ROâNÍK XIV. B EZEN 2007 âíslo 1

Transkript

1 âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XIV. B EZEN 2007 âíslo 1

2 Vážení členové a členky svazu a PK, právě se Vám dostává do rukou první letošní číslo svazového zpravodaje. Již na první pohled je patrná určitá dílčí změna v jeho designu. Výroby se od nového roku ujala nová firma, a tak jsme se rozhodli částečně inovovat i jeho grafické zpracování. Obsahová část by však měla zůstat i nadále stejná chceme vám na těchto stránkách nabízet jednak aktuální informace z dění kolem masného skotu a svazu, nabízet vám odborné články, ale také vás seznamovat s obecnými novinkami, které se dotýkají každého zemědělce bez ohledu na výrobní zaměření. Závěr minulého roku byl mimořádně hektický: kromě dnes již standardní administrace několika milionů korun v podobě dotací na nákup plemenných býků, přenosů embryotransferu a kontroly užitkovosti jsme do konce roku museli na Ministerstvo zemědělství předložit aktualizované dokumenty, kterými se řídí všechny svazové činnosti. Výroční členská schůze také schválila změny ve způsobu a systému výběru členských poplatků kterému jsme museli přizpůsobit softwarové vybavení. V této souvislosti mi dovolte připomenout povinnost úhrady ročních poplatků do konce měsíce března. S koncem kontrolního a kalendářního roku jsme také připravovali vydání svazového kalendáře a brožury uzávěrky kontroly užitkovosti, kterou všichni členové obdrželi poštou. Koncem února jsme ve spolupráci s Výzkumným ústavem živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi spolupořádali seminář na téma plemenných hodnot. Hlavním smyslem tohoto semináře bylo srozumitelným jazykem přiblížit tuto problematiku chovatelům a zodpovědět na otázky, které vás zajímají. Věřím, že seminář splnil svůj účel a že obě strany si z něj odnesli jednak nové poznatky, ale také impulsy, jak výpočet plemenných hodnot a zejména interpretační srozumitelnost ještě vylepšit. Již od konce loňského roku, kdy výbor svaz rozhodl o místě konání národní výstavy masného skotu, probíhají intenzivní jednání, aby se nám podařilo minimálně navázat na předloňský ročník, který troufnu si tvrdit, byl jedním z nejpovedenějších. Pro letošní rok připravujeme spoustu novinek o kterých se můžete více dozvědět v článku na jiném místě tohoto zpravodaje. Jestli se je však všechny podaří zrealizovat nezáleží pouze na nás, mohu vás ale ujistit, že pro to uděláme maximum. Úroveň výstavy můžete významným způsobem ovlivnit i vy správným výběrem zvířat a jejich připraveností na výstavu. Chceme-li se totiž srovnávat s chovatelsky vyspělými zeměmi je nutné, abychom se postupně přiblížili tradiční výstavní praktice a totiž vodění zvířat. Vím, že se snadno řekne (nebo napíše) a že praxe je mnohem složitější. Na druhou stranu ale má-li ocenění z české národní výstavy mít takový punc kvality jako je tomu v západní Evropě nebo zámoří, je nutné se s tímto faktem dříve či později smířit. Důležitým momentem předjarního období byl také odchod tajemnice ing. Šrejberové na mateřskou dovolenou. V rámci konkurzního řízení byla na tento post od 1. března přijata nová síla ing. Jana Řehořová. Doufám, že se jí podaří úspěšně navázat na práci slečny Šrejberové, neboť ta svým nasazením a entusiasmem s jakým práci vykonávala, nasadila laťku opravdu hodně vysoko. Vážení chovatelé, přeji úspěšný výběr těm, kteří letos budou nakupovat býka či býky a všem pohodu a klid ve vaší práci. Kamil Malát

3 Zpravodaj âschms obãasník âeského svazu chovatelû masného skotu Praha ãíslo 1/2007 roãník XIV. Kontakt na pracovníky svazu: pfiedseda: Karel eba Prackovice nad Labem 32, Prackovice nad Labem tel.: fieditel: Kamil Malát Tû nov 17, Praha 1 info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: tajemník: Ing. Jana ehofiová Tû nov 17, Praha 1 rehorova@cschms.cz, tel.: plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, Lovosice stara@cschms.cz, tel.: inspektofii svazu: západní âechy Karel Melger Velké Dvorce 64, Pfiimda melger@cschms.cz, tel.: stfiední a severní âechy ing. Hubert Herrmann Matou ova 10, Praha 5 herrmann@cschms.cz, tel.: jiïní âechy ing. Vít âepelák Horská 69, âesk Krumlov cepelak@cschms.cz, tel.: v chodní âechy Jan Kopeck Osík 201, Osík u Litomy le kopecky@cschms.cz, tel.: Morava ing. Pavel Kriegler Dubovko 277, Vizovice kriegler@cschms.cz, tel.: OBSAH Aktuálnû... 4 Aktivity âschms VI. národní v stava masného skotu... 7 Klasifikace jateãnû upraven ch tûl skotu podle systému SEUROP... 8 Semináfi na téma Podstata vyuïití plemenn ch hodnot svûtov kongres plemene charolais Elektrické ohradníky kam kráãí Evropo? Argentina: Více masa na export Vliv minerální a vitaminové v Ïivy na ekonomiku chovu masného skotu Vzácná náv tûva Perth Mekka chovatelû plemene Aberdeen-angus Ohlédnutí za propagací hovûzího masa na v stavách Podstata vyuïití plemenn ch hodnot k v bûru zvífiat ve stádech masného skotu PodpÛrné programy Obsah masn ch kyselin n-3 v hovûzím mase jako kritérium pro prodej Plemeno gasconne a masná uïitkovost Termíny základních v bûrû a draïeb Skot v dûjinách v tvarného umûní Kuchafika pfied fini em Adresa svazu Tû nov 17, Praha 1 tel.: info@cschms.cz, ãíslo úãtu: /0800 IâO: DIâ: CZ Na internetov ch stránkách svazu naleznete nejaktuálnûj í informace o dûní ve svazu a jeho aktivitách. Titulní foto: Kamil Malát Býk jménem Chiran ZCH 440, z chovu pana Jana Zatloukala Foto vnitřní obálka: Karel Melger Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorû ani jazykovou správnost pfiíspûvkû. Zpravodaj âschms je zapsán v evidenci MK âr pod evidenãním ãíslem MK âr E Tisk: Ekonoprint, Praha Zpravodaj âschms 1/2007 3

4 Národní dotace v roce 2007 Kamil Malát Zaãátkem mûsíce února Ministerstvo zemûdûlství âr zvefiejnilo Zásady, kter mi se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok Pro chovatele masného skotu je jistû potû ující, Ïe i pro leto ní rok zûstaly (zatím) zachovány v echny dûleïité dotaãní programy z národních zdrojû vãetnû finanãních limitû. Zatím proto, Ïe dotaãní programy je tû nejsou notifikovány Bruselem a mûïe se stát, Ïe nûkter z nich nebude uznán a tudíï ne nûj nebudou vypláceny peníze. Kromû dotací na nákupy tuzemsk ch plemenn ch b kû masn ch plemen (titul 2.A.c.), podpory na pfienosy embryí od vybran ch dárkyà (titul 2.A.d.) a kontrolu uïitkovosti (titul 2.A.e.1.a.), pokraãuje i dotaãní titul 8.E na ãásteãné pokrytí nákladû spojen ch s národním ozdravovacím programem od IBR. Aby nedo lo k nepfiíjemn m rozãarováním pfii pfiípadném zme kání termínu pro podání Ïádostí, velmi dûraznû doporuãuji, aby se v ichni Ïadatelé detailnû seznámili se Zásadami, kter mi se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok Kompletní text zásad si mûïete stáhnout na webov ch stránkách svazu na adrese: 130_Zasady_-_dotace_2007.pdf. Vzory formuláfiû je potom moïné ve formátu MS Word stáhnout na adrese: 131_Vzory_formularu_k_Zasadam_2007.doc. Îádosti na dotace na nákup tuzemsk ch plemenn ch b kû masn ch plemen (titul 2.A.c.) a dotace na pfienosy embryí od vybran ch dárkyà (titul 2.A.d.) zasílejte v hradnû na adresu: âesk svaz chovatelû masného skotu, Tû nov 17, Praha 1, Pro pfiípadné dotazy vyuïívejte telefonního spojení: nebo mobil (sl. ehofiová). Termín pro podání Ïádostí na titul 2.A.c. je do , 2.A.d. je do ! Blahopfiání Dne oslavil v znamné Ïivotní jubileum otec masného skotu v âr a ãestn ãlen na eho svazu ing. Josef Dufka. Pan Dufka se narodil pfied 70 lety v rodinû kovodûlníka v moravské obci Hluk v okrese Uherské Hradi tû. Dovolte, abychom mu tímto vefiejn m zpûsobem popfiáli jménem svazu hodnû tûstí, spokojenosti, fyzick ch i du evních sil, ale pfiedev ím pevné zdraví do dal ích let! Îádosti o podporu na kontrolu uïitkovosti (titul 2.A.e.1.a.) posílejte na adresu: paní Anna Stará, âesk svaz chovatelû masného skotu, Krátká 167, Lovosice. Pro pfiípadné dotazy volejte paní Starou na Termín pro podání Ïádostí na titul 2.A.e.1.a. je do ! Na pozdû zaslané Ïádosti nebude brán zfietel! 4 Zpravodaj âschms 1/2007

5 DÛleÏité upozornûní pro ãleny âschms a PK Dovoluji si znovu upozornit, Ïe dnem 1. ledna 2007 vstoupily v platnost nové sazebníky âschms a Plemenné knihy. V této souvislosti do lo také ke zmûnám ve zpûsobu a v i placení ãlensk ch pfiíspûvkû. Îádám proto v echny ãleny, ktefií dosud neuhradili ãlensk pfiíspûvek za tento rok, aby tak bezodkladnû uãinili, neboè ze sazebníkû vypl vá povinnost úhrady ãlenského vkladu za pfiíslu n kalendáfiní rok nejpozdûji do daného roku. Sazebníky a v echny ostatní svazové dokumenty (stanovy apod.) jsou vefiejnû k dispozici na na ich webov ch stránkách v sekci legislativa/âschms. Detailní informace o zmûnách svazov ch dokumentû, vãetnû informací jak m zpûsobem a v jaké v i poplatky uhradit, jste mûli moïnost se doãíst jiï v prosincovém ãísle svazového zpravodaje na stranû 4 5. Tento zpravodaj je rovnûï ke staïení ve formátu pdf na na ich stránkách v sekci âschms/zpravodaj. Pro ãlenství ve svazu i v plemenné knize se zavádí jednotn systém poplatkû. Souhrnnû lze systém sumarizovat takto: Pro nové ãleny jednorázov vstupní vklad ve v i 5000 Kã (stejnû jako doposud), pfiiãemï jednorázov vstupní poplatek se platí vïdy jen jednou pfii prvním pfiijetí tedy ne Kã (za ãlenství ve svazu a v PK), ale vïdy jen 5000 Kã! Roãní poplatek 500 Kã splatn nejpozdûji k daného roku, se platí kaïdoroãnû za ãlenství v kaïdé plemenné knize nebo ve svazu. V praxi znamená, Ïe pokud je ãlen ve tfiech plemenn ch knihách, platí 1500 Kã a ne pouze 500 Kã! âlensk poplatek pro zájmové ãleny se zvy uje na 500 Kã kaïdoroãnû (doposud to bylo 200 Kã). V pfiípadû nejasností Vám rádi poskytneme jakékoliv dal í informace. Znovu v ak dûraznû upozoràuji, Ïe ãlenské vklady NEBUDOU FAKTUROVÁNY A NEBU- DEME INDIVIDUÁLNù nikoho upomínat, Ïe je tû vklad neuhradil! Dûkuji za pochopení Kamil Malát Personální změna Je mou milou povinností Vás informovat o zmûnû, Ïe od zaãátku bfiezna do lo ke zmûnû na postu tajemníka. Od bude tuto funkci zastávat ing. Jana ehofiová, která nahradí ing. Pavlu rejberovou. Ta odchází po necel ch dvou letech na matefiskou dovolenou. Chtûl bych jí touto cestou velmi podûkovat za její práci, ale zejména za nad ení, s jak m se do práce vrhala. Zejména její zásluhou se podafiilo do svazov ch aktivit zahrnout i propagaci hovûzího masa bûhem v stav apod. Nejenom za to jí patfií velk dík v ech profesionálních pracovníkû, ale i ãlenû v boru a pevnû vûfiím, Ïe i Vás v ech na ich ãlenû. Telefonní spojení na sleãnu ehofiovou zûstává stejné jako na pfiedchozí tajemnici: tel.: , rehorova@cschms.cz Asociace chovatelû plemene Angus Asociace chovatelû plemene Angus pofiádá ve dnech od 10,00 hod. v roãní ãlenskou schûzi v Camphotelu Hru tice (Frymburk-Milná). Pozvánky budou zaslány po tou a zvefiejnûny na web. stránkách âschms. Rezervace ubytování na tel.: Detailní program jednání je k dispozici na svazov ch stránkách. Ing. Jifií Svatek pfiedseda Zpravodaj âschms 1/2007 5

6 Aktivity âschms Prosinec editel se zúãastnil jednání na AK âr na téma financování svûtového kongresu plemene charolais v roce Pracovní schûzka inspektorû âschms (Hradi Èko pod Medníkem) Dokonãování nov ch lechtitelsk ch programû a fiádû plemenn ch knih v kanceláfii PK v Lovosicích ( rejberová, Kopeck, Melger, Stará) Pfiedseda a fieditel s zúãastnili jednání vlané hromady âmsch, a. s editel jednal se Svazem zpracovatelû masa na téma spolupráce na národní v stavû masného skotu âeskou republiku nav tívili zástupci plemenné knihy belgického modrobílého v Belgii (náv tûva ISB Hradi Èko, VÚÎV Uhfiínûves, OPB Cunkov, ZD Ch È, OPB Osík) Vánoãní v bor v Praze v restauraci U Matou e Dal í prosincové aktivity: Tisk a rozeslání 3. ãísla svazového zpravodaje spoleãnû s PF 2007 Administrace a vyplácení dotací na nákup plemenn ch b kû, embryotransfer a na kontrolu uïitkovosti Pfiíprava a odevzdání podkladû ( lechtitelsk ch programû, fiádû plemenn ch knih a metodik âschms) na MZe âinnosti spojené s pfiípravou Charolaiského kongresu (2008) a 6. národní v stavy v LetÀanech (2007) âlánek Pravda o hovûzím mase Agromagazín 7/12 ( rejberová) âlánek Vrátit hovûzí maso do ãesk ch kuchyní Ná Chov 12/2007 ( rejberová) âlánek Charolais v Kanadû Ná Chov 1/2007 (Malát) Pfiíprava a tisk svazového kalendáfie na rok 2007 Aktualizace a zmûny v databázi ãlenû âschms vypl vající z nov ch stanov svazu (Kopeck ) Leden Pracovní schûzka inspektorû (Hradi Èko pod Medníkem) editel svazu spolu s ing. Míkou jednali na SZIFu s fieditelem ing. Eckem a ing. Rambouskovou na téma úãasti SZIFu (Klasa) na v stavû v Praze-LetÀanech v fiíjnu SchÛzka s kuchafiem a domluvení podrobností pro realizaci svazové hovûzí kuchafiky ( rejberová) SchÛzka ve v emi zástupci pofiadatelû svûtového kongres charolais 2008 v Hradi tku pod Medníkem editel se ve Îìáru nad Sázavou zúãastnil semináfie Co s námi bude? Nákup surovin na pfiípravu receptû do hovûzí kuchafiky ( rejberová) editel svazu jednal s prezidentem AK ing. Velebou a fieditelem firmy Maso Planá na téma úãasti a podpofie národní v stavy masného skotu v Praze-LetÀanech Realizace hovûzí kuchafiky (závodní jídelna spoleãnosti Astur Stra kov) = pfiíprava surovin, vafiení vybran ch jídel, aranïování a focení pokrmû (Herrmann, Melger, Kopeck, rejberová, Kube ová, Kunt, Novák) editel svazu jednal s fieditelkou firmy Chovservis ing. kopovou a fieditelem odbytového druïstva Centroodbyt ing. Krejãíkem na téma úãasti a podpofie národní v stavy masného skotu v Praze-LetÀanech Dal í lednové aktivity: Aktualizace a dotváfiení nové databáze ãlenû âschms (Kopeck ) Agenda spojená s pfiíjímáním nového tajemníka (tajemnice) Únor Jednání s pfiedstaviteli Potravináfiské komory na téma národní v stava masného skotu v Praze-LetÀanech Jednání spoleãné zdravotní komise ve Îìáru nad Sázavou (Kriegler) Dopoledne schûze v boru a grémia rad plemenn ch knih âschms, odpoledne semináfi pofiádan spoleãnû s VÚÎV (prof. Pfiibylem) t kající se plemenn ch hodnot (VÚÎV Uhfiínûves) (Zahrádková, Malát, rejberová) Pracovní schûzka k projednání aktuálních otázek realizace SEUROP systému v âr (Malát) Dal í únorové aktivity: Uzávûrky kontroly uïitkovosti pro kontrolní rok 2005/06 (Kopeck ) a pfiíprava k tisku (Malát) a distribuce ãlenûm a organizacím Pfiihlá ení svazu na v stavu do Pfierova 07 (vãetnû stánku s propagací hovûzího masa) Realizace vázanek s logem svazu (ve spolupráci s firmou Hedva) 6 Zpravodaj âschms 1/2007

7 VI. národní v stava masného skotu Kamil Malát, âschms Necelé dva roky od poslední národní v stavy ubûhly jako voda a pfiípravy na dal í, jiï est roãník, jsou v plném proudu. NeÏ se zaãtete do podrobnûj ích informací co na v stavi ti chystáme, je nutné hned na úvod zmínit to nejdûleïitûj í a totiï místo a termín. Po dûkladn ch úvahách nad v emi pozitivy i negativy rûzn ch lokalit, se v bor svazu usnesl, Ïe leto ní rok se bude opût konat na praïském v stavi ti v LetÀanech v termínu 11. aï 13. fiíjna A co pfiipravujeme? KaÏd rok se snaïíme, kromû ãistû odborného programu soutûïe v ech masn ch plemen, vnést nûjakou inovaci do v stavy. Po pfiedloàském úspûchu s evropskou konferencí chovatelû plemene Aberdeen Angus Angus Forum 2005, chceme letos ve spolupráci s ostatními chovatelsk mi svazy (nejen skotu), ale zejména za pomoci zpracovatelsk ch a potravináfisk ch subjektû zatraktivnit v stavu také pro laickou vefiejnost. Po zku enostech z let minul ch je totiï zcela evidentní, Ïe pokud se na v stavû budou prezentovat pouze plemenáfiské spoleãnosti, nepodafií se nám nikdy pfiekroãit magickou hranici náv tûvníkû. Je to prostû proto, Ïe ná potenciál oslovení chovatelské i laické vefiejnosti je omezen a nemûïeme sv mi prostfiedky realizovat nûjakou masivní kampaà, která by bûïného PraÏana na v stavi tû dostala. I tak v ak s ohlédnutím za pfiedloàsk m rokem mûïeme konstatovat urãit pokrok i v tomto ohledu. Kromû úspû né ochutnávky kvalitních steakû z rûzn ch masn ch plemen ve svazovém stránku, ve které samozfiejmû budeme pokraãovat i letos, je na ím hlavním zámûrem pro tento rok více a plo nûji se zamûfiit na koncov produkt, tj. prezentaci kvalitního ãeského masa (nejen hovûzího) v ir ím pojetí. LaÈku jsme si dali velmi vysoko chceme koncipovat v stavu s podobn m charakterem i místem (hlavní mûsto) jako je napfi. SIMA (PafiíÏ), Grüne Woche (Berlín) a s podobn m zamûfiením na propagaci chovatelství a potravináfiství v ekonomicky nejsilnûj ím regionu âeské republiky. Tímto krokem chceme reagovat na stále se sniïující spotfiebu ãerveného masa a naopak na zvy ující se dovoz hovûzího masa z jiïní Ameriky, kterému je ãasto mediálnû dáván punc nejvy í kvality bez ohledu na v echny aspekty, zatímco ãeské minimálnû stejnû kvalitní maso je neprávem opomíjeno. JiÏ od prosince proto jednáme na v ech úrovních a s mnoha potencionálními partnery, pro které by tato akce mohla b t pfiínosná. JiÏ v mûsíci prosinci probûhlo prvotní jednání na pfiedstavenstvu âeského svazu zpracovatelû masa (âszm), které jsme seznámili s hlavními my lenkami a na imi pfiedstavami jak v stavu koncipovat. Domníváme se totiï, Ïe to je hlavní partner, kter by nám mohl pomoci pfiesvûdãit své ãleny o pfiínosu a dûleïitosti takovéto akce: vïdyè kromû brnûnské v stavy SALIMA v âr ani Ïádn jin veletrh zamûfien na propagaci potravin neexistuje. Jednání se svazem, ale i jeho ãleny individuálnû, stále probíhají. Vûfiíme, Ïe se nakonec podafií navrhnout model, kter by i pro zpracovatele a potravináfie byl pfiínosn. Kromû jednání s âszm jsme také jednali s fieditelem Státního zemûdûlského a intervenãního fondu (SZIF) Ing. Eckem a fieditelkou odboru propagace SZIFu paní Rambouskovou se zámûrem, aby se na v stavi ti prezentovala znaãka Klasa a nûktefií v robci, jejichï v robky jsou touto znaãkou oznaãeny. ZároveÀ jsme poïádali prezidenta Agrární komory Ing. Velebu, aby nám napomohl tuto akci propagovat a podpofiil sv m hlasem na e rûzná jednání. Za úãasti pana prezidenta jsem tak absolvoval jednání s Ing. Kasperem, fieditelem spoleãnosti Maso Planá. Ten vyjádfiil svou podporu této v stavû a za svûj podnik pfiislíbil aktivní úãast. Dal í jednání na toto téma jsem vedl s odbytov m druïstvem Centroodbyt, firmou Chovservis a mnoha dal ími. RovnûÏ Potravináfiská komora vyjádfiila ústy svého fieditele Ing. Koberny názor, Ïe propojení chovatelské v stavy s propagací potravin má vysokou logiku a Ïe je to dobr prostor na zintenzivnûní prezentace tuzemsk ch masn ch v robkû na nejsilnûj ím trhu potravin v âr. ZároveÀ nabídl v echny komunikaãní moïnosti potravináfiské komory na propagaci této akce pfied potravináfii. Vûfiím, Ïe v echna tato jednání pomohou v stavu dostat do lep ího povûdomí a Ïe se toto projeví také v její kvalitû, ale i náv tûvnosti. Pro zatraktivnûní v stavy pfiedpokládáme i dal í aktivity. Ve spolupráci s Národním zemûdûlsk m muzeem se soubûïnû uskuteãní v stava historick ch zemûdûlsk ch strojû. Na venkovní pfiedvádûcí plo e budou pravidelnû probíhat ukázky práce pasteveck ch plemen psû, práce s koàmi a skotem, ukázka stfiíhání ovcí apod. Projednáváme rovnûï i moïnosti prezentace ãeského pivovarnictví. Informace o 6. národní v stavû masného skotu budou prûbûïnû aktualizovány doplàovány na internetov ch stránkách âeského svazu chovatelû masného skotu ( Nenechte si ujít moïnost vidût na vlastní oãi velké mnoïství vynikajících zvífiat na ich nejlep ích chovatelû. Uvítáme i zájem chovatelû prezentovat svoji lechtitelskou a chovatelskou práci aktivní úãastí na této prestiïní akci, v em nabízíme rovnûï moïnost zviditelnit vlastní farmu ãi podnik reklamou ve v stavním katalogu. Tímto si je dovolujeme vyzvat ke spolupráci. Závûrem Vás je tû jednou srdeãnû zveme na tuto v znamnou akci, doufáme v hojnou úãast jak ze strany chovatelû tak iroké odborné i laické vefiejnosti a tû íme se na setkání na v stavi ti v Praze LetÀanech v fiíjnu Zpravodaj âschms 1/2007 7

8 Klasifikace jateãnû upraven ch tûl skotu podle systému SEUROP je v âr na velmi dobré úrovni Jan Katina, âszm V sledky kontrol klasifikace JUT skotu za rok 2006 Ve dnech 29. listopadu aï 1. prosince 2006 se v âeské republice uskuteãnila mise EK DG AGRI, která byla zamûfiena na kontrolu implementace legislativy ES vztahující se ke klasifikaci jateãnû upraven ch tûl dospûlého skotu (JUT) podle systému SEUROP a k cenov m hlá ením. Mise navazovala na obdobnû zamûfienou misi ve Slovenské republice od 27. do 29. listopadu 2006 a pfiedev ím na závûry kontrolní mise EK DG uskuteãnûné v âr pfied více neï dvûma roky ve stejném termínu (29. listopadu 1. prosince 2004). V pfiedbûïn ch závûrech z loàské mise EK byla ze strany inspekãního t mu vyjádfiena velká spokojenost nad zji tûn mi poznatky. Zvlá tû byl ocenûn v razn kvalitativní posun (systémov, organizaãní a legislativní) zaznamenan od mise EK v roce Bûhem kontrolní náv tûvy 3 jatek (Tû ínské jatky s.r.o., MASNA Pfiíbram s.r.o., Masokombinát PlzeÀ s. r. o. Schneider) nebyly zji tûny nedostatky zásadního charakteru a tlumoãené postfiehy a doporuãení se t kaly pouze nûkter ch dílãích provozních postupû (napfi. zpûsobu opracování jateãních ãástí, men í odchylky u títkû a oznaãení JUT skotu). Inspektofii EK doporuãili pokraãovat v nastoupeném pfiíznivém trendu klasifikace JUT skotu, kter umoïàuje lépe stanovovat obchodní tfiídy v zájmu zaji tûní adekvátní hodnoty i na trhu jin ch ãlensk ch zemí EU. Doporuãili také zavedení klasifikaãních podtfiíd, pfiiãemï o spolupráci na tomto úseku projevil zájem i pfiítomn zástupce Slovenské republiky. Velmi kladnû byla hodnocena kontrolní ãinnost, kterou nad klasifikací JUT skotu dûslednû vykonávají pracovníci ÚKZÚZ. Pfiíznivé hodnocení se t kalo také SZIF, kter má dohled nad správností cenov ch hlá ení. Celkovû vyznûlo pfiedbûïné hodnocení v sledkû kontrolní mise EK DG AGRI pro âeskou republiku ve srovnání s misemi stejného zamûfiení v jin ch ãlensk ch zemích EU velmi pfiíznivû. Závûreãné hodnocení mise probûhlo dne 1. prosince 2006 na MZe âr za úãasti 1. námûstka ministrynû zemûdûlství a pfiedstavitelû a zástupcû v ech na systému SEUROP zúãastnûn ch organizací (MZe âr odbor 17430, VÚÎV, âmsch a.s., ÚKZÚZ, SVS âr a SZIF). Inspektofii EK DG AGRI na závûreãném jednání zdûraznili, Ïe od pfiede lé kontrolní mise v roce 2004 do lo k v raznému zlep ení, coï podle jejich názoru mûïe b t i dûsledkem zv eného poãtu kontrol ÚKZÚZ na jatkách, kdy v roce 2005 bylo zkontrolováno více neï 8 % JUT skotu z celkového poãtu poraïen ch zvífiat (v porovnání s ostatními ãlensk mi zemûmi je to nejvy í podíl). Inspektofii vyslovili pfiesvûdãení, Ïe nastaven trend, kter pokraãuje i v roce 2006, bude zachován. Dále doporuãili zváïit zavedení podtfiíd do klasifikaãní stupnice SEUROP za úãelem je tû vût í diferenciace JUT skotu (legislativa ES to v ak pfiímo neukládá). U cenov ch hlá ení inspektofii EK rovnûï zaznamenali v razn pokrok. V roce 2006 je v âeské republice 28 jatek, která podávají cenová hlá ení a pfiedstavují 48 % z celkovû poraïeného poãtu zvífiat, coï je uspokojivé. 93 tisíc poraïen ch kusû se nezahrnuje, neboè jsou poráïeny ve mzdû, tj. pro tfietí stranu. Inspektofii ocenili velmi dobrou komunikaci a informovanost mezi jatkami a dodavateli (chovateli), ktefií dostávají informaci o kaïdém oklasifikovaném JUT skotu. U SZIF ocenili systém tvofiení prûmûrné národní ceny a monitorování hlá ení a i to, Ïe po kaïdé náv tûvû jatek byla vypracována kontrolní zpráva. 8 Zpravodaj âschms 1/2007

9 Pro transparentnost doporuãují uvádût do protokolu o provedené kontrole co nejvíce údajû, které byly kontrolovány ze strany SZIF. Je to dobré jak vûãi EK, tak i vûãi kontrolovan m jatkám. Inspektofii EK povaïují návrh âr na monitorování jatek zafiazen ch do systému cenového hlá ení minimálnû 1x roãnû za velmi pfiínosn. Mohl by tak poslouïit sladûní poïadavku pro v echny ãlenské státy pro podrobnûj í monitorování, a tím i správné poskytování diferencovan ch plateb zemûdûlcûm. Inspektor Slovenské republiky ve svém vystoupení vyjádfiil politování nad tím, Ïe ve Slovenské republice, kde ãást klasifikace provádí nezávislá klasifikaãní agentura, nebyl zaznamenán tak dobr v sledek jako v âr, ocenil úãelnû nastaven systém klasifikace JUT skotu v âr a poïádal o moïnost zavést mezi obûma státy spolupráci v této oblasti. Zástupci EK i âr pfiislíbili pomoc SK pfii zavedení fungujícího systému SEUROP. Závûrem vedoucí mise EK DG AGRI, pan Frank Bollen, vysoce ocenil velmi peãlivû pfiipraven program mise v âr, majitelûm nav tíven ch jatek podûkoval za vytvofiení podmínek pro uskuteãnûní kontroly klasifikace JUT skotu a cenov ch hlá ení a také podûkoval za profesionální a vstfiícn pfiístup a poskytnuté informace na v ech úrovních provádûné kontroly v em úãastníkûm mise, vãetnû zorganizování závûreãné prohlídky zafiízení PlzeÀského pivovaru. Je tfieba také zdûraznit, Ïe v prûbûhu mise EK byly navázány dûleïité pracovní kontakty, a to jak na úrovni inspektorû EK DG AGRI, tak i na pozicích národních expertû na danou problematiku, jejichï zku enosti bude moïné vyuïít a zúroãit pfii pfiípravû pfiedsednictví âr v pfiíslu n ch ídících v borech EK pro sektory masa. EK DG AGRI v souãasné dobû pracuje na návrhu hodnotící zprávy z kontrolní mise a do tfiech mûsícû po jejím ukonãení (tj. cca do ) jej za le MZe âr. âeská republika do dvou mûsícû po obdrïení návrhu hodnotící zprávy vypracuje své stanovisko a pfiipomínky k obsaïen m závûrûm. Nicménû jiï nyní lze konstatovat, Ïe klasifikace jateãn ch zvífiat v âr dostala vynikající vysvûdãení, coï by podle oãekávání mûlo v raznû zv it dlouhodobû diskutovanou úroveà vzájemné dûvûry mezi chovateli zvífiat a provozovateli jatek pfii zpenûïování JUT na jatkách. (Zdroj: Zpráva MZe âr o pfiedbûïn ch závûrech mise EK DG AGRI z 29. listopadu aï 1. prosince 2006) Semináfi na téma Podstata vyuïití plemenn ch hodnot Pavla rejberová V úter 20. února 2007 od 13:00 hod. se ve spolupráci na eho svazu s V zkumn m ústavem Ïivoãi - né v roby v Praze Uhfiínûvsi konal avizovan semináfi, kter byl uspofiádán na podnût ãlenû grémia rad plemenn ch knih âschms a t kal se problematiky, v poãtû a vyuïívání plemenn ch hodnot v praxi. Odpolední blok tfií na sebe navazujících pfiedná ek zahájil pan prof. Josef Pfiibyl z VÚÎV, kter se celou problematikou jiï fiadu let zab vá a se svazem pfii v poãtech plemenn ch hodnot u masn ch plemen skotu úzce spolupracuje. OÏivil pfiítomn m posluchaãûm z fiad zamûstnancû, ãlenû v boru, grémia rad plemenn ch knih a chovatelû, zamûstnancû VÚÎV a dal ím pfiítomn m základní problematiku plemenn ch hodnot, vysvûtloval principy a uvádûl ãetné pfiíklady a moïnosti uïití v praxi. Podstatu vyuïití plemenn ch hodnot k v bûru zvífiat ve stádech masného skotu pfiítomn m objasnila svou pfiedná kou Ing. ZdeÀka Veselá, která je také z VÚÎV a pracovi tû lechtûní hospodáfisk ch zvífiat. Posledním aktivním úãastníkem semináfie byl pan Karel eba, pfiedseda âschms, kter uvedl posluchaãûm pfiíklady vyuïití plemenn ch hodnot v praxi pfii aplikaci na vybraná zvífiata z âr (respektive chovy) plemene blonde d Aquitaine, kterému se jiï dlouhodobû vûnuje. O pfiínosu semináfie a vyuïití plemenn ch hodnot se mûïete pfiesvûdãit v ãlánku Ing. Veselé, které tímto za poskytnutí materiálu dûkujeme. Zpravodaj âschms 1/2007 9

10 35. svûtov kongres plemene charolais Kamil Malát, âschms Jak jistû zejména chovatelé plemene charolais zaznamenali, v roce 2008 se na území Maìarska, Slovenska a âeské republiky uskuteãní mezinárodní kongres chovatelû plemene charolais. Tento, jiï v pofiadí 35. kongres, se na evropskou pûdu bude pfiesouvat po osmi letech, kdyï poslední se na starém kontinentu konal v roce 2000 ve Francii. Po dlouh ch a mnohdy ne zrovna jednoduch ch diskuzích se podafiilo vytvofiit program, na jehoï realizaci se jiï velmi intenzivnû pracuje. Kongres bude zahájen 15. srpna 2008 v Maìarsku, pokraãovat bude na Slovensku a na území âr se úãastníci kongresu budou pfiesouvat v sobotu PÛvodnû mûl b t kongres ukonãen jiï , ale jelikoï se na ãeské stranû nakonec program nahustil tak, Ïe bychom jej nebyli schopni vmûstnat do tak krátkého období, bylo nutné kongres o den prodlouïit. Konec oficiální ãásti tedy bude novû ve stfiedu s tím, Ïe úãastníci kongresu si budou moci pobyt v Praze dle individuálních poïadavkû je tû prodlouïit (post-tour). Kongres má své oficiální webové stránky, kde bude v nejbliï ích dnech moïné najít v echny informace na: DÛleÏité Informace o ãeské ãásti budou rovnûï prûbûïnû umísèovány na svazové stránky do sekce akce, v stavy. JiÏ nyní zde naleznete tento program s webov mi odkazy na jednotlivá místa, ale také odkaz na staïení propagaãního letáku o kongresu (pouze v AJ) a také videofilm, kter byl loni pouïit v kanadském Edmontonu jako upoutávka a oficiální pozvánka delegátû na ná kongres. PfiedbûÏn program ãeské ãásti kongresu je následující: Sobota V 8.00 h odjezd ze amorína do Pfierova h pfiíjezd Pfierov Veletrh Charolais chovatelû âr na v stavi ti Pfierov (pofiádá firma Genoservis). O konání v stavy v Pfierov rozhodli chovatelé na jednání klubu v listopadu 2006 v Hradi tku. Zde se chovatelé zavázali, Ïe v stava bude koncipována jako speciální v stava plemene charolais a Ïe v echna vystavovaná zvífiata budou pfiedvádûna na ohlávce. (Na v stavi ti bude zafiízena akreditaãní místnost pro úãastníky absolvující pouze ãeskou ãást kongresu.) Obûd na v stavi ti (bude tam zároveà kulináfisk veletrh) h odjezd do Karlov ch VarÛ Veãefie po cestû Cca h pfiíjezd Karlovy Vary, check inn Hotel Sansoussi 4* 3 noci Oficiální pozvání delegátů na kongres 2008 Nedûle Chov Charolais: Sokolovská uhelná a. s. Obûd: golfové hfii tû Sokolovská uhelná a. s. Hrad Loket Veãefie K. Vary Pondûlí âást A/ Technická náv tûva: farma skotu Charolais (bude upfiesnûno) Obûd Prohlídka Karlov ch VarÛ V roba Becherovky, hrad Beãov Galaveãefie âást B/ Prohlídka Karlov ch VarÛ V roba Becherovky, státní hrad a zámek Beãov Obûd Technická náv tûva: farma skotu Charolais (bude upfiesnûno) Galaveãefie Úter Odjezd z Karlov ch VarÛ v cca 8.30 h h aukce plemene Charolais v Cunkovû u Milevska (pofiádá OPB Cunkov, Natural a Bovet). Na aukci bude dobytek z âr a z Francie Obûd v místû h odjezd z aukce h pfiíjezd Praha Check inn Parkhotel Praha 7* Veãefie Nocleh Stfieda A/ odjezd po snídani z Prahy B/ prohlídka Prahy ve AJ, pj, FJ (bude upfiesnûno) Obûd v cenû Odpoledne volno Veãefie na vlastní náklady âtvrtek Odjezd z Prahy MoÏnost extra nocí (dle individuálních poïadavkû delegátû) Program se mûïe v prûbûhu pfiípravy kongresu ãásteãnû doplàovat a upravovat. 10 Zpravodaj âschms 1/2007

11 Elektrické ohradníky kam kráãí Evropo? V takfika naprostém utajení pfied zemûdûlskou vefiejností byla v závûru roku 2006 pfiijata organizací CENELEC (evropská organizace bdící nad bezpeãností elektrotechnick ch zafiízení) zásadní zmûna normy t kající se v konov ch parametrû zdrojû impulsû pro elektrické ohradníky. AÏ dosud platná norma EN nijak v raznû neomezuje hodnotu v stupní energie pulsu, coï v praxi znamená, Ïe chovatelé s velk mi v mûrami oplocen ch pozemkû mohou pouïívat jeden siln zdroj elektrick ch impulsû, kter napájí cel rozsáhl systém oplocení. To je systém nejãastûji uplatàovan i v âr. Volba síly a typu zdroje elektrick ch impulsû pro elektrické ohradníky byla dosud v rukách chovatele, kter sám, podle sv ch potfieb a technick ch moïností, stavûl elektrické oplocení. Nová úprava této normy pro Evropu v ak tuto moïnost svobodné volby podstatnû omezuje. O co vlastnû v poslední úpravû normy jde? Jedná se pouze o dva malé zásahy technického rázu, nicménû s podstatn m dopadem pro koneãného uïivatele zemûdûlce: 1. Maximální energie v stupního pulsû se omezuje hodnotou 5 JoulÛ pfii odporu v rozpûtí Ω 2. Maximální hodnoty proudu v jednotlivém pulsu nesmí pfiekroãit 20 A pfii zátûïovém odporu (napfi. kontakt ãlovûka s vodiãem oplocení) Ω Obû podmínky musejí b t splnûny souãasnû. V praxi to znamená sníïení v konu a tím dosahu pûsobení zdroje el. impulzû a tím podstatné sníïení pouïitelné délky ohrady. V pfiípadû vût ích pastevních areálû to znamená jejich rozdûlení na men í samostatné sekce s pouïitím nûkolika slab ích zdrojû impulsû. Pokud tedy zpûtnû nedojde k úpravû právû pfiijaté normy v prûbûhu následujících 3 let, od roku 2010 nebude moïné uvádût do prodeje zdroj impulsû s energetick m v konem vût ím neï 5 JoulÛ. Pfiitom v ak bude moïné v echny silnûj í zdroje nakoupené nebo uvedené do provozu pfied rozhodn m datem bez rozdílu pouïívat a provozovat! Vût ina svûtov ch v robcû elektrick ch ohradníkû, v ãele s pfiedním v robcem komponentû pro elektrické oplocení, firmou Gallagher z Nového Zélandu, se velmi usilovnû snaïila pfiedloïit technické komisi CENELECu dostateãné technické argumenty podporující stanovisko, Ïe pfiipravovaná zmûna existující normy nepfiinese slibované zv ení elektrotechnické bezpeãnosti elektrického oplocení pro jeho uïivatele a ostatní vefiejnost. Obdobná diskuse probûhla jiï v roce 2004 na jednání svûtové organizace IEC (celosvûtová organizace zab vající se normami pro elektrotechnická zafiízení). Ta zmûnu celosvûtovû závazné normy odmítla mimo jiné s odûvodnûním, Ïe bezpeãnost elektrického ohradníku je dostateãnû prokázána dlouhodobû vynikající statistikou, evidující zanedbatelné mnoïství pfiípadû úrazû lidí a zvífiat zpûsoben ch tímto zafiízením. âesk zástupce v CENELECu, âesk normalizaãní institut ve spolupráci s nûkter mi chovatelsk mi svazy (âesk svaz chovatelû masného skotu, âesk svaz chovatelû ovcí a koz, Svaz marginálních oblastí âr) se snaïil v závûru loàského roku sv m negativním stanoviskem k tomuto návrhu zabránit pfiijetí kontroverzního návrhu na zmûnu normy. BohuÏel volební systém CENELECu preferující velké ãlenské zemû EU, z nichï nûkteré z ne zcela jasn ch dûvodû, hlasovaly pro pfiijetí zmûn normy, neumoïnil odmítnutí návrhu. Nová norma s omezením v konu el. zdrojû impulzû vejde v platnost a znamená do budoucna zmûnu v voje systému oplocování el. ohradníky v Evropû smûrem k maximální rozdrobenosti, a to pod záminkou zvy ování maximální bezpeãnosti nezemûdûlské vefiejnosti. Tím se podstatnû zv í finanãní a provozní nároãnost oplocení budovan ch v Evropû. Rozhodnû se tím v ak nezv í evropská zemûdûlská konkurenceschopnost. BohuÏel vy í evropské organizaãní struktury se opût zachovaly mace sky k zemûdûlcûm, chovatelûm a ostatním aktivním uïivatelûm el. ohradníkû, kdy je omezují a znev hodàují oproti dal ímu zbytku svûta, kter bude moci nadále uïívat silné a v konné zdroje elektrick ch impulzû bez omezení. V následující tabulce je uvedeno krátké porovnání nákladovosti na obslouïení pastvin el. ohradníkem mezi souãasnou normou a normou platnou po úpravû: Nyní platnost do r Po schválené úpravû od r Model: Gallagher G 313 MR 5000 Max. energ. kapacita: 50 JoulÛ Max. energie pulzu: 33 JoulÛ Teor. délka oplocení/vde: 750 km Reál. délka oploc. stfi. porost: 30 km Poãet zdrojû: 1 ks Cena za 1 ks: Kã Celková cena: Kã Model: Gallagher G 381 M 600 Max. energ. kapacita: 6,3 JoulÛ Max. energie pulzu: 4,5 JoulÛ Teor. délka oplocení/vde: 75 km Reál. délka oploc. stfi. porost: 7 km Poãet zdrojû: 5 aï 8 ks Cena za 1 ks: 7735 Kã Celková cena: Kã aï Kã S dal ími nutn mi organizaãními a technick mi opatfieními se podle na ich propoãtû celková realizace elektrického oplocení na stejnû velké v mûfie zvedne finanãnû o 100 % a to i v pfiípadû vût ího zastoupení a pouïívání pfienosn ch bateriov ch zdrojû impulzû. Zpravodaj âschms 1/

12 Argentina: více masa na export Podle ãlánku Dr. Caroly Bühler pfieloïila Jana ehofiová Export hovûzího masa patfií v Argentinû uï mnoho let mezi nejsilnûj- í ekonomická odvûtví. Ambice exportního odvûtví masného prûmyslu jsou tak silné, Ïe populace dobytka není schopná uspokojit domácí poptávku po hovûzím jiï nûkolik let. Vysoká míra exportu v roce 2005 zv ila domácí ceny hovûzího o pln ch 21 % a sehrála téï roli ve strmû rostoucí mífie inflace. Hovûzí maso je v Argentinû povaïováno za základní potravinu. Jeho spotfieba na osobu za rok se pohybuje kolem 62 kg, coï je nejvíce na svûtû. Od ledna 2006 vzrostla cena argentinského hovûzího o dal ích 26 %. Vláda byla nucena uãinit v jimeãná opatfiení s cílem cenovou explozi utlumit. Byl vydán pfiedbûïn 180denní zákaz v vozu datovan od poloviny bfiezna. Prezident Nestor Kirschner vysvûtlil, Ïe export nemû- Ïe pokraãovat, neboè domácí poptávka není ani zdaleka uspokojena. Existuje v jimka, tzv. Hiltonská kvóta lodní pfiepravy EU (viz níïe) zahrnující tun roãnû. Díky ní Evropa doãasn zákaz exportu pfiíli nepocítila. V Argentinû se ov em tato doãasná regulace dotkla ãtyfi pûtin exportérû hovûzího masa. Ov em jiï poãátkem kvûtna do lo k mírnému zlep ení, po kterém byla záhy stanovena 40% exportní kvóta, v záfií následnû zv ená na 70 %, s tím Ïe v prosinci byla v echna exportní omezení zru ena. Zam len brzdn efekt se u argentinsk ch exportérû nedostavil. Jejich trïby a obrat ve skuteãnosti vzrostly. Pfiíãinou bylo mnoho mezer a nedostatkû v právní formulaci regule, díky nimï mohl exportu rûst v podstatû neomezenû. V záfií tak celkové mnoïství vyvezeného hovûzího ãinilo nûco ménû neï tun v porovnání s tunami za stejné období pfiedchozího roku a obrat za tyto dvû období byl jednotlivû 169 mil. US $ a 123 mil. US $ V celosvûtovém mûfiítku se Argentina fiadí mezi jedny z nejvût ích producentû hovûzího masa; s3 miliony tun roãnû je pátá v kategorii poráïkové hmotnosti a po Brazílii a Austrálii je na tfietím místû mezi svûtov mi v vozci hovûzího masa. Optimistické prognózy hovofií o tom, Ïe v budoucnu bude Argentina pokraãovat v budování nov ch trhû s hovûzím a stávající bude rozvíjet. Zemû se zbavila BSE a mûïe se vûnovat rozvoji své pozice exportéra pfiedev ím v Asii. Navzdory vy ím exportním clûm je velké mnoïství hovûzího masa dodáváno do zemí EU prostfiednictvím Hiltonské kvóty. Centrální obchodní a cenová informaãní agentura (ZPM) v nûmeckém Bonnu odhadla, Ïe do konce roku 2006 bude objem exportu ãinit tun. Od roku 2005 je to nárûst o 6 %, coï je nejvíce za posledních 25 let. Vût ina argentinského dobytka je chována v mírn ch oblastech, jako jsou pampy jiïnû a západnû od Buenos Aires (viz mapka). PrÛmûrn sráïkov úhrn se zde pohybuje okolo 800 mm a zatíïení pastvin, jejichï travní porosty jsou hlavním zdrojem krmiva, je 1 aï 1,5 ks/ha. Z plemen se pouïívají kfiíïenci Hereford Aberdeen Angus. Obû tato plemena nabízejí bezproblémovou a nákladovû efektivní produkci a chov se snadn m telením, vysokou plodností a klidn m temperamentem. Po 10ti aï 12ti mûsících jsou telata pfiemístûna na v krmové pastviny, kde roste vojtû ka, vojtû kové smûsi a obilné smûsky. PrÛmûrné denní pfiírûstky se zde pohybují okolo 800 g. Po dosaïení 420 kg Ïivé váhy jsou zvífiata prodávána. Na západních pampách spadne pouze 500 mm sráïek a období sucha zde nejsou neobvyklá. Chov skotu BTPM zde patfií mezi hlavní podnikatelskou aktivitu. Základní pící jsou zde obvyklé pampové traviny. Na v chodních pampách se v ak v souãasnosti silnû rozrûstá hospodafiení na orné pûdû a vytlaãuje tak hovûzí dobytek do ménû úrodn ch západních oblastí. Podnikatelé v oblasti produkce hovûzího na tuto situaci reagují tak, Ïe zintenzivàují svou produkci a snaïí se roz ifiovat vojtû ková pole. V subtropickém Chacu, zasahujícím do ãásti Paraguaye, stejnû jako do Argentiny, se chovají kfiíïenci plemen Hereford a Brahman; Brahman je plemeno velice vhodné do teplého klimatu. Zvífiata spásají pouze travní porosty (bez jakéhokoliv pfiídavku koncentrátu) a ve 22 mûsících pfii váze kolem 500 kg Ïivé hmotnosti jsou b ãci odváïeni na jatka. Îádná státní podpora. Chovatelé dobytka, stejnû jako ostatní farmáfii nedostávají od státu Ïádnou finanãní podporu. Na druhé stranû farmáfiská produkce je zatíïena daní, napfi. z produkce sóji se platí daà 23,5 %. Je to dûkaz toho, Ïe zemûdûlství má v Argentinû v znamn podíl na hospodáfiství; podporuje ostatní sektory. Chovatelé úzce spolupracují, aby v oblasti produkce získávali aktuální informace. Skupiny sousedících haciend vytváfií skupiny CREA. CREA je tvofiena pûti vedoucími (manaïery) farem, ktefií se kaïd mûsíc schází na jedné z ãlensk ch haciend, aby si vymûnili informace, napfi. o nov ch produkãních technologiích. KaÏdá CREA financuje v lohy odborného poradce, kter organizuje schûze a poskytuje v hradní obchodní podporu. Infrastruktura dobytãích farem v Argentinû je tvofiena rozlehl mi haciendami o rozloze nûkolika tisíc hektarû. Haciendy jsou ob vané farmáfii a manaïerem s rodinami, zamûstnanci, a jsou na nich téï specializované smluvní v krmové farmy. V závislosti na prûmûrném sráïkovém úhrnu podniky pûstují pouze kulturní plodiny, pícniny nebo na nich rostou pfiirozené travní porosty. Farmy s travnat mi plochami svûj dobytek ãasto posílají na dokrmení na smluvní v krmové farmy. Majitelé haciend poté platí za v krm a místo na v krmové farmû, zatímco smluvní farmáfii (vykrmovatelé) se snaïí vybrat si nejlep í dobytek a majitelé haciend musí platit náklady za péãi pro jakékoli nemocné zvífie. Argentin tí farmáfii mají daleko ménû regulací neï jejich kolegové v Evropû, aãkoli o pravidlech ochrany Ïivotního prostfiedí, jako napfi. aplikovat postfiik v bezpeãné vzdálenosti od zdroje podzemních vod, je uvaïováno teprve nyní. Dva dûleïité, jiï uzákonûné envi- 12 Zpravodaj âschms 1/2007

13 romentální standardy se t kají GM osiva a ochrany rostlin. V Argentinû je 99 % soji, 15 % kukufiice a 5 % bavlny geneticky modifikovan mi plodinami. Jsou pûstovány v urãit ch oblastech a pod vûdeck m dohledem. Produkce je pfiísnû kontrolována v souladu se souãasn mi poznatky s cílem vyhnout se negativnímu vlivu na ãlovûka a je urãena pouze pro domácí trh. Sója a kukufiice jsou pouïívány do krmn ch smûsí hovûzího dobytka; obsah dané plodiny v krmivu je regulován dle poïadavkû dané importní zemû. Pro moïnost aplikování postfiiku musí farmáfii vlastnit licenci, pro jejíï získání je nutné projít kaïdoroãním testem, v nûmï se platí za udûlení licence i za testování. Tlak EU zapfiíãinil, Ïe nárûst podpûrn ch hormonû v krmn ch dobytãích smûsích byl v uplynul ch pûti letech zakázán. Zvífiata jsou oãkována proti slintavce a kulhavce. Aãkoli toto onemocnûní nebylo v uplynul ch 15ti letech v EU na pofiadu dne, maso ze zvífiat oãkovan ch v Argentinû mûïe b t do Evropy exportováno, protoïe epidemie slintavky a kulhavky jsou tam téï vzácné. Marketing, poráïka a zpracování hovûzího dobytka. Trhem s hovûzím dobytkem Liniers v Buenos Aires projde mezi a kusy dobytka za den. Kolem 60 % tvofií b ãci, 35 % jalovice a krávy, a pouze 5 % telata a b ci. Dobytek je sváïen ze v ech ãástí Argentiny, coï mûïe znamenat i cestu del í neï 1000 km. Z trhu jdou zvífiata pfiímo na jatka s masem pfieváïnû pro domácí trh. Linierské ceny jsou v celé Argentinû brány jako standard a jsou volnû dostupné na internetu na adrese Dobytek je seskupován pfiibliïnû podle váhy a vlastníka; skupina je prodávána celá dohromady. Tento systém bude pravdûpodobnû stejn i v následujících letech, aãkoli existují vnitrostátní snahy dát vzniknout alternativnímu nezávislému dobytãímu trhu, jenï by zaji Èoval lokální jatka a umoïàoval pfiím prodej masa. âtyfiicítka z asi 370 argentinsk ch jatek má licenci nabízet maso na export mimo JiÏní Ameriku; vyváïí se jateãní pûlky z kusû o Ïivé hmotnosti 450 aï 500 kg ve stáfií mûsícû. Po poráïce následuje zrání masa po Kde je produkován dobytek Cactus Argentina, S. A. smluvní v krmová farma, provincie San Luis: intenzivní v krm hovûzího dobytka podle smlouvy s majiteli dobytka aï kusû ve v krmn ch ohradách, kaïdé o rozloze 3000 m 2 plus 130 ha faremní pûdy krmení fiízeno poãítaãem; 12 % su ená vojtû ka a 88 % kukufiice na zrno zkrmované ve tfiech typech krmn ch dávek: pro telata, bûhem vlastního v krmu a pfied poráïkou krmení z 10ti nákladních vozû poãáteãní Ïivá hmotnost: 80 aï 320 kg marïe pfied zapoãítáním variabilních nákladû na hlavu 14 euro variabilní náklady na kg produkované Ïivé hmotnosti: 0,63 euro zatíïení v krmné ohrady: 800 telat/ 100 vykrmen ch volkû a jalovic pracovní síla: jeden zamûstnanec na 100 kusû budovy/vybavení: 5 milionû euro tekutá mrva se odpafiuje a tuhé ãásti se sbírají, kompostují a prodávají vykrmen dobytek je prodáván pfiímo na místní jatka; nejde pfies aukci Liniers ; exportován do zemí, které netrvají na trávou krmeném dobytku v nosy pro majitele dobytka se rûzní a jsou dojednávány kaïd t den vybavení pro skladování krmiva témûfi neexistuje v krm a nákup ãi prodej dobytka se uskuteãàují ve vzdálenosti 50 aï 100 km V hody: odbyt na místû, nízké náklady, pruïné obchodní vztahy Nev hody: Na trhu EU nelze oznaãit za trávou vykrmen dobytek a velice málo dokumentû o pûvodu zvífiat dobu minimálnû dvou t dnû obvykle bûhem transportu. Jalovice a b ãci o Ïivé hmotnosti kg jsou vybíráni pro domácí trh a pro export do Brazílie. Zrání masa se v tomto pfiípadû neprovádí, neboè klima v tomto pfiípadû vût inou zpûsobuje, Ïe maso je stejnû okamïitû zkonzumováno. Klima je hlavní faktor, kter dûlá argentinské producenty hovûzího masa mezinárodnû konkurenceschopné. Není potfieba Ïádné kryté ustájení a dvû skliznû roãnû jsou bûïné. Pracovní síla je téï podstatnû levnûj í neï v Evropû. Intenzivní soustfiedûní se na export hovûzího zpûsobilo argentinsk m producentûm dobytka problémy a vstupy, jako napfi. stroje a prûmyslová hnojiva jsou, vzhledem k pfiíjmûm, rozhodnû draï í neï v rámci EU. Toto je také dûvod, proã jsou vstupy vyuïívány pouze v nezbytn ch pfiípadech. Napfi. píce se nesklízí a jako zdroj potfiebného dusíku se obvykle vyuïívají luskoviny. Pro Argentinu je typická centralizovaná struktura trhu s jednotn m cenov m standardem. Farmy a spoleãnosti jsou velice rozpt lené, coï ãiní dopravu obtíïnou: nûkteré haciendy mohou napfiíklad dopravovat dobytek pouze v obdobích sucha. Dal ím negativem je nízká vzdûlanost tûch, kdo pûsobí v zemûdûlství. La Constancia, hacienda specializovaná na produkci píce a dobytka, provincie La Pampa extenzivní chov (okolo 0,8 dospûlého ks/ha) s krávami BTPM 1,295 farmáfiské pûdy, z níï je 738 ha celoroãní pastvina a pûda k pûstování pícnin 240 krav BTPM první plánované telení ve 24 mûsících finální Ïivá hmotnost: kolem 350 kg odbyt pfies aukci Liniers, Ïádná exportní licence celkové náklady na kg Ïivé hmotnosti bûhem v krmu: 0,43 euro V hody: nízké vstupy a náklady, spolupráce se sousedícími farmami Nev hody: pouze jedna moïnost odbytu, a to v Buenos Aires vzdáleném 850 km Kvóta na hovûzí maso SníÏené celní kvóty jsou urãeny pro import urãit ch zemûdûlsk ch produktû EU. Hiltonská kvóta se vztahuje na hovûzí a zahrnuje hodnotné ãásti masa, tzv. Hiltonské. Hiltonská kvóta v souãasnosti zahrnuje t dûlících se kaïdoroãnû mezi deset zemí exportujících do EU. Kromû Argentiny se to t ká napfi. Paraguaye nebo Brazílie. Zpravodaj âschms 1/

14 Vliv minerální a vitaminové v Ïivy na ekonomiku chovu masného skotu MVDr. Ing. Martin Matûjíãek veterinární a v Ïiváfisk poradce VVS Vermûfiovice, s. r. o. V ménû pfiízniv ch podhorsk ch a horsk ch oblastech na í republiky se pomûrnû úspû nû rozvíjí chov masn ch plemen skotu, kter je neodmyslitelnû spjat s udrïováním rázu krajiny a je producentem kvalitního zástavového skotu. V âeské republice se chová 135 tisíc krav bez trïní produkce mléka, z toho je 22 tisíc krav masn ch plemen a jejich kfiíïencû zapojeno v kontrole uïitkovosti âschms. Je chováno 12 masn ch plemen skotu, mezi tfii nejroz ífienûj í patfií plemena Charolais, Aberdeen Angus a Masn Simentál. Krávy bez trïní produkce mléka jsou pfieváïnou ãást roku chovány venku na pastvinách, pouze na nûkolik málo zimních mûsícû jsou jim k dispozici objekty kravínû a stodol pro pfieãkání nejkrutûj ích t dnû v roce. Nûkterá plemena jsou natolik odolná, Ïe dokáïí pfieãkat zimu i bez tûchto pfiístfie kû. V chovech masného skotu se vût- inou vyuïívá sezónního zapou- tûní a telení. V bfieznu aï kvûtnu se provádí umûlá inseminace, pfiípadnû embryotransfer a pak do ãervna aï ãervence se na zapu tûní jalov ch krav pouïívají b ci v pfiirozené plemenitbû. Telení probíhá od prosince do dubna tak, aby se mohl maximálnû vyuïít rûstov potenciál telat na mladém pastevním porostu i díky zv ené produkci mléka masn ch krav. Vût- ina chovatelû masn ch plemen produkuje zástavov skot o hmotnosti kg, kter konãí na podzim na závûr pastevního období díky vy í v kupní cenû ve v krmnách v zahraniãí. Pouze malá ãást skotu je vykrmována v âeské republice a pak jsou b ci v jateãné zralosti odpofiáïeni pfieváïnû na jatkách v Nûmecku nebo Rakousku díky niï í realizaãní cenû u ãesk ch zpracovatelû masa. Proto je v âesku stále nedostatek kvalitního mladého hovûzího masa na pultech fieznictví a v jídelníãku ãeského konzumenta. Ekonomiku chovu krav bez trïní produkce mléka ovlivàují z vnûj ích faktorû kromû úrovnû o etfiovatelské péãe pfiedev ím v Ïiva stáda a kontrola reprodukãního cyklu. V Ïiva krav je povaïována za nejv znamnûj í faktor vnûj ího prostfiedí, kter determinuje masnou uïitkovost, reprodukci a zdraví. Dobr zdravotní stav krav pak umoïàuje realizaci genetického potenciálu stáda. Ekonomika chovu masn ch krav je postavena na extenzitû, na minimálních finanãních vstupech. Ekonomika chovu krav bez trïní produkce mléka by se neobe la bez dotaãní podpory státu. Pro kladnou ekonomiku chovu masného skotu je nezbytné zajistit bfiezost v ech zapou tûn ch krav, porodit Ïivotaschopná, vitální telata a odchovat je s minimálními ztrátami do nûkolika málo procent. Je potfieba si uvûdomit, Ïe tele je jedin produkt v chovu krav bez trïní produkce mléka a pokud zûstane nûkolik krav jalov ch, zmetá, porodí mrtvá nebo málo Ïivotná telata, která bûhem nûkolika dní po narození uhynou, Ïivili jsme krávu cel rok v podstatû nadarmo. Mezi v Ïivou a reprodukcí existují zásadní vztahy. K rychlému a bezproblémovému zabfieznutí je zapotfiebí, aby po hypotalamohypofyzoovariální ose probûhla série signálû. Tento neurohumorální regulaãní mechanismus lze v Ïivou v raznû ovlivnit. Je toho moïno dosáhnout pfiísunem esenciálních Ïivin v optimální kvalitû a mnoïství. V Ïiva krav bez trïní produkce mléka je od jara do podzimu postavena v hradnû na pastvû trval ch travních porostû s rûzn m podílem jetelovin, v zimním období na zkrmování sena, slámy a jete- 14 Zpravodaj âschms 1/2007 Foto: Martin Matějíček

15 Foto: Martin Matějíček lotravních senáïí. Dotaci vyváïeného mnoïství makroprvkû, stopov ch prvkû a vitaminû je nezbytné zajistit pfiídavkem minerálnû vitaminov ch doplàkov ch krmiv v sypké formû, pfiípadnû ve formû lizû. Opakovan mi metabolick mi profilov mi testy v ak byly prokázány karence minerálních látek a vitaminû v chovech krav, kde byly podávány lizy, kvûli nedostateãnému dennímu pfiíjmu lizû. Proto je vhodnûj í zkrmovat sypké minerální smûsi v dávkovaném nebo adlibitním mnoïství. Minerální látky a vitaminy jsou pro rûst a reprodukci zcela nezbytné, úãastní se v organismu mnoha biochemick ch procesû. Jsou souãástí tkání a orgánû, sloïky tûlesn ch tekutin a katalyzátory v enzymatick ch procesech. Minerální látky, které jsou pro zvífiata obzvlá È dûleïité, se dûlí na makroprvky Ca, P, Na, K, Mg, S, Cl a mikroprvky Fe, I, Cu, Zn, Mn, Co, Mo, Se, F, Ni, Cr, Sn, Si, Va. Esencialita byla prokázána u arsenu, kadmia, olova a nûkolika dal ích prvkû. Mikroelementy jsou na rozdíl od makroelementû obsaïeny ve tkáních ve velmi mal ch mnoïstvích, fiádovû mg/kg. Stopové prvky jsou pro organismus nezbytné, jejich koncentrace ve tkáních je relativnû konstantní a deficit zpûsobuje stejné biochemické a morfologické zmûny. U skotu se v na ich podmínkách setkáváme s primárními i sekundárními karencemi nûkter ch stopov ch prvkû, u telat se jedná pfiedev ím o selen a zinek, u jalovic a krav o mûì, selen, zinek a jod. Karenãní stavy se mohou vyskytovat ve formû subklinické i klinické a v rûzn ch kombinacích jednotliv ch mikroprvkû. Karence u telat inhibují rûst a v voj, naru ují imunitu, zvy ují tak morbiditu i mortalitu. U krav se jedná pfiedev ím o sníïenou uïitkovost a poruchy reprodukce. Minerální látky, které ovlivàují reprodukci u skotu patfií hlavnû do skupiny mikroprvkû, av ak nedostatek vápníku a fosforu mûïe mít na plodnost také negativní úãinky. Klíãem k úãinnosti minerálních látek není jejich biologická dostupnost, ale biologická aktivita. Tím se li í organické formy minerálních látek od anorganick ch. Cheláty stopov ch prvkû zlep ují plodnost tím, Ïe vytváfiejí pfiíznivûj í nitrodûloïní prostfiedí, zv razàují pfiíznaky fiíje, pfiispívají k lep ímu oplození a sni- Ïují pravdûpodobnost embryonální mortality. Bioplexy stopov ch prvkû pozitivnû ovlivàují porody Ïivotaschopn ch telat a minimalizují úhyny telat v prvních t dnech po narození. Vápník vyskytuje se ve v ech buàkách a tkáních, úãastní se tvorby skeletu, sráïení krve, neuromuskulární dráïdivosti, kontraktility svalû a je nezbytn pro tvorbu mléka. Hypokalcemie je pfii nedostatku vitamínu D, porodní paréze, rachitidû, osteomalácii, hypomagnezémii, metabolické acidóze a ketóze. Subklinická hypokalcemie predisponuje vlivem sníïeného tonu hladké svaloviny gastrointestinálního traktu k indigescím bachorového obsahu a dilatacím a dislokacím slezu, u urogenitálního aparátu k dystokiím, retencím placenty, opoïdûn m involucím dûlohy a k následn m endometritidám v raném puerperálním období. Zvy uje se tak inseminaãní interval a servis perioda a zhor uje zabfiezávání. Hyperkalcemie vzniká pfii hypervitaminóze D a hyperparathyreoidismu. Moãí se vyluãuje pouze nepatrné mnoïství kalcia a to i pfii pfiekrmování vápníkem. Zv ené vyluãování vápníku probíhá pfii demineralizaci kostí, pfii hyperparathyreoidismu, metabolické acidoze a insuficienci ledvin. Fosfor je obsaïen ve v ech buàkách a tkáních, jako souãást fosfolipidû má stavební funkci v bunûãn ch membránách. Je nezbytn pro pfienos energie, detoxikaãní ãinnost a acidobazickou rovnováhu. Hypofosfatemie vzniká pfii nedostatku fosforu v KD, nedostatku vit D, alkalóze, paréze, osteomalácii a rachitidû. Hypofosfatemie vyvolává u skotu infertilitu, která se projevuje nepravideln mi fiíjov mi cykly, nízk m zabfiezáváním, subestrem aï anestrem. Hyperfosfatemie vzniká pfii zv eném pfiíjmu fosforu, metabolické acidóze, demineralizaci kostí, hypervitaminóze D a onemocnûní ledvin. Moãí se vyluãuje jen malé mnoïství fosforu, ke zv enému vyluãování dochází pfii pfiekrmování fosforem, pfii nedostatku kalcia, hypovitaminóze D, demineralizaci skeletu a metabolické acidóze. Hofiãík je koenzymem mnoha enzymû, zásoba v organismu je Zpravodaj âschms 1/

16 pomûrnû malá, nedostatek v pfiíjmu krmivem se rychle odráïí ve sníïení hladiny hofiãíku v krvi a moãi. Hypomagnezemie se vyskytuje pfii pastevní, stájové a transportní tetanii, pfii mléãné tetanii u telat a pfii prûjmov ch onemocnûních. K mírnému zv ení dochází pfii porodní paréze a metabolické acidóze. Sodík k jeho v chylkám dochází jen pfii velmi v razn ch disbalancích, nepatrné zmûny vznikají pfii poruchách acidobazické rovnováhy, pokles pfii metabolické acidóze, vzestup pfii alkalóze. V moãi jsou disbalance v raznûj í, hyponátremie pfii nedostatku sodíku v krmivech, hypernátremie pfii pfiekrmování sodíkem a nefropatiích. Draslík je intraceluární kationt. Hyperkalemie vzniká pfii metabolické acidóze, hypoglykemii, zv - eném pfiíjmu K v dietû a pfii hemol ze. Hypokalemie se vyskytuje pfii metabolické alkalóze. Mûì je biogenní prvek, kter má mnohostrannou funkci. Je nezbytná pro tvorbu elastinu, kolagenu, keratinu, ovlivàuje krvetvorbu, imunitu, skelet, nervovou soustavu a plodnost, je souãástí ceruloplazminu, cytochromoxidázy a superoxid dismutázy SOD a dal ích enzymû. Ceruloplasmin je transportní forma mûdi a má znaãn antioxidaãní úãinek. Spolu se SOD je likvidátorem superoxidu a voln ch kyslíkov ch radikálû, chrání tak buàky pfied oxidativním po kozením. Velk v znam má také pro imunitu, pfii karencích je naru ena tvorba imunoglobulinû, omezena je fagocytární funkce T lymfocytû. Na plodnosti se nedostatek mûdi projevuje tich mi fiíjemi, jejich nepravidelností, pfiedev ím prodlouïením fiíjového cyklu a zv en m v skytem embryonální mortality. Mûì má pozitivní vliv na sníïení poãtu somatick ch bunûk a zdravotní stav vemene. Klinicky se karence mûdi v chovech skotu manifestuje hypotrichozou a depigmentací srsti v oblasti okolo oãí, vyskytují se tzv. br le, mûïe zpûsobovat osteoporózy, zhor enou kvalitu rohoviny a vy í nemocnost paznehtû. Pfiíãinou nedostatku Cu vût inou b vá nízk obsah prvku v krmivech, v nûkter ch pfiípadech se ale jedná o sekundární karenci z dûvodû vysoké dietetické nabídky síry, molybdenu, Ïeleza, zinku a vápníku. Zinek je koenzymem enzymû úãastnících se energetického a proteinového metabolismu a koenzymem akutních obrann ch reakcí organismu pfii zánûtech a infekcích. Je dûleïit pro fermentaãní procesy v bachoru, pro trávení celulózy a tvorbu TMK. Pfii deficitu zinku dochází u pfieïv kavcû ke zhor ení kvality kûïe a koïních derivátû a imunodeficienci. Karence u telat se projevuje pfiedev ím zmûnami na kûïi a naru ením imunity. Zvy uje se incidence prûjmov ch a respiraãních onemocnûní. U b kû ve v krmu je zhor ená kvalita rohoviny paznehtû a niï í pfiírûstky. U krav se zhor- ují parametry reprodukce, omezena je tvorba gonadotropních hormonû, vyskytují se tiché fiíje aï anestrus a syndrom ovariálních cyst. Zvy uje se incidence onemocnûní paznehtû z dûvodû zhor ené kvality rohoviny, onemocnûní kûïe prstu dermatitis digitalis a interdigitalis a predispozice ke vzniku endometritid, mastitid a zv eného poãtu somatick ch bunûk v mléce. Mangan jako souãást mnoha enzymû zasahuje do metabolismu v ech Ïivin. Je nezbytn pro funkci skeletu, podílí se na syntéze chondroitin sulfátu v kloubních chrupavkách a na pfiemûnû chrupavek v kostní tkáà. Mangan u krav v znamnû zasahuje do reprodukãních funkcí. Je tfieba pro syntézu gonadotropních hormonû, jeho nedostatek se projevuje tich mi fiíjemi aï anestrem. âasto zpûsobuje aborty v prûbûhu celé gravidity, rození mrtv ch telat nebo telat se sníïenou Ïivotaschopností. Rodí se více b ãkû neï jaloviãek. Karence Mn se klinicky manifestuje u telat flexními kontrakturami hrudních konãetin. U mladého skotu je sníïen rûst. Selen a vitamin E mají rozhodující v znam pro ochranu organismu proti infekci. Vitamin E chrání bunûãné membrány proti oxidaãnímu po kození voln mi radikály, selen je souãástí enzymu glutathionperoxidázy GSH Px, kter chrání cytoplasmu bunûk. Volné kyslíkové radikály reagují s dvojn mi vazbami nenasycen ch mastn ch kyselin za vzniku lipoperoxidû. Selen v znamnû omezuje toxické pûsobení kadmia, arsenu a rtuti. V znamnû ovlivàuje imunitu, zlep uje funkci neutrofilû a produkci protilátek. OvlivÀuje plodnost zlep ováním kvality spermií, má pozitivní vliv na sní- Ïení poãtu somatick ch bunûk a zdravotní stav vemene, ovlivàuje kvalitu kolostra v znamnou mûrou a Ïivotaschopnost telat po narození. S karencí selenu se setkáváme u v ech kategorií skotu, pfiedev ím u telat, mladého skotu a masného skotu na pastvû. DÛsledkem karence selenu u vysokobfiezích krav je nedostateãná kvalita kolostra, sníïená koncentrace imunoglobulinû a dal ích proteinû a sníïená vitalita telat, neschopnost sání telat. Nedostatek Se zpûsobuje ãasto retence placenty a predisponuje tak ke vzniku endometritid v raném puerperiu a mastitid. Protrahuje se involuce dûlohy a nástup ovariálních funkcí. U jehàat ale i u telat se vyskytuje nutriãní svalová dystrofie. Perakutní forma probíhá u mláìat v období mléãné v Ïivy, v ojedinûl ch pfiípadech u krav pfii stresov ch stavech, po vyhnání na pastvu, po tûïkém porodu. Dochází vlivem vysokého deficitu Se a vit. E k dystrofii myokardu a náhlému úhynu. Pfii akutní formû jsou myodystrofiemi postiïeny svaly mezi- Ïeberní, Ïv kací, krãní, bederní a svaly jazyka. Telata jsou apatická, mají sníïenou Ïravost, hubnou a hynou v dûsledku celkového vyãerpání. Pfii chronické formû je tele vlivem imunodeficience postiïeno sekundárnû onemocnûním respiraãního nebo gastrointestinálního traktu. Zvífiata hynou a hlavní pfiíãina není odhalena. V skyt karencí Se souvisí s jeho velmi nízkou koncentrací v pûdû, selen je pak také v nízkém mnoï- 16 Zpravodaj âschms 1/2007

17 ství obsaïen v rostlinách, vegetativní ãásti mají v raznû niï í koncentraci selenu neï germinativní. Pastevní porost proto predisponuje ke vzniku nedostatku Se. V razn pozitivní efekt pfii fie ení karencí selenu je dosahován zkrmováním bioplexu selenu ve vazbû na methionin selenomethioninu. Kobalt deficience tohoto prvku se mûïe vyskytovat v souvislosti s hypokupremii. Projevuje se anemií a patnou tûlesnou kondicí, v reprodukci stoupá frekvence tich ch fiíjí, délka fiíjového cyklu je nepravidelná a zhor uje se zabfiezávání. Diagnóza je zaloïena na stanovení vitamínu B12 v játrech. Jód ovlivàuje funkci títné Ïlázy a tím metabolismus proteinû, sacharidû a lipidû a v neposlední fiadû pûsobí také na fertilitu u skotu. Karence jodu vede k hypofunkci títné Ïlázy sníïením koncentrace hormonû tyroxinu a trijodtyroninu. Dochází ke vzniku subestru aï anestru, zvy uje se frekvence v skytu syndromu ovariálních cyst, tich ch fiíjí, embryonální mortality, abortû a pfiedãasn ch porodû a rození ménû Ïivotaschopn ch telat se strumou. U plemenn ch b kû hypofunkce títné Ïlázy v znamnû ovlivàuje kvalitu ejakulátu, dochází k poklesu motility a koncentrace spermií. K sekundární hypofunkci títné Ïlázy dochází pfii zkrmování vysok ch dávek soji, fiepky a dal ích lu tûnin s vysok m obsahem strumigenních látek. Dobré v sledky vykazuje fie ení poruch plodnosti z dûvodû hypofunkce títné Ïlázy zkrmováním jodu v organické formû ve vazbû na mastné kyseliny. V skyt karencí stopov ch prvkû, pfiedev ím Cu, Se, Mn, Zn a I je znaãn a vyskytuje se u v ech kategorií skotu. Má negativní vliv na zdravotní stav, produkci a kvalitu mléka a plodnost. Úãinnou cestou k fie ení deficiencí mikroelementû je jejich dotace ve formû proteinátû v em kategoriím skotu. Ve v Ïivû skotu mají opodstatnûní pfiedev ím vitaminy rozpustné v tucích, A, D, E. Hypovitaminoza K b vá velice ojedinûlá, proto se se suplementací krmn ch dávek vitamínem K nepoãítá. Bachorová fermentace u dospûlého skotu je dostateãn m zdrojem vitamínû B komplexu. Vitamín A lze povaïovat u skotu za nejdûleïitûj í. Je nezbytn pro integritu epiteliálních bunûk respiraãního, gastrointestinálního i reprodukãního traktu. Hypovitaminóza A se projevuje dystrofií sliznic a následnou vy í vnímavostí k infekcím, vznikají bronchopneumonie, gastroenteritidy a sniïuje se fertilita, objevují se tiché fiíje, ovariální cysty a embryonální mortalita, rození mrtv ch telat a retence placenty. V rostlinách se vyskytuje vitamin A ve formû provitamínu karotenu, ten se pak konvertuje v enterocytech a hepatocytech na vitamin A. karoten má v znamnou roli v metabolismu a utváfiení Ïlutého tûlíska, úãastní se procesu produkce ovariálních steroidû, je nezávisl na pfiíjmu vit. A a sniïuje poãet somatick ch bunûk v mléce a v skyt mastitid. 1 mg karotenu je ekvivalentní 400 m.j. vit. A. Úãinná dávka karotenu je mg na dojnici a den. Obsah vitamínu A a karotenu se v raznû sniïuje dlouhodobou konzervací, su ením, sekundární fermentací a pfii pfiekrmování NL, P a Zn. Vitamín D ergokalciferol a cholekalciferol, D2 je v rostlinách a kvasnicích, D3 je forma Ïivoãi ná, obû vznikají pûsobení UV záfiení. Vit. D se podílí na resorpci Ca a P ze zaïívacího traktu, podílí se na stálosti hladiny tûchto prvkû v mûnou ze skeletu a podporuje jejich zpûtnou resorpci v ledvinách. Hypovitaminóza D zpûsobuje u telat rachitidu a u dospûlého skotu osteoporózu a osteomalácii. MÛÏe se podílet na vzniku porodní parézy u dojnic po otelení. Vitamín E spolu se selenem pûsobí antioxidaãnû. Nejúãinûj í je alfatokoferol, zdrojem je zelená píce a rostlinné oleje. U telat se vyskytuje deficit vit E jako nutriãní svalová dystrofie, u dojnic má nedostatek za následek imunodeficienci, vy í incidenci mastitid, endometritid a zhor enou plodnost. U telat, mladého skotu i krav ve v ech fázích mezidobí je koncentrace minerálních látek a vitaminû v základní krmné dávce nedostateãná, proto je nezbytné tyto Ïiviny neustále suplementovat prostfiednictvím minerálnû vitaminov ch doplàkû. Firma VVS Vermûfiovice nabízí chovatelûm krav bez trïní produkce mléka fie ení karencí minerálních látek v robky fiady MKP a PREMINY M. Deficity minerálních látek a vitaminû lze fie it v robky fiady VMD, VMD STANDARD a VMD PLUS s vy ími hladinami esenciálních Ïivin. V pfiípravcích fiady PREMIN EX jsou ãásteãnû obsahy zinku a manganu saturovány bioplexy. Firma VVS Vermûfiovice má v nabídce také fiadu v robkû VMD EKO pro farmáfie v ekologickém hospodáfiství. V neposlední fiadû lze také vyrobit minerálnû vitaminové doplàkové krmivo na pfiání chovatele dle individuálních po- ÏadavkÛ. Zpravodaj âschms 1/

18 Vzácná náv tûva Luká Rytina, Kamil Malát V pfiedvánoãním ãase minulého roku âeskou republiku nav tívili chovatelé a pracovníci plemenné knihy plemene belgického modrobílého. Cílem této náv tûvy bylo prohloubit spolupráci a získat poznatky o aktuální situaci v chovu tohoto plemene v obou zemích. V rámci svého krátkého tfiídenního programu jsem belgické delegaci zprostfiedkoval náv tûvu inseminaãní stanice v Hradi tku pode Medníkem, pracovi - tû VÚÎV Uhfiínûves, ZD Ch È a odchovny plemenn ch b kû Cunkov a Osík. Návštěva ZD Chýšť (foto: Kamil Malát) Návštěva inseminační stanice firmy Natural (foto: Hana Adamová) Belgické modrobílé dob vá svût Belgie patfií mezi nejvût í v robce hovûzího masa v Evropské unii. Poãet jedincû belgického modrobílého skotu je v souãasné dobû , coï pfiedstavuje 50 % celé populace chovaného skotu v Belgii. V malém poãtu, asi registrovan ch krav, se plemeno chová v pûvodní kombinované uïitkovosti. Jako specializované masné plemeno se chová zhruba krav, z toho je asi zapsáno v plemenné knize. Popularita plemene a poptávka po kvalitním jemném a libovém hovûzím mase vzrûstá, takïe se Blanc-Bleu Belge, jak se v originále plemeno naz vá, tû í v ude znaãné oblibû. V Nûmecku, Anglii, panûlsku ãi Dánsku je plemeno hodnû vyuïívané pro uïitkovém kfiíïení s mléãn mi, kombinovan mi, ale i jin mi masn mi plemeny. Porody jsou díky malé hmotnosti telat dobré a kfiíïenci mají v bornou zmasilost. I francouz tí fiezníci a majitelé restaurací jsou dychtiví po mase z belgického modrobílého. Kfiehká a Èavnatá svalovina se dobfie hodí k pfiípravû steakû. Ve Francii, kde je asi 4500 chovatelû belgického modrobílého skotu, vznikla v roce 1994 i ochranná známka La belle bleue, zaruãující kvalitní produkty z tohoto plemene. Inseminaãní dávky a embrya jsou exportována nejen po Evropû, ale také do Severní a jiïní Ameriky, Austrálie a Nového Zélandu. Kanad tí lechtitelé si chválí kfií- Ïení BM s masn mi plemeny, napfi. s aberdeen angusem ãi herefordem. Dosahují o 5 aï 10 % lep í podíl svaloviny, coï je ekonomicky zajímavé. V zámofií nepodceàují ani propagaci, vytvofiili si vlastní label (obchodní onaãení). ProtoÏe i lidé v USA chtûjí kupovat zdravé potraviny, na propagaãních materiálech obvykle uvádûjí za názvem plemene: low fat, low cholesterol nízk obsah tuku a cholesterolu. Plemenná kniha Blanc-Bleu Belge sídlí v mûsteãku Ciney. Jde o neziskovou organizaci, která má v souãasnosti 2400 ãlenû (v roce 1981 mûla pouze 300 ãlenû). Pod patronací plemenné knihy byla zaloïena také mezinárodní organizace BBI (Belgian Blue International), jejíï ãlenem je hlavnû díky souãasnému fiediteli âeského svazu chovatelû masného skotu i âeská republika. VyuÏili jsme pfiíleïitosti a fiediteli plemenné knihy Pierrovi Mallieuovi jsme poloïili nûkolik otázek: Jak jiï bylo fieãeno, plemeno si vede dobfie v mezinárodním mûfiítku. Ano zákazníci stále více dávají pfiednost kvalitû nejvût í konkurenãní v hoda plemene je kvalita masa. V poslední dobû vzrûstá zájem o BM skot hlavnû v Nûmecku a v Itálii. V Kanadû a USA jsou zase Ïádána zvífiata s co nejvût ím podílem ãerného zbarvení. Export zvífiat, inseminaãních dávek i embryí se kaïd m rokem zvy uje, coï je hlavním ukazatelem neustále expanze plemene. Kvalita masa, ale i ekonomiãnost plemene jsou hlavními konkurenãními v hodami v porovnání s ostatními masn mi plemeny. âiní pfii zu lechèování plemene problémy inbreeding? Co se t ãe pfiíbuzenské plemenitby, zatím není u belgického modrobílého vût í problém, je asi stejn jako u hol t nského plemene. V populaci je 43 rodin bez pfiíbuznosti. Podíl pfiíbuznosti je men í neï 6 %. Více jak polovina bfiezostí je z inseminace a chovatelé mají moïnost volit nepfiíbuzné b ky. Nûkdy ale zkou í i velice pfiíbuzné kombinace, neboè v pfiípadû úspûchu mohou vydûlat slu né peníze. Podobnû farmáfii rádi riskují pfiipafiováním neprovûfien ch b kû. Jak se zmûnila selekãní kritéria? Vlivem silného selekãních tlaku na zmasilost se v minulosti u belgického modrobílého zmen il tûlesn rámec, neboè mezi osvalením a velikostí tûla je záporná korelace. Selekãní kritéria se v ak ãásteãnû zmûnila. V popfiedí zájmu jsou nyní ekonomické ukazatele a znaky fitness, které se odráïejí v fiadû dílãích vlastností. Hlavní z nich je tûlesná stavba, mortalita a plodnost. Velk dûraz je kladen na odolnost a vitalitu telat, která je dána také dobrou 18 Zpravodaj âschms 1/2007

19 schopností sát. V poslední dobû se také dafií opût zvût ovat tûlesn rámec. Defekt dolní ãelisti u telat, kter byl v minulosti v populaci velk m problémem, se uï v populaci díky nekompromisní selekci témûfi nevyskytuje. Rozvíjí se bezroh program? O cílem programu na bezrohost jak jej poslední dobu mûïeme vidût napfi. u plemene charolais ve Francii zatím neuvaïujeme. Pfiirozenû bezrohá zvífiata se v na í v populaci zatím nevyskytují, a tak není na ãem tento program stavût. Pokud by se v ak takov jedinec objevil, urãitû by se program zaãal rychle rozvíjet. Jak se dafií kontrolovat a potlaãovat IBR? V Belgii byla vakcinace nepovinná. Ministerstvo se v ak pfied pûti lety rozhodlo, Ïe do programu kontroly IBR vstoupí. Podle monitoringu je v populaci 66 % IBR pozitivních zvífiat (ãíslo zahrnuje jak vakcinované, tak nakaïené kusy). Ozdravovací program, kter je podporován státem, je stále dobrovoln nebo spí e ãásteãnû povinn. Od léta 2006 v ak musí b t v echna zvífiata, která se úãastní v stav, IBR negativní. Nyní je více neï evidentní, Ïe pokud se program nestane povinn m, nenastane nikdy v raznûj í obrat. JiÏ v tomto roce (2007) by se proto mûlo zaãít s celorepublikov m ozdravováním, náklady budou asi 16 eur na zvífie a rok. Jak funguje financování plemenné knihy, jak je podíl farmáfiû? Roãní rozpoãet PK je asi eur, je zde est zamûstnancû. Zhruba tfietinu hradí chovatelé, druhá tfietina je z pfiíjmû státního rozpoãtu (dotace) a z tfietiny plemennou knihu financují propagaãní fondy (napfi. AWEX Agence wallonne a l'exportation). Farmáfi platí za ãlenství 15 eur roãnû, pfiiãemï na poãtu chovan ch zvífiat nezáleïí. Za registraci (zápis) jednoho zvífiete do plemenné knihy platí 5 eur. Plemenné hodnoty se vypoãítávají na základû údajû dodan ch od servisních organizací, které jsou ãásteãnû soukromé (AWE, VRV). Belgická delegace navštívila i chov plemene gasconne ve VÚŽV v Praze Uhříněvsi (foto: Kamil Malát) Které plemenáfiské spoleãnosti pûsobí nyní na trhu? Sektor pro el fiadou zmûn. Z pûvodnû státního monopolu vznikly po liberalizaci dvû spoleãnosti Linalux se sídlem v Ciney a Haliba v Monsu. Nedávno se opût uskuteãnila revoluce a nyní je v Belgii est organizací poskytujících plemenáfiské sluïby pro belgické modrobílé plemeno. Jejich právní forma je druïstevní, vlastníci jsou pfieváïnû farmáfii. Tfii z tûchto organizací zaujímají 80 % trhu: BBG vznikla slouãením Haliba v Linalux (dvû inseminaãní stanice po asi 70 b cích) Belgimex (asi 40 b kû) Fabroca (15 aï 20 b kû, spí e servisní a poradenská sluïba) Dal í tfii men í organizace se dûlí o zbytek trhu. Jak hodnotíte potenciál belgického modrobílého plemene v âr? Kvalita nûkolika málo zvífiat, které jsme bûhem na í náv tûvy vidûli je velmi dobrá. Vidûli jsme v ak rovnûï i ostatní plemena. Je-li toto reprezentativní vzorek práce va ich chovatelû, je vidût, Ïe chovatelská práce je ve va í zemi na velmi dobré úrovni. Jako nejvût í problém vidím, dle toho co jsem sly el, nízkou poptávku po kvalitním hovûzím a nízkou spotfiebu hovûzího obecnû. V tomto ohledu musíte je tû projít urãit m v vojem, kter m pro ly v echny evropské zemû západní Evropy. Ten se v ak nedá nijak urychlit. Jakmile ale nastane obrat, jsem pfiesvûdãen, Ïe pak i u vás plemeno belgické modrobílé zaznamená velk nárûst. Kříženec belgického modrého s českým strakatým skotem v ZD Chýšť (foto: Oldřich Rozsévač) Zpravodaj âschms 1/

20 Perth Mekka chovatelû plemene Aberdeen-angus Miroslav Vráblík Po letech veterinární izolace se Velká Británie opût otevfiela pro v voz skotu. Bruselské autority uznaly, Ïe nebezpeãí BSE pominulo, a tak se kolébka mnoha masn ch plemen skotu opût vrací na svûtové trhy jak s masem, tak s plemenn mi zvífiaty a dal ím genetick m materiálem. Pfiedjarní v bûry a aukãní prodej b kû a jalovic v skotském mûstû Perth byly jistû velk m lákadlem. Ne nadarmo se fiíká, Ïe Perth je pro chovatele AngusÛ to, co pro muslimy Mekka. A tak jsme se vypravili do zemû, která dala svûtu v znamná plemena skotu. Zaãátek byl docela dramatick fiízení auta s volantem vpravo po levé stranû silnice tedy nic moc. Neb t zku eného navigátora Pepy Dvofiáka, tak nevím... King Kong farma Eastfield (foto: Miroslav Vráblík) Perth leïí na v chodním pobfie- Ïí Skotska a je znám pfiedev ím svou chovatelskou tradicí, v stavami a aukcemi dobytka. Známé jsou únorové a fiíjnové v bûry a aukce plemenn ch b kû. Letos bylo pfiedvedeno a hodnoceno 100 jalovic a 250 b kû Aberdeenangus a druh den probíhala draïba. Pfiedvádûlo se na ohlávce, kaïdé zvífie perfektnû pfiipravené. První zajímavostí byl vûk pfiedvádûn ch b kû nejmlad í zvífie bylo ve vûku 15 mûsícû, nejstar í pak 27 mûsícû. Celkov m vítûzem roãníku 2007 se stal b k GALAWATER BOLD KING E 925 (narozen ). Dal í zajímavostí byly prodejní ceny. Pfiiznám se, Ïe vyráïely dech a nám pfiipadaly mnohdy astronomické. Rekordní cena za vydraïeného b ka v roce 2007 nepadla (tu drïí Cardona Jewel Eric D 276 s neuvûfiiteln mi asi Kã), ale i tak za b ka Blelack Emperor E 233 bylo pofiádné sousto. Celková statistika fiíká, Ïe bylo prodan ch 141 b kû za prûmûrnou cenu 4357 a byl pfiekonán loàsk rekord, kter ãinil v prûmûru 4321 (130 b kû). O nákup se pokou eli i nûmeãtí kolegové Junckovi. KdyÏ v ak cena pfiekroãila , uï nepfiihodili. Z draïebního katalogu je patrn siln vliv severní Ameriky na populaci Aberdeen-anguse v Británii. Jen b k Ankonian Elixir 100 se vyskytoval 23x jako otec nebo otec otce, ãasto uïívaní jsou Darlene Cruz, Nightingale Regent (tento b k bude u nás v inseminaãních dávkách na jafie), Hoff Great Western, Young Dale Touch Down, Cudlobe Millenium. Poslednû jmenovan b k je z chovu Dyce Bolduca, rozhodãího na AF 2005 v LetÀanech. Je zfiejmé, Ïe mnohaleté tradice Anglie a Skotska nebrání pfiílivu piãkové genetiky z USA a Kanada. Konzervatizmus se naplno ukázal v barvû: nebyl pfiedveden ani jeden b k Red. Urãit m zklamáním byla kvalita konãetin. âást b kû mûla vylo- Ïenû problémové konãetiny (pfieklubování, volná spûnka, patná mechanika), ale to vûbec nevadilo posuzovateli, kter taková zvífiata fiadil mezi nejlep í, a dokonce ani kupcûm, ktefií je draïili hodnû vysoko. Podle na ich souãasn ch kritérií by tito b ci mûli pfii v bûrech velké potíïe, ale Britové to tak neposuzují. Účastníci zájezdu (foto: Miroslav Vráblík) Pfiíjemn m zpestfiením bylo pozvání na ich britsk ch kolegû na v roãní schûzi. Podával se, jak jinak, rostbíf z Anguse s Yorkshirsk m pudinkem a zeleninou. K tanci se hrály tradiãní skotské písnû a tak jsme radûji zûstali sedût a pozorovali kfiepãící muïe v kostkovan ch sukních. I pfii krátkém pobytu jsme stihli nav tívit nûkolik farem. Témûfi v ude jsme narazili na ovce, které jsou venku i v zimním období. Skot byl vût inou ustájen v halách a prostorn ch pfiístfie cích. Na pastvinách byl skot vidût jen velmi zfiídka. DÛvodem jsou obavy o zniãení travních porostû roz lapáváním. Zimy jsou zde pomûrnû teplé a vlhké a skot o vy í hmotnosti pûsobí znaãnou devastaci. PfiestoÏe mûli spoustu práce s aukcí v ude nás farmáfii (nebo jejich manïelky) velmi pfiátelsky pfiijali a v kuchyni byla pfiipravená káva a nûco sladkého na zub. Tyto náv tûvy byly velmi pfiínosné prohlédli jsme si nejen zvífiata a vybavení farem, ale mohli jsme i nahlédnout do soukromí zemûdûlcû ve Skotsku. Mûli jsme moïnost nav tívit tyto chovy: Rawburn majitel John Elliot, minul prezident AA spoleãnosti, úãastník AF Farma s 80 kravami, vidûli jsme slavného b ka 20 Zpravodaj âschms 1/2007