Informační oblasti středočeského kraje. Obsah

Transkript

1 Obsah Informační oblasti středočeského kraje 1. Bezdomovectví Charakteristika Adresář organizací Chudoba Charakteristika Zajímavé odkazy Domácí násilí Charakteristika Adresář organizací Legislativa Zákon na ochranu před domácím násilím Ostatní právní předpisy Drogy a jiné závislosti Charakteristika Alkohol Charakteristika Adresář organizací Léky Tabák Charakteristika Adresář organizací Ilegální drogy Charakteristika Adresář organizací Jiné závislosti Gambling Kriminalita a delikvence Charakteristika Obchodování s lidmi Charakteristika Poruchy příjmů potravy Charakteristika

2 7.2. Adresář organizací Primární prevence Charakteristika Adresář organizací Prostituce Charakteristika Adresář organizací Sekty Charakteristika Adresář organizací Stalking Co je stalking Stalking dle práva Adresář organizací Šikana Charakteristika Adresář organizací Týrání a zneužívání dětí Syndrom CAN Psychické týrání, zneužívání a zanedbávání Charakteristika Příčiny, projevy důsledky Prevence Fyzické týrání, zneužívání a zanedbávání Adresář organizací Xenofobie a rasismus Charakteristika Adresář organizací Záškoláctví

3 1. Bezdomovectví Informační oblasti středočeského kraje 1.1. Charakteristika Listopad 1989 přinesl s sebou řadu společenských problémů do té doby prakticky u nás neznámých: šíření drog a organizovaného zločinu, šíření prostituce a pornografie, masové snižování životní úrovně, zejména důchodců a mladých rodin, nezaměstnanost a bezdomovectví. Průměrná obecná míra nezaměstnanosti dosahuje výše 7,9 % ekonomicky aktivního obyvatelstva (2005). Bezdomovců je přibližně 100 tisíc, a odhaduje se, že každým rokem přibývá 10 % nových bezdomovců (dle odhadu ing. Plachého, předsedy Sdružení azylových domů v ČR). A v budoucnosti tento problém může být ještě palčivější vzhledem k plánovaným deregulacím a očekávanému nárůstu nezaměstnanosti. Již tato poměrně vysoká čísla naznačuji, že tento problém má společenské příčiny a že se nejedná převážně o osobní selhání jednotlivců. Předpokladem účinného boje proti bezdomovectví je seznámení se s alespoň základními faktory této problematiky. Vymezení pojmu bezdomovec" Lidé, pro něž se u nás vžilo označení bezdomovci", v České republice de jure neexistují. A v mezinárodním právu se pojmem bezdomovec (homeless) označuje cizinec, žijící na našem území bez povolení úřadů a bez státní příslušnosti. Pro našeho člověka, postrádajícího domov, má odborná mluva termín občan bez přístřeší", který patří do skupiny občanů společensky nepřizpůsobených", což ovšem, znovu opakujeme, není právní vymezení. Formy bezdomovectví V zásadě lze bezdomoveckou populaci rozdělit do tří skupin: a) Zjevní bezdomovci - osoby žijící na ulicích, na nádražích, ti, kteří vyhledávají ubytování v zimních noclehárnách, azylových domech, v noclehárnách zřizovaných městy nebo charitativními organizacemi. Ti však reprezentují pouze část obyvatel bez domova. b) Skrytí bezdomovci - lidé bez přístřeší, kteří se z nějakého jen jim známého důvodu neobracejí na veřejné či charitativní služby, aby nalezli nocleh. Počet těchto osob může být značný hlavně v regionech, kde nabídka služeb je nedostačující. Tito lidé bydlí ve squatech, přespávají ve sklepích, domech určených k demolici, ve starých automobilech, kontejnerech, 3

4 výměnících, ve stanech, v zemljankách, v kanálech, v lesích, v nejlepším případě přespávají tak různě po známých... c) Potenciální bezdomovci - osoby, jejichž potřeby jsou úřadům buď neznámé, nebo známé jen částečně. Není vždy jednoduché určit přesně rozdíl mezi podmínkami života bezdomovců, kteří se obracejí na provozovatele ubytoven, a těch osob, které žijí v nejistých podmínkách nájemních bytů, často zdravotně závadných, v domech určených k asanaci či k demolici, v bytech provizorních, zchátralých a často přelidněných, v bytech sociálních, v holobytech, v podnájmech. Do této skupiny řadíme i ty, kteří čekají na propuštění z různých ústavů, vězení, na opuštění dětského domova, dále ty, kteří zvlášť nyní tvoří velkou skupinu migrační a exilní. Příčiny bezdomovectví Příčiny bezdomovectví jsou různé. Je to například: ztráta zaměstnání či bydlení, nízká úroveň životního minima, nedostatek cenově dostupného bydlení, zadluženost, rozvod či rozpad rodiny, rozchod partnerů žijících spolu na hromádce", otřesné rodinné podmínky (týrané či sexuálně zneužívané ženy nebo děti, ženy či děti alkoholiků...), psychické a citové zhroucení, odchod z dětských domovů, kde mladí lidé nemohou po vyučení a dosažení plnoletosti dále zůstat, propuštění z vězení, smrt někoho blízkého, osamělost, nesamostatnost, stáří, dlouhé čekací doby na umístění v domově důchodců, mentální retardace, fyzická či psychická choroba, alkoholismus, drogy, hráčství či jiná závislost, uprchlictví, migrace... Podle výzkumů je nejčastější příčinou bezdomovectví ztráta zaměstnání (23 %), následuje rozvod (20 %), odchod z rodiny (11 %), výkon trestu (5 %), špatné hospodaření (3 %), výstup z ústavního zařízení (2 %). Jiné příčiny tvoří 29 %, a pouze u 7 % bezdomovců má jít o dobrovolné rozhodnutí (ovšem i zde je třeba vzít v úvahu jejich psychický stav a další okolnosti). 4

5 Sociální struktura bezdomovecké populace Nyní několik sociologických údajů o bezdomovecké populaci v ČR. Ženy u nás tvoří % bezdomovců (v USA a EU je to celých 25 %). Věková struktura českých bezdomovců vypadá následovně: Věk Procenta bezdomovců % % % % % Starší 62 15% 25% bezdomovců je invalidních důchodců. 25% bezdomovců má zkušenost s dětským domovem, 15% s psychiatrickou léčebnou a 35% s vězením. Struktura bezdomovců z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání vypadá následovně: Nejvyšší dosažené Procenta bezdomovců vzdělání Nedokončené základní 1% vzdělání Základní 30% Vyučení 34% Středoškolské bez 6% maturity Středoškolské s 7% maturitou Vyšší než středoškolské 1% Nebylo zjištěno 21% Co se týče toho, odkud bezdomovci pocházejí, tak 60 % jsou mimopražští, 30 % jsou Pražané, 7 % Slováci a 3 % ostatní cizinci. A kde bezdomovci přespávají? Místo přespávání Procenta bezdomovců Ubytovna, noclehárna, 21% azylový dům Nádraží 15% U někoho v bytě 13% Podnájem 2% Squat 1% Jiné, nestálé nocování 48% 5

6 Problémy bezdomovců Jak už samotné označení bezdomovec" vypovídá, největším problémem těchto lidí je to, že nemají domov. To znamená, že buď nemají vůbec kam složit hlavu, nebo přespávají v různých provizoriích. Také to ovšem znamená, že nemají rodinné zázemí, nemají nikoho, kdo by je podepřel, kdo by jim pomohl... Mnozí z nich trpí velkou osamělostí. S tím, že bezdomovci nemají kde bydlet, souvisí to, že jsou těžko zaměstnatelní. A to ze tří různých příčin: 1) Ztráta dokladů. Bezdomovci jsou často obětí drobné kriminality. Obnova dokladů je velmi zdlouhavá a málokterý bezdomovec si je schopen je obstarat bez vnější pomoci. Častým jevem u bezdomovců je totiž jakási byrofobie", chorobná obava z jednání před úřady a institucemi, často generovaná odbýváním, arogancí a pohrdáním některých úředníků. 2) Zaměstnavatele zajímá, kde bydlíte. A když uvedete nádraží" či Armáda spásy", není příliš velká naděje, že vás zaměstnají. 3) Když je člověk dlouho nezaměstnaný, a navíc žije na ulici, po čase ztrácí schopnost pracovat. To je objektivní skutečnost, potvrzená psychology, zabývajícími se fenoménem bezdomovectví. A nejenže bezdomovci nemají kde bydlet a těžko seženou nějakou práci (živí se příležitostnými brigádami, žebráním a podobně), ale většina z nich ani nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti či na sociální dávky. To vše je totiž vázáno na trvalé bydliště (byť fiktivní), které bezdomovci buď nejsou schopni prokázat (opět- ztráta dokladů), nebo je tak daleko od místa, kde pobývají, že nejsou schopni tam dojet, resp. tam opakovaně dojíždět (např. takový bezdomovec z Karviné jde do Prahy, kde má více šance najít pomoc či dokonce práci - nebo si to alespoň myslí - ale v Praze zas nedostane podporu ani žádné jiné dávky). Další závažný problém bezdomovců je jejich zdravotní stav. Skoro 90 % českých bezdomovců trpí nějakou chorobou či postižením. Navíc většina z nich trpí také nedostatkem kvalitní stravy (někdy dokonce hlady) a nedostatečnou hygienou. A protože mnozí z nich nejsou zdravotně pojištěni - opět z výše uvedených důvodů - nemají dle české legislativy nárok na zdravotní péči. Tím vším je dána jejich relativně krátká životní dráha... Každoročně pak zemřou v ulicích desítky bezdomovců... A v neposlední řadě je tu problém negativního vztahu nás, slušných občanů", k těmto lidem. Co si o nich myslíme, jak se na ně díváme, jak na ně reagujeme... To jim také nepřidá"... 6

7 Pomoc bezdomovcům Česká republika nemá ani jedinou instituci, ani jedno oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí či jiného ministerstva, které by se problémem bezdomovectví zabývalo. Žádný komplexní plán, jak se s tímto problémem vypořádat. MPSV sice přispívá svými dotacemi na azylové domy a jiné ubytovny pro bezdomovce (převážně provozované křesťanskými organizacemi), ale tyto dotace zdaleka nezabezpečují jejich provoz. Například za rok 2000 činily tyto dotace Kč, což je částka zhruba 2,5 x menší než byly dotace požadované. Města se problémem bezdomovců také příliš nezabývají. Pouze třetina měst provozuje levnou ubytovnu pro bezdomovce a podobné případy, a to ještě většinou s velmi nízkou kapacitou (pod 25 lůžek). Ani v Praze, centru bezdomovců, není situace příliš slavná. Například v roce 2000 činily dotace magistrátu na azylové domy (opět převážně provozované křesťanskými organizacemi) Kč, což bylo zhruba 2,8x méně, než byla požadovaná částka. Azylové domy a ubytovny pro bezdomovce v České republice provozují převážně charitativní organizace (Armáda spásy, Naděje, Sestry matky Terezy...). Nicméně tato pomoc se nedostává zdaleka všem bezdomovcům. Počet lůžek v azylových domech Sdružení azylových domů v ČR je 2260 (květen 2000)... Bezdomovcům pomáhá také pouliční časopis Nový prostor (původně Patron), který od konce roku 1999 vydává občanské sdruženi Nový prostor. Od února 2001 vychází druhý pouliční časopis, Patro (vydává občanské sdružení Mezipatro). Nový prostor stojí 25 Kč, Patro 19,90 Kč a polovina peněz z každého čísla zůstává prodejci. Zdroj: Eduarda a Stanislav Heczkovi, Bezdomovci a my, dostupná na 7

8 1.2. Adresář organizací Informační oblasti středočeského kraje Azyly, ubytovny, noclehárny Název organizace Středisko Naděje Občanské sdružení R- Mosty Činnost organizace Kontakt Adresa Poradenství, základní sociální pomoc, klub pro osoby bez přístřeší. /index.php?q=node/6 1 Maximální délka pobytu je 1 rok Dotovaná cena za službu je v současnosti dle zák. předpisů: 70,- /den dospělý, 40,-/den nezletilé dítě. Mužům je služba určena pouze ve výjimečných případech, a pokud to dovoluje kapacita zařízení. Štyrsova 918, Mladá Boleslav, Nádražní 43, , Mladá Boleslav- Čejetičky 8

9 2. Chudoba Informační oblasti středočeského kraje 2.1. Charakteristika Chudoba je sociální status člověka vyznačující se hmotným nedostatkem. V dnešní době se díky medializaci pojem chudoba spojuje zejména s životními poměry lidí v rozvojových zemích a používá se pro stav, který nezajišťuje člověku základní podmínky pro důstojný život a uspokojení nejzákladnějších lidských potřeb. Je spojen se značnou hmotnou nouzí, nedostatkem potravin, nezávadné pitné vody a ošacení, špatné situace s bydlením, nedostatečným či žádným přístupem k základní zdravotní péči, vzdělání, ap. Důsledkem chudoby bývá chronický hlad, podvýživa, nedostatečná imunita nebo nevzdělanost, náchylnost k nemocem, vysoká dětská úmrtnost, nebo nízká střední délka života. Je stavem, kdy jsou životní podmínky člověka v rozporu se základními lidskými právy. Z hlediska sociální politiky představuje chudoba jeden z nejobtížněji řešitelných problémů. Zároveň chudoba představuje jeden z nejvýraznějších motivačních prvků, kdy je motorem vzdělání, migrace obyvatelstva atp. Dnes jsou nejpoužívanější klasifikací chudoby, vytvořené Světovou bankou, hranice denních příjmů na osobu. Chudoba v České republice Příčiny Mezi hlavní příčiny patří nemoci, nevzdělanost, vládní selhání, nepříznivá geografická poloha nebo chudoba samotná. Chudoba jako moderní společenský jev je pak spojena s prudkým hospodářským rozvojem posledních dvou století. Dělení chudoby Absolutní chudoba, o které hovoříme v případě, že se člověk dostane do stavu, kdy není schopen uspokojit své nejzákladnější potřeby, jako je zajištění potravy a ošacení. Tento druh chudoby může dojít až do stavu, kdy je ohrožen život takto postižené osoby. Relativní chudoba, což je stav, kdy jedinec nebo rodina uspokojují své sociální potřeby na výrazně nižší úrovni než je průměrná úroveň v dané společnost. Objektivní chudoba určená státem, který konkrétně řekne, co znamená uspokojování základních lidských potřeb a určí komu přísluší jaká pomoc. 9

10 Subjektivní chudoba, zjištěná vlastním hodnocením svého stavu, které nemusí být shodné s objektivní chudobou a neplynou z toho žádné důsledky Zajímavé odkazy

11 3. Domácí násilí Informační oblasti středočeského kraje 3.1. Charakteristika Pojem domácí násilí zahrnuje veškeré formy násilí (fyzické, sexuální, psychické či ekonomické násilí, vynucená izolace), k nimž dochází mezi blízkými osobami - nejčastěji mezi partnery či bývalými partnery. Domácí násilí se objevuje u lidí všech úrovní vzdělání, sociální situace, tříd, ras, etnických skupin apod. Charakteristickým rysem tohoto násilí je: Nerovnoměrné postavení mezi agresorem a obětí (nadřazené a podřazené postavení) Dlouhodobé trvání (k odhalení dochází v průměru až po 7 letech) Cyklický průběh (střídají se fáze klidu-příprava na útok-útok, láska-naděje-strach) Domácí násilí není pácháno v afektu - ač jej partner poté vysvětluje či omlouvá nejrůznějšími důvody, většinou se jedná o promyšlené činy, které mají za cíl získat moc a kontrolu nad partnerkou. Domácí násilí je každodenně přítomné v celém partnerském nebo rodinném světě. Ovládající chování, zahrnující široké spektrum hrubého chování agresora k oběti, zřídka bývá jednorázovou záležitostí. Spíše se jedná o opakované násilí, které svou povahou a intenzitou naplňuje skutkovou podstatu některého z trestných činů, často se jedná o chronicky páchané přestupky. Domácí násilí zahrnuje i vážné pohrůžky použití podobného násilí. Domácí násilí je považováno za "genderově podmíněný zločin" a součást násilí na ženách - většina jeho obětí jsou ženy, většina pachatelů muži (viz statistiky). Násilí se v téměř absolutní většině dopouštějí muži na svých současných či bývalých partnerkách, mezi oběťmi domácího násilí ovšem mohou být i děti, staří rodiče apod. Domácí se často objevuje po narození 1 dítěte. Jeho příčinu nelze hledat v pracovním či osobním stresu násilníka, alkoholismu či užívání drog, ale v nerovnováze moci mezi partnery i v toleranci domácího násilí společností. 11

12 Formy domácího násilí Fyzické násilí např. facky, kopance, škrcení, rány pěstí či jiné fyzické útoky, ohrožování zbraní. Může být namířeno proti vám či vašim dětem (popř. vůči vašemu zvířeti). Psychické násilí nadávky, bezdůvodné obviňování, pokořující poznámky či gesta, podceňování vaší osobnosti, ponižování či zesměšňování ve společnosti, vyhrožování fyzickým násilím, zastrašování, nečestné ovlivňování dětí, odepírání spánku či potravy, vydírání sebevraždou. Sexuální zneužívání donucení k sexu (násilím nebo výhružkami) i tehdy, nemáte-li o něj zájem, nucení k sexuálním praktikám, které vám vadí. Sociální izolace bránění v návštěvách rodiny či přátel, sledování telefonátů, pronásledování, nečekané "kontrolní" návštěvy či telefonáty. Ekonomická kontrola omezování přístupu k penězům, neposkytnutí peněz na provoz domácnosti, případně i snaha zakázat vám chodit do práce. Domácí násilí a dopad na děti Pokud vyrůstají v rodině s výskytem domácího (partnerského) násilí děti, ve většině případech dochází k násilí v jejich přítomnosti (80-90%). Dopad na na jejich psychický vývoj je potom značný. Jedná se především o: 1. Aktuální psychický dopad - u dětí, které jsou v rodinách svědky domácího násilí, lze často pozorovat psychickou labilitu, pomočování, koktavost, plačtivost, poruchy příjmu potravy, sklony k depresivnímu a sebevražednému jednání 2. Přenášení vzorců chování v jejich dospělém životě - agresoři i oběti domácího násilí ve většině případech vyrůstali v rodině, kde se násilí vyskytovalo jako způsob jednání Vzhledem k těmto následkům prosazuje Světová zdravotnická organizace (WHO) pohlížet na děti-svědky domácího násilí jako na děti, které jsou samy oběťmi týrání. Bohužel v ČR dosud soudy tento pohled příliš nereflektují a v situacích, kdy se jedná o úpravu styku s dětmi v rozvodovém řízení, často hájí spíše zájmy rodiče-agresora. Dosud nebyl vydán rozsudek, který by zakázal styk rodiči-agresorovi s dětmi z důvodu týrání osoby žijící ve společné domácnosti. 12

13 Co dělat v případech domácího násilí Stalo se vám, že vás partner: udeřil dlaní či pěstí, kopal do vás, strkal či tahal vás zranil vás nebo vám zraněním vyhrožoval zacházel s vámi jako se svým majetkem nebo jako s nesvéprávnou osobou nutil vás k sexu proti vaší vůli neustále vás ponižoval, zacházel s vámi tak, že jste se cítila hloupá a bezcenná zakázal vám odejít nebo vám ztížil jakékoli možnosti odchodu zakázal vám stýkat se s rodinou nebo přáteli či vám zakázal navazovat nové kontakty Jestliže jste zažila něco podobného, je možné, že se jedná o násilný vztah. Vyhledejte proto pomoc. Pamatujte si, že násilí není jen fyzické, ale často má mnohem nenápadnější podobu - psychický nátlak, vyhrožování, zastrašování apod. Ačkoli psychické násilí nezpůsobuje tak viditelná zranění, může být ve svém důsledku i mnohem horší. Pokud jste byla napadena, zneužita či týrána: V případě napadení zavolejte policii (158). Pamatujte si, že násilí je trestný čin. Před příjezdem policie neodklízejte případné stopy po násilí, s policií se snažte mluvit bez přítomnosti partnera. Pokud jste byla napadena, navštivte odborného lékaře a nechejte si vystavit lékařskou zprávu. Zavolejte přítelkyni nebo někomu z rodiny, komu věříte. Vyberte si někoho, o kom víte, že násilí netoleruje a že na prvním místě pro něj bude vaše bezpečnost a bezpečnost vašich dětí. Pokud u vybrané osoby nenaleznete podporu, zkuste najít někoho dalšího. Zavolejte do specializovaného centra, kde vám mohou poskytnout pomoc, či do azylového domu. Pokuste se najít někoho, kdo vám může poradit a pomoci. Pokud se chystáte odejít, promyslete si dopředu "bezpečnostní plán", abyste neohrozila sebe či své děti. Pokud je to možné, neodcházejte bez dětí - mohlo by být těžké je získat zpět. První krok je obvykle nejtěžší. Ale pokud nic neuděláte, násilí samo od sebe nepřestane, jakkoli vám může partner slibovat, že už se "to" nestane. Nestyďte se proto vyhledat pomoc a vyhledat pomoc. 13

14 Bezpečnostní plán Pokud se chystáte odejít, měla byste si dopředu promyslet "bezpečnostní plán". Při jeho vytváření nezapomeňte na určité věci: Promyslete si, co budete dělat v případě nebezpečí. Informujte děti o vašem plánu způsobem, který odpovídá jejich věku. Schovejte si nějaké peníze pro případ, že byste musela uprchnout. Vymyslete si místo, kam můžete jít a kde budete v bezpečí (sousedka, přítelkyně, rodiče, azylový dům apod.) Pokud chcete opustit byt či dům, nezapomeňte především na občanský průkaz, rodný list, kartičku zdravotní pojišťovny, pas, kreditní kartu, klíče od bytu a auta, potřebné léky a základní vybavení pro děti (včetně oblíbené hračky). Mějte u sebe telefonní čísla, která se mohou v nouzi hodit, dobře si je však uschovejte. Důvěřujte svým instinktům. Co dělat, zažívá-li násilí někdo vám blízký Dejte jí jasně najevo, že: v podobné situace není sama jste ji připraveni podpořit násilí nikdy není ospravedlnitelné či oprávněné její bezpečnost a bezpečnost jejích dětí je na prvním místě nezavinila násilí za chování svého partnera není odpovědná nemůže chování partnera změnit omluvy a sliby násilí neukončí není sama není blázen násilí je prostředkem, jak někoho kontrolovat žárlivost a "přivlastňování" nejsou znakem pravé lásky, ale prvními příznaky násilí. Pomozte jí při vytváření "bezpečnostního plánu": Mluvte s ní o tom, jak může zajistit bezpečnost sebe a svých dětí. Pomozte jí, aby si uvědomila, že jsou před ní různé možnosti, co dělat. Poskytněte jí nejrůznější kontakty (na specializovaná centra, právníka), k ničemu ji ovšem nenuťte 14

15 Dejte ji najevo, že jste připraveni jí pomoci, ale zároveň ji podporujte v tom, aby se začala rozhodovat sama za sebe. Žena, která zažívá či zažila domácí násilí potřebuje vaši pomoc a podporu. Přesto jsou i určité rady, které pro ni nejsou dobré a mohou být i nebezpečné: Nehledejte příčiny násilí. Nic jí nevyčítejte. Neříkejte jí, co má dělat, ať to znamená cokoli: zůstat s partnerem, či jej opustit. Neříkejte jí, ať se k partnerovi vrátí a snaží se trochu víc. Nepokoušejte se ji "zachránit" tím, že pro ni budete hledat rychlá řešení. Nenavrhujte, že si promluvíte s jejím partnerem, aby se věci vyjasnily. Neříkejte jí, že by měla zůstat kvůli dětem. Zdroj: Občanské sdružení Rosa, seminář Domácí násilí organizace VIOD. 15

16 3.2. Adresář organizací Název Činnost organizace Kontakt Adresa organizace Středisko Nízkoprahové denní centrum Středisko Naděje Naděje Noclehárna pro ženy. Noclehárna Štyrsova 918, Mladá pro muže. Terénní program.php?q=node/61 Boleslav, (streetwork). Jekhetani Luma Odborné sociální poradenství. Společný svět, o. s Terénní program. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Telefonická krizová pomoc Legislativa Zákon na ochranu před domácím násilím Jekhetani Luma Společný svět, o. s. Erbenova 790/23, Mladá Boleslav, Vykázání v ČR je nově upraveno s platností od v zákonu č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, konkrétně v 44 až 47 Oprávnění vykázat z bytu nebo domu i z jeho bezprostředního okolí". Zde je přehled hlavních změn, které jsou na rozdíl od předchozí právní úpravy řešeny odlišně: Vykázání (jen tato jediná forma rozhodnutí, dříve byl i zákaz vstupu) Policie ČR poskytuje ohrožené osobě současně vždy personální i teritoriální ochranu (dříve byla pouze ochrana teritoriální). Faktický úkon - opatření preventivního charakteru (dříve policista rozhodoval ve správním řízení). Základní lhůta vykázání: 10 dnů (stejné). Forma: Ústní oznámení osobám (násilné i ohrožené), vydává se jen potvrzení o vykázání, předání proti podpisu (vymezení prostoru vykázání, poučení, práva a povinnosti osob, místo uložení kopie úředního záznamu). Nepřítomná vykázaná osoba: při prvním kontaktu poučení o právech a povinnostech při vykázání, předání potvrzení o vykázání nebo lze získat informace o vykázání na lince 158. Nesouhlas s vykázáním: námitka, která nemá odkladný účinek, na místě zapsaná do potvrzení o vykázání nebo námitka podaná písemně do tří dnů. O námitce rozhoduje krajské ředitelství Policie ČR. 16

17 Oznamovací povinnost Policie ČR: kopie úředního záznamu o vykázání: Intervenční centrum, OSPOD (jsou-li přítomny děti), nově i příslušnému civilnímu soudu - to vše do 24 hodin od vstupu do společně obývaného bytu nebo domu. Kontrola dodržování povinností vykázané osoby ze strany Policie ČR: Do tří dnů od vykázání. Povinnost vykázané osoby: - Zákaz vstupu do vymezeného prostoru. - Zákaz navazování styku nebo kontaktu s ohroženou osobou. - Odevzdat na místě všechny klíče od společného obydlí, které drží. Právo vykázané osoby: - Vzít si věci osobní potřeby, osobní cennosti a osobní doklady před odchodem. - Vzít si věci nezbytné pro podnikání nebo výkon povolání, pouze jedenkrát v průběhu desetidenního vykázání a jen v přítomnosti policisty. - Být policistou poučen o právech a povinnostech, o možnostech dalšího ubytování. - Sdělit adresu pro doručování. - Ověřit vykázání na tísňové lince Vyzvednout si kopii úředního záznamu o vykázání. Zdroj: Ostatní právní předpisy Listina základních práv a svobod Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník K jakým trestním činům může docházet v domácnosti? 145 Těžké ublížení na zdraví (1) Kdo jinému úmyslně způsobí těžkou újmu na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let. 17

18 (2) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) na dvou nebo více osobách, b) na těhotné ženě, c) na dítěti mladším čtrnácti let, d) na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti, e) na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání, nebo na jiném, který plnil svoji obdobnou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, f) na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání, g) opětovně, nebo h) ze zavrženíhodné pohnutky. (3) Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt. (4) Příprava je trestná. 146 Ublížení na zdraví (1) Kdo jinému úmyslně ublíží na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta. (2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) na těhotné ženě, b) na dítěti mladším čtrnácti let, c) na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti, d) na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání, nebo na jiném, který plnil svoji obdobnou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, nebo e) na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví. (4) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt. 18

19 147 Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti (1) Kdo jinému z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona. (3) Kdo z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let. 148 Ublížení na zdraví z nedbalosti (1) Kdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví tím, že poruší důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. (2) Kdo z nedbalosti způsobí ublížení na zdraví nejméně dvou osob proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta. 168 Obchodování s lidmi (1) Kdo přiměje, zjedná, najme, zláká, svede, dopraví, ukryje, zadržuje nebo vydá dítě, aby ho bylo jiným užito a) k pohlavnímu styku nebo k jiným formám sexuálního zneužívání nebo obtěžování anebo k výrobě pornografického díla, b) k odběru tkáně, buňky nebo orgánu z jeho těla, c) k službě v ozbrojených silách, d) k otroctví nebo nevolnictví, nebo e) k nuceným pracím nebo k jiným formám vykořisťování, anebo kdo kořistí z takového jednání, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let. (2) Stejně bude potrestán, kdo jinou osobu než uvedenou v odstavci 1 za použití násilí, pohrůžky násilí nebo jiné těžké újmy nebo lsti anebo zneužívaje jejího omylu, tísně nebo závislosti, přiměje, zjedná, najme, zláká, svede, dopraví, ukryje, zadržuje nebo vydá, aby jí bylo jiným užito a) k pohlavnímu styku nebo k jiným formám sexuálního zneužívání nebo obtěžování anebo k výrobě pornografického díla, 19

20 b) k odběru tkáně, buňky nebo orgánu z jejího těla, c) k službě v ozbrojených silách, d) k otroctví nebo nevolnictví, nebo e) k nuceným pracím nebo k jiným formám vykořisťování, anebo kdo kořistí z takového jednání. (3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, b) vydá-li takovým činem jiného v nebezpečí těžké újmy na zdraví nebo smrti, c) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo d) spáchá-li takový čin v úmyslu, aby jiného bylo užito k prostituci. (4) Odnětím svobody na osm až patnáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 těžkou újmu na zdraví, b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo c) spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. (5) Odnětím svobody na deset až šestnáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 smrt. (6) Příprava je trestná. 170 Zbavení osobní svobody (1) Kdo jiného bez oprávnění uvězní nebo jiným způsobem zbaví osobní svobody, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let. (2) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání, c) způsobí-li takovým činem fyzické nebo psychické útrapy, d) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví, nebo e) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. (3) Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt, nebo 20