Ne kaž dý má schopnost takhle žít. Potřebuje trochu víc, alespoň prozatím, než se naučí plně vychutnávat prosté a přirozené radosti. Sáhne k drogám.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ne kaž dý má schopnost takhle žít. Potřebuje trochu víc, alespoň prozatím, než se naučí plně vychutnávat prosté a přirozené radosti. Sáhne k drogám."

Transkript

1 MARIHUANA Pro ni a proto, ž e je. Obsah 1. Ú vod 2. Marihuana 3. Trocha historie 4. Bičprohibice 5. Na zdraví 6. Legislativa 7. Zahradníkův rok 8. Zpracování a konzumace 9. Moje tráva 10. Závě r 11. Příloha 12. Doporučená literatura Ú vodem poznamenám následující: Drogy jsou svinstvo. Jakékoliv. Optimální ž ivot je ž ivot zevnitř. Život bez potřeby umě lého vyvolávání nálady, umě lého hledání impulsů. Život, kdy si vystačíme se svou ž enou, prací a psem. Ne kaž dý má schopnost takhle žít. Potřebuje trochu víc, alespoň prozatím, než se naučí plně vychutnávat prosté a přirozené radosti. Sáhne k drogám. Psal jsem tento spisek proto, aby v podobném případě k drogám sáhl, ale nestal se jejich otrokem. Praha, podzim a zima

2 Marihuana se získává z prastaré kulturní rostliny, Cannabis sativa L. Její český název zní konopě setá, konopí. Jde o jednu z nejstarších kulturních rostlin. Pochází z Nepálu a na mnoha místech svě ta roste divoce. Její využ ití je mnohostranné - například se z ní vyrábí olej, ale především se využívají její dlouhá, pevná vlákna. Ve všech zemích, kde se dnes konopí či marihuana pě stuje, známe pouze jediný poddruh rostliny. Vž dy jde o konopi setou a odlišují se pouze poddruhy (subspecie). Například indica, americana. Tyto rostliny se liší vzrůstem, zbarvením, obsahem účinných látek, ale botanicky patří k jedinému druhu. Rozeznáváme samčí a samičí rostliny. Dospě lá rostlina mívá až tři metry výšky a její listy mají nezamě nitelný tvar. Tvar listů je notoricky známý - stal se symbolem marihuany a zdobí dnes kdejaké tričko teenagerů. Lidstvo zná konopi nejméně pě t tisíc let a snad stejně dlouho zná i její účinky, účinky, které z této v podstatě neškodné a už itečné rostliny dě lají dnes ztě lesně ného ďábla. "Již staří Ř ekové" znali účinky marihuany a nazývali ji konabos. Ho konabos znamená kravál, ruch. Vykouřený člově k dovede své okolí upozornit na to, ž e se s ním ně co dě je... Užívali ji i Skytové a Číňané dokonce ně kolik tisíc let před naším letopočtem. Germáni jí říkali hapanas. V současné době existuje surovina užívaná ke kouření či k jiné konzumaci v mnoha variantách. Účinnou látkou jsou však vž dy cannabinoidy, především tetrahydrocannabinol (THC). Název má tráva variabilní, podle země i podle toho, v jakém stavu se prodá vá. Nejčastě jší je konzumace suchých listů nebo vrcholků rostliny. Hmotě, která se kouří, říkají v Mexiku (původně ), ve Spojených státech a v západní Evropě marihuana. Tento název snad pochází ze jména Marie Juana. I v Čechách se trávě říká marjánka - což je tvar vzniklý ze jména Marie nebo Marie Anna. Slangově se užívá tráva, v anglosaských zemích grass. Rastamanský výraz (snad z karibské oblasti, Haiti) je ganja, gándž a. V Tunisku a Maroku se trávě říká kif, v Turecku habak, v Indii bhang. Koncentrované pryskiřici se říká hašiš nebo charas, ale často se používá také název kif. V Čechách se běžně užívá slova haš nebo hašiš, případně shit. Prakticky se zde nevyskytuje název čokoláda, běžný v západní Evropě. TROCHA HISTORIE

3 V této kapitole se čtenář dozví ně co málo o historii oblbování se (a čím jiným historie drog vlastně je?) a o tom, pročvlastně je v Evropě trá va zakazovaná Společnost bez drog, drogy bez společnosti... Cíl války proti drogám je stejně reálný jako cíl budování komunismu. Spelečnost třídně a sociálně spravedlivá je totiž stejně reálná jako společnost bez drog. Komunismus sice prodě lal historický krach, zastánci tvrdé linie boje proti drogám si z toho však poučení nevzali. Onen nemož ný ideál prosazují stále - až do poslední kapky krve. Ostatních. V historii lidské civilizace neexistuje žádná kultura, která by ně jakou drogu nevyužívala či - v dnešní terminologii - nezneužívala. To není propaganda, ale realita. Ten, kdo popírá tuto skutečnost, má buď nedostatečné vzdě lání, nebo klapku na očích. Eventuálně - to je nejčastě jší - vymezuje drogu pouze ve smyslu "droga dnes zakázaná". Kaž dá kultura, kaž dá civilizace druhu Homo sapiens mě la a má svoji drogu. Proč? Přestož e se často mluví o návyku na drogy - psychotropní látky - i u subhumánních ž ivočichů, o zneužívání drog v pravém slova smyslu přece jen můž eme uvaž ovat jenom u člově ka. Podobně je tomu s Bohem. Neandrtálci sice také mě li své vysušené hlavy jeskynních medvě dů, ale o skutečné mystice a víře v Boha uvaž ujeme prakticky jen u člově ka moudrého. Na rozdíl od všech ostatních zvířat je totiž člově k vybaven čímsi, co je zcela nevymezitelné. Duší nebo duchem. Vě domím smrti. Humorem. Schopností abstraktního myšlení. Prostě spoustou charakteristik, které dohromady dávají ono "ně co", co úspěšně uniká definicím kněží i psychologů. A ono "ně co" se projevuje - mimo jiné - touhou po sebepřekonání, touhou po poznání elementá rních, esenciálních jevů a úzkostí. Všechny uvedené charakteristiky dříve nebo pozdě ji vedou ke stresu, k napě tí a hledání. Hledání pomocí všech existujících prostředků. A zde nastupují drogy. Nechci samozřejmě tvrdit, ž e bez drog by neexistovala civilizace. Ale bez toho, co nás ž ene dál, by rozhodně neexistovala v tak obrovské míře závislost na psychotropních lá tká ch. Drogové kultury a přijetí "vlastních" drog Volba drogy kaž dou civilizací není samozřejmě vě cí náhody. Ale také ne svobodné volby. Podobně jako u typu základní stravy i při výbě ru "základní drogy" civilizací rozhodlo více faktorů. Od lokality a biotopu, který daná kultura obývala, přes klima až po genetické uspořádání určitého kmene. Severoameričtí Indiáni mě li samozřejmě stejnou šanci přivyknout alkoholu jako Evropané. Není zcela jasné, pročnezačali vyvářet ve velkém dakotské pivo, ale v klidu sbírali mescal. Stejně tak Arabové mohli velice snadno pě stovat mák. Ale náhoda - či osud, eventuálně jejich genetické uspořá dá ní - chtě la tomu, ž e dali přednost divoce rostoucí konopi a časem přišli na

4 to, jak z ní vyrábě t hašiš. Není jasné, zda kaž dá kultura vypě stovala zvyk užívání té drogy, která jí nejlépe "sedla", nebo jestli se odolnost vůči tolerované droze vyšlechtila. Kaž dopádně konzumace společností tolerované drogy ve vě tšině případů nevyvolávala žádné společensky nepřijatelné důsledky, byla tolerovaná a obvyklá a pomáhala řeš it onen základní pocit existenciální úzkosti. Kultury můž eme rozdě lit na ně kolik (drogových) typů. Kultury alkoholové jsou asi "nejúspěšnější" - k nim patří západoevropská a severoamerická civilizace, která dnes dává zbytku svě ta pocítit, kdo je tady pánem. Příčiny "úspěšnosti" alkoholové kultury nejsou ale nijak prokázané a můž eme je jenom tušit. Jako zcela nepodlož ený konstrukt nabízím následující vysvě tlení: Alkohol je jednou z mála drog, které jsou zaměřeny "ven". Opilý člově k má mnohem vě tší tendenci k exhibici, agresivitě nebo výtrž nosti než člově k pod vlivem jiné běžně užívané drogy. Snad proto je celkové pojímání svě ta jedinců vyrostlých v kultuře alkoholového typu zaměřeno "ven" - výkonově, soutěživě. Pravdě podobně jší však je, ž e je tomu úplně jinak. Další masovou drogou je hašiš a marihuana. Jsou typické nejen pro arabské a islámské národy (tam by bylo mož né vysvě tlení - muslimové nesmě jí požívat alkohol a vzhledem k mládí islámu není pravdě podobný biologický zvyk na THC jako na náhradní drogu), ale i pro oblast Indie, Nepálu a okolí, kde je konopě ostatně domovem. Snad účinky THC, a tím i rozšířenost marihuany mají souvislost s horkým klimatem (tráva subjektivně ochladí) nebo s tím, ž e v letních mě sících se v arabském klimatu dá přes den skutečně jenom sedě t a koukat před sebe - k čemuž je tráva optimální pomůckou. Arabský svě t rozhodně THC konzumuje velice rád a masově - dokonce se tvrdí, ž e úpadek Arabů je přímý následek konzumace hašiše. Pasivita a lenost, arabským národům často připisované, jsou prý dílem cannabisových drog. Velmi rozšířenou drogou - historicky - bylo i opium, spjaté především s Čínou. Má, podobně jak THC, silně meditativní náboj - a pro čínskou filozofii, umě ní či styl myšlení je typické. (Mám samozřejmě na mysli předkomunistickou Čínu.) Další drogy charakterizují kultury, které v soutěži se zmíně nými třemi historicky neobstály. I když jejich národní fety úspěšně přešly do kulturního pově domí kultur ostatních. Jde především o jihoamerické Indiány, kteří ž výkali listy koky. U nich se obvykle vysvě tluje příklon k této droze klimatickými podmínkami velehor, ale jako u ostatních drog bude i zde vysvě tlení pravdě podobně slož itě jší. Nejen severoameričtí Indiáni se svým mescalinem, ale i Vikingové a Čukčové s muchomůrkami, Mexičané s lysohlávkami a Eskymáci se svými houbami reprezentují kultury zaměřené na halucinogeny. Tyto kultury v historické soutěž i prohrály. Původní konzumace drog mě la ně kolik charakteristik, které jsou nesmírně důlež ité pro další výklad. Tyto charakteristiky vysvě tlují, proču vě tšiny přírodních národů konzumace drog (i tě ch, které dnes považ ujeme za ztě lesně ní ďábla) nevedla k vě tším potížím a nedestabilizovala společnost. Především - drogy byly nejčastě ji konzumovány k rituálním účelům. Jejich konzumace mě la přinést kontakt s tím "oním", co je člově ku vlastní hledat. A při kontaktu s Bohem je sice mož né se pořá dně sjet, ale rozhodně není mož né jej hledat ráno, v poledne i večer.

5 Konzumace drog byla prostě svázána kvantem zvyklostí, jež nebylo mož no překročit a které skoro stoprocentně brá nily zvrhnutí konzumace v bohapusté fetování. Dalším faktorem je minimální komunikace mezi jednotlivými kulturami a minimální kontakt s drogou, jež není v dané společnosti (komunitě ) tolerována. Proto jedinci, kteří nemě li dispozice k rozumné konzumaci "cizí" drogy, bez problémů přežívali. Vůbec se s ní totiž nesetkali. A konečně - droga byla něčím normálním, obvyklým a běžným. Neexistoval kolem ní nimbus tajuplného mýtu, který by z ní dě lal zakázané ovoce - svou zakázaností ještě lákavě jší. Společenská regulace nadmě rného konzumu drogy tedy byla mnohem snazší. O droze se vě dě lo a vě dě lo se, co s jedinci, kteří jí pomalu propadají. Dnes se to neví. Zlaté časy drog nastaly až v našem století. Ú loha drog v ž ivotě lidstva a jejich vliv na společnost však narůstaly celé dlouhé roky předtím. Jak mizela v zájemná izolovanost jednotlivých kultur, jak produktivita lidské práce osvobozovala člově ka od totální závislosti na kaž dodenní dřině, nacházeli se mezi lidmi mlsálkové. Zkoušeli nové objevy - ať už to byl tabák dovezený z Ameriky, nebo opium z Orientu. A nastá valy první problémy. V devatenáctém století byly už běžně dostupné (alespoň v evropských centrech) prakticky všechny dnešní drogy. Ty základní - crack nebo heroin - samozřejmě ne. A jejich konzumenti si začínali pě stovat návyk. Příčinou tohoto "chování" nových drog nebyla ani tak jejich jedovatost nebo nebezpečnost. Důlež itá byla novost - neznalost tě ch, kteří s nimi přicházeli do styku. Droga samozřejmě přicházela bez jakéhokoliv návodu k použ ití. Vě dě lo se maximálně, ž e se dá kouřit nebo polykat. O tom, v jakých dávkách je bezpečná, kdy můž e vytvořit návyk nebo ohrozit svého konzumenta, nevě dě li novinekchtiví kupci nic. Navíc - droga přišla bez celého kontextu zvyklostí a rituálů, který v její domovině chránil konzumenty před potupnou závislostí. A celý kolobě h, jenž dodnes neskončil, mohl začít. V té době ovšem - přes to, ž e si lidé návyk vytvářeli - byla droga zálež itostí velice úzké skupiny lidí. Determinantou byl majetek - drogové experimenty byly drahé - a příslušnost k určité sociální skupině, která "si dopřá vá ". (Je samozřejmé, ž e řečené platí pro dnes zakázané drogy. Co se týče alkoholu, byla situace diametrálně odliš ná.) S postupem let se ale drogy stále víc rozšiřovaly a stávaly se masově jší zálež itostí. Primární příčina je - ačto zní banálně - ekonomická. V roce 1900 byla totiž společenská produktivita a ž ivotní úroveň nepředstavitelně nižší než dnes a společnost prostě na podobné experimenty nemě la. Navíc - dnes zakázané, nové drogy nemě ly nimbus zakázanosti se vším, co k ně mu patří. Proto ani tlak na zvyšování jejich konzumace (jaký vidíme u dnešních dealerů) neexistoval. Drogy byly ve vě tšině případů volně, běžně a levně přístupné. V amerických lékárnách se počátkem naš eho století dal koupit zcela volně morfin. Ekonomická vyspě lost lidstva rostla. Rostla přetechnizovanost, rostly nároky kladené na

6 jedince. Tím pádem rostl i počet jedinců neschopných ony nároky plnit. Země koule si prož ila dvě svě tové války, pády říší a v historii neslýchanou expanzi brutality a bestiality. Rozšíření konzumace nových drog mě lo tu nejúrodně jší půdu. Považ uji za zbytečné uvádě t přesná čísla o osobách závislých na nových drogách. Nárůst počtu takových lidí je ale obrovský (zcela přesné údaje nejsou a ani nemohou být k dispozici). Kaž dopádně před druhou svě tovou válkou byla drogová problematika závaž ná dokonce i v Československu. Pravá expanze však nastala až v letech padesátých a šedesátých. Padesátá léta nejsou charakterizována ani tak expanzí konzumace, jako přípravou společenského vě domí. Totalita ovládla svě t. Blok východní, ruský, prožíval etapu svého vývoje, kterou pro českého čtenáře netřeba popisovat. Ale - což je mož ná pro mnohé překvapující - stalinistická metodologie práce s lidmi byla vlastní i Výboru pro vyšetřování neamerické činnosti v USA. Pak, koncem padesátých let, nabrala civilizace nový dech. Setřá sla totalitu (ve východním bloku alespoň její nejbrutálně jší projevy) a začala hledat nové cesty - ve vě dě, ale především v umě ní a filozofii. Ne snad ve filozofii produkované vyschlými mozky na univerzitních stolcích, ale ve filozofii ž ivota. Performační orientace přestala být tak zajímavá jako dřív. Síla a moc se pro mnohé (především mladé) stá valy synonymem zla. Flower power! Šedesátá léta znamenala zcela zásadní obrat v drogové historii lidstva. Byla obrovským experimentem, který se pokusil nové drogy začlenit do ž ivota přetechnizované civilizace. Experimentem, který nevyš el. Díky neodpově dnému (to nevyčítá m, ale konstatuji) přístupu protagonistů drogové scény, změ nám společenského klimatu a v neposlední řadě i cíleně (viz kapitola o prohibici) se na začá tku sedmdesátých let z drog stává démon. Společensky tolerovaný a přijímaný symbol zla. Ďábel má podobu injekční stříkačky. Paranoidní mozky amerických protestantů vyprodukovaly šílenou vizi společnosti bez drog. Bohuž el - tyto paranoidní mozky mě ly dost sil na to, aby svou vizi vnutily celé společnosti. A vlastně celému svě tu. Epocha války V sedmdesátých letech se začalo s drogami válčit. Naplno, bez ohledu na finanční či lidské obě ti (samozřejmě nikoliv z řad válečníků, ale konzumentů). A celosvě tová tendence směřuje k dalšímu utahování šroubu. Ně které ojedině lé experimenty, které s touto vlnou "nejedou" (holandský či aljašský model) jsou jednak soustavně kritizovány a napadány, jednak sabotovány (Aljaška). Alternativní, nizozemský model se - naprosto symptomaticky - realizoval v zemi, která je obecně považ ována za jednu z nejdemokratičtě jších a nejtolerantně jších na svě tě. Šroub se utahuje i nadále. Bohuž el, i v naší zemi. Tuzemsko Tuzemská historie užívání drog není příliš bohatá. Klasickou českou drogou je alkohol, a to

7 konkrétně alkohol obsaž ený v pivu. Tam je situace komplikovaně jší ještě skutečností, ž e chmelový výtaž ek obsahuje účinné sedativní látky, které mají v kombinaci s alkoholem velice specifické tlumivé účinky. Jiné drogy se v Čechách prakticky neuž ívaly. Běžné lidové léčitelství je samozřejmě znalo - ať už se jednalo o léčbu bolestí zubů pálením konopného provazu a vdechování dýmu, nebo odvar z nezralých makovic, podávaný kojencům. Aby nekřičeli... Nechci podezírat nevelký počet našich poustevníků a vizionářů, ale považ uji za pravdě podobné, ž e se mezi pově stnými "kořínky", kterými se ž ivili, našla i muchomůrka červená či lysohlávka kopinatá. Širší rozšíření však jiné drogy než alkohol nikdy nemě ly. V teplejších oblastech našeho státu se tradičně pě stovalo konopí. Pě stuje se tam ostatně oficiálně dodnes, jako průmyslová rostlina. Jeho účinky s nejvě tší pravdě podobností lidé znali. Přesto se konzumace marihuany a haš iš e objevuje až velice, velice pozdě. Nenašel jsem v literatuře ně jaké přesvě dčivé argumenty, které by ukázaly, ž e zde tráva byla dřív než kokain. A ten se začal mezi zbohatlíky více užívat až v první polovině dvacátého století. Přišel sem jako droga pro "mlsouny", pro lidi, kteří chtě li užívat ž ivota. Navíc byl zahraniční! V jeho konkurenci nemě ly ně jaké byliny z moravsko-slovenského pomezí š anci. Kromě kokainu mě la velmi úzká a vybraná společnost první republiky přístup k běžným drogám - opiátům, ale i hašiši -avšak tráva oblíbená nebyla. Dále bylo rozšířeno různé obskurní a pokleslé feťáctví typu čichání éteru. Po druhé svě tové válce se naše země poně kud odchýlila od vývoje, který prodě lával civilizovaný svě t. Izolace ž elezné opony způsobila relativní odříznutí od svě tového obchodu s drogami a nemalou roli sehrála i nevalná ekonomická situace socialistického Československa. Přesto se samozřejmě drogy braly a umíralo se na ně. Často právě díky tomu, ž e se užívaly různé podomácku vyrá bě né vynálezy. Izolace mě la samozřejmě i svůj vedlejší dopad. Především vývoj jednoduchých, ale účinných technologií k domácí výrobě relativně čistých drog - pervitinu (metamphetamin) či opiátu brownu. Tráva se ale - jako droga, kterou užívají spíš e normálně fungující lidé než drogové trosky - příliš nerozšířila. Její hromadné užívání přichází až s koncem šedesátých let. Po sově tské okupaci ale celkové společenské uvolně ní zahnalo trávu mezi underground a malou skupinu jejích přá tel. Jako skoro cokoliv byla marihuana v Československu zneuž ita k politickému procesu - s Ivanem Martinem Jirousem - a skutečně masově se rozšířila až ně kdy kolem roku osmdesátého pátého. Ú zce to souviselo s krizí bolševického systému a prohlubující se impotencí všech jeho slož ek včetně represních. Po Listopadu nastalo krátké období, kdy tráva patřila k nově nabyté svobodě stejně jako heslo Havel na Hrad! či absence devizových příslibů. Se smrtí Velkého východního bratra ale nastoupila u našeho infantilního národa potřeba jiné, náhradní autority. Stal se jí celkem logicky Velký západní bratr Američan. A ž e nemá rád drogy, ž ijeme v etapě začínající drogové války.

8 BIČPROHIBICE V této kapitole se čtenář dozví o lidech, kteří by chtě li poroučet vě tru, dešti a drogám. A zároveň si bude moci spolu s autorem promyslet, v čem nemají pravdu. Tatínek to ví Drogy prostě existují. Nic s tím nenadě láme, i když se budeme snaž it sebevíc. Evoluce nebo Stvořitel prostě na této zemi stvořila (stvořil) látky, které lidem chutnají a ovlivňují jejich psychiku. Otázkou je, jaký postoj k drogám zaujmeme. Mohou nás prostě nezajímat - jde o problém ně koho jiného, nás nepálí. Můž eme proti nim být zaujatí, můž eme je občas brát anebo si můž eme vypě stovat návyk. Je to naše vě c - důlež ité je, abychom vě dě li, co dě láme. Pokud máme dostatek informací, dá se mluvit o svobodném rozhodnutí. Mnohem horší je, ž e postoj k drogám musí zaujímat i společnost. Drogy totiž nejen ž e objektivně existují, ale také se od nich dnes odvíjí spousta společensky relevantních jevů. Od toho, ž e činí čá st populace práce neschopnou přes kriminalitu a nepopiratelné poškozování zdraví lidí. Postoj společnosti - vě c zcela základní, ovlivňující celou drogovou problematiku a ž ivoty miliónů lidí. Onen postoj je však v dnešní společnosti obvykle zcela nepřípustný a scestný. Je jím represe. Represe, prohibice, která má hluboké filozofické kořeny a jež ukazuje, jak na tom - přes všechny demokratické ž vásty - opravdu jsme. Život kaž dého člově ka je především jeho vlastní zálež itostí. Je v podstatě jedno, jestli se ně kdo rozhodne strávit ž ivot v suterénním nevytopeném prostoru na meditačním koberečku, ošetřováním nemocných, nebo obchodováním s prezervativy. Pokud se k tomu ovšem rozhodne svobodně. Jeho volba respektuje osobní hodnotový ž ebříček a nikdo mu do ničeho nemá co mluvit. Pokud samozřejmě neomezuje svobodu jiných. Když tuto - prakticky nenapadnutelnou - úvahu dovedeme do důsledků, zjistíme, ž e je v podstatě osobní zálež itostí, zda drogy bereme, nebo nebereme. Zda jsme klasické ufetované ruiny, občasní konzumenti, kteří si jednou za mě síc dají na večírku hašišovou cigaretu, nebo "drug free person". Pokud tím, jak ke drogám přistupujeme, nikomu neškodíme, je všechno ostatní naší osobní vě cí. Stát si v případě drog bohuž el myslí, ž e člově k není existenciální entita, ale nesvéprávný blbeček. Tvor, kterého musí ve své institucionální moudrosti vodit za ručičku, zametat mu z cesty překážky a rizika a starat se o ně j. Vě tšina států, jež jsou nuceny k drogám ně jaký postoj zaujmout, volí cestu prohibice a represe. Drogy zakazuje, staví je mimo zákon a lidi, kteří s nimi přicházejí do styku, zavírá do vě zení. Proč? Podobný postoj musí mít ně jaké - alespoň implicitní - filozofické kořeny. V Evropě je vysvě tlitelný velmi snadno. Celá evropská tradice a kultura jsou postaveny na paternalismu.

9 Občan zde historicky není nic jiného než poddaný, nevolníček závislý na moudrosti svého pána. Teprve technická civilizace přinesla čá stečné osvobozování kaž dého člově ka z tohoto potupného paternalistického chomoutu. Postupně se stávalo soukromou vě cí, kde člově k bydlí, jakého boha vyznává, jakou řečí mluví, jakého je rasového či národního původu. Naprostého uznání svobody individua se však ještě nedosáhlo v žádné evropské zemi, a to ani v oblastech, kde jsou ně které neevropské země mnohem dál. To platí například o zbraních a osobní bezpečnosti. V Evropě, na rozdíl od Spojených států amerických, se stát - instituce, ve dvacátém století únosný zástupce panovníka - zaručuje i za osobní bezpečnost občana. Tu samozřejmě není schopen zajistit, alespoň ne stoprocentně. Přesto na ozbrojování občana pohlíží nelibě, všemož ně je omezuje a komplikuje. Není schopen uznat, ž e občan s revolverem je svéprávný - pokud ně co provede, bude se odpovídat. Stát to ani uznat nemůž e - u občana s revolverem totiž hrozí, ž e když se mu nebude už hodně líbit přístup státu, tak si to s ním půjde prostřednictvím toho revolveru vyřídit. Podobný postoj zaujímají evropské státy k drogám. Všeho s mírou, občane! Chápeme (my, úředníci tebou volení), ž e se chceš občas rozšoupnout. Ale ne s drogami! Ty jsme neuznali za dostatečně ovladatelné, a proto ti je zakážeme. Jde o jasné levičáctví, poruš ení individuální svobody a svobody volby. Ve Spojených státech amerických je problém represe nepomě rně slož itě jší. Tato země netvrdí svým občanům, ž e jsou na to, aby nosili zbraň, příliš hloupí. Dokonce se snaží všechny civilizační vymož enosti - od masového rozšíření automobilu po svobodu menšin - dovést do důsledků. Přesto vš ak má tendenci k ně kterým zkratkovitým řeš ením. Je to především jakási těžko pochopitelná tvrdost či omezenost v ně kterých oblastech, které jsou emočně nabité. Trest smrti, sexual harrassement, a především drogy. Snad to má souvislost s protestantským nábož enstvím, snad s prudérií v ně kterých oblastech. Kaž dopádně se zde drogy nepochopitelně staly oblastí, kde si (a především voličů m) politici dokazují svoji mravnost a čistotu. Válka proti drogám, "war on drugs", je ve dvacátém století kuriózně výmyslem země s hlubokou demokratickou tradicí. Záminky represe Velice jednoduchý protiargument, který užívá kaž dý prohibicionista, jsou společenské důsledky drog. Především - kriminalita, zdravotní poškozování, stínová ekonomika, růst společenských nákladů na likvidaci důsledků konzumace drog, narušování struktury společnosti. Pokusím se ukázat, ž e tyto nesporně existující a stále závaž ně jší jevy nejsou následkem existence drog nebo neschopnosti státních aparátů. Jsou výsledkem právě represe, která je jimi samými paradoxně omlouvána a zdůvodňová na.

10 Kriminalita Drogovou kriminalitu můž eme v zásadě rozdě lit na tři oblasti. Nejdříve tu základní, způsobenou samou existencí drogy a užíváním. Kriminalitu, které se pachatel dopouští díky tomu, ž e je nafetovaný. Díky tomu, ž e jej droga dostane do jiného psychického stavu. Zdroguje se a pak zabíjí (případně znásilňuje, loupí, tropí výtrž nosti). To je kriminalita, na které se podílejí výhradně drogy samotné a způsob jejich konzumace. Dluž no přiznat, ž e takové kriminální delikty skutečně existují. Zároveň není těžké najít případy sebevraž d pocházejících z drog. Co se týče sebevraž d - zcela výjimečně se ně kdo zabije jen z toho důvodu, ž e by byl závislý na droze. Vě tšina drogových sebevraž d je způsobena nesnesitelnou sociální a psychickou situací narkomana, ne vě domím, ž e má návyk či bere drogy. Podobně - zločiny spáchané pod vlivem drogy jsou velice řídké a tvoří v drogové kriminalitě zcela zanedbatelné procento. Rozhodně jich je - jak relativně, tak absolutně - mnohem míň než zločinů spáchaných pod vlivem alkoholu. Alkohol je ale psychotropní látka, kterou stát nezakazuje, a dokonce má mnohdy monopol na její výrobu, či alespoň určité intervenční pravomoci do její výroby. Zároveň prakticky v kaž dé zemi stát na alkoholu nekompromisně rýž uje prachy. Tento typ zločinnosti rozhodně nikoho neopravňuje k tomu, aby drogy zakazoval. Mnohem více zločinů se totiž spáchá díky automobilům či š perkům. Další typ drogové kriminality je ilegální získávání prostředků na nákup drog. Nesmírně palčivý problém, který mě ní ulice mě st v dž ungli a normálního občana na lovnou zvěř. Naše ulice se pomalu stávají válčiš tě m. Odpově dné vš ak nejsou drogy, ale represe. Stačí se zamyslet nad příčinami obrovské kriminality spojené se získáváním peně z na drogy. Nezpůsobuje je ani skutečnost, ž e závislý člově k má velmi omezené mož nosti legálním způsobem vydě lá vat peníze, ani ně jaké metafyzické působení drog. Způsobuje je výhradně nestvůrně vysoká cena drog na ilegálním trhu. Tvrdé drogy jsou tak drahé a závislý člově k má tak obrovskou spotřebu, ž e je prakticky vyloučeno vydě lat si na ně legálním způsobem. V Ně mecku nejsou výjimkou narkomani, kteří potřebují na drogy mě síčně deset tisíc marek. To je čá stka, kterou nejde vzhledem k jejich návyku získat jinak než zločinem či zločinem bez obě ti - prostitucí. Prostou a nekomplikovanou úvahou ale dojdeme k závě ru, ž e cena drog není tak nestvůrně vysoká díky množ ství práce v droze obsaž enému, ale díky riziku, které se v ní zhodnocuje. Skutečná cena drogy - v případě, ž e by se v ní nezobrazovalo ono riziko - by tvořila i po tvrdém zdaně ní nejvýš e třicetinu ceny dnešní. Zdrcující vě tšinu kriminality spojené se sháně ním prostředků na drogy nezpůsobují drogy nebo zlí dealeři, nýbrž prohibice sama. A bohuž el je odpově dná i za totální zbídačení a katastrofické sociální podmínky, které mezi toxikomany panují. Třetí sortou kriminality spojené s drogami je kriminalita kolem výroby, užívání, přechovávání a distribuce drog. Tuto skupinu je nutné rozdě lit na dvě oblasti.

11 První z nich je výroba pro vlastní potřebu či pro potřeby malé skupiny, přechovávání drog určených pro vlastní spotřebu, nákup drog, dovážení malého množ ství určeného pro vlastní spotřebu a pě stování rostlin, ze kterých se drogy získávají. Tato kriminalita je nesmyslná, umě lá a jedná se prakticky výhradně o kriminalitu politickou. Společnost zámě rně konstruuje takové zákony, které prostě nebudou dodrž ovány. Téměř kaž dého jedince tak staví do pozice osoby, která - bude-li represívní moc chtít - můž e jít do vě zení. Je zcela nesmyslné stavě t mimo zákon to, co neubliž uje nikomu jinému než provozovateli. Je nesmysl hrát si na tatínka, který občanovi zakazuje brát drogy pomocí zákona. Konzumace drog a jejich výroba pro vlastní spotřebu - jsou-li postaveny mimo zákon - jsou klasickým "zločinem bez obě ti". Zákony, které tuto činnost kriminalizují, jsou š patné. Ně co jiného je, když si člově k doma pořídí plantáž máku nebo malou chemickou továrničku na rafinaci heroinu. Tam jde o to, ž e se kdosi pokouší na drogách, obchodu s nimi, a především na jejich konzumentech, vydě lat. Otázka je, pročje právě tato oblast "podnikání" pro zločin tak zajímavá. Odpověď je jednoduchá. Obchod s drogami přináší obrovské zisky a je mož né zaplatit kaž dé riziko. Toto riziko si platí sám konzument, v ceně zboží. Drogy mají zajiště n stálý odbě r, poptávka je minimálně fixní díky závislým toxikomanům. Pro obchodníky a výrobce je proto maximálně žádoucí drogovou poptávku neustále rozšiřovat, zvyšovat počet závislých osob a chronických konzumentů drogy, zvyšovat počet lidí konzumující tvrdé (a dražší) drogy a přicházet na trh stá le s ně čím novým, nezabě haným a zvě davost vzbuzujícím. Zločin kolem drog - zločin výroby pro jiné a prodeje narůstá z důvodů zisků do astronomických rozmě rů. Zisky ovšem nejsou způsobeny existencí drogy, ale výhradně represí. Za celý svůj ž ivot jsem se setkal s jediným výrobcem domácího tabáku. Šlo o podivína - člově ka, který si na tom, ž e kouří tabák z vlastní zahrádky, zakládal. Mě l to jako hobby. Nikdy jsem nevidě l nikoho, kdo by domácí tabák prodával za horentní sumy na záchodku hlavního ná draž í. U drog je tomu přesně naopak. Vzhledem k obrovským ziskům je jakýkoliv další boj proti drogám zbytečný. Jenom ně kolik údajů: Roční zisk narkomafií se odhaduje cca na 500 miliard dolarů. To je ekonomický potenciál, se kterým se prostě nedá nic dě lat - stačí jej srovnat s ročním rozpočtem OSN. Zisky, které obchod s drogami přináší, zaplatí kohokoliv. Navíc jsou tak lákavé a natolik neprůhledné, ž e svádě jí nejrůzně jší diktátory a šéfy podivných rež imů na celém svě tě (Castrova Kuba budiž příkladem). O tom, co zisky narkomafií dokážou a kam až můž e sahat bezmoc represních orgánů, svě dčí dva příklady z posledních let. Občanská válka v Kolumbii. Boj proti medellínskému kartelu není totiž ničím jiným než občanskou válkou. Druhým příkladem, kam až můž e "war on drugs" vést, je Noriegův případ. Zde šlo o válku, která byla proti drogám dovedena až do podoby skutečné války mezi dvě ma státy. Represe proti drogám má v sobě další velké nebezpečí. Obrovské množ ství nekontrolovatelně vydě laných peně z, jimiž drogové kartely disponují, se musí ně kde promýt. Dochází pak k nutnému spojení "špinavých", "drogových" peně z s obchodem a politikou. Výsledky takového prorůstání jsou otřesné a vedou k degeneraci demokratických systémů na celém svě tě.

12 Vedlejší produkty represe Za základní úspě ch celosvě tové represívní zkušenosti zatím můž eme považ ovat především obrovský nárůst konzumace drog. Represe totiž ž ene (jak jsem ukázal výše) ceny drog do závratné výš ky. Proto narůstá tlak ze strany výrobců na rozšíření poptávky. Od oně ch pově stných dealerů, kteří nabízejí drogy zabudované do bonbónů dě tem před školou, přes periodický umě lý nedostatek mě kkých drog na trhu (dealer pak nabízí heroin s tím, ž e tentokrát trávu nemá), jenž vyvolá poptávku po dražších tvrdých drogách, až po neúnosné ředě ní prodávaných drog. Drogy pronikají prostřednictvím dealerů do všech oblastí ž ivota i mezi skupiny, které jim nikdy neholdovaly. Kromě tlaku na zvyšování poptávky vede k nárůstu konzumace drog paradoxně i to, ž e jde o zakázanou, a proto lá kavou vě c. Dalším úspě chem represe je skutečnost, ž e nejsou peníze na léčení závislých, preventivní programy a učení "ž ivota s drogou". Veškeré prostředky na "war on drugs" totiž pohltí represní aparát a spotřebuje je na provoz policejních stanic, soudů, vě znic a dalších humánních zařízení. Například ve Spojených státech amerických je v současné době poprvé v historii víc než milión vě zňů. Kaž dý čtvrtý černý Američan je v kriminále v souvislosti s drogami... Přitom peníze na kvalitní léčbu a kvalitní prevenci nejsou, chybě jí prostředky na vzdě lávání dě tí a mládež e. Občané, jejichž profesní zařazení ně jak souvisí s represí, zato prožívají konjunkturu. Nezanedbatelným úspě chem represe jsou zdravotní dopady na konzumenty a závislé toxikomany. V ně kterých rigidně zaslepených zemích (např. USA) je protidrogová hysterie natolik vybičovaná, ž e v prodeji nejsou ani sterilní injekční stříkačky na jedno použ ití. Jejich prodej nabo distribuce jsou tam dokonce trestné. Přesto, ž e v této zemi by díky masovému rozšíření AIDS nezasvě cený předpokládal alespoň trochu pragmatický přístup, realita předčí v š echno očekávání. Nedávno byli souzeni dva aktivisté Transnacionální radikální strany právě za to, ž e rozdá vali injekční stříkačky... Přitom šíření viru HIV díky společnému užívání stříkačky, a především jehly vě tším počtem narkomanů je notoricky známé, proká zané a rozšířené. Kromě zdravotních důsledků spojených s AIDS existuje nespočet případů předávkování neznámou drogou vysoké koncentrace nebo trvalého poškození zdraví, či dokonce úmrtí následkem použ ití špatné, brutálně či amatérsky ředě né drogy. To vše jde na vrub prohibice a represe. Případy úmrtí po konzumaci běžně zakoupeného alkoholu - úmrtí způsobeného přímě sí jedovatého methanolu - jsou zcela raritní. Prohibice a represe však zahnaly obchod s drogami do průchodů, na záchodky či do pochybných doupat. To vše napomáhá okrádání zákazníka, prodeji všelijak pančovaných a jedovatých drog. Nelze si představit, ž e by se situace opakovala tehdy, když jsou drogy prodávány státem a řá dně okolkovány - s udáním původu a koncentrace. Neposledním důsledkem je růst totality. Totální represe - a v USA nejde o nic jiného než o totální válku, absolutní represi - je mož ná jenom proti totálnímu nepříteli. V ž ivotě člově ka nebo společnosti ale nic absolutního není. Proto prezentace drog jako absolutního zla, absolutního negativa či absolutního nepřítele vede nutně k deformacím a růstu totality ve

13 společnosti. Uznáme-li absolutního nepřítele, pak musíme uznat, ž e v boji proti ně mu jsou povoleny absolutně všechny prostředky. Odposlechy, bití a mučení zatčených, sledování lidí, narušování jejich soukromí, domovní prohlídky, donášení, udavačství, vydrž ování nákladné a všeobjímající sítě konfidentů. Vě ci, které důvě rně známe z nedávné minulosti, prošpikované sítí špiclů až do úrovně domovních důvě rníků. Konečné řeš ení Jedinou cestou, jak se celosvě tově s problematikou drog vypořá dat, je legalizace. Legalizace úplná je samozřejmě otázkou budoucnosti - ale čá stečné legalizační kroky jsou nezbytností dnes a tady. Legalizace by přinesla velmi výrazné zlepšení ve všech oblastech, ve kterých drogy dnes přinášejí problémy. Především je to kriminalita. Narkomafie celého svě ta by zkrachovaly nebo by přešly na pašování, výrobu a prodej ž výkaček. Výrobu drog by totiž mě l pod kontrolou stát - buď jako státní monopol, nebo by mě l pravomoc výrobce kontrolovat a zdaňovat. Do distribuce by pak šly drogy řá dně balené, ve státem garantované kvalitě a řá dně zdaně né - tvrdě. Konkurovat by jim mohl leda výrobce, jenž by vyrá bě l načerno a prodával nezdaně né, tedy levně jší drogy. Proti daňovým únikům však mají vyspě lé státy neobyčejně dobře vypracované obranné mechanismy. Koneckonců, slavný gangster z období americké prohibice (!) alkoholu, Al Capone, skončil za mříž emi kvůli neplacení daní, a ne kvůli násilným či protiprohibičním zločinům. Prakticky by vymizel trh s drogou vyrábě nou ně kde pokoutně, načerno či s drogou míchanou a znečistě nou. Podobný trh sice můž e být zajímavý pro zlodě jíčky a malé ryby, ale to nejsou zločinci, kteří by sytili dnešní drogovou kriminalitu více než jedním procentem jejího objemu. Pro organizované narkomafie je podobný obchod nezajímavý. Jednak přináší nesrovnatelně nižší zisky, za druhé je zaměřen na velmi malou a specifickou skupinu zákazníků. Proto je nezajímavý. Kriminalita spojená s obstaráváním prostředků na drogy by poklesla ještě mnohem nápadně ji. Nejen o tolik procent, o kolik by byly státně distribuované a zdaně né drogy levně jší, než jsou dnes. Dnešní ceny totiž prakticky nikomu neumožňují, aby svůj návyk saturoval pomocí legálně získaných prostředků. V případě řá dově nižších cen drog by byly pouze finančně náročným koníčkem, a ne sociální sebevraž dou. Moc narkomafie by samozřejmě legalizaci rovněž nepřež ila. Organizovaný zločin by si musel hledat jinou oblast působnosti - a je těžké si představit, ž e by podobnou, stejně výnosnou naš el. Zdravotní důsledky konzumace drog by se dostaly na úroveň zdravotních důsledků konzumace alkoholu a tabáku - prakticky by vymizely případy otrav a poškození zdraví po dávce nečisté, pančované drogy. A stejně tak by se sníž ilo procento narkomanů, kteří jsou nemocní AIDS.

14 Především by však zmizel onen dnes vztyčený prst hrozby nové totality. Policie a represní aparát státu by ztratily onoho absolutního nepřítele a zase by musely dodrž ovat civilizované zákony. Drug free society V současné době pravdě podobně není mož né hned a bez přípravy legalizovat všechny drogy a zavést je do běžného prodeje. Společnost na to zatím není připravena. Zcela zásadní přínos ke konečnému cíli - sníž ení spotřeby drog, a především počtu závislých osob - by však přinesla okamž itá regulace marihuany. Je dostatečně přesvě dčivě prokázáno, ž e marihuana je méně toxická a méně škodlivá než alkohol. Přesto dochází k jejímu zakazování. Okamž itá legalizace a zahájení volného prodeje (při dodrž ení minimá lní vě kové hranice zákazníka) by mě ly následující efekt: 1. Výrazně by poklesl počet osob, jež zkusí tvrdou drogu. První expozice bývá totiž velice často motivována zvě davostí. Tato zvě davost však obvykle není cílená. Není zaměřena na heroin, kokain či marihuanu, ale na drogu. Ve velkém množ ství případů je proto uspokojena jakoukoliv drogou - a represe nerozlišuje mezi prakticky neškodnou trávou a vysoce toxickým pervitinem. Proto je pravdě podobnost, ž e tou první drogou bude tráva, stejná, jako ž e jí bude heroin. 2. Výrazně by poklesl počet osob, jež přijdou do styku s dealerem tvrdých drog, osobou, která je schopna ně jakou tvrdou drogu opatřit. I dnes se totiž mnozí ze začá tku bojí zkusit ně co jiného než marihuanu. Jejich dodavatel však s velkou pravdě podobností po čase řekne "Trávu nemám, zkus tohle," a prakticky konzumentovi vnutí tvrdou drogu. Ke styku s podobnými jedinci by proto docházelo mnohem řidčeji než dnes, kdy se s dealerem tvrdých drog dostává do styku i člově k, který chce nakoupit jen trávu nebo haš iš. 3. Výrazně by poklesl počet osob, jež chtě jí drogu zkusit jenom proto, ž e je zakázaná. O merihuaně je v obecném pově domí fixována představa, ž e je drogou (tato představa je samozřejmě správná). Bude-li obecně dostupná, přestanou být drogy lákávé jako dnes - ztratí velkou čá st svého nimbu čehosi rajského a zakázaného. 4. Konečně by stát mě l dost peně z na financování léčeben a osvě tově preventivních programů. Z prostředků, které se dnes vynakládají na represi trávy, by mohly být placeny desítky léčeben a stovky přednášek, besed a osvě tových pořadů. Podobně by se mohly financovat i výzkumy, které by hledaly odpověď na otázku, jak žít ve společnosti s drogami (veškeré hledání cesty, jak vytvořit společnost bez drog, totiž selhaly). Myšlenka je to zdánlivě utopická - represe marihuany samozřejmě nestojí tolik peně z. Je to pravda - ale prostředky ušetřené na represi by uvedenou činnost ž ivily jen čá stečně. Rozhodující zdroj financí na uvedenou činnost by tvořily prostředky získané zdaně ním drog prodávaných státem. Vyvrátila by se tak ona základní námitka zastánců represe - "drogy se nemohou legalizovat

15 proto, ž e léčbu narkomanů nakonec platíme my, daňoví poplatníci". V situaci, kdy léčbu narkomanů platí sami konzumenti trávy prostřednictvím zdaně ní drog, padá i tato v podstatě rozumná námitka. Proti zdaně ní prodávané trávy jde argumentovat následovně : Zdaně ní vyž ene ceny do takové výšky, ž e tato droga bude stejně drahá jako dnes. Je to nesmysl. I jen jediné procento zisku, který má dnešní narkomafie, by stačilo zaplatit neslýchaně rozsáhlou osvě tovou kampaň a provoz stovek léčebných zařízení na celém svě tě. NA ZDRAVÍ! V této kapitole se čtenář dozví, ž e na marihuanu se obvykle neumírá. Ale ž e nám dá pořá dně zahulit. I zdravotně. Názory, ž e cannabis je neškodná, se mohou opírat o zkušenosti s už itím malých dávek. Pak jde o prostý, byť i škodlivý omyl. Nemusí však vůbec jít o skutečné názory, nýbrž o míně ní lidí, kteří chtě jí drogu sami užívat a jejichž myšlení je tímto přá ním nepříznivě ovlivně no a zkresleno (tzv. katatymní myš lení). Eduard Urban, Toxikomanie Je velice snadné polemizovat s knihou, která byla napsána před čtvrtstoletím. Ale pan doktor Urban - můj bývalý učitel - mi tento podraz jistě promine. Stejně jako já promíjím jemu názor, ž e trestně postiž itelné by mě lo být už nabytí drogy... S jeho názory (a nejen jeho, ale

16 všech, kteří dě lají z trávy smrtící jed) polemizovat budu. Stejně tak budu napadat nedovzdě lané amatéry, kteří tvrdí, ž e kouření trávy je naprosto nezávadná zálež itost, jež nemůž e poš kodit zdraví. Dovnitř! Především si musíme ujasnit, co je to škodlivost a co je škodlivost zdravotní. Bohuž el se definicí dostaneme daleko za hranice tohoto spisku. Škodlivost se velice úzce váže k pojmu norma, normalita. A je samozřejmé, ž e se u tohoto slova filozofové a psychologové neshodli na jednoznačném výkladu. Normality existuje mnoho typů, mnoho kategorií. Jmenujme jenom jako ukázku. Normalita prostě selská, socialistická, případně pak statistická. Normální je to, co dě lá vě tšina. Nenormální je to, co dě lá jenom zanedbatelný vzorek populace (jak zanedbatelný, určuje konvence). Podle statistické normy je samozřejmě nenormální Michael Kocáb (je moc bohatý a slavný), Albert Einstein (byl moc chytrý), Václav Havel (je moc velký humanista) a Václav Klaus (moc mluví o peně zích). Naopak normální je občan, který občas zahne manž elce, má nadváhu, pije tři piva denně, kouká na televizi, v zimě má chřipku a v obýváku sedací soupravu. Marihuana sice bude podle této normy za chvíli "normální", tedy neškodlivá (podobně jako dnes pivečko), ale - s přihlédnutím ke stupiditě statistické normy - to nic neříká. Norma funkční. Normální je to, co umožňuje systému - organismu, člově ku, osobnosti - optimálně fungovat a dosahovat cíle. Bude-li cílem vydě lat co nejvíc peně z, abychom si mohli koupit co nejvíce vozů Porsche, není jakákoliv činnost, která směřuje k něčemu jinému, normální. Ani kouření trávy (ztrácí se spousta času, který mohl být využ it k vydě lává ní peně z). Z tohoto hlediska je tedy tráva jednoznačně š kodlivá. Dáme-li si ovšem za jediný cíl ž ivota a existence nalezení určité vnitřní rovnováhy, smíření se svě tem i se sebou samým, není nic lepřího než tráva. Beznadě jně nenormální jsou potom jedinci, kteří ji odmítají. Podle sociální normy - to se nedě lá (respektive nikdo nevykřikuje, ž e to dě lá, i když to dě lá skoro kaž dý) je kouření marihuany normální (alespoň mezi mladými - zkušenost má už vě tšina populace včetně amerického prazidenta). Krajně nenormální je ovšem k něčemu tak hanebnému, jako zkušenost s trávou, se přiznat. Škodlivost trávy je tedy těžké ně jak jednoznačně a jednomyslně deklarovat. Z devadesáti devíti procent závisí na ž ebříčku hodnot a sociálních konvencí. A podobně je to bohuž el i s takzvanou zdravotní závadností. Je samozřejmé, ž e naše plíce nemají žádnou velkou radost z vdechovaného kouře. Kromě THC a dalších účinných látek vdechujeme totiž kvanta svinstva s nesporně karcinogenními účinky. Dehtem počínaje až po alkaloid, který bude izolován teprve v roce 1999 (ve vší skromnosti upozorňuji jeho objevitele, ž e by bylo přinejmenším slušné tuto látku nazvat po mně ). Ve srovnání se stavem, v jakém bychom mě li organismus jakož to totální nekuřá ci, vypadá tě lo občasného kuřáka trávy jako severočeská uhelná pánev. Tráva š kodí!

17 Vezmeme-li ovšem skupinu kuřá ků marihuany, kteří denně vykouří jednoho jointa, a porovnáme-li jejich zdravotní stav se zdravíčkem skupiny kuřá ků cigaret (dvě krabičky denně ), dostaneme překvapující výsledek: Tráva neš kodí! Jednoduše řečeno: Látky, které se do tě la konzumenta dostávají při užívání marihuany nebo hašiše, samozřejmě škodlivé jsou. Vedle kýž ených účinků THC (kvůli nimž vůbec vynakládáme ně jaké úsilí na konzumaci) se z trávy uvolňuje spousta jedů, které poškozují organismus ať už ihned, nebo po letech. Zdravotní optimum je samozřejmě naprosté odmítání marihuany. Do tě la se nám denně ovšem dostává nesmírné kvantum látek. Škodlivých. Jsou ve všem, aspirinem počínaje a mlékem konče. Zdravotní optimum - nepřijímat vůbec nic škodlivého - bychom proto vydrž eli ž iví nejvýše tři dny. A ve srovnání s jinými látkami, kterým se společnost nebrání, nebo je dokonce propaguje, je marihuana mnohem méně š kodlivá. Ze všech běžně užívaných drog je pravdě podobně zdravotně nejméně závadná. Daleko horší účinky konzumace - a nemusí se jednat jen o konzumaci chronickou - dává tabák. Droga, na kterou vidíme reklamu na kaž dém rohu a již si můž eme koupit kdekoliv a kdykoliv. Alkohol, vě rný to oblbovák Evropy, vede k tak tragickým koncům, ž e tráva můž e zelenat závistí. V tomto tvrzení není obsaž eno jen moje zbož né přá ní (promiňte, doktore Urbane), ale i nezáživná četba spisu ně meckého soudu, který před ně kolika lety oficiálně uznal marihuanu jako drogu méně š kodlivou lidskému zdraví než alkohol. Zdravotní důsledky konzumace trávy bezesporu jsou. Chce-li ně kdo ovšem napadat její kouření z tě chto pozic, musí se (pokud není konjunkturální šarlatán, pokrytec nebo hlupák) nejdříve soustředit na tučnou vepřovou, pivečko, cigárka, kávičku, cukrátka, sůl a mnoho dalších dobrůtek. Až vymýtí jejich požívání, smeknu před ním a v boji proti trávě mu rád pomohu. Co nás čeká Klinické příznaky chronického kouření marihuany nebo hašiše tvoří nejednoznačný obrázek. Kaž dopádně se ale můž eme připravit na následující somatické potíž e, které nám můž e tráva přinést (upozorňuji, ž e se nejedná jenom o následky dlouholetého a chronického kouření. Negativa mohou přijít nepříjemně brzy.) Především se jedná o choroby dýchacího traktu. Je samozřejmě otazné, nakolik se jedná o následky konzumace marihuany a nakolik by tyto následky přineslo blaž ené pokuřování bukového listí nebo obsahu starých slamníků. To ale nechme teoretikům a vě dcům - tráva se vě tšinou kouří a pro nás je důlež ité, s čím můž eme počítat. Chronické záně ty sliznic dýchacího traktu. Průdušek, hrtanu, hltanu. Ranní, typicky kuřá cký kašel. Sníž enou odolnost na infekční onemocně ní horních cest dýchacích. Subjektivně nepříjemné prož itky dušení, dechové nedostatečnosti, sny s nočními můrami způsobené dušením ve spánku. Mnohem menší námahu budeme - jako častí kuřá ci marihuany - mít s chytáním zápalu plic či záně tu průdušek. A při opravdu důkladném denním kouření získáme před marihuanovými abstinenty obrovskou výhodu. Velice snadno poznáme, zda ně kdo z lidí

18 v naš em okolí má tuberkulózu. Jakož to pořádní vyhulenci ji totiž velmi rychle chytneme. Příznaky působí velice banálním dojmem. Nenechte se ovšem mýlit - ve skutečnosti jsou nepříjemně jší než na papíře. Pokud pochybujete, najdě te ve svém okolí osobu, která ně kolik let kouří alespoň čtyřicet startek denně. A popovídejte si. Její somatické příznaky jsou totiž velice, velice podobné... Z dalších travních radostí můž eme ještě mluvit o riziku obezity u disponovaných jedinců. Po intoxikaci THC se totiž - samozřejmě v závislosti na dávce, periodicitě intoxikace a psychickém stavu - dostavuje obrovský hlad. Dobře zkouřená osoba dokáže zdevastovat lednici jak tajfun. Pokud je tento příznak intoxikace u ně koho typický a pokud tento člově k kouří trávu denně, má obrovskou š anci skončit nejen jako feťák, ale i jako tlusťoch. Další nepříznivé zdravotní účinky nejsou dostatečně prokázány. Často se mluví o genetickém poškození, které častá konzumace trávy vyvolává. Nevidě l jsem však ani jeden výzkum, jenž by ně co podobného dokázal zcela spolehlivě. Zdrcující vě tšina lidí, kteří slouží jako objekty podobných výzkumů, totiž není kuřá ky trávy, ale obecnými toxikofily - jednoduše řečeno, mají zkušenosti s velkou škálou nejrůzně jších drog. Proto i genetické změ ny, jež u nich byly neoddiskutovatelně prokázány, nespadají jednoznačně na vrub trávy, ale mohou být způsobeny jinými faktory, případně kombinací trávy s dalšími chemickými látkami. Podobně se tvrdí, ž e THC díky své čá stečné chemické podobě s ž enskými hormony způsobuje růst prsů. Rovněž to není prokázáno a ze své osobní zkušenosti mohu říct, ž e u mužů a bohuž el ani u ž en kuřaček jsem se s podobným účinkem nesetkal. Absťá k Velice oblíbeným laickým kritériem při třídě ní drog bývá přítomnost či nepřítomnost odvykacího syndromu - absťá ku. Podle ně j se laicky dokonce dě lí drogová závislost na psychickou a fyzickou. Kritériem je zde svoboda volby - člově k s fyzickou závislostí si prostě vzít další dávku musí, protož e je mu bez ní zle, v extrémních případech dokonce můž e zemřít. Psychická závislost se obvykle charakterizuje tak, ž e si člově k drogu bere proto, ž e chce, má na ni chuť. Jednoduchost podobného členě ní je varovná a lze říct, ž e nefunguje. Hranice psychické a fyzické závislosti jsou mnohem méně ostré, plynule v sebe přecházejí a důsledně je můž eme stanovit snad jen u heroinu a dalších opiátů. Kritéria zde budou pomě rně tvrdá - ale zato dobře ověřitelná. Osoba, která má skutečnou silnou fyzickou závislost na opiátech v případě, ž e nedostane další dávku drogy, umírá. Podobné extrémy samozřejmě u trávy nejsou. Dokonce můž eme říct, ž e marihuana ani hašiš nevyvolávají fyzickou závislost v tom smyslu, v jakém je obvykle definována. Konzumentovi nebývá po vystřízlivě ní z intoxikace zle, tvrzení doktora Urbana, ž e "ně kdy ještě před usnutím po intoxikaci přejde dobrá nálada v pláč, ně kdy se pláčs kocovinou dostavuje po probuzení", je nesmyslné. Obvyklé příznaky po vystřízlivě ní (ať už se jedná o vystřízlivě ní bdě lé, nebo vystřízlivě ní po spánku) jsou velice lehké, až nulové. Lehká bolest hlavy, sucho v ústech, případně únava a rozmrzelost. Tyto příznaky však nepřicházejí pravidelně a občasným kuřá kům se vyhýbají - podobně jako nevolnost při intoxikaci. Samozřejmě naprosto odlišná situace nastává v momentě, když nezodpově dný nebo neinformovaný kuřá k míchá trávu s alkoholem. Pak mohou být důsledky opravdu tristní, často už při kouření jointa můž e takový

19 labuž ník skončit jako cestující zámořského parníku při vlnobití. Nesporný negativní účinek má marihuana na kvalitu spánku. Večírky alespoň ně kteří občané končí tím, ž e jdou spát. Stejně jako u alkoholu vyž aduje organismus i po trávě delší spánek. Spontánní probuzení - jak mám odpozorováno, údaj nemá samozřejmě žádnou vě deckou hodnotu - přichází po deseti až jedenácti hodinách spánku, zatímco u střízlivého usínání o ně kolik hodin dřív. Když je spáčprobuzen dřív, pociťuje nelibé symptomy popsané výš e a jeho aktivita je ně kolik hodin utlumená. Klasický absťá k (pozor, tento termín bývá spojován jen s drogami, ale i po obecně tolerovaném alkoholu mohou přijít absťá ky nebývalé intenzity, kdy postiž ený dlouhé hodiny leží v propocené posteli, třese se úzkostí a touha po skleničce, která jeho politováníhodný stav napraví, je jediné, na co můž e myslet) se po trávě nedostavuje. Připouštím myšlenky na dalšího jointa, chuť dát si trávu, ale rozhodně ne hrůzu odvykacího syndromu. Chuť na další přídě l marihuany ovš em mnohem spíš spadá do následující kategorie. Psychická závislost Psychická závislost je jeden z nejmě kčích pojmů, které v souvislosti s drogou vůbec existují. Není jasné, co znamená, kaž dý autor, který se problematikou zabývá, pod tímto pojmem rozumí ně co trochu odlišného. Nejsou ostré hranice mezi konzumací z labuž nictví, konzumací přílež itostnou - zvykovou, spojenou s určitou situací nebo prostředím, konzumací spojenou s psychickou závislostí, konzumací z určité "společenské nutnosti" a fyzickým návykem. Proto se pokusíme jednotlivé typy konzumace rámcově vymezit a do tě chto mantinelů onen "psychický návyk" na trávu zařadit. Labuž ník je člově k, který má hodně rád, když je mu dobře, a snaží se proto poznávat nové a nové příjemnosti. A tak se dříve nebo pozdě ji dostává i k trávě, jejíž účinky jsou alespoň srovnatelné s příjemnostmi, jež poskytují tyčinky Mars nebo Tchibo le café. Labuž ník si jointa dá, když má chuť na právě ten pož itek, který mu tráva dá. Nic ho nenutí k tomu, aby si dal právě trávu - druhý den si můž e naordinovat například palačinky s ananasem, zatímco o týden pozdě ji blondýnku Užívá svobodně radosti ž ivota. Poně kud hůř je na tom konzument přílež itostný. Ten si z mnoha radostí, které ž ivot poskytuje, jako optimální zvolil právě trávu. Otázkou je proč- ale tím se zabývám jinde. Kaž dopádně si tento typ konzumenta dopřeje jointa častě ji než vanilkový rohlíček. Velice obvyklá je konzumace spojená s určitou společenskou situací - to je ostatně typické pro vě tšinu drog, jež "nevyřazují z provozu" a jsou více nebo méně tolerovány společností. Běžný konzument alkoholu si obvykle nedává panáka ráno, tě sně po probuzení, ale s přítelkyní na ně j chodí velice často. Tak je to i s trávou - můž e doprovázet návště vu koncertu, kde zintenzívní prož itek hudby, můž e fungovat jako součá st milostné předehry, můž e být považ ována za optimální prostředek, když chce člově k trochu popařit. Podobná konzumace obvykle nečiní naprosto žádné potíž e a stává se stejně neškodnou a příjemnou součá stí ž ivota, jako když jdeme s dívkou před jejím svedením na večeři. Za naprosto zhoubný a potupný typ konzumace považ uji situaci, kdy si konzument dá trávu,

20 "aby se neřeklo". To se ovšem vztahuje i na jiné drogy, ale i činnosti. Je nedůstojné člově ka, aby do sebe lil chlast jenom proto, ž e je určité datum, aby kouřil marihuanu jen proto, ž e ji momentálně v místnosti kouří všichni, nebo aby rozesílal novoročenky jen proto, ž e se to patří. Jde o podlehnutí sociální konvenci, která je trapná, zhoubná a potlačuje individualitu. Chraňme se jí! A nejen u drog! Vyčlenili jsme tedy typy konzumace, jež podle mého názoru pod onen implicitně pejorativní termín "psychická závislost" nepatří. Psychická závislost musí být spojena s něčím negativním, s ně čím, co vede ke š patným koncům. A u trá vy nesporně existuje. Velice dobrá analogie tady existuje v oblasti, již zná kaž dý člově k - i ten, který se nikdy nesetkal s drogou. Jde o onanii. Na ní samé není samozřejmě nic špatného (pokud se nejedná o onanii z nouze, pak je to trochu smutné). Nevede ke zblbě losti, nechátrá po ní organismus, a dokonce z ní nejsou ani chlupaté dlaně. Naopak - jde o velice příjemnou aktivitu. V momentě, kdy ovšem přechází do stadia onanismu, tedy chronické onanie, se z ní stává metla. Pro člově ka mizí celý svě t a redukuje se na jeho ruku, příslušný pohlavní orgán a koupelnu. Není schopen myslet na nic jiného, mluvit o ničem jiném a nakonec ani nic jiného nedě lá. Jeho ž ivot se katastroficky zúž il a on je vlastně omezený mrzáček. S trá vou je to zcela stejné. Psychická závislost na trávě je takový stav, kdy pro jedince ztratí půvab vše, co se jí ně jak netýká. Nemám tím na mysli situaci, kdy je ně kdo vášnivým pě stitelem trávy, shání si nedostupnou literaturu a speciální hnojiva, aby ten jeho model byl zcela špičkový. Psychická závislost nastává tehdy, když člově k ztrácí zájem o vše jiné, než je konzumace marihuany. Maximálně k jejímu rozvoji přispívá uzavření se do společnosti, kterou kromě trávy nic jiného nespojuje, nebo kouření bez ohledu na situaci. Kouření z nudy, z nedostatku jiné činnosti, z pocitu, ž e člově k neví, co se sebou. Taková psychická závislost je samozřejmě patologická a zhoubná. Věřím, ž e odpůrci legalizace a zásadní odmítači trávy právě zajásali a ž e se začne objevovat tvrzení: "I ti, kteří marihuanu obhajují, připouště jí, ž e ble ble ble..." Samozřejmě nesmyslně. Podobný návyk totiž vytváří nejen marihuana, ale i televize, ž enské časopisy, obsedantní péče o rodinu, fixace na peníze a spousta dalších, velice tolerovaných, či dokonce propagovaných a uznávaných jevů. Psychická závislost se můž e vytvořit na vše, co přináší ně jaký libý prož itek. A negativní je vž dy - omezuje totiž mož nost volby. Dávky Další, nejen mezi laiky oblíbené kritérium, zda ně co je, nebo není droga, bývá nutnost zvyšovat přijímané dávky. Překvapující je, ž e sice nikdo z "odborníků" netvrdí, ž e by LSD nebylo drogou, ale zároveň si nikdo z nich nedovolí prohlásit, ž e je u ně j třeba výrazně zvyš ovat dá vky. Už z toho je vidě t mě kkost našeho kritéria. Je ale obvyklé, budeme se proto vě novat i jemu. Marihuana podobný vývoj - nutnost zvyšovat dávky vpravené do tě la, aby se dosáhlo žádoucího účinku - nemá. Je sice pravda, ž e zaslouž ilí a zkušení kuřá ci trávy spotřebují víc než začá tečníci, nejde ovšem o zvyšování dávek, ale o prodluž ování účinku. Začínající kuřá k je po jednom jointu stejně, nebo dokonce méně zhulený než ostřílený veterán. Veterán však po dvou hodinách neusne nebo nejde povídat kamarádům, ž e mě l poprvé v ž ivotě trávu, ale

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav 52, 565 42 Tel.: 465 482 115 e:mail: škola@vraclav.cz www: zsvraclav.cz Číslo projektu Název šablony Vyučovací předmět Vzdělávací

Více

POJEM DROGA nervovou soustavu a její funkce . A to jak psychická, tak i fyzická LEGÁLNÍ a NELEGÁLNÍ

POJEM DROGA nervovou soustavu a její funkce . A to jak psychická, tak i fyzická LEGÁLNÍ a NELEGÁLNÍ DROGY POJEM DROGA Společným znakem všech drog je to, že dokáží ovlivnit centrální nervovou soustavu a její funkce V odborném názvosloví hovoříme o omamných a psychotropních látkách Na drogy vzniká závislost.

Více

A) psychická závislost - dlouhodobá

A) psychická závislost - dlouhodobá David Vanda více významů: konzervovaný produkt z rostlin nebo živočichů látka, která mění jednu nebo více životních funkcí v těle látka, která vyvolává u člověka závislost A) psychická závislost - dlouhodobá

Více

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ZDRAVOVĚDA Návykové

Více

Hygiena a školní zdravotnictví. Závislosti

Hygiena a školní zdravotnictví. Závislosti Hygiena a školní zdravotnictví Závislosti Závislost Co je závislost? Neschopnost obejít se bez látky, činnosti, osoby, Nutkavá touha, které je těžké nevyhovět. Rizikové faktory: Osobnost člověka, vlastnosti

Více

Drogy a otravy zkušenosti z praxe

Drogy a otravy zkušenosti z praxe EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Drogy a otravy zkušenosti z praxe Mgr. Hana

Více

Číslo materiálu v sad :8

Číslo materiálu v sad :8 St ední pr myslová škola strojnická Olomouc, t. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 P írodov dné

Více

ALKOHOL, pracovní list

ALKOHOL, pracovní list ALKOHOL, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ALKOHOL V naší kultuře se alkohol pojímá jako tzv. sociální pití. Je

Více

Možnosti sběru dat o uživatelích drog. MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště drogové epidemiologie

Možnosti sběru dat o uživatelích drog. MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště drogové epidemiologie Možnosti sběru dat o uživatelích MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště ové epidemiologie Základní pojmy - 1 Návykové látky alkohol, omamné látky, psychotropní látky

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162.

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) Slovenská Členy

Více

PERVITIN. Vzhled Bílý, někdy nažloutlý či nafialovělý krystalický prášek barva se může lišit dle procesu výroby.

PERVITIN. Vzhled Bílý, někdy nažloutlý či nafialovělý krystalický prášek barva se může lišit dle procesu výroby. PERVITIN Vzhled Bílý, někdy nažloutlý či nafialovělý krystalický prášek barva se může lišit dle procesu výroby. Užívání především šňupání (účinky se projeví za cca 15 minut), nitrožilní (okamžitý účinek)

Více

Legální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Legální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Legální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ Legální drogy Alkohol Léky Tabák Těkavé

Více

Drogy a volný čas. Výsledky výzkumu provedeného na středních a základních školách středočeského kraje ve školním roce 2011/12

Drogy a volný čas. Výsledky výzkumu provedeného na středních a základních školách středočeského kraje ve školním roce 2011/12 Drogy a volný čas Výsledky výzkumu provedeného na středních a základních školách středočeského kraje ve školním roce 2011/12 - Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Jičínská 762, 293 01 Mladá

Více

Drogy. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 13. 5. 2013. Ročník: devátý

Drogy. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 13. 5. 2013. Ročník: devátý Drogy Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 13. 5. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Chemie a společnost 1 Anotace: Žáci se seznámí s dělením návykových

Více

NÁRODNÍ PROTIDROGOVÁ CENTRÁLA SLUŽBY KRIMINÁLNÍ POLICIE A VYŠETŘOVÁNÍ

NÁRODNÍ PROTIDROGOVÁ CENTRÁLA SLUŽBY KRIMINÁLNÍ POLICIE A VYŠETŘOVÁNÍ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY NÁRODNÍ PROTIDROGOVÁ CENTRÁLA SLUŽBY KRIMINÁLNÍ POLICIE A VYŠETŘOVÁNÍ I. II. NÁVYKOVÉ LÁTKY A LEGISLATIVA III. NÁVYKOVÉ LÁTKY VE ŠKOLNÍM PROSTŘEDÍ 1 Charakteristika současné drogové

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Účinky návykových látek Anotace Pracovní list týkající se problematiky drog a drogové závislosti. Úkoly

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Trestněprávní aspekty nedovoleného nakládání s konopím

Trestněprávní aspekty nedovoleného nakládání s konopím Trestněprávní aspekty nedovoleného nakládání s konopím Mgr. Hana Gajdošíková XII. mezinárodní konference Společnosti pro návykové nemoci ČLS J.E.Purkyně 45. mezinárodní konference AT sekce Psychiatrické

Více

Osnova Co je to droga? lení drog Pro lidé berou drogy? Jak drogy p sobí? lení drog dle ú inku Stimula ní drogy extáze Tanec se smrtí? Co je extáze?

Osnova Co je to droga? lení drog Pro lidé berou drogy? Jak drogy p sobí? lení drog dle ú inku Stimula ní drogy extáze Tanec se smrtí? Co je extáze? Osnova Co je to droga? Dělení drog Proč lidé berou drogy? Jak drogy působí? Dělení drog dle účinku Stimulační drogy extáze Tanec se smrtí? Co je extáze? Slangové názvy Pilulka lásky Následky užívání Krátkodobé,

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 14 VY 32 INOVACE 0115 0214

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 14 VY 32 INOVACE 0115 0214 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 14 VY 32 INOVACE 0115 0214 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

LEGALIZACE LEHKÝCH DROG

LEGALIZACE LEHKÝCH DROG MATERIÁLY - BIOLOGIE PŘÍRODNÍ VĚDY AKTIVNĚ A INTERAKTIVNĚ CZ.1.07/1.1.24/01.0040 LEGALIZACE LEHKÝCH DROG Mgr. Renata Müllerová, 2012 Úvod Použitá metoda: Název debaty: debata Jste pro legalizaci lehkých

Více

Gymnázium, Brno, Elgartova 3

Gymnázium, Brno, Elgartova 3 Gymnázium, Brno, Elgartova 3 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: GE Vyšší kvalita výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0925 Autor: Mgr. Hana Křivánková Téma:

Více

Kouření vonných listů, kořeníči drog se vyskytuje v lidské společnosti tisíce let. Do Evropy se tabák dostal po roce 1492 v té době byl považován za

Kouření vonných listů, kořeníči drog se vyskytuje v lidské společnosti tisíce let. Do Evropy se tabák dostal po roce 1492 v té době byl považován za Mgr. Jakub Dziergas Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada OBČANSKÁ

Více

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY ALKOHOL A JEHO ÚČINKY CO JE TO ALKOHOL? Alkohol je bezbarvá tekutina, která vzniká kvašením cukrů Chemicky se jedná o etanol Používá se v různých oblastech lidské činnosti např. v lékařství, v potravinářském

Více

MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM PROGRAMEM SLUNÍČKO

MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM PROGRAMEM SLUNÍČKO UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky RADKA BENEŠOVÁ III. roč ník prezenč ní studium obor: speciální pedagogika př edškolního vě ku MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy Technické parametry Výzkum:

Více

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Nelegální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ "Jakákoliv závislost je špatná,

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_167 Jméno autora: Ing. Kateřina Lisníková Třída/ročník:

Více

jde nahoru a najednou se zhroutí. A to naprosto odporuje obecně přijímanému ekonomickému mainstreamu a jeho teoriím. Další věcí, kterou bych zmínil,

jde nahoru a najednou se zhroutí. A to naprosto odporuje obecně přijímanému ekonomickému mainstreamu a jeho teoriím. Další věcí, kterou bych zmínil, R: Dá se čekat, že se krize podobné té současné budou i nadále objevovat? A že ekonomie jako vědní disciplína, respektive matematika, kterou používá, bude jedním z důvodů? D: Myslím si, že matematika vždy

Více

A RIZIKOVÉ. ková, závislosti z tabáku III.interní kliniky 1.LF UK a VFN. integrace tní konference s mezinárodn

A RIZIKOVÉ. ková, závislosti z tabáku III.interní kliniky 1.LF UK a VFN. integrace tní konference s mezinárodn KOUŘEN ENÍ TABÁKU A RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ Eva Králíkov ková, Lenka Štěpánková Centrum léčby l závislosti z na tabáku III.interní kliniky 1.LF UK a VFN Primárn rní prevence rizikového chování specializace versus

Více

DROGA. Chemická látka, která ovlivňuje naše chování. Způsobuje závislost psychickou i fyzickou. Drogy ovlivňují mysl - Drogy zamlží paměť a způsobují

DROGA. Chemická látka, která ovlivňuje naše chování. Způsobuje závislost psychickou i fyzickou. Drogy ovlivňují mysl - Drogy zamlží paměť a způsobují Obsah Droga Dělení drog Proč lidé berou drogy? Dělení drog dle účinku Inhalanty Účinky inhalantů Slangové názvy Rizika inhalantů Krátkodobé účinky Dlouhodobé účinky Jsou inhalanty návykové? Dělení inhalantů

Více

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení. 7/2000 V Y H L Á K A.7/2000 Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení Obecní zastupitelstvo v Plavsku schválilo dne 21.7.2000 tuto obecn závaznou

Více

KONOPÍ. droga. účinný. lék? nebo. Kapustová Kamila

KONOPÍ. droga. účinný. lék? nebo. Kapustová Kamila KONOPÍ droga nebo účinný Kapustová Kamila lék? Marihuana je v mnohém odlišná od běžných pouličních drog, například způsobem konzumace. Konopí si uživatel nepíchá do žíly a ani ho nešňupe, ale v podstatě

Více

15. Nic nejde vzít zpět Sextet: Katarina, Carmen, Aunt Inez, Garcia, Mayor, Jose

15. Nic nejde vzít zpět Sextet: Katarina, Carmen, Aunt Inez, Garcia, Mayor, Jose h=72 Em(add2) 15. Nic nejde vzít zpět Sextet: Katarina, Carmen, Aunt Inez, Garcia, Mayor, Jose 5 Em(add2) JOSE 9 D7 1 Am(add2) CARMEN Tennáh- lý zvrat tennáh - lý pád když lás Už nik - ka své o - tě -

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola 2. stupeň ZŠ Základní Zdravověda Rizika

Více

specifické v čase i prostoru (co pro jednu společnost může být normální, jiná považuje za patologické

specifické v čase i prostoru (co pro jednu společnost může být normální, jiná považuje za patologické Otázka: Normální a patologické jevy, sociální patologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): kryska Sociologické jevy společnost se opírá o normy a stojí na lidské solidaritě (soudržnosti) - to,

Více

Konopné látky jako léčiva

Konopné látky jako léčiva [ 1 ] Konopné látky jako léčiva Martin Beneš ředitel SÚKL THC/DHC právní tituly [ 2 ] Mezinárodní úmluvy 1961 - Jednotná úmluva o omamných látkách doplněná Protokolem o změnách Jednotné úmluvy, 1971 -

Více

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín Civilizační choroby Jaroslav Havlín Civilizační choroby Vlastnosti Nejčastější civilizační choroby Příčiny vzniku Statistiky 2 Vlastnosti Pravděpodobně způsobené moderním životním stylem (lifestyle diseases).

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

VY_32_INOVACE_OV89LE_13_03_20. Kód přílohy vzdělávací materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Mgr.Eva Lepší. Ročník, cílová skupina:

VY_32_INOVACE_OV89LE_13_03_20. Kód přílohy vzdělávací materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Mgr.Eva Lepší. Ročník, cílová skupina: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; ( 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Minimální preventivní program Název a adresa školy: e-mail: Ředitelka školy: Školní metodik prevence: MPP vypracovala: Základní škola Svatava, okres Sokolov Mládežnická 395, Svatava, 357 03 skolasvatava@seznam.cz

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

SPOLEČNÁ TISKOVÁ ZPRÁVA

SPOLEČNÁ TISKOVÁ ZPRÁVA NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI Úřad vlády České republiky Nábřeží Edvarda Beneše 4 118 01 Praha 1 Malá Strana tel.: +420 296 153 222 fax: +420 296 153 264 SPOLEČNÁ TISKOVÁ

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_92_PLÍCE AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK, DATUM: 8., 31.

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_92_PLÍCE AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK, DATUM: 8., 31. NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_92_PLÍCE AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK, DATUM: 8., 31. 12. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: PŘÍRODOPIS, DÝCHACÍ SOUSTAVA

Více

Drogy a otravy zkušenosti z praxe - pokračování

Drogy a otravy zkušenosti z praxe - pokračování EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Drogy a otravy zkušenosti z praxe - pokračování

Více

Stroj na peníze. Námitky. I. díl. a jak na n IVO TOMAN. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Stroj na peníze. Námitky. I. díl. a jak na n IVO TOMAN. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Stroj na peníze I. díl Námitky a jak na n IVO TOMAN Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s.

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Poruchy příjmu potravy (mentální anorexie a mentální bulimie) Anotace Pracovní list se týká problematiky

Více

BEZPEČNOST MOBILNÍCH TELEFONŮ

BEZPEČNOST MOBILNÍCH TELEFONŮ BEZPEČNOST MOBILNÍCH TELEFONŮ Jsou mobilní telefony nebezpečné? Protikladné zprávy o škodlivém vlivu mobilních telefonů na zdraví se začaly objevovat na konci 90. let. Do vědeckého výzkumu škodlivosti

Více

GRAPE SC IPTV. více než televize

GRAPE SC IPTV. více než televize GRAPE SC IPTV více než televize Uz ivatelska pr i rucka TELEVIZE IPTV je digita lni televize, ktera je vzdy o krok napred. Tato televize Va m prina s i nadstandartni funkce a ten nejve ts i komfort pri

Více

Úloha SUKL v uplatňování farmakoekonomiky a HTA

Úloha SUKL v uplatňování farmakoekonomiky a HTA Úloha SUKL v uplatňování farmakoekonomiky a HTA [ 1 ] Činnost SUKL jako organizační slo ky státu Je dána zákonem 378/2007 Sb. ZABEZPEČOVÁNÍ LÉČIV Díl 1 Úkoly orgánů vykonávajících státní správu v oblasti

Více

Státní zdravotní ústav Praha

Státní zdravotní ústav Praha Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2009 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO

Více

DODATEK ŠKOLNÍHO ŘÁDU Č.j.: ZMSPL/0206/2014

DODATEK ŠKOLNÍHO ŘÁDU Č.j.: ZMSPL/0206/2014 DODATEK ŠKOLNÍHO ŘÁDU Č.j.: ZMSPL/0206/2014 POSTUP ŠKOLY PŘI VÝSKYTU PODEZŘELÉ LÁTKY A PŘI PODEZŘENÍ NA UŽITÍ OMAMNÉ LÁTKY ŽÁKEM Doporučené postupy školy 1. Vytvořit podmínky pro předcházení výskytu případů

Více

Až dvěma pětinám lidí s depresí nezabírají antidepresiva, u dalších sice léky pomohou některé příznaky nemoci zmírnit, ale například potíže se

Až dvěma pětinám lidí s depresí nezabírají antidepresiva, u dalších sice léky pomohou některé příznaky nemoci zmírnit, ale například potíže se Duben 1 Až dvěma pětinám lidí s depresí nezabírají antidepresiva, u dalších sice léky pomohou některé příznaky nemoci zmírnit, ale například potíže se spánkem přetrvávají. Čeští lékaři a sestry se proto

Více

STRES STRES ZÁTĚŽ, TÍSEŇ, TLAK, ÚZKOST BÝT VYSTAVEN VNĚJŠÍM SILÁM, TLAKŮM NEJBĚŽNĚJŠÍ PŘEDSTAVA: STRES JE SÍLA, KTERÁ ZPŮSOBUJE TĚLESNÉ NEBO PSYCHICKÉ VYČERPÁNÍ A UTRPENÍ STRES PROŽÍVÁ ČLOVĚK, KTERÝ JE

Více

Drogová situace, výhledy a opatření. MUDr. Tomáš Zábranský, Ph.D. Seminář Drogy hrozba dneška? Praha, NHÚ, 23/1/2008

Drogová situace, výhledy a opatření. MUDr. Tomáš Zábranský, Ph.D. Seminář Drogy hrozba dneška? Praha, NHÚ, 23/1/2008 Drogová situace, výhledy a opatření MUDr. Tomáš Zábranský, Ph.D. Seminář Drogy hrozba dneška? Praha, NHÚ, Struktura prezentace Souhrn současné drogové situace v ČR (pro podrobnosti viz tištěná verze Občana

Více

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina domácí populace připouští závislost na požívání alkoholických nápojů. Necelé dvě pětiny domácí populace pak uvádí, že se

Více

SENIORSKÝ DŮM OŘECH. Dne 27.10.2014. Služby Seniorského domu Ořech. SD Bohemia Group a.s.

SENIORSKÝ DŮM OŘECH. Dne 27.10.2014. Služby Seniorského domu Ořech. SD Bohemia Group a.s. SD Bohemia Group a.s. Ukrajinská 1488/10 101 00 Praha 10 Telefon: 731 126 002 Email: info@sdbohemiagroup.cz www.sdbohemiagroup.cz Dne 27.10.2014 SENIORSKÝ DŮM OŘECH Služby Seniorského domu Ořech OBSAH

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_166 Jméno autora: Ing. Kateřina Lisníková Třída/ročník:

Více

NÁVYKOVÉ LÁTKY A ZÁKON

NÁVYKOVÉ LÁTKY A ZÁKON NÁVYKOVÉ LÁTKY A ZÁKON zák. č. 200/1990 Sb. o přestupcích zák. č. 167/1998 Sb. o návykových látkách NÁVYKOVÉ LÁTKY A ZÁKON zák. č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými

Více

Chemie 8. ročník, FRAUS AROMATICKÉ UHLOVODÍKY ARENY

Chemie 8. ročník, FRAUS AROMATICKÉ UHLOVODÍKY ARENY AROMATICKÉ UHLOVODÍKY ARENY ARENY Učebnice str. 58 Uhlovodíky obsahující v molekulách alespoň jedno benzenové jádro Vlastnosti: zapáchají, jsou jedovaté, mají karcinogenní účinky, hořlavé Benzenové jádro

Více

Drogové závislosti v ČR začátkem roku 2010

Drogové závislosti v ČR začátkem roku 2010 Drogové závislosti v ČR začátkem roku 2010 Prim. MUDr. Petr Popov Subkatedra návykových nemocí IPVZ Oddělení léčby závislostí VFN 1.LF UK v Praze 2008: Drogy hrozba dneška? MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc.,

Více

Jackson Pollock. Největší americký malíř. 1. Život a dílo. 2. Závislosti

Jackson Pollock. Největší americký malíř. 1. Život a dílo. 2. Závislosti Jackson Pollock Největší americký malíř 1. Život a dílo 2. Závislosti Znáte Pollocka? dripping * 28. 1. 1912 Cody, Wyoming 11. 8. 1956 Springs, Long Island Jackson Pollock alkoholismus Připravila

Více

Písek by Night. Šedá eminence. Lidský Setting

Písek by Night. Šedá eminence. Lidský Setting Písek by Night Šedá eminence Lidský Setting 12. - 16. srpna 2009 Obsah Obsah...2 Lidský setting...3 Zastupitelstvo...3 LARPolicie...3 Mafie...4 Měna ve světě Písek by Night Fufníky...4 Banka...5 2 Lidský

Více

Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.

Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc. Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc. 1 Pane profesore, můžete nám vysvětlit, proč je zrovna období jara, na které se těšíme celou zimu, tak náchylné na deprese. Výklady jsou různé, ale ten, který se nabízí asi

Více

NÁVYKOVÉ LÁTKY A ZÁKON Přehled mezinárodních úmluv v oblasti omamných a psychotropních látek a) Jednotná úmluva o omamných látkách ze dne 31.3.1961 Československo úmluvu ratifikovalo v roce 1965 b) Úmluva

Více

JE SUBSTITUCE CÍL NEBO PROSTŘEDEK?

JE SUBSTITUCE CÍL NEBO PROSTŘEDEK? JE SUBSTITUCE CÍL NEBO PROSTŘEDEK? MUDr. Václav Stehlík, Mgr. Markéta Ackrmannová Substituční centrum Plzeň Substituční centrum Plzeň Substituční program je primárně určen pro ty klienty, kteří jsou závislí

Více

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR Šárka Daňková dankova@uzis.cz Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR www.uzis.cz Vybrané zdroje informací o životním stylu a zdravotním stavu

Více

Dotazník k žádosti o léčbu v TK

Dotazník k žádosti o léčbu v TK Dotazník k žádosti o léčbu v TK I. Základní údaje: 1. Datum vyplnění: 2. Jméno a příjmení: 3. Věk: 4. Datum narození: 5. Pohlaví: muž žena 6. Státní příslušnost: 7. Národnost: 8. Pojišťovna: 9. Kontaktní

Více

l. 1 Úvodní ustanovení

l. 1 Úvodní ustanovení OBEC V EMYSLICE Obecn závazná vyhlá ka. 1 / 2015 o stanovení systému shroma ování, sb ru, p epravy, t íd ní, vyu ívání a odstra ování komunálních odpad a nakládání se stavebním odpadem na území obce V

Více

Operace hrtanu. MUDr. Ale Slavíãek. Triton

Operace hrtanu. MUDr. Ale Slavíãek. Triton TRITON Operace hrtanu MUDr. Ale Slavíãek Triton Aleš Slavíček Operace hrtanu Vyloučení odpovědnosti vydavatele Autor i vydavatel věnovali maximální možnou pozornost tomu, aby informace zde uvedené odpovídaly

Více

- prezentace je určená k promítnutí studentům a seznamuje je s problematikou sociálně patologických jevů

- prezentace je určená k promítnutí studentům a seznamuje je s problematikou sociálně patologických jevů Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Sociálně patologické jevy Ročník 1. Datum tvorby

Více

Školní preventivní strategie

Školní preventivní strategie Školní preventivní strategie 2013-2018 Úvod: Školní preventivní strategie vychází z pokynu MŠMT, č. j. 14514/2000-51, který do prevence sociálně patologických jevů zařazuje konzumaci drog včetně alkoholu,

Více

Rakovina není náhoda

Rakovina není náhoda Rakovina není náhoda Výsledky průzkumu rizikových onkologických faktorů mezi studenty středních škol Agentura J.L.M. VII/2011 Výsledky průzkumu mezi studenty středních škol v rámci osvětové akce Rakovina

Více

Specifika užívání návykových látek u dětí a mládeže. Mgr. Martina Brožová brozova@os-prevent.cz Občanské sdružení Prevent, z.s. www.os-prevent.

Specifika užívání návykových látek u dětí a mládeže. Mgr. Martina Brožová brozova@os-prevent.cz Občanské sdružení Prevent, z.s. www.os-prevent. Specifika užívání návykových látek u dětí a mládeže Mgr. Martina Brožová brozova@os-prevent.cz Občanské sdružení Prevent, z.s. www.os-prevent.cz Závislost u dětí a mladistvých V čem je to jiné? Problematický

Více

Výchozí poznámky k panelové diskusi: Kapitálový trh, IPO a ekonomický r st. Prof. RNDr. Jan Hanousek, CSc. CERGE-EI

Výchozí poznámky k panelové diskusi: Kapitálový trh, IPO a ekonomický r st. Prof. RNDr. Jan Hanousek, CSc. CERGE-EI Výchozí poznámky k panelové diskusi: Kapitálový trh, IPO a ekonomický r st Prof. RNDr. Jan Hanousek, CSc. CERGE-EI Význam kapitálového trhu, vazby na ekonomický r st Alternativní zp sob získaní kapitálu

Více

M A R I H U A N A. Jiří X. Doležal. 2. přepracované a rozšířené vydá ní. Obsah: Místo předmluvy - str. 5. Co je marihuana? - str.

M A R I H U A N A. Jiří X. Doležal. 2. přepracované a rozšířené vydá ní. Obsah: Místo předmluvy - str. 5. Co je marihuana? - str. M A R I H U A N A Jiří X. Doležal 2. přepracované a rozšířené vydá ní Obsah: Místo předmluvy - str. 5 Co je marihuana? - str. 7 Legislativa - str. 9 Historie alterované ho vě domí - str. 24 Pě stová ní

Více

Situace nákazy u injekčních uživatelů drog

Situace nákazy u injekčních uživatelů drog Situace nákazy u injekčních uživatelů drog Bc. Martin Strnad Terénní programy SANANIM Faktory ovlivňující rizikové chování Znalosti infekční choroby bezpečná aplikace pomoc Postoje a chování Podmínky

Více

Hygiena a toxikologie, 3. ročník, Ekologie a životní prostředí

Hygiena a toxikologie, 3. ročník, Ekologie a životní prostředí Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: Číslo a název sady: Téma: Jméno a příjmení autora: STŘEDNÍ ODBORNÁ

Více

Environmentální výchova

Environmentální výchova www.projektsako.cz Environmentální výchova Pracovní list č. 6 žákovská verze Téma: Kvalita vzduchu ve vnitřním prostředí měřená množstvím CO 2 Změna ve složení vzduchu měřená množstvím CO 2 v cigaretovém

Více

Definice zdraví podle WHO

Definice zdraví podle WHO Zdravotní politika ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví a nemoc jsou předmětem sociální politiky. Zdraví je však pojímáno buď úzce (biologický stav člověka) nebo široce (biologicky přijatelné podmínky a prostředí).

Více

185 Znásilnění. (5) Příprava je trestná.

185 Znásilnění. (5) Příprava je trestná. SEXUALITA A ZÁKON 185 Znásilnění (1) Kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti, bude potrestán

Více

Zátěžové situace. frustrace, stres, deprivace

Zátěžové situace. frustrace, stres, deprivace Zátěžové situace frustrace, stres, deprivace Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu Šablona CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

www.technickespolco.com 1

www.technickespolco.com 1 13.1.211 Obsah prezentace Představení knihy Shrnutí Norbergovy knihy Globalizace část 1. Ing. Boleslav Vraný, Ph.D. 211 Představení knihy Chápání slova kapitalismus Pokrok za posledních 2 let Norberg J.:

Více

Ref R or ef my pr my o lidi NE proti lidem oti Otev Ote ř v ete oč o i č Kampaň ČMKOS

Ref R or ef my pr my o lidi NE proti lidem oti Otev Ote ř v ete oč o i č Kampaň ČMKOS Reformy pro lidi NE proti lidem Otevřete oči Kampa MKOS 6 l í Jaromíra DRÁBKA První le Teorii, e privatizace povede ke zvý ení d chod, prosazovala v polovin 90. let také Sv tová banka. Teorie se v praxi

Více

Testování (nejen) dětí při podezření na ovlivnění návykovou látkou

Testování (nejen) dětí při podezření na ovlivnění návykovou látkou (nejen) dětí při podezření na ovlivnění návykovou látkou Břetislav Brejcha & Jaroslav Šejvl Dítě a droga Krajská konference k problematice rizikového chování dětí Obsah prezentace Legislativa v oblasti

Více

5 + 1 věc, kterou potřebuje každý dobrý marketingový příběh

5 + 1 věc, kterou potřebuje každý dobrý marketingový příběh 5 + 1 věc, kterou potřebuje každý dobrý marketingový příběh 2014 Michal Garšic Tato publikace, ani žádná její část nesmí být kopírována, rozmnožována, ani poskytována třetím osobám. Také nesmí být šířena

Více

PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ

PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ 1 PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ LINII Být štíhlý je přirozené, být zdravý je normální Martin Hyroš www.pustemkezdravi.cz 2 COPYRIGHT Autor: Martin Hyroš Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2013 ISBN: 978-80-87856-51-2

Více

187 - Nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů

187 - Nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů TRESTNÍ ZÁKON byl novelizován s účinností od 1.1.1992, poté následovali další poměrně rozsáhlé novelizace účinné od 1.1.1994 a 29.6.1995. Nosnými body drogové legislativy zůstaly novelizovaný 187 a 188

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi. Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Základní pojmy v oboru výživy a stravování

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi. Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Základní pojmy v oboru výživy a stravování Projekt: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Registrační č.: CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Škola: Hotelová škola, Vyšší odborná škola hotelnictví

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

CO DĚLAT, KDYŽ INTERVENCE PEDAGOGA Rizikové chování ve školním prostředí doporučení Návykové látky drogy

CO DĚLAT, KDYŽ INTERVENCE PEDAGOGA Rizikové chování ve školním prostředí doporučení Návykové látky drogy CO DĚLAT, KDYŽ INTERVENCE PEDAGOGA Rizikové chování ve školním prostředí doporučení Návykové látky drogy TABÁKOVÉ VÝROBKY Konzumace tabákových výrobků ve škole (1) V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci

Více

Kdo patří do cílové skupiny, pro koho jsou dopisy určeny a kdy jim přijdou do schránek?

Kdo patří do cílové skupiny, pro koho jsou dopisy určeny a kdy jim přijdou do schránek? Co si máme pod tímto projektem představit a proč vznikl? Jedná se o projekt, který ministerstvo zdravotnictví připravilo spolu se zdravotními pojišťovnami a zaměřuje se na prevenci před třemi konkrétními

Více

Bezpečné prostředí ochrana zdraví při různých činnostech bezpečnost v dopravě znalost pravidel silničního provozu

Bezpečné prostředí ochrana zdraví při různých činnostech bezpečnost v dopravě znalost pravidel silničního provozu Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 6. Výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata, projekty, kurzy Poznámky vysvětlí na příkladech souvislosti mezi

Více

Nové zdravotnické registry jako součást konceptu ehealth

Nové zdravotnické registry jako součást konceptu ehealth Nové zdravotnické registry jako součást konceptu ehealth Michal Opatřil ICZ a. s. Michal Opatřil ICZ a.s. 2012 www.i.cz 1 Zdravotní registry v C R bud me na ne hrdí FAKTA Souc a st NZIS (Na rodního zdravotnicke

Více

Návod jak nejen reference získat, ale i efektivně využít. Publikace je chráněna autorským právem Pavel Fara 2013

Návod jak nejen reference získat, ale i efektivně využít. Publikace je chráněna autorským právem Pavel Fara 2013 Návod jak nejen reference získat, ale i efektivně využít. Publikace je chráněna autorským právem Pavel Fara 2013 1 Určitě sami dobře víte, že lidé neradi dávají doporučení na finanční zprostředkovatele.

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více