Já už jsem v pořádku, vážně. Drží mě tu jen z technických důvodů. Zasmála se. Mandy ohromila její bezstarostná nálada. Zřejmě si dneska vyměnily

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Já už jsem v pořádku, vážně. Drží mě tu jen z technických důvodů. Zasmála se. Mandy ohromila její bezstarostná nálada. Zřejmě si dneska vyměnily"

Transkript

1 Kapitola 7: Pozvání To Stan. On... řekl mi, že mě... že mě miluje a já ho... Nastalo ticho. Tys ho odmítla, dokončila za ni pomalu Syd. Zoufale vydechla. Já to prostě nechápu. Myslela jsem, že už je to za námi. Zrzka se zamyslela. Slíbil, že zůstanete kamarády. O tom, že tě přestane milovat, zřejmě nic neříkal. Podle mě jsi udělala to nejlepší, co jsi mohla. Teď nezbývá nic jiného než počkat, až to stráví. Mandy svraštila čelo, Syd měla pravdu. Už nemohla udělat nic, jen čekat. Povzdechla si a usedla na okraj postele. Batoh na jejích zádech lehce zavadil o Sydniny nohy. Neboj se, dopadne to dobře. Hádám měsíc, pak už bude zase normální. Měsíc? zasténala tmavovlasá. To je moc dlouho. No jo, zranila jsi jeho city, něco takového se nezahojí lusknutím prstů. Možná že i ten měsíc je málo. Bezva, ještě tyhle řeči a skočím z okna, zavrčela. Promiň, jen se snažím ukázat věci v pravém světle. Pravda někdy bolí. Mandy nic neřekla. Bezvýrazně hleděla na dveře, hlavou se jí honily všelijaké myšlenky. Byla zmatená, zoufalá i podrážděná zároveň. Chtěla něco rozbít na mrňavé kousíčky a zároveň se chtěla schoulit do klubíčka a brečet. Jedno ale bylo jisté, cítila se strašně. Sydney ji jemně pohladila po paži. To se vyřeší, promluvím si s ním. Mlčela. Tak co ty a ten Alex? zeptala se, aby nějak upoutala dívčinu pozornost. Co by mělo být? Otočila k ní hlavu. Tajemně se ušklíbla. No, asi to mezi váma jiskří nebo ne? Tak to jsi totálně vedle, je to jen spolužák a taky nový přítel. Svěřil ti nějaké své tajemství? Kouká se na tebe hodně často? chrlila ze sebe zrzka. Proč tě to všechno najednou tak zajímá? zeptala se podezíravě Mandy. No, zaváhala. Podle toho, jak se tváříš, se ti strašně moc líbí. Máš ho ráda, i když si to nechceš přiznat. A on po tobě úplně šílí, jen stěží odolává nutkání tě políbit. Překvapeně zamrkala. O čem to mluvíš? Mandy, když chceš lidi léčit, musíš znát i jejich duši, nejen tělo. Já to na tobě zkrátka vidím. Oba jste do sebe blázni, ale nikdy byste to neřekli nahlas, to mi nevymluvíš. Tak fajn, možná se mi trošičku líbí, ale - Žádné trošičku, ty ho zbožňuješ v plném slova smyslu. Ale není divu, vždyť je to takový fešák. Zasmála se. Kdybys viděla holky ze třídy. Zvlášť tu nánu Samanthu a její spolek, ty po něm šilhají, až jim z toho lezou oči ven z důlků. Ale zatím se na ně ani nekoukl. Protože... Schválně nedokončila. Tmavovlasá se nepatrně zamračila. Protože se dívá pořád jen na mě. Ale to přece nic neznamená. Jen zatím. Co to tajemství? No, chce mi říct jistou věc, ale prý si musím počkat, že ještě nejsem připravená. To vypadá slibně, řekla spokojeně Syd. Obrátila oči v sloup. Přeháníš. Ale vůbec ne, to ty si to pořád neuvědomuješ. Dívka ztuhla. Přesně tohle říkal i Stan. Copak je vážně tak slepá? I Sydney v tom měla větší jasno než ona, a to ani nebyla ve škole. Otráveně zamručela. Co jinak? Je ti fajn? To se ptáš ty mě? Jsi na tom desetkrát hůř.

2 Já už jsem v pořádku, vážně. Drží mě tu jen z technických důvodů. Zasmála se. Mandy ohromila její bezstarostná nálada. Zřejmě si dneska vyměnily role, obvykle byla ona tou veselejší. Asi to bylo tím, že se jí v hlavě neustále převracel jeden obraz spojený s onou nešťastnou příhodou. Najednou ucítila na paži Sydnin stisk. Otočila se k ní. Tvářila se strašně vyděšeně. Co je? Co se stalo? Mandy, já... Hlas se jí zlomil. Z očí jí po tváři pomalu stekly první slzy. Já jsem něco... viděla. To ten muž, on... on... Tmavovlasá se zamračila. On co? zeptala se tiše. Sydney zalapala po dechu. On... pořád říkal něco o Vyvolené a... a... Mandy, on měl takové divné... špičáky. Víš, jako ty makety na upíří zuby, ale mně přišly tak pravé... Na konci věty se zajíkla. Amanda vytřeštila oči. Tys to viděla? Co ještě říkal? Popadla zrzku za zápěstí a silně jej sevřela. Jenom chtěl vědět, kde je ta Vyvolená. A taky... on nějak divně čichal k tvé bundě, zašeptala. Zůstala na ni vyděšeně hledět. Pomalu povolovala stisk, až se nakonec stáhla úplně. Opřela se oběma rukama o postel a zhluboka se nadechla. Takže se nezbláznila, skutečně měl dlouhé špičáky. To ale pořád nic neznamená, určitě to byly umělé zuby, říkala si v duchu. Mandy? pípla Syd. Ani se jí nepodívala do tváře. Jen klid, jen klid, to nic nebylo. Jen nějaký maniak zblázněný do upírů, nic víc, řekla pološeptem. Asi to neříkala zrzce jako spíš sobě. Asi ano. Ještě pořád mi jeho obličej nahání husí kůži. Snad už je někde hodně daleko. Zavřela oči a zhluboka dýchala, aby neztratila hlavu. Beztak na tom byla Sydney špatně, takové věci by její stav jen zhoršily. Neboj, ten už je určitě mimo město. Policice zatím nic nenašla, takže můžeme být v klidu. Ty se hlavně uzdrav a nemysli na to, jasné? Jasné, broukla tiše. Tak fajn, já už budu muset jít. Vstala, povytáhla si popruhy batohu a usmála se na ni. Měj se. Kdyby něco, tak mi zavolej. Mobil tu máš? Přikývla. Super. Tak ahoj, rychle se uzdrav. Ahoj, Mandy. Pozdravuj Alexe, řekla už veselejším hlasem. Zasmála se. Jasně, ale jen kvůli tobě. Vydala se ke dveřím a otevřela je. Na prahu se zastavila, zamávala Syd, načež vyšla na chodbu. Zvažovala, jestli jet výtahem, ale rozhodla se pro schody. Aspoň bude mít víc času na uspořádání svých myšlenek. Když dorazila do haly, nebyla o nic klidnější než předtím. Alexovi to samozřejmě neuniklo, čehož se bála nejvíc. Stalo se něco? Pomalu došla až k němu. Mám tě pozdravovat. Děkuju. Jinak všechno v pořádku? Co? Ale jo, všechno... v pohodě, zamumlala. Podezíravě si ji změřil. Určitě? Určitě. Půjdeme? Stále ji upřeně pozoroval, neoklamala ho. S odkašláním se vydala z nemocnice ven. Naštěstí šel hned za ní. Jakmile vyšli z hlavních dveří, opřel se do nich studený vzduch. Pomalu se začalo stmívat. Něco tě trápí, řekl klidným hlasem, kráčejíc po jejím pravém boku. Kdes k tomu přišel? prohodila suše. Jen když jsi nervózní nebo hluboce zamyšlená kousáš si spodní ret. Zastavila a překvapeně mu pohlédla do tváře. Zrozpačitěl. Totiž... hodně pozoruju své okolí. Chtěl jsi říct, že hodně pozoruješ mě.

3 No, tak nějak. Pokrčil rameny. Chvíli tam jen stáli, koukali na sebe a uvažovali, co dál. Mandy se znovu vybavily Sydnina a Stanova slova. Oba dva mluvili přesně o tomhle, ale jí to pořád nedocházelo. Ve filmech by se v podobné situaci měli dotyční dva políbit, myslím. Asi jo, ale já se na romantické filmy nekoukám. Já taky ne, přikývl. Zamysleli se. Studený vítr prosvištěl kolem nich, rozevlál jim oběma vlasy a letěl dál. Pár suchých lístků, které tu zanechal, se v kolébavém pohybu pomalu sneslo na zem. Oba je mlčky pozorovali. Tak půjdeme, řekla Mandy s povzdechem. Opět se dali do pohybu. Zbytek cesty proběhl v tichosti. Po půl hodině dorazili k dívčinu bytu. Alex ji doprovodil až ke dveřím, přestože ho přesvědčovala, že to nebylo nutné. Chvíli před nimi stáli a jen se na sebe dívali. Hnědovlasý pak pomalu natáhl ruku, načež dívku pohladil. Zavřela oči, pomalu vydechla. I když se pak odtáhl, ještě dlouho tak zůstala. Asi už půjdu, zašeptal. Pohlédla na něj. Jo, asi jo. Měj se. Ty taky. Usmál se. Pomalu se otočila a strčila klíč do zámku. Když dveře zevnitř zavírala, už tam nebyl. Uběhly dva týdny, Sydney se vrátila do školy a Stan taky, i když vypadal jako tělo bez duše. Zrzka se přestěhovala do jeho lavice, k čemuž neměl žádné námitky. Spíš to ale spočívalo v tom, že neměl poslední dobou námitky k ničemu. Mandy ho z poslední lavice úzkostně pozorovala, jak pořád jen seděl, tupě zíral před sebe. Dávala si jeho stav za vinu, přestože ji Syd i Alex přesvědčovali o opaku. Sydney byla nejdřív pod tlakem, jak na ni ze všech stran padaly otázky ostatních spolužáků, ale asi po několika dnech to ustalo. Její modřiny už všichni viděli a marně se snažili přimět Mandy, aby jim je taky ukázala. Odmítla se slovy, že nehodlá být další z pouťových atrakcí. Ti otravnější to nehodlali vzdát, ale nakonec stačil tvrdý pohled, ostré slovo a už s omluvou couvali. Její pohledný soused ani po dvou týdnech nevěděl, jakou barvu vlasů má třídní hvězda Samantha Codeová, i když se kolem něj pořád ochomýtala. Zato o Mandy věděl všechno, jaké byly její nejoblíbenější sušenky, proč neměla ráda černý čaj a proč tak nesnášela matikáře. Tedy, spíš skoro všechno. Pořád mu nechtěla prozradit podrobnosti svých nočních můr. Prý mu to řekne, až on sám prozradí své tajemství. Avšak pravý důvod, proč to před ním zatajovala, byl ten, že šlo o vlky, přičemž byl na toto téma poněkud citlivý, jak později zjistila. Když stála na okraji chodníku a stvůra pomalu vstupovala do kuželu světla, neudělala nic, jen čekala. Chtěla utéct, chtěla tomu zvířeti uniknout, ale ze všeho nejvíc chtěla vědět, co ji vlastně pronásledovalo. Objevil se dlouhý čenich, pak celá hlava a nakonec půlka těla. Mandy okamžitě došlo, že to žádný psík na mazlení nebyl. Zaprvé, byl o hodně větší, musel měřit dobrý metr třicet v kohoutku. Zadruhé, chlupy pod ušima rostoucí směrem dolů a do stran měla jen jedna psovitá šelma a zatřetí, jasně zářicí žluté oči plné divokosti už neponechávaly ani stín pochyb, co to bylo za zvíře. Z hodin biologie i různých encyklopedií věděla, že vlci nikdy nenapadnou člověka, pokud nejsou skutečně hladoví. Ale jak se tak dívala na kaštanově hnědého křížence vlka a medvěda, začala o tom silně pochybovat. Ani v těch nejhorších myšlenkách ji nenapadlo, že by nakonec mohla být sežraná vlkem. Blížil se k ní, obnažené pysky odhalovaly dvě řady zubů připomínajících lovecké dýky a v hrdle mu burácel hrom. Napjaté tlapy byly zakončeny dlouhými drápy, které vypadaly skoro jako zahnuté kuchyňské nože, jen byly větší a určitě i mnohem ostřejší.

4 Zastavil se půl metru před ní. Zuřivé vrčení ustalo, dlouhé tesáky zmizely za zavírající se tlamou. V tom náhlém tichu bylo slyšet jen jediné - Mandyin přerývaný dech a zběsilý tlukot jejího srdce. Těžce polkla, po spánku jí stekla kapička potu. Zatnula roztřesené ruce v pěst. Když se zahleděla do zvířecích očí, náhle si něco uvědomila. Vlci neměli úzké zorničky. Sklouzla pohledem na velké spáry. Takové taky neměli. A už vůbec nebyli takhle velcí. Dala si to všechno dohromady a najednou jí to došlo. Tohle nebyl vlk, nýbrž... Mandy? ozval se tichý hlas. Polekaně trhla hlavou. Cože? Tady jsem. Není ti nic? Přestala se zběsile otáčet a pohlédla Alexovi do očí. Tvářil se starostlivě. Eh, promiň, byla jsem chvíli mimo. V pořádku. Hlavně už nikam neodcházej, za chvilku je tu učitel. Nechápavě pozvedla obočí. Sotva však stačila otevřít ústa, ve dveřích se objevil dějepisář Luke. Alexi? šeptla a postavila se krátce po něm. Ano? Mohla bych se tě pak na něco zeptat? Ovšem. Ale nesmíš se naštvat. Posadila se. Hnědovlasý ji napodobil. Děje se snad něco? Ne, já jen... jde o poněkud jízlivé téma. Nepatrně svraštil čelo, ale pak se uklidnil. Dobře. Tak o přestávce. Jasně. Přikývla. Nechtěla ho rozčilovat, ale potřebovala mít jistotu. Mohlo jít třeba jen o výplod její fantazie, ale stejně tak mohly skrývat její sny jakési poslání, jenž nemohla rozluštit. Napadlo ji, jestli by to neměla povědět Sydney, ale usoudila, že asi bude nejlepší ji do toho nezatahovat. Zavzpomínala, jaký byl dneska den. Úterý. V noci nastane úplněk, takže její sen přejde do další fáze. Jestli se to stane, poví to Alexovi. Možná už bylo na čase, aby se o tom dověděl. Hlavou jí prolétla myšlenka, že by další stupeň taky nemusela přežít. Zavrtěla hlavou. Takové věci by si neměla pouštět k tělu. O přestávce už ale bude vědět víc. Nuže? pobídl ji hnědovlasý, jen co doznělo zvonění. Schválně se snažila to protahovat. Pomalu si sklidila učebnice, vyndala si nové a pak se pohodlně uvelebila. Alex si trpělivě pozoroval, ale neřekl nic. Odkašlala si. Tak fajn. Poslední dobou se mi pořád zdá jedna a ta samá noční můra o jakési stvůře, co mě chce zabít. Trvá to docela dlouho. Sotva zavřu oči, zase se mi o tom zdá. Polkla. A teprve před týdnem jsem zjistila, že hlavní roli v něm hraje vlk. Dost velký vlk. Tázavě se na něj koukla. Vypadal zaraženě. Pohlédl stranou a chvíli přemýšlel, zatímco Mandy čekala. Pak se k ní otočil. Pamatuješ si, jak ten vlk vypadal? Až moc dobře. Něco takového se nedá zapomenout. Dobře. Zamyslel se, načež rozhodně pohlédl tmavovlasé do očí. Je na čase, abys poznala mou rodinu. Zakuckala se. Co-cože? To jako... tvé... Bratry a sestry, dokončil za ni. Přestala kašlat a nevěřícně na něj pohlédla. Musela vypadat směšně, protože se Alex rozesmál. Užasle vydechla. No páni. Tvoji rodinu. Ano, je to snad problém? zeptal se zmateně. Podívala se na něj. Ne, já jen... pokud jde o drbání tvé osoby, rodina je na třetím místě. Ušklíbl se. Co je na prvních dvou? Sklopila zrak. Bála se, že se jí na to zeptá. Na druhém je tvůj vzhled. A na prvním... Spatřila koutkem oka, že držel zvědavost na uzdě. Odkašlala si. Na prvním jsou tvé vztahy k ostatním. Mé vztahy k ostatním? opakoval nechápavě.

5 Pohlédla stranou. No jo, znáš to. Třeba vaše rivalita se Stanem, i když ten je dočasně mimo hru. To je všechno? Mluvil pomalu, s obdivuhodnou klidností. Asi jo, co já vím. Ale vždyť víš, drby jsou rychlejší než světlo, ani nemrkneš a je z tebe téma měsíce. Ty šťouraly to brzy přejde, žádné strachy. Mně to nevadí, nevšímám si jich. V tom asi tkví jádro problému, ty si nevšímáš nikoho, kromě... kromě... Tebe. Tak nějak. Jo, tak by se to taky dalo říct. Ehem. Pozorně si ji prohlížel. Tobě to snad vadí? Že jsi jedním z těch témat? Co? No, nevadí. Ani ne, spíš... Odmlčela se. Zazvonilo na hodinu. Jen klid, nechci tě tady zpovídat, řekl se smíchem. Ale ne, to je v pohodě, vážně. Tak jo, trochu jsme odbočili, co s tvou rodinou? Pořád tomu nemohla uvěřit. Seznámí se s blízkými největšího hezouna na škole. Dobře, jdeš po škole na oběd? Klidně ho vynechám, jestli - To nebude třeba. Tak já na tebe ve dvě počkám před jídelnou. Tak jo, to by šlo. Zadíval se na ni. Když k němu vzhlédla, usmál se. Neboj, budeš se jim líbit. No... to doufám. Oba vstali, aby pozdravili nově příchozí učitelku chemie, paní Jacksonovou. Alex se hluboce zamyslel, když si sedal. Asi to neměl říkat, sám si totiž nebyl jist Joelovou reakcí. Ta buď bude bouřlivě nadšená nebo bouřlivě rozzuřená. Tak jako tak to nevypadalo dobře, ale pokud Mandyiny sny něco znamenaly, on by je mohl rozluštit. I kdyby Joel náhodou stál na jeho straně, určitě se mezi jeho bratry a sestrami najde někdo, kdo půjde proti němu. Pár adeptů ho napadlo. Musí vymyslet nějakou vhodnou výmluvu, aby je přesvědčil o opaku. Svého nejstaršího bratra snad přemluví. Jedno však nešlo dál odkládat - asi bude muset Mandy prozradit své tajemství. Ta představa ho děsila, ale momentálně neviděl žádné jiné řešení. Doufal, aby na něm Mandy nepoznala, jak moc se toho setkání obával. Tmavovlasá se na židli nervózně ošila. Nevěděla, proč jí bylo tak divně, šlo přece o zcela normální záležitost, jako třeba když kluk představí svoji dívku rodičům. Až na to, že ona Alexovou holkou nebyla a ten Joel taky nebyl jeho otec, ale jen bratr, takže v čem byl problém? Věděla v čem. Pořád neznala ono záhadné tajemství. Co když se to týkalo i jeho rodiny? Co když byli všichni součástí toho tajemství? Prudce zavrtěla hlavou. Už začínala být dost silně skeptická. Přestože se přesvědčovala, že to dopadne dobře, v žaludku měla divný pocit, který přicházel vždycky, když se mělo stát něco špatného. V duchu se uklidňovala, že odpoledne je ještě daleko. Doufala, aby na ní Alex nepoznal, jak moc se toho setkání obávala. Jen co hodina skončila, Alex se omluvil s tím, že má něco na práci. Tašku tam ale nechal. Mandy využila vzácné příležitosti a šla se se Syd projít po škole. Tak? Jak to s vámi dvěma vypadá? zeptala se zrzka zvědavě. Amanda na ni nechápavě pohlédla. Cože? Ty a Alex. Chodíte přece spolu nebo ne? Blbost, kde jsi na to přišla? Zamračila se. Sydney překvapeně zamrkala. Takže vy dva... ne? Jasně že ne! Kdo ti to řekl? Totiž... no, ve třídě o tom každý mluví. A taky... Co taky? Zamířily ke schodům do druhého patra. Zrzka rozpačitě pohlédla na zem. Pořád jste spolu, ale to myslím doslova pořád. Za ty dva týdny jsme ještě ani jednou nebyly v cukrárně, protože jste byli někde s Alexem. Ne, já nežárlím, přeju ti

6 to, ale... mám takový pocit, že jsem asi ztratila kamarádku. Mandy se na ni nevěřícně podívala. Potom zamyšleně odvrátila zrak stranou. Syd měla pravdu. Zase. Skutečně už strašně dlouho nebyly v Diamantu, určitě se po nich leckdo musel shánět. Viděly se nanejvíš o přestávkách, ale ani tehdy si nemohly pořádně popovídat, protože jednou byla Mandy zaneprázdněná svým sousedem, a jindy měla Sydney práci s chlácholením Stana, který byl poslední dobou schopen úplně všeho. Ty dvě se zkrátka odcizily. S Alexel skutečně trávila většinu svého volného času, ale jen se tak různě procházeli. Nešla s ním do své oblíbené cukrárny, nevzala ho na žádná svá oblíbená místa, někdy jen seděli na lavičce v parku a pořád jen mluvili. Přesto byly ty dva týdny snad nejlepší v jejím životě. Teprve teď jí však došlo, že nechala ostatní daleko za sebou. Promiň, Syd. Asi to vypadá, že jsem na tebe zapomněla, já vím. Tak to ale není, pořád jsi moje nejlepší kamarádka, jenže Alexe ještě ani pořádně neznám, takže jsem jím poněkud... ehm, jak to říct? Unešená? zkusila zrzka. To asi není to správné slovo, ale jo. Je moc hodný, milý, a úplně - Tě zbožňuje. Letmo po ní loupla očima. Až tak zase ne. Zřejmě. Mandy, ty to buď děláš schválně, nebo jsi dokonale slepá, vyjela nečekaně. Obě se zastavily. Tenhle tón Syd ještě nikdy nepoužila. Máš nějaký důvod si tohle myslet? zeptala se klidným hlasem. Tak zaprvé, vy dva jste všude spolu, skoro jako spojení nějakým neviditelným provazem, nehnete se od sebe ani na krok, i na ty obědy jsi přestala chodit. Zadruhé, on se na tebe dívá tak... oddaným pohledem. Ne, vážně, dodala, když Mandy pochybovačně pozvedla obočí. Oddaným? Ano. Jako bys byla jediná dívka na celém světě, jako by tě hodlal ochránit i vlastním tělem. Asi to zní hloupě, ale tak mi to připadá. A zatřetí, jak se na něj díváš ty. Jsi jím okouzlená, unešená, ty ho zkrátka miluješ. Nastala odmlka. Amanda na zrzku užasle zírala, neschopna slov. Věděla, že řekla přesně to, co se jí honilo hlavou, ale že to bere až takhle... Nadechla se. No dobře. Přiznávám, líbí se mi. Moc se mi líbí, ale - Ale co? On se líbí tobě, ty se líbíš jemu, tak co zase máš? Já nevím, jestli jsem už připravená na vztah. Sydney si ji prohlédla. Asi to myslela vážně, v jejích černých očích viděla zmatek a bezradnost. Mandy, nemůžeš si být ničím jistá, dokud to nezkusíš. Máš strach, vím, ale musíš to překonat. On tě asi zbožňuje úplně stejně, ale má obavy, že bys ho odmítla. Jestli narážíš na to, co si myslím, tak to rovnou zapomeň. Nemusíš udělat nutně první krok, jen mu naznač, že má u tebe šanci. Třeba se pak rozhoupe. Tmavovlasá se ušklíbla. Odkud tohle všechno máš? Znám duši lidí, tudíž i jejich mysl. Myslím že jako cvokařka bys uspěla spíš než jako léčitelka. Možná. A ty jsi moje praxe. Rozesmály se. Mandy najednou zvážněla. Musím ti něco říct, řekla pomalu. Sydney se na ni podívala. Co? Nadechla se. Alex mě chce představit své rodině. Cože? To myslíš vážně? Jo, asi jo, zamumlala. No to je přece paráda, tak proč ten obličej? Zvážněla ještě víc. Nedošlo by k tomu, kdyby mu nepověděla o tom snu. Za jiných okolností by jí to asi nenavrhl. Nějak se na to necítím. Víš, jeho rodina je pro mě jeden velký oříšek a najednou

7 se s nimi mám setkat. Popravdě, z té představy mi běhá mráz po zádech. Ale taky to znamená, že jste se pohnuli dál. To je snad dobře, nebo ne? Nevím. Vůbec nevím, co si o tom mám vlastně myslet. Prosím tě, jsi zbytečně skeptická. Zazvonilo, takže se vydaly zpátky ke třídě. Mám z toho divný pocit. Na jednu stranu jsem nadšená, že konečně poznám jeho bratry a sestry, ale na druhou mě to zase děsí. Neboj, dopadne to dobře. Věřím, že budeš skvělá. Pochybovačně na ni pohlédla. Já si to ale nemyslím. Když vešly do třídy, Alex už byl na svém místě. Tak zatím, prohodila tmavovlasá a zamířila uličkou. Mandy. Otočila se. Slib mi, že někdy zase vyrazíme do Diamantu. Jenom my dvě. Chvíli na ni hleděla. Pak se usmála. Slibuju. Syd se rozzářila. Obě se vydaly ke svým lavicím. Mandy už ve dveřích spatřila, že ji Alex celou tu dobu pozoroval. Polkla a nervózně se poškrábala na hlavě. Ahoj, podravil ji, když usedla vedle něj. Ahoj. Záležitost vyřízena? Přikývl. Můžu se zeptat, kde jsi byl? Jestli je to ale tajné - Ne, není to tajné. Byl jsem doma. A kde bydlíš? Chvilku mlčel. Na druhém konci města. Překvapeně zamrkala. Blízko nemocnice? Vlastně ještě o kousek dál. To je ale přes deset kilometrů. Jel jsi autem? Mám-li být upřímný, ne. Běžel jsem. Nevěřícně si ho prohlédla. Najednou v jeho vlasech spatřila něco tmavého a uchopila to mezi prsty. Byl to suchý lístek. Když ho přejela pohledem podruhé, spatřila na jeho pravém rameni kousek z borové větvičky. Zachytil se o jeho bílý svetr. Tak fajn, řekla nakonec a uvelebila se na židli. Usmál se. Držíš se dobře. Já nikdy nebyla zvědavá. Tedy byla, ale nechci hned všechno bezpodmínečně vědět. Vsadím se, že kdokoli jiný by dotíral tak dlouho, dokud bych to nevzdal. Možná. Jsou to přece jenom lidi. Oni? Podívala se na něj. Co? Použila jsi třetí osobu, podotkl zaraženě. No jo, já to nedělám, takže se mezi ně nezařazuju. Nezařazuješ se mezi lidi? V tváři se mu mihl šok s nevěřícností současně. Ale ne, mezi šťouraly. Dlouze vydechl. Bylo vidět, jak moc se mu ulevilo. Co je to s tebou? Další z jízlivých témat? Tak nějak. Zasmála se. Do třídy vešla učitelka biologie Smithová. Hodina začala.

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude. 1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5 Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,

Více

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla Jednoho dne na jeho límci. tento malý hmyz ven, měl učitel narozeniny. Ti lidé se zase předem domluvili: Co kdybychom vyhlásili soutěž o nejlepší oblečení jako dárek na učitelovy narozeniny? Musely ho

Více

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska.

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska. Byla to láska Kytička milostné poezie Obsah: Když jsem byla hodně malá Pomalu vrůstám do tebe Kdybych to dovedl Byla to láska Magdaléna Štěpán Křivánek GRANO SALIS NETWORK 2004 www.granosalis.cz Když jsem

Více

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda a věděl proč. Levou zadní tlapku měl malou a hubenou, vypadala spíš jako uschlý vrbový lístek než jako pořádná myší noha, a tak si každou cestu musel předem

Více

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu. Kapitola 2. ARIA Venku bylo zataženo. Žádná modrá obloha, ani slunce, ani stín. Proto bylo tak zvláštní, když se uprostřed parkoviště před nemocnicí jeden stín objevil. Nejdřív to byla jen taková skvrna,

Více

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM ČTVRTÁ ITERACE Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM HLAVNÍ CESTA Do střechy elektromobilu bubnoval déšť. Tim cítil, jak ho brýle pro noční vidění nepříjemně tlačí do čela.

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Ahoj kamarádi, tak co říkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kteří malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Vždyť je to ostuda, když se lidi k sobě chovají tak surově

Více

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Pravidla přátelství Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Original title: Código amistad Copyright 2015 Disney Enterprises, Inc. Vydalo nakladatelství EGMONT ČR, s.r.o., Žirovnická 3124, 106 00

Více

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření.

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Ucítila jsem, jak mě něco udeřilo do zátylku, a svět kolem mě zčernal. D o tváře mi šplíchala studená voda. Když jsem otevřela

Více

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Jak dělat potíže, aniž by ses do nich sám namočil, jak řídit školu a být

Více

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej..." Já:,,A jak ale mohl vzít roha?"

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej... Já:,,A jak ale mohl vzít roha? 2. Kapitola - Útěk,,Pink..probuď se!!" Já:,,Ehh...coo?? Nazdar Kurte.." Kurt:,,Pink, máme problém..pamatuješ na toho včerejšího návštěvníka?" Já:,,Na toho se nedá zapomenout...*zíív*" Kurt:,,Výborně..je

Více

Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu

Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu 3 Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu nacvičoval větu: Mám rakovinu mozku, došel jsem k názoru,

Více

košili a koženou vestu s přiléhavými, obtaženými kalhotami a měkkými botami, které vypadaly jako trepky. Frankie měl červenou tuniku, kterou volně

košili a koženou vestu s přiléhavými, obtaženými kalhotami a měkkými botami, které vypadaly jako trepky. Frankie měl červenou tuniku, kterou volně KAPITOLA 2 Najednou Frankie ucí l pod nohama pevnou zem a vlasy mu cuchal lehký vánek. Otevřel oči a to, co uviděl, mu vyrazilo dech. Frankie stál spolu s ostatními na poli pokrytém nízkou trávou. Charlie

Více

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky 2. Lekce klavíru Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky klavíru, svírala noty a snažila se potlačit napjaté chvění, které před lekcemi cítívala. Windy! Pojď dál, pojď dál! Drobná, elegantně oblečená

Více

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Nedokázala jsem si představit život bez ní a to i přesto, že

Více

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat,

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, opustit všechny své kamarády a začít chodit do nové školy.

Více

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09 Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí

Více

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

Více

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko e- kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena.

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

Chlupaté zadky, pruhované ocásky a kakao na uklidněnou

Chlupaté zadky, pruhované ocásky a kakao na uklidněnou Chlupaté zadky, pruhované ocásky a kakao na uklidněnou Flo poskakovala po schodech k domovním dvefiím v rytmu hudby. Strãila klíã do zámku, vytrhla si z u í sluchátka ipodu velká jako knoflíky a zarazila

Více

Otevře dveře. aby mohli jít se mnou.

Otevře dveře. aby mohli jít se mnou. Jsem samotná matka Otevře dveře. Protože doma nemám se čtyřmi dětmi. Mistryně mi vždy dělala společnost, umožnila mi mnohokrát z něčeho se dostat. Speciálně chci poděkovat Mistryni. Není zač. Děkuji vám,

Více

Už je to tady zas, že? podivil se Charlie. Kam jsme se dostali tentokrát? Do Zakázaného města! prohlásila Louisa a rozhlížela se kolem.

Už je to tady zas, že? podivil se Charlie. Kam jsme se dostali tentokrát? Do Zakázaného města! prohlásila Louisa a rozhlížela se kolem. KAPITOLA 2 Frankie pocí l na tvářích lehký závan větru. Zamrkal, a když se mu před očima vyjasnilo, uviděl, jak stojí před velkou klenutou bránou. Byla natřená několika barvami červenou, oranžovou a zelenou.

Více

JMENUJI SE: To je otisk mé ruky: Baví mě: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá.

JMENUJI SE: To je otisk mé ruky: Baví mě: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá. To jsem JÁ 1I JMENUJI SE: Baví mě: To je otisk mé ruky: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá. 2I Jmenuji se......... a je mi... let. Žiju společně s: Bydlím v: Nejvíc

Více

Příspěvek č. 21 Setkávání se smrtí

Příspěvek č. 21 Setkávání se smrtí Příspěvek č. 21 Setkávání se smrtí Plánuješ něco na víkend? ptal se mě Mario. Ehm něco s tebou? zeptala jsem se s úsměvem, protože mi došlo, že on něco plánuje. Přesně, usmál se, napadlo mě, že bychom

Více

Motto: SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE. Učíme se pro život

Motto: SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE. Učíme se pro život SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE Leden 2012 Motto: Učíme se pro život Obsah : Beseda s policií.........1 Sportovní dopoledne..........2 INFO ze ZŠ a MŠ v nemocnici..3-4

Více

35 Kapitola druhá 36 Přípitek Patrové budovy, roztroušené na úpatí vysoké hory, zůstávaly dlouho po ránu v jejím stínu. V půl osmé se v trávě na záhonech ještě drželo studené vlhko od noční rosy, ale celé

Více

č. 1 2011/2012 NAŠE SPOLEČENSTVÍ VOJTA SE PTÁ, PROČ

č. 1 2011/2012 NAŠE SPOLEČENSTVÍ VOJTA SE PTÁ, PROČ č. 1 2011/2012 NAŠE SPOLEČENSTVÍ VOJTA SE PTÁ, PROČ 1. září je den, který nemá většina dětí moc ráda. Každý ví, proč. Jasně. Začíná škola. I pro Vojtu. První cesta po prázdninách do školy byla pro Vojtu

Více

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007 Úvod Zdravím vás všechny a vítám vás. Jsem moc rád, že jste dnes dorazili. Dnes začneme spolu mluvit o penězích. Vím, že je to velice kontroverzní téma. Ne jenom z pohledu lidí mimo církev. Nedávno zveřejnili

Více

Petra Soukupová. K moři

Petra Soukupová. K moři Petra Soukupová K moři Brno 2011 Petra Soukupová, 2007 Host vydavatelství, s. r. o., 2007, 2011 (elektronické vydání) ISBN 978 80 7294 420 0 Rodičům PETROVY DVĚ ŽENY 1/ Petr a Magda se potkávají Magda

Více

Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř.

Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř. DŮM ČÍSLO 12076 Tys byl odjakživa hrozný paličák, Dominiku! řekla Tina Erikovi. Nesmysl, jste nějak moc moudrá, paní profesorko Patti! opáčil hbitě Erik. Cha, ona není Patti, ale Erik, zvolala pravá Patti

Více

14 16 KH-57-03-297 -CS-C

14 16 KH-57-03-297 -CS-C 14 16 KH-57-03-297-CS-C Vy krásné vlaštovky! Evropská komise Tuto publikaci zpracovalo Generální ředitelství pro životní prostředí. Vychází ve všech úředních jazycích Evropské unie. Publikace je také k

Více

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně.

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně. 1. kapitola Muselo se něco stát! Tohle přece není normální! víří mi hlavou. Okolo mě jezdily tanky a motorky. Co se to děje? Náhle mi hlavou bleskla strašlivá myšlenka: ocitla jsem se v minulosti. Ano,

Více

odrý Poťouch nevěděl, kde mají domy uši. Usoudil, že nejspíš někde na chodbě, protože tam se hlasy a kroky rozléhají nejvíc. Stůj zdráv!

odrý Poťouch nevěděl, kde mají domy uši. Usoudil, že nejspíš někde na chodbě, protože tam se hlasy a kroky rozléhají nejvíc. Stůj zdráv! odrý Poťouch nevěděl, kde mají domy uši. Usoudil, že nejspíš někde na chodbě, protože tam se hlasy a kroky rozléhají nejvíc. Stůj zdráv! pozdravil na chodbě dům číslo 14 a hned spustil: Stojíš pěkně, ale

Více

rukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu.

rukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu. KAPITOLA 1 Můžeš si kousek poposednout? zeptala se Louisa, když přišla do obýváku. V ruce držela misku brambůrek. Frankie, který seděl na pohovce, se kousek posunul a při skl se na Charlieho. Dál už nemůžu,

Více

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal.

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal. Pod Kingstonem Mobil hlasitě zapípal. Jsou lidé, které zapípání mobilu dokáže vážně vyvést z míry. Mohou pak začít splašeně pobíhat, křičet, ohrožovat všechno a všechny ve svém dosahu. Jiní zase začnou

Více

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza MŮJ STRACH Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje.

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. Můj strach Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz. 10. Omluva

Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz. 10. Omluva 10. Omluva Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz Podívej, kdo sem jde, upozornil Štefan přítele. Ten se napřímil a pohlédl k cestě. Po ní pomalu přicházel Viktor. No, ty lenochu, zasmál se mu Gimo naproti, když

Více

S dráčkem do pravěku

S dráčkem do pravěku S dráčkem do pravěku také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Napsal Michal Vaněček Ilustroval Ondřej Zahradníček S dráčkem do pravěku e-kniha Copyright Fragment, 2015 Všechna práva vyhrazena.

Více

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý.

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý. Dnes ráno se mi vstává líp. Hlava mě nebolí a dokonce se mi už ani nemotá. Jsem desátý den po otřesu mozku a stále špatně spím. V nákupním centru nás s dcerou napadl cizí vyšinutý chlap a poranil mi krční

Více

Kabát. Tomáš Dušek. Sehnal jsem kabát. Starý vojenský. Podobný, jaký nosil Dobrý voják Švejk. Prošel první světovou válkou.

Kabát. Tomáš Dušek. Sehnal jsem kabát. Starý vojenský. Podobný, jaký nosil Dobrý voják Švejk. Prošel první světovou válkou. Kabát Tomáš Dušek Sehnal jsem kabát. Starý vojenský. Podobný, jaký nosil Dobrý voják Švejk. Prošel první světovou válkou. Tyhle kabáty jsou už k nesehnání a cena bývá vysoká. Dost jsem za něj zaplatil,

Více

Lord Rolf Bunberley, zpustlý syn hradního pána, měl neproniknutelnou tvář a pověst hazardního hráče a třetím mužem byl takřka inventář hradu,

Lord Rolf Bunberley, zpustlý syn hradního pána, měl neproniknutelnou tvář a pověst hazardního hráče a třetím mužem byl takřka inventář hradu, Úterý, 12.září Cestu, která vedla z Bethu do Crom ho by Tcheye, jsme museli ujít pěšky. Původně jsme trasu chtěli urazit drožkou, ale kočí se po Holmesem nabídnutém spropitném urazil a odjel. Cestu, dlouhou

Více

Můj milý deníčku Fakt nejsou kluci z jiné planety?

Můj milý deníčku Fakt nejsou kluci z jiné planety? Můj milý deníčku Fakt nejsou kluci z jiné planety? také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Jim Benton Můj milý deníčku Fakt nejsou kluci z jiné planety? e-kniha Copyright Fragment, 2014

Více

HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let

HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let Cítím se klidný. Já přece nemám sebemenší důvod, abych lhal. Nepociťuji smutek, ani stín strachu, je to jen vyrovnání, blažený smír. Všechny

Více

žonglovala s míčem. Když se objevil Frankie, otočila se a vystřelila míč nízkým obloučkem na Charlieho. Ten se stále ještě rozcvičoval, ale bleskově

žonglovala s míčem. Když se objevil Frankie, otočila se a vystřelila míč nízkým obloučkem na Charlieho. Ten se stále ještě rozcvičoval, ale bleskově KAPITOLA 1 Frankie vyběhl na školní hřiště ve svém sportovním oblečení a těšil se, že si opět zahraje fotbal. Ostatní dě se již rozcvičovaly a i Charlie měl své brankářské rukavice. Charlie je to ž nosil

Více

Nechci tě už vidět Ozve se rána, když pěstí udeří do stolu. Kamil bez ohlédnutí odchází. Za ním se nese dávka nadávek.

Nechci tě už vidět Ozve se rána, když pěstí udeří do stolu. Kamil bez ohlédnutí odchází. Za ním se nese dávka nadávek. BYLINKY PRO ŠTĚSTÍ Každý krok v životě je krokem ke smrti pravil jeden francouzský dramatik. Stejná slova nyní zašeptal Richard do ticha nemocničního pokoje. Považoval je za výrok natolik kritický a reálný,

Více

Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano?

Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Dělám to teď dobře. Velice ráda Vás vidím! Já také, drahá, já také. Jste tak hezká! A toto je moje tchýně. Och, ano? Celá rodina je tady, dobrá! Dobrá, zpět k vaší poezii.

Více

Hledáte si i během trvání rekvalifikace práci?

Hledáte si i během trvání rekvalifikace práci? Účastnice A: No asi nic moc, protože jsem neměla práci a nikde jsem ji nemohla najít. No doufám, že mi pomůže? Myslíte jako najít práci nebo obecně? No hlavně tu práci, no a pak se budu mít jako celkově

Více

Vřítily se na silnici a jely kilometry, než dorazily zpět do maloměsta se třiceti tisíci obyvateli. Megan rozpůlila onen závěs, kterým se obmotaly

Vřítily se na silnici a jely kilometry, než dorazily zpět do maloměsta se třiceti tisíci obyvateli. Megan rozpůlila onen závěs, kterým se obmotaly Vřítily se na silnici a jely kilometry, než dorazily zpět do maloměsta se třiceti tisíci obyvateli. Megan rozpůlila onen závěs, kterým se obmotaly obě, jinak by byly nahé. Zastavili u Sofiina domu. Byly

Více

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně DUCH? Z temného moře se vynořila plachetnice se třemi stěžni. Plachty měla svěšené a trup hluboko ponořený, jako by byla naložená těžkým nákladem. Na středním a nejvyšším stěžni vlála malá černá vlajka.

Více

ČOKOLÁDOVÝ DORT. Ale nápověda je možná opravdu v nebezpečí! Hrozí mu za-

ČOKOLÁDOVÝ DORT. Ale nápověda je možná opravdu v nebezpečí! Hrozí mu za- I ČOKOLÁDOVÝ DORT Jen se zvedla opona a v hledišti zhaslo, Johana vyklouzla z lóže ven na chodbu. Teplý průvan pohnul záclonou u zrcadla a dveře vedoucí na schodiště se zakývaly v pantech. Zůstala stát

Více

PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová

PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová Můžete si myslet, že půjčit si zápalku na ulici je docela jednoduchá věc. Ovšem každý člověk, který to kdy zkusil, vás ujistí, že tak to rozhodně není. A každý

Více

1 NA CHALUPU, KAM NECHCI

1 NA CHALUPU, KAM NECHCI 1 NA CHALUPU, KAM NECHCI Za výzo jsem dostal od mámy a Richarda Nintendo. Chtěl jsem ho nechat doma, aby bylo jasný, že si mě za dárek, i když je suprovej, nemůžou koupit. Stejně to vymyslel on, mamka

Více

Zuzana Pospíšilová ilustrovala Jana Valentovičová. Výlet do Pekla. čte pro. prv. ňáč. čte pro. prv. ňáč

Zuzana Pospíšilová ilustrovala Jana Valentovičová. Výlet do Pekla. čte pro. prv. ňáč. čte pro. prv. ňáč Zuzana Pospíšilová ilustrovala Jana Valentovičová Výlet do Pekla prv čte pro ky ní ňáč prv čte pro ky ní ňáč Zuzana Pospíšilová ilustrovala Jana Valentovičová Výlet do Pekla Upozornění pro čtenáře a uživatele

Více

Legenda o třech stromech

Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není

Více

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém f r a n z k a f k a Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém obraze a nevydá ho. Raději skočí Markétce

Více

Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace

Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Název : Malý princ, Antoine de Sain - Exupéry Autor: Mgr. Jitka Řádková Ročník: 3. ročník

Více

Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a

Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a čemu jsme se naučili. Máma s tátou mi říkali, že se

Více

Potrestat nebo nepotrestat

Potrestat nebo nepotrestat 3 Potrestat nebo nepotrestat Náš třetí seminář ještě nezačal. Lidé byli pořád seskupeni do malých hloučků a hluboce zabraní do konverzace. Zaslechla jsem útržky vět. Za to, co řekla, má měsíc domácího

Více

GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE

GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE 1 Tereza Čierníková GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE 2 PROLOG Henry Vans znovu objíždí svět! Cestopisec Henry Vans, který po svých deseti letech cestování nasbíral tisíce a tisíce informací o zemích z celého

Více

SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ

SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ VOJTĚCH FILIP VĚNOVÁNO BOHU 3 4 Copyright Autor: Vojtěch Filip Fotografie na obálce s laskavým svolením Petra Pospíšila, Hoher Bogen 2009 Vydal: Martin Koláček E-knihy jedou 2014 ISBN:

Více

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ 1 Copyright Radomír Hanzelka, 2013 www.radomirhanzelka.cz Všechna práva vyhrazena Vytiskla a vydala: Nová Forma s.r.o. www.novaforma.cz Vydání první ISBN 2

Více

poznejbibli biblické příběhy pro děti

poznejbibli biblické příběhy pro děti Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: 1. Příběh: Slepec vidí poznejbibli biblické příběhy pro děti Přečti si: Lukáš 18,35-43 Klíčový verš: Lukáš 18,43 Požádej někoho,

Více

noční motýl prosím tě otevři

noční motýl prosím tě otevři když spíš když spíš má ticho zvláštní něhu svět ustane v svém koloběhu když spíš co tvůj sen skrývá nemám zdání zdá se ti asi o létání když spíš pokoj má barvu zralých pšenic slunce už sahá do okenic když

Více

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti.

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti. Kapitola 1 Už to máš? zeptala se Olivia Abbottová mámy. Olivii se konečně podařilo přimět tátu, aby si dal pauzu od svého pravidelného úterního maratonu tai-či tím, že mu zatřepala pompony přímo před obličejem,

Více

Jsi v pořádku? zeptám se, když uvidím, jak sedí opodál na trávě a tře si koleno. Přikývne. Popotáhne, jako by zadržoval pláč. Musím se odvrátit.

Jsi v pořádku? zeptám se, když uvidím, jak sedí opodál na trávě a tře si koleno. Přikývne. Popotáhne, jako by zadržoval pláč. Musím se odvrátit. KAPITOLA 1 Probudím se s jeho jménem na rtech. Will. Ještě než otevřu oči, znovu jej spatřím, jak se hroutí k zemi. Mrtvý. Mou vinou. Tobias se ke mně sehne a stiskne mi levé rameno. Vlak kodrcá přes pražce

Více

Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan

Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována ani šířena v papírové,

Více

VÝPRAVA DO NEZNÁMA Dnešní den je pro myší kluky Otíka a Tomíka opravdu výjimečný. Čeká je výprava do neznáma a půjdou úplně, ale úplně sami. Buďte opatrní, nabádal je táta, když se rozcházeli v předsíni

Více

Kapitola první D A 9 B

Kapitola první D A 9 B Kapitola první D U lice před výlohou pekařství byla klidná a tichá a v půlhodině těsně před východem slunce, když se tenké prstíky svítání tak tak kradly nad obzor, bych téměř věřila, že jsem jediný člověk

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

2. Čisté víno (Sem tam)

2. Čisté víno (Sem tam) 1. Čekání na zázrak (Sem tam) H # 1. Už padá půlnoc, zní jen můj těžký krok, oblohou snáší se k zemi mráz, vítr ztichl, zbyl jenom úplněk, () i čas zůstal na chvíli stát. 2. jinak nic, pouze průhledný

Více

MOJE TĚLO. Anna Pfeifferová. Ilustrace: Ulla Bartlová

MOJE TĚLO. Anna Pfeifferová. Ilustrace: Ulla Bartlová MOJE TĚLO Anna Pfeifferová Ilustrace: Ulla Bartlová Vem si tužku na panáčka, nakresli ho, je to hračka: Tečky, čárka, dole proužek, kolem toho ještě kroužek. Po stranách mu přidej ouška, ať ví dobře, co

Více

ŘÍJEN. strana: 1 E_O-N

ŘÍJEN. strana: 1 E_O-N strana: 1 E_O-N V pátek 26.9. se šestka zúčastnila akce pořádané společností EON. Anička nám popsala, jak celá akce probíhala. V pátek jsme měli akci EON-trak. Chvíli jsme se učili a pak šli do EON-trucku.

Více

Fantastický Svět Pana Kaňky

Fantastický Svět Pana Kaňky Fantastický Svět Pana Kaňky Adam Nehůdka je chlapec, jenž velmi rád četl knížky. Doma a ve škole se mu nikdy nic nedařilo, a tak byl poslán do Akademie pana Kaňky. Chodili tam chlapci, jejichž jména začínala

Více

Mám ji pozvat? Ta Katčina oslava byla jednou z nejhezčích, na kterých jsem kdy byl. Zábava tam jela plným proudem. Dokonce jsem už pocítil, že mě lidi konečně přijali a už jsem nebyl ten novej. Po tanci

Více

Můj milý deníčku Jsem prostě geniální, no a co?!

Můj milý deníčku Jsem prostě geniální, no a co?! Můj milý deníčku Jsem prostě geniální, no a co?! také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Jim Benton Můj milý deníčku Jsem prostě geniální, no a co?! e-kniha Copyright Fragment, 2013 Všechna

Více

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá- Soutěž Následujícího dne v šest hodin ráno se Halvar a Vike posilnili několika miskami ovesné polévky, kterou matka Ylva uměla tak výborně vařit, a vydali se k hromadám kamení. Mezi oběma hromadami byl

Více

m.cajthaml Na odstřel

m.cajthaml Na odstřel m.cajthaml Na odstřel Ach Bože! zakřičel směrem všude tam, kde nic nebylo. William Eastlake I. Já ho vůbec neznal. Teda předtím jsem ho vůbec neznal. I když bydlíte v jednom městě, tak nemůžete znát všechny

Více

Velký bazar, Istanbul O tři týdny později

Velký bazar, Istanbul O tři týdny později X1 Chyt'te zlodeje! Velký bazar, Istanbul O tři týdny později Kyle Connor nevycházel z úžasu. KapalÝ C ars lý, jak se turecky nazývá největší bazar v Istanbulu, byl ohromný. V nekonečných uličkách, z nichž

Více

Žíjky, Zdeňka Hlavatá 2013

Žíjky, Zdeňka Hlavatá 2013 Byla ráda, že už je doma. Měla za sebou dlouhý školní den. Byla unavená a měla hlad. Otevřela lednici a prohlížela její police od shora dolů a zase nahoru. Snažila se přijít na co má vlastně chuť a co

Více

Julinka a její zvířátka Prázdninový zvěřinec

Julinka a její zvířátka Prázdninový zvěřinec Julinka a její zvířátka Prázdninový zvěřinec Vyšlo také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz www.albatrosmedia.cz Rebecca Johnson Julinka a její zvířátka Prázdninový zvěřinec e-kniha Copyright

Více

ISBN 978-80-257-1023-4

ISBN 978-80-257-1023-4 Z anglického originálu The Counselor. A Screenplay, vydaného nakladatelstvím Vintage Books v New Yorku roku 2013, přeložil Petr Fantys. Ilustrace na přebalu Jozef Gertli Danglár. Přebal a grafická úprava

Více

Kdo by si v obchodě vybral shnilý pomeranč nebo banán namísto zdravého? Kdo by si koupil nakřáplé vajíčko nebo prasklý hrnek? Vždycky raději sáhnu vedle a vezmu si to lepší. A je to tak správně, je to

Více

Libor se nikde nezdržuje. Zakrátko klepe chvějící se rukou na dveře tátova pokoje. Zevnitř se ozve důrazný tatínkův hlas: Mám teď nápad!

Libor se nikde nezdržuje. Zakrátko klepe chvějící se rukou na dveře tátova pokoje. Zevnitř se ozve důrazný tatínkův hlas: Mám teď nápad! Chór modlitby Libor se vrací ze školy domů kvůli fotografickému kroužku později než obvykle. A k tomu ještě pomaleji než včera, kdy měl v žákovské knížce poznámku. Dnes ho tíží třídní důtka. Rodiče se

Více

Klegováček č.3 2015/2016

Klegováček č.3 2015/2016 Klegováček č.3 2015/2016 Úspěchy naší školy Geologické kladívko 2016 V soutěži ostravských i mimoostravských škol získal tým ZŠ Klegova 2. místo. Blahopřejeme žákům 9. ročníku Sandře Záhoranské, Míši Borovičkové

Více

Deník,,správnýho psa

Deník,,správnýho psa Deník,,správnýho psa Ne, ne, ne a ještě jednou ne! Neolíznu tě! A nekoukej tak na mě! Opakoval jsem, ale marně. Aneta se na mě pořád koukala svýma smutnýma očima a musím říct, že tohle jí jde fakt dobře.

Více

Bořkův tým strojů. Já jsem oranžová míchačka Julča. Ráda se hihňám a povídám si a vždycky mám plno dotazů. Úžasné!

Bořkův tým strojů. Já jsem oranžová míchačka Julča. Ráda se hihňám a povídám si a vždycky mám plno dotazů. Úžasné! Bořkův tým strojů Já jsem oranžová míchačka Julča. Ráda se hihňám a povídám si a vždycky mám plno dotazů. Úžasné! Hlásí se Sváťa! Jsem modrá terénní čtyřkolka. Mrkni se na mou jízdu v terénu. Šílené! Slunečnicové

Více

Herta Müllerová: Nížiny

Herta Müllerová: Nížiny Ukázky Próza Herta Müllerová: Nížiny /ukázka/ Herta Müllerová: Nížiny /ukázka/ Seznamte se s prvotinou nejslavnější německy píšící spisovatelky současnosti. Nížiny jsou prvním románem nositelky Nobelovy

Více

ŽALM 23,4A JAN ASSZONYI. SCB BRNO - KOUNICOVA Jan Asszonyi 2015_051 04 Ž23 - Rokle stínu smrti.docx 4. 10. 2015

ŽALM 23,4A JAN ASSZONYI. SCB BRNO - KOUNICOVA Jan Asszonyi 2015_051 04 Ž23 - Rokle stínu smrti.docx 4. 10. 2015 2015 Hospodin vede na různá místa zelené pastvy, stezky spravedlnosti. Po příjemných cestách pomyslel David na cestu roklí stínu smrti. Tam se nebude bát. Ne pro svo odvahu, nýbrž pro přítomnost pastýře.

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz fleet Jo Nesbø Spasitel spasitel JO NESBØ This translation has been published with the financial support of Norla. Copyright Jo Nesbø 2005 Published by agreement with Salomonsson Agency Translation Kateřina

Více

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera Když mladý muž Neměl by vůbec nic. stejného smýšlení. slyšel ropuchu mluvit tak odvážně a logicky, beznadějně se zamiloval. Od té doby se pokaždé, cestou ze školy u ní zastavil na kus řeči. Jednoho dne,

Více

ŘÍŠE TEMNOT LÁSKA NIKDY NEBYLA TAK NEBEZPEČNÁ.

ŘÍŠE TEMNOT LÁSKA NIKDY NEBYLA TAK NEBEZPEČNÁ. ŘÍŠE TEMNOT LÁSKA NIKDY NEBYLA TAK NEBEZPEČNÁ. ŘÍŠE TEMNOT není žádné konkrétní místo. Trvale nás obklopuje. Tvorové z Říše temnot jsou krásní, smrtelně nebezpeční a pro lidi neodolatelní. Váš nejlepší

Více

Ano, které otevírá dveře

Ano, které otevírá dveře ČTVRTÝ PRINCIP Ano, které otevírá dveře Kdykoli objevím lidskou činnost, která funguje v praxi, okamžitě běžím k počítači, abych zjistil, jestli bude fungovat i teoreticky. typický ekonom Já jsem si řekla

Více