"Pro úplné a kompletní zapojení zaměstnanců do záležitostí evropských družstevních společností"

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download ""Pro úplné a kompletní zapojení zaměstnanců do záležitostí evropských družstevních společností""

Transkript

1 CES ETUC Evropská konfederace evropských svazů "Pro úplné a kompletní zapojení zaměstnanců do záležitostí evropských družstevních společností" Shrnutí pro přípravu na konferenci v Bruselu 1 15 a 16. června 2006 CECOP Evropská konfederace výrobních družstev, partner sociálních družstev, sociálních a participativních společností Réseau "Projectives" s podporou Evropské komise 1 Tento dokument byl vytvořen neziskovou organizací Réseau Projectives, ve spolupráci s Evropskou konfederací odborových svazů (CES) a Evropskou konfederací výrobních družstev (CECOP - SČMVD)

2 OBSAH Předmět Strany Úvod 3 1. Sociální dialog ve družstvech Spolupráce v Evropě Účast na rozhodování ve družstvech 8 2. Stav v sedmi analyzovaných zemích Německo Španělsko Francie Itálie Polsko Česká republika Švédsko Cesty k zamyšlení a doporučení Problémy zjištěné touto studií Cesty pro vytvoření evropské družstevní společnosti (SCE) 26 Závěr 27 2

3 Úvod "Komise je toho názoru, že potenciál družstev není využíván v míře, v jaké by využíván být mohl a že obraz družstev je třeba zlepšit jak v národním tak evropském měřítku. V tomto kontextu představuje opatření, která by měla podpořit lepší pozici družstev v Evropě. Tato opatření kladou důraz na zvýšení viditelnosti a zlepšení kvality národních zákonů o družstvech a také na zvýšení přínosu družstev pro komunální politiku. Hlavními osami komunikace jsou: - Podpora rozšíření družstev po celé Evropě širším zaměřená na zviditelnění a pochopení tohoto sektoru; - Pokračování ve zkvalitňování legislativy týkající se družstev v Evropě; - Udržení a zlepšení v oblasti začleňování družstev do cílů komunální politiky a sledování jejich příspěvku ke splnění těchto cílů. Výtah z komuniké o podpoře družstevních společností v Evropě, které Komise předložila Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů dne 23. února Od svého vzniku jsou družstva nositeli obecně uznávaných hodnot: " rovnost, sociální spravedlnost, solidarita, bezdiskriminačnost, neziskovost, efektivní účast a emancipace dotčených skupin obyvatel, odpovědnost a transparentní a demokratické řízení." (Výňatek z ženevské dohody podepsané Mezinárodní družstevní aliancí dne 7. září 2005, v rámci Mezinárodní aliance pro rozšíření sociální ochrany). Družstva, jako zvláštní organizace sociální ekonomiky, jsou ztělesněním tohoto demokratického ideálu. Tato skutečnost je v některých národních legislativách zohledněna a družstva mají určité daňové úlevy. Pokud tyto společnosti v Evropě existují již od 19. století a pokud v jednotlivých členských zemích Evropské unie jsou družstva již dlouho nezanedbatelnou součástí ekonomiky, dostalo se jim na úrovni celého Společenství ocenění poněkud pozdě. Po 10. letech jednání (a po 30 letech lobování družstevních organizací), schválila 22. července 2003 Rada evropských ministrů Směrnici 2003/72/ES, která se týká zapojení zaměstnanců do evropské družstevní společnosti. Tato směrnice doplňuje 3

4 Nařízení číslo 1435/2003 týkající se statutu evropské družstevní společnosti "s ohledem na zapojení zaměstnanců do její činnosti". Směrnice platí pouze v rámci Nařízení a Nařízení nelze oddělit od Směrnice. To znamená, že evropskou družstevní společnost (SCE) nelze platně vytvořit bez uplatnění ustanovení Směrnice (Články 1 a 11, 2 Nařízení, které říkají, že evropskou družstevní společnost nelze platně ustanovit bez předložení důkazů, že byla přijata opatření popsaná ve Směrnici : pouze formou povinné registrace získává evropská družstevní společnosti právní subjektivitu). Tato podmínka, která byla poprvé uvedena v Nařízení, kterým se řídí zakládání evropských společností (SE), byla nyní nově převzata i do zákonů o evropských družstevních společnostech. V tomto ohledu je znění Směrnice, která doplňuje Nařízení o evropských společnostech, v podstatě stejné jako znění Směrnice, která doplňuje Nařízení o evropských družstevních společnostech. Nicméně jedno zajímavé ustanovení se bylo přidáno do Směrnice o evropských družstevních společnostech : Článek 3 2 b) 1. in fine - metody používané při výběru, jmenování nebo volbě zástupců zaměstnanců musí zajistit rovnováhu mezi muži a ženami. Obsah Směrnice je založen na dvou základních principech : Vnést do způsobu zakládání evropských družstevních společností určitou pružnost a zároveň zajistit takovou evropskou úpravu, která by nedávala možnost obejít přísnější ustanovení národních zákonů. Nevnucovat členským státům taková pravidla, která by byla v rozporu s jejich systémy sociálních vztahů. Jedná se zejména o respektování národních specifik jednotlivých členských států s ohledem na skutečnost, že každá z národních legislativ je výsledkem dlouhého historického procesu. Slovy "zapojení zaměstnanců" se rozumí "mechanismus, včetně informování, projednávání a účasti, pomocí něhož mohou zástupci zaměstnanců ovlivňovat rozhodnutí, která mají být v podniku přijata". Ovšem výklad těchto ustanovení se v jednotlivých zemích může lišit. Proto musí být tato směrnice přizpůsobena místním podmínkám jednotlivých členských států, což zajistí příslušná ministerstva. Upravená verze musí být převzata všemi 25 členskými státy Evropské unie do 18.srpna Již dnes se však zdá, že některým zemím se toto datum nepodaří 4

5 dodržet. Přezkoumání směrnice Komisí je stanoveno na 18. srpna Bude tedy dostatek času na zpracování podrobného zhodnocení. Toto shrnutí je součástí procesu přejímání této směrnice. Vztahuje se k otázkám souvisejícím se zapojením zaměstnanců. Nicméně tomuto shrnutí nepřísluší řešení právních otázek, které obě znění nastolují 2, ani posuzování nejasností, vzešlých z porovnání obou znění 3. Výklad obou znění je předmětem další diskuse a jednání jak na evropské, tak na národní úrovni. "Lépe porozumět problematice družstevních společností pro lepší podporu zapojení zaměstnanců a společných aktivit" : to je hlavním cílem projektu ve spojení s aplikací směrnice. Pokud se statut evropské družstevní společnosti vztahuje na všechna družstva (zemědělská, úvěrová, pracovní, spotřebitelská) byla oblast zkoumání ohraničena strukturami, ve kterých se pracovníci stávají zvlášť aktivními účastníky v rozhodovacím procesu : " pracovní družstva ". K tomuto poslání byly přiřazeny čtyři cíle : 1 Shrnout : shrnout stav praxe družstev z hlediska účasti zaměstnanců na rozhodování. 2 Pochopit : lépe ocenit místo zastupujících orgánů zaměstnanců uvnitř družstevních společností. 3 Vést dialog : podporovat výměnu zkušeností vzájemnými setkáními v různých zemích a prostřednictvím konference. 4 Jednat : vybrat společné akce. V první fázi tento souhrn řeší družstevní hnutí v Evropě a jeho specifickou problematiku v oblasti účasti zaměstnanců (bez ohledu na to jsou-li členy nebo ne). Kromě této souhrnné tabulky si každá z členských zemí Evropské unie vytvořila svoji vlastní legislativu týkající se družstev na základě ustanovení prohlášení o subjektivitě družstva (viz. dále). Zvyklosti v oblasti družstev se tedy v jednotlivých zemích velmi liší. Proto druhá část tohoto shrnutí přináší výsledky naší studie v sedmi dotčených zemích (Německo, 2 Předmětem diskuse může být například vhodnost používání dvojího či jednotného systému nebo riziko "daňového dumpingu". 3 Například ve francouzské verzi směrnice je evropská družstevní společnost označována zkratkou SCE, zatímco v nařízení je používána zkratka SEC. 5

6 Španělsko, Itálie, Francie, Polsko, Česká republika, Švédsko). Nicméně se již nebudeme podrobněji vracet k jednotlivým specifikům národních legislativních úprav. Třetí část tohoto shrnutí přináší popis určitého počtu problematik a doporučení, kterými by se jednotlivé strany, jichž se tento projekt týká, měly, podle našeho názoru, řídit. A konečně, se nám zdá, že tato studie přichází v historickém období, kdy v mnoha zemích dochází k tomu, že odborové a družstevní hnutí, které z historického hlediska tak dlouho stály proti sobě, spatřují nyní v této evropské reformě příležitost pro obnovení dialogu. 6

7 1. Sociální dialog ve družstvech 1.1. Spolupráce v Evropě Číselné údaje týkající se družstev v Evropě jsou předmětem diskusí, které se zejména týkají metodologických otázek. Připomínáme tedy, že v Evropské unii (25 zemí) pracuje v přibližně družstvech přibližně 1 milion zaměstnanců. Ve Španělsku a v Itálii jsou družstva pracovníků nejpočetnější. Principy fungování družstva byly stanoveny "prohlášením o subjektivitě družstva" (schváleném valnou hromadou ACI - Mezinárodní asociace družstev - v září 1995 během kongresu v Manchesteru). Toto prohlášení popisuje sedm principů tvořících družstvo : 1. Dobrovolný vstup, který je otevřený pro všechny 2. Demokratická moc vykonávána členy 3. Ekonomická účast členů 4. Autonomie a nezávislost 5. Výchova, vzdělání a informace 6. Spolupráce mezi družstvy 7. Závazek vůči společnosti Každá z organizací zastupující družstevní hnutí se ztotožňuje s principy jeho fungování a, navzdory rozdílům mezi jednotlivými zeměmi, je společným jmenovatelem hnutí princip "jedna osoba = jeden hlas". Na celosvětové úrovni, přináší Světová deklarace o zaměstnancích - společnících družstev z roku 2003 (z čehož můžeme odvodit historický charakter) podrobnější definici základních vlastností a způsobů fungování, které se týkají zaměstnaneckých družstev : "Usilují o vytváření a udržení životaschopných pracovních míst, o vytváření bohatství s cílem zlepšit kvalitu života pracovníků - společníků družstva, o dosažení úcty k lidské práci, o zajištění demokratického samořízení pracovníků a o podporu a rozvoj místních společenství." 7

8 1.2. Účast na rozhodování ve družstvech Jak jsme viděli dříve, spolupráce je ztělesněním demokratického ideálu. Jaké jsou problémy tohoto typu organizace z hlediska účasti zaměstnanců? V této oblasti není autokritika vlastnost která škodí družstevníkům : nejžhavější zastánci družstev jsou také jejich nejneúprosnějšími kritiky. Jedná se pravděpodobně o určitý stav ducha, dosti charakteristický pro družstvo, který v sobě spojuje na jedné straně postoj militantního přesvědčení (sdílené hodnoty) a na druhé straně pragmatické hodnocení (realistická stránka). V této části jsou tedy shrnuty výsledky velkého množství studií, které byly prováděny specialisty na družstva a zveřejněny ve vědeckých časopisech. - Řízení odlišností Studie ukazují, že členy družstev se stávají velmi různorodé typy zaměstnanců. Mezi členy najdeme jednak prosté zaměstnance, zaměstnance - společníky (pracovníci, kteří vlastní jednu nebo více částí kapitálu ve družstvu), ale také externí brigádníky (vykonávající například práci na dobu určitou). Tato situace vytváří mezi jednotlivými skupinami napětí, protože jejich zájmy nejsou stejné. - Důležitost vůdců a koncentrace moci Družstva jsou často konfrontována s problémem koncentrace moci v rukou nejaktivnější menšiny. Většina členů se spokojí s tím, když mohou následovat směr určený vůdčími typy. Kromě toho, rozložení sociálních úloh může přispívat k vytváření skupin kolem manažerských elit (tedy koncentrace moci), které tak v extrémních případech mohou mít více moci než v běžných společnostech. Koalice držitelů sociálních úloh se tak vytvářejí složitěji než v klasických společnostech. Proto je vytvoření protiváhy k této moci problematické a dochází k demokratickému paradoxu : hledání konsensu ztěžuje vytvoření strukturované opozice. - Nízká účast 8

9 Studie ze Španělska ukazují, že družstva jsou konfrontována s problémem účasti při přijímání rozhodnutí. Čím je družstvo menší, tím důležitější je účast. Účast pracovníků klesá s rostoucím věkem a velikostí struktury. V řídících orgánech jsou muži zastoupeni s větší četností než ženy. V některých studiích ženy dokonce říkají, že na sobě pociťují určité formy diskriminace. - Místo odborů V globálním měřítku jsou odbory ve družstvech málo zastoupeny. Existence odborové organizace je často považována za neslučitelnou s družstevním statutem. Potřebuje družstvo odbory, když jsou zaměstnanci "sami sobě vedoucími"? Nebudou hájit své vlastní zájmy, protože drží moc? - Napětí mezi volenými zástupci a experty pověřenými zajištěním výkonnosti Jedná se o hlavní druh napětí v pracovních družstvech : mezi pracovníky - společníky a členy správní rady. Jinými slovy mezi "občany", kteří se aktivně účastní rozhodovacího procesu a "experty" vybavenými schopnostmi. Tento problém je tím výraznější čím delší dobu družstvo existuje. Ve fázi zakládání družstva konstatujeme, že dochází k přímé účasti. Moc mají volení zástupci. Ti následně postupně delegují jejich pravomoci na experty (marketingové, finanční, apod.), uznávané pro jejich technické schopnosti. Logika demokratického fungování je tak postupně nahrazena logikou řízení, jejíž prioritou je hospodářská výkonnost firmy. - Dvě vlastnosti družstevníka : pracovník - zaměstnanec a pracovník - společník Toto je jeden ze zásadních bodů problematiky pracovních družstev. Dvojí role družstevníka přináší do společnosti změny statutu. To většinou vede k tomu, že vznikají rozdíly v pracovním právu, ale také dochází ke konfliktu jednotlivých úloh. 9

10 2. Stav v sedmi analyzovaných zemích 2.1. Německo Následující text přináší odpovědi jediného družstevního hnutí (PVDP) a měl by být vhodně doplněn během semináře. Družstevní hnutí Německé družstevní hnutí je na národní úrovni zvlášť důležité. Družstva pracovníků jsou nicméně méně početná než ostatní typy družstev a jejich situace není zcela stabilizovaná. Například dnes probíhá diskuse o statutu pracovníka - zaměstnance (zejména ve východní části země chybí skutečná pracovní smlouva), aby se omezila rizika nerespektování systémů ochrany práv zaměstnance. Tato otázka ještě nebyla vyřešena, zatím proti sobě stojí různé koncepty. Situace není příliš přehledná, zejména v oblasti pracovního práva (protichůdná rozhodnutí soudů). Použití statutu spoluzaměstnavatele může pomoci v úniku z této slepé uličky. Vztahy mezi odbory a družstevním hnutím Obecně vzato neudržují německé odbory oficiální vztahy s družstevním hnutím. Nicméně německá specifika v oblasti družstev ukazují dvě skutečnosti : v západní části jsou vztahy mezi odborovými organizacemi a družstevním hnutím téměř nulové, zatímco ve východní části mezi nimi existují určité vazby na místní úrovni. Ovšem toto nejvíce závisí na osobnosti a vůli vyjadřovanou na místní úrovni. Co se týče institucionální oblasti, konfederace družstev předložila své přání vytvořit vztahy s odbory v oblastech, kde se jejich politika shoduje, přestože prostředky k dosažení cílů se liší. Je nezbytné nalézt originální model sociálního dialogu mezi oběma hnutími. Směrnice SCE 10

11 V Berlíně probíhají diskuse o převzetí této směrnice. Pro regiony bývalého východního Německa představuje SCE také šanci posílit družstevní hnutí tam, kde družstva zůstala symbolem bývalého režimu. Perspektiva přeshraničních družstev ukazuje, že statut SCE přinese německým družstvům skutečné příležitosti. O vytvoření jedné SCE se již uvažuje na hranici s Českou republikou, v rámci spolupráce v zemědělství Španělsko Družstevní hnutí Španělské družstevní hnutí je jedním z nejvýznamnějších v Evropě co do počtu organizací i zaměstnanců. Je zde pracovních družstev, která sdružují více než pracovníků. Co se týče univerzit, tak nejméně 240 vysokoškolských profesorů se věnuje výzkumu v oblasti družstev. Síla španělského družstevního hnutí je také v jeho regionální a národní strukturovanosti, která jde však ruku v ruce s kompletností legislativního rámce : existuje 13 různých zákonů, které regulují činnost družstev : jeden pro každou autonomní oblast (z tohoto důvodu někteří hovoří spíše o slabině). Skupina družstev z Mondragonu v Baskicku je často uváděna jako příklad mezinárodního rozvoje družstev. Vztahy mezi odbory a družstevním hnutím Organizace zastupující družstevní hnutí (jedná se, na základě studie organizace o organizace COCETA a CONFESAL, které konkrétně zastupují malé akciové společnosti) nejsou oficiálně uznávány za sociálního partnera. Nicméně jsou zastoupeni v Evropské a sociální radě. Často jsou velmi blízko odborovému hnutí (které je nositelem jejich hlasu) a zdá se, že to jsou zaměstnanecké organizace, které blokují jejich uznání za sociálního partnera. CONFESAL je specifický tím, že má podepsány partnerské smlouvy se dvěma hlavními španělskými odborovými konfederacemi UGT a CCOO. 11

12 Z globálního hlediska jsou vztahy mezi družstevním a odborovým hnutím dobré a vyznačují se určitou důvěrou. Mezi body, ve kterých panuje shoda patří zejména podpora družstevních společností (zejména při přebírání společnosti zaměstnanci), prevence pracovních úrazů a také trvalé vzdělávání. Hlavní oblast, ve které panují rozdílné názory se točí kolem statutu pracovníka - společníka. Družstevník je zároveň pracovník a společník. Statut společníka může přinést určité odchylky ve vztahu k pracovnímu právu. Odborové organizace rovněž stále nepovažují družstva za ideálního zaměstnavatele. Zástupci odborů mohou pomoci ke zlepšení aplikace družstevních principů. Avšak z hlediska družstevního hnutí není ve družstvech nutné uplatňovat "klasický" nárokový systém odborových organizací, pokud družstva fungují demokratickým způsobem a hájí zájmy pracovníků. Tato situace by měla poskytnout látku k přemýšlení o novém způsobu směřování činnosti odborů. Nicméně v mnoha dalších bodech panuje názorová shoda : demokracie v práci, kvalitní zaměstnání, vhodné pracovní podmínky... Odbory obecně uznávají důležitost sociální ekonomiky, která ukazuje, že existují i jiné způsoby konání. Proto jsou ve velké míře příznivě nakloněni rozvoji družstev. Směrnice SCE Co se týče směrnice, přijaly organizace COCETA a CONFESAL společné stanovisko a jsou příznivě nakloněni SCE. Nicméně jednání mezi partnery v podstatě teprve začínají. Možná, že tento statut umožní nalezení odpovědi na rozdílnost zákonů týkajících se družstev ve Španělsku Francie Družstevní hnutí Konfederace výrobních družstev (CGSCOP) je oficiálním zástupcem pracovních družstev ve Francii. Co znamená účast ve francouzské družstevní společnosti? Konkrétně, výrobní družstva (SCOP) přerozdělují 48% jejich výnosů zaměstnancům, 12

13 z nichž téměř "60% jsou podílníky na základním kapitálu". Níže uvedené údaje pochází z Ústředí pro statistické informace konfederace družstev pracovníků ve výrobě za rok 2004 : zaměstnanců pracovalo v výrobních družstvech, která dosáhla celkového obratu ve výši 3,2 miliardy eur V 54,1 % výrobních družstvech pracovalo méně než 10 zaměstnanců (10,9 % ze všech pracovních míst ve družstvech) 54,1 % pracovních míst vytvořila výrobní družstva s více než 50 zaměstnanci Průměrná velikost výrobních družstev sdružených v CGSCOP : 22 osob Vztahy mezi odbory a družstevním hnutím Historicky jsou vztahy mezi družstevním a odborovým hnutím poznamenány vzájemnou nedůvěrou, přičemž dochází ke střídání období sbližování se obdobími rozporů. Dnes existuje určitý počet společných projektů odborového a družstevního hnutí. Někteří toto nové historické období nazývají obdobím "oteplení": Vzbuzení zájmu zaměstnanců o spolupráci s odbory. Jedná se jednak o vzdělávací programy, pořádané ve spolupráci s několik odborovými organizacemi. Cílem je ukázat, že družstvo představuje důvěryhodnou alternativu k ostatním formám podnikání. Požadavek na vytvoření kolektivní smlouvy určené pouze pro družstva, za účelem "ukázání dobrého příkladu". Převádění společnosti může podpořit přibližování mezi odbory a družstevním hnutím. Konfederace CGSCOP však ještě není zcela uznávána za "sociálního partnera". Postupně se snaží profilovat jako skutečný partner odborů a čeká, až se stane oficiálním partnerem zaměstnavatelů (seznam partnerských zaměstnavatelů v oblasti sociální ekonomie byl ve Francii již vytvořen a v posledních volbách do řídících orgánů zaznamenal skutečně zajímavý výsledek). Navíc, odbory jsou nakloněny uznání CGSCOP za partnera na straně zaměstnavatelů. CGSCOP vytvořila neformální místo pro výměnu informací o těchto otázkách (Výbor pro poradenství, harmonizaci a smír). 13

14 Směrnice SCE Z hlediska družstevního hnutí je zapojení zaměstnanců do výrobních družstev definováno přesněji než ve Směrnici. Evropské družstevní společnosti zahrnují širší rámec než výrobní družstva. To se týká i dalších struktur. Nicméně stále je třeba zavést evropskou definici družstva. Nařízení vzbuzuje obavy z možného rozmělnění specifik družstevního statutu, zejména v otázce rezerv. Tuto obavu sdílí jak odbory tak samotné družstevní hnutí. Speciální vyjednávací skupina v době zpracování studie ve Francii zatím neexistovala. Je tedy pravděpodobné, že implementace směrnice bude odložena Itálie Družstevní hnutí Italská ústava z roku 1947 uznává sociální funkci družstev. Článek 45 italské ústavy říká: "Republika uznává sociální funkci družstva jako vzájemně prospěšné organizace, jejímž cílem nejsou soukromé spekulace. Zákon pomáhá a podporuje jejich rozvoj těmi nejvhodnějšími prostředky a prostřednictvím vhodných kontrolních mechanismů sleduje účelnost vynakládání státní podpory." Družstva vytvářejí 7% HDP. Ve více než společnostech pracuje 1 milion zaměstnanců. 1,5 % aktivní populace pracuje v pracovních družstvech. To je nejvyšší hodnota z celé Evropy. Zvláštností Itálie je fakt, že nositelem družstevního hnutí jsou tři organizace : Confcooperative, Legacoop a AGCI. Tyto organizace jsou však oficiálně uznávanými sociálními partnery, kteří mohou jednat s odbory a dosahovat přijetí oficiálních smluv. Vztahy mezi odbory a družstevním hnutím 14

15 Mnoho odborových organizací bylo v minulosti tradičně proti družstvům. Postupně docházelo k vývoji jejich stanovisek a byla přijímána rozvážnější stanoviska. Je však třeba poznamenat, že mezi jednotlivými odborovými organizacemi existují výrazné rozdíly ve stanoviscích. Vztahy mezi odborovými organizacemi a družstevním hnutím jsou relativně důležité a utváří se zejména v oblasti správy penzijních fondů či fondů pro celoživotní vzdělávání. Odborové organizace tvrdí, že družstva často byly předvojem sociálního pokroku. Proto je zastoupení oborů v družstevních společnostech relativně důležité. Ovšem odbory sdružují pouze zaměstnance, kteří nejsou společníky družstva. Členové - společníci nejsou zastoupeni. Toto je pro odbory nepřijatelná situace, protože povoluje četné odlišnosti v přístupu k členům - společníkům, kteří tak požívají menší ochranu než "řadoví" zaměstnanci (zejména ve družstvech zabývajících se službami). Tento bod dnes představuje nejvýznamnější námět k rozhovorům mezi družstevním hnutím a odbory, přestože družstevní hnutí zdůrazňuje, že v družstvech spolupracovníků je obtížné najít takové "hraniční situace". Směrnice SCE V této otázce byla již podniknuta některá opatření a rozbory a organizace UIL k tomuto tématu dokonce vydala publikaci v italském a anglickém jazyce 4. Odbory jsou přesvědčeny, že směrnice představuje pokrok ve vztahu k současné situaci v Itálii, zejména co se týče specifické situace člena - společníka (spolu se zákonem číslo 142 z roku 2001, upraveným v roce 2003). Výsledek jednání je tedy velmi důležitý. V tomto ohledu je družstevní hnutí opatrnější. Některá ustanovení směrnice jsou podle nich cestou zpět, protože jsou ve vztahu k národní legislativě příliš tvrdá. Jednotlivé organizace mezi sebou jednají a uzavírají kolektivní smlouvy. Na druhou stranu ale vyjadřují obavy z přílišného omezujícího vlivu legislativního rámce. 4 Koordinací publikace byla pověřena Maria Sacchettoni. Název publikace je Italy and European Cooperative Society - Itálie a evropská družstevní společnost: Reality and Expectations, UIL - Skutečnost a očekávání,uil 15

16 Implementace nových evropských zákonů by tak mohlo destabilizovat model kolektivního vyjednávání v Itálii Polsko Družstevní hnutí V Polsku pracuje v družstevním sektoru milionů zaměstnanců ve organizací, které působí ve 13 oblastech působnosti. Z historického hlediska je situace v Polsku přirozeně poznamenána obdobím komunismu. V tomto ohledu zaujímala družstva dosti specifické místo : v období komunistického režimu plnilo hodně družstev funkci subdodavatelů polského státu nebo sloužila k vykrytí určitých selhání. Rok 1990 znamenal významnou změnu, kdy družstevní svazy přešly pod ochranu státu a staly se terčem opatření na snížení jejich vlivu. Družstva byla vždy mezi "dvěma ohni": dřívějšími komunistickými režimy byla považována za kapitalisty, zatímco dnes jsou považována za pozůstatek komunistického systému ve svobodné ekonomice. V polských zkušenostech nacházíme dosti originální specifika. Jedná se například o družstva pro invalidy nebo družstva žáků. Pracovní družstva tvoří 25% valného shromáždění. Z daňového hlediska se zdá, že družstva nemají tolik výhod jako například velké nadnárodní skupiny, které jsou osvobozeny od placení místních daní. Celkové lze říci, že význam pracovních družstev stále klesá v důsledku vzniku tržní ekonomiky a mezinárodní konkurence. Pokud v roce 1990 existovalo na 2000 pracovních družstev, dnes jich existuje již pouze 984. V poslední době vznikla nová forma družstva: sociální družstvo. Jedná se o družstva poskytující služby, jejichž počáteční kapitál je hrazen státem. Představují nástroj boje proti nezaměstnanosti. Vztahy mezi odbory a družstevním hnutím 16

17 Odborové svazy dnes řeší jedno dilema: srdnatě bojovaly za změnu politické situace v Polsku (zejména Solidarita). V tomto ohledu byla družstva ztělesněním bývalého režimu, se kterým bylo nutné bojovat. Dnes, v důsledku vysoké nezaměstnanosti (20%), musí odbory bojovat za vyšší zaměstnanost. Přitom tvrdí, že družstva nabízí lepší pracovní podmínky než standardní společnosti. Dnes tedy bojují za ochranu družstev a tvrdí, že družstva, ve kterých panuje sociální dialog, dosahují lepších hospodářských výsledků. Problém je, že liberální vlády stále považují družstva za organizace z dob komunismu. Na rozdíl od četného počtu zemí západní Evropy zůstávají vztahy mezi odbory a družstevním hnutím v Polsku problematické. Tato situace je důsledkem historického procesu, kdy se odborové organizace, v čele se Solidaritou, staly nositelem změny zřízení. V tomto směru jsou družstva ztělesněním minulé doby. Ve družstvech neexistuje odborářské pojetí. Článek 3 zákona o družstvech říká, že kapitál je majetkem všech členů. K čemu by tedy v takovémto systému byly odbory? Odborové organizace se objevují pouze v těch družstvech, kde jsou majiteli kapitálu zaměstnanci - nespolečníci (například v bytových družstvech). V rámci národních jednání, tripartitní komise (vláda, odbory, zaměstnavatelé) a Federace družstev zaujímají místa pozorovatelů a nemají hlasovací právo. Zástupci družstevního hnutí považují tuto situaci za výhodnou, protože se nepovažují ani za šéfy ani za odborové organizace. Na místní úrovni existují velké rozdíly ve vztazích mezi odbory a představiteli družstev. Tyto vztahy zásadně závisí na osobách, které jsou v daném místě u moci. Ve družstvech, ve kterých neexistuje sociální dialog manažeři získávají stále větší vliv a nakonec společnost přemění ve standardní firmu. Směrnice SCE Statut evropské družstevní společnosti je přijímán velmi pozitivně, jako prostředek, který konečně zajistí právní rámec pro fungování družstva. Nicméně se zdá, že 17

18 polská legislativa je náročnější v požadavcích na prosazování demokracie ve družstvech. Obecně vzato prokázaly družstevní hnutí a odborové svazy otevřenost a zájem o vytvoření nadnárodních družstevních struktur. Odborové svazy nakonec vyvolaly myšlenku uspořádat v Polsku velkou konferenci, na které bude podrobně a kompletně představen statut SCE. Podrobnější informace zatím chybí. 18

19 2.6. Česká republika Družstevní hnutí Stejně jako v Polsku bylo družstevní hnutí ovlivněno politickým zřízením. V období od násilné kolektivizace (1948) do revoluce (1989) fungovala tato družstva jako subdodavatelé československého státu a také sloužila pro vykrytí určitých nedostatků. Tato situace vedla k častému spojování družstev s komunistickým režimem. Prvním problémem družstevního hnutí je tedy nutnost rozplést tento problém. Dnes ve družstvech pracuje pracovníků, z nichž je společníků, kteří tvoří 303 společností sdružených v SČMVD.Celkový roční obrat družstev je 22 miliard korun (730 milionů eur). Obecně je statut člena družstva odlišný od statutu zaměstnance. Na druhou stranu stanovy družstva umožňují stát se společníkem bez nutnosti být zaměstnancem družstva. Nejedná se o zákonnou povinnost, ale o doporučení Svazu českých a moravských výrobních družstev (SČMVD) a o sjednocení statutu společníka se statutem pracovníka. Kromě pracovních družstev zažila Česká republika dvě originální situace : na jedné straně specifické problémy družstevních záložen od roku 1989, které se pokusil vyřešit zákon z roku 2000 a na druhé straně specifické problémy bytových družstev, kde docházelo ke koncentraci majetku v rukou jedinců na úkor bytových družstev. Vztahy mezi odbory a družstevním hnutím Hlavní česká konfederace odborových svazů je jednoznačně pozitivně nakloněna zahájení pravidelného sociálního dialogu s družstevním hnutím. Již existuje určitá "rada porozumění", tedy v podstatě jakási "gentlemanská dohoda" mezi oběma hnutími. V rámci této rady probíhají mezi oběma hnutími poloúřední jednání. 19

20 Ve družstvech jsou obory zastoupeny v malé míře, zejména u mladých zaměstnanců. Nicméně existují výbory, jejichž úkolem je zastupování členů. V globálním měřítku platí, že pokud je zaměstnanec společníkem, není členem odborů. To znamená, že problém zastoupení odborů je citelný ve všech malých a středních firmách, což není specifikem družstev. Směrnice SCE Co se týče přejímání směrnice, družstevním hnutím byla iniciována jednání a díky práci legislativců bude směrnice převzata ve lhůtách stanovených Evropskou unií. Práce byly velmi podporovány, zejména publikační činností týkající se tohoto tématu. Nařízení a směrnice jsou považovány za pozitivní signál Evropské unie vedoucí k ospravedlnění družstevní formy Švédsko Následující text přináší odpovědi jediného družstevního hnutí a měl by být následně vhodně doplněn během semináře. Družstevní hnutí Organizace družstevního hnutí je velmi diversifikovaná, podobně jako v ostatních zemích, které se zúčastnily průzkumu. Stejně jako v ostatních zemích severní Evropy jsou pracovní družstva málo rozšířena. Je však třeba poukázat na jednu zvláštnost týkající se družstevního sektoru. Téměř všechny družstevní společnosti (s výjimkou zemědělsko-potravinářských družstev) jsou připojeny k zaměstnavatelské asociaci (KFO). Švédsko je jedním z mála států, které mají vytvořené nadnárodní struktury (spotřební a zemědělsko-potravinářská družstva ve skandinávských zemích), ve kterých tyto struktury nevznikly jako důsledek aplikace ustanovení Směrnice. Nyní dochází spíše 20

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete?

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete? Kde nás nyní naleznete? elektrická energie plyn nemocnice lokální a regionální vláda národní a evropská správa odpad voda sociální služby Rozvoj, priority a problémy Energie Dialog od roku 1995, s oficiálním

Více

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO)

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) Odborový svaz ECHO (dále jen svaz) je svobodné, demokratické, otevřené a na principech

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.8.2012 COM(2012) 430 final 2012/0207 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o stanovení postoje k přezkumu mezinárodních telekomunikačních předpisů, který má EU zaujmout na Světové

Více

Nová pravidla pro Evropské rady zaměstnanců. Náhled do směrnice 2009/38/ES

Nová pravidla pro Evropské rady zaměstnanců. Náhled do směrnice 2009/38/ES Nová pravidla pro Evropské rady zaměstnanců Náhled do směrnice 2009/38/ES K čemu slouží evropské rady zaměstnanců? Evropské rady zaměstnanců (ERZ) jsou orgány, které zastupují evropské zaměstnance určitého

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

Institucionální uspořádání EU

Institucionální uspořádání EU Institucionální uspořádání EU Institucionální struktura EU Strategická a politická rozhodnutí: - Evropská Rada Legislativa a řízení EU: - Rada EU - Evropská komise - Evropský parlament Poradní orgány:

Více

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Ing. Michal Minčev, MBA Ministerstvo průmyslu a obchodu Nová strategie pro jednotný trh V politických směrech pro

Více

D o p a d o v á s t u d i e. "Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu"

D o p a d o v á s t u d i e. Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu D o p a d o v á s t u d i e "Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu" P r a h a 2012 D o p a d o v á s t u d i e "Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu" Název projektu: Posilování bipartitního dialogu

Více

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie. týkající se

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie. týkající se EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.3.2014 COM(2014) 140 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se postoje Rady v prvním čtení k přijetí

Více

5.2.4 OSA IV - LEADER

5.2.4 OSA IV - LEADER 5.2.4 OSA IV - LEADER Účelem osy IV Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.7.2016 COM(2016) 438 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU o uplatňování právního rámce pro výrobky v hotovém balení:

Více

ROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PŘEDPISU ČR S LEGISLATIVOU EU. Ustanovení Obsah CELEX č. Ustanovení Obsah

ROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PŘEDPISU ČR S LEGISLATIVOU EU. Ustanovení Obsah CELEX č. Ustanovení Obsah ROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PŘEDPISU ČR S LEGISLATIVOU EU Návrh zákona o zvláštních řízeních soudních Odpovídající předpis EU Ustanovení Obsah CELEX č. Ustanovení Obsah 85 Řízeními o některých otázkách týkajících

Více

Evropa pro občany

Evropa pro občany Evropa pro občany 2007-13 Workshop k přípravě projektových žádostí 12.2.2009 Praha Národní kontaktní místo v ČR (NKM) - zřízeno v červnu 2008 - gestorem programu v ČR: odbor informování o evropských záležitostí

Více

Rada Evropské unie Brusel 17. dubna 2015 (OR. fr)

Rada Evropské unie Brusel 17. dubna 2015 (OR. fr) Rada Evropské unie Brusel 17. dubna 2015 (OR. fr) Interinstitucionální spis: 2013/0025 (COD) 7768/15 ADD 1 REV 1 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 29.1.2015 COM(2015) 21 final 2015/0013 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu Úmluvy Organizace spojených národů o transparentnosti v rozhodčím řízení mezi investorem a státem

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 10.3.2016 COM(2016) 133 final 2016/0073 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který se má zaujmout jménem Evropské unie v rámci Smíšeného výboru zřízeného Úmluvou o společném

Více

STRATEGIE ZAPOJENÍ VEŘEJNOSTI A UŽIVATELŮ VODY DO PROCESU PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD. pro období 2013 až 2015

STRATEGIE ZAPOJENÍ VEŘEJNOSTI A UŽIVATELŮ VODY DO PROCESU PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD. pro období 2013 až 2015 STRATEGIE ZAPOJENÍ VEŘEJNOSTI A UŽIVATELŮ VODY DO PROCESU PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD pro období 2013 až 2015 1 1. Úvod Plánování v oblasti vod nepředstavuje pouze proces vědecký a odborný. Plánovaná rozhodnutí

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 11.12.2015 COM(2015) 631 final 2015/0285 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření Pozměňovacího protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Andorrským knížectvím, kterou

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.3.2015 COM(2015) 98 final 2015/0051 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA Smlouva o fungování Evropské

Více

Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy

Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy Příloha usnesení vlády ze dne 27. dubna 2016 č. 362 Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy Článek 1 Úvodní ustanovení Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy (dále jen Rada

Více

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Smlouvy v EU Evropská unie (tedy EU, dříve Evropská společenství, ES, původně Evropské hospodářské společenství, EHS) je definována smlouvami

Více

Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace

Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 11. ledna 2010 č. 40 Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Článek 1 Úvodní ustanovení 1) Rada vlády pro nestátní neziskové organizace

Více

RESOL-V-012 106. plenární zasedání ve dnech 2. a 3. dubna 2014 USNESENÍ. Výboru regionů

RESOL-V-012 106. plenární zasedání ve dnech 2. a 3. dubna 2014 USNESENÍ. Výboru regionů RESOL-V-012 106. plenární zasedání ve dnech 2. a 3. dubna 2014 USNESENÍ Výboru regionů K LISTINĚ VÍCEÚROVŇOVÉ SPRÁVY V EVROPĚ Rue Belliard/Belliardstraat 101 1040 Bruxelles/Brussel BELGIQUE/BELGIË Tel.

Více

EVROPSKÝ LOBBING SOCIÁLNÍ DIALOG

EVROPSKÝ LOBBING SOCIÁLNÍ DIALOG EVROPSKÝ LOBBING SOCIÁLNÍ DIALOG Přednášející: Michal Kadera, Alena Vlačihová Osnova: Principy fungování sociálního dialogu Sociální dialog v ČR Evropský sociální dialog I. PRINCIPY FUNGOVÁNÍ SOCIÁLNÍHO

Více

FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH SPOLEČNOSTÍ, JEJICH VÝHODY A NEVÝHODY. Jiří Zahradník Říjen 2013

FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH SPOLEČNOSTÍ, JEJICH VÝHODY A NEVÝHODY. Jiří Zahradník Říjen 2013 FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH SPOLEČNOSTÍ, JEJICH VÝHODY A NEVÝHODY Jiří Zahradník Říjen 2013 FORMY VLASTNICTVÍ PODNIKU Ve většině vyspělých zemí se vyvinuli 4 formy vlastnictví podniku podnik jednotlivce

Více

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci NÁVRH STANOVISKA. Výboru pro zaměstnanost a sociální věci

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci NÁVRH STANOVISKA. Výboru pro zaměstnanost a sociální věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci 19. 6. 2012 2011/0177(APP) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro zaměstnanost a sociální věci pro Rozpočtový výbor k návrhu nařízení Rady, kterým

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES.

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES. CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 18.9.2008 KOM(2008) 569 v konečném znění 2002/0072 (COD) SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES

Více

PRÁVO SPOLEČNOSTÍ EU PREZENTACE 2016

PRÁVO SPOLEČNOSTÍ EU PREZENTACE 2016 PRÁVO SPOLEČNOSTÍ EU 1 PREZENTACE 2016 VÝVOJ SPOLEČENSKÉHO PRÁVA EU Základ právní úpravy EU v této oblasti rozvoj svobody usazování v rámci volného pohybu osob První fází byla harmonizace vybraných částí

Více

5126/15 in/js/mvi 1 DGB 3A LIMITE CS

5126/15 in/js/mvi 1 DGB 3A LIMITE CS Rada Evropské unie Brusel 12. ledna 2015 (22.01) (OR. en) 5126/15 LIMITE SOC 7 EMPL 5 ECOFIN 16 SAN 3 POZNÁMKA Odesílatel: Předsednictví Příjemce: Pracovní skupina pro sociální otázky Dne: 23. ledna 2015

Více

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI

POLITIKA SOUDRŽNOSTI JEDNOTNÝ UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÉ STRANY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÝ PLURALISMUS = existence mnoha politických stran a zájmových skupin působí ve společnosti

Více

Akt pro jednotný trh

Akt pro jednotný trh Akt pro jednotný trh Debata v Evropském domě 8. dubna 2011 Jaroslav Šulc Sulc.jaroslav@cmkos.cz Ekonomický poradce ČMKOS Jungmanova 24, Praha 1 Dilema konsolidace nebo růst? Nutnost vyjít z krize - vytvořením

Více

Statut Regionální stálé konference pro území Moravskoslezského kraje

Statut Regionální stálé konference pro území Moravskoslezského kraje Statut Regionální stálé konference pro území Moravskoslezského kraje Preambule 1. V programovém období 2014-2020 Evropské unie jsou uplatňovány principy územní dimenze. Územní dimenzí se rozumí zacílení

Více

Stanovy. Čl. 1 Základní ustanovení. Čl. 2 Obsah činnosti

Stanovy. Čl. 1 Základní ustanovení. Čl. 2 Obsah činnosti Stanovy Asociace středoškolských klubů České republiky, o. s. Adresa: Česká 11, Brno 602 00 Registrováno u: Ministerstva vnitra České republiky Číslo a datum registrace: VSP/1-34/90-R ze dne 3. 5. 1990

Více

Statut Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci

Statut Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci Statut Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Rada vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (dále jen Rada ) je stálým poradním orgánem vlády ČR v oblasti

Více

PLATNÉ ZNĚNÍ STATUTU RADY VLÁDY PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE

PLATNÉ ZNĚNÍ STATUTU RADY VLÁDY PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE PLATNÉ ZNĚNÍ STATUTU RADY VLÁDY PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Schváleno usnesení vlády ze dne 29. srpna 2012 č. 630, ve znění usnesení vlády ze dne 5. května 2014 č. 332, ve znění usnesení vlády ze

Více

PRÁVO SPOLEČNOSTÍ EU PREZENTACE 2015

PRÁVO SPOLEČNOSTÍ EU PREZENTACE 2015 PRÁVO SPOLEČNOSTÍ EU 1 PREZENTACE 2015 VÝVOJ SPOLEČENSKÉHO PRÁVA EU Základ pravomoci EU v této oblasti rozvoj právní úpravy svobody usazování v rámci volného pohybu osob První fází byla harmonizace vybraných

Více

Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice

Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice Článek I Úvodní ustanovení Národní koordinační skupina pro zavedení eura v České republice (dále jen NKS) je zřizována na základě

Více

Česká republika a Evropská unie

Česká republika a Evropská unie Česká republika a Evropská unie Zahájení procesu přípravy na vstup do EU v regionu SVE 17. 12. 2005 VŠFS KS MEI ZS 2005-06 1 OSNOVA Úvod 1. Podmínky pro získání plného členství v EU pro KZ 2. Příprava

Více

CENA HEJTMANA za uplatňování konceptu

CENA HEJTMANA za uplatňování konceptu Číslo: NPK 20 Číslo vydání: 2 Strana: 1 Název: Cena hejtmana za uplatňování konceptu společenské odpovědnosti Statut Celkem stran: 5 Platnost od: 2015 Počet příloh: 7 Rada kvality České republiky CENA

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.8.2013 COM(2013) 579 final 2013/0279 (COD) C7-0243/03 Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající

Více

Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020

Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020 Prezentace: Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020 Roman Haken Evropský hospodářský a sociální výbor Konference Building Efficiency 7. června 2012, Praha www.beffa.eu

Více

Smlouva o partnerství. v Místní akční skupině Blatensko, o.p.s.

Smlouva o partnerství. v Místní akční skupině Blatensko, o.p.s. Smlouva o partnerství v Místní akční skupině Blatensko, o.p.s. Smlouva nepojmenovaná dle 1746 odst. 2 NOZ závazek spolupráce Smluvní strany specifikované v čl. I této smlouvy se dohodly a svobodně rozhodly

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

Regionální seminář veřejná diskuse k doporučením OECD v oblasti monitoringu a evaluace: ASPEKTY NA ÚROVNI HODNOCENÍ ŠKOLY

Regionální seminář veřejná diskuse k doporučením OECD v oblasti monitoringu a evaluace: ASPEKTY NA ÚROVNI HODNOCENÍ ŠKOLY Příloha č. 6 Regionální seminář veřejná diskuse k doporučením OECD v oblasti monitoringu a evaluace: ASPEKTY NA ÚROVNI HODNOCENÍ ŠKOLY Michaela Šojdrová michaela.sojdrova@csicr.cz Analýza silných a slabých

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst. Článek 1 Úvodní ustanovení. Článek 2 Působnost Rady

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst. Článek 1 Úvodní ustanovení. Článek 2 Působnost Rady VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. ledna 2015 č. 48 Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Rada vlády pro konkurenceschopnost

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha. Statut

Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha. Statut Statut MONITOROVACÍHO VÝBORU JEDNOTNÉHO PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU PRO CÍL 3 REGIONU NUTS 2 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA ČÁST I OBECNÁ USTANOVENÍ Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále

Více

VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC

VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC Dosud bylo realizováno celkem pět víceletých finančních rámců: Delorsův balíček I (1988 1992), Delorsův balíček II (1993 1999), Agenda 2000 (2000 2006), víceletý finanční rámec

Více

Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01)

Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/3 Obsah SMLOUVA

Více

Kohezní politika EU po roce 2013

Kohezní politika EU po roce 2013 Kohezní politika EU po roce 2013 Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj Karviná, 11. listopadu 2010 Časový kontext přípravy budoucí kohezní politiky EU Schválení Strategie EU 2020 červen 2010. Zveřejnění

Více

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 25.11.2014

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 25.11.2014 EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 25.11.2014 C(2014) 9048 final ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 25.11.2014 o zveřejňování informací o jednáních mezi generálními řediteli Komise a organizacemi či osobami samostatně

Více

ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne 1.7.2015

ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne 1.7.2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 1.7.2015 C(2015) 4359 final ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne 1.7.2015 o systémech použitelných pro posuzování a ověřování stálosti vlastností výrobků

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY,

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 17.8.2016 COM(2016) 508 final 2016/0248 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví postoj, který má Unie přijmout, pokud jde o změny příloh k Evropské dohodě o mezinárodní

Více

Sociální služby pro všechny

Sociální služby pro všechny Sociální služby pro všechny Sociální služby pro všechny 4 Silný hlas hájící pracovníky v oblasti sociálních služeb po celé Evropě EPSU je Evropská federace odborových svazů veřejných služeb. Sdružuje

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Rozpočet Evropské unie Je hlavním nástrojem pro financování politik Evropské unie a slouží k finančnímu zajištění fungování EU jako

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

NÁVRH STANOVISKA. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/0081(COD) 21. 6. 2013. Výboru pro právní záležitosti

NÁVRH STANOVISKA. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/0081(COD) 21. 6. 2013. Výboru pro právní záležitosti EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro právní záležitosti 21. 6. 2013 2013/0081(COD) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro právní záležitosti pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci k návrhu

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 10. října 2001 č. 1033 o zřízení Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů V l á d a I. z ř i z u j e Radu vlády pro rovné příležitosti žen

Více

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne o zveřejňování informací o jednáních mezi členy Komise a organizacemi či osobami samostatně výdělečně činnými

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne o zveřejňování informací o jednáních mezi členy Komise a organizacemi či osobami samostatně výdělečně činnými EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 25.11.2014 C(2014) 9051 final ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 25.11.2014 o zveřejňování informací o jednáních mezi členy Komise a organizacemi či osobami samostatně výdělečně

Více

Příprava pozice ČR ke kohezní politice EU 2013+

Příprava pozice ČR ke kohezní politice EU 2013+ Příprava pozice ČR ke kohezní politice EU 2013+ Mgr. Stanislav Schneidr Odbor evropských záležitostí Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Výroční konference ROP Střední Čechy 2010 Brandýs nad Labem, 15. září

Více

Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace

Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Schváleno usnesením vlády ze dne 29. srpna 2012 č. 630, ve znění usnesení vlády ze dne 5. května 2014 č. 332. Statut Rady vlády pro nestátní

Více

Interinstitucionální spis: 2015/0065 (CNS)

Interinstitucionální spis: 2015/0065 (CNS) Rada Evropské unie Brusel 7. května 2015 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2015/0065 (CNS) 8214/15 FISC 34 ECOFIN 259 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: SMĚRNICE RADY, kterou se zrušuje směrnice 2003/48/EHS

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 ZAJIŠTĚNÍ VIDITELNOSTI POLITIKY SOUDRŽNOSTI: PRAVIDLA KOMUNIKACE A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ V OBDOBÍ 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla

Více

Haagská úmluva ze dne 13. ledna 2000 o mezinárodní ochraně dospělých osob

Haagská úmluva ze dne 13. ledna 2000 o mezinárodní ochraně dospělých osob GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO VNITŘNÍ POLITIKY TEMATICKÁ SEKCE C: OBČANSKÁ PRÁVA A ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI Haagská úmluva ze dne 13. ledna 2000 o mezinárodní ochraně dospělých osob ZPRÁVA PE

Více

Statut Monitorovacího výboru Operačního programu Životní prostředí

Statut Monitorovacího výboru Operačního programu Životní prostředí Příloha k č.j.: 84/M/15, 2386/ENV/15 Statut Monitorovacího výboru Operačního programu Životní prostředí Článek 1 Úvodní ustanovení Monitorovací výbor Operačního programu Životní prostředí (dále jen Monitorovací

Více

OZNÁMENÍ O VOLNÉM PRACOVNÍM MÍSTĚ ZA ÚČELEM SESTAVENÍ REZERVNÍHO SEZNAMU

OZNÁMENÍ O VOLNÉM PRACOVNÍM MÍSTĚ ZA ÚČELEM SESTAVENÍ REZERVNÍHO SEZNAMU OZNÁMENÍ O VOLNÉM PRACOVNÍM MÍSTĚ ZA ÚČELEM SESTAVENÍ REZERVNÍHO SEZNAMU Název pracovní pozice Funkční skupina / platová třída Druh smlouvy Značka Uzávěrka pro podání žádostí Místo výkonu práce Platnost

Více

PRÁVO ZAMĚSTNANCŮ NA INFORMACE, KONZULTACE A ÚČAST

PRÁVO ZAMĚSTNANCŮ NA INFORMACE, KONZULTACE A ÚČAST PRÁVO ZAMĚSTNANCŮ NA INFORMACE, KONZULTACE A ÚČAST V oblasti práva zaměstnanců na informace a konzultace doplňuje Evropská unie ve svých činnostech členské státy tím, že přijímá opatření, s cílem podporovat

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE CS EN EN KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 30.4.2009 K(2009) 3177 DOPORUČENÍ KOMISE kterým se doplňují doporučení 2004/913/ES a 2005/162/ES, pokud jde o systém odměňování členů správních orgánů

Více

Pokyny pro příslušné orgány a správcovské společnosti SKIPCP

Pokyny pro příslušné orgány a správcovské společnosti SKIPCP Pokyny pro příslušné orgány a správcovské společnosti Pokyny k měření rizik a výpočtu otevřené pozice pro určité typy strukturovaných ESMA/2012/197 Datum: 23 březen 2012 ESMA/2012/197CZ Obsah I. Působnost

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 10.5.2012 COM(2012) 211 final 2012/0106 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který se má zaujmout jménem Evropské unie ve Výboru pro potravinovou pomoc, pokud jde o prodloužení

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Svatou Lucií o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Svatou Lucií o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 5.3.2015 COM(2015) 110 final 2015/0060 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Svatou Lucií o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty CS

Více

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů Josef Beneš Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1 Úspěchy/silné stránky Navyšování rozpočtu v posledních pěti letech na základě konsensu napříč

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.7.2013 COM(2013) 555 final 2013/0269 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Francouzskou republikou týkající se uplatňování právních předpisů

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Příkaz ministryně č. 30/2016. Vypracoval: Oddělení sociálního bydlení a sociálního začleňování (225)

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Příkaz ministryně č. 30/2016. Vypracoval: Oddělení sociálního bydlení a sociálního začleňování (225) Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Příkaz ministryně č. 30/2016 Věc: Zřízení Komise pro sociální začleňování Určeno pro: MPSV Účinnost: dnem podpisu paní ministryně Zrušovaný řídící akt MPSV: příkaz

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

ZÁKON. ze dne , kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ZÁKON. ze dne , kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne... 2013, kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 191/2012 Sb., o evropské

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Téma: Charakteristika konkurenceschopnosti podniků ČR v souvislosti

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 9.10.2013 COM(2013) 693 final 2013/0333 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má Unie zaujmout v rámci správního výboru Evropské hospodářské komise Organizace spojených

Více

Statut MONITOROVACÍHO VÝBORU OPERAČNÍHO PROGRAMU ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ

Statut MONITOROVACÍHO VÝBORU OPERAČNÍHO PROGRAMU ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ Statut MONITOROVACÍHO VÝBORU OPERAČNÍHO PROGRAMU ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ Identifikační číslo: MAD 13 Příloha OM OP RLZ A1 1/7 Řízená kopie elektronická 15.1.2008 Číslo vydání: 1 Číslo revize: 2 Strana 1

Více

EUROBAROMETR PARLEMETER: REGIONÁLNÍ ANALÝZA 2015 VNÍMÁNÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU V ČESKÉ REPUBLICE EU28 NÁRODNÍ REGIONY

EUROBAROMETR PARLEMETER: REGIONÁLNÍ ANALÝZA 2015 VNÍMÁNÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU V ČESKÉ REPUBLICE EU28 NÁRODNÍ REGIONY PARLEMETER: 2015 NÁRODNÍ REGIONY 1 PARLEMETER: 2015 METODICKÁ PŘÍLOHA: VÝSLEDKŮ EUROBAROMETRU Následující regionální analýza je založena na průzkumech provedených Evropským parlamentem pomocí Eurobarometru.

Více

Statut Rady vlády České republiky pro záležitosti romské menšiny

Statut Rady vlády České republiky pro záležitosti romské menšiny Statut Rady vlády České republiky pro záležitosti romské menšiny schválený usnesením vlády ze dne 29. března 2010 č. 254 ve znění usnesení vlády ze dne 4. ledna 2012 č. 13 Článek 1 Úvodní ustanovení (1)

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Analýza systémů sociálního dialogu se zaměřením na zaměstnavatelskou sféru ve vybraných zemích EU

Analýza systémů sociálního dialogu se zaměřením na zaměstnavatelskou sféru ve vybraných zemích EU Analýza systémů sociálního dialogu se zaměřením na zaměstnavatelskou sféru ve vybraných zemích EU Aleš KROUPA Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. www.vupsv.cz Analýza je součástí veřejné zakázky

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

S T A T U T Rady vlády po energetickou a surovinovou strategii České republiky

S T A T U T Rady vlády po energetickou a surovinovou strategii České republiky VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 9. března 2011 č. 172 S T A T U T Rady vlády po energetickou a surovinovou strategii České republiky Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády pro

Více

Obecné pokyny pro používání identifikačních kódů právnických osob

Obecné pokyny pro používání identifikačních kódů právnických osob EIOPA(BoS(14(026 CS Obecné pokyny pro používání identifikačních kódů právnických osob EIOPA WesthafenTower Westhafenplatz 1 60327 Frankfurt Germany Phone: +49 69 951119(20 Fax: +49 69 951119(19 info@eiopa.europa.eu

Více

PUBLIC LIMITE CS RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 28. listopadu 2012 (29.11) (OR. en) 16217/1/12 REV 1. Interinstitucionální spis: 2012/0207 (NLE) LIMITE

PUBLIC LIMITE CS RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 28. listopadu 2012 (29.11) (OR. en) 16217/1/12 REV 1. Interinstitucionální spis: 2012/0207 (NLE) LIMITE Conseil UE RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 28. listopadu 2012 (29.11) (OR. en) Interinstitucionální spis: 2012/0207 (NLE) 16217/1/12 REV 1 LIMITE PUBLIC TELECOM 214 AUDIO 117 MI 730 RELEX 1040 POZNÁMKA K BODU

Více

Spor českých parlamentních stran o evropskou integraci

Spor českých parlamentních stran o evropskou integraci Spor českých parlamentních stran o evropskou integraci Jaroslav Čmejrek KHV PEF ČZU Politická integrace Evropy vyvolává řadu otázek: mezivládní princip / nadnárodní princip? společenství suverénních států

Více

Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU

Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU Mgr. Ing. Petr Wawrosz Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Vyhodnocení Lisabonské

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 15. prosince 2014 č. 1062 STATUT Rady vlády pro stavebnictví České republiky Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády pro stavebnictví České republiky

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY,

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 5.6.2014 COM(2014) 338 final 2014/0172 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví postoj, který má Unie přijmout na 25. zasedání revizní komise Mezivládní organizace pro

Více

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI Příloha č. 1 k zápisu z 10. jednání Vědecké rady pro sociální práci konaného dne 19. května 2014 STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI K PRACOVNÍM DOKUMENTŮM PRO TVORBU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více