CERTIFIKOVANÁ METODIKA. Garantované (sociální) bydlení

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CERTIFIKOVANÁ METODIKA. Garantované (sociální) bydlení"

Transkript

1 CERTIFIKOVANÁ METODIKA Garantované (sociální) bydlení Autorský tým: oddělení Socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i

2 Metodiku vypracovalo oddělení Socioekonomie bydlení (http://seb.soc.cas.cz/), Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Metodika vznikla v rámci projektu výzkumu Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit podpořeného Ministerstvem pro místní rozvoj pod číslem WD a v úzké spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování v romských lokalitách při Úřadu vlády ČR. Uživatelem metodiky je Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách při Úřadu vlády ČR. Agentura vede pilotní projekt ( ), který uplatňuje metodiku v praxi. Oponentní posudky zpracoval: Odborný posudek: Doc. Ing. Olga Poláková, CSc., Národohospodářská fakulta, Vysoká škola ekonomická, Praha Posudek ze státní správy: PhDr. Radek Suda, vedoucí Oddělení koncepce financování sociálních služeb, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Praha Posudek z obecní samosprávy: Bc. Jitka Kochörová (odbor sociálních věcí) a Jitka Vaňková (oddělení sociální péče a prevence), Úřad městské části Prahy 6 Metodika byla prezentována a diskutována na seminářích, konferencích a pracovních skupinách se zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva práce a sociálních věcí, Svazu měst a obcí, Sdružení na obranu nájemníků, Občanského sdružení majitelů domů a bytů, veřejného ochránce práv, neziskových organizací, obcí, institucionálních i drobných soukromých pronajímatelů a pojišťovacích společností. Svaz měst a obcí (pracovní skupina pro sociální začleňování a bytová komise), Ministerstvo pro místní rozvoj i Ministerstvo práce a sociálních věcí explicitně podpořili její zavedení do praxe a spolupracují na jejím pilotním odzkoušení v rámci pracovní skupiny utvořené pod vedením Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách při Úřadu vlády ČR. Garantované bydlení se stalo rovněž součástí Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období schválené vládou ČR v roce Vybrané konference a semináře, kde byla metodika diskutována s aktéry, kterých se aplikace garantovaného bydlení do praxe dotýká: 1. kulatý stůl Moderní nástroje sociálního bydlení pro mladé rodiny v Sociologickém ústavu AV ČR ; 2. seminář Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR na Úřadu vlády ČR (pořádaný Agenturou pro sociální začleňování při Úřadu vlády ČR) ; 2

3 3. jednání pracovní skupiny pro problematiku sociálního začleňování Svazu měst a obcí ČR v Kongresovém centru Praha, sídle Svazu měst a obcí ČR, ; 4. meziresortní jednání ředitelů odborů MMR, MPSV a Agentury pro sociální začleňování při Úřadu vlády ČR na Ministerstvu pro místní rozvoj ; 5. konference Návrh sociálního (podporovaného) bydlení na Úřadu vlády ČR (pořádané Agenturou pro sociální začleňování při Úřadu vlády ČR) za účasti vládního zmocněnce pro lidská práva ; 6. konference Centrom problematika bydlení romských komunit v Hradci Králové (pořádané neziskovou organizací Centrom, o.p.s.) ; 7. konference Chudoba, záležitost nás všech v Hradci Králové (pořádané Oblastní charitou) ; 8. řada setkání pracovní skupiny pro pilotní odzkoušení systému garantovaného bydlení (zástupci MMR, MPSV, Sociologického ústavu AV ČR a dalších) pod vedením Agentury pro sociální začleňování při Úřadu vlády ČR. 3

4 Obsah: I. Cíle metodiky II. Popis metodiky garantované (sociální) bydlení i. Návaznost na existující programy reintegrace cílových domácností ii. Popis metodiky garantovaného bydlení iii. Standardní model garantovaného bydlení iv. Pilotní model garantovaného bydlení III. Srovnání novosti postupů a jejich zdůvodnění IV. Popis uplatnění certifikované metodiky V. Seznam použité související literatury VI. Seznam publikací, které předcházely metodice Smlouva s uživatelem

5 I. Cíle metodiky Východiska metodiky Bydlení je privátním ekonomickým statkem a odpovědnost za zajištění vlastního bydlení nese prioritně člověk sám, resp. jeho rodina. Právo na bydlení jako sociální právo upravené v několika mezinárodních dokumentech není v současnosti vnímáno jako právo nárokové, ale vyplývá ze specifik trhu bydlení (implicitní neefektivita trhu, nízká cenová elasticita nabídky i poptávky, zakořeněnost v prostoru, transakční náklady, externality aj.), které zapříčiňují, že pro některé domácnosti není trhem nabízené kvalitativně standardní a prostorově nevyloučené bydlení finančně dostupné. Vyspělé země proto aplikují takové nástroje a politiky, jejichž cílem je zvýšit finanční dostupnost kvalitativně standardního, prostorově nevyloučeného a velikostně přiměřeného bydlení pro znevýhodněnou část populace. Pro naplnění tohoto cíle může stát (obce) využít množství nejrůznějších přímých i nepřímých veřejných podpor a regulací; pomineme-li regulace rozdělují studia bydlení veřejnou podporu v oblasti bydlení do dvou základních podskupin: podporu nabídky spočívající v přímé finanční podpoře výstavby nových bytů (zejména v podobě tzv. sociálního bydlení) a podporu poptávky spočívající ve zvýšení příjmů a koupěschopnosti občanů (zejména v podobně tzv. příspěvku na bydlení). Již od druhé poloviny 80. let minulého století probíhá ve většině evropských zemích reforma veřejných podpor v oblasti nájemního bydlení projevující se zejména odklonem od podpory nabídky ve prospěch podpory poptávky. Hlavním explicitně uváděným důvodem těchto změn je snaha o dosažení úspor na straně veřejných výdajů; vedle toho též nespokojenost s výsledky podpory nabídky v minulosti. Ani jedna z možných orientací podpory není však bezproblémová; každá z nich má své určité výhody i nevýhody, a proto se jeví jako nejvhodnější účelová kombinace obou forem podpory. Současná forma podpory nabídky v oblasti nájemního bydlení (tedy podpory výstavby sociálního nájemního bydlení) ve vyspělých zemích však již nespočívá ve státem řízené masové výstavbě uniformních sídlišť sociálního bydlení. Tento koncept byl opuštěn z mnoha různých důvodů (byrokratická a neefektivní správa bytového fondu, předražená výstavba bytů, neefektivní využití bytů, nízká pracovně orientovaná migrace domácností využívajících sociální bydlení, zneužití při přidělování sociálních bytů, dlouhé čekací listiny žadatelů a pasivní přístup domácností při řešení bydlení), z nichž nejzávažnější je vznik prostorového vyloučení sociálně slabých domácností na sídlištích sociálního bydlení. Mimo to, příspěvek na bydlení (tedy adresná sociální dávka přispívající na výdaje na bydlení) se postupně stal druhým pilířem bytových politik vyspělých zemí nové formy sociálního bydlení tak reflektují i novou roli příspěvku na bydlení. Sociální bydlení tak v posledních dekádách prošlo a stále ještě prochází proměnou svého významu. 5

6 Sociální bydlení dnes zahrnuje řadu programů pro různé cílové skupiny, řadu aktérů provozujících takové bydlení (stále více i soukromých pronajímatelů) i řadu právních forem bydlení (včetně bydlení polo-vlastnického či sdíleného vlastnictví). Koncept sociálního bydlení je možné nyní nahlížet spíše jako koncept plný variability, inovací, flexibility; koncept, jehož cílem je skutečné zacílení na potřebné, sociální a prostorová integrace (a nikoliv segregace), šetrnost ve vztahu k veřejným rozpočtům a s tím související trhu přátelská tvář. Tato nová podoba sociálního bydlení zvyšuje nejen motivaci domácností při hledání svého bydlení, ale také svobodu jejich volby. Sociální bydlení již není jeden rigidní model pro uspokojení bytové potřeby, ale spíše škála modelů umožňující cílové domácnosti výběr. Možnost volby je podmínkou udržitelného modelu sociálního bydlení: domácnost nemá být nucena k jedné možnosti, ale má mít šanci si vybrat mezi různými alternativami. Se zvyšující se odpovědností za zajištění vlastního bydlení získávají cílové domácnosti také větší svobodu hledat bydlení podle vlastních preferencí. Příspěvek na bydlení by měl zajistit, aby přiměřené (adekvátní) nájemní bydlení, a to i za tržních podmínek, bylo finančně dostupné pro všechny typy domácností. Na druhou stranu, výhradní orientace bytové politiky na příspěvek na bydlení může vést k inflaci nájemného (například v nekvalitních ubytovnách pro rizikové skupiny domácností) a tak i neefektivním výdajům státu. Ještě důležitější je skutečnost, že existuje skupina domácností, které jsou na trhu bydlení z různých důvodů znevýhodněny (diskriminovány), a to přes právo pobírat příspěvek na bydlení. Příspěvek na bydlení řeší problém finanční dostupnosti bydlení, nikoliv však problém znevýhodnění na trhu bydlení tj. situaci, kdy je možnost zažádat o příspěvek na bydlení prakticky vyloučena, protože domácnost nemůže z důvodu svého znevýhodnění dlouhodobé nájemní bydlení získat. Zejména z tohoto důvodu má koncept sociálního bydlení v bytové politice země nadále svůj neopominutelný význam. I v oblasti soukromého nájemního bydlení dochází v posledních dekádách v mnohých vyspělých zemích k rychlé strukturální změně poptávky. Soukromí pronajímatelé se dnes více než dříve zaměřují i na nižší segment trhu, tedy domácnosti dříve bydlící v sektoru sociálního nájemního bydlení, což jim umožňuje posílení významu příspěvku na bydlení v bytových politikách vyspělých zemí. Pro domácnosti v akutní bytové nouzi a často s nedostatečnou kompetencí k udržení dlouhodobého bydlení (bezdomovci, neplatiči nájemného, obyvatelé azylových domů a dočasných ubytoven) je ve vyspělých zemích v posledních letech prosazován tzv. model housing first, který zdůrazňuje pozitivní vliv rychlého získání dlouhodobého a jistého nájemního bydlení na ostatní stránky integrace do společnosti. Rychlé získání samostatného bydlení po jeho případné ztrátě nutí k odpovědnosti a motivuje k získání a udržení práce. Výsledky výzkumů ukázaly, že po obdržení samostatného bydlení se zvyšují šance na 6

7 reintegraci domácnosti. Hlavní kritika opačného přístupu, modelu vícestupňového bydlení, kdy klient musí prokázat způsobilost pro samostatné bydlení postupem jednotlivými přechodnými stupni bydlení, je spatřována v tom, že se klienti pohybují pouze v prvních stupních modelu a reintegrace je tak neúspěšná. Tento střet konceptů a jednoznačnost jejich srovnání však nejsou v praxi zdaleka tak zřetelné: i modely housing first obsahují určité prvky vícestupňového bydlení a jsou země, kde je naopak vícestupňový model pro specifickou cílovou skupinu naopak hodnocen jako funkční. Kritika modelu vícestupňového bydlení se zaměřuje spíše na přílišnou rigiditu při nastavení jednotlivých stupňů. V České republice je veřejná podpora v oblasti bytové politiky dosud prokazatelně vychýlena ve prospěch vlastnického bydlení, což samo o sobě snižuje její efektivnost, tedy zacílení na skutečně potřebnou (znevýhodněnou) část populace, jelikož možnosti zacílení jsou v případě podpor směřujících do oblasti vlastnického bydlení omezené. I v důsledku tohoto nerovného postavení ztrácí nájemní bydlení charakter trvalého a stabilního bydlení a je jeho uživateli stále více vnímáno pouze jako bydlení dočasné a reziduální. Nevyrovnanost bytové politiky v oblasti právního důvodu užívání bydlení může přitom mít významné a negativní ekonomické konsekvence ve vysoké zadluženosti domácností a růstu systémových rizik na trhu bydlení; oba fenomény měly vliv na vznik a rozšíření nedávné hypoteční a následné globální ekonomické krize. Současný mix veřejné podpory v ČR rovněž výrazně upřednostňuje podporu poptávky před podporou nabídky. Sociální bydlení není definováno na centrální úrovni a je pouze v některých případech definováno na úrovni jednotlivých obcí (s výjimkou definice pro zachování snížené sazby DPH pro novou bytovou výstavbu). Regulace nájemného aplikovaná na neuvolněné nájemní byty postavené před rokem 1992 neměla charakter sociálního opatření a byla odůvodňována jako ochrana před možným zneužitím postavení na trhu ze strany pronajímatelů; velká část uživatelů regulovaného nájemního bydlení patřila k příjmově silnějším českým domácnostem. Obce podle odhadů do konce roku 2010 zprivatizovaly více než 70 % svých bytů, které získaly od státu na začátku ekonomické transformace. I z tohoto důvodu je počet uvolněných obecních bytů nízký; podstatná část uvolněných bytů je navíc obcemi pronajata za tržních podmínek. Potřeba nových modelů (nástrojů) sociálního bydlení je vyvolána i dopady deregulace nájemného, která bude završena v roce 2012, posilujícími trendy sociálního a prostorového vyloučení a rostoucím počtem lidí bez domova. Dosavadním, zpravidla lokálním, programům reintegrace domácností s nedostatečnou kompetencí k udržení dlouhodobého bydlení se povětšinou nedaří završit reintegrační proces získáním samostatného bydlení mimo sociálně vyloučené lokality. Ačkoliv je pro úspěšnou reintegraci nutná rychlá cesta k samostatnému bydlení, v situaci, kdy je velmi obtížné zprostředkovat samostatné bydlení lidem s dostatečnou kompetencí k udržení samostatného bydlení, je nereálné poskytovat toto bydlení i lidem, kteří takové kompetence nemají (koncept housing first ). V českém prostředí, kde existuje ve většinové populaci velká míra předsudků k důvodům, jež vedou k nedostupnosti bydlení a sociálnímu vyloučení, a kde i 7

8 objektivně velká část domácností nemá kompetenci k udržení dlouhodobého nájemního bydlení, je model vícestupňového bydlení zahrnujícího výchovu kompetencí pravděpodobně efektivnější variantou než koncept housing first. V případě prokazatelného deficitu kompetencí a nahromadění většího množství problémů (trestná činnost, dluhy, závislost) je jen obtížně představitelné, že by domácnost neprošla více stupni bydlení, přičemž posun ve stupních by byl podmíněn spoluprací se sociálními pracovníky a řešením problémů. V některých českých obcích se proto v posledních několika letech objevily různé koncepty vícestupňového bydlení. I přes tuto skutečnost však míra reintegrace do kvalitativně standardního, velikostně přiměřeného, dlouhodobého a prostorově nevyloučeného bydlení zůstává kriticky nízká. Jedním z důvodů je fragmentace odpovědnosti (kdy nezisková organizace zajišťuje pouze sociální služby, zatímco bydlení zajišťuje obec), ale také velmi omezená nabídka standardních nájemních bytů (tedy posledního stupně modelu) pro klienty sociálních služeb. 8

9 Cíle metodiky Metodika garantované (sociální) bydlení má obecně za cíl zvýšit dostupnost kvalitativně standardního, velikostně přiměřeného, prostorově nevyloučeného a dlouhodobého nájemního bydlení pro domácnosti, které mají či tréninkem získaly dostatečné kompetence k udržení dlouhodobého nájemního bydlení, ale jsou ze strany pronajímatelů vnímány jako rizikové (jsou na trhu s bydlením znevýhodněny). Podrobné cíle metodiky jsou následující: 1. Zajištění dlouhodobého, kvalitativně standardního, velikostně přiměřeného a prostorově nevyloučeného nájemního bydlení pro domácnosti, pro které je trhem nabízené bydlení bez veřejné pomoci finančně nedostupné a které jsou zároveň na trhu bydlení z důvodu své rodinné, sociální, zdravotní nebo finanční situace či z důvodu své národnosti, etnického původu, věku či náboženství znevýhodněny, a tím ohroženy sociálním vyloučením. Znevýhodnění souvisí, mimo jiné, s vnímáním vysokého ekonomického rizika souvisejícího s pronájmem bytů této skupině domácností, a to i přes možnost čerpání příspěvku na bydlení. Konečným cílem metodiky je zajištění standardního a dlouhodobého soukromého nájemního bydlení bez jakýchkoliv doprovodných sociálních služeb této specifické skupině domácností. Příklady cílových skupin domácností: A. domácnosti národnostních menšin; B. domácnosti imigrantů, kteří mají na území ČR trvalé bydliště; C. bezdomovci (v širším vymezení klasifikace ETHOS); D. neúplné rodiny s dětmi bez jiné možnosti samostatného bydlení; E. mladé rodiny (nesezdané páry) s dětmi s jedním členem na rodičovské či mateřské dovolené a bez jiné možnosti samostatného bydlení; F. domácnosti s nezaměstnanými členy a domácnosti závislé na dávkách SSP a systému pomoci v HN; G. domácnosti s handicapovanými členy; H. domácnosti penzistů ohrožené finanční nedostupností bydlení z důvodu bydlení v příliš velkém bytě či jiných důvodů; I. domácnosti žijící v bydlení nevyhovujícím hygienickým standardům; J. domácnosti žijící v prostorově vyloučených lokalitách 2. Snížení ekonomických rizik souvisejících s pronájmem bytů cílové skupině domácností. 9

10 3. Zvýšení dosud kriticky nízké míry úspěšnosti při reintegraci domácností, které neměly dostatečnou kompetenci k udržení dlouhodobého nájemního bydlení. 4. Větší zapojení soukromého nájemního bydlení do naplňování sociálních cílů v oblasti bydlení; s ohledem na ztenčující se zásobu obecních bytů rozsáhlejší využití soukromých nájemních bytů pro sociální účely. 5. Zvýšení neutrality bytové politiky ve vztahu k různým právním důvodům užívání bydlení, a to důrazem na stabilizaci nájemní formy bydlení v českém bytovém systému. 6. Udržení (či zajištění) sociálního promísení, sociální a prostorové integrace cílových domácností. Cílem programu je dlouhodobé nájemní bydlení v prostorově nevyloučených lokalitách; promísení s domácnostmi, které pomoc nepotřebují. 7. Zvýšení sociální soudržnosti v lokalitách, kde bude metodika uplatňována. Měla by přispívat k uklidnění napětí, zvýšení pocitu spravedlnosti a odstraňování předsudků a diskriminace na trhu bydlení. 8. Zvýšení role (a odpovědnosti) neziskových organizací v oblasti zajišťování bydlení cílové populace a posílení jejich spolupráce s obcemi. 9. Zajištění vyšší efektivity a efektivnosti výdajů státu v oblasti bydlení v souladu s koncepcí bydlení ČR do roku 2020 schválené vládou v roce 2011: přísné zacílení na potřebnou skupinu domácností, minimální veřejné výdaje, minimalizace potenciálního zneužití veřejné pomoci pro skupiny domácností, kterým není určena, a minimalizace vzniku závislosti na sociální pomoci a tak vzniku dalších sociálních problémů. 10. Minimalizace tržních distorzí a odstranění umělých bariér, které by mohly bránit cílovým domácnostem ve změně jejich bydlení. 10

11 II. Popis metodiky garantované (sociální) bydlení Metodika má za cíl zavést do praxe princip garantovaného bydlení, který by měl přispět k řešení problému sociálního a prostorového vyloučení. Smyslem metodiky je přispět ke koncepčnímu řešení bytové situace osob, které jsou ohroženy sociálním vyloučením a pomoci jim uplatnit se na běžném trhu s byty, aniž by to vedlo k negativním jevům jak na straně cílové domácnosti (zadluženost, špatné vztahy s ostatními nájemníky apod.), tak na straně pronajímatelů bytů (předsudky vedoucí k systematickému znevýhodnění cílových domácností). Cílem metodiky garantovaného bydlení není vyřešit problém sociálního bydlení jako celku, ale usnadnit přechod do samostatného a dlouhodobého nájemního bydlení mimo sociálně vyloučené lokality cílovým domácnostem, které (i) mají zájem o dlouhodobé nájemní bydlení, (ii) mají kompetence k jeho udržení (případně jim tyto kompetence chybí, ale získají je v rámci tréninkového bydlení), (iii) jsou na trhu bydlení znevýhodněny (diskriminovány). i. Návaznost na existující programy reintegrace cílových domácností Garantované bydlení navazuje na již existující formy přechodného bydlení pro cílové domácnosti s nedostatečnou kompetencí k udržení dlouhodobého nájemního bydlení: krizové bydlení (např. azylové domy) a tréninkové bydlení. Jeho cílem je usnadnit přestup z nižších stupňů sociálního bydlení, kdy cílové domácnosti získávají kompetence k udržení bydlení, do samostatného a dlouhodobého nájemního bydlení bez dalších sociálních služeb. Metodika garantované (sociální) bydlení tedy navazuje na modely vícestupňového bydlení dnes zčásti aplikované některými obcemi či neziskovými organizacemi v českém prostředí, ale rozšiřuje je o mezičlánek garantovaného bydlení jako předstupně k dlouhodobému nájemnímu bydlení. 0. stupeň Streetwork 1. stupeň Krátkodobé krizové bydlení azylové domy 2. stupeň Tréninkové bydlení 3. stupeň 4. stupeň Garantované bydlení Samostatné nájemní bydlení bez sociální služeb Nultý stupeň Streetwork Nultý stupeň představuje kontaktní práci na ulici, je prováděn zejména terénními sociálními pracovníky neziskových organizací a sociálních odborů obcí. Sociální pracovníci, tzv. streetworkeři, kontaktují lidi bez přístřeší, motivují je k návštěvě denních center a přesvědčují je o možnostech řešení jejich situace. V případě navázání spolupráce, spolupracují pracovníci neziskových organizací formou denních schůzek s klienty, vysvětlují pravidla spolupráce práva a povinnosti, kontrolují, zda mají lidi potřebné osobní doklady, doklady o majetku, 11

12 případně potřebné doklady pomáhají vyřizovat. Zde se může jednat o výkon sociální práce, bez přímé souvislosti s typy služeb uvedenými v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (ZoSS), ale také může jít o naplnění definice služby terénní programy ( 69 cit. ZoSS). Krátkodobé krizové ubytování Krátkodobé ubytování pro osoby v nepříznivé sociální situaci a osoby bez přístřeší je poskytováno v rámci sociálních služeb. Dle zákona o sociálních službách (zákon č. 108/2006 Sb.) se jedná o noclehárny a azylové domy, které jsou zřizovány zpravidla obcí, krajem či NNO. Azylové domy dle definice poskytují pobytové služby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Služba (poskytuje se za úplatu) obsahuje poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování nebo pomoc při zajištění bydlení, pomoc při prosazování práv a zájmů, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti. Noclehárny představují pouze ambulantní služby osobám bez přístřeší, které mají zájem o využití hygienického zařízení a přenocování (služba se poskytuje za úplatu stanovenou poskytovatelem). Doba pobytu v azylovém domu je 6 měsíců, lze ji na základě vyhlášky č. 505/2006 Sb. prodloužit maximálně na 1 rok; fakticky však trvá i déle. Zajištění tohoto typu bydlení je v ČR relativně dostačující a problémem je spíše motivace klientů k dalšímu postupu. Tréninkové bydlení (bydlení s terénními sociálními službami) Absolvování tréninkového bydlení je podmínkou pro postup cílové domácnosti, která nemá dostatečné kompetence k udržení dlouhodobého nájemního bydlení, do garantovaného bydlení. Smyslem tréninkového bydlení je otestování zmíněných kompetencí. Tréninkové bydlení je v současné době uplatňováno v různých formách. Aby mohlo být tréninkové bydlení předpokladem vstupu do garantovaného bydlení, předpokládáme následující podmínky jeho fungování. Tréninkovým bydlením se rozumí samostatné bydlení ve standardním bytě a jeho smyslem je otestování kompetencí k udržení bydlení. Provozovatelem tréninkového bydlení je obec nebo nezisková organizace. Tréninkové bydlení se z hlediska standardů poskytnutého bydlení neliší od bydlení ve standardním nájemním bytě. Podmínkou pro získání tréninkového bydlení je aktivní spolupráce klienta s terénními pracovníky, aktivní hledání zaměstnání či absolvování rekvalifikačních kurzů a aktivní splácení dluhů (případně oddlužení). Nájemní (podnájemní) smlouva v tréninkovém bydlení by měla být zpravidla půlroční s možností prodloužení na dobu maximálně dvou let. Klienti by měli v tréninkovém bydlení prokázat, že jsou schopni samostatně (s pomocí sociálních dávek a příspěvku/doplatku na bydlení) hradit nájemné a dodržovat pravidla sousedského soužití, což by mělo být zárukou získání dostatečných kompetencí, odpovědnosti, samostatnosti a schopnosti vyjít s rodinným rozpočtem. Absolvování tréninkového bydlení je spojeno se sociálními službami ze strany obcí a neziskových organizací. 12

13 Konkrétní podoba tréninkového bydlení se přizpůsobí potřebám konkrétní lokality, ve které bude metodika uplatňována. Předkládaná metodika garantované (sociální) bydlení počítá v zásadě se třemi typy tréninkového bydlení jako předstupně garantovaného bydlení; a to podle toho, zda-li je proces reintegrace řízen obcí nebo zda-li je řízen neziskovou organizací. A. Tréninkové bydlení v bytech vlastněných neziskovou organizací. Klient je nájemníkem, pronajímatelem je nezisková organizace. Nezisková organizace si pro účely tréninkového bydlení pořídí vlastní byty. Nezisková organizace může, například, koupit či zdarma získat byty horší kvality od obce (se závazkem provozování tréninkového bydlení) a následně je rekonstruovat s využitím existujících dotačních programů. V případě bezúplatného převodu či zvýhodněné koupě bytu od obce se jedná o veřejnou podporu, jež by však mohla být v režimu de minimis nebo by byla odůvodněna provozováním sociálního/tréninkového bydlení a takto také notifikována Evropskou komisí (o notifikaci by musela zažádat obec, příjemcem podpory je v tomto případě nezisková organizace). Postavení neziskové organizace jako vlastníka bytového fondu usnadňuje přihlášení cílové domácnosti v tréninkovém bytě k trvalému bydlení, možnost domácnosti získat příspěvek na bydlení (domácnost má nájemní smlouvu) a, pokud je to nutné, i uplatnění institutu zvláštního příjemce sociálních dávek ve prospěch neziskové organizace-pronajímatele. B. Tréninkové bydlení v bytech vlastněných obcí. Klient je nájemníkem, pronajímatelem je obec. Obec (za intenzivní spolupráce bytového a sociálního odboru) řídí reintegrační program a na základě rozhodnutí komise složené ze zástupců obce a neziskových organizací zajišťujících první stupně programu (azylové bydlení) poskytuje byty pro účely tréninkového bydlení z vlastního bytového fondu. Nezisková organizace tak zůstává pouze prostředníkem při přestupu do tréninkového bydlení a obec využívá sociální služby neziskové organizace související s tréninkem kompetencí. C. Tréninkové bydlení v bytech najímaných neziskovou organizací od jiných pronajímatelů. Klient je podnájemníkem, nájemníkem je nezisková organizace, pronajímatelem je obec nebo soukromý pronajímatel. Obce nebo soukromí pronajímatelé poskytnou pro účely tréninkového bydlení své byty s tím, že budou mít záruku platby nájemného. Nezisková organizace získává byty do nájmu a dále je může podnajímat svým klientům. Volba klientů je záležitostí neziskové organizace a nezisková organizace se na druhé straně zavazuje platit pravidelně nájemné, ať je byt obsazený či nikoliv; mimo to garantuje náhradu škody, pokud ke škodě dojde. Problematická 13

14 je v tomto případě nemožnost získání příspěvku na bydlení na podnájemní bydlení; tato bariéra je však řešitelná prostřednictvím doplatku na bydlení. ii. Popis metodiky garantovaného bydlení Garantované bydlení je určeno pro domácnosti, které již mají dostatečné kompetence k udržení dlouhodobého nájemního bydlením (prokázané, například, absolvováním tréninkového bydlení). Garantované bydlení je soukromé nájemní bydlení, kde jsou snížena rizika soukromých pronajímatelů tím, že pojišťovna (resp. v pilotním projektu garanční fond) garantuje pronajímatelům platbu neuhrazeného nájemného, úhradu případných škod za poškození bytu/domu a úhradu případných soudních výloh spojených s výpovědí/exekucí. Garantované bydlení je v rámci pilotního projektu uváděno do praxe uživatelem metodiky - Agenturou pro sociální začleňování v romských lokalitách při Úřadu vlády ČR. Po ukončení pilotního projektu (konec roku 2013) bude vyhodnocena úspěšnost projektu a případně budou provedeny v systému garantovaného bydlení nezbytné modifikace. Jelikož postavení garančního fondu v pilotním projektu je odlišné od postavení pojišťovny ve standardním modelu garantovaného bydlení, bude níže uveden popis metodiky pro obě varianty garantovaného bydlení; tedy standardního modelu i pilotního projektu garantovaného bydlení zvlášť. iii. Standardní model garantovaného bydlení Garantované bydlení navazuje na nižší stupně sociálního bydlení (azylové a tréninkové bydlení) s tím, že cílová domácnost vstupující do garantovaného bydlení by měla být schopna samostatně hradit nájemné a služby související s užíváním bytu a prokázat schopnost dodržování pravidel sousedského soužití, tedy mít dostatečné a prokazatelné kompetence k udržení dlouhodobého nájemního bydlení. Výběr cílové domácnosti provádí provozovatel garantovaného bydlení, kterým je obec nebo nezisková organizace, a to na základě vlastního přesvědčení o připravenosti domácnosti pro získání dlouhodobého bydlení. Garantovaným bytem je soukromě pronajímaný byt, který byl nabídnut pro účely garantovaného bydlení soukromým pronajímatelem, a který zároveň splňuje minimální kvalitativní požadavky stanovené provozovatelem garantovaného bydlení, není umístěn v sociálně vyloučené lokalitě a u kterého výše nájemného nepřekračuje výši obvyklého průměrného tržního nájemného pro byt dané velikosti v obci. Byt se nachází v bytovém domě, ve kterém je většina ostatních bytů pronajímána standardním způsobem na tržních principech. Soukromý pronajímatel zároveň bude souhlasit se zněním nájemní smlouvy připravené provozovatelem garantovaného bydlení, jež bude později uzavřena mezi ním a cílovou domácností vybranou provozovatelem garantovaného bydlení, a se zněním smlouvy o podmínkách poskytnutí garance specifikující práva a povinnosti soukromého pronajímatele i 14

15 provozovatele garantovaného bydlení. Soukromý pronajímatel zároveň bude souhlasit s tím, že umožní nájemníkovi přihlášení v garantovaném bytě k trvalému pobytu. Výběr vhodných nájemních bytů pro účely garantovaného bydlení provádí provozovatel garantovaného bydlení na základě nabídek či oslovení soukromých pronajímatelů. Nájemní smlouva mezi pronajímatelem a cílovou domácností bude uzavřena na 6 měsíců, s opcí na prodloužení o dalších 6 měsíců v případě plnění všech podmínek stanovených smlouvou ze strany nájemníka. Soukromý pronajímatel garantovaného bytu za ochotu pronajmout byt cílové domácnosti a souhlas s výše uvedenými podmínkami získá výhodné pojištění (výhodnější než trhem nabízené) kryjící hlavní rizika související s pronájmem bytu neplacení nájemného, vznik škod z poškození bytu/domu a vznik škod vyplývajících ze soudních výloh spojených s výpovědí/exekucí. Na základě doporučení ze strany provozovatele garantovaného bydlení bude moci uzavřít výhodnou pojistnou smlouvu s pojišťovnou, jejímž cílem bude krytí všech tří výše zmíněných rizik (tzv. all risk product). Mimo to, v průběhu jednoho roku od počátku nájmu získá záruku průběžné kontroly plnění nájemní smlouvy nájemníkem a okamžité sociální intervence v případě kolize (například neplacení nájemného), které zajistí sociální pracovníci provozovatele garantovaného bydlení, stejně jako roční asistenci provozovatele garantovaného bydlení při vyřízení institutu zvláštního příjemce dávky a exekuci v případě kolize. Provozovatel garantovaného bydlení se ve smlouvě o podmínkách poskytnutí garance rovněž zaváže, že v případě oprávněné výpovědi/exekuce/vystěhování nájemníka v průběhu jednoho roku od počátku nájmu umístí nájemníka zpět do jím provozovaných azylových forem bydlení. Motivace pro úspěšný průběh garantovaného bydlení i jeho finanční udržitelnost je zajištěna i tím, že při příchodu do garantovaného bydlení hradí provozovatel garantovaného bydlení společně s cílovou domácností kauci (každý polovinu), a to ve výši 1-2 měsíčních nájmů. Polovinu kauce si cílová domácnost bude muset naspořit před získáním garantovaného bydlení, například v průběhu tréninkového bydlení, a polovinu kauce uhradí provozovatel garantovaného bydlení. Tato finanční spoluúčast by měla být dostatečnou pojistkou pro to, aby provozovatel garantovaného bydlení vybíral pouze ty cílové domácnosti, které jsou na dlouhodobé nájemní bydlení dobře připraveny. Po skončení jednoho roku od začátku nájmu bude soukromým pronajímatelem vrácena polovina kauce provozovateli garantovaného bydlení a zároveň bude tato polovina pronajímateli uhrazena cílovou domácností (z jejích úspor v průběhu roku pobytu v garantovaném bydlení). Po uplynutí jednoho roku by skončily povinnosti provozovatele garantovaného bydlení vyplývající ze smlouvy o podmínkách poskytnutí garance (poskytování sociálních služeb), avšak pronajímatel by měl nadále možnost využívat výhodného pojistného produktu. Pojistnou smlouvu uzavírá soukromý pronajímatel po doporučení od provozovatele garantovaného bydlení přímo s příslušnou pojišťovnou a pojistné bude pravidelně platit pronajímatel přímo pojišťovně. Délka i podmínky pojištění budou upraveny na základě 15

16 výsledků pilotního projektu a požadavků pojišťoven (pojišťovny). Pilotní projekt by měl rovněž otestovat, zda-li bude možné, aby dané pojištění (pojistný produkt) fungovalo zcela na komerčním principu nebo bude zapotřebí záruk (výdajů) ze strany státu. Výhledově by garantované bydlení mohlo být rovněž poskytováno i přes jiné zprostředkovatele než neziskové organizace nebo obce (například prostřednictvím realitních agentur). Obrázek 1: Základní principy garantovaného bydlení a jeho návaznost na nižší stupně sociálního bydlení. Provozovatel vybírá do tréninkového a garantovaného bydlení takové domácnosti, které mají kompetence k udržení nájemního bydlení. Krátkodobé krizové bydlení Tréninkové bydlení V případě neplnění povinností budou domácnosti přeřazeny do nižšího stupně. Prostupnost systému nahoru i dolů vede k výchově kompetencí k udržení dlouhodobého nájemního bydlení. Domácnost užívající tréninkové bydlení by měla prokázat kompetence k udržení dlouhodobého nájemního bydlení. Podmínkou zařazení do systému garantovaného bydlení je absolvování tréninkového bydlení Garantované bydlení DLOUHODOBÉ NÁJEMNÍ BYDLENÍ BEZ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Pro vstup do garantovaného bydlení musí provozovatel garantovaného bydlení společně s cílovou domácností uhradit kauci. Provozovatel garantovaného bydlení provádí v průběhu jednoho roku pravidelnou kontrolu a intervenuje v případě problémů. V případě kolize asistuje při vyřízení IZP a exekuci a zajišťuje azylové bydlení 16

17 Základní principy garantovaného bydlení Klíčovou roli má provozovatel garantovaného bydlení, kterým je obec nebo nezisková organizace, a který vybírá vhodné cílové domácnosti (nájemce) a vhodné byty k pronájmu (soukromé pronajímatele). Soukromý pronajímatel nabídne svůj byt pro zařazení do programu garantovaného bydlení, pokud byt splňuje podmínky stanovené provozovatelem garantovaného bydlení (kvalita bytu, výše nájmu, souhlas se zněním nájemní smlouvy). Provozovatel garantovaného bydlení nabídne byt k dlouhodobému nájmu vybrané cílové domácnosti. Provozovatel garantovaného bydlení uzavře smlouvu o povinnostech a právech nájemníka garantovaného bydlení s cílovou domácností a smlouvu o podmínkách poskytnutí garance se soukromým pronajímatelem (druhá smlouva obsahuje povinnosti provozovatele garantovaného bydlení v průběhu jednoho roku od počátku nájmu i povinnosti pronajímatele týkající se zejména jednání v případě kolize). Pronajímatel a cílová domácnost uzavřou nájemní smlouvu splňující podmínky provozovatele garantovaného bydlení, a to na dobu určitou, minimálně na 6 měsíců s opcí jejího prodloužení za stejných podmínek v případě plnění podmínek nájemní smlouvy ze strany nájemce. Nájemník a provozovatel garantovaného bydlení složí společně kauci ve výši 1-2 měsíčních nájmů. Nájemník bude spořit na kauci již v průběhu tréninkového bydlení. Po uplynutí roku od počátku nájmů vrací soukromý pronajímatel provozovateli garantovaného bydlení jeho podíl na kauci a kauce je doplněna cílovou domácností. Provozovatel garantovaného bydlení umožní, na základě smlouvy o vzájemné spolupráci uzavřené dříve s pojišťovnou, soukromému pronajímateli získat výhodné pojištění všech rizik souvisejících s nájmem (neplacení nájemného, devastace bytu/domu, soudní výlohy: all risks product) a pronajímatel následně uzavře s pojišťovnou pojistnou smlouvu. Po roce trvání má pronajímatel možnost využívat pojistného produktu, ale končí veškeré sociální služby, tedy povinnosti provozovatele garantovaného bydlení. Základní smluvní vztahy v rámci garantovaného bydlení Smlouva o podmínkách poskytnutí garance mezi provozovatelem garantovaného bydlení a soukromým pronajímatelem; případně pokud je provozovatelem obec, tak smlouva o závazku poskytování nájmu bytu vybrané domácnosti z cílové skupiny jako služby obecného hospodářského zájmu (bude-li tu nutné). Nájemní smlouva mezi soukromým pronajímatelem a nájemcem. Smlouva o povinnostech a právech nájemníka garantovaného bydlení mezi nájemníkem a provozovatelem garantovaného bydlení. 17

18 Smlouva o vzájemné spolupráci mezi provozovatelem garantovaného bydlení a pojišťovnou. Pojistná smlouva mezi pojišťovnou a soukromým pronajímatelem. Obrázek 2: Schéma smluvních vztahů v rámci garantovaného bydlení nájemník Nájemní smlouva soukromý pronajímatel Smlouva o povinnostech a právech nájemníka garantovaného bydlení Smlouva o podmínkách poskytnutí garance Pojistná smlouva provozovatel garantovaného bydlení (obec, NNO) Smlouva o vzájemné spolupráci pojišťovna Finanční udržitelnost garantovaného bydlení Maximální plnění ze strany pojišťovny ve prospěch soukromého pronajímatele v souvislosti s poskytováním garancí může obsahovat: úhradu pohledávek spojených s neuhrazenými platbami nájemného (do stanoveného maximálního limitu, předpokládaného ve výši úhrnného nájemného za 12 měsíců); úhradu pohledávek na opravu poškozených částí bytu nebo domu (do stanoveného maximálního limitu a nad stanovený minimální limit); výdaje spojené s eventuálním soudním sporem a exekucí (do stanoveného maximálního limitu). Model garantovaného bydlení obsahuje šest mechanismů, které zajišťují finanční udržitelnost modelu: 1. Nájemní smlouva bude uzavírána pouze na dobu určitou 6 měsíců s opcí prodloužení za stejných podmínek (včetně výše nájemného) pouze v případě, že nedošlo k naplnění výpovědních důvodů specifikovaných v 698 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů; v případě opaku tak skončí nájemní poměr maximálně uplynutím doby sjednání smlouvy. 18

19 2. Provozovatel garantovaného bydlení (obec, NNO) a nájemník uhradí společně na účet pronajímatele při podpisu nájemní smlouvy kauci na nájemné, která bude jako první použita pro případnou náhradu škody pronajímatele. Provozovatel garantovaného bydlení si tak musí být jist, že nájemník má dostatečnou kompetenci k udržení nájemního bydlení. 3. Provozovatel garantovaného bydlení (obec, NNO) se zavazuje, že zajistí náhradní ubytování (přístřeší, azylové bydlení) pro domácnosti, které budou vystěhovány z garantovaného bytu z důvodu naplnění výpovědních důvodů specifikovaných občanským zákoníkem v průběhu jednoho roku od započetí nájmu. 4. Provozovatel garantovaného bydlení se zaváže v průběhu jednoho roku od započetí nájmu garantovaného bytu kontrolovat plnění podmínek nájemní smlouvy ze strany nájemníka a bezodkladně intervenovat v případě jakékoliv události, která by mohla vést ke škodám krytým pojištěním (kolize). 5. Pronajímatel nebude moci prodloužit nájemní smlouvu, naplní-li se výpovědní důvody stanovené občanským zákoníkem a zároveň bude mít povinnost si v případě neplacení nájemného ze strany nájemce po dobu delší než jeden měsíc vyřídit ve spolupráci s provozovatelem garantovaného bydlení institut zvláštního příjemce sociální dávky (příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení). Zvláštní příjemce (pronajímatel) je pak oprávněn dávky použít bez souhlasu nájemce k úhradě nedoplatku nájemného z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, a to tak, že plátce dávek (příslušný úřad) je bude poukazovat přímo pronajímateli (podle 42 odst. 3 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů; a podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů). 6. Nájemní smlouva bude definovat způsob změny výše nájemného po uplynutí jednoho roku od započetí nájmu, tedy i po ukončení povinností provozovatele garantovaného bydlení vyplývajících ze smlouvy o podmínkách poskytnutí garance. 19

20 Obrázek 3: Posloupnost intervencí v případě kolize 1. Soukromý pronajímatel bezodkladně oznámí provozovateli garantovaného bydlení existenci problému. 2. Provozovatel garantovaného bydlení bezodkladně intervenuje a řeší problém. 3. V případě pokračování neplacení nájemného či služeb za bydlení požádá pronajímatel ve spolupráci s provozovatelem garantovaného bydlení o vyřízení zvláštního příjemce sociálních dávek. 4. V případě naplnění výpovědních důvodů daných občanským zákoníkem pronajímatel neprodlouží nájemní smlouvu a po uplynutí sjednané doby nájmu (6 měsících) přistoupí k exekuci. 5. Odmítne-li se nájemník vystěhovat, požádá pronajímatel soud o souhlas s výkonem exekuce. Provozovatel garantovaného bydlení zajistí přístřeší pro vystěhovaného nájemníka. 6. Pronajímatel eviduje v odděleném účetnictví škody, které mu vznikly v souvislosti s pronájmem bytu: pohledávky na platby nájemného po odečtení kauce a příjmu z institutu zvláštního příjemce sociálních dávek, pohledávky na odstranění škod způsobené nájemcem v bytě nebo ve společných prostorách domu, prokazatelné soudní výlohy spojené s exekucí. Po vystěhování nájemníka předloží součet škod, které uhradí pojišťovna. Neplacení nájemného, poškozování bytu či společných prostor, problémy v soužití (hrubé porušení). V případě dluhu na nájemném připraví splátkový kalendář, informuje nájemníka o důsledcích jeho jednání, pomáhá se splácením dluhů. 20

21 iv. Pilotní projekt garantovaného bydlení Metodika garantované (sociální) bydlení bude testována v pilotním projektu ( ). V pilotním projektu vybere uživatel metodiky (Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách při Úřadu vlády ČR) neziskové organizace, které uplatní garantované bydlení (včetně dodatečných podmínek týkajících se tréninkového bydlení) ve vybraných lokalitách, tedy získají status provozovatele garantovaného bydlení. Podmínkou je, že vybrané neziskové organizace provozují i formy krizového (azylového) bydlení a budou provozovat i systém tréninkové bydlení. Oproti standardnímu modelu garantovaného bydlení nahrazuje roli pojišťovny garanční fond a v souvislosti s tím se i mění právní vztahy, které platí pro standardní model garantovaného bydlení. Tréninkové bydlení bude mít v případě pilotního projektu dvě fáze, přičemž každá bude trvat po dobu jednoho roku. V prvním roce bude cílem tréninkového bydlení výchova kompetencí k udržení nájemního bydlení; v této fázi NNO využije institutu zvláštního příjemce dávek. Ve druhém roce již tento institut využíván nebude. K tréninkovému bytu budou uzavírány krátkodobé nájemní smlouvy v trvání tří měsíců s možností jejich prodlužování, maximálně však do doby jednoho roku. Ve fázi tréninkového bydlení (resp. jeho obou stupňů) bude cílová domácnost v nájemním vztahu (NNO tak nebude vykonávat ekonomickou činnost). Během tréninkového bydlení by měla cílová domácnost své dluhy splatit nebo alespoň dodržovat dohodnutý splátkový kalendář. Byty pro garantované bydlení budou vybrány provozovatelem garantovaného bydlení z nabídek soukromých pronajímatelů. Všechny byty musí být umístěny mimo sociálně vyloučené lokality, splnit minimální kvalitativní standardy sociálního bydlení a nájem u nich nesmí převýšit průměrné tržní nájemné pro daný byt v dané obci. Nájemní smlouva bude uzavírána na dobu 6 měsíců s opcí jejího prodloužení. Snahou bude, aby soukromý pronajímatel rovněž část z měsíčního výnosu nájemného (předpokládáno 10 %) odváděl zpět provozovateli garantovaného bydlení tento odvod by měl simulovat platbu pojistného ve standardním modelu garantovaného bydlení. Na rozdíl od standardního modelu garantovaného bydlení budou garance kryjící hlavní rizika z pronájmu poskytovány soukromému pronajímateli přímo provozovatelem garantovaného bydlení (NNO), který bude mít jejich případné plnění smluvně zajištěné smlouvou o provozování garantovaného bydlení s Agenturou pro sociální začleňování při Úřadu vlády ČR a smlouvou o poskytnutí nadačního příspěvku na pilotní projekt se soukromým donátorem do garančního fondu. Následující schéma ukazuje právní vztahy v pilotním modelu garantovaného bydlení. Garance budou v tomto případě soukromým pronajímatelům poskytovány pouze na dobu jednoho roku. 21

22 V případě, že dojde ke garanční události, bude po vyhodnocení podkladů vyplacena garance z prostředků garančního fondu. V případě vystěhování cílové domácnosti z důvodu neplacení nájemného je na rozhodnutí provozovatele garantovaného bydlení (NNO), zda dluhy za neplacení nájemného na cílové domácnosti vymáhat soudně či nikoliv. Po případném vystěhování cílové domácnosti předloží soukromý pronajímatel NNO celkový soupis škod. Rámcový vzor garanční smlouvy z pilotního modelu garantovaného bydlení mezi uživatelem metodiky (Agenturou pro sociální začleňování v romských lokalitách při Úřadu vlády ČR), NNO a soukromým pronajímatelem je uveden v příloze. 22

23 Obrázek 4: Smluvní vztahy v pilotním projektu garantovaného bydlení nájemník (1) Nájemní smlouva, platba kauce ve výši jednoho měsíčního nájmu pronajímateli. soukromý pronajímatel (2) provozovatel systému garantovaného bydlení (NNO) pl Potvrzení o způsobilosti uchazeče k zařazení do pilotního projektu. Smlouva o účasti v programu doprovodné sociální asistence. (3) Smlouva o poskytnutí bytu Evidence bytu v systému prostupného bydlení ve stupni garantované bydlení. Smlouva o poskytnutí garance (3. stranou smluvního vztahu Agentura) Platba pojištění provozovateli systému garantovaného bydlení (NNO) 10 % z vybraného nájemného. (4) Poskytnutí nadačního příspěvku na pilotní projekt. Soukromý donátor (5) Smlouva o provozování systému garantovaného bydlení. Provedení místního šetření o oprávněnosti plnění ručitelského závazku. Likvidační zpráva. (6) Žádost o poskytnutí ručení verifikující splnění podmínek pro poskytnutí garance (soupis škod). Provedení místního šetření o oprávněnosti plnění ručitelského závazku. Likvidační zpráva. (7) Rámcová smlouva o spolupráci Potvrzení o splnění podmínek nutných k vyplacení části nadačního příspěvku (likvidační zpráva). Agentura pro sociální začleňování při Úřadu vlády ČR 23

24 Kritéria zařazení cílové domácnosti do pilotu a její postup Klient nemůže žádat pouze o jeden ze stupňů (krizového-tréninkovéhogarantovaného) vícestupňového bydlení; o ubytování lze žádat pouze v rámci celého systému. Základní kritéria pro vstup cílové domácnosti do systému: i. trvalé bydliště na území města/obce; ii. evidence na úřadu práce; iii. dobrovolnost. Podmínkou zařazení je souhlas klienta s poskytováním doprovodných sociálních služeb a programů. Cílová domácnost se zavazuje, že v bytě nebo ubytovacím zařízení dlouhodobě nebudou přebývat osoby, které v bytě či zařízení nejsou hlášené. O žádosti do zařazení do systému rozhoduje provozovatel garantovaného bydlení (NNO); včetně rozhodnutí o případném splnění požadovaných kompetencí pro přestup do vyššího stupně, případně o nesplnění podmínek v daném stupni a propadu do nižších stupňů systému. Pokud bude cílová domácnost aktivně spolupracovat na nižších stupních (tedy v tréninkovém bydlení) a bude plnit požadované podmínky, postoupí do stupně garantovaného bydlení. Kritéria pro zařazení cílových domácností do jednotlivých stupňů v rámci pilotu I. stupeň kriteria vymezena zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Kritéria zařazení: akutní krizová bytová situace. II. stupeň fáze tréninkového bydlení - tento stupeň je určen pro cílové domácnosti, které se osvědčily v I. stupni; - domácnost musí souhlasit před uzavřením nájemní smlouvy s uzavřením individuálního plánu sestaveného NNO pro řešení její sociální situace, aktivně se podílet na jeho plnění a dodržovat stanovené podmínky; - domácnost musí být v evidenci úřadu práce; - domácnost musí v případě, že dluží, souhlasit se sestavením splátkového kalendáře a řádně jej plnit; - domácnost musí přijmout podmínku podílet se na údržbě bytu podle specifikace nájemní smlouvy; 24

25 - domácnost musí dodržovat podmínky nájemní smlouvy, zejména včas platit platby za užívání bytu a zálohy za energie a chovat se v souladu s dobrými mravy. III. stupeň fáze garantovaného bydlení - cílová domácnost osvědčila své kompetence k udržení dlouhodobého nájemního bydlení v tréninkovém bydlením a je tak dostatečně způsobilá pro fázi garantovaného bydlení; - cílová domácnost společně s NNO zaplatí soukromému pronajímateli kauci ve výši jednoho měsíčního tržního nájemného. 25

26 III. Srovnání novosti postupů a jejich zdůvodnění Metodika garantované (sociální) bydlení odráží zkušenosti a trendy v oblasti sociálního bydlení v západoevropských zemích. Metodika reaguje zejména na vznik prostorového vyloučení sociálně slabých domácností v českém prostředí - tedy problém, který je jen velmi obtížně řešitelný a který vytváří tlak na další značné výdaje veřejných rozpočtů. Programy reintegrace většinou počítají se třemi úrovněmi bydlení: krátkodobé krizové bydlení, sociální bydlení s doprovodnými terénními sociálními službami a dlouhodobé samostatné nájemní bydlení. Z důvodu nedostupnosti bydlení vyšších stupňů jsou však programy prakticky realizovány často jen na prvním stupni (krátkodobé azylové bydlení). V současné době se za pomalu rozvíjející spolupráce neziskových organizací a obcí začíná objevovat v České republice i druhý stupeň bydlení, ovšem stále jen ve velmi omezené míře. Mezi reintegrační programy lze, například, zařadit program vícestupňového bydlení Centra sociálních služeb Praha nebo podobné programy nevládních obecně prospěšných společností Centrom, Armáda spásy, IQ Roma servis a dalších. Tyto projekty zatím nabízí pouze omezené množství bytů. Příspěvek na bydlení (adresná sociální dávka přispívající na výdaje na bydlení) by dnes již měl zajistit, aby přiměřené nájemní bydlení, a to i za tržních podmínek, bylo finančně dostupné pro všechny typy domácností (Lux, Mikeszová, Sunega 2010: 16). Příspěvek na bydlení sice řeší problém finanční dostupnosti bydlení, nikoliv však problém znevýhodnění tj. situaci, kdy je možnost zažádat o příspěvek na bydlení prakticky vyloučena, protože domácnost nemůže dlouhodobé nájemní bydlení vůbec získat. Pokud jsou byty cílové skupině domácností nabídnuty, pak často ve vyloučených lokalitách s nekvalitním bydlením, bez legální nájemní smlouvy nebo s legální smlouvou na příliš krátké období vytvářející velkou míru nejistoty ohledně trvání nájmu i výše nájemného v budoucnu. Tyto domácnosti pak tvoří hlavní cílovou skupinu modelu garantovaného bydlení. Hlavním deficitem českého systému je přechod z krizových a dočasných forem ubytování do dlouhodobého nájemního bydlení, tedy naplnění smyslu reintegrace. Klienti se pohybují neustále pouze mezi prvními stupni a často se nedaří získat bydlení mimo sociálně vyloučené lokality (Lux, Mikeszová, Sunega 2010: 5). Předkládaná metodika garantované (sociální) bydlení upravuje podmínky fungování tréninkového bydlení a zejména pak vkládá mezi tréninkové a dlouhodobé nájemní bydlení nový článek garantované bydlení který by měl podstatně zvýšit míru reintegrace domácností ohrožených sociálním vyloučením, resp. znevýhodněných na trhu bydlení, do dlouhodobého nájemního bydlení a zároveň vést k většímu využití soukromého nájemního bydlení pro sociální účely a stabilizaci nájemního bydlení v bytovém systému země. 26

27 Garantované bydlení je v českém prostředí novým postupem, který dostatečně bere v potaz specifický právní i institucionální kontext ČR i aktuální limity veřejných rozpočtů. Novost a hlavní přínosy metodiky garantovaného bydlení : 1) Vede k výchově kompetencí k udržení dlouhodobého nájemního bydlení. 2) Zapojuje soukromý kapitál (a soukromé nájemní bydlení obecně) do řešení problému sociálního bydlení. 3) Posiluje roli nájemního bydlení v bytovém systému země. 4) Zavádí dosud zcela nevyužívané modely prostřednictví a garancí, které vedou ke snížení znevýhodnění cílových skupin domácností a snížení rizik soukromých pronajímatelů bytů. 5) Zvyšuje roli a odpovědnost neziskových organizací. 6) Dává cílovým domácnostem možnost rychlého získání dlouhodobého, kvalitativně standardního, velikostně přiměřeného a prostorově nevyloučeného nájemního bydlení. 27

28 IV. Popis uplatnění certifikované metodiky Předkládaná metodika je určena pro nevládní neziskové organizace a obce (provozovatelé garantovaného bydlení). Uživatelem metodiky bude pak v první řadě Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách při Úřadu vlády ČR. Po pilotním odzkoušení modelu garantovaného bydlení (v roce 2013) budou na základě jeho výsledků případně upraveny některé parametry standardního modelu garantovaného bydlení. Standardní model garantovaného bydlení by se následně mohl stát významným nástrojem sociální integrace, řešení diskriminace na trhu bydlení a zajištění dlouhodobého nájemního bydlení pro rizikové skupiny domácností. Metodika je určena pro následující subjekty: 2. nevládní neziskové organizace, které poskytují doprovodnou sociální asistenci vedoucí k udržení dlouhodobého nájemního vztahu; 3. cílové domácnosti, které mají z důvodu znevýhodnění na trhu bydlení ze strany soukromých pronajímatelů výrazně ztížený vstup do soukromého nájemního bydlení; 4. soukromé pronajímatele, kteří při pronajímání bytů rizikovým skupinám domácností nesou zvýšené podnikatelské riziko; 5. obce, které čelí výraznému převisu poptávky po sociálním bydlení nad jejich nabídkou. 28

29 V. Seznam použité související literatury Benjaminsen, L., E. Dyb The Effectiveness of Homeless Politicies Variations among the Scandinavian Countries. European Journal of Homelessness 2 (prosinec): Fitzpatrick, S., Stephens, M An International Review of Homelessness and Social Housing Policy. Department for Communities and local Government: London. Lux, M., P. Sunega, M. Mikeszová, Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR. Praha: Sociologický Ústav. Sahlin, I Staircase of Transition. Innovation 18 (2): Tsemberis, S From streets to homes: An innovative approach to supported housing for homeless individuals with psychiatric disabilities. Journal of Community Psychology 27 (2): Tsemberis, S Housing First, Consumer Choice and Harm Reduction for Homeless Individuals with a Dual Diagnosis. American Journal of Public Health 94 (4):

30 VI. Seznam publikací, které předcházely metodice Lux, M. (ed.) Bydlení věc veřejná. Praha: SLON. Lux, M., P. Sunega, T. Kostelecký, D. Čermák, P. Košinár Standardy bydlení 2003/2004: Bytová politika v ČR: efektivněji a cíleněji. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Lux, M., Sunega P Nástroje zvyšující dostupnost bydlení. Teoretické a empirické zhodnocení vybraných nástrojů bytové politiky. Studie pro Ministerstvo pro místní rozvoj. Praha: MMR. Sunega, P., M. Lux Market-Based Housing Finance Efficiency in the Czech Republic. European journal of Housing Policy 7 (3): Lux, M., P. Sunega, M. Mikeszová, Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR. Praha: Sociologický Ústav. Lux, M., P. Sunega, T. Kostelecký, J. Vobecká, J. Sládek Moderní nástroje sociálního bydlení pro mladé rodiny jako nepřímá podpora růstu púorodnosti. Praha: Sociologický Ústav. 30

31 Smlouva s uživatelem 31

32 32

33 33

Lidé ohrožení sociálním vyloučením a nedostupností bydlení v České republice: systém garantovaného bydlení

Lidé ohrožení sociálním vyloučením a nedostupností bydlení v České republice: systém garantovaného bydlení Lidé ohrožení sociálním vyloučením a nedostupností bydlení v České republice: systém garantovaného bydlení Martina Mikeszová Sociologický ústav AV ČR, v.v.i Struktura prezentace Lidé ohrožení sociálním

Více

Systém prostupného bydlení

Systém prostupného bydlení Systém prostupného bydlení 2012, Jan Snopek, analytik pro oblast bydlení Struktura prezentace 1. Úvod: Sociální bydlení v ČR 2. Systém prostupného bydlení účel a principy 3. Stupně prostupného bydlení

Více

Nástroje na zvýšení finanční dostupnosti bydlení a posílení migrace za prací - aplikace

Nástroje na zvýšení finanční dostupnosti bydlení a posílení migrace za prací - aplikace Nástroje na zvýšení finanční dostupnosti bydlení a posílení migrace za prací - aplikace 12. koordinační schůzka řešitelů projektu Beroun, 2.-3.12. 2010 Oddělení socioekonomie bydlení Hlavní nástroje systém

Více

Nájemní bydlení jak dál?

Nájemní bydlení jak dál? Nájemní bydlení jak dál? Ing. Mgr. Martin LUX, Ph.D. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i Jilská1 110 00 Praha 1 martin.lux@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Východiska SFRB a podpora výstavby nájemních bytů

Více

domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení

domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení u domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení DC008 Hlavní cíl: snížit počet typů domácností

Více

Systém garantovaného bydlení

Systém garantovaného bydlení Martina Mikeszová Sociologický ústav AV ČR, v.v.i Jilská1 110 00 Praha 1 http://seb.soc.cas.cz Hlavní východiska koncepce sociálního bydlení bytová politika vychýlena ve prospěch vlastnického bydlení,

Více

Počet osob s PnB 222.815 osob, s DnB 74.206 osob a počet se neustále zvyšuje. Výše průměrné dávky PnB 3.200 Kč, DnB 3.603 Kč.

Počet osob s PnB 222.815 osob, s DnB 74.206 osob a počet se neustále zvyšuje. Výše průměrné dávky PnB 3.200 Kč, DnB 3.603 Kč. 1 Dle analýz ČSÚ vychází, že nízkopříjmové skupiny mají vyšší nájemné než střední a vysoko-příjmové domácnosti až o 2.500 Kč Počet osob s PnB 222.815 osob, s DnB 74.206 osob a počet se neustále zvyšuje.

Více

Koncepce sociálního bydlení vize, příležitost, inspirace, rizika

Koncepce sociálního bydlení vize, příležitost, inspirace, rizika Koncepce sociálního bydlení vize, příležitost, inspirace, rizika Roman Matoušek Problémy dosavadních přístupů na co Koncepce reaguje? Podpora na straně poptávky (dávky) nepropojená s adekvátní nabídkou

Více

Návrh koncepce sociálního bydlení ČR 2015-2025

Návrh koncepce sociálního bydlení ČR 2015-2025 Návrh koncepce sociálního bydlení ČR 2015-2025 Současný stav Návrh koncepce sociálního bydlení Role obcí Otázky a odpovědi Současná situace v oblasti sociálního bydlení Koncepci připravuje MPSV jako hlavní

Více

Sedmá koordinační schůzka řešitelů projektu. Blansko, 2.-3.4. 2009. Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Sedmá koordinační schůzka řešitelů projektu. Blansko, 2.-3.4. 2009. Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení za cílem omezit sociální vyloučení a ke snížení disparit ve finanční dostupnosti bydlení za cílem posílit migraci za prací - metodika Sedmá koordinační

Více

Koncepci připravilo MPSV jako hlavní gestor, spolugestoremmmr a ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu. 12.

Koncepci připravilo MPSV jako hlavní gestor, spolugestoremmmr a ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu. 12. Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015-2025 Současný stav Návrh koncepce sociálního bydlení Role obcí Otázky a odpovědi Současná situace v oblasti sociálního bydlení Koncepci připravilo MPSV

Více

Počet osob s příspěvkem na bydlení 222.815 osob, s doplatkem na bydlení 74.206 osob, počet se neustále zvyšuje.

Počet osob s příspěvkem na bydlení 222.815 osob, s doplatkem na bydlení 74.206 osob, počet se neustále zvyšuje. 1 Dle analýz ČSÚ vychází, že nízkopříjmové skupiny mají vyšší nájemné než střední a vysoko-příjmové domácnosti až o 2.500 Kč Počet osob s příspěvkem na bydlení 222.815 osob, s doplatkem na bydlení 74.206

Více

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci)

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ŘÁD Služby veřejného zájmu Pro služby poskytované společností ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ODDÍL I. OBECNÉ PODMÍNKY Článek 1 Předmět úpravy 1. Účelem řádu Služby

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Město Kolín. Směrnice

Město Kolín. Směrnice Město Kolín Směrnice č. 14 ze dne 26.5.2014, kterou se stanoví obecná pravidla pro uzavírání nájemních smluv na sociální byty v majetku města Kolína Tato směrnice je závazná pro zaměstnance města Kolína

Více

Systém prostupného bydlení

Systém prostupného bydlení Systém prostupného bydlení Potýká se vaše obec/město při pronájmu obecních bytů s neplacením nájemného? Mají provozovatelé azylového bydlení ve vaší obci/městě problémy s nalezením návazného bydlení pro

Více

Sociální bydlení: potřebnost, cíle, principy, možnosti financování

Sociální bydlení: potřebnost, cíle, principy, možnosti financování Sociální bydlení: potřebnost, cíle, principy, možnosti financování Roman Matoušek Struktura prezentace 1) Principy a cíle sociálního bydlení 2) (Ne)dostupnost bydlení v Česku 3) Schválené a připravované

Více

Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit

Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit Představení projektu Ing. Mgr. Martin Lux hlavní řešitel projektu Sociologický

Více

Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu

Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu Mgr. Martina Baranová ACCENDO - Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s. E-mail: martina.baranova@accendo.cz Tel.: + 420 603 520 577 Web: www.accendo.cz

Více

Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací

Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Oddělení socioekonomie bydlení Struktura prezentace Důvody pro zkoumání

Více

Sociální bytová politika v Praze 2 zatím bez zákona o sociálním bydlení. Kateřina Jechová MČ Praha 2

Sociální bytová politika v Praze 2 zatím bez zákona o sociálním bydlení. Kateřina Jechová MČ Praha 2 Sociální bytová politika v Praze 2 zatím bez zákona o sociálním bydlení Kateřina Jechová MČ Praha 2 Praha 2 charakteristika obce Rozloha 418 ha Počet obyvatel cca 50 tis. 4 katastrální území Nové Město

Více

Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení

Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz Telefon: 221 183 225 http://seb.soc.cas.cz Oddělení ekonomické sociologie,

Více

Armáda spásy v České republice, z. s. Prevence bezdomovectví sociální bydlení

Armáda spásy v České republice, z. s. Prevence bezdomovectví sociální bydlení Armáda spásy v České republice, z. s. Prevence bezdomovectví sociální bydlení Co znamená Armáda spásy v ČR? Co znamená Armáda spásy v ČR? Komunitní centra poskytují jak registrované služby, tak volnočasové

Více

1.2. Doba trvání nájemního vztahu. 1.3. Postup při podání žádosti. 1.4. Postup při hodnocení žádosti. strana druhá

1.2. Doba trvání nájemního vztahu. 1.3. Postup při podání žádosti. 1.4. Postup při hodnocení žádosti. strana druhá Městyse Višňové Sp. zn.: Pravidla pro pronájem sociálních vstupních bytů Sociální vstupním bytem je nájemní byt se sociálním určením postavený se státní dotací podle podprogramu "Podpora výstavby podporovaných

Více

PRO PŘIDĚLOVÁNÍ A PRONAJÍMÁNÍ MĚSTSKÝCH BYTŮ TZV. STARTOVACÍCH BYTŮ

PRO PŘIDĚLOVÁNÍ A PRONAJÍMÁNÍ MĚSTSKÝCH BYTŮ TZV. STARTOVACÍCH BYTŮ STATUTÁRNÍ MĚSTO OPAVA ZÁSADY PRO PŘIDĚLOVÁNÍ A PRONAJÍMÁNÍ MĚSTSKÝCH BYTŮ TZV. STARTOVACÍCH BYTŮ Příloha č. 7 Koncepce rozvoje sociálního bydlení v Opavě na období 2011-2014 Účinnost od: 01.07.2013 Nahrazují

Více

Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje. Mgr. Kamila Lišková

Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje. Mgr. Kamila Lišková Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje Mgr. Kamila Lišková Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a komunit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti neboli Gabalova analýza

Více

PRO PŘIDĚLOVÁNÍ A PRONAJÍMÁNÍ MĚSTSKÝCH BYTŮ V TZV. DOMECH PRO SENIORY

PRO PŘIDĚLOVÁNÍ A PRONAJÍMÁNÍ MĚSTSKÝCH BYTŮ V TZV. DOMECH PRO SENIORY STATUTÁRNÍ MĚSTO OPAVA ZÁSADY PRO PŘIDĚLOVÁNÍ A PRONAJÍMÁNÍ MĚSTSKÝCH BYTŮ V TZV. DOMECH PRO SENIORY Příloha č. 1 Koncepce rozvoje sociálního bydlení v Opavě na období 2011-2014 Účinnost od: 01.07.2013

Více

Aktuální vývoj v oblasti sociálního bydlení

Aktuální vývoj v oblasti sociálního bydlení Aktuální vývoj v oblasti sociálního bydlení 10/2013 Jan Snopek Struktura prezentace 1. Proč je nejvyšší čas zaobírat se sociálním bydlením? 2. Co se aktuálně děje ve vztahu k sociálnímu bydlení na centrální

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

Bydlení v ČR. Jan Sládek pro Výštici, LA. Další informace, studie apod. na www.disparity.cz

Bydlení v ČR. Jan Sládek pro Výštici, LA. Další informace, studie apod. na www.disparity.cz Bydlení v ČR Jan Sládek pro Výštici, LA Další informace, studie apod. na www.disparity.cz Je bydlení v ČR vnímáno jako problém? Jak pro koho, víceméně neviditelný zatím Bydlení mezi trhem, státem krajem

Více

Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit

Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy Desátá koordinační schůzka řešitelů projektu Hnanice, 11.-12.3. 2010 Oddělení socioekonomie bydlení Časový plán na celé

Více

Sociální bydlení v nových členských státech

Sociální bydlení v nových členských státech Sociální bydlení v nových členských státech Workshop na téma Využití Evropských strukturálních a investičních fondů na podporu sociálního bydlení v České republice 11.-12. listopadu 2013, Praha József

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Pravidla pro přidělování bytů v majetku

Pravidla pro přidělování bytů v majetku Pravidla pro přidělování bytů v majetku Města Stráže pod Ralskem Strana I (celkem 7) Zastupitelstvo města Stráže pod Ralskem schválilo na svém zasedání konaném dne 24. října 2012 tato. I. Rozdělení bytů

Více

Aktuální vývoj v oblasti sociálního bydlení a příklady možného fungování. 10/2013 Jan Snopek, Karel A. Novák www.socialni-zaclenovani.

Aktuální vývoj v oblasti sociálního bydlení a příklady možného fungování. 10/2013 Jan Snopek, Karel A. Novák www.socialni-zaclenovani. Aktuální vývoj v oblasti sociálního bydlení a příklady možného fungování 10/2013 Jan Snopek, Karel A. Novák Premisy Zvyšuje se počet osob a celých skupin, které nemají přístup k adekvátnímu bydlení, musí

Více

Pomoc v hmotné nouzi

Pomoc v hmotné nouzi Pomoc v hmotné nouzi KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU PŘIPRAVIT PRO ŽIVOT (CZ.1.07/1.3.46/01.0019) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Systém pomoci v

Více

Městská charita Plzeň Francouzská tř. 40a 326 00 Plzeň Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni Čermákova 29 301 00 Plzeň

Městská charita Plzeň Francouzská tř. 40a 326 00 Plzeň Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni Čermákova 29 301 00 Plzeň Městská charita Plzeň Francouzská tř. 40a 326 00 Plzeň Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni Čermákova 29 301 00 Plzeň datum narození: trvalý pobyt: číslo jednací: zastoupená Mgr. Markétou Štychovou,

Více

PRO PŘIDĚLOVÁNÍ A PRONAJÍMÁNÍ MĚSTSKÝCH BYTŮ PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

PRO PŘIDĚLOVÁNÍ A PRONAJÍMÁNÍ MĚSTSKÝCH BYTŮ PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM STATUTÁRNÍ MĚSTO OPAVA ZÁSADY PRO PŘIDĚLOVÁNÍ A PRONAJÍMÁNÍ MĚSTSKÝCH BYTŮ PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Příloha č. 3 Koncepce rozvoje sociálního bydlení v Opavě na období 2011-2014 Účinnost od: 01.07.2013

Více

Pronajímání bytů ve vlastnictví města Broumova

Pronajímání bytů ve vlastnictví města Broumova Město Broumov Třída Masarykova 239, 550 14 Broumov SMĚRNICE RADY MĚSTA Název : Pronajímání bytů ve vlastnictví města Broumova Číslo dokumentu: SRM/07 Vydání č.: 01 Výtisk č.: 1 Účinnost od: 01.07.2012

Více

Program záruk pro malé a střední podnikatele ZÁRUKA (záruky za úvěry pro malé podnikatele)

Program záruk pro malé a střední podnikatele ZÁRUKA (záruky za úvěry pro malé podnikatele) Program záruk pro malé a střední podnikatele ZÁRUKA (záruky za úvěry pro malé podnikatele) Navrhovatel programu: Ministerstvo průmyslu a obchodu (www.mpo.cz) Poskytovatel podpory: Českomoravská záruční

Více

Pravidla pro přidělování bytů v majetku Města Stráž pod Ralskem

Pravidla pro přidělování bytů v majetku Města Stráž pod Ralskem Pravidla pro přidělování bytů v majetku Města Stráž pod Ralskem Rada města Stráže pod Ralskem stanovuje základní podmínky pro přidělování nájemních bytů v majetku Města Stráž pod Ralskem. I. Uvolněný byt

Více

Pravidla pro přidělování bytů v majetku Města Stráž pod Ralskem

Pravidla pro přidělování bytů v majetku Města Stráž pod Ralskem \ Město Stráž pod RaJskem Pravidla pro přidělování bytů v majetku Města Stráž pod Ralskem Rada města Stráže pod Ralskem stanovuje základní podmínky pro přidělování nájemních bytů v majetku Města Stráž

Více

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12. Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

Více

Systémový přístup pro ukončování bezdomovectví. Štěpán Ripka, Ph. D. Platforma pro sociální bydlení

Systémový přístup pro ukončování bezdomovectví. Štěpán Ripka, Ph. D. Platforma pro sociální bydlení Systémový přístup pro ukončování bezdomovectví Štěpán Ripka, Ph. D. Platforma pro sociální bydlení Konceptuální vymezení Bydlení Romů Neplatičství Holobyty Ubytovny Sociální bydlení Bezdomovectví Obecní

Více

Pravidla Domovní správy

Pravidla Domovní správy ;/0 Městský úřad Stráž pod Ralskem Pravidla Domovní správy schválené Radou města Stráž pod Ralskem dne 20. prosince 2010 usnesením č. R/425/2010 Datum účinnosti: 1. ledna 2011 Strana 1 (celkem 5) Domovní

Více

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení A09101 Aktivita se soustředí na zmapování

Více

Tržní cena bydlení v prostoru a čase

Tržní cena bydlení v prostoru a čase Diskusní setkání Stavebního fóra, f FOR ARCH 2008, PVA Letňany, 25.9.2008 Tržní cena bydlení v prostoru a čase Ing. Mgr. Martin LUX Jilská 1 110 00 Praha 1 martin.lux@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Tržní

Více

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 15., 16., 17. 9. 2014 Z individuálního projektu Karlovarského kraje V Karlovarském kraji společně plánujeme sociální služby II Systém financování 2015

Více

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

MĚSTO ŽELEZNÝ BROD. byt č 1, ulice Vaněčkova ul. čp. 302, Železný Brod o velikosti 1+2. zveřejňuje záměr pronajmout obálkovou metodou

MĚSTO ŽELEZNÝ BROD. byt č 1, ulice Vaněčkova ul. čp. 302, Železný Brod o velikosti 1+2. zveřejňuje záměr pronajmout obálkovou metodou MĚSTO ŽELEZNÝ BROD zveřejňuje záměr pronajmout obálkovou metodou byt č 1, ulice Vaněčkova ul. čp. 302, Železný Brod o velikosti 1+2 1. Předmět nabídky Jedná se o byt velikosti 1+2,který je umístěn v 1

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

CO JSOU SLUŽBY OBECNÉHO HOSPODÁŘSKÉHO ZÁJMU (SOHZ)?

CO JSOU SLUŽBY OBECNÉHO HOSPODÁŘSKÉHO ZÁJMU (SOHZ)? OBSAH PŘÍSPĚVKU Krátké shrnutí problematiky VP Historický exkurz do dotačního řízení MPSV Podklady deklarující nutnou změnu První kroky v roce 2014 Přechod financování sociálních služeb na kraje od roku

Více

Státní fond rozvoje bydlení

Státní fond rozvoje bydlení Státní fond rozvoje bydlení SFRB dnes a zítra Podpora bydlení 2012 + 7. února 2012 PROGRAMY FONDU ÚVĚRY ZÁRUKY DOTACE z 2011 Úvěry na výstavbu nájemních bytů (NV 284/2011 Sb.,) Úvěry obcím na opravy a

Více

Pravidla pro nájem bytů ze sociální rezervy, tzv. sociálních bytů

Pravidla pro nájem bytů ze sociální rezervy, tzv. sociálních bytů Příloha k usnesení Rady MČ Praha 1 číslo UR12_1036 ze dne 24. 07. 2012 Pravidla pro nájem bytů ze sociální rezervy, tzv. sociálních bytů Byty ze sociální rezervy, tzv. sociální byty, jsou určeny pro sociálně

Více

Vymáhání pohledávek (nájemné za užívání bytu a služby s tím spojené)

Vymáhání pohledávek (nájemné za užívání bytu a služby s tím spojené) Město Broumov Třída Masarykova 239, 550 14 Broumov SMĚRNICE RADY MĚSTA Název : Vymáhání pohledávek (nájemné za užívání bytu a služby s tím spojené) Číslo dokumentu: SRM/15 Vydání č.: 01 Výtisk č.: 1 Účinnost

Více

Preambule. 1 Výklad pojmů

Preambule. 1 Výklad pojmů STRANA 1 Preambule Městská část Praha 15, vedena snahou postupovat při hospodaření se svým majetkem s péčí řádného hospodáře, stanovit jasná pravidla pro jednotlivé majetkoprávní úkony, rozhodla přijmout

Více

Podpora bydlení v ČR z pohledu současného vývoje ekonomiky

Podpora bydlení v ČR z pohledu současného vývoje ekonomiky Podpora bydlení v ČR z pohledu současného vývoje ekonomiky Ministr pro místní rozvoj Únor 2010 www.mmr.cz 1 Bytová situace v ČR ČR disponuje 427 byty na 1000 obyvatel počet bytů je obdobný jako průměr

Více

Sociální bydlení mezi proudy. jak jsme na to šli od lesa

Sociální bydlení mezi proudy. jak jsme na to šli od lesa Dívej se Sociální bydlení mezi proudy jak jsme na to šli od lesa CESTA Z LESA Vize sociálního bydlení V KPSS ČB formulováno od 2004 RPSS 2008 12 systém vícestupňového propustného bydlení s doprovodným

Více

Priorita II. - Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi

Priorita II. - Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi Opatření II. 1.: Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi V Mladé Boleslavi nyní chybí motivující systém nabídky prostupného bydlení. Systém prostupného bydlení lze rozdělit do tří stupňů:

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 28. ledna 2004 č. 89 + 3P

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 28. ledna 2004 č. 89 + 3P Stránka č. 1 z 12 VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 28. ledna 2004 č. 89 + 3P o zabezpečení integrace azylantů v roce 2004 Vazba na záznam z jednání vlády: V l á d a I. s c h

Více

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Čtyřleté studium ukončené maturitní zkouškou Zahájení výuky na SZŠ ÚO 1. 9. 2010, 1 třída, 30 žáků Vznikl sloučením oboru 75-41-M/003 Sociální péče - pečovatelská

Více

Obec Říčany nám. Osvobození 340 664 82 Říčany. Podmínky pro přidělování nájemních bytů v majetku obce Říčany

Obec Říčany nám. Osvobození 340 664 82 Říčany. Podmínky pro přidělování nájemních bytů v majetku obce Říčany Obec Říčany nám. Osvobození 340 664 82 Říčany Podmínky pro přidělování nájemních bytů v majetku obce Říčany I. Základní podmínky 1.1 Žádost o přidělení bytu (příloha č. 1) může podat občan ČR nebo cizí

Více

Pravidla pro pronajímání bytů v majetku a správě CHOMUTOVSKÉ BYTOVÉ a.s. schválena na zasedání představenstva dne 20.02.2014

Pravidla pro pronajímání bytů v majetku a správě CHOMUTOVSKÉ BYTOVÉ a.s. schválena na zasedání představenstva dne 20.02.2014 Pravidla pro pronajímání bytů v majetku a správě CHOMUTOVSKÉ BYTOVÉ a.s. schválena na zasedání představenstva dne 20.02.2014 usnesením č. 635/14 Jana Vaňhová v.r. předseda představenstva PRAVIDLA pro pronajímání

Více

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Situace v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením Na úřadech

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Terénní programy, id. 3645646 Kapacita služby: V danou chvíli je možno poskytnout službu

Více

Žádost o přidělení obecního bytu

Žádost o přidělení obecního bytu Žádost o přidělení obecního bytu Na adrese: číslo bytu:. Příjmení: Datum narození: Jméno: Rodinný stav: Trvalé bydliště: Telefon:. Příjmení: Datum narození: Jméno: Rodinný stav: Trvalé bydliště: Telefon:

Více

117D0250 Podpora bydlení 2013 - krizový stav

117D0250 Podpora bydlení 2013 - krizový stav Podprogram stanovuje podmínky pro poskytování státních dotací při živelních pohromách v roce 2013, při nichž byl vyhlášen nouzový stav 1 nebo stav nebezpečí 2 pro příslušné území. I. Cíl podpory Cílem

Více

Vážení klienti, vážení spolupracovníci, Co jsou služby obecného hospodářského zájmu (SOHZ) a koho se týkají?

Vážení klienti, vážení spolupracovníci, Co jsou služby obecného hospodářského zájmu (SOHZ) a koho se týkají? Nová pravidla pro veřejnou podporu v oblasti financování veřejných služeb hospodářské povahy (tzv. služeb obecného hospodářského zájmu) Vážení klienti, vážení spolupracovníci, rádi bychom Vás informovali

Více

III. národní workshop - 21.9.2010

III. národní workshop - 21.9.2010 III. národní workshop - 21.9.2010 Mgr. Jiří Lahoda Vedoucí bytového odboru Magistrátu města Brna Základní údaje o bytovém fondu a problematice bydlení města Brna Analytické a koncepční materiály bydlení

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

2.1. Žadatel je poskytovatel sociální služby, který splňuje podmínky pro podání Žádosti a podáním Žádosti se uchází o dotaci.

2.1. Žadatel je poskytovatel sociální služby, který splňuje podmínky pro podání Žádosti a podáním Žádosti se uchází o dotaci. Pravidla poskytování dotací z rozpočtu Královéhradeckého kraje na podporu sociálních služeb definovaných v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů 1. Úvodní ustanovení

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V T 1 Osoba v krizi aktivně kontaktuje zdroj pomoci, získává bezpečný a diskrétní prostor pro sdělení toho, o čem potřebuje hovořit, lépe se orientuje v aktuální situaci s podporou poskytovatele služby Základní

Více

Vzor standardní NS pro bytové domy Příloha č. 5 NÁJEMNÍ SMLOUVA. Čl. 1 Smluvní strany

Vzor standardní NS pro bytové domy Příloha č. 5 NÁJEMNÍ SMLOUVA. Čl. 1 Smluvní strany Vzor standardní NS pro bytové domy Příloha č. 5 NÁJEMNÍ SMLOUVA (1) Město Napajedla IČO: 002 84 220 Masarykovo náměstí 89 763 61 Napajedla (dále jen pronajímatel ) a Čl. 1 Smluvní strany zastoupené NBTH,

Více

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti CZ.1.07/3.2.05/04.0067 5. téma Podpora sociálního podnikání ze strukturálních fondů EU do roku

Více

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše Dům Samaritán navazuje na celý komplex služeb zabývající se osobami v krizi, které poskytuje Oblastní charita Ústí

Více

20/03/2008 Praha Mgr. Petra Vašátová. Regionální operační program pro NUTS 2 Střední Čechy 2007 2013

20/03/2008 Praha Mgr. Petra Vašátová. Regionální operační program pro NUTS 2 Střední Čechy 2007 2013 20/03/2008 Praha Mgr. Petra Vašátová Regionální operační program pro NUTS 2 Střední Čechy 2007 2013 Prioritní osy ROP Prioritní osy a oblasti podpory ROP NUTS 2 Střední Čechy Prioritní osa 1 Doprava Prioritní

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Skotsko. Robert Aldridge

Skotsko. Robert Aldridge Skotsko Robert Aldridge O Skotsku 5.5 milionu obyvatel 30 % bytů je sociálních (místní úřady a bytové asociace) 32 místních úřadů Pracovní skupina prevence bezdomovectví 45 Nsíc bezdomoveckých 'domácnosq'

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V I 1 Osoba v nepříznivé sociální situaci přijímá službu, která je podmíněná ochotou řešit nepříznivou sociální situaci stabilizace Ubytování Strava Ubytování chráněné prostředí pro řešení nepříznivé sociální

Více

Nájemní smlouva. uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku podle ustanovení zák. č. 116/1990 Sb., v platném znění mezi. I.

Nájemní smlouva. uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku podle ustanovení zák. č. 116/1990 Sb., v platném znění mezi. I. Příloha č. 8 Zásad vzorová nájemní smlouva pro pronájem nebytového prostoru ( doba určitá / neurčitá ) Nájemní smlouva uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku podle ustanovení zák. č. 116/1990 Sb.,

Více

BYTOVÁ POLITIKA V ČR. Ing. Milan Taraba

BYTOVÁ POLITIKA V ČR. Ing. Milan Taraba BYTOVÁ POLITIKA V ČR Vymezení problematiky Na vládní úrovni Koncepce bytové politiky, usnesení 292/2005 Respektujeme zásadu, že občan má právo na důstojné bydlení a že jde o podmínku nutnou pro život Pro

Více

Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR

Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR Autoři: Ing. Mgr. Martin Lux, Ph.D. Mgr. Martina Mikeszová Ing. Petr Sunega Na studii

Více

OBSAH PŘÍSPĚVKU. Cíl změny systému. Historický exkurz do dotačního řízení MPSV. Podklady deklarující nutnou změnu. První kroky v roce 2014

OBSAH PŘÍSPĚVKU. Cíl změny systému. Historický exkurz do dotačního řízení MPSV. Podklady deklarující nutnou změnu. První kroky v roce 2014 OBSAH PŘÍSPĚVKU Cíl změny systému Historický exkurz do dotačního řízení MPSV Podklady deklarující nutnou změnu První kroky v roce 2014 Přechod financování sociálních služeb na kraje od roku 2015 CO JE

Více

Zásady poskytování příspěvku na bydlení v rámci programu

Zásady poskytování příspěvku na bydlení v rámci programu Zásady poskytování příspěvku na bydlení v rámci programu 117D0260 Podpora bydlení 2013 - s nevyhlášeným stavem nebezpečí nebo nouzovým stavem, C. Dotační titul č. 3 příspěvek 30 tis. Kč na opravu bytu

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ZN.: SOC/415/07 Krajský úřad Jihomoravského kraje VYŘIZUJE: Mgr. Josef Mauler TEL.: 519441029 Žerotínovo

Více

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR 17. září 2014 Odbor ochrany práv dětí Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE OCHRANY PRÁV DĚTÍ 2012

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

Možnosti regenerace brownfieldů pro veřejný sektor. Ing. Jakub Černík Regionální projektový manažer Brno, 18. února 2014

Možnosti regenerace brownfieldů pro veřejný sektor. Ing. Jakub Černík Regionální projektový manažer Brno, 18. února 2014 Možnosti regenerace brownfieldů pro veřejný sektor Ing. Jakub Černík Regionální projektový manažer Brno, 18. února 2014 Aktuální stav Agentura CzechInvest provozuje databázi brownfieldů pro účely nabídky

Více

Position paper. Prevence ztráty bydlení v důsledku dluhů na nájemném - Druhá šance.

Position paper. Prevence ztráty bydlení v důsledku dluhů na nájemném - Druhá šance. Position paper Prevence ztráty bydlení v důsledku dluhů na nájemném - Druhá šance. Úvod 2 Ztráta bydlení v důsledku dluhů na nájemném je dlouhodobě opomíjeným faktorem bytové a sociální politiky v České

Více

Zastupitelstvo města Žlutice

Zastupitelstvo města Žlutice Zastupitelstvo města Žlutice Z á s a d y postupu při prodeji bytů a bytových domů z majetku města Žlutice Zastupitelstvo města Žlutice se usneslo na zásadách postupu, podle kterých budou převáděny panelové

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Autor: Ing. Jaroslava Pospíšilová Datum vytvoření: 6. května 2013 Ročník: první Předmět

Více

Program podpory mezinárodní technologické spolupráce

Program podpory mezinárodní technologické spolupráce Program podpory mezinárodní technologické spolupráce 1. Úvodní ustanovení Program podpory mezinárodní technologické spolupráce (dále jen program ) je programem ve smyslu zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových

Více

Zásady k pronajímání bytů ve vlastnictví hlavního města Prahy, které byly svěřeny do správy nemovitostí ve vlastnictví Městské části Praha 20

Zásady k pronajímání bytů ve vlastnictví hlavního města Prahy, které byly svěřeny do správy nemovitostí ve vlastnictví Městské části Praha 20 Zásady k pronajímání bytů ve vlastnictví hlavního města Prahy, které byly svěřeny do správy nemovitostí ve vlastnictví Městské části Praha 20 Městská část Praha 20 se sídlem Úřad městské části, Jívanská

Více

Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit

Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy Co jsme slíbili a kam jsme došli? 14. koordinační schůzka řešitelů projektu Hnanice, 21.-23.9. 2011 Oddělení socioekonomie

Více