informacní bulletin NA AKTUALNI TEMA znacka, lide, produkty Kvalita a efektivita jsou spojené nádoby

Transkript

1 Je tû pfied deseti lety bylo pfies devadesát procent nábojû Sellier & Bellot urãeno na civilní trhy. Mezitím se ale firma stala v znamn m dodavatelem pro vojenské a bezpeãnostní sloïky. Tato zmûna se nutnû musela projevit v nesrovnatelnû vy ích poïadavcích na kvalitu, jejichï splnûní tito odbûratelé vyïadují. Projevila se ale rovnûï v produktivitû? Pfiedev ím do lo k v raznému rûstu konkurenceroãník VII. prosinec 2014 informacní bulletin Napadlo vás nûkdy, kolik umu se vejde do vûci tak titûrné, jak m je zápalka náboje? (str. 3) Jedni se tû ili z úspûchu, jiní zmokli. Ale atmosféry vydafieného dne si uïívali v ichni (str. 4 5) Spoleãnost Sellier & Bellot, získala do sbírek unikátní historick exponát (str. 7) Investice pro budoucnost Zdvojnásobení objemu v roby za est let Klíãová slova úspû né strategie: nízká nákladová struktura, sortiment, kvalita, servis Firemní provoz strojû a náfiadí pfiiná í optimalizovaná fie ení Prostfiedky musejí b t vynakládány úãelnû NA AKTUALNI TEMA Zaãátkem leto ního roku probûhla denním tiskem struãná zpráva, Ïe spoleãnost Sellier & Bellot dokonãí nejvût í investici za posledních dvacet let a do roz ífiení v robních kapacit investuje 700 milionû korun s cílem zv ení produkce pistolov ch a kulov ch nábojû o stovky milionû roãnû. Na rozsáhlou investici si firma neplánovala vzít úvûr, neboè dlouhodobû vykazuje rostoucí trïby a spolu s obratem i trval rûst rentability. Indikátor EBITDA (zkratka z anglického názvu Earnings before Interest, Taxes, Depreciation and Amortization zisk pfied odeãtením úrokû, daní, odpisû a amortizace), kter ukazuje provozní v konnost spoleãnosti, dosáhl za rok 2013 hranice 665 milionû korun. Zprávy v novinách stárnou rychle a vût ina ãtenáfiû nezaznamenala, Ïe tûch nûkolik vût sdûluje víc, neï pouhou informaci o ekonomickém úspûchu. Îe se v nich skr vá pfiíbûh. Siln pfiíbûh. O vûli a odhodlání, znacka, lide, produkty Kvalita a efektivita jsou spojené nádoby V jednom z prvních ãísel na eho Informaãního bulletinu Sellier & Bellot jsme spolu v roce 2008 hovofiili o tom, Ïe jste si za svûj hlavní úkol pfiedsevzal pfiesvûdãit zhruba tisícovku zamûstnancû pracujících v technicko-v robním úseku o nové firemní filozofii, spoãívající v my lence, Ïe nestaãí pouze reagovat na pfiání a potfieby zákazníkû, ale Ïe je zapotfiebí pfiedcházet je vlastními podnûty. Nabízet nová, originální fie ení, podnûcovat tvûrãí potenciál. Jak dnes, s odstupem zhruba esti lety, vnímáte úspû nost svého pûsobení? Jestli si dobfie vzpomínáte, jiï tehdy jsem zmiàoval potfiebu modernizace na ich v robních zafiízení a vlastnû ve ker ch na ich technologick ch procesû. o vizi a jejím naplàování, o jistotách i pochybnostech. Pfiíbûh, kter stojí za to znát... Pfied deseti lety jsme se o jednom víkendu se- li, vrací se inïen r Radek Musil na sam zaãátek S inïen rem Petrem Lajdou, fieditelem v robnû-technického úseku Sellier & Bellot a.s. hovofiíme o souãasné úrovni v roby a o jejích dal ích perspektivách. A také o lidech, na kter ch leïí hlavní odpovûdnost za dobrou povûst znaãky Sellier & Bellot. V té dobû jsme teprve zaãínali realizovat firemní program investic do v roby, které mûly pfiinést podstatn rûst produktivity práce a také zásadní zmûnu kvality v robkû. Na poãátku byla celkem jednoduchá my lenka: na zastaral ch jednoúãelov ch strojích, které tehdy dominovaly na im provozûm a které vy- Ïadovaly znaãné poãty pracovních sil, nelze dosáhnout ani efektivity, ani kvality. První investice jsme proto smûfiovali do poãáteãních fází procesu v roby. Z ménû kvalitních vstupû prostû kvalitní finální produkt nezískáte. Prvoplánovû jsme proto fie ili situaci ve v robû stfiel a ve v robû nábojnic. Stávající strojní vybavení jsme prûbûïnû nahrazovali moderními postupov mi lisy a tam, kde jsme na v robu sto tisíc nábojnic potfiebovali dvanáct zamûstnancû, dnes práci zastanou dva. A platí zde pfiímá úmûra: pûvodní zamûstnance, schopné zvládat obsluhu jednoduch ch mechanick ch strojû dnes nahrazují vysoce kvalifikovaní lidé. Na kvalitu jejich práce mûïete klást nesrovnatelnû vy í poïadavky. Anebo tfieba v roba stfiel: pfied zmínûn mi esti lety vyrobil jeden ãlovûk za smûnu olovûn ch jader, dnes jich vyrobí Jak sladit poïadavky vysoké efektivity s poïadavky kvality? Mohl bych odpovûdût dvûma slovy: kvalitou obsluhy! Zavedli jsme tfiístupàov systém kontroly. Prvním krokem bylo uplatnûní statistick ch regulaãních diagramû, kdy se v sledky mûfiení zaznamenávají do diagramû. KaÏdé v robní pracovi tû pfii v robû zápalek, stfiel, nábojnic, pfii jejich laboraci a montáïi je vybaveno kontrolními mûfiidly a vûcí osobní odpovûdnosti kaïdého zamûstnance je, aby neustále kontroloval a zaznamenával kvalitu své práce. Na to úzce navazuje druh krok, jímï je statistická pfiejímka polotovarû mezi jednotliv mi v robními operacemi. Tfietím krokem je potom pfiejímka finálních nábojû vãetnû balistick ch zkou ek, specifikovan ch samotn mi zákazníky. Jen pro ilustraci efektivity v kontrole kvality, protoïe i ta se nechá kontrolovat efektivnû: zavedli jsme kamerové systémy rozmûrové a vzhledové kontroly a kde dfiíve jeden zamûstnanec zkontroloval deset tisíc nábojû, tam jich dnes za stejnou dobu zkontroluje ãtyfiicet tisíc. pfiíbûhu. Bylo nás asi tfiicet a po letech, kdy se bojovalo o pfieïití firmy, jsme si potfiebovali ujasnit, jak dál. V sledkem sezení bylo, Ïe jsme definovali základní firemní strategii: chceme b t konkurenceschopní v zápalkách, pistolov ch a kulov ch nábojích. A abychom se konkurenceschopní stali, bylo zapotfiebí vyfie it ãtyfii problémy: nákladovou strukturu, sortiment, kvalitu a servis pro zákazníky. Na monitoru v kanceláfii inïen ra Ladislava Pe aty, vedoucího odboru investic a energetiky, bûïí unikátní dokument. V rytmu kvapíku se na nûm ãiní bagry a jefiáby, náklaìáky se brodí blátivou bfieãkou a hned zase koupou v prudkém slunci, piloty budovy se plní betonovou smûsí a na nosné pilífie naskakují pfieklady a trámy, neï mrkne, je objekt zakryt a dûlníci zaãínají s oplá tûním, zkrátka typick ãasosbûrn dokument. Snad jen, Ïe je rámován dvûma daty: 17. únorem 2014, tehdy se poprvé koplo do zemû na místû b valé plynárny, a 22. ãervencem, kdy v hotovém objektu probûhla úspû ná kolaudace. Vlastnû cel projekt roz ífiení v roby kulov ch a pistolov ch nábojû, kter zahrnoval rekonstrukci velké ãásti stávající budovy a pfiístavbu nového objektu krabiãkování a balení byl silnû limitován termínem celozávodní dovolené. To je pro nás jedin termín kromû vánoãních svátkû, kdy je moïno zastavit v robu a pfiestûhovat a zkompletovat potfiebná v robní zafiízení, fiíká inïen r Pe ata. O zápalkách a zápalu jejich v robcû Pro oddûlení investic by samozfiejmû bylo pomûrnû jednoduché vypsat v bûrové fiízení na dodavatele stavby, vybrat z desítek nabídek zhruba deset firem, které budou v rámci v bûru dodavatele osloveny, na základû referencí a nabídkové ceny vybrat vhodného dodavatele, zrealizovat stavbu a roz ífiit objekt balení kulov ch nábojû, nakoupit progresivní lisafiské technologie, znovu instalovat a uvést do provozu dal í stroje i technologické celky, kdyby ov em... Kdyby ov em nebylo souãasnû zapotfiebí investiãnû zvládnout i roz ífiení v roby stfiel a meziroãní zv ení v roby zápalek o cca 50 procent, pfiipomíná inïen r Pe ata. V roba zápalek je jedním ze strategick ch zámûrû firmy. Nepochybnû v tom hraje roli i tradice, vïdyè zakladatelé firmy pánové Sellier a Bellot obdrïeli císafiské privilegium k jejich v robû jiï v kvûtnu 1826, a napfiíklad souãasné zápalky s patentovû chránûnou netoxickou sloïí Nontox pfiedstavují absolutní piãku v oboru. Objem jejich produkce se ve Vla imi za poslední ãtyfii roky ztrojnásobil a dosáhl hranice 1,2 miliard kusû roãnû. Je proto logické, Ïe právû do této oblasti smûfiuje znaãn objem investiãních prostfiedkû. Perspektivu jejich dal í v roby vidí vedení spoleãnosti Sellier & Bellot ve velmi pfiíznivém svûtle, neboè o zápalky z Vla imi mají enormní zájem svûtoví v robci pistolové a kulové munice. Pokraãování na str. 2 Pokraãování na str. 4

2 2 Pfiíbûh, kter v magazínu Forbes nenajdete O schopnosti hledat optimální fie ení duel Ing. Pavel Koláfi, finanãní fieditel Sellier & Bellot a.s. âlovûk mûïe snadno nab t dojmu, Ïe úspû ná ãeská privatizace byla záleïitostí pfiedev ím nûkolika nejbohat ích âechû z Ïebfiíãku magazínu Forbes. Nabízíme pfiíbûh jednoho z muïû, ktefií tento stereotyp vyvrací. Patfií ke generaci ãesk ch manaïerû s unikátními zku enostmi z období transformace hospodáfiství na trïní ekonomiku. Jejich nevymy lené, autentické osudy, které se uï nebudou opakovat, se v domácích médiích témûfi nevyskytují. Na to jsou z pohledu vydavatelû málo marketingovû pfiitaïlivé. Pfiitom právû tito lidé pfiedstavují komunitu odborníkû, jimï se úspû nû podafiilo revitalizovat nûkteré domácí firmy a zachránit tradiãní znaãky. Netfieba je glorifikovat, ale nelze jim upfiít zvlá tní charisma. Zaãínali v dobû, kdy museli fie it problémy, s nimiï se minulé generace ekonomû nesetkaly. Jejich mlad í spolupracovníci s diplomy z prestiïních zahraniãních univerzit, jazykovû dobfie vybavení, pracovití a cílevûdomí, si jistû zaslouïí respekt. Ale aï na v jimky pûsobí dojmem, Ïe jen efektivnû vyfiizují agendu tam, kde jejich star í kolegové hledali nové cesty. KdyÏ jsme pfied patnácti lety s fieditelem Radkem Musilem pfii li do spoleãnosti Sellier & Bellot, nacházela se ve velmi komplikované situaci. Její privatizace ve dvou vlnách se moc nepovedla. Akcie známé znaãky pfiitahovaly aï pfiíli velk zájem. Díky tomu se majetek rozmûlnil mezi dvaa edesát tisíc drobn ch akcionáfiû a slabé investiãní fondy. Jen obtíïnû se zji Èovalo, kdo v echno firmu vlastní. Mûl jsem jiï tenkrát ze svého pûsobení v jednom investiãním fondu bohaté zku enosti s fiadou podnikû, nacházejících se v rûzné ekonomické a finanãní situaci a stadiu privatizace. Napfiíklad se nám podafiilo vytáhnout známého v robce oh baného nábytku TON z ãerven ch ãísel a nastavit dlouhodobou strategii rozvoje. V souãasné dobû patfií tato firma k v znamn m domácím exportérûm, vzpomíná absolvent V E Praha a finanãní fieditel Sellier & Bellot Pavel Koláfi na uplynul ch patnáct let pûsobení ve Vla imi. Na banální otázku, kde získal znalosti a dovednosti, na nûï ho pfiedlistopadová kola nemohla pfiipravit, odpovídá elegantnû vyhlíïející muï s úsmûvem: Uãím se praxí. Spoleãnost Sellier & Bellot se v ak tehdy nepot kala jen s otázkou vlastnictví. Její budoucnost od roku 1993 Ïivotnû ohroïoval masivní pokles zakázek ze strany dosud nejvût ích zákazníkû ãeskoslovenské armády a ministerstva vnitra. Firma si musela zaãít intenzivnû hledat nové trhy. V souãasné dobû je firma aktivní ve více neï sedmdesáti zemích svûta. VyváÏíme devadesát procent produkce a diverzifikaci exportu máme dávno za sebou. KaÏd zodpovûdn manaïer si hlídá, aby firma nebyla závislá jen na jednom nebo nûkolika málo trzích, soudí o volání ãásti tuzemsk ch firem po státní pomoci v souvislosti s protirusk mi sankcemi Pavel Koláfi. Ekonomiku tradiãního ãeského v robce munice a stfieliva dlouhodobû stabilizují velké teritoriální rozkroãení a fragmentace v vozu. Ze sedmdesáti dvou destinací, kam mífií jeho produkce, pfiesahují jen dva státy Nûmecko a USA pût procent z celkového objemu exportu. Model se osvûdãil. Kredibilitu firmy neovlivnila ani nedávná finanãní a ekonomická krize. V posledních tfiech letech vzrostla v robní kapacita a poãet pracovníkû stoupl o tfii sta na více neï ãtrnáct stovek. S velkorys m rûstem v roby poãítá spoleãnost i v letech V této souvislosti loni proinvestovala pûl miliardy korun. U firmy s tak vysok m podílem zahraniãnû obchodních aktivit jako na e je dûleïit m faktorem mûnová politika podniku. KdyÏ otázku konvergence mûn do ãeské koruny fie íte správnû a pozornû sledujete zmûny mûnového kurzu, nemusí to b t problém. Banky nabízejí iroké spektrum zaji Èovacích nástrojû pro exportéry. Klient by v ak mûl zohlednit jejich specifika a v neposlední fiadû také poãítat s dodateãn mi náklady, vysvûtluje ing. Koláfi. Pfied esti lety se zdálo, Ïe uï nemûïe pfiijít problém, jehoï fie ení by management Sellier & Bellot nemûl plnû ve sv ch rukou. Ale pfii el rok 2007 a ceny surovin, na nichï je v roba závislá, se vy plhaly na dosud nejvy - í úroveà. Ceny surovin jiï nedokáïe prognózovat nikdo, dokonce ani analytici, ktefií se problematikou dlouhodobû zab vají. Souãasn obchod s komoditami se jiï nefiídí skuteãn m stavem na trhu a nabídkou a poptávkou. Ceny jsou ovlivnûny spekulacemi fondû a utváfií se mimo ekonomickou realitu. M m úkolem je postarat se i za tûchto okolností o to, abychom mûli dlouhodobû zaji tûny dodávky v potfiebném objemu a kvalitû za ceny, které zajistí na i rentabilitu, upozoràuje ing. Koláfi na nepfiedvídatelnost situace na souãasn ch trzích a její potenciální dopady na hospodafiení v robního subjektu. Samozfiejmû, Ïe i na í firmû komplikuje podnikání a export velká daàová nestabilita. Navíc odvûtví, v nûmï pûsobíme, je licencováno státem a platí pro nû specifická pravidla. O to je ná byznys sloïitûj í. Ale podle mého názoru ani nemusí koaliãním vládám chybût dobrá vûle zjednodu it daàovou legislativu, pfiípadnû nûkteré danû sníïit. Pro racionalitu v ak nemají vícebarevné vlády moc prostoru. Ing. Ladislav Pe ata, vedoucí odboru investic a energetiky Sellier & Bellot a.s. Îivotní pfiíbûh inïen ra Ladislava Pe aty se zaãal odvíjet v polovinû osmdesát ch let, kdy se pár mûsícû pfied promocí pokládaly na misku vah moïnosti a také rûzná pro a proti. Nejvíce pro bylo na stranû v pomyslném záhlaví nadepsané slovem Temelín. Vystudoval pfiece energetiku, díky studijní exkurzi na Dukovanské elektrárnû dokázal sladit pfiedstavy a oãekávání, v stavba temelínské elektrárny teprve zaãíná, bude úïasné úãastnit se od samého zaãátku! A také nabízejí byt a perspektivu... Rozhodl se pro Temelín se samozfiejmostí, jeï slu í mládí. JenomÏe na náborovém sedûl úfiedník, kter potfieboval stavební profese, energetici a dal í provozní profese se jeho svûtem stanou aï za nûkolik let. Ale Ladislav Pe ata hledal práci teì a navíc práci s bytem... A proto vstoupí do hry náhoda. Má podobu inzerátu na nástûnce ve vestibulu fakulty, Ïe ve Vla imi hledají mladého energetika a nabízejí byt. Namísto práce nyní ãerstv inïen r hledal, kde na mapû leïí Vla im. Nastoupil jsem do firmy v estaosmdesátém na místo mistra v energetickém provozu. âerstvû po kole, zku enosti ve keré Ïádné a pod sebou edesát lidí. Na tûstí tu byli kolegové, ktefií mû nenechali plácat se v problémech. Dnes tomu fiíkáme t mov duch, tehdy mûl podobu konkrétních lidí, ktefií umûli na rovinu fiíct takhle ano a takhle ne. Práce mû bavila, postupnû se uhelná kotelna zaãala pfiestavovat na plynovou, dûlaly se nové rozvody energií a modernizovaly se v mûníkové stanice, postupoval jsem také v hierarchii technicko-hospodáfisk ch pracovníkû, stal jsem se vedoucím odboru energetiky. Potom ná odbor slouãili s investiãním a já vstoupil rovn ma nohama do svûta investic. Do svûta plánû a anal z, ãísel a smluv. Zlomov m se pro odbor investic a energetiky stal rok Jistû se i pfied tím investovalo, modernizovaly se v robní objekty i nakupovaly progresívní stroje, ale v echny tyto investice byly v fiádech milionû a fie ily nejpalãivûj í problémy. Smûfiovaly pfieváïnû do nákupu technologick ch zafiízení, tehdy je tû nebyl prostor k tomu, aby budovy dostaly nov kabát, chodníky rovnou dlaïbu a prostranství mezi v robními halami podobu mûstského parku. To teprve pfiijde: roku 2012 se proinvestovalo témûfi 90 milionû, v roce 2013 to jiï bylo 250, v leto ním roce 500 milionû. Navíc byly v tûchto letech vloïeny desítky milionû do men ích ãi vût ích oprav staveb a v robního zafiízení. Firmû se otevfiela ance skokovû nav it produkci zápalek, pistolov ch a kulov ch nábojû. Plány meziroãních nárûstû objemu v roby se pohybují v fiádech desítek procent a na odboru investic a energetiky bylo, aby pro tyto plány vytvofiil odpovídající prostor. Stavební i technologick. Urãitû jsme i my mohli zaãít na zelené louce, zbourat staré budovy a vystavût nové, ale rozhodnutí vyznûlo pro rekonstrukci stávajících s pfiípadnou dostavbou nov ch budov pouze tam, kde bychom pfiestavbou a modernizací nezískali dostatek prostoru pro roz ífiení v roby. Proã to nepfiiznat, tû í mû, kdyï jdu nyní kolem budovy léta chátrající a mohu si fiíct: zûstane tady po nás pûkn barák. S ãist mi, svûtl mi a prostorn mi interiéry, s velk mi okny a novou fasádou. A uvnitfi namísto zastaral ch jednoúãelov ch mechanick ch strojû moderní postupové lisy, poloautomatické linky ãi zcela modernizovaná pracovi tû. Postupnû se prosadil zámûr uvolnit prostor pro moïné nav ení v roby nábojnic, soustfiedit v robu stfiel a nábojnic do samostatného objektu, roz ífiit dílny pro zápalkování a plnûní nábojû a fie it v robní procesy tak, aby byla zaji tûna jejich posloupnost a návaznost s maximálním omezením mezioperaãní manipulace a dopravy. Napfiíklad pfii v robû nábojnic, kdy se na jednoúãelov ch lisech tvaruje z mosazného kalí ku tûlo nábojnice bûhem nûkolika navazujících operací, je nezbytné mezi jednotliv m lisováním polotovar Ïíhat a chemicky upravovat. PÛvodnû to pfiedstavovalo nekoneãné pfiesuny tun materiálu nejen uvnitfi dílny, ale i mezi objekty v areálu firmy. Jakoby hlavní part ve v robû nábojnic hráli manipulaãní pracovníci. Kolik ãasu i pracovníkû lze u etfiit, jsou-li dnes jednotlivé tahové operace soustfiedûny do jediného pracovního cyklu v postupov ch lisech. I navazující operace se nacházejí v bezprostfiedním sousedství, pfies uliãku. Modernizace je dnes patrná ve v ech etapách v roby nábojû, nové jsou stroje pro mûfiení a vzhledovou kontrolu, zápalkování nábojnic, plnûní i balení hotov ch nábojû. Stejnû jako jsme se pfii roz ifiování v robních prostor vydali cestou rekonstrukce a modernizace stávajících budov, snaïíme se i v oblasti strojního vybavení vyuïívat vlastních moïností. KdyÏ jsme fie ili nové technologické linky a nové stroje do v roby zápalek, mohli jsme se spolehnout, Ïe osmdesát procent nov ch kapacit bude pocházet právû z na ich zdrojû, z provozu strojû a náfiadí. Úzká provázanost v vojáfiû a konstruktérû s v robou znamená i to, Ïe ve keré parametry strojû jsou optimalizovány na na e podmínky a pfiímo vycházejí z potfieb v roby. Tohle je, myslím, charakteristick rys souãasného období: V ichni ve firmû dnes mají spoleãn cíl i vûli ho dosáhnout. Kvalita a efektivita jsou spojené nádoby Pokraãování ze str. 1 schopnosti znaãky Sellier & Bellot. Dodávky pro ozbrojené sloïky jsou skvûlou referencí, uï proto, Ïe zákazníci vyïadují splnûní mnohem ir í kály parametrû. Rozsah zkou ek neovûfiuje jen funkãnost, spolehlivost a pfiesnost, tedy vlastnosti cenûné i u civilních odbûratelû, ale také napfiíklad testy vodotûsnosti, umûlého stárnutí, spolehlivost za extrémních teplot +54 C aï -52 C a mnohé dal í. Zákazníci se pfiímo úãastní nejen finálních pfiejímek, ale i prûbûïného dozorování v roby. Abychom se mohli stát jejich dodavateli, museli jsme projít certifikací NATO v národním zku ebním centru v Anglii, které potvrdilo na e postavení mezi tfiemi pfiedními evropsk mi v robci. Dovolte mi zmínit jedin pfiíklad: úspû nû jsme zavedli tzv. snajper program v ráïích 5,56 x 45, 7,62 x 51, 300 Winchester Magnum, 7,62 x 54R a 338 Lapua Magnum. Asi kaïd rozumí tomu, Ïe vysoce profesionální vojáci vyïadují vysoce profesionální pfiístup ke splnûní sv ch poïadavkû, zejména na spolehlivost a pfiesnost. Vstup do tohoto segmentu dokumentuje postavení dne ní spoleãnosti Sellier & Bellot v elitní skupinû v robcû. A byli bychom patn mi partnery, kdybychom tûchto znalostí a tohoto kreditu neumûli vyuïít ve ve keré v robû, nejen pfii dodávkách ozbrojen m sloïkám. Ale vy jste se ptal na produktivitu: Kvalitu a efektivitu dnes v technicko-v robním úseku chápeme jako spojené nádoby. Firma totiï není jen v robcem nábojû, ale pfiedstavuje ucelen strojírensk provoz s vlastní konstrukcí a v robou strojû, jimiï vybavujeme jednotlivá pracovi tû. Máme v jimeãné specifikum kromû stfielného prachu, kter nakupujeme, je v e v náboji a na náboji na í vlastní produkcí. A konstruktéfii i montéfii v provozu strojû a náfiadí jiï dokáïí optimalizovat ve keré technologické vybavení na na e podmínky a na na e potfieby. Vãetnû potfieby maximální produktivity. Na jiném místû tohoto vydání Informaãního bulletinu se na i ãtenáfii dozvídají o skokovém nav ení v roby zápalek a pistolové a kulové munice v nûkolika posledních letech. Jak tûïké Ing. Petr Lajda kontroluje s vedoucím v roby nábojnic Danielem Hanusem sefiízení jednoho z novû instalovan ch strojû.

3 V roba zápalek krok za krokem JAK SE CO DELA 3 V roba nárazov ch zápalek je pro firmu Sellier & Bellot tradiãní v robou, kterou ve své dlouholeté historii nikdy nepfieru ila a vïdy se ji snaïila rozvíjet. Francouzsk obchodník Louis Sellier získal 5. srpna 1825 od rakouského císafie Franti ka I. privilegium vyrábût ve své novû zaloïené továrnû v Praze nárazové zápalky pro pûchotní palné zbranû. Krátce nato pfiizval do firmy svého krajana Jeana Mariu Nicolause Bellota a pod jeho vedením se v roba rychle rozbûhla. UÏ v roce 1830 pfiesáhla hranici 60 milionû nárazov ch zápalek a svého vrcholu dosáhla v roce 1837, kdy bylo vyrobeno ohromné mnoïství 156 milionû zápalek. V souãasné dobû se zápalky ve firmû Sellier & Bellot stále vyrábûjí, a to stále ve velkém mnoïství. Pro potfiebu vlastní laborace nábojû, tak i na prodej jin m v robcûm stfieliva ãi pro laboraci individuální. V loàském roce atakovalo vyrobené mnoïství hranici jedné miliardy kusû a v leto ním roce bude tento poãet podle v ech pfiedpokladû pfiekonán. Naprostou pfievahu sortimentu dnes tvofií zápalky typu Boxer 4,4 a 5,3 v celkem deseti základních provedeních. Zápalky typu Beran 4,5 a 5,5 jsou vyrábûny jiï pouze okrajovû a malou ãást v roby pfiedstavují také zápalky perkusní 4,0 a 4,7, urãené pro historické zbranû a jejich repliky. Zajímav m v robkem jsou rovnûï zápalky (9 rûzn ch provedení) pro speciální neletální v cvikovou munici UTM (Ultimate Training Munitions). Trocha opakování na úvod Zápalka typu BOXER se skládá ze tfií hlavních ãástí. Tvofií ji kalí ek zápalky, odmûfiená dávka tfiaskavé sloïe a kovadlinka. Není to mnoho dílû, a proto se v roba mûïe zdát vûcí tak jednoduchou, Ïe je mûïe vyrábût v podstatû kaïd. Tedy kaïd, kdo zvládne v robu tfiaskavin, tfiaskav ch sloïí, kovov ch polotovarû a vlastní plnûní zápalek. V roba musí b t zvládnuta bezpeãnû, ekologicky, na potfiebné kvalitativní úrovni a také ekonomicky. Splnit uvedené poïadavky není jednoduché, a tak se poãet v robcû zápalek ve svûtû nikterak nezvy uje. Spoleãnost Sellier & Bellot v ak investovala do jejich v roby v posledních letech nemalé prostfiedky, vybudovala nové v robní kapacity, takïe v echny jmenované pfiedpoklady jistû splàuje. PfiestoÏe v roba tfiaskavin, tfiaskav ch sloïí a kovov ch polotovarû není pfiedmûtem tohoto ãlánku, nelze se o ní nezmínit alespoà okrajovû. Dnes vyrábíme dva druhy sloïe. První s ochrannou známkou NEROXIN je sloï nekorozivní, neerozivní, zaloïená na principu trinitrorezorcinátu olovnatého, sloï s ochranou znám- kou NONTOX, bez tûïk ch kovû, je zaloïená na základû tetrazenu a pyrotechnického záïehového systému. Polotovary zápalek kalí ek a kovadlinka jsou vyrábûny na v konn ch lisech taïením z mosazného plechu. Polotovary jsou pak odma Èovány, ãi tûny a su- eny, aby takto pfiipraveny putovaly k dal ímu zpracování. Z hlediska technologického je vlastní v roba zápalek provádûna v Sellier & Bellot tradiãní technologií tzv. suché laborace tfiaskav ch sloïí. To znamená, Ïe dávkování, lisování a kompletace zápalek se provádí se sloïí plnû schopné funkce v kaïdém okamïiku jejího zpracování. Proto musí b t technologie vybavena prvky ochrany obsluhy, jako jsou kryty, ochrana pfied úãinky statické elektfiiny, antistatické pracovní obleãení a podobnû. Hlavní ãást v roby zápalek se provádí na poloautomatick ch linkách pomocí laboraãních desek. Abychom si mohli uãinit pfiedstavu, jak mi operacemi laborace kaïdá zápalka prochází, vydejme se do dílny a sledujme v robu krok za krokem. VzhÛru do dílen, ale s nejvy í opatrností Prvním technologick m úkonem v roby zápalek je tak zvané nahazování kalí kû, kdy obsluha provádí umístûní kalí kû do jednotliv ch otvorû v laboraãní desce, historicky naz vané lïíce. Kalí ky musí b t správnû orientovány a obsluha kontroluje pfiítomnost a správnost orientace. Tento úkon je jedním z tûch, kde je ruãní práce stále nenahraditelná a dobr zrak a ikovné prsty Ïen, které zde pracují, zûstávají dûleïit m v robním nástrojem. Potom zaloïí lïíci do zásobníku, kter ji dopraví na operaci plnûní sloïe.v robní cyklus pokraãuje dávkováním sloïe, kdy na dávkovacím zafiízení (ve Vla imi naz vaném ma inka), které je umístûno v bezpeãnostním boxu s neprûstfieln m sklem, provádí obsluha volumetrické (objemové) odmûfiení dávky sloïe. Ta se pohybuje dle jednotliv ch typû zápalek od 0,010 do 0,035 gramû. PoÏadovaná pfiesnost dávky je pfiitom 0,001 g ãi 0,002 g. Na ma inku je sloï nas pána pomocí mechanické ruky z 200g kelímku z vodivé gumy. Obsluha zde zodpovídá za pfiesné odmûfiení dávky a naplnûní v ech kalí kû. Naplnûnou lïíci pak pfiedá na dopravník vlastní v robní linky. Plniã musí pracovat nesmírnû opatrnû a zodpovûdnû, neboè zachází s dávkou sloïe, která je v pfiípadû neïádoucího v buchu zdraví i Ïivotu nebezpeãná. Dal í operací je v sek krycích kotouãkû na sloï, kontrola jejich umístûní, lisování sloïe, její lakování krycím lakem a su ení nalakovan ch zápalek. Tyto úkony jsou provádûny na laboraãní lince v automatickém cyklu. Nejprve je na sloï vyseknut krycí kotouãek z pfiírodního papíru, potaïeného polyetylénovou folií. V sek je provádûn pomocí sekacích trnû a sekacích matek na 25tunovém kloubovém lisu. Po v seku následuje stanice kontroly umístûní krycích kotouãkû na sloïi, kde se pomocí optické sondy zkontroluje správnost usazení kotouãku v kalí ku. LÏíce s kalí ky je následnû pfiedána na lisování slo- Ïe na pfiedepsan technologick tlak a rozmûr. K lisování se pouïívá hydraulick 150tunov lis. Za lisováním následuje lakování slisované sloïe krycím lakem, kter zaruãuje ochranu zápalek proti vlhkosti a moïnému vypra ování sloïe. Pro rozli ení jednotliv ch typû zápalek se pouïívají rûzné barvy laku. Z lakování pokraãuje lïíce do prûbûïné su ící pece, aby se jí na v stupu opût chopily hbité Ïenské ruce a nasadily ji do náfiadí pro kompletaci s kovadlinkou. Také pfii této operaci je zapotfiebí ikovnosti, trpûlivosti a bystrého zraku. SloÏená souprava kompletace je pak zasunuta do lisu a kovadlinka je zalisována na pfiedepsan rozmûr. LÏíce nyní doputovala na pracovi tû kontroly. MÛÏeme zde sledovat, jak obsluha kontroluje pfiítomnost kovadlinky, správnost jejího usazení, otlaky a podobnû a souãasnû se na této operaci zápalky vá- Ïí, coï je poslední úkon kontroly kompletnosti. Zápalky jsou pak nasypány do obalû interního balení v pfiedepsaném poãtu a v robní cyklus na lince konãí odvozem do meziskladu. Úspûch se skr vá v detailu Pomalu jsme dospûli do finále v roby z vyroben ch zápalek se sestavují série, které jsou následnû pfiedloïeny na pfiejímku technické kontrole. Série zkou ek sestává z kontroly rozmûru, vzhledu a provedení, manipulaãní bezpeãnosti, ovûfiení citlivosti na pádovém pfiístroji (zkou ka se provádí v ocelovém pouzdfie a nábojnici) a zkou ky funkce v náboji. V nûkter ch pfiípadech se je tû provádí kontrola maximálního tlaku a ãasu jeho nábûhu na zafiízení DropTest. Teprve nyní, po absolvování pfiedepsan ch zkou ek, jsou zápalky uvolnûny k dal ímu pou- Ïití. âást se jich zpracuje pfiímo v na í firmû, ãást se zabalí pro prodej externím zákazníkûm. A nemylte se i expediãní balení je samostatnou kapitolou. K balení mohou b t pouïity jen odpovídající schválené obaly, které spoleãnû se zápalkou projdou sérií testû. Obal musí zaji Èovat bezpeãnost pfiepravy tak, aby nemohlo dojít k masové explozi. Testován je kupfiíkladu na pády z v ky 12 metrû, iniciaci v písku, na pálení na ohni a podobnû. Tyto zkou ky jsou pfiedepsány mezinárodním pfiedpisem OSN. Teprve nyní jsme svoji exkurzi krok za krokem úspû nû zakonãili. Pfiesvûdãili jsme se, Ïe v robû zápalek byla a je v Sellier & Bellot vûnována velká pozornost a dosaïení souãasného stavu je v sledkem práce generací minul ch i souãasné. V pfií tím roce si pfiipomeneme jiï 190 let této v roby a jistû lze pfiedpokládat, Ïe je tû dlouhá léta pokraãovat bude. Jaroslav Vadkerti editorial VáÏení ãtenáfii, je uï tradicí, Ïe s koncem roku na dohled ãlovûk rozjímá, hodnotí a bilancuje, ohlíïí se zkrátka zpátky, co se mu v uplynul ch mûsících zdafiilo, co mu pfiineslo nejvût í potû ení, kolik pfiedsevzetí naplnil a co v e mu vycházelo tak, jak si pfiedstavoval. Nepochybuji, Ïe i u Vás to budou milé vzpomínky, Ïe i Vám leto ní rok pfiinesl samé trefy do ãerného. Svou sbírku trofejí jste obohatili nov mi pfiírûstky, setkávali se s pfiáteli, proïili vzru ující chvíle na ãekané i pfii oulaãce Také my, lidé z firmy Sellier & Bellot, se mûïeme pochlubit, jak úspû n byl leto ní rok pro na i spoleãnost. Dafiilo se nám vybudovat nová obchodní partnerství, pronikli jsme na nejnároãnûj í trhy, upevnili své postavení mezi skupinou nejúspû nûj ích v robcû munice, dosáhli nejlep ích ekonomick ch v sledkû v celé historii firmy. A Ïe to je historie opravdu bohatá vïdyè pfií tí rok si spoleãnû pfiipomeneme jiï sto devadesáté v roãí trvání znaãky Sellier & Bellot. Tû í nás, Ïe právû nyní se mûïeme tolik tû it a ãerpat z dûvûry sv ch zákazníkû, ktefií se s námi dûlí o své zku enosti a podnûty, ktefií nás motivují k dal ím krokûm. I o tom se doãtete na stránkách na eho bulletinu: nahlédli jsme do na ich dílen, abychom Vám pfiiblíïili nûkter z v robních procesû, seznámíme Vás s lidmi, ktefií svûj talent a um vloïili v ná spoleãn prospûch, pfiipomeneme pfiíjemné chvíle, které spolu s námi proïíváte Vûfiím, Ïe na nû naváïeme i v pfií tím roce. Dovolte, abych vyuïil této pfiíleïitosti a popfiál Vám spokojené a klidné proïití vánoãních dnû a do nového roku mnoho úspûchû, zdraví, pohody i loveckého tûstí. Radek Musil, pfiedseda redakãní rady znacka, lide, produkty je takové úkoly v technicko-v robním úseku zvládat? Máte-li soudrïn a zodpovûdn kolektiv, spojen s nûjakou vizí, je to obtíïné, ale ne nemoïné. Pomohu si pfiíkladem: Za posledních est let jsme zdvojnásobili objem v roby. Pfiipravujeme investiãní zámûr na v stavbu nové haly, kter nám umoïní dal í nárûst celkové kapacity. Podobnû jsme skokovû navy- ovali i v robu zápalek, které se pro nás stávají jedním z nejatraktivnûj ích v robních programû, pfiedev ím z hlediska efektivity jejich produkce. Kromû poïadavkû na uïitné vlastnosti nábojû ale ãinnost firmy stále zfietelnûji ovlivàují i dal í poïadavky. Nemusíte pokraãovat, vím, kam otázkou mífiíte. Na poïadavky ekologie a ochrany Ïivotního prostfiedí. Myslím, Ïe i zde stále platí my lenky na í firemní filozofie, které jste zmiàoval v úvodní otázce. I v oblasti ekologie se proto snaïíme obecn v voj pfiedcházet vlastními podnûty a nabízet nová, originální fie ení. Vyvinuli jsme a zavedli v robu netoxické zápalky, zvládli jsme v voj a v robu homogenních stfiel pro zásahovou a tréninkovou munici i pro lovecké úãely, ekologiãnost a netoxicitu nábojû chápeme jako jejich uïitnou vlastnost. Jsme ale pfiedev ím v robou a proto nestaãí fie it pouhou ekologiãnost na ich v robkû, ale i dopady jejich v roby na Ïivotní prostfiedí. Nepracujeme pouze s olovem a tûïk mi kovy, ale také potfiebujeme vlastní energoprovoz, dennû musíme upravit a vyãistit kubíky vody... Nepochybnû, ale na e ãtenáfie myslivce budou pfiece jenom nejvíce zajímat perspektivy neolovûn ch stfiel. Odpovûdûl bych protoïe zde zastupuji technicko-v robní úsek a k mé odpovûdnosti patfií vedle v roby i v voj Ïe jsme pfiipraveni i na krizové scénáfie, tedy na stav, kdy mûïe dojít k podstatnému omezení anebo dokonce k vylouãení olovûn ch stfiel. Pfiipravujeme alternativy ke stávajícímu sortimentu a jsem pfiesvûdãen, Ïe jsme schopni nabídnout zákazníkûm odpovídající produkt. Na druhé stranû je tfieba respektovat i to, Ïe ná aktuální sortiment ãítá pfies 500 poloïek. V nûkolika posledních letech jsme jenom nabídku loveck ch nábojû roz ífiili o kompletní fiady se stfielami exergy a Nosler, o nové ráïe Rem., 6,8 mm Rem., 338 Lapua Magnum a dal í. A zavést nov typ nábojû pro nás nepfiedstavuje pouze v voj, zkou ky, certifikace, ovûfiovací série i hromadnou v robu samotn ch nábojû mimochodem je tfieba fie it i takové detaily, jako napfiíklad funkãnost a Ïivotnost balistick ch hlavní pro testování vlastností nov ch nábojû ale i v voj, konstrukci a montáï strojû k jejich v robû, v voj a v robu mûfiidel, je zapotfiebí pfiepracovat v robní postupy i uspofiádání dílen z hlediska návaznosti jednotliv ch v robních operací. Ale jiï pfii v voji a zavádûní v roby stfiel exergy jsme se mohli opfiít o úzkou spolupráci s vybran mi lovci, ktefií nám pomohli definovat i ovûfiit praktické hodnoty homogenní stfiely, a na podobnou spolupráci bychom asi spoléhali i v budoucnu. Jistû i pfii fie- ení tohoto úkolu budeme tûïit ze zku eností a znalostí tûch, ktefií náboje prakticky vyuïívají a ktefií dokáïou optimálnû formulovat své poïadavky a oãekávání. Dovolte poslední, trochu osobní otázku. Letos jste ve funkci fieditele v technicko-v robním úseku deset let. Jaké nejcennûj í poznání vám toto desetiletí pfiineslo? Technicko-v robní úsek Sellier & Bellot, to je pfiedev ím tisícovka lidí. Z v robních provozû, v vojáfii, technici, strojírensk provoz... Desítky a desítky rozdíln ch podmínek, odli n charakter práce, tisíce osudû, prostor pro nejrûznûj í vztahy. Vzpomínám si, Ïe pfied deseti lety, kdy jsem do funkce nastupoval, ve mnû nejvût í rozpaky vzbuzovala komunikace mezi jednotliv mi útvary. Vlastnû nekomunikace. Lidé dûlali svou práci a nechtûli vidût ani o píì dál. Vázla návaznost v roby, v vojáfii a technici nedokázali fiadu zajímav ch projektû dotáhnout do podmínek hromadné v roby, pl tvalo se prostfiedky i lidsk m potenciálem... A dneska? Vûfiil byste, Ïe si uï ani nevzpomínám, kdy jsem musel fie it nûjak konflikt? Asi opravdu táhneme za jeden provaz a sdílíme spoleãn cíl. Pfiipravil: Milan Gruber

4 4 Investice pro budoucnost Pokraãování ze str. 1 ProtoÏe se jedná o investice do v robních prostor i do technologick ch zafiízení, odbor investic dokázal vhodnû spojit dvû pfiíznivé okolnosti. Jednou z nich je, Ïe se v areálu firmy nachází celá fiada objektû, které zakonzervovány zûstávaly po dlouhá léta bez praktického vyuïití. Nyní dostaly druhou anci: zmûny dispoziãního fie ení, nové podlahy, stropy, rozvody, manipulaãní plochy, potfiebné zázemí, za zlomek toho, co by si úãtovala zahraniãní konkurence. V roba zápalek je ilustrativním pfiíkladem fungování na í strategie, fiíká inïen r Musil. Abychom v tomto provozu dosáhli nízké nákladové struktury, bylo zapotfiebí radikálnû sníïit poãet pracovníkû. Ale abychom mohli sníïit potfiebu fyzické práce, bylo zapotfiebí nahradit ji stroji. Z dûvodû patné návratnosti investic jsme nechtûli potfiebné stroje nakupovat, museli jsme si je tedy vyrobit ve svém provozu stro- Jsem optimistou a vûfiím, Ïe nám v e nahrává k dal ímu razantnímu rûstu, fiíká Ing. Radek Musil. osvûtlení, oplá tûní. Oproti v stavbû nov ch objektû si kolegové inïen ra Pe aty pfiipisují na své konto znaãné úspory finanãních prostfiedkû i ãasu. A do dokonãené stavby novou technologii. Druh z pfiízniv ch aspektû: souãástí vla imské firmy je i provoz strojû a náfiadí, kter dokáïe jednoúãelové stroje i kompletní poloautomatické linky vyprojektovat, zkonstruovat, vyrobit, sestavit, zprovoznit. Mnohdy jû a náfiadí. Toto fie ení ale pfiineslo i dal í nespornou v hodu stroje mohly b t fie eny tak, aby koncepãnû zapadaly do na eho technologického procesu. KdyÏ jsme s touto strategií pfii li, první reakce byla, Ïe se lidé zaãali obávat propou tûní. Témûfi rok a pûl panovala v dílnách v roby zápalek napjatá atmosféra. Bûhem té doby do lo ke kompletní obmûnû technologie, v roba vzrostla ãtyfinásobnû, bez nejmen- ích dopadû na zamûstnanost. Vlastnû v roba rostla tak rychle, Ïe jsme museli naopak hledat nové pracovníky. Investice neznamená jen peníze, budovy, stroje Jen v roce 2013 musela firma pfiijmout tfii stovky nov ch zamûstnancû. MoÏná byste fiekli: v regionu s takov mi problémy se zamûstnaností jako je Vla- imsko, Ïádn problém. Personální fieditel inïen r Jifií Dvofiák má ale jinou zku enost. Práce ve strojírenství prostû netáhne, ostatnû i vla imská prûmyslovka a uãili tû se pot kají s nezájmem o technické obory. Jak tedy najít recept, aby se investice pro budoucnost jednou nestala prázdnou frází? U na ich zamûstnancû! ochotnû sdûluje svoji zku enost inïen r Dvofiák. KdyÏ jsme potfiebovali naplnit nové provozy nov mi lidmi, poïádali jsme je, aè nás doporuãí sv m pfiíbuzn m, sousedûm, znám m. Ano, jsme trochu vesnice, kde se v ichni znají a potkávají na jedné ulici, ale to, co nûkde vnímají jako nev hodu, jsme obrátili ve svûj prospûch. A s úspûchem. ProtoÏe b t zamûstnán v na í firmû, to znamená jistotu práce, v dûlku, zabezpeãení. Kromû jiného to také znamenalo, Ïe nikdo z na ich stávajících zamûstnancû nepfiivedl do firmy nûkoho, o kom by pochyboval. A také noví zamûstnanci se snadnûji adaptují na na e podmínky, kdyï mohou známému fiíct: Hele, neporadil bys mi? Dnes má inïen r Dvofiák v záloze na 150 jmen lidí, ktefií se o práci ve firmû hlásí. V ichni vûdí, Ïe je ãeká dvousmûnn, tfiísmûnn a v nûkter ch dílnách i nepfietrïit provoz. Jedny na nejjednodu ích jednoúãelov ch strojích, jiné na CNC strojích ãi moderních postupov ch lisech, ti nejkvalifikovanûj í najdou uplatnûní u poloautomatické linky ãi na prvním robotizovaném pracovi ti. Budete-li nyní mluvit ve firmû s kter mkoli z pracovníkû, nutnû si pov imnete jedné vûci: v ichni se shodnou v tom, Ïe nejvût ím pozitivem posledních let je zmûna v my lení. Kolektivní duch je zde pova- Ïován nejen za nejvût í devizu, ale pfiedev ím za samozfiejmost. Dnes se ve Vla imi táhne za jeden provaz. Zítfiek zaãal vãera Je nepochybné, Ïe spoleãnost Sellier & Bellot dnes tûïí z v hodného postavení v rámci skupiny CBC, která je druh m nejvût ím svûtov m v robcem brokov ch, pistolov ch a kulov ch nábojû. Roz ífiení sortimentu pistolové munice umoïnilo razantní vstup firmy i na dfiíve tûïko pfiístupné policejní a vojenské trhy, italská, finská, polská ãi belgická policie patfií k nejv znamnûj ím zákazníkûm, úspû ná homologace náboje 9 x 19 se stfielou FMJ otevfiela brány dodávkám armádám ãlensk ch zemí NATO, novinky v sortimentu lovecké kulové munice a firemní fie ení v oblasti ekologie nacházejí stále pfiíznivûj í odezvu u evropsk ch i zámofisk ch lovcû. Pravda i obecnû platí, Ïe trh s municí zaïívá dobré roky a stoupající poptávku dokládá fakt, Ïe na rozdíl od devadesát ch let nezanikl v posledním desetiletí Ïádn z v znamnûj ích v robcû. Nicménû zrovna Babí léto na stfielnici aneb Sportovní den se Sellier & Bellot Na e fotoreportáï nejlépe pfiibliïuje atmosféru, která 6. záfií panovala na stfielnici VráÏ. roãné. Pofiadatelé proto letos vytvofiili podmínky pro to, aby se závodû mohl bez pocitu diskriminace zúãastnit jak ten, kter stfiílí závodnû, tak ten, kter si to pfiijede jen zkusit. MoÏnost zastfiílet si dostali také náv tûvníci bez zbrojního prûkazu, ktefií si mohli vyzkou et parkúr za odborného dohledu instruktorû. V ichni stfielci obdrïeli v rámci startovného 100 kusû nábojû 12 x 70 EXTRA SPORTER s naváïkou 26 g o prûmûru brokû 2,5 mm, kter v loàském roce jako novinka obohatil sortiment brokov ch nábojû Sellier & Bellot a rychle si získal mnoho pfiíznivcû v fiadách sportovních stfielcû. Jako otcové jsme nejednou na vlastní kûïi pocítili nevoli manïelek, Ïe dáváme pfiednost svému koníãku pfied rodinou. Na na ich závodech proto pamatujeme také na Ïeny a dûti, jeï pfiirozenû pfiitahuje sport, kter si zamiloval jejich táta, zdûrazàuje Leto ní první záfiijovou sobotu nebylo na stfielnici ve VráÏi jiï po osmé hodinû pomalu kde zaparkovat. Bûhem roku sem obvykle mífií jen muïská spoleãnost, ale tentokrát z vozû vystupují také desítky Ïen a dûtí. Do krásného prostfiedí konopi Èsk ch lesû je pfiilákal zajímav program Sportovního dne, kter pro milovníky myslivosti a sportovní stfielby jiï tradiãnû pofiádá spoleãnost Sellier & Bellot. Na základû velkého zájmu vefiejnosti o minulé roãníky pfiipravila na e firma i na tento rok závody v parkúrové stfielbû pro aktivní stfielce a stfielkynû, jejich rodinné pfiíslu níky a dal í zájemce. Budeme vyhla ovat nûkolik kategorií: jednotlivcû, Ïen a dûtí. Vzhledem k tomu, Ïe mezi pfiihlá en mi soutûïícími b vají stfielci rûzné v konnostní úrovnû, odmûníme nejlep í úãastníky poháry a drobn mi pozornostmi, hlavní cenu v ak budeme i tentokrát losovat, uvítal pestrou spoleãnost a hned úvodem povzbudil ménû zku ené stfielce obchodní fieditel akciové spoleãnosti Sellier & Bellot ing. Josef Strnad. Aby soutûï otevfieli pro ir í vefiejnost, pofiadatelé nejprve zjednodu ili její organizaci. Po léta se jednotlivá kola závodu, na nichï se úãastníci nominovali do uï ího celostátního finále, konala na stfielnicích po celé republice. To pro nû bylo ãasovû velmi ná- Ale Havlík ze spoleãnosti Sellier & Bellot, která tak spoleãensko-sportovním pojetím akce motivuje irokou vefiejnost k aktivní stfielbû a ãastûj ím náv tûvám na í pfiírody.

5 NA AKTUALNI TEMA Práci pûvodních jednoúãelov ch strojû dnes pfiebírají technologické linky (vlevo). 5 Pro inïen ra Pe atu znamená podobn rozhovor s pracovníky dodavatelsk ch firem vlastnû finále jeho práce (dole). tak nezpochybnitelné je, Ïe jednoho dne bude situace na svûtov ch trzích mnohem hor í a dá se oãekávat, Ïe konkurenãní boj nabyde ostr ch forem. To bude ta chvíle, kdy si ovûfiíme, zda jsme si své domácí úkoly vypracovali opravdu zodpovûdnû a zda je na e nákladová struktura tak dobrá, za jak dobrou ji máme, fiíká inïen r Radek Musil, generální fieditel spoleãnost Sellier & Bellot. Pokud by se na e hypotéza ukázala správnou, umoïnila by nám opravdu razantní expanzi. Jsme optimisty a vûfiíme si. V leto ním roce dosáhneme osmnáctiprocentního nárûstu trïeb, v roce 2015 oãekáváme minimálnû 15% nárûst oproti roku Vysoká efektivita v roby pfiedstavuje rychlou návratnost investic a umoïàuje dal í expanzi a roz ifiování kapacit. Milan Gruber doporucuje Po dvoumûsíãní rekonstrukci se pro zákazníky znovuotevfiela podniková prodejna Sellier & Bellot ve Vla imi. V sledkem rekonstrukce, na níï se v raznû podíleli i pracovníci obchodního, marketingového a investiãního oddûlení, jsou dûstojné a reprezentativní prostory, které jsme jiï dlouhou dobu náv tûvníkûm prodejny dluïili. Pod odborn m vedením architekta Ing. âecha vyrostla moderní a hlavnû pfiíjemná a útulná plocha, kombinující funkãnost a praktiãnost ve spojení s moderním architektonick m pojetím interiéru pro prodej mysliveck ch potfieb. Aby podniková prodejna byla opravdu dûstojnou vizitkou na í akciové spoleãnosti, je zapotfiebí mít také co nabídnout. Hlavním a nejobsáhlej ím sortimentem jsou samozfiejmû produkty firmy, tedy kulové, brokové a pistolové náboje, komponenty k pfiebíjení a dárkové a upomínkové pfiedmûty. Novinkou v sortimentu jsou dlouhé i krátké stfielné zbranû a to jak nové, tak v komisním prodeji, dále pak kvalitní optika, lovecké noïe, irok v bûr mysliveckého obleãení vãetnû obuvi a spousta dal ích doplàkû pro lov i voln ãas. Prodejna se zab vá maloobchodním i velkoobchodním prodejem. Samozfiejmostí jsou i mnoïstevní slevy a dárkové poukazy rûzné hodnoty, které jsou zde k dostání. Zákazníky podnikové prodejny jsou v nejvût í mífie myslivci, ale také sportovní a hobby stfielci a pfiíslu níci ozbrojen ch sborû. Novou cestu k nám na li i milovníci pfiírody beze zbraní, houbafii a zájemci o outdoorové vybavení. Souãástí nabízeného sortimentu je i sekce v prodejového zboïí za velmi pfiíznivé ceny a samozfiejmostí je i vy kolen a hlavnû ochotn personál, kter se vïdy snaïí vyhovût pfiáním zákazníka. Tû íme se na Va i náv tûvu a vûfiíme, Ïe na e nabídka splní va e oãekávání a Ïe ãas stráven pfii nákupu tohoto zboïí bude pro Vás ãasem pfiíjemnû stráven m. O to se budou snaïit na i zku ení pracovníci na podnikové prodejnû, a to konkrétnû její vedoucí Bc. Roman H na a paní Dagmar Zákostelná. Otevfieno je v pracovní dny od 8:00 hodin do 16:00 hodin a najdete nás na adrese Podniková prodejna Sellier & Bellot a.s., Lidická 667, Vla im, u vjezdové vrátnice D. pro radost z uspechu Sláva vítûzûm, zábava pro v echny Sportovní den pro celou rodinu Sellier & Bellot se konal 6. záfií 2014 Místo konání: stfielnice VráÏ Disciplíny: loveck parkúr 60 terãû na 8 stfieli tích po 6ti stfielcích Oficiální stfielivo: 12x70 EXTRA SPORTER 26 (2,5 mm) Pravidla: mezinárodní pravidla FITASC. Rozstfiel pouze o první místo systémem náhlá smrt Úãastníci: celkem 117 stfielcû, 7 stfielkyà, 28 dûtí ve dvou vûkov ch kategoriích V sledky jednotlivci Kategorie: ÎENY 1. Zuzana Urie 37 bodû 2. Helena Bajtlová 32 bodû 3. Barbora Pangrácová 30 bodû Kategorie: MUÎI 1. Petr Klement 50 bodû 2. Ladislav Straka 50 bodû 3. Zdenûk Musil 49 bodû Vítûzové dûtsk ch kategorií: Petr Bene a Adina H nová Úplnou v sledkovou listinu, v echny informace a fotogalerii najdete na Stfiílet mû baví, ale lovec trofejí nejsem Pfied pûl devátou se zaãaly k osmi stfieli tím trousit postavy v mysliveck ch uniformách a stfieleck ch vestách na sportovních odûvech. MÛj respekt ke zbraním a stfielcûm mi umoïnil sledovat stfiílející závodníky jen z uctivé vzdálenosti. AÏ s posledním v stfielem jsem se osmûlila oslovit dámu s brokovnicí pfies rameno, která zjevnû není na stfielnicích Ïádn m nováãkem. InÏen rku Zuzanu Urie vítûzku soutûïe Ïen a drïitelku poháru Sellier & Bellot Myslivost mi uãarovala aï bûhem studia na lesnické fakultû Mendelovy univerzity v Brnû, kde se vyuãuje jako povinn pfiedmût. Ale lásku k pfiírodû ve mnû vypûstoval otec uï v dûtství. Trávili jsme v ní kaïdou volnou chvilku, fiíká krajinná inïen rka, nad ená chovatelka nûmeck ch kfiepelákû a anglick ch pringr panûlû, mezinárodní rozhodãí pro loveck parkúr a zapálená myslivkynû. V posledních letech se stále více hovofií o tom, Ïe jsme se pfiírodû odcizili. Mnoho dûtí tráví voln ãas pfieváïnû v supermarketech a u poãítaãû. Dokonce vzniká nov byznys, jehoï organizátofii nabízejí zájemcûm kurzy krátkodobého pfieïití v pfiírodû. To nás otec uãil jako malé dûti uï pfied pûtadvaceti lety. Znali jsme kaïdou rostlinu, kaïd strom, kaïdé zvífie. Umût se o sebe v lese nûkolik dní postarat bylo pro nás samozfiejmé, vzpomíná. K myslivosti a stfielbû mû pfiivedl pfiítel, hajn a myslivec tûlem i du í. Musela jsem se nauãit, jak se peãuje o zvûfi, staví krmelec nebo posed a kam se taková zafiízení umisèují. Uãíte se poznávat zvûfi a ulovenou pak správnû o etfiit. Ale baví mû i sportovní stfielba. Vûnuji se parkúru ãtyfii roky a zpoãátku jsem trénovala pfiedev ím proto, abych získala jistotu pfii zacházení se stfielnou zbraní a eliminovala patné zásahy pfii praktickém lovu. Na myslivosti silnû vnímám ekologické hledisko, tedy vztah ÏivoãichÛ a jejich Ïivotního prostfiedí. Rozhodnû nejsem lovec trofejí, chápu lov jako zpûsob regulování stavû zvûfie, kter mûïe b t za urãit ch okolností adrenalinov m sportem. V lovu ãerné zvûfie, která se u nás pfiemnoïila, jsem se vyloïenû na la. Ale stovky hodin v noci venku, nehnutû a v chladu, nejspí nebude lákav m hobby pro kaïdou Ïenu, která ráda chodí do lesa, pfiipou tí s úsmûvem Zuzana Urie. Noví Sychrové a Bartekové Nejvût í vzru ení v ak estého záfií panovalo na stfieli tích vyhrazen ch pro dûti a mládeï. V sledkové listiny s pfiíjmeními, která se objevují v kategoriích dospûl ch i dûtí svûdãí o tom, Ïe se geny nezapfiou a pfiíklady táhnou. Ve VráÏi mûly dûti pfiíleïitost si zastfiílet hned ve ãtyfiech disciplínách: stfielbû ze vzduchovky na terã bûïícího jelena, ze vzduchové pistole na statick terã, z airsoftové pu ky na sklopné terãe a nakonec mohly provûfiit své umûní na laserové stfielnici. Kromû drobn ch odmûn pro úãastníky obou dûtsk ch kategorií si nejlep í malí stfielci odvezli vzduchovky Slavia. Vûra Vortelová

6 6 Nová dimenze vzru ení, zábavy a emocí Máme v redakci Informaãního bulletinu Sellier & Bellot dluh. Zatímco své ãtenáfie seznamujeme s úspû n mi sportovními stfielci, ktefií dosáhli skvûl ch úspûchû na nejv znamnûj ích soutûïích ve skeetov ch i trapov ch disciplínách, vûãi disciplínám loveckého stfielectví jsme byli podstatnû skoupûj í. A to pfiesto, Ïe druïstva loveck ch stfielcû pravidelnû pfiiváïejí medaile z mistrovství Evropy i z dal ích klání a v znamnû pfiispívají k dobrému jménu znaãky Sellier & Bellot ve svûtû. Dne ním rozhovorem s ing. Antonínem âechem, pfiedsedou stfielecké komise âmmj a vedoucím reprezentace v lovecké kombinované stfielbû proto chceme dluh splatit a také trochu detailnûji nahlédnout do tajû i perspektiv loveckého stfielectví. Hned na úvod na eho povídání musím zmínit letitou a úspû nou spolupráci s firmou Sellier & Bellot. Pokud mû pamûè neklame, bûhem celé doby, kdy na e stfielecká druïstva slaví úspûchy na mistrovstvích Evropy v lovecké kombinované stfielbû, pouïívají na i stfielci v hradnû brokové náboje Sellier & Bellot. Náboj Trap Super s náplní 28 gramû o prûmûru brokû 2,25 mm prostû nemá konkurenci jak pro loveck trap, tak pro loveck compact. To konstatuji jako nezpochybniteln a dnes uï obecnû znám fakt. Trochu jiná situace ale b vala u kulov ch nábojû, kdy pfiedchozí generace na ich reprezentantû byly nuceny v ráïích 222 Rem. a 223 Rem., jimiï se pfieváïnû na soutûïích v loveck ch disciplínách stfiílí, pouïívat náboje konkurenãních znaãek. Revoluãní zlom ale pfii el pfied evropsk m ampionátem, konan m v roce 2008 v Polsku. Tehdy nás zástupci firmy Sellier & Bellot oslovili s nabídkou testovat novou fiadu kulov ch nábojû Match se stfielou HPBT o hmotnosti 3,36 g. Ihned po prvním testování jsme si uvûdomili, Ïe se nám do rukou dostaly náboje parametrû plnû srovnateln ch s dosud pouïívan m stfielivem. Skuteãná zkou ka ohnûm pfii la jiï v ãervnu toho roku na Velké cenû Itálie, jíï jsem se zúãastnil spolu s kolegou ing. Martinem lechtou, kter doslova srazil protivníky do kolen. S v sledkem 20 zásahû na loveckém trapu, 22 zásahû na loveckém compactu a 199 kulov mi body vyhrál jak kombinaci, tak i samostatnou kuli. Ostatní stfielci, mnohdy podporovaní renomovan mi v robci, ktefií jim pro soutûïe speciálnû ladí a pfiipravují individuální náboje, prostû odmítali uvûfiit, Ïe se jedná o bûïn, sériovû vyrábûn náboj. Jaké bylo na e pfiekvapení, kdyï jsme o pár t dnû v Polsku zjistili, Ïe na evropské klání pfiijela kompletní italská reprezentace vãetnû jednoho z majitelû firmy Fiocchi s náboji Sellier & Bellot Match 223 Rem. I tak ale na e reprezentace získala titul mistrû Evropy v lovecké kombinaci, v kulové stfielbû jsme získali stfiíbrné medaile v druïstvech i jednotlivcích. Náboje Sellier & Bellot Match 222 Rem. a 223 Rem. se tak staly podle mého názoru nejlep í sériovû vyrábûné náboje své kategorie na svûtû. Dovolím si vstoupit do va í odpovûdi zmínkou, Ïe tyto náboje jsou ale dobfie pouïitelné nejen pro soutûïní stfielbu, ale i pro lov zvûfie. Souhlasím, náboj v ráïi 223 Rem. je velmi vhodn pro lov srnãí zvûfie a osobnû s ním nám skvûlé zku enosti. Nikdy nezapomenu na svého prvního srnce, uloveného s touto stfielou, kter po v stfielu na vzdálenost kolem dvou stovek metrû prostû zmizel. Na takové ranivé úãinky jsem nebyl pfii zásazích komory zvykl ani pfii pouïití podstatnû v konnûj- ích ráïí. Zvûfi odchází jen minimálnû, zvûfiina není tak destruktivnû naru ena jako pfii pouïití jin ch poloplá ÈÛ, stfiela je naprosto pfiesná a z hlediska stfielce uïivatelsky velice pfiíjemná. A nejsem sám, kdo je o její vhodnosti k lovu pfiesvûdãen! Na i kuloví stfielci, ktefií sv mi v kony letos udivovali svûtovou konkurenci na soutûïi v terénní stfielbû v Jihoafrické republice, by jistû mohli vyprávût o údivu domácích profilovcû, kdy antilopy, které ãasto nesly í ani na ráïi 300 Win. Mag. zûstávaly po jejich zásazích v ohni. Jsem rád, Ïe jste se o úspû ném jihoafrickém taïení zmínil. Mûli jste tak pfiíleïitost detailnû se seznámit se stfieleckou loveckou disciplínou, která má díky svému potenciálu asi velkou budoucnost. Ale popofiádku: v polovinû srpna se vrátilo kulové druïstvo âmmj pod va ím vedením z historicky prvního Mistrovství svûta v terénním stfiílení, které se konalo v Jihoafrické republice, nedaleko Bloemfonteinu. Tak popofiádku: S uveden m druhem stfielby jsme se setkali jiï v roce 2011 a 2012, kdy jsme mûli moïnost si zmûfiit na e síly s nejlep ími profilovci z JAR a poprvé ochutnat toto jedineãné stfiílení. V únoru roku 2013 jsme obdrïeli pozvání na Mistrovství svûta v terénním stfiílení a mûli jsme témûfi rok a pûl na pfiípravu a fiádné vybavení. Z pfiedchozích zku eností jsme vûdûli, Ïe balistika a pfiedev ím stabilita lehké stfiely Match 223 Rem. budou v africkém vûtru problémem a hledali jsme proto alternativní fie ení, abychom eliminovali tato rizika na minimum, ale nakonec jsme zûstali u sv ch osvûdãen ch zbraní. V Sellier & Bellot nám ale vybrali superpfiesnou sérii nábojû Match.223 Rem. a vybavili nás balistick mi údaji a odchylkami vûtru. Do závodu jednotlivcû se pfiihlásilo 148 stfielcû z pûti zemí, Evropu kromû nás zastupovalo pouze sedm stfielcû ze védska. Dále se soutûïe zúãastnili stfielci z Namibie a Austrálie a samozfiejmû také domácí profilovci. KaÏd den ãekalo na stfielce est rûzn ch stanovi È s rûznou polohou stfielby a vïdy na jin terã. Na kaïdém stanovi ti soutûïící vystfielil 5 ran, vût inou v ãasovém limitu 90 sekund. Celkem tedy BUDE VAS ZAJIMAT âeské druïstvo právû absolvovalo poslední poloïky. To je tû netu í, Ïe na Mistrovství svûta v terénním stfiílení vystoupí na druhou pfiíãku. za den kaïd vystfielil 30 kulov ch ran. Terãe byly rozmístûny ve volném terénu ve vzdálenostech od 100 do 400 metrû. Polohy byly opravdu rozmanité vleïe, vkleãe, vsedû a vestoje, opory je tû rozmanitûj- í pevn sloup, volná tyã, volná dvojnoïka, trojnoïka, ãtyfinoïka, balík slámy, pytel s pískem, termiti tû a samozfiejmû v echny polohy i bez opory. Prostû úïasn záïitek, naprosto srovnateln se záïitky pfii lovu zvûfie. Ve volné pfiírodû, ve stínu akácií a za elestu suché trávy, pod hork m sluncem. A siln a ãasto nárazov vítr. Co dûlal se stfielou, bylo neuvûfiitelné. âasto ãlovûk musel mífiit do ãásti terãe s minusov mi body, aby stfiela byla co nejblíïe stfiedu. Katastrofou bylo, kdyï náhle vítr zeslábl, anebo naopak pfii el siln poryv. A k tûm sportovním v sledkûm, neboè o nû lo pfiedev ím: Je fakt, Ïe se 117 Jihoafriãany, ktefií reprezentovali asi 1500 ãlennou základnu, se dalo jen tûïko soutûïit. VÏdyÈ vítûz a tedy první mistr svûta v terénním stfiílení, Maritz Carel, dosáhl nástfielu 2403,3 bodû z 2700 moïn ch. My jsme upírali nadûje do soutûïe druïstev, kdy Jihoafrická republika postavila t my tfii, Namibie dva a za Austrálii, védsko a âeskou republiku soutûïilo vïdy jedno druïstvo. Jen pro ilustraci uvedu pfiíklad z jednoho stanovi tû, abych ãtenáfiûm pfiiblíïil kouzlo terénní stfielby: Stanovi tûm 3 byla kombinace dvou gongû o prûmûru 20 centimetrû, které se pohupovaly pod poryvy vûtru. Jeden ve vzdálenosti 250 aï 300 metrû a druh mezi 300 aï 350 metry. Dále terã buvolce bûloãelého ve vzdálenosti kolem 200 metrû. Oporou mohly b t dva ko até stromy akácie. âasov limit byl 12 minut pro celé druïstvo a závodník mûl vypálit po jedné ránû na kaïd z gongû a poté tfii v stfiely na terã buvolce. A ihned nastupoval stfielec druh. JenomÏe zkuste ve volné savanû bez jediného orientaãního bodu, ploché jak stûl, odhadnout, co je dvûstû padesát a co tfii sta metrû! Kdo by se divil, Ïe nám pfied závûreãn m hodnocením nebylo do smíchu. O to vût í radost, kdyï z úst pfiedsedy Mezinárodní federace pro loveckou kulovou stfielbu Willema Bothy zaznûlo, Ïe stfiíbrné medaile poputují do âeské republiky! Mistry svûta se stali domácí stfielci z t mu A. Pfii louãení nám fiekli, Ïe jsme dokázali s ráïí.223 Rem a sériov m stfielivem nemoïné. A k druhé ãásti va í otázky: Máte pravdu, disciplína lovecké terénní stfielectví nabízí úplnû jinou dimenzi loveckého vyïití. Je to je tû vût í zábava neï Jako kaïd vojensk pakt také NATO chce zabezpeãit sluãitelnost v zbroje vyrobené rûzn mi subjekty. To platí pochopitelnû i o stfielivu. Na zamûnitelnost dozírají dvû regionální zku ební centra, jedno v USA a druhé v Evropû. Evropské zku ební centrum (ERTC = European Regional Test Centre) se nalézá v anglickém Wallesu. Bylo zfiízeno ve vesnici Pendine, ãesky Konec dun, leïící u zálivu Carmarthen, kde mofiská hladina slouïí jako dopadová plocha pfii stfielbách. PfiestoÏe v na í praxi pouïíváme v raz homologace, správnû bychom mûli mluvit o testech zamûnitelnosti. Obaly takového stfieliva jsou oznaãovány loveck parkur, je to vzru ení, emoce a záïitek na druhou. Pro skuteãného lovce, kter respektuje obtí- Ïe lovu ve volné pfiírodû, opravdu asi to nejlep í, co mûïe lovecké stfielectví nabídnout! I ze sportovního hlediska: nic není rozhodnuto aï do poslední poloïky a je zapotfiebí b t opravdu plnû koncentrován na kaïd terã. Sebemen í chyba mûïe zmûnit nadûje v hofiké zklamání. Sly ím z va ich slov, Ïe asi nezûstanete u pouhého pfiemítání, co by kdyby, ale Ïe uï máte jasnou pfiedstavu, jak afrického dobrodruïství vyuïít i v domácích podmínkách a zpfiístupnit ho dal ími zájemcûm. Sám jste zmínil, Ïe terénní stfielectví sk tá úïasn potenciál. Hfiích ho nevyuïít! A tak jsme 12. fiíjna 2014 uspofiádali Velkou cenu Vysoãiny v terénním stfiílení na stfielnici ve Svûtnovû, i kdyï jsme si uvûdomovali, Ïe to není tak úplnû to pravé. Mnohem vhodnûj í by bylo vyuïít napfiíklad moïností nûkter ch honiteb podniku VLS âr, kde prostorové podmínky a pfiedev ím schopnost zajistit a garantovat maximální bezpeãnost pro úãastníky i okolní vefiejnost, mohou stfielcûm nabídnout dokonalou iluzi skuteãného lovu. Rozmanitost poloïek, rozestfien ch v nádherné krajinû, od poloïky k poloïce pûknû po sv ch s pu kou na rameni, volné nebe nad hlavou... co víc byste si mohl pfiát? Není spí e pravdou, Ïe tradiãní lovecké stfielectví a jeho brokové i kulové kategorie oslovují ãím dál ménû myslivcû? Na okresních a dal ích soutûïích se schází stále uï í okruh stfielcû a napfiíklad na e tradiãní královská disciplína loveck desetiboj se uï nikde jinde nestfiílí. Jsou tedy obavy o perspektivy loveckého stfielectví oprávnûné? Na druhou stranu uvaïte oblibu parkurového stfiílení: loveck parkur, Compaq sporting, loveck trap, to v echno jsou disciplíny, které mají obrovsk náboj pro úãastníky a mají velkou loveckou i sportovní dimenzi. Jsou moderní, dynamické, vzru ující pro stfielce i diváky. A lovecká kombinovaná stfielba je modernizací tradiãního ãeského loveckého stfielectví. Moderní stfielecké disciplíny nabízejí pfiedev ím aktivní zábavu a atraktivní vyïití v em, ktefií na li v lovectví a ve stfielbû zálibu. Pane inïen re, dûkujeme za rozhovor a pfiejeme vám i t mu na ich loveck ch stfielcû mnoho úspûchû na dal ích soutûïích a mnoho nov ch následovníkû. Pfiipravil: Milan Gruber Homologace stfieliva 5,56 x 45 dle NATO ãtyfilístkem. (obr. 1) âasto v ak v robci uvádûjí na trh náboje se znaãkou rozdûleného kruhu (obr. 2), ãímï se formálnû hlásí k tzv. v robní shodû. Toto znaãení není NATO uznáváno, ale zákazníci ho mnohdy respektují. MÛÏe to b t také pro nûkteré firmy otázka nákladû, cena úvodního, kvalifikaãního testu se blí- Ïí 40 tisícûm liber terlinkû, opakované zkou ky produkce pak stojí pfies 30 tisíc. Nároky na kvalitu jsou pfiísné, takïe testy mohou skonãit neúspûchem. Staãí jediná prasklá nábojnice z mnoha set a vzorek je odmítnut. Minimální mnoïství stfieliva pro zkou ky je kusû. Samozfiejm m pfiedpokladem je, Ïe firma má zaveden systém jakosti dle ISO Spoleãnost Sellier & Bellot pfiistupuje k tûmto zkou - kám, protoïe se jí otevfiou dvefie k dal ím odbûratelûm z fiad armád NATO, které náboje se znakem zamûnitelnosti striktnû vyïadují. JiÏ nyní je uzavfien ãtyfilet kontrakt s jistou evropskou armádou. Stfielivo pro testy v Regionálním stfiedisku se nabírá z prvé série vyrobené pro tohoto zákazníka. Náboje oznaãené symbolem zamûnitelnosti se pak musí vyrábût pfiesnû podle odsouhlasen ch v robních postupû a se stejn mi komponenty, jako byly pfiedlo- Ïeny pro úvodní testy. Není moïno nahradit napfiíklad prachovou náplà jin m typem ãi dokonce prachem od jiného v robce. Schválené provedení je pak vlastnû unikátní a má zaruãit minimální odchylky v bûïné sériové v robû. Jak bylo fieãeno, NATO právem pokládá otázku zamûnitelnosti za neoddiskutovatelnou. Není dost dobfie moïné, aby voják na misi musel pfiem let, zda má stfielivo od toho ãi jiného v robce a zda si bude rozumût s jeho Obr 1: NATO znaãka zamûnitelnosti zbraní, ãi zda je vûbec pro nûho bezpeãné. To musí b t samozfiejmostí, neboè na ní závisí zdraví a Ïivoty lidí. Zkou ky jsou vskutku rozsáhlé a dûkladné. Posuìte sami. 1. Kombinované elektronické mûfiení tlaku, rychlosti a akãního ãasu (EPVAT) Rychlost se mûfií ve vzdálenosti 24 metrû pfied ústím hlavnû. Tlak je snímán na dvou místech, a to na ústí nábojnice a v místû odbûru plynû na píst zbranû. Akãním ãasem se rozumí ãas od dopadu zápalníku na zápalku do okamïiku prûchodu stfiely místem odbûru. Hodnoty se opravují (vyjma ãasu) na hodnoty namûfiené paralelnû u referenãní série stfieliva. Ta má stanoveny nominální hodnoty, aby se vylouãil vliv opotfiebení hlavnû apod. Stfielby jsou provádûny za teplot, a to +21, +52 a -54 C. 2. Zkou ka v tahov ch sil stfiel Kontroluje se pevnost sestavy stfiela nábojnice. Síla u ráïe 5,56 x 45 musí b t vût í neï 200 N. Obr. 2: Krabiãka S&B se znaãkou rozdûleného kruhu

7 Pu ka se signaturou Louise Selliera Spoleãnost Sellier & Bellot nedávno ze soukromé sbírky zakoupila perkusní dvojku znaãenou L. SELLIER / A PRAG, tedy jménem zakladatele podniku. PfiestoÏe se ãesk m pu kafistvím zab vám jiï pfies padesát let, s takto znaãenou zbraní jsem se dosud nesetkal. pûti let a poté mohli zbranû se skfiíàkov m zámkem vyrábût i jiní pu kafii. Ve své dobû si tento systém získal urãitou oblibu a zbranû se skfiíàkov m zámkem opravdu vyrábûli mnozí ãe tí, ale i zahraniãní pu kafii. Lovecké zbranû opatfiené Lebedov m skfiíàkov m zámkem známe napfi. od pu kafiû Matyá e Novotného z Litomûfiic, Antonína Kehlnera z Prahy, Václava Müllera ze Zlonic, Jana Hvûzdy z Litomûfiic, Antonína Korila ze umperka, Franze Zeischky z Valãe z historie Sellierovy zbranû zdá b t praïsk pu kafi Antonín Kehlner (1776 Slan 1841 Teplice). Ten sice dnes není tak slavn jako Antonín Lebeda, ale byl to téï v robce velmi kvalitních zbraní a anglická publikace napsaná v 30. letech 19. století a vydaná v roce 1842 dokonce uvádí A. Kehlnera mezi nejlep ími soudob mi pu kafii. Antonín Kehlner pracoval pûvodnû jako vojensk pu kafi v pû ím pluku ã. 47, jehoï velitelství tehdy 7 Zlacená signatura L. SELLIER / A PRAG je umístûna na dama kov ch hlavních, na nichï se vyskytuje i zlacené v robní ãíslo 267 (vyryté téï na zadním v bûïku luãíku). PaÏba této lovecké zbranû má lícnici a krátké pfiedpaïbí, zámek a souprava zbranû jsou zdobeny ryt mi ornamenty, fiezbou loveck ch motivû a zlacením. Do krku païby je zasazen títek s monogramem pûvodního majitele (P.B.) Celková délka zbranû je 104 cm, ráïe obou hlavní je 15,6 mm. Zbranû s perkusním zámkem zaãaly nahrazovat star í kfiesadlové zbranû od 20. let 19. století. Sellierova pu ka je opatfiena zvlá tní variantou perkusního zámku zvanou skfiíàkov zámek. Ten se do dvouhlavàové zbranû zasazoval jako celek shora za hlavnû, a nikoli, jak bylo obvyklé, jako dva samostatné zámky zasazované do païby z boku z pravé a z levé strany. V hodou skfiíàkového zámku mûla b t jednodu í v roba a lep í ochrana vnitfiního mechanismu zbranû pfied zneãi tûním a po kozením. Konstrukce skfiíàkového zámku byla vynálezem nejznámûj ího ãeského pu kafie 19. století Antonína Lebedy ( ) a Lebeda na ni získal patent (privilegium) 2. bfiezna Dosavadní literatura jiï od 19. století uvádí, Ïe Lebeda utrpûl úraz pfii projíïìce koãárem v praïské Stromovce (Královské obofie). KdyÏ po úrazu leïel v nemocnici, byl ne- Èastn z toho, Ïe nemûïe vyrábût zbranû, pracoval tedy alespoà hlavou a vymyslel konstrukci skfiíàkového zámku. Na toto nik m dosud nezpochybnûné tvrzení vrhá ponûkud jiné svûtlo materiál, na nûjï mû upozornil Mgr. Jifií Velhartick. Pu kafi Lebeda v nûm dûkuje lékafiûm praïské v eobecné nemocnice za uzdravení po ne Èastném pfievrhnutí povozu, pfii nûmï utrpûl Ïivotu nebezpeãn otfies mozku s následujícím dvanáctidenním bezvûdomím spoje- n m s ochrnutím nûkter ch ãástí tûla. Toto podûkování ov em vy lo v praïsk ch novinách 4. ãervence 1833, tedy dávno po vzniku skfiíàkového zámku, a není pfiíli pravdûpodobné, Ïe by Lebeda s koãárem havaroval v roce 1827 a znovu o est let pozdûji. AÈ jiï to je s legendou o pûvodu skfiíàkového zámku jakkoliv, vznikla tato konstrukce v roce 1827 a Lebeda na ní obdrïel patent v bfieznu Dal í zlep ení skfiíàkového zámku si nechal Lebeda patentovat 22. prosince 1830 a prvního patentu z roku 1828 se Antonín Lebeda sám zfiekl v únoru 1832, tedy rok pfied jeho vypr ením, zfiejmû proto, Ïe v té dobû vlastnil na svûj vynález jiï nov patent. Získané privilegium chránilo konstrukci po dobu a také od v robcû rakousk ch (napfi. Schreibera ze t rského Hradce) nebo nûmeck ch (Bästleina ze Suhlu nebo Rosse ze Stuttgartu). Pokud ov em nechtûli tito pu kafii poru it Lebedovi udûlené pûtileté privilegium na v robu zbraní se skfiíàkov m zámkem (a o Ïádném sporu v tomto smyslu zatím nevíme), mohli tak ãinit aï po uplynutí platnosti patentu, tedy od poloviny 30. let 19. století. VraÈme se nyní k pu ce se skfiíàkov m zámkem se signaturou Louise Selliera. Pu ka nesoucí praïskou signaturu Louise Selliera nebyla dosud v odborné literatufie zaznamenána a tuto variantu neobsahuje ani celosvûtov seznam pu kafiû vydan v letech , kter pfiipomíná sídlilo v Praze. V letech byl vrchním pfiedstaven m praïského pu kafiského cechu. V roce 1833 na prûmyslové v stavû na PraÏském hradû strávil rakousk císafi Franti ek I. del í ãas prohlídkou zbraní A. Kehlnera a od pu kafie si nechal v e vysvûtlit. Kehlner zemfiel 14. ãervence 1841 v Teplicích a protoïe jeho manïelství bylo bezdûtné, vedl dále dílnu jeho synovec Eduard Antonín Petzold, kter vûdom si proslulosti svého str ce znaãil novû vyrábûné zbranû (nûmecky nebo francouzsky) synovec A. Ch. Kehlnera. Na Kehlnera jako moïného v robce dvojky znaãené Sellierem ukazují i nepochybnû dobré vztahy, které mûl tento pu kafi k majitelûm firmy Sellier & technicky obzor 3. Zkou ka vodotûsnosti Stfielivo se umístí do sklenûného exsikátoru, minimálnû pût centimetrû pod vodní hladinu. Poté se v nádobû sníïí tlak o 50 kpa, tedy asi na polovinu atmosférického tlaku. Bûhem tfiiceti sekund se pak sleduje pfiípadné unikání bublinek okolo zápalky ãi v oblasti za krcení stfiely. 4. Zkou ka pfiesnosti Stfiílí se tfii poloïky po 30 v stfielech na vzdálenost 550 m. Vyhodnocují se horizontální a vertikální smûrodatné odchylky koordinát prûstfielû na terãovém listu. Jedná se o jakési kritérium zhu tûní zásahû okolo stfiedního bodu zásahu. Obû odchylky se musí vejít do limitu 200 mm. To zhruba odpovídá obrazci nástfielky 60 x 60 cm. ProtoÏe se stfiílí vût inou na otevfiené stfielnici je pro regulérnost testu pfiedepsána maximální rychlost vûtru (14 km/hod.) a její kolísání musí b t men í neï 7 km/hod. 5. Zkou ka shodnosti drah Provádí se pouze v pfiípadû, Ïe namûfiená rychlost je o 1,5 % a více mimo stanovené limity. Stfiílí se na vzdálenost 300 a 550 metrû. Pokud se poloha stfiedního bodu zásahu neli í od stfiedního bodu zásahu referenãního stfieliva ve vertikálním smûru o více neï 125 mm (300 m) nebo o 275 mm (550 m) a v horizontálním smûru o 175 mm (300 m) a 385 mm (550 m), je zkou ená munice pfiijata. Platí zde stejné podmínky jako pfii stfielbû pfiesnosti. 6. Zkou ka Ïivotnosti hlavnû (erozivnost stfieliva) Pfii zkou ce se sleduje pokles rychlosti a v skyt nekruhov ch, elipsovit ch prûstfielû s pfiib vajícím poãtem ran. 7. Funkce ve zbrani Správná funkce se kontroluje v tzv. nominovan ch zbraních, jejichï modely pro ly nároãn mi testy. Jsou to belgická pu ka FNC M2 a lehk kulomet MINIMI), italská pu ka AR 70/90, nûmecká HK G 36, britská L85 A2 a americká pu ka M16A2/A4. Pfii této zkou ce se sledují i doprovodné jevy, napfiíklad plameny na ústí hlavnû a mnoïství koufie. V pfiípadû, Ïe stfielivo vykazuje podezfiele mnoho tûchto efektû, porovná se s referenãní municí. Pro úãely zkou ek jsou vybrány exempláfie v pfiedepsaném technickém stavu. Stfielby jsou opût provádûny za tfiech teplot. Kontrolují se i vystfielené nábojnice. 8. Zkou ka úãinku v cíli Stfiela musí probít Ïelezn plech o síle 3,5 mm (tvrdost B55 aï B70) a za ním je tû pûlmilimetrov hliníkov (ne duralov!) plech. Hodnotí se na vzdálenost 570 m. V praxi se ãasto stfiílí pfiesnost a úãinek stfieliva souãasnû. Plechy se tedy mohou instalovat za papírov terã na 550 metrech. 9. Chemické sloïení prachu a zápalkové sloïe Ovûfiuje se víceménû jen deklarované sloïení. 10. Zbytkové pnutí V materiálu nábojnice zûstává po jejím tváfiení zbytkové pnutí. To mûïe bûhem dlouhodobého skladování stfieliva zpûsobit prasknutí nábojnice. ProtoÏe není reálné ãekat roky a sledovat, zda nábojniãka praskne, ãi ne, provádí se zkou ka v roztoku dusiãnanu rtuèného, coï simuluje stárnutí. Nábojniãky se po expozici prohlíïejí mikroskopem o zvût ení 10 aï 15x. 11. Citlivost zápalky Aby bylo stfielivo spolehlivû iniciováno ve zbrani a pfiitom bylo bezpeãné pfii manipulaci, stanovuje se tzv. horní a spodní mez citlivosti zápalky. Zkou ka je provádûna na tzv. pádovém pfiístroji. Nábojnice je uloïena ve zku ebním pouzdfie se zápalníkem a testuje se pádem závaïí o hmotnosti 111,7 g. Zaãíná se z poãáteãní pádové v ky 180 mm. Po dokonãení 25 pádû se v ka postupnû sniïuje o 25 mm, dokud Ïádná z 25 zápalek nemá funkci. Pádová v - ka je pak sefiízena zpût na poãáteãní v ku a naopak se zvy uje opût s krokem 25 mm. ada pádû se opakuje po kaïdém nav ení. V ka vzrûstá a postup se opakuje, aï v ech 25 testovan ch zápalek má funkci. V sledky se zaznamenají do pfiíslu ného formuláfie a provede se v poãet stfiední v ky (H stfi) a smûrodatné odchylky (S). Zápalky vyhovují, pokud jsou splnûny tyto podmínky: H stfi + 5 S 450 mm ah stfi -2 S 75 mm. Pfiedpis, kter detailnû popisuje v echny poïadavky a metodiku provádûní zkou ek, je spoleãn pro ãtyfii ráïe (5,56 x 45, 7,62 x 51, 9 mm Luger a 12,7 x 99). Li í se pochopitelnû v konkrétních poïadavcích pro jednotlivé druhy stfieliva. Obsahuje 332 stran, takïe tento ãlánek je nutno posuzovat pouze za jak si úvod do problematiky. Ing. Milo Kremla pouze Sellierovu ãinnost v PafiíÏi, Hamburku a Lipsku. Mgr. Jifií Velhartick mnû nyní poskytl informace o dvou zbraních znaãen ch SELLIER a PRAG & HAMBURG. Jde o perkusní pistoli nacházející se v soukromé sbírce v Nûmecku (podle vzhledu pocházející nejspí e z období ) a o dvojku systému Lefaucheux, která mohla vzniknout kolem roku Ta se nacházela pfied nûkolika lety v Dánsku v soukromé sbírce, která se stala pfiedmûtem dûdictví, a dal í osud této zbranû není znám. Vojenské muzeum v Kodani pak vlastní pár perkusních pistolí s pafiíïskou adresou Selliera, podle pracovníkû muzea pocházejících z roku Perkusní pu - ka získaná nyní vla imskou firmou Sellier & Bellot tak nadále zûstává jedinou známou zbraní s ãistû praïskou signaturou. Louis Sellier nebyl pu kafi, aby se odbornû zab val v robou paln ch zbraní. Známe samozfiejmû i jiné obchodníky, ktefií prodávali zbranû znaãené jejich jménem, pfiestoïe je pro nû vyrábûl nûkdo jin. Pfiíkladem mûïe b t tfieba praïsk Heinrich Roedl, s jehoï signaturou se zachovala fiada zbraní z druhé poloviny 19. století. Pokud tedy Louis Sellier prodával zbranû ve vût ím rozsahu, prodával je zfiejmû stejnû jako mnozí jiní obchodníci se signaturou pûvodních v robcû. A malé mnoïství zbraní nesoucích signaturu L. Selliera nebylo vyrobeno pro sklad ãi pro anonymního zájemce, ale spí e byly urãeny jako dar pro osobnost z hlediska L. Selliera dûleïitou a v znamnou. Pokud chceme pátrat, kdo mohl b t v robcem dvojky se skfiíàkov m zámkem se Sellierovou signaturou, pfiijde jako první na mysl autor této konstrukce Antonín Lebeda. Jeho zbraà s v robním ãíslem 267 by pocházela nejspí e z roku 1827, tedy z roku, kdy sice Lebeda skfiíàkov zámek vymyslel, ale nebyl je tû patentován. Umístûní v robních ãísel na Sellierovû zbrani neodpovídá Lebedov m zvyklostem, navíc Lebeda ve 20. letech 19. století na sv ch zbraních dûslednû uvádûl téï rok v roby (byè skryt uvnitfi zbranû na lûïku hlavní) a tato datace se na Sellierovû zbrani nevyskytuje. V úvahu tedy pfiichází nûkdo z jin ch pu kafiû, vyrábûjících po uplynutí pûtileté ochranné lhûty zbranû se skfiíàkov m zámkem, a po dûkladném posouzení se z nich jako nejpravdûpodobnûj í autor Bellot. V zápisu o svatbû N. Bellota s AlÏbûtou Vackovou 12. ãervna 1827 je pu kafi Antonín Kehlner uveden jako svûdek. A v inzerátu firmy v novinách Prager Zeitung v prosinci 1827 se mj. uvádí, Ïe mûdûné zápalky firmy Sellier & Bellot jsou k dostání v na em skladu v ulici na Pfiíkopech, u pana pu kafie Kehlnera a u vût iny místních obchodníkû. Antonín Kehlner je zde jako jedin jmenovitû uveden mezi prodejci firemních v robkû. Hlavním dûkazem ukazujícím na Kehlnera jako v robce dvojky znaãené L. Sellierem je podobnost této pu ky s jin mi v robky Kehlnerovy dílny. Ve sbírkách Muzea hlavního mûsta Prahy jsou dvû Kehlnerovy dvouhlavàové pu ky, jedna z nich rovnûï s Lebedov m skfiíàkov m zámkem. Tato dvojka má na hlavních zlacenou signaturu Kehlnera a kolmo na toto znaãení zcela shodnû jako u zbranû znaãené Sellierem zlacené v robní ãíslo (zde: 374). Obû zbranû (Sellierova i Kehlnerova) mají velice podobn tvar kohoutû s bicí ãástí v podobû zvífiecí (rybí?) hlavy, velmi podobná je i v zdoba obou zbraní ornamenty a loveck mi motivy ve zlatém orámování na luãíku a na v bûïku dnového roubu. Dvojka s perkusním skfiíàkov m zámkem znaãená L. Sellier a Prag je zatím jedinou známou zbraní s ãistû praïskou signaturou L. Selliera. S nejvût í pravdûpodobností zbraà pro Selliera vyrobil praïsk pu kafi Antonín Kehlner kolem poloviny 30. let 19. století po skonãení platnosti Lebedova patentu. Pfied nûkolika lety se obchodní spoleãnosti Sellier & Bellot podafiilo od potomkû Louise Selliera získat darem jeho psací stûl a portréty L. Selliera a jeho manïelky. Zakoupením pu ky s jeho signaturou dochází k v znamnému roz ífiení památek na zakladatele firmy. Vladimír Dolínek Autor ãlánku dûkuje vedení spoleãnosti Sellier & Bellot a pracovníkovi této firmy Ale i Havlíkovi za moïnost prostudovat pu ku L. Selliera, vedení Muzea hlavního mûsta Prahy a pracovníkovi muzea Mgr. Karlu Kuãerovi za moïnost prostudovat zbraà A. Kehlnera a Mgr. Jifiímu Velhartickému za poskytnutí informací o zbraních signovan ch L. Sellierem a za dal í doplàky k tématu ãlánku.

8 8 MŮJ PRÍBEH Dne ní povídku do rubriky MÛj pfiíbûh jsme pro vás vybrali z pokladnice klasika ãeské myslivecké prózy Jana Vrby, jehoï 125. v roãí narození právû v tûchto dnech vzpomínáme. Vûfiíme, Ïe vás okouzlí nejen oslavou bohatosti a u lechtilosti ãeského jazyka, ale i básnickou obrazností, s níï autor nahlíïí tu nejobyãejnûj í loveckou pfiíhodu. Redakce Zku en janek ZVEME VÁS......na zámek Úsov Hrad a zámek Úsov tvofií nepfiehlédnutelnou dominantu Mohelnicka jako jeden z vrcholû pomyslného trojúhelníku hradû Úsov, Mírov a Bouzov. Dnes je zámek Úsov znám pfiedev ím jako Lovecko-lesnické muzeum, které pfiedstavuje bohaté lichten tejnské lovecké a pfiírodní sbírky v pûvodní instalaci z pfielomu 19. a 20. století. Je unikátním a ojedinûl m zafiízením tohoto druhu ve stfiední Evropû, ãítajícím pfies 4000 kusû pfiírodnin, z toho 700 kusû rohû a parohû, které lemují chodby a dal í prostory zámku. PÛvodnû gotick hrad, postaven ve stylu francouzského kastelu, patfií k nejstar ím na Moravû. První písemná zmínka o nûm pochází z roku 1260, v roce 1408 jej odkoupil Jan z Vla imi a hrad byl postupnû potvrzen jako majetek pánû z Vla imi králem Václavem II., císafiem Zikmundem i markrabûtem Albrechtem II. Rakousk m. Od roku 1597 patfiil Lichten tejnûm, ktefií hrad i barokní zámek, vznikl pfiestavbou ãásti pûvodního objektu, vlastnili aï do roku V jeho prostorách pûsobila v letech jedna z nejstar ích kol stfiedního typu na Moravû, lesnická kola. V roce 1898 schválil Jan II. z Lichten tejna zfiízení lesnického a loveckého muzea s bohat mi sbírkami zvífieny z rozsáhl ch lichten tejnsk ch panství a z loveck ch v prav do Polska, Itálie, Afriky pfiedev ím Keni a oblasti rovníkové Afriky a do Indie. Vlastním iniciátorem zaloïení muzea byl vrchní lesní rada Julius Wiehl. Stálá expozice je instalována v barokním paláci. V rozsáhlé kolekci trofejí africké zvûfie, která se nachází v prvním patfie, najdete zástupce chobotnatcû, lichokopytníkû i sudokopytníkû. Kolekci elem dominují totální preparát lva pustinného, nepfiehlédnuteln je rovnûï preparát geparda tíhlého. Dominantu druhého patra tvofií loveck pokoj, vybaven nábytkem z kofienového dfieva, tzv. kofienice. K pozoruhodn m totálním preparátûm v tomto sále náleïejí rys ostrovid a medvûd hnûd. âást expozice je vûnována abnormalitám v utváfiení jednotliv ch ãástí tûla zvífiat. Jsou zde vystaveny deformované konãetiny, abnormálnû tvarované zobáky, netypická zbarvení, která vznikají jako vrozené vady nebo jako dûsledek rûzn ch nemocí nebo poranûní zvífiat. Atraktivní je rovnûï kolekce pytláck ch zbraní, zabaven ch lesní stráïí v revírech b valého lichten tejnského panství, a rozhodnû nesmíte pfiehlédnout ani sbírku loveck ch pu ek, které dokumentují práci lichten tejnsk ch pu kafiû Franze Adama a Jana Prestla, pûsobících ve Valticích na pfielomu18. a 19. století. K velmi cenn m exponátûm lesnick ch sbírek náleïejí znaãkovací sekery, které slou- Ïily k oznaãování pokácen ch kmenû stromû. Na tupém konci kaïdé sekery je plastická reliéfní znaãka urãitého lichten tejnského revíru. Za pozornost stojí i knihovna dfievin. Ze dfieva a kûry jednotliv ch druhû stromû jsou zhotoveny krabiãky ve tvaru knih, které uvnitfi ukr vají listy, plody a dal í typické znaky dfievin. Pokud se rozhodnete pro náv tûvu Úsova, nezapomínáme ani na malé náv tûvníky, pro které máme pfiipraven na nádvofií zámku mal zookoutek a v nejstar í ãásti hradu potom expozici Hádanky pánû z Vla imi. Také Stra ideln labyrint nadchne malé náv tûvníky se stateãn m srdcem a pamatujeme i na milovníky umûní, jimï je urãena Galerie akademického malífie Lubomíra Barto e. O odbornou správu zámku i expozic muzea peãuje Vlastivûdné muzeum v umperku. Milu e Berková Otevírací doba duben, záfií, fiíjen: hodin kvûten ãerven: hodin ãervenec srpen: hodin Kontakt: tel , Informaãní bulletin Sellier & Bellot. Vydává Sellier & Bellot a.s. Vydání prosinec Redakãní rada: Ing. Radek Musil (pfiedseda), Ale Havlík, PhDr. Milan Gruber Redakce: PhDr. Milan Gruber, PhDr. Vûra Vortelová Foto: Richard Dvofiák, archiv Sellier & Bellot a.s. a archiv redakce Adresa redakce: PULFORD spol. s r.o., Fr. KfiíÏka 4, Praha 7 (tel.: , pulford@pulford.cz) Za vûcnou správnost odpovídají autofii. Pfietisk jen s vûdomím redakce. Koncepce, layout, redakce a produkce Pulford spol. s r.o. Tûsnû pfied vánocemi chodím na hony nerad. Jsou to rodinné svátky, a proto nejménû t den pfied nimi je ve stavení plno pfiíprav, ovzdu í je nabito slavnostním vzru ením, dny se zdají nûjak jasnûj í, i kdyï nejsou, a ãlovûk je povzná en uï pfiedem boïíhodovou náladou, uprostfied níï se nechce zabíjeti. Tentokrát v ak tomu bylo trochu jinak, neboè hon mûl b ti konán v konãinû, kde jsem byl pfied tfiiceti pûti lety zasvûcován do zelené moudrosti lesnického i mysliveckého umûní a do níï jsem v posledních patnácti letech nohou nevkroãil. ToÏ mne pfiepadaly rozpomínky na to i ono zákoutí a s nimi rostla i zvûdavost, jak tam v ecko po takové fiádce let vypadá. Pfies chvíli jsem pokyvoval hlavou a fiíkal si: Brachu milá, uï to ani nepozná! Tfiicet pût let to je lidsk vûk, a za takov ãásek se les kapitálnû zmûní! A aby ponoukání bylo je tû mocnûj í, trvaly jasné dny se such mi mrazy, které udefiily na holo. To je pohoda, za které se zajíci houfem stahují do lesa, takïe hou tiny jsou jich plné a oni pfii prohánûní aè honci, aè psy vyjíïdûjí z nich jedna radost, takïe není potfiebí ani hoblování, kter Ïto mysliveck v raz znamená opakované prohánûní leãe zpût, kdyï se zvûfii nechce napoprvé vyjíti. Takov hon je vesel, rány pfii nûm jen praskají, postupuje se rychle od leãe k leãi, a nálada není rûïová, n brï brunátnû rudá. A tak kdyï nade el den honu, chvátal jsem je tû pfied v chodem slunce hodinku cesty do známé konãiny, jak jsem za sv ch praktikantsk ch let ãiníval skoro kaïdého dne. Silnice byla krásnû umrzlá, chfiípí se lepilo mrazíkem a na povrchu hrud, na trávû, na kefiích i stromech sedûlo lehké jíní. Les byl právû tak ozdoben, a kaïdá vûtviãka smrãiny vypadala, jako by byla pfies noc namoãena do pfiesyceného roztoku kamence. V ak se také pfii v chodu slunce hustû naskupená bratrstva smrãkû jiskfiila, aï byla obetkána duhovû mlïivou záfií. Potom, jak uï je na honech zvykem, uvítal nadlesní pozvané hosty, hajní zavedli stfielce na stanovi tû první leãe, trubka zavelela honcûm, a jen se rozlehl zvuk jejich hara iv ch chfiestítek, padaly první rány. A dál v ecko probíhalo, jak jsem pfiedvídal. Postup spûl leã od leãe, v sledky byly dobré, neboè poãet ran nepfiesahoval dvojnásobek uloven ch kusû. JiÏ po ãtvrté leãi nebylo stfielce, kter by se nemohl pochlubiti úlovkem. Sám jsem si také nemohl stûïovati, neboè skoro v kaïdé leãi mi nûjak u ák ikovnû vbûhl do rány. AÏ k pfiedposlední jsem pustil pouhé dva. Jak proto div, Ïe se skuteãnû dostavila i ona brunátnû rudá nálada, od níï jsem si sliboval tuze pfiíjemnou leã poslední. Ale právû v té skuteãné pfiedposlední leãi jsem zaïil pfiíhodu, která zasluhuje zaznamenání. Hajn mû postavil na v ãnûlek skaliska, které strmûlo uprostfied táhlé a pfiíkré stráàky, vyãnûlé asi osm metrû nad nepfiíli rozlehlou m Èkou, osázenou nízk mi smrãky, která byla pûlkruhem obklíãena vzrostlou hou tinou. Stanovi tû, jakého si jen srdce mohlo pfiáti, ponûvadï rozhled do vzdálenosti trojnásobného dostfielu byl skvûl, takïe mi nemohlo ujíti nejmen í hnutí pod stráàkou. Kromû toho se z pov eného místa otvírala nádherná v hlídka pfies mlází do kraje k modrav m pásmûm pfiedhofií a hor. Krajina byla zatopena nepfiíli hfiející sluneãní záfií a mraziv vûtfiík jen mírnû pofukoval. Tak jsem se do té krásy svûta zadíval, Ïe jsem naãisto pfieslechl signál trubky, ohla ující zahájení natláãení honci. Ale to mé zasnûní trvalo jen chviliãku. Vyru ilo mne z nûho ostré Àafání psíka, kter zfiejmû pronásledoval zajíce. Vydávání se blíïilo, a toï jsem zanechal básnického zahledûní do kraje, popadl pu ku do obou rukou a pozornû prohlíïel plochu m Èky A jiï to tu bylo! Z hou tiny vyrazil pûkn janek, zamífiil dlouh mi skoky ikmo plochou m Èky, ale k mému pfiekvapení nápadnû zvolnil prudkost bûhu pfied skupinou asi sedmi vzrostlej ích smrãkû, které pocházely z pfiirozeného zmlazení a tvofiily men í hou tinku. Vhupl pod nû, objevil se je tû na druhé stranû, ale tam odskoãil, jak ãiní pfied zaskoãením do loïe, potom dvûma voln mi poskoky se uch lil na bok hou tiny na té stranû ke mnû a posadil se na bobek. Mûl jsem ho v dostfielu, mûl jsem ho dokonce na mu ce, ale zvûdavost byla vût í Ïádostivosti úlovku. To proto, ponûvadï pejsek honiã nejen neustále ostfie vydával, n brï se jiï hnal m tinou pfiesnû po zajeãí stopû a blíïil se kvapem k hou tinû, u níï se v tu chvíli mil zajíc pokojnû pfiitiskl k zemi. To se rozumí, Ïe kaïdá Ïilka ve mnû jen hrála zvûdavostí, jakïe to dopadne. A vyjevil jsem se. Pejsek vrazil pfiesnû po stopû do hou tiny, jen to za umûlo, vyrazil z ní a hnal se dál je tû poctiv ch dvacet krokû, neï si uvûdomil, Ïe ztratil stopu. Potom rozãilenû zahledal, ale vtom padla na druhé stranû naproti rána, která ho strhla a donutila bûïeti tam. Patrnû se domníval, Ïe zajíc pfied ním zakliãkoval a vyrazil na protûj í stranû. Zku en janek se v ak po celou tu dobu nehnul. Teprve kdyï vydávání psíka ustalo, nadzvedl se ze svého pfiitisknutí k zemi, posadil se na bobek, chviliãku jako by se rozm lel, ale potom se obrátil a hopcováním chtûl ujíti zpátky do hou tiny, tfieba se odtamtud proti nûmu valilo rámusení honcû. U líce jsem mûl opût, aby mi nemohl ujíti. A zase jsem nevystfielil. To proto, Ïe odskoãil zpátky a pfiitiskl se znovu k zemi. Bylo to nepochopitelné a donutilo mne rozhlédnouti se. A tu jsem zjistil, Ïe mil zajíc zahlédl spí neï já ohafie, kter se hnal jako dfiíve pejsek po pûvodní stopû. Pfied hou tinkou zachytil vítr z nedávného zalehnutí, proto v to místo skoãil, ale hnal se pfies nû dál. Pfieskoãil pfiitom pfiitisknutého u áka, jehoï v ak ani tak tûsná blízkost úhlavního nepfiítele nepfiivedla z rovnováhy. A ohafi stejnû jako jeho men í druh ztratil stopu a hnal se dál. Teprve kdyï uï vrazil za délkou m Èky do hou tiny, se zajíc bystfie zvedl a prudce vyrazil do stránû. Taktak Ïe jsem ho v poslední chvíli pokropil broky, neï vjel na pfielomu stráàky do mlází. V ak se sloïil teprve mezi prvními stromky. A jen pro tuhle zku enost jsem nelitoval, Ïe jsem el na hon, neboè jsem mûl o doklad víc, Ïe zajeãí hloupost a bázlivost je pouhou bájí. Jan Vrba Ilustrace: Mirko Hanák