Ekologické a zdravotní limity chovu skotu na Šumavě

Transkript

1 AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s Srní dubna 2001 Ekologické a zdravotní limity chovu skotu na Šumavě Vlasta Kroupová, Eva Matoušková & Miloslav Šoch Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, zemědělská fakulta, katedra anatomie a fyziologie hospodářských zvířat, Studentská 13, CZ České Budějovice, Česká republika Úvod Pastva hospodářských zvířat patří na Šumavě již od 17. století k rozhodujícím faktorům vzniku a udržování antropogenního bezlesí. Rozsah ekologického uplatnění pastvy kolísal podle intenzity a způsobu obhospodařování zemědělských ploch. Ve 20. století se zemědělská činnost častěji změnila v závislosti na hustotě osídlení, technickém pokroku a odbytu finálních pruduktů z chovu skotu. V současnosti se v pastevním managementu na chráněných územích Šumavy zdůrazňuje její ekologicky pozitivní dopad (Tab. 1), čemuž odpovídají i dotační tituly pro marginální oblasti. Zatímco se v 70. a 80. letech využívaly horské pastviny převážně pro pastevní odchov mnohačetných stád jalovic často s diskutabilním produkčním efektem (KONRÁD & KROUPOVÁ 1972, ADAMEC 1991, ZELENÝ & al. 1990) převažuje zde v současnosti extenzivní pastva krav bez tržní produkce mléka. Komplexní dopad této zásadní změny pastevního managementu na pastvinách v oblastech s vyšší nadmořskou výškou v ČR je předmětem zájmu výzkumných pracovišť posuzujících nejen adaptabilitu různých plemen domácích i importovaných na klimatické a nutriční podmínky v pastevních areálech bez přístřešků, ale i funkční návaznosti na lokální koloběh živin, vodní režim a druhovou pestrost rostlin a živočichů ( KUČERA & CHLÁDEK 2000, RAIS & KVÍTEK 1994). Cílem práce je vymezení potencionálních ekologických a zdravotních rizik v chovu krav bez tržní produkce mléka a při tradičním pastevním odchovu jalovic v horských oblastech Šumavy. Tabulka 1. Přehled o uplatnění pastvy skotu Uplatnění Přednosti Rizika zdravotní ekologickopratotechnické kvalita rohoviny, dlouhověkost, plodnost, harmonický rozvoj orgánů, ztučnění, projevy pohlavních funkcí, termoregulační kapacita vit. D spotřeba pohonných hmot druhově bohaté trvalé travní porosty fixace NO 3, PO 4, vzdušného N, humusu, retence vody, eroze, autoregulativní evaporace, regulace živinového režimu pícninářsky a dieteticky cenné trávy a byliny, rozrůstání metlice trsnaté poranění končetin, svalová dystrofie, pastevní tetanie, parazitární onemocnění, infekční keratokonjuktivitida, uštknutí, bodavý hmyz nerozvláčené výkaly rozmnožení šťovíků rozbahnění, vyšlapování cest, eroze preference botanických druhů 219

2 Metodika Pro sledování produkčního, zdravotního a ekologického dopadu letního výpasu jalovic v pastevních areálech Brčálník a Pancíř v nadmořské výšce m byla v letech 1987 a 1989 vybrána dvě stáda jalovic (n = ) českého strakatého plemene s hmotností 300 až 350 kg. Do převozu na horské pastviny na počátku května byly jalovice ustájeny na hospodářstvích v podhůří.pastviny byly ve víceletých intervalech vápněny a každoročně hnojeny minerálními hnojivy NPK.V pastevních porostech byl sledován obsah dusíkatých látek, vlákniny, vápníku a fosforu. Botanické složení pastevních porostů v pastevních areálech Pancířa Brčálník se vyznačovalo 70 % zastoupením trav, především Alopecurus pratensis, Poa pratensis, Dactylis glomerata, Lolium perenne a Holcus mollis. V okolí salaší s vyšším stupněm spasení trav se zvyšovalo zastoupení jetelovin. Dále se na pastvinách vyskytovaly Alchemilla vulgaris, Veronica chamaedrys, Hypericum perforatum, Taraxacum sp., Ranunculus, Lychnis flos cuculi. Na podmáčených místech pastevního areálu Pancíř byly ve vyšší míře zastoupeny Carex a sporadicky Orchis maculata. Na oligotrofních, svažitých plochách se nacházely Luzula campestris, Achillea millefolium, Rumex acetosa, Plantago major a Chrysanthemum leucanthemum (ADAMEC 1991). V roce 1987 byl převod zvířat na celodenní pastvu do areálů Brčálník a Pancíř realizován bez předchozí přípravy na změněné životní podmínky. V letech následujících byl zaveden specielní režim pohybové, nutriční, termoregulační a sociální adaptace. Vlastní transport zvířat byl zajištěn na nákladních automobilech. Pro celosezonní příkrm jalovic krmnými směsmi a uzavírání na noc byly k dispozici salaše s výběhy. Přírůstky jalovic byly sledovány na základě měsíčního vážení. Posouzení zdravotního stavu bylo rozšířeno o soubor vybraných parametrů v krvi, moči a bachorové tekutině. Komplexní dopad pastvy krav bez tržní produkce mléka (plemeno české strakaté v různém stupni křížení s masnými plemeny) byl sledován na hospodářství Svojše v pastevních areálech s nadmořskou výškou ( m) v pastevních sezonách let 1999 a Krávy byly Tabulka 2. Obsah živin v pastevních porostech (% sušiny) Pastevní areál Období Rok Sušina NL Vláknina Ca P Pancíř červen září Brčálník červen září Tabulka 3. Průměrný obsah živin v sušině pastevních porostů farmy Svojše Rok Sušina Vláknina NL NO 4 - Ca Mg P Na K Mn Zn Cu I % % mg kg -1 g kg -1 mg kg

3 i během zimního období a během telení v předjaří v zimovišti bez přístřešku. Jarní přechod na plnou pastvu byl kontinuální (podle tání sněhu) v kombinaci s příkrmem senáže a minerálních krmných přísad. Minerání lizy se předkládaly i během plné pastevní sezony. Od hnojení pastvin minerálními hnojivy bylo upuštěno v roce Ve spásaných porostech byly vedle dusíkatých látek stanoveny i minerální látky. Na pastvinách farmy Svojše bylo vzhledem k značným rozdílům expozice pozemků, trofického a vodního režimu zastoupeno více porostových typů: Dactylideto Poetum pratense, Festuceto Alopecuretum, Deschampsideto Nardetum, Agrostidetum, Festucetum a Magnocaricetum (VALEČKA 1997). Zdravotní dopad pastvy byl posuzován na základě vybraných parametrů krve, moče, případně dle výskytu klinických projevů nemocnosti krav a prosperity telat. Vedle druhového složení a obsahu živin v trvalých travních porostech byl stanoven i obsah minerálních látek v krevní plazmě, moči a trusu. Ve vodě Rýžovního potoka (svodného toku mezi pastvinami) byly jako ukazatelé případného nežádoucího znečištění sledovány ph, obsah NO 3 a P. Výsledky Charakteristika zdravotního stavu jalovic v areálech Pancíř a Brčálník: Při neřízeném zahájení pastvy v polovině květnu 1987 při výšce porostu nad 15 cm došlo již v prvých dnech po převozu k průjmům, ke klinickým projevům svalové dystrofie a hypomagnezemie, k prudkému poklesu hmotnosti. V metabolickém profilu byla zaznamenána elevace methemoglobinemie, močoviny v krevní plazmě a počtu leukocytů v krvi. Po odeznění akutních projevů nemocnosti se během července kompenzoval úbytek hmotnosti a ustoupily nežádoucí odchylky hematologických parametrů a metabolického profilu. Teprve v roce 1988 po zavedení řízené přípravy zvířat na přechod ze zimního vazného ustájení na pastvu spočívající v preventivní aplikaci vitamínu A, E a D a v předpastevním vytváření sociální struktury nově sestavených stád v uzavřené salaši, v postupném návyku na pohyb, na drsnější klimatické podmínky a na venkovní světelný režim, nedocházelo k výše uvedeným zdravotním problémům. Během pastevního období se nejen zvyšoval přírůstek (Tab. 4), ale došlo i k významnému nárůstu vitamínu A a hemoglobinu v krvi. Počet leukocytů zůstával na úrovni zdravých zvířat. Charakteristika zdravotního stavu krav a telat v pastevním areálu Svojše: Přestože období před a po porodu je ze zdravotního hlediska kritické byla nemocnost krav při zahájení pastvy minimální. Ze stavu 170 březích krav a jalovic došlo po porodu (vesměs bez pomoci) k zadržení lůžka pouze u 8 kusů. Ulehnutím po porodu byly postiženy dva kusy a u jedné plemenice došlo k výhřezu dělohy. Zánět škáry paznehtní patřící při stájovém chovu k nejčastějším onemocněním byl zaznamenán pouze u jednoho kusu. Neduživost a dehydratace byla zjištěna jen u dvou narozených telat a zánětlivá onemocnění plic a zaživadel u třech. Přestože březí plemenice přijímaly liz obohacený o selen byla dvě telata postižena svalovou dystrofií. Parametry metabolického profilu v krvi a moči vyšetřené v závěru obou pastevních sezón potvrdily dobrý zdravotní stav krav a jalovic. Přes nízký obsah dusíkatých látek v pastevních porostech (Tab. 3) byla zjišťována vyšší úroveň močoviny v krevní plazmě a nižší glykémie, což poukazuje na dysbalanci v krytí potřeby glukogenních zdrojů pro využití dusíkatých látek v proteosyntéze. Obsah stopových prvků a fosforu v krvi a moči byl pouze na spodní hranici referenčních hodnot i přes pravidelný příjem lizu. Z Tab. 5 udávající denní příjem minerálních látek z pastevních porostů, jejichž složení je zachyceno v Tab. 3 je patrná nezbytnost příkrmu minerálních krmných přísad (lizů) obsahu- 221

4 jících především sodík a stopové prvky. Variabilita obsahu dusičnanů v pastevních porostech a jeho závislost na celkovém množství dusíkatých látek je patrná z Tab. 3. V pastevní sezoně roku 2000 byl obsah dusičnanů významně vyšší, což se částečně odrazilo i na vyšší úrovni dusičnanů ve vodě Rýžovního potoka (Tab. 6). V porovnání s přípustným obsahem dusičnanů v pitných vodách (50 mg l -1 ) byl však obsah dusičnanů v Rýžovním potoce trvale na minimální úrovni. Závěr Ze sledování zdravotního stavu jalovic při tradičním letním výpasu horských pastvin na Šumavě vyplynulo, že mezi nejvýznamnější rizika patří stresová situace, do které se dostávají Tabulka 4. Průměrné denní přírůstky jalovic během pastevní sezóny Pastevní areál Rok Období (kg) Pancíř Brčálník Tabulka 5. Příjem minerálních látek a jejich výdej ve výkalech v pastevní sezoně 2000 u krav na farmě Svojše Obsah minerálních látek v: Ca Mg P Na K Mn Zn Cu I g mg 12,9 kg sušiny past. porostu kg sušiny výkalů Tabulka 6. Obsah dusičnanů a fosforu ve vodě Rýžovního potoka v agroekologickém obvodu Svojše Datum odběru ph NO 3 - mg.l P 222

5 zvířata nedostatečně přípravená na celý komplex zásadních změn životních podmínek při volném pohybu v přírodě. Tato situace může u části jedinců dospět k selhání některé funkce organizmu, ale vždy je spojena se ztrátami produkce a speciálních předností pastvy. Výzkumná testace speciální přípravy zvířat na zahájení pastvy v pastevních areálech Železnorudska poukázala, že důsledkům nadměrného stresu lze zabránit. Je však nutno počítat s tím, že se jedná o finančně a pracovně náročný postup. Na hospodářství Svojše se na výborném zdravotní stavu krav bez tržní produkce mléka a jejich narozených telat potvrdilo, že při trvalém pobytu zvířat v pastevním areálu bez přístřešku probíhá přechod do plného pastevního období bez ohrožení zdravotního stavu a bez zvýšení nákladů na adaptaci. Vysoké přírůstky narozených telat dosahujících v 6-ti měsících průměrnou hmotnost 250 kg, svědčí o tom, že produkce mléka nebyla u krav adaptačními nároky snížena. Z pratotechnického i nutričního hlediska je významné spásání nízkých porostů, což umožňuje vyšší zastoupení jetelovin přispívajících ke zvýšení dusíkatých látek a vápníku v pastevních porostech. Poměrně vysoký obsah vlákniny v pastevních porostech působí nepříznivě na využití minerálních látek, které je nutno vzhledem k jejich nízkému obsahu v pastevních porostech suplementovat formou minerálních lizů. Tomu odpovídá i nižší úroveň Zn, Cu a P v krvi a moči při jejich vysokém výdeji výkaly. Vzhledem k rozdělení celého stavu krav na farmě do menších stád nedochází k poškozování travního drnu sešlapem ani ke zvýšení obsahu nitrátů a fosforu ve svodném toku z pastevních areálů. Na farmě Svojše se dále potvrdilo, že i středoevropská plemena se při dostatečné nabídce kvalitní senáže vyznačují vysokou termoregulační kapacitou. Literatura ADAMEC R., 1991: Produkční a metabolické zhodnocení pastevního odchovu jalovic na státním statku se sídlem v Dešenicích. Diplomová práce, Vysoká škola zemědělská v Praze, Agronomická fakulta v Českých Budějovicích: 100. HAYS F. L. & BIANCA R., 1976: Physiologische Einwirkungen der Alpung auf das Rind. Schweiz. Arch. Tierheilkde, Bd 118, 4: KOUBEK K. & HAJIČ F., 1972: Výsledky sledování růstu a vývinu jalovic v horské oblasti. Živočišná výroba, 17, 5: KUČERA J. & CHLÁDEK G., 2000: K možnostem celoročního využití pastvin skotem. Farmář, 1: KONRÁD J. & KROUPOVÁ V., 1971: Klinická fyziologie krve mladého skotu odchovávaného v horské oblasti. Acta sci., VŠZ Praha, České Budějovice, 5: 156. KURSA J., 1969: Nutriční svalová degenerace u mladého skotu v distriktu Šumavy. Veterinární medicína, 14, 10: 549 RAIS I. & KVÍTEK T., 1994: Extenzivní hospodaření na trvalých travních porostech. Zemědělec, 2. 3.: 8. VALEČKA J., 1997: Pohyb živin v podmínkách zemědělské činnosti v NPŠ. Diplomová práce, Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta v Českých Budějovicích: 87. ZELENÝ J., KROUPOVÁ V. & BRUNNER M., 1990: Metabolická rizika pastvy jalovic. Veterinářství, 40, 7: Tato práce byla podpořena CEZ J06/98/ /7 a NAZV EP 9269/