Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická. Absolventská práce. Tereza Veverková. Drogová závislost na pervitinu a její léčení

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická. Absolventská práce. Tereza Veverková. Drogová závislost na pervitinu a její léčení"

Transkript

1 Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Absolventská práce Tereza Veverková Drogová závislost na pervitinu a její léčení Vedoucí: Mgr. Martin Jelínek 2012

2 Prohlášení 1. Prohlašuji, ţe jsem absolventskou práci Drogová závislost na pervitinu a její léčení zpracovala samostatně a výhradně s pouţitím uvedených pramenů a literatury. 2. Tuto práci nepředkládám k obhajobě na jiné škole. 3. Souhlasím s tím, aby uvedená práce byla pro studijní účely zpřístupněna dalším osobám nebo institucím prostřednictvím Knihovny Jabok a v elektronické podobě prostřednictvím IS Jabok Tereza Veverková Toto dílo je licencováno pod licencí Creative Commons Uveďte autora- Neužívejte dílo komerčně- Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika licencí. Pro zobrazení kopie této licence, navštivte nebo pošlete dopis na adresu: Creative Commons, 171 Second Street, Suite 300, San Francisco, California, 94105, USA. 2

3 Anotace Jak jiţ plyne z názvu, práce se zabývá závislostí na pervitinu a její léčbou. Hlavním cílem je zjistit, co vedlo mladé lidi ve věku od pětadvaceti do dvaatřiceti let k tomu, aby se své závislosti na pervitinu zbavili a jakým způsobem toho dosáhli. Práce je tedy rozvrţena systematicky od základních informací, které pojednávají obecně o drogách, o jejich dělení, dále hlouběji o pervitinu, o závislostech a specificích závislosti na pervitinu, aţ po důvody, které vedou k abstinenci a nejrůznější léčebné metody a techniky. Poté se čtenář dostává k druhé části práce a seznamuje se s informacemi, jeţ souvisí s vlastním výzkumem. Jedná se zejména o informace ohledně respondentů, obce, ve které byl výzkum prováděn a samozřejmě výsledky dotazníkového šetření. Nejčastějšími důvody, které vedly dotazované k abstinenci, byly následující: rodina, přátelé, partneři, jejich vlastní zdraví a peníze. Jistý význam měl také vliv,,party, coţ také potvrdil jeden z respondentů. Dalším výsledkem výzkumu byl fakt, ţe většina respondentů se závislosti na zmiňované droze zbavila vlastními silami. V závěru práce jsou pro zajímavost uvedeny statistiky týkající se léčby uţivatelů stimulancií v kraji Vysočina. Klíčová slova: Drogy Pervitin/metamfetamin Závislost Léčba Terapie 3

4 Annotation The work deals with a methamphetamine addiction and its treatment as it name implies. The main goal is to find out what led young people between the ages of twenty-five to thirty-two years to get rid of their addiction to methamphetamine and how they achieved this. My work is divided systematically, from basic information; it generally deals with drugs, with their division, as well as with deeper information about meth, addiction in general and specifics of addiction to methamphetamine, to the reasons which lead to abstinence and the various treatment methods and techniques. The reader gets to the second part of graduate s work now and he acquaints with information that is connected with my own research. It includes information of the respondents, the village in which the research was applied and the results of the questionnaire of course. The most common reasons for abstinence interviewed were as follows: family, friends, partners, their own health and money. One of the respondents confirmed that the bunch had also some influence on abstinence. Another result of the research was the fact that the majority of respondents, who were addicted to methamphetamine, get rid of their addiction own. There are mentioned some statistics relating to the treatment of stimulant users in the region Highlands at the end of graduate s work. Index term: Drugs Methamphetamine Drug addiction Treatment Therapy 4

5 Poděkování Děkuji vedoucímu mé absolventské práce za přínosné rady a připomínky. Děkuji všem respondentům za pomoc a ochotu s vyplňováním dotazníků. Děkuji také své rodině za pomoc a podporu. 5

6 Obsah Obsah... 6 Úvod Drogy a jejich dělení Drogy a drogová terminologie Dělení drog Pervitin a projevy závislosti na něm Pervitin Projevy a stadia závislosti na metamfetaminu Drogová závislost Projevy závislosti na pervitinu Stadia závislosti Modely závislosti Základní směry pohledu na závislost Boj se závislostí Důvody proč přestat brát drogy, proč abstinovat Jakými způsoby se lze závislosti zbavit Protidrogová léčba Definice a cíle protidrogové léčby Výběr vhodné léčby Vícenásobná a kombinovaná léčba Pomoc drogově závislým Psychologická léčba Kognitivně-behaviorální terapie Posilování komunitních vazeb Motivační rozhovory Incentivní terapie (contingency management) Technika vyhasínání (vystavování spouštěčům/cue exposure therapy) Psychodynamické a interpersonální terapie Poradenství Skupinové poradenství Prevence relapsu Farmakoterapie Substituční léčba Detoxifikace Program dvanácti kroků, rezidenční léčba a terapeutické komunity Anonymní narkomani Programy podpory pomocí Dvanácti kroků Následná péče Programy rezidenční léčby a terapeutické komunity Rodinná terapie Socioterapeutické kluby Další intervence Krátké intervence

7 Programy výměny jehel a injekčních stříkaček Prevence a léčba hepatitidy Léčba pomocí víry Svépomocné příručky Techniky pouţívané při léčbě závislostí Zbavení se závislosti vlastními silami Charakteristika obce zvolené k výzkumu Charakteristika respondentů Zvolený výzkum Vyhodnocení dotazníků Statistiky Závěr Seznam pouţité literatury Přílohy Příloha č Příloha č

8 Úvod Má absolventská práce se zabývá závislostí na pervitinu a jejím léčením. Toto téma jsem zvolila z osobních důvodů mnoho mých přátel bylo na pervitinu závislých řadu let a pak jako mávnutím kouzelného proutku se z této závislosti všichni téměř ve stejnou dobu vymanili. Tato záhada nebo moţná i tak trochu zázrak mi dali impuls, potaţmo cíl mé práce, ke zkoumání toho, co vedlo tyto mladé lidi ve věku od pětadvaceti do dvaatřiceti let k tomu, aby přestali pervitin uţívat a jakým způsobem se své závislosti zbavili. Lidé, kteří jsou závislí na drogách, je často přestávají brát kvůli svým blízkým, kvůli sobě, svému zdraví a z ekonomických důvodů. Má domněnka je však zde i taková, vzhledem k tomu, ţe tito lidé přestali uţívat pervitin téměř najednou, ţe se v tomto ohledu ovlivnili i vzájemně. Všichni bydleli v obci Dobronín na Vysočině, nyní se mnoho z nich odstěhovalo do Jihlavy nebo do jiných větších měst. Proto nebylo snadné se všemi se spojit a získat tak vyplněné dotazníky v plném počtu. Obdrţela jsem tudíţ deset vyplněných dotazníků, které jsem následně vyhodnocovala. I toto číslo mi však přijde na jednu malou obec velmi vysoké. Práci rozdělím na osm hlavních kapitol. První tři kapitoly se zakládají na odborné literatuře a zabývají se drogami obecně a jejich dělením. Rovněţ také pervitinem neboli metamfetaminem, projevům závislosti na něm a bojem se závislostí, tedy různými způsoby léčby a moţnostmi, jak se závislosti zbavit. Další kapitoly směřují k samotnému výzkumu, tudíţ v nich představuji obec, ve které je výzkum prováděn a ze které pochází i samotní respondenti. Dále přibliţuji čtenářům respondenty, vysvětluji, proč jsem zvolila právě dotazníkové šetření, vyhodnocuji výsledky výzkumu a na závěr také pro zajímavost uvádím různé statistiky týkající se léčby uţivatelů stimulancií v kraji Vysočina. 8

9 1 Drogy a jejich dělení První kapitolu bych pro lepší orientaci v této problematice ráda věnovala definici drog, s nimi souvisejícím termínům (mám na mysli například vymezení pojmů toxikomanie, narkomanie a podobně) a dělením drog. 1.1 Drogy a drogová terminologie V odborné terminologii jsou drogy označovány zkratkou OPL neboli omamné a psychotropní látky. Miroslav Noţina ve své knize Svět drog v Čechách uvádí, ţe pojmem droga se rozumí látky a léky, obzvláště jsou-li zneuţívány či uţívány za účelem změny nálady, vědomí, tlumení nebo povzbuzení psychických a fyzických funkcí, případně za účelem navození mimořádných záţitků, jako jsou například halucinace. Světová zdravotnická organizace (WHO) povaţuje za drogu jakoukoli látku, která můţe pozměnit jednu nebo více funkcí organismu, pokud je do těla vpravena. V minulosti byla ovšem slovem droga myšlena léčebná substance rostlinného či ţivočišného původu. 1 S drogovou problematikou souvisí také určité odborné výrazy, které zde představím především kvůli hlubšímu porozumění danému tématu. Jedná se zejména o následující pojmy: Narkotika uklidňující, uspávající látky nebo také látky slouţící k utlumení bolesti či aplikaci narkózy (například morfin) Narkomanie chorobná závislost na narkotikách Toxikomanie psychická i fyzická (somatická) závislost na psychotropních látkách; dále se dělí na monotoxikomanii, tedy závislost na jednu psychoaktivní látku a polytoxikomanii čili závislost na několik drog najednou Tolerance postupné zvyšování dávek drogy za účelem dosaţení stejného účinku získaného v minulosti aplikací niţší dávky psychoaktivní látky 1 Viz Noţina 9, 10 9

10 Craving baţení po psychoaktivní látce Flashback náhlý projev psychotického účinku drogy bez jejího bezprostředního uţití (můţe nastat po několika dnech aţ letech) Abstinenční příznaky- odvykací příznaky se objevují u všech drog, tedy u legálních i nelegálních, avšak s rozdílnými příznaky i rozdílnou intenzitou; mezi abstinenční příznaky patří například: rozšířené zornice, slzení, zívání, zvýšená teplota, pocení, zimnice, třes, úzkost, nechutenství atd. Abstinenční syndrom nebo téţ odvykací syndrom je soubor abstinenčních příznaků vyskytujících se pohromadě, který nastává po absenci dlouhodobě či opakovaně uţívané drogy 2 Relaps/recidiva návrat k nemoci, která jiţ byla vyléčena nebo u ní vymizely příznaky Dělení drog Omamné a psychotropní látky lze rozdělit dle dvou různých kritérií, jimiţ jsou: postoje společnosti k droze a působení drog na psychiku člověka. Dle postoje společnosti se drogy dělí na: Legální drogy jsou drogy, které jsou v naší společnosti tolerovány jedná se o alkohol, nikotin, kofein, léky (například hypnotika či benzodiazepiny) Nelegální drogy jsou drogy, jejichţ výroba a distribuce je v naší společnosti zákonem zakázána a povaţována za trestnou činnost 2 Viz Kalina a kol. Cit. podle Magdalény Fišerové. Drogy a drogové závislosti 1, 114, 115; Viz Noţina 12, 13 3 Obecně o závislostech: Relaps, recidiva. Pomoc v závislosti...:...pomůžeme, poradíme [online]. [cit ]. Dostupné z: 10

11 mezi tyto drogy patří například marihuana, hašiš, extáze, LSD, kokain, pervitin, heroin atd. Dále se omamné a psychotropní látky podle hlediska postoje společnosti a podle intenzity účinku a míry rizika vzniku závislosti dělí na: Měkké neboli lehké drogy do této skupiny patří drogy, které je moţno uţívat v přijatelné míře a není zde velké riziko vzniku závislosti či negativního dopadu na lidský organismus, jsou tedy obecně povaţovány za bezpečnější" mezi měkké drogy je zahrnována například káva, tabákové výrobky, alkohol, konopné drogy, lysohlávky či extáze Tvrdé neboli těţké drogy u těchto drog je výrazně vyšší riziko vzniku závislosti a s ním spojené zdravotní problémy a další obtíţe k těţkým drogám je řazen zejména kokain, pervitin či heroin Drogy se také dělí dle jejich působení na psychiku zdravého člověka na: Tlumivé látky mají zklidňující, uvolňující účinky, které způsobují ospalost, pasivitu a zpomalení reakcí, na některých tlumivých látkách (například na heroinu) vzniká těţká fyzická závislost tlumivé látky zahrnují alkohol, léky (anxiolytika, hypnotika), heroin, morfin Povzbuzující látky jejich účinky se projevují zvýšenou aktivitou a výkonem organismu, euforií a absencí potřeby jídla a spánku, u 11

12 stimulačních drog dochází také často k hluboké psychické závislosti jedná se například o nikotin, kofein, kokain a pervitin Halucinogenní látky působí hlavně v oblasti lidské psychiky, ovlivňují vědomí a proţívání, způsobují zrakové a sluchové halucinace, ovlivňují vnímání barev a prostoru, jejich nebezpečí spočívá především v nepředvídatelnosti účinků na lidskou psychiku mezi nejčastější halucinogenní drogy patří LSD a lysohlávky 4 Důleţité rozdělení návykových látek uvádí ve své knize také Kamil Kalina a kolektiv. Rozdělují je na alkohol; tabák; konopné drogy (marihuana, hašiš); MDMA (extáze, jeţ je umístěna na rozhraní stimulancií a halucinogenů); halucinogenní drogy neboli psychedelika se dělí na přírodní rostlinné (lysohlávky, durman) a ţivočišné drogy (ropuší jed bufotenin) a na syntetické drogy (LSD); stimulancia, téţ psychostimulancia (kokain, amfetamin, pervitin čili metamfetamin); těkavé látky, jinými slovy prchavé látky či inhalační drogy (toluen, aceton, éter, rajský plyn); léky vyvolávající závislost (analgetika - opioidní a neopioidní uţívané k utlumení bolesti, hypnotika a sedativa - léčící závaţné poruchy spánku a anxiolytika určeny ke zmírnění patologické úzkosti a strachu) a nakonec opioidy a opiáty (heroin, morfin, metadon, braun ). 5 4 Viz Noţina 9, 10; Viz Rozdělení drog. Substituční-léčba.cz: Stránky o závislosti [online]. 2012, [cit ]. Dostupné z: 5 Viz Kalina a kol. Cit podle Jakuba Minaříka. Drogy a drogové závislosti 1, 159, 162, 164; Cit. podle Michala Miovského 169, 170, 175; Cit. podle Karla Hampla 187, 189, 193; Cit. podle Jakuba Minaříka, Tomáše Páleníčka

13 2 Pervitin a projevy závislosti na něm V této kapitole se zaměřím na stručný popis pervitinu, jenţ je pro mou práci stěţejní drogou. Ráda bych zmínila, o jakou látku se jedná, jakými způsoby se aplikuje a jaké jsou projevy a důsledky jejího uţívání. Druhou podkapitolu věnuji projevům, stádiím a důsledkům závislosti na pervitinu. 2.1 Pervitin Metamfetamin neboli pervitin (hovorově téţ piko, péčko, perník, peří, čeko, meth ) je syntetická stimulační nelegální droga, která patří mezi budivé aminy, stejně jako například amfetamin nebo methylendioxyamfetamin - MDMA, jinými slovy extáze. Dříve byly pouţívány jako léky proti narkolepsii čili chorobné spavosti, únavě nebo jako látky zneuţívané bojovými jednotkami za účelem dosaţení vyššího výkonu. Čistý metamfetamin je syntetizován ve formě hořkého bílého mikrokrystalického prášku bez zápachu. Zabarvení do ţluta či do fialova způsobují přidané příměsi. Pervitin je řazen mezi nejnebezpečnější drogy vůbec, je vysoce návykový a můţe vést k tělesnému chátrání. Často je nezákonně vyráběn z efedrinu. Václav Senft ve svém článku uvádí, ţe aminy jsou po marihuaně celosvětově nejuţívanější nelegální drogou. Poprvé byl pervitin syntetizován v Japonsku roku 1888, kde ji také za druhé světové války pouţívali japonští sebevraţední piloti kamikadze. V České republice byla droga zneuţívána a vyráběna jiţ před rokem 1989, avšak v menším rozsahu neţ je syntetizována a zneuţívána nyní. 6 Způsoby aplikace této drogy mohou být různé. Nejčastějším způsobem uţívání je sniffing neboli šňupání, po kterém se účinek drogy dostaví během pěti aţ deseti minut, dále pak intravenózní čili nitroţilní aplikace, kdy účinek drogy působí zcela bezprostředně po uţití. Méně častými způsoby aplikace pervitinu je také 6 Viz Nešpor, Müllerová 99; Viz Kalina a kol. Cit. podle Jakuba Minaříka. Drogy a drogové závislosti 1, 166; Viz SENFT, Václav. Metamfetamin [online] [cit ]. Dostupné z: 13

14 kouření nebo inhalování, jeţ nastupuje zhruba hodinu po uţití drogy a posledním způsobem je orální aplikace, jejíţ účinek se projeví také zpravidla hodinu po poţití. Různé způsoby aplikací metamfetaminu způsobují také různé zdravotní obtíţe a problémy. Nejrizikovějším způsobem uţívání je aplikace intravenózní, protoţe vede k nákaze přenosných infekčních onemocnění, jako je virus HIV či virové ţloutenky i k lokálnímu poškození, mezi něţ patří například záněty ţil, hnisavé procesy v místě aplikace nebo dokonce zasaţení tepny. Při šňupání hrozí nebezpečí úplného rozleptání nosní přepáţky, a to díky leptavému účinku, jenţ působí na nosní sliznici. 7 Aplikace metamfetaminu zpočátku zvyšuje fyzickou i psychickou výkonnost organismu dochází tedy ke stimulaci jak psychické, tak ke stimulaci fyzické. Projevuje se zvýšenou hovorností, koncentrací na nějakou (mnohdy nesmyslnou) činnost, rozšířenými zornicemi, navozuje pocity euforie, sebejistoty a zvyšuje pozornost a soustředěnost. Při dlouhotrvajícím chronickém uţívání (období abstinence střídající se s obdobím uţívání) však dochází velmi rychle ke vzniku psychické závislosti (fyzická závislost na této droze nevzniká, fyzické obtíţe spojené s abstinencí jsou důsledkem vystupňované únavy) a rychle také stoupá tolerance spojená s aplikací stále vyšších dávek. Mezi neţádoucí účinky však patří i ztráta hladu či nechuť k jídlu a ztráta pocitu ţízně, coţ můţe vést aţ k dehydrataci organismu a výraznému hubnutí. To vede k fyzickým problémům jako je hubnutí, zhoršení imunitního systému, poškození zubní skloviny aţ rozpad zubů, porucha spánku a močení, porucha štítné ţlázy, poškození jater, smrtelný infarkt myokardu, mozkové krvácení nebo trvalé poškození mozku, které můţe vést například k demenci. Metamfetamin rovněţ působí na psychiku člověka. Velmi častý je paranoidní či paranoidně-halucinatorní syndrom, který se rozvíjí v rámci vznikající toxické psychózy a bývá spojen s neklidem, vztahovačností, strachem, depresemi, sebevraţednými tendencemi či chorobnou ţárlivostí. Toto onemocnění je svými příznaky srovnatelné se schizofrenií, jeţ můţe braní pervitinu rovněţ vyvolat. Akutní intoxikace (předávkování) je doprovázena neklidem, hyperaktivitou, bolestí hlavy, tachykardií, tedy zvýšenou tepovou frekvencí a srdeční arytmií (poruchou srdečního rytmu). Tělesná teplota se zvýší, intoxikace někdy vyvolává křeče a delirium, 7 Viz SENFT, Václav. Metamfetamin [online] [cit ]. Dostupné z: Viz Kubánek, Polívka 78 14

15 předávkovaný cítí těţkou bolest na hrudi a můţe upadnout aţ do kómatu. 8 Se závislostí na pervitinu se také vyskytuje abstinenční syndrom, a to ve třech fázích. První fáze nastává okamţitě po vysazení drogy a projevuje se únavou, několikadenním přerušovaným spánkem, silnými pocity hladu, úzkosti, depresemi, někdy dokonce sebevraţednými myšlenkami. Druhá fáze trvající dny aţ týdny je typická cravingem, tedy silnou touhou po droze. Proto pak velmi často dochází k relapsům. Deprese a podráţděnost v této fázi přetrvává, někdy je doplněna poruchami spánku. V poslední fázi jsou obtíţe méně intenzivního rázu, kdy depresivní proţívání i baţení obyčejně slábnou. Doba trvání je většinou několik týdnů aţ měsíců Projevy a stadia závislosti na metamfetaminu V této podkapitole bych ráda zmínila, co to vůbec závislost je, jak se projevuje a jak ji poznáme. Nejprve ji popíši obecně a poté konkrétně ve vztahu k pervitinu. Dále se zaměřím na stadia závislosti Drogová závislost Dle pana doktora Riesela se mnozí odborníci shodují na faktu, ţe závislost je chorobnou a vystupňovanou formou návyku. Martin Hajný ve své knize popisuje závislost jako onemocnění, které je charakteristické cravingem neboli baţením po droze (případně po jiných objektech závislosti). Baţení (craving) je velmi silná touha po psychoaktivní látce. Dalším projevem závislosti je pokračování v uţívání i přes vědomí, ţe si tím nemocný způsobuje mnoho nepříjemných problémů, a to jak zdravotních, tak sociálních nebo ekonomických. Jak píší v knize Léčba a prevence závislostí Karel Nešpor a Ladislav Csémy, syndrom závislosti se dále projevuje 8 Viz Prev-Centrum: Pervitin. O.s. Prev-Centrum [online]. [cit ]. Dostupné z: Viz SENFT, Václav. Metamfetamin [online] [cit ]. Dostupné z: Viz Presl 16, 17; Viz Riesel 34; Viz Kubánek, Polívka 79 9 Viz Kalina a kol. Cit. podle Jakuba Minaříka. Drogy a drogové závislosti 1,

16 somatickým odvykacím stavem (kdy je psychoaktivní látka uţívána z důvodu zmírnění abstinenčních příznaků), zvyšováním tolerance (viz předchozí kapitola), obtíţemi v kontrole uţívání drogy (například s mnoţstvím látky) nebo zanedbáváním svých zálib a blízkých osob. Diagnostikovat syndrom závislosti však lze většinou v tom případě, ţe během posledního uplynulého roku došlo k minimálně třem výše zmíněným jevům. Také doktor Jiří Presl ve své knize nazvané Drogová závislost definuje závislost na drogách jako onemocnění. Na druhou stranu připouští, ţe jde také o určitý společenský fenomén, vzhledem k tomu, ţe se s důsledky tohoto onemocnění potýká (kromě postiţených jedinců) i okolní společnost. 10 Závislost se rozděluje na psychickou a fyzickou. Psychická závislost bývá často podceňována, coţ je základní chyba, neboť právě psychická závislost je velmi těţce ovlivnitelná. K jejímu zvládnutí je zapotřebí nejen pevná vůle, ale i delší časové období (měsíce aţ roky) a mnohdy i odbornou péči. Fyzická závislost způsobuje abstinenční syndrom v době vysazení drogy, ale fyzickou závislost lze překonat během několika dní. 11 Doktor Petr Riesel zmiňuje i závislost primární, jeţ vzniká u lidí, kteří od počátku drogu aplikovali z toxikomanických důvodů, a závislost sekundární, která se vyvinula z neadekvátního (častého či nadměrného) uţívání léků. Tato závislost tedy vznikla jako nehoda Projevy závislosti na pervitinu Časté, pravidelné uţívání metamfetaminu vede k návyku a poté k samotné závislosti. Pro vytvoření závislosti je třeba zpravidla dlouhodobého uţívání s aplikací obyčejně několikrát týdně, avšak to, jakým způsobem drogu uţivatel aplikuje nemá při vzniku závislosti ţádnou váhu. Závislost většinou nevznikne po jednorázovém uţití, ani po dlouhodobějším uţívání, které můţe trvat například měsíc. Závislost na pervitinu se ve většině případů rozvíjí několik měsíců, typicky tři čtvrtě roku aţ rok a půl. Tento proces vzniká celkem pomalu, coţ je velmi zrádné. Další záludností je fakt, ţe uţivatelé získají mylný dojem a myslí si, ţe nemohou být závislí, vzhledem 10 Viz Riesel 18; Viz Hajný 14; Viz Presl 46; Viz Nešpor, Csémy 32, Viz kol. autorů SANANIM Viz Riesel 10 16

17 k tomu, ţe jsou schopní několik dní abstinovat, a to bez jakýchkoli obtíţí. Jak jsem uvedla jiţ výše, vzniká pouze psychická závislost na této droze. Ta je však tou závaţnější formou z hlediska léčby. Kromě psychické závislosti se zde však objevuje ještě sociální závislost na skupině lidí, ve které se droga uţívá, distribuuje či syntetizuje Stadia závislosti Tuto kapitolu věnuji stadiím vzniku a rozvoje závislosti. Pro srovnání zde uvedu tyto fáze dle několika autorů, jimiţ jsou: Petr Riesel, Fr.-Christoph Göhlert a Frank Kühn a nakonec Miroslav Noţina. Podle prvního výše zmíněného autora, tedy Petra Riesela, existují čtyři stadia rozvoje závislosti: Stadium experimentální občasné uţití drogy bez neţádoucích účinků Stadium příleţitostného uţívání rekreační, většinou víkendové uţívání Stadium pravidelného uţívání častější uţívání drogy, ztráta zájmu o své blízké, koníčky, školu či zaměstnání, zvýšení tolerance, uţívání drogy i přes vědomí o škodlivosti látky na zdraví Stadium návyk a závislost droga je ve středu zájmu a poškozuje veškeré oblasti ţivota včetně zdraví 14 Kühna: Stadia závislosti neboli fáze vývoje návyku dle Fr.-Christopha Göhlerta a Franka Euforické počáteční stadium uţívání drogy za účelem uvolnění, zbavení se úzkosti a nárůstu sebevědomí 13 Viz Prev-Centrum: Pervitin. O.s. Prev-Centrum [online]. [cit ]. Dostupné z: Viz Hajný Viz Betel Česka republika. O drogách a závislosti: Závislost. [online]. [cit ]. Dostupné z: 17

18 Kritické stadium navykání nárůst tolerance a s tím spojené zvyšování dávek drogy, vznik problémů například v zaměstnání, škole či finančních problémů, zanedbávání zálib a poruchy sebehodnocení Stadium návyku, respektive závislosti ztráta kontroly nad mírou uţívání drogy, kriminalita, sociální exkluze, změna osobnosti, abstinenční syndrom a fyzické poškození Chronické stadium rozkladu úbytek snášenlivosti návykové látky, zchudnutí, často vedoucí aţ k bezdomovectví, zanedbanost, separace, těţká fyzická i psychická onemocnění Miroslav Noţina ve své knize Svět drog v Čechách představuje druhy zneuţívání (neboli abúzu, coţ je nadměrné velmi časté nebo vysoce dávkované uţívání) drog: Příleţitostně-experimentální zneuţívání výjimečné (maximálně pětkrát za ţivot) experimentální uţití drog Rekreační zneuţívání mírně časté uţívání, většinou na zábavě či společenské akci obzvláště, jsou-li drogy nabídnuty dotyčný drogy nekupuje Příleţitostné zneuţívání častější uţívání spojené s určitými situacemi a důvody (například kvůli povzbuzení, dodání si odvahy či překonání obtíţí), kdy si jiţ jedinec psychoaktivní látky kupuje Intenzivní zneuţívání velmi časté aţ denní, méně kontrolovatelné uţívání při obvyklých situacích, kdy je jedinec přesvědčen, ţe má své jednání pod kontrolou Nuceně-závislé zneuţívání denní nebo několikadenní, nezbytné uţívání, kvůli kterému jedinec riskuje, můţe se dostat do problémů a potřebuje intenzivní pomoc, aby se návyku zbavil 15 Autoři se ve fázích vývoje návyku více méně shodují, můţeme si ale všimnout, ţe autoři Fr.-Christoph Göhlert a Frank Kühn jsou jakoby vţdy o stupeň výše neţ Petr Riesel a Miroslav Noţina, jejichţ stadia jsou přeci jen shodnější i přesto, ţe poslední autor uvádí o jednu fázi více neţ ostatní autoři. 15 Viz Noţina 15 18

19 2.2.4 Modely závislosti Existují tři modely závislosti, jedním z nich je model biomedicínský, druhým je bio-psycho-sociální a třetí model je bio-psycho-socio-spirituální. První zmiňovaný model převládal v oblasti závislostí desítky let. Závislost je dle tohoto modelu nemocí, tedy poruchou centrální nervové soustavy, do určité míry ovlivněna genetickými predispozicemi. Je nemocí chronickou, projevující se častými relapsy. Závislost dle této metody není zcela vyléčitelná, dá se léčit jen dodrţováním specifické diety, abstinence. Závislý člověk bude tedy vţdy závislý, můţe pouze abstinovat. Mezi hlavní léčebné metody biomedicínckého modelu patří detoxikace, ústavní izolace či léčba prací. 16 Bio-psycho-sociální model vychází z definice zdraví dle Světové zdravotnické organizace (WHO): zdraví je stav tělesné, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci nebo vady. Do tohoto modelu jsou tudíţ zahrnuty také psychické funkce a interpersonální vztahy. Drogová závislost jakoţto nemoc vzniká v průběhu rozvoje osobnosti v závislosti na vzájemném působení vztahových, biologických a psychologických faktorů. Zde se však závislost stává za příznivých interních a externích podmínek vyléčitelnou nemocí. U bio-psychosociálního modelu jsou důleţité biologické a genetické predispozice, popřípadě psychologické dispozice získané v raném dětství. Dále jsou zde stěţejní takzvané spouštěče, například nepříznivá ţivotní situace či příliš vysoké nároky kladeny na jedince v určitém období a zranitelnost vyvíjející se v průběhu ţivota. Bio-psychosociální model vyuţívá mimo farmakologie a detoxikace také psychosociální terapie, mezi něţ patří například terapeutické komunity, rodinné, skupinové a individuální psychoterapie. 17 Bio-psycho-socio-spirituální model závislosti je v podstatě bio-psychosociální model rozšířen o spirituální, tedy duchovní úroveň. Jedná se o to, co nás přesahuje, co dává ţivotu smysl. Tuto úroveň zahrnula do své koncepce Dvanácti kroků svépomocná skupina Anonymních alkoholiků (více o Dvanácti krocích, Anonymních alkoholicích a Anonymních narkomanech v kapitole 2.2.4), jeţ se 16 Viz Kalina a kol. Drogy a drogové závislosti 1, Viz Kalina a kol. Drogy a drogové závislosti 1, 78, 79 19

20 odvolává na vztah s Vyšší mocí, který pomáhá a usnadňuje navrátit zdraví a vrátit ţivotu smysl. 18 Výše uvedeným léčebným metodám jako je farmakoterapie, psychosociální terapie a podobně se budu podrobněji věnovat níţe/v dalších kapitolách Základní směry pohledu na závislost V odborné publikaci nazvané Drogy a drogové závislosti 1 jsou popsány tři směry pohledu na závislost: Morální model je myšlenkový proud, jenţ povaţuje drogově závislého člověka za morálně zkaţeného a slabého. Jediným východiskem je převýchova a pokud se uţivatel drog nepolepší, bude sociálně vyčleněn nebo bude mít kvůli své závislosti problémy se zákonem. Model nemoci (tradiční medicínský mode/model biomedicínský) podle kterého je závislost povaţována za nevyléčitelnou nemoc. Objevuje se u lidí, kteří mají k této nemoci biologické predispozice. Všechny další obtíţe a problémy jsou následkem nemoci. Celoţivotní abstinence je jediné východisko. Model adaptivní je psychologickým modelem zabývající se vývojovými problémy v raném dětství. Od těch se odvíjí adaptivní selhání v adolescenci. Nesmělost, osobní krize či trauma je povaţováno za příčinu závislosti na drogách nebo alkoholu. Řešením je tedy odkrytí a vyléčení příčin závislosti v minulosti Viz Kalina a kol. Cit. podle Stanislava Kudrleho. Drogy a drogové závislosti 1, Viz kalina a kol. Cit. podle Petra Hrdiny. Drogy a drogové závislosti 1,

21 3 Boj se závislostí Tuto kapitolu jsem se rozhodla rozdělit na dvě části, a to podle hlavních témat, která vedou ke stanovenému cíli práce, jimiţ jsou: 3.1 Důvody proč přestat brát drogy, proč abstinovat Pokusím se zde uvést nejčastější důvody, které mohou vést mladé lidi k abstinenci. Jiţ z některých dotazníků vyplývá, ţe obvyklými příčinami bývají partneři (ať uţ dotyčného ovlivní v dobrém slova smyslu nebo ho odradí svým nevhodným chováním v případě, ţe je partner také závislý), rodina, přátelé, zdraví, škola, ale také finanční stránka. Nešpor a Müllerová toto téma také neopomněli zpracovat, tudíţ zde uvedu konkrétnější příklady, které jsem z jejich příručky vyčetla. Nejprve se zaměřili na tělesné zdraví, které je bez drog v mnohem lepší formě - zlepší se imunitní systém, obnoví se mozkové buňky, zlepší se postřeh a člověk vypadá po všech stránkách lépe. Kromě zlepšení fyzické kondice se díky abstinenci regeneruje i duševní zdraví. Člověk je psychicky vyrovnanější, klidnější, zlepšuje se mu paměť a má větší radost ze ţivota. Dále autoři příručky popisují mezilidské vztahy, u kterých dochází k větší harmonii díky upřímnosti, důvěře a otevřenosti vůči druhým lidem. Proto se také většina vztahů urovná. I o financích se Nešpor s Millerovou zmiňují. Člověk vyléčený ze závislosti na psychoaktivních látkách více ušetří, jelikoţ své veškeré úspory jiţ neutratí za drogy, a tudíţ dokáţe rozváţně nakládat s penězi. Potom zde uvádějí ţivotní styl, do kterého zahrnují prázdniny a dovolenou (místo shánění drog), více času na své koníčky, na školu, zaměstnání, na svůj zevnějšek, byt a schopnost pravidelného denního reţimu. A nakonec škola a práce, kde se projeví výrazné zlepšení jak v mezilidských vztazích, tak ve výkonnosti jedince. 20 V této kapitole jsme se tedy dobrali k příčinám, kvůli kterým stojí za to, se závislosti na drogách zbavit. S jedním názorem však s autory nesouhlasím. Jde o hospodaření s penězi, na který mám rozdílný úhel pohledu. Podle mě lidé, kteří byli 20 Viz Nešpor, Müllerová 7, 8 21

22 na psychoaktivních látkách závislí, většinou s penězi tak dobře hospodařit neumí. Neznají pravou hodnotu peněz a neumí si jich tolik váţit. Proto mnohdy utrácejí za zbytečné věci a na ty podstatné jim peníze nezbudou. Je sice pravda, ţe si nekupují drogy, ale to ještě neznamená, ţe umí dobře manipulovat s financemi. 3.2 Jakými způsoby se lze závislosti zbavit Existuje mnoho způsobů, kterými se lze zbavit závislosti a to nejen na stimulačních drogách. Nejprve bych se ráda zmínila o protidrogové léčbě a jejím cíli v obecné rovině, dále pak uvedu různé příklady léčebných postupů a metod, které se týkají mého cíle práce, tedy toho, jakým způsobem se dá závislosti zbavit Protidrogová léčba V této kapitole představím definici protidrogové léčby a její hlavní cíle. Dále se budu zabírat výběrem vhodné léčby. Zde bych jen ráda citovala Nešpora a Millerovou: V léčbě se uplatňují podobné postupy jako při léčení jiných závislostí: posilování motivace, rodinná terapie, skupinová terapie a podobné postupy. Důleţité je také odpoutávání se od nevhodných známých a vytváření bezpečnější sítě sociálních vztahů. Někdy se doporučuje změna telefonního čísla nebo i změna bydliště. Často pomůţe aţ dlouhodobý pobyt v terapeutické komunitě Nešpor, Müllerová 99,

23 Definice a cíle protidrogové léčby Ţádostem o protidrogovou léčbu často předchází řada komplexních sociálních a zdravotních problémů, které vyplývají ze závislosti na návykových látkách. 22 Bernard Schulte ve svém Přehledu intervencí protidrogové léčby v Evropě uvádí definici protidrogové léčby dle Klasifikace protidrogové léčby a sociální neintegrace a jejich dostupnost v členských státech EU a Norsku (v anglickém jazyce zkratkou EMCDDA), která zní takto: Léčba zahrnuje všechny strukturované intervence v komunitě se specifickými medicínskými a psychosociálními technikami, které jsou zaměřeny na sniţování míry uţívání nelegálních drog nebo abstinenci od nich. 23 Protidrogová léčba se dělí podle různých přístupů: detoxikace včetně jejich intervencí, jeţ jsou nejčastěji realizovány v medicínských centrech substituční neboli udržovací léčba, která spočívá ve farmakologických intervencích, a to buďto s psychologickou podporou či péčí nebo bez ní ústavní psychosociální intervence sahající od pobytové léčby aţ po terapeutické komunity ambulantní psychosociální intervence, která zahrnuje intervence od poradenství, přes motivační terapie, krátkodobé intervence, vedení případu aţ po denní a následnou péči 24 Hlavní cíle protidrogové léčby a protidrogových sluţeb jsou seřazeny dle náročnosti. Nejprve minimalizace psychologických, sociálních a jiných problémů, ať jiţ souvisí se zneuţíváním drog či nikoli, dále sníţení rizikového chování (například sdílení injekčních stříkaček), dosaţení kontrolovaného uţívání návykových látek bez závislosti, abstinence od nejproblémovějších drog a nakonec úplná abstinence, a to i od legálních drog. Toto jsou tedy cíle intervencí protidrogové léčby, které jsou na 22 Viz Schulte Schulte 19. Cit. podle EMCDDA, Viz Schulte 19 23

24 základě těchto cílů hodnoceny jako účinné či efektivní, nebo neúčinné a neefektivní Výběr vhodné léčby Fakt, ţe by existovala nejefektivnější léčebná metoda pro všechny je bohuţel nereálný. Myslím, ţe vzhledem k tomu, ţe kaţdý člověk je individuální, má jiné problémy a potřeby, není zkrátka moţné, aby byl pro všechny vhodný jeden typ protidrogové léčby. Jak zmiňuje Gossop, ani zařazení pacienta do jemu příslušné léčby není zcela reálná, ačkoliv je obecně uznávána. Z důvodů velkého počtu ţadatelů by bylo velmi obtíţné provádět u kaţdého komplexní diagnostiku. Dokonce ani moţnost, ţe intervence v kaţdém programu budou upraveny a budou odpovídat potřebám toho kterého pacienta, není příliš častá. Co se týče výběru vhodné léčby je důleţité brát v úvahu závaţnost problémů drogově závislých a podle toho pak určit délku a typ léčby. Pacienti s nejzávaţnějšími problémy by měli mít větší pravděpodobnost vstupu do dlouhodobých rezidenčních programů. 26 Podstatný je také pohled samotných klientů na léčbu vzhledem k tomu, ţe ovlivňují ochotu vyhledat a vyuţít léčebné sluţby. 27 Ty tak myslím přispívají i k motivaci k samotné léčbě. Dostupnost, vhodnost, účinek a způsob kontaktu poskytovaných sluţeb patří mezi další faktory, které ovlivňují spokojenost klientů Vícenásobná a kombinovaná léčba Vícenásobná léčba v praxi znamená to, ţe mnoho pacientů nepodstoupí léčení pouze jednou, ale často mnohokrát. V řadě léčebných programů absolvuje minimálně 25 Viz Schulte Viz Gossop Srov Gossop Viz Gossop 68 24

25 polovina klientů léčbu opakovaně. Avšak pacienti, kteří prošli více léčebnými procedurami vykazovali horší výsledky v dokončení léčby v ambulantních programech neţ v rezidenčních. 29 Kombinovaná léčba je taková léčba, která nabízí soubor různých intervencí a sluţeb. Můţe to být například kombinace farmakoterapie s psychologickou léčbou. Bylo zjištěno, ţe pacienti, kteří absolvovali léčení v rozšířených programech (například o rodinnou terapii, lékařskou či psychiatrickou péči) vykazovali lepších výsledků v míře uţívání drog, duševního i tělesného zdraví a sociálního fungování Pomoc drogově závislým Kamil Kalina ve své publikaci představuje několik přístupů v pomoci drogově závislým. Patří sem přístup ochrany veřejného zdraví, přístup minimalizace poškození, sociální a sociálně-pedagogický přístup, přístup morální a spirituální a celostní přístup. Ty to přístupy tedy v základní rovině popíši: Přístup ochrany veřejného zdraví ( public health ) se zaměřuje především na ochranu veřejnosti (nikoli jedince) především před přenosem infekčních chorob, zejména hepatitidy typu B a C a AIDS. Tento přístup vznikl jako reakce právě na problematiku šíření viru HIV a s tím spojené rizikové chování (sdílení injekčních stříkaček a nechráněný pohlavní styk). Metodické postupy přístupu ochrany veřejného zdraví jsou tudíţ následující: distribuce edukačních materiálů a prezervativů, výměna jehel a injekčních stříkaček, očkování drogových uţivatelů proti hepatitidám či slinové HIV testy. Nevýhoda přístupu public health však tkví v přehlíţení individuálních potřeb uţivatelů drog. Přístup minimalizace poškození ( harm reduction ) je orientován jak na ochranu veřejnosti, tak na individuální potřeby klientů. Hlavním 29 Viz Gossop Viz Gossop 63, 64 25

26 cílem přístupu tedy není abstinence klienta, nýbrţ udrţet ho na ţivu v co nejvyšší moţné míře v oblasti bio-psycho-sociálního zdraví. Harm reduction se pokouší eliminovat nebo alespoň minimalizovat následující rizika: - nebezpečné infekční onemocnění rozšiřujícím se díky rizikovému chování - fyzické komplikace vznikající u dlouhodobých injekčních uţivatelů drog, například záněty ţil, abscesy, postiţení nebo selhání vnitřních orgánů a jejich funkcí - dlouhodobý vliv nadměrných dávek - předávkování - sociální exkluze, ztráta lidské důstojnosti Sociální a sociálně-pedagogický přístup je zaměřen na externí vlivy. Jedná se zejména o špatnou výchovu, nepříznivé sociální prostředí, absenci nebo ztrátu sociálních schopností, dovedností a moţnosti začlenit se do komunity. Důleţitou roli zde hrají svépomoci, charity a dobrovolné práce. Mezi základní metody však patří: - edukativní a sociální poradenství, asistence a intervence - reedukace, resocializace a rekvalifikace - nácvik sebeobsluhy, soběstačnosti, sociální komunikace a pracovních dovedností (většinou prostřednictvím chráněných dílen či chráněného bydlení) Morální a spirituální přístup se vzájemně prolínají. Spojují sociální a sociálně-pedagogické metody s křesťanskou morálkou a věroukou. Morální přístup v katolické církvi vychází z tradic Salesiánského řádu. Americké i evropské protestantské církve a společenství se ovšem zmiňovaného přístupu také zhostili. Z této oblasti se vyvinuly svépomocné skupiny Anonymních alkoholiků a Anonymních narkomanů. Tyto skupiny vycházejí z přesvědčení, ţe závislost je nevyléčitelná, závislý člověk můţe být tedy jen abstinující alkoholik či toxikoman. Spirituální přístup je vystupňovaným morálním přístupem. Kalina dokonce uvádí, ţe bývá často i sektářský. Důraz je 26

27 kladen na oddanost určité víře, souţití v úzkém společenství věřících a na ideu, ţe jedinou moţností, jak se ze závislosti na drogách vymanit je náboţenské obrácení, konverze. Jak přístup morální, tak také přístup spirituální ve své extrémní podobě většinou odmítají odborné postupy a klienty od nich odrazují. V tomto případě by byl tedy optimální věřící odborník se spirituálními a morálními hodnotami. Holistický neboli celostní přístup vychází z bio-psycho-sociálního modelu (viz. kapitola 1.2.4). Aplikuje alternativní terapie, například akupresuru, akupunkturu, masáţe, aromaterapii či holotropní dýchání. 31 V dalších kapitolách rozdělím a popíši nejrůznější typy a způsoby léčby, o kterých jsem se dočetla v odborné literatuře: Psychologická léčba Mezi psychologickou léčbu patří kognitivně-behaviorální terapie (cognitivebehavioral therapy, CBT) neboli psychosociální léčba, posilování komunitních vazeb (community reinforcement approach, CRA), motivační rozhovory (motivational interwing, MI) a posilování motivace, incentivní terapie (contingency management), technika vyhasínání (jinými slovy také vystavování spouštěčům/cue exposure therapy), psychodynamické a interpersonální terapie, poradenství, skupinové poradenství a prevence relapsu. O všech těchto způsobech léčby tedy uvedu základní informace Viz Kalina a kol. Drogy a drogové závislosti 2, 78, 79, Viz Gossop 6; Viz Schulte 6 27

28 Kognitivně-behaviorální terapie Tato psychosociální intervence usiluje o změnu chování a názorů. Jedná se především o praktická cvičení a nácvik dovedností zaměřený na zvládání craving (baţení) po droze. Dále se zaměřuje na rizikové situace z hlediska relapsu (neboli recidivy, coţ je ztráta kontroly závislého člověka nad svým jednáním a souvisí s porušením abstinence), například na jeho prevenci. Z dlouhodobého hlediska přináší kognitivně-behaviorální intervence dobré výsledky Posilování komunitních vazeb Posilování komunitních vazeb je zaloţeno především na kognitivněbehaviorálních principech a vyuţívá nejrůznější metody. Často je kombinováno s programem zaloţeným na odměnách a nedílnou součást tvoří důraz na prostředí, které na pacienta bezprostředně působí (například vrstevníci, rodina, místo bydliště, zaměstnání, volnočasové aktivity atd.) Motivační rozhovory Tento postup vychází taktéţ z kognitivně-behaviorálních principů, ale je povaţován spíše za poradenský styl neţ za léčebnou metodu. Motivační rozhovory pomáhají drogově závislým zvýšit motivaci, která by vedla ke změně problémového chování. Většinou jsou pouţívány ve formě krátkodobé intervence a vyuţívají takové metody, jako je například vyjádření empatie či podpora sebeúčinnosti (kladného sebepojetí). Zajímavé také je, ţe motivační terapie má mnohem lepší výsledky u pacientů s niţší výchozí úrovní motivace neţ u pacientů, kteří mají výchozí motivační úroveň vyšší Viz Schulte Viz Schulte Viz Gossop 27; Viz Schulte 86, 87 28

29 Další metodou je posilování motivace, jeţ je zaloţeno na různých technikách, jako je projev respektu, reflexivní naslouchání (komunikace, porozumění) nebo motivační dotazníky. Situačně vyvolané dramatické změny motivace k lepšímu i k horšímu jsou běţné i u lidí léčených pro závislost na návykových látkách. 36 Nejsrozumitelnější je to však na příkladu z praxe, který Nešpor ve své knize uvádí: Moţná znáte ze svého okolí příklady lidí, kteří nechtěli ani slyšet o tom, ţe by přestali kouřit nebo poţívat alkoholické nápoje. Pak ale přišel nějaký zdravotní problém (např. srdeční či nádorové onemocnění nebo váţná nemoc trávicího systému) a motivace těchto lidí návykový problém překonat se pronikavě zvětšila Incentivní terapie (contingency management) Tato forma behaviorálního přístupu je zaloţena na odměnách, a to jak pozitivních tak negativních. Pozitivní odměny (například různá privilegia, ceny, peníze atd..) obdrţí ti, jejichţ testy na přítomnost drogy jsou negativní za účelem posílení abstinence. Mezi negativní patří například sniţování dávky metadonu u pacientů závislých na opiátech. Jak Gossop ve své knize nazvané Léčba problémů spojených se zneuţíváním drog uvádí, jsou pozitivní a negativní pobídky sejně účinné co se týče sniţování míry uţívání drog, avšak delší dobu zůstávají v léčbě pacienti při aplikaci pozitivních nabídek. Contingency management zpravidla bývá součástí strukturovaného poradenství či léčby (například posilování komunitních vazeb) Technika vyhasínání (vystavování spouštěčům/cue exposure therapy) Cue exposure therapy je zaloţena na principech teorie učení, konkrétně na modelu učení podmiňováním. Spočívá v tom, ţe pacient je opakovaně vystavován působení podnětů nebo spouštěčů spojených s uţíváním drog (např. pro injekční 36 Viz Nešpor Nešpor Viz Schulte 90, Viz Gossop30 29

30 uţivatele drog pohled na injekční stříkačku) a zaměřuje se na kontrolu nebo změnu odezvy na tyto spouštěče. Cílem je tedy postupné vyhasínání podmíněných reakcí na podněty, které pacientovi asociují aplikaci drogy. 39 Se spouštěči pracuje také takzvaná averzivní terapie, která je přínosná pro sníţení míry baţení po droze Psychodynamické a interpersonální terapie Psychodynamické intervence vycházejí z psychoanalytického přístupu a jsou zaloţeny na vztahu mezi terapeutem a pacientem. Zmíněná terapie se zaměřuje na problematické situace, vztahy a nevědomé konflikty. Interpersonální terapie se věnuje mezilidským vztahům a problémům Poradenství Poradenství je intervence zaměřená na pomoc uţivateli s jeho problémy, například poradenství orientované na abstinenci. Aplikuje se zejména u nemotivovaných uţivatelů návykových látek a je zaloţen na vztahu a vzájemné spolupráci poradce (poskytovatele sluţby) a klientem (příjemcem sluţby). Důleţitou roli zde hrají společně vytyčené cíle vycházející z potřeb a motivace klienta Skupinové poradenství Bern Schulte a kolektiv ve své knize uvádí, ţe skupinové poradenství s individuálním poradenstvím bylo ohledně sníţení míry uţívání stimulancií nejúspěšnější. Další druhy léčby, jako je skupinové poradenství samotné, skupinové 39 Schulte 93; Viz Gossop 28, Viz Schulte Viz Schulte Viz Schulte 95; Viz Kalina a kol. Cit. podle Jiřího Broţi. Drogy a drogové závislosti 1, 269,

31 poradenství s expresivní psychoterapií a skupinové poradenství s kognitivní psychoterapií, měly výsledky poměrně vyrovnané Prevence relapsu Prevence relapsu zahrnuje kognitivní intervenci, nácvik behaviorálních dovedností a změnu ţivotního stylu. Cílem prevence relapsu je naučit drogově závislé předvídat, poznávat a zvládat okolnosti, které by mohly vést k recidivě. Proţitky jako je nutkání, tedy náhlý a silný popud k nějakému jednání a baţení (viz kapitola 1.2.1) mnohdy relapsu předchází. Relaps bývá také ovlivněn jedincovými negativními náladami, poznávacími schopnostmi i vnějšími událostmi Farmakoterapie Medikamentózní léčba neboli farmakoterapie můţe být taktéţ nápomocná, avšak mnoho psychofarmak je zároveň návykovými látkami. Nebezpečné bývají zejména následující skupiny léků: anxiolytika (léky proti úzkostem, např. diazepam), hypnotika (léky na spaní, např. Rohypnol) a některá analgetika (např. Alnagon). Podávání těchto skupin léků můţe u závislých pacientů vést ke vzniku kombinované závislosti. Naproti tomu neuroleptika (také nazývaná antipsychotika) a většina antidepresiv jsou z hlediska vzniku závislosti bezpečná Substituční léčba V rámci medikamentózní léčby je pro léčbu závislosti na pervitinu pravděpodobně nejvhodnější substituční léčba. Je to nahrazení nebezpečnější drogy 43 Viz Schulte Viz Gossop 31, Viz Nešpor 96 31

32 lékařsky předepsanou látkou stejné skupiny (s podobnými účinky i vlastnostmi), která je méně riziková. Jedná se například o náhradu heroinu za metadon. U léčby závislosti na metamfetaminu je nejčastěji předepisován metylfenidát (Ritalin) či antidepresiva buproprionu. Substituční léčba můţe vést k abstinenci, a to i po ukončení léčby. Tento fakt uvádí Hampl na základě případové studie svého pacienta. Substituční léčba můţe trvat od několika týdnů aţ po několik let. Cílem substituční léčby je eliminace zneuţívání omamných a psychoaktivních látek a rizik spojených s jejich aplikací (zejména s intravenózní aplikací). Substituční léčba je vhodná tam, kde není dočasně nebo dlouhodobě moţná léčba orientovaná k abstinenci. Pacient musí při substituční léčbě spolupracovat alespoň do té míry, aby nedocházelo k těţkým interakcím mezi podávanou látkou a jinými drogami, které by si bral ze své iniciativy. 46 V knize s názvem Přehled účinnosti intervencí protidrogové léčby v Evropě však uvádí, ţe doposud nebyl nalezen ţádný standardní a registrovaný lék pro léčbu závislosti na stimulanciích. Vhodné léky mohou být uţitečnou součástí komplexní léčby závislostí. 47 Frederick Rodgers ve své knize tvrdí: Farmakologická léčba drogově závislých, která není podpořena psychoterapií, je obvykle povaţována za nedostatečný prostředek k dosaţení stabilní abstinence u drogově závislých Detoxifikace Detoxifikace je léčba odvykacího syndromu. Odvykací stav se dělí na fyzický a psychický a u různých návykových látek má rozdílnou intenzitu. Tělesný odvykací stav se však u určitých drog často nevyskytuje nebo jen v zanedbatelné formě. Detoxifikace probíhá buďto ambulantně, tedy pravidelným denním docházením klienta do ambulance, nebo při hospitalizaci pacienta Viz Nešpor 96; Viz ORLÍKOVÁ, B. Substituční léčba. Sananim: Drogová poradna [online] [cit ]. Dostupné z: Viz VONDRÁČKOVÁ, Petra. Cit podle Hampla. Substituční léčba závislosti na metamfetaminu: Klinika adiktologie. Léčba a následná péče Dostupné z: 47 Viz Nešpor 95; Viz Schulte a kol Rodgers Viz Kalina a kol. Cit.podle Jiřího Dvořáčka. Drogy a drogové závislosti

33 Po odnětí stimulancií, tedy i metamfetaminu se objevují psychické odvykací příznaky. Vyskytuje se zejména úzkost, únava, dráţdivost, bolest hlavy, poruchy spánku, noční můry, hlad a někdy také křeče. Tyto příznaky však odezní i bez farmakoterapie. Nejzávaţnějším stavem je z důvodu sebevraţedných sklonů deprese. Trvá-li delší dobu, je třeba zahájit antidepresivní terapii. 50 Pouţívané přístupy a metody při zvládání odvykacího stavu: Zdravotnický přístup se zabývá základním vyšetřením, minimalizací odvykacích příznaků a eliminací rozvoje falších komplikací. Jedná se především o ošetřovatelskou péči, laboratorní vyšetření nebo farmakoterapii. Psychoterapeutický přístup je zaloţen na navázání terapeutického vztahu a zároveň na pokračování v terapeutickém programu i po vymizení nejobtíţnějších odvykacích příznaků. Přístup sociální práce řeší nejváţnější sociální problémy klientů před nástupem terapie a zařizuje další léčebnou péči po detoxifikaci Program dvanácti kroků, rezidenční léčba a terapeutické komunity Program dvanácti kroků, rezidenční léčba a terapeutické komunity vycházejí ze svépomocné skupiny Anonymních alkoholiků. Jejich cílem je tedy v první řadě abstinence. Dále pak kladou důraz na změnu osobnosti, myšlení a změnu ţivotního stylu, coţ ovšem vyţaduje značné úsilí Kalina a kol. Cit.podle Jiřího Dvořáčka. Drogy a drogové závislosti Viz Kalina a kol. Cit.podle Jiřího Dvořáčka. Drogy a drogové závislosti Viz Gossop 35 33

34 Anonymní narkomani Organizace Anonymní narkomani je tedy svépomocnou skupinou, jeţ následovala svépomocnou organizaci Anonymní alkoholiky. Je nekompromisním bojovníkem proti jakékoli aplikaci drog a zaměřuje se na restrukturalizaci chování jedinců. Obrovským přínosem Anonymních narkomanů je, ţe tuto organizaci tvoří skupina vrstevníků, která řeší obdobné problémy. Mnoho svépomocných skupin je také zaloţeno na programu Dvanácti kroků, jeţ jsou často také součástí Anonymních narkomanů Programy podpory pomocí Dvanácti kroků Podpora pomocí Dvanácti kroků je jedním z krátkodobých vysoce strukturovaných rezidenčních programů. Náplní této léčby je intenzivní program skupinových sezení a denních přednášek. Jedná se o léčbu zaloţenou na abstinenci pacientů a na zásadách Dvanácti kroků organizací Anonymních alkoholiků a Anonymních narkomanů. 53 Tyto zásady jsou uvedeny v knize Michaela Gossopa Léčba problémů spojených se zneuţíváním drog: důkazy o účinnosti. Dvanáct kroků tohoto programu tedy zní: (1) Přiznali jsme svoji bezmocnost nad alkoholem naše ţivoty začaly být neovladatelné. (2) Dospěli jsme k víře, ţe síla větší neţ naše obnoví naše duševní zdraví. (3) Rozhodli jsme se předat svoji vůli a svůj ţivot do péče Boha, tak jak ho my sami chápeme. (4) Provedli jsme důkladnou a nebojácnou morální inventuru sami sebe. (5) Přiznali jsme Bohu, sami sobě a jiné lidské bytosti přesnou povahu svých chyb. (6) Byli jsme zcela povolní k tomu, aby Bůh odstranil všechny tyto naše charakterové vady. (7) Pokorní jsme ho poţádali, aby naše nedostatky odstranil. (8) Sepsali jsme listinu lidí, kterým jsme ublíţili a kterým to chceme nahradit. 53 Viz Gossop 40 34

35 (9) Rozhodli jsme se provést všechny tyto nápravy ve všech případech, kdy to situace dovolí, s výjimkou, kdy toto počínání by jim nebo jiným uškodilo. (10) Pokračovali jsme v provádění osobní inventury a kdyţ jsme chybovali, pohotově jsme se přiznali. (11) Pomocí modlitby a meditace jsme zdokonalovali svůj vědomý styk s Bohem, jak jsme ho chápali my, a modlili se pouze za to, aby se nám dostalo poznání jeho vůle a síly ji uskutečnit. (12) Výsledkem těchto kroků bylo, ţe jsme se spirituálně probudili a v důsledku toho jsme projevili snahu předávat toto poselství ostatním alkoholikům a uplatňovat tyto principy ve všech našich záleţitostech Následná péče Následná péče slouţí jako prevence relapsu. Proto je potřeba po skončení léčby poskytovat klientovi odpovídající podporu. Kromě Anonymních narkomanů, kteří určitou formu následné péče nabízejí, nemá mnoho programů dostatečné zdroje pro poskytování následné péče Programy rezidenční léčby a terapeutické komunity Rezidenční léčba je pobytová léčba, jeţ je orientována na prostředí bez drog a je zaloţena na účasti pacienta na skupinové práci i individuálním poradenství. Tento pojem se obvykle pouţívá ve spojení s resocializací a léčbou v terapeutické komunitě. 56 Terapeutické komunity se tedy zaměřují na abstinenci, jsou zaloţeny na deinstitucionalizovaných a demokratických principech. Hlavním cílem léčby je 54 Gossop Viz Gossop Viz Rezidenční-pobytová léčba (residential care). Drogy-info.cz: informační portál o ilegálních a legálních drogách [online]. Praha: Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti Úřad vlády České republiky, 2003, 2010 [cit ]. Dostupné z: 35

36 kromě ţivota bez drog také změna negativního sebepojetí klienta, konstruktivní zvládání stresu, vytváření uspokojivých interpersonálních vztahů a rozvinutí pozitivního přístupu k ţivotu. Terapeutická komunita má s klasickými komunitami některé společné rysy, jako je aktivní podíl pacientů na léčení, vytvoření dobré komunikace na všech úrovních, podíl na rozhodování, kolektivnost a vyuţívání sociálního učení, při kterém dostává člen komunity bezprostřední zpětnou informaci o tom, jak působí jeho chování na druhé. Terapeutické komunity pro závislosti mají ovšem i specifika, k nimţ patří vnitřní diferenciace (ti, kdo jsou v komunitě déle a osvědčili se, získávají výhody, ale zvyšují se i nároky na ně). V terapeutických komunitách pro závislé bývají také jasná a důrazně prosazovaná pravidla, jejichţ porušení můţe vést k předčasnému ukončení léčby. Tato léčba však není vhodná pro kaţdého. Nejvíce se hodí pro ty, u nichţ závislost dosáhla určitého stupně závaţnosti, nemají dostatečné zázemí a kvalitní přátele a pro lidi, kteří jsou zejména duševně schopni takový pobyt zvládnout a dostatečně dlouho v terapeutické komunitě setrvat. Existují však jak krátkodobé programy od tří do šesti měsíců, tak dlouhodobé programy, které jsou delší neţ jeden rok. Gossop uvádí výzkum, ve kterém vyšlo najevo, ţe klienti, kteří se léčili déle, dosahovali lepších výsledků. Kladné výsledky jiţ přinesla léčba trvající minimálně tři měsíce. Dalším pozitivním zjištěním byl fakt, ţe pacienti, jiţ dokončili programy pobytové léčby vykazovali lepší výsledky nejen z hlediska abstinence, ale také z hlediska zaměstnanosti, kriminality apod Rodinná terapie Rodinnou terapii zde řadím především z toho důvodu, ţe můj výzkum je zaměřen na mladé respondenty, kteří byli závislí jiţ v adolescenčním věku, kdy je rodinná terapie zvláště vhodná. 58 Rodinná terapie se zabývá jednak symptomatickým chováním a jednak okolnostem a kontextem vzniku takového chování. Důleţitá je změna ve vztahu člověka k sobě samému, v individuálním chování, ale také ve vztazích mezi členy rodiny. U rodinné terapie záleţí na těchto faktorech: věk klienta, stupeň separace, 57 Viz Nešpor 93, 95; Viz Schulte 97; Viz Kooyman 37; Viz Gossop Srov Kalina a kol. Drogy a drogové závislosti 2, 48 36

37 aktuální situace rodiny a na vztahu klienta a rodiny. Tato terapie se obvykle provádí v léčebných zařízeních formou skupin, strukturovaných programů apod Socioterapeutické kluby Vhodný můţe být také dobře fungující socioterapeutický klub, jeţ nahradí chybějící nebo nedostatečnou síť sociálních vztahů u lidí, kteří se v souvislosti s překonáním své závislosti museli rozejít s bývalými známými nebo kteří zůstali osamělí. Socioterapeutický klub při ambulantním nebo lůţkovém zařízení poskytuje léčeným pozitivní modely lidí, kteří závislost překonávají. To zvyšuje motivaci pacientů k aktivní spolupráci v léčbě. Pro příznivý výsledek léčby bývá důleţitá její délka a dlouhodobé udrţování kontaktu. Právě tomu socioterapeutické kluby napomáhají Další intervence V této části zmíním některé intervence, které se rovněţ týkají uţivatelů stimulancií, potaţmo metamfetaminu. Uvedu tedy základní informace o krátké intervenci, o programech výměny jehel a injekčních stříkaček a prevenci a léčbě hepatitidy Krátké intervence Krátké intervence jsou vhodnou alternativou pro jedince, kteří by se jinak ocitli bez jakékoli jiné pomoci při řešení svých problémů, a to ať jiţ z důvodů vlastního odmítavého postoje vůči doporučené léčbě nebo z důvodů absencí v léčebných programech. Existuje několik typů krátké intervence, například krátká 59 Viz Kalina a kol. Drogy a drogové závislosti 2, 46, Viz Nešpor

38 intervence zaměřená na rizikové chování s rizikem na přenos hepatitidy C, behaviorální intervence, standardizované edukační intervence, krátká motivační intervence či program krátké kognitivně-behaviorální intervence. Poslední dvě zmíněné intervence měly pozitivní vliv na zvýšení abstinence, avšak nikoli na sociální fungování, zdravotní stav nebo kriminalitu Programy výměny jehel a injekčních stříkaček Nejen programy jehel a injekčních stříkaček, ale také poskytování informací o nákaze infekcí krví (zejména virem HIV) je účinným preventivním opatřením. Jehly a injekční stříkačky jsou distribuovány různými způsoby zdarma, za úplatu nebo kus za kus. Dalším preventivním opatřením je takzvaná aplikace pod dohledem v aplikační místnosti. Tímto se částečně eliminuje počet odhozených stříkaček a aplikace injekčních drog na veřejných prostranstvích. Podle studie, kterou uveřejnil New England Journal of Medicine, zvyšuje kaţdá návštěva místnosti hygienické injekční aplikace drog pravděpodobnost, ţe se uţivatelé drog dobrovolně podrobí detoxifikační léčbě. Rozhodujícím faktorem je častý styk se sociálním pracovníkem. Studie ukázala, ţe ti, kteří zařízení vyuţívali kaţdý týden nebo se alespoň jednou sešli se sociálním pracovníkem, do detoxifikační léčby nastupovali dvakrát častěji neţ ostatní. Podle Kerrova komentáře tyto výsledky podle všeho vyvracejí obavy některých lidí, kteří se báli, ţe místnost hygienické aplikace bude propagací uţívání drog a závislé bude odrazovat od léčby. 62 V České republice však doposud neexistuje ţádná aplikační místnost, a to i přes to, ţe na Mimořádném jednání protidrogové komise Hlavního města Prahy dne 11. března 2010 byla předsedajícím MUDr. Pavlem Bémem navrţena příprava opatření za účelem eliminace zvýšeného výskytu uţivatelů drog na Václavském náměstí. Také oddělení harm reduction Magistrátu Hlavního města Prahy (zabývající se minimalizací poškození drogami) podalo návrh na zřízení tří nízkoprahových 61 Viz Gossop Viz Gossop 48, 49; Viz ZÁBRANSKÝ, Tomáš. Adiktologie ve světě. Klinika adiktologie [online] [cit ]. Dostupné z: 38

39 zařízení s aplikačními místnostmi a pracovními programy. Tyto návrhy ale nebyly dále projednávány Prevence a léčba hepatitidy I přes rozsáhlé zavádění programů výměny jehel a injekčních stříkaček je stále vysoká míra nákazy hepatitidou C. Účast v těchto programech však můţe vést ke sníţení výskytu nákazy hepatitidou B a C. K prevenci infekce hepatitidy C slouţí ještě podpůrné skupiny zaměřené na tuto problematiku a poradenství na sníţení rizik Léčba pomocí víry Další moţností pro překonávání problémů s drogami je duchovní pomoc, ať uţ je to křesťanská nebo buddhistická meditace. 65 Nejprve bych ráda zmínila křesťanskou rehabilitaci, o které píše Frank Owen ve své knize No speed limit. Popisuje léčbu zaloţenou na víře (v originále faithbased drug treatment). V Americe existuje mnoho organizací, které se zabývají závislostí na metamfetaminu. Drogoví specialisté i křesťanské organizace povaţují metamfetamin za epidemii a drogové uţivatele za oběti, avšak s tím rozdílem, ţe křesťané povaţují drogově závislé za oběti Satana, zatímco experti je povaţují za oběti neurochemie. Křesťanské organizace se drţí tří bodů, které vedou k uzdravení. První z nich je, ţe čtení Bible je příjemné rozptýlení a můţe být důvodem k tomu, aby člověk nebral pervitin, a s tím jim pomáhá Jeţíš. Druhý bod spočívá v tom, ţe vyplňuje existenciální prázdnotu a dává jim smysl ţivota přes jejich silnou touhu uţít 63 Viz Janíková 9; Viz Harm reduction". Drogy-info.cz: informační portál o ilegálních a legálních drogách [online]. Praha: Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti Úřad vlády České republiky, 2003, 2010 [cit ]. Dostupné z: 64 Viz Gossop 50, Viz Nešpor, Müllerová 77 39

40 drogu. Třetí bod je o tom, ţe dosavadní chaotické ţivoty drogově závislých se díky nově nalezené víře stávají strukturovaným příběhem. 66 Stejně tak můţe být přínosem pro uzdravení se ze závislosti jóga. Jan Jílek pracující jako psychoterapeut na oddělení ambulantní terapie v Psychiatrické léčebně Bohnice má dobré zkušenosti s jógou a příznivým vlivem na léčbu nebo alespoň s jejím pozitivním vlivem na somatický, sociální, psychický i mravní stav pacientů Svépomocné příručky Karel Nešpor poukazuje také na svépomocné příručky: Se svépomocnými příručkami pro závislé máme dlouhodobé zkušenosti. 68 Já osobně bych ale svépomocné příručky příliš nepřeceňovala. Netvrdím, ţe nemohou vůbec pomoci, ale mezi způsoby léčby závislostí bych je rozhodně nezařadila. Zařadila bych je k doplňujícím pomůckám při léčení. Ve svépomocné příručce Jak přestat brát drogy jsem se také dočetla, ţe je velmi pozitivní a zdravá léčba smíchem, protoţe smích působí velice kladně na lidskou psychiku, mírní bolesti a nic nestojí Techniky používané při léčbě závislostí V knize Návykové chování a závislost popisuje autor takzvanou zásobárnu technik vhodných pro léčbu závislostí. Je jich celkem čtyřicet tři, proto jsem vybrala ty nejzajímavější a nejvhodnější techniky především pro léčbu závislosti na metamfetaminu. První z nich se nazývá 7:7: Podle této zásady by měl člověk v krizi nebo na počátku ambulantní léčby navštívit během jednoho týdne sedm setkání Anonymních alkoholiků, narkomanů nebo hráčů. Účastníky je moţné vyzvat, aby popsali, jak vypadal poměr počtu dní a počtu návštěv ambulantních léčebných aktivit v jejich 66 Viz Owen 42, Viz Jílek Nešpor Viz Nešpor, Müllerová

41 případě. Technika je vhodná zejména tam, kde účastníci podceňují dlouhodobou a intenzivní léčbu a neuvědomují si, ţe nedostatky právě v této oblasti patří k častým příčinám recidiv. 70 Abstinentská krabice spočívá v tom, ţe pacienti dostanou prouţky papírů, na nichţ jsou popsané běţné situace. Ty pak mají popsat nebo předvést a zamyslet se nad tím, v čem bude uvedená situace jiná při abstinenci. Smyslem této techniky je připomenout, ţe uzdravení vyţaduje přizpůsobení řady stránek ţivota. Zde jsou některé příklady: 1. Vstávání abstinenta nebo abstinentky. 2. Abstinent nebo abstinentka po hádce v rodině. 3.Abstinent nebo abstinentka a setkání s rizikovým známým. 71 Dále je zde také uvedena abstinentská bankovka, na kterou si pacienti napíší hlavní důvody, proč abstinovat a nevýhody návykového chování. Bankovku si pak umístí do své peněţenky a při nákupech se budou takto motivovat. 72 Dotazníky jsou také jednou z technik vhodných pro léčbu závislostí. Různé diagnostické dotazníky je moţné vyuţívat nejen k diagnostice, ale i jako motivační nástroj. Jejich společné vyplnění, zaznamenávání problémových odpovědí a vzájemné sdělování si výsledků lze vyuţívat jako motivační úvod k práci ve velké skupině. 73 Jóga je také vyuţívána při léčbě závislostí soustavně mnoho let. 74 Muzikoterapie se dělí na aktivní a receptivní. Pozitivní zkušenosti bývají zejména s klasickou a orientální zklidňující hudbou v kombinaci s relaxačními technikami. Receptivní muzikoterapie se dá pouţít i při posilování motivace. 75 Avšak nejen hudba pomáhá při překonávání závislostí, je to také výtvarné umění a poezie. 76 Další osvědčenou technikou je odměňování střízlivosti a pozitivního chování. Spočívá to v systematickém odměňování ţádoucího chování a neodměňování nebo postihování chování neţádoucího Nešpor Viz Nešpor Viz Nešpor Viz Nešpor Viz Nešpor Viz Nešpor Viz Nešpor, Müllerová 52, Viz Nešpor

42 Popis dne. Popis všedního a pracovního dne v době, kdy člověk pil, bral drogy nebo hazardně hrál, a v době, kdy to nedělal. Skupina přitom můţe uvaţovat o dalších vylepšeních ţivotního stylu. 78 Poslední dvě techniky, které bych chtěla zmínit, se nazývají váhy a zdraví. U vah se jedná o postup pouţívaný k posilování motivace. Na tabuli se nakreslí váhy s dvěma miskami. Účastníci pak hodnotí jedním aţ třemi minusy mnoţství utrpení, které jim návykový problém přímo nebo nepřímo způsobil, a jedním aţ třemi plusy míru potěšení, které takto získali. Součty minusů a plusů se pak porovnají. Většinou převaţují minusy. 79 A konečně je na řadě zdraví, coţ je edukativní program a můţe mít interaktivní charakter a můţe se prolínat s posilováním motivace. Terapeut můţe poloţit otázku týkající se zdravotních rizik návykového chování ve velké skupině a pak odpovědi pacientů doplnit a rozvést. V další části programu lze uvaţovat o způsobech, jak své zdraví chránit. 80 Nyní si zrekapitulujeme, co jsme se v této kapitole dozvěděli. Víme jiţ, ţe existuje mnoho způsobů léčby, jako je posilování motivace, terapeutické komunita, medikamentózní léčba, socioterapeutický klub, svépomocná příručka nebo duchovní pomoc. Dále jsme se dočetli o různých technikách, které jsou vhodné pro léčbu závislostí. Jsou to například tyto: 7:7, abstinentská krabice, abstinentská bankovka, dotazníky, jóga, muzikoterapie, výtvarné umění, poezie, odměňování střízlivosti a pozitivního chování, popis dne, váhy, ale i technika zvaná zdraví Zbavení se závislosti vlastními silami Dalším způsobem, kterým se lidé zbavují závislosti na drogách, je také uzdravení se pomocí vlastních sil. Bohuţel však o tomto způsobu vymanění se ze závislosti mnoho autorů odborné literatury nepíše, tudíţ se pokusím podat alespoň ty informace, o kterých jsem se dočetla. 78 Viz Nešpor Viz Nešpor Viz Nešpor

43 Frank Owen dokonce uvádí, ţe uzdravení zaloţené na svobodné a silné vůli člověka, je jedním z nejčastějších způsobů, jak se lidé zbavují závislosti na drogách. Říká se tomu také spontánní zotavení (z anglického originálu spontaneous recovery). S tímto názorem ovšem mnoho psychiatrů a specialistů zaměřených na léčbu závislostí nesouhlasí. Jeden psychiatr přirovnal spontánní zotavení ze závislosti na metamfetaminu k výhře v loterii. Přesto se bez profesionální pomoci či svépomocných skupin nenápadně a úspěšně vyléčí tisíce závislých, a to bez jakékoli veřejné pozornosti Charakteristika obce zvolené k výzkumu Místo odkud respondenti pochází, je obec Dobronín nacházející se v kraji Vysočina a spadající do okresu Jihlava. 82 Proto zde také uvedu některé informace týkající se této obce, které povaţuji za důleţité. Dobronín, o rozloze 1373 hektarů, má dle posledních údajů 1886 obyvatel. Obec vznikla roku V roce 1876 zde vznikly sklárny, které byly do roku 2006 nejvýznamnějším podnikem v Dobroníně a zdrojem obţivy mnoha místních občanů. Nachází se zde také dvě fotbalová hřiště, tenisové i volejbalové kurty a hřiště určené pro pláţový volejbal. Kulturního vyţití však v obci není mnoho. Pouze dvakrát ročně vystoupí amatérské divadlo se svým představením a jednou ročně pořádá autoklub výstavu historických motorových vozidel. 83 Některé informace uvedené na internetových stránkách jsou bohuţel neaktualizované, tudíţ zavádějící. Ráda bych tedy upřesnila několik změn a zajímavostí. Například domov důchodců je jiţ několik let zrušen, hospod naopak přibylo. V kulturním domě jsou občas pořádány plesy či zábavy, za kulturou ale musí 81 Viz Owen 51, Viz Obec Dobronín: Veřejný informační portál obce Dobronín [online] [cit ]. Dostupné z: 83 Viz BERÁNEK, Zdeněk. O obci. Dobronín: Oficiální internetové stránky [online] [cit ]. Dostupné z: Viz Obec Dobronín: Veřejný informační portál obce Dobronín [online] [cit ]. Dostupné z: 43

44 obyvatelé Dobronína převáţně do větších měst, jako je Jihlava nebo Havlíčkův Brod. Kuriozitou je také fakt, ţe se v obci nenachází ţádný kostel. Proč jsem však zvolila k výzkumu právě tuto obec? Jak jsem jiţ uvedla v úvodu své práce, ţila zde má babička, tudíţ jsem do Dobronína jezdila poměrně často. Tam jsem se také před lety seznámila s lidmi, které jsem nyní poţádala o vyplnění dotazníků potřebných pro mou absolvenstkou práci, stali se tedy mými respondenty. 5 Charakteristika respondentů Při vyplňování dotazníků pro výzkum k mé absolventské práci jsem poţádala o pomoc deset respondentů a musím konstatovat, ţe všichni byli velice ochotní. Jak je jiţ zmíněno v předchozí kapitole, respondenti se narodili a ţijí nebo ţili v obci Dobronín na Vysočině. Byli závislí na metamfetaminu, který si aplikovali intravenózně. Jejich věk se pohybuje v rozpětí pětadvaceti aţ dvaatřiceti let, pervitin však začali uţívat mnohem dříve. Většina z nich nedosáhla v té době ještě zletilosti. Jelikoţ pochází z jedné obce, byli, a někteří z nich stále jsou, velmi dobří přátelé. 6 Zvolený výzkum Vzhledem k tomu, ţe mým stanoveným cílem je zjistit, co vedlo mladé lidi v obci Dobronín, aby přestali drogu uţívat a jakým způsobem se své závislosti zbavili, zvolila jsem kvalitativní výzkum. Dotazníkové šetření jsem zvolila především proto, ţe respondenti bývají při rozhovoru nervóznější, hůře se jim o své minulosti hovoří a mají tendence zlehčovat váţné a důleţité otázky ohledně své závislosti. Kdyţ jsem se jich ptala, jaký typ výzkumu by jim vyhovoval nejvíce, zvolili si právě formu dotazníků. Dalším důvodem, proč jsem zvolila dotazníkové 44

45 šetření, je fakt, ţe ho v tomto případě povaţuji za nejobjektivnější a nejlépe vyhodnotitelný. Mnoho respondentů jiţ v Dobroníně neţije, bydlí například v Jihlavě, nebo se přestěhovali neznámo kam. Proto nebylo moţné všechny respondenty kontaktovat a získat tak dotazníky od všech. Vyplněných dotazníků se mi tedy vrátilo nazpět pouze deset. Vzhledem k tomu, ţe znám všechny respondenty osobně, zvolila jsem při pokládání otázek formu neformální, tedy tykání. Otázky jsou kombinované a zahrnují tak otevřené, uzavřené i polouzavřené otázky. Je jich dohromady šestnáct, z nichţ čtyři jsou pouze orientační a zbylých dvanáct otázek směřuje k cíli práce, tedy ke zjišťování důvodu a způsobu vyléčení se ze závislosti. Nyní tedy přistoupím k samotným otázkám uvedeným v dotaznících. První a druhou otázkou zjišťuji, zda je dotazovaný muţ, nebo ţena a ptám se na věk. Třetí a čtvrtá otázka se zaměřuje na nejvyšší dosaţené vzdělání a na to, co respondent dělá nyní. Zda studuje, je zaměstnaný či nezaměstnaný. Následující otázky se jiţ zaměřují na závislost. V páté otázce zjišťuji, na jaké droze byli dotazovaní závislí, poté se ptám na to, jakým způsobem drogu aplikovali, dále jak dlouho brali drogy a zda se jim vůbec podařilo závislosti zbavit. Devátá otázka se zaměřuje na to, jak dlouho respondenti abstinují. Desátá otázka zkoumá, jak dlouho respondentům trvalo, neţ se své závislosti zbavili, a to od té doby, co o tom začali přemýšlet, do doby, neţ byli takzvaně čistí (tedy neţ přestali drogu uţívat). Poté se doptávám, zda to pro ně byla dlouhá doba. Nyní se dostávám ke stěţejním otázkám, jeţ zní: Co Tě vedlo k tomu, abys přestal/a?, Jakým způsobem jsi se své závislosti zbavil/a? Zde mají respondenti na výběr z různých moţností. Buďto pomocí léčebny, s pomocí rodičů, s pomocí přátel nebo někoho blízkého (např. partnera), sám/sama nebo jinak (u této moţnosti měli prostor na vlastní odpověď). Další otázkou zjišťuji, zda se pokoušeli léčit uţ někdy dříve a také nabízím šest moţných odpovědí: ano, jednou, ano, dvakrát aţ třikrát, ano, čtyřikrát aţ pětkrát, ano,šestkrát a vícekrát, ne, nikdy jsem se neléčil/a nebo jiné, uveď. Patnáctou otázkou ( Myslíš, ţe uţ jsi opravdu vyléčený/á?) se chci dozvědět, jak vnímají respondenti sami sebe, zda si ve své abstinenci věří. Poslední otázku zaměřuji na samotnou zkušenost s drogou. Jestli byla jejich zkušenost s drogou spíše dobrá či špatná, co jim droga vzala, nebo naopak dala. Tuto otázku uvádím v dotazníku zejména pro zajímavost (kaţdý má subjektivní pocity a záţitky ohledně své závislosti) a také proto, ţe zde mají respondenti prostor se nad svou závislostí zamyslet a rozepsat se o svých zkušenostech. 45

46 7 Vyhodnocení dotazníků V této kapitole budou odpovědi dotazovaných osvětleny a porovnávány. Zaměřím se především na cíl mé práce, a tedy na to, co vedlo respondenty k tomu, aby přestali pervitin uţívat a jak se své závislosti na něm zbavili. Většinu dotazovaných tvořili muţi, ţeny tvořily pouhých třicet procent. Nejmladšímu respondentovi je nyní dvacet pět let, dva respondenti jsou o rok starší neţ nejmladší respondent, dalším dotazovaným je dvacet osm a dvacet devět let, třem respondentům je třicet let a nejstarším dvěma dotazovaným je jednatřicet let. Střední odborné vzdělání mají tři respondenti, polovina respondentů je vyučená a dva dotazovaní mají pouze základní vzdělání. Všech deset respondentů je však zaměstnaných. Nyní přistoupím k porovnávání otázek týkajících se mého cíle práce, tedy závislosti na pervitinu a zbavení se závislosti na něm. Všichni dotazovaní byli závislí na pervitinu a uţívali jej nitroţilně neboli intravenózně. Nejkratší doba uţívání pervitinu tří respondentů byla čtyři roky, dva dotazovaní byli závislí na metamfetaminu o rok déle, další dva šest a sedm let, devět let uţívali drogu dva respondenti a poslední dotazovaný byl závislý celých deset let. Na dotaz, zda se respondentovi podařilo závislosti zbavit, se nenašel ani jeden, který by odpověděl záporně. Rozporuplné s těmito odpověďmi jsou odpovědi na otázku: Myslíš, ţe jsi opravdu vyléčený? Čtyři respondenti odpověděli spíše ano, dva dotazovaní odpověděli,,ani ano, ani ne a čtyři respondenti odpověděli určitě ano. Toto ovšem poukazuje na to, ţe více neţ polovina respondentů si není sama sebou a svým uzdravením zcela jistá. A to i přesto, ţe jeden dotazovaný abstinuje čtyři roky, sedm respondentů neuţívá pervitin jiţ tři roky a zbývající dva dotazovaní jsou abstinují dva a dva a půl roku. Zjišťovala jsem také, jak dlouho respondentům trvalo, neţ se své závislosti zbavili. Čtyři dotazovaní se závislosti zbavili do jednoho měsíce, tři dotazovaní od jednoho měsíce do šesti měsíců, jednomu to trvalo déle neţ rok a dvěma respondentům dva roky a déle. Zajímavé je, ţe doba, kterou respondenti potřebovali k vyléčení ze závislosti, je nepřímo úměrná době, po kterou brali drogy (např. jeden dotazovaný byl na pervitinu závislý deset let, ale závislosti se dokázal zbavit během jednoho měsíce a naopak další respondent, který uţíval drogy pět let, se pak 46

47 závislosti zbavoval déle neţ dva roky). Šest dotazovaných však nepovaţovalo dobu, jeţ potřebovali k zotavení se ze závislosti, za nijak dlouhou. Na otázku: Jakým způsobem jsi se své závislosti zbavil/a?, která rovněţ vedla k cíli mé práce, odpovědělo šest dotazovaných, ţe se své závislosti zbavili sami. Tři respondenti se závislosti zbavili díky partnerovi (ať to byl jiţ partner nový či bývalý) a jen jeden respondent přestal uţívat pervitin díky pomoci svých rodičů. Dotazovala jsem se, zda se respondenti léčili uţ někdy dříve. Z deseti odpovědí však bylo devět záporných, jen jedna kladná. Onen respondent se pokoušel léčit pouze jednou. Otázku: Co Tě vedlo k tomu, abys přestal/a?, jsem směřovala přímo k cíli, tedy důvodu proč respondenti přestali brát drogy. Většina respondentů uváděla více důvodů, nejčastější příčinou však byli jejich blízcí (partneři, rodina, přátelé), proţití lepšího ţivota a zdraví. Dalším důvodem byly také peníze. Jeden dotazovaný uvedl: Já ani nevím, prostě to přišlo samo. Dalšího respondenta k tomu vedly kromě jeho rodiny a nové přítelkyně také paranoidní stavy a halucinace. Výstiţné bylo i toto vyjádření: Hlavně rodina, nová přítelkyně a chtěl jsem ţivot proţít, ne přeţít. Zajímavou odpověď uvedl další dotazovaný: Časem vymizela chuť a změnily se ţivotní priority. Jednomu dotazovanému se zprotivila jiţ bývalá přítelkyně, kdyţ byla sjetá, další uţ nechtěla pořád jen fetovat a jeden respondent k této otázce napsal: Kamarádi přestali jsme skoro všichni tak nějak najednou, ale taky to lezlo hodně do peněz. Pokud se jedná o názor respondentů na zkušenost s drogou, nedá se říci, ţe by byli jednotní. Spíše naopak. Pro jednoho respondenta to byla velmi negativní zkušenost, pro tři dotazované spíše špatná zkušenost, pro další tři to byla něčím jak dobrá, tak špatná zkušenost a pro dva respondenty byla zkušenost s drogou kladná. Jeden respondent na tuto otázku odpověděl, ţe o tom jiţ nepřemýšlí, protoţe je to za ním. Jedna respondentka (která uvedla, ţe to pro ni byla spíše špatná zkušenost) se dokonce svěřila, ţe nepřestala brát pervitin ani kvůli své dceři. Z těchto odpovědí by se dal vyvodit závěr, ţe pravděpodobně kaţdému droga něco vzala i dala, ale ve většině případů byla zkušenost s drogou spíše negativní. Kaţdý má jistě různé zkušenosti a také je individuálně vnímá. 47

48 8 Statistiky Pro zajímavost zde uvedu některé statistiky týkající se léčby uţivatelů stimulancií v kraji Vysočina. Bohuţel jsem však nenašla údaje, týkající se léčených a vyléčených osob, které by mohly poukázat na to, který typ léčby je pro léčení závislosti na metamfetaminu nejvhodnější nebo nejosvědčenější. Proto nyní představím alespoň ty informace, ke kterým jsem měla přístup. V roce 2008 se v ambulantních psychiatrických zařízeních v kraji Vysočina nacházelo 118 pacientů závislých na stimulačních drogách. V psychiatrických lůţkových zřízeních bylo léčeno 29 pacientů. 84 V roce 2011 činil počet detoxifikovaných pacientů se sídlem zařízení v kraji Vysočina uţívajících pervitin šestnáct. Z toho bylo devět muţů a sedm ţen. 85 Šedesát dva pacientů uţívajících stimulancia bylo v roce 2011 léčeno v ambulantních zdravotnických zařízeních v kraji Vysočina Viz Nechanská 101, Viz Aktuální informace: Údaje o detoxifikačních jednotkách a pacientech podstupujících detoxifikaci od návykových látek v roce 2011 (06/12). Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online] [cit ]. Dostupné z: 6, 7 86 Viz Aktuální informace: Údaje o detoxifikačních jednotkách a pacientech podstupujících detoxifikaci od návykových látek v roce 2011 (16/12). Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online] [cit ]. Dostupné z:

49 Závěr Tato práce nazvaná Závislost na pervitinu a její léčení se v obecné rovině zabývá nejprve drogám, drogové terminologii a dělením drog, dále se pak podrobněji zaměřuje na metamfetamin s jeho specifiky závislosti, nejčastějšími důvody, které vedou drogově závislé k abstinenci a léčebnými metodami, technikami a nejrůznějšími způsoby, které pomáhají uţivatelům drog k uzdravení. Dále se zaměřuje na výzkum a s ním spojenou charakteristiku respondentů a Dobronína, tedy obce, kde byl výzkum prováděn a je zároveň bydlištěm dotazovaných. Kromě porovnávání a osvětlování otázek a odpovědí v dotaznících a jejich vyhodnocování také vysvětluji, proč jsem zvolila právě dotazníkové šetření. V závěru práce se čtenář rovněţ můţe seznámit se statistikami zaměřenými na léčbu závislých na stimulanciích. Cílem mé práce bylo dozvědět se, co vedlo tyto mladé lidi (přesně tedy ve věku od pětadvaceti do jednatřiceti let) k tomu, aby přestali pervitin uţívat a jakým způsobem se své závislosti na této droze zbavili. Jak se dalo předpokládat, nejčastěji zmiňované příčiny, které vedly respondenty k abstinenci byly opravdu tyto: rodina, přátelé, partneři, jejich vlastní zdraví a peníze. Našla se však i řada dalších důvodů, proč se respondenti rozhodli se závislostí skoncovat, mezi něţ patří například nepříjemné paranoidní stavy doprovázené halucinacemi, touha proţít lepší ţivot, nejen přeţívat, u někoho dokonce vymizela chuť na drogu. Jeden respondent však potvrdil i mou domněnku. Odpověděl, ţe jeden z důvodů, proč přestal pervitin uţívat, byli kamarádi, kteří byli dříve také závislí na pervitinu. Dodal totiţ, ţe skoro všichni přestali tak nějak najednou. Je zvláštní, ţe tuto skutečnost zmínil pouze jeden respondent, ale je velmi pravděpodobné, ţe si ostatní vzájemné ovlivňování v tomto ohledu ani neuvědomili. Dalším cílem mé práce bylo zjistit, jak se své závislosti respondenti zbavili. Zjištění, ţe většina dotazovaných se ze závislosti vyléčila svými vlastními silami, je vcelku překvapující. Jen tři respondenti se své závislosti zbavili díky svým partnerům a jeden za pomoci rodičů. Ostatní to zvládli sami, bez jakékoli pomoci. Díky těmto zjištěním jsem svého stanoveného cíle dosáhla. Dalším zajímavým výzkumem by mohlo být například zjištění příčin, které tyto lidi vedly k uţívání metamfetaminu (čehoţ se pravděpodobně ujmu při psaní 49

50 bakalářské práce) nebo zjistit, všechny moţné způsoby prevence zaměřené na drogovou problematiku, které by v dané obci mohly být aplikovány. Moţná by se tím dalo zamezit stejnému nebo podobnému problému s příštími generacemi. Na závěr bych ještě ráda uvedla zařízení, na která se můţete obrátit ohledně první konzultace týkající se závislosti na drogách. Jedná se především o kontaktní centra, které poskytují bezplatné telefonické poradenství či osobní konzultace pro drogově závislé i jejich blízké osoby. Jsou poskytovány anonymně a zahrnují programy harm reduction. Poradenství a ambulantní léčbu, tedy takovou léčbu, na kterou musí pacient docházet, poskytuje AT ambulance. Psychiatrická léčba, psychiatrická ambulance či ambulantní program většinou nabízí individuální ambulantní léčebný program. Denní stacionář nabízí intenzivní ambulantní program a detoxifikační jednotka je pobytová sluţba zabývající se zvládáním abstinenčních příznaků. 87 A kam se můţete obrátit konkrétně? Uvedu zde tři zařízení v kraji Vysočina s potřebnými informacemi: Kontaktní centrum Jihlava Oblastní charita Jihlava U Větrníku17, Jihlava, Telefon: Kontaktní centrum Třebíč Oblastní charita Třebíč Hybešova 10, Třebíč, Telefon: , AT ambulance Studentská 4, Žďár nad Sázavou, Telefon: Viz kol. autorů SANANIM 180, Kol. autorů SANANIM

51 Mnoho uţitečných informací ohledně léčebných zařízení naleznete také na těchto internetových stránkách: nebo na 51

52 Seznam použité literatury GOSSOP, Michael. Léčba problémů spojených se zneužíváním drog: důkazy o účinnosti. 1. Vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, ISBN GÖHLERT, Fr.-Christoph; KÜHN, Frank. Od návyku k závislosti: Toxikomanie, Drogy: účinky a terapie. Praha: Euromedia Group, ISBN HAJNÝ, Martin. O rodičích, dětech a drogách. 1. Vyd. Praha: GRADA Publishing, ISBN JANÍKOVÁ, Barbara. Zaostřeno na drogy. Praha: Úřad vlády České republiky, ISSN KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti 1: Mezioborový přístup. 1. Vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, ISBN KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti 2: Mezioborový přístup. 1. Vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, ISBN Kolektiv autorů občanského sdruţení SANANIM. Drogy: otázky a odpovědi: příručka pro rodinné příslušníky a pomáhající profese. 1. Vyd. Praha: Portál, ISBN KUBÁNEK, Vladimír; POLÍVKA, Lubomír. Drogy a jejich účinky na lidský organismus. 1. Vyd. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze, ISBN

53 NECHANSKÁ, Blanka a kol. Uživatelé alkoholu a jiných drog ve zdravotnické statistice od roku Vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, ISBN NEŠPOR, Karel; CSÉMY, Ladislav. Léčba a prevence závislostí: Příručka pro praxi. 1. vyd. Praha: Psychiatrické centrum, ISBN NEŠPOR, Karel; MÜLLEROVÁ, Marie. Jak přestat brát (drogy): Svépomocná příručka [online]. 5. vyd. Praha: FIT IN, 2006 [cit ]. Dostupné z: NOŢINA, Miroslav. Svět drog v Čechách. 1. Vyd. Praha: Koniasch Latin Press, ISBN X OWEN, Frank. No speed limit: the highs and lows of meth. 1. Vyd. New York: St. Martin's Press, ISBN PRESL, Jiří. Drogová závislost: Může být ohroženo i Vaše dítě? 9. svazek. Praha: MAXDORF, ISBN RIESEL, Petr. Lesk a bída drog: praktická příručka pro mládež, rodiče a pedagogy. Olomouc: Votobia, ISBN Aktuální informace: Údaje o detoxifikačních jednotkách a pacientech podstupujících detoxifikaci od návykových látek v roce Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online] [cit ]. Dostupné z: BERÁNEK, Zdeněk. O obci. Dobronín: Oficiální internetové stránky [online] [cit ]. Dostupné z: 1001/p1=52 53

54 Betel Česka republika. O drogách a závislosti: Závislost. [online]. [cit ]. Dostupné z: Harm reduction". Drogy-info.cz: informační portál o ilegálních a legálních drogách [online]. Praha: Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti Úřad vlády České republiky, 2003, 2010 [cit ]. Dostupné z: Obec Dobronín: Veřejný informační portál obce Dobronín [online] [cit ]. Dostupné z: Obecně o závislostech: Relaps, recidiva. Pomoc v závislosti...:...pomůžeme, poradíme [online]. [cit ]. Dostupné z: ORLÍKOVÁ, Bára. Substituční léčba. Sananim: Drogová poradna [online] [cit ]. Dostupné z: Prev-Centrum: Pervitin. O.s. Prev-Centrum [online]. [cit ]. Dostupné z: Rezidenční-pobytová léčba (residential care). Drogy-info.cz: informační portál o ilegálních a legálních drogách [online]. Praha: Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti Úřad vlády České republiky, 2003, 2010 [cit ]. Dostupné z: Rozdělení drog. Substituční-léčba.cz: Stránky o závislosti [online]. 2012, [cit ]. Dostupné z: SENFT, Václav. Metamfetamin [online] [cit ]. Dostupné z: 54

55 SCHULTE, Bernd a kol. Přehled účinnosti intervencí protidrogové léčby v Evropě. 1. Vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, ISBN VONDRÁČKOVÁ, Petra. Substituční léčba závislosti na metamfetaminu: Klinika adiktologie. Léčba a následná péče Dostupné z: ZÁBRANSKÝ, Tomáš. Adiktologie ve světě. Klinika adiktologie [online] [cit ]. Dostupné z: Sleharny-motivuji-sve-uzivatele-k-abstinencni-lecbe 55

56 Přílohy Příloha č. 1 Dotazník zkoumající důvody a způsoby vedoucí ke zbavení se závislosti Tyto dotazníky jsou prostředkem k vytvoření výzkumu v mé absolventské práci v rámci studia na Jaboku, VOŠ sociálně pedagogické a teologické. V Jabocké knihovně by také měla být celá práce dohledatelná. Výzkum je prováděn v kraji Vysočina, konkrétně v obci Dobronín. 56

57 Tento dotazník je součástí výzkumu mé absolventské práce zaměřující se na důvody a způsoby vedoucí ke zbavení se závislosti. Na otázky odpovídejte prosím co nejpravdivěji. Veškeré údaje jsou anonymní. Za vyplnění dotazníku předem děkuji. 1. Jsem: muţ ţena 2. Kolik je Ti let? 3. Jaké je Tvé nejvyšší dosaţené vzdělání? Základní Vyučen/a v oboru Střední odborné/všeobecné Vysokoškolské 4. Co děláš nyní? Studuješ, jsi zaměstnaný nebo nezaměstnaný? 5. Na jakých drogách jsi byl/a závislý/á? 6. Jakým způsobem jsi drogy uţíval/a? 7. Jak dlouho jsi bral/a drogy? 8. Podařilo se Ti závislosti zbavit? ano ne 57

58 9. Jak dlouho abstinuješ? 10. Jak dlouho Ti trvalo, neţ jsi se své závislosti zbavil/a? (Myslím tím od té doby, co jsi o tom začal/a přemýšlet, do té doby, neţ jsi byl/a tzv. čistý/á.) do 1 měsíce 1-6 měsíců déle neţ 6 měsíců déle neţ 1 rok 2 roky a déle 11. Byla to pro Tebe dlouhá doba? ano ne 12. Co Tě vedlo k tomu, abys přestal/a? 13. Jakým způsobem jsi se své závislosti zbavil/a? pomocí léčebny pomocí rodičů pomocí přátel nebo někoho blízkého (např. partnera) sám/sama jinak, uveď: 14. Pokoušel/a jsi se léčit uţ někdy dříve? ano, jednou ano, 2krát - 3krát ano, 4krát - 5krát ano, 6krát a vícekrát ne, nikdy jsem se neléčil/a jiné, uveď: 15. Myslíš, ţe uţ jsi opravdu vyléčený? určitě ano spíše ano ani ano, ani ne spíše ne určitě ne 58

59 16. Jak bys popsal/a svou zkušenost s drogou? (Co Ti droga dala/vzala, byla to spíše špatná/dobrá zkušenost atd.) 59

60 Příloha č. 2 Grafy znázorňující odpovědi na otázky uvedené v dotazníku. 1. Počet osob 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Muži Ženy Poměr osob 70% 30% 60

61

62

63

64

65

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

A) psychická závislost - dlouhodobá

A) psychická závislost - dlouhodobá David Vanda více významů: konzervovaný produkt z rostlin nebo živočichů látka, která mění jednu nebo více životních funkcí v těle látka, která vyvolává u člověka závislost A) psychická závislost - dlouhodobá

Více

Legální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Legální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Legální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ Legální drogy Alkohol Léky Tabák Těkavé

Více

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Nelegální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ "Jakákoliv závislost je špatná,

Více

Možnosti sběru dat o uživatelích drog. MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště drogové epidemiologie

Možnosti sběru dat o uživatelích drog. MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště drogové epidemiologie Možnosti sběru dat o uživatelích MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště ové epidemiologie Základní pojmy - 1 Návykové látky alkohol, omamné látky, psychotropní látky

Více

Psychoaktivní látky. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoaktivní látky. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoaktivní látky MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 7 Název materiálu: Psychoaktivní

Více

POJEM DROGA nervovou soustavu a její funkce . A to jak psychická, tak i fyzická LEGÁLNÍ a NELEGÁLNÍ

POJEM DROGA nervovou soustavu a její funkce . A to jak psychická, tak i fyzická LEGÁLNÍ a NELEGÁLNÍ DROGY POJEM DROGA Společným znakem všech drog je to, že dokáží ovlivnit centrální nervovou soustavu a její funkce V odborném názvosloví hovoříme o omamných a psychotropních látkách Na drogy vzniká závislost.

Více

DROGY A JEJICH ÚČINKY PROJEVY UŽÍVÁNÍ

DROGY A JEJICH ÚČINKY PROJEVY UŽÍVÁNÍ DROGY A JEJICH ÚČINKY PROJEVY UŽÍVÁNÍ KDO JSME A CO DĚLÁME Semiramis, Laxus, Alma Organizace poskytující sociální a adiktologické služby. V současné době probíhá proces jejich spojování. Působnost ve 4

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

Léèba problémù spojených se zneužíváním drog: dùkazy o úèinnosti 6 7 Slovník pojmù 9 1 Dùkazy o úèinnosti Pozn. editora èeského vydání: V pùvodním originálním textu jsou používány termíny drug use treatment,

Více

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací

Více

Drogy a otravy zkušenosti z praxe

Drogy a otravy zkušenosti z praxe EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Drogy a otravy zkušenosti z praxe Mgr. Hana

Více

PERVITIN. Vzhled Bílý, někdy nažloutlý či nafialovělý krystalický prášek barva se může lišit dle procesu výroby.

PERVITIN. Vzhled Bílý, někdy nažloutlý či nafialovělý krystalický prášek barva se může lišit dle procesu výroby. PERVITIN Vzhled Bílý, někdy nažloutlý či nafialovělý krystalický prášek barva se může lišit dle procesu výroby. Užívání především šňupání (účinky se projeví za cca 15 minut), nitrožilní (okamžitý účinek)

Více

Drogy a otravy zkušenosti z praxe - pokračování

Drogy a otravy zkušenosti z praxe - pokračování EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Drogy a otravy zkušenosti z praxe - pokračování

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Drogy. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 13. 5. 2013. Ročník: devátý

Drogy. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 13. 5. 2013. Ročník: devátý Drogy Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 13. 5. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Chemie a společnost 1 Anotace: Žáci se seznámí s dělením návykových

Více

SUBSTITUČNÍ LÉČBA JAK JÍ POJMOUT

SUBSTITUČNÍ LÉČBA JAK JÍ POJMOUT SUBSTITUČNÍ LÉČBA JAK JÍ POJMOUT MUDr.DUŠAN RANDÁK Centrum metadonové substituce a ambulantní detoxifikace Praha 4 DROP IN o.p.s. Měřín 18.11.2004 SUBSTITUČNÍ LÉČBA JEDNA ZE SPEKTRA PÉČE O ZÁVISLÉ NA OPIÁTECH

Více

Závislosti. Omamné psychotropní látky

Závislosti. Omamné psychotropní látky Závislosti Omamné psychotropní látky Rozdělení drog Podle účinku na psychiku: Tlumivé látky (narkotika)-zpomalují psychomotorické tempo, malé dávky zklidní, vyšší navodí spánek, kóma až zástavu životních

Více

Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Účinky návykových látek Anotace Pracovní list týkající se problematiky drog a drogové závislosti. Úkoly

Více

Pøehled úèinnosti intervencí protidrogové léèby v Evropì 6 7 9 10 11 ê á 13 1 Úèinnost, efektivita a nákladová efektivita Tabulka 1: Definice úèinnosti, efektivity a nákladové efektivity 15 1 16 2

Více

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální

Více

Údaje v registru substituční léčby k 30.6.2003

Údaje v registru substituční léčby k 30.6.2003 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28.7.2003 45 Údaje v registru substituční léčby k 30.6.2003 Národní registr uživatelů lékařsky indikovaných substitučních

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav 52, 565 42 Tel.: 465 482 115 e:mail: škola@vraclav.cz www: zsvraclav.cz Číslo projektu Název šablony Vyučovací předmět Vzdělávací

Více

Systém služeb prevence, léčby a minimalizace rizik

Systém služeb prevence, léčby a minimalizace rizik Systém služeb prevence, léčby a minimalizace rizik PhDr. Josef Radimecký, Ph.D., MSc. Krajská konference k problematice rizikového chování Dítě a droga Hradec Králové, 15. 10. 2012 Obsah Historie vzniku

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

JE SUBSTITUCE CÍL NEBO PROSTŘEDEK?

JE SUBSTITUCE CÍL NEBO PROSTŘEDEK? JE SUBSTITUCE CÍL NEBO PROSTŘEDEK? MUDr. Václav Stehlík, Mgr. Markéta Ackrmannová Substituční centrum Plzeň Substituční centrum Plzeň Substituční program je primárně určen pro ty klienty, kteří jsou závislí

Více

Program komplexní léčby somatických komplikací syndromu závislosti, Remedis, Nuselská poliklinika Táborská 57, Praha 4

Program komplexní léčby somatických komplikací syndromu závislosti, Remedis, Nuselská poliklinika Táborská 57, Praha 4 Demografické, epidemiologické a virologické charakteristiky populace uživatelů drog srovnání let 2005 a 2006 h MUDr. Vratislav Řehák, MUDr. Laura Krekulová, PhD Program komplexní léčby somatických komplikací

Více

KA02 INKLUZE VE VZDĚLÁNÍ

KA02 INKLUZE VE VZDĚLÁNÍ KA02 INKLUZE VE VZDĚLÁNÍ STUDIUM K VÝKONU SPECIALIZOVANÝCH ČINNOSTÍ PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ SOCIÁLNĚ NEŽÁDOUCÍ JEVY ZÁVISLOSTI, NETOLISMUS, GAMBLING PaedDr. Jiří Knoll 1 poznámka I. DROGOVÁ

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

LEGALIZACE LEHKÝCH DROG

LEGALIZACE LEHKÝCH DROG MATERIÁLY - BIOLOGIE PŘÍRODNÍ VĚDY AKTIVNĚ A INTERAKTIVNĚ CZ.1.07/1.1.24/01.0040 LEGALIZACE LEHKÝCH DROG Mgr. Renata Müllerová, 2012 Úvod Použitá metoda: Název debaty: debata Jste pro legalizaci lehkých

Více

Rekreační užívání drog a harm reduction současnost a budoucnost. Mgr. Barbora Orlíková MUDr. Viktor Mravčík Mgr. Kateřina Škařupová

Rekreační užívání drog a harm reduction současnost a budoucnost. Mgr. Barbora Orlíková MUDr. Viktor Mravčík Mgr. Kateřina Škařupová Rekreační užívání drog a harm reduction současnost a budoucnost Mgr. Barbora Orlíková MUDr. Viktor Mravčík Mgr. Kateřina Škařupová Užívání drog v prostředí zábavy a existující intervence v ČR Návštěvníci

Více

MUDr.Tomáš Turek e-mail: tomas.turek@plbohnice.cz Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8

MUDr.Tomáš Turek e-mail: tomas.turek@plbohnice.cz Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8 Psychotické poruchy ve stáří MUDr.Tomáš Turek e-mail: tomas.turek@plbohnice.cz Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8 Duševní poruchy s psychotickými příznaky Organické Neorganické Psychotické

Více

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS14660ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Internetové poradenství drogové problematice v ČR. III. krajská konference 25. 11. 2005 Mgr. Barbora Orlíková

Internetové poradenství drogové problematice v ČR. III. krajská konference 25. 11. 2005 Mgr. Barbora Orlíková Internetové poradenství drogové problematice v ČR v III. krajská konference 25. 11. 2005 Mgr. Barbora Orlíková Úvod všechna odvětví včetně pomáhajících profesí jsou zasažena fenoménem internetu a jsme

Více

Dotazník k žádosti o léčbu v TK

Dotazník k žádosti o léčbu v TK Dotazník k žádosti o léčbu v TK I. Základní údaje: 1. Datum vyplnění: 2. Jméno a příjmení: 3. Věk: 4. Datum narození: 5. Pohlaví: muž žena 6. Státní příslušnost: 7. Národnost: 8. Pojišťovna: 9. Kontaktní

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162.

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) Slovenská Členy

Více

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY ALKOHOL A JEHO ÚČINKY CO JE TO ALKOHOL? Alkohol je bezbarvá tekutina, která vzniká kvašením cukrů Chemicky se jedná o etanol Používá se v různých oblastech lidské činnosti např. v lékařství, v potravinářském

Více

Hodnocení K-centra z pohledu uživatele služby. Denisa Jakubcová

Hodnocení K-centra z pohledu uživatele služby. Denisa Jakubcová Hodnocení K-centra z pohledu uživatele služby Denisa Jakubcová Bakalářská práce 2014 ABSTRAKT Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na drogovou problematiku a Kontaktní centrum Charáč v Uherském

Více

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík Komunitní péče o duševně nemocné Boleslavský deník Komunitní péče o duševní zdraví je model, který od 60. let 20. století nahrazuje tradiční institucionální. p Příčinou tohoto procesu je změna ve vnímání

Více

ALKOHOL, pracovní list

ALKOHOL, pracovní list ALKOHOL, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ALKOHOL V naší kultuře se alkohol pojímá jako tzv. sociální pití. Je

Více

Mgr. Nikola Brandová. Doléčovací centrum Prevent (Adiktologická poradna Prevent)

Mgr. Nikola Brandová. Doléčovací centrum Prevent (Adiktologická poradna Prevent) Zvládání chutí u abstinujících závislých Mgr. Nikola Brandová Doléčovací centrum Prevent (Adiktologická poradna Prevent) 2013 Teoretická východiska Uvědomění má podíl na zvyšování sebekontroly, poněvadž

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

Pokorný Daniel žák si osvojí znalosti o typech a projevech základních drog a o sportovním dopinku Spec. vzdělávací potřeby Stupeň a typ vzdělávání

Pokorný Daniel žák si osvojí znalosti o typech a projevech základních drog a o sportovním dopinku Spec. vzdělávací potřeby Stupeň a typ vzdělávání Subjekt Speciální ZŠ a MŠ Adresa U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Název výzvy Žádost o fin. podporu

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE JABOK VOŠ SOCIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ A Evangelická teologická fakulta. Černá 9/646, 115 55 Praha 1 Salmovská 8, 120 00 Praha 2

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE JABOK VOŠ SOCIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ A Evangelická teologická fakulta. Černá 9/646, 115 55 Praha 1 Salmovská 8, 120 00 Praha 2 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE JABOK VOŠ SOCIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ A Evangelická teologická fakulta TEOLOGICKÁ Černá 9/646, 115 55 Praha 1 Salmovská 8, 120 00 Praha 2 Pastorační a sociální práce SKUPINOVÁ PRÁCE

Více

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha Parkinsonova nemoc = primárně neurologické onemocnění doprovodné psychiatrické příznaky deprese psychiatrické

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola 2. stupeň ZŠ Základní Zdravověda Rizika

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská

Více

Ambulantní péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) v roce 2013

Ambulantní péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) v roce 2013 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 10. 11. 2014 29 Souhrn Ambulantní péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) v roce 2013

Více

Drogové závislosti v ČR začátkem roku 2010

Drogové závislosti v ČR začátkem roku 2010 Drogové závislosti v ČR začátkem roku 2010 Prim. MUDr. Petr Popov Subkatedra návykových nemocí IPVZ Oddělení léčby závislostí VFN 1.LF UK v Praze 2008: Drogy hrozba dneška? MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc.,

Více

Drogy a volný čas. - porovnání 2007 vs. 2008 vs. 2009 vs. 2010 vs. 2011 vs. 2012 -

Drogy a volný čas. - porovnání 2007 vs. 2008 vs. 2009 vs. 2010 vs. 2011 vs. 2012 - Drogy a volný čas - porovnání vs. vs. vs. vs. vs. - Porovnání výsledků výzkumů provedených na SOŠ a SOU Jičínská 762 Mladá Boleslav ve školních letech 2006/07 až / - Střední odborná škola a Střední odborné

Více

Definice zdraví podle WHO

Definice zdraví podle WHO Zdravotní politika ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví a nemoc jsou předmětem sociální politiky. Zdraví je však pojímáno buď úzce (biologický stav člověka) nebo široce (biologicky přijatelné podmínky a prostředí).

Více

Alkoholické nápoje a lidský organismus

Alkoholické nápoje a lidský organismus Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Výcvikový program. Národní program zdraví projekt podpory zdraví č. 10030

Výcvikový program. Národní program zdraví projekt podpory zdraví č. 10030 Výcvikový program Národní program zdraví projekt podpory zdraví č. 10030 1 Program: Teorie Východiska, definice a význam krátké intervence (KI) Využití v praxi, možnosti a limity Zdravotní, psychologické

Více

Možnosti sb ru dat o uživatelích drog. MUDr. B la Studni ková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracovišt drogové epidemiologie

Možnosti sb ru dat o uživatelích drog. MUDr. B la Studni ková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracovišt drogové epidemiologie Možnosti sb ru dat o uživatelích MUDr. B la Studni ková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracovišt ové epidemiologie Základní pojmy - 1 Návykové látky alkohol, omamné látky, psychotropní látky

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI Václav Fessl Lékařská fakulta UK ARK FN Plzeň Starý člověk není hloupý Konzervativní názor není synonymem pro zpátečnický postoj Peněţní sbírky na seniory jsou neúspěšné

Více

Specifika užívání návykových látek u dětí a mládeže. Mgr. Martina Brožová brozova@os-prevent.cz Občanské sdružení Prevent, z.s. www.os-prevent.

Specifika užívání návykových látek u dětí a mládeže. Mgr. Martina Brožová brozova@os-prevent.cz Občanské sdružení Prevent, z.s. www.os-prevent. Specifika užívání návykových látek u dětí a mládeže Mgr. Martina Brožová brozova@os-prevent.cz Občanské sdružení Prevent, z.s. www.os-prevent.cz Závislost u dětí a mladistvých V čem je to jiné? Problematický

Více

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu. O. Sláma, MOU Brno

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu. O. Sláma, MOU Brno Léčba bolesti u mnohočetného myelomu O. Sláma, MOU Brno Proč je důležité, aby si lékař s pacientem dobře rozuměli, když je řeč o bolesti Několik poznámek k léčbě bolesti morfinem a silnými opioidy Sedmero

Více

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Registrovaná sociální sluţba: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id.5509869

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu Léčba bolesti u mnohočetného myelomu O. Sláma, IHOK FN Brno Bolest u MM Při postižení kostí je bolest častá Intenzita bolesti v průběhu léčby výrazně kolísá V pokročilých stádiích onemocnění je bolest

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

Příloha ŠVP č.2. 5.5.2 Občanská výchova

Příloha ŠVP č.2. 5.5.2 Občanská výchova Příloha ŠVP č.2 Ve školním roce 2014-2015, 2015-2016, 2016-2017 se uvedené předměty rozšiřují o tyto očekáváné výstupy a učivo. Jedná se o očekávané výstupy, které byly dříve v předmětu Výchova ke zdraví,

Více

Nabídka programů pro střední školy

Nabídka programů pro střední školy Nabídka programů pro střední školy Interaktivní hra více lektorů HRA O AIDS skupinová práce pod vedením lektorů na 5 interaktivních stanovištích výuka, názorné ukázky, plnění úkolů a možnost vyjádřit své

Více

Délka nočního spánku a jeho kvalita se výrazně podílí na zdravotním stavu obyvatel i kvalitě jejich života.

Délka nočního spánku a jeho kvalita se výrazně podílí na zdravotním stavu obyvatel i kvalitě jejich života. Březen 1 Spánek je nezbytný nejen pro regeneraci duševních a fyzických sil, pro vytváření paměťových stop a tedy pro kognitivní funkce, ale i pro celou řadu metabolických pochodů. Kvalita nočního spánku

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Organizace a zdroje financování péče o drogově závislé v ČR

Organizace a zdroje financování péče o drogově závislé v ČR SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb Organizace a zdroje financování péče o drogově

Více

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ZDRAVOVĚDA Návykové

Více

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích Předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 7. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Září, říjen, listopad respektuje přijatá pravidla soužití mezi vrstevníky a partnery a

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

Obsah. Summary... 11 Úvod... 12

Obsah. Summary... 11 Úvod... 12 Obsah Summary... 11 Úvod... 12 1 Spánek a bdění... 15 1.1 Biologické rytmy... 15 1.2 Cirkadiánní rytmy... 16 1.2.1 Historie výzkumu cirkadiánních rytmů... 16 1.2.2 Regulace cirkadiánních rytmů... 18 1.2.2.1

Více

Bolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová

Bolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová Bolest. v paliativní medicíně Beskydy 20.4.2013 prim.mudr.dagmar Palasová Bílovecká nemocnice, a.s. Paliativní péče je aktivní péče poskytovaná pacientovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém

Více

EVALUACE VÝSLEDKŮ LÉČBY V TERAPEUTICKÝCH KOMUNITÁCH PRO LÉČBU ZÁVISLOSTI. Autor studie: Martin Šefránek Přednáší: Martin Hulík

EVALUACE VÝSLEDKŮ LÉČBY V TERAPEUTICKÝCH KOMUNITÁCH PRO LÉČBU ZÁVISLOSTI. Autor studie: Martin Šefránek Přednáší: Martin Hulík EVALUACE VÝSLEDKŮ LÉČBY V TERAPEUTICKÝCH KOMUNITÁCH PRO LÉČBU ZÁVISLOSTI Autor studie: Martin Šefránek Přednáší: Martin Hulík Co je Evaluace výsledků léčby v TK? Vyzkumná studie hodnotící výsledky léčby

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_167 Jméno autora: Ing. Kateřina Lisníková Třída/ročník:

Více

VLIV PSYCHOAKTIVNÍCH LÁTEK NA SEXUALITU

VLIV PSYCHOAKTIVNÍCH LÁTEK NA SEXUALITU VLIV PSYCHOAKTIVNÍCH LÁTEK NA SEXUALITU Jana Justinová TK Sananim, 1.LF UK Problematika na pomezí Málo zmapovaná oblast Pomezí sexuologie, adiktologie, psychiatrie, psychologie Nedostatek výzkumů Nedostatek

Více

KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537

KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537 KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537 Identifikátor materiálu EU: PRIR - 60 Anotace Autor Jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor PRIR = Oblast/Předmět Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Prezentace žáka

Více

PROBLEMATIKA HIV U DROGOVĚ ZÁVISLÝCH. Jitka Vyhlídalová

PROBLEMATIKA HIV U DROGOVĚ ZÁVISLÝCH. Jitka Vyhlídalová PROBLEMATIKA HIV U DROGOVĚ ZÁVISLÝCH Jitka Vyhlídalová Bakalářská práce 2009 ABSTRAKT Bakalářská práce na téma problematika HIV u drogově závislých je zaměřena na příznaky onemocnění virem HIV, diagnostiku,

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 14 VY 32 INOVACE 0115 0214

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 14 VY 32 INOVACE 0115 0214 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 14 VY 32 INOVACE 0115 0214 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

Osnova Co je to droga? lení drog Pro lidé berou drogy? Jak drogy p sobí? lení drog dle ú inku Stimula ní drogy extáze Tanec se smrtí? Co je extáze?

Osnova Co je to droga? lení drog Pro lidé berou drogy? Jak drogy p sobí? lení drog dle ú inku Stimula ní drogy extáze Tanec se smrtí? Co je extáze? Osnova Co je to droga? Dělení drog Proč lidé berou drogy? Jak drogy působí? Dělení drog dle účinku Stimulační drogy extáze Tanec se smrtí? Co je extáze? Slangové názvy Pilulka lásky Následky užívání Krátkodobé,

Více

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Akutní gerontopsychiatrické odd. pav.32 vedoucí lékař e-mail:tomas.turek@plbohnice.cz Historie Starý zákon- popis mánie a deprese- Král

Více

Situace nákazy u injekčních uživatelů drog

Situace nákazy u injekčních uživatelů drog Situace nákazy u injekčních uživatelů drog Bc. Martin Strnad Terénní programy SANANIM Faktory ovlivňující rizikové chování Znalosti infekční choroby bezpečná aplikace pomoc Postoje a chování Podmínky

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014.

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. OTEVŘENÍ 1.10.2012 CÍL nabídnout lepší péči lidem závažně duševně nemocným. Hledat alternativu k

Více

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž ZÁKLADNÍ RYSY KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž 1) KBT je relativně krátká,časově omezená - kolem 20 sezení - 1-2x týdně; 45 60 minut - celková délka terapie

Více

Drogová situace, výhledy a opatření. MUDr. Tomáš Zábranský, Ph.D. Seminář Drogy hrozba dneška? Praha, NHÚ, 23/1/2008

Drogová situace, výhledy a opatření. MUDr. Tomáš Zábranský, Ph.D. Seminář Drogy hrozba dneška? Praha, NHÚ, 23/1/2008 Drogová situace, výhledy a opatření MUDr. Tomáš Zábranský, Ph.D. Seminář Drogy hrozba dneška? Praha, NHÚ, Struktura prezentace Souhrn současné drogové situace v ČR (pro podrobnosti viz tištěná verze Občana

Více

Západočeská univerzita v Plzni FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA PEDAGOGIKY

Západočeská univerzita v Plzni FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA PEDAGOGIKY Západočeská univerzita v Plzni FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA PEDAGOGIKY RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ KLIENTŮ KONTAKTNÍHO CENTRA CPPT O.P.S. PLZEŇ, NITROŽILNÍCH UŽIVATELŮ DROG, A HARM REDUCTION SLUŽBY VÝMĚNNÉHO PROGRAMU

Více

Schizoafektivní porucha

Schizoafektivní porucha Schizoafektivní porucha Tomáš Novák Psychiatrické centrum Praha Historie konceptu SCHA poruchy 1933 Kasanin: akutní schizoafektivní psychóza Do 1975 v klasifikacích jako podtyp schizofrenie 1975 DSM III:

Více