rád šlapu do kaluží, poslouchám

Více

Program Evropského týdne mobility a Evropského dne bez aut v Chrudimi 2007

Program Evropského týdne mobility a Evropského dne bez aut v Chrudimi 2007 Evropský týden mobility Evropský den bez aut 2007 V roce 2007 se česká, moravská a slezská města opět zapojila do celoevropské akce Evropský týden mobility (16. 22. září) a Evropský den bez aut (22. září),

Více

Odůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby

Odůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby Odůvodnění veřejné zakázky Veřejná zakázka Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby Zadavatel: Právní forma: Sídlem: IČ / DIČ: zastoupen: EAST

Více

ROČNÍ ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ ROK 2007

ROČNÍ ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ ROK 2007 ROČNÍ ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ ROK 2007 Předkládá: Ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež, V Sídlišti 347, 330 22 Zbůch organizační složka státu Název zpracovatele Ústav sociální péče pro tělesně

Více

ekarolinka Hasičská zbrojnice v Trávničku

ekarolinka Hasičská zbrojnice v Trávničku Podještědský měsíčník Sdružení obcí Podještědí ekarolinka Ročník XVII. Číslo 5. Květen 2012 e Hasičská zbrojnice v Trávničku Z mikroregionu Již podle obrázku na titulní stránce je možno poznat, který měsíc

Více

Názory na bankovní úvěry

Názory na bankovní úvěry INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/2007 DLUHY NÁM PŘIPADAJÍ NORMÁLNÍ. LIDÉ POKLÁDAJÍ ZA ROZUMNÉ PŮJČKY NA BYDLENÍ, NIKOLIV NA VYBAVENÍ DOMÁCNOSTI. Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru

Více

Pravidla. pro uskutečňování Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí v oblasti lektorátů a Krajanského vzdělávacího programu

Pravidla. pro uskutečňování Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí v oblasti lektorátů a Krajanského vzdělávacího programu Příloha č. 2 usnesení vlády ze dne 13. května 2015 č. 348 Pravidla pro uskutečňování Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí v oblasti lektorátů a Krajanského vzdělávacího programu I.

Více

Popis realizace sociální služby Keramická dílna Eliáš. Poslání. Hlavními cíli naší dílny jsou

Popis realizace sociální služby Keramická dílna Eliáš. Poslání. Hlavními cíli naší dílny jsou Popis realizace sociální služby Keramická dílna Eliáš Poslání Posláním Keramické dílny Eliáš je umožňovat lidem s postižením začlenění do společnosti s ohledem na jejich zvláštní situaci. Posláním je pomoci

Více

MĚSTSKÁ POLICIE HODONÍN

MĚSTSKÁ POLICIE HODONÍN MĚSTSKÁ POLICIE HODONÍN VÝROČNÍ ZPRÁVA 2008-2009 Zpracoval: Mgr. Jindřich Vašíček Únor 2010 Zpráva o činnosti Městské policie Hodonín za rok 20079 Strana 2 Obsah 1. Úvod 3 2. Personální obsazení 3 3. Činnosti

Více

Případové studie: 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Škola: Střední zdravotnická škola, Prostějov, Vápenice 3, 796 01 Prostějov

Případové studie: 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Škola: Střední zdravotnická škola, Prostějov, Vápenice 3, 796 01 Prostějov 1 Případové studie: 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Škola: Střední zdravotnická škola, Prostějov, Vápenice 3, 796 01 Prostějov Úvodní komentář k případové studii: Střední zdravotnická škola působí v regionu

Více

Vzpomínáte si ještě, jaký byl váš první kontakt s divadlem?

Vzpomínáte si ještě, jaký byl váš první kontakt s divadlem? OBRAZ PRVNÍ Vzpomínáte si ještě, jaký byl váš první kontakt s divadlem? Měl bych říct, že ke zlomu v mém životě, nikoliv snad přímo k divadlu, ale vůbec ke zlomu od věcí technických k věcem humanitním,

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 KYNOLOGICKÝ KLUB DRAHELČICE RUDNÁ, O.S. Obsah ÚVODNÍ SLOVO...3 DŮVOD EXISTENCE A CÍLE OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ...3 LIDÉ V OBČANSKÉM SDRUŽENÍ...4 ČINNOST V ROCE 2009...4 Výcvik základní poslušnosti

Více

Příběhy našich sousedů

Příběhy našich sousedů Příběhy našich sousedů Projekt týmu ze ZŠ Nad Plovárnou 5 Tým: Beránková Kateřina, Cahová Zuzana, Smazalová Tereza, Štefková Kristýna, Zachová Adéla Vedení týmu: p. uč. Korbelová Jitka Příběh Hany Noskové

Více

MATEŘSKÁ ŠKOLA OSTRAVA, BLAHOSLAVOVA 6, příspěvková organizace. vydává školní časopis

MATEŘSKÁ ŠKOLA OSTRAVA, BLAHOSLAVOVA 6, příspěvková organizace. vydává školní časopis MATEŘSKÁ ŠKOLA OSTRAVA, BLAHOSLAVOVA 6, příspěvková organizace vydává školní časopis č.19/2016 Začal nový školní rok 2015/2016 Letní prázdniny uběhly jako voda a začal další školní rok. Tentokrát ve znamení

Více

The University of Plymouth

The University of Plymouth The University of Plymouth Jmenuji se Lukáš Widomski, je mi 19 let a tento rok jsem udělal maturitu na SPŠ EI Kratochvílova 7. Označil bych se jako průměrný, cílevědomý student, který vzal osud do svých

Více

Dokončení přesídlení Přesídlení krajanů z Kazachstánu v roce 2007

Dokončení přesídlení Přesídlení krajanů z Kazachstánu v roce 2007 Dokončení přesídlení Přesídlení krajanů z Kazachstánu v roce 27 V úvodu projektu byly v únoru 27 uspořádány tzv. konzulární dny přímo u krajanské komunity v Aktjubinsku. V rámci této akce byli na místě

Více

Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. 6 Právní postavení a ochrana osob se zdravotním postižením Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

Více

ZPRÁVA O ČINNOSTI DĚTSKÉHO RYBÁŘSKÉHO KROUŽKU ZA ROK 2015

ZPRÁVA O ČINNOSTI DĚTSKÉHO RYBÁŘSKÉHO KROUŽKU ZA ROK 2015 1 ZPRÁVA O ČINNOSTI DĚTSKÉHO RYBÁŘSKÉHO KROUŽKU ZA ROK 2015 Zprávu o činnosti dětského rybářského kroužku za rok 2014 kterou jsem vám přečetl na loňské výroční schůzi, jsem ukončil vánoční schůzkou. Rok

Více

Zápis. Přítomni: Dr. Vítězslav Pokorný, Ing. Vladislav Procházka, Gabriela Modřanská, Bc. Petr. Hosté: prof. Ing. arch. Miroslav Masák.

Zápis. Přítomni: Dr. Vítězslav Pokorný, Ing. Vladislav Procházka, Gabriela Modřanská, Bc. Petr. Hosté: prof. Ing. arch. Miroslav Masák. Zápis z jednání Pracovní skupiny pro vzdělávací centrum, které se konalo ve středu 23. 9. 2015 od 18:00 hodin v zasedací místnosti MěÚ, Pražská 276, Úvaly Přítomni: Dr. Vítězslav Pokorný, Ing. Vladislav

Více

Učňovská škola zemědělská Zálezly 1952-1956. Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Učňovská škola zemědělská Zálezly 1952-1956. Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Učňovská škola zemědělská Zálezly 1952-1956 Inventář Číslo EL NAD: 512 Evidenční číslo pomůcky: 162 Dana Bízová Tachov 2007 Obsah Úvod...3

Více

ZPRAVODAJSKÝ MĚSÍČNÍK MĚSTEČKA DOUBRAVICE NAD SVITAVOU Číslo 3 /březen 2013

ZPRAVODAJSKÝ MĚSÍČNÍK MĚSTEČKA DOUBRAVICE NAD SVITAVOU Číslo 3 /březen 2013 ZPRAVODAJSKÝ MĚSÍČNÍK MĚSTEČKA DOUBRAVICE NAD SVITAVOU Číslo 3 /březen 2013 *************************************************************** Vážní spoluobčané, v měsíci únoru byly po krátké zimní přestávce

Více

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická Obor veřejná správa a regionální rozvoj Diplomová práce Problémy obce při zpracování rozpočtu obce TEZE Diplomant: Vedoucí diplomové práce:

Více

Časopis MŠ. Prosinec 2015

Časopis MŠ. Prosinec 2015 Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, Jitřní 277, příspěvková organizace Časopis MŠ Prosinec 2015 Vydává: Mateřská škola Ústí nad Labem Brná Sebuzínská 42 Tel: 475 541 175 Mobil: 720 619 239

Více

Obecně závazná vyhláška Města Březnice, o místních poplatcích č. 1/2012 ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Obecně závazná vyhláška Města Březnice, o místních poplatcích č. 1/2012 ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Obecně závazná vyhláška Města Březnice, o místních poplatcích č. 1/2012 Zastupitelstvo města Březnice se na svém zasedání dne 11. 12. 2012 usneslo vydat na základě 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o

Více

k žádosti o dotaci v rámci Programu prevence kriminality a extremismu v roce 2010 - Úsvit

k žádosti o dotaci v rámci Programu prevence kriminality a extremismu v roce 2010 - Úsvit Popis projektu k žádosti o dotaci v rámci Programu prevence kriminality a extremismu v roce 2010 - Úsvit Název projektu: Rozšíření kapacity nízkoprahového centra Kamarád Žadatel : Statuární město Děčín

Více

ZPRÁVY Z OBCE. Očkování psů

ZPRÁVY Z OBCE. Očkování psů ZPRÁVY Z OBCE Očkování psů Oznamujeme občanům, že p. Bartoš provede každoroční očkování psů proti vzteklině ve středu 18. května 2016 v tomto pořadí a časovém sledu: na točně v 13:30 hod., horní zastávka

Více

2002, str. 252. 1 Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE,

2002, str. 252. 1 Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE, Úkolem diplomové práce, jejíž téma je Politika zaměstnanosti (srovnání podmínek v ČR a EU), je na základě vyhodnocení postupného vývoje nezaměstnanosti v České republice od roku 1990 analyzovat jednotlivé

Více

Střední průmyslová škola Brno, Purkyňova, příspěvková organizace Provozní řád školy

Střední průmyslová škola Brno, Purkyňova, příspěvková organizace Provozní řád školy Střední průmyslová škola Brno, Purkyňova, příspěvková organizace Provozní řád školy Číslo dokumentu: SPŠEIT 34 _ 2015 _ 1.01 Platnost od: 1. 9. 2015 Nahrazuje: SPŠEIT 34 _ 2012 _ 1.01 Počet listů: 12 Obsah

Více

Po rozhlednách v okolí Boskovic

Po rozhlednách v okolí Boskovic Po rozhlednách v okolí Boskovic Za podporu d kuje projektový tým ve složení Jakub Chuda, Lukáš Chuda, Vojt ch Borkovec, Patrik Pr ša, Patrik Trávní ek, Martin Lasl, Michal erný a ostatní d ti z D tského

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ORGANIZACE

VÝROČNÍ ZPRÁVA ORGANIZACE VÝROČNÍ ZPRÁVA ORGANIZACE ZA ROK 2011-2012 VYPRACOVALA: MGR. NADĚŽDA CHLÁDKOVÁ Charakteristika organizace: Název organizace: Základní škola Horažďovice Adresa: Blatenská 310, 341 01Horažďovice telefon:

Více

Školní rok 2010/2011

Školní rok 2010/2011 Školní rok 2010/2011 Září 2010 BAREVNÁ DUHA byla v televizi!!! Kdo si 20. 9. 2010 ráno před odchodem do zaměstnání nebo do školy pustil televizi Nova, toho čekalo příjemné překvapení. V ranních zprávách

Více

Statutární město Most Radniční 1 Most. Úsvit. Projekt partnerské spolupráce při zlepšování situace v sídlišti Chanov

Statutární město Most Radniční 1 Most. Úsvit. Projekt partnerské spolupráce při zlepšování situace v sídlišti Chanov Statutární město Most Radniční 1 Most Úsvit Projekt partnerské spolupráce při zlepšování situace v sídlišti Chanov Dílčí projekt Projekt rozšířené estetické výchovy Projekt rozšířené estetické výchovy

Více

Využití EduBase ve výuce 10

Využití EduBase ve výuce 10 B.I.B.S., a. s. Využití EduBase ve výuce 10 Projekt Vzdělávání pedagogů v prostředí cloudu reg. č. CZ.1.07/1.3.00/51.0011 Mgr. Jitka Kominácká, Ph.D. a kol. 2015 1 Obsah 1 Obsah... 2 2 Úvod... 3 3 Autorský

Více

Zpráva z jednání Školské rady ZŠ a MŠ Tisá, příspěvková organizace

Zpráva z jednání Školské rady ZŠ a MŠ Tisá, příspěvková organizace Datum konání: 6. 10. 2010 Program: 1. Projednání a schválení Výroční zprávy o činnosti školy 2009/2010 2. Projekt MŠMT Peníze školám 3. Nařízení vlády o odvodu 30% z částky na pomůcky školy zpět do státního

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0922/2015/VZ-45149/2015/532/KSt Brno: 17. prosince 2015

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0922/2015/VZ-45149/2015/532/KSt Brno: 17. prosince 2015 *UOHSX007XXVS* UOHSX007XXVS ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0922/2015/VZ-45149/2015/532/KSt Brno: 17. prosince 2015 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle 112 zákona

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 OBČANSKÉ SDRUŽENÍ VESMÍR

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 OBČANSKÉ SDRUŽENÍ VESMÍR VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 OBČANSKÉ SDRUŽENÍ VESMÍR OBSAH : 1. Úvodem k činnosti OS 2. Vznik a poslání OS 3. Rada OS 4. Aktivity v roce 2009 5. Poděkování dárcům 6. Kontaktní údaje 7. Závěr 1.Úvodem k činnosti

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2004 (CRPDZ MSK) CENTRUM PRO ROZVOJ PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2004 (CRPDZ MSK) CENTRUM PRO ROZVOJ PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE OBSAH CENTRUM PRO ROZVOJ PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE (CRPDZ MSK) I. Základní údaje o občanském skružení... 3 II. Pracovníci sdružení... 4 III. Vznik, poslání a cílová skupina... 4 IV.

Více

Centrum sociálních služeb Prostějov, p. o. Lidická 86, 796 01 Prostějov. Poskytované služby: domov pro seniory a domov se zvláštním režimem

Centrum sociálních služeb Prostějov, p. o. Lidická 86, 796 01 Prostějov. Poskytované služby: domov pro seniory a domov se zvláštním režimem Centrum sociálních služeb Prostějov, p. o. Lidická 86, 796 01 Prostějov Poskytované služby: domov pro seniory a domov se zvláštním režimem ČTYŘLÍSTEK PRO ŠTĚSTÍ -------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

D kujeme za podporu GOAML... Jste skv lí.

D kujeme za podporu GOAML... Jste skv lí. D kujeme za podporu GOAML... Jste skv lí. Tento certifikát má hodnotu jedné ivé a zdravé kozy. Díky pomoci eských dárc nakupuje lov k v tísni tato veselá zví ata pro rodiny v chudých zemích Afriky a Asie.

Více

6 PLUMLOVSKÝ ZPRAVODAJ Galerie starostů a předsedů MNV v Plumlově v letech 1864-2011 Petr Mucha Jan Michálek Engelbert Duřpek Hynek Michálek poštmistr rolník mistr řeznický poštmistr mistr krejčovský 1864-1870

Více

Dětské hřiště v obci Rantířov

Dětské hřiště v obci Rantířov OBEC RANTÍŘOV Rantířov 78 588 41 Vyskytná nad Jihlavou Dětské hřiště v obci Rantířov Popis přípravy akce a zapojení dětí a mládeže do komunitního života v obci Únor 2014 Žadatel a investor OBEC RANTÍŘOV

Více

Obecní Zpravodaj IV/2015

Obecní Zpravodaj IV/2015 Obecní Zpravodaj IV/2015 Vážení spoluobčané, Předkládáme Vám aktuální informace z našich obcí: Realizované akce Znovuodhalení pomníku obětem první světové války Dne 28. října, byl v Květinově, znovu odhalen

Více

- ZO se zabývalo také přípravami oslav Dne obce. Ten by měl proběhnout v první polovině září. Termín bude upřesněn po dohodě s účinkujícími.

- ZO se zabývalo také přípravami oslav Dne obce. Ten by měl proběhnout v první polovině září. Termín bude upřesněn po dohodě s účinkujícími. Vážení občané Letošní první číslo se Vám dostává do rukou v době, kdy nám zima ukázala, že se ještě nechce vzdát své vlády. Snad to byl poslední záchvěv a my se budeme těšit z paprsků jarního sluníčka.všichni

Více

JAK JSEM DOSTALA PRVNÍ LYŽE

JAK JSEM DOSTALA PRVNÍ LYŽE JAK JSEM DOSTALA PRVNÍ LYŽE V kraji pod horami prý děti přicházejí na svět s lyžemi na nohou. Já jsem se ale narodila bez nich. Mně je přinesl Ježíšek, když mi bylo pět let. Překvapil mě. Každý rok jsem

Více

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ Strana Vyhledávání textu - přidržte klávesu Ctrl, kurzor umístěte na příslušný řádek a klikněte levým tlačítkem myši. 1. Právní předpisy upravující přijímací řízení ke studiu ve střední

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ZÁKLADNÍ ŠKOLY (školní rok 2005/2006)

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ZÁKLADNÍ ŠKOLY (školní rok 2005/2006) Základní škola a mateřská škola Příbram na Moravě, okres Brno-venkov, příspěvková organizace VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ZÁKLADNÍ ŠKOLY (školní rok 2005/2006) Příbram na Moravě č.p. 102, 664 84 Zastávka

Více

KRAJSKÉ KOLO SOUTĚŽE VE ŠPANĚLSKÉM JAZYCE PRO SŠ

KRAJSKÉ KOLO SOUTĚŽE VE ŠPANĚLSKÉM JAZYCE PRO SŠ Gymnázium, Olomouc, Čajkovského 9 tel.: 585 412 493, e-mail: skola@gcajkol.cz vlastimil.kaspir@post.cz www.gcajkol.cz KRAJSKÉ KOLO SOUTĚŽE VE ŠPANĚLSKÉM JAZYCE PRO SŠ Datum a místo konání: 21.3.2016 v

Více

NÁZEV/TÉMA: Evropská unie

NÁZEV/TÉMA: Evropská unie NÁZEV/TÉMA: Evropská unie Vyučovací předmět: Společenskovědní základ Učitel: Mgr. Petra Janovská Škola: OA a SZdŠ Blansko Třída: E2 (2. ročník oboru EL) Časová jednotka: 1 vyučovací hodina (45 minut) Metody:

Více

ZPRÁVA O ČINNOSTI MĚSTSKÉ POLICIE DESNÁ ZA ROK 2014

ZPRÁVA O ČINNOSTI MĚSTSKÉ POLICIE DESNÁ ZA ROK 2014 Městská policie Desná, Údolní 633, Desná v Jizerských horách ZPRÁVA O ČINNOSTI MĚSTSKÉ POLICIE DESNÁ ZA ROK 2014 Městská policie Desná Zpracoval: Ing. Miroslav ERLEBACH Desná leden 2015 Obsah: 1. Obecná

Více

ZPRÁVY Z DOMOVA. Motto: Můžeme pro druhého něco znamenat už jenom tím, že tu jsme

ZPRÁVY Z DOMOVA. Motto: Můžeme pro druhého něco znamenat už jenom tím, že tu jsme JARO - LÉTO 2010/II ZPRÁVY Z DOMOVA Motto: Můžeme pro druhého něco znamenat už jenom tím, že tu jsme Poskytujeme sociální služby pro osoby, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního

Více

pro městys Stádlec a obce Staré Sedlo, Křída, Slavňovice a Hájky Prosinec 2013 12/2013 4. ročník

pro městys Stádlec a obce Staré Sedlo, Křída, Slavňovice a Hájky Prosinec 2013 12/2013 4. ročník S T Á D L E C K Ý Z P R A V O D A J pro městys Stádlec a obce Staré Sedlo, Křída, Slavňovice a Hájky Prosinec 2013 12/2013 4. ročník Milí spoluobčané! Letošní vánoční svátky jsou už minulostí, přesto věřím,

Více

Domov Pod Lipami Smečno. poskytovatel sociálních služeb. Zámecké listy

Domov Pod Lipami Smečno. poskytovatel sociálních služeb. Zámecké listy Domov Pod Lipami Smečno poskytovatel sociálních služeb Číslo 53. září 2014 Zámecké listy Děti a škola v 19. století Od vydání tereziánského školního zřízení roku 1774 se stala škola běžnou součástí každodenního

Více

Masarykova univerzita Právnická fakulta

Masarykova univerzita Právnická fakulta Masarykova univerzita Právnická fakulta Katedra finančního práva a národního hospodářství Osobní management Dávám na první místo to nejdůležitější? Zpracovala: Dominika Vašendová (348603) Datum zadání

Více

Podrobnější zaznamenání v kronice města si jistě zaslouţí projekt Zmizelí sousedé, kdy předávám slovo jeho iniciátorovi, učiteli Josefu Märcovi:

Podrobnější zaznamenání v kronice města si jistě zaslouţí projekt Zmizelí sousedé, kdy předávám slovo jeho iniciátorovi, učiteli Josefu Märcovi: Gymnázium Historie chomutovského gymnázia se datuje od roku 1591, kdy se Jiří Popel z Lobkovic, nejvyšší hofmistr českého království a majitel chomutovského panství, rozhodl zaloţit v Chomutově jezuitskou

Více

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ SPOKOJENOSTI UŽIVATELŮ SE SLUŽBOU SOCIÁLNÍ REHABILITACE CENTRA ANIMA OPAVA ZA ROK 2015

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ SPOKOJENOSTI UŽIVATELŮ SE SLUŽBOU SOCIÁLNÍ REHABILITACE CENTRA ANIMA OPAVA ZA ROK 2015 Příloha č. 2 ANIMA VIVA o. s. 1/16 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ SPOKOJENOSTI UŽIVATELŮ SE SLUŽBOU SOCIÁLNÍ REHABILITACE CENTRA ANIMA OPAVA ZA ROK 2015 1. METODIKA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Cíl dotazníkového šetření

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2005 (CRPDZ MSK) CENTRUM PRO ROZVOJ PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2005 (CRPDZ MSK) CENTRUM PRO ROZVOJ PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE OBSAH CENTRUM PRO ROZVOJ PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE (CRPDZ MSK) VÝROČNÍ ZPRÁVA 2005 Obsah...2 I. Základní údaje o občanském sdružení...3 II. Pracovníci sdružení...4 III. Vznik, poslání

Více

Výroční zpráva o činnosti školy za školní rok 2013/14

Výroční zpráva o činnosti školy za školní rok 2013/14 Základní škola a Mateřská škola Tehov Svatojánská náves 78, 251 01 Tehov Tel: 323 640 573 e-mail: zstehov@seznam.cz www.zstehov.cz Výroční zpráva o činnosti školy za školní rok 2013/14 Zpracovala: Mgr.

Více

SKP Jihlava. Poslání a cíl naší práce

SKP Jihlava. Poslání a cíl naší práce Poslání a cíl naší práce Posláním našeho azylového domu je poskytnutí celkového hmotného zaopatření a sociálně psychologická pomoc lidem, kteří se vlivem různých životních situací ocitli na pokraji lidské

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola, Hrušovany nad Jevišovkou, okres Znojmo, příspěvková organizace. Na vršku 495, 671 67 Hrušovany nad Jevišovkou

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola, Hrušovany nad Jevišovkou, okres Znojmo, příspěvková organizace. Na vršku 495, 671 67 Hrušovany nad Jevišovkou Česká školní inspekce Jihomoravský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Mateřská škola, Hrušovany nad Jevišovkou, okres Znojmo, příspěvková organizace Na vršku 495, 671 67 Hrušovany nad Jevišovkou Identifikátor:

Více

ROMANTICKÁ SCENÉRIE. ( Z CYKLU ZNÁM RUCE TVOŘÍCÍ A RUCE BOŘÍCÍ.)

ROMANTICKÁ SCENÉRIE. ( Z CYKLU ZNÁM RUCE TVOŘÍCÍ A RUCE BOŘÍCÍ.) PAVEL NOVOTNÝ Malířská a grafická tvorba od r.1967, restaurátorská tvorba a bezpečnostní ošetření malířských děl od r.1975 Zakládající člen Unie výtvarných umělců České republiky r.1990 ROMANTICKÁ SCENÉRIE.

Více

Mistrovství České republiky juniorů 2012, 23. ledna 2012

Mistrovství České republiky juniorů 2012, 23. ledna 2012 Mistrovství České republiky juniorů 2012, 23. ledna 2012 Od 3. do 5. února 2012 se v Brně uskutečnilo Mistrovství ČR juniorů, na kterém nechyběla výprava Juniorské školy squashe. Níže si můžete přečíst,

Více

MTH - MATERIALS TESTING HRAZDIL (A) Z uživatele výrobce Případová studie

MTH - MATERIALS TESTING HRAZDIL (A) Z uživatele výrobce Případová studie MTH - MATERIALS TESTING HRAZDIL (A) Z uživatele výrobce Případová studie V lednu 1992 strávil Vladimír týden na semináři věnovanému podnikatelskému plánování v Československém manažerském centru v Čelákovicích.

Více

100 let skautingu. Junák svaz skautů a skautek ČR, Liberecký kraj 2007

100 let skautingu. Junák svaz skautů a skautek ČR, Liberecký kraj 2007 Dva týdny skautingu Sto podob dobrodružství Sbírka na bezbariérové divadlo Rockový koncert 100 let skautingu Junák svaz skautů a skautek ČR, Liberecký kraj 2007 Předkladatel: Junák svaz skautů a skautek

Více

Plán environmentální výchovy ve školním roce 2015-2016

Plán environmentální výchovy ve školním roce 2015-2016 Plán environmentální výchovy ve školním roce 2015-2016 V Uherském Hradišti - Mařaticích dne 20.10. 2015 Vypracovala: Mgr. Šnajdarová Eva Počet žáků: 173 1 1. Charakteristika EVVO Od 1. 9. 2007 vstupuje

Více

Nová Ves u Nového Města na Moravě

Nová Ves u Nového Města na Moravě 1. Základní údaje o škole Základní škola a Mateřská škola Nová Ves u Nového Města na Moravě, okres Žd ár nad Sázavou, příspěvková organizace Nová Ves u Nového Města na Moravě 70 592 31 Nové Město na Moravě

Více

využívá svých schopností

využívá svých schopností Táto relácia využívá svých schopností je pro nás svaté. pojednáva o možnostiach breathariánstva, teda života bez jedenia jedla, no nie je to kompletný návod. V záujme vašej bezpečnosti, nepokúšajte sa

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE 601 56 Brno, Joštova 8 ROZHODNUTÍ. Č. j.: S 064-R/00-353/140/Ná V Praze dne 9. 5. 2000

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE 601 56 Brno, Joštova 8 ROZHODNUTÍ. Č. j.: S 064-R/00-353/140/Ná V Praze dne 9. 5. 2000 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE 601 56 Brno, Joštova 8 ROZHODNUTÍ Č. j.: S 064-R/00-353/140/Ná V Praze dne 9. 5. 2000 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ve správním řízení zahájeném dne 10. 3.

Více

HORIZONT, o. s. VÝROČNÍ ZPRÁVA. www.oshorizont.cz

HORIZONT, o. s. VÝROČNÍ ZPRÁVA. www.oshorizont.cz HORIZONT, o. s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2015 www.oshorizont.cz Naše obrázky v kalendáři Dostali jsme nabídku, kterou jsme samozřejmě využili, od skupiny ČEZ prezentovat obrázky našich klientů v připravovaném kalendáři

Více

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj.: ČŠIS-128/11-S. Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj.: ČŠIS-128/11-S. Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Sídlo: Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ Červený Újezd 30, 273 51 Unhošť IČ:

Více

NAUČNÁ STEZKA NOVÝ PRALES PROJEKT POSTUPNÉ PŘEMĚNY NEPŮVODNÍ PONIČENÉ SMRKOVÉ MONOKULTURY NA SMÍŠENÝ LES A JEDNOU I PRALES.

NAUČNÁ STEZKA NOVÝ PRALES PROJEKT POSTUPNÉ PŘEMĚNY NEPŮVODNÍ PONIČENÉ SMRKOVÉ MONOKULTURY NA SMÍŠENÝ LES A JEDNOU I PRALES. NAUČNÁ STEZKA NOVÝ PRALES PROJEKT POSTUPNÉ PŘEMĚNY NEPŮVODNÍ PONIČENÉ SMRKOVÉ MONOKULTURY NA SMÍŠENÝ LES A JEDNOU I PRALES. PROJEKT NOVÝ PRALES NAUČNÁ STEZKA NOVÝ PRALES V roce 2010 se Nový Prales rozkládá

Více

REVOLVINGOVÝ FOND Ministerstva životního prostředí

REVOLVINGOVÝ FOND Ministerstva životního prostředí REVOLVINGOVÝ FOND Ministerstva životního prostředí ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Název projektu: Malé školní arboretum učíme se v oživlé zahradě Konečný příjemce: Základní škola a Mateřská škola Kamenice, okr. Jihlava,

Více

S EKOLOGICKÝM PROGRAMEM NA BÍLÉ

S EKOLOGICKÝM PROGRAMEM NA BÍLÉ S EKOLOGICKÝM PROGRAMEM NA BÍLÉ Účastníci: děti a učitelky Mateřské školy Orlová Lutyně K. Dvořáčka 1228 okres Karviná, příspěvková organizace Program vedli: lektoři občanského sdružení ROZCHODNÍK - Ostrava

Více

ROČNÍ ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ ROK 2006

ROČNÍ ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ ROK 2006 ROČNÍ ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ ROK 2006 Předkládá: Ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež, V Sídlišti 347, 330 22 Zbůch organizační složka státu Název zpracovatele Ústav sociální péče pro tělesně

Více

OBĚŽNÍK Č. 2. projektu Místní akční plán Frýdek-Místek

OBĚŽNÍK Č. 2. projektu Místní akční plán Frýdek-Místek OBĚŽNÍK Č. 2 projektu Místní akční plán Frýdek-Místek Třanovice: 11. dubna 2016 ÚVODNÍ SETKÁNÍ... zástupců a zřizovatelů škol a ostatních aktérů ve vzdělávání v projektu Místní akční plán Frýdek-Místek

Více

ZPRAVODAJ OBCE DOLNÍ MORAVA

ZPRAVODAJ OBCE DOLNÍ MORAVA ZPRAVODAJ OBCE DOLNÍ MORAVA prosinec 2012 Číslo: 8/2012 ZDARMA SPORTOVNÍ ÚSPĚCH MLÁDEŽE V sobotu 1. prosince se konal jeden z turnajů O pohár Králického venkova, který pořádala Komise pro Osadní výbory

Více

Spokojenost zákazníka

Spokojenost zákazníka rozhovor 2 Spokojenost zákazníka s na imi slu bami je pro nás hlavní prioritou. Spole nost Elfetex slaví v roce 2016 25 let od zalo ení spole nosti. Po ádali jsme o rozhovor jednatele spole nosti Elfetex

Více

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C 8. zasedání zastupitelstva města dne: 24. 9. 2015 Bod pořadu jednání: Finanční narovnání vztahu mezi statutárním městem Liberec a Michalisem Dzikosem Finanční

Více

VALNÁ HROMADA 2015. 1. Informace představenstva společnosti o přípravě řádné valné hromady společnosti a výzva akcionářům.

VALNÁ HROMADA 2015. 1. Informace představenstva společnosti o přípravě řádné valné hromady společnosti a výzva akcionářům. VALNÁ HROMADA 2015 1. Informace představenstva společnosti o přípravě řádné valné hromady společnosti a výzva akcionářům. 2. Informace a dokumenty související s odvoláním a volbou členů představenstva

Více