Sociálně-patologické jevy u dětí a mládeže

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sociálně-patologické jevy u dětí a mládeže"

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomiky a managementu zdravotních a sociálních služeb Sociálně-patologické jevy u dětí a mládeže Bakalářská práce Autor: Obor: Barbora Pyšková Ekonomika a management zdravotních a sociálních sluţeb Vedoucí práce: MUDr. Miroslav Doležal Praha Duben 2012

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze dne 25. dubna 2012 Barbora Pyšková 2

3 Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce MUDr. Miroslavovi Doleţalovi za odborné vedení. Dále bych ráda poděkovala svému otci, prof. RNDr. Petru Pyškovi, CSc. za cenné rady, připomínky a podněty ke zpracování práce. Oběma rodičŧm, tedy téţ Ing. Janě Pyškové, velmi děkuji za to, ţe mi byli oporou v prŧběhu celého studia. Prof. RNDr. Vojtěchu Jarošíkovi, CSc. děkuji za provedení statistických analýz a Silvii Čadské za konzultace k právním aspektŧm problematiky. Mŧj dík patří i všem, kteří přispěli vyplněním dotazníku. 3

4 Anotace Práce je věnována sociálně-patologickým jevŧm u dětí a mládeţe v České republice. Shrnuje informace o delikvenci a kriminalitě, závislostech, šikaně a ostatních sociálně-patologických jevech. Popisuje patogenezi, společenské a ekonomické dŧsledky, metody péče, prevence a pomoci a nastiňuje sociálně právní rámec. Vlastní výzkum autorky přináší statistické údaje o výskytu sociálně-patologických jevŧ a analyzuje zákonitosti jejich výskytu. Klíčová slova Sociálně patologické jevy, mládeţ, děti, kriminalita, delikvence, šikana, závislosti, prevence, odborná pomoc Annotation The thesis deals with sociopathological phenomena in children and youth in the Czech Republic. It summarizes information about crime, delinquency, bullying and addiction, and describes their pathogenesis, social and economical consequences, methods of prevention, help and care and legal framework. Statistical data on the occurrence of the sociopathological phenomena and analysis of factors determining their frequency are presented in the author s own research. Key words Sociopathologies, youth, children, crime, delinquency, bullying, addiction, prevention, support 4

5 Obsah ÚVOD 7 TEORETICKÁ ČÁST 8 1 Přehled sociálně-patologických jevŧ u dětí a mládeţe Rozdělení sociálně-patologických jevŧ Delikvence a kriminalita Vymezení a definice Porušování sociálních norem Závislosti Vymezení a definice Alkohol Tabák Historie uţívání tabáku Pŧsobení nikotinu Ostatní drogy Pŧsobení drog Druhy drog Šikana Vymezení a definice Historie šikany a její výzkum 22 2 Patogeneze delikvence a kriminality Patogeneze závislosti na alkoholu Diagnostická kritéria závislosti Fáze závislosti Patogeneze kouření Patogeneze drog Patogeneze šikany Motivy šikany Agresor inicátor šikany Oběť šikany Vývojové stupně šikany Zvláštnosti šikany u dětí a mládeţe Patogeneze sociálně-patologických jevŧ a společnost 38 3 Společenské a ekonomické dŧsledky sociálně patologických jevŧ Společenské dŧsledky Ekonomické dŧsledky 40 4 Sociálně-právní rámec Péče, prevence a pomoc Obecné zásady prevence Primární, sekundární a terciární prevence Prevence podle věkových skupin Prevence šikany Péče a pomoc Odborná léčba a poradenství 55 5

6 PRAKTICKÁ ČÁST Výskyt sociálně-patologických jevŧ v populaci Cíl prŧzkumu a struktura dotazníku Charakteristika souboru respondentŧ Četnosti výskytu sociálně-patologických jevŧ ve sledovaném souboru Statistická analýza Výsledky Šikana Uţívání drog Kriminalita Vzájemné pŧsobení faktorŧ ovlivňujících výskyt sociálně-patologických jevŧ Statistická analýza Výsledky 71 7 Diskuse 73 ZÁVĚR 76 8 Seznam literatury a dokumentŧ Odborná literatura Internetové zdroje 79 9 Přílohy 80 6

7 Úvod Problematika sociálně-patologických jevŧ u dětí a mládeţe, jako jsou kriminalita, delikvence, závislosti, šikana a ostatní, je nedílnou součástí naší společnosti. Ve své bakalářské práci jsem se rozhodla popsat tyto problémy, včetně jejich prevence a následné péče, a provést vlastní praktický výzkum. Práce je členěna na šest kapitol, pět teoretických a jednu praktickou. Náplní prvních dvou kapitol je vymezení pojmŧ, definice a rozdělení sociálně-patologických jevŧ u závislostí jsem se zaměřila na kouření, alkohol a drogy (kap. 1) a rozbor jejich patogeneze (kap. 2). V dalších částech jsem se zaměřila na společenský dopad sociálně-patologických jevŧ a na ekonomické dŧsledky léčby drogově závislých (kap. 3) a nastiňuji právní rámec problematiky (kap. 4). V neposlední řadě se zabývám péčí, prevencí, pomocí a moţným řešením (kap. 5). V praktické části (kap. 6), která je zaloţena na datech získaných pomocí dotazníkového prŧzkumu, jsem se zaměřila na četnost výskytu sociálně-patologických jevŧ v populaci a na to, jak tuto četnost ovlivňuje pohlaví respondentŧ, jejich sociální status, vzdělání a prostředí, ze kterého pocházejí. Pro tuto část jsem si vybrala tři sociálněpatologické jevy: šikanu, uţívání drog a kriminalitu. Zejména u šikany jsem pak také sledovala, co vede k jejímu páchání. Cílem mé práce je poukázat na rostoucí problémy dětí a mládeţe, které jsou nedílnou součástí ţivota v současném světě. Cíle bakalářské práce Zmapovat problém vybraných sociálně-patologických jevŧ u dětí a mládeţe v ČR podle sociálního statutu a geografické oblasti, analyzovat příčiny a společenské dŧsledky a popsat moţná řešení. 7

8 Teoretická část 1 Přehled sociálně-patologických jevů u dětí a mládeže V této části uvádím přehled sociálně-patologických jevŧ u dětí a mládeţe, jejich rozdělení a definice. Zabývám se delikvencí a kriminalitou, závislostí na alkoholu, tabáku a drogách, a šikanou. U jednotlivých jevŧ uvádím vymezení a definice, okolnosti a souvislosti jejich vzniku a pŧsobení na lidský organismus. Sociálně-patologickým jevem se obecně rozumí takové chování jedince, které je charakteristické především nezdravým ţivotním stylem, nedodrţováním nebo porušováním sociálních norem, zákonŧ, předpisŧ a etických hodnot, chování a jednání, které vede k poškozování zdraví jedince, prostředí, ve kterém ţije a pracuje, a ve svém dŧsledku pak k individuálním, skupinovým či celospolečenským poruchám a deformacím. Mezi sociálně-patologické jevy u dětí a mládeţe řadíme šikanování, kriminalitu a delikvenci, závislosti, návykové látky, ale také další jako jsou záškoláctví, vandalismus, jiné formy násilného chování, ohroţení mravnosti a ohroţování mravní výchovy mládeţe, xenofobie, rasismus, intolerance a antisemitismus, netolismus (virtuální drogy) a patologické hráčství (gambling), nedrogové závislosti, divácké násilí, komerční sexuální zneuţívání dětí, syndrom týraného, zneuţívaného a zanedbávaného dítěte a nakonec například sekty a sociálně-patologická náboţenská hnutí (Pokorný a kol. 2003). 1.1 Rozdělení sociálně-patologických jevů Sociálně-patologické jevy jsou většinou podle odborníkŧ klasifikovány podle stupně závaţnosti nebo nebezpečí. Hranice mezi jednotlivými sociálně-patologickými jevy je však velmi tenká a často je nelze přesně definovat ani rozeznat. Mŧţeme se setkat s dělením podle profesora PhDr. Rudolfa Kohoutka, CSc. na jevy společensky nežádoucí (např. nezaměstnanost, chudoba, vysoká rozvodovost, extrémně zvýšená nemocnost) a společensky nebezpečné (poruchy chování, násilí, vandalismus, alkoholismus, rasismus, prostituce, pornografie, gamblerství a jiţ zmíněná šikana, drogové 8

9 závislosti a kriminalita). Dále se mŧţeme setkat s podrobnějším dělením 1 sociálněpatologických jevŧ na: Negativní společenské jevy jde o fenomény charakteristické pro moderní konzumní společnost, míra nebezpečnosti či závaţnosti jevŧ je nízká, stejně jako jejich konečný dopad na společnost. Společností jsou víceméně tolerovány. Mezi tyto jevy řadíme například nezaměstnanost, fluktuaci, bídu, nemocnost, úrazovost, populační nerovnováhu, rozvodovost aj. Asociální společenské jevy problémy jako jsou výtrţnictví, vandalismus, šikana, aktivity sprejerŧ, sekty, extremistická hnutí a skupiny, projevy xenofobie a rasismu apod. Sociálně-patologické jevy spadá sem čtveřice oblastí s nejvyšší mírou společenské nebezpečnosti a závaţnosti: kriminalita, závislosti, prostituce a sebevraţdy. 1.2 Delikvence a kriminalita Vymezení a definice Kriminalita je souhrn činŧ uvedených v trestním zákoníku, obvykle popisovaných podle prostoru, času, rozsahu, struktury a pohybu. V obecném slova smyslu je to zločinnost, tedy společenský jev, kterým se rozumí souhrn trestné činnosti. Delikvence je oproti tomu širší pojmem. Označuje činnost porušující nejen právní, ale i širší společenské normy. Děti a mladiství, kteří se dopouštějí takového chování, jsou povaţováni za delikventy (Matoušek a Kroftová 2003). Z hlediska věku rozdělujeme kriminalitu na dětskou kriminalitu a kriminalitu mládeţe 2. Dětská kriminalita (téţ dětská delikvence, predelikvence, prekriminalita) se týká věkové kategorie dětí do 15 let. Typickým znakem dětské delikvence je skupinovost, malá připravenost i promyšlenost. Jde o činy páchané převáţně spontánně, méně často jde o plánované a předem připravené akce. Neţádoucí aktivity těchto jedincŧ (skupin) jsou směřovány převáţně proti majetku, jde i o neţádoucí jednání ve spojení s drogovou závislostí, 1 socialnepatologickejevyajejichprevenceobecne/default.aspx 2 9

10 méně často se pak setkáváme s násilnými činy 3. Osoby mladší 15 let nejsou trestně odpovědné, spáchá-li však dítě mezi 12. aţ 15. rokem věku čin, za který lze dle trestního zákona uloţit výjimečný trest, mŧţe být takovému jedinci v občansko-právním řízení uloţena ochranná výchova 4. Ta se ukládá i mezi 15. aţ 18. rokem věku, jestliţe podle rozhodnutí soudu splní svŧj účel lépe neţ uloţení trestu odnětí svobody 5. Kriminalitou mládeže (mladistvých) se rozumí jednání osob do věku 18 let, jehoţ dŧsledkem je překročení právních a společenských norem, coţ je charakteristické pro trestný čin. Mladiství jsou osoby ve věku let a jsou ze zákona trestně odpovědní s jistým omezením. V tomto období dospívání, které je povaţováno za kritické, se formují hlavní rysy osobnosti. Vliv vrstevníkŧ je velmi silný, vytváří se party. Vytrhnout mladého člověka z takové party je často velmi nesnadné aţ nemoţné. Trestná činnost dětí a mladistvých se v mnoha ohledech liší od trestné činnosti ostatních věkových skupin pachatelŧ. To je dáno stupněm duševního a tělesného vývoje, vlastnostmi, zkušenostmi i motivy k páchání trestné činnosti. Mládeţ páchá trestnou činnost častěji se spolupachateli a ve skupině. Trestná činnost je ve většině případŧ páchána ţivelně pod vlivem momentální situace, emotivní motivace převládá nad rozumovou 6. Impulsem pro trestnou činnost je v řadě případŧ alkohol, případně jiná návyková látka zvyšující agresivitu a nepřiměřené reakce. Příprava trestné činnosti je nedokonalá, obvykle schází prvek plánování, častá je i nedostatečná příprava vhodných nástrojŧ ke spáchání trestného činu. Trestná činnost se vyznačuje neúměrnou tvrdostí, která se projevuje devastací, ničením předmětŧ a znehodnocením zařízení. Některé znaky zpŧsobu spáchání trestné činnosti souvisejí se somatickými znaky pachatele, např. rychlejším pohybem, větší mrštností a obratností, menší postavou a niţší váhou mladistvých. Výběr předmětu útoku je určován jiným hodnotovým systémem neţ u dospělých. Mladí pachatelé často odcizují předměty, které momentálně potřebují, nebo které se jim vzhledem k věku líbí (např. automobily, motocykly, videa, televizory, oblečení, zbraně, noţe, alkohol, cigarety, léky apod.). Věci získané z trestné činnosti bývají rozdělovány ve skupině. Finanční prostředky se zpravidla utrácejí společně. Při dělení je patrná hierarchie a podíl na spáchané trestné činnosti (Matoušek a Kroftová 2003)

11 1.2.2 Porušování sociálních norem Narozdíl od jasně dané definice trestných činŧ mŧţe být definice společenských norem chápána kaţdým jedincem odlišně. Kaţdá společnost má své dané normy, které by se měly dodrţovat a ve většině případŧ tomu tak je. V kaţdé situaci záleţí na úhlu pohledu na to, jaký má porušení normy dopad na okolí a vlastně také na nás osobně. Pokud se podíváme na vývoj jedince, je jasné, ţe kaţdý nějakým zpŧsobem dané normy během dospívání poruší. Neřekla bych, ţe je moţné se v dnešní době setkat například s člověkem, který nikdy nelhal a lhaní uţ je povaţováno za porušení určité normy. Pokud se podíváme například na problematiku lţí u dětí, musíme si uvědomit, ţe kaţdá nepravda se nemŧţe nazývat lţí. Podle Martínka (2009) se lţi dělí na (1) smyšlenky (fabulace), (2) bájné lţi a (3) pravé lţi. Se smyšlenkou se setkáváme u dětí, které jsou ovlivňovány vlastní fantazií, svými představami, sny, ale také si například špatně vykládají odpovědí a otázky dospělých osob; to rozhodně není dŧvod dítě trestat, nebo dokonce mluvit o porušování norem. Bájné lţi se vyznačují snahou strhnout na sebe pozornost a objevují se u dětí ve věku deseti let. Oproti tomu pravá leţ uţ za porušení normy povaţována být mŧţe a podle mého názoru jím ve většině případŧ i je, protoţe je vţdy vědomá a sleduje nějaký cíl (Martínek 2009). Záleţí ovšem jen na nás samotných, jak máme nastavena měřítka, co se porušování norem týká. V jedné z dalších kapitol se podíváme detailněji na pohled společnosti na porušování norem, delikvenci a kriminalitu u dětí a mládeţe. Odborné rozdělení porušování norem podle stupně závaţnosti se v literatuře (Sochŧrek 2001 a další autoři) rozeznává chování disociální, asociálním a antisociální. Disociální chování je povaţováno za nepřiměřené, nespolečenské, ale dá se zvládnout za pomoci běţných výchovných metod a pedagogických postupŧ. Nenabývá sociální dimenze a nejčastěji se s ním setkáváme v rodinné nebo školní výchově. Mŧţeme sem zařadit kázeňské přestupky, vzdorovitost, negativismus, neposlušnost, lţi a jiná drobná porušení norem. Pokud disociální chování trvá delší dobu a jeho příčiny jsou převáţně ve špatném sociálním prostředí, mŧţe se prohloubit především pubertě do závaţnějších projevŧ poruch. Asociální chování je chování, které je v rozporu se společenskou morálkou vzhledem k nedostatečnému nebo dokonce chybějícímu sociálnímu cítění. Osoba, která se takto chová, se výrazně odlišuje od společenského prŧměru. Porušuje normy morálky společnosti, ale intenzita není tak silná, aby porušila právní předpisy. Svým jednáním v konečném dŧsledku škodí sám sobě více, neţ svému okolí. V případě asociálního chování se setkáváme s 11

12 alkoholismem, toxikomanii, demonstrativním sebepoškozováním, útěky, toulkami, záškoláctvím, gamblerstvím nebo například prostitucí. Projevy jsou charakteru setrvalého s častou frekvencí a vesměs bývá patrný vzestupný trend tohoto chování. Náprava asociálního chování jiţ vyţaduje speciálně-pedagogický přístup, a to nejen v podobě poradenské, která se většinou míjí účinkem, ale především v podobě ústavní péče ve speciálních výchovných zařízeních, kam bývají tyto osoby umísťovány. Antisociální chování za tento typ chování je povaţováno veškeré protispolečenské jednání bez ohledu na pŧvod, věk nebo intenzitu činu. Pachatel svými dŧsledky poškozuje společnost i jedince, porušuje zákony dané společnosti a ohroţuje nejvyšší hodnoty včetně lidského ţivota. Antisociální chování velmi často navazuje na asociální. Náprava je moţná pouze prostřednictvím ústavní péče, ať jiţ jsou to zařízení školská nebo věznice. Mezi projevy antisociálního jednání patří veškerá trestná činnost krádeţe, loupeţe, vandalství, sexuální delikty, vystupňované násilí a agresivita, organizovaný zločin, trestná činnost. Skupina antisociálních forem chování se vyznačuje nejvyšším stupněm narušenosti pŧvodce chování, nejvyšší intenzitou efektivity, obtíţnou aplikací nápravné péče v dŧsledku fixace poruch a velkou pravděpodobností recidivy Závislosti Vymezení a definice V dnešní době se mŧţeme setkat s několika rŧznými definicemi závislosti. Podle Pokorného a kolektivu se jedná o negativní sociální fenomén vypovídající o ovládání člověka prostřednictvím rŧzných chemikálií přírodních i syntetických, případně předmětŧ či situací a předmětŧ v nich (Pokorný a kol. 2000). Jiné zdroje definují závislost jako neschopnost obejít se bez něčeho nebo někoho; termín nejčastěji uţíván pro drogovou závislost či přesněji závislost látkovou. Silná, přemáhající, nutkavá touha brát psychoaktivní látku, alkohol nebo tabák; trvalé potíţe v kontrole uţívání a mnoţství látky; platí téţ pro patologické hráčství či závislost na jiné osobě (Hartl a Hartlová 2010), případně jako stav osoby, která podléhá jiné osobě nebo věci. Mŧţe existovat závislost na toxické látce, která se uţívá pro poţitek nebo pro odstranění pocitu tísně. (Sillamy 2001)

13 Aktuální 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí 8. Světové zdravotnické organizace (WHO) ohledně závislostí uvádí, ţe se jedná o skupinu fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménŧ, v nichţ uţívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jedince mnohem větší přednost neţ jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. Centrální popisnou charakteristikou syndromu závislosti je touha (často silná, někdy přemáhající) brát psychoaktivní látky (které mohou, avšak nemusí být lékařsky předepsány), alkohol nebo tabák. Návrat k uţívání látky po období abstinence často vede k rychlejšímu znovuobjevení jiných rysŧ syndromu, neţ je tomu u jedincŧ, u nichţ se závislost nevyskytuje. Definitivní diagnóza závislosti by se obvykle měla stanovit pouze tehdy, jestliţe během jednoho roku došlo ke třem nebo více z následujících jevŧ: silná touha nebo pocit puzení uţívat látku potíţe v sebeovládání při uţívání látky, a to pokud jde o začátek a ukončení nebo mnoţství látky tělesný odvykací stav látka je uţívána s úmyslem zmenšit příznaky vyvolané jejím předchozím uţíváním, případně dochází k odvykacímu stavu, který je pro ni typický; ke zmírnění odvykacího stavu se také někdy pouţívá příbuzná látka s podobnými účinky vyţadování vyšších dávek látek, aby se dosáhlo účinku pŧvodně vyvolaného niţšími dávkami (jasné příklady lze nalézt u jedincŧ závislých na alkoholu a opiátech, kteří mohou brát denně takové mnoţství látky, které by zneschopnilo nebo i usmrtilo uţivatele bez tolerance) postupné zanedbávání jiných potěšení nebo zájmŧ ve prospěch uţívané psychoaktivní látky a zvýšené mnoţství času vynakládané k získání nebo uţívání látky, nebo zotavení se z jejího účinku pokračování v uţívání přes jasný dŧkaz zjevně škodlivých následkŧ: poškození jater nadměrným pitím (depresivní stavy, vyplývající z nadměrného uţívání látek) nebo toxické poškození myšlení (Pokorný a kol. 2000, s. 10). Zmíněná revize Mezinárodní klasifikace nemocí stanovila tyto nosologické 9 jednotky závislosti (Pokorný a kol., s. 11): F10.2 Závislost na alkoholu; F11.2 Závislost na opioidech (např. heroin); F12.2 Závislost na kanabinoidech; F13.2 Závislost na sedativech nebo 8 9 Nosologie je nauka o nemocech. 13

14 hypnotikách (tlumivých lécích); F14.2 Závislost na kokainu; F15.2 Závislost na jiných stimulanciích, včetně kofeinu a pervitinu; F16.2 Závislost na halucinogenech; F17.2 Závislost na tabáku; F18.2 Závislost na organických rozpouštědlech; F19.2 Závislost na několika látkách nebo jiných psychoaktivních látkách. V dnešní době se nemluví pouze o závislostech na drogách, alkoholu a cigaretách, jako tomu bylo v minulosti. Fenoménem současné postmoderní doby je závislostní chování jako součást ţivotního stylu, zvláště u dětí, mladistvých a mladých dospělých. Závislostní chování se šíří i do dalších oblastí a setkáváme se s rŧznými závislostmi jako například závislost na jídle, pracovní činnosti, sexu, sportu, internetu, sociálních sítích, hubnutí, na rŧzných sektách, náboţenstvích a jiných hnutích, které spadají do kategorií nedrogových závislostí, ale mohou být nebezpečné úplně stejně. Zdá se, ţe nabídka identifikace je víc neţ dostatečná. Hrozí nebezpečí, ţe v dnešním světě padne kaţdý za oběť nějaké závislosti. V posledních letech se také mŧţeme setkat s velkým nárŧstem závislosti na hracích automatech (Pipeková 1998) Ve své práci jsem se rozhodla věnovat se pouze dominantnímu závislostnímu chování u věkových kategorií děti a mladiství, jedná se tedy o drogovou závislost, závislost na tabáku a alkoholu Alkohol Lidé vyráběli a pili alkohol po tisíce let a v naší společnosti je součástí kaţdodenního ţivota. Ale je však alkohol velice silná a skrytě návyková droga se silnými účinky, pokud je uţívána nesprávně (Ganeri 2001). Zkvašené zrní, ovocná šťáva či med byly k výrobě alkoholu (etylalkoholu neboli etanolu) vyuţívány jiţ před tisíciletími. Kvašené nápoje existovaly jiţ ve starém Egyptě a existují dŧkazy o alkoholických nápojích vyráběných v Číně okolo roku 7000 př. n. l. V Indii byl alkoholický nápoj známý pod jménem sura, destilován z rýţe v období od 3000 do 2000 př. n. l. Jiţ kolem roku 2700 př. n. l. byl v Babylónii rozšířen kult bohyně vína. Jedním z prvních alkoholických nápojŧ, které se rozšířily ve starém Řecku, byla medovina, kvašený nápoj vyráběný z medu a vody. Řecká literatura je protkána varováními před nadměrným pitím. Několik předkolumbovských amerických civilizací rovněţ vyrábělo alkoholické nápoje. V Jiţní Americe se v oblasti And vyráběla celá řada kvašených nápojŧ z kukuřice, hroznovéhovína, či jablek, zvaná čŧčo. V 16. století byl alkohol pouţíván převáţně pro 14

15 lékařské účely. Na začátku 18. století odhlasoval britský parlament zákon podporující destilaci lihovin z obilí. Vlna laciného alkoholu zaplavila trhy a dosáhla svého vrcholu v polovině 18. století. V Británii dosáhla spotřeba ginu 70 milionŧ litrŧ a alkoholismus se stal široce rozšířeným problémem. V 19. století se postoje ve společnosti změnily a objevila se hnutí propagující umírněnost v pití právě z nich nakonec vzešla myšlenka totální prohibice (zákaz prodeje alkoholu), kterou uvedly do praxe Spojené státy, kdyţ v roce 1920 odhlasovaly zákon zakazující výrobu, prodej, dovoz i vývoz alkoholických likérŧ. Ilegální překupnictví zaţilo obrovský rozmach a v roce 1933 byla prohibice zrušena 10. Alkohol (ethylakohol, ethanol C2H5-OH) patří do skupiny hypnosedativ s krátkodobými účinky. Je to chemicky jednoduchá látka, která snadno a rychle proniká k orgánŧm, včetně mozku. Jedná se o sloučeninu získanou kvašením cukru, jehoţ destilací dosahujeme vyšší koncentrace alkoholu. Alkohol se vstřebává do krevního oběhu; do krve se dostává tenkými cévami ve stěnách ţaludku a tenkého střeva. Ze ţaludku do mozku se dostane během několika minut po poţití a rychle se začne projevovat sniţováním činnosti nervových buněk. Zhruba 20 % alkoholu je vstřebáno jiţ v ţaludku, většina ze zbývajících 80 % stěnami tenkého střeva. Krevní řečiště alkohol zanese také do jater, kde je z krve odstraněn během procesu zvaného metabolizace a přeměněn na netoxické látky. Játra ale dokáţí takto odbourat jen omezené mnoţství, takţe zbytek dále cirkuluje po těle. Intenzita účinku alkoholu na tělo je tak přímo úměrná zkonzumovanému mnoţství. Pokud hladina alkoholu v krvi překročí určitou hranici, výrazně zpomalí dýchání, coţ mŧţe mít za následek kóma či smrt, protoţe mozek jiţ není zásoben dostatkem kyslíku. Účinky alkoholu se projeví po 5 10 minutách, pak mohou přetrvávat mnoho hodin 11. Alkohol je depresivum, zpomaluje mozkové funkce a odstraňuje některé zábrany. Z toho dŧvodu dělají opilí lidé často věci, které by normálně nikdy nedělali (Goodyer 2001). Alkohol je řazen mezi drogy, které tlumí, tedy zpomalují ţivotní funkce následkem je nezřetelná řeč, nejisté pohyby, narušené vnímání a neschopnost rychle reagovat. Co se týče účinku alkoholu na lidskou mysl, nejlépe jej lze popsat tak, ţe sniţuje schopnost racionálně myslet a pokřivuje úsudek. Účinek alkoholu závisí na zkonzumovaném mnoţství. Většina lidí pije proto, aby dosáhla stimulujícího účinku, například sklenicí piva či vína, která člověku pomŧţe se uvolnit. Pokud však člověk zkonzumuje více, neţ je jeho tělo schopno zpracovat, nastupují naopak potlačující účinky. Člověk zhloupne a ztrácí schopnost

16 koordinace a sebeovládání. Předávkování alkoholem tyto účinky ještě prohlubuje (necitlivost vŧči bolesti, otrava, jejímţ následkem je snaha těla zbavit se jedu zvracením, a nakonec bezvědomí, v horších případech kóma či smrt následkem váţného předávkování). Tyto reakce závisí na tom, jak velké mnoţství alkoholu člověk poţil a jak rychle 12. Obecnou představou zŧstává, ţe alkohol je méně nebezpečný neţ drogy. Ale realita je jiná, alkohol je stejně návykový, nebezpečný a stejně ničivý jako jiné omamné látky. Nadměrná konzumace alkoholických nápojŧ se nazývá alkoholismus Tabák Historie užívání tabáku Tabák je v jakékoliv formě i zpŧsobu uţívání nebezpečný. Je to jedna z nejnávykovějších a nejčastěji uţívaných drog na naší planetě. Neexistuje tabákový výrobek, o kterém bychom mohli říci, ţe je méně nebezpečný a rozhodně neexistuje bezpečná cigareta. Je prokázáno, ţe kouření má vliv na zdravotní stav a zvyšuje riziko úmrtnosti. Kouření patří podle WHO mezi návykové látky vyvolávající závislost (Tyler2000). Kouření přitom rozhodně není pro člověka přirozené zkuste si s cigaretou představit třeba psa, kočku nebo papouška. Kouření není ani tak staré jako lidstvo samo. Teprve Plinius starší píše o vdechování kouře z kravského lejna jako léčbě demence. Tabák je stará kulturní rostlina z rodu Nicotiana (existuje více neţ 70 druhŧ), pocházející z Ameriky 13, kde ji začali pěstovat Indiáni. Jedna jejich stará pověst praví, ţe v době, kdy neměli jinou potravu neţ maso, sestoupila z oblak nahá dívka, posadila se na zem a poloţila na ni dlaně pod levou rukou jí vyrostla kukuřice, pod pravou boby a tam, kde seděla, vyrostl tabák. Jeho kouření se začalo mezi americkými Indiány objevovat spíše při obřadech, nebylo tedy nikdy součástí jejich kaţdodenního ţivota. Indiáni také nešlukovali to je záleţitost aţ pozdějších století a cigaret. Do Evropy poprvé rostlinu přivezla Kolumbus po objevení Ameriky. Latinské jméno, podle níţ se jmenuje i návyková látka, dostala podle francouzského vyslance v Portugalsku Jeana Nicota, který ji byl jejím nadšeným propagátorem a v roce 1559 ji poslal na dvŧr Kateřiny Medicejské jako léčebný prostředek. Rostlině se přisuzovaly zázračné léčivé

17 schopnosti, zejména obkládání rŧzných vředŧ listy tabáku prý vedlo zaručeně k vyléčení. Sám Nicot si obklady z tabákových listŧ léčil migrénu. Několik dalších století se kouření tabáku šířilo pomalu. Roku 1640 vydal papeţ Urban VIII. bulu, zakazující kouřit v kostele. Ve středověku byly za kouření rŧzné tresty, například v Rusku useknutí nosu nebo rozseknutí horního rtu tak, aby uţ nesrostl a jeho majitel uţ nemohl nikdy pohodlně kouřit. Tyto tresty zrušil aţ Petr Veliký, který byl sám náruţivým kuřákem. Zlomem se stal vynález stroje na výrobu cigaret v době války Severu proti Jihu v šedesátých letech minulého století. Pak následovalo rychlé rozšíření tohoto zboţí, které znamenalo především skvělý obchod. Šéf jednoho ze světových tabákových koncernŧ se nechal slyšet, ţe na tomto byznysu miluje tři věci: za prvé uţ celkem nic nového se při výrobě cigaret objevit nedá. Za druhé ţádná nová firma se na cigaretový trh uţ nechystá. A nakonec za třetí má ty nejlepší obchodní partnery na světě, vlády, protoţe daně z tabákových výrobkŧ jsou dŧleţitých zdrojem příjmu státní pokladny; u nás tvoří téměř 80 % ceny cigaret (Králíková a Kozák 1997) Působení nikotinu Nikotin je stimulant, jemuţ trvá pouhých sedm sekund, neţ po vdechnutí dorazí do mozku (to je dŧvod, proč dostává hodně lidí, kteří kouří poprvé, závratě). Jedná se o vysoce jedovatou a návykovou látku. Nikotin je smrtelný jed dokázal to pokus, kdy vědci nakapali králíkovi na pokoţku kapku čistého nikotinu. Údajně byl do deseti sekund mrtvý (Ganeri 2001) Za smrtelnou dávku je povaţováno mg, coţ je dávka obsaţená v cigaretách. Ke smrtelným otravám však prakticky nedochází, neboť určitou roli hraje přizpŧsobivost (adaptabilita) organismu, ale především kuřák nikdy nevykouří celou krabičku najednou, takţe hodnota alkaloidu stačí vţdy poklesnout. Nikotin nevydrţí v těle příliš dlouho (to je dalším dŧvodem, proč k otravě prakticky nedochází). Jeho poločas rozpadu je zhruba šedesát minut, coţ znamená, ţe během šesti hodin poté, co vykouříme cigaretu, zbývá v našem těle pouze 0,031 mg nikotinu z pŧvodního jednoho miligramu, který jsme vdechnutím do těla dostali. Naše tělo se nikotinu zbavuje čtyřmi zpŧsoby: zhruba 80 % je pomocí enzymŧ v játrech rozloţeno na kotinin; kromě toho metabolizuje v plicích na kotinin a oxid nikotinový. 17

18 Kotinin a další metabolity jsou také z těla vylučovány močí. Zbývající nikotin je filtrován z krve ledvinami a vyloučen pomocí moči 14. Jednou z hlavních rakovinotvorných přísad v tabáku je dehet. Je to hnědá lepivá látka, která se hromadí v plicích a prŧdušnicích a často vede k jejich ucpání. Barví zuby, prsty a jazyk do ţluta (Ganeri 2001) Obsahuje látky zpŧsobující rakovinné bujení a mnoho dalších toxinŧ. Dehet produkují všechny cigarety. Prŧměrný obsah dehtu v cigaretách vyráběných v rozvinutých zemích byl v posledních letech díky novým vědeckým poznatkŧm sníţen. Ve Spojeném království pokleslo mnoţství dehtu ze 30 mg na cigaretu v letech na dnešních 13,6 mg 15. Tabákový kouř obsahuje více neţ 4000 plynných (ty tvoří 92 %) i hmotných (8 %) látek. Obsahuje 64 karcenogenŧ, z nichţ podle IARC (International Agency for Research on Cancer) 11 má na lidský organismus prokázané karcenogenní účinky, 6 pravděpodobné a 46 moţné (IARC ). Tabákový kouř obsahuje také mutageny, alergeny a toxické látky. Dŧleţitý je i vysoký obsah oxidu uhelnatého, smrtícího plynu, v cigaretovém kouři (je téţ hlavním jedem obsaţeným ve výfukových plynech vozidel). Při kouření se dostává do krve a brání jejímu bezchybnému koloběhu. Váţe se na hemoglobin daleko rychleji neţ kyslík, coţ má za následek, ţe krev přenáší méně kyslíku 16. U silných kuřákŧ mŧţe být schopnost krve přenášet kyslík sníţena aţ o 15 % (Ganeri 2001). S kaţdou vykouřenou cigaretu se kuřákovi zkracuje ţivot v prŧměru o pět a pŧl minuty. Kouření zpŧsobuje čtyřnásobně více předčasných úmrtí, neţ dopravní nehody, alkohol, drogy, sebevraţdy a ostatní zbytečná rizika dohromady. Kdyţ kouříme, dostáváme do plic směs zhruba 400 rŧzných chemikálií. Nikotin je látka, která mŧţe za naši závislost, je stimulantem, který povzbuzuje. Ale další chemické látky mohou zpŧsobovat rŧzná onemocnění rakovinu, podráţdění dýchacích cest a s tím spojené dýchací obtíţe nebo trombózu. Horký vzduch, který kuřáci vdechují, je hlavní příčinou rakoviny a bronchitidy, protoţe dráţdí a vysušuje stěny plic, úst a prŧdušnice (Ganeri 2001) Kouření se navíc podepisuje i na vzhledu pokoţka kuřákŧ stárne rychleji, je zašedlá a vrásčitější. Jejich zuby i

19 nehty bývají zaţloutlé. Obtěţující bývá i zápach z úst. Ukazuje se navíc, ţe cigarety se více podepisují na ţenském neţ na muţském organismu Ostatní drogy Působení drog Droga je chemická nebo přírodní látka, která mění tělesný nebo duševní stav člověka. Nejčastěji bývají zneuţívány drogy, které ovlivňují duševní stav (Nešpor a Csémy 1992). Závislost začíná ve chvíli, kdy někdo drogu nebo záţitek, který droga vyvolává, potřebuje. Závislý člověk bez určité drogy nedokáţete ţít a pokud se chce drogy vzdát, naráţí na řadu nepříjemných vlivŧ, s nimiţ se lidé těţko srovnávají (Ganeri 2001). Některé drogy vyvolávají pouze duševní závislost; ta se překonává obtíţnější, neţ závislost tělesná (Nešpor a Csémy 1992). Drogy jsou v podstatě jedy a uţité mnoţství určuje jejich účinek. Malé mnoţství stimuluje (zvyšuje aktivitu), větší mnoţství funguje jako sedativum (potlačuje aktivitu). Stále se zvyšující mnoţství pŧsobí jako jed a mŧţe dotyčného zabít. Toto platí pro kteroukoliv z drog. Rozdíl je pouze v mnoţství, které je potřebné k dosaţení příslušného účinku. Mnoho drog má však další vlastnost přímo ovlivňují mysl. Dokáţou pokřivit vnímání toho, co se kolem člověka děje. Výsledkem je, ţe se jednání uţivatele mŧţe jevit jako divné, iracionální, nepatřičné a dokonce destruktivní. Drogy také zablokují veškeré pocity, ţádoucí i nechtěné. A tak zatímco mohou přinášet krátkodobou úlevu od bolesti, zároveň ničí schopnosti uţivatele a zatemňují jeho myšlení. Obvykle, kdyţ si člověk na něco vzpomene, mysl reaguje okamţitě a informaci mu vydá rychle. Drogy však zamlţí paměť a zpŧsobují jakási prázdná místa. Kdyţ se člověk snaţí získat informace prostřednictvím této zamlţené clony, nedokáţe to. Tím drogy vyvolávají v člověku pocit, ţe je pomalý a hloupý a jsou příčinou jeho selhání v běţném ţivotě. A čím více selhání zaţívá, čím těţší je jeho ţivot, tím více touţí po drogách, aby mu pomohly vypořádat se s problémy. Mezi drogy patří také léky. Jejich účelem je člověka povzbudit, utlumit, nebo změnit něco v jeho těle, aby fungovalo lépe. Někdy jsou nezbytné, ale pořád jsou to drogy, fungují jako stimulanty nebo sedativa a příliš velká dávka mŧţe také zabít. Léčiva uţívaná jinak, neţ je předepsáno, mohou být zrovna tak nebezpečná, jako ilegální drogy

20 Lidé od pradávna hledali zpŧsoby, jak zlepšit své proţitky a pocity. Zjistili, ţe některé látky jejich psychiku opravdu ovlivňují a vylepšují, navíc je alespoň na chvíli vytrhnou z reality a přenesou do krajiny snŧ a euforie. Za nejstarší známou drogu je povaţováno opium, pouţívané výhradně k lékařským účelŧm jako omamná látka (narkotikum). Zpŧsoby uţití byly rŧzné, od kouření, přes pouţívání ve formě čajŧ či lékŧ na uklidnění, přidávalo se také do piva. V 19. století byla izolována aktivní látka opia, které se začalo říkat morfin, podle řeckého boha snŧ Morfea. Později byl morfin syntetizován a vznikla látka dnes známá jako heroin. Samotné opium bylo velebeno jako jeden z nejlepších lékŧ na spoustu symptomŧ nemocí. Uţ v minulosti bylo zřejmé, ţe si lidé vypěstovali na těchto látkách závislost, nicméně se tomuto přikládala nevalná pozornost 19. Jedním z obecně rozšířených omylŧ o drogách je, ţe lidem pomáhají být tvořivějšími. Pravda je však zcela jiná. Člověk suţovaný smutkem mŧţe uţívat drogy, aby si dopřál falešného pocitu štěstí, ten však nepřichází. Drogy v člověku probouzí falešný pocit veselí. Kdyţ však droga vyprchá, propadá se ještě hlouběji neţ předtím. A pokaţdé je emocionální propad horší a horší. Drogy nakonec zcela zničí veškerou tvořivost, kterou kdy člověk měl Druhy drog Mezi příznaky uţívání drog, které jsou u většiny návykových látek obdobné, patří příjemný pocit maximálního uspokojení, uvolnění, lehkosti bytí, provázený dobrou náladou aţ euforií; účinky jsou ale samozřejmě individuální. Drogy mŧţeme rozdělit následovně: 21 Amfetaminy zpŧsobují psychickou závislost, vesměs se uţívají nitroţilně či šňupáním a mezi jejich typické příznaky patří prudce zvýšený přísun energie, povzbuzení (hyperaktivity) a ztuhnutí čelisti, které bývá řešeno pouţíváním ţvýkaček. Mimo jiné je provází silné deprese a nutnost neustálé komunikace. Patří mezi ně pervitin, psychostimulantia, kokain, kath (listy rostliny katha), kofein

21 Opiáty zpŧsobují nejsilnější závislost, která nastává okamţitě. Typickým projevem je zvracení, uţívají se vesměs inhalací či nitroţilně. Mají výrazné vnitřní i vnější negativní dopady na organismus. Patří mezi ně opium, morfin, kodein, heroin a řada lékŧ. Kokainový typ zvyšuje sebevědomí, zostřuje zrak do dálky, uţívá se šňupáním pomocí trubičky. Mezi dopady lze uvést psychózy, poškození nosní přepáţky, jater, zástavu srdce (zrychluje srdeční tep). Pro své ryze přírodní sloţení je méně dostupný. Halucinogeny primárně zpŧsobují změny ve vnímání reality, nabourávají smyslové receptory, vyvolávají halucinace, poruchy vnímání, změny v myšlení a postojích. Provází je deprese a panika. Uţívají se formou papírkŧ, takzvaných tripŧ, které se namáčejí do halucinogenních látek, podávají pod jazyk a nechávají vstřebat do těla. Patří sem LSD, marihuana, hašiš a některé alkaloidy hub (zástupci rodu Psilocybe takzvané houbičky ). Barbiturátový typ, uţívaný vesměs ve formě tablet, ale i jako prášek, se většinou vyskytuje v rŧzných klubech a na tanečních akcích. Tyto drogy odbourávají společenské zábrany, vyvolávají milé a laskavé chování, přítulné projevy, nutnost doteku jiných osob a pocit lásky vŧči všem. Jedná se o typ drogy uţívané většinou nárazově a příleţitostně, usnadňující seznamování s opačným pohlavím. Při dlouhodobém uţívání dochází k poškození mozku, zapomínání, potíţím při vyjadřování. Patří sem barbituráty, uklidňující a uspávací látky a léky. Často bývají zneuţívány k sebevraţdám. Cannabisový typ nejrozšířenější a nejznámnější. Projevuje se výrazným stavem klidu, apatií, ospalostí, někdy euforií, výraznějšími projevy smíchu. Řadí se mezi lehčí drogy, nicméně mívá také neblahé následky na lidský organismus ve formě rakoviny, neplodnosti, ztráty erekce, zapomínání. Do této kategorie spadá hašiš a marihuana

22 1.4 Šikana Vymezení a definice Šikana je zvláštním zpŧsobem vnitrodruhové agrese, tj. agrese mezi příslušníky stejného druhu. Slovo pochází z francouzského slova chicane, coţ znamená zlomyslné obtěţování, týrání, suţování, pronásledování, byrokratické lpění na předpisech, například vŧči podřízeným nebo vŧči občanŧm, od nichţ šikanující úředníci zbytečně vyţadují nová a nová potvrzení a razítka, nechávají je pro nic za nic čekat atd. (Říčan 1995). Podle jedné z posledních definic, se kterou vědci pracují, dochází k šikanování, kdyţ jedno dítě nebo skupina dětí říká jinému dítěti ošklivé a nepříjemné věci, bije je, kope, vyhroţuje mu, zamyká je v místnosti a podobně. Tyto incidenty se mohou často opakovat a pro šikanované dítě je obtíţné, aby se samo ubránilo. Jako šikanování mohou být označeny také opakované posměšky nebo ošklivé poznámky o rodině. Jako šikanování však obvykle neoznačujeme občasnou rvačku nebo hádku přibliţně stejně fyzicky vybavených soupeřŧ. (Říčan 1995) Pojem šikana u nás zavedl praţský psychiatr Petr Příhoda, který jako první před listopadem 1989 veřejně promluvil o tom, o čem mnozí věděli, ale mlčeli, protoţe to bylo tabu v socialistické armádě se existence šikany mezi vojáky nesměla přiznat Historie šikany a její výzkum Historii šikany podrobně popisuje ve své knize Bendl (2003). Počátky spadají jiţ do starověkého Řecka; v tamní ústavě se v roce 510 př. n. l. poprvé setkáváme s pojmem ostrakismus jednalo se o hlasování o vypovězení občana z Atén. Občané hlasovali pomocí hliněných střepŧ (řecky ostrakon) o tom, jestli je někdo nepřítelem státu. Pokud se na lidovém shromáţdění shodli, ţe je potřeba hlasovat o vyhoštění nějaké osoby, uskutečnilo se hlasování do několika dnŧ. Na hliněné střepy kaţdý napsal jméno osoby, o které si myslel, ţe je hrozbou pro město. Pokud se občanŧ sešlo více, neţ 6000, byl ten, jehoţ jméno se objevilo na střepech nejčastěji, vyhoštěn na 10 let z Atén. Dotyčný se nesměl do města vrátit zpět pod 22

23 hrozbou smrti, ale nic mu nebránilo sehnat prostředníka, který mu po dobu vyhoštění spravoval majetek 23. Ve středověku docházelo k šikanování ze strany starších nebo silnějších ţákŧ. Pojem šikana byl nahrazen tzv. pennalismem nebo faggingem. Byly chápány jako,,přijímání členŧ do okruhu starších a zkušenějších. Poté probíhal i v novější době, zejména v anglických ústavech. O těchto událostech se mŧţeme dočíst u řady romanopiscŧ, např. u Williama Thackeraye a dalších (Bendl 2003). Vědecká diskuze o šikaně začala kupodivu aţ v roce 1969 ve Skandinávii, přestoţe psychologové zkoumali, co se ve školách děje, od začátku století. Zpoţdění výzkumu šikany nikdo zatím nevysvětlil. Šikana byla zpočátku chápána jako akce poměrně velké skupiny, která ztratila sebekontrolu a vrhá se na jedince, který ji vyrušil z její činnosti. V sedmdesátých letech vykonal velkou vědeckou práci Olweus, který však uţ šikanu definoval jako opakovanou agresi jedince nebo skupiny agresorŧ (většinou malé) proti jedinci nebo malé skupině obětí. Olweus jiţ tehdy upozorňoval, ţe šikana je patrně nejrozšířenější z problémŧ, ohroţujících duševní a mravní vývoj školních dětí. Školské úřady v Norsku ignorovaly jeho výsledky, aţ do podzimu 1982, kdy jedny noviny zveřejnily tři případy sebevraţd chlapcŧ ve věku let v severním Norsku, jejichţ příčinou byla brutální šikana ze strany vrstevníkŧ. Tato událost vzbudila v médiích a ve veřejnosti bouři, která nakonec přiměla ministerstvo školství k tomu, aby iniciovalo celostátní kampaň proti šikaně na základních školách. Výzkum šikany zŧstal nadále omezen na Skandinávii aţ do konce osmdesátých let, kdy se začaly objevovat články a knihy s touto tématikou také ve Velké Británii, Americe, Austrálii, Japonsku, Holandsku a Kanadě. Ve všech těchto zemích se existence šikany na školách potvrdila, stejně jako o pár let později u nás. Olweus a jeho pokračovatelé si kladli otázky, jací ţáci se stávají obětí agrese a čím se vyznačují agresoři: jaká je jejich typická osobnost a rodinná výchova, z jaké společenské vrstvy pocházejí, jak je moţné předpovědět, kdo se nejspíše stane agresorem nebo obětí, jaké postavení mají agresoři a oběti v dětské skupině, jak se k šikaně stavějí učitelé, rodiče atd. Stejně dŧleţité je vědět, jaké dlouhodobé následky zanechává šikana na obětech a jaká je pravděpodobná budoucnost agresorŧ. Hlavní otázkou stále zŧstává, co se dá proti šikaně dělat, které postupy jsou účinné v prevenci a ve zvládání šikany

24 U nás je šikana mezi školními dětmi stejně aktuálním a bohuţel stále aktuálnějším problémem jako v jiných zemích. Pojmenovat věc pravým jménem a podrobit ji výzkumu bylo od roku 1989 těţko moţné nebylo moţné oficiálně připustit, ţe se na socialistických školách děje něco takového. Aţ na začátku devadesátých let byl zahájen výzkum a na něj navazující akce Bílého kruhu bezpečí, jejímţ cílem je ochrana obětí šikany. Díky Mgr. Petře Vitouškové, prezidentce Bílého kruhu bezpečí, a dalším pracovníkŧm médií, kteří pochopili, jak váţnou hrozbu představuje celkový rŧst násilí v naší zemi a jaké mravní nebezpečí představuje právě ubliţování bezbranným, nezŧstal problém šikany jen jednou ze záleţitostí, které společnost vzruší a na které se brzy zapomene, ale stává se předmětem permanentního zájmu veřejnosti, odborníkŧ a doufejme, ţe i odpovědných úředních činitelŧ. Je naděje, ţe se zápas se šikanou stane jedním z ohnisek úsilí o skutečnou humanizaci našeho školství (Říčan 1995). Proto se těmito otázkami zabývám v Praktické části (kapitola 6). 24

25 2 Patogeneze delikvence a kriminality S delikvencí a kriminalitou se bohuţel setkáváme ve všech věkových kategoriích a na všech moţných místech. Jak jiţ bylo zmíněno, trestná činnost dětí a mladistvých se mnoha ohledech liší od trestné činnosti pachatelŧ ostatních věkových skupin. Je to dáno především stupněm psychického a somatického vývoje, vlastnostmi, zkušenostmi a motivy k páchání trestné činnosti. Během posledních deseti let byla v trestné činnosti mládeţe zaznamenána řada kvalitativních změn. Při páchání trestné činnosti roste agresivita a brutalita. Rŧzné formy násilností se více neţ v minulosti vyskytují mezi dětmi ve školách (šikana). Poměrně novou formou je trestná činnost mládeţe motivovaná nacionalismem a rasismem. Mládeţ se také podílí na trestné činnosti související s prostitucí. Nebezpečnou a obecně ohroţující trestnou činností mládeţe jsou anonymní hrozby poţáry, výbuchy. V nepoměrně významnější formě se oproti minulosti vyskytuje mezi mládeţí trestná činnost spojená s rŧznými druhy závislostí a s výrobou a distribucí psychotropních látek. Mládeţ, zejména trestně neodpovědné děti, jsou častěji neţ v minulosti zneuţívány k páchání trestné činnosti a zapojovány do profesionálních organizovaných zločineckých skupin, jako je například tipování při vykrádání bytŧ a dalších objektŧ, krádeţí automobilŧ, organizované krádeţe v obchodech a jiné 24. Matoušek a kol. (2005) uvádějí, ţe na vzniku rizikového chování mládeţe se podílejí rŧzné sociální změny: slábnou systémy sociální kontroly, které ovlivňovaly ty oblasti ţivota, jeţ se v současné době pokládají za soukromé (vliv církve, širší vliv rodiny, sousedské vztahy) rodina mění svoji podobu, nynější tendence je neuzavírat manţelství; rodina je málo stabilní, dochází k většímu procentu rozvodŧ, tudíţ dítě poté vyrŧstá v neúplné rodině, kde chybí vzor druhého pohlaví rodiče tráví většinu dne v zaměstnání, mŧţe se jednat o tzv. děti ulice, děti bezprizorní, bez kontroly dospělých masová média téţ ovlivňují další vývoj dětí, zejména televizní pořady prezentující násilí a agresivitu jako zábavu, coţ pŧsobí mnohdy jako motivační prostředek dalšího jednání 24 htttp://www.mvcr.cz/prevence/priority/mladez/systpris.htm 25

26 ţivot ve městech, který nabízí příleţitosti k rizikovému trávení volného času (herny, bary, diskotéky) stoupající poţadavky na vzdělání a kvalifikaci, prodluţuje se doba přípravy na zaměstnání, dítě je někdy vychováváno rodiči, kteří nepřikládají vzdělání význam subkultura vrstevníkŧ někdy ovlivňuje a motivuje další trávení volného času, mŧţe se jednat o závadové party, které páchají delikventní činnost (krádeţe, přepadávání aj.) afunkční rodiny se většinou rozpadají a nastupuje náhradní rodinná výchova ve formě rŧzných ústavŧ, coţ se mnohdy na jedinci podepíše Podle Martínka (2009) dnešní děti nepřicházejí na svět horší, neţ děti dřív. Je to však svět, který je v současné době obklopuje, nevhodná výchova, nedostatek podpory a porozumění, uspěchanost doby a přemíra techniky, co z nich dělá jedince neschopné vyrovnat se s kaţdodenní realitou. 2.1 Patogeneze závislosti na alkoholu Děti a mladiství jsou, co se alkoholu týče, povaţováni za rizikové skupiny. Dominantní pozice je přisuzována ţivotnímu stylu rodiny a zpŧsobu konzumace alkoholu rodiči. Předpokládá, ţe závislosti rodičŧ či vychovatelŧ má na děti nepříznivý vliv. Nevhodné vytváření základních sociálních vztahŧ v rodině se závislostí, nedostatečné vytváření základní potřeby ţivotní jistoty, nedostatek identifikačních vzorŧ a posunutý model rodinného souţití, to jsou poruchy zpŧsobené konzumem alkoholu a vedou k závaţným dŧsledkŧm ve vývoji osobnosti dítěte. Vedle rodiny a vychovatelŧ mají sekundární vliv vrstevníci (Pipeková 1998) Diagnostická kritéria závislosti O účincích alkoholu na lidský organismus jsem pojednala v kapitole Zdravý člověk, který konzumuje alkohol v rozumné míře by neměl mít s alkoholem mít dlouhodobější problém. Tabulkové hodnoty pro těţkou alkoholovou závislost jsou 4 a více pŧllitru piva nebo ekvivalentní mnoţství jiných nápojŧ denně pro muţe a 3 a pŧl pŧllitru piva pro ţeny (Ganeri 2001). Definitivní diagnóza by se měla obvykle stanovit tehdy, jestliţe během posledního roku došlo ke třem nebo více z výše zmíněných jevŧ dle 10. Revize Mezinárodní klasifikace nemocí (viz kapitola 1.3.1). Základní charakteristikou syndromu závislosti na alkoholu je touha (často silná, někdy přemáhající) přijímat alkohol. Jedinec si pouze uvědomuje, ţe má 26

27 přijímat alkohol, coţ se běţně projevuje během pokusŧ zastavit nebo kontrolovat pití (Pipeková 1998) Fáze závislosti Vývojová stádia závislosti vypracoval kanadský psychiatr Jellinek, jehoţ klasifikace je obecně přijímána našimi i zahraničními odborníky (Pipeková 1998). 1. Stádium počáteční, iniciální. Pacient se neliší od svého okolí, pije kvŧli psychotropním účinkŧm alkoholu. V intoxikaci překonává stresové a neřešitelné situace. Zvyšuje konzumaci, jeho tolerance roste. 2. Stadium varovné, prodromální. Rostoucí tolerance zpŧsobuje stále vyšší hladinu alkoholu v krvi. Jedinec preferuje tajné pití, pití s předstihem a konzumuje alkohol rychleji neţ okolí. Je citlivý na verbální i nonverbální komunikaci spojenou s tematikou alkoholu, nepamatuje si prŧběh intoxikace. Prohlubuje se jeho pocit viny, zvyšuje se snaha ovládnout účinky alkoholu.druhé stadium je hranicí moţnosti řešit situaci kontrolovaným pitím a problém vyřešit. 1. a 2. stadium se řadí do předchorobí. 3. Stadium rozhodné, kruciální. Stále roste tolerance. Dochází ke změně kontroly pití. Alkohol se stal součástí metabolických dějŧ. Rostoucí frekvence zjevných opilostí vede k narŧstání konfliktŧ s okolím. Postiţený buduje racionalizační systém systém zdŧvodnění, jímţ svému okolí i sobě vysvětluje a omlouvá své pití. Jellinek (1960) hovoří o alkoholocentrickém chování, upadají zájmy pacienta, jeho koníčky a plnění povinností. Tlak okolí mŧţe donutit i k dlouhodobé abstinenci. Uvolněním tlaku končí i období abstinence. V tomto stadiu se objevují zdravotní poruchy. 4. Stadium konečné, terminální. Charakteristickým znakem je nepříjemný stav po vystřízlivění, nastupují tzv. ranní doušky, které přecházejí v několikadenní konzumaci. Pacient konzumuje vedle alkoholických nápojŧ i technické prostředky. Nastupuje degenerace osobnosti, celkový úpadek. Ve 3. a 4. stadiu mŧţeme kdykoliv dojít k chronifikaci choroby, kdy se následky abúzu stanou trvalými a neodstranitelnými, vzniká chronické stadium závislosti na alkoholu. 27

28 Osoby, které uţívají alkohol, klasifikuje Jellinek následovně: 1. Typ alfa jsou pijáci, hledající úlevu a omámení. Typické jsou občasné excesy s následnými problémy. Represivní opatření stačí k dočasné absenci, nejedná se o závislost v pravém slova smyslu. 2. Typ beta jedná se o pravidelnou konzumaci alkoholu, kterou není pacient ochoten přerušit ani za nevýhodných podmínek. Jedná se o předstupeň závislosti. 3. Typ gama (anglosaský typ) dochází k poruchové kontrole, konfliktŧm s okolím, pacient se pokouší o abstinenci, která je v mezidobí úspěšná. Frekvence problematické opilosti stoupá, dokud se nestane kaţdodenní. 4. Typ delta (románský typ) - jde o dlouhodobý a stálý konzum alkoholu, jedinec si neustále udrţuje určitou hladinu alkoholu. 5. Typ epsilon dipsoman, téţ kvartální piják. U těchto lidí dochází v periodických odstupech často k několikadenním excesŧm (Pipeková 1998). Alkohol je pro děti a mladistvé mnohem nebezpečnější neţ pro dospělé. Jejich játra nejsou schopna ho odbourávat v takové míře jako u dospělých a navíc mají niţší tělesnou hmotnost. Jiţ velmi malé mnoţství alkoholu mŧţe u dětí vyvolat nebezpečné otravy. Návyk na alkohol se u dětí a mladých lidí vytváří velmi rychle. Proto bývá zvykem v civilizovaných společnostech děti a mladistvé před alkoholem chránit. Ve Spojených státech nebo v Japonsku je povoleno podávat alkoholické nápoje aţ od 21 let, ve Švédsku od 20 let. U nás byla tato hranice stanovena na 18 let, ale ani to se nedodrţuje (Nešpor 1992). 2.2 Patogeneze kouření Ve školní populaci je kouření ve srovnání s alkoholem ještě výraznějším hromadným jevem. Cigareta je povaţována za symbol dospělosti. Kouření je spojeno s prospěchem, čím horší má ţák prospěch, tím častěji jsou u něj viděny cigarety. Typickým silným kuřákem je chlapec nejvyšší třídy základní školy s podprŧměrným prospěchem (Pipeková 1998). Odborníci rozlišují následující fáze vzniku kuřáctví u dětí a mládeţe (Mayhew 2000): 1. Předzvažovací fáze týká se těch jedincŧ, kteří zatím neuvaţovali o tom, ţe by někdy kouřili, jsou dosud imunní vŧči tlaku vrstevníkŧ. Kuřáctví rodičŧ vede u dítěte k přesvědčení, ţe kouření je běţná a neodmyslitelná součást ţivota. 28

29 2. Zvažovací, přípravná fáze mladiství začínají uvaţovat o kouření. Motivací pro rozvoj kuřáctví je být nezávislý, emocionálně vyzrálý a eliminovat úzkost mezi vrstevníky. 3. Iniciační fáze je pro ni typické vykouření několika prvních cigaret. Projevuje se větší tlak kamarádŧ a naopak sníţený účinek rodiny. Dítě kouří, protoţe chce mít pocit, ţe patří k nějaké skupině, mnohdy tím řeší problémy v rodině. 4. Experimentování je charakteristické rŧstem obliby kouření. Jedinci se učí manipulovat s cigaretou. 5. Pravidelné kouření zahrnuje kuřáctví minimálně jedenkrát za týden. 6. Každodenní kouření kouření je normální součástí ţivota a jedinec má vţdy nějaký dŧvod pro vykouření cigarety. Tyto osoby jiţ mohou být závislé. Kuřáky rozdělujeme na následující čtyři typy: 1. Příležitostný kuřák kouří občas, na základě kuřáckých zvyklostí, které ho stimulují. Necítí potřebu, ale pokud se objeví, uspokojí ji. 2. Návykový kuřák kouří ze zvyku. Jeho psychodynamické procesy nejsou tak fixovány, aby se mohla vyvinout psychická závislost. Kouření mŧţe ukončit bez větší námahy. 3. Kuřák s psychickou závislostí v této skupině najdeme kuřáka z poţitku, u něhoţ v popředí stojí vŧně, chuť a kuřácký ceremoniál. Lze sem zařadit i ty, kteří kouří, aby se uvolnili, uklidnili, zbavili pocitu prázdnoty. 4. Kuřák s psychickou a fyzickou závislostí do popředí vystupují farmakodynamické účinky nikotinu, které kuřák vyhledává pro emočně vegetativní proţitky. Na tělesnou závislost upozorňuje bušení srdce, návaly pocení, třes a neklid při absenci kouření; nastupují abstinenční příznaky (Pokorný 2000). Kouření je naučené chování. Člověk si naučené chování osvojuje pomalu, několik měsícŧ, ale i let. Proto zbavení se tohoto návyku trvá zase několik měsícŧ, výjimečně i let a nejde rychle. Závislost mŧţeme rozdělit na dva druhy závislosti psychickou a fyzickou (drogovou) (Králíková 1997). Psychická závislost na kouření vzniká po určité době společného ţivota s cigaretou. Rituály spojené s kouřením se totiţ tolikrát opakují, aţ se nakonec stanou těţko postradatelnými. Cigareta se stává dokonce pomocníkem, berličkou při řešení rŧzných situací, stává se součástí našeho ţivotního tylu a chování. Psychická závislost 29

30 na cigaretě je odlišná tím, ţe se nejedná o závislost na nikotinu, ale na cigaretě jako takové; je velmi dŧleţité si toto uvědomit při odvykání. Fyzická závislost je zpŧsobena nikotinem obsaţeným ve vdechovaném cigaretovém kouři. Probíhající chemická reakce v mozku kuřáka je podobná, jako u závislosti na jiných návykových látkách, třeba heroinu. Fyzická závislost je individuální a vzniká po určité době. Nemusí k ní dojít u všech kuřákŧ, někteří zŧstanou příleţitostnými kuřáky po celý ţivot bez závislosti. V případě zanechání kouření se tak mohou projevit abstinenční příznaky, jako je silná nutkavá touha po cigaretě, deprese, špatná nálada, nespavost, podráţděnost, frustrace, zlost, úzkost, neschopnost soustředění nebo zvýšená chuť k jídlu (Králíková 1997) Závislost na kouření tabáku je podle WHO definována jako duševní porucha a porucha chování pod lékařským označením diagnóza F (závislost na tabáku) a F (stav odvykání). Kuřácká závislost splňuje všech 7 kritérií pro vznik závislosti: (1) Kuřák kouří déle a větší počet cigaret, neţ si pŧvodně představoval; (2) tolerance zvyšování dávky k dosaţení stejného účinku; (3) závislý kuřák kouří během celého dne; (4) vzdává se aktivit, které znemoţňují či omezují kouření; (5) často se snaţí zanechat kouření, avšak bez úspěchu; (6) pokračuje v kuřáctví, i přes znalosti o riziku kouření a přes zdravotní problémy, které kouření vyvolává či zhoršuje; (7) Při sníţení či zanechání kuřáctví dochází k výskytu abstinenčních příznakŧ (podráţděnost, zloba, deprese, neschopnost koncentrovat se, poruchy spánku, zvýšení chuti k jídlu), které přicházejí uţ za dvě hodiny po vykouřené cigaretě, trvají pár dní aţ několik týdnŧ či měsícŧ (Hrubá 2001). Ať uţ se jedná o závislost nebo počáteční snahu být dospělý, která v závislost nakonec stejně mŧţe přerŧst, je kouření jedním z nejčastějších patologických jevŧ u dětí a mládeţe, se kterým se setkáváme denně na ulici a čím dál častěji u mladších dětí, které si neuvědomují, jak těţko se závislosti budou v dospělosti zbavovat. Pohledem společnosti na kouření mládeţe se budu zabývat v další kapitole. 2.3 Patogeneze drog Drogy se staly součástí naší kultury v polovině minulého století. Rozšířily se v šedesátých letech díky hudbě a masmédiím a pronikly do všech koutŧ společnosti 25. Jednoduchá odpověď na otázku, proč lidé berou drogy, neexistuje. Nejvíce lidí bere drogy kvŧli tomu, aby

31 se cítili dobře, kvŧli pohodě a vzrušení. Pokud se jim to líbí, je značná pravděpodobnost, ţe to zkusí znovu. Pokud berou drogy, aby zapomněli na problémy, je pravděpodobné, ţe si drogu vezmou znovu, pokud se problém nevyřeší nebo nezlepší. Droga samozřejmě nevyřeší nikdy nic, ale problémy se mohou zdát vzdálenější, snadněji snesitelné. Je tu také riziko, ţe droga náladu zhorší, coţ je dosti temná zkušenost a obvykle se řeší další dávkou drogy. Tělo si dokáţe zvyknout téměř na cokoli a tolerance roste velmi rychle. Závislost na droze nevznikne přes noc, ale její vznik netrvá dlouho (u heroinu se odhaduje na 14 dnŧ). Mezi hlavní dŧvody, které uvádějí mladí lidé jako dŧvod, proč se rozhodli brát drogy, patří například touha zapadnout do kolektivu, zahnat nudu, udělat něco dospělého, uniknout od reality, odpočinout si, vzbouřit se nebo experimentovat. Mezi nejrozšířenější rizika spojená s uţíváním drog patří poškození dýchacího, trávicího a oběhového systému, poruchy spánku, neklid, zvýšená dráţdivost, poruchy srdečního rytmu, nechutenství, zácpa, zvracení, deprese, bolesti hlavy, ţloutenka, přenos infekčních chorob, jako je AIDS, či hubnutí. Léčba trvá obvykle 4 6 měsícŧ i déle, po vyléčení je nutná trvalá abstinence, aby nedošlo k riziku návratnosti ke drogám 26. Vývoj drogové závislosti rozdělil Waldman do čtyř etap (Pipeková 1998): 1. etapa se vyznačuje hledáním mladistvého, který proţívá své generační konflikty a problémy; 2. etapa je spojená s vytvářením a stabilizací skupin mladistvých, kde se konzumují drogy; 3. etapa je charakteristická vznikem vlastní závislosti jedince na droze, kterou potřebuje bez ohledu na partu; 4. etapa znamená fyzickou závislost na droze se stálou starostí o její opatření, neboť hrozí dramatické abstinenční projevy. Toxikoman po aplikaci neproţívá pravý efekt drogového opojení, ale úlevu od nepříjemných proţitkŧ, a je nucen udrţovat v organismu stálou hladinu drogy. U dospívajících není přesně vymezena hranice mezi návykem a závislostí. Je obtíţné se rozhodnout, co je a co není moţné diagnostikovat jako závislost (Pipeková 1998). V dnešní době se setkáváme s neustále se rozvíjející drogovou scénou. Přicházejí nové a silnější drogy, které jsou tudíţ i nebezpečnější. To se netýká jen tvrdých drog, i marihuana je dnes silnější, neţ bývala kdysi; vývoj technik pěstování a výběr semen vedly k vyšlechtění mnohem silnější drogy. Tím došlo k výraznému nárŧstu počtu mladých kuřákŧ marihuany,

32 kteří byli přijati na pohotovosti v souvislosti s jejím uţitím. Marihuana sama o sobě bývá první drogovou zkušeností mezi dětmi a mladistvými, protoţe není povaţována za tak nebezpečnou (coţ potvrdily i výsledky mého prŧzkumu v kapitole ). S uţíváním se však odolnost vŧči této droze zvyšuje a marihuana mŧţe uţivatele přivést ke konzumaci silnějších drog pro dosaţení stejného záţitku. Kdyţ se vliv drogy oslabuje, konzument se mŧţe obrátit k silnějším drogám, aby se zbavil nechtěných stavŧ, které ho kdysi přivedly k uţívání marihuany. Marihuana samotná nevede k uţívání jiných drog: lidé berou drogy, aby se zbavili nechtěných situací nebo pocitŧ. Droga (marihuana) na chvíli maskuje problém (po dobu, kdy je uţivatel pod jejím vlivem). Jakmile opojení pomine, vrátí se onen nechtěný stav či situace s větší intenzitou. Uţivatel pak začne vyhledávat silnější drogy, protoţe marihuana přestane fungovat Patogeneze šikany Motivy šikany Šikana má více příčin, některé jsou zřejmé na první pohled, jiné vyţadují dŧkladnější analýzu problému. Motivace k šikaně je rozmanitá, lze rozlišit několik základních typŧ (Kolář 2001, Říčan 1995): motiv upoutání pozornosti agresor touţí být středem zájmu, dělá proto vše, aby získal obdiv a přízeň spoluţákŧ motiv zabíjení nudy šikanování přináší citově prázdnému tyranovi vzrušení a poskytuje mu podněty, které ho dovedou k nalezení toho, co ho skutečně baví. K týrání bezbranného vede primitivní a zkaţenou mysl prostě touha se bavit se a zaţít vzrušení motiv Mengeleho v člověku se probouzí bezcitný badatel, který chce odhalit tajemství člověka tím, ţe zkouší, co vydrţí. Týrat druhého člověka je něco jako experimentovat jak se zachová při strachu, bolesti a poníţení, k čemu všemu se dá přinutit? Mučitel odmítá respektovat jakékoli tajemství a svou oběť rozebere jako nějakou hračku. motiv žárlivosti ţáci závidí dobrému ţákovi pozornost učitelŧ, a tak se mu mstí

33 motiv prevence bývalá oběť chce předejít svému týrání a na novém pŧsobišti začne pro jistotu sama šikanovat, případně se velmi rychle přidá k nějakému agresorovi. Tomu by nasvědčovaly i výsledky mého prŧzkumu (kap ). motiv vykonat něco velkého někteří násilníci jsou odsouzeni k celkové neúspěšnosti, včetně školní. Šikanováním sami sobě dokazují, ţe jsou schopni výkonu; nejsou jiţ pouze míčem, do kterého se kope, ale sami se stávají příčinou významného děje. V jiných zdrojích se mŧţeme setkat také s motivem krutosti, kdy člověku pŧsobí potěšení, kdyţ vidí druhého trpět. Dalším motivem šikany je podle Říčana (1995) touha po moci, přání ovládat druhého člověka Agresor inicátor šikany Podle Kolářových zkušeností je většina agresorŧ vţdy povaţována v dané skupinové konstalaci za ty silné. Většinou šlo o ţáky, kteří dokáţou svŧj strach skrývat (i před sebou) a zneuţívat strach druhých. Jejich afektivní výbava (temperament, vegetativní reaktivita) jim automaticky umoţňovala při tělesné a psychické zátěţi reagovat silně. Tváří v tvář oběti uměli potlačovat svou vlastní nejistotu a jakási euforie přehlušovala jejich vnitřní strach a neklid. Zpravidla to byli jedinci fyzicky zdatní, přinejmenším ve srovnání s obětí (Kolář 2001). To ovšem neznamená, ţe by všichni silní jedinci měli sklon šikanovat. Velká většina zdatných dětí je neagresivní nebo alespoň prŧměrně agresivní, nedopouští se agrese ani častěji, ani méně často neţ ostatní (Říčan 1995). Pro agresory byla vţdy charakteristická nápadná krutost skvělý pocit z utrpení a poníţení šikanované oběti a silná touha po moci; tyto dva motivy lze povaţovat za hlavní hnací motor konání agresorŧ (Kolář 2001). Bylo téţ pozorováno, ţe dítě, které se šikanou začne a je poté přeloţeno na jinou školu, projeví se po čase stejným zpŧsobem i na novém pŧsobišti (Říčan 1995). Pokud jde o duševní vlastnosti, obecné přesvědčení, ţe typický agresor si šikanou kompenzuje mindrák, ţe navenek je tvrdý právě proto, ţe se cítí nešťastný, trpí pocity méněcennosti či závidí ostatním úspěchy, se nezakládá na pravdě. Takových agresorŧ je nejvýše jedna pětina z celkového počtu. Opakované výzkumy ukázaly, ţe agresor má v prŧměru sice o něco horší prospěch neţ ostatní děti, to ale nebývá to příčinou násilnického chování. Šikany se většinou dopouštějí sebejisté, neúzkostné děti bez velkých problémŧ. Pro šikanující děti je typická jiţ zmíněná touha dominovat, ovládat druhé a bezohledně se 33

34 prosazovat. Snadno se urazí, mají sklon vidět agresi proti sobě i tam, kde ţádná není. Ubliţovat je pro ně radostí; pokud je jejich jednání podloţeno sadistickými sklony, jde o sadismus v širším slova smyslu, neţ jak jej chápou sexuologové (Říčan 1995). Podle Koláře jsou osobnosti agresorŧ duchovně a mravně nezralé, často pozoroval souvislost s výskytem těţké citové deprivace nebo alespoň subdeprivace v rodině či náhradní rodinné výchově. Rozlišujeme tři typy agresorů, u nichţ se setkáváme se společnou vlastností, kterou je nenasytná touha po moci a neschopnost tvŧrčí spolupráce; lze je charakterizovat formou šikanování a specifiky rodinné výchovy (Kolář 2001). První typ agresora je hrubý, primitivní, impulzivní, se silným energetickým přetlakem, kázeňskými problémy, tedy narušeným vztahem k autoritě, někdy zapojený do gangŧ páchajících trestnou činnost. Je pro něj typická vnější forma šikanování: Šikanuje masivně, tvrdě a nelítostně, vyjadřuje absolutní poslušnost, pouţívá šikanování cíleně k zastrašování ostatních. Mezi specifika rodinné výchovy patří častý výskyt agrese a brutality u rodičŧ jako by agresoři násilí vraceli nebo ho napodobovali. Druhý typ agresora je slušný, kultivovaný, narcisticky šlechtěný, zvýšeně úzkostný, někdy se mŧţeme setkat i se sadistickými tendencemi v sexuálním smyslu. Pouţívá vnější forma šikanování násilí a mučení je cílené a rafinované, děje se spíše ve skrytu, bez přítomnosti svědkŧ. Specifika rodinné výchovy zahrnují časté uplatňování dŧsledného a náročného přístupu, někdy aţ vojenského drilu bez lásky. Třetí typ je povaţován za srandistu, je optimistický, dobrodruţný, se značnou sebedŧvěrou, výmluvný, nezřídka oblíbený a vlivný. Vyţívá se ve vnější formě šikanování šikanuje pro pobavení sebe i ostatních. Je patrná snaha zdŧraznit humorné a zábavné stránky. Specifika rodinné výchovy nejsou příliš patrná, pouze v obecnější rovině je přítomna citová subdeprivace a absence duchovních a mravních hodnot v rodině Oběť šikany Postihnout, jak vypadá oběť šikanování, je poněkud obtíţnější neţ zachycení charakteristiky agresora. Celkově bývají oběti často nějak oslabené mívají v širším slova smyslu tělesný nebo psychický handicap, popřípadě se liší od skupinové normy a jsou v menšině. Za tělesné handicapy povaţujeme malou fyzickou sílu, obezitu a jiné mimořádnosti ve vzhledu. K psychickým řadíme hyperaktivitu s poruchou pozornosti (ADHD), specifické poruch učení 34

35 (dyslexie, dysgrafie apod.) a opoţděný duševní rŧst (Kolář 2001). Téměř kaţdá skupina si však najde nějakou menší oběť a kritéria jsou velmi rozmanitá. Někdy není ani dŧleţité jaká oběť vlastně je, výběr je naprosto nahodilý a při troše smŧly se mŧţe stát obětí kterékoliv dítě (Kolář 2001). Tato skutečnost se odrazila i na výsledcích mého prŧzkumu, kde bylo moţné dobře vymezit charakteristiky agresora, nikoli však oběti (kapitola 6). Nejdŧleţitějším zjištěním tedy je, ţe obětí šikany se mŧţe stát prakticky kdokoli. Šikana hrozí například dítěti, které přijde jako nové do zaběhnutého kolektivu. Není ani vzácností, ţe se dítě stane předmětem nepřátelství skupiny pro nějakou svou přednost. Mŧţe se jednat o dítě přemýšlivé, příliš zralé a ušlechtilé na infantilní činnosti svých spoluţákŧ, dítě s velmi dobrým vztahem k některému učiteli ( šplhoun ) a další. Častěji se však děti stávají terčem tohoto druhu agrese pro nějaký handicap a je dobré umět odhadnout, které z nich jsou zvláště ohroţeny. Dítě často trpí celé měsíce nebo léta, a to i kdyţ změní prostředí, rodina se například přestěhuje. V novém prostředí si je šikana opět najde (Říčan 1995) Nejlogičtější a nejjednodušší riziko spočívá v tělesné slabosti a neobratnosti oběti při fyzickém střetnutí, jednoduše řečeno v neschopnosti porvat se a celkově se ubránit napadení. Jedná se také o vrozenou slabou reaktivitu v zátěţových situacích, kdy na rozdíl od agresorŧ ve střetech ztrácejí hlavu, propadají panice, hrŧze, malomyslnosti, výčitkám svědomí, přílišné sebekritičnosti. V tomto smyslu nemusí jít pouze o jedince, kteří jsou fyzicky slabí, ale jakoby přitahují násilí. Zpravidla však bývají méně zdatní neţ agresoři (Kolář 2001). Zkoumalo se také, jakou roli hraje viditelná odlišnost dítěte, nápadnost jeho zjevu, jako jsou zrzavé vlasy, obezita, vzhledová vada a další. Agresoři velmi často zdŧvodňují svŧj útok něčím takovým, ale skutečná souvislost je mnohem slabší, neţ se obecně myslí. Vysvětlení je zřejmě v tom, ţe téměř kaţdý člověk se v něčem liší od ostatních a lze si to vzít jako záminku šikany coţ právě agresor dělá. Do této skupiny nezapadá pouze vzhledová vada, ale i nedostatek pŧvabu, popřípadě odpudivý zjev nebo projev, které činí z dítěte terč agrese. Pohrdání celé skupiny mŧţe postihnou také jedince ze sociálně slabé rodiny, jehoţ rodiče nemají na oblečení podle módy, ani na přiměřené kapesné (Říčan 1995). Rasová odlišnost, především barva pleti, je v šikaně samozřejmě dŧleţitým faktorem. O rasově motivovanou šikanu se jedná, kdyţ je ţák nebo malá skupinka opakovaně bezbrannou obětí většiny, nikoli při rasově motivovaných jednorázových střetech (Říčan 1995). Podle Janaty (1999) dochází k agresi vŧči jedinci, kdyţ se několik odlišností kombinuje, například zvláštnosti v chování a barva kŧţe. Tyto dvě odlišnosti spolu většinou velmi úzce souvisí, dítě s jinou barvou pleti mŧţe mít jiné kulturní návyky a ostatním připadá jeho chování odlišné a neobvyklé. 35

36 Oběti šikany lze rozdělit na čtyři typy (Kolář 2001): (1) slabé s tělesným a psychickým handicapem, (2) silné stávají se obětmi nahodile, (3) deviantní a nekonformní, a konečně (4) šikanované ţáky s životním scénářem oběti. Dále mŧţeme rozlišit oběti izolované, které nemají ţádného kamaráda a oběti, které mají alespoň jeden pozitivní vztah. V mnoha případech je situace velmi nepřehledná, mŧţeme se setkat s obětí, která má velmi slušný prospěch, ale i s obětí, která je vyhlášeným darebákem a provokatérem. V takové situaci je velmi obtíţné rozlišit, kdo koho napadl a kdo koho týral. Stává se také, ţe se oběť současně stane i agresorem (Kolář 2001) Vývojové stupně šikany Fenomén šikany je třeba chápat jako onemocnění celé skupiny. Šikanování není nikdy pouze záleţitostí agresora a oběti, neděje se ve vzduchoprázdnu, ale v kontextu vztahŧ nějaké konkrétní skupiny. V tomto smyslu je šikanování vţdy těţkou poruchou vztahŧ skupinového organismu, který podlehl infekci. Vztahy ve skupině mají svoji vnitřní dynamiku a vlastní vývoj. Směřují od zárodečné podoby, tzv. ostrakismu, k nejvyššímu pátému stupni systémového ničení pozitivních vztahŧ mezi členy skupiny. Nejsme schopni léčit šikanování, pokud se nám nepovede objasnit zákonitosti nákazy a vnitřního vývoje onemocnění virem šikanování (Kolář 2001). Kolář uvádí, ţe snaha léčit celé skupiny ho přivedla k nutnosti rozdělovat vývojové stupně choroby následujícím zpŧsobem: První stadium: zrod ostrakismu Jde o mírné, převáţně psychické formy násilí, kdy se okrajový člen necítí dobře - je neoblíbený a není uznáván. Ostatní ho více či méně odmítají, nebaví se s ním, pomlouvají ho, spřádají proti němu intriky, dělají na jeho účet "drobné" legrácky apod. (Kolář 2001, s. 36) Tato situace je povaţována za zárodečnou podobu šikanování a obsahuje riziko dalšího negativního vývoje; vychází z toho, ţe v kaţdém kolektivu najdeme jedince, kteří se nacházejí na tzv. sociometrickém chvostu a jsou nejméně vlivní a oblíbeni. V odborné literatuře se mŧţeme také setkat s označením outsider, obětní beránek apod. Druhé stádium: fyzická agrese a přitvrzování manipulace Ve druhém stadium se manipulace přitvrzuje a mŧţeme se setkat i se subtilní agresí. Jedná se o tzv. scapegoating, se kterým se setkáváme spíše v patologickém rodinném prostředí, kdy 36

37 jde o upevnění soudrţnosti skupiny na účet obětního beránka. Agresor velmi často v tomto případě oběť vyuţívá k tomu, aby se odreagoval od nepříjemných pocitŧ. Tato fáze je klíčovou pro moţné zamezení šikaně (Kolář 2001). Třetí stadium (klíčový moment): vytvoření jádra Pokud se nepostaví pevná hráz manipulacím a mnohdy počáteční fyzické agresi jednotlivcŧ, utvoří se skupinka agresorŧ, kterou nazýváme jádro. Šiřitelé viru začnou spolupracovat a systematicky šikanují nejvhodnější oběti. Zpočátku se jejich obětmi stávají ti, kteří se osvědčili ve fázi ostrakizování, takzvaní slabí jedinci. Jestliţe nedojde ke zformování pozitivní podskupiny, která by byla alespoň rovnocenným partnerem skupině tyranŧ, mŧţe taţení tyranŧ nerušeně pokračovat. Podskupiny slušných ţákŧ se nevyskytují často a navíc jejich členové mají vţdy velmi nevýhodnou pozici vŧči agresorŧm, kteří nedodrţují pravidla. Charakterově slušný ţák pravidla dodrţuje a navíc nebonzuje, čímţ nepřímo umoţňuje šíření choroby (Kolář 2001). Čtvrté stadium: většina přijímá normy agresorŧ Normy agresorŧ jsou přijaty a stanou se nepsaným zákonem. V této době získá neformální tlak ke konformitě novou dynamiku a málokdo se mu dokáţe postavit. Následkem toho dochází k šokující proměně, spočívající ve vytvoření jakési alternativní identity, která je zcela poplatná normám vŧdcŧ. Mírní i ukáznění ţáci se nyní začínají chovat krutě a aktivně se nejen účastní týrání spoluţáka, ale proţívají přitom i uspokojení (Kolář, 2001) Páté stadium: totalita neboli dokonalá šikana Ţáci se rozdělují na dvě sorty, které Kolář označuje jako otroky a otrokáře. Agresoři sami sebe označují za nadlidi, nacisty, plantážníky, krále, velkoknížata, mazáky... a své oběti za podlidi, židy, negry, nevolníky, hulibrka. Otrokáři vyuţívají na otrocích všechno, co je vyuţitelné: od materiálních hodnot, po jejich tělo, city, rozumové schopnosti, školní znalosti jiné. Brutální násilí se začíná povaţovat za normální, dokonce za výbornou legraci, nejen u agresorŧ, ale i u neutrálních nebo pŧvodně nesouhlasících členŧ skupiny. Zbytky lidskosti jsou vytěsněny alternativní identitou, přijímající ideologii násilí, v níţ není místa pro soucit s utrpením a kde zcela chybí pocit viny. Tento nejvyšší stupeň dokonalosti je příznačný spíše pro šikany ve věznicích, vojenském prostředí a výchovných ústavech. S jeho mírnější podobou se ovšem mŧţeme setkat i ve školách, pokud je vŧdcem agresorŧ sociometrická hvězda třídy a vedení školy ho podporuje, věří mu a stojí za ním, protoţe vykazuje výjimečné 37

38 výsledky, je ochotný pomoci a má kultivované chování. A jakékoliv signály o pomoc nesympatického, slabého jedince se špatným prospěchem jsou přehlíţeny a nebo vykládány v jeho neprospěch (Kolář 2001) Zvláštnosti šikany u dětí a mládeže Šikany mezi dětmi a mládeţí mají svŧj kolorit. Kořeny problému a mechanismu jsou však stejné jako mezi dospělými. Rozdíly mŧţeme vidět pouze na vnější úrovni. Jde o jinou mozaiku agrese, niţší intenzitu brutality, oslabenou účinnost manipulace, zkrátka menší výskyt tzv. dokonalých šikan. Ve školách se setkáváme také se sexuálním humorem, kdy se hlavním herním motivem stává homosexuální znásilňování, případně homosexuální obtěţování. Podobně jako se setkáváme s přitvrzením šikany směrem od dětí a mládeţe k dospělým, existuje naopak určité změkčení od mládeţe k dětem. Dětská šikana je oproti šikaně mládeţnické více náladová, méně úporná a propracovaná, ale také se dá lépe odhalit a jednodušeji napravit. Podle Koláře (2001) se nejkrutější šikany odehrávají tam, kde je oběť nucena ţít společně s agresory. Za rizikové jsou proto povaţovány dlouhodobější pobyty mimo školu (škola v přírodě, pobyty na horách...), internáty a ústavy zejména dětské domovy, výchovné ústavy a věznice, které ve výskytu šikany bezkonkurenčně vedou (Kolář 2001). 2.5 Patogeneze sociálně-patologických jevů a společnost V této kapitole jsem se zabývala příčinami vzniku sociálně-patologických jevŧ; ty mohou být velmi rŧzné a je jich mnoho. Některé z nich, jako šikana, závislosti, delikvence a kriminalita, jsem podrobněji rozebrala v předchozích kapitolách,. Děti a mladí lidé sahají po něčem novém, pokaţdé z odlišných dŧvodŧ, ale téměř za všechny dŧvody se skrývá snaha ohromit okolí nebo určitým zpŧsobem rychleji dospět, upoutat pozornost, mŧţe se jednat o sociální odcizení, fascinaci neobvyklostí záţitku, přímý vliv přátel, vrstevníkŧ a snaha se jim rovnat, ţivotní apatie, touha po transcendenci nebo ţivotním potěšení, nedostatečná sebeidentita nebo nemotivující rodinné zázemí (Nešpor 2000). Na sociálně-patologické jevy má vliv především prostředí, ve kterém vznikají. Mají své příčiny, genezi, dynamiku, strukturu, ale i dŧsledky (Pokorný a kol. 2003). To ostatně 38

39 potvrzují výsledky z kapitoly 6, kde se i na poměrně omezeném vzorku respondentŧ jasně ukázalo, ţe výskyt zejména šikany závisí na celé řadě faktorŧ prostředí. Riziko vzniku sociálně-patologických jevŧ podmiňuje celá řada činitelŧ, jako je vyuţití volného času, chování jednotlivcŧ, samostatně i ve skupině, zdravý ţivotní styl, duševní zdraví a sociální zdatnost, rodinné zázemí, škola a začlenění do třídního kolektivu, práce a povolání, vztahy mezi vrstevníky a v neposlední řadě návyky a závislosti, kam patří četnost poţívání návykových látek (drogy, ale i alkohol a tabákové výrobky) a četnost činností, na kterých jsou jedinci závislí (gambling, počítačové hry) (Pokorný a kol. 2003). Se sociálně-patologickými jevy se setkáváme v kaţdé společnosti, jedním z hlavních dŧvodŧ vzniku je neúspěch při socializaci jedince. Socializace je proces, který kaţdého jedince propojuje se společností. Jedinec se stává z biologického tvora člověkem bytostí kulturní a sociální, která jedná v rámci jisté tolerance podle uznávaných pravidel, směřuje své chování ke společensky přijatým hodnotám a plní individuálně modifikovaná očekávání, role. Socializace je proto synonymem pro začlenění člověka do společnosti, zespolečenštěním. Při neúspěchu začlenění jedince se nejedná jen o jeho problém, ale o problém celé společnosti. Dochází k němu proto, ţe nebyly vytvořeny vhodné podmínky pro vývoj; to mŧţe být například nefunkční aţ disfunkční rodina, coţ je problém, se kterým se nejčastěji potýkáme u týraných nebo zanedbávaných dětí (Havlík 2007). Společnost ale sama o sobě není dokonale nastavena, aby vychovávala pouze bytosti, které nebudou porušovat normy, budou se chovat podle pravidel a nebudou porušovat zákony. Není v našich silách, abychom z naší společnosti socioálně patologické jevy u dětí a mládeţe vytěsnili, mŧţeme se ale pomocí prevence, které se budu věnovat v kapitole 5, pokusit, aby k nim docházelo co nejméně (Havlík 2007). 39

40 3 Společenské a ekonomické důsledky sociálně patologických jevů 3.1 Společenské důsledky Současná společnost se potýká s řadou ekonomických potíţí a problémŧm jedincŧ věnuje poměrně malou pozornost. Mnoho lidí se o potíţe ostatních nezajímá, dokud je samotné nějak nezasáhnou. To platí i o pohledu společnosti na sociálně patologické jevy u dětí a mládeţe; neuvědomuje si a moţná ani nepřipouští, ţe stále častější frekvence výskytu těchto jevŧ je z velké části chybou celého systému. Společnost dokáţe spoustu chyb omlouvat a obecně má sklon problémy bagatelizovat. Velkým překvapením pak bývá třeba uveřejnění statistických výsledkŧ výzkumŧ zaměřených na zjištění počtu mladistvých, kteří vyzkoušeli, pravidelně berou nebo mají blízké zkušenosti s krádeţemi, alkoholem, drogami, ale i šikanou a dalšími sociálně patologickými jevy. To ostatně potvrzují i výsledky mého výzkumu, kdy přes polovinu dotázaných mělo zkušenosti s drogami a více neţ třetina zaţila šikanu jako oběť (kapitola 6). Společnost sama přichází kvŧli sociálně patologickým jevŧm o svoji vlastní kvalitu, její potenciál se sniţuje. Mezi mladistvými, kteří se stanou obětí drog, či sklouznou ke kriminální činnosti je totiţ řada těch, kteří by jinak dosáhli vzdělání či se vyučili řemeslu, začali by pracovat a přispívali by chodu společnosti. Stranou nezŧstávají ani dŧsledky sociálně patologických jevŧ na oběti šikany: ty často trpí strachem, úzkostmi, bývají nedostatečně prŧbojné, sebevědomé a prodělaná traumata se mohou odrazit na jejich pracovní kariéře a celém jejich ţivotě. Nejde ale jen o společenské zatíţení, nýbrţ i finanční. Léčba, vyšetřování, soudní procesy a další aktivity stojí společnost značné prostředky, které se jí nikdy nevrátí. V další části kapitoly se zabývám tím, jak společnost finančně zatěţuje léčba drogově závislých. 3.2 Ekonomické důsledky Informace o nákladech na léčbu drogových závislostí v ČR jsem čerpala z výzkumu národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti v roce 2007 (Mravčík a kol. 2009). Náklady jsou členěny podle pilířŧ protidrogové politiky (primární prevence a tzv. 40

41 harm reduction 28 ) a typu léčebných intervencí. Zahrnuty byly i náklady spojené s poradenstvím, léčbou a doléčováním závislostí a uţívání drog, nikoliv náklady na léčbu zdravotních následkŧ a komplikací spojených s uţíváním drog, jako jsou například infekční onemocnění nebo úrazy. V České republice je léčba drogově závislých financována ze zdravotního pojištění, veřejných zdrojŧ ministerstva, RVKPP (Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky), prostředkŧ krajŧ a obcí, a soukromých zdrojŧ (poplatky klientŧ a pacientŧ, příspěvky, sponzoring). Data jsou z roku 2007, protoţe novější údaje o výdajích Všeobecné zdravotní pojišťovny na léčbu uţivatelŧ drog nebyly pro analýzu k dispozici. Identifikované náklady na prevenci, harm reduction, léčbu uţívání drog a následnou péči dosáhly v r v ČR 741,1 mil. Kč, z toho na prevenci 53,5 mil. Kč, na harm reduction 148,9 mil. Kč a na léčbu a následnou péči 505,9 mil. Kč (tab. 2). Nejvíce financí ve výši 204,4 mil. Kč bylo na léčbu a následnou péči vynaloţeno ze zdravotního pojištění (obr. 1). Z rozpočtu RVKPP je přitom léčba a následná péče dotována méně neţ programy harm reduction, ale výrazně více neţ primární prevence. Při srovnání jednotlivých typŧ programŧ v oblasti léčby a následné péče je nejvyšší podíl veškerých prostředkŧ určen na léčbu ústavní. Na druhém místě jsou prostředky vynakládané na ambulantní léčbu vedoucí k abstinenci, na třetím místě potom na substituční léčbu. Nejniţší objem prostředkŧ je věnován léčbě v terapeutických komunitách a následné péči. Při dalším srovnání léčebných intervencí lze konstatovat, ţe terapeutické komunity a doléčovací programy, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, protoţe nemají povahu zdravotnického zařízení, mají k dispozici relativně nejniţší objem finančních prostředkŧ. Při přepočtu nákladŧ na počet klientŧ jsou terapeutické komunity nejdraţší, prŧměrná délka léčby v komunitě je ale několikanásobně delší neţ v ústavní péči (Mravčík a kol. 2009). K výzkumu poslouţily informace o nákladech z několika zdrojŧ. Prvním zdrojem dat byla Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) a získané údaje se týkaly úhrad VZP zařízením ambulantní a ústavní péče oboru psychiatrie za zdravotnické výkony, za léky a zdravotnický materiál u pacientŧ s hlavní diagnózou F11 F Dalším veřejným zdrojem 28 péče mající za cíl sniţování rizik a minimalizaci zdravotních a ekonomicko-sociálních poškození drogami u osob, které uţívají rŧzné návykové látky a nemají motivaci v dohledné době toho zanechat (jde o tzv. nízkoprahovou péči), téţ terciární prevence (http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/harm-reduction) 29 poruchy spojené s uţíváním nelegálních návykových látek (http://www.uzis.cz/category/tematickerady/zdravotnicka-statistika/navykove-latky?title=f11%e2%80%93f19&body=f11%e2%80%93f19) 41

42 byly dotace, a to ze státního rozpočtu (Úřad vlády ČR Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky a jednotlivých ministerstev) a místních rozpočtŧ (krajŧ a obcí) vyčíslené ve VZ Další zdroj představují vlastní zdroje a poplatky klientŧ za léčbu nebo náklady na nákup substitučního preparátu Subutex, který nebyl v roce 2007 hrazen ze zdravotního pojištění. Soukromé náklady klientŧ byly odhadnuty podle údajŧ publikovaných ÚZIS. Přehled finančních zdrojŧ a charakter financovaných organizací zobrazuje tab. 1. Většina programŧ financovaných ze státního a místních rozpočtŧ formou dotací je provozována nestátními neziskovými organizacemi (NNO). Zdravotnická zařízení financovaná z prostředkŧ zdravotního pojištění jsou státní, krajská nebo soukromá (Mravčík a kol. 2009). Obr. 1. Účelově určené výdaje na protidrogovou politiku v r podle oblastí dle zdrojŧ financování (v tis. Kč). Převzato z práce Mravčík a kol. (2009). 42

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

A) psychická závislost - dlouhodobá

A) psychická závislost - dlouhodobá David Vanda více významů: konzervovaný produkt z rostlin nebo živočichů látka, která mění jednu nebo více životních funkcí v těle látka, která vyvolává u člověka závislost A) psychická závislost - dlouhodobá

Více

Legální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Legální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Legální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ Legální drogy Alkohol Léky Tabák Těkavé

Více

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY ALKOHOL A JEHO ÚČINKY CO JE TO ALKOHOL? Alkohol je bezbarvá tekutina, která vzniká kvašením cukrů Chemicky se jedná o etanol Používá se v různých oblastech lidské činnosti např. v lékařství, v potravinářském

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Nelegální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ "Jakákoliv závislost je špatná,

Více

ALKOHOL, pracovní list

ALKOHOL, pracovní list ALKOHOL, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ALKOHOL V naší kultuře se alkohol pojímá jako tzv. sociální pití. Je

Více

Drogy a otravy zkušenosti z praxe

Drogy a otravy zkušenosti z praxe EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Drogy a otravy zkušenosti z praxe Mgr. Hana

Více

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET Praha, 17. 6. 2013 ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET TABÁK KOUŘÍ TŘETINA ČECHŮ A ČTVRTINA ČEŠEK - NEJVÍCE KOUŘÍ MLADÍ LIDÉ Počet kuřáků v České republice neklesá, jejich

Více

Matematické praktikum 8. roč. Křížovka pojmy z finanční gramotnosti

Matematické praktikum 8. roč. Křížovka pojmy z finanční gramotnosti Mgr. Erika Chmelířová 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 13.10.2011 Matematické praktikum 8. roč. Křížovka pojmy z finanční gramotnosti Výukový materiál je připraven pro 8. ročník. Ţáci pracují s pojmy z finanční

Více

Osnova Co je to droga? lení drog Pro lidé berou drogy? Jak drogy p sobí? lení drog dle ú inku Stimula ní drogy extáze Tanec se smrtí? Co je extáze?

Osnova Co je to droga? lení drog Pro lidé berou drogy? Jak drogy p sobí? lení drog dle ú inku Stimula ní drogy extáze Tanec se smrtí? Co je extáze? Osnova Co je to droga? Dělení drog Proč lidé berou drogy? Jak drogy působí? Dělení drog dle účinku Stimulační drogy extáze Tanec se smrtí? Co je extáze? Slangové názvy Pilulka lásky Následky užívání Krátkodobé,

Více

KA02 INKLUZE VE VZDĚLÁNÍ

KA02 INKLUZE VE VZDĚLÁNÍ KA02 INKLUZE VE VZDĚLÁNÍ STUDIUM K VÝKONU SPECIALIZOVANÝCH ČINNOSTÍ PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ SOCIÁLNĚ NEŽÁDOUCÍ JEVY ZÁVISLOSTI, NETOLISMUS, GAMBLING PaedDr. Jiří Knoll 1 poznámka I. DROGOVÁ

Více

Kriminalita dětí a mládeže

Kriminalita dětí a mládeže Kriminalita dětí a mládeže Největším lákadlem ke špatným skutkům je naděje na beztrestnost. Cicero Marcus Tullius Kriminalita mládeže zahrnuje jednání osob do věku 18 let. Důsledkem je překročení právních

Více

POJEM DROGA nervovou soustavu a její funkce . A to jak psychická, tak i fyzická LEGÁLNÍ a NELEGÁLNÍ

POJEM DROGA nervovou soustavu a její funkce . A to jak psychická, tak i fyzická LEGÁLNÍ a NELEGÁLNÍ DROGY POJEM DROGA Společným znakem všech drog je to, že dokáží ovlivnit centrální nervovou soustavu a její funkce V odborném názvosloví hovoříme o omamných a psychotropních látkách Na drogy vzniká závislost.

Více

VÝVOJ ŠIKANOVÁNÍ A SPOKOJENOSTI ŽÁKŮ SE

VÝVOJ ŠIKANOVÁNÍ A SPOKOJENOSTI ŽÁKŮ SE VÝVOJ ŠIKANOVÁNÍ A SPOKOJENOSTI ŽÁKŮ SE VZTAHY V TŘÍDNÍM KOLEKTIVU V PRŮBĚHU ZÁKLADNÍ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY TŘÍDY S AKTUÁLNĚ PROBÍHAJÍCÍ ŠIKANOU PhDr. Pavel Letý Pedagogicko-psychologická poradna Nový Jičín

Více

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ZDRAVOVĚDA Návykové

Více

Prevence užívání návykových látek nemoci způsobené kouřením

Prevence užívání návykových látek nemoci způsobené kouřením Prevence užívání návykových látek nemoci způsobené kouřením určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. RAKOVINA PLIC Její projevy: kašel tzv.

Více

DROGY A JEJICH ÚČINKY PROJEVY UŽÍVÁNÍ

DROGY A JEJICH ÚČINKY PROJEVY UŽÍVÁNÍ DROGY A JEJICH ÚČINKY PROJEVY UŽÍVÁNÍ KDO JSME A CO DĚLÁME Semiramis, Laxus, Alma Organizace poskytující sociální a adiktologické služby. V současné době probíhá proces jejich spojování. Působnost ve 4

Více

Možnosti sběru dat o uživatelích drog. MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště drogové epidemiologie

Možnosti sběru dat o uživatelích drog. MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště drogové epidemiologie Možnosti sběru dat o uživatelích MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště ové epidemiologie Základní pojmy - 1 Návykové látky alkohol, omamné látky, psychotropní látky

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE JABOK VOŠ SOCIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ A Evangelická teologická fakulta. Černá 9/646, 115 55 Praha 1 Salmovská 8, 120 00 Praha 2

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE JABOK VOŠ SOCIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ A Evangelická teologická fakulta. Černá 9/646, 115 55 Praha 1 Salmovská 8, 120 00 Praha 2 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE JABOK VOŠ SOCIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ A Evangelická teologická fakulta TEOLOGICKÁ Černá 9/646, 115 55 Praha 1 Salmovská 8, 120 00 Praha 2 Pastorační a sociální práce SKUPINOVÁ PRÁCE

Více

VY_32_INOVACE_OV89LE_13_03_20. Kód přílohy vzdělávací materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Mgr.Eva Lepší. Ročník, cílová skupina:

VY_32_INOVACE_OV89LE_13_03_20. Kód přílohy vzdělávací materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Mgr.Eva Lepší. Ročník, cílová skupina: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; ( 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací

Více

AUTODESTRUKTIVNÍ ZÁVISLOSTI A ZDRAVÍ

AUTODESTRUKTIVNÍ ZÁVISLOSTI A ZDRAVÍ AUTODESTRUKTIVNÍ ZÁVISLOSTI A ZDRAVÍ Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu Autodestruktivní závislosti a zdraví

Více

- prezentace je určená k promítnutí studentům a seznamuje je s problematikou sociálně patologických jevů

- prezentace je určená k promítnutí studentům a seznamuje je s problematikou sociálně patologických jevů Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Sociálně patologické jevy Ročník 1. Datum tvorby

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav 52, 565 42 Tel.: 465 482 115 e:mail: škola@vraclav.cz www: zsvraclav.cz Číslo projektu Název šablony Vyučovací předmět Vzdělávací

Více

DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA - posilování zájmu o svou bezpečnost - vyhýbání se negativním jevům

DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA - posilování zájmu o svou bezpečnost - vyhýbání se negativním jevům PLÁN ŠKOLNÍHO METODIKA PREVENCE NA ŚKOLNÍ ROK 2015/2016 Přípravná třída DÍTĚ A JEHO TĚLO - upevňování přátelských vztahy - prevence šikany DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA - posilování zájmu o svou bezpečnost - vyhýbání

Více

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín Civilizační choroby Jaroslav Havlín Civilizační choroby Vlastnosti Nejčastější civilizační choroby Příčiny vzniku Statistiky 2 Vlastnosti Pravděpodobně způsobené moderním životním stylem (lifestyle diseases).

Více

Výcvikový program. Národní program zdraví projekt podpory zdraví č. 10030

Výcvikový program. Národní program zdraví projekt podpory zdraví č. 10030 Výcvikový program Národní program zdraví projekt podpory zdraví č. 10030 1 Program: Teorie Východiska, definice a význam krátké intervence (KI) Využití v praxi, možnosti a limity Zdravotní, psychologické

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Drogy a volný čas. - porovnání 2007 vs. 2008 vs. 2009 vs. 2010 vs. 2011 vs. 2012 -

Drogy a volný čas. - porovnání 2007 vs. 2008 vs. 2009 vs. 2010 vs. 2011 vs. 2012 - Drogy a volný čas - porovnání vs. vs. vs. vs. vs. - Porovnání výsledků výzkumů provedených na SOŠ a SOU Jičínská 762 Mladá Boleslav ve školních letech 2006/07 až / - Střední odborná škola a Střední odborné

Více

Kouření vonných listů, kořeníči drog se vyskytuje v lidské společnosti tisíce let. Do Evropy se tabák dostal po roce 1492 v té době byl považován za

Kouření vonných listů, kořeníči drog se vyskytuje v lidské společnosti tisíce let. Do Evropy se tabák dostal po roce 1492 v té době byl považován za Mgr. Jakub Dziergas Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada OBČANSKÁ

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 16, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 15.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření pro žáky 2009/2010. Rizika sociálně patologického chování žáků

Vyhodnocení dotazníkového šetření pro žáky 2009/2010. Rizika sociálně patologického chování žáků SŠ prof. Zdeňka Matějčka, Ostrava Poruba, 7.listopadu, příspěvková organizace Vyhodnocení dotazníkového šetření pro žáky 009/00 Rizika sociálně patologického chování žáků Vypracovala: Mgr. M. Janoušková

Více

Psychoaktivní látky. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoaktivní látky. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoaktivní látky MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 7 Název materiálu: Psychoaktivní

Více

RSPCH 1. 1 2 3 4 5 7 9 37 17 12 8,53% 19.97% 45,12% 20,73% 14,63%

RSPCH 1. 1 2 3 4 5 7 9 37 17 12 8,53% 19.97% 45,12% 20,73% 14,63% RSPCH 1. Dotazník rizik sociálně patologického chování žáku pro učitele. Tento dotazník mapuje názory pedagogů na míru rizik výskytu jednotlivých sociálně patologických jevů u svých žáku a studentů. Odpovědi

Více

Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace. Školní preventivní strategie na léta 2013 2018

Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace. Školní preventivní strategie na léta 2013 2018 Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace Školní preventivní strategie na léta 2013 2018 Platná legislativa Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,

Více

PERVITIN. Vzhled Bílý, někdy nažloutlý či nafialovělý krystalický prášek barva se může lišit dle procesu výroby.

PERVITIN. Vzhled Bílý, někdy nažloutlý či nafialovělý krystalický prášek barva se může lišit dle procesu výroby. PERVITIN Vzhled Bílý, někdy nažloutlý či nafialovělý krystalický prášek barva se může lišit dle procesu výroby. Užívání především šňupání (účinky se projeví za cca 15 minut), nitrožilní (okamžitý účinek)

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162.

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) Slovenská Členy

Více

Drogy. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 13. 5. 2013. Ročník: devátý

Drogy. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 13. 5. 2013. Ročník: devátý Drogy Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 13. 5. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Chemie a společnost 1 Anotace: Žáci se seznámí s dělením návykových

Více

ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG)

ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG) ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG) LIBERECKÝ KRAJ - 212 V roce 212 se opět uskutečnilo šetření životního stylu dětí a mládeže zaměřené na problematiku

Více

Školní preventivní strategie Wichterlova gymnázia na roky 2014 2018

Školní preventivní strategie Wichterlova gymnázia na roky 2014 2018 Školní preventivní strategie Wichterlova gymnázia na roky 2014 2018 Zpracovaly: Mgr. Martina Černá, Mgr. Petra Kňurová 1. Úvod Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním programem pro školy

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová ŠIKANA Charakteristika šikany Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem

Více

Příloha ŠVP č.2. 5.5.2 Občanská výchova

Příloha ŠVP č.2. 5.5.2 Občanská výchova Příloha ŠVP č.2 Ve školním roce 2014-2015, 2015-2016, 2016-2017 se uvedené předměty rozšiřují o tyto očekáváné výstupy a učivo. Jedná se o očekávané výstupy, které byly dříve v předmětu Výchova ke zdraví,

Více

Gymnázium, Brno, Elgartova 3

Gymnázium, Brno, Elgartova 3 Gymnázium, Brno, Elgartova 3 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: GE Vyšší kvalita výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0925 Autor: Mgr. Hana Křivánková Téma:

Více

Minima lní preventivní program

Minima lní preventivní program Minima lní preventivní program 1 Charakteristika programu 1.1 Prevence rizikového chování ve škole Vychází z konkrétních podmínek školy a pomáhá zachytávat rizikové faktory v chování žáků, vychovává žáky

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 12. 2002 58 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl) V této

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

Specifika užívání návykových látek u dětí a mládeže. Mgr. Martina Brožová brozova@os-prevent.cz Občanské sdružení Prevent, z.s. www.os-prevent.

Specifika užívání návykových látek u dětí a mládeže. Mgr. Martina Brožová brozova@os-prevent.cz Občanské sdružení Prevent, z.s. www.os-prevent. Specifika užívání návykových látek u dětí a mládeže Mgr. Martina Brožová brozova@os-prevent.cz Občanské sdružení Prevent, z.s. www.os-prevent.cz Závislost u dětí a mladistvých V čem je to jiné? Problematický

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Drogové závislosti v ČR začátkem roku 2010

Drogové závislosti v ČR začátkem roku 2010 Drogové závislosti v ČR začátkem roku 2010 Prim. MUDr. Petr Popov Subkatedra návykových nemocí IPVZ Oddělení léčby závislostí VFN 1.LF UK v Praze 2008: Drogy hrozba dneška? MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc.,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Mendelova 2. stupeň Základní Zdravověda

Více

Předmět: Občanská nauka Ročník: 2. Téma: Člověk a právo. Vypracoval: JUDr. Čančík František Materiál: VY_32_INOVACE_45 Datum: 9.1.

Předmět: Občanská nauka Ročník: 2. Téma: Člověk a právo. Vypracoval: JUDr. Čančík František Materiál: VY_32_INOVACE_45 Datum: 9.1. Anotace: kriminalita páchaná na dětech a mladistvých, kriminalita páchaná mladistvými Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch 65-41-L/01 Gastronomie

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS14660ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Výchovné poradenství

Výchovné poradenství Výchovné poradenství Výchovný poradce: Mgr. Hana Topičová Hlavní okruhy činnosti výchovného poradce: péče o duševní zdraví žáků péče o žáky s výukovými potížemi péče o žáky s výchovnými problémy pomoc

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 14 VY 32 INOVACE 0115 0214

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 14 VY 32 INOVACE 0115 0214 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 14 VY 32 INOVACE 0115 0214 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

Alkoholické nápoje a lidský organismus

Alkoholické nápoje a lidský organismus Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina domácí populace připouští závislost na požívání alkoholických nápojů. Necelé dvě pětiny domácí populace pak uvádí, že se

Více

Výchovné poradenství

Výchovné poradenství Výchovné poradenství Výchovný poradce: Mgr. Hana Topičová Hlavní okruhy činnosti výchovného poradce: péče o duševní zdraví žáků péče o žáky s výukovými potížemi péče o žáky s výchovnými problémy pomoc

Více

DROGA. Chemická látka, která ovlivňuje naše chování. Způsobuje závislost psychickou i fyzickou. Drogy ovlivňují mysl - Drogy zamlží paměť a způsobují

DROGA. Chemická látka, která ovlivňuje naše chování. Způsobuje závislost psychickou i fyzickou. Drogy ovlivňují mysl - Drogy zamlží paměť a způsobují Obsah Droga Dělení drog Proč lidé berou drogy? Dělení drog dle účinku Inhalanty Účinky inhalantů Slangové názvy Rizika inhalantů Krátkodobé účinky Dlouhodobé účinky Jsou inhalanty návykové? Dělení inhalantů

Více

PROGRAM NEKUŘÁCKÉ ZDRAVOTNICTVÍ

PROGRAM NEKUŘÁCKÉ ZDRAVOTNICTVÍ PROGRAM NEKUŘÁCKÉ ZDRAVOTNICTVÍ Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích ÚVOD Program Nekuřácké zdravotnictví byl na SZŠ Svitavy zahájen ve školním roce 2001/2002 v prvním

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti Realizace všech zákonných

Více

Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520

Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520 Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520 Č.j. : 239/09 Skartační znak: S 5 Spisový znak: A. 1. 6. Účinnost od : 15. 8. 2009 INFORMACE O MATEŘSKÉ ŠKOLE 1. Název a sídlo: MATEŘSKÁ

Více

Školní preventivní strategie Wichterlova gymnázia na roky 2009 2013

Školní preventivní strategie Wichterlova gymnázia na roky 2009 2013 Školní preventivní strategie Wichterlova gymnázia na roky 2009 2013 Zpracoval: Mgr. Tomáš Krchňák metodik prevence Wichterlovo gymnázia 1. Úvod Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT Psychologická služba HZS ČR CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT (posttraumatická péče) 1 CRITICAL INCIDENT Při záchranných akcích se hasiči setkávají s běžnými situacemi, ale také s těmi, které vyvolávají

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích Předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 7. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Září, říjen, listopad respektuje přijatá pravidla soužití mezi vrstevníky a partnery a

Více

Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Účinky návykových látek Anotace Pracovní list týkající se problematiky drog a drogové závislosti. Úkoly

Více

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008. drogy, sedativa, narkotika, opium, heroin, opiáty, nikotin, lysohlávky

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008. drogy, sedativa, narkotika, opium, heroin, opiáty, nikotin, lysohlávky Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; ( 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací

Více

Mládež a drogy Rok 2010 A Kluby ČR Výzkumná zpráva Jihomoravský kraj

Mládež a drogy Rok 2010 A Kluby ČR Výzkumná zpráva Jihomoravský kraj Mládež a drogy Rok 2010 A Kluby ČR Výzkumná zpráva Jihomoravský kraj Průzkum Mládež a drogy JIHOMORAVSKÝ KRAJ Rok 2010 A Kluby ČR Cílem průzkumu je zjistit stav zneužívání návykových látek na základních

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Akutní gerontopsychiatrické odd. pav.32 vedoucí lékař e-mail:tomas.turek@plbohnice.cz Historie Starý zákon- popis mánie a deprese- Král

Více

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací

Více

Příloha č. 1 Minimálního preventivního programu šk. r. 2013 / 2014. Primární prevence v tématických plánech vyučovacích předmětů ve šk. r.

Příloha č. 1 Minimálního preventivního programu šk. r. 2013 / 2014. Primární prevence v tématických plánech vyučovacích předmětů ve šk. r. Příloha č. 1 Minimálního preventivního programu šk. r. 2013 / 2014 Primární prevence v tématických plánech vyučovacích předmětů ve šk. r. 2013 / 2014 ročník předmět téma měsíc 1.r. Prvouka Jsem školák

Více

Nabídka programů pro střední školy

Nabídka programů pro střední školy Nabídka programů pro střední školy Interaktivní hra více lektorů HRA O AIDS skupinová práce pod vedením lektorů na 5 interaktivních stanovištích výuka, názorné ukázky, plnění úkolů a možnost vyjádřit své

Více

Hygiena a školní zdravotnictví. Závislosti

Hygiena a školní zdravotnictví. Závislosti Hygiena a školní zdravotnictví Závislosti Závislost Co je závislost? Neschopnost obejít se bez látky, činnosti, osoby, Nutkavá touha, které je těžké nevyhovět. Rizikové faktory: Osobnost člověka, vlastnosti

Více

Jste diabetik? Určeno nejen pro muže.

Jste diabetik? Určeno nejen pro muže. Jste diabetik? Určeno nejen pro muže. Určeno nejen pro muže. Cukrovka může mít negativní vliv na Váš sexuální život. Tato brožurka je určena jen pro Vaši informaci. V žádném případě nemůže nahradit lékařské

Více

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Schválil : Mgr. Jindřich Honzík Ředitel OU a PrŠ Hlučín Zpracovala :... Mgr. Marcela Kirmanová ŠMP Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním

Více

Stres na pracovišti a jeho důsledky. Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti

Stres na pracovišti a jeho důsledky. Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti Stres na pracovišti a jeho důsledky Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti Stres je individuální, stresová reakce je obecná Stresová

Více

Jan Hlaváč. Centrum primární prevence Renarkon, o. p. s. Konference PPRCH 2010 příklad dobré praxe

Jan Hlaváč. Centrum primární prevence Renarkon, o. p. s. Konference PPRCH 2010 příklad dobré praxe Jan Hlaváč Centrum primární prevence Renarkon, o. p. s. Konference PPRCH 2010 příklad dobré praxe Vzdělávací program pro pedagogy ZŠ a SŠ v oblasti prevence sociálně patologických jevů Číslo projektu:

Více

Základní škola Lovosice, Sady pionýrů 355/2, okres Litoměřice Jednotný postup školy a rodiny při řešení výchovných problémů žáků

Základní škola Lovosice, Sady pionýrů 355/2, okres Litoměřice Jednotný postup školy a rodiny při řešení výchovných problémů žáků Základní škola Lovosice, Sady pionýrů 355/2, okres Litoměřice Jednotný postup školy a rodiny při řešení výchovných problémů žáků Tento pokyn upravuje postup vyučujících při řešení výchovných, kázeňský

Více

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Směrnice Sankční řád SANKČNÍ ŘÁD

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Směrnice Sankční řád SANKČNÍ ŘÁD Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33 Směrnice Sankční řád Č.j.: ZŠDv//2013/Ha Vypracoval: Mgr.Lumír Hamal Schválil: Mgr. Lumír Hamal Platnost: 25. 8. 2013 Účinnost ode dne: 2. 9. 2013

Více

Školní preventivní strategie

Školní preventivní strategie Školní preventivní strategie 2013-2018 Úvod: Školní preventivní strategie vychází z pokynu MŠMT, č. j. 14514/2000-51, který do prevence sociálně patologických jevů zařazuje konzumaci drog včetně alkoholu,

Více

Pokorný Daniel žák si osvojí znalosti o typech a projevech základních drog a o sportovním dopinku Spec. vzdělávací potřeby Stupeň a typ vzdělávání

Pokorný Daniel žák si osvojí znalosti o typech a projevech základních drog a o sportovním dopinku Spec. vzdělávací potřeby Stupeň a typ vzdělávání Subjekt Speciální ZŠ a MŠ Adresa U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Název výzvy Žádost o fin. podporu

Více

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah předmětu preventivní ochrana a odpovědnost

Více

Alkoholismus a boj proti zneužívání alkoholu. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Alkoholismus a boj proti zneužívání alkoholu. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Alkoholismus a boj proti zneužívání alkoholu Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Alkohol Návyková látka, vzniká kvašením sacharidů Bezbarvá tekutina, chemicky etanol V medicíně jako rozpouštědlo,

Více

Minimální preventivní program 25. ZŠ pro školní rok 2014/2015

Minimální preventivní program 25. ZŠ pro školní rok 2014/2015 25. základní škola Plzeň, Chválenická 17, příspěvková organizace Minimální preventivní program 25. ZŠ pro školní rok 2014/2015 Obsah: 1. Úvod... 1 2. Výchozí situace a analýza současného stavu... 1 3.

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání: 22.5. 213 Místo: SZÚ Praha V rámci Dne

Více

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Základní škola a Mateřská škola Habry, V Zahradách 18, 582 81 Habry Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Obsah: 1. Předmět úpravy 2. Vymezení základních pojmů 3. Začlenění

Více

A RIZIKOVÉ. ková, závislosti z tabáku III.interní kliniky 1.LF UK a VFN. integrace tní konference s mezinárodn

A RIZIKOVÉ. ková, závislosti z tabáku III.interní kliniky 1.LF UK a VFN. integrace tní konference s mezinárodn KOUŘEN ENÍ TABÁKU A RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ Eva Králíkov ková, Lenka Štěpánková Centrum léčby l závislosti z na tabáku III.interní kliniky 1.LF UK a VFN Primárn rní prevence rizikového chování specializace versus

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

Závěry drogového průzkumu ve šk.roce 2007/08

Závěry drogového průzkumu ve šk.roce 2007/08 Závěry drogového průzkumu ve šk.roce 2007/08 Průzkum byl proveden v prosinci šk.r.2007/08. Cílem bylo zjistit aktuální situaci v oblasti vztahů mezi studenty ve škole a v rodině, sledovat jejich mimoškolní

Více