5. EXPLOATACE Au NA ČESKOMORAVSKÉ VRCHOVINĚ

Transkript

1 5. EXPLOATACE Au NA ČESKOMORAVSKÉ VRCHOVINĚ Zlato (Au): v rudních žílách se vyskytuje téměř vždy v čisté podobě, tedy nesloučené s dalšími prvky. Někdy jako přirozená slitina se stříbrem (elektrum). Výjimečně je obsaženo ve sloučenině a tvoří minerály (amalgam Au 2 Hg 3; aurostibit AuSb 2, dále teluridy a selenidy Au) Vyskytuje se vtroušeno v několika asociacích: 1) Kyzová (Au-As) 2) Au-křemenná a Au-křemeno-sulfidická (galenit, pyrit, arsenopyrit, chalkopyrit) 3) Au, Ag a Au, Sb křemenná

2 Jaroslav Kudrnáč: Pootaví, Blanice, Písecko, výzkum Modlešovice Jiří Waldhauser: Pootaví, zlato v době laténské, Kašperské Hory Jiří Fröhlich: Pisecko, Pisecke Hory. Karel Nováček: Kasperske Hory, Českokrumlovsko Jiří Litochleb: Pacov, Nová Cerekev, Humpolec Milan Vokáč, Stanislav Houzar: Revír Hory Předín - Želetava

3

4

5 Těžba zlata ze sekundárních zdrojů rýžováním Tzv. sejpy, tj. rýžovnický odpad. Jejich výška od 0,5 m až po 2-2,5 i více m. Mohou být doprovázeny dalšími památkami: přívodními kanály, odkalovacími kanály, odklizy, úvozy stezek Rýžovnické areály jsou nejcitlivějším typem archeologické nemovité památky a nejčastěji podléhají likvidaci (kultivace na lučiny nebo pole, lesní práce, časté záplavové jevy) Na Českomoravské vrchovině jsou rýžovnické areály známy podle šlichové prospekce, jejich mapování je ale v počátcích. Nejlepší stav výzkumu je v oblasti Předín Hory Želetava (Vokáč - Houzar)

6 Goldgewinnung und Goldlagerstätten in Südböhmen aus archäologischer Sicht (nach J. Kudrnáč 1978) Goldgewinnung und Goldlagerstätten in Südböhmen aus mineralogischer und geologischer Sicht (nach Moravek et al. 1992)

7 Goldgewinnung und Goldlagerstätten in Südböhmen aus archäologischer Sicht (nach J. Kudrnáč 1978) Goldgewinnung und Goldlagerstätten in Südböhmen aus mineralogischer und geologischer Sicht (nach Moravek et al. 1992)

8 Rýžování zlata z říčních a mořských náplavů na Aljašce, konec 19. a poč. 20. stol.

9 Rýžování na Rýnu u Karlsruhe. Akvarel, 1823 Rýžování zlata z říčních náplavů na Otavě, konec 19. stol.

10

11 Kašperské Hory (Berg Reichenstein)

12 Modlešovice, okr. Strakonice archeologicky doložena exploatace zlata v laténu a vrcholném/pozdním středověku. (J. Kudrnáč)

13 východní Českokrumlovsko Pramenná zlatonosná oblast mezi Vltavou a Malší Staré rýže na potocích Zubčický, Malčický, Jílecký Sídliště z /13. stol., vznik farních pozdně románských kostelů z 12./13. století

14

15 Mirkovice (okr. Čes. Krumlov), Jílecký potok (zaměření A. Majer, K. Nováček a M. Ernée)

16 Hlavní oblasti exploatace zlata na ČM vrchovině: 1. Opatov - Svojkovice -Předín - Želetava 2. Pacov - Zlátenka - Nová Cerekev - Lidmaň 3. Trucbaba - Humpolec -Orlík

17 Opatovsko - svojkovický zlatonosný revír: oblast Hory Předín - Želetava (výzkumy M. Vokáč, S. Houzar, P. Škrdla). Dokumentace a průzkum areálů rýžovnictví, těžby, zaniklá sídliště a tvrziště, středověký rudní mlýn. Příklad komplexního studia středověké zemědělsko - montánní krajiny.

18 Opatov (TR) - Zlatomlýn na řece Brtnici osídlení od 2. pol. 13. do pol. 15. stol. a zpracování zlatonosné rudy. Zvětšené zlatinkové Au v přírodní podobě a postižené mletím

19 území Pacov - Zlátenka - Nová Cerekev - Lidmaň -Mezi Pacovem a Pelhřimovem výskyt zlatonosných vodotečí. -Doklady získávání zlata - písemné prameny a terénní stopy po rýžovnické činnosti (sejpy). -Datace: rámcově století, těžiště ve století 14. Otázka staršího (laténského) rýžování. -JV od lok. Zlátenka koncentrace nálezů laténské keramiky (LC/D). Lok. Leskovice - depot 28 (?) keltských statérů výsada Karla IV. pro Jindřicha z Ciglheimu, založení zlatých dolů. Hornicky otevřeno pásmo cca 1 km. V 16. století již nejsou v pramenech o těžbě zmínky.

20

21 Klášter benediktýnů a později premonstrátů na Želivu (po roce1144) Klášter premonstrátů Milevsko (založen okolo 1184)

22 Řeka Želivka: k.ú. Želiv, Vřesník a Sedlice. Na levém břehu při ústí boční malé vodoteče se nachází rýžoviště s přívodními i odkalovacími kanály, odklizy a sejpy

23

24 Dolní tok Petrovického potoka, k. ú. Kletečná a Petrovice, trať Valchy (při ústí do Želivky), dále trať Petrovický les a Dolní hradiště (v lese severně od řeky) a trať Rokosův mlýn rýžovnické sejpy: Dolní tok bezejmenného přítoku Petrovického potoka, k.ú. Kletečná

25 povrchové dobývky: Skalnatý svah a návrší na západ od Rokosova mlýna, t.j. na pravém břehu dolního toku Petrovického potoka, k.ú. Petrovice

26 povrchové dobývky erozních souvrství (koluvií) ve svazích: Svahy a návrší na obou březích dolního toku Petrovického potoka, k.ú. Petrovice

27 Orlík u Humpolce - Štůlny Zlatonosné zrudnění je největší v poloze "Štůlny". Vyvinulo se v délce 500 m a je celé sledováno starými hornickými pracemi (včetně lokality "Štůlny"). Zrudnění je vázáno na pararuly, ložní křemenné žíly a čočky a hrubozrnné rekrystalované a prokřemenělé polohy erlánu se sulfidy. Zrudnění má páskovanou, vtroušenou a ojediněle žilnou texturu. V dobývaném úseku dosahovalo mocnosti 1-2,5 m. Obsah zlata se pohybuje od 0,3 do 10,8 g/t. Velikost keříčků ryzího zlata se pohybovala do 2-5 mm, ojediněle až do 1 cm. V celém tomto úseku se dosud zachovaly terénní deprese po výkopových pracích, odvaly z vykopané hlušiny a dále v lokalitě "Štůlny" vytesané zářezy.

28 Humpolec, okolí hradu Orlík: poloha Štůlny (šachetní pásma, obvaly)

29 ČESKÁ BĚLÁ (OKR. HAVL. BROD) Pravděpodobně trhová ves z druhé poloviny 12. stol. S původně románským kostelem sv. Bartoloměje. První zmínka o městě a těžbě Ag 1257 Profily na potoce Březina (ca. 300 m od jam a pracovišť): obsahovaly hlušinu, na bázi opracovaná dřeva (zbytky prádla), nabohacení těžkými kovy a zlatem, 14 C datování.

30 Profil Tiefe (cm) δ13c, 14C BP± AD Probabl. P ± ,40% P ± ,40% Profily na potoce Březina (ca. 300 m od jam a pracovišť): obsahovaly hlušinu, na bázi opracovaná dřeva (zbytky prádla), nabohacení těžkými kovy a zlatem, 14 C datování. Probes into the sedimentary creek layouts: waste and washery dirt, local concentrations of the heavy metalls, ore (gold?) washing, 14 C chronology Profil Tiefe (cm) δ13c, 14C BP± AD Probabl. P ± ,40% P3 báze ± ,40%

31 Květinov přemostění Perlového potoka Petr Hrubý a Petr Hejhal (ARCHAIA Brno, prac. Jihlava) Karel Malý (MVJ Jihlava) Petr Kočár a Libor Petr (ZIP Plzeň, ZČU Plzeň) Jiří Valkony (ARCHAIA Jih)

32 Stopy nadzemní nezahloubené lehčí stavby. Stavba zanikla požárem někdy okolo poloviny 13. století.

33 PEC 1 PEC 2 TROJICE PECÍ POD SHOŘELOU DESTRUKCÍ

34

35

36 Morávek, P. et al. 1992: Zlato v Českém masívu. Praha. Bakos, F. - Chovan, M. a kol. 2004: Zlato na Slovensku. Sprievodca zlatou históriou, ťažbou a náleziskami na našom území. Bratislava. Fröhlich, J. 2006: Zlato na Prácheňsku. Kapitoly z dějin těžby a zpracování zlata. Písek Šrein, V. Litochleb, J. Šreinová, B. Šťastný, M. Kolman, B. Velebil, Dryák, K. 2008: Zlatonosná mineralizace v okolí Horské Kvildy na Šumavě, Česká republika, Bulletin mineral.-petrolog. Odd. NM Praha (16/2, str