Drogy a drogové závislosti jako morální problém

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra občanské výchovy Drogy a drogové závislosti jako morální problém Bakalářská práce Brno 2009 Vedoucí práce: PhDr. Milan Valach, Ph.D. Vypracovala: Barbora Macková

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.. V Brně, duben 2009 Barbora Macková 2

3 Děkuji PhDr. Milanu Valachovi, Ph.D. za vedení mé bakalářské práce, zvláště za jeho odborné připomínky a cenné podněty. 3

4 Obsah 1 ÚVOD DROGOVÁ ZÁVISLOST DROGA ZÁVISLOST Závislost fyzická Závislost psychická TOLERANCE ABSTINENČNÍ PŘÍZNAKY (ABSTINENČNÍ SYNDROM) HISTORIE UŽÍVÁNÍ DROG DROGY PŘÍRODNÍ A SYNTETICKÉ DROGY LEGÁLNÍ A ILEGÁLNÍ DROGY LEGÁLNÍ Alkohol Tabák Léky Těkavé látky DROGY ILEGÁLNÍ Podle rizika vzniku závislosti Podle účinku na CNS NEJČASTĚJI ZNEUŽÍVANÉ DROGY OPIÁTY Heroin Metadon STIMULANCIA Kokain a crack Pervitin (metamfetamin) Extáze (MDMA) HALUCINOGENY (PSYCHEDELIKA) LSD (derivát kyseliny lysergové, lysergamid) Lysohlávky MARIHUANA A HAŠIŠ PROČ LIDÉ BEROU DROGY? DŮSLEDKY PRO ČLOVĚKA A SPOLEČNOST DROGOVÁ PREVENCE PRIMÁRNÍ DROGOVÁ PREVENCE

5 9.1.1 Prevence v rodině Prevence ve škole SEKUNDÁRNÍ DROGOVÁ PREVENCE TERCIÁRNÍ DROGOVÁ PREVENCE MARIHUANA: PRO NEBO PROTI? LÉČIVÉ ÚČINKY ZÁVISLOST MARIHUANA JAKO VSTUPNÍ DROGA MOTIVACE, PAMĚŤ, POZNÁVACÍ SCHOPNOSTI LEGALIZACE A POČET KUŘÁKŮ MARIHUANA A MOZEK DROGOVÁ SCÉNA V ČESKÉ REPUBLICE EMPIRICKÁ ČÁST CÍL VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ METODIKA VÝZKUMU VÝBĚR RESPONDENTŮ VÝSLEDKY VÝZKUMU ZÁVĚR VÝZKUMU ZÁVĚR LITERATURA POZNÁMKY.. 83 RESUMÉ PŘÍLOHY 87 5

6 1 Úvod Látky, kterým dnes říkáme drogy, známe už od pradávna. Již starověké civilizace je využívaly při různých rituálech a obřadech a díky svým léčivým účinkům jsou dodnes hojně užívány indiánskými kmeny, především pak konopí, listy koky a opium. Přesto dnes tento fenomén představuje stále větší a větší problém. Problém, jenž se nedotýká pouze dospělé populace, nýbrž také mládeže. Proto bychom se neměli k otázce drog otáčet zády a myslet si, že nás se netýká, protože my všichni buď máme, nebo s největší pravděpodobností budeme mít jednou děti a už kvůli nim by pro nás toto téma nemělo být tabu. Nikdo z nás totiž neví, kdo z jeho blízkých, přátel, známých jednou bude potřebovat naši pomoc, radu v této oblasti, proto není od věci, přečíst si nějakou knihu či publikaci týkající se této problematiky. Pro mne osobně je tato tematika velmi zajímavá a je mi blízká, proto jsem se rozhodla, pojednávat ve své práci právě o ní. Jako většina mých vrstevníků, i já jsem se v životě setkala a stále setkávám s drogami. Tím nemyslím, že bych byla jejich zastánkyní a vyznavačkou, leč abych byla upřímná, v mém nejbližším okolí se vyskytuje nemálo lidí, jež si jich dopřávají s nemírou. Bydlím v desetitisícovém městě poblíž Brna a drogovou scénu u nás bych charakterizovala jako velmi kritickou a alarmující. Kouření marihuany bere většina mých vrstevníků za neodlučitelnou součást běžného dne, z mých kamarádů a známých je pravidelnými kuřáky konopí asi 80%, leč bohužel někteří z nich si libují i v drogách tvrdých, což je dosti znepokojující. Lidé si neuvědomují problémy a důsledky, které může droga vyvolat, mnohdy prozřou, až je pozdě a pomoci jim dokážou už jen odborníci. Ráda bych se ve své práci zaměřila zejména na mladou generaci, protože stále více a více mladých lidí řeší své problémy tím, že se uchyluje k dnes tolik populárnímu pervitinu. Rozhodně bych však nechtěla opomíjet drogy legální. Alkohol a cigarety, v naší společnosti tolerované, nepředstavují o nic menší hrozbu než drogy nelegální. Navíc v alkoholu si libuje podstatně větší procento lidí. Ale jelikož na tom není nic nezákonného, nezabýváme se tímto problémem tolik, kolik by si zasloužil. Konzumace alkoholu a nikotinu není postihována, proč taky? Stát přeci z jejich spotřeby tvrdě profituje, tak proč by je zakazoval. Když u vás policie najde pár jointů marihuany, půjde o kriminální delikt, zatímco stovky lidí se mohou veřejně uchlastat k smrti. Tuto větu jsem převzala z článku z Britských listů od autora Jana Paula. A 6

7 není to pravda? Neobhajuje užívání drog, jen upozorňuje na fakt, že výroba a spotřeba alkoholu ve velkém je zákonem povolený a skrze reklamu velebený byznys. Ráda bych zde uvedla některá zajímavá fakta: pravidelně kouří asi čtvrtina dospělých Čechů, ale také téměř stejné procento mladistvých. Roční spotřeba alkoholu u nás činí asi deset litrů čistého alkoholu na osobu, uvádí se, že 600 tisíc osob je na alkoholu závislých. Přitom se odhaduje, že počet uživatelů pervitinu v roce 2005 činil osob, na opiátech , což je téměř dvacetkrát méně než na alkoholu. Alarmující je také fakt, že v průzkumu mezi mládeží od 14 do 19 let věku, se ke zkušenosti s drogou přihlásilo 47,6% respondentů. Myslím, že není od věci si tato čísla přečíst a zamyslet se nad nimi. Vždyť dnes už mají zkušenosti s alkoholem a drogami i děti na základních školách a věková hranice se stále snižuje. Navíc, u mladých lidí je riziko vzniku závislosti podstatně výraznější a droga může výrazně ovlivnit jejich psychický vývoj. Cílem mé práce je co nejlépe postihnout problematiku návykových látek. V teoretické části bych ráda rozlišila jednotlivé druhy drog a jejich účinky a tím pádem i jednotlivé druhy závislostí, uvedla rizika spojená s jejich užíváním, zamyslela se nad prevencí a tématem legalizace lehkých drog, respektive marihuany. Zaměřila bych se zejména na mladou generaci a na drogovou scénu v České republice. Jak jsem již uvedla v úvodu, drogy se týkají nás všech a nesmíme se k nim otáčet zády, protože nikdo z nás nemůže vědět, kdy a kde se s nimi setká a bude-li mít člověk nějaké znalosti, může pak k tomuto tématu zaujmout jisté stanovisko. V dnešní době se naprostá většina dospělých o tuto problematiku nijak nezajímá, pokud se s drogami nesetkali oni či jejich bližní a myslím si, že celková informovanost společnosti je značně podceňovaná. Žáci na základních školách jsou poučování maximálně o tom, že drogy jsou špatné a ať je neberou, ale nikdo jim neřekne proč, a jak je ohrožují. Potom se tedy nedivme, že řada mladých sáhne právě po drogách, často jen ze zvědavosti. Lidé středního a staršího věku jsou na tom se znalostmi snad ještě hůře, všichni berou v potaz, že drogy jsou zlem, ale prakticky nic o nich neví. Lidé často odsuzují drogově závislé a,,hážou je do jednoho pytle spolu s kriminálníky, avšak pokusme se tyto lidi pochopit, přiblížit se jim, jedině potom můžeme řešit situaci, ve které se naše společnost nachází. Musíme si totiž uvědomit, že kdo začne brát drogy, pravděpodobně volá současně i o pomoc! V praktické části uvádím výsledky výzkumu prováděného na II. stupni základní školy, zaměřeného na zkušenosti žáků s návykovými látkami. 7

8 2 Drogová závislost Pokud chceme hovořit o problematice drog, je nutné vyjasnit si několik základních pojmů, jejichž definice uvádí nespočet různých autorů. Tyto definice se od sebe nijak výrazně neliší: 2.1 Droga,, Droga je jakákoliv přírodní nebo syntetická látka, která po vpravení do živého organismu mění jednu nebo více psychických či tělesných funkcí. 1 MUDr. Jiří Presl uvádí, že droga je každá přírodní či syntetická látka, jež má tzv. psychotropní účinek, tzn. že působí na naši psychiku a nějak ji ovlivňuje, a zároveň tato látka může vyvolat závislost. 2.2 Závislost,,Mezinárodní klasifikace nemocí definuje závislost následovně: Skupina fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jedince mnohem větší přednost než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. Centrální popisnou charakteristikou syndromu závislost je touha (často silná, někdy přemáhající) brát psychoaktivní látky (které mohou, avšak nemusí být lékařsky předepsány), alkohol nebo tabák. Návrat k užívání látky po období abstinence vede k rychlejšímu znovuobjevení jiných rysů syndromu, než je tomu u jedinců, u nichž se závislost nevyskytuje. Definitivní diagnóza závislosti by se obvykle měla stanovit pouze tehdy, jestliže během jednoho roku došlo ke třem nebo více z následujících jevů: 2 a) Silná touha nebo pocit puzení užívat látku b) Potíže v sebeovládání při užívání látky c) Tělesný odvykací stav d) Průkaz tolerance k účinku látky e) Postupné zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů f) Pokračování v užívání přes jasný důkaz zjevně škodlivých následků 8

9 2.2.1 Závislost fyzická (tělesná, somatická) vznikne při dlouhodobém a častém užívání drogy, projevuje se tělesnými potížemi při odvykacím syndromu. Droga se stává nezbytnou součástí metabolismu. Fyzickou závislost nevyvolávají všechny drogy; například kokain, droga velmi nebezpečná, fyzickou závislost nevyvolává. Nejnebezpečnější skupinou drog vyvolávajících tělesnou závislost tvoří opiáty Závislost psychická (duševní) je duševní stav vzniklý pravidelným požíváním drogy projevující se různým stupněm potřeby drogu požívat. Tato touha může být stálá, nebo se objevuje jen periodicky. Psychická závislost mívá dlouhodobý charakter, na rozdíl od tělesné. Zahrnuje např. úzkost, neklid, únavnost, agresivitu, podrážděnost, spavost, pasivitu. Dříve se v souvislosti s drogovou závislostí užívalo pojmu narkomanie, toxikomanie. 2.3 Tolerance Po delším užívání některých návykových látek klesá jejich účinek, a proto musí docházet ke zvyšování dávek, aby účinku bylo dosaženo. Závislý jedinec musí dávku někdy mnohonásobně zvýšit, aby dosáhl stejného účinku jako na počátku. Například u opiátů přijímá závislý člověk často dávku přesahující dávku, jež by byla smrtelná pro člověka bez závislosti. 2.4 Abstinenční příznaky (abstinenční syndrom) Objevují se při náhlém vynechání drogy při jejím dlouhodobém a pravidelném užívání.,,jsou to příznaky, které se vyskytují v různé intenzitě při závislosti na všech návykových látkách. 3 Patří sem např. pocení, třes, nechutenství, bolesti hlavy, poruchy spánku, pocity úzkosti, deprese, sklony k agresivitě apod. 9

10 3 Historie užívání drog Zneužívání drog je zřejmě staré jako lidstvo samo. Příslušníci různých náboženství a kultur věřili, že látky, které způsobují povznesenou náladu a zapomnění nebo navozují všelijaké extatické stavy, jsou darem bohů. Domorodé kultury různých částí světa používaly a dodnes používají těchto látek k léčení, věštění, komunikaci s jinými světy nebo v šamanských rituálech. Známe je z nejstarších bájí a pověstí z indické nebo řecké mytologie. Například Aztékové a Mayové jedli halucinogenní houby obsahující psilocybin, aby lépe snášeli hlad, námahu a únavu, stejně rozšířené bylo užívání listů z keře koka. Drogy měly velký význam i v čarodějnictví. Ve středověku se celá řada psychedelických rostlin užívala ke zhotovení různých nápojů a mastí, které se pak používaly v čarodějných rituálech, černých mších a sabatech. S vlivy drog se setkáváme i v umění, nesčetná mistrovská díla byla inspirována drogami, zejména pak díla prokletých básníků. Zatímco umělci jako Poe, De Quincy se nechali inspirovat opojnými účinky opia, Baudelaire, De Nerval a Victor Hugo se scházeli a pokuřovali hašiš v Club des Haschischis, prvotní bohémské enklávě v Paříži založené roku Jednou z nejstarších drog je nám dnes dobře známé konopí. Tato rostlina provází člověka stejně dlouho jako alkohol. V literatuře jsou první zmínky staré 5 tisíc let, kdy se konopí objevuje v lékopise čínského císaře Shen-Nunga jako léčebný prostředek na revma, malárii nebo zácpu. 800 let př. Kristem se konopí objevuje i v indické literatuře. Jeho používání popisuje Hérodotos, za něhož bylo konopí nazýváno,,pramenem štěstí,,,budičem smíchu. Jeho narkotické účinky znal i řecký lékař Galénos, Hunové dokonce vařili konopí ve víně. Má dlouhou historii lékařského využití na Blízkém východě, v Indii, Číně, severní Africe a používalo se také při náboženských slavnostech a pro potěšení. V indické medicíně se konopí uvádí jako medicína na celou řadu nemocí zejména psychosomatické povahy. Rozmach marihuany jako zábavní drogy nastal ve dvacátých letech minulého století především mezi lidmi žijícími na okraji společnosti, tzn. černošskou komunitou, hudebníky či hazardními hráči. Poté, co se marihuana dostala do bělošských univerzitních kolejí, rozšířila se do všech vrstev společnosti. 10

11 Jinou kulturní rostlinou, jež se proslavila v drogové historii, je mák. Mák obsahuje opium, jehož narkotické účinky jsou známy rovněž po tisíciletí. Bylo používáno jako nepřekonatelné analgetikum už ve starověku. Setý mák, původem z Malé Asie, se rozšířil do oblasti Středozemního moře, do Egypta, Řecka a až později na Dálný východ, do Indie a Číny. Čína se dovozu opia dlouho bránila, leč po prohraných opiových válkách v 19. století byla přinucena dovoz povolit. V Orientě se užívání opia hojně rozšířilo a opium se zde kouří, existují však i opiofágové, kteří tuto drogu jedí. V 19. Století se opium rozšířilo do Evropy a požívalo se zejména ve velkých a přístavních městech. Od roku 1909 jsou postupně formulovány požadavky na kontrolu nad opiem. Opium obsahuje celou řadu alkaloidů, které se podařilo izolovat. Patří mezi ně především morfin. Morfin se stal významným lékem pro utišení nesnesitelných bolestí, na druhé straně byla prokázána jeho jedovatost a nebezpečí návyku. Návyk se objevil hlavně po objevení injekční stříkačky, nebezpečný morfinismus se velmi rychle rozšířil a stal se módní záležitostí v kulturním světě. Morfin byl zatlačen do pozadí, a to díky výrobě heroinu, který byl roku 1898 zaveden do praxe, měl znamenité analgetické účinky a potlačoval kašel, po jeho užívání vymizely abstinenční příznaky u morfinistů, ovšem brzy se zjistilo, že i heroin vyvolává vysokou návykovost. Zneužívání heroinu se rozšířilo zejména po první světové válce v USA, protože ho organizovaný zločin pašoval z Turecka.,,Už v roce 1965 se ve statistikách uvádělo, že kolem 90% všech toxikomanů USA tvoří heroinisté. 4,,V současnosti se odhaduje počet pravidelných uživatelů heroinu v USA na půl milionu a dva a půl milionu Američanů uvedlo, že ho alespoň jednou zkusili. 5 Překvapivě patří k nejvíce postiženým evropským zemím Švýcarsko a heroinový problém v Rusku je přímo kolosální. V roce 1881 byl objeven kodein a postupně uveden do terapie jako lék na tlumení suchého a dráždivého kašle. Zanedlouho se však přišlo na nebezpečí vzniku závislosti i na tuto látku. Zázračná rostlina koka se dostala do povědomí Evropanů až v roce Při dobývání říše Inků si Španělé povšimli, jak domorodci dobře snášejí velké tělesné vypětí a hladovění, přičemž zpozorovali, že Indiáni žvýkají jakési listí. Rostlina koka roste v teplomilných oblastech Jižní Ameriky a na ostrovech Indonésie. Na svazích And byla droga a její účinky známy již před 5 tisíci let. Koka hrála také významnou roli ve společenském a náboženském životě. Teprve v druhé polovině 19. století byl z listů koky úspěšně izolován účinný alkaloid kokain. Kokain se stal součástí 11

12 mnoha léků, které se požívaly ke zmírnění příznaků vysokých horeček, astmatu a používal se také jako anestetikum v oční chirurgii. Experimentoval s ním také Sigmund Freud. Velkou popularitu kokain získal v první světové válce a po ní, kdy byl hojně využíván intelektuály a známými osobnostmi. Používalo se buď injekční formy nebo šňupání prášku. Na několik desetiletí se vytratil a znovu se objevuje kolem sedmdesátých let. V USA se kokain objevil jako luxusní zábavní droga, kterou užívali hlavně rockoví muzikanti a filmové hvězdy.,,v současné době jsou v USA asi tři miliony příležitostných uživatelů, kteří dohromady utratí ročně za kokain více než 32 miliard dolarů. 6 Přestože lidstvo mělo k dispozici řadu drog, byl v roce 1887 syntetizován amfetamin. Zkoumaly se jeho budivé účinky a objevil se na trhu jako lék proti depresi a chorobné spavosti. První zprávy o zneužívání amfetaminu pocházejí z třicátých let. Nejznámější derivát amfetaminu je metamfetamin, známý jako pervitin. Užívali ho vojáci během druhé světové války, počátky ilegální výroby spadají do šedesátých let. Pervitin je stále častěji vyhledávanou drogou, a to i u nás. Také halucinogeny jsou lidstvu známy odpradávna. Zpočátku jsem zmiňovala ony halucinogenní houby. Jinou významnou psychoaktivní látkou patřící do této skupiny je LSD obsahující látku lysergamid. Byl syntetizován roku 1938 Albertem Hofmannem, jež ho zkoušel sám na sobě. Zájem o tuto silnou halucinogenní drogu se objevil ze strany armády, psychiatrie, studentů. Během sedmdesátých let poptávka po LSD značně upadla a vlna zájmu se dostavila v letech devadesátých s nástupem tzv.,,disco kultury. Pokud hovoříme o historii drog, nesmíme opomenout také tabák a alkohol. Tabák, hojně rozšířená rostlina, se pěstuje ve 125 zemích světa. Pro Evropany byl znám až po objevení Ameriky roku Tamní domorodci ho však užívali po celá tisíciletí. Indiáni tabák nejen kouřili, ale i žvýkali, šňupali a používali v kombinaci s jinými látkami. O jeho rozšíření v Evropě se zasloužil Jean Nicot, podle něhož byl pojmenován alkaloid nikotin. Popularitu v Evropě si získal až v 16. století a k největšímu rozšíření došlo až ve století dvacátém. S dramatickým vzestupem kouření na západě se začaly ve vědeckých a lékařských časopisech objevovat první články popisující negativní dopady kouření na zdraví. Kouření se začalo spojovat s rakovinou plic a jinými onemocněními. Co se týká současnosti,,,jsou největšími konzumenty tabáku jednoznačně Asie, Austrálie a Dálný východ (2175 miliard cigaret) následované oběma Amerikami (745 miliard), východní Evropou a bývalými 12

13 státy Sovětského svazu (631 miliard) a západní Evropou (606 miliard). Na celém světě dojde každoročně vlivem kouření k přibližně 4,2 milionu předčasných úmrtí. Tabák přivodí smrt více obětem než AIDS, jiné legální drogy, ilegální drogy, dopravní nehody, vraždy a sebevraždy dohromady. 7 Na stránkách Britských listů jsem se dočetla, že denně se na světě vykouří asi 14 miliard cigaret. V mnoha zemích došlo také k zákazu kouření na různých veřejných místech nebo v restauracích. Alkohol je také znám lidstvu snad od samého úsvitu dějin. Pěstování vinné révy na víno začalo v oblasti dnešní Arménie někdy mezi rokem př.n.l. Pivo se objevilo u sumersko - mezopotámské civilizace mezi lety př.n.l. Všechny národy dnes znají alkohol a tím pádem i důsledky, jež vyvolává alkoholismus. Proto se setkáváme s nejrůznějšími více či méně přísnými opatřeními, která alkohol omezují nebo zakazují. Například v Americe nastala ve dvacátých letech prohibice, kdy byla výroba a distribuce alkoholu trestně stíhána, ovšem tento zákon vedl pouze ke vzniku černých palíren a lidé holdovali alkoholu snad více než kdy jindy. Roku 1933 byl zákon zrušen. Alkohol se v celosvětovém měřítku velmi výrazně podílí na míře zločinnosti.,,světová zdravotnická organizace počítá, že na celém světě kolem 76,3 milionu osob trpí následky požívání alkoholu. 8 13

14 4 Drogy přírodní a syntetické Dělíme podle toho, jestli se vyskytují volně v přírodě nebo se uměle syntetizují. Přírodní drogou jsou halucinogenní houby obsahující látku psylocibin, konopí marihuana - sušené samičí květy, mák obsahuje alkaloid opium, koka obsahuje alkaloid kokain. Z těchto přírodních drog se vyrábí některé drogy syntetické, např. heroin, kokain. Další syntetickou drogou jsou amfetaminy (pervitin, extáze), halucinogeny (LSD), ale také léčiva a organická rozpouštědla. 5 Drogy legální a ilegální 5.1 Drogy legální Přestože jsou státem tolerovány, představují legální drogy pro společnost neméně velké riziko než drogy ilegální. Nejčastěji užívanými legálními drogami jsou alkohol a tabák. Samozřejmě také kofein, tomu však ve své práci pozornost věnovat nebudu.,,pravidelně kouří přibližně 30 % dospělých Čechů, ale také téměř 30 % mladistvých; roční spotřeba alkoholu v ČR dosahuje 10 litrů čistého alkoholu na osobu a v populaci jsou široce rozšířené zdravotně rizikové formy užívání alkoholu. Užívání alkoholu i tabáku je celospolečensky tolerováno a problémy spojené s jejich užíváním jsou naopak podceňovány. 9 Do skupiny legálních drog řadíme také léky a těkavé látky, jež představují dokonce velmi rizikovou a nebezpečnou skupinu Alkohol Alkohol (chemicky etylalkohol) vzniká kvašením ovoce nebo obilí. Po požití se vstřebává do krevního oběhu a jeho účinek a délka působení závisí na mnoha faktorech, např. na množství, koncentraci, tělesné hmotnosti a psychickém stavu jedince. Důsledek nadměrného častého požívání alkoholu, alkoholismus, představuje celospolečenský problém.,, Nadměrná pravidelná konzumace alkoholických nápojů se u nás týká přibližně 25% dospělé mužské populace a 5% žen

15 Závislost na alkoholu může vznikat postupně a přitom velmi nenápadně, kdy se u člověka začíná zvyšovat tolerance vůči alkoholu, pije častěji a zanedbává jiné povinnosti a zájmy a mohou se u něj časem projevit i osobnostní změny. Najde si vždycky důvod pro to, dát si pár piv či kořalku a začíná své pití i obhajovat. Svým nadměrným pitím nepůsobí problémy pouze sobě, často také svému okolí, zejména rodině. Není neobvyklé, že lidé pod vlivem alkoholu ztrácí sebeovládání a jsou tak nebezpeční pro ostatní. Alkoholické nápoje obsahují velké množství cukrů, avšak žádné jiné živiny, proto často vede nadměrné pití k obezitě a současně podvýživě, protože tělu chybí vitaminy, bílkoviny a jiné nezbytné prvky výživy. Nadměrné užívání alkoholu vede k mnoha zdravotním potížím, jsou prokázány negativní účinky na játra, jedinec vystavuje svůj organismus možnosti cukrovky, cirhózy jater, rakoviny jater, jícnu, žaludku, poruchám oběhového a nervového systému, neplodnosti a mnoha dalším. Navíc nadměrné požití alkoholu může vést k otravě a v nejhorším případě i smrti, to je zvláště nebezpečné u dětí, které si mnohdy koupí lahev alkoholu a jelikož nedokáží předem odhadnout účinky, dojde k předávkování. Užívání alkoholu u mladých lidí je také zvlášť nebezpečné tím, že může narušit psychický vývoj osobnosti jedince. Pokud se pijan rozhodne pro ukončení konzumace alkoholu, nastává odvykací stav a jako mnoho různých drog, může alkohol při vysazení vyvolat silné abstinenční příznaky, alkohol totiž řadíme k těm drogám vyvolávajícím nejen psychickou, nýbrž také fyzickou závislost. Často nastává bolest hlavy, nevolnost, úzkost, pocení, halucinace a dokonce i křeče. Nejhorší fáze se nazývá delirium tremens a může mít i fatální konec. Alkohol by si zasluhoval mnohem více prostoru, neboť je (spolu s tabákem) bezpochyby nejrozšířenější drogou na světě, ovšem já se ve své práci zaměřuji zejména na drogy nelegální. 15

16 5.1.2 Tabák Naprostá většina nadměrných uživatelů alkoholu také současně kouří. Tabák je rostlina, jejíž listy se suší a následně pak balí do cigaret a doutníků, či se prodávají ve formě žvýkacího či šňupacího tabáku. Jedinou látkou obsaženou v tabáku vyvolávající závislost je nikotin. Mimoto obsahuje tabák další 4000 různých plynů a částic, z nichž některé jsou jedovaté a velmi nebezpečné, např. dehet, oxidy dusíku, oxid uhelnatý a kyanid. V tabákovém kouři je také obsaženo několik desítek karcinogenů. Kouření způsobuje vážná onemocnění, jako jsou nádory, kardiovaskulární a chronická plicní onemocnění. Kuřáci jsou ohroženi poruchami srdeční činnosti, tvorbou krevních sraženin, infarkty, rakovinou plic, ústní dutiny nebo hrdla. U mužů se zvyšuje riziko impotence a u žen se objevují poruchy menstruace a v těhotenství se zvyšuje pravděpodobnost, že dítě se narodí menší a méně vyspělé, může dojít i k potratu. Každý kuřák je těmito a dalšími chorobami ohrožen, kouření má v podstatě vliv na celý organismus a udává se, že kuřáci si zkracují život v průměru o deset let. Neohrožují však pouze své zdraví, ale i zdraví ostatních, tzv. pasivních kuřáků, kteří nedobrovolně vdechují kouř vydechovaný kuřáky. I to je jeden z důvodů, proč dochází k omezením kouření na veřejných místech.,, Celosvětově nyní umírají ročně 4 miliony lidí a v ČR 23 tisíc každý rok v důsledku nemocí způsobených tabákem. Ve dvacátém století má tabák na svědomí kolem 100 milionů obětí, ve 21. to už bude miliarda (Jha, 1999) Léky Musíme si uvědomit, že i léky představují skupinu látek, které mohou vyvolat závislost. Léková závislost bývá podceňována, přitom nepředstavuje o nic menší riziko než závislost na jiných návykových látkách, navíc probíhá často utajovaně a za podpory lékaře. Léky, na nichž vzniká závislost, mají řadu společných znaků a účinků, jako je např. útlum centrální nervové soustavy (CNS), po jejich užití dochází k otupělosti, ospalosti, únavě a při předávkování hrozí nebezpečí kómatu. Léky patří do té skupiny návykových látek, které vyvolávají jak psychickou, tak fyzickou závislost a při jejich vysazení může nastat nespavost, neklid, bolesti svalů, průjem a jiné příznaky. Většina léků se aplikuje orálně a vstřebává se v zažívacím traktu, 16

17 některé lze aplikovat i intravenózně (injekční použití). Závislost na lécích je typická spíše pro střední a starší generaci. Léčba je dlouhodobou záležitostí a klíčovým momentem je samotné rozpoznání závislosti. Do této skupiny paří sedativa (Bellaspon), hypnotika (Nitrazepam, Rohypnol, Hypnogen, Stilnox), analgetika (Acylcofin, Coldres, Dinyl, Korylan, Alnagon, Morfin, Kodein, Subutex, Tramal), antidepresiva (Prozac, Deprex, Seroxat), anxyolitika (Neurol, Xanax, Diazepam) a další Těkavé látky Přestože těkavé látky představují jednu z nejnebezpečnějších skupin drog, zařadila jsem je do skupiny drog legálních, stát totiž jejich prodej nijak neomezuje. Toluen, lepidla, benzín, náplně do zapalovačů, různé barvy, laky, spreje a jiné produkty obsahující rozpouštědla všechny tyto látky můžeme volně zakoupit v obchodech. Těkavé látky přitom velmi silně poškozují psychické i fyzické zdraví, jsou totiž velmi toxické. Bohužel je fenomén čichání (protože těkavé látky se zneužívají vdechováním, inhalováním od toho také název inhalanty) velmi silně rozšířen právě mezi mládeží, jsou známy případy dětí čichačů, jež nedosáhly ani věku deseti let. Mladí lidé jedovatou látku čichají přímo z obalu nebo kapalinu vylijí na kus textilie nebo do igelitového pytlíku, do něhož mnozí uživatelé strkají celou hlavu, ovšem zde hrozí nebezpečí, že osoba upadne do bezvědomí a může nastat srdeční zástava nebo se osoba udusí. Vdechováním se výpary dostávají do plic a rychle proniknou do mozku, nastávají pocity euforie, závratě, dobrá nálada, zastřené vidění, smazaná řeč, ospalost nebo nevolnost, občas halucinace, tyto účinky však brzy odezní, proto je nutné pro udržení stavu inhalaci opakovat. Dlouhodobější užívání může vést k vytvoření psychické závislosti a čichání s sebou nese dlouhodobé zdravotní riziko. U jedince dochází k celkovému otupění, poruchám chování, ztrátě zájmů, mohou nastat poruchy koordinace, bolesti hlavy, závratě, narušení úsudku, poruchy dýchání. Musíme si uvědomit, že těkavé látky obsahují řadu toxických složek a například užívání látek s obsahem toluenu trvale poškozuje játra, ledviny, srdce, narušuje mozek, vede až k degradaci osobnosti. Látky obsahující rozpouštědla se vyskytují v každé domácnosti a tím pádem jsou mládeži velmi snadno dostupné, proto by zvláště rodiče měli být obezřetní. 17

18 5.2 Drogy ilegální Ilegální drogy jsou, jednoduše řečeno, zákonem zakázané a můžeme je rozdělit podle dvou kriterií: Podle rizika vzniku závislosti Měkké (lehké) drogy, u nichž je podstatně menší riziko vzniku závislosti, patří sem konopí a jeho produkty (marihuana, hašiš) Tvrdé (těžké) drogy, u nichž hrozí vysoké riziko vzniku závislosti, patří sem heroin, kokain a crack, pervitin, extáze, LSD (tvoří výjimku, neboť na něj nebyla prokázána závislost) Podle účinku na CNS 1) Drogy tlumící (analgetika): opioidy - opium, heroin, morfin (opiáty) vyrábí se z přírodního máku; metadon hydrokodon, propoxyfen, oxykodon, fentanyl 2) Drogy stimulující (stimulancia): kokain, crack, amfetaminy metamfetamin (pervitin), extáze 3) Drogy halucinogenní (psychedelika): LSD, halucinogenní houby lysohlávky, ketamin, meskalin, ibogain 4) Konopné drogy: marihuana, hašiš (bývají někdy řazeny mezi drogy s halucinogenním účinkem) 18

19 6 Nejčastěji zneužívané drogy V této kapitole se zaměřím na jednotlivé skupiny drog a jejich nejvýznamnější zástupce. 6.1 Opiáty Opiáty patří ke skupině drog s tlumivým účinkem (tlumí bolest) a představují mezi návykovými látkami nejvyšší riziko vzniku závislosti, tolerance na opiáty vzniká velmi rychle a spolu s rozpouštědly je řadíme do skupiny nejnebezpečnějších psychotropních látek. Opium je sušená šťáva z nezralých makovic máku setého a typickým způsobem jeho zneužívání je kouření z dýmek, dnes rozšířené zejména v Asii Heroin,, Heroin je jedním z nejúčinnějších analgetik na světě. 12 Jde o jednu z nejnebezpečnějších drog na světě.,,toxicita (jedovatost) heroinu je přibližně pětkrát vyšší než u morfinu a dvacetinásobně vyšší než u opia. 13 Cesta heroinu (slangově háčko, herák, héro) na náš trh je velmi dlouhá a než se dostane k uživateli, získává mnoho přísad (jedlá soda, kypřicí prášek, prací prášek nebo omítka), aby nabyl na objemu a obchodníci tak měli čistý zisk. Často tak můžete dostat heroin o čistotě v rozmezí od pěti do devadesáti procent, potenciální narkoman se tak může lehce předávkovat, protože stejná dávka desetiprocentního a devadesátiprocentního heroinu vyvolá samozřejmě zcela rozličné účinky. Navíc, obsahuje-li další toxické látky obsažené v příměsi.,, Celosvětová výroba opia se v roce 2007 opět podstatně zvýšila (o 34 %) odhadem na tun, hlavně v důsledku nárůstu výroby v Afghánistánu, která se odhaduje na tun. Celosvětová potenciální výroba heroinu v důsledku toho dosáhla v roce 2007 rekordní úrovně733 tun (UNODC, 2008)

20 Způsob užití Na českém trhu se heroin vyskytuje ve dvou formách: 1) braun nitrožilní užívání, kouření 2) bílý heroin nitrožilní aplikace, šňupání Heroin se může šňupat, kouřit nebo užívat nitrožilně Účinky Účinky po požití heroinu se dostavují takřka okamžitě, u injekce se dostanou do mozku za patnáct až třicet sekund, při kouření je to asi po sedmi sekundách. Nastává okamžitá euforie, příjemné pocity štěstí, uklidnění, avšak tyto vrcholné pocity trvají zpravidla jen několik minut a následně se dostavuje otupělost, ospalost, apatie, letargie a může nastat i nevolnost, zácpa, sucho v ústech. Heroinisté si proto, aby si udrželi ten počáteční,,raušový stav, aplikují drogu i několikrát denně. Je velmi nebezpečné míchat heroin s jinými návykovými látkami, zvyšuje se pak riziko předávkování. To nastává také v případech, že heroinista požije látku o mnohonásobně vyšší koncentraci, než byl zvyklý Rizika spojená s užíváním Uživatelé, kteří si drogu vpichují, riskují možnost přenosu žloutenky či viru HIV, záněty žil, trombózu. Heroinisté trpí plicními chorobami, chorobnou zácpou, kachexií (vyhublost), ženy pak poruchami menstruace. Droga neničí jen samotné narkomany, ale i okolí, narkoman často okrádá své příbuzné a přátele, uchyluje se k trestné činnosti, neboť pro svou závislost potřebuje desítky tisíc korun měsíčně a není schopen pracovat Závislost Jak jsem již zmiňovala v úvodu, heroin je vysoce návykový a již po několika dávkách může dojít k vytvoření jisté závislosti. Narkoman musí také zvyšovat dávku, protože tolerance se vyvíjí velmi rychle. Heroin vyvolává psychickou i fyzickou závislost a abstinenční příznaky se mohou objevit po vysazení již po několika týdnech pravidelného užívání. Zahrnují bolesti, křeče, pocení, zvýšenou teplotu a 20