CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Problematika odchodu mladých lidí z dětských domovů

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Problematika odchodu mladých lidí z dětských domovů"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Problematika odchodu mladých lidí z dětských domovů Téma práce: Problematika odchodu mladých lidí z dětských domovů Martina Pluskalová Vedoucí práce: Mgr. Miluše Hutyrová, Ph.D. Olomouc 2013

2 Prohlašuji, že jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě použitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu.

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Miluši Hutyrové, Ph.D. za její podnětné připomínky a cenné rady při vedení mé absolventské práce. Děkuji také všem svým respondentům za jejich ochotu a vstřícnost.

4 Obsah Obsah Úvod Práva dětí Národní strategie ochrany práv dětí Systém ústavní výchovy Ústavní výchova Zařízení pro výkon ústavní výchovy Diagnostický ústav Dětský domov Dětský domov se školou Výchovný ústav Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Příčiny umístění dětí do ústavní výchovy Důsledky ústavní výchovy Citová deprivace Sociální deprivace Ukončení ústavní výchovy Statistické ukazatele Legislativní úprava ukončení ústavní výchovy a státem garantovaná pomoc Příprava na samostatný život a individuální plánování Příprava na samostatný život v dětském domově Neziskové organizace a jejich projekty Projekt Postav se na vlastní nohy Projekt Startovné do života Projekt Řidičské průkazy Projekt Jazykové kurzy Rozmarýna Dům otevřených možností Empirická část Výzkumný problém a cíl Paradigma výzkumu Metoda získávání dat... 30

5 5.4 Výzkumný vzorek Analýza dat - zakotvená teorie a otevřené kódování Provedení a zpracování rozhovorů Interpretace a analýza rozhovorů Doba přípravy Individuální plán Bydlení Studium a zaměstnání Rodina Klíčový pracovník Systém následné pomoci Vytvoření metodiky Doporučení pro vytvoření funkčního systému následné pomoci Závěr Seznam literatury... 51

6 1 Úvod Absolventská práce se zaměřuje na zmapování a řešení problémů souvisejících s přípravou mladých lidí na vstup do samostatného života po ukončení ústavní výchovy. Podle mnoha mezinárodních organizací, které se zabývají ochranou práv dětí, ústavní výchova porušuje jedno ze základních práv dětí - právo na rodinu. Dítě potřebuje mít pro svůj zdravý vývoj citově stabilní prostředí. Prostřednictvím rodičů dítě uchopuje svět, učí se v něm orientovat a poznávat ho, získávat důvěru k ostatním lidem. Vytržení dítěte z prostředí rodiny a následné umístění do ústavního zařízení mohou způsobit trauma na celý život. Samozřejmě jsou i situace, kdy ústavní výchova představuje jediné řešení pro dítě, ale přesto má na jeho vývoj negativní vliv. Dítě nějakým způsobem ustojí fakt, že vyrůstá bez táty a mámy, zvykne si na dětský domov a jeho režim. Ale dosažením zletilosti se dostává do další bezvýchodné situace. Zletilostí zpravidla končí ústavní výchova. Mladí lidé, kteří opouští ústavní zařízení, nemají bydlení, nemají práci, chybí jim sociální kontakty, musí se naučit navazovat nové vztahy. Dost často se stává, že mladý člověk tyto problémy nezvládne, protože na ně zůstane sám. Doba odchodu z ústavní výchovy se tak stává dobou velkých rizik spojených s projevy patologického chování - krádeže, prostituce, závislostní chování a zadlužení. Cílem absolventské práce je zachytit průběh přípravy mladých lidí na odchod ze zařízení pro výkon ústavní výchovy a zmapovat systém návazných služeb pro tuto cílovou skupinu. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. Úvodní kapitola teoretické části je věnována základním právům dětí a Národní strategii ochrany práv dětí v České republice. Následující kapitola popisuje systém ústavní výchovy. Ústavní výchova se označuje jako model deprivační situace. Psychická deprivace je dalším klíčovým pojmem, kterým se budu zabývat v teoretické části a to zejména v kontextu dopadů na vývoj osobnosti dítěte. Poslední kapitola popisuje ukončení ústavní výchovy z pohledu legislativy a z pohledu praktické přípravy na samostatný život. V empirické části práce jsem si stanovila dva cíle. Zjistit, zda je možné konkrétněji vymezit přípravu mladých lidí z dětských domovů na samostatný život a vytvořit metodiku pro odchod ze zařízení pro výkon ústavní výchovy. Při zpracování 6

7 dat jsou použity techniky kvalitativního výzkumu - polostrukturovaný rozhovor a technika zakotvené teorie. Výzkumná část zároveň mapuje systém návazných služeb pro mladé dospělé z ústavních zařízení a ukazuje jeho velké mezery a nedostatky. O nedostatcích celého systému sociálně-právní ochrany dětí a nutnosti jeho transformace se u nás diskutuje dlouho. Proběhly určité legislativní změny, které by měly posílit možnosti práce s dysfunkčními rodinami a snížit počty dětí v ústavní výchově posílením pěstounské péče. Podle zákona pěstounská péče končí dosažením zletilosti a mladý člověk může stát před stejným problémem jako dospívající z ústavních zařízení. Myslím si, že vždycky bude určitá skupina dětí, pro které se nenajde jiné řešení než ústavní výchova. Proto by u nás měl být vytvořen funkční systém návazných služeb pro mladé lidi z ústavní výchovy. 7

8 2 Práva dětí Každé dítě má práva, která musí být chráněna a respektována. Povinností státu je chránit děti před všemi formami zanedbávání a ohrožení. V České republice je ochrana dítěte zakotvena v mnoha právních předpisech. Tyto předpisy vytváří právní rámec pro prevenci zanedbávání, stanovují mechanismy ochrany dětí a zaručují vynutitelnost práva v případě ohrožení dítěte. Nejdůležitějším dokumentem v oblasti ochrany dětských práv je Úmluva o právech dítěte, která byla vyhlášena 20. listopadu 1989 Valným shromážděním Organizace spojených národů. Česká republika je Úmluvou vázána ode dne svého vzniku, tedy od 1. ledna (Bechyňová, Konvičková, 2011, s ) Podle Úmluvy státy, které jsou její smluvní stranou, uznávají, že rodina je přirozené prostředí pro růst dětí. Dítě musí vyrůstat v rodinném prostředí v atmosféře štěstí, lásky a porozumění. Předním hlediskem všech činností a opatření veřejných nebo soukromých zařízení sociální péče, soudů, správních a zákonodárných orgánů je zájem dítěte. Z jednotlivých článků Úmluvy je potřeba zmínit ty, které se týkají rodiny a pobytu dítěte mimo rodinu. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zajistí, aby dítě nemohlo být odděleno od svých rodičů proti jejich vůli, ledaže příslušné úřady na základě soudního rozhodnutí a v souladu s platným právem určí, že takové oddělení je potřebné v zájmu dítěte. Jedná se především o zneužívání nebo zanedbávání dítěte rodiči. (Úmluva, článek 9, odst. 1) Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají právo dítěte odděleného od jednoho nebo obou rodičů udržovat pravidelné osobní kontakty s oběma rodiči, ledaže by to bylo v rozporu se zájmy dítěte. (Úmluva, článek 9, odst. 3) Dítě dočasně nebo trvale zbavené svého rodinného prostředí nebo dítě, které ve svém vlastním zájmu nemůže být ponecháno v tomto prostředí, má právo na zvláštní ochranu a pomoc poskytovanou státem. (Úmluva, článek 20, odst. 1) Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zabezpečí takovému dítěti v souladu se svým vnitrostátním zákonodárstvím náhradní péči. (Úmluva, článek 20, odst. 2) V naší zemi často nedochází k naplňování závazků, které vychází z Úmluvy a dalších právních norem týkajících se ochrany práv dětí. Soudy rozhodují v některých případech tak, jako by tyto normy ani neexistovaly. Důvodem pro nařízení ústavní výchovy dětí je velmi často nepříznivá sociální a ekonomická situace v rodině. Není 8

9 například výjimkou, že rodičům, kteří přijdou o střechu nad hlavou, je nabídnuto umístění dětí do dětského domova namísto řešení bytové situace. (Folda, Matoušek, Pazlarová, Šabatová, Bubleová, Vávrová, Vančáková, Frantíková, Janíčková, 2009, s. 29) 2.1 Národní strategie ochrany práv dětí Národní strategie ochrany práv dětí Právo na dětství na období je vládní dokument, který definuje základní principy ochrany práv dětí. Impulzem pro vypracování této strategie byla doporučení Výboru OSN pro práva dítěte, který kritizoval naši republiku za nedostatky v naplňování Úmluvy a slabou ochranu práv dětí. Výbor nám vytýkal vysoký počet dětí v ústavní výchově, roztříštěnost systému péče o ohrožené děti, nedostatečnou koordinaci aktivit resortů odpovědných za sociálně-právní ochranu děti. Doporučil vypracovat komplexní národní akční plán týkající se všech oblastí práv dětí. Na základě tohoto doporučení byla vypracována a schválena Národní strategie ochrany práv dětí. Strategie obsahuje konkrétní záměry, cíle a aktivity směřující k vytvoření systému, který zajistí důslednou ochranu práv všech dětí. V oblasti deinstitucionalizace péče o ohrožené děti byly stanoveny následující cíle: - institucionální péče by měla být nařízena pouze v případech, kdy se jeví jako vysloveně vhodné, nezbytné a konstruktivní řešení pro konkrétní dítě a v souladu s jeho zájmy, - umístění dítěte do ústavní péče musí být používáno jako poslední možnost, - zavedení standardů pro ústavy, včetně jejich pravidelné kontroly, - transformace zařízení ústavní péče na poskytovatele terénních, ambulantních, respitních a dalších služeb, - legislativní ukotvení věkové hranice, pod kterou nelze umístit dítě do ústavu - specializovaná péče a snižování maximálních kapacit pobytových zařízení - legislativní omezení doby nařízené ústavní péče. (Národní strategie ochrany práv dětí, s. 2, 17) 9

10 3 Systém ústavní výchovy Třetí kapitola bude pojednávat o systému ústavní výchovy v naší zemi. V úvodu popíšu jednotlivé typy zařízení pro výkon ústavní výchovy dětí. Dále se budu zabývat příčinami ústavní výchovy. Ústavní výchova je popisována jako model deprivační situace, která má mnoho negativních důsledků pro vývoj osobnosti dítěte a která může ovlivňovat chování i v dospělém věku. Psychická deprivace sehrává svou negativní roli v procesu osamostatňování mladého člověka po ukončení ústavní výchovy. Proto jedna z podkapitol popisuje psychickou deprivaci vymezuje její definici, typy a negativní dopady na vývoj osobnosti. 3.1 Ústavní výchova Matoušek (2008, s. 240) definuje ústavní výchovu jako opatření navržené orgánem sociálně-právní ochrany a schválené soudem. Ústavní výchova představuje jednou z forem náhradní výchovy v České republice. Evropský soud pro lidská práva naši zemi dlouhodobě kritizuje, protože podle něj státní orgány porušují práva dítěte i jeho rodiny, tím že často zbytečně odebírají děti rodičům a umísťují je do ústavní výchovy. Ústavní péče je přitom pro stát mnohem nákladnější než náhradní rodinná péče. Pobyt dítěte v kojeneckém ústavu stojí přibližně ,- měsíčně. Náklady na dítě do 6 let věku, svěřené do pěstounské péče, činili v roce 2011 částku 6 806,- Kč. (Oktábcová, 2001, s ) Do ústavní výchovy bývá dítě svěřováno na základě rozhodnutí soudu. Jestliže je výchova dítěte vážně ohrožena nebo narušena nebo jestliže rodiče nemohou výchovu dítěte zabezpečit, může soud nařídit ústavní výchovu nebo dítě svěřit do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. (Zákon o rodině, 46) 10

11 3.2 Zařízení pro výkon ústavní výchovy Ústav je do jisté míry světem pro sebe, ostrovem soběstačného řádu, v němž je život omezenější a předvídatelnější než v okolním sociálním světě. (Matoušek, 1999, s. 19) Ústavní výchova dětí do tří let věku je vykonávána ve zdravotnických zařízeních. V dětských domovech pro děti do 3 let věku jsou poskytovány zdravotní služby a zaopatření pro děti, které nemohou vyrůstat v rodinném prostředí, zejména dětem týraným, zanedbávaným, zneužívaným a ohroženým ve vývoji nevhodným sociálním prostředím nebo dětem zdravotně postiženým. (Zákon o zdravotních službách, 43) Pokud jde výkon ústavní a ochranné výchovy nezletilých dětí od 3 do 18 let, případně zletilé osoby do 19 let, tyto jsou realizovány na základě zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních. Školskými zařízeními pro výkon ústavní a ochranné výchovy jsou diagnostický ústav, dětský domov, dětský domov se školou a výchovný ústav Diagnostický ústav Pobyt v diagnostickém ústavu je buď nařízený soudem, nebo je dobrovolný (na základě dohody se zákonným zástupcem dítěte). Diagnostický ústav přijímá děti na základě výsledků komplexního vyšetření, zdravotního stavu dětí a volné kapacity jednotlivých zařízení a umísťuje je do dětských domovů, dětských domovů se školou a výchovných ústavů. Pobyt v diagnostickém ústavu trvá zpravidla 8 týdnů. Diagnostický ústav plní podle potřeb dítěte následující úkoly: 1. diagnostické - jedná se o vyšetření dítěte formou psychologických a pedagogických činností, 2. vzdělávací - jde o zjištění úrovně dosažených znalostí a dovedností dítěte, vytvoření a realizaci specifických vzdělávacích potřeb vzhledem k věku dítěte, jeho schopnostem a možnostem, 11

12 3. terapeutické - náprava poruch v sociálních vztazích a chování dítěte, 4. výchovné a sociální - tyto úkoly se vztahují k osobnosti dítěte, jeho rodinné situaci a nezbytné sociálně-právní ochraně, 5. organizační - souvisejí s umísťováním dítěte do jiných zařízení v územním obvodu diagnostického ústavu, 6. koordinační - směřují k prohloubení a sjednocení odborných postupů ostatních zařízení v územním obvodu diagnostického ústavu, ověřování účelnosti těchto zařízení a ke sjednocení součinnosti s orgány státní správy dalšími osobami, které se zabývají péčí o děti. Diagnostický ústav zpracovává na základě výsledků své činnosti komplexní diagnostickou zprávu s návrhem specifických výchovných a vzdělávacích potřeb dítěte. Po ukončení pobytu se dítě buď vrátí domů, nebo je umístěno do některého z dalších typů zařízení. (Zákon o výkonu ústavní nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních, 5 11) Dětský domov Dětský domov zajišťuje péči o děti, kterým byla nařízena ústavní výchova a které nemají závažné poruchy chování. Jsou zde umísťovány děti zpravidla ve věku od 3 do 18 let. Dětský domov pečuje o děti podle jejich individuálních potřeb, ve vztahu k dětem plní úkoly výchovné, vzdělávací a sociální. Děti navštěvují školu, která není součástí dětského domova. Mohou zde pobývat i nezletilé matky se svými dětmi. (Zákon o výkonu ústavní nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních, 12) Dětský domov se školou Dětský domov se školou zajišťuje péči o děti, kterým byla nařízena ústavní výchova pro závažné poruchy chování nebo které pro přechodnou či trvalou duševní poruchu vyžadují výchovně léčebnou péči. Dále zajišťuje péči dětem s uloženou ochranou výchovou a nezletilým matkám. K výše uvedeným podmínkám umístění do 12

13 dětského domova se školou patří ještě jedna, a to, že děti nemohou být vzdělávány ve škole, která není součástí domova. Jsou zde umísťovány děti zpravidla od 6 let do ukončení poviné školní docházky. (Zákon o výkonu ústavní nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních, 13 ) Výchovný ústav Výchovný ústav pečuje o děti starší 15 let, které mají závažné poruchy chování a byla jim nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova. Tyto ústavy se zřizují odděleně pro děti s nařízenou ústavní a uloženou ochrannou výchovou. Mohou zde pobývat i nezletilé matky a jejich děti. Do výchovného ústavu může být umístěno i dítě starší 12 let se závažnými poruchami chování, jemuž byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova a nemůže být umístěno do dětského domova. Součástí ústavu je základní škola nebo speciální škola a jako jeho součást může být zřízena i střední škola. (Zákon o výkonu ústavní nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních, 14) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc jsou zřizována podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Tato zařízení poskytují ochranu a pomoc dětem, které se ocitnou bez jakékoliv péče nebo bez péče přiměřené jejich věku, např. při úmrtí rodičů nebo pokud jsou rodiče hospitalizováni ve zdravotnickém zařízení. Další cílovou skupinou jsou děti, jejichž příznivý vývoj či život jsou ohroženy, děti tělesně a duševně týrané, zneužívané děti nebo děti, které se ocitnou v situaci, kdy jsou závažným způsobem ohrožena jejich základní práva. Do zařízení jsou umísťovány na základě rozhodnutí soudu, na základě žádosti obecního úřadu s rozšířenou působností, žádosti zákonného zástupce nebo i samotného dítěte. Dětem je poskytováno plné přímé zaopatření ubytování, ošacení a stravování. (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí, 42) 13

14 3.3 Příčiny umístění dětí do ústavní výchovy Děti, které jsou umísťovány do institucionální péče, lze rozdělit do 4 skupin. První skupinu tvoří děti oboustranně osiřelé. Počet těchto dětí je zanedbatelný z celkového počtu dětí umístěných v institucionální péči. Další skupinou jsou děti ohrožené, které pocházejí ze sociálně slabého a dysfunkčního rodinného prostředí. Jejich vývoj a výchova jsou ve zvýšené míře ohroženy sociálně patologickými jevy a špatným zacházením ze strany rodičů. Třetí skupinu tvoří děti s výchovnými problémy, špatnou školní docházkou, experimentující s drogami, tedy děti rizikové. Do čtvrté skupiny lze zařadit děti, které už mají nějakou zkušenost s kriminalitou a u kterých je odůvodněná obava, že budou v trestné činnosti dále pokračovat. (Gjuričová, 2007, s. 1) Funkčnost rodiny může být ohrožena určitými rizikovými činiteli, které mohou způsobovat selhávání rodiny, projevující se týráním, zanedbáváním a zneužíváním dětí. Jde o tyto činitele - rizikoví dospělí, rizikové děti a rizikové situace. Rizikoví dospělí jsou všichni ti, kdo se zvláštně chovají, mají zvláštní povahu a zvláštní sklony. Mohou to být lidé duševně nemocní, duševně zaostalí a nevyspělí. Soužití s nimi může být pro děti velmi rizikové a často se před nimi musí děti chránit, a to i za cenu nejvyšší, kterou je odebrání z rodiny a umístění do ústavní péče. Rizikovými dospělými jsou i alkoholici, narkomani a rodiče nezralí a nepřipravení na svoji rodičovskou funkci. Najdou se i různí modernisté, kteří dokonale znají, co a jak se má dělat, co je a není správné, co se smí a nesmí říkat, co zdravého se má jíst, ale na druhou stranu neumí dát dítěti to nejpotřebnější - lásku. Rizikovými dětmi jsou děti, jejichž chování neodpovídá představě, kterou o nich dospělý má. Nesplňují jeho očekávání a vyvolávají v něm úzkost. Nejčastější obrannou reakcí na pocit úzkosti je agrese vůči jejímu původci - dítěti. Děti ale nemohou za to, že jsou takové, jaké jsou a projevují se jinak, než se od nich očekává. Rizikovou situací, je rozvod, neúplná rodina, nechtěnost dítěte, ale i náhradní rodinná výchova, kdy se z cizího dítěte má stát dítě vlastní. Ve výčtu rizikových situací by se dalo pokračovat dlouho. Riziko může existovat i jen ve formě možnosti, ale přesto je nutné s ním počítat, poznávat a vyvozovat ochranné postupy. (Matějček, 1994, s ) 14

15 3.4 Důsledky ústavní výchovy Děti, které vyrůstají v dětských domovech, jsou ohroženy množstvím negativních aspektů, které výrazně ovlivňují jejich šanci dospět a postavit se na vlastní nohy. Souhrnně bychom je mohli nazvat psychická deprivace. Odborníci definují deprivaci takto: Deprivace je stav, kdy některá z objektivně významných potřeb, biologických či psychických, není uspokojována v dostatečné míře, přiměřeným způsobem a po dostatečně dlouhou dobu. (Vágnerová, 2004, s. 53) Psychická deprivace je psychický stav vzniklý následkem takových životních situací, kdy subjektu není dána příležitost k ukojení některé jeho základní (vitální) psychické potřeby v dostačující míře a po dosti dlouhou dobu. (Langmeier, Matějček, 2011, s. 26) Tento psychický stav se navenek projevuje chováním, které má určité charakteristické známky, takže s ohledem na dosavadní vývoj dítěte je možné deprivaci rozeznat. V ústavních zařízeních je dítě izolováno od podnětů, které přináší život v rodině, a je vystaveno monotónnosti smyslových a sociálních podnětů. Ústavní deprivace způsobuje závažné poruchy v intelektovém a emočním vývoji dítěte. Ještě jako dospívající se deprivované děti chovají nevyspěle, nediferencovaně a v mnohém jsou jako děti předškolního věku. U některých dětí se může projevit chování, které se označuje jako sociální provokace. Tyto děti se domáhají pozornosti dospělých tím, že provokují. Vynucují si pozornost zlostnými výbuchy, dělají schválnosti, vymáhají si přednosti, vůči ostatním dětem jsou agresivní a žárlivé. Chtějí vychovatele jen pro sebe. Navenek se takové děti jeví jako protivné, pokud však zůstanou s vychovatelem samy mimo kolektiv, jsou velmi milé. Dalším typem chování může být útlumový typ. Děti tohoto typu jsou nápadně pasivní, obvykle u nich převažuje zájem o věci nad zájmem o sociální kontakty. Plní pokyny, ale chybí ji spontaneita a iniciativa. (Langmeier, Matějček, 2011, s. 27, s. 39, 83, ) 15

16 3.4.1 Citová deprivace Nejzávažnější nebezpečí pro vývoj dítěte, zejména v útlém věku, nastává ovšem tehdy, když chybí matka. Na ní závisí nejen ošetřování, ale také uspokojování většiny jeho duševních potřeb - ona je základem vztahu k člověku a jeho důvěry v okolní svět - ona mu vytváří především domov. (Langmeier, Matějček, 2011, s. 141) V normální rodině představuje matka zdroj jistoty a bezpečí, jejím prostřednictvím se dítě učí důvěřovat světu, získává pocit sebedůvěry a životní jistoty. Citová deprivace vzniká tehdy, jestliže nejsou dostatečně uspokojovány citové potřeby bezpečí a jistoty. Citová deprivace nepříznivě ovlivňuje vývoj osobnosti dítěte. U citově deprivovaných dětí můžeme pozorovat kognitivní odlišnosti jako neschopnost porozumět svému chování nebo chování druhých lidí, poučit se ze zpětné vazby, zobecnit následky svého chování. V oblasti citového prožívání bývají tyto děti emočně nestabilní, ploché a nedůvěřivé. Obtížně se orientují ve vlastních pocitech, emoční strádání se projevuje změnou v hierarchii hodnot. U citově deprivovaných dětí se často nevytváří potřeba komunikace, bývá chudší slovní zásoba a nápadná bývá i malá spontaneita řeči. Tyto děti mají běžně problémy v sociální adaptaci, na jakoukoliv změnu reagují nepříznivě a velmi často selhávají. (Vágnerová, 2004, s ) Sociální deprivace Dítěti hrozí deprivace identity v daném sociálním kontextu - deprivace sociální - všude tam, kde se podněty nezbytné pro osobní a sociální uplatnění objektivně a v dostatečné míře nevyskytují nebo, kde jsou nedostupné či nepochopitelné. (Langmeier, Matějček, 2011, s. 293) V ústavním zařízení jsou děti uzavřeny před skutečnými sociálními vztahy ve společnosti. V ústavu vzniká skleníkové prostředí, které dítě chrání a organizuje jeho aktivity, a které je chudé na sociální podněty. Děti v těchto podmínkách nemohou poznat rozdílnost v sociálních rolích, rozdílnost v roli matky a otce, mladších a starších sourozenců, s nimiž by se setkávaly v normální rodině. Nemají modely pro vlastní sociální chování a chybí ji náhled do sociální struktury. Tento nedostatek se nejvíce 16

17 projeví při odchodu z ústavního zařízení do společenského a pracovního prostředí, když si mají mladí lidé budovat samostatnou sociální existenci. (Langmeir, Matějček, 2011, s. 293) V ústavním zařízení je kladen důraz na konformitu a přijetí anonymní role člena skupiny. Většina činností je předem určena a děti často nemají možnost volby, nenaučí se svobodně rozhodovat. Je logické, že vzorce chování, kterým se naučily v dětském domově, jsou nedostačující pro začlenění do běžného života po ukončení ústavní výchovy. Je také logické, že tyto děti velmi často selhávají a prochází řadou osobních krizí. (Vágnerová, 2004, s. 602) 17

18 4 Ukončení ústavní výchovy Poslední kapitola je věnovaná ukončení ústavní výchovy. Jedinec, který od útlého dětství vyrůstá v ústavní výchově, nepochybně trpí nedostatkem sociálních kontaktů a mívá málo možností konfrontovat svůj život s realitou za branami dětského domova. Z dětského domova sice odchází dospělý člověk, ale ten je dospělý pouze věkem. Odchod z dětského domova je pro mladého člověka velmi náročnou životní situací, ve které by neměl zůstat sám. Cílem této kapitoly bude zmapovat možnosti pomoci a podpory mladým lidem v procesu osamostatňování. 4.1 Statistické ukazatele Každým rokem opouští dětský domov více než 700 mladých lidí. Orientace ve společnosti je pro ně často velice komplikovaná. Příčinou problémů jsou nereálné představy o životě za branami dětského domova a nedostatek základních psychosociálních dovedností, ale také nízké dosažené vzdělání dětí v dětských domovech. (Matoušek, Pazlarová, Baldová, 2008, s. 8) Podle statistických ukazatelů 35 % dětí odcházejících z dětského domova nemá ukončenou školu, 13 % má ukončené vzdělání s maturitou a pouze 1% těchto dětí má vysokoškolské vzdělání. 16 % dětí, které odchází z dětských domovů, nemá žádnou představu o svém dalším životě. U těchto dětí je nutné počítat i s tím, že budou mít vlastnosti, které jim budou komplikovat navazování pevnějších vztahů, protože střídání vychovatelů je limitovalo v možnosti naučit se navazovat a udržet pevnější vztahy s druhými lidmi. (Matoušek, Pazlarová, Baldová, 2008, s. 8) Mladí lidé z dětských domovů jsou znevýhodněni mnoha aspekty pro život venku, mimo zdi dětského domova, protože žijí v sociální a ekonomické jistotě dětského domova. Tuto jistotu svým odchodem ztrácí, jsou nepřipravení na život mimo dětský domov, nesamostatní a neschopní postarat se sami o sebe. Nemají finanční, sociální a emocionální podporu. (Folda a kol., 2009, s. 22) Odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra České republiky provedl rozsáhlý průzkum, zaměřený na analýzu efektivity fungování systému péče o ohrožené 18

19 děti. Tento průzkum byl zaměřen na sledování osudů dětí, které opustily ústavní zařízení v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v letech Ve sledovaném období opustilo institucionální výchovu celkem dětí. Přestože se jedná o téměř osm let staré údaje, použila jsem je ve své práci, protože vypovídají důsledcích absence funkčního systému návazných služeb pro mladé lidi z dětských domovů. Z celkového počtu dětí po skončení institucionální péče: dětí odešlo do azylových zařízení a z nich se trestné činnosti dopustilo 24 dětí, dětí bylo vzato do vazby nebo nastoupilo výkon trestu odnětí svobody - 28 dětí odešlo do psychiatrické léčebny, dětí odešlo do původní rodiny, z těchto dětí spáchalo trestný čin 7574, dětí se dopustilo trestné činnosti až po opuštění institucionální péče, z těchto dětí se dopustilo trestné činnosti 4755 až po roce a později po odchodu, dětí odešlo do domů na půl cesty, z těchto dětí se 492 dopustilo trestné činnosti - z toho počtu 18 dětí spáchalo trestný čin do roka po skončení ústavní péče a 474 až po roce. V ústavní výchově dochází k pouhému přerušení patologického vývoje dětí s výchovnými problémy a po ukončení institucionální péče pak pokračuje dál. U některých dětí se teprve nastartuje díky nevhodným podmínkám, buď působením původní dysfunkční rodiny, nebo mezerami a nedostatky v systému návazných služeb. Mladí lidé po odchodu z ústavní výchovy nejsou schopni respektovat pravidla provozu a poskytování služeb sociální prevence a převážně končí na ulici. Na ulici se pak spouští jejich kriminální kariéra. Páchání trestné činnosti má velmi negativní dopady na zaměstnávání, protože převážná část zaměstnavatelů požaduje po uchazeči výpis z rejstříku trestů. Jestliže je v rejstříku záznam, uchazeč není přijat. Dlouhodobá nezaměstnanost snižuje motivaci pracovat a vede k dlouhodobému ukotvení mladého člověka v systému sociálních dávek. (Gjuričová, 2007, s. 2-6) 19

20 4.2 Legislativní úprava ukončení ústavní výchovy a státem garantovaná pomoc Mladý člověk může zůstat v ústavní výchově i po dosažení věku 18 let, pokud je nezaopatřeným dítětem a soustavně se připravuje na budoucí povolání, nejdéle však do věku 26 let. Na základě žádosti sepíše zařízení smlouvu a poskytuje plné přímé zaopatření až do věku 26 let. (Folda a kol., 2009, s. 20) K prodloužení ústavní výchovy může dojít také soudem, a to na dobu jednoho roku po dosažení zletilosti. (Zákon o rodině, 46) Nejméně 6 měsíců před propuštěním dítěte je ředitel školského zařízení povinen informovat příslušný obecní úřad o nadcházejícím propuštění dítěte a to v zájmu zaručení návaznosti péče. Dítěti, které má být propuštěno z důvodu dosažení zletilosti, je povinen umožnit kontakt se sociálním kurátorem. Dále má propouštěné dítě nárok na věcnou pomoc nebo jednorázový příspěvek ve výši maximálně ,- Kč. Ve spolupráci s orgánem sociálně-právní ochrany se dítěti poskytuje poradenská pomoc se zajištěním bydlení a práce. Po opuštění zařízení je mladým lidem z ústavních zařízení zajištěna pomoc při řešení tíživých životních situací. (Zákon o výkonu ústavní nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních, 24, 33) Řešením obtížné finanční situace, která nastává po propuštění z dětského domova, může být i dávka hmotné nouze mimořádná okamžitá pomoc. Na mimořádnou okamžitou pomoc má nárok osoba, která má v daném čase neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků, nemůže řešit svoji svízelnou sociální situaci, hrozí jí sociální vyloučení, pokud je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech. Tato dávka je vyplácena jednorázově až do výše 1000,- Kč, ale součet dávek nesmí překročit čtyřnásobek životního minima jednotlivce v průběhu jednoho kalendářního roku. (Zákon o pomoci v hmotné nouzi, 2, 36) Jak odchod z dětského domova vypadá v praxi, jak se konkrétně pracuje s mladými lidmi při opuštění ústavního zařízení, podrobněji popíšu v následujících podkapitolách. 20

21 4.3 Příprava na samostatný život a individuální plánování Pokud se má dítě připravovat na samostatný život, musí se vycházet nejen z toho, jaké možnosti nabízí legislativa a různé instituce, ale především se musí vycházet z individuálních potřeb, možností a schopností dítěte. Dlouhodobé a pobytové služby by měly zahrnovat plánování. V sociálních službách, které jsou poskytovány v České republice podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, se plánování vyžaduje. Zpravidla se jedná o uzavření písemné smlouvy s uživatelem, která je plánem toho, co bude uživateli poskytováno. Služba musí být plánována s ohledem na cíle a potřeby uživatele. Plánování by se mělo týkat i ohrožených dětí a zvláště dětí vyrůstajících v ústavní péči. Dětské domovy nepracují v režimu sociálních služeb. Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy, sice ukládá dětským domovům povinnost vytvořit pro každé dítě roční plán výchovně vzdělávací činnosti a týdenní program výchovně vzdělávací činnosti, ale blíže tyto plány nespecifikuje. Některé dětské domovy ani plány nevytváří. Přitom individuální plánování je jednou z možností, jak připravit mladé lidi na samostatný život. (Matoušek, Pazlarová, Baldová, 2008, s. 10) Výbor pro práva dítěte vyzval v roce 2004 k vypracování pokynů pro ochranu dětí, které žijí mimo svoji rodinu. V evropském kontextu tři mezinárodní organizace pro péči o děti - FICE (Fédération Internationale des Communautés Educatives), IFCO (International Foster Care Organisation) a SOS dětské vesničky zahájily v roce 2004 projekt Quality4Children, jehož posláním je zlepšovat situaci a šance na rozvoj dětí v péči mimo domov. Vizí projektu je, aby děti vyrůstající bez vlastní rodiny, měly šanci utvářet svou budoucnost a staly se samostatnými a soběstačnými členy společnosti, díky životu v prostředí, které bude podporovat jejich plný potenciál. V rámci tohoto projektu byly vypracovány standardy kvality pro péči o děti mimo domov v Evropě. Celkem se jedná o 18 standardů.(q4ch, 2008, s. 10) Z hlediska ukončení pobytu v dětském domově jsou klíčové standardy 14-18, které bych chtěla blíže popsat, protože zahrnují proces plánování návratu dítěte nejen do původní rodiny, ale je možné se o ně opřít i v případě, že dítě se nevrací do rodiny. Poskytují přesný návod, jak vytvořit individuální plán odchodu z dětského domova, tak aby byl odpovídal potřebám mladého dospělého. 21

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 16, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 15.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ KANCELÁŘ MINISTRA Tiskové oddě lení Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit Tisková zpráva Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Sociálně právní ochrana dětí

Sociálně právní ochrana dětí Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) Sociálně právní ochrana dětí VK Mezioborová spolupráce v rámci

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Údaje o poskytované sociální službě

Údaje o poskytované sociální službě Příloha č. 4a Výkaz poskytovaných služeb: Průběžná zpráva o průběhu poskytování sociální služby Projekt "Podpora a rozvoj služeb sociální prevence v Moravskoslezském kraji " CZ.1.04/3.1.00/05.00009 Údaje

Více

DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ

DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ Výchozí předpoklady naší práce Centrem našeho zájmu je dítě a jeho rodina Celostní postoj, neutralita, na proces a řešení problému

Více

Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku

Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku Do začátku 90. let standardní forma péče Kolektivní domovy Do r. 1997 byla náhradní péče o děti řízena 3 rezorty: zdravotnictvím,

Více

Mgr. Petr Spurný RESOCIA o.s.

Mgr. Petr Spurný RESOCIA o.s. Mgr. Petr Spurný RESOCIA o.s. Rezort školství: - Škola prevence, diagnostika, poradenství, hodnocení a ovlivňování chování - Školská poradenská zařízení (PPP, SPC) - Zařízení preventivně výchovné péče

Více

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí vykonává funkci kolizního opatrovníka nezletilým dětem, zastupuje je při jednání u soudu, policie, dle potřeby i u jiných

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Čl. 1. Název a sídlo. Čl. 2. Statut sdružení

Čl. 1. Název a sídlo. Čl. 2. Statut sdružení Čl. 1. Název a sídlo Název: Občanské sdružení Janus (dále jen sdružení ) Sídlo: Popkova 1005, 664 34 Kuřim Čl. 2 Statut sdružení 1. Sdružení je dobrovolné, nezávislé, sdružující členy na základě společného

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc 1a 1b 2a 2b 2c 3a 3b 3c 1. Cíle a způsoby činnosti zařízení pro dčti

Více

Pomoc v hmotné nouzi

Pomoc v hmotné nouzi Pomoc v hmotné nouzi KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU PŘIPRAVIT PRO ŽIVOT (CZ.1.07/1.3.46/01.0019) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Systém pomoci v

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 V Olomouci, 1.9.2010 1. Činnost výchovné poradkyně Funkce výchovné poradkyně je zřizována podle 34 zákona ČNR č. 76/1978 Sb. (ve smyslu

Více

Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce

Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. cílová skupina: žáci sekundy cílem

Více

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vzdělávání osob se zdravotním postižením { JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vládní výbor pro zdravotně postižené občany: - je koordinačním, iniciativním a poradním orgánem

Více

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Projekt Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Operační program: Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa:

Více

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež Krajský úřad Pardubického kraje, sál J. Kašpara 16. 10. 2015 Ing. Kateřina Budínská, projektová manažerka

Více

Zdeňka Králíčková, 2007

Zdeňka Králíčková, 2007 PĚSTOUNSKÁ PÉČE Zdeňka Králíčková, 2007 ÚČEL výkon osobní péče o nezletilé dítě po dobu, po kterou nemohou rodiče o dítě osobně pečovat dočasnost pravidelné osobní kontakty rodiče s dítětem není-li to

Více

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR 17. září 2014 Odbor ochrany práv dětí Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE OCHRANY PRÁV DĚTÍ 2012

Více

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti Realizace všech zákonných

Více

Výroční zpráva SVP HELP

Výroční zpráva SVP HELP Výchovný ústav, Středisko výchovné péče HELP, střední škola a školní jídelna, Zámecká 107 zařízení poskytující školské služby Středisko výchovné péče HELP Zelené náměstí 1292, 686 01 Uherské Hradiště Tel/fax:

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr.

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr. Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi Bc. Klára Jalovcová Mgr. Irena Kulhánková Naše tři přání Prvním přáním je, aby rodinám byla poskytnuta

Více

Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání

Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání Ve znění poslední změny vyhláškou č. 279/2012 Sb., s účinností dnem 31. srpna 2012. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 112, 121 odst.

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/004 Sociální péče, sociálně správní činnost ústní Školní

Více

Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015

Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015 Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015 Pardubice Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE

Více

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních

Více

Směrnice o rozsahu služeb poskytovaných na základě dohody o výkonu pěstounské péče

Směrnice o rozsahu služeb poskytovaných na základě dohody o výkonu pěstounské péče Směrnice o rozsahu služeb poskytovaných na základě dohody o výkonu pěstounské péče Most ke vzdělání - Bridge to education, o. s Centrum náhradní rodinné péče Domov a rodina vydává níže uvedeného dne tuto:

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost - Sociálně administrativní činnost Kód

Více

Možnosti využití případové konference v následné péči. Doc.PhDr. Oldřich Matoušek PhDr. Hana Pazlarová, Ph.D.

Možnosti využití případové konference v následné péči. Doc.PhDr. Oldřich Matoušek PhDr. Hana Pazlarová, Ph.D. Možnosti využití případové konference v následné péči Doc.PhDr. Oldřich Matoušek PhDr. Hana Pazlarová, Ph.D. Důvody proč plánovat následnou péči Osobní kontakt zainteresovaných Rychlá koordinace Vyšší

Více

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění,

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění, Popis realizace poskytování sociálních služeb Centrum psychologické podpory,z.s. 1/Cíle, principy, veřejný závazek, okruh osob Centrum psychologické podpory,z.s. je nestátní nezisková organizace, která

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Orgán sociálně-právní ochrany dětí

Orgán sociálně-právní ochrany dětí Orgán sociálně-právní ochrany dětí Sociálně-právní ochrana je pomoc pro děti, jejich rodiče a další dospěláky, kteří se o děti starají nebo se chtějí starat. Děti chrání před násilím, zanedbáváním, zneužíváním

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ (SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ, SOCIÁLNÍ PÉČE) Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost -

Více

Plán práce výchovného poradce na školní rok 2015/2016

Plán práce výchovného poradce na školní rok 2015/2016 Plán práce výchovného poradce na školní rok 2015/2016 1. Spolupráce VP s vedením školy - shromažďování údajů o uchazečích s SPU - informační materiály a přihlášky na VŠ - dny otevřených dveří spolupráce

Více

Zákon o sociálně právní ochraně dětí s důrazem na využití ve škole

Zákon o sociálně právní ochraně dětí s důrazem na využití ve škole Zákon o sociálně právní ochraně dětí s důrazem na využití ve škole Novela zákona o OSPOD vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 401/2012 Sb. S účinností od 1.1.2013. Zasazení novely v,,legislativním rámci do

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Veřejný závazek. Posláním služby je podpora a zajištění ubytování, v nepřetržitém provozu, pro těhotné ženy a

Veřejný závazek. Posláním služby je podpora a zajištění ubytování, v nepřetržitém provozu, pro těhotné ženy a Poslání: Veřejný závazek Posláním služby je podpora a zajištění ubytování, v nepřetržitém provozu, pro těhotné ženy a matky s dětmi z Českého Těšína a celé České republiky, které se ocitly v tíživé životní

Více

Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí

Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí Odbor rodiny a ochrany práv dětí Proces změn aktuální informace Změna systému práce orgánů sociálně-právní ochrany a soudů Vytváření sítě

Více

REFORMA SYSTÉMU PÉČE O OHROŽENÉ DĚTI. JUDr. Zuzana Zárasová Mgr. Adam Křístek Odbor rodiny a dávkových systémů MPSV

REFORMA SYSTÉMU PÉČE O OHROŽENÉ DĚTI. JUDr. Zuzana Zárasová Mgr. Adam Křístek Odbor rodiny a dávkových systémů MPSV REFORMA SYSTÉMU PÉČE O OHROŽENÉ DĚTI JUDr. Zuzana Zárasová Mgr. Adam Křístek Odbor rodiny a dávkových systémů MPSV Základní východiska reformy Stav systému (poznatky z konkrétních kauz, výzkumů, analýz,

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM SOCIÁLNÍ SFÉRY - Práce - Bydlení - Volný čas - Partnerské vztahy - Rodina PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ Pracovní trh Sociální služby Možnosti mimo systém LEGISLATIVA

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

DŮM NA PŮL CESTY HAVLÍČKŮV BROD

DŮM NA PŮL CESTY HAVLÍČKŮV BROD DŮM NA PŮL CESTY HAVLÍČKŮV BROD www.pestalozzi.cz Jaké je poslání Domu na půl cesty? Posláním pobytové služby Dům na půl cesty (dále jen DPC) Havlíčkův Brod je poskytovat odborným způsobem podporu mladým

Více

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V T 1 Osoba v krizi aktivně kontaktuje zdroj pomoci, získává bezpečný a diskrétní prostor pro sdělení toho, o čem potřebuje hovořit, lépe se orientuje v aktuální situaci s podporou poskytovatele služby Základní

Více

Základní informace o vzdělávacím kurzu

Základní informace o vzdělávacím kurzu Základní informace o vzdělávacím kurzu Číslo kurzu 9 Název kurzu SPECIFICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ ODDĚLENÍ SPO Cílová skupina Pracovníci oddělení SPO Odborný garant Mgr. Miroslav Kappl tel.: 493331317,

Více

Veřejný závazek. Posláním služby je podpora a zajištění ubytování pro těhotné ženy a matky s dětmi, které se ocitly

Veřejný závazek. Posláním služby je podpora a zajištění ubytování pro těhotné ženy a matky s dětmi, které se ocitly Poslání: Veřejný závazek Posláním služby je podpora a zajištění ubytování pro těhotné ženy a matky s dětmi, které se ocitly v tíživé životní situaci, a nejsou ji schopny vlastními silami vyřešit a jsou

Více

Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji

Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji Dokumenty vztahující se ke změnám v systému péče o ohrožené děti 2 Úmluva o právech dítěte (ratifikovaná ČR 1994) Evropská úmluva o lidských právech Národní

Více

Individuální projekt OP LZZ

Individuální projekt OP LZZ Individuální projekt OP LZZ Systémová podpora procesů transformace systému péče o rodiny a děti Karlovy Vary, 8. říjen 2012 PhDr. Miloslav Macela ředitel odboru rodiny a ochrany práv dětí Reforma systému

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Více

Základní zásady základní sociální

Základní zásady základní sociální Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné správy a inspekci soc.. služeb Předpoklady pro

Více

Plán práce výchovného poradce

Plán práce výchovného poradce SOŠ Velvary s.r.o. Školní 268 273 24 Velvary Plán práce výchovného poradce Školní rok 2010/2011 výchovný poradce: Mgr. Hana Hronková Výchovný poradce zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole,

Více

Občanské sdružení Květina

Občanské sdružení Květina Občanské sdružení Květina Jeníkov 74, Oldřichov u Duchcova, 417 24 Tel.: +420 721 568 898,, IČO: 27038645 e-mail: oskvetina@centrum.cz, www.oskvetina.ic.cz Výroční zpráva za rok 2007 1/1 Obsah Výroční

Více

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková SPOLEČNÝ ZÁKLAD Zákon FS ČSSR č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení

Více

Perspektivy péče o ohrožné děti

Perspektivy péče o ohrožné děti Perspektivy péče o ohrožné děti Bc. Radek Šoustal referent SPOD, KÚ MSK Ostrava-Poruba, 22. 11. 2011 Základní dokumenty Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti na období

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti

Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti Petr Nečas ministr práce a sociálních věcí 3. dubna 2008 Hlavní problém Ochrana dětí včr nedosahuje úrovně odpovídající úrovni vyspělých evropských

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO RODIČE A DĚTI, NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO RODIČE A DĚTI, NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO RODIČE A DĚTI, NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA VZTAH RODIČŮ A DĚTÍ Jak už bylo řečeno v předešlé prezentaci, každý rodič má vůči svým nezletilým potomkům rodičovskou

Více

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA 412/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 14. srpna 2006, kterou se mění vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků Ministerstvo

Více

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Co je sociální práce? Co je to sociální práce? SOCIÁLNÍ PRÁCE JAKO

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2012

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2012 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2012 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Centrum prevence Vedoucí: Mgr. Ivana Petřeková Kontakt: 599 505 324, 602 264 018, 599

Více

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Cíl 1) Pomáhat žákům orientovat se ve světě práce a vzdělávacích příležitostí a vytvářet si představu o nabídce profesních a vzdělávacích

Více

systému péče o ohrožené děti

systému péče o ohrožené děti Seminář pro členy krajských koordinačních skupin k transformaci systému péče o ohrožené děti Transformace a sjednocení Síť služeb Transformace stávajících služeb systému péče o ohrožené děti Benešov 13.

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Práce výchovného poradce Oblasti činnosti, úkoly a harmonogram pro školní rok 2013/2014

Práce výchovného poradce Oblasti činnosti, úkoly a harmonogram pro školní rok 2013/2014 Práce výchovného poradce Oblasti činnosti, úkoly a harmonogram pro školní rok 2013/2014 Výchovný poradce: Ing. Monika Hodaňová Konzultační hodiny: Konzultace se domlouvají individuálně osobně, telefonicky

Více

STANDARD č. 4 Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí

STANDARD č. 4 Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí STANDARD č. 4 Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí Agenda sociálně-právní ochrany dětí (dále jen SPOD) je svěřena dle vnitřní směrnice Organizačního řádu Městského úřadu v Českém

Více

333/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ

333/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ 333/2012 Sb. ZÁKON ze dne 19. září 2012, kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

KONCEPČNÍ ZÁMĚR ROZVOJE ZAŘÍZENÍ 2012

KONCEPČNÍ ZÁMĚR ROZVOJE ZAŘÍZENÍ 2012 Dětský domov, Unhošť, Berounská 1292 Berounská 1292, Unhošť 273 51 č.j.:dd/452/2012 KONCEPČNÍ ZÁMĚR ROZVOJE ZAŘÍZENÍ 2012 říjen 2012 OBSAH: 1. ÚVOD...3 2. VIZE ROZVOJE DĚTSKÉHO DOMOVA...4 2.1 Odborná pomoc

Více

74/2005 Sb. VYHLÁŠKA

74/2005 Sb. VYHLÁŠKA 74/2005 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 9. února 2005 o zájmovém vzdělávání ve znění vyhlášky č. 109/2011 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí 1. Místní a časová dostupnost 1a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území své

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI

SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI Informační balíček pro uživatele služeb (veřejný závazek) Poslání služby Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou služby poskytované rodině s nezaopatřeným

Více

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu)

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Škola : ZŠ Sirotkova 36, Brno 616 00 Metodik prevence : Mgr. Zuzana Košťálová (I. stupeň) Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Cíl: 1. vytvoření krizového plánu pro řešení

Více

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ Projekt č. CZ.1.07/3.2.09/03.0015 PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ http://www.vspj.cz/skola/evropske/opvk Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva

Více

Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny: WORKSHOP Příprava mladého člověka na budoucí samostatný život

Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny: WORKSHOP Příprava mladého člověka na budoucí samostatný život Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny: WORKSHOP Příprava mladého člověka na budoucí samostatný život 18. 9. 2014 DK Akord - Ostrava Zaměření pracovních skupin Pracovní skupina č.

Více

Prevence rizikových forem chování a MŠMT

Prevence rizikových forem chování a MŠMT Prevence rizikových forem chování a MŠMT VII. ročník krajské konference k primární prevenci rizikového chování 24. října 2013 Kroměříž Ing. Radka Heřmánková odbor vzdělávání, oddělení prevence a speciálního

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG

Více

Struktura dotazů na poradně Adopce.com za rok 2014

Struktura dotazů na poradně Adopce.com za rok 2014 Analýza dotazů na poradně Adopce.com (celkem 1 dotazů, odpovědí) Tato analýza rozkrývá strukturu dotazů na poradně Adopce.com v sekci Rady odborníků za rok 1. Poradna funguje na principu volné diskuse

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost RODINNÁ POLITIKA Rodina je nejstarší a základní jednotka společnosti, nejpřirozenější místo života lidí. FUNKCE RODINY: biologická výchovná citová

Více