REGULACE SPOTŘEBY ZDRAVOTNÍ PÉČE. Lubomír Dvořáček. Zkušenosti největší zdravotní pojišťovny v České republice. Regulace

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "REGULACE SPOTŘEBY ZDRAVOTNÍ PÉČE. Lubomír Dvořáček. Zkušenosti největší zdravotní pojišťovny v České republice. Regulace"

Transkript

1 Farmakoekonomika a lieková politika, ročník 2, číslo 1, 2006 ORIGINÁLNE ČLÁNKY REGULACE SPOTŘEBY ZDRAVOTNÍ PÉČE Zkušenosti největší zdravotní pojišťovny v České republice Lubomír Dvořáček LogicaCMG s.r.o. Praha Regulace Regulace je dle Publikace Evropské observatoře (European Observatory on Health Care System) umělý zásah do jinak plynule a přirozeně probíhající tržní aktivity. Ve zdravotnictví je regulace již několik let velmi aktuální téma i v České Republice - dokonalý recept, zejména pro regulaci spotřeby na její nabídkové straně, nemají dodnes ani zdravotní pojišťovny, ani ministerstvo zdravotnictví, ani kraje. Článek chce ukázat na široké spektrum používaných regulačních mechanizmů na jejich potenciální ale i reálnou použitelnost. Pro dokreslení možností je teoretický rozbor doložen několika kazuistikami. Regulační mechanizmy ve zdravotnictví V ČR byly ve stávající podobě poprvé zakotveny v novele zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, která vstoupila v platnost k datu Ke stejnému datu vstoupila v platnost novela vyhlášky, kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami. Vzhledem k nadhodnoceným údajům zejména o časech nositelů výkonů v této vyhlášce uvedených, vyvstala naléhavá potřeba zavedení regulačních mechanizmů, které měly zabránit prudkému nárůstu počtu prováděných (vykazovaných) výkonů. Současně byly zavedeny první paušální způsoby úhrad, a proto bylo nutné u zdravotnických zařízení zavést také regulaci, která by zabránila oddalování až odmítání péče v zařízeních financovaných paušální platbu. Základní předpoklad, že paušální platby budou krátkodobým, přechodným opatřením se bohužel nepotvrdil a za dosavadní dlouhou dobu používání vedl ke zřetelné deformaci vztahů v systému zdravotní péče, a to nejen mezi plátci (zdravotními pojišťovnami) a poskytovateli, ale i mezi plátci a pojištěnci (klienty), a také mezi jednotlivými druhy poskytovatelů. Používané regulační mechanizmy ve zdravotnictví v ČR lze rozdělit na dva základní druhy: 1. regulace (časová) dle zákona (č. 48/1997 Sb. v platném znění); 2. regulace na smluvním základě. Regulace dle zákona č. 48/1997 Sb. Tato regulace byla zavedena ustanovením 41 citovaného zákona, který zavedl tzv. informační centrum zdravotního pojištění a jeho správce (VZP ČR). Podle jednotlivých odstavců tohoto tohoto paragrafu jsou zdravotní pojišťovny povinny sdělit Správci centra za uplynulé kalendářní čtvrtletí, součet časů zdravotních výkonů, v členění podle nositelů výkonů, které byly jednotlivými zdravotnickými zařízeními v kalendářním čtvrtletí vykázány a zdravotní pojišťovnou uhrazeny, stejně jako časy výkonů, jejichž úhrada byla odmítnuta. Současně jsou zdravotnická zařízení povinna sdělit Správci centra za uplynulé čtvrtletí, seznam jednotlivých nositelů výkonů, jejichž přepočtený počet se zjistí podle počtu hodin odpracovaných jednotlivým nositelem výkonu ve zdravotnickém zařízení v daném čtvrtletí. Správce centra z trěchto údajů vypočte pro každé zdravotnické zařízení výši korekčního koeficientu (tzv. KORKO, resp. REGKO pro zdravotnické zařízení s více smluvními odbornostmi) jako podíl, v jehož čitateli je rozdíl mezi časy výkonů uhrazených a odmítnutých a ve jmenovateli je součin přepočteného počtu nositelů výkonů, hodinového limitu času nositele výkonu na jeden kalendářní den a počtu kalendářních dnů v daném čtvrtletí. Korekční koeficient se nepoužije, je-li jeho výše menší než jedna. V opačném případě jsou zdravotní pojišťovny povinny jednotlivým zdravotnickým zařízením podělit úhradu za zdravotní výkony v daném kalendářním čtvrtletí korekčním koeficientem. V praxi se tento regulační mechanizmus v podstatě po celou dobu své existence míjí u většiny zdravotnických zařízení účinkem. Poskytovatelé zdravotní péče okamžitou změnou svého chování (omezení přístupu pacientů, čekací doby, individuální sledování výkonnosti aj.) přizpůsobili jak svůj pracovní režim, tak způsob vykazovaní (např. odborníci vykazují pouze kontrolní vyšetření bez ohledu na náplň skutečného klinického provedení tohto výkonu, nevykazují časově náročné výkony atp.) této zákonné regulaci. Pro dokreslení reálných možností těchto regulačních mechanizmů několik čísel. V průběhu let 2000 až 2004 regulační srážka s využitím této časové re- 19

2 Farmakoekonomika a lieková politika, ročník 2, číslo 1, 2006 ORIGINÁLNE ČLÁNKY gulace u všech smluvních zařízení za rok činila průměrně cca 20 tisíc Kč (většinou 1-2 zařízení v jednom zúčtovávaném období v okrese). Nejnižší roční hodnota této regulace činila cca 7 tisíc Kč, nejvyšší cca 35 tisíc Kč. Z hlediska celkového ročního fondu zdravotního pojištění v okrese se jedná o 0,001 % až 0,004 % celkových ročních nákladů. Z hlediska celkových finančních prostředků ambulantního fondu těchto zařízení se jedná o objem regulačních srážek ve výši 0,079 % až 0,162 % této části zdravotního fondu ročně. Jak z hlediska finančního dopadu na jednotlivé poskytovatele, tak ve smyslu ročních úspor zdravotního fondu se jedná o částky zcela bezvýznamné. Význam má pouze onen výchovný či preventivní prvek tohoto regulačního mechanizmu, avšak i z něj mají zdravotnická zařízení svůj osvědčený způsob úniku vykazují totiž zdravotním pojišťovnám nikoliv péči skutečně provedenou, ale jen takovou péči, aby je časová regulace nepostihla. Programové vybavení většiny ambulancí sledování časového limitu běžně umožňuje. Regulace na smluvním základě Regulace také vycházely ze znění zákona č. 48/ 1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, vyhlášky MZ č. 457/2000 Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy a dalších právních předpisů. Ustanovení 26 citovaného zákona č. 48/1997 Sb. v odstavci (14) totiž říká: Příslušná zdravotní pojišťovna je oprávněna na základě schváleného zdravotně pojistného plánu nebo na smluvním základě omezit úhradu zdravotní péče vykázané zdravotnickým zařízením v případě, kdy zjistí, že zdravotnické zařízení překračuje ve schváleném zdravotně pojistném plánu nebo ve smlouvě dohodnuté průměrné náklady na zdravotní péči na jednoho ošetřeného pojištěnce. Totéž se týka stanoveného nebo dohpdnutého objemu péče vyžádané. Zákonodárce si patrně byl vědom, že určité regulační mechanizmy jsou nezbytné k udržení úhrad v mezích daných zdravotně pojistným plánem zdravotní pojišťovny. Smluvně zakotvené regulační mechanizmy jsou velmi různorodé podle skupin jednotlivých poskytovatelů, značně složité a nesrozumitelné pro poskytovatele, navíc se prakticky mění ve svých parametrech každé období financování. Praktičtí lékaři: standardně je uplatňována regulace na průměrné náklady na předepsané léky a zdravotnické prostředky, předepsané pro registrované pojištěnce a regulace za překročení poměru úhrady na neregistrované pojištěnce vzhledem k úhradě za pojištěnce registrované (pokud celková úhrada za ošetřené neregistrované pojištěnce převýšila 10 % celkové úhrady za registrované pojištěnce, byla uplatněna regulační srážka ve výši 50 % tohoto překročení). Například pokud úhrada za léčiva a zdravotnické ptrostředky předepsaná konkrétním zdravotnickým zařízením (ZZ), (kromě léků schválených revizním lékařem), na 1 registrovaného pojištěnce převýšila o více než o 20 % (2001) celostátní průměrnou úhradu na 1 registrovaného pojištěnce se zohledněním věkových skupin, byla uplatněna regulační srážka ve výši 25 % z překročení. Tento regulační mechanismus byl uplatněn, pokud celkové sledované parametry nákladovosti daného ZZ, převýšily o více než 5 % celostátní průměr. V roce 2001 byl navíc použit regulační mechanismus pro ošetřené neregistrované pojištěnce na poskytnuté zdravotní výkony, předepsané léky a zdravotnické prostředky, (kromě léků schválených RL), a na vyžádanou zdravotní péči vybraných odborností - pokud průměrná úhrada na 1 ošetřeného neregistrovaného pojištěnce převýšila o více než o 10 % celostátní průměrnou úhradu (jednu z uvedených složek) se zohledněním věkových skupin pojištěnců, byla uplatněna regulační srážka ve výši 25 % z překročení. Složitost regulačních mechanizmů u praktických lékařů byla ještě umocněna úzkou vazbou na tzv. bonifikační systém. Bonifikace byly praktickým lékařům vypláceny na okresní úrovni ve výši 5 Kč na pojištěnce respektive na celostátní úrovni ve výši 10,- Kč na pojištěnce, navíc se zohledněním tzv. dobré praxe (procento preventivních prohlídek bylo větší než 17 % z počtu registrovaných pojištěnců, procento preventivních vyšetření kolorektálního karcinomu u dospělých bylo větší než 15 % registrovaných pojištěnců ve sledovaném období) příslušným koeficientem. Pokud byl příslušný praktický lékař bonifikován celostátní bonifikací, pak se regulace neuplatnila. V případě okresní bonifikace se srovnávaly náklady praktických lékařů se 110 % průměrných nákladů všech praktických lékařů dané odbornosti v okrese, u celostátní bonifikace to bylo 110 % průměrných nákladů všech praktických lékařů příslušné odbornosti v celé ČR. Výsledkem regulačního mechanizmu praktických lékařů na léky a zdravotnické prostředky pro registrované pojištěnce byly v průběhu uplynulých pěti let roční regulační srážky mezi 8 až 215 tisíci Kč ročně pro všechna ambulantní zařízení praktických lékařů v okrese. regulace). Z celkového ročního fondu zdravotního pojištění v okrese se jedná o 0,001 % až 0,025 % celkových ročních nákladů. Z hlediska celkových finančních prostředků fondu praktických lékařů se jedná o objem regulačních srážek ve výši 0,017 % až 0,427 % této části zdravotního fondu ročně. Jak z hlediska významu ve smyslu finančního 20

3 Farmakoekonomika a lieková politika, ročník 2, číslo 1, 2006 ORIGINÁLNE ČLÁNKY dopadu na jednotlivé poskytovatele, tak ve smyslu možných úspor zdravotního fondu se opět jednalo o částky bezvýznamné. Význam má pouze onen výchovný či preventivní prvek tohoto regulačního mechanizmu, ze kterého většinou nebylo úniku. Uznávané námitky se mohly týkat většího procenta výrazně drahých pojištěnců u příslušného (regulovaného) lékaře. Tyto případy se řešily většinou tak, že odpovídající mimořádně vysoké náklady se odečetly a výpočet regulace se provedl znovu. Regulační mechanizmus praktických lékařů, řešící poměr procenta nákladů na registrované a neregistrované pojištěnce se uplatňoval za posledních pět let v částkách od cca 600 Kč do cca 41 tisíc Kč ročně pro všechna zařízení primární péče. Z celkového ročního fondu zdravotního pojištění v okrese se jedná o 0,001 % až 0,005 % celkových ročních nákladů. Z hlediska celkových finančních prostředků ročního fondu praktických lékařů se jedná o objem regulačních srážek ve výši 0,001 % až 0,081 % této části zdravotního fondu ročně. Význam ve smyslu finančního dopadu na jednotlivé poskytovatele je opět zanedbatelný, výchovný či preventivní efekt této regulace je nejméně diskutabilní. Pří důsledně prováděné kontrole dokladů vyúčtování výkonů nepravidelné péče, na kterých praktičtí lékaři vykazují péči pro neregistrované pojištěnce by se tato regulace prakticky neměla vůbec vyskytnout. Nejčastěji jsou totiž tyto doklady zneužívány ze strany praktických lékařů při řádném zastupování jiných svých kolegů v době jejich nepřítomnosti, což je z množství takto vykazované péče snadno zjistitelné a ihned řešitelné (takový způsob je v rozporu s platnou Metodikou VZP ČR). Ambulantní zdravotnická zařízení specializované péče Používala standardní regulační mechanizmy (SRM) na průměrné náklady jednotlivých druhů péče (vlastní výkony, indukovaná péče, preskripce léků a zdravotnických prostředků) na jednoho ošetřeného pojištěnce, které se v prvních obdobích přes smluvní zakotvení těchto regulací neuplatňovaly vůbec (1. Q Q 2000) a dále objemovou regulační srážku na celkový objem nákladů na léky a zdravotnické prostředky na předpis (používala se od 4. Q 2000); Pokud průměrná úhrada za předepsané léčivé přípravky a zdravotnické prostředky (kromě schválených RL) a za vyžádanou péči na jednoho unikátního pojištěnce převýšila o více než 20 % průměrnou úhradu nad objem referenčního období, mohla zdravotní pojišťovna uplatnit vůči zdravotnickému zařízení regulační srážku ve výši 25 % z příslušného překročení (tzv. objemová regulace); Pokud průměrná úhrada za předepsané léčivé přípravky a zdravotnické prostředky (kromě schválených RL) a za vyžádanou péči převýšila o více než 10 % celostátní průměr na jednoho unikátního ošetřeného pojištěnce u lékařů dané odbornosti, se zohledněním věkových skupin pojištěnců v příslušném kalendářním období, a zároveň převýšila o více než 20 % konkrétní část zdravotní péče, mohla zdravotní pojišťovna uplatnit regulační srážku ve výši 25 % z příslušného překročení. Oba druhy regulací byly standardně uplatňovány od 1. pololetí V letech se výsledky tohoto regulačního mechanizmu u ambulantních specialistů uplatňovaly v částkách tisíc Kč ročně pro všechna zařízení ambulantních specialistů. Z celkového ročního fondu zdravotního pojištění v okrese se jedná o 0,003 % až 0,005 % celkových ročních nákladů. Z hlediska celkových finančních prostředků ročního fondu ambulantních specialistů se jedná o objem regulačních srážek ve výši 0,07 % až 0,192 % této části zdravotního fondu ročně. Význam ve smyslu finančního dopadu na jednotlivé poskytovatele je opět zanedbatelný, Nemocnice regulační srážka za předepsaná léčiva a zdravotnické prostředky na ošetřené pojištěnce (uplatňována od roku 1999): 1. v případě, že průměrná úhrada za předepsané léčivé přípravky a zdravotnické prostředky na jednoho ošetřeného pojištěnce (kromě schválených RL), překročila 105 % průměrné porovnávací úhrady, byla stanovena srážka ve výši 65 % z celkového překročení, které se vypočítá jako součin ošetřeného počtu pojištěnců a výše překročení průměrných nákladů na léčivé přípravky a zdravotnické prostředky na jednoho ošetřeného pojištěnce oproti 105 %, 2. pokud průměrná úhrada za předepsané léčivé přípravky a zdravotnické prostředky na jednoho ošetřeného pojištěnce nedosáhla 100 % průměrné, byla úhrada navýšena o 40 % dosažené úspory. regulace na počet ošetřených unicitních pojištěnců v jednotlivých segmentech zdravotní péče (hospitalizace, ambulantní péče, doprava, ostatní péče) uplatňována od roku 2001 s menšími obměnami takto: v případě, že nemocnice v daném segmentu péče ošetřila ve sledovaném pololetí ve srovnání se shodným pololetím předchozího roku méně než 101 % unikátních pojištěnců, byla jí proplacena 21

4 sta novená paušální sazba na 1 unikátního ošetřeného pojištěnce pro daný segment v plné výši, pokud nemocnice ošetřila více než 101 % unikátních pojištěnců, ale méně než 105 %, byla paušální sazba za 1 unikátního pojištěnce pro ten počet pojištěnců, pro který došlo k překročení, krácena na polovinu (do 101 % se paušální sazba hradila opět v plné výši), došlo-li k překročení vyššímu než 105 % byla paušální sazba na 1 unikátního pojištěnce pro ten počet pojištěnců, pro který došla k překročení nad 105 %, krácena na 20 % (do 105 % se paušální sazby počítaly dle předchozích pravidel). Uvedený regulační mechanizmus používala VZP ČR vzhledem k tomu, že od došlo na základě Nařízení vlády ČR č. 487/2000 Sb., (po nedohodě v dohodovacím řízení pro 1. pololetí 2001) k výrazné změně ve způsobu výpočtu výše úhrady za zdravotní péči poskytovanou v nemocnicích a vládou takto stanovený způsob úhrady do té doby nebyl v České republice užíván. Proto bylo potřebné uplatnit mechanismy zabraňující možnosti využívat slabá místa tohoto způsobu zejména: možnost poskytování zbytných krátkodobých hospitalizací, za které obdrží nemocnice stejné finanční prostředky jako za běžné či dlouhodobé hospitalizace, možnost provádění pouze finančně náročných diag nostických a léčebných (zejména operačních) výkonů, speciálně v případě malých a středních nemocnic. Při stanovení těchto regulačních mechanismů vycházela VZP ČR z premisy, že pokud dochází v jednotlivých okresech k poklesu počtu jejích pojištěnců, není kromě případů, kdy se regulační mechanismus neuplatňuje, žádný důvod pro oprávněný růst počtu ošetřených pojištěnců. Uvedený regulační mechanismus nebyl uplatňován v případech, kdy k překročení počtu unikátních ošetřených pojištěnců došlo oprávněně z objektivních důvodů, např. z důvodu živelné pohromy, epidemie, zástupu za jiné zařízení atp. Po provedení příslušných analýz se potvrdilo, že k nárůstu počtu unikátních ošetřených pojištěnců došlo většinou díky nárůstu krátkodobých hospitalizací poskytnutých např. za účelem pozorování, CT vyšetření, drobných chirurgických zákroků jako je operace karpálního tunelu apod. Popsaný regulační mechanizmus byl pro období 1. pololetí 2004 v nemocnicích modifikován změnou hranic limitů na 110 % a 115 % a současně změnou krácení počtu unikátních ošetřených pojištěnců pro daný druh péče na 75 % při překročení nad 110 %, resp. na 40 % při překročení nad 115 %. Regulační mechanizmus na počty ošetřených unikátních pojištěnců v jednotlivých druzích nemocniční péče se např. v nemocnicích v okrese Hodonín prakticky neuplatňoval. Nemocnice snadno dokázaly spočítat odpovídající počty unikátních pojištěnců ve srovnání s příslušným referenčním obdobím a další pojištěnci nad smluvně stanovenou mez byli prostě odmítáni (s výjimkou akutní a neodkladné péče) a přesunováni do následujícího období, kde mohli znovu přinést odpovídající výši paušální platby. Jediným významnějším regulačním mechanizmem uplatňovaným v nemocnicích je regulační mechanizmus na průměrné náklady na léky a prostředky zdravotnické techniky. V letech se výsledky tohto regulačního mechanizmus v nemocnicích v okrese Hodonín uplatňovaly v částkách od cca 300 tisíc Kč do cca 3 miliónů Kč ročně pro obě nemocnice v okrese. Pokud v některých obdobích byla některá z nemocnic okresu také podle popsaného mechanizmu bonifikována, byla druhá vždy regulována. Z celkového ročního fondu zdravotního pojištění v okrese představují tyto regulace 0,041 % až 0,364 % celkových ročních nákladů, z ročního fondu nemocnic se jedná o objem regulačních srážek ve výši 0,146 % až 1,523 % této části zdravotního fondu okresu. Ze všech popsaných regulačních mechanizmů lze tento jediný regulační mechanizmus považovat za významný. Roční regulační srážka pro nemocnici ve výši přesahující 3 milióny Kč je jistě významným negativním dopadem do jejího hospodaření. Únikové cesty z tohoto regulačního mechanizmu pro nemocnice samozřejmě také existují a spočívají většinou v odmítání preskripce většiny léčiv, respektive v přesměrování této preskripce na registrující praktické lékaře formou doporučení. Fyzioterapie: samostatná pracoviště rehabilitačních pracovníků absolventů SZŠ byla regulována časovým limitem s využitím času nositele výkonu 10 hodin na pracovní den. Domácí péče používala časovou smluvní regulaci ve třech možných variantách s limitem času nositele výkonu 12 nebo 8 hodin na kalendářní den, nebo 8 hodin na pracovní den. Zdravotnická zařízení komplementu: zdravotnická zařízení odborností radiodiagnostika a nejrůznějších laboratorních odborností, používala tento smluvně dohodnutý regulační mechanizmus: 1. pokud zdravotnické zařízení vykázalo za uznané zdravotní výkony počet bodů odpovídající 98 % až 103 % počtu bodů referenčního období, obdrželo paušální sazbu ve výši 104 % porovnávacího obje- 22

5 mu úhrady z referenčního období, 2. pokud zdravotnické zařízení vykázalo za uznané zdravotní výkony počet bodů nižší než odpovídalo 98 % počtu bodů referenčního období, obdrželo paušální sazbu rovnou 104 % porovnávacího objemu úhrady, který byl úměrně krácen o procento, o které nebyl naplněn porovnávací objem úhrady v referenčním období, 3. Pokud zdravotnické zařízení vykázalo za uznané zdravotní výkony počet bodů vyšší než odpovídá 103 % počtu bodů referenčního období, byla paušální sazba rovna 104 % porovnávacího objemu úhrady, který byl úměrně navýšen o procento, o které byl překročen porovnávací objem úhrady referenčního období. Prakticky se regulace u uvedených skupin poskytovatelů (fyzioterapie, domácí péče a zdravotnická zařízení komplementu) nevyskytovaly. Výjimkou byly případy těch zařízení, která v rozporu se smlouvou například ve skutečnosti zaměstnávala větší počet fyzioterapeutů, poskytujících větší množství péče pak se časová regulace uplatnila. Záver Závěrem lze říci, že použití regulačních mechanizmů je v současné době v ČR velmi problematické. Jednak nebylky dosud jednotlivé druhy regulací (snad s výjimkou časové regulace ze zákona KOR- KO, REGKO) shodně uplatňovány všemi zdravotními pojišťovnami, což velmi často vedlo k cíleným přeregistracím pojištěnců postiženého zdravotnického zařízení. Jednak faktický finanční přínos regulací byl většinou zanedbatelný. V této souvislosti uváděný výchovný či preventivní efekt působení těchto regulačních mechanizmů je velmi těžce vyčíslitelný. V neposlední řadě je velkým negativem uvedená vysoká složitost a náročnost nejen vlastního strojového zpracování, ale i následné lidské práce (často desítky až stovky odvolání, většinou neoprávněných, které bylo třeba řešit, opakované přepočty atp.). Zejména v prostředí nejednotného postupu zdravotních pojišťoven bylo uplatňování takových regulací velice problematické. Ani u nemocnic používaný způsob regulace nebyl bez problémů v oblasti preskripce vedl k okamžitému a dlouhodobému odmítání předepisování léků, což mělo za následek přesun preskripce do ambulantní sféry, kde následně docházelo k regulaci. V oblasti ošetřených unicitních rodných čísel vedl spíše k demotivaci mnohých lůžkových zařízení ke korektnímu chování (případy neoprávněného vykazování krátkodobých hospitalizací, kdy zisk nemocnice vysoce převýšil případně vzniklou regulační srážku). Na dokreslení situace uvedu několik příkladů. Případové studie postupů zdravotnických zařízení mimo regulace Příklad 1 V letech 2000 až 2001 došlo v jednom sledovaném okrese v ČR k poklesu počtu pojištěnců VZP ČR téměř o 9 %. Současně však došlo k nárůstu počtu pacientů pojištěnců VZP, kterým byl implantován kardiostimulátor, a to meziročně až o 37 %. Vzhledem k tomu, že nemocnice byla v uvedeném období placena paušální sazbou za unikátního ošetřeného pojištěnce, která činila cca až Kč a vzhledem k tomu, že průměrná cena kardiostimulátoru v uvedeném období činila v tomto zařízení až Kč, měla by nemocnici vzniknout čistá ztráta z každého implantovaného pacienta ve výši až Kč. Ve srovnatelné nemocnici téhož okresu, kde bylo rovněž centrum pro implantace kardiostimulátorů, takové trendy nebyly zjištěny. V tomto případě regulační mechanizmy zcela nestandardní a neodůvodnitelné chování nemocnice nepostihly. Patrně byly pobídky ze strany dodavatelů této zdravotnické techniky více motivační. Příklad 2 Kontrola lůžkového zdravotnického zařízení za 6 měsíců prokázala vysoký nárůst krátkodobých hospitalizací (v délce 1-2 dny), přičemž jediným výkonem provedeným za této hospitalizace bylo CT vyšetření. Na základě provedené kontroly a následnou revizí s využitím propouštěcích zpráv a další zdravotnické dokumentace pacientů bylo zjištěno neoprávněné vykazování těchto krátkodobých hospitalizací v souvislosti s prostým provedením CT-výkonů (v rozporu s 23 z.č.48/1997 Sb. resp. 18 odst. 2) z.č. 20/1966 Sb. kdy je možno poskytnout ústavní péči ). Revizí bylo odmítnuto 55 hospitalizací za 6 měsíců v celkové hodnotě dle platby za unicitního pojištěnce ve výši cca Kč. Dalšími kontrolami bylo v dalším pololetí zjištěno 116 nových krátkodobých hospitalizací v souvislosti s provedením CT výkonů, dle platby za unicitní rodné číslo v celkové částce až Kč. Ve třetím kontrolovaném období bylo nalezeno dalších 119 takových hospitalizací v celkové finanční hodnotě až Kč. Na doplnění nutno uvést, že při šetření s pojištěnci značná část pacientů potvrdila, že v příslušné nemocnici v souvislosti s provedením CT vyšetření vůbec neležela. Ani v tomto případě takovéto účelové chování zdravotnického zařízení s významným neoprávněným finančním profitem regulační mechanizmy nepostihly. Protože regulace na unicitní ošetřené pojištěnce byla definována jako globální (sledoval se celkový počet unicitních pojištěnců v daném zdravotnickém zařízení dohromady přes všechny segmenty poskytované 23

6 péče hospitalizace, ambulance, doprava, ostatní péče) provedlo zdravotnické zařízení substituci a přesunulo pacienty z ambulantní péče, kde úhrada za jednoho unicitního pojištěnce činila cca 850 Kč do péče hospitalizační, kde úhrada za jednoho unikátního pojištěnce činila cca Kč. Globální počet unicitní pojištěnců, ošetřený v předmětném období zůstal zachován. Regulace se minula účinkem, protože při jejím návrhu se patrně s takovouto možností nepočítalo. Příklad 3 Praktický lékař pro dospělé s téměř registrovanými pojištěnci v období 1. pololetí 2003 předepsal léky a zdravotnické prostředky pro své registrované pojištěnce za celkem 2,083 miliónu Kč. Standardizované náklady na léky dle okresního standardu (průměru) lékařů této odbornosti pro jeho registrované pojištěnce se zohledněním věku však měly činit pouze 1,189 miliónů Kč, dle celostátního standardu pak nejvýše 1,225 miliónu Kč. Standardizované okresní náklady na léky pro registrované pojištěnce byly tedy u tohoto lékaře překročeny o více než 75 %, celostátní průměrné náklady na léky byly překročeny o více než 70 %. Okresní standardizované náklady na léky překročil tento lékař v absolutní částce o téměř 900 tisíc korun za pololetí a byla mu za toto překročení vypočtena regulační srážka ve výši přesahující 71 tisíc Kč. Dále tento lékař překročil dle okresních hodnot náklady na vyžádanou péči komplementu o 189 %, náklady na radiodiagnostické výkony o cca 98 %, náklady na domácí péči o cca 94 %, náklady na hospitalizace svých registrovaných pojištěnců o cca 14 %. Díky těmto parametrům nebyl na úrovni okresu bonifikován ani za dosažené náklady (celkové překročení standardu okresu bylo větší než 23 %), ani za dobrou praxi (neprováděl v dostatečné míře ani preventivní prohlídky ani prevence kolorektálního karcinomu. Vzhledem k tomu (zejména), že pro své registrované pacienty neindukoval ve sledovaném pololetí vůbec žádnou péči fyzioterapeutů, byl v rámci celostátních sledovaných parametrů pod průměrnými náklady na tuto péči, stejně jako na následnou péči, dosáhlo jeho překročení celostátního nákladového standardu jen 2,4 % (při překročení okresních hodnot o uvedených 94 %!) a byla mu tudíž vypočtena a vyplacena celostátní bonifikace ve výši 4.500,-Kč. Díky této celostátní bonifikaci mu navíc byla celá regulační srážka prominuta. Tentýž praktický lékař v následujícím období (2. pololetí 2003) předepsal léky a zdravotnické prostředky pro své registrované pojištěnce za celkem 2,056 miliónu Kč. Standardizované náklady na léky dle okresního standardu pro jím registrované pojištěnce se zohledněním věku však měly činit pouze 1,189 miliónů Kč, dle celostátního standardu pak nejvýše 1,159 miliónu Kč. Standardizované okresní náklady na léky pro registrované pojištěnce byly tedy u tohoto lékaře překročeny o více než 77 %, celostátní průměrné náklady na léky byly překročeny o více než 74 %. Okresní standardizované náklady na léky překročil tento lékař v absolutní částce opět o téměř 900 tisíc korun za pololetí a byla mu za toto překročení vypočtena regulační srážka ve výši přesahující 94 tisíc Kč. Dále tento lékař překročil dle okresních hodnot náklady na vyžádanou péči komplementu o téměř 142 %, náklady na radiodiagnostické výkony o cca 96 %, náklady na domácí péči o cca 143 %. Ostatní sledované náklady nedosáhly okresních hodnot o 3 % až 86 %. Celkové překročení okresních hodnot dosáhlo hodnoty 8,5 % a díky této výsledné hodnotě byla lékaři vypočtena a vyplacena okresní bonifikace v částce přes 2 200,-Kč. Za dobrou praxi opět nebyl bonifikován. Vzhledem k tomu (zejména), že pro své registrované pacienty indukoval ve sledovaném pololetí péči fyzioterapeutů v nákladech hluboce pod celostátním průměrem, stejně jako v péči následné, nedosáhly jeho celkové náklady celostátního standardu o více než 7 % a byla mu tudíž vypočtena a vyplacena i celostátní bonifikace ve výši přes 5 500,-Kč. Díky této celostátní bonifikaci mu navíc byla opět celá regulační srážka prominuta. Podobně se situace opakovala v obou pololetích roku Regulační srážky za neuvěřitelně vysoké náklady na léky (nejvyšší v celém okrese v celé dosavadní historii u všech praktických lékařů) byly tomuto lékaři vypočteny v částkách přes 85 tisíc Kč respektive přes 73 tisíc Kč, avšak protože byl v obou obdobích celostátně bonifikován, nebyla regulace vůbec uplatněna. Přestože uvedený lékař například během roku 2003 předepsal léky a zdravotnické prostředky za více než 4,139 miliónu Kč, což představuje 1,84 % všech celoročních nákladů na léky v okrese, nikdy nebyl za takovouto preskripci nijak finančně postižen. Uvedené příklady jasně dokladují neúčinnost složitých regulačních mechanizmů, navíc nevhodně svázaných se systémem bonifikací. Na doplnění uvádím, že ve zdravotnickém zařízení byla opakovaně provedena cílená revize se zaměřením na farmakoterapii, aniž se podařilo prokázat takovou preskripci léků, kterou by bylo možno neuhradit (polypragmazie, orientace na drahé preparáty). Regulace v roce 2006 Regulace byly určeny kontraverzními vyhláškami č. 550/2005 Sb. a č.101/2006 Sb., které obě řešily úhradu zdravotní péče v 1. pololetí 2006, přitom 24

7 první z nich platila jen do , kdy byla novelizována druhou uvedenou normou, ovšem opět s platností pro celé pololetí. Hlavní regulační opatření vyhlášky č. 550/2005 Sb. lze shrnout takto: regulace na náklady na léky byla nastavena pro všechny segmenty na 98 % finančního objemu referenčního období, kterým bylo odpovídající pololetí roku 2005, nově byly poprvé v historii do regulace zahrnuty i náklady na léky schvalované revizními lékaři; u nemocnic byl celkový objem nákladů na léky v referenčním období pro potřeby regulace navýšen o finanční prostředky z tzv. hromadných nákupů pro jednotlivá ZZ, kterým byly léky v předchozích obodbích takto zajišťovány (růstový hormon, erytropoetin aj.); maximální úhrada byla pro všechny segmenty zastropována na 103 % fiančního objemu zaplaceném v referenčním období, s vyjímkou ambulantních specialistů, kde byl stanoven limit ve výši 103 % nákladů na jednoho unikátního pojištěnce z referenčního období počet ošetřených pojištěnců však nebyl nijak limitován; paušální sazba v nemocnicích ve výši 103 % byla podmíněna poskytnutím péče vyjádřené v bodech ve výši 100 % referenčního období (velmi snadno splnitelná podmínka vzhledem k aktuálním změnám v seznamu výkonů od ), případné nové kapacity byly v nemocnicích regulovány úhradou do výše max. 30 % celorepublikové průměrné pololetní platby zařízením stejného typu, vyžádaná péče v nemocnicích byla limitována na výši 100 % referenčního období; praktičtí lékaři měli stanoven nárůst kapitace o 3 %, avšak vyhláška tuto úhradu určovala pro fyzické pojištěnce, nikoliv pro přepočtené jednicové dle věkových skupin, regulace úhrady na neregistrované pojištěnce u praktických lékařů ve vztahu k úhradě na registrované pojištěnce byla stanovena na 5 % překročení tohto poměru; navíc byla současně pro neregistrované pojištěnce stanovena regulace jednotlivých složek péče (vlastní výkony, léky, vyžádaná péče), a to ve výši 110 % celkové průměrné úhrady na neregistrovaného pojištěnce v referenčního období a 120 % jednotlivého druhu péče; zdravotnická zařízení komplementu měla stanovenu dvojí regulaci jednak omezení vlastní péče na 103 % úhrad z referenčního za podmínky poskytnutí péče v rozsahu 97 % % bodů referenčního období, jednak byla regulována u indukujících lékařů na úroveň 100 % jimi indukované péče v referenčním období; ambulantní specialisté měli stanovenu maximální úhradu na jednoho ošetřeného pojištěnce ve výši 103 % průměrné úhrady referenčního období, bez limitace počtu ošetřených pojištěnců. Novela této úhradové vyhlášky vydaná jako vyhláška č. 101/2006 Sb. provedla tyto hlavní změny: regulace nákladů na léky byla pro všechny segmenty posunuta z hranice 98 % referenčního období na hranici 101 %-105 % (v tomto rozsahu se neuhradí 20 % tohto překročení), resp. až na hranici 105 %-110 % (v tomto rozsahu se neuhradí 40 % překročení), překročení nad 110 % již není uhrazeno vůbec; limitace nákladů na poskytnutou péči byla u všech segmentů upravena ze 103 % referenčního období na 105 %; u praktických lékařů byla kapitační platba opět zavedena na přepočeteného jednicového pojištěnce, pro účely regulace byla refenrenčním obdobím zavedeno kalendářní čtvrtletí předchozího roku, limitace vyžádané péče byla posunuta na hranici 106 % (vyjádřeno v počtech bodů referenčního období), v odbornosti radiodiagnostika na 110 %, zpřesněna byla regulace výkonů mimo kapitační platbu a výkonů pro neregistrované pojištěnce; objem vyžádané péče ve vybraných odbornostech byl pro účely regulace indukujících lékařů posunut na 106 % referenčního období (nad tuto hodnotu již není péče hrazena); vlastní regulace pro zdravotnická zařízení komplementu byla posunuta ze 103 % referenčního období na 105 % při změně rozpětí 97 % % na nové rozpětí 98 % % měřeno počtem bodů referenčního období atd., atd. Jak je vidět ze zjednodušeného výčtu, regulace byly stanoveny opět velmi složitě a dalším významným nepříznivým faktem je změna jejich parametrů uprostřed zúčtovacího období. Na celkové vyhodnocení si ještě budeme muset počkat, neboť kompletní vyúčtování 1. pololetí 2006 ještě neproběhlo rozhodně však může být velmi náročné a kontraverzní. Jediný již známý výsledek je úspora nákladů na léky na recept za 1. Q 2006, která se dle předběžných výsledků pohybuje kolem 2-3 % celkových nákladů na léky. Takovýto trend se v novodobé historii zdravotního pojištění v ČR objevil snad zatím jen jednou, tuším v roce Ing. Lubomír Dvořáček, Ph.D. Managing Consultant for health care for CEE LogicaCMG s.r.o. Praha Mail: 25

Úhrady zdravotní péče v LZZ v roce 2015 Předpoklady a očekávání. INMED 2014 Pardubice 20. 11. 2014 Ing. Lubomír Dvořáček, Ph.D.

Úhrady zdravotní péče v LZZ v roce 2015 Předpoklady a očekávání. INMED 2014 Pardubice 20. 11. 2014 Ing. Lubomír Dvořáček, Ph.D. Úhrady zdravotní péče v LZZ v roce 2015 Předpoklady a očekávání INMED 2014 Pardubice 20. 11. 2014 Ing. Lubomír Dvořáček, Ph.D. Parametry systému v.z.p. v roce 2015 - PŘÍJMY předpokládaný nárůst plateb

Více

MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR

MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR Vyhláška č.550/2005 Sb., kterou se stanoví výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, včetně regulačních omezení, pro 1. pololetí 2006 MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR

Více

Ústavní péče. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR

Ústavní péče. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR Vyhláška č.550/2005 Sb., kterou se stanoví výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, včetně regulačních omezení, pro 1. pololetí 2006 MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR

Více

Principy úhradové vyhlášky 2015. Ing. Helena Rögnerová ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním

Principy úhradové vyhlášky 2015. Ing. Helena Rögnerová ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním Principy úhradové vyhlášky 2015 Ing. Helena Rögnerová ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním Výběr pojistného na v. z. p. (v mld. Kč) Parametry systému v roce 2015 - Příjmy Zaměstnanci a OSVČ

Více

NÁVRH SZP ČR PRO DOHODOVACÍ ŘÍZENÍ NA ROK 2016

NÁVRH SZP ČR PRO DOHODOVACÍ ŘÍZENÍ NA ROK 2016 NÁVRH SZP ČR PRO DOHODOVACÍ ŘÍZENÍ NA ROK 2016 Zdravotní služby poskytované poskytovateli akutní zdravotní péče budou v roce 2016 hrazeny podle individuálního smluvního ujednání mezi konkrétním poskytovatelem

Více

Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014

Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014 Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna v roce 2014 hradí poskytovatelům zdravotních služeb (dále PZS) zdravotní péči v souladu se Zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném

Více

Ozvy nemocnic v roce 2015?!

Ozvy nemocnic v roce 2015?! PharmDr. Michal Krejsta, MBA CEO OMEGA Pharma PERRIGO, CZ & SK Operations Tajemník Asociace velkodistributorů léčiv AVEL Ozvy nemocnic v roce 2015?!...aneb finanční tlak na komory nemocničních srdcí! ÚV

Více

Obsah úhradové vyhlášky 2015. Ing. et Ing. Lenka Poliaková vedoucí oddělení úhradových mechanismů

Obsah úhradové vyhlášky 2015. Ing. et Ing. Lenka Poliaková vedoucí oddělení úhradových mechanismů Obsah úhradové vyhlášky 2015 Ing. et Ing. Lenka Poliaková vedoucí oddělení úhradových mechanismů Parametry systému v roce 2015 - Příjmy 300 000 Nárůst výběru pojistného o 9 mld. Kč oproti roku 2014 (+7,3

Více

Jaká je budoucnost financování zdravotnictví v ČR? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Jaká je budoucnost financování zdravotnictví v ČR? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment Jaká je budoucnost financování zdravotnictví v ČR? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment OSNOVA Zdravotnictví v ČR v rámci Evropy Struktura financování Můžeme ještě ušetřit

Více

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Vyhláška č. 619/2006 Sb.,

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Vyhláška č. 619/2006 Sb., SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY Vyhláška č. 619/2006 Sb., kterou se stanoví hodnoty bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění a regulační omezení objemu poskytnuté péče hrazené z

Více

omezení pro úhrady uvedené v 3 až 15, poskytované těmito smluvními poskytovateli zdravotních služeb (dále jen poskytovatel ):

omezení pro úhrady uvedené v 3 až 15, poskytované těmito smluvními poskytovateli zdravotních služeb (dále jen poskytovatel ): Strana 4034 Sbírka zákonů č. 324 / 2014 Částka 129 324 VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2014 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015 Ministerstvo zdravotnictví

Více

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2. 10. 2014 24 Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče Health Insurance Corporations - Costs spent

Více

P R O T O K O L Z JEDNÁNÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN A SKUPINY POSKYTOVATELŮ MIMOÚSTAVNÍ GYNEKOLOGICKÉ PÉČE PRO OBDOBÍ ROKU 2011, KONANÉHO DNE 30. 8.

P R O T O K O L Z JEDNÁNÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN A SKUPINY POSKYTOVATELŮ MIMOÚSTAVNÍ GYNEKOLOGICKÉ PÉČE PRO OBDOBÍ ROKU 2011, KONANÉHO DNE 30. 8. P R O T O K O L Z JEDNÁNÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN A SKUPINY POSKYTOVATELŮ MIMOÚSTAVNÍ GYNEKOLOGICKÉ PÉČE PRO OBDOBÍ ROKU 2011, KONANÉHO DNE 30. 8. 2010 Datum a čas konání: 30. 8. 2010 Místo konání: Ústředí

Více

Pohled MZ Úhrady akutní lůžkové péče v r. 2013, Kontroly poskytované péče

Pohled MZ Úhrady akutní lůžkové péče v r. 2013, Kontroly poskytované péče Pohled MZ Úhrady akutní lůžkové péče v r. 2013, Kontroly poskytované péče ing. Petr Nosek, MZČR INMED, 22.11.2012 Řešení kontrol a přehledů péče ze strany plátce, poskytovatele a pacienta. Co je nejefektivnější?

Více

JE ROLE ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY POUZE FINANČNÍ?

JE ROLE ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY POUZE FINANČNÍ? 6. PODZIMNÍ KONFERENCE PREZIDIA ČAS 23.11.2013 BRNO PRACOVNÍ PODMÍNKY ZDRAVOTNÍKŮ OHROŽENÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE? JE ROLE ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY POUZE FINANČNÍ? VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČR MUDR. RENÁTA PETROVÁ

Více

Návrh VZP ČR pro DŘ na rok 2016 varianta I. úhrada zdravotních služeb poskytovaných poskytovateli lůžkové péče, s výjimkou zdravotních služeb

Návrh VZP ČR pro DŘ na rok 2016 varianta I. úhrada zdravotních služeb poskytovaných poskytovateli lůžkové péče, s výjimkou zdravotních služeb Návrh VZP ČR pro DŘ na rok 2016 varianta I. úhrada zdravotních služeb poskytovaných poskytovateli lůžkové péče, s výjimkou zdravotních služeb poskytovaných v odborných léčebných ústavech, léčebnách dlouhodobě

Více

Připomínky České lékařské komory zpracované na základě společného jednání zástupců poskytovatelů příslušných segmentů zdravotní péče dne 9.11.

Připomínky České lékařské komory zpracované na základě společného jednání zástupců poskytovatelů příslušných segmentů zdravotní péče dne 9.11. Připomínky České lékařské komory zpracované na základě společného jednání zástupců poskytovatelů příslušných segmentů zdravotní péče dne 9.11.2010 k návrhu vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR o stanovení

Více

Předmět: Účetnictví Ročník: 2. 4. Téma: Účetnictví. Vypracoval: Rychtaříková Eva Materiál: VY_32_INOVACE 473 Datum: 24.3.2013

Předmět: Účetnictví Ročník: 2. 4. Téma: Účetnictví. Vypracoval: Rychtaříková Eva Materiál: VY_32_INOVACE 473 Datum: 24.3.2013 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch 65-41-L/01 Gastronomie Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Účetnictví Ročník:

Více

Registr pojištěnců veřejného zdravotního pojištění. Ing. Radek Papp vedoucí projektu

Registr pojištěnců veřejného zdravotního pojištění. Ing. Radek Papp vedoucí projektu Registr pojištěnců veřejného zdravotního pojištění Ing. Radek Papp vedoucí projektu O registrech obecně Registry mají sloužit lidem, nikoliv lidé registrům Registry jsou databáze a souhrny údajů Sbírat

Více

Reforma zdravotnictví

Reforma zdravotnictví Reforma zdravotnictví Reformní zákony postup schvalování Malá novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Reformní zákony postup schvalování Zákon o zdravotních službách a podmínkách

Více

6.2 DPH a její účtování

6.2 DPH a její účtování .2 DPH a její účtování Dosud jsme neuvažovali, že podnikatel je plátcem daně z přidané hodnoty, tzn. že při nákupech neměl nárok na odpočet daně na vstupu (DPH vstupovala do pořizovací ceny majetku, v

Více

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 Stručné shrnutí Informační datová svodka Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 je analytickým výstupem ze čtvrtletních výkazů o

Více

Práva pacientů 2013 Přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Platforma zdravotních pojištěnců ČR, o.s. D&D Health s.r.o.

Práva pacientů 2013 Přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Platforma zdravotních pojištěnců ČR, o.s. D&D Health s.r.o. Práva pacientů 2013 Přístup ke zdravotní péči JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Platforma zdravotních pojištěnců ČR, o.s. D&D Health s.r.o. Problémové okruhy Přístup k léčbě Zákon o zdravotních službách,

Více

Poslední změny a reformní plány - Česká republika

Poslední změny a reformní plány - Česká republika Poslední změny a reformní plány - Česká republika International Health Summit Praha, 18.4.2007 PhDr. Lucie Antošová Ministerstvo zdravotnictví ČR Dnešní prezentace Důvody pro změnu IHS 2005 Poslední změny

Více

Úhradové mechanizmy a jejich dopad na zdravotní pojišťovny

Úhradové mechanizmy a jejich dopad na zdravotní pojišťovny Úhradové mechanizmy a jejich dopad na zdravotní pojišťovny Mgr. Jan Kvaček (jkvacek@kpmg.cz) červen 2014 Úvod Proč se zabývat úhradami? Zásadní ekonomický dopad na pojišťovnu Platné mechanizmy mají vliv

Více

Management veřejných zakázek, pozitivních listů a nákupu v přímo řízených nemocnicích ČR

Management veřejných zakázek, pozitivních listů a nákupu v přímo řízených nemocnicích ČR Management veřejných zakázek, pozitivních listů a nákupu v přímo řízených nemocnicích ČR Michal Hojný Vedoucí lékárník ÚL IKEM 1 Největší specializované klinické a vědeckovýzkumné pracoviště v ČR 3 centra

Více

Obsah prezentace. Aktuální možnosti ve vykazování péče a jejich nástroje

Obsah prezentace. Aktuální možnosti ve vykazování péče a jejich nástroje Obsah prezentace Obsah prezentace : Historie zavádění DRG v ČR Příjmy z veřejného zdravotního pojištění (v.z.p) a role DRG v úhradách Rizika při zavádění DRG Využití DRG v nemocnicích Kraje a možnosti

Více

REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet

REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet 1 REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet Ing. Ivana Jenšovská, STROFIOS a.s. Brno, 29.11. 2014 2 REGULAČNÍ OMEZENÍ amb. spec. Regulace na ZULP/ ZUM, léky a zdravotnické prostředky,

Více

1. Důvod předložení a cíle

1. Důvod předložení a cíle O d ů v o d n ě n í OBECNÁ ČÁST A. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE PODLE OBECNÝCH ZÁSAD 1. Důvod předložení a cíle 1.1 Název Návrh vyhlášky o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb

Více

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014 Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014 Stručné shrnutí Informační datová svodka Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014 je analytickým výstupem ze čtvrtletních výkazů o

Více

EXTERNÍ METODICKÝ POKYN Č. 50 PŘENESENÍ DAŇOVÉ POVINNOSTI A ZMĚNA SAZBY DPH

EXTERNÍ METODICKÝ POKYN Č. 50 PŘENESENÍ DAŇOVÉ POVINNOSTI A ZMĚNA SAZBY DPH Verze 1 20. ledna 2012 EXTERNÍ METODICKÝ POKYN Č. 50 je platný pro všechny subjekty zapojené do implementace a realizace Regionálního operačního programu NUTS II Severozápad pro období 2007 2013 a mění

Více

Stručný obsah pozměňovacích bodů Komplexního pozměňovacího návrhu. Vždy uvedené jen podstatné body, ostatní jsou technickými řešeními a úpravami.

Stručný obsah pozměňovacích bodů Komplexního pozměňovacího návrhu. Vždy uvedené jen podstatné body, ostatní jsou technickými řešeními a úpravami. Stručný obsah pozměňovacích bodů Komplexního pozměňovacího návrhu Vždy uvedené jen podstatné body, ostatní jsou technickými řešeními a úpravami. 2. Omezení pohybu pojištěnců mezi pojišťovnami Změna pojišťovny

Více

Centrová péče je v centru pacient?

Centrová péče je v centru pacient? Centrová péče je v centru pacient? Setkání ČAVO, 30.11.2013 PhDr. Ivana Plechatá LF MU a Koalice vážné diagnózy plechata@med.muni.cz Důvody pro centralizaci Odbornost, know-how, zkušenost Koncentrace diagnostické

Více

Právo a přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3.

Právo a přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3. Právo a přístup ke zdravotní péči JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Obsah prezentace Úvodem: Právo a systém zdravotního pojištění

Více

III. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven

III. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven III. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven Nedílnou součástí veřejných financí jsou i finanční prostředky systému veřejného zdravotního pojištění (dále jen v. z. p. ). Hodnocení vývoje systému v.

Více

Informační podpora poskytovatelů zdravotních služeb. Ing. Zdeněk Vitásek, MBA

Informační podpora poskytovatelů zdravotních služeb. Ing. Zdeněk Vitásek, MBA Informační podpora poskytovatelů zdravotních služeb Ing. Zdeněk Vitásek, MBA Osnova příspěvku Portál zdravotních pojišťoven Přehledy preskripce a indukované péče Audit preskripce Portál zdravotních pojišťoven

Více

Služební vozidlo poskytnuté i pro soukromé použití

Služební vozidlo poskytnuté i pro soukromé použití PaM_10_10_priloha 21.9.2011 16:09 Stránka 94 Kapitola 3 Služební vozidlo poskytnuté i pro soukromé použití V tomto článku není analyzována teoretická situace, kdy je služební vozidlo používáno výhradně

Více

4.3 B strana 1. 4.3 Vyúčtování zálohových plateb ve vazbě na zvýšení snížené sazby daně v roce 2012

4.3 B strana 1. 4.3 Vyúčtování zálohových plateb ve vazbě na zvýšení snížené sazby daně v roce 2012 strana 10 Vznik povinnosti přiznat DPH Charakteristika plátce Plátce, který vede účetnictví. Plátce, který nevede účetnictví a před DUZP přijímá úplatu na zdanitelné plnění. Den přijetí úplaty, pokud je

Více

GENERICKÁ PRESKRIPCE A TVORBA POZITIVNÍCH LISTŮ

GENERICKÁ PRESKRIPCE A TVORBA POZITIVNÍCH LISTŮ GENERICKÁ PRESKRIPCE A TVORBA POZITIVNÍCH LISTŮ RIZIKA V ČINNOSTECH FARMACEUTICKÉ SPOLEČNOSTI ŠPINDLERŮV MLÝN 2012 MUDR. TAŤÁNA SOHAROVÁ VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČR KDO JE ODPOVĚDNÝ ZA RACIONÁLNÍ

Více

N Á V R H. VYHLÁŠKA ze dne 2012 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2013

N Á V R H. VYHLÁŠKA ze dne 2012 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2013 N Á V R H VYHLÁŠKA ze dne 2012 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2013 Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 17 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném

Více

Osnova Přílohy k účetní závěrce

Osnova Přílohy k účetní závěrce Osnova Přílohy k účetní závěrce Obsah přílohy k účetní závěrce je vymezen vyhláškou č.504/2002 Sb., a to 29 a 30 (ve znění výše uvedených novel). TJ/SK, které vedou podvojné účetnictví, jsou povinny tuto

Více

Komenského nám. 125, 532 11 Pardubice

Komenského nám. 125, 532 11 Pardubice Dodatečná informace č. 2 pro otevřené nadlimitní řízení dle 27 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů a dle metodiky IOP Název veřejné zakázky Datové sklady, manažerské

Více

Některé problémy v oblasti zdravotně sociální péče. MUDr. Jan Šťastný

Některé problémy v oblasti zdravotně sociální péče. MUDr. Jan Šťastný Některé problémy v oblasti zdravotně sociální péče MUDr. Jan Šťastný Typy zdravotně sociální péče (včetně systému Hospic) Druhy zdravotně sociální péče obecně Zdravotně sociální lůžka Zvláštní typy ambulantní

Více

Fakultní nemocnice Na Bulovce. Nemocnice a DRG

Fakultní nemocnice Na Bulovce. Nemocnice a DRG Obsah prezentace : Historie zavádění DRG v ČR Příjmy z veřejného zdravotního pojištění (v.z.p) a role DRG v úhradách Rizika při zavádění DRG Využití DRG v nemocnicích Závěr Zavádění DRG - historie 1. pokus

Více

Pokyn č. GFŘ D 15. k rozhodování ve věci žádostí o prominutí odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně

Pokyn č. GFŘ D 15. k rozhodování ve věci žádostí o prominutí odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně GENERÁLNÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1 Č.j. 46732/12-1710 Pokyn č. GFŘ D 15 k rozhodování ve věci žádostí o prominutí odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně Čl. I Předmět pokynu

Více

Obecné informace: Typy úloh a hodnocení:

Obecné informace: Typy úloh a hodnocení: Obecné informace: Počet úloh: 30 Časový limit: 60 minut Max. možný počet bodů: 30 Min. možný počet bodů: 8 Povolené pomůcky: modrá propisovací tužka obyčejná tužka pravítko kružítko mazací guma Poznámky:

Více

E-health pohled SÚKL a reálné zapojení

E-health pohled SÚKL a reálné zapojení E-health pohled SÚKL a reálné zapojení Martin Beneš Státní ústav pro kontrolu léčiv SÚKL a e-health Za stávajícího stavu se SÚKL na e-health podílí zejména elektronickou preskripcí ereceptem Nepřímo pak

Více

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 14. 11. 2014 7 Souhrn Činnost oboru radiologie a zobrazovacích metod v Pardubickém

Více

LZZ - souhrnné údaje - (formulář typu U)

LZZ - souhrnné údaje - (formulář typu U) Věcný obsah přílohy č. 2 pro zdravotnická zařízení lůžkové péče LZZ - souhrnné údaje - (formulář typu U) 1. Akutní péče (standardní, intenzivní, resuscitační, perinatologická, spinální) - Ano/Ne obory

Více

Petr Kocian Praha, Brno, Bratislava. IVD - Vize českého zdravotnictví Praha, 23. května 2012

Petr Kocian Praha, Brno, Bratislava. IVD - Vize českého zdravotnictví Praha, 23. května 2012 Praha, Brno, Bratislava IVD - Vize českého zdravotnictví Praha, 23. května 2012 Hospitalizace Akutní péče Lidská práce Jednodenní chirurgie Plánovaná/ preventivní Sofistikované technologie 2 Velká chirurgie

Více

Projekt. Kultivace Seznamu zdravotních výkonů a vytvoření nezávislého SW pro jeho další údržbu a modelace

Projekt. Kultivace Seznamu zdravotních výkonů a vytvoření nezávislého SW pro jeho další údržbu a modelace Projekt Kultivace Seznamu zdravotních výkonů a vytvoření nezávislého SW pro jeho další údržbu a modelace je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj. 1 Cíle projektu: zásadní

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

KVALITA PÉČE ( jednotně v celé ČR ) Leoš Heger, PSP ČR, 22. 2. 2011

KVALITA PÉČE ( jednotně v celé ČR ) Leoš Heger, PSP ČR, 22. 2. 2011 KVALITA PÉČE ( jednotně v celé ČR ) Leoš Heger, PSP ČR, 22. 2. 2011 ZAJIŠTĚNÍ KVALITY (vstupy, postupy a výstupy) * * * všeobecné aspekty / předpisy bezpečnostní stavební elektro požární pracovní,... NÁSTROJE

Více

Metodika sestavení případu hospitalizace 012.001

Metodika sestavení případu hospitalizace 012.001 Metodika sestavení případu hospitalizace 012.001 Verze 012.001_návrh (doplnění pro verzi 012 zvýrazněno červeně) 1 / 7 NÁRODNÍ REFERENČNÍ CENTRUM 1a. Definice případu hospitalizace Časové vymezení Hospitalizační

Více

DPH u nemovitostí a ve výstavbě

DPH u nemovitostí a ve výstavbě DPH u nemovitostí a ve výstavbě 2. aktualizované vydání 1. aktualizace k 1. 4. 2011 Novela od 1. dubna 2011 přinesla tyto zásadní změny: Str. 72 Vymezení, bytového domu, rodinného domu a bytu bylo z 4

Více

III. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven

III. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven III. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven Nedílnou součástí veřejných financí jsou finanční prostředky systému veřejného zdravotního pojištění (dále jen v. z. p. ). Hodnocení vývoje systému v. z.

Více

Pokyn č. GFŘ D 11. k rozhodování ve věci žádostí o prominutí odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně

Pokyn č. GFŘ D 11. k rozhodování ve věci žádostí o prominutí odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně GENERÁLNÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1 Sekce metodiky a výkonu daní Odbor svodných agend Č.j. 28666/2012-3330 Pokyn č. GFŘ D 11 k rozhodování ve věci žádostí o prominutí odvodů a

Více

NÁVRH. Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů.

NÁVRH. Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů. NÁVRH VYHLÁŠKA ze dne prosince 2010, o stanovení hodnot bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních omezení objemu poskytnuté zdravotní péče hrazené z veřejného

Více

Program managementu diabetu v prostředí plánu Medipartner

Program managementu diabetu v prostředí plánu Medipartner Program managementu diabetu v prostředí plánu Medipartner Agenda pracovní skupiny Představení a principy plánu Medipartner Management diabetu v plánu Medipartner Diskuse klíčové faktory úspěchu kvalitního

Více

Legislativní novinky pro r. 2011

Legislativní novinky pro r. 2011 Legislativní novinky pro r. 2011 Leden 2011 - Návrh zákona, kterými se mění: 1. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění 2. Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně

Více

PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE DOTACE Z OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST ZVLÁŠTNÍ ČÁST

PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE DOTACE Z OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST ZVLÁŠTNÍ ČÁST Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky Sekce fondů EU, VaVaI a investičních pobídek Řídící orgán OPPIK PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE DOTACE Z OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST

Více

Mzdy/číselníky mezd/mzdové složky

Mzdy/číselníky mezd/mzdové složky WAK INTRA Změny a novinky v modulu zaměstnanci pro rok 2008 Strana 1 Mzdy/číselníky mezd/mzdové složky Byly přidány následující nové mzdové složky MZS 2624 - Zdr. poj. - úhrn VZ mimo PP - Mzs slouží k

Více

Organizace a řízení ambulantních laboratoří. Martin Radina SPADIA LAB

Organizace a řízení ambulantních laboratoří. Martin Radina SPADIA LAB Organizace a řízení ambulantních laboratoří Martin Radina SPADIA LAB INMED 2012 Pardubice, 22. 23.11.2012 Úvod Dramatické změny prostředí významně ovlivňuje laboratorní medicínu za posledních 20 let Legislativní

Více

6.2 DPH a její účtování

6.2 DPH a její účtování .2 DPH a její účtování Dosud jsme neuvažovali, že podnikatel je plátcem daně z přidané hodnoty, tzn. že při nákupech neměl nárok na odpočet daně na vstupu (DPH vstupovala do pořizovací ceny majetku, v

Více

Platební mechanismy v PPP projektech. Září 2007

Platební mechanismy v PPP projektech. Září 2007 Platební mechanismy v PPP projektech Září 2007 Obsah 1. Úvod 2. Základní principy a typy platebních mechanismů 3. Modelová struktura PPP projektu 4. Platební mechanismy založené na dostupnosti služby 5.

Více

návrh VYHLÁŠKA ze dne 2014 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015

návrh VYHLÁŠKA ze dne 2014 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015 návrh VYHLÁŠKA ze dne 2014 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015 Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 17 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném

Více

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 13. 6. 2014 1 Souhrn Čerpání zdravotní péče cizinci v Kraji Vysočina v roce 2013 Utilization

Více

Systém IZIP Elektronická zdravotní knížka. Bc.Lukáš Cakl

Systém IZIP Elektronická zdravotní knížka. Bc.Lukáš Cakl Systém IZIP Elektronická zdravotní knížka Bc.Lukáš Cakl Březen 2011 IZIP, a.s. Soukromá společnost Založena v roce 2001 třemi lékaři Specializace na elektronické zdravotnictví s využitím nejmodernějších

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2 22.8.2003 Hospodářské výsledky nemocnic Středočeského kraje za rok 2002 a 1. pololetí

Více

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Příloha č. 2 Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou Skutečné efekty podpor z roku 2003

Více

Financování obcí a aktuální vývoj veřejných financí. Ministerstvo financí červen 2014

Financování obcí a aktuální vývoj veřejných financí. Ministerstvo financí červen 2014 Financování obcí a aktuální vývoj veřejných financí Ministerstvo financí červen 2014 Obsah 1. Výsledky hospodaření obcí za rok 2013 2. Rozpočtové určení daní od roku 2013 3. Kritérium počet dětí MŠ a žáků

Více

ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky za rok 2013

ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky za rok 2013 ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky za rok 2013 Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 2013 Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (dále jen VZP ) připravila pro laickou

Více

Opatření děkana č. 9/2015

Opatření děkana č. 9/2015 Opatření děkana č. 9/2015 Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd Opatření děkana č. 9/2015 Název: Poskytování příspěvků zaměstnanců Fakulty sociálních věd (dále jen FSV UK ) ze sociálního fondu

Více

Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví

Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví Výroční zpráva Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví za rok 2005 Schváleno Správní radou OZP dne 27. dubna 2006 Předkládá: Ing. Ladislav Friedrich, CSc. generální ředitel

Více

Analýza současného systému financování vysokých škol v ČR Aleš Bartušek Praha 19. 5. 2015

Analýza současného systému financování vysokých škol v ČR Aleš Bartušek Praha 19. 5. 2015 Analýza současného systému financování vysokých škol v ČR Aleš Bartušek Praha 19. 5. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz OBSAH 1. Úvod do problematiky/kontextu financování VVŠ ČR 2. Hlavní momenty v historickém

Více

Reforma zdravotnictví Milan Kubek

Reforma zdravotnictví Milan Kubek Reforma zdravotnictví Milan Kubek Reforma zdravotnictví 14+1 změna ministra Julínka 1. Občan bude mít přehled o tom, na jakou péči má nárok, kdo a kde mu ji poskytne. 2. Občané budou informováni o kvalitě

Více

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů 1 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - platnost od 22. 3. 2012, účinnost od 1. 1. 2014 Návrh zákona, kterým se mění některé

Více

Informace z kontrolní akce 07/07 - Výběr cla po vstupu České republiky do Evropské unie

Informace z kontrolní akce 07/07 - Výběr cla po vstupu České republiky do Evropské unie Informace z kontrolní akce 07/07 - Výběr cla po vstupu České republiky do Evropské unie Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen NKÚ ) na rok 2007

Více

Elektronická preskripce současný stav a možnosti vývoje

Elektronická preskripce současný stav a možnosti vývoje Elektronická preskripce současný stav a možnosti vývoje Martin Beneš Státní ústav pro kontrolu léčiv NERV Financování zdravotnictví 19. 7. 2011 erecept - současný stav erecept je plně funkčním řešením

Více

Ceník za distribuci zemního plynu Pražská plynárenská Distribuce, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s. s účinností dnem 1.

Ceník za distribuci zemního plynu Pražská plynárenská Distribuce, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s. s účinností dnem 1. Ceník za distribuci zemního plynu Pražská plynárenská Distribuce, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s. s účinností dnem 1. ledna 2012 I Ceny za distribuci plynu Tento ceník obsahuje pevné ceny

Více

Tab. č. 1 Uznané náklady a schválené dotace schválených projektů do programu ALFA [tis. Kč]

Tab. č. 1 Uznané náklady a schválené dotace schválených projektů do programu ALFA [tis. Kč] Vyhodnocení ů podaných do programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ALFA v rámci první veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích 1. Program ALFA Cílem programu ALFA je podpora

Více

Informace klientům k aplikaci režimu přenesené daňové povinnosti platné k 1.4.2015

Informace klientům k aplikaci režimu přenesené daňové povinnosti platné k 1.4.2015 Informace klientům k aplikaci režimu přenesené daňové povinnosti platné k 1.4.2015 V návaznosti na směrnici Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 v platném znění, dochází počínaje dnem 1. 4. 2015

Více

KONCEPČNÍ ZÁMĚR REFORMY SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY 5. 12. 2011

KONCEPČNÍ ZÁMĚR REFORMY SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY 5. 12. 2011 KONCEPČNÍ ZÁMĚR REFORMY SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY 5. 12. 2011 Schéma vzdělávacího systému České republiky Schéma stávajícího systému financování

Více

Příloha k účetní závěrce za r. 2014

Příloha k účetní závěrce za r. 2014 Příloha k účetní závěrce za r. 2014 Název a sídlo účetní jednotky: Mateřská škola Seč, okres Plzeň-jih, příspěvková organizace IČ: 75005778, Adresa: Seč čp. 54, 336 01 Blovice Mateřská škola Seč, okres

Více

PŘEHLED POPLATKŮ A PARAMETRŮ POJIŠTĚNÍ INVESTIČNÍ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ EVOLUCE

PŘEHLED POPLATKŮ A PARAMETRŮ POJIŠTĚNÍ INVESTIČNÍ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ EVOLUCE PŘEHLED POPLATKŮ A PARAMETRŮ POJIŠTĚNÍ INVESTIČNÍ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ EVOLUCE PLATNÝ OD 16. 7. 2015 Část A. Poplatky za vedení podílového účtu a jednorázové poplatky Rozdíl mezi prodejní*) a nákupní cenou**)

Více

III. Datové rozhraní VZP ČR speciální rozhraní

III. Datové rozhraní VZP ČR speciální rozhraní III. Datové rozhraní VZP ČR speciální rozhraní Obsah ÚVOD... 1 III 1 DR PRO KOMBINOVANOU KAPITAČNĚ-VÝKONOVOU PLATBU (KKVP)... 1 III 1.1 DR KKVP PRO ZZ... 1 III 1.1.1 PROTOKOL O UZNANÝCH A ODMÍTNUTÝCH POJIŠTĚNCÍCH...

Více

Výroční konference. Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výroční konference. Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výroční konference Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Ukončení realizace projektu Realizace projektu končí datem uvedeným v právním aktu o poskytnutí dotace (Rozhodnutí/Smlouva/Opatření)

Více

STIPENDIJNÍ ŘÁD. VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU, o.p.s.

STIPENDIJNÍ ŘÁD. VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU, o.p.s. STIPENDIJNÍ ŘÁD VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU, o.p.s. Stipendijní řád upravuje druhy stipendií udělovaných Vysokou školou ekonomie a managementu, o.p.s. podmínky jejich přiznání a způsob vyplácení.

Více

ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce. Královéhradecký inspektorát. Inspekční zpráva

ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce. Královéhradecký inspektorát. Inspekční zpráva ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce Královéhradecký inspektorát Inspekční zpráva Odborné učiliště, Učiliště a Praktická škola, Hradec Králové, 17. listopadu 1212 PSČ 500 02 Identifikátor školy: 600 024

Více

3.3 Účetní náklady, které nejsou daňově uznatelnými

3.3 Účetní náklady, které nejsou daňově uznatelnými 3.3 Účetní náklady, které nejsou daňově uznatelnými Náklady z hlediska účetního Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz

Více

JISTOTA KVALITNÍ PÉČE

JISTOTA KVALITNÍ PÉČE JISTOTA KVALITNÍ PÉČE ORANŽOVÁ KNIHA PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ David Rath Stínový ministr zdravotnictví Praha, květen 2009 SOUČASNÁ SITUACE České zdravotnictví dosahuje v mezinárodním srovnání velmi dobrých

Více

INFORMACE. Oprava základu daně a výše daně a oprava výše daně v jiných případech 42-43 - od 1. 4. 2011

INFORMACE. Oprava základu daně a výše daně a oprava výše daně v jiných případech 42-43 - od 1. 4. 2011 INFORMACE Oprava základu daně a výše daně a oprava výše daně v jiných případech 42-43 - od 1. 4. 2011 1. Hlavní změny při opravě základu daně a výše daně a při opravě výše daně v jiných případech Od 1.4.2011

Více

NEWSLETTER 1/2015. Vážení,

NEWSLETTER 1/2015. Vážení, NEWSLETTER 1/2015 NEWSLETTER 1/2015 Vážení, obracíme se na Vás se stručným shrnutím změn v níže uvedených právních oblastech, které považujeme pro počátek roku 2015 za zásadní. I. Občanské a obchodní právo

Více

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 15., 16., 17. 9. 2014 Z individuálního projektu Karlovarského kraje V Karlovarském kraji společně plánujeme sociální služby II Systém financování 2015

Více

Obecné pokyny o nakládání s přidruženými podniky, včetně účastí

Obecné pokyny o nakládání s přidruženými podniky, včetně účastí EIOPA-BoS-14/170 CS Obecné pokyny o nakládání s přidruženými podniky, včetně účastí EIOPA Westhafen Tower, Westhafenplatz 1-60327 Frankfurt Germany - Tel. + 49 69-951119-20; Fax. + 49 69-951119-19; email:

Více

ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ. Praha, 16. 5. 2006

ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ. Praha, 16. 5. 2006 ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ Praha, 16. 5. 2006 SOUČASNÁ SITUACE Nedostupnost potřebné zdravotní péče Nevyřešený finanční deficit Nejistota Neprůhlednost Dlouhodobé výzvy jsou ignorovány

Více

Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky za rok 2011

Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky za rok 2011 Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky za rok 2011 Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 2011 Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (dále jen VZP ) připravila pro laickou

Více

Labyrint zdravotnické legislativy: Právo, reformy, úhrady

Labyrint zdravotnické legislativy: Právo, reformy, úhrady Labyrint zdravotnické legislativy: Právo, reformy, úhrady PARDUBICE, 22.11.2012 JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. D&D Health s.r.o. Program Odborný a úhradový standard : existuje? Vztah lékař-pacient a

Více

Typ B PRACOVIŠTĚ ZDRAVOTNICKÉHO TÝMU

Typ B PRACOVIŠTĚ ZDRAVOTNICKÉHO TÝMU ČÍSLO DODATKU PŘÍLOHA č. 2 - Vstupní formulář / V-13 SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ A ÚHRADĚ ZDRAVOTNÍ PÉČE Účinnost smlouvy ode dne.. Účinnost změn v příloze ode dne.. B PRACOVIŠTĚ ZDRAVOTNICKÉHO TÝMU IDENTIFIKAČNÍ

Více

V metodice by měly být zahrnuty všechny režijní výdaje, které si nárokujete alikvotně, tedy např.:

V metodice by měly být zahrnuty všechny režijní výdaje, které si nárokujete alikvotně, tedy např.: Vážení příjemci, přestože většina projektů již běží naplno a samotné vykazování nákladů k proplacení v rámci předkládaných finančních zpráv je na mnohem lepší úrovni, existují stále nedostatky v oblasti

Více