Podmínky vstupu do eurozóny a česká ekonomika

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Podmínky vstupu do eurozóny a česká ekonomika Diplomová práce Bc. Anna Bradnová Duben 2010

2 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd Podmínky vstupu do eurozóny a česká ekonomika Diplomová práce Autor: Bc. Anna Bradnová Finance, Finanční obchody Vedoucí práce: Ing. Petr Soukup, CSc. Praha Duben 2010

3 Prohlášení Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Novém Strašecí dne podpis autora

4 Poděkování Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala především mému vedoucímu diplomové práce panu Ing. Petru Soukupovi, CSc. za cenné připomínky, návrhy, odborné rady a pomoc při psaní této práce. Za veškeré chyby nicméně nesu zodpovědnost pouze já sama.

5 Anotace Anotace Diplomová práce se zabývá podmínkami vstupu České republiky do eurozóny. Jsou zde hodnocena jak nominální, tak i veřejnosti prozatím méně známá reálná kritéria. Nastiňuje moţné problémy konvergenčních kritérií a porovnává ekonomickou sladěnost ČR s eurozónou. Dále se detailněji věnuje samotné připravenosti zavedení jednotné měny v ČR a to např. strategickým dokumentům, institucionálnímu zabezpečení, fázím zavedení eura, hodnotí připravenost ČR ve srovnání s ostatními kandidátskými členy a v neposlední řadě se zmiňuje o předpokládaných důsledcích zavedení eura. Ze zemí, které jsou jiţ členy eurozóny, je ČR porovnávána s Irskem. Anotation This graduation thesis deals with the conditions of the Czech Republic related to entering Eurozone. The basis for evaluation is both empirical and non-empirical. The thesis outlines the potential problems of convergence criteria and compares the implications of the Czech Republic economic alignment with the euro. The thesis is a detailed look at the actual readiness of the transition of the Czech currency to the euro, including strategic documents, institutional security, and the stage of introduction of the euro. It assesses the readiness of the Czech Republic in compared with other Eurozone candidates. The thesis compares the Czech Republic with other countries that are members of the euro area, paying special focussing on Ireland.

6 Obsah OBSAH ÚVOD..7 1 HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ UNIE A JEJÍ KRITÉRIA 1.1 Obecné vymezení pojmu měnová unie Stručná historie Hospodářské a měnové unie a etapy jejího vzniku Konvergenční kritéria Moţné způsoby zavedení společné měny.16 2 NOMINÁLNÍ A REÁLNÁ KONVERGENCE ČR A ZEMÍ EUROZÓNY 2.1 Vyhodnocení plnění konvergenčních kritérií ČR Problémy kritérií konvergence Ekonomická sladěnost ČR s eurozónou PŘIPRAVENOST ČR NA VSTUP DO EUROZÓNY 3.1 Strategické dokumenty hospodářské politiky Zabezpečení zavedení eura v ČR Připravenost ČR na vstup do eurozóny ve srovnání s ostatními kandidátskými členy Předpokládané důsledky vstupu ČR do eurozóny (výhody versus rizika) ZKUŠENOSTI SE ZAVEDENÍM EURA V IRSKU 4.1 Irská ekonomika 90. let a plnění konvergenčních kritérií Irské přípravy na zavedení eura Zhodnocení hospodářského vývoje v Irsku v době krize.67 5 VÝSLEDKY ZÁVĚR...71 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY...72 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK...74 SEZNAM OBRÁZKŮ...75 SEZNAM GRAFŮ..76 SEZNAM TABULEK.77

7 Obsah SEZNAM PŘÍLOH 78 PŘÍLOHY 79 OFICIÁLNÍ ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE...94

8 Úvod Úvod Česká republika vstoupila do Evropské unie v květnu Svým vstupem se zavázala přijmout i společnou měnu euro. Samotné datum zavedení eura bylo jiţ několikrát změněno. Původně se uvaţovalo o roku 2010, ten byl později oddálen na rok 2012 a i toto datum bylo zrušeno. Dnes je situace taková, ţe datum vstupu do eurozóny není přesně stanoveno. Česká republika pouţívá zatím statut dočasné výjimky na zavedení eura. Vstup ČR do eurozóny není jen rozhodnutím ekonomickým, ale také politickým. Česká republika se zapojí do eurozóny aţ po rozhodnutí Vlády ČR. Samotné zavedení eura je pak vázáno na splnění přísných ekonomických kritérií, která jsou zachycena v právu Evropských společenství. Téma své diplomové práce jsem si vybrala z několika důvodů. Za prvé se jedná, podle mě, o velice aktuální téma, které bude nabývat na své významnosti čím dál více. Za druhé zavedení eura se týká nás všech jak občanů a firem, tak i samotného státu. Cílem mé diplomové práce je zachytit hlavní kroky, které Česká republika musí pro vstup do eurozóny uskutečnit a jaké dopady bude mít jednotná evropská měna na českou ekonomiku. První kapitola je zaměřena na seznámení se s obecnými pojmy jako je měnová unie, konvergenční kritéria a stručně se zde popisuje historie Hospodářské a měnové unie, jakoţ i moţné způsoby zavedení společné měny. Druhá kapitola se věnuje charakteristice nominální a reálné konvergence. Hodnotí plnění nominální a reálné konvergence v České republice a popisuje moţné problémy konvergenčních kritérií. Dále je zde vyhodnocena ekonomická sladěnost České republiky s eurozónou. Ve třetí kapitole je analýza připravenosti České republiky na vstup do eurozóny a toho, jak se jiţ dnes Česká republika na přijetí společné měny připravuje. Popisuje uskutečněné kroky a moţné výhody a rizika zavedení společné měny. V poslední čtvrté kapitole je ukázáno na příkladu Irska, které je jiţ členem eurozóny, jaké přípravy byly uskutečněny v souvislosti s přechodem na euro a jejich zkušenosti s praktickým uţíváním této měny. 7

9 1 Hospodářská a měnová unie a její kritéria 1 HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ UNIE A JEJÍ KRITÉRIA 1.1 Obecné vymezení pojmu měnová unie Ve světové ekonomice je více jak 40 zemí, které nepouţívají vlastní měnu (viz. příloha č. 1). Měnovou unii lze charakterizovat jako stav, kdy země nepouţívá vlastní měnu a přenáší provádění měnové politiky na cizí orgán. Obecně lze měnovou unii definovat jako formu ekonomické integrace dvou či více států s volným pohybem zboţí, sluţeb, kapitálu a pracovních sil (ekonomická unie), jejímţ vyvrcholením je nahrazení národních měn jednou společnou měnou působící na celém teritoriu a plné přenesení národní měnové suverenity členských zemí na nadnárodní úroveň 1 Měnovou unii můţeme rozdělit do dvou skupin na: a) Měnovou unii neúplnou Neúplná měnová unie se skládá ze seskupení několika států. Měny těchto států jsou vzájemně plně konvertibilní a neodvolatelně trvale fixovány jedna ke druhé při neměnných měnových kurzech. Z pohledu monetární politiky zobrazují jednu jedinou měnu, která je násobkem nebo dělitelem ostatních. Nově zavedená společná měna je na rozdíl od národních měn zprvu pouţívána pouze v bezhotovostním platebním styku. b) Měnovou unii úplnou Úplná měnová unie zrušila pouţívání národních měn a nahradila ji jediným zákonným platidlem a to společnou měnou, jeţ měla podobu jak bezhotovostní, tak i bankovek a mincí. Veškerá činnost ohledně emise, správy měny, devizové politiky atd. je v rukou nadnárodní centrální banky, která je nezávislá na orgánech a státech Společenství (nejvýznamnější je Evropská měnová unie s Evropskou centrální bankou). 1 ŢÁK, M. a kolektiv. Velká ekonomická encyklopedie. Linde Praha a.s ISBN , str. 403 Pozn.: Autor nepřesně definoval měnovou unii v tom, ţe volný pohyb zboţí, sluţeb, kapitálu a pracovních sil nazval ekonomickou unií. Z hlediska stupně makroekonomické integrace se jedná o společný trh. 8

10 1 Hospodářská a měnová unie a její kritéria 1.2 Stručná historie Hospodářské a měnové unie a etapy jejího vzniku O zaloţení hospodářské a měnové unie se začalo hovořit na zasedání Evropské rady v roce 1988 v Hannoveru, kde byl sestaven výbor guvernérů centrálních bank členských států. V jeho čele stál předseda Komise ES Jacques Delors, který měl navrhnout konkrétní fáze přechodu k hospodářské a měnové unii. Výbor v roce 1989 předloţil Zprávu o hospodářské a měnové unii v ES, schválenou v červnu Evropskou radou v Maastrichtu jako Strategie Evropské hospodářské a měnové unie. Na začátku roku 1990 ministři financí odhlasovali vytvoření Evropské centrální banky. Jejím úkolem bylo zajištění stability měny a politické nezávislosti. Konečná jednání o Hospodářské a měnové unii byla schválena na zasedání Evropské rady z 11. a 12. prosince 1991 v Maastrichtu a podepsána 7. února Vyústila v Smlouvu o EU neboli tzv. Maastrichtskou smlouvu. Na základě Maastrichtské smlouvy hospodářská a měnová unie vznikla ve třech etapách: I. etapa ( ) Během této etapy se podařilo odstranit poslední překáţky volného pohybu kapitálu uvnitř Společenství (společný název pro ESUO, EHS a EUROATOM). Zúţila se fluktuační pásma národních měn a upevnila se spolupráce jednotlivých národních bank. II. etapa ( ) 1. července 1994 byl vytvořen Evropský měnový institut (EMI), se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem, s cílem upevňovat spolupráci mezi státy EU a zajistit nezávislost centrálních bank. Byla zrušena činnost Výboru guvernérů. Dalším důleţitým úkolem bylo plnění tzv. Konvergenčních kritérií, jimiţ je podmíněn vstup do EMU. Vlády a veřejné instituce členských zemí měly zamezen přístup k úvěrům od centrálních bank, a tak případné schodky rozpočtů musely financovat pouze emisí státních 9

11 1 Hospodářská a měnová unie a její kritéria dluhopisů. Protoţe poţadovaná Konvergenční kritéria nesplnila většina členských zemí, bylo zahájení třetí etapy odloţeno z původního roku 1997 na V květnu 1998 byla ustanovena společná měna euro, která nahradila dřívější košovou měnovou jednotku ES ECU, a schválen postup jejího zavedení od Po splnění poţadovaných kritérií bylo do EMU přijato celkem 15 členských zemí. III. etapa ( ) K vznikla EMU a byly neodvolatelně zafixovány směnné kurzy měn členských zemí, stanovily se pevné kurzy vůči nové evropské měnové jednotce euro (převedeno ECU na euro v poměru 1:1). Zánik Evropského měnového institutu byl nahrazen Evropským systémem centrálních bank tvořeným Evropskou centrální bankou a centrálními bankami členských zemí. Třetí etapa byla rozdělena do dvou fází: - první fáze ( ) Euro slouţilo jako bezhotovostní měna a kaţdý se mohl rozhodnout, zda pouţije národní měnu nebo euro (pouze v některých případech např. transakce na kapitálovém trhu musely proběhnout v euru). - druhá fáze ( ) Do oběhu byly dány bankovky a mince eura a postupně se stahovala národní měna členských zemí z EMU. Prostor eurozóny tvoří ty země, které vstoupily do třetího stádia Evropské měnové unie a přijaly euro jako svou měnu (příloha č. 2). Ke členům eurozóny se v současné době řadí 16 zemí. K 1. lednu 1999 do EMU vstoupily: Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko a Španělsko. Řecko se zapojilo o dva roky později k 1. lednu 10

12 1 Hospodářská a měnová unie a její kritéria Slovinsko přistoupilo 1. ledna Kypr a Malta se připojili 1. ledna Poslední rozšíření proběhlo 1. ledna 2008, kdy vstoupilo Slovensko. K prostoru eurozóny se řadí i některá mimoevropská území: Azory a Madeira Kanárské ostrovy a autonomní města Ceuta a Melilla Francouzská Guyana, Guadeloupe, Martinik, Réunion, Saint-Barthélemy a Saint-Martin Prozatím jedenáct států EU nezavedlo euro jako svoji měnu a to: Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Švédsko a Velká Británie. Velká Británie, Dánsko a Švédsko jsou sice členy EMU, ale jednotnou měnu nezavedly. Velká Británie spolu s Dánskem si prosadily při jednání o Maastrichtské smlouvě trvalou výjimku na zavedení eura (opt-out), která jim umoţnila neúčastnit se 3. etapy HMU. Švédsku byla udělena pouze dočasná výjimka na zavedení eura. Dánsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko jsou zároveň členy Mechanismu směnných kurzů II (ERM II jednou z podmínek přijetí eura je dvouleté setrvání v ERM II). Měnové kurzy v ERM II se smějí pohybovat ve fluktuačním pásmu +/- 15 % od stanoveného středního kurzu (centrální parity) k euru. Výjimku tvoří Dánsko, účastní se kurzového mechanismu ERM II od roku 1999, jeţ se dobrovolně zavázalo dodrţovat fluktuační pásmo +/- 2,25 % kolem centrální parity. Mezi další státy používající euro patří: Monako, San Marino a Vatikán uzavřeli dohody s EU a pouţívají euro jako svou měnu mají právo razit omezené mnoţství euromincí se svou vlastní rubovou stranou; Mayotte a Saint Pierre a Miquelon nejsou přímou součástí EU a tudíţ eurozóny, ale na základě dohod s EU mohou pouţívat euro. Nesmějí však vydávat euromince se svou vlastní rubovou stranou; Andorra, Černá Hora a Kosovo bez dohody s EU zavedly euro, nejsou členy EMU a nemají právo razit své vlastní euromince. Andorra se v současné době snaţí dohodnout s EU o moţné raţbě svých euromincí; 11

13 1 Hospodářská a měnová unie a její kritéria zámořské společenství Francouzská jiţní a antarktická území, v soukromém vlastnictví Francie Clippertonův ostrov a také na britských základnách Akrotiri a Dhekelia na Kypru mohou platit jednotnou měnou euro, ale s EU ţádné dohody neuzavřeli. 1.3 Konvergenční kritéria Konvergenční kritéria (zvaná téţ Maastrichtská kritéria) definují soubor podmínek, které se členské země EU zavázaly splnit, aby mohly přijmout společnou měnu euro. Jejich přesné vymezení lze nalézt ve Smlouvě o zaloţeni ES nebo podrobněji v Protokolu o konvergenčních kritériích a v Protokolu o nadměrném schodku (uvedená Smlouva byla podepsána v Maastrichtu ). Pro všechny uchazeče jsou kritéria stejná. Termín vstupu si kaţdá kandidátská země podlé své připravenosti určí sama. Pravidelně nebo individuálně, nejméně jednou za dva roky nebo na ţádost členské země s dočasnou výjimkou na zavedení eura, přezkoumává Rada EU ve sloţení ministrů financí a hospodářství (ECOFIN) dvě Konvergenční zprávy. Jednu zprávu vyhotovenou Evropskou komisí a současně druhou Evropskou centrální bankou. Pokud Rada ECOFIN (po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou EU) vyhodnotí, ţe jsou podmínky splněny, rozhodne o zrušení výjimky pro zavedení eura a Rada EU stanoví závazný přepočítací koeficient mezi národní měnou a eurem. Veškerá tato kritéria musejí být plněna současně. Stojí na myšlence, ţe vstupu do eurozóny předchází dostatečný stupeň nominální konvergence hodnocený z hlediska cenové stability, velikosti úrokových sazeb, fiskální udrţitelnosti a stability měnového kurzu. Naproti tomu reálnou konvergencí se nezabývají. Značný důraz je stále více kladen na poţadavek udrţitelnosti, tj. na schopnosti země prokázat jejich dodrţování i v budoucích letech, aby nedošlo k ohroţení celistvosti a stability měnové unie. 12

14 1 Hospodářská a měnová unie a její kritéria Konvergenční kritéria můžeme rozčlenit na: A. Měnová kritéria 1. Kritérium cenové stability 2. Kritérium stability měnového kurzu 3. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb B. Fiskální kritéria 1. Kritérium udrţitelnosti veřejných financí a) kritérium vládního deficitu b) kritérium vládního dluhu A. Měnová kritéria 1. Kritérium cenové stability Článek 121 odst. 1 první odráţka Smlouvy o zaloţení ES popisuje: dosaţení vysokého stupně cenové stability, patrného z míry inflace, která je blízká míře inflace nejvýše tří členských států, jeţ dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků. Článek 1 Protokolu o kritériích konvergence, na který se odkazuje v článku 121 odst. 1 Smlouvy stanoví, ţe kritérium cenové stability, jak je uvedeno v čl. 121 odst. 1 první odráţce znamená, ţe členský stát vykazuje dlouhodobě udrţitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace měřenou v průběhu jednoho roku před provedeným šetřením, jeţ nepřekračuje o více neţ 1,5 procentního bodu míru inflace nejvýše tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků. Inflace se měří pomocí indexu spotřebitelských cen na srovnatelném základě s přihlédnutím k rozdílnému vymezení pojmů v jednotlivých členských státech. 13

15 1 Hospodářská a měnová unie a její kritéria 2. Kritérium stability měnového kurzu Článek 121 odst. 2 třetí odráţka Smlouvy o zaloţení ES popisuje: dodrţování normálního rozpětí stanoveného mechanismem měnových kurzů Evropského měnového systému, ani v posledních dvou letech došlo k devalvaci vůči měně jiného členského státu. Článek 3 Protokolu o kritériích konvergence, na který se odkazuje v článku 121 odst. 1 Smlouvy stanoví, ţe kritérium účasti v mechanismu směnných kurzů Evropského měnového systému, jak je uvedeno v čl. 121 odst. 1 třetí odráţce této Smlouvy, znamená, ţe dotyčný členský stát alespoň po dobu posledních dvou let před šetřením dodrţoval fluktuační rozpětí stanovené mechanismem směnných kurzů Evropského měnového systému, aniţ by byl směnný kurz vystaven silným tlakům. Zejména pak nesměl členský stát v tomto období z vlastního podnětu devalvovat dvoustranný střední kurz své měny vůči euru. 3. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Článek 121 odst. 1 čtvrtá odráţka Smlouvy o zaloţení ES popisuje: stálost konvergence dosaţené členským státem a jeho účasti v mechanismu měnových kurzů Evropského měnového systému, který se odráţí v dlouhodobých úrovních úrokové míry. Článek 4 Protokolu o kritériích konvergence, na který se odkazuje v článku 121 odst. 1 Smlouvy stanoví, ţe kritérium konvergence úrokových sazeb, jak je uvedeno v čl. 121 odst. 1 čtvrté odráţce této Smlouvy, znamená, ţe v průběhu jednoho roku před šetřením průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba dotyčného členského státu nepřekračovala o více neţ 2 procentní body úrokovou sazbu nejvýše tří členských států, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků. Úrokové sazby se zjišťují na základě dlouhodobých státních dluhopisů nebo srovnatelných cenných papírů, s přihlédnutím k rozdílnému vymezení pojmů v jednotlivých členských státech. 14

16 1 Hospodářská a měnová unie a její kritéria B. Fiskální kritéria 1. Kritérium udrţitelnosti veřejných financí Článek 121 odst. 1 druhá odráţka Smlouvy o zaloţení ES popisuje: dlouhodobě udrţitelný stav veřejných financí, patrný ze stavu veřejných rozpočtů nevykazujících nadměrný schodek ve smyslu článku 104 odstavec 6. Podle článku 2 Protokolu o kritériích konvergence, na který se odkazuje v článku 121 Smlouvy, toto kritérium znamená, ţe v době šetření se na dotyčný členský stát nevztahuje evropské rozhodnutí Rady podle čl. 104 odst. 6 Smlouvy o existenci nadměrného schodku. Článek 104 Smlouvy upravuje postup při nadměrném schodku. Podle článku 104 odst. 2 a 3 Smlouvy vypracuje Evropská komise zprávu, pokud členský stát EU nesplňuje poţadavky dodrţování rozpočtové kázně, a to zejména pokud: a) poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu překročí referenční hodnotu (stanovenou v Protokolu o postupu při nadměrném schodku jako 3 % HDP), ledaţe by: - buď poměr podstatně a nepřetrţitě klesal a dosáhl úrovně, která se blíţí doporučované hodnotě, - nebo by překročení doporučované hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné a poměr zůstával blízko k doporučované hodnotě. b) poměr vládního zadluţení k hrubému domácímu produktu překročí doporučovanou hodnotu (stanovenou v Protokolu o postupu při nadměrném schodku jako 60 % HDP), ledaţe se poměr dostatečně sniţuje a blíţí se uspokojivým tempem k doporučované hodnotě. 15

17 1 Hospodářská a měnová unie a její kritéria 1.4 Moţné způsoby zavedení společné měny 1. Scénář s vyuţitím přechodného období (tzv. madridský scénář) V době vzniku eurozóny se jednalo o jediný existující scénář. Tento scénář předpokládá dvoufázové zavedení eura. V první fázi je euro pouţíváno pouze v bezhotovostním platebním styku. Z národní měny se tím pádem stane podjednotka eura neboli tzv. nesetinná denominace podle přepočítacího koeficientu. Po uplynutí přechodného období (max. délka jsou 3 roky) je euro zavedeno i do hotovostního oběhu. Podle madridského scénáře zavedly euro všechny zakládající členské státy eurozóny. Předností tohoto scénáře je přechodné období. Lze v něm rozfázovat opatření zavedení eura do delšího časového období, v důsledku duálního označování cen napomůţe k větší transparentnosti celého procesu a spotřebitel tím získá čas, aby se mohl přizpůsobit nové měně. Bezesporu k hlavní nevýhodě patří vysoké náklady, neboť ekonomické subjekty musí udrţovat paralelně dva měnové okruhy při vedení účtů, platebním styku atd. 16

18 1 Hospodářská a měnová unie a její kritéria Obrázek č. 1: Scénář s vyuţitím přechodného období (tzv. madridský scénář) Zdroj: Přehled úkolů v oblasti působnosti ČNB a nástin dalších úkolů v souvislosti se zavedením eura v ČR, Praha , str. 6 Pozn. (5): Délka přechodného období u zemí první vlny činila 3 roky. V případě, ţe by došlo k rozhodnutí o dvoufázovém přechodu na euro, by bylo jeho trvání zřejmě podstatně zkráceno. 2. Jednorázový přechod na euro, tzv. velký třesk (neboli Big Bang ) Tento scénář je charakteristický tím, ţe euro je zavedeno jak do bezhotovostního, tak do hotovostního oběhu k jednomu datu. Lze ho také označit za scénář zavedení eura s přechodným obdobím v délce 0 časových jednotek. Nové právní nástroje mohou od okamţiku zavedení hotovostního eura, znít pouze na měnu euro. Dosavadní nástroje, znějící na národní měnové jednotky, se přepočtou pomocí přepočítacího koeficientu. Velký třesk jako první pouţilo v roce 2007 Slovinsko. Ukázalo se, ţe je tento koncept jasnější, přehlednější a výhodnější a také podmínkám, kdy uţ euro fakticky existuje více vyhovuje. Kdyţ ho porovnám s madridským scénářem je náročnější na 17

19 1 Hospodářská a měnová unie a její kritéria koordinaci a přípravu soukromého i veřejného sektoru, protoţe se odehrávají v jednom časovém okamţiku. všechny měny Obrázek č. 2: Jednorázový přechod na euro, tzv. velký třesk (neboli Big Bang ) Zdroj: Přehled úkolů v oblasti působnosti ČNB a nástin dalších úkolů v souvislosti se zavedením eura v ČR, Praha , str Jednorázový přechod na euro s vyuţitím tzv. fáze postupného zrušení (tzv. Phasing out) Poslední moţností jak zavést euro je tzv. scénář Phasing out. Je moţný pouze při volbě scénáře velký třesk a nelze ho kombinovat s přechodným obdobím. Po zavedení eura je ještě po určitou dobu (max. po dobu 1 roku) moţné pouţívat vybrané právní nástroje (např. sloţenky, účtenky atd.) znějící na národní měnu (jedná se tedy o dílčí výjimku z obecné zásady, ţe po zavedení hotovostního eura nelze pouţívat národní měnové jednotky v nových právních nástrojích). Případná úprava v národní legislativě můţe přesně vymezit tyto právní nástroje. 18

20 1 Hospodářská a měnová unie a její kritéria Obrázek č. 3: Jednorázový přechod na euro s vyuţitím tzv. fáze postupného zrušení (tzv. Phasing out) Zdroj: < dne

21 2 Nominální a reálná konvergence ČR a zemí eurozóny 2 NOMINÁLNÍ A REÁLNÁ KONVERGENCE ČR A ZEMÍ EUROZÓNY 2.1 Vyhodnocení plnění konvergenčních kritérií v České republice Zásadní podmínkou pro vstup do eurozóny je vedle poţadavků na slučitelnost právních předpisů jednotlivých zemí s čl. 108 a 109 Smlouvy o zaloţení ES a Statutem ESCB také dosaţení vysokého stupně udrţitelné konvergence, jejímţ měřítkem je udrţitelné (nikoliv pouze jednorázové) splnění čtyř konvergenčních kritérií. 1. Kritérium cenové stability Kritérium cenové stability je českou ekonomikou od roku 2002 dlouhodobě plněno (viz. tabulka č. 1). Výjimkou se staly roky 2004, 2007 a V roce 2004 překročila inflace stanovený limit, a to z důvodu úpravy nepřímých daní, coţ se projevilo ve vyšších cenách spotřebovávaných statků. V roce 2007 došlo k prudkému nárůstu světových cen zejména potravin a ropy. K nesplnění kritéria i v roce 2008 přispělo zvýšení sníţené sazby DPH z 5% na 9%, zavedení ekologických daní a poplatků ve zdravotnictví spolu s dalším zvyšováním spotřebních daní. Ke konci loňského roku se podařilo toto kritérium splnit díky vlivu výrazné dezinflace způsobené odezněním převáţně jednorázových nákladových faktorů z minulého období a také vlivem ekonomické recese. Prognózy provedené MF ČR a ČNB na léta ukazují, ţe pokud nedojde k neočekávaným jednorázovým šokům, mělo by být kritérium plněno. K lepším podmínkám pro jeho plnění pomohla i ČNB, která od 1. ledna 2010 sníţila inflační cíl pro národní CPI na 2,0 % s tolerančním rozmezím ± 1,0 p.b. (inflační cíl byl vyhlášen v březnu 2004 ve výši 3% s platností od ledna 2006). Za zmínku stojí připomenout, ţe kritérium cenové stability se určuje podle tří zemí (z celé EU), které vykazují nejniţší růst cenové hladiny. Kdyţ byla na jaře 2008, vydána Konvergenční zpráva pro Slovensko, určovalo toto kritérium Malta, Nizozemsko a Dánsko. Pro národní centrální banky to můţe znamenat problém v tom, 20

22 2 Nominální a reálná konvergence ČR a zemí eurozóny jak přesně odhadnout vývoj inflace v ostatních ekonomikách a jak mají určit směr vývoje vlastní měnové politiky. Tabulka č. 1: Harmonizovaný index spotřebitelských cen (průměr posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců ke konci období, růst v %) / Průměr 3 zemí EU s nejniţší inflací 1,4 1,3 2,6 0,2 0,1 0,7 1,2 1,2 Hodnota kritéria 2,9 2,8 4,1 1,7 1,6 2,2 2,7 2,7 Česká republika 2,1 3,0 6,3 2,2 0,6 1,2 1,6 1,8 Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, společný dokument MF ČR a ČNB schválený vládou ČR na jejím zasedání dne , str Kritérium stability měnového kurzu Česká ekonomika se nezapojila do kurzového mechanismu ERM II, nebyla stanovena centrální parita kurzu CZK/EUR, a proto nemůţeme toto kritérium hodnotit. V důsledku této situace lze pouze zhodnotit vývoj kurzu Kč. Česká koruna má dlouhodobější tendenci ke zhodnocování nominálního kurzu. Zhodnocování CZK se bude v příštích letech pravděpodobně zpomalovat a lze předpokládat určité výkyvy směrem nahoru a dolů. Zaloţená tendence je však stále ještě vzestupná. Uváděná regresní analýza signalizuje, ţe CZK potřebuje ještě určitý čas k tomu, aby se její kurz trţním způsobem dostal na úroveň odpovídající ekonomické úrovni země. 2 Pro ilustraci, zda by česká ekonomika splňovala kritérium stability měnového kurzu, můţeme stanovit hypotetickou centrální paritu CZK/EUR zaloţené na průměrné denní hodnotě kurzu pro období VINTROVÁ, R. Koruna, úroky a euro. Časopis Ekonom.č. 18, , str

23 2 Nominální a reálná konvergence ČR a zemí eurozóny Graf č. 1: Vývoj kurzu CZK vůči USD a EUR 1995 aţ 2006 Zdroj: VINTROVÁ, R. Koruna, úroky a euro. Časopis Ekonom, č. 18, , str. 51 Z dlouhodobého hlediska má česká koruna vůči euru tendenci k apreciaci. Z grafu č. 2 je zřejmé, ţe mezi roky došlo ke kumulativnímu (za předcházejících 24 měsíců) zhodnocení (resp. znehodnocení) vyšším neţ 15%. Moţná rizika v plnění tohoto kritéria můţeme spatřit na depreciaci mezi červencem 2008 a únorem Graf č. 2: Nominální měnový kurz CZK/EUR Pozn.: Pohyb kurzu v grafu směrem nahoru znamená posilování koruny. Hypotetická centrální parita je simulována průměrnou hodnotou kurzu v letech 2006 aţ Zdroj: Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, společný dokument MF ČR a ČNB schválený vládou ČR na jejím zasedání dne , str

24 2 Nominální a reálná konvergence ČR a zemí eurozóny Vstup do kurzového mechanismu ERM II závisí na rozhodnutí Vlády ČR. V dokumentech Strategie přistoupení ČR k eurozóně (říjen 2003) a v později Aktualizované strategii přistoupení ČR k eurozóně (srpen 2007) byl vyhlášen záměr setrvat v ERM II jen nezbytně dlouhou dobu. Zapojením se do tohoto kurzového mechanismu dojde k přeměně kurzové politiky řízený floating bude nahrazen reţimem fixních směnných kurzů. 3. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Kritérium je v současnosti Českou republikou plněno a i výhled do dalších let nenaznačuje ţádné problémy. Ty by mohly nastat jen v případě, kdyţ bude problém s inflací, neboť mezi inflací a nominálními úrokovými sazbami existuje přímá závislost. Pokud bude splněno kritérium inflační, kurzové i veřejných rozpočtů, lze předpokládat automatické splnění kritéria dlouhodobých úrokových sazeb. Tabulka č. 2: Výnosy do splatnosti 10letých státních dluhopisů na sekundárním trhu (průměr posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců ke konci období, růst v %) / Průměr 3 zemí EU s nejniţší inflací 4,2 4,4 4,2 4,2 4,1 4,7 5,2 5,2 Hodnota kritéria 6,2 6,4 6,2 6,2 6,1 6,7 7,2 7,2 Česká republika 3,8 4,3 4,6 4,7 4,9 4,3 4,3 4,3 Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, společný dokument MF ČR a ČNB schválený vládou ČR na jejím zasedání dne , str

25 2 Nominální a reálná konvergence ČR a zemí eurozóny 4. Kritérium udrţitelnosti veřejných financí Kritérium udrţitelnosti veřejných financí se skládá ze dvou částí: a) kritérium vládního deficitu S tímto kritériem má Česká republika dlouhodobě problémy. Mezi příčiny deficitu patří: bankovní krize v 90. letech, která se stále podepisuje na špatném stavu veřejných financí, růst mandatorních výdajů, jejichţ nejdůleţitější sloţkou jsou sociální transfery (dávky sociální podpory, nemocenské dávky atd.), zvyšuje se mnoţství důchodů, neboť populace stárne a mnoţství lidí v produktivním věku se nezvyšuje, hospodářská krize atd. V roce 2004 byla s ČR zahájena tzv. procedura při nadměrném schodku. Tohoto procesu se účastní kaţdá členská země EU, která překračuje či bude překračovat limitní hranici 3 % pro rozpočtový deficit. Nicméně v roce 2004 bylo dosaţeno stanovené výše 3 % podílu vládního deficitu na HDP, ale přesto s ČR nebyla Procedura nadměrného schodku v roce 2005 přerušena. Za hlavní důvod se uvádělo: ţe fiskální konsolidace navrţená v Konvergenčním programu z listopadu 2005 nevykazovala tendenci k udrţitelnosti výše vládního deficitu dosaţeného v roce V červnu 2008 došlo k ukončení procedury. Právě neplnění kritéria vládního deficitu bylo hlavním důvodem, proč byl prvotní plánovaný rok 2010, kdy vstoupí ČR do eurozóny, odloţen. Odhady státního rozpočtu pro roky předpokládají s určitou stabilizací salda vládního sektoru, ale z hlediska udrţitelnosti veřejných financí je úroveň deficitů nepřijatelná. Do určité míry zle tento propad připisovat ekonomické recesi a právě z tohoto důvodu bude nezbytné se do budoucna zaměřit na vyšší rozpočtovou disciplínu

26 2 Nominální a reálná konvergence ČR a zemí eurozóny Tabulka č. 3: Saldo sektoru vládních institucí (metodika ESA 1995, v % HDP) Hodnota kritéria - 3,0-3,0-3,0-3,0-3,0-3,0-3,0 Česká republika - 2,6-0,7-2,0-6,6-5,3-5,6-5,5 Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, společný dokument MF ČR a ČNB schválený vládou ČR na jejím zasedání dne , str. 9 b) kritérium vládního dluhu Česká republika nemá s plněním kritéria ţádné dlouhodobé problémy. Vládní dluh se v uplynulých několika letech udrţuje kolem 30 % HDP, coţ je polovina poţadované referenční hodnoty. Důleţitým úkolem je však zaručit i jeho udrţitelnost. ČR proto musí vyřešit otázku poskytování zdravotní péče a financování důchodového zabezpečení v situaci, kdy dochází k rychlému stárnutí populace. V následujícím desetiletí se počítá s masivním nárůstem lidí v důchodovém věku (viz. příloha č. 3 vyšla jsem z posledního dostupného grafu). V dnešní době je cca 20 % šedesátiletých a odhady na rok 2050 počítají cca se 40 %. Z toho důvodu bude kladen poţadavek na změnu systému financování důchodového systému, protoţe současný systém průběţného financování je dlouhodobě neudrţitelný. Tabulka č. 4: Vládní dluh (metodika ESA 1995, v % HDP) Hodnota kritéria 60,0 60,0 60,0 60,0 60,0 60,0 60,0 Česká republika 29,6 29,0 30,0 35,6 39,6 42,1 44,3 Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, společný dokument MF ČR a ČNB schválený vládou ČR na jejím zasedání dne , str

27 2 Nominální a reálná konvergence ČR a zemí eurozóny 2.2 Problémy kritérií konvergence Konvergenční kritéria jsou v souvislosti se vstupem do eurozóny častěji diskutovaným tématem. Byť ČR v současnosti neplní kurzové kritérium, je nutno také brát ohled na kritérium inflační, protoţe ač mohou být technicky plněna, právě ona mohou potencionálně stát v cestě přijetí společné měny. Ačkoliv je inflační a kurzové kritérium upřesněno v Protokolu o konvergenčních kritériích je jejich výklad do značné míry nejasný. U inflačního kritéria chybí přesná definice, co si lze pod pojmem tří referenčních zemí s nejlepším výsledkem v dosahování cenové stability představit. Interpretace je taková, ţe za tyto země jsou povaţovány země s nejniţší, avšak stále kladnou inflací. Podobně u kurzového kritéria je diskutabilní, jaké je číselné vyjádření onoho normálního fluktuačního pásma. Stále více se vede debata o vzájemné slučitelnosti a neslučitelnosti těchto dvou kritérií, pokud je aplikujeme na rychleji rostoucí (dohánějící) ekonomiky. Důvodem neslučitelnosti můţe být existence tzv. Balassa-Samuelsonova efektu. Ten vysvětluje příčiny vzniku inflačního diferenciálu a přibliţování cenových hladin u tzv. dohánějících zemí s vyšším ekonomickým růstem respektive s vyšším růstem produktivity. Balassa-Samuelsonův efekt vede k permanentní změně relativních cen sluţeb, které nejsou z důvodu značných transakčních nákladů předmětem mezinárodního obchodu (tzv. neobchodovatelné statky) a ostatního mezinárodního obchodovatelného zboţí. 4 Výše popsaná skutečnost je nastíněna na následujícím obrázku: 4 Balassa-Samuelsonův efekt. ČNB a výkladový slovníček eura.cz 26

28 2 Nominální a reálná konvergence ČR a zemí eurozóny Obrázek č. 4: Závislost cenové hladiny na ekonomické úrovni země (EU- 25 = 100, rok 2004) Zdroj: < dne Na základě mezinárodního srovnávání je definováno, ţe čím je daná ekonomika bohatší, tím vyšší je její cenová hladina, tzv. ţe v zemích s vyšším HDP přepočítaným dle parity kupní síly se projeví i vyšší cenová hladina. 5 Efekt změn relativních cen je automaticky interpretován jako jakýsi jev, který způsobí v dohánějících ekonomikách vyšší inflaci. Tento omyl je dále doprovázen tvrzením, ţe vyšší inflace vyplývá ze samotného přechodu na euro. Vyšší inflace však nemá s přechodem na společnou měnu nic společného. Jestliţe je pozorován nárůst inflace, vyplývá to pouze z efektu změn relativních cen. V souvislosti s tím, jaký kurz zvolí centrální banka se popsaný efekt projevuje vyšší domácí inflací (reţim pevného kurzu) nebo také posilováním nominálního kurzu (v případě reţimu volného kurzu). 5 5 Mé poznámky z konference Euro naše příští měna, konané dne

29 2 Nominální a reálná konvergence ČR a zemí eurozóny Následující obrázek ukazuje, ţe růst cen neobchodovatelných poloţek spotřebního koše (cenový vývoj nemůţe být ovlivňován cenovým vývojem dováţených zahraničních výrobků obdobného druhu) je skutečně systematicky vyšší neţ je růst cen obchodovatelných poloţek (cenový vývoj můţe být ovlivňován cenovým vývojem dováţených zahraničních výrobků obdobného druhu). Obrázek č. 5: Růst cen obchodovatelných a neobchodovatelných statků (%, 1/1996 7/2007) Zdroj: < dne Další problém v konvergenčních kritériích lze vidět na posilování nominálního kurzu, jestli je pro českou ekonomiku výhodné či nevýhodné a přistoupení k společné evropské měně je potřeba oddálit nebo urychlit. Jedna skupina lidí zastává názor ano, kurz teď posiluje, tak počkáme aţ přestane posilovat a pak vstoupíme do eurozóny, druhá skupina (např. exportéři) říkají kurz posiluje, pojďme do eurozóny. Oba tyto názory jsou mylné, neboť berou v úvahu nominální veličiny. Stačilo by, aby ČNB zvolila úroveň inflačního cíle o něco málo výše neţ je jeho aktuální hodnota a k posilování nominální kurzu by nedocházelo. 7 Přesto by se situace českých občanů nezlepšila ani nezhoršila. Vyšší inflace by sice na jedné straně vedla ke stabilitě nebo 28

30 2 Nominální a reálná konvergence ČR a zemí eurozóny oslabování nominálního kurzu, naproti tomu by však rychleji rostly nominální mzdy. Ani výrok exportérů, kteří volají pro přistoupení k společné evropské měně s vidinou zafixování kurzu a omezení dopadů posilujícího kurzu na jejich výnosy, není pravdivý. V podnikové sféře by tak sice kurz nesniţoval výnosy, nicméně rychleji by jim rostly mzdové náklady. Je nutné si také uvědomit samotnou definici inflačního a kurzového kritéria, která jsou nastavena pro hodnocení přistupující země z hlediska instituce odpovědné za provádění měnové politiky v eurozóně, tedy ECB. Tato dvě kritéria nehodnotí vhodnost přistoupení z pozice přistupující země, ale hodnotí schopnost této země nevytvářet nominální šoky pro celou oblast. Reálné šoky jsou jaksi nedílnou součástí našich ţivotů, nominální šoky jsou však do značné míry odrazem nesprávných politik. ECB mají ukázat nakolik je daná země schopna ukotvit své nominální veličiny a nikoli dané zemi, ţe ona sama je připravena na vstup. Nelze tedy shrnout, ţe splněním inflačního a kurzového kritéria (a ostatních) se země kvalifikovala Ekonomická sladěnost ČR s eurozónou Kandidátské země se podpisem Smlouvy o přistoupení v roce 2003 zavázaly k převzetí všech cílů evropské integrace, včetně cíle vytvořit hospodářskou a měnovou unii. Pro tyto země to znamená: vzdát se vlastní měny, rezignovat na vlastní měnovou politiku, podřídit se důsledkům měnové politiky společné atd.. Po následném vstupu do eurozóny budou muset respektovat Pakt stability a růstu omezující moţnost jejich fiskální politiky. Česká ekonomika ztratí tedy vůči zemím eurozóny, svým největším obchodním partnerům, moţnost přizpůsobit se pohybem měnového kurzu, protoţe měnová politika bude utvářena na úrovni eurozóny. Všechny země eurozóny se začnou trvale vyrovnávat s měnovými podmínkami nastavenými v zájmu dosaţení velmi nízké průměrné míry inflace, coţ si ustanovila za cíl měnová politika ECB. Toto všechno musí nové členské země sladit nejen s procesem jiţ zmíněné nominální konvergence, ale i s procesem 29

31 2 Nominální a reálná konvergence ČR a zemí eurozóny konvergence reálné. Jinými slovy, je nutné, aby před vstupem ČR do eurozóny došlo k vyššímu stupni ekonomické sladěnosti ČR a eurozóny. Při posuzování ekonomické sladěnosti ČR a eurozóny se klade pozornost především na následující dvě oblasti: na cyklickou a strukturální sladěnost, která vypovídá o velikosti rizika výskytu ekonomických šoků a přizpůsobovací mechanismy, které přinášejí odpovědi do jaké míry je česká ekonomika schopna tlumit dopady případných asymetrických šoků. Cyklickou a strukturální sladěnost lze pozorovat z hlediska: reálné ekonomické konvergence, sladěnosti ekonomické aktivity a podobnosti ekonomických šoků, makroekonomických dopadů přílivu prostředků z fondů EU, konvergence nominálních úrokových sazeb, propojení ekonomiky s eurozónou a finančního sektoru. Přizpůsobovací mechanismy se soustřeďují zejména na veřejné finance, pruţnost trhu práce a na stabilitu a výkonnost bankovního sektoru. V této části bych se pokusila zhodnotit vývoj jednotlivých ukazatelů v čase a to ve srovnání se zeměmi, které jsou jiţ členy eurozóny (Německo, Rakousko, Portugalsko, Slovensko a Slovinsko) nebo se na toto členství připravují (Polsko a Maďarsko). Budu vycházet ze statistických údajů a informací dostupných z června Pouze ukazatelé v oblasti fiskální politiky jsou vztaţeny k listopadu Cyklická a strukturální sladěnost Cyklická a strukturální sladěnost se zaměřuje na velikost rizika výskytu ekonomických šoků, jejichţ dopad na českou ekonomiku bude od dopadu na eurozónu jako celek odlišný (tzv. asymetrické šoky). Očekává se, ţe výhody z přijetí společné měny porostou s vyšší ekonomickou sladěností a se silnějšími přizpůsobovacími mechanismy. Naproti tomu pokud nebude česká ekonomika dostatečně sladěna se zeměmi eurozóny, náklady ze ztráty vlastní měnové politiky budou citelné. V případě, ţe ČR dosáhne vyšší sladěnosti s eurozónou, budou rizika přistoupení k eurozóně klesat. 30

32 2 Nominální a reálná konvergence ČR a zemí eurozóny Reálná ekonomická konvergence Pojmem reálná konvergence se označuje přibliţování ekonomické úrovně (měřené obvykle v HDP na obyvatele v paritě kupní síly) k vyspělým zemím. Podrobněji navazuje na překonání technologické mezery a vyţaduje pruţné přizpůsobování výrobní struktury. 6 Ekonomická teorie definuje předpoklady reálné konvergence z různých pozic: a) Neoklasická teorie Zastává názor, ţe země s nízkým důchodem na osobu jsou více vzdáleny svým technickým a ekonomickým moţnostem. Jinými slovy mají dostatečné předpoklady k růstu a mohou přebírat zkušenosti i technologie z vyspělejší části světa (uplatňují tzv. efekt dohánění, zvaný téţ catching up ). 6 b) Teorie endogenního růstu Zdůrazňuje výhodnější pozici zemí s vysokým důchodem, protoţe ty mají lepší předpoklady pro vyuţívání kvalitativních růstových faktorů, jejichţ nedostatečnost je pro méně vyspělé země značným handicapem. 6 Ukazatel podobnosti, který je třeba sledovat, je stupeň reálné ekonomické konvergence. Její vyšší úroveň přispívá k vyšší podobnosti dlouhodobého rovnováţného vývoje. Nepřímo můţe přispět také k niţší pravděpodobnosti nesladěného vývoje v kratším období. S vyšším stupněm konvergence v ekonomické úrovni dosaţeným před vstupem do ERM II a přijetím eura lze očekávat další nárůst relativní cenové úrovně, coţ sníţí moţné budoucí tlaky na růst cenové hladiny a rovnováţné posilování reálného kurzu. 7 6 Přechod na společnou měnu a sbliţování ţivotní úrovně a konkurenceschopnosti s vyspělými zeměmi EU, informační broţura, srpen 2007, str. 9 7 Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, společný dokument MF ČR a ČNB schválený vládou ČR na jejím zasedání dne , str

33 2 Nominální a reálná konvergence ČR a zemí eurozóny Česká ekonomika v uplynulých šesti letech zaznamenala urychlení procesu konvergence ekonomické úrovně i cenové hladiny (příloha č. 4). V porovnání s nejméně vyspělými zeměmi eurozóny (Slovensko a Portugalsko na straně jedné a Slovinsko na straně druhé) ČR v roce 2008 dosáhla mírně vyšší ţivotní úrovně a to cca 75 % průměru eurozóny. Stále však za bohatšími zeměmi eurozóny výrazně zaostává. Cenová hladina ČR téměř soustavně konverguje k eurozóně. Výjimkou byly roky 1999 a 2003, kdy došlo ke korekci vývoje nominálního měnového kurzu po předchozím rychlém posílení. 8 V roce 2008 výrazně vzrostla, v důsledku rychlého posílení měnového kurz, ale přesto se nacházela níţe, neţ by odpovídalo pozorované výkonnosti ekonomiky. Podle analýzy empirického vztahu mezi cenovou hladinou HDP a jeho výší na hlavu v paritě kupní síly by měla být česká cenová hladina zhruba o 10 p. b. vyšší. Jak lze vyčíst z tabulky č. 5, niţší cenovou hladinu v roce 2008 mělo oproti ČR pouze Maďarsko, Polsko a Slovensko. Tabulka č. 5: Průměrná cenová hladina HDP (EA 16 = 100) CZ AT DE PT HU PL SI SK Zdroj: < download/analyzy_sladenosti_2009.pdf>, dne Zdroj: < /download/analyzy_sladenosti_2009.pdf>, dne

34 2 Nominální a reálná konvergence ČR a zemí eurozóny Vývoj reálného kurzu české koruny (na bázi HICP) vůči euru mezi lety 1998 a 2008 posílil zhruba o 50 %, tj. průměrným tempem 4,2 % ročně. Tabulka č. 6 dokazuje, ţe tempo reálného zhodnocování české měny bylo, aţ na výjimku Slovenska, vyšší neţ ve srovnávaných zemích eurozóny. Reálný kurz vykazuje kolem svého dlouhodobého posilujícího trendu výrazné výkyvy. Některé z nich mohou být zdrojem makroekonomických šoků a jiné naopak napomáhat k jejich tlumení. Podle provedených analýz můţeme do budoucna očekávat pokračování rovnováţného trendu reálného posilování koruny vůči euru tempem 1,3 3,5 % za rok. Tabulka č. 6: Reálný kurz vůči euru (1998 = 100; na bázi HICP) Roční tempo zhodnocení CZ ,2 % AT ,2 % DE ,4 % PT ,7 % HU ,9 % PL ,7 % SI ,6 % SK ,3 % Zdroj: < download/analyzy_sladenosti_2009.pdf>, dne Sladěnost ekonomické aktivity a podobnost ekonomických šoků K účinnému a vhodnému působení jednotné měnové politiky na ekonomiku v eurozóně pomůţe sladěnost ekonomické aktivity a podobnost ekonomických šoků. Studie provedené v poslední době ukazují zvýšení korelace jak celkové ekonomické aktivity ČR a eurozóny, tak i aktivity v průmyslu či vývozní aktivitě. Analýzy mezi ČR a eurozónou naznačují moţné sbliţování vývoje celkové ekonomické aktivity. Jak je z obrázku č. 6 patrné, na začátku období prodělaly 33

35 2 Nominální a reálná konvergence ČR a zemí eurozóny ekonomiky odlišný vývoj. Za příčinu lze uvést hospodářský pokles v ČR, který byl v důsledku souběhu některých doznívajících transformačních problémů, strukturálních změn a výskytu některých specifických šoků (např. v roce 1997 finanční krize). Během let zapříčinily vnitřní problémy v české ekonomice podobný nepříznivý vývoj jako v eurozóně. Obrázek č. 6: Meziroční změny reálného HDP (%) Zdroj: < download/analyzy_sladenosti_2009.pdf>, dne Díky proběhlým reformám, zvýšenému přílivu přímých zahraničních investic po vstupu do EU a změnám na nabídkové straně došlo od roku 2003 k rychlému růstu české ekonomiky. V tomto období můţeme pozorovat i nárůst v eurozóně, ale jeho dynamika byla výrazně niţší. Zpomalování ekonomického vývoje nastalo od roku 2007 a to jak v české ekonomice, tak i v eurozóně. Výrazný meziroční propad nastal v obou ekonomikách na přelomu let 2008 a 2009 v důsledku světové finanční a hospodářské krize. 34

36 2 Nominální a reálná konvergence ČR a zemí eurozóny Makroekonomické dopady přílivu prostředků z fondů EU Uţ více jak pět let je ČR příjemcem finančních prostředků z evropských fondů. Neţ se ČR stala členem EU, vyuţila nízké objemy finanční pomoci z programů PHARE, ISPA a SAPARD. K navýšení finančních prostředků z evropského rozpočtu došlo aţ po vstupu do EU. Mezi roky vykazovala čistá pozice, která je definována jako: rozdíl mezi celkovými příjmy země z prostředků EU a jejími odvody do EU 9, ČR vůči EU výrazný nárůst. Podle poslední skutečné hodnoty bylo dosaţeno maxima v roce 2008 a to 21,6 mld. Kč (viz. příloha č. 5). Tento nárůst byl způsoben: inkasováním zálohových plateb ze strukturálních fondů, fondu soudrţnosti a rozvoje venkova v rámci nového programového období V období byla čistá pozice ČR vůči EU, při vyloučení zálohových plateb z čisté pozice a zohlednění skutečného čerpání ze strukturálních fondů a fondu soudrţnosti, mnohem niţší (viz. příloha č. 6). Kvůli pomalému postupu v přípravě a schvalování strategických dokumentů bylo v programovém období čerpání prostředků ze strukturálních fondů a fondu soudrţnosti zpomaleno. Od 1. pololetí 2009 se čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů urychlilo. Odhady MF ČR počítají, ţe čistá pozice ČR vůči EU by se v roce 2010 měla zvýšit na 1,5 % HDP. Pro rok 2013 je predikována hodnota více neţ 2 % HDP. Konvergence nominálních úrokových sazeb Před vstupem do eurozóny působila rychlá konvergence nominálních úrokových sazeb na některé ekonomiky jako asymetrický šok. Výhodou pro zemi plánující vstup do měnové unie je dřívější sblíţení nominálních sazeb. Pravděpodobnost asymetrického šoku se snaţí ukázat graf č. 3 a 4, srovnávající nominální úrokový diferenciál České republiky, Maďarska, Polska, Slovinska a Slovenska vůči eurozóně. Blíţí-li se nominální úrokový diferenciál nule, znamená to 9 Zdroj: < download/ analyzy_sladenosti_2009.pdf>, dne

37 2 Nominální a reálná konvergence ČR a zemí eurozóny pro zemi vstupující do eurozóny menší riziko, ţe dojde k rychlé změně nominálních i reálných sazeb. Graf č. 3: Rozdíly v tříměsíčních úrokových sazbách vůči eurozóně (p.b.) Zdroj: < download/ analyzy_sladenosti_2009.pdf>, dne Graf č. 4: Rozdíly v pětiletých úrokových sazbách vůči eurozóně (p.b.) Zdroj: < download/analyzy_sladenosti_2009.pdf>, dne

38 2 Nominální a reálná konvergence ČR a zemí eurozóny Konvergence úrokových sazeb a obě splatnosti se vyvíjely ve srovnávaných ekonomikách průběţně aţ do 3. čtvrtletí Rozdíly v úrokových sazbách vůči eurozóně vzrostly po prohloubení globální finanční krize v září 2008, kdy došlo ke zhoršení investorského sentimentu vůči některým nově přistoupeným zemím eurozóny a významného poklesu klíčových sazeb ECB. Úrokové diferenciály ČR tříměsíčních a pětiletých sazeb se dostaly do kladných hodnot, přesto v porovnání s Maďarskem a Polskem zůstávají poměrně na niţší úrovni. Propojení ekonomiky s eurozónou Vyšší ekonomická provázanost se zeměmi vyuţívajícími jednotnou měnu měřená podílem vzájemného zahraničního obchodu jak na straně vývozu, tak na straně dovozu vede k niţšímu riziku výrazně odlišného ekonomického vývoje sledované země v porovnání s ostatními zeměmi jednotné měnové oblasti. Vyšší obchodní provázanost tak podporuje vyšší korelaci ekonomické aktivity v rámci jednotné měnové oblasti. 10 Česká ekonomika má s eurozónou vysokou obchodní a ekonomickou provázanost. Eurozóna se stala po vstupu Slovenska partnerem pro zhruba 70 % českého vývozu a více neţ 60 % celkového dovozu (viz. příloha č. 7) 2. Přizpůsobovací mechanismy Přizpůsobovací mechanismy hledají odpověď na otázku, zda a do jaké míry je česká ekonomika schopna případné asymetrické šoky tlumit. Obzvláště důleţitá bude situace bez nezávislé měnové politiky v pruţnosti ekonomiky a její schopnosti přizpůsobit se šokům. Významné pro plynulý hospodářský vývoj budou stabilizační funkce veřejných rozpočtů, flexibilita trhu práce a produktů a schopnost finančního trhu vstřebávat šoky. 10 Zdroj: Kolektiv autorů: Analýzy stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2009, materiál schválen Bankovní radou ČNB, str

39 2 Nominální a reálná konvergence ČR a zemí eurozóny Veřejné finance V rámci evropských fiskálních pravidel bude pro ČR důleţitá schopnost stabilizačního působení z hlediska veřejných financí. ČR se v Paktu stability a růstu zavázala, ve střednědobém časovém horizontu, dosáhnout podílu strukturálního (tj. cyklicky očištěného) deficitu veřejných rozpočtů na HDP v maximální výši 1 % do roku Čím blíţe vyrovnanosti jsou veřejné rozpočty ve své strukturální části, tím větší je v době hospodářského oslabení prostor pro působení automatických stabilizátorů a případné provádění diskrečních opatření. 11 V roce 2007 se strukturální deficit zlepšil. Vlivem přijatých opatření, na příjmové straně rozpočtů a urychlení růstu některých výdajů, byl o rok později zaznamenán nárůst deficitu. V důsledku protikrizových a dalších opatření byl i vývoj v loňském roce negativní. Pružnost mezd a strnulost inflace Ke schopnosti ekonomiky vstřebávat šoky, na neţ nemůţe reagovat ani společná měnová politika, můţe přispět pruţnost mezd. V minulém období byla podle provedených analýz pruţnost reálných mezd jak v ČR, tak i v ostatních srovnávaných zemích nízká. Na soudobou krizi podniky reagují sníţením poptávky, zhruba 2/3 z nich sniţují náklady práce (např. zkracují pracovní týden) nebo zmrazují mzdy. Z hlediska strnulosti inflace patří ČR mezi srovnávanými zeměmi k e středním aţ niţším. Trh práce Následky krize se objevují i na trhu práce. Podobně jako i v ostatních zemích bylo v roce 2008 v ČR pozorováno zlepšení. Nejen v loňském, ale i v letošním roce lze očekávat nárůst dlouhodobé nezaměstnanosti (příloha č. 8). V předchozím období byl pokles nezaměstnanosti z větší části cyklický. K výraznému zlepšení strukturální nezaměstnanosti nedošlo. 11 Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, společný dokument MF ČR a ČNB schválený vládou ČR na jejím zasedání dne , str

40 2 Nominální a reálná konvergence ČR a zemí eurozóny Trh produktů K postupnému dílčímu zlepšení dochází v oblasti pruţnosti trhu produktů. Podmínky pro zakládání podniků a provozování podnikatelské činnosti jsou postupně zjednodušovány. České podnikatelské prostředí je však zatíţeno administrativními překáţkami více neţ ve většině srovnávaných zemích. V posledním období míra zdanění podniků klesá. Přesto je daňová zátěţ českých podniků vyšší neţ v Maďarsku, Portugalsku, Slovensku a Polsku. Stabilita a výkonnost bankovního sektoru V minulých letech si bankovní sektor ze zisku vytvořil dostatečnou kapitálovou rezervu. Pro zmírnění ekonomické krize, banky zpřísnily dostupnost úvěrů. Český bankovní sektor koncem června 2009, zvýšením kapitálu z nerozděleného zisku předchozího roku, dosáhl kapitálové přiměřenosti 13,7 %. V roce 2008 se kvalita úvěrových portfolií oproti předchozímu roku zhoršila. ČR má po Polsku a Slovinsku nejvyšší podíl nesplácených úvěrů, tzv. úvěrů v selhání. Koncem téhoţ roku byla kapitálová přiměřenost srovnatelná s průměrem eurozóny (12,3 %) a čisté úrokové marţe zůstaly stabilní. 39

41 3 Připravenost ČR na vstup do eurozóny 3 PŘIPRAVENOST ČR NA VSTUP DO EUROZÓNY 3.1 Strategické dokumenty hospodářské politiky Přechod na společnou měnu si vyţádá i rozsáhlou změnu právního a vládního řádu ČR a bude zapotřebí vydat i metodické texty, které ČR uţ začala zpracovávat a publikovat. Do současné doby byly schváleny tyto vládní materiály: a) Materiál zpracovaný ČNB dne , Kurzový mechanismus ERM II a kurzové konvergenční kritérium, poskytuje informace pro Vládu ČR o účasti české koruny v mechanismu ERM II. b) Prvním oficiálním dokumentem k zavedení eura v ČR byl společný dokument, schválený Vládou ČR a ČNB dne , Strategie přistoupení ČR k eurozóně, který byl usnesením vlády č Vládou ČR novelizován. c) V souladu s nařízením Rady 1466/97 mají členské státy EU, které nejsou členy eurozóny, povinnost předkládat konvergenční zprávu. První Konvergenční program ČR byl Vládou ČR přijat v květnu 2004 a od té doby je kaţdoročně zpracováván. d) Od je kaţdý rok ( , , , a ) připravován Ministerstvem financí ČR, Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a ČNB dokument Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR. 40

42 3 Připravenost ČR na vstup do eurozóny e) Základní rámec organizačně procesních aspektů zavedení eura vymezuje materiál ze dne Institucionální zajištění zavedení eura v České republice. f) Moţnými způsoby zavedení eura se zabývá dokument zpracovaný NKS pro zavedení eura v ČR, Volba scénáře zavedení eura v České republice, schválený dne g) Usnesením vlády č. 353 z byl schválen Národní plán zavedení eura v České republice. Cílem tohoto dokumentu je podat souhrn postupů a návrhů pro jednotlivé sektory i občany, jak se na přijetí jednotné měny euro připravit. Dosavadním plněním úkolů a stanovením nových úkolů se zabývá Zpráva o plnění Národního plánu pro zavedení eura v České republice, která byla jiţ po druhé aktualizována (naposledy ). Důleţitým právním dokumentem, který předkládá vypracovat Národní plán zavedení eura, je tzv. Obecný zákon o zavedení eura v ČR. Tento zákon by měl vytvořit obecně právní předpoklady pro zavedení eura v ČR a začlenění ČR do eurozóny. Na ministerstvu financí byla sestavena ad hoc pracovní skupina, která zpracuje návrh Obecného zákona o zavedení eura v ČR. Obecný zákon zavedení eura v ČR základní principy byl na ministerstvu financí a v pracovních skupinách NKS zpracován Obsahem tohoto zákona je: I. Cíl a účel právní normy II. Základní principy Obecného zákona, jeho obsah: 1. Princip kontinuity právních závazků 2. Princip nepoškození občana, princip neutrality 3. Zaokrouhlování a zarovnávání 41

43 3 Připravenost ČR na vstup do eurozóny 4. Duální cirkulace 5. Duální označování cen 6. Konverze peněţních prostředků na účtech 7. Výměna oběţiva 8. Přeměna jmenovité hodnoty cenných papírů 9. Ostatní otázky III. Harmonogram a procesní postup 2. část tohoto zákona přináší předběţnou podobu harmonogramu, která je ovšem závislá na datu zavedení eura Příprava paragrafovaného znění zákona: Vnitřní připomínkové řízení: Mezirezortní připomínkové řízení: Konzultace ECB: Legislativní rada vlády: 4 měsíce 3 týdny (včetně vypořádání připomínek) 2 měsíce (včetně vypořádání připomínek) 1 měsíc min. 2 měsíce Projednání a schválení návrhu zákona a zpracování vládního návrhu zákona: Projednání zákona Parlamentem: Prezident, sbírka zákonů: Nabytí platnosti Obecného zákona: 1 měsíc 7 měsíců 1 měsíc měsíců před dnem zavedení eura Nabytí účinnosti Obecného zákona: den zavedení eura 12 IV. Aktuální úkoly 12 Obecný zákon zavedení eura v ČR základní principy, str. 9 42

44 3 Připravenost ČR na vstup do eurozóny Plně harmonizovat legislativu o centrální bance s evropským právem, které mělo být dosaţeno ke vstupu ČR do EU k , vyţaduje nutnost připravit nový zákon o ČNB. Evropská komise spolu s ECB uţ v letech 2004 a 2006 kriticky poukázaly na neúplnou harmonizaci v konvergenčních zprávách. A tak bylo rozhodnuto, ţe se nový plně harmonizovaný zákon o ČNB začal připravovat. I kdyţ ještě není datum vstupu stanoveno, bude nový zákon o ČNB připravován tak, ţe jeho legisvakance můţe být jak 2 roky, tak např. i 10 let. Změnou právního řádu v důsledku zavedení eura se zabývá materiál Příprava právního prostředí na zavedení eura v ČR, který zpracovala NKS pro zavedení eura v České republice Zabezpečení zavedení eura v ČR Česká republika v souvislosti se vstupem do třetí fáze Hospodářské a měnové unie musela začít řešit, kdo se vlastně bude otázkou zavedení eura zabývat. Proto Vláda ČR dne ve svém Usnesení č schválila dokument Institucionální zajištění přijetí eura v ČR, v němţ ustanovila funkci národního koordinátora pro zavedení eura a zřídila Národní koordinační skupinu pro zavedení eura. NKS má charakter meziresortní koordinační skupiny a spadá do gesce Ministerstva financí ČR. Jejím hlavním úkolem je koordinovat technické, organizační a legislativní úkoly. Další povinnost plynoucí z Usnesení č je informovat Vládu ČR o činnosti NKS za kaţdé uplynulé pololetí. NKS má na základě nominace jednotlivých resortů ke dni následující sloţení: národní koordinátor pro zavedení eura, viceguvernér České národní banky, náměstek ministra průmyslu a obchodu, náměstek ministra zahraničních věcí, náměstek ministra spravedlnosti, náměstek ministra vnitra a náměstek místopředsedy vlády pro evropské záleţitosti. Předsedou skupiny je národní koordinátor. Komunikuje s veřejností o problematice eura a sleduje činnost pracovních skupin. Do této funkce Vláda ČR dne jmenovala doc. Ing. Oldřicha Dědka, CSc.. Konkrétní úkoly zabezpečují pracovní skupiny, jeţ jsou řízeny a koordinovány danými gestory. V současné době 43

45 3 Připravenost ČR na vstup do eurozóny existuje sedm pracovních skupin. Ministerstvo financí ČR vytvořilo Organizační výbor NKS. Pracuje jak na shromaţďování a distribuci informací o zavedení eura v jiných členských státech EU, tak i podporuje a koordinuje aktivity NKS (příloha č. 9 ). Fáze a charakteristiky jednorázového přechodu na euro Uţ v lednu 2005 ve svém materiálu Přehled úkolů v oblasti působnosti ČNB a nástin dalších úkolů v souvislosti se zavedením eura v ČR se ČNB přiklonila jako ostatní nové členské země k jednorázovému přechodu na euro. Všichni předsedové národních koordinačních skupin na svém jednání dne analyzovali výhody a nevýhody jednotlivých scénářů zavedení eura a shodli se na doporučení zvolit při zavedení eura v ČR variantu jednorázového přechodu na euro tzv. velký třesk. Zvolený scénář se pak při jednáních s orgány EU o zrušení výjimky pro zavedení eura předloţí a stane se součástí přílohy nařízení 974/ 1998 o zavedení eura. Vládou schválený scénář jednorázového zavedení eura byl rozdělen do 5 fází: Obrázek č. 7: Fáze jednorázového přechodu na euro Rozhodnutí o zrušení výjimky na zavedení eura Vstup do eurozóny ( Velký třesk ) Konec duální cirkulace Konec duálního oceňování bezhotovostní platby hotovostní platby Kč Kč Kč, Kč oceňování Kč,, Kč, Kč Předpřípravná fáze Přípravná fáze DUÁLNÍ CIRKULACE DUÁLNÍ OZNAČOVÁNÍ CEN Fáze po zavedení eura Zdroj: MF ČR Zdroj: Národní plán zavedení eura v ČR, verze 10, schválena vládou ČR dne , str. 4 44

46 3 Připravenost ČR na vstup do eurozóny 1. Předpřípravná fáze před rozhodnutím o zrušení výjimky pro zavedení eura - česká koruna je jediným zákonným platidlem - probíhá soustavná příprava na zavedení eura 2. Přípravná fáze po rozhodnutí o zrušení výjimky pro zavedení eura a před dnem vstupu do eurozóny - na začátku nového roku dojde k zahájení výměny oběţiva z korun na eura - přibliţná délka této fáze bude 6 měsíců - česká koruna je však nadále jediným zákonným platidlem - Rada EU po splnění všech kritérií stanoví oficiální přepočítací koeficient ve tvaru 1 EUR = XX, XXXX CZK - je uzákoněno tzv. duální označování cen, kdy jsou vybrané peněţní částky označované jak v korunách, tak v eurech podle platného přepočítacího koeficientu 3. Období duální cirkulace - délka této fáze je národním plánem ustanovena na 2 kalendářní týdny - do oběhu budou zaváděny eurobankovky a euromince - bude stahováno národní oběţivo - při hotovostní platbě bude moţno pouţít koruny i eura, ale obchodníci mají povinnost vracet zákazníkům pouze eura - v eurech jsou prováděny bezhotovostní platby - duální označování cen nadále pokračuje 4. Období do ukončení duálního označování - toto období bude trvat do konce kalendářního roku - od bude zavedeno euro 45

47 3 Připravenost ČR na vstup do eurozóny - euro je pouţíváno při všech platbách - české koruny budou nadále směňovány na eura jen v bankách a pobočkách ČNB a to minimálně 6 měsíců - povinnost duálního označování cen nadále trvá 5. Závěrečná fáze zavádění eura tzv. plně funkční euro - jsou ukončena všechna přechodná opatření - euro je jiţ plnohodnotnou měnou - obchodníci mohou, ale nemusí uvádět ceny v korunách - pouze na pobočkách ČNB lze vyměňovat české koruny za eura 3.3 Připravenost ČR na vstup do eurozóny ve srovnání s ostatními kandidátskými členy I kdyţ ještě není stanoven přesný datum zavedení eura, snaţí se ČR připravovat na zavedení eura jiţ v současnosti. Vyřešené kroky jsem shrnula do následujících 13 zásad: 1. Typ scénáře zavedení eura: Euro se zavede podle doporučení NKS scénářem jednorázového přechodu na euro tzv. velký třesk, bez vyuţití přechodného období. 2. Duální cirkulace: Délka tohoto období byla určena na 2 celé kalendářní týdny ode dne zavedení eura. České bankovky a mince budou postupně stahovány z oběhu. V období duální cirkulace bude moţno platit českou korunou i eurem, ale obchodníci budou vracet zákazníkům eura. 3. Výměna národních bankovek a mincí: ČNB, komerční banky a ostatní finanční instituce budou vyměňovat peníze nejméně po dobu 6 měsíců ode dne zavedení eura. Po uplynutí této doby bude výměna moţná pouze u ČNB. Délka 46

48 3 Připravenost ČR na vstup do eurozóny výměny bankovek není stále dohodnuta. Mince budou nadále po dobu 5 let vyměnitelné. 4. Duální označování cen: Měsíc po stanovení přepočítacího koeficientu začnou být označovány ceny a jiné peněţní částky v českých korunách a i eurech. Duální označování cen by mělo skončit rok po zavedení eura. 5. Kontinuita právních nástrojů: Zavedení eura neovlivní platnost smluv ani jiných právních nástrojů. 6. Frontloading a subfrontloading 13 : Frontloading začne u bank 3 měsíce před zavedením eura. Naproti tomu subfrontloading u nefinančního sektoru začne měsíc před zavedením eura. 7. Přepočítací koeficient: Ten bude stanoven Radou EU na šest číslic, ve tvaru 1 EUR = XX,XXXX CZK. Nebude moţno tento tvar zkracovat, upravovat ani nesmí být v opačném poměru. 8. Zaokrouhlování a zarovnávání peněžních částek: Zaokrouhlovat lze na nejbliţší cent. Zarovnávat peněţní částky ve prospěch občana je moţno na nejbliţší cent, nejbliţší deseticent a nejbliţší euro. 9. Princip nepoškození občana: Zavedení eura nesmí poškodit občany a spotřebitele. Poplatky občanů a daně se zaokrouhlí směrem dolů, kdeţto vratky daní a platby státu občanům se zaokrouhlí směrem nahoru. Tento postup však neplatí pro pokuty, penále a jiné sankce. 10. Komunikační strategie: Přípravou Komunikační strategie zavedení eura v ČR byla pověřena NKS pro komunikaci. 11. Předcházení zvýšení cen a subjektivně vnímané inflace: ČR bude chtít uskutečnit potřebné kroky pro to, aby zavedení eura nebylo zneuţito jako záminka neodůvodněného zvýšení cen. Proto bude probíhat pravidelný monitoring vývoje cen a bude důsledná kontrola dodrţování pravidel přepočtu a duálního označování cen. 13 Pozn.: Frontloadingem se označuje předzásobení bank eurobankovkami a euromincemi v době před jejich uvedením do oběhu. Subfrontloadingem se označuje sekundární předzásobení: předzásobení obchodů a podniků eurem a zabezpečení včasné distribuce hotovosti obyvatelstvu přípravou bankomatů, hotovostním výběrem. 47

49 3 Připravenost ČR na vstup do eurozóny 12. Minimalizace nákladů: Náklady, které vzniknou jednotlivým subjektům, si kaţdý pokryje sám. Stát v této oblasti poskytne pouze jasné a včasné informace a doporučení, jak tyto náklady minimalizovat. 13. Věcná a finanční odpovědnost: Za tu si kaţdý subjekt bude odpovědný sám. Porovnáme-li ČR s ostatními zeměmi, které na vstup do eurozóny aspirují, bude ČR ještě potřebovat určitý čas na zavedení eura. Z hlediska uskutečněných úkolů je na tom naše země lépe neţ Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko. Tabulka č. 7: Připravenost kandidátských členů do eurozóny BG CZ EE LV LT HU PL RO SE NÁRODNÍ PLÁN Národní plán zavedení eura X X X X X X 14 Národní koordinační skupina X X X X X X Datum zavedení eura X X X X PŘECHOD NA SPOLEČNOU MĚNU Typ scénáře zavedení eura X X X X X Období duální cirkulace X X X X X X Duální označování cen X X X X X 15 Vstup do ERM II X X X Výměna v komerčních bankách po skončení období duální X X X X cirkulace Výměna v národní bance po skončení období duální cirkulace X X X X Právní zákaz pouţívání koeficientu, neţ oficiální přepočítací koeficient X X X X X 14 Cestovní mapa přijetí eura v Polsku stanovuje nezbytná opatření v rámci příprav na přijetí společné evropské měny. 15 Kratší neţ 1 měsíc, ale přesná délka není stanovena 48

50 3 Připravenost ČR na vstup do eurozóny BG CZ EE LV LT HU PL RO SE Min. 6 měsíců dlouhé duální uvádění cen před plánovaným X X X X -dnem Max. 1 rok povinné duální označování cen po -dni X X X X Informovat občany o bezpečnostních prvcích X hotovostního eura Odhad potřebné zásoby euromincí a eurobankovek X X X X X Vzhled národní strany euromince X X Školení pro zaměstnance pracující s hotovostí/ v přímém styku s veřejností 1. Veřejná správa 2. Podniky X X Plány pro poskytování informací pro malé a střední podniky X X 1. Prostředky veřejné správy 2. Obchodní komory, obchodní poradce X Plány pro poskytován informací úvěrových institucí svým X zákazníkům Plány pro sledování pokroku v přípravě prostřednictvím X X X X X průzkumu 3. Zajištění rychlého zavedení eura do hotovosti Uvolnění peněz na kampaně zaměřené na občany X X X 1. Frontloading X 2. Subfrontloading X 49

51 3 Připravenost ČR na vstup do eurozóny BG CZ EE LV LT HU PL RO SE Bankomaty by měly být upraveny pro -den Plány pro dočasné uzavření bankomatů, které nemohou být z technických důvodů upraveny Vracení peněz v eurech ode dne zavedení eura Pokladní systém bude přeměněn na eura od -dne Spotřebitelé budou podporování pouţívat elektronický platební styk Plány na delší otevírací dobu úvěrových institucí kolem -dne Plány na prodlouţení otevírací doby úvěrových institucí kolem -dne X X X X X X X X X X X X X X X X Zdroj: Accompanying document to the COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN CENTRAL BANK THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS Vysvětlivky: Ninth Report on the practical preparations for the future enlargement of the euro area, str. 3 Bulharsko (BG), Česká republika (CZ), Estonsko (EE), Lotyšsko (LV), Litva (LT), Maďarsko (HU), Polsko (PL), Rumunsko (RO), Švédsko (SE), oficiálně schválený/ učiněný krok (X) 50

52 3 Připravenost ČR na vstup do eurozóny 3.4 Předpokládané důsledky vstupu ČR do eurozóny (výhody versus rizika) Vstupem do eurozóny se země vzdá se vlastní měny a začne pouţívat euro. To ale nemusí znamenat, ţe zavedení eura přinese ČR jen samé výhody, neboť s sebou můţe přinést i určitá rizika, kterým bude muset česká ekonomika čelit. Pokud má firma obchodní vztahy se zahraničím, pocítí po vstupu do eurozóny zejména velké snížení transakčních nákladů. Toto sníţení zaznamenají nejvíce malé otevřené ekonomiky, jejichţ obchodovatelné zboţí tvoří velkou část vývozu. Výše úspor však nebude stejná u všech zemí. Jak uvádí Lubor Lacina ve své knize Měnová integrace náklady a přínosy členství v měnové unii: Přínosy z eliminace transakčních poplatků rostou v závislosti na objemu a frekvenci pouţití dané národní měny jako mezinárodní platební jednotky, otevřenosti ekonomiky, efektivnosti směnárenských sluţeb a konečně na variabilitě měnového kurzu národní měny. 16 Snížení volatility měnového kurzu představuje další klad, proč zavést euro. Vůči hlavním obchodním partnerům se vyloučí kurzové výkyvy. Ty mohou vnést do ekonomiky nestabilitu a volatilitu kurzu, která vţdy představuje riziko pro obchod i investice. Firmy by po vstupu do eurozóny mohly vyuţít nižších úrokových sazeb, neţ jim nyní nabízejí české komerční banky. Jedním z cílů stanovených ECB je právě pečlivě se starat o cenovou stabilitu, jeţ se odráţí v nízkých úrokových sazbách. A i díky tomu budou pro obyvatele eurozóny snadnější a i levnější půjčky. Nemalou úsporu ze zavedení společné měny lze pozorovat v menší potřebě držby devizových rezerv. Nebude jiţ potřeba provádět devizové intervence zaměřené na udrţování stability měnových kurzů členských zemí. Pro obyvatelstvo bude levnější cestování. Ušetří čas strávený se směnou peněz, nebude muset peníze měnit a ani platit ţádné směnárenské poplatky. S eurobankovkami a euromincemi jiţ budou seznámeni, coţ jim ulehčí nakupování. 16 Lubor Lacina a kol.: Měnová integrace náklady a přínosy členství v měnové unii, 1. výdání, Praha: C. H. Beck, 2007, ISBN , str

53 3 Připravenost ČR na vstup do eurozóny Také stabilita a porovnatelnost cen bude pro obyvatelstvo jednodušší, tím se budou rychleji a lépe orientovat v cenách nejenom doma, ale i v zahraničí. V rámci eurozóny bude jednodušší a i méně nákladné sledovat ekonomiku eurozóny, coţ ušetří náklady na analytický aparát. Členské země se stanou součástí většího a silnějšího celku a tím i více odolnější vůči hospodářským otřesům. ČNB vstupem do eurozóny bude moci spolu s ECB spolurozhodovat o měnové politice. Zvýší se i tlak na rozpočtovou kázeň mít zdravé veřejné finance. V případě nedodrţení bude ČR sankcionována. I hladký vstup do eurozóny můţe s sebou přinést určitá rizika např. bezesporu bude pro ČR velkou nevýhodou ztráta měnové suverenity a to jak ztráta národního symbolu, tak i ztráta své národní měnové politiky. Tím pádem např. uţ členský stát nebude moci ovlivňovat směnný kurz ani úrokovou sazbu, aby se přizpůsobil hospodářským šokům a cyklům. S přechodem na jednotnou měnu budou souviset i vysoké jednorázové náklady na zavedení eura. Se zavedením eura v ČR bude zapotřebí přecenit zboţí, vyškolit zaměstnance, změnit informační systémy a mnoho dalšího, coţ si vyţádá nemalé finanční částky. Další riziko lze spatřit v provedení neodvolatelné kurzové fixace v nesprávný čas a za nesprávný kurz. Vstupem do eurozóny ztratí ČR příjmy z raţebného a také ztratí moţnost financovat státní deficit emisí peněz. V případě, ţe by vstupující země včas nezaujala pevné stanovisko, jestli euro přijmout nebo ne, mohla by při přechodu na novou měnu, váznout přípravná fáze. Banky zavést euro nechtějí, protoţe na transakčních operacích nyní nevydělávají. Domácím bankám se zvýší konkurence v bankovním sektoru, neboť ztratí komparativní výhodu z lepší znalosti domácí měnové politiky. Riziko, kterému je třeba předejít je riziko vnímané inflace. Obyvatelé eurozóny nesprávně pociťovali, ţe vstupem do eurozóny se jim zvýšila inflace. Ţádné statistické 52

54 3 Připravenost ČR na vstup do eurozóny údaje to však nezaznamenaly. Pouze došlo k nárůstu cen některých poloţek. ČR proto bude muset přijmout řadu opatření, jak by mohla případnému riziku vnímavé inflace čelit. 53

55 4 Zkušenosti se zavedením eura v Irsku 4 ZKUŠENOSTI SE ZAVEDENÍM EURA V IRSKU 4.1 Irská ekonomika 90. let a plnění konvergenčních kritérií Po vstupu Řecka (1981), Španělska a Portugalska (1986) do ES bylo vidět značné rozdíly ve vyspělosti jednotlivých regionů. V roce 1988 byla provedena rozsáhlá reforma strukturální a regionální politiky a kaţdý členský stát měl za úkol zpracovat tzv. Strukturu podpory Společenství (Community Support Framework). Jeho cílem bylo vytyčit oblasti, ve kterých chce vyuţít finanční prostředky od Společenství v rámci daného rozpočtového období. Irsko předloţilo Evropské komisi svoji Strukturu podpory Společenství v říjnu 1993 (schválena v červnu 1994) a bylo stanoveno, ţe Irsko během šestiletého období dostane přibliţně 5,62 miliard ECU. Společenství tak zařadilo Irsko pod cíl č. 1, kam patří regiony s nízkým HDP na obyvatele. Struktura podpory Společenství zahrnovala v Irsku 9 oblastí. Kaţdá z nich obdrţela určité % z celkových finančních prostředků ze strukturálních fondů a to: a) zemědělství včetně rozvoje venkova a lesnictví (17 %) b) rybolov (1,4 %) c) průmysl (20 %) d) turistika (8 %) e) doprava (16 %) f) hospodářská infrastruktura (2 %) g) ţivotní prostředí (1,4 %) h) lidské zdroje (31 %) i) rozvoj měst a obcí (5 %) Na konci 90. let byly analyzovány výsledky hospodaření rozvoje Irska. V průběhu rozpočtového období byly všechny makroekonomické cíle překonány. Průměrný růst HDP dosáhl 8 % (plánovaný cíl 4 %),investice vzrostly ročně 54

56 4 Zkušenosti se zavedením eura v Irsku o 14 % (plánovaný cíl 4%), zaměstnanost vzrostla do dubna 1999 kaţdoročně o (plánovaný cíl ročně) a nezaměstnanost v období klesla o 10 %. Podíváme-li se na jednotlivé regiony Irska, které jsou pro potřeby regionální politiky EU na úrovni NUTS III rozděleny do 8 regionů: Dublin, South West, Border, West, Mid West, South East, Mid East a Midlands, dosáhly nejvyššího hospodářského růstu v období regiony Mid East a Midlands (nejvíce investovaly do infrastruktury). Naopak nejniţší ekonomický rozvoj vykazovaly regiony West a Border, které investovaly nejmenší část prostředků do infrastruktury. Obrázek č. 8: Irské regiony podle NUTS III Zdroj: < dne

57 4 Zkušenosti se zavedením eura v Irsku Vysoká výkonnost irské ekonomiky se opírá také např. o: vyuţívání prostředků ze strukturálních fondů a Kohezního fondu EU pracovní síla v Irsku je mladá (cca 40 % Irů mladších 25 let) a kvalifikovaná (přibliţně polovina středoškoláků pokračuje ve studiu na univerzitách) v oblasti průmyslové politiky se Irsko snaţí svou 12,5 % daní z příjmů právnických osob podnikajících ve zpracovatelském průmyslu a v oblasti mezinárodních sluţeb přilákat zahraniční podnikatele Graf č. 5: Daň z příjmů právnických osob ve světě Zdroj: < dne Irsko se řadí mezi nejúspěšnější členské státy EU v procesu evropské integrace, kdy se ze státu s uzavřenou ekonomikou a vysokým podílem zemědělství stal stát s otevřenou a dynamicky se rozvíjející ekonomikou s exportním typem růstu. Do Evropského společenství vstoupilo Irsko v roce 1973 a stalo se tak nejméně rozvinutým státem (HDP na obyvatele bylo v tomto roce 58 % HDP na obyvatele ES). K samotné smlouvě o přistoupení byl dopsán dodatek: Společenství uznává potřebu Irska rozvíjet průmyslovou základnu a hospodářství, a tak bude mít Irsko prospěch ze 56

58 4 Zkušenosti se zavedením eura v Irsku všech postupů a zdrojů ES, přičemţ jakýkoliv irský návrh bude zvaţován se zřetelem k jeho situaci. 17 Evropská komise a Evropský měnový institut publikoval dvě oddělené zprávy o plnění konvergenčních kritérií v HMU. Kromě toho Evropská komise doporučila, aby eurozónu zaloţilo od států Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko. Plněním konvergenčních kritérií se zabývaly statistiky provedené Evropskou komisí, Evropským měnovým institutem a irskou vládou. Cenová stabilita Graf č. 6 ukazuje, ţe Irsko vykazovalo poměrně vysokou míru inflace aţ do roku Do Společenství vstoupilo s 10 % inflací. Ve druhé polovině 80. let se i v Irsku jako i v řadě evropských zemí prosadil výrazně dezinflační trend a míra inflace se sníţila na jednociferné hodnoty. Graf č. 6: Irská inflace Zdroj: Zahradník P., Jedlička J.: Vybrané otázky reálné a nominální konvergence ve vztahu k EU, str Irsko - chlouba Evropské unie Zkušenosti Irska s regionální a strukturální politikou EU, dostupné na < dne

59 4 Zkušenosti se zavedením eura v Irsku V roce 1993 dosahovala míra inflace 1,5 %, coţ byla druhá nejniţší hodnota v EU a byla zahrnuta mezi referenční země. V průběhu následujících dvou let byla míra inflace mírně rostoucí mezi 2 % a 3 %, ale stále stabilní. V roce 1997 a 1998 míra inflace spadla pod 2% (1,2 %) a stala se tak po druhé referenční hodnotou. Graf č. 7: Irská inflace v období Zdroj: European Parliament, Briefing 7 (second version): EMU and Ireland, str. 5 Dlouhodobá úroková míra Dlouhodobá úroková míra byla v roce 1996 vysoko okolo 7 % (hodnota v Německu a Francii byla v této době okolo 6 %). Od února 1997 do ledna 1998 úroková míra dosahovala 6,2 %. Spolu s Francií (5,5 %) a Rakouskem (5,6 %) se řadila mezi 3 referenční země, které dosáhly nejniţších výsledků v míře inflace. Průměrná úroková sazba činila 5,8% a po přičtení 2 % byla hodnota stanovena na 7,8 %. 58

60 4 Zkušenosti se zavedením eura v Irsku Kurzová stabilita S tímto kritériem mělo Irsko zpočátku obtíţe (viz. graf. č. 8). V případě Irska a Řecka došlo nejprve k razantní apreciaci nominálního kurzu. Později byla tato apreciace částečně akomodována revalvací centrální parity v ERM/ERM II (irská libra o 3 % v roce 1993). Maximální odchylku od DEM činila v případě Irska 11,1 %. V roce 1998 se Irsko dostalo do poţadovaného pásma +/- 2,25 %. Graf č. 8: Měnové kurzy oproti DEM/EUR (centrální parita/konverzní poměr oproti EUR = 100; depreciace = růst kurzu) Zdroj: < mp_zpinflace_prilohy_c_03_cervenec_p1.html>, dne Veřejný dluh Velikost veřejného dluhu od 70. let do poloviny 80. let rostla, aţ dosáhla vrcholu 116 % HDP. Od té doby, aţ na malou výjimku v roce 1993, neustále klesá. V roce 1998 se dostala pod úroveň 60 % HDP ( % HDP). 59

61 4 Zkušenosti se zavedením eura v Irsku Graf č. 9: Irský veřejný dluh v období Zdroj: European Parliament, Briefing 7 (second version): EMU and Ireland, str. 7 Vládní deficit Irský vládní deficit je od roku 1990 pod úrovní 3 %, mezi 2 % a 2,5% HDP. V období , tak i byla velikost vládního dluhu 1,5 % HDP, coţ byla druhá nejniţší hodnota v EU. Graf č. 10: Veřejný dluh Zdroj: European Parliament, Briefing 7 (second version): EMU and Ireland, str. 6 60

62 4 Zkušenosti se zavedením eura v Irsku Jak je z výše popsaných kritérií patrné, Irsko nemělo s plněním maastrichtských kritérií ţádné problémy a vstupu do eurozóny nic nebránilo. Irsko spolu s Lucemburskem splnily všech 5 poţadovaných kritérií. 4.2 Irské přípravy na zavedení eura Irský harmonogram zavedení eura v Maastrichtu podepsána Smlouva o EU maastrichtská smlouva schválena irským referendem Evropská komise zveřejnila Green Paper on Practical Arrangements (tzv. Zelenou knihu o praktických opatřeních pro zavedení jednotné měny) podzim 1995 prosinec 1995 jaro 1996 prosinec 1996 prosinec 1996 květen 1997 červen 1997 leden 1998 ministerstvo financí ustanovilo The Single Currency Officers team (SCOT) zasedání Evropské rady v Madridu, při které byla zahájena 3. etapa HMU na radu ministerstva financí byla stanovena the Euro Changeover Group, která pomáhala v technických otázkách zavedení eura do roku 1998 spuštěna Forfás EMU Business Awareness Campaign na zasedání Evropské rady v Dublinu bylo stanoveno, ţe státy splňující podmínky vstupu do eurozóny budou zveřejněny na začátku roku 1998 publikována první verze Národního plánu zavedení eura v Irsku v souvislosti s přípravami na zavedení eura ve veřejném sektoru a ve zbytku ekonomiky byl ministerstvem financí stanoven the Euro Changeover team publikována druhá verze Národního plánu zavedení eura v Irsku 61

63 4 Zkušenosti se zavedením eura v Irsku rozhodnuto, ţe eurozónu zaloţí 11 členských států EU včetně Irska od zaloţen The euro changeover board of Ireland červen 1998 ECBI začíná informační program červen/ červenec 1998 listopad 1998 ECBI publikovala první vlnu letáků pro domácnost publikována třetí verze Národního plánu zavedení eura v Irsku ECOFIN stanovil neodvolatelné přepočítací koeficienty mezi eurem a měnami 11 členských států HMU euro zavedeno v bezhotovostní podobě únor 1999 ECBI publikovala druhou vlnu letáků pro domácnost spuštěn Loughrea Euro Tlen Project květen 1999 ECBI stanovilo Cash Changeover Working Group, aby předloţila návrh plánu přechodu na hotovostní euro ECBI vydala: The Introduction of the Euro: Ireland s Cash květen/ Changeover Plan for 2002 červen 2000 říjen 2000 ECBI publikovala třetí vlnu letáků pro domácnost začala reklamní kampaň na hotovostní euro vstup Řecka do HMU ECBI rozesílalo Euro Handbook do kaţdé domácnosti v období říjen začátek listopadu duální označování cen listopad/ prosinec 2001 do všech domácností byl dodán elektronický převodník do prodeje jde tzv. startovací balíček zavedeno hotovostní euro 62

64 4 Zkušenosti se zavedením eura v Irsku staţení irské měny z oběhu Instituce pro zavedení eura Veškerá odpovědnost za plynulý přechod na jednotnou měnu byla dána do rukou irského ministerstva financí, které muselo vyvíjet řadu iniciativ: a) Na podzim roku 1995 byl zaloţen tým pracovníků s názvem The Single Currency Officers team (SCOT). Skupina SCOT se skládala z jednoho zástupce z kaţdého ministerstva a ze zástupců z Office of the Revenue Commessioners (daňový úřad), the Office of the Comptroller and Auditor General (úřad kontrol a auditorů), the Central statistics Office (statistický úřad) a the National Treasury Management Agency (úřad starající se o aktiva a pasiva Vlády Irska). Nedílnou součástí byla i Národní banka Irska. Úkolem této skupiny bylo koordinovat přípravy na zavedení eura ve veřejném sektoru. Kaţdé ministerstvo muselo připravit plán přechodu v souvislosti s jeho činností a kaţdoročně byly zprávy předkládány Vládě. b) Ministrem financí byl zřízen The euro changeover board of Ireland (ECBI). Mělo základní dva úkoly: dohlíţet na prováděcí předpisy pro přechod na euro a poskytovat informace veřejnosti. Rada byla sloţena ze zástupců ICTU (Irish Congress of Trade Unions Irský kongres odborových svazů), IBEC (Irish Business and employers Confederation organizace pro obchodníky a zaměstnavatele), the National Women s Council (Národní rady ţen), spotřebitelů, obchodních, finančních a profesních organizací, tak i ze zástupců Evropské komise a Evropského parlamentu sídlícího v Dublinu, Národní banky Irska, Forfás (Ireland s National Policy Advisory Body for Entreprise poradní orgán pro podnikání a vědu) a příslušných ministerstev. c) National Information Programme (Národní informační program) byl zahájen v prosinci 1996 a jeho první fáze trvala do konce roku Program byl rozdělen do fází s účelem poskytnout informace veřejnosti o přeměně na euro. Byl z části financován EU. 63

65 4 Zkušenosti se zavedením eura v Irsku d) The Forfás Business Awareness Campaign (obchodní kampaň) měla za cíl poskytnout podnikům informace, aby se na přechod k euru mohly pořádně připravit. V květnu 1998 představitelé EU potvrdili, ţe Irsko můţe k vstoupit do HMU a tak v červnu 1998 byl zahájen veřejný informační program. Ten zahrnoval velké reklamní kampaně prostřednictvím tisku, rozhlasu a televize, šířením informačních letáků do domácností (1,3 mil letáků), škol, knihoven atd. Bylo vytištěno více neţ plakátů informujících o časovém harmonogramu přechodu na euro a také o tom,jak budou vypadat nové bankovky a mince. The Euro Changeover Board of Ireland zpracovalo jménem EU program, pod kterým nevládní organizace dostaly část finančních prostředků na podporu šíření informací o euru. Zavedení eura do oběhu Irsko přistoupilo k zavedení eura od Irské libry byly po dobu 6 týdnů v oběhu spolu s eurem, ale jejich mnoţství se postupně zmenšovalo. Období duální cirkulace skončilo o půlnoci v sobotu Přepočítávací koeficient byl stanoven na 1 euro = IR libry Např. IR 3.79 libry = , zaokrouhleno na 4.81 IR 1.99 libry = , zaokrouhleno na = IR liber, zaokrouhleno na IR liber = IR liber, zaokrouhleno na IR 7.88 liber 64

66 4 Zkušenosti se zavedením eura v Irsku Tabulka č. 8: Převodní tabulka libry euro Zdroj: < dne Na zasedání Evropské rady v červnu 1997 byla stanovena lícová strana euromincí s designem od belgického designéra Luca Luyckxe. Vzhled mincí je rozdělen do tří skupin. První skupinu tvoří 1, 2 a 5 centů symbolizující umístění Evropy ve světě, druhá skupina 10, 20 a 50 centů zobrazuje Evropu a třetí skupina 1 a 2 euromince vyobrazují Evropskou unii bez hranic. Lícovou stranu si kaţdá země můţe určit sama (aţ na několik pravidel a směrnic). Irská lícová strana bude zobrazovat 12 hvězd (podle počtu členských států v eurozóně), rok vydání a národní symbol harfu a slovo Éire. Vzhled lícové strany navrhl designér Jarlath Hayes byl dán do prodeje tzv. startovací balíček. Ten měl za úkol seznámit obyvatele s euromincemi. Balení byla prodávána hlavně přes pošty v hodnotě 5 liber ( 6,35) a obsahovala alespoň jednu z kaţdé 8 euromincí, zbytek byl tvořen mincemi vyšší hodnoty. 65

67 4 Zkušenosti se zavedením eura v Irsku Obrázek č. 9: Lícová strana eura Zdroj: < dne Od bylo uvedeno duální zobrazování cen, které mělo přispět k lepší vnímavosti cen v euru. Tomu také slouţil tzv. národní kód. Jednalo se o logo, jeţ prodejci mohli vystavit ve své prodejně na důkaz toho, ţe pouţívají pravdivý přepočítávací koeficient. Obrázek č. 10: Národní kód Zdroj: < dne Banky a stavební spořitelny od převáděly podle přepočítávacího koeficientu a to zdarma účty jak v irských librách, tak i v jiných měnách eurozóny. Bankomaty vydávaly irské libry do V ten samý den byly od 1:30 do 6:00 hodin uzavřeny z důvodu přeměny na eura. Zprvu bylo však moţno vybírat pouze niţní nominální hodnoty (hodnoty 10 a 20). 66

68 4 Zkušenosti se zavedením eura v Irsku Od byly všechny sluţby poskytovány v eurech (např. výběry a vklady mohly být provedeny v eurech, trvalé příkazy a inkasa byly zdarma a automaticky převedena na eura atd.). Vklady mohly být do prováděny v eurech, po tomto datu záleţelo čistě na rozhodnutí kaţdé instituce. 4.3 Zhodnocení hospodářského vývoje v Irsku v době krize Na irskou ekonomiku, jako i na ostatní státy, měla globální ekonomická krize výrazný vliv. Irsko začalo pociťovat recesi uţ ve druhém čtvrtletí roku V tomto roce se irská ekonomika, poprvé od roku 1983, dostala do mínusu 2,3 % (ve 4. čtvrtletí roku 2008 se meziročně propadlo o rekordních 7,5 %). Takto výrazný propad souvisel nejen s hospodářskou krizí, ale i kolapsem trhu s bydlením. Irská vláda byla koncem roku 2008 nucena poskytnout finanční pomoc 3 největším bankám v zemi v částce téměř 8 miliard eur. Jako protihodnotu za to získala podíly v bankách Allied Irish Banks, Bank of Ireland a většinovou kontrolu nad Anglo Irish Bank, která byla později zestátněna. V roce 2008 se irské stavebnictví propadlo o 24 %. Trh s nemovitostmi se propadl, od svého vrcholu koncem roku 2007, o 32 %. Průměrná cena domu nyní dosahuje Pro rok 2010 analytici předpokládají další pád cen o 10 %. Pád cen ropy, sniţování úrokových sazeb ECB a pokles poptávky irských spotřebitelů se projevil na míře inflace. Inflace se v prosinci roku 2008 výrazně propadla na 1,1 %. V listopadu téhoţ roku činila 2,5 %. V roce 2007 se míra nezaměstnanosti pohybovala okolo 4,74 %. V lednu 2009 byla jiţ míra nezaměstnanosti na 8,8 %. Na irském úřadu práce tak bylo k lednu 1999 evidováno lidí. Únorové hodnoty roku 1999 byly nejvyšší za posledních 12 let a to 10,4 %. Irská vláda se zaručila v celkové výši 400 miliard eur za veškeré vklady v šesti největších bankách v zemi. Irský vládní dluh patří mezi jeden z nejniţších dluhů v EU (v roce 2008 dosáhl 31,5 % HDP). 67

69 4 Zkušenosti se zavedením eura v Irsku V roce 2009 se zvýšil příliv zahraničních investic a dosáhl hodnoty 9,8 miliard eur. Tabulka č. 9: Základní makroekonomické ukazatele * HDP (běţné ceny, mld. ) HDP (na osobu, ) HDP (mezir. změna, %) 5,5 5,7 4,7 2,5 2,7 Míra inflace (HICP, %) 2,2 3,9 4,9 3,0 2,6 Míra nezaměstnanosti (%) 4,2 4,4 6,0-2,7-6,2 *odhad Zdroj: Souhrnná teritoriální informace Irsko, zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Dublinu ke dni , str

70 5 Výsledky 5 VÝSLEDKY Cílem mé diplomové práce bylo zachytit hlavní kroky, které Česká republika musí pro vstup do eurozóny uskutečnit a jaké dopady bude mít jednotná evropská měna pro českou ekonomiku. Vstupem do Evropské unie se Česká republika zavázala přistoupit i ke společné evropské měně, ale s tím, ţe datum vstupu do měnové unie nebyl stanoven. Hlavní otázkou proto není, jestli se má ČR včlenit do evropské měnové integrace, ale kdy je optimální čas na vstup. Stejně tak jako nové členské státy EU, které se připravují na vstup do eurozóny, má ČR v současnosti odlišnou situaci ve srovnání se zeměmi, které tam vstoupily v roce 1999: a) nové členské země se zavázaly v maastrichtských kritériích zavést jednotnou měnu a nemohly si sjednat, jako Velká Británie a Dánsko, tzv. výjimku opt-out tj. trvalou výjimku na zavedení eura b) všechny nové členské země nevstoupí do eurozóny současně c) vstoupí jiţ do existující měnové oblasti d) řada zemí má zkušenosti z minulosti, kdy absolvovaly výměnu národní měny (např. ČR v roce 1993) Z toho plyne, ţe pouze v omezené míře mohou nové země vyuţít zkušenosti se zavedením jednotné měny stávajících členů eurozóny. Přínosné pro ČR bude sledovat postup právě nových členů, kteří přijmou euro dříve a z případných chyb se poučit. Uţ dne se všichni předsedové národních koordinačních skupin shodli, ţe se scénář velkého třesku zdá být pro ČR nejlepší. Nejenom, ţe z hlediska nákladů se pravděpodobně jedná o nejlevnější variantu zavedení eura, ale i obyvatelé budou nuceni, uţ ode dne zavedení eura (s výjimkou období duální cirkulace v délce 14 dní), ihned si zvykat a přizpůsobovat se nové měně. Oproti ostatním scénářům lze vidět i úsporu při sběru statistických údajů, neboť budou časově méně náročné a i chybovost se výrazně omezí. 69

71 5 Výsledky Jak je z výše popsaných kritérií patrné, Česká republika zatím neplní kurzové kritérium a kritérium vládního dluhu. Kurzové kritérium nelze posuzovat, neboť česká koruna není zapojena do systému ERM II. Prognózy však nenaznačují, ţe by s ním ČR měla výrazné potíţe. Zato s kritériem vládního dluhu má ČR dlouhodobé problémy. Na internetovém servru dne byla vydána zpráva, ţe Česko přijme euro nejdříve v roce 2016, kdy se počítá se sníţením schodku státního rozpočtu na 3 % HDP v 2013 nebo 2014 a v tomto období by se ČR mohla vrátit k maastrichtským kritériím. Veřejnosti je prozatím méně známé plnění kritérií reálné konvergence, tj. přibliţování se reálné výkonnosti české ekonomiky ekonomikám starých členských zemí EU. Jejich plnění není stanoveno ţádnou smlouvou. Růst reálné konvergence ČR a eurozóny s sebou přináší určitá specifika, jakými jsou např. relativně vyšší dynamika ekonomického růstu nebo vyšší inflace (popř. silnější posilování měnového kurzu). Tyto typické znaky ekonomik v transformaci mohou představovat bariéru hlavně z hlediska plnění maastrichtských kritérií. Pokud budou konvergenční kritéria plněna nejenom v roce vydání Konvergenční zprávy, ale i v delším časovém období, bude pouze na Vládě ČR poţádat Radu EU o zrušení výjimky zavedení eura. 70

72 6 Závěr 6 ZÁVĚR Na základě prostudovaných materiálů si myslím, ţe ČR činí potřebné kroky pro vstup do eurozóny jiţ dnes. Nejenom, ţe byla na ministerstvu financí stanovena ad hoc pracovní skupina, jeţ se zabývá otázkou zavedení jednotné měny, ale byla také zřízena NKS pro zavedení eura. Pod dohledem národního koordinátora pro zavedení eura jsou vydávány informační broţury. Dne byla spuštěna internetová stránka která informuje firmy a obyvatele o přípravách na zavedení eura a jsou uskutečňovány semináře a konference. Na případové studii Irska jsem chtěla ukázat, ţe i ze státu, který v době svého vstupu do Evropského společenství v roce 1973 patřil mezi nejméně rozvinutý stát (z pohledu HDP na obyvatele), se můţe stát státem s dobře prosperující ekonomikou. Českou republiku jsem záměrně porovnávala s Irskem, protoţe mohu vyuţít svou vlastní zkušenost s eurem a porovnat, jaké to je pouţívat české koruny a eura. Díky finanční podpoře EU se země výrazně ekonomicky rozvíjí. Přibývá mladé populace, v zemi je čilý stavební ruch a rekonstruují se kulturní a historické památky. Značné finanční prostředky jsou vynakládány také na ochranu přírodních krás a na zajištění ochrany přírodních památek. I Irsko bylo zasaţeno hospodářskou krizí, která je jiţ momentálně na ústupu. Zkušenosti Irska mě ujišťují v tom, ţe přijetí eura v ČR bude pro stát, organizace a firmy přínosem. Povaţuji však za nutné zdůraznit poţadavek, aby tyto výhody pochopili také obyvatelé naší země. K tomu bude muset ČR vyvinout ještě další aktivity. 71

73 Seznam pouţité literatury SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY [1] Aktualizace úkolů ČNB v souvislosti se zavedením eura v ČR, ČNB: Praha [2] BRŮŢEK, A. Evropská měnová unie Česká republika. Praha: Oeconomica, ISBN [3] BRŮŢEK, A.; SMRČKOVÁ, G.; ZÁKLASNÍK, M. Evropská měnová integrace a Česká republika. Praha: Velryba, ISBN [4] Česká národní banka [online]. Praha [cit ]. Dostupné na WWW: < [5] Evropský parlament [online]. Praha [cit ]. Dostupné na WWW: < > [6] Euro handbook [online]. Praha [cit ]. Dostupné na WWW: < > [7] JANÁČKOVÁ, S.; KOTLÁN, V.; SENGER, M.; SKOPEČEK, J.; KLAUS,V. Euro dříve nebo později? Sborník textů č. 56/2007. CEP 2007 [8] KUNEŠOVÁ, H.; MRKVAN, R. a kol. Evropská unie. Vybrané kapitoly z pohledu ekonoma. Západočeská univerzita v Plzni, ISBN [9] LACINA, L. a kol. Měnová integrace. Náklady a přínosy členství v měnové unii. C. H. Beck: ISBN [10] Ministerstvo financí ČR [online]. Praha [cit ]. Dostupné na WWW: < [11] Národní plán zavedení eura v České republice. Ministerstvo financí ČR, květen 2007 [12] Ninth Report on the practival preparations for the future enlargement of the euro area [online]. Praha [cit ]. Dostupné na WWW: < > 72

74 Seznam pouţité literatury [13] PEČINKOVÁ, I. Euro versus koruna. Rizika a přínosy jednotné evropské měny pro ČR. 2. rozšířené vydání. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), ISBN [14] Protokol o kritériích konvergence [online]. Praha [cit ]. Dostupné na WWW: < [15] Přehled úkolů v oblasti působnosti ČNB a nástin dalších úkolů v souvislosti se zavedením eura v ČR, ČNB: Praha [16] Přechod na společnou měnu a sbliţování ţivotní úrovně a konkurenceschopnosti s vyspělými zeměmi EU. Informační broţura, srpen 2007 [17] Smlouva o zaloţení ES [online]. Praha [cit ]. Dostupné na WWW: < [18] Volba scénáře zavedení eura v České republice, Národní koordinační skupina pro zavedení eura v ČR, červen 2006 [19] Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, společný dokument Ministerstva financí ČR a ČNB schválený Vládou ČR dne [20] ZAHRADNÍK, P., JEDLIČKA, J. Vybrané otázky reálné a nominální konvergence ve vztahu k EU [online]. Praha [cit ]. Dostupné na WWW: < [21] Základní pravidla přepočtu, zaokrouhlování a zarovnávání peněţních částek při zavádění eura, Ministerstvo financí ČR, Praha, říjen 2007 [22] Zavedení eura v České republice [online]. Praha [cit ]. Dostupné na WWW: < [23] ŢÁK, M a kol. Velká ekonomická encyklopedie. Linde Praha, a.s.: ISBN [24] VINTROVÁ, R. Koruna, úroky a euro. Časopis Ekonom č. 18, , str [25] Wikipedie Otevřená encyklopedie [online]. Praha [cit ]. Dostupné na WWW: < 73

75 Seznam pouţitých zkratek SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ČNB ČR DPH ECB ECBI ECOFIN ECU EHS EMI EMU ERM ERM II ES ESCB ESUO EU EURATOM HDP HICP HMU MF ČR NKS NUTS III Česká národní banka Česká republika Daň z přidané hodnoty Evropská centrální banka The euro changeover board of Ireland Rada Evropské unie ve sloţení ministrů hospodářství a financí Evropská měnová jednotka Evropské hospodářské společenství Evropský měnový institut Evropská měnová unie Mechanismus měnových kurzů Mechanismus měnových kurzů II Evropské společenství Evropský systém centrálních bank Evropské sdruţení uhlí a oceli Evropská unie Evropské společenství pro atomovou energii Hrubý domácí product Harmonizovaný index spotřebitelských cen Hospodářská a měnová unie Ministerstvo financí ČR Národní koordinační skupina Nomenklatura územních statistických jednotek 74

76 Seznam obrázků SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Scénář s vyuţitím přechodného období (tzv. madridský scénář).17 Obrázek č. 2: Jednorázový přechod na euro, tzv. velký třesk (neboli Big Bang ) 18 Obrázek č. 3: Jednorázový přechod na euro s vyuţitím tzv. fáze postupného zrušení (tzv. Phasing out)..19 Obrázek č. 4: Závislost cenové hladiny na ekonomické úrovni země (EU- 25 = 100, rok 2004) Obrázek č. 5: Růst cen obchodovatelných a neobchodovatelných statků (%, 1/1996 7/2007)..28 Obrázek č. 6: Meziroční změny reálného HDP (%).34 Obrázek č. 7: Fáze jednorázového přechodu na euro...44 Obrázek č. 8: Irské regiony podle NUTS III.55 Obrázek č. 9: Lícová strana eura..66 Obrázek č. 10: Národní kód

77 Seznam pouţitých grafů SEZNAM POUŢITÝCH GRAFŮ Graf č. 1: Vývoj kurzu CZK vůči USD a EUR 1995 aţ Graf č. 2: Nominální měnový kurz CZK/EUR.22 Graf č. 3: Rozdíly v tříměsíčních úrokových sazbách vůči eurozóně (p.b.).36 Graf č. 4: Rozdíly v pětiletých úrokových sazbách vůči eurozóně (p.b.)...36 Graf č. 5: Daň z příjmů právnických osob ve světě..56 Graf č. 6: Irská inflace.57 Graf č. 7: Irská inflace v období Graf č. 8: Měnové kurzy oproti DEM/EUR 59 Graf č. 9: Irský veřejný dluh v období Graf č. 10: Veřejný dluh

78 Seznam pouţitých tabulek SEZNAM POUŢITÝCH TABULEK Tabulka č. 1: Harmonizovaný index spotřebitelských cen...21 Tabulka č. 2: Výnosy do splatnosti 10letých státních dluhopisů na sekundárním trhu.23 Tabulka č. 3: Saldo sektoru vládních institucí..25 Tabulka č. 4: Vládní dluh (metodika ESA 1995, v % HDP). 25 Tabulka č. 5: Průměrná cenová hladina HDP (EA 16 = 100) 32 Tabulka č. 6: Reálný kurz vůči euru (1998 = 100; na bázi HICP)...33 Tabulka č. 7: Připravenost kandidátských členů do eurozóny.. 48 Tabulka č. 8: Převodní tabulka libry euro..65 Tabulka č. 9: Základní makroekonomické ukazatele

79 Seznam příloh SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Současné měnové unie...79 Příloha č. 2: Evropské země pouţívající euro jako svou měnu..81 Příloha č. 3: Věkové sloţení obyvatelstva z výsledků sčítání lidu Příloha č. 4: Reálná ekonomická konvergence vybraných států k eurozóně v roce Příloha č. 5: Předpokládané finanční toky z titulu členství České republiky v EU a odhad dopadů čerpání zdrojů EU soukromým sektorem do ekonomiky(mld. Kč). 84 Příloha č. 6: Čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU v České republice Příloha č. 7: Podíl vývozu do eurozóny na celkovém vývozu...86 Příloha č. 8: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti 87 Příloha č. 9: Organizační struktura NKS...88 Příloha č. 10: Harmonogram úkolů pracovních skupin

80 Přílohy PŘÍLOHY Příloha č. 1 Současné měnové unie Měna a datum vzniku Název měnové unie ISO 4217 kód Vznik Platnost na území CFP frank 1XPF = 0, XPF 1 = 119,3317XPF Nová Kaledonie Wallis a Futuna Francouzská Polynésie CFA frank (Communa uté financière d Afrique) UEMOA (Union Économique et Monétaire Quest Africaine = Západoafrick á měnová a ekonomická unie ) XOF 100 CFA franků = 0, Benin Burkina Faso Guinea-Bissau Pobřeţí slonoviny Mali Niger Senegal Togo CFA frank (Coopérati on financière en Afrique centrale) CEMAC (Communauté Économique et Monétaire de l Afrique Centrale = Středoafrické měnové a ekonomické společenství ) XAF 100 CFA franků = 0, Kamerun Středoafrická republika Republika Kongo Rovníková Guinea Gabon Čad

81 Přílohy Východokaribský ollar (EC$; East Caribbean Dollar) OECS (Organisation of Easter Caribbean States = Organizace východokarib ských států )* XCD 1 US$ = 2,70 EC$ 1 EUR = 3,3835 XCD 1 XCD = 0,2956 EUR Antigua a Barbuda Dominika Grenada Svatý Kryštof a Nevis Svatá Lucie Svatý Vincenc a Grenadiny Anguilla Montserrat Euro EUR bezhotovostní platidlo hotovostní peníze Belgie Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Lucembursko Malta Německo Nizozemsko Portugalsko Rakousko Řecko Slovinsko Španělsko Vatikán [1] Monako [1] San Marino [1] Kosovo [2] Černá Hora [2] Andorra [2] 1. a b c Není plnohodnotným členem eurozóny, přesto razí vlastní euromince 2. a b c Jednostranné přijetí eura za národní měnu, ačkoliv není členem eurozóny Zdroj: Wikipedie Otevřená encyklopedie, dostupné na < dne

82 Přílohy Příloha č. 2 Evropské země pouţívající euro jako svou měnu členské státy eurozóny státy EU, které vstoupí do eurozóny po roce 2010 stát EU, kde proběhne referendum o vstupu do eurozóny (Dánsko) stát EU s trvalou výjimkou na zavedení eura (Spojené království) státy a území mimo EU, které pouţívají euro bez dohody s EU Zdroj: Wikipedie Otevřená encyklopedie, dostupné na < >, dne

83 Přílohy Příloha č. 3 Věkové sloţení obyvatelstva ČR z výsledků sčítání lidu 2001 Zdroj: < dne

84 Přílohy Příloha č. 4 Reálná ekonomická konvergence vybraných států k eurozóně v roce 2008 (průměr EA 16 = 100) Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, společný dokument MF ČR a ČNB schválený vládou ČR na jejím zasedání dne , str

85 Přílohy Příloha č. 5 Předpokládané finanční toky z titulu členství České republiky v EU a odhad dopadů čerpání zdrojů EU soukromým sektorem do ekonomiky (mld. Kč) Předvstupní nástroje 2,1 2,6 0,5 0, Zemědělství 11,8 14,3 17,6 14,6 24,1 24,6 26,3 27,9 35,9 Strukturální akce 6,3 13,3 27,6 41,9 39,3 70,7 86,8 87,0 92,6 Vnitřní politiky 1,8 1,6 1,6 1,2 1,4 1,3 1,3 1,2 1,2 Kompenzace 8,9 5, Finanční nástroj EHP/Norska - 0,1 0,1 0,5 1,1 0,8 0,3 0,3 0,5 Celkové příjmy z EU 31 37,5 47,4 58,7 65,9 97,3 114,6 116,4 130,2 Vlastní zdroje 28,6 30,3 32,1 35,4 42,1 41,5 40,8 42,0 47,1 Platby do EIB, VFUO a ost. 0,8 1,0 1,8 1,7 1,1 0,0 0,4 0,5 0,4 Celkové platby do EU 29,4 31,3 33,9 37,1 43,2 41,5 41,2 42,5 42,2 Čistá pozice vůči EU 1,6 6,2 13,5 21,6 22,6 55,9 73,4 73,9 88,0 Čistá pozice v % HDP 0,05 0,19 0,38 0,58 0,62 1,51 1,92 1,85 2,10 Impulz v p. b. HDP 0,08 0,16 0,01-0,05 0,30 0,16 0,16-0,03 0,15 Zdroj: < strategicke_dokumenty/download/analyzy_sladenosti_2009.pdf>, dne

86 Přílohy Příloha č. 6 Čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU v České republice (uskutečněné výdaje a předloţené ţádosti o platbu; mil. Kč) pololetí 2. pololetí Celkem 1. pololetí 2. pololetí Celkem Alokace a) Alokace b) Celkem Poznámka: a) Uskutečněné výdaje financované z alokace pro období v rámci operačních programů (Cíl 1: Podpora rozvoje zaostávajících regionů) a jednotných programových dokumentů (Cíl 2: Podpora oblastí potýkajících se s restrukturalizací, Cíl 3: Podpora politiky zaměstnanosti a vzdělání); pouze zdroje z EU. c) Předloţené ţádosti o platbu z alokace pro období v rámci operačních programů (Cíl 1: Konvergence a Cíl 2: Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost); EU a národní zdroje. Nezahrnuje prostředky vynaloţené v rámci Cíle 3 (Evropská územní spolupráce), neboť v gesci českého řídícího orgánu je pouze operační program Přeshraniční spolupráce ČR Polsko. Zdroj: < strategicke_dokumenty/download/analyzy_sladenosti_2009.pdf>, dne

87 Přílohy Příloha č. 7 Podíl vývozu do eurozóny na celkovém vývozu Zdroj: < > dne

88 Přílohy Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (podíl osob více než rok bez práce na pracovní síle, v %) Příloha č. 8 Zdroj: < > dne

89 Přílohy Příloha č. 9 Organizační struktura NKS Zdroj: < narod_koord_skup_organ_strukt.html>, dne