ÚSPĚŠNOST A OMEZENÍ METADONOVÉ A ABSTINENČNÍ LÉČBY. Martien Kooyman M.D., Ph.D. (překlad: Jindřich Bayer)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ÚSPĚŠNOST A OMEZENÍ METADONOVÉ A ABSTINENČNÍ LÉČBY. Martien Kooyman M.D., Ph.D. (překlad: Jindřich Bayer)"

Transkript

1 ÚSPĚŠNOST A OMEZENÍ METADONOVÉ A ABSTINENČNÍ LÉČBY Martien Kooyman M.D., Ph.D. (překlad: Jindřich Bayer)

2 V této prezentaci se pokusím podat přehled o úspěšnosti a omezeních metadonové a abstinenční léčby. Před několika lety jsem byl ve Slovinsku na konferenci o léčbě závislosti na drogách. Bylo to pro mě poprvé, co jsem na konferenci viděl tolik farmaceutických firem propagovat své výrobky. Na jiné konferenci mi jeden ruský psychiatr řekl, že kdybychom mohli předepisovat metadon, přestali by závislí užívat drogy injekčně a mohli bychom zastavit epidemii AIDS. Bohužel mám jiné zkušenosti. V roce 1969, kdy jsem začal pracovat v oblasti drogových závislostí, jsem byl hlavním lékařem udržovacího metadonového programu v Haagu. Měli jsme velmi dobrého sociálního pracovníka, kterému se úspěšně dařilo shánět práci pro naše klienty. Ti tam ale chodili pozdě nebo nepřišli vůbec, a tak o tato místa zase úspěšně přicházeli. Po zavedení testování moči jsem zjistil, že všichni naši klienti spolu s metadonem užívali i jiné drogy, např. amfetaminy nebo dokonce i opiáty. Tehdy jsem také došel k názoru, že bez dostatečné následné péče je nemocniční detoxifikace nebo několikatýdenní pobyt v psychiatrické léčebně pouhá ztráta času. Potom jsem v jednom haagském divadle shlédl hru Daytop Village, kterou představili členové terapeutické komunity z New Yorku. Tehdy jsem poprvé na vlastní oči viděl ex-uživatele drog a uvědomil jsem si, že závislost na drogách lze léčit. 14. února 1972 jsem zahájil provoz Emiliehoeve, první terapeutické komunity na evropském kontinentu. Po prvních měsících bojů s byrokratickým systémem jsme dospěli k názoru, že je třeba klientům zavést přísnější strukturu. Prostřednictvím amerických konzultantů jsme se postupně seznamovali s metodami a koncepty amerických terapeutických komunit. Komunita Emiliehoeve je nyní součástí haagské organizace Parnasia, která působí v oblasti závislostí a duševního zdraví. V jejím rámci vzniklo i detoxikační centrum, terapeutická komunita Mistral pro dospívající, terapeutická komunita Triple-ex pro bývalé vězně a dříve narozené závislé, program Project 4 pro závislé matky s dětmi a program metadonové léčby. Emiliehoeve se stala vzorem pro řadu dalších programů. V současnosti se v Evropě v terapeutických komunitách léčí 50 až 55 tisíc osob. Řada politiků zastávala názor, že všechny problémy v souvislosti se závislostí lze řešit léčbou. Pravda je ale taková, že ne všechny závislé, kteří vstoupí do terapeutické komunity, lze úspěšně vyléčit. Zároveň i závislým trvá nějakou dobu, než se rozhodnou vstoupit do léčby. S vstupem do metadonového programu závislí tolik problémů neměli, většina z nich ale nadále užívala drogy. Poté lékaři zjistili, že vyloučit pacienta z metadonové léčbě není tak snadné, jak se zdálo, a tak se přestaly provádět testy moči s vírou, že klienti aspoň nebudou tolik krást. Tyto preskripční metadonové programy jsou ale jiné než původní udržovací programy, kde se metadon podával jako substituce a klienti, kteří nepřestali užívat další drogy, byli vyloučeni. Říkalo se jim harm reduction programy a zajišťovaly distribuci metadonu závislým bez následné péče. Mnoho politiků si myslelo, že takto mohou úsporně řešit drogový problém.

3 Klienti metadonových programů ale kradli stále stejně, a tak dnes v Nizozemí kromě léčby metadonem nabízíme i heroin. Náklady na jednoho klienta programu preskripce heroinu jsou 16 tisíc euro za rok. Klienti heroinových programů v průměru kradou třikrát měsíčně, zatímco klienti metadonových programů kradou průměrně dvanáctkrát za měsíc. Máme také institut povinné vězeňské léčby ten se používá pro třikrát a vícekrát zadržené závislé. Hlavním pozitivním výsledkem je, že zmizí na dva roky z ulice, z čehož mají radost majitelé obchodů. Léčba poskytovaná ve vězení ale není kvalitní, a tak po propuštění u většiny klientů dojde k relapsu. Při dalších cestách jsem se setkal s překvapením, že používáme metodu nedobrovolné léčby závislých. Nizozemí totiž vypadá jako tolerantní země: nikdo vás neobtěžuje, když užíváte drogy, můžete si v coffeeshopu koupit konopí, jít za prostitutkami, zabít se, nebo si jako homosexuální pár můžete adoptovat dítě. Tato tolerance ale končí v momentu, kdy něco ukradnete nebo nějak jinak začnete obtěžovat další lidi. Co víme o úspěšnosti a omezeních metadonové a abstinenčně orientované léčby v komunitách? Autory metody každodenní distribuce metadonu jako substituce heroinu jsou Američané Dole a Nyswander, kteří závislost na heroinu považovali za metabolické onemocnění (Dole and Nyswander, 1967). Tento typ léčby se označoval jako udržovací metadonová léčba. Předepisování metadonu se setkalo s velkou kritikou podle některých terapeutů je toto rozsáhlé a celoživotní předepisování metadonu největším společenským zločinem, který byl kdy spáchán (Casriel and Bratter, 1974, Bratter and Pennacchia, 1978). V řadě zemí byla léčba metadonem zakázána, jinde zase začala být zaváděna. V Nizozemí byl metadon předepisován závislým na opiu od roku 1968, což je mnohem dříve, než se začal zneužívat heroin (který se na černém trhu v Nizozemí objevil až v roce 1973). V Británii se poté na klinikách přestal předepisovat heroin a jako náhrada se začal podávat metadon, protože bylo snadnější podat pacientům jednu dávku denně (Woodcock, 1980, Hartnoll c.s., 1980). Dole s Nyswanderem po deseti letech provádění léčby metadonem připustili, že rehabilitace závislých nelze dosáhnout pouze pomocí metadonu a že je třeba poskytovat další podporu (Dole and Nyswander, 1976). Začalo být jasné, že užívání heroinu nebo dalších drog není samo o sobě nemoc ale příznak hlubšího problému. Také bylo evidentní, že ne každý, kdo užívá heroin, si na něj vytvoří závislost. Takřka všichni závislí na heroinu před heroinem kouřili konopí, takřka všichni kuřáci konopí před marihuanou kouřili tabák. Ale ne všichni kuřáci tabáku začali kouřit konopí a ne všichni uživatelé konopí začali užívat heroin a ne všichni uživatelé heroinu si na něj vytvořili závislost. V rodinách závislých se často setkáváme s traumatickými situacemi, např. incestem, sebevraždami, náhlým úmrtím jednoho z rodičů, přijetím do psychiatrické léčebny nebo rozvodem (Aron, 1975). Výsledky amerického průzkumu vzorku 732 pacientů

4 léčených ze závislosti na drogách ukázaly, že 55 % žen a 29 % mužů ve vzorku zažilo incest (Glover c.s., 1996). V Rotterdamu se ve studii závislých na tvrdých drogách, kteří žijí na ulici, zjistilo, že dvě třetiny z nich v dětství zažily vážnou formu deprivace (Prins, 1995). K závislosti ale může vést i trauma v dospělosti (Kooyman,1999). Z užívání drog, alkoholu nebo léků za účelem zmírnit psychologickou bolest z traumat, se později může stát samostatný problém. Podle mého názoru lze závislost chápat jako snahu přizpůsobit se výjimečným okolnostem formou adaptivního chování, které se později vymkne z kontroly, což je začátek pro vznik závislosti. Závislou osobu sice lze chápat jako nemocného člověka, závislost ale není nic víc než horečka nebo jiná onemocnění. Tato myšlenka je základem následující definice závislosti: závislost je sebeobnovující proces vznikající následkem ztráty kontroly nad adaptivním chováním, která později vede k dalším problémům (Kooyman, 1993, pag.46). Závislost na drogách lze chápat takto: Člověk je konfrontován s velkým problémem. Bere drogy, a tak již necítí tlak problému. Místo drog může dostávat metadon. Problém zůstává nevyřešen. Místo toho se může naučit, jak si říct o pomoc a jak tento problém vyřešit. Navíc se může naučit řešit problémy s pomocí ostatních, což je cíl abstinenční léčby. Nyní vám popíšu své zkušenosti, abyste si mohli udělat představu o vývoji situace v Nizozemí. Snad se vám podaří vyhnout našim chybám. Jak jsem již uvedl, byl jsem v Haagu od roku 1968 ředitelem druhého metadonového programu v Nizozemí. V roce 1972 jsme otevřeli terapeutickou komunitu Emiliehoeve a já jsem nadále vedl metadonový program a mohl jsem s úspěchem referovat pacienty, kteří nedokázali přestat užívat drogy, z metadonového programu do abstinenční terapeutické komunity Emiliehoeve. Pokud pacienti metadonového programu pravidelně relapsovali, přestali jsme jim dávat metadon, dokud neslíbili, že přijdou na úvodní schůzku terapeutické komunity nebo navštíví abstinenční stacionář. K našemu překvapení po několika týdnech po úvodním programu, kde se setkali s vyléčenými závislými, vstoupili skoro všichni do abstinenční léčby. Tato situace pokračovala do roku 1976, kdy haagské politiky vyděsil rostoucí počet závislých černé pleti (šlo především o přistěhovalce ze Surinamu, bývalé holandské kolonie). Rozhodli, že by tyto osoby měly mít k dispozici metadon i tehdy, když budou nadále užívat nelegální drogy. V jednom domě, kde se prodával heroin, squatovala skupina surinamských závislých. Městští úředníci se s nimi dohodli, že pokud odtud odejdou, budou dostávat metadon. Takže odešli, začali dostávat metadon a squatovali někde jinde. Tento program distribuce metadonu fungoval nezávisle na dříve zřízeném a mnou vedeném udržovacím programu. Měl ho na starosti Městský odbor zdravotnictví. Ze

5 začátku byl omezen pouze na závislé černé pleti. Po protestech závislých bílé pleti, že jsou diskriminováni, byl o pár měsíců později zpřístupněn všem závislým bez ohledu na barvu pleti (Kooyman, 1984). Aby se předešlo protestům obyvatel, že mají blízko domova centrum, metadon se začal se distribuovat ze speciálně upraveného autobusu, který stavěl na několika zastávkách. Cílem tohoto programu bylo vrátit život závislých do normálních kolejí s vírou, že nebudou tolik krást. Haagský model distribuce metadonu z autobusu se brzy začal používat i v dalších městech (Van Brussel, 1987). Aby se tyto programy distribuce metadonu bez dalších nároků na pacienty odlišily od udržovacích metadonových programů, které mají za cíl substituovat heroin metadonem, začal se pro ně používat název harm reduction programy. Černý trh ale díky předepisování metadonu všem závislým, kteří o něj požádali, nepřestal existovat. Většina závislých také užívala více typů drog. V jednom výzkumu se zjistilo, že přes 80 % klientů distribučního metadonového programu v Amsterdam City každodenně užívalo kokain. Závislí si obvykle říkali o nízké dávky metadonu, aby si zachovali účinky heroinu, který i nadále užívali. Často se přehlíží, že užívání heroinu je obvykle jen jedním z aspektů deviantního chování. V nizozemských výzkumech se ukázalo, že 50 % závislých na heroinu páchalo kriminalitu ještě dříve, než začali užívat některou z drog (Jansen and Swierstra, 1983). Heroin je nelegální, a tak vysoké ceny drog na černém trhu vedou ke krádežím a dalším formám kriminality páchané za účelem získat prostředky na drogy. Prodávané drogy nejsou čisté a bývají mixovány s látkami, které mohou vyvolat zdravotní rizika. Je otázka, jestli prohibice neprodukuje více problémů, než řeší. Společenské újmy např. vedou politiky k následujícím reakcím: Závislí na drogách by neměli ubližovat ostatním a neměli by je nijak obtěžovat, a tak bychom je měli: - zavřít do vězení - přinutit přestat užívat drogy - měli bychom jim dávat drogy zdarma - nebo bychom je měli vystřílet (jak to udělali v komunistické Číně, kde vyřešili problém s drogami tak, že postříleli všechny závislé, kterým se během dvou měsíců nepovedlo přestat užívat drogy). Objevily se i humánnější reakce: - všichni závislí by měli být v léčbě - pomocí metadonu lze snad oslovit všechny závislé. Přesto ale lze diskutovat o tom, zda distribuce metadonu skutečně redukuje společenské újmy i míru zločinnosti. Vědecký institut Ministerstva spravedlnosti provedl výzkum zaměřený na možnost snížení kriminality v Amsterdam City pomocí programů distribuce metadonu.

6 Byly porovnány tři skupiny závislých: - skupina z nízkoprahového programu, kde klienti dostávají metadon z autobusu, aniž by se od nich něco vyžadovalo. - skupina z vysokoprahového programu, kde se povinně provádějí testy moči a kde klienti kromě metadonu mají k dispozici i další služby. - skupina klientů, kteří nedostávali metadon Nejnižší podíl na kriminalitě vykazovaly osoby z vysokoprahových programů (60 % nulový podíl). Skóre klientů nízkoprahového autobusového programu bylo překvapivě horší než skóre skupiny klientů, kteří metadon nedostávali (33 % versus 41 % těch, kteří nepáchali zločinnost). Dále platí, že klienti nízkoprahového nebo harm reduction programu ze své kriminality profitovali a podíleli se na komplexnějších kriminálních aktivitách než osoby z dalších skupin (Leuw, 1998). Lze vyslovit závěr, že rozsáhlá distribuce metadonu bez tlaku, aby klienti přestali užívat drogy, na kriminalitu nemá pozitivní vliv, spíše naopak. Je atraktivní podávat klientům metadon v nízkoprahových programech a nic po nich nepožadovat? Zdá se, že taky ne. V metadonovém programu v Amsterdam City se např. v roce 1982 zjistilo, že bylo vydáno pouze 70 % denních dávek a 53 % klientů bylo v programu maximálně 15 týdnů a 32 % maximálně 4 týdny (Driessen, 1987). Jak tedy zvýšit atraktivitu programů? Měli bychom všem závislým podávat zdarma heroin (a kokain)? Často se uvádí, že harm reduction programy zlepšují fyzický stav a zdraví participantů. U abstinenčně orientovaných programů tomu tak jistě, u harm reduction programů je to ale sporné. V haagské studii, kde se porovnávali participanti metadonového distribučního programu se závislými na heroinu, kteří neužívali metadon, se zjistilo, že jedinou motivací pro léčbu metadonem byly problémy s drogami, nikdy zdravotní problémy, které byly u neuživatelů metadonu závažnější. Ambulantní skupiny byly také porovnány se skupinami v rezidenční léčbě, kde bylo zjištěno více psycho-patologických a sociálních problémů (Eland-Goossensen, 1997). Ve studii provedené v Groningenu nebyl zjištěn závažný rozdíl mezi ambulantní metadonovou skupinou a skupinou v rezidenční terapeutické komunitě (Jongsma and van der Velde, 1985). Většina klientů rezidenčních terapeutických komunit v Holandsku před přijetím do komunity byla klienty metadonového programu. Lze zpochybnit i přínos harm reduction programů pro snížení šíření infekce HIV. Ve Švédsku, zemi s omezenou mírou používání metadonu, se infekce mezi uživateli drog vyskytují ojediněle. Ve Španělsku a Itálii, kde se metadon předepisuje ve velké míře, je ale infikováno až 70 % závislých.

7 Nezdá se, že by harm reduction prodlužovala život závislých. Ve follow-up studii 290 participantů metadonového programu v Maastrichtu se zjistilo, že 25% klientů umřelo během deseti let (Kaplan c.s., 1995). Programy harm reduction možná vůbec nesnižují škody jak pro závislé, tak pro společnost. Rozhodně ale mají vliv na to, že závislí odkládají rozhodnutí přestat užívat drogy a vyhledat pomoc v abstinenčním programu o průměrně pět let (Kooyman, 1993). Chceme-li, aby lidé přestali užívat drogy, dosáhneme pozitivních výsledků pouze pomocí vysoce strukturovaných programů s jasně určenými limity ohledně destruktivního chování a užívání drog (Bratter and Kooyman, 1981). Vysoce strukturované programy ale nejsou mezi závislými ani mezi těmi, kteří jim pomáhají, oblíbené. Není příliš známo, že se prokázala účinnost vysoce strukturovaných terapeutických komunit při léčbě závislých na drogách. Po dvou letech po ukončení léčby jsme provedli interview s prvními 172 klienty terapeutické komunity Emiliehoeve. Výsledky jsme porovnali s výsledky podobného programu terapeutické komunity Essenlaan v Rotterdamu a skupinami, kde došlo pouze k detoxifikaci. Při follow-up jsme používali přísná kritéria: Od dne, kdy rezidenti opustili program: - žádné tvrdé drogy - konopí, prášky na spaní nebo uklidňující prostředky maximálně jednou týdně - žádné problémy s alkoholem - žádné zatčení nebo obvinění v souvislosti s drogami - žádná léčba závislosti - a žádný příjem do psychiatrické léčebny. Podíváme-li se na období šesti měsíců před interview, zjistíme, že podle těchto kritérií je po dvou letech po odchodu z programu míra úspěšnosti u skupiny z Emiliehoeve 49%, ve skupině z Essenlaan 42 % a ve skupině, kde proběhla pouze detoxifikace 16 %. Míra úspěšnosti závisí na tom, jak dlouho byli klienti v programu. Někteří klienti po odchodu z programu tvrdé drogy užívali pouze krátce a potom s nimi přestali, protože pro ně již ztratily přitažlivost. Výzkum ze sedmdesátých let se poté zopakoval po deseti letech. Výsledky klientů z Emiliehoeve byly podobné. Podle follow-up studií úspěšně přestalo užívat drogy % absolventů programu. Jasně se prokázalo, že čím déle byli klienti v léčbě, tím lepší měli výsledky. U těch, kteří nevydrželi ani měsíc, byla úspěšnost nulová, u těch, kteří vydrželi rok, byla sedmdesátiprocentní, a u těch, kteří dokončili léčbu, byla osmdesátiprocentní. Míru úspěšnosti také velmi ovlivňovala míra participace rodičů v rodičovských

8 skupinách. Klienti, jejichž rodiče navštívili aspoň dvě schůzky, měli dvakrát lepší výsledky (Kooyman, 1992). Ke stejnému zjištění došel i Ital Gori, když prováděl výzkum milánské terapeutické komunity Cascina Verde (Gori, 1992). Ve statistické analýze komunity Emiliehoeve se ukázalo, že se jednalo o nepřímý účinek: participace rodičů korelovala s delším pobytem v programu, který vedl k lepším léčebným výsledkům. Podobné výsledky byly zjištěny i v dalších studiích, např. ve Švýcarsku a Norsku. Výzkum, který nedávno provedl Phoenix House Haga v Norsku, zjistil 60 % míru vyléčení. V komunitách často dochází k předčasnému ukončení léčby (De Leon and Schwartz, 1984). Kompletní program dokončí pouze přibližně 25 až 30 % rezidentů (Kooyman, 1993). Jedná se o běžný problém všech terapeutických komunit. Míru předčasného ukončení léčby je třeba snížit. Politici po zveřejnění prvních výsledků z Emiliehoeve nebyli spokojeni. Nelíbila se jim délka trvání programu. Často jsem slyšel otázku, co jsem udělal se závislými, kteří nevstoupili do terapeutické komunity. Poslední dobou hlásí novější programy, odvozené od původní terapeutické komunity v Haagu, slibné výsledky. Jedná se např. o Project 4, což je projekt pro matky s dětmi, a terapeutickou komunitu Triple-Ex pro bývalé odsouzené, bývalé závislé a bývalé nezaměstnané, kde se klade důraz na vzdělávání a školení dovedností. Klienti si mohli vybrat, jestli chtějí do programu nebo do vězení, nebo v programu mohli strávit posledních šest měsíců trestu. 92 % klientů byli muži ve věku průměrně 33 let a 28 % z nich bylo v metadonovém programu maximálně 10 let. 31 % klientů mělo aspoň jednoho rodiče ze země mimo západní Evropu a ve vězení průměrně strávili přes 4 roky. 69 % klientů užívalo jako primární drogu heroin (průměrná délka užívání 11 let) a 19 % primárně užívalo kokain (průměrná délka užívání 8 let). Po 9 měsících bylo 50 % klientů stále v programu (průměrná délka pobytu v programu 218 dnů). Rok po ukončení léčby byla provedena follow-up studie: - žádné tvrdé drogy: 41% - žádný heroin měsíc před interview: 74% - zaměstnání: 47 % - studium na plný úvazek: 7 %. Jasně se prokázalo, že výsledky se zlepšují v závislosti na délce pobytu v programu. Jsou harm reduction programy méně nákladné než abstinenční programy, např. terapeutické komunity? Rezidenční léčba má pověst nákladné léčby. Výnosy (peníze neutracené za osoby v léčbě) se obvykle nezapočítávají. Cartwright po prostudování literatury o osmnácti studiích nákladovosti a přínosu různých služeb léčby závislosti konstatoval, že přínosy převyšují náklady (Cartwright, 2000).

9 Mezi jednotlivými studiemi byly velké rozdíly, a to i v rámci srovnatelných léčebných modalit. Kritéria se především liší v tom, jak měřit náklady spojené s následky závislosti na chování. Někdy se krádeže považují za náklady, spíše by se ale měly chápat jako převod prostředků (kromě případů, kdy dojde k poškození majetku). Přesto lze učinit závěry, protože v rámci amerických evaluačních programů se často zkoumají vysoké počty participantů. Jedná se např. o programy DARP (Drug Abuse Reporting Program), TOPS (Treatment Outcome Program Study) a DATOS (Drug Abuse Outcome Study). NIDA ve svých směrnicích udává, že každý dolar investovaný do léčby přináší snížení nákladů spojených s kriminalitou o čtyři dolary a náklady na zdravotnictví snižuje o deset dolarů. V Cartwrightově přehledu provedených studií se poměr mezi přínosem a náklady na rezidenční programy obvykle pohybuje kolem dvou. Při srovnávání nákladů je nutno vzít v úvahu, že mezi těmito vzorky závislých mohou velké rozdíly, pokud jde o náklady pro společnost. Klienti abstinenčních ambulantních programů např. obvykle mají méně záznamů v trestním rejstříku, zatímco většina klientů rezidentních terapeutických komunit má za sebou pobyt ve vězení. John Berg provedl studii přínosů a nákladů terapeutických komunit v Norsku. U peněz vložených do léčby zjistil přínos 200 %, což na dnešní dobu není vůbec špatné (Berg, 2002). James Pitts na konferenci Světové federace terapeutických komunit, která se konala v roce 2002 v australském Melbourne, hovořil o výzkumu terapeutických komunit v Austrálii. Podle jeho zjištění byly denní náklady na jednoho závislého v průběhu roku před zahájením léčby závislosti, tj. např. náklady na soudní jednání, hospitalizaci nebo návštěvu lékaře, ve výši 738,59 australských dolarů. Vzorek z této studie tedy stál společnost v průběhu roku před nástupem do léčby australských dolarů. Úspory na nákladech v průběhu dní, kdy klienti neužívali drogy a tyto náklady neexistovaly, byly v rámci tohoto vzorku ve výši dolarů. Vezmeme-li v potaz poléčebné přínosy, budou úspory ještě mnohem vyšší (Pitts, 2002). Nákladová efektivita léčby Pozitivní aspekty rezidenční léčby v terapeutických komunitách: - ubytování v komunitách je nenákladné, % klientů se úspěšně vyléčí, - úspěšnost léčby se zvyšuje s délkou pobytu v programu, - po ročním a delším pobytu v komunitě přesahuje míra úspěšnosti 70 %, - klienti, do nichž se investuje nejvíce (tj. ti, kteří zůstávají v programu déle), po léčbě přinášejí nejvyšší přínosy, - úspěšnost ovlivňuje i míra participace rodičů, - léčba může sloužit jako alternativa nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Co to znamená pro analýzu nákladů a výnosů? Analýzu nákladů a výnosů terapeutické komunity Emiliehoeve a programů Triple-Ex

10 provedl Van der Meer. Použil při tom analýzu společenských nákladů z roku 1997 (provedenou KPMG), přijatou Radou pro veřejné zdraví v Nizozemí. V Holandsku společenské náklady na závislého na tvrdých drogách spolu s náklady na zdravotnictví, sociální dávky a náklady v souvislosti s kriminalitou, průměrně dosahují výše kolem euro za rok a osobu. U závislých přijatých do rezidenčních programů by se jednalo o pouze skromný odhad. Do obou modalit, terapeutické komunity Emiliehoeve i programů Triple-Ex, se ročně celkem přijímá 60 klientů. Kapacita je třicet postelí. Na základě výše uvedeného průzkumu předpokládáme, že se úspěšně vyléčí 20 z těchto 60 klientů. Skromně očekáváme, že 12 osob vydrží abstinovat déle než sedm let. Nyní si vezmeme náklady na roční léčbu v Emiliehoeve, přičteme náklady na následnou péči v dalším programu a odečteme náklady uspořené úspěšnou léčbou. Celkové náklady investované do rezidentů jsou euro, přínosy jsou ve výši euro. Poměr mezi ziskem a náklady je 2,9. Podobnou tabulku lze připravit i pro program Triple-Ex. I zde je poměr mezi přínosem na náklady 2,9. Každý program ročně společnosti ušetří přes 3,5 milionů eur (Kooyman, 2004). Společenské náklady na neposkytování žádné léčby jsou 100 euro na osobu a den (sociální dávky, další společenské náklady jako např. drop-in centra, přístřešky atd.). Patří sem i náklady v souvislosti s kriminalitou (zatčení, vazba, uvěznění, soudní jednání atd.) Metadonové udržovací programy nebo abstinenční terapeutické komunity denně za své klienty přinášejí úsporu 25 euro. U obou skupin dochází k významnému snížení společenských nákladů a nákladů v souvislosti s kriminalitou (Kooyman, 2002). Kromě toho se z řady dřívějších klientů terapeutických komunit stali daňoví poplatníci... Harm reduction programy jsou nákladnější než metadonové udržovací (substituční) programy nebo abstinenční léčba v terapeutických komunitách. Podíváme-li se na výsledky po tříletém období, zjistíme, že s ohledem na potenciální úspěch léčby jsou její přínosy mnohem vyšší. U terapeutických komunit se jedná o částku až 50 euro na klienta a den. Léčba je nákladově efektivní a zároveň je lacinější než harm reduction programy nebo neposkytování žádné léčby. Závěrem lze říct, že finanční přínosy léčby závislých na drogách značně přesáhly výši nákladů. Platí to i pro terapeutické komunity. K srovnání nákladů a přínosů různých programů je nutno vytvořit standardní postupy, jak zhodnotit náklady a výnosy pro společnost před léčbou, v jejím průběhu a po ní. Investice do léčby společnosti šetří přes 200 % vynaložených nákladů. Terapeutické komunity jsou úspěšnými a relativně nenákladnými léčebnými modalitami pro závislé na drogách, ovšem za předpokladu, že klienti v programu vydrží dostatečně dlouho. Přínosy převyšují náklady. Kromě toho má léčba i další výhody, např. snížení míry utrpení, které zažívají jak závislí, tak jejich blízcí.

11 Závěry Pozitivní aspekty léčby metadonem: - klienti metadonové léčby nejsou závislí na černém trhu - strukturované metadonové programy mohou napomoci resocializaci - metadon může být prvním krokem pro další léčbu - strukturované metadonové programy jsou nákladově efektivní. Omezení léčby metadonem: - metadon lze podávat pouze závislým na heroinu - dostupnost metadonu způsobuje odkládání rozhodnutí přestat užívat drogy a vyhledat léčbu v abstinenčních léčebných programech. - distribuce metadonu v rámci harm reduction bez další péče je nákladná. Pozitivní aspekty abstinenčních terapeutických komunit: - v terapeutických komunitách se léčí osoby závislé na všech drogách - úspěšného výsledku dosahuje 30 % pacientů - míra úspěchu se zvyšuje v závislosti na zapojení rodičů - terapeutické komunity mohou sloužit jako alternativa pobytu ve vězení - léčba v terapeutických komunitách je nákladově efektivní. Omezení abstinenčních terapeutických komunit: - mezi závislými a pomáhajícími osobami nejsou vysoce strukturované programy příliš oblíbené - v prvních měsících často dochází k předčasnému ukončení léčby - ne všichni závislí jsou schopni zvládnout tlak terapeutické komunity. Ve srovnání s nákladově efektivními léčebnými programy, např. abstinenčními terapeutickými komunitami, jsou harm reduction programy nákladné a navíc není jasné, co přesně redukují. Harm reduction programy nikdy nemohou nahradit abstinenční léčebné modality. Harm reduction není léčba. Léčba není harm reduction. Zároveň ale platí, že drogový problém nevyřeší žádná forma léčby. Pacienti, kteří jsou v současnosti přijímáni do Emiliehoeve mívají za sebou v průměru devět let užívání drog. Tím pádem je v to v časové souvislosti o pět let více, než kdy začal v Haagu fungovat harm reduction program, který jim pomohl odložit rozhodnutí přestat užívat drogy. Ne všechny závislé lze léčit v terapeutické komunitě a ne všichni závislí by měli vstoupit do programu metadonové léčby. Obě léčebné modality by neměly fungovat odděleně, spíše by měly spolupracovat v rámci jedné organizace. Programy metadonové substituční léčby i abstinenční programy mohou přispět k řešení problému a podle mého názoru mohou společně fungovat velmi dobře. Seznam použité literatury:

12 Aron, W.S., (1975). Family background and personal trauma among drugaddicts in the USA: implications for treatment. Brit. J. of Addiction, 70, pp Berg, J.E. (2002). Kosten-baten analyse van de therapeutische gemeenschap. Symposium 30 jaar Emiliehoeve Bratter, T.E.,(1978). The Negative Self-Fulfilling Prophesy of Methadone Maintenance. Corrective and Social Psychiatry, 24:1, 1-5. Bratter. T.E. & Kooyman, M., (1981). A sructured environment for heroin addicts: the experiences of a community-based American methadone clinic and a residential Dutch therapeutic community. The Int. J. of Social Psychiatry, 21, Brussel van G.H.A. (1987). A public health approach to the drug problem in Amsterdam. In: Proceedings 15th I.C.A.A. Int. Ist. on the Prevention and Treatment of Drug Dependence,Noordwijkerhout, Publ. Erasmus University, Rotterdam. Casriel, D.H., & Bratter, T.E.,(1974). Methadone Maintenance Treatment : A Questionable Procedure. J. Drug Issues. 4: De Leon, G. & Schwartz, S., The Therapeutic community: What are the retention rates? Am. J.of Drug and Alcohol Abuse, 10 (2), Dole, V.P. & Nyswander, M.E., (1967). Addiction - A Metabolc Disease. Arch. Internal Medicine Dole, V.P. & Nyswander, M.E., (1976). Methadone Maintenance Treatment. A ten years perspective. J.A.M.A., 235(19), pp Driessen, F.M..H.M., (1987). The Methadone Maintenance Program in Amsterdam, some preliminary results of the analysis of the registration, In: Proceedings 15th I.C.A.A. Int. Ist. on the Prevent. and Treatment of Drug Dependence, Noordwijkerhout, Publ. Erasmus University, Rotterdam. Eland-Goossensen, M.A., (1997). Opiate Addicts in and outside of treatment; different populations? Dissertation Erasmus University Rotterdam. IVO Series 10. Glover, N. Janowski, T. & Benschoff, J. (1996). Substance abuse and past incest contact, a national perspective. Journ. of Substance Abuse Treatment, 13, Hartnoll, R.L., Mitcheson, M.C., Battersby, A.,Brown, G., Ellis, M., Flemming, P. & Hedley, N.,(1980). Evaluation of heroin maintenance in controlled trial. Archives of General Psychiatry, 37, Janssen, O. & Swierstra, K. (1983).On defining hard core addicts Instituut voor Criminologie, Univ. Groningen. Jongsma, T. & van der Velde, J.C. (1985). Therapeutische gemeenschappen en drugverslaafden. De mythe van de elite. Tijdschr. V. Alcohol & Drugs, 11 (3) Kaplan, C.D, Jennen, P.M.J.M. and Noorthoorn, E.O., (1995). Improving the escape/survival routes for scene members. In: Drug research in Europe, Red. Broekaert & Van Hove, Orthopedagogische Reeks, Gent University. Kooyman, M., (1984). The drug problem in The Netherlands. J. of Substance Abuse Treatment, 1, Kooyman, M., (1992). Parent invovement in therapeutic communities for addicts and it effect on treatment outcome. In: Proceedings XV World Conference of Therapeutic Communities, Venice, Vol. 1, Ed. Fondazione Cini, Publ. Centro Studi, Ce.I.S. Verona. Kooyman, M. (1993). The Therapeutic Community for Addicts. Intimacy, Parent Involvement and Treatment Success, Swets & Zeitlinger, Lisse.

13 Kooyman, M. (1999). Trauma, refugees and addiction. In: Proceedings of the Int. Symposium on Substance Abuse Treatment and Special Target Groups, Den Haan, Editors: Broekaert, E., Vanderplasschen, W. & Soyez, V. Gent University Kooyman, M. Treatment outcome research and the impact on policies Paper 21st WFTC Conference Melbourne Kooyman, M.(2004) Cost and benefits of therapeutic communities. Paper 22 nd WFTC Conference, Palma de Mallorca. Leuw, E. (1998). Low threshold methadone prescription and its effects on drug related crime. Proceedings 3rd Conference on Rehabilitation and Drug Policy Europe against Drug Abuse, Oslo 1997, Ed.: Solveig Solbakken, Oslo. Pitts, J.A. (2002) Costs Benefits of Therapeutic Community Programming, Results of a National Survey. Paper at 21 st WFTC Conference Melbourne Prins, E.H. (1995). Maturing out. Thesis. Erasmus University. Rotterdam. Woodcock, J., (1980). The British response to heroin addiction: some myths and misconceptions. In: Readings of the Fifth World Conference of T.C. s Noordwijkerhout, Samson Sijthoff, Alphen a/d Rijn.

6. krajská protidrogová konference

6. krajská protidrogová konference 6. krajská protidrogová konference Poskytování léčby problematickým uživatelům drog v rámci kriminální justice Prof. Morag MacDonald Centre for Research into Quality Birmingham City University Česká Republika,

Více

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů.

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů. ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů. I. okruh: Odborné služby v adiktologii (Rozsah předmětů

Více

SUBSTITUČNÍ LÉČBA JAK JÍ POJMOUT

SUBSTITUČNÍ LÉČBA JAK JÍ POJMOUT SUBSTITUČNÍ LÉČBA JAK JÍ POJMOUT MUDr.DUŠAN RANDÁK Centrum metadonové substituce a ambulantní detoxifikace Praha 4 DROP IN o.p.s. Měřín 18.11.2004 SUBSTITUČNÍ LÉČBA JEDNA ZE SPEKTRA PÉČE O ZÁVISLÉ NA OPIÁTECH

Více

Mgr. Alexandra Doležalová prof. fphdr. Pt Petr Wi Weiss, PhD.

Mgr. Alexandra Doležalová prof. fphdr. Pt Petr Wi Weiss, PhD. Mgr. Alexandra Doležalová prof. fphdr. Pt Petr Wi Weiss, PhD. Konopné drogy jsou po alkoholu a tabáku třetí nejužívanější skupinou drog nejen u nás, ale i ve světě UNODC odhaduje počet uživatelů 162 miliónů

Více

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací

Více

EVALUACE VÝSLEDKŮ LÉČBY V TERAPEUTICKÝCH KOMUNITÁCH PRO LÉČBU ZÁVISLOSTI. Autor studie: Martin Šefránek Přednáší: Martin Hulík

EVALUACE VÝSLEDKŮ LÉČBY V TERAPEUTICKÝCH KOMUNITÁCH PRO LÉČBU ZÁVISLOSTI. Autor studie: Martin Šefránek Přednáší: Martin Hulík EVALUACE VÝSLEDKŮ LÉČBY V TERAPEUTICKÝCH KOMUNITÁCH PRO LÉČBU ZÁVISLOSTI Autor studie: Martin Šefránek Přednáší: Martin Hulík Co je Evaluace výsledků léčby v TK? Vyzkumná studie hodnotící výsledky léčby

Více

Možnosti sběru dat o uživatelích drog. MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště drogové epidemiologie

Možnosti sběru dat o uživatelích drog. MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště drogové epidemiologie Možnosti sběru dat o uživatelích MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště ové epidemiologie Základní pojmy - 1 Návykové látky alkohol, omamné látky, psychotropní látky

Více

Substituční léčba v ČR: aktuální situace. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D.

Substituční léčba v ČR: aktuální situace. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D. Substituční léčba v ČR: aktuální situace MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D. Substituční léčba v ČR Počet pacientů v opiátové substituční léčbě (NRULISL) 2 113 2 290 2 298 2 311 2 314 560 789 866 825 938 1 038

Více

Systém služeb prevence, léčby a minimalizace rizik

Systém služeb prevence, léčby a minimalizace rizik Systém služeb prevence, léčby a minimalizace rizik PhDr. Josef Radimecký, Ph.D., MSc. Krajská konference k problematice rizikového chování Dítě a droga Hradec Králové, 15. 10. 2012 Obsah Historie vzniku

Více

Migrace a užívání drog v ČR. Bc. Hana Laurentová, Terénní programy o.s. SANANIM

Migrace a užívání drog v ČR. Bc. Hana Laurentová, Terénní programy o.s. SANANIM Migrace a užívání drog v ČR Bc. Hana Laurentová, Terénní programy o.s. SANANIM Definice drogy Mění vnímání reality, tedy má psychotropní potenciál a současně má schopnost vyvolávat návyk; Drogová závislost

Více

Údaje v registru substituční léčby k 30.6.2003

Údaje v registru substituční léčby k 30.6.2003 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28.7.2003 45 Údaje v registru substituční léčby k 30.6.2003 Národní registr uživatelů lékařsky indikovaných substitučních

Více

DOTAZNÍK. Studie Gynekologická péče a reprodukční zdraví uživatelek drog. Datum:.. Zařízení: I. Sociodemografické údaje 1) Kolik Vám je let?

DOTAZNÍK. Studie Gynekologická péče a reprodukční zdraví uživatelek drog. Datum:.. Zařízení: I. Sociodemografické údaje 1) Kolik Vám je let? DOTAZNÍK Studie Gynekologická péče a reprodukční zdraví uživatelek drog Datum:.. Zařízení: I. Sociodemografické údaje 1) Kolik Vám je let? 2) Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) Základní b) Střední

Více

Zahajovací konference

Zahajovací konference Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace

Více

Opiáty. Na úvod... Informační balíček Výroční zpráva 2012: Stav drogové problematiky v Evropě

Opiáty. Na úvod... Informační balíček Výroční zpráva 2012: Stav drogové problematiky v Evropě Informační balíček 2012 Publications Country overviews Výroční zpráva 2012: Stav drogové problematiky v Evropě Annual report Selected issues Drugnet Europe Prisons and drugs in Europe Pregnancy, childcare

Více

Seznam příloh (výběr)

Seznam příloh (výběr) Seznam příloh (výběr) Příloha 1: Dotazník pro klienty TČM Příloha 2: Dotazník pro pacienty západní medicíny Příloha 3: Dotazník pro praktiky TČM Příloha 4: Dotazník pro lékaře Příloha 1 DOTAZNÍK pro KLIENTY

Více

Dotazník o podstoupené terapii (TSR)

Dotazník o podstoupené terapii (TSR) Jméno tazatele ID tazatele ID klienta Název zařízení ID zařízení Datum (dd.mm.rrrr) Kontakt: osobně telefonicky Obecné instrukce pro tazatele Každá z oblastí služeb sledovaných Dotazníkem o podstoupené

Více

ABSTINENCE VS. SUBSTITUCE: KUDY VEDE TA SPRÁVNÁ CESTA KE ZMĚNĚ?

ABSTINENCE VS. SUBSTITUCE: KUDY VEDE TA SPRÁVNÁ CESTA KE ZMĚNĚ? ABSTINENCE VS. SUBSTITUCE: KUDY VEDE TA SPRÁVNÁ CESTA KE ZMĚNĚ? Pavlovská, A., Skořepová, H., Novotná, J., Audrlický, J., Kalina, K. AT konference, Seč, 4. května 2016 Lenka Do substituce přišla na přechodnou

Více

KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016

KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016 KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním 12. 13. dubna 2016 Konference Aktuální trendy v péči o duševně nemocné, NF-CZ11-BFB-1-053-2016 Podpořeno grantem z Norska. Supported by grant

Více

Drogová situace, výhledy a opatření. MUDr. Tomáš Zábranský, Ph.D. Seminář Drogy hrozba dneška? Praha, NHÚ, 23/1/2008

Drogová situace, výhledy a opatření. MUDr. Tomáš Zábranský, Ph.D. Seminář Drogy hrozba dneška? Praha, NHÚ, 23/1/2008 Drogová situace, výhledy a opatření MUDr. Tomáš Zábranský, Ph.D. Seminář Drogy hrozba dneška? Praha, NHÚ, Struktura prezentace Souhrn současné drogové situace v ČR (pro podrobnosti viz tištěná verze Občana

Více

Dotazník k žádosti o léčbu v TK

Dotazník k žádosti o léčbu v TK Dotazník k žádosti o léčbu v TK I. Základní údaje: 1. Datum vyplnění: 2. Jméno a příjmení: 3. Věk: 4. Datum narození: 5. Pohlaví: muž žena 6. Státní příslušnost: 7. Národnost: 8. Pojišťovna: 9. Kontaktní

Více

Výroční zpráva 2005: stav drogové problematiky v Evropě. MUDr. Viktor Mravčík, Praha, 24.11.2005, 10:00

Výroční zpráva 2005: stav drogové problematiky v Evropě. MUDr. Viktor Mravčík, Praha, 24.11.2005, 10:00 Výroční zpráva 2005: stav drogové problematiky v Evropě MUDr. Viktor Mravčík, Praha, 24.11.2005, 10:00 Aktuální informace o drogové problematice v Evropě Přehled situace v oblasti drog ve 29 evropských

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

ZÁVISLOST NA JEHLE MGR. MARTIN PEŠEK. EK AMBULANTNÍ LÉČBA o.s. PREV-CENTRUM ,

ZÁVISLOST NA JEHLE MGR. MARTIN PEŠEK. EK AMBULANTNÍ LÉČBA o.s. PREV-CENTRUM , KONFERENCE Vývoj a výhled HR služeb a substitučních programů ZÁVISLOST NA JEHLE DŮVODY PRO INJEKČNÍ APLIKACI DROG HISTORIE D. Levine, 1974 kompulzivní injekční aplikace, needle freaks K. Hampl, 1985 závislost

Více

Substituční léčba ve vězeňství

Substituční léčba ve vězeňství Substituční léčba ve vězeňství Měřín 6. konference Středočeského kraje MUDr. Vratislav Řehák Remedis, s.r.o., Vladimírova 10, Praha 4 Vnitřní lékařství, gastroenterologie, hepatologie, psychiatrie, psychologie,

Více

Užívání drog v ČR v r. 2011

Užívání drog v ČR v r. 2011 Užívání drog v ČR v r. Vlastimil Nečas, RVPPK 9// Klíčové indikátory celoživotní prevalence,,,,, - - - - -6 Marihuana nebo hašiš 6,,8, 6,8, Extáze, 6,,,, Pervitin nebo amfetaminy,8,,,, Kokain,,9,6,,6 Nové

Více

Drogy a otravy zkušenosti z praxe - pokračování

Drogy a otravy zkušenosti z praxe - pokračování EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Drogy a otravy zkušenosti z praxe - pokračování

Více

Situace ve věcech drog v České republice v roce 2006 Souhrn výroční zprávy

Situace ve věcech drog v České republice v roce 2006 Souhrn výroční zprávy Situace ve věcech drog v České republice v roce 2006 Souhrn výroční zprávy Obsah 1 ORGANIZAČNÍ RÁMEC PROTIDROGOVÉ POLITIKY 2 UŽÍVÁNÍ DROG A JEHO DŮSLEDKY 2/1 Užívání drog v obecné populaci 2/2 Problémové

Více

JE SUBSTITUCE CÍL NEBO PROSTŘEDEK?

JE SUBSTITUCE CÍL NEBO PROSTŘEDEK? JE SUBSTITUCE CÍL NEBO PROSTŘEDEK? MUDr. Václav Stehlík, Mgr. Markéta Ackrmannová Substituční centrum Plzeň Substituční centrum Plzeň Substituční program je primárně určen pro ty klienty, kteří jsou závislí

Více

Ochranná léčba - kde je chyba?

Ochranná léčba - kde je chyba? Ochranné léčení kde je chyba? Kritické hodnocení procesu před nástupem do ochranné léčby Pavlína Müllerová, Hana Gajdošíková AT konference, Měřín, 6. - 10. 5. 2007 Cíl workshopu kriticky zhodnotit aktuální

Více

Péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) hospitalizované v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR v roce 2012

Péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) hospitalizované v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR v roce 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 10. 2013 46 Péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) hospitalizované v psychiatrických

Více

Přínos pobytu v TK pro matku a dítě Má léčba v terapeutické komunitě smysl, i když ji klientky nedokončí a úplně se jim nedaří?

Přínos pobytu v TK pro matku a dítě Má léčba v terapeutické komunitě smysl, i když ji klientky nedokončí a úplně se jim nedaří? Přínos pobytu v TK pro matku a dítě Má léčba v terapeutické komunitě smysl, i když ji klientky nedokončí a úplně se jim nedaří? Mgr. Jana Putnová PhDr. Petr Vácha TK Karlov, Sananim Léčba závislých matek

Více

Ing. Aleš Herzog, Terénní programy Sananim. Harm reduction s injekčními uživateli subtitučních látek

Ing. Aleš Herzog, Terénní programy Sananim. Harm reduction s injekčními uživateli subtitučních látek Ing. Aleš Herzog, Terénní programy Sananim Harm reduction s injekčními uživateli subtitučních látek Přes deset let buprenorfinu v ČR Před více než 10 lety se v ČR začal předepisovat jako substituční léčba

Více

Nové drogy příčiny, rizika, řešení

Nové drogy příčiny, rizika, řešení Nové drogy příčiny, rizika, řešení Ing. Mgr. Vendula Běláčková, Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika 1. lf UK v Praze a VFN v Praze Konference Fenomén dnešní doby, Olomouc, 31. března 2011 Proč vznikají

Více

Drogové závislosti v ČR začátkem roku 2010

Drogové závislosti v ČR začátkem roku 2010 Drogové závislosti v ČR začátkem roku 2010 Prim. MUDr. Petr Popov Subkatedra návykových nemocí IPVZ Oddělení léčby závislostí VFN 1.LF UK v Praze 2008: Drogy hrozba dneška? MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc.,

Více

Financování a síť služeb Aktuální výsledky průzkumů

Financování a síť služeb Aktuální výsledky průzkumů Financování a síť služeb Aktuální výsledky průzkumů VI. AT konference Jihočeského kraje říjen 2012 Lucia Kiššová Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky Aktuální aktivity Koncepce sítě

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

O p. i á t T E X T. Lenka Šťastná

O p. i á t T E X T. Lenka Šťastná O p i á t y Epidemiologie Lenka Šťastná V Ý U K O V Ý T E X T Publikace vznikla a byla vydána pod odbornou záštitou a koordinací: Centra adiktologie, PK 1. LF UK v Praze a VFN v Praze Díky finanční podpoře:

Více

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík Komunitní péče o duševně nemocné Boleslavský deník Komunitní péče o duševní zdraví je model, který od 60. let 20. století nahrazuje tradiční institucionální. p Příčinou tohoto procesu je změna ve vnímání

Více

Aktuální trendy v užívání drog v ČR. Mgr. Alena Trojáčková Mgr. Barbora Orlíková

Aktuální trendy v užívání drog v ČR. Mgr. Alena Trojáčková Mgr. Barbora Orlíková Aktuální trendy v užívání drog v ČR Mgr. Alena Trojáčková Mgr. Barbora Orlíková Systém sběru dat situační analýza 5 harmonizovaných epidemiologických indikátorů EMCDDA data z oblasti prevence, léčby a

Více

Centrum adiktologie. Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE 2.

Centrum adiktologie. Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE 2. Centrum adiktologie Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE 2. ročník Název předmětu: Systém léčebné péče I.: Ambulantní služby a substituce Vyučující: PhDr. Ilona Preslová, MUDr. Jan Bečka Číslo předmětu:

Více

Ing. Mgr. Aleš Herzog, Terénní programy Sananim. Hepatitida typu C u injekčních uživatelů drog

Ing. Mgr. Aleš Herzog, Terénní programy Sananim. Hepatitida typu C u injekčních uživatelů drog Ing. Mgr. Aleš Herzog, Terénní programy Sananim Hepatitida typu C u injekčních uživatelů drog Prevalence VHC mezi injekčními uživateli drog Nízkoprahové programy uvedly 18,1 % promořenost (anti-vhc pozitivní)

Více

Budeme řídit v roce 2010 bezpečněji? Matúš Šucha Centrum adiktologie PK 1. LF UK Praha Vlasta Rehnová Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.

Budeme řídit v roce 2010 bezpečněji? Matúš Šucha Centrum adiktologie PK 1. LF UK Praha Vlasta Rehnová Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Budeme řídit v roce 2010 bezpečněji? Matúš Šucha Centrum adiktologie PK 1. LF UK Praha Vlasta Rehnová Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Obsah vývěskového sdělení Současná situace Základní informace o

Více

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE I. OSOBNÍ ÚDAJE ŽADATELE/KY Státní příslušnost:

Více

Studentské a jiné odborné a vûdecké práce

Studentské a jiné odborné a vûdecké práce NÁRODNÍ MONITOROVACÍ ST EDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE Studentské a jiné odborné a vûdecké práce e N o 01 NTORST Po pěti letech Národní výzkumná studie výsledků léčby Změny

Více

Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu

Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE I. OSOBNÍ ÚDAJE ŽADATELE/KY Rodné příjmení: Státní

Více

Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ústí nad Labem 8 3.6.2004 Psychiatrie vč. AT a sexuologie - činnost v Ústeckém kraji v roce 2003

Více

Spotřeba alkoholu v České republice

Spotřeba alkoholu v České republice Spotřeba alkoholu v České republice Podle nejaktuálnějších dat OECD (září 2012, poslední kompletní rok k dispozici 2009) je Česká republika čtvrtou zemí s nejvyšší konzumací na osobu starší patnácti let.

Více

Primární fikce prevence užívání drog. Mgr. Josef Radimecký, MSc. Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1.LF UK v Praze

Primární fikce prevence užívání drog. Mgr. Josef Radimecký, MSc. Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1.LF UK v Praze Primární fikce prevence užívání drog Mgr. Josef Radimecký, MSc. Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1.LF UK v Praze Obsah Co je (ne-)smyslem primární prevence aneb její východiska Vztah mezi snížením

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Průřezová dotazníková studie o uživatelích návykových látek v hl. m. Praze v roce 2008

Průřezová dotazníková studie o uživatelích návykových látek v hl. m. Praze v roce 2008 Průřezová dotazníková studie o uživatelích návykových látek v hl. m. Praze v roce 2008 Základní informace o výzkumu Průřezová studie probíhala v květnu 2008 celkem v 7mi pražských nízkoprahových zařízeních.

Více

Drogová situace v ČR v r Mgr. Jindřich Vobořil, PgDip. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D.

Drogová situace v ČR v r Mgr. Jindřich Vobořil, PgDip. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D. Drogová situace v ČR v r. 2012 Mgr. Jindřich Vobořil, PgDip. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D. Hlavní závěry Pokles užívání marihuany v české populaci i zkušeností s ostatními nelegálními drogami. Počet uživatelů

Více

Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč

Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč Tři období v nedávné historii služeb duševního zdraví (Thornicroft) 1880 1950: Rozvoj azylu Budování azylů separovaných od běžné komunity 1950

Více

116/2012 Sb. VYHLÁŠKA

116/2012 Sb. VYHLÁŠKA 116/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 2. dubna 2012 o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách

Více

Rave Research Techno kultura a užívání drog MUDr. Hana Sovinová, PhDr. Ladislav Csémy Úvod V letech 1998-1999 se Praha zúčastnila projektu, který sledoval užívání drog mezi evropskou velkoměstskou mládeží

Více

Věznice Příbram. Ing. Mgr. Zdeněk KILIAN Věznice Příbram

Věznice Příbram. Ing. Mgr. Zdeněk KILIAN Věznice Příbram Věznice Příbram Terapeutické programy Specializované oddělení pro odsouzené s poruchou osobnosti a chování v důsledku d užíváníu psychotropních látek 40 odsouzených mužů umístěných ve věznici s ostrahou

Více

PROBLEMATIKA HIV U DROGOVĚ ZÁVISLÝCH. Jitka Vyhlídalová

PROBLEMATIKA HIV U DROGOVĚ ZÁVISLÝCH. Jitka Vyhlídalová PROBLEMATIKA HIV U DROGOVĚ ZÁVISLÝCH Jitka Vyhlídalová Bakalářská práce 2009 ABSTRAKT Bakalářská práce na téma problematika HIV u drogově závislých je zaměřena na příznaky onemocnění virem HIV, diagnostiku,

Více

Problémové užívání drog, marihuana a evropské peníze: Jak přenos epidemiologického ukazatele vyšel vstříc reformním snahám

Problémové užívání drog, marihuana a evropské peníze: Jak přenos epidemiologického ukazatele vyšel vstříc reformním snahám Problémové užívání drog, marihuana a evropské peníze: Jak přenos epidemiologického ukazatele vyšel vstříc reformním snahám Mgr. Jan Morávek, Ph.D. Konference Střední Evropa v Unii a Unie ve střední Evropě

Více

Mgr. Nikola Brandová. Doléčovací centrum Prevent (Adiktologická poradna Prevent)

Mgr. Nikola Brandová. Doléčovací centrum Prevent (Adiktologická poradna Prevent) Zvládání chutí u abstinujících závislých Mgr. Nikola Brandová Doléčovací centrum Prevent (Adiktologická poradna Prevent) 2013 Teoretická východiska Uvědomění má podíl na zvyšování sebekontroly, poněvadž

Více

ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU PROTIDROGOVÉ POLITIKY V ROCE 2007 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky

ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU PROTIDROGOVÉ POLITIKY V ROCE 2007 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU PROTIDROGOVÉ POLITIKY V ROCE 2007 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky PRŮBĚŽNÁ ZÁVĚREČNÁ Instrukce pro předkladatele zprávy: Průběžnou zprávu zpracujte za období

Více

Grafické výstupy dotazníkového šetření recidivistů, realizovaného o. s. Za branou,

Grafické výstupy dotazníkového šetření recidivistů, realizovaného o. s. Za branou, Váš zdravotní stav: Váš aktuální rodinný stav: bez problémů s neřešenými zdravotními potížemi invalidita částečná invalidita navrhocvaná invalidita svobodný ženatý rozvedený žiji s družkou Vaše nejvyšší

Více

Drogový informační systém v ČR

Drogový informační systém v ČR Drogový informační systém v ČR MUDr. Běla Studničková Centrální pracoviště drogové epidemiologie Hygienická stanice hl. m. Prahy se sídlem v Praze Ukazatelé drogové scény: 1. populační studie o drogách

Více

ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU PROTIDROGOVÉ POLITIKY V ROCE 2008 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky

ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU PROTIDROGOVÉ POLITIKY V ROCE 2008 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU PROTIDROGOVÉ POLITIKY V ROCE 2008 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky PRŮBĚŽNÁ ZÁVĚREČNÁ Instrukce pro předkladatele zprávy: Průběžnou zprávu zpracujte za období

Více

Údaje v registru substituční léčby k 30.6.2004

Údaje v registru substituční léčby k 30.6.2004 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.10.2004 63 Údaje v registru substituční léčby k 30.6.2004 Substituční léčba je typem léčby závislosti na opiátech,

Více

Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE 2.

Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE 2. Centrum adiktologie Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE 2. ročník Název předmětu: SYSTÉM LÉČEBNÉ PÉČE III - Ústavní péče, terapeutické komunity, následná péče Vyučující: PhDr. Martina Richterová Těmínová.,

Více

KAŽDÁ ZMĚNA BOLÍ.. Andrea Miklovičová, Jana Pánková Ivo Vavřík, Vlasta Vyhnánková PSYCHIATRICKÁ LÉČEBNA ŠTERNBERK

KAŽDÁ ZMĚNA BOLÍ.. Andrea Miklovičová, Jana Pánková Ivo Vavřík, Vlasta Vyhnánková PSYCHIATRICKÁ LÉČEBNA ŠTERNBERK KAŽDÁ ZMĚNA BOLÍ.. JAK DLOUHO? A ZA JAKOU CENU? Andrea Miklovičová, Jana Pánková Ivo Vavřík, Vlasta Vyhnánková PSYCHIATRICKÁ LÉČEBNA ŠTERNBERK Kolik stojí závislosti AT KONFERENCE 2015 KDO JSME... MUDr.

Více

Účinné faktory terapeutické práce v substitučních programech

Účinné faktory terapeutické práce v substitučních programech Účinné faktory terapeutické práce v substitučních programech Autoři: Markéta Miláčková, Štěpán Smolík, Martin Větrovec Centrum poradenství pro mládež a rodiny, o.s. Prev-Centrum, Praha Srovnávací tabulka

Více

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY V SOULADU S 37 ZÁKONA Č. 108/2006 O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH ODBORNÉ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY V SOULADU S 37 ZÁKONA Č. 108/2006 O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH ODBORNÉ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY V SOULADU S 37 ZÁKONA Č. 108/2006 O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH ODBORNÉ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ Název organizace: PREVENT 99 z.ú. IČO: 69100641 Sídlo: Heydukova 349, 386

Více

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+: Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Proces stárnutí evropské populace Mezinárodní, longitudinální,

Více

Studie substituční terapie závislosti na opioidech a HIV/AIDS

Studie substituční terapie závislosti na opioidech a HIV/AIDS NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI Úřad vlády České republiky Nábřeží Edvarda Beneše 4 118 01 Praha 1 Malá Strana tel.: +420 296 153 222 fax: +420 296 153 264 Studie substituční

Více

Zdravotní a společenské dopady různých drog a typů návykového chování

Zdravotní a společenské dopady různých drog a typů návykového chování Zdravotní a společenské dopady různých drog a typů návykového chování Stručný souhrn dostupných údajů MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D. Mgr. Jindřich Vobořil, PgDip. Ing. Lucia Kiššová Hodnocení rizikovosti

Více

Pøehled úèinnosti intervencí protidrogové léèby v Evropì 6 7 9 10 11 ê á 13 1 Úèinnost, efektivita a nákladová efektivita Tabulka 1: Definice úèinnosti, efektivity a nákladové efektivity 15 1 16 2

Více

KOLIK STOJÍ SUBOXONE? ANEB ZKUŠENOSTI S ÚHRADOU SUBOXONE ZE ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ

KOLIK STOJÍ SUBOXONE? ANEB ZKUŠENOSTI S ÚHRADOU SUBOXONE ZE ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ KOLIK STOJÍ SUBOXONE? ANEB ZKUŠENOSTI S ÚHRADOU SUBOXONE ZE ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Jakub Minařík, Amalie Pavlovská CADAS SANANIM, z.ú. Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze AT konference 2015, 8. 6.

Více

Prezentace poskytovatelů sociálních služeb působících na ORP Strakonice

Prezentace poskytovatelů sociálních služeb působících na ORP Strakonice Prezentace poskytovatelů sociálních služeb působících na ORP Strakonice CENTRUM PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ JK, o. s. pracoviště ve Strakonicích Drahuška Kolářová Centrum pro zdravotně postižené JK, o. s.

Více

Co se stane s dětmi, když jsou drogy na prvním místě?

Co se stane s dětmi, když jsou drogy na prvním místě? Co se stane s dětmi, když jsou drogy na prvním místě? Marina Barnard Centre for Drug Misuse Research (Centrum pro výzkum zneužívání drog) University of Glasgow Počet problémových rodičů užívajících drogy

Více

Vyplňte prosím tento formulář následujícím způsobem: A. Standardy týkající se přístupu, dostupnosti a kriterií přijetí

Vyplňte prosím tento formulář následujícím způsobem: A. Standardy týkající se přístupu, dostupnosti a kriterií přijetí Tento dotazník slouží k identifikaci standardů péče v místní/regionální síti léčby závislosti na opiátech. Je založen na formulářích WHO zaměřených na hodnocení standardů péče v terapii zneužívání návykových

Více

Nákladová efektivita vakcíny ROTARIX

Nákladová efektivita vakcíny ROTARIX Nákladová efektivita vakcíny ROTARIX Prokeš M, Pazdiora P, Suchopár J INFOPHARM a.s. Vakcinologické dny 2012 Studie byla vytvořena firmou INFOPHARM a.s. pro firmu GlaxoSmithKline, která provedení studie

Více

Údaje v Registru substituční léčby - rok Information in Registry of substitution treatment - the year 2007

Údaje v Registru substituční léčby - rok Information in Registry of substitution treatment - the year 2007 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8. 7. 2008 24 Údaje v Registru substituční léčby - rok 2007 Information in Registry of substitution treatment - the

Více

ZAOSTŘENO NA DROGY 7. obsah. Měření prevalence a incidence užívání drog

ZAOSTŘENO NA DROGY 7. obsah. Měření prevalence a incidence užívání drog ZAOSTŘENO NA DROGY 7 NÁRODNĺ MONITOROVACĺ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI Měření prevalence a incidence užívání drog Indikátory drogové prevence obsah 1 INDIKÁTORY DROGOVÉ PREVENCE V EVROPSKÉ

Více

Centrum adiktologie. Cíle předmětu:

Centrum adiktologie. Cíle předmětu: Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE KRIMINOLOGIE Název předmětu: Mgr. Jaroslav Vyučující: Zařazení 3. ročník, zimní semestr, ak. rok 2011/2012, středa 9 12,15 hod. Cíle předmětu: Posluchač zná základní

Více

Zahraniční internetové zdroje informací v oblasti primární prevence

Zahraniční internetové zdroje informací v oblasti primární prevence Zahraniční internetové zdroje informací v oblasti primární prevence Mgr. Pavla Lejčková II. ročník konference Primární prevence rizikového chování Praha, 28.-29. listopadu 2005 Obsah EMCDDA European Monitoring

Více

Klinické ošetřovatelství

Klinické ošetřovatelství Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...

Více

Drogy a jejich účinky. MUDr. Jakub Minařík

Drogy a jejich účinky. MUDr. Jakub Minařík Drogy a jejich účinky MUDr. Jakub Minařík Terminologie Droga Droga je látka, která splňuje dva základní požadavky: 1. Ovlivňuje nějakým způsobem naše prožívání objektivní reality, tedy má psychotropní

Více

Komunitní péče o osoby se závislostmi na návykových látkách

Komunitní péče o osoby se závislostmi na návykových látkách Komunitní péče o osoby se závislostmi na návykových látkách Petr Popov Evropské dny handicapu 2014, XXII. ročník Konference Zlepšování podmínek pro osoby s psychiatrickou diagnózou v kontextu EU Mamaison

Více

Psychoterapie a její dostupnost

Psychoterapie a její dostupnost Psychoterapie a její dostupnost prof. MUDr. Ján Praško, CSc. Klinika psychiatrie, Lékařská fakulta University Palackého Fakultní nemocnice Olomouc Témata potřebnost versus reálná dostupnost psychoterapie

Více

Drogy a otravy zkušenosti z praxe

Drogy a otravy zkušenosti z praxe EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Drogy a otravy zkušenosti z praxe Mgr. Hana

Více

a také společným nebezpečím

a také společným nebezpečím a také společným nebezpečím PharmDr. Vladimír Gondek člen představenstva ČLK S použitím materiálů mgr. Leony Štěpkové témata Obchodní přirážka a marže Cenotvorba léků Náklady na léky Síť lékáren v ČR versus

Více

Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE

Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE Název předmětu: Vyučující: KRIMINOLOGIE Hana Jaroslav Zařazení 3. ročník, zimní semestr, šk. rok 2008/2009 Cíle předmětu: Posluchač zná základní pojmy kriminologie

Více

ZENÍ KONTAKTNÍ CENTRA. Popis služby

ZENÍ KONTAKTNÍ CENTRA. Popis služby NÍZKOPRAHOVÁ ZAŘÍZEN ZENÍ KONTAKTNÍ CENTRA 1 Popis služby působnost v oblasti sekundární a terciární prevence zneužívání návykových látek zařízení prvního kontaktu s klientem průběh tohoto kontaktu může

Více

ELEKTRONIZACE Z POHLEDU ŘEŠENÍ NEDOSTATKU FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ. MUDr. Marek Zeman, MBA ředitel FN Královské Vinohrady

ELEKTRONIZACE Z POHLEDU ŘEŠENÍ NEDOSTATKU FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ. MUDr. Marek Zeman, MBA ředitel FN Královské Vinohrady ELEKTRONIZACE Z POHLEDU ŘEŠENÍ NEDOSTATKU FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ MUDr. Marek Zeman, MBA ředitel FN Královské Vinohrady Vysoká úroveň českého zdravotnictví Kvalita péče Naděje na dožití

Více

LGBT mládež a diskriminace Olga Pechová

LGBT mládež a diskriminace Olga Pechová LGBT mládež a diskriminace Olga Pechová V posledních letech se začíná mluvit o právech homosexuálních lidí.v souladu s právem EU již jsou právní normy na ochranu této minority před diskriminací začleňovány

Více

Alkoholické nápoje a lidský organismus

Alkoholické nápoje a lidský organismus Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Národní program řešení problematiky HIV/AIDS v České republice na období 2013 2017

Národní program řešení problematiky HIV/AIDS v České republice na období 2013 2017 III. Národní program řešení problematiky HIV/AIDS v České republice na období 2013 2017 Národní program řešení problematiky HIV/AIDS v České republice na období 2013 2017 (dále jen Národní program HIV/AIDS

Více

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+: Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE Radim Boháček NHÚ AV ČR SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Studie o zdraví, stárnutí a důchodovém

Více

www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě

www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě Co dále? Dalším krokem projektu SHARE 50+ v Evropě v roce 2008 a 2009 je sběr a připojení dat životní historie respondentů k již existující databázi

Více

Sylabus předmětu: Case management II: plán a strategie vedení případu

Sylabus předmětu: Case management II: plán a strategie vedení případu Sylabus předmětu: Case management II: plán a strategie vedení případu Centrum adiktologie PK VFN 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze Ke Karlovu 11, 120 00 Praha 2 www.adiktologie.cz Název oboru:

Více

Matematika s chutí Proč? S kým? A jak?

Matematika s chutí Proč? S kým? A jak? Matematika s chutí Proč? S kým? A jak? První otázka Proč jsme se rozhodli realizovat projekt Matematika s chutí? Důvod první: Motivace a vztah k matematice Od roku 2003 (PISA věnovaná především matematice)

Více

Mezinárodní systém kontroly drog a světová protidrogová politika. Ing. Mgr. Vendula Běláčková Pražský studentský summit, 25.

Mezinárodní systém kontroly drog a světová protidrogová politika. Ing. Mgr. Vendula Běláčková Pražský studentský summit, 25. Mezinárodní systém kontroly drog a světová protidrogová politika Ing. Mgr. Vendula Běláčková Pražský studentský summit, 25. listopadu 2011 A/ Mezinárodní systém kontroly drog Historické kořeny drogové

Více

5. Pohlaví: Muž Žena. 8. Kontaktní adresa: kraj:

5. Pohlaví: Muž Žena. 8. Kontaktní adresa: kraj: 2 Předvstupní dotazník Předvstupní dotazník k žádosti o léčbu v TK (předvstupní dotazník zasílejte společně s formální žádostí a životopisem na adresu: Kostelní Vydří 64, 38001 Dačice) Vyplňuje TK: Kód

Více

Shit happens aneb dokud se nic nestane, tak se tu nic nestane...?!

Shit happens aneb dokud se nic nestane, tak se tu nic nestane...?! Shit happens aneb dokud se nic nestane, tak se tu nic nestane...?! A d i k t o l o g i c k á k o n f e r e n c e J i h očeského k r a j e 1 8. - 1 9. říjen 2 0 1 2 P h D r. J o s e f R a d i m e c k ý,

Více

Mezinárodní studie SAHA: informace o projektu a první výsledky u české školní mládeže

Mezinárodní studie SAHA: informace o projektu a první výsledky u české školní mládeže ezinárodní studie SAHA: informace o projektu a první výsledky u české školní mládeže arek Blatný 1, ichal Hrdlička 2, artin Jelínek 1, Petr Květon 1, Dalibor Vobořil 1, Tomáš Urbánek 1, Terezie Osecká

Více