Odměňování zaměstnanců v pracovním poměru

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Odměňování zaměstnanců v pracovním poměru"

Transkript

1 APLIKOVANÉ PRÁVO 2/2003 LADISLAV TRYLČ Odměňování zaměstnanců v pracovním poměru Od roku 1992 existují v České republice dva základní systémy odměňování zaměstnanců v pracovním poměru založené samostatnými zákony. Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o mzdě ), upravuje poskytování mzdy obecně všech zaměstnanců v pracovním poměru, jejichž odměňování nestanoví zvláštní zákon. Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, upravuje platové poměry zaměstnanců těch zaměstnavatelů, u nichž jsou prostředky na platy a na odměny za pracovní pohotovost hrazeny z veřejných zdrojů. Z obsahového hlediska základní rozdíl mezi mzdou a platem podle cit. zákonů spočívá v tom, že mzdu poskytuje zaměstnanci zaměstnavatel, jehož hlavní činnost směřuje zpravidla k dosažení zisku a zákon o mzdě stanovením pouze minimálních mzdových nároků zaměstnanců a zakotvením smluvního principu vytváří prostor pro výběr té formy a výše mzdy, kterou lze pokládat s ohledem na dosahovaný nebo očekávaný zisk a na předpokládané výsledky práce zaměstnanců za optimální. Je ovšem třeba uvést, že podle zákona o mzdě postupují při odměňování zaměstnanců i některé subjekty, které nejsou zřízeny za účelem dosažení zisku, jako např. zdravotní pojišťovny, politické strany, odbory a občanská sdružení. Naproti tomu činnost zaměstnavatelů poskytujících plat je financována z veřejných zdrojů, a proto jsou i způsob poskytování a výše platů jejich zaměstnanců kogentně upraveny zákonem o platu a prováděcími nařízeními vlády. Prostor pro vyjednávání o platech mezi zaměstnavateli a zaměstnanci v oblasti veřejných služeb a správy je minimální. Právní úprava odměňování zaměstnanců provedená uvedenými zákony představuje základní komplexní úpravu poskytování mezd a platů a jejich úloha při odměňování zaměstnanců je ve vztahu ke mzdové části zákoníku práce ( 111 a 119 až 121) prioritní. O tom svědčí ustanovení, která obsahují oba uvedené zákony, a to, že pracovněprávní vztahy se řídí zákoníkem práce, pokud zákon o mzdě nebo zákon o platu nestanoví něco jiného ( 22 zákona o mzdě, 25 zákona o platu). APLIKOVANÉ PRÁVO 2/

2 Systém odměňování založený zákonem o mzdě je plně liberalizován. Zákon o mzdě pouze garantuje základní mzdové nároky zaměstnanců a zakotvuje povinnost zaměstnavatelů výše oceňovat práci zaměstnanců za neobvyklých pracovních podmínek (tj. za výkon práce přesčas, za výkon práce ve dnech, které jsou zákonem stanoveny jako svátky, za práci v noci a za práci ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách). Na druhé straně však zákon nesvazuje zaměstnavatele a zaměstnance stanovením formy mzdy a pokud jde o její výši, zajišťuje pouze její minimální, nepodkročitelnou úroveň, zatímco horní hranici nelimituje. Zákon o mzdě předpokládá, že mzdy (jejich formy a výše) budou předmětem dohody mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, ať již v kolektivních a nebo v pracovních smlouvách ( 4 odst. 3). Nevylučuje však ani stanovení mezd vnitřním mzdovým předpisem, příp. jiným jednostranným opatřením zaměstnavatele. Nepodkročitelná úroveň mezd (nejnižší cena práce) je zajištěna formou minimální mzdy a minimálních mzdových tarifů. Minimální mzda i minimální mzdové tarify jsou nástroje státní mzdové politiky, které ochraňují zaměstnance před nepřiměřeně nízkým oceněním jejich práce. Pro použití minimální mzdy nebo minimálních mzdových tarifů jako formy této ochrany je rozhodující skutečnost, zda u zaměstnavatele, který odměňuje zaměstnance podle zákona o mzdě, probíhá kolektivní vyjednávání či nikoliv, resp. zda je nebo není v kolektivní smlouvě mzda sjednána. Zákoník práce v 111 odst. 3 zaručuje zaměstnancům všech zaměstnavatelů, aby bez ohledu na výkonnostní (či jiná) kritéria hodnocení výsledků práce obdrželi mzdu nejméně ve výši minimální mzdy. Do mzdy se pro tyto účely nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí, za práci v noci a za práci ve svátek. Nařízení vlády č. 303/ /1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů, stanoví úroveň minimální mzdy jednak za každou odpracovanou hodinu, nebo jako měsíční částku. Výše minimální mzdy od 1. ledna 2003 činí 36,90 Kč za hodinu, resp Kč za měsíc pro zaměstnance odměňované měsíční mzdou. Mimo uvedeného institutu minimální mzdy zakotvuje zákon o mzdě ve stanovených případech nárok zaměstnance na minimální mzdový tarif odstupňovaný podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce. Pro zaměstnavatele jsou tyto minimální mzdové tarify závazné v případě, že mzdu pro své zaměstnance nesjednají s příslušným odborovým orgánem v kolektivní smlouvě nebo pro případ, že kolektivní smlouva není uzavřena. Z 14 zákona o mzdě vyplývá, že při sjednání mzdy v kolektivní smlouvě (nikoliv tedy v individuální smlouvě, ať již pracovní nebo jiné) může být mzda dohodnuta ve vyšší, ale i v nižší úrovni, než je minimální mzdový tarif. To ovšem neplatí pro nejnižší minimální mzdový tarif (1. tarifní stupeň), jehož výši stanoví nařízení vlády č. 333/1993 Sb., o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci, ve znění pozdějších předpisů, ve stejné úrovni jako je minimální mzda, tj. ve výši 36,90 Kč za hodinu nebo Kč měsíčně pro zaměstnance odměňované měsíční mzdou. I u minimálních mzdových tarifů platí, že se (pro účely porovnání, zda mzda zaměstnance není stanovena v nižší úrovni než činí minimální mzdový tarif) do mzdy nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a příplatek za práci v noci ( 14 odst. 1 zákona o mzdě). 44 APLIKOVANÉ PRÁVO 2/2003

3 Uvedená diferencovaná ochrana zaměstnanců odměňovaných podle zákona o mzdě před poskytováním nepřiměřeně nízkých mezd vychází z předpokladu, že v rámci kolektivního vyjednávání lze dohodnout mzdy ve výši uspokojivé pro zaměstnance (zastoupené příslušným odborovým orgánem) a únosné pro firmu s ohledem na očekávaný hospodářský výsledek a rovněž z předpokladu, že sjednané mzdy budou v rámci podniku účelně diferencovány a zvolené mzdové formy budou nejlépe vyhovovat sledovanému účelu podnikání, tj. dosažení zisku. Pokud by i přesto došlo k tomu, že mzda zaměstnance sjednaná v kolektivní smlouvě by s ohledem na uplatněnou mzdovou formu (např. při úkolové mzdě) nedosáhla úrovně minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek do její výše. Minimální mzda tak obecně představuje nejnižší cenu práce zaměstnance v pracovním poměru. Zatímco ochrana výše mzdy zaměstnanců v pracovním poměru formou minimální mzdy je univerzální (ani plat zaměstnanců odměňovaných podle zákona o platu nesmí být nižší, než je stanovená minimální mzda), ochrana výše mzdy formou minimálních mzdových tarifů je specifická pouze pro zaměstnance odměňované podle zákona o mzdě. Pokud tedy u zaměstnavatele, který zaměstnance odměňuje podle zákona o mzdě, neprobíhá kolektivní vyjednávání nebo není mzda v kolektivní smlouvě sjednána, jsou pro něj mzdové tarify stanovené nařízením vlády č. 333/1993 Sb. závazné. Mzda zaměstnanců (po vyloučení mzdy za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, příplatku za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a příplatku za práci v noci) diferencovaná podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce (příloha č. 1 k nařízení vlády č. 333/1993 Sb.) nesmí být nižší, než je úroveň minimálních mzdových tarifů stanovená pro jednotlivé tarifní stupně. Aktuální výši minimálních mzdových tarifů stanoví pro rok 2003 nařízení vlády č. 560/2002 Sb. Minimální mzdové tarify platí za výše uvedených podmínek jednotně pro všechny zaměstnavatele ve smyslu 14 odst. 1 zákona o mzdě. Z jejich povinnosti určit nebo v pracovní smlouvě sjednat mzdu nejméně ve výši příslušného minimálního mzdového tarifu však nevyplývá povinnost přizpůsobit stanoveným sazbám mzdové formy. Jejich povinností však je aplikovat je tak, aby všem zaměstnancům zaručovaly mzdu alespoň v úrovni příslušného minimálního mzdového tarifu. Například práce prodavačky (prodavače) musí být oceněna mzdou nejméně ve výši minimálního mzdového tarifu stanoveného pro 2. až 4. tarifní stupeň nařízením vlády č. 333/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. ve výši 38,20 Kč za hodinu, 40,20 Kč za hodinu, resp. 42,80 Kč za hodinu, a to v závislosti na složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce vymezené v příloze č. 1 k cit. nařízení vlády, ať je zvolená nebo v pracovní smlouvě dohodnutá mzdová forma jakákoliv (hodinová mzda, mzda kalkulovaná podílem z tržeb, smíšená nebo jiná). Zatímco systém odměňování zaměstnanců podle zákona o mzdě je plně liberalizován (pokud jde o formy mzdy a jejich maximální výši), systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě je založen na zcela odlišných principech. Platový systém tvoří čtyři složky, z nichž každá plní specifickou stimulační funkci. Jde o: a) platový tarif stanovený ve stupních pro každou z platových tříd, který vyjadřuje složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce, APLIKOVANÉ PRÁVO 2/

4 b) osobní příplatek, kterým se oceňují osobní schopnosti pro výkon práce a dlouhodobá nadstandardní výkonnost zaměstnanců, c) příplatky vyjadřující specifický charakter práce a d) odměny, kterými se oceňuje splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu. Rozhodující podíl z celkového platu zaměstnanců tvoří nárokové složky. Tím se omezují subjektivní vlivy při určování platu zaměstnanců. Současně je však vymezen dostatečný prostor k ocenění rozdílů ve schopnostech, pracovní iniciativě a zejména v dlouhodobých výsledcích práce jednotlivých zaměstnanců a k ocenění výjimečných pracovních výkonů. Jednotný systém hodnocení prací zabezpečuje meziodvětvovou srovnatelnost v zařazení prací shodné náročnosti do platových tříd podle katalogů prací zpracovaných na základě obecných charakteristik stanovených zákonem o platu. Možnost zařazení zaměstnance do konkrétní platové třídy (a tedy i určení platového tarifu odpovídajícího této platové třídě) je přitom výrazně ovlivněna (omezena) stupněm dosaženého vzdělání, který se stanoví jako předpoklad pro řádný výkon práce v jednotlivých platových třídách. Rozsah působnosti zákona o platu je vymezen pozitivně pro všechny zaměstnance, jejichž zaměstnavatelem je Česká republika nebo územní samosprávné celky (obce nebo kraje). Zákon o platu se rovněž vztahuje na zaměstnance státních fondů a také upravuje poskytování platu a odměny za pracovní pohotovost zaměstnancům zaměstnavatele, který je příspěvkovou organizací, pokud příspěvek na jeho činnost z rozpočtu zřizovatele spolu s případnými úhradami podle zvláštních zákonů je vyšší nebo roven výdajům příspěvkové organizace na platy a odměny za pracovní pohotovost. Jestliže příspěvková organizace nedostává z rozpočtu zřizovatele příspěvek na činnost, nebo je tento příspěvek spolu s případnými úhradami podle zvláštních zákonů nižší než výdaje na platy (v tomto případě na mzdy) a na odměny za pracovní pohotovost, vztahuje se na odměňování jejich zaměstnanců zákon o mzdě. Plat zaměstnanců veřejných služeb a správy tvoří pouze ty složky, které upravuje zákon o platu a prováděcí nařízení vlády (nařízení vlády č. 251/1992 Sb., nařízení vlády č. 252/1992 Sb., nařízení vlády č. 253/1992 Sb. a nařízení vlády č. 79/1994 Sb., všechna ve znění pozdějších předpisů). Zaměstnavatelé jsou povinni poskytovat zaměstnanci plat podle zákona o platu, zákoníku práce ( 111), příslušného prováděcího nařízení vlády a v jejich rámci podle kolektivní smlouvy, popř. vnitřního platového předpisu. Protože platy zaměstnanců, na něž se vztahuje zákon o platu, jsou zcela nebo převážně hrazeny z veřejných zdrojů, stanoví uvedené obecně závazné právní předpisy platové nároky zaměstnanců buď přímo, nebo stanoví podmínky, meze, popř. maximální limity pro poskytování jednotlivých složek platu. Prostor pro vnitřní vyjednávání mezi zaměstnavateli a zaměstnanci o platech a možnosti pro úpravu platových poměrů vnitřním platovým předpisem zaměstnavatele jsou proto velmi omezeny. Zaměstnavatelé ve veřejných službách a správě mají k ocenění práce zaměstnanců k dispozici pouze dále uvedené složky platu, které jsou oprávněni (u nárokových složek platu povinni) zaměstnancům v pracovním poměru poskytovat za podmínek stanovených citovanými právními předpisy: Platový tarif, který vyjadřuje složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce a její porovnání (zařazení) ve vztahu k ostatním pracím. Příplatek za 46 APLIKOVANÉ PRÁVO 2/2003

5 vedení, jímž se oceňuje náročnost řídící práce vedoucích zaměstnanců a příplatek za zastupování, který oceňuje řídící práci toho, kdo přechodně zastupuje vedoucího zaměstnance. Zvláštním příplatkem se kompenzují mimořádné ztěžující vlivy související s výkonem práce a osobní příplatek oceňuje nadstandardní kvalitu práce a zvýšený rozsah pracovních úkolů ve vztahu k ostatním zaměstnancům. Příplatek za noční práci, za práci v sobotu a v neděli, za práci přesčas a příplatek za práci ve svátek, které jsou stanoveny formou podílu (procenta) z průměrného hodinového výdělku, oceňují (kompenzují) zhoršené pracovní podmínky i zásah do osobního života zaměstnanců při výkonu práce v době, která je obsažena v názvech uvedených příplatků. Do soustavy složek platu stanovených zákonem o platu dále patří příplatek za dělenou směnu, který oceňuje (kompenzuje) zhoršené pracovní podmínky spočívající v rozdělení směny na dvě nebo více částí, další platy jako specifická složka platu zaměstnanců, od nichž je požadována převážně standardní výkonnost a který obsahuje i určité stabilizační prvky a odměny, které umožňují ocenit splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu, popř. jiné zvláštní pracovní zásluhy zaměstnance ve stanovených případech. Jiné složky platu než výše uvedené nemohou zaměstnavatelé ve veřejných službách a správě používat. Rovněž pokud jde o formu platu, nemají zaměstnavatelé na výběr. Platy lze poskytovat pouze formou předem určených měsíčních částek, které se za stanovených podmínek navyšují o příplatky, pokud jsou stanoveny jinou formou než měsíční částkou (např. podílem z průměrného hodinového výdělku nebo absolutní částkou za směnu, což je forma stanovená pouze u příplatku za dělenou směnu). Zaměstnavatelé nemají možnost určit zaměstnancům plat jinou formou než stanoví zákon o platu a prováděcí nařízení vlády (např. sazbou za odpracovanou hodinu). Přes zásadní odlišnosti způsobu odměňování podle zákona o mzdě a zákona o platu jsou však některé základní principy odměňování stanovené těmito zákony společné. Jde především o skutečnost, že jak mzda, tak i plat jsou koncipovány jako odměna za práci zaměstnance v pracovním poměru a nikoliv jako plnění poskytované v souvislosti s trváním (existencí) pracovního poměru ( 4 odst. 1 zákona o mzdě, 3 odst. 1 zákona o platu). Zaměstnanci, který nepracuje, se neposkytuje mzda ani plat (výjimky z této zásady stanoví např. 10 odst. 1 a 14 odst. 1 zákona o platu). Jak zákon o mzdě, tak zákon o platu ukládá zaměstnavatelům povinnost poskytovat mužům i ženám stejnou mzdu (plat) za stejnou práci a za práci stejné hodnoty ( 4a zákona o mzdě a 3 odst. 3 zákona o platu). Tento princip je tedy zajištěn nejen ústavně (čl. 1, 3 a 28 Listiny základních práv a svobod) a závazky vyplývajícími z mezinárodních smluv [Úmluva č. 111 o diskriminaci (zaměstnání, povolání) a Úmluva č. 100 o stejném odměňování pracujících mužů a žen za práci stejné hodnoty], ale i výslovnou úpravou provedenou oběma základními zákony o odměňování zaměstnanců v pracovním poměru. Touto úpravou bylo dosaženo plné slučitelnosti zákona o mzdě a zákona o platu s právem Evropského společenství (článek 141 Smlouvy ES a směrnice 75/117/EHS). Oba zákony vymezují, co se rozumí prací stejné hodnoty. Vzhledem k rozdílům, které systémy odměňování zaměstnanců založené těmito zákony vykazují, se však odlišuje i úprava provedená v zákoně o mzdě od úpravy provedené v zákoně o platu ( 4a zákona o mzdě, 3 odst. 3 zákona o platu). APLIKOVANÉ PRÁVO 2/

6 Základním nástrojem pro naplnění principu stejné odměny za stejnou práci a za práci stejné hodnoty v soustavě odměňování založené zákonem o platu jsou katalogy prací. Ty jsou právně závazným podkladem pro určení platové třídy, a tedy i pro určení platového tarifu, který tvoří podstatnou část platu uvedeného okruhu zaměstnanců. Katalogy prací jsou v současné době součástí jednotlivých nařízení vlády vydaných k provedení zákona o platu (tvoří jejich přílohu č. 1). Dnem 1. ledna 2004 nabude účinnosti jednotný katalog prací pro celou oblast veřejných služeb a správy, který byl vydán nařízením vlády č. 469/2002 Sb. Při zařazování prací do katalogů podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti se využívají hodnotící kritéria uplatňovaná v tzv. analytické metodě hodnocení prací. Tato metoda pracuje s hledisky vymezujícími charakter a požadavky práce a je proto sexuálně neutrální. Základním principem uvedené analytické metody je posuzování intenzity působení faktorů, kterými jsou hlediska vymezena, a to u každé hodnocené práce jednotlivě za každé hledisko této metody. Hlediska jsou pro tento účel odstupňována od nejnižší do nejvyšší úrovně v několika intenzitních stupních a ke každému je přiznána určitá bodová hodnota. Zařazení práce do platové třídy je pak dáno součtem dosažených bodových hodnot za všechna hlediska. Protože výsledek analytické metody se promítá do právního předpisu (nařízení vlády vydaná k provedení zákona o platu) a zaměstnanec se zařadí do platové třídy podle nejnáročnější práce, kterou po něm zaměstnavatel v rámci sjednaného druhu práce požaduje, je touto formou spolehlivě zjištěna hodnota práce podle požadavků směrnice 75/117/EEC, a to na celostátní úrovni. Kritéria hodnocení prací jsou stanovena tak, že odpovídají i požadavku, který vyslovil Evropský soudní dvůr, že pod pojem stejná práce je zahrnuta taková práce, které je přisuzována stejná hodnota, přičemž se zdůrazňuje, že v případě, že se pro stanovení výše mzdy používá systém klasifikace pracovních míst, je třeba zajistit, aby byl založen na stejných kritériích pro muže a ženy a vypracován takovým způsobem, aby byla vyloučena diskriminace na základě pohlaví. Skutečnost, že podstatná část platu zaměstnanců veřejných služeb a správy je tedy určena podle objektivních kritérií vylučujících diskriminaci, nezbavuje zaměstnavatele povinnosti respektovat kritéria zajišťující rovnost odměňování mužů a žen stanovená v 3 odst. 3 zákona o platu při poskytování mimotarifních složek platu (příplatek za vedení, osobní příplatek, zvláštní příplatek a odměny). Poněkud odlišná situace je při odměňování zaměstnanců tzv. podnikatelské sféry. Zákon o mzdě totiž zaměstnancům zaručuje pouze minimální nároky a utváření mezd svěřuje vyjednávání mezi zaměstnavateli a zaměstnanci nebo přímo zaměstnavateli. V případech, kdy se mzda sjednává v pracovní nebo jiné individuální smlouvě nebo stanoví vnitřním mzdovým předpisem nebo jiným jednostranným opatřením zaměstnavatele, se zákonem stanoví nejnižší přípustná úroveň výdělku diferencovaně podle hodnoty práce dané její složitostí, odpovědností a namáhavostí. Obdobně se stanoví nejnižší úroveň mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci. V ostatních případech, kdy se mzda sjednává v kolektivní smlouvě, se předpokládá naplnění této zásady přímo v rámci kolektivního vyjednávání. Pro tyto případy se stanoví nejnižší úroveň výdělku formou minimální mzdy. Obecně se zákonem stanoví nejnižší úroveň mzdového zvýhodnění za práci přesčas a za práci ve svá- 48 APLIKOVANÉ PRÁVO 2/2003

7 tek. Tyto instituty však důsledně nezabezpečují naplnění principu stejné mzdy za stejnou práci a za práci stejné hodnoty. Úprava této otázky v zákoně o mzdě je proto mnohem podrobnější než v zákoně o platu. Z uvedeného důvodu se v 4a zákona o mzdě proto kromě kritérií obsažených v definici stejné práce nebo práce stejné hodnoty, která je shodná s úpravou v zákoně o platu (práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejných nebo srovnatelných pracovních schopnostech a pracovní způsobilosti zaměstnance a při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce, a to v pracovním poměru ke stejnému zaměstnavateli) stanoví závazně i hlediska, podle nichž je zaměstnavatel povinen uvedená kritéria hodnotit. Smyslem této úpravy je nejen stanovit postup zaměstnavatelů při měření hodnoty práce, ale zejména vyloučit možnost použití hledisek, která by byla diskriminační. Zákonu o mzdě i zákonu o platu je dále společné, že stanoví zaměstnavatelům povinnost kompenzovat zaměstnancům práci konanou za specifických pracovních podmínek, jako je práce přesčas, práce v noci, práce ve svátek a práce ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí. Podle zákona o mzdě náleží zaměstnanci za práci přesčas mzda, na kterou mu za dobu výkonu práce přesčas vznikl nárok, zvýšená o příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku ( 5 odst. 1 zákona o mzdě). Umožňuje se však, aby zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem mzdu již s přihlédnutím k případné práci přesčas, pokud je současně v rámci stanoveného limitu práce přesčas ( 96 odst. 1 zákoníku práce) sjednán rozsah práce přesčas, který může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit. Takovéto zahrnutí mzdy za práci přesčas do sjednané mzdy může být dohodnuto v kolektivní nebo v pracovní smlouvě, nemůže být v žádném případě výsledkem jednostranného opatření zaměstnavatele. Budou-li uvedení zaměstnanci pracovat přesčas nad dohodnutý rámec, bude jim náležet mzda za práci přesčas jako ostatním zaměstnancům. Mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem lze dohodnout i čerpání náhradního volna místo příplatku stanoveného v 5 odst. 1 zákona o mzdě. V takovém případě zaměstnanci za práci přesčas náleží dosažená mzda, za dobu čerpání náhradního volna se mu však mzda neposkytne a nepřísluší mu za tuto dobu ani její náhrada. Plat za práci přesčas podle 10 odst. 1 zákona o platu se liší podle toho, zda zaměstnanec konal práci přesčas v obvyklý pracovní den nebo v den nepřetržitého odpočinku v týdnu. V prvním případě činí příplatek za práci přesčas 25 % průměrného hodinového výdělku a ve druhém případě 50 % průměrného hodinového výdělku za každou hodinu práce přesčas. Příplatek za práci přesčas se poskytuje k platu zaměstnance, který mu za práci přesčas náleží, resp. k těm složkám platu, o nichž to 10 odst. 1 zákona o platu výslovně stanoví, tj. k příslušné části platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku. Příslušná část těchto složek platu se určí podílem počtu hodin, které zaměstnanec v příslušném měsíci včetně práce přesčas odpracoval, a počtu hodin, které podle harmonogramu směn odpracovat měl. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Protože zaměstnanec nemusí náhradní volno čerpat ve stejném měsíci, ve kterém konal práci přesčas, stanoví zákon APLIKOVANÉ PRÁVO 2/

8 o platu z důvodu jednoduchosti, že se plat zaměstnance v měsíci, ve kterém koná práci přesčas, nezvyšuje (přísluší mu určený měsíční plat) a v měsíci, kdy za práci přesčas čerpá náhradní volno, se výše jeho platu rovněž nemění. Zaměstnancům, kterým náleží příplatek za vedení, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Budou-li tito zaměstnanci pracovat přesčas nad uvedený rámec (na základě vlastního souhlasu), bude jim náležet plat za práci přesčas jako ostatním zaměstnancům. Kromě toho zaměstnancům, kterým náleží příplatek za vedení, přísluší plat za práci přesčas tehdy, když ji konají v noci, v den pracovního klidu nebo v rámci nařízené nebo dohodnuté pracovní pohotovosti. Vedoucím zaměstnancům, kteří jsou statutárními orgány zaměstnavatele, nepřísluší plat za práci přesčas v žádném případě a za práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu nemohou ani čerpat náhradní volno, neboť toto náhradní volno je ekvivalentem platu za práci přesčas. Zaměstnanci, který je odměňován podle zákona o mzdě a pracuje ve svátek, náleží podle 6 odst. 1 tohoto zákona kromě dosažené mzdy náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které je mu zaměstnavatel povinen poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla práce ve svátek konána, resp. v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se však může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku za každou hodinu práce ve svátek místo náhradního volna. V případě, že se zaměstnavatel se zaměstnancem na poskytnutí příplatku za práci ve svátek místo náhradního volna nedohodnou (tzn. není zde vzájemný souhlas s tímto postupem), náleží zaměstnanci náhradní volno. O poskytování příplatku tedy nemůže jednostranně rozhodnout zaměstnavatel a ani přání zaměstnance bez souhlasu zaměstnavatele nemá právní význam. Zákon o mzdě vyžaduje individuální dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem v této věci. Poskytování příplatku za práci ve svátek místo náhradního volna nelze proto ani sjednat v kolektivní smlouvě, ani stanovit jednostranným opatřením zaměstnavatele. Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku ( 6 odst. 2 zákona o mzdě). Obě podmínky musejí být splněny současně, tj. že směna zaměstnanci připadla na jeho obvyklý pracovní den a odpadla skutečně z důvodu svátku a nikoliv z jiné příčiny a že mu proto mzda nebo její část ušla (například měsíční mzda může být u konkrétního zaměstnavatele koncipována tak, že i při odpadnutí směny z důvodu svátku žádná náhrada mzdy zaměstnanci nepřísluší, protože měsíční mzda mu náleží v plné výši bez ohledu na počet pracovních dnů a svátků v kalendářním měsíci). I zákon o platu stanoví stejně jako zákon o mzdě za práci ve svátek prioritně nárok na náhradní volno. Proto výslovně stanoví ( 14 odst. 2), že formou příplatku může zaměstnavatel zaměstnanci kompenzovat práci ve svátek pouze v případě, že se s ním na takovém postupu dohodne. Jinak zaměstnanci náleží náhradní volno ve stejném rozsahu, jako byl rozsah práce konané ve svátek. Za dobu čerpání náhradního volna se zaměstnanci plat nekrátí, ať již čerpá náhradní volno 50 APLIKOVANÉ PRÁVO 2/2003

9 ve stejném kalendářním měsíci, ve kterém konal práci ve svátek, nebo v jiném měsíci. Dohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem na poskytnutí příplatku za práci ve svátek, činí výše tohoto příplatku 100 % průměrného hodinového výdělku za každou hodinu práce ve svátek. Svátky se pro účely zákona o mzdě i zákona o platu rozumějí nejen státní svátky (1. leden, 8. květen, 5. a 6. červenec, 28. září, 28. říjen a 17. listopad), ale i ostatní svátky vymezené v zákoně č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu (Velikonoční pondělí, 1. květen, 24., 25. a 26. prosinec). V 99 odst. 1 zákoníku práce je noční práce (práce v noci) definována jako práce konaná v noční době, přičemž noční dobou se rozumí doba mezi 22. a 6. hodinou. S výkonem práce v této době spojuje jak zákon o mzdě, tak zákon o platu nárok zaměstnance na příplatek. Podle 7 zákona o mzdě přísluší zaměstnanci za práci v noci dosažená mzda (tj. mzda, na kterou mu výkonem práce po dobu mezi 22. a 6. hodinou vznikl nárok) a příplatek ve výši a za podmínek stanovených prováděcím nařízením vlády. Podle 5 nařízení vlády č. 333/1993 Sb., o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci, ve znění pozdějších předpisů, činí příplatek za hodinu práce v noci nejméně 5,40 Kč. U zaměstnavatelů, u kterých probíhá kolektivní vyjednávání, lze v kolektivní smlouvě dohodnout jinou výši tohoto příplatku. To znamená, že v kolektivní smlouvě lze sjednat nejen příplatek vyšší než uvedených 5,40 Kč za hodinu, ale i nižší. U zaměstnavatelů, u nichž neprobíhá kolektivní vyjednávání nebo u nichž kolektivní smlouva neobsahuje ujednání o příplatku za práci v noci, je sazba tohoto příplatku stanovená citovaným nařízením vlády nepodkročitelná; vnitřním mzdovým předpisem zaměstnavatele nebo jeho jiným jednostranným opatřením lze určit (popř. v pracovní nebo v jiné individuální smlouvě sjednat) příplatek za práci v noci pouze vyšší než je 5,40 Kč za hodinu. Příplatek za práci v noci náleží každému zaměstnanci, který pracuje v noci, a to za celou odpracovanou dobu a bez ohledu na to, v jakém harmonogramu směn pracuje, tzn. bez rozdílu, zda práce v noci (noční práce) pro něho vyplývá z rozvrhu směn (např. v třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu), nebo zda jde o noční práci mimořádnou (práci přesčas). Zaměstnanci odměňovanému podle zákona o platu přísluší za hodinu noční práce příplatek ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku ( 7). Příplatkem za noční práci se oceňuje práce v noci bez ohledu na její rozsah. Podle 21a zákona o platu je zaměstnavatel povinen sčítat veškerou dobu práce v noci, kterou zaměstnanec odpracoval v kalendářním měsíci, avšak po sečtení poskytne příplatek pouze za celé hodiny. Část hodiny, kterou po sečtení podle cit. ustanovení zaměstnavatel neocenil, nemůže převádět do následujícího kalendářního měsíce. Toto pravidlo o zaokrouhlování však neplatí pouze u noční práce, uplatní se i při poskytování příplatku za práci ve svátek i platu za práci přesčas. Zákon o mzdě obdobný postup neupravuje. Práce ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí je zvýhodněna (kompenzována) jak zaměstnancům odměňovaným podle zákona o mzdě, tak i zaměstnancům ve veřejných službách a správě, kteří jsou odměňováni podle zákona o platu. APLIKOVANÉ PRÁVO 2/

VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS

VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., (dále jen MBÚ nebo zaměstnavatel), se sídlem Vídeňská 1083, 142 20, Praha 4 Krč vydává ve smyslu 20 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných

Více

ÚSTAV TEORIE INFORMACE A AUTOMATIZACE AV ČR, v.v.i. Pod Vodárenskou věží 4, 182 08 Praha 8

ÚSTAV TEORIE INFORMACE A AUTOMATIZACE AV ČR, v.v.i. Pod Vodárenskou věží 4, 182 08 Praha 8 ÚSTAV TEORIE INFORMACE A AUTOMATIZACE AV ČR, v.v.i. Pod Vodárenskou věží 4, 182 08 Praha 8 Interní předpis č. 2013-03 ÚTIA AV ČR, v.v.i., účinný od 1. ledna 2014 Vnitřní mzdový předpis pro veřejné výzkumné

Více

Úřad, u kterého je potřeba Místně příslušný úřad práce.

Úřad, u kterého je potřeba Místně příslušný úřad práce. ČR Notifikační povinnost Právnická nebo fyzická osoba, ke které jsou občané EU/EHP/Švýcarska nebo cizinci vysláni k výkonu práce, musí informovat úřad práce o jejich vyslání. Cizinci navíc (až na zákonné

Více

Určeno: - všem krajským úřadům - všem obecním úřadům obcí s rozšířenou působností

Určeno: - všem krajským úřadům - všem obecním úřadům obcí s rozšířenou působností Určeno: - všem krajským úřadům - všem obecním úřadům obcí s rozšířenou působností Váš dopis značky ze dne Naše č.j. 2007/13674-24 Vyřizuje/linka Hovorka/2404 V Praze dne 27. března 2007 Informace MPSV

Více

VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS VYSOKÉ ŠKOLY CHEMICKO-TECHNOLOGICKÉ V PRAZE ze dne 1. března 2007

VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS VYSOKÉ ŠKOLY CHEMICKO-TECHNOLOGICKÉ V PRAZE ze dne 1. března 2007 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 1. března 2007

Více

Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích

Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Datum vydání: 24. 6. 2013 Účinnost od: 30. 9. 2013 Účinnost do: - Číslo jednací: Informace o změnách MSMT- 31537/2013-30 - Počet

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ

ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 32 Mzdový předpis

Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 32 Mzdový předpis Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 32 Mzdový předpis Příloha č.1 Tarifní stupnice Příloha č.2 Prémie za splnění prémiových úkolů 2014 Úvodní

Více

PRACOVNÍ DOBA SOUVISEJÍCÍ TÉMATA: 1. Přestávky v práci 2. Bezpečnostní přestávky 3. Práce přesčas

PRACOVNÍ DOBA SOUVISEJÍCÍ TÉMATA: 1. Přestávky v práci 2. Bezpečnostní přestávky 3. Práce přesčas PRACOVNÍ DOBA SOUVISEJÍCÍ TÉMATA: 1. Přestávky v práci 2. Bezpečnostní přestávky 3. Práce přesčas ANOTACE 1. Pracovní doba, přestávky v práci, práce přesčas 2. Autor Mgr. Vladimír Blažej 3. Období tvorby

Více

ÚPLNÉ ZNĚNÍ VNITŘNÍHO MZDOVÉHO PŘEDPISU UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

ÚPLNÉ ZNĚNÍ VNITŘNÍHO MZDOVÉHO PŘEDPISU UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 30. března 1999

Více

I. ÚPLNÉ ZNĚNÍ VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS VYSOKÉ ŠKOLY TECHNICKÉ A EKONOMICKÉ V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

I. ÚPLNÉ ZNĚNÍ VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS VYSOKÉ ŠKOLY TECHNICKÉ A EKONOMICKÉ V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 29. července 2013

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 3., 4. Obor Datum 15. 9. 2013 Anotace CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Peníze,

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Problematika bonusů. Karolína Neuvirtová karolina.neuvirtova@interexpert.cz. Markéta Kabourková marketakabourkova@seznam.cz

Problematika bonusů. Karolína Neuvirtová karolina.neuvirtova@interexpert.cz. Markéta Kabourková marketakabourkova@seznam.cz Problematika bonusů Karolína Neuvirtová karolina.neuvirtova@interexpert.cz Markéta Kabourková marketakabourkova@seznam.cz Karolína Neuvirtová (karolina.neuvirtova@interexpert.cz) - 1 - HORIZONT 2020 Personnel

Více

6. Odměňování v podniku

6. Odměňování v podniku 6. Odměňování v podniku 1. Právní úprava odměňování...1 2. Definice mzdy...1 3. Vlivy působící na výši mzdy...2 4. Sjednávání mzdy ( zákon o mzdě )...2 5. Druhy mezd...2 6. Složky mezd...3 7. Srážky ze

Více

DODATEK Č. 1 KOLEKTIVNÍ SMLOUVY. vyššího stupně na léta 2011 2012. platný pro rok 2012. mezi. Odborovým svazem ECHO

DODATEK Č. 1 KOLEKTIVNÍ SMLOUVY. vyššího stupně na léta 2011 2012. platný pro rok 2012. mezi. Odborovým svazem ECHO DODATEK Č. 1 KOLEKTIVNÍ SMLOUVY vyššího stupně na léta 2011 2012 platný pro rok 2012 mezi Odborovým svazem ECHO a Svazem chemického průmyslu České republiky Dodatek č. 1 Kolektivní smlouvy vyššího stupně

Více

Odměňování Mzda vs.plat Mzda je finanční či naturální ohodnocení pracovní síly za její výkon. Plat je předem stanovená odměna za vykonanou práci, používá se především u duševně pracujících zaměstnanců,

Více

2.2.4 Plat a náhradní volno za práci přesčas, odměna za pracovní pohotovost

2.2.4 Plat a náhradní volno za práci přesčas, odměna za pracovní pohotovost 2.2 Poskytování pohyblivých složek platu a odměny za pracovní pohotovost dle zákoníku práce 2.2.4 Plat a náhradní volno za práci přesčas, odměna za pracovní pohotovost Práce přesčas Podle ustanovení 78

Více

PRACOVNÍ POMĚR. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně ve dvou vyhotovení, jedno vyhotovení je zaměstnavatel povinen předat zaměstnanci.

PRACOVNÍ POMĚR. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně ve dvou vyhotovení, jedno vyhotovení je zaměstnavatel povinen předat zaměstnanci. PRACOVNÍ POMĚR Pracovní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vzniká na základě pracovní smlouvy (výjimkou je volba a jmenování zaměstnance Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce 33 odst. 2 a 3.) Podle

Více

* * * * KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ. na rok 2006

* * * * KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ. na rok 2006 Asociace textilního - oděvního - kožedělného průmyslu * * * * Odborový svaz pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ pro odvětví textilního,

Více

* * * * KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ. na rok 2007

* * * * KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ. na rok 2007 Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu * * * * Odborový svaz pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ pro odvětví textilního, oděvního

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Mzdy a zákonná pojištění

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Mzdy a zákonná pojištění Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Mzdy a zákonná pojištění Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: září 2013 Klíčová slova: mzda, plat,

Více

VIII. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU

VIII. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU VIII. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU Obsah 1 Cíle... 2 2 Výklad problematiky... 2 2.1 Stanovená délka pracovní doby... 2 2.2 Zkrácená pracovní doby... 3 2.3 Kratší pracovní doba... 3 2.4 Rozvržení pracovní

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.17 Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti

Více

PRACOVNÍ PRÁVO. Pracovní doba. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz

PRACOVNÍ PRÁVO. Pracovní doba. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz PRACOVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Definice pracovní doby ( 78 odst. 1 písm. a) ZPr) Pozitivní definice veškerá doba, kdy je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Možné řešení lyžařského výcviku z hlediska platových nároků (aplikace v základní škole)

Možné řešení lyžařského výcviku z hlediska platových nároků (aplikace v základní škole) Cestovni_vychovne_poradenstvi 6.2.14 14:09 Stránka 19 Plat nebo náhradní volno za práci ve svátek Pokud připadne výkon práce při školní akci na svátek, 34 poskytne zaměstnavatel náhradní volno v rozsahu

Více

1.7. Odměňování práce

1.7. Odměňování práce Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Autor: Ing. Jaroslava Pospíšilová Datum vytvoření: 18. října 2012 Ročník: druhý Předmět

Více

Organizační směrnice č. 30/2012/SŘ. Vnitřní platový předpis

Organizační směrnice č. 30/2012/SŘ. Vnitřní platový předpis Organizační směrnice č. 30/2012/SŘ Vnitřní platový předpis Čj.: SŠNM/2280/2012 Zpracovala: Jitka Faiferová Schválila: PaedDr. Olga Talášková, ředitelka školy V Novém Městě nad Metují dne 31. prosince 2012

Více

PRACOVNÍ PRÁVO. Odměňování zaměstnanců. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz

PRACOVNÍ PRÁVO. Odměňování zaměstnanců. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz PRACOVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Funkce mzdy 1) stimulační (motivační) uvnitř pracovního poměru motivuje ke snaze o jeho udržení, ke zvyšování kvalifikace atd. 2) regulační

Více

KoleKtivní smlouva (mzdová část) Continental automotive Czech Republic s. r. o. ing. milan Chudoba mgr. milan Kubíček

KoleKtivní smlouva (mzdová část) Continental automotive Czech Republic s. r. o. ing. milan Chudoba mgr. milan Kubíček KoleKtivní smlouva o poskytování mzdy, náhradách mzdy a příplatcích ke mzdě (mzdová část) uzavřená mezi obchodní korporací Continental automotive Czech Republic s. r. o. se sídlem Hradecká 1092, 506 01

Více

Obsah Strana 1. Obsah

Obsah Strana 1. Obsah Strana 1 1 Pracovněprávní vztahy a jejich právní úprava 1.1 Vymezení pracovněprávních vztahů 1.2 Právní úprava pracovněprávních vztahů 1.3 Závislá práce a postih nelegální práce (tzv. švarcsystému) 1.4

Více

ODMĚŇOVÁNÍ ZA PRÁCI V ZAMĚSTNÁNÍ

ODMĚŇOVÁNÍ ZA PRÁCI V ZAMĚSTNÁNÍ ODMĚŇOVÁNÍ ZA PRÁCI V ZAMĚSTNÁNÍ Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám

Více

Právní aspekty práce z domova. Třebíč 18.6.2013. JUDr. Jana Seemanová

Právní aspekty práce z domova. Třebíč 18.6.2013. JUDr. Jana Seemanová Právní aspekty práce z domova Třebíč 18.6.2013 JUDr. Jana Seemanová JUDr. Jana Seemanová Kontakt dlouhodobě se věnuje poradenské, lektorské a publikační činnosti v oblasti pracovního práva a práva sociálního

Více

MZDOVÉ VÝPOČTY V ROCE 2013

MZDOVÉ VÝPOČTY V ROCE 2013 MZDOVÉ VÝPOČTY V ROCE 2013 Obsah 1 Úvod do problematiky 2 Základní pojmy rozdíly mezi mzdou, platem, právní předpisy 2.1 Kdo je odměňován mzdou, informace o výši mzdy 2.2 Kdo je odměňován platem, informace

Více

Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky

Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky Autor : Ing. Jaroslava Pospíšilová

Více

Personální činnost podniku mzdy. cv. 11

Personální činnost podniku mzdy. cv. 11 Personální činnost podniku mzdy cv. 11 Odměňování pracovníků Přímé odměny ve finančním vyjádření Nepřímé odměny a výhody ve finančním vyjádření Nepřímé odměny a výhody v nefinančním vyjádření Nehmotné

Více

Obsah Strana 1. Obsah

Obsah Strana 1. Obsah Strana 1 1 Pracovněprávní vztahy a jejich právní úprava 1.1 Vymezení pracovněprávních vztahů 1.2 Právní úprava pracovněprávních vztahů 1.3 Závislá práce a postih nelegální práce (tzv. švarcsystému) 1.4

Více

ve znění pozdějších předpisů

ve znění pozdějších předpisů Program statistických zjišťování Ministerstva zdravotnictví na rok 2010 ÚZIS ČR Závazné pokyny pro vyplňování statistického formuláře E (MZ) 2-01: Roční výkaz o zaměstnancích a o složkách mezd ve zdravotnických

Více

Zákoník práce od 1.1.2012

Zákoník práce od 1.1.2012 Zákoník práce od 1.1.2012 Základní zásady pracovněprávních vztahů 2011 2012 13 (2): Zaměstnavatel a) nesmí přenášet riziko z výkonu závislé práce na zaměstnance, b) musí zajistit rovné zacházení se zaměstnanci

Více

Úřady práce zkontrolovaly 2 325 firem

Úřady práce zkontrolovaly 2 325 firem MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ KANCELÁŘ MINISTRA Tiskové oddě lení Úřady práce zkontrolovaly 2 325 firem Tisková zpráva V průběhu prvního čtvrtletí 2004 provedly úřady práce 2 325 kontrol. Kontroloři

Více

Zákon č. 143/1992 Sb.,

Zákon č. 143/1992 Sb., 2 Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb.,

Více

VNITŘNÍ MZDOVÝ PŔEDPIS. Ústavu informatiky AV ČR, v. v. i.

VNITŘNÍ MZDOVÝ PŔEDPIS. Ústavu informatiky AV ČR, v. v. i. VNITŘNÍ MZDOVÝ PŔEDPIS Ústavu informatiky AV ČR, v. v. i. Ústav informatiky AV ČR, v. v. i. (dále jen ÚI ) se sídlem v Praze 8, Pod Vodárenskou věží 2 vydává ve smyslu 20 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

III. ÚPLNÉ ZNĚNÍ VNITŘNÍHO MZDOVÉHO PŘEDPISU UNIVERZITY PARDUBICE ZE DNE 25. LEDNA 2013

III. ÚPLNÉ ZNĚNÍ VNITŘNÍHO MZDOVÉHO PŘEDPISU UNIVERZITY PARDUBICE ZE DNE 25. LEDNA 2013 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 3. května 2007

Více

Vnitřní mzdový předpis Slezské univerzity v Opavě ze dne 26. dubna 2012

Vnitřní mzdový předpis Slezské univerzity v Opavě ze dne 26. dubna 2012 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 26. dubna 2012

Více

Alena Chládková PLATY ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ OD 1. 10. 2010

Alena Chládková PLATY ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ OD 1. 10. 2010 Alena Chládková PLATY ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ OD 1. 10. 2010 AKTUALIZACE K 1. 1. 2012 Str. 12 1.2 Systém odměňování ve veřejných službách a správě Systém odměňování je založen

Více

Mzdy a platy ve zdravotnictví v roce 2013. Wages and salaries in health services in 2013

Mzdy a platy ve zdravotnictví v roce 2013. Wages and salaries in health services in 2013 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25. 6. 2014 15 Souhrn Mzdy a platy ve zdravotnictví v roce 2013 Wages and salaries in health services in 2013 Průměrný

Více

DOVOLENÁ SOUVISEJÍCÍ TÉMATA: 1. Dovolená za kalendářní rok nebo poměrnou část 2. Dovolená za odpracované dny 3. Dodatková dovolená

DOVOLENÁ SOUVISEJÍCÍ TÉMATA: 1. Dovolená za kalendářní rok nebo poměrnou část 2. Dovolená za odpracované dny 3. Dodatková dovolená DOVOLENÁ SOUVISEJÍCÍ TÉMATA: 1. Dovolená za kalendářní rok nebo poměrnou část 2. Dovolená za odpracované dny 3. Dodatková dovolená ANOTACE 1. Dovolená 2. Autor Mgr. Vladimír Blažej 3. Období tvorby březen

Více

ANALÝZA KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ. Zpracovali:

ANALÝZA KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ. Zpracovali: ANALÝZA KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ Zpracovali: Mgr. Jan Brádler JUDr. Libuše Brádlerová Stanislav Filip JUDr. Jitka Hejduková, CSc. JUDr. Stanislav Klimeš JUDr. Bořivoj Šubrt leden 2010 OBSAH ÚVOD... 4 1.

Více

DOPADOVÁ STUDIE č.15. Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba v zemědělství

DOPADOVÁ STUDIE č.15. Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba v zemědělství DOPADOVÁ STUDIE č.15 Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba v zemědělství Studie č. 15 Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba v zemědělství Zpracoval: Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s. Ing. Naděžda

Více

Mzdy a platy ve zdravotnictví v roce 2012. Wages and salaries in health services in 2012

Mzdy a platy ve zdravotnictví v roce 2012. Wages and salaries in health services in 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28. 8. 2013 36 Souhrn Mzdy a platy ve zdravotnictví v roce 2012 Wages and salaries in health services in 2012 Průměrný

Více

Mzdy a platy ve zdravotnictví v roce 2009. Wages in health services in 2009

Mzdy a platy ve zdravotnictví v roce 2009. Wages in health services in 2009 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22. 6. 2010 32 Mzdy a platy ve zdravotnictví v roce 2009 Wages in health services in 2009 Souhrn Průměrný měsíční plat

Více

Znalosti mzdové problematiky při tvorbě kolektivních smluv 22.5. 2010

Znalosti mzdové problematiky při tvorbě kolektivních smluv 22.5. 2010 Znalosti mzdové problematiky při tvorbě kolektivních smluv 22.5. 2010 Osnova Odměňování v podnikatelské sféře Mzda v pracovně právní legislativě Podnikový mzdový systém Mzda v pracovně právní legislativě

Více

Pracovní právo Metodický list číslo 1

Pracovní právo Metodický list číslo 1 Metodické listy pro kombinované studium předmětu Pracovní právo Metodický list číslo 1 Pracovní právo, pracovně právní vztah, pracovní poměr Tematický celek je věnován objasnění postavení pracovního práva

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Odměňování pracovníku a výpočet mzdy Ekonomika lesního hospodářství 5. cvičení Odměňování

Více

Svaz zaměstnavatelů a podnikatelů v dopravě České republiky Sdružení dopravních podniků v České republice * * *

Svaz zaměstnavatelů a podnikatelů v dopravě České republiky Sdružení dopravních podniků v České republice * * * Svaz zaměstnavatelů a podnikatelů v dopravě České republiky Sdružení dopravních podniků v České republice * * * Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy

Více

Základní škola profesora Josefa Brože, Vlachovo Březí, okres Prachatice. Základní škola profesora Josefa Brože, Vlachovo Březí, okres Prachatice

Základní škola profesora Josefa Brože, Vlachovo Březí, okres Prachatice. Základní škola profesora Josefa Brože, Vlachovo Březí, okres Prachatice Základní škola profesora Josefa Brože, Vlachovo Březí, okres Prachatice Komenského 356, PSČ: 384 22 IČO: 47258721 tel.: 388 320 215 VNITŘNÍ PLATOVÝ PŘEDPIS Obecná ustanovení Na základě ustanovení 305 zákona

Více

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Téma VI.2.1 Řemeslná živnost v praxi 15. Odměňování za práci Mgr. Zuzana Válková MZDOVÉ

Více

ZÁKONÍK PRÁCE 1 29 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ... 1

ZÁKONÍK PRÁCE 1 29 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ... 1 OBSAH Autoři komentáře............................................................ XIII Seznam použitých zkratek................................................... XIV Seznam právních předpisů citovaných

Více

pro odměňování řidičů MHD Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciová společnost

pro odměňování řidičů MHD Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciová společnost Příloha č.2 KS 2004 M z d o v ý p ř e d p i s - P r a v i d l a pro odměňování řidičů MHD Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciová společnost O b s a h : Část I Základní předpis pro odměňování 1 1 Úvodní

Více

PŘÍLOHA KOLEKTIVNÍ SMLOUVY MZDOVÁ ČÁST. uzavřená s platností od 1.1.2015. mezi. vedením společnosti VALEO AUTOKLIMATIZACE k.s., se sídlem v Rakovníku

PŘÍLOHA KOLEKTIVNÍ SMLOUVY MZDOVÁ ČÁST. uzavřená s platností od 1.1.2015. mezi. vedením společnosti VALEO AUTOKLIMATIZACE k.s., se sídlem v Rakovníku PŘÍLOHA KOLEKTIVNÍ SMLOUVY MZDOVÁ ČÁST uzavřená s platností od 1.1.2015 mezi vedením společnosti VALEO AUTOKLIMATIZACE k.s., se sídlem v Rakovníku a Základní organizací Odborového Svazu KOVO VALEO AUTOKLIMATIZACE

Více

Zaměstnanec má dvě možnosti, jak je za tuto práci přesčas odměněn - práce přesčas je buď proplacena, nebo za práci přesčas čerpá náhradní volno.

Zaměstnanec má dvě možnosti, jak je za tuto práci přesčas odměněn - práce přesčas je buď proplacena, nebo za práci přesčas čerpá náhradní volno. Práce přesčas Zaměstnanec může pracovat přesčas buď ve všední den, nebo v sobotu a v neděli, výjimečně může nastat nejsložitější varianta, kdy pracuje přesčas ve svátek. Zákon č. 262/2006 Sb. upravuje,

Více

Čl. 1. Čl. 2. Příplatek za vedení

Čl. 1. Čl. 2. Příplatek za vedení Postup při odměňování ředitelů škol a školských zařízení (dále jen ředitelů škol), které jsou zřizovány Středočeským krajem jako příspěvkové organizace Č.j.: 074637/2009/KUSK K plnění úkolů souvisejících

Více

Mzdy a platy ve zdravotnictví v roce 2011. Wages and salaries in health services in 2011

Mzdy a platy ve zdravotnictví v roce 2011. Wages and salaries in health services in 2011 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2012 30 Souhrn Mzdy a platy ve zdravotnictví v roce 2011 Wages and salaries in health services in 2011 Průměrný

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č.j.: 602/2014 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č. 574 ze dne 16.07.2014 Platový předpis pro odměňování ředitelů základních škol a mateřských škol zřizovaných MČ Praha 3 Rada městské

Více

Statut Technologické agentury České republiky

Statut Technologické agentury České republiky VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY III. Příloha k usnesení vlády ze dne 7. prosince 2009 č. 1530 ve znění přílohy k usnesení vlády ze dne 18. prosince 2013 č. 991 Statut Technologické agentury České republiky Článek

Více

SMĚRNICE K POSKYTNUTÍ PRACOVNÍHO VOLNA BEZ NÁHRADY PLATU PEDAGOGICKÝM PRACOVNÍKŮM ŠKOLY

SMĚRNICE K POSKYTNUTÍ PRACOVNÍHO VOLNA BEZ NÁHRADY PLATU PEDAGOGICKÝM PRACOVNÍKŮM ŠKOLY čj. KJJ 2011/006/Ř Spisový znak: A10 Ředitel Konzervatoře a Vyšší odborné školy Jaroslava Ježka, Praha 4 Braník, Roškotova 4 (dále jen škola ) vydává směrnici, jejímž cílem je sjednotit postup při podávání

Více

ASOCIACE MANAŽERŮ ABSOLVENTŮ Závěrečná práce MANAŽEŘI Kurz efektivního řízení 2008/2009 PRACOVNÍ ŘÁD. Občanské sdružení Život 90 Zruč nad Sázavou

ASOCIACE MANAŽERŮ ABSOLVENTŮ Závěrečná práce MANAŽEŘI Kurz efektivního řízení 2008/2009 PRACOVNÍ ŘÁD. Občanské sdružení Život 90 Zruč nad Sázavou ASOCIACE MANAŽERŮ ABSOLVENTŮ Závěrečná práce MANAŽEŘI Kurz efektivního řízení 2008/2009 PRACOVNÍ ŘÁD Občanské sdružení Život 90 Zruč nad Sázavou Autor: Jana Lengerová Rok : 2009 Občanské sdružení Život

Více

Pracovní doba a doba odpočinku

Pracovní doba a doba odpočinku ~ 1 ~ Pracovní doba a doba odpočinku A. OBECNÉ USTANOVENÍ O PRACOVNÍ DOBĚ 78 a 79 ZP V rámci určení rozvržení pracovní doby je třeba podle charakteru práce určit její délku. Tuto pak rozvrhuje vždy zaměstnavatel,

Více

- jmenováním vzniká u vyjmenovaných vedoucích zaměstnanců

- jmenováním vzniká u vyjmenovaných vedoucích zaměstnanců Pracovní právo Vznik pracovního poměru a pracovní smlouva Teorie - pracovní poměr je právní vztah, jímž zaměstnanec vykonává práci pro zaměstnavatele za mzdu (plat) - pracovní poměr se zakládá pracovní

Více

ve znění pozdějších předpisů

ve znění pozdějších předpisů Program statistických zjišťování Ministerstva zdravotnictví na rok 2012 ÚZIS ČR Závazné pokyny pro vyplňování statistického formuláře E (MZ) 2-01: Roční výkaz o zaměstnancích a o složkách platu ve zdravotnických

Více

6/2.1.3.1 Náhrada mzdy nebo platu v prvním období dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény

6/2.1.3.1 Náhrada mzdy nebo platu v prvním období dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény Náklady a výnosy v hlavní činnosti str. 1 NO Náhrada mzdy nebo platu v prvním období dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény Od 1. ledna 2009 je uplatňován zcela odlišný princip hmotného zabezpečení

Více

z p r á v y Ministerstva financí České republiky pro finanční orgány obcí a krajů Ročník: 2005 Číslo: 2 V Praze dne 31.

z p r á v y Ministerstva financí České republiky pro finanční orgány obcí a krajů Ročník: 2005 Číslo: 2 V Praze dne 31. z p r á v y Ministerstva financí České republiky pro finanční orgány obcí a krajů Ročník: 2005 Číslo: 2 V Praze dne 31. března 2005 http://www.denik.obce.cz OBSAH: strana 1. Úroky na bankovních účtech

Více

5/2.5 Náhrada mzdy, platu nebo odměny při dočasné pracovní neschopnosti

5/2.5 Náhrada mzdy, platu nebo odměny při dočasné pracovní neschopnosti Účetnictví, daně & mzdy v příspěvkové organizaci str. 1 PO Náhrada mzdy, platu nebo odměny při dočasné pracovní neschopnosti Od 1. 1. 2009 se změnily podmínky pro vyplácení dávek v nemoci a při karanténě.

Více

OBSAH 1. ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ...11

OBSAH 1. ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ...11 Obsah 3 OBSAH 1. ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ...11 Slovníček ke kapitolám 1 až 3...12 Použité zkratky...18 1.1 POTŘEBUJEME, CHCEME NEBO NECHCEME PERSONÁLNÍ STRATEGIE?...19 1.1.1 Strategie rozvoje lidských zdrojů

Více

Organizační řád Základní školy a mateřské školy Ostrava, Ostrčilova 10, příspěvková organizace

Organizační řád Základní školy a mateřské školy Ostrava, Ostrčilova 10, příspěvková organizace Organizační řád Základní školy a mateřské školy Ostrava, Ostrčilova 10, příspěvková organizace Článek 1 Úvodní ustanovení 1) Organizační řád Základní školy a mateřské školy Ostrava, Ostrčilova 10, příspěvková

Více

Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo Tematický okruh: Pracovní právo Téma: Pracovní

Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo Tematický okruh: Pracovní právo Téma: Pracovní Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo Tematický okruh: Pracovní právo Téma: Pracovní smlouva 3. ročník obor 66-41-L/01 Obchodník 3. ročník

Více

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti

Více

Novela zákoníku práce 2012. Doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D

Novela zákoníku práce 2012. Doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D Novela zákoníku práce 2012 Doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D Parametry novely Navržená účinnost 1. ledna 2012 Důvod předložení posílení flexibility pracovního práva reakce na nález Ústavního soudu reforma veřejných

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 393/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 393/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 393/0 Návrh poslanců Soni Markové, Stanislava Grospiče, Stanislava Mackovíka, Miroslava Opálky a Josefa Šenfelda na vydání zákona, kterým

Více

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA FINANCÍ A ÚČETNICTVÍ Katedra finančního účetnictví a auditingu Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku MZDOVÉ ÚČETNICTVÍ A VLIV DAŇOVÝCH REFOREM NA VÝPOČET

Více

Dovolená na zotavenou

Dovolená na zotavenou ~ 1 ~ Dovolená na zotavenou Nárok na dovolenou vzniká každému zaměstnanci, který vykonává práce v rámci pracovního poměru. a) Dovolená za kalendářní rok a její poměrná část 212 Základní podmínka pro vznik

Více

Nové zpracování dokumentace pro informační systém

Nové zpracování dokumentace pro informační systém Název: Školitel: Nové zpracování dokumentace pro informační systém Prof. Ing. René Kizek, Ph.D., Petr Čapek, Mgr. Michal Horák, RNDr. Josef Růžička Datum: 23. 4. 2014 Formu (způsob) vedení evidence pracovní

Více

Úprava pracovní doby ve zdravotnictví změna zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

Úprava pracovní doby ve zdravotnictví změna zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví ČR Č.j. 31530/2007 V Praze dne 4. října 2007 68. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody České republiky Věc: Úprava pracovní doby ve zdravotnictví změna zákona č.

Více

Sada 1 - Ekonomika 3. ročník

Sada 1 - Ekonomika 3. ročník S třední škola stavební Jihlava Sada 1 - Ekonomika 3. ročník Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění

Více

EKONOMIKA PODNIKU PŘEDNÁŠKA č.3

EKONOMIKA PODNIKU PŘEDNÁŠKA č.3 LEGISLATIVA EKONOMIKA PODNIKU PŘEDNÁŠKA č.3 Ing. Jan TICHÝ, Ph.D. jan.tich@seznam.cz externí předpisy a) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce b) Nařízení vlády 108/1994, kterým se provádí Zákoník práce

Více

ZÁKONÍK PRÁCE 1 29 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ... 1

ZÁKONÍK PRÁCE 1 29 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ... 1 OBSAH Autoři komentáře............................................................ XIII Seznam použitých zkratek................................................... XIV Seznam právních předpisů citovaných

Více

~ 1 ~ Náhrada mzdy za prvních 21 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti s platností od roku 2013

~ 1 ~ Náhrada mzdy za prvních 21 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti s platností od roku 2013 ~ 1 ~ Náhrada mzdy za prvních 21 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti s platností od roku 2013 Základní právní ustanovení pro poskytování náhrad v nemoci: Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce:

Více

Parlament České republiky. Senát. 6. funkční období. N á v r h. senátora Tomáše Julínka. senátního návrhu zákona,

Parlament České republiky. Senát. 6. funkční období. N á v r h. senátora Tomáše Julínka. senátního návrhu zákona, Návrh senátního návrhu zákona senátora Tomáše Julínka, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Tento senátní tisk č. 145 byl předložen Senátu dne 27.11.2007.

Více

ZMĚNA VNITŘNÍHO MZDOVÉHO PŘEDPISU UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

ZMĚNA VNITŘNÍHO MZDOVÉHO PŘEDPISU UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 a 5 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 18. června

Více

Základy práva, 27. dubna 2015

Základy práva, 27. dubna 2015 Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Základy práva, 27. dubna 2015 Obsah Prameny Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Podpůrně občanský zákoník Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

Více

Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7

Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 MINISTERSTVO VNITRA ČR Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 Č.j. MV-6694-1/PO-2009 V Praze dne 3. února 2009 Počet listů: 5 Příloha: 1/4 Podmínky pro poskytování a použití účelové neinvestiční dotace z rozpočtu

Více

JUDr. Milena Nováková Mgr. Jaroslav Adam

JUDr. Milena Nováková Mgr. Jaroslav Adam JUDr. Milena Nováková Mgr. Jaroslav Adam Přednáška pro podnikatele nový Zákoník práce Nový zákoník práce - základní principy nového pracovněprávního kodexu, hlavní změny, srovnání se současnou právní úpravou.

Více

Pravidla pro určení platů ředitelů škol a školského zařízení zřízených městem Dvůr Králové nad Labem

Pravidla pro určení platů ředitelů škol a školského zařízení zřízených městem Dvůr Králové nad Labem Vnitřní předpis města Dvůr Králové nad Labem č.12/2014 Pravidla pro určení platů ředitelů škol a školského zařízení zřízených městem Dvůr Králové nad Labem I. Úvodní ustanovení 1. Tímto vnitřním předpisem

Více

PRACOVNÍ POMĚR. Mgr. Ing. Šárka Dytková

PRACOVNÍ POMĚR. Mgr. Ing. Šárka Dytková PRACOVNÍ POMĚR Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková

Více

1/1992 Sb. ZÁKON ze dne 10. prosince 1991 o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku

1/1992 Sb. ZÁKON ze dne 10. prosince 1991 o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku ČÁST PRVNÍ Působnost zákona 1/1992 Sb. ZÁKON ze dne 10. prosince 1991 o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku Změna: 590/1992 Sb., 10/1993 Sb., 37/1993 Sb. Změna: 74/1994 Sb. Změna:

Více

Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz DPP, DPČ. Začínáte? Příručka pražského podnikatele

Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz DPP, DPČ. Začínáte? Příručka pražského podnikatele Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz DPP, DPČ Začínáte? Příručka pražského podnikatele 1. Dohoda o provedení práce (DPP) Dohoda o provedení práce

Více