Šlapeme spolu. Instituce pouliční prostituce

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Šlapeme spolu. Instituce pouliční prostituce"

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie Diplomová práce Šlapeme spolu. Instituce pouliční prostituce Petr Matoušek Konzultant: PhDr.Olga Šmídová Práce bude obhajována v 6. semestru magisterského studia Červen 2004

2 Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem při její přípravě použil pouze uvedené prameny a literaturu. V Plzni dne 29. května

3 ABSTRAKT Práce je zaměřena na zkoumání instituce pouliční prostituce, vymezenou prostorem (úsekem silnice, jejím okolím a jednotlivými aktéry) a časem (pěti roky) trvání výzkumu. Hlavní metodou práce je zúčastněné pozorování a nestrukturované rozhovory, které byly uskutečněny v roli sociálního pracovníka. Po teoretickém vymezení termínu pouliční prostituce je pozornost zaměřena na prostituční sou/hru, která utváří pracovní konsenzus všech zúčastněných. Ti nejsou zastoupeni jen klasickým trojúhelníkem prostitutka, pasák a zákazník, ale i sociálními pracovníky, policisty, benzínovou stanicí, penzionem, erotickými kluby atd. Hlavním cílem v této části práce je především popis jednotlivých aktérů, jejich časoprostorové souřadnice, činnost a vědění. Otázkou práce je hledání pravidel, kooperace, interakce v této prostorové a časové sou/hře. A také hledání společného konceptu instituce, jaký je smysl instituce v modu být a jaký je cíl instituce v modu mít. Hra zúčastněných je nahlížena skrze přístupy dramaturgické sociologie, divadlo pouliční prostituce jako způsob sehraného strukturování reálného, sociálního a symbolického časoprostoru a re/produkce identit. Hlavními atributy jednotlivých aktérů i samotné instituce jsou shledány tělo, moc a pracovní konsensus, které jsou aktivovány různými strategiemi. Jakýmsi vedlejším produktem této práce je text věnovaný etice a problémům výzkumu v nebezpečném prostředí. Text je o možném setkání výzkumníka s drogou, nabízeným kradeným zbožím, policií, agresí. Pozornost je věnována i nebezpečí ztráty soukromí a otázkám prezentace výzkumu, jestliže závěry výzkumu nesdílí hlavní normativní pohled či přístup k tomuto prostředí. 3

4 OBSAH ABSTRAKT 3 OBSAH 4 1. ÚVOD O INSTITUCI MOJE ROLE O INSTITUCI PODRUHÉ FOKUS 7 2. SVĚT POULIČNÍ PROSTITUCE OBECNÝ DISKURS O POULIČNÍ PROSTITUCI PATOLOGICKÝ DISKURS O POULIČNÍ PROSTITUCI TROCHA HISTORIE POULIČNÍ PROSTITUCE JAK JSEM ZKOUMAL INSTITUCI VYMEZOVÁNÍ TEORETICKÉ VYMEZOVÁNÍ PRAKTICKÉ VLASTNÍ SBĚR MATERIÁLU ANALÝZA SEBRANÉHO MATERIÁLU VÝZKUMNÍK A NEBEZPEČNÝ PROSTOR NEBEZPEČNÉ PROSTŘEDÍ FIELD NOTES VÝZKUMNÍK A INSTITUCE VÝZKUMNÍK A TECHNIKA VÝZKUMNÍK A OSOBNOST BEZPEČNÁ ZÓNA V NEBEZPEČNÉM PROSTORU DŮVĚRA KRIMINÁLNÍ CHOVÁNÍ ODMĚŇOVÁNÍ RESPONDENTŮ POLICIE KONEC VÝZKUMU NEZNAMENÁ KONEC NEBEZPEČÍ NEBEZPEČÍ ODJINUD? SHRNUTÍ INSTITUCE ORGANIZACE A JEJICH AKTÉŘI PROSTITUUJÍCÍ OSOBY Prostituující ženy a čas Prostituující ženy a prostor Prostituující ženy a jejich činnost v čase a prostoru 47 4

5 Interakce mezi prostituujícími ženami NEVIDITELNÍ Kdo jsou neviditelní? Čas neviditelných Prostor neviditelných Neviditelní a jejich činnost v čase a prostoru Interakce mezi neviditelnými ZÁKAZNÍCI Kdo jsou zákazníci Zákazníci a čas Zákazníci a prostor Zákazníci a jejich činnost v čase a prostoru Interakce mezi zákazníky SOCIÁLNÍ PRACOVNÍCI Sociální pracovníci a čas Sociální pracovníci a prostor Sociální pracovníci a jejich činnost v čase a prostoru Interakce mezi sociálními pracovníky Sociální pracovníci a sociální pracovnice POLICISTÉ Policisté a čas Policisté a prostor Policisté a jejich činnost v čase a prostoru ŽENY A MUŽI MHD BENZÍNOVÉ STANICE DROGY Alkohol v čase a prostoru Pervitin v čase a prostoru Heroin v čase a prostoru Interakce drog v čase a prostoru PENZION UBYTOVNA PLANETÁRIUM KOZA EROTICKÉ KLUBY TECHNICKÉ SLUŽBY ORGANIZACE V MODU MÍT ORGANIZACE V MODU BÝT ZÁVĚR SUMMARY LITERATURA PŘÍLOHY 127 5

6 1. ÚVOD 1.1 O INSTITUCI Pan Krbec: Vítám Vás na rozhledně nad městem X, odkud Vám chci poprvé ukázat instituci TRASA s.r.o. ležící na horizontu. Jmenuji se pan Krbec a budu vaším dnešním průvodcem. Netrpělivý návštěvník: Já to říkal, Máňo, tam dovnitř nás nevezmou, maximálně kouknout z rozhledny, trocha historie a domů. Jinam se nesmí, uvidíš. Sídlem instituce, kterou Vám chci představit, není budova, ale úsek silnice. Délka úseku je asi dva kilometry. Pokud bychom onu instituci překlopili do vertikální roviny, byla by z toho jedna z nejvyšších budov. Můžeme tedy napsat, že měřeno výškou budovy se jedná o instituci významnou. Také poloha instituce je zřejmě zvolena s nějakým podnikatelským záměrem. Nejedná se o ledajakou silnici, ale o výjezdovou (příjezdovou) silnici z (do) města. Prochází takzvanou industriální zónou. Tedy sousedí s dalšími významnými obchodními i průmyslovými institucemi. Je dostupná městskou hromadnou dopravou. Na okraji silnice, na místech viditelných, stojí ženy. Stojí po obou stranách silnice. Mladé, starší, dlouhovlasé, krátkovlasé, blondýnky i tmavovlásky. U žen občas zastaví auto. V něm sedí muž/muži nebo žena/ženy (méně často než muži) a rozmlouvají s jednou nebo více ženami. Tyto rozhovory vyúsťují v různé situace. Žena (ženy) nasedá (nasedají) do auta a odjíždí. Po určité době přijíždí žena (ženy) zpět buď stejným automobilem nebo městskou hromadnou dopravou. Muži/ženy v autě odjíždí sami, bez ženy. Buď někam pryč, nebo k jiné, blízko stojící ženě (ženám). V tomto případě se situace opakuje. Přijíždí auto se dvěma muži ve stejných oblecích. Ženy jim podávají malou věc do okénka automobilu. Muži si něco opisují do svých zápisníků nebo někam z auta telefonují. Odevzdávají ženám věci zpět a odjíždí. Tato auta přijíždějí poměrně pravidelně. I do těchto aut žena (ženy) občas nastupují. Na jiných, už ne tak viditelných místech, stojí muži. Mladší, starší, dlouhovlasí, krátkovlasí, ve skupinkách, o samotě, sedí v autech. U těchto mužů nestaví žádná auta. Naopak. Muži občas přistupují k ženám, hlavně k těm, které se vrátily z projížďky a něco od nich berou. Po předání určité věci muži odcházejí buď zpět na špatně viditelná místa, nebo odjíždějí vozem či městskou hromadnou dopravou směr město. U jedné z žen stojí dvojice muž a žena. Přišli pěšky. Všichni tři si povídají a poté proběhne výměna věcí. Žena cosi dá dvojici do tašky a dvojice cosi předá ženě. Potom se rozchází. Dvojice pokračuje k další ženě. Ta s nimi ovšem nehovoří, ani výměna věcí neproběhne. Jen si cosi od dvojice vezme. Dvojice se zastavuje i u mužů. S nimi konverzují, potom probíhá s některým z nich další výměna a dvojice opět odchází. Tak to je instituce TRASA s.r.o. Popsané se děje vždy v určité hodiny, všichni tyto hodiny dodržují, znají svá místa, své role. 1.2 MOJE ROLE Průvodce pan Krbec: Musím se vám nyní trochu omluvit, provádím poprvé. Jinak pracuji v TRASE s.r.o. na jiné pozici. Netrpělivý návštěvník: Sem ti říkal Máňo, že to bude strašný. A ty prej, že pojedeme. Tady to máš, amatér. A stejně nic neuvidíme. Zde musím poprvé zmínit svoji roli. Já v oné instituci pracuji. Jsem vedoucím jednoho oddělení zkoumané instituce občanského sdružení zabývajícího se terénní sociální prací. Jsem jedním z dvojice, která chodí a povídá si se ženami i s muži a směňuje 6

7 s nimi věci. Jsem terénní sociální pracovník. Po tomto přiznání většinou nastává nesouhlas s takovýmto působením v dvojaké roli. Z jedné strany od sociálních pracovníků. Jak můžete psát takovéto zápisy a zprávy, když máte pomáhat? A z druhé strany sociologů jde o nesouhlas se zasahováním do zkoumaného prostoru. Obě tyto připomínky se vinou a proplétají jako ona pověstná červená nit celou prací. S oběma jsem pracoval, vyrovnával se s nimi a polemizoval stále. Snažil jsem se je reflektovat, zkoumat a neodkládat, měřit oběma stejně. Proto je zmiňuji již v úvodu. Prosím, buďte ostražití a mějte je na zřeteli i vy. Jsou jakýmis mantinely, hranicemi práce, mezi nimiž jsem se snažil udržet. 1.3 O INSTITUCI PODRUHÉ Ženy nabízejí sexuální služby. Jsou to pouliční prostitutky. Muži/ženy v autě jsou zákazníci, kteří služby požadují a kupují si je. Pokud se o službě nedohodnou, odjíždějí. Ale instituce funguje už dlouhou dobu, takže se většinou zákazník a prodavačka dohodnou. Muži málo viditelní se starají o výdělek instituce. Odebírají ženám finance. Byl by ale omyl ženám přiřknout pouze roli prodávajících. Ony také své zboží balí (oblékání), řídí způsob prodeje (způsoby stání na krajnici), některé z nich řídí i množství předaných peněz málo viditelným mužům. Policie hlídá pořádek, doklady žen, parkování zákazníků, neviditelnost mužů. Udržuje působnost instituce v přijatelných a zákonných mezích. Dvojice sociálních pracovníků působí rozličně. Dávají kondomy, mění injekční sety, provádí tedy jakousi uklízecí činnost. Poskytují informace právní, sociální, zdravotní - tedy osvětová činnost, řeší problémy (sociální, právní, zdravotní, osobní) žen i neviditelných. Dalo by se říci, že jsou takovými domovníky, údržbáři, školníky instituce. Jejich základním službou (posláním), je ale především pomoc materiální. Rozdávají pečlivě zabalené injekční sety, desinfekci, vodu k injekční aplikaci, kondomy. A přijímají a starají se o použité injekční sety, které vozí k likvidaci. Jsou tedy součástí jakési sociohygienické prevence. Dělají aseptické úkony, aby se následky chování konaného v rámci instituce nepřenesly mimo ni. Chrání tedy zákazníky i lidi, kteří instituci nenavštěvují. Tak to je instituce TRASA s.r.o.v plné své kráse. Pokud se dá opravdu pohlédnout na pouliční prostituci jako na instituci, musí existovat nějaká provozní pravidla, předpisy. A je namístě otázka, zda-li jsou v úvodu popsané role skutečně tak jednoznačné a srozumitelné, jak se na první pohled z rozhledny zdá. Dovoluji si Vás tedy pozvat na podrobnější exkurzi do světa pouliční prostituce. Netrpělivý návštěvník: Máňo slyšela si to? Nás provází domovník, údržbář no to je úroveň. Zatím jenom zopakoval to, co bylo v letáku. To přeci víme, proto jsme sem nejeli. Ale co nám vlastně ukáže? 1.4 FOKUS O prostituci existuje mnoho literatury nejrůznějších žánrů, zaměření i úrovní. Nebude tedy tato práce, tato exkurze do instituce, opět o tomtéž? V čem se bude lišit? Tato práce nemá za úkol řešit problém pouliční prostituce, případně kategorizovat prostitutky z hlediska sociální patologie. Je pokusem o pohled bez hodnotících prvků, bez posuzování norem, hodnocení institučních pravidel. Pozornost je zaměřena na prostituční hru, která utváří pracovní konsenzus všech zúčastněných. Ti nejsou zastoupeni jen klasickým trojúhelníkem prostitutka, pasák a zákazník, ale i sociálními pracovníky, policisty, benzínovou stanicí, penzionem, erotickými kluby atd. Základní otázkou práce je hledání pravidel, kooperace, interakce v této prostorové a časové sou-hře. A také hledání společného konceptu instituce, jaký je smysl instituce v modu být a jaký je cíl instituce v modu mít. Oč tu běží, ptám se. 7

8 V této práci jsem ovšem byl nucen orientovat se mnohem více na popis jednotlivých aktérů, jejich chování, interakce, než na samotnou hru. Důvodem je především neexistence popisů, ze kterých by bylo možno vyjít, a ke kterým je možné se vztahovat. Mnoho z aktérů není v mnou prostudované literatuře popsáno vůbec, jinde spíše zavádějícím způsobem. Namísto toho, abych Vás spíše pozval do divadla a využil prostor budovy tak, jak byla definována a postavena jinými, a věnoval se samotné hře, jsem musel prostor divadla v této práci na mnoha místech sám stavět, ohraničit, definovat, případně restaurovat. Věřím, že to není na škodu. Tato práce nebude ani historickou studií, která by se zabývala vznikem prostoru, kariérou jednotlivých aktérů. Úkolem této práce také není srovnávat legislativní vymezení prostoru. Zákonný či nezákonný rámec chování není posuzován, je popisován. Chci pominout vymezování prostoru v kontextu sociální patologie. Nebudu vymezovat hranice normálnosti a normality. Budu se snažit porozumět, popsat a předat. Chci být nestranným. Ale jak, když jsem vlastně aktér a tedy straník? Tak, že tuto stranickost budu Vám, čtenářům nezastřeně předkládat. Ano, tohle jsem udělal, takto jsem se v prostoru choval, veden náplní práce terénního sociálního pracovníka. S tím již v tuto dobu nemohu nic udělat. Ale mohu to podrobit stejnému zkoumání jako to, co udělala prostitutka, pasák nebo policista. Zatím stále ještě stojíme na rozhledně, fouká zde vítr, začíná pršet a je tu zima. Máňo koukej, tamhle to je velkej kostel a tamto je asi radnice, tady továrna, no kdyby nám aspoň řekl, co vše odtud vidíme. Pan Krbec: Ano, to je pravda, ale i na tyto budovy, které spoluutvářejí horizont, panorama, a tím vymezují prostor zkoumané instituci, koexistují s ní v čase i prostoru, se podíváme. Ale postupně prosím. Nejprve navrhuji sestoupit do tepla archivů a knihoven, a zjistit co bylo o tématu pouliční prostituce napsáno, seznámit se s historií a podobnými institucemi ve světě. Netrpělivý návštěvník: No tak je to jasný. Když je dobrá viditelnost, jsou vidět i Alpy. Tak to si budeme v knihovně prohlížet i obrázky hor. Sem ti říkal, Máňo, neuvidíme nic. Na tygra alespoň do ZOO, tam ho uvidíš, i když v kleci. Tady zase jenom na obrázku. Historie... Neukážou nám nic. 8

9 2. SVĚT POULIČNÍ PROSTITUCE Pouliční prostituce. Termín se v této práci často objevuje, aniž by byl dosud vysvětlen. Učiním tak nyní. Termín pouliční prostituce je složen ze dvou slov: prostituce a ulice. Známý bonmot, který praví, že kromě těchto dvou slov na termínu pouliční prostituce není nic problematického, je pravdivý i v tomto případě. 2.1 OBECNÝ DISKURS O POULIČNÍ PROSTITUCI Ulice je obecné vyjádření veřejného prostoru. V kontextu pouliční prostituce však zahrnuje i silnici, dálnici, chodník, zastávky MHD, benzínové stanice. Williamson / Folaron (2001) zahrnuli ve své studii do prostoru pouliční prostituce i crack houses, tedy domy obchodu či užívání cracku. Toto propojení se objevuje i u autorů, kteří zkoumají užívání cracku či heroinu u prostitutek osamoceně, bez prostorového uspořádání (srovnej např.: Ericson / Butters / McGillicuddy / Hallgren, 2000; Miller, 1995; Young / Boyd / Hubbell, 2000). Zprvu jsem byl tímto zařazením velmi udiven, ale v průběhu výzkumu se spojení těchto prostorů objevilo velmi zřetelně, jak uvedu v kapitole o jednotlivých organizacích a jejich aktérech. Je ale pravdou, že takto vyhraněné heroinové domy se v kontextu České republiky neobjevují. Termín ulice není tedy jednoznačně vymezen, jak se zpovzdálí mohlo zdát. Vymezení je poměrně různorodé, nepatří sem jen prostor veřejný, ale u některých autorů i prostory soukromé, v českém kontextu prostory utajené, skryté. Ani s termínem prostituce to není snadné. Existuje mnoho pohledů, mnoho definic. Prostituci lze definovat jako poskytování sexuálních služeb za úplatu (Giddens, 2003). V této definici se s Giddensem shodují mnozí (srovnej např.: Basserman 1993, Chmelík 2003, May / Harocopos / Hough 2002, Hrčka 2000, Wiliamson / Folaron 2001). Někteří tuto definici ještě specifikují. Jedni rozvádějí termín úplata - nerozlišuje se zde, zda jde o materiální, či peněžitou úhradu (Bartlová 1998), druzí rozvádějí termín sexuální služby nemusí jít jen o soulož, tedy přímý kontakt pohlavních orgánů, ale může se jednat o doteky na kterékoliv části těla, onanii či vzájemnou onanii a podobně (Mitlöhner 1999). Další autoři, vědomi si uvolněnějších morálních vztahů v dnešní době, přiřazují ke Giddensově definici ještě dovětek o počtu sexuálních partnerů - typickým průvodním jevem prostituce je časté střídání partnerů (Bartlová 1998). V zájmu vyjasnění prostituce a promiskuity někteří autoři dokonce zavádějí nové termíny: V rámci této studie budeme používat termín sexuální služby s odkazem na prostituci a sexuální pracovnice s odkazem na osoby provozující prostituci. Mohlo by se zdát, že jde o pouhou politickou správnost, ale domníváme se, že je potřeba používat termíny, které neobsahují složité konotace prostituce a pomáhají tak vytvářet nový pohled na tuto problematiku. (May / Harocopos / Hough 2002), ale překladatelka české studie se rozhodla udržet tradiční termín: pozn. překladatelky: po konzultaci nechávám v textu výrazy prostitutka a prostituce. Ostatně balancování mezi termínem prostitutka a promiskuitní žena není problémem pouze vědeckých prací, objevuje se i v literatuře detektivní. V knize Poslední večeře Otýlie Vranské je pasáž, ve které hlavní hrdinka přemítá, jestli je slušnou holkou. Protože nebere za sexuální služby peníze, odpoví si kladně. Ale po několika dnech již za tyto služby inkasuje protihodnotou jídlo, nocleh. V té chvíli si již ale otázky nepokládá (Bidlo / Cílek 1992). V historii se rozdíl mezi prostitutkou a promiskuitní ženou mnoho nerozlišoval. Byla trestána promiskuita bez ohledu na to, zda žena byla či nebyla prostitutkou. Ještě v roce 1852 trestní zákon c.k. místodržitelství pro Království české stíhal smilstvo jako takové. Změna nastala až v roce 1916, kdy byl zaveden takzvaný prostituční regulativ (Lenderová, 2002). 9

10 Možná je tento rozdíl mezi promiskuitou a prostitucí příliš abstraktní. Pro názornost uvedu dva příklady z historie. V Římě (2. století našeho letopočtu) vznikla pozice Edila. To byl člověk, který kontroloval skrytou prostituci, promiskuitu i počestnost, k čemuž měl glejt, který ho opravňoval k nočním návštěvám u jakékoli ženy. Aby vdovy a nezadané ženy předešly takovýmto nepříjemným návštěvám, nechaly se raději zaregistrovat jako prostitutky (Ringdal, 2000). To znamená, že v té době ještě slovo prostitutka nemělo konotaci něčeho deviantního. Druhý příklad je z období druhé světové války, kdy promiskuitní ženy byly v rámci americké válečné propagandy označeny jako třetí válečné nebezpečí po Hitlerovi a Hirohitovi (Ringdal, 2000). Je obtížné říci, zda vojenským činitelům více vadila svobodomyslnost dívek nebo možnost nákazy pohlavně přenosnou chorobou. Pravdou je, že se objevilo oficiální heslo: If you can t say no, take a pro! (Když už to musí být, tak s prostitutkou), (Ringdal, 2000). Prostitutky byly totiž pod zdravotním dohledem a možnost nákazy tak byla výrazně nižší. Pro tuto práci je Giddensova definice postačující, přesto se zastavím ještě u jedné definice. Velký sociologický slovník (1996) definuje prostituci jako institucionalizovanou formu poskytování sexuálních úsluh za peníze nebo za jinou úhradu, eventuálně z jiných pohnutek. Tato definice je zajímavá pro onu institucionalizovanou formu. Ale co je tím činitelem, který prostituci institucionalizuje? To je vysvětleno v následující větě: Prostituce je často provázena plnou identifikací s rolí vedoucí k profesionalizaci (Velký sociologický slovník, 1996). Tato předchozí věta definici oslabuje časovým označením často. Ale také, a to především, ji oslabuje chováním aktérky, která přijímá tuto roli za svou, za profesionální. To by znamenalo neinstitučnost nedobrovolné prostituce, a tím vlastně i její neexistenci. Přesto právě tato forma prostituce existuje, je nejvíce organizovaná a tedy instituční (srovnej May / Harocopos / Hough 2002). Institucionalizovat, tedy zařadit do instituce, se může nejen člověk sám, ale být institucionalizován i okolím. Prostitutka nemusí být institucionalizovaná jen přijetím role, ale i jinou osobou, například svým ochráncem, zákazníkem, projíždějícím řidičem, sociálním pracovníkem, ale také místem, oblečením... Ale do role prostitutky ji tlačí i instituce místně nepříslušející k dané lokalitě, například instituce zdravotní, viry HIV a hepatitidy (žloutenky), dále jsou to pravidla pouličního provozu, turistika... Diskurs je uveden do provozu, diskutován, valen, stává se z místního lokálního národním, mezinárodním a nabaluje na sebe politiku, právo, estetiku, kulturu. A člověk již ztrácí možnost onu kategorizaci zvenčí odmítnout, musí s ní v rámci své sebeidentifikace počítat, účtovat s ní (srovnej Goffman, 2003; Nedbálková, 2003). V mnoha ohledech tento zápas mezi vnitřním a vnějším nelze oddělit. Pokud převáží pohled vnější, potom je vyústěním etiketizační teorie sociální deviace, pokud je přijmutí spíše vnitřní, vítězí psychologizující teorie sociální deviace (např.: Hrčka, 2000; Munková, 2001). Zvláštním případem jsou takzvaní profesionálové, kteří odmítají přijmout tlak vnější i vnitřní s odkazem na oddělení činnosti od své osoby to co dělám je moje práce; to byl rozkaz; on mi to řekl, doba je zlá (srovnej Arendtová, 1995). Velmi zajímavé je, jak takováto sebe/identifikace, sociální a osobní identita ženy prostitutky s sebou odnáší a vzdaluje identitu ženy (ať už matky, pečovatelky nebo třeba emoční bytosti). Jednou z nejvýraznějších oblastí, takovéhoto počínání je sex, sexualita. Zatímco ženská sexualita je obvykle pojímána jako něco tajemného, obtížně zachytitelného, hlubokého, občasného (Nedbálková, 2003), je sexualita prostitutky naopak prodejná, jednoznačná, neemoční, neosobní, neprožívající. Giddens (2003) popisuje absenci citů mezi prostitutkou a zákazníkem. V této souvislosti je zajímavý posun v pojmu prostitutka (streetwalker, prostitute), kterýžto Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce doporučuje nepoužívat a zavádí pojem sex worker (Zikmundová, 10

11 2003). Dochází tak k oddělení sexuality osobní a pracovní i v odborné terminologii. Tyto pohledy, které berou prostituující ženě možnost prožívat sex a odkazují ji do jakéhosi stavu travestie sexu zapomínají na fenomén stálého zákazníka, zákazníka víkendového, fenomén rodinných strýčků, zkrátka mužů, kteří přesahují normu půl či hodinového anonymního placeného sexu s prostitutkou a naopak se přibližují ženě a rodinným vzorcům chování. Takže základní definice jsou uvedeny, v termínu pouliční prostituce je propojeno místo a činnost. Pouliční prostituce je poskytování sexuálních služeb za úplatu na ulici, na veřejném místě. Proč se vlastně ale tato forma z obecné prostituce vyčleňuje? Proč se prostituce takto specifikuje, člení? Jaké místo pouliční prostituci náleží, kdo jsou její souputnice? Tyto otázky jsem si při studiu odborné literatury neustále pokládal. Termín prostituce se člení mnoha způsoby, podle úhlu pohledu. Jedním je členění zákonnosti nebo nezákonnosti takovéhoto počínání (Miltlöhner, 1999). Dalším je členění dle intenzity poskytování sexuálních služeb (Giddens, 2003). Prostituující osoby se dělí na ty, které poskytují sexuální služby přechodně (několikrát poskytnou službu a potom rámec prostituce nadobro opouštějí), ty, které poskytují sexuální dobu příležitostně (to znamená jako doplňující zdroj příjmu), a ty, které tak činí trvale, prostituce je pro ně hlavním zdrojem příjmů. Prostituci lze dělit i podle typu prostředí, ve kterém se odehrává. Takto rozeznáváme pouliční prostituci, prostituci ve veřejných domech a prostituci po telefonu (Giddens, 2003). Kategorie prostitutek po telefonu lze rozšířit i na novější techniku a to internet. Giddens (2003) ovšem ve svém dělení pokračuje a uvádí i další kategorii. Tou jsou prostitutky z masážních salonů, které poskytují erotické služby v zařízeních, které neslouží k prostituci, ale ke zdravotním a masážním účelům. Sociologický slovník (1996) uvádí dělení prostituce platné v sociologii a kulturní antropologii. Existují tři typy prostituce. Prvním typem je prostituce nábožensko-rituální. Tento typ je znám jako takzvaná chrámová prostituce, kdy sexuální služba je součástí náboženského obřadu. Druhým typem je prostituce tvořící součást ceremoniálu přijetí hosta v domě. Kdy je hostu hlavou rodiny umožněn pohlavní styk s vlastní ženou, dcerou či metresou na důkaz úcty a vážnosti. Oba typy však mnozí badatelé (Velký sociologický slovník, 1996) za prostituci nepovažují. Třetí typ je ekonomicko sociálně podmíněnou prostitucí, kdy poskytování sexuálních služeb tvoří základní či doplňkový zdroj příjmů (Velký sociologický slovník, 1996). Takovéto dělení je zajímavé například z pohledu konstituce řádu a také konstituce genderu. Rituál a ceremoniál je ustanoven muži, kteří určují jakým způsobem se bude žena chovat a jakým způsobem na ní bude nahlíženo. V zájmu zachování řádu jsou legitimizovány prostituční prostředky. Pokud ovšem se žena rozhodne sama těmi samými (tedy prostitučními) prostředky zlepšit svůj vlastní sociální či/a ekonomický status, potom je toto chování označeno prostitucí, tedy deviantním chováním. Je možné říci, že taková definice kategorizuje pojetí prostituce dle cílů, které dělí na společensky přijatelné (v zájmu řádu) a společensky nepřijatelné (finanční efekt, sociální efekt). V této souvislosti je zajímavé, že se získávání jiných výhod v práci sexuálními prostředky nepočítá jako prostituce, ale je spíše nahlíženo jako udržení řádu, ale i jako rituál, který určují vedoucí na pracovišti a tedy muži. Prostituci lze dělit i podle poskytovatele sexuálních služeb na ženskou, mužskou a dětskou. Největší pozornosti badatelů se těší ženská prostituce, dětská prostituce je pojednávána spíše z pohledu zákonných norem. O mužské prostituci je pojednáno spíše okrajově. Nesetkal jsem se s výzkumem, zabývajícím se výhradně mužskou prostitucí. Z tohoto pohledu je zajímavý mediální diskurs o dětské prostituci na pražském hlavním vlakovém nádraží. Ta je z velké části mužská, ale je prezentována a zařazena do kategorie dětské prostituce. Poté, co tito mladíci dospějí, se ze světa prostituce ztratí. Mnozí z nich 11

12 přejdou do světa džigolů (pojem prostitut se takřka nevyskytuje). Džigolo ovšem nemá onu konotaci patologie jako prostitutka. Mnoho autorů rozdělení prostituce různým způsobem mísí, ohýbá, přitesává. Ale hlavně se v nich objevuje stratifikační prvek hodnocení jednotlivých typů. Tomuto pojetí vytváření žebříčku se předchozí autoři vyhýbali. Musím přiznat, že v literatuře, kterou jsem se probíral a prostudovával, patří k menšině. 2.2 PATOLOGICKÝ DISKURS O POULIČNÍ PROSTITUCI Litomiská (2003) dělí prostituci podle místa na pouliční a silniční, na prostituci ve veřejných domech, na takzvané call girls, na prostituci bytovou a na prostituci hotelovou. O pouliční a silniční prostituci uvádí, že je z hlediska zdravotního nejrizikovější, nejsou zde zajištěny základní hygienické služby, prostitutky jsou osoby závislé na drogách (zejména intravenózně), poskytují sex bez ochrany (z neznalosti a z důvodu vyššího výdělku), léčí se doma a nechodí na lékařské prohlídky. Existují zde uspávačky a prostitutky jsou velmi často nezletilé dívky, dívky mentálně retardované či přestárlé prostitutky, cizinky ze zemí bývalého východního bloku (Litomiská, 2003). Tento pohled na pouliční prostituci je vpravdě neradostný. V celé práci není uveden žádný konkrétní případ, který by takovéto vymezení prostituce podporoval či vyvracel. Je otázkou, zda by takto popsaná instituce mohla vůbec provozovat svoji činnost. Na jakých pravidlech? Kdo by takto definovanou instituci navštěvoval, využíval jejích služeb, když jsou tak špatné? Protože se jedná o práci současnou, začal jsem se podrobněji zabývat popisem prostituce u různých autorů, od popisů současných po historické. Odkud se tento pohled na pouliční prostituci bere? V Praze a velkých obchodních nebo lázeňských městech lze ovšem nalézt celou kvalitativní škálu nabízené prostituce od vysokoškolsky vzdělaných hostesek velkých hotelů přes pracovnice masážních a erotických salónů až po klasické pouliční štětky nejhoršího druhu (Pešek in Bassermann, 1993). Zde již dělení prostituce nezakrývá stratifikaci služeb a osob. K pohledu na pouliční prostituci rizikovou z hlediska zdravotního, právního, genderového (popisují ženy, které prostituci provozují jako přestárlé, mladé...) přistupuje ještě další hledisko - rasové. Prostituce prohlubuje xenofobii a rasovou nesnášenlivost. Na straně jedné organizátory pouliční prostituce jsou ve většině případů Romové a Romky a cizinky prostituci provozující, na straně druhé jsou nejčastějšími zákazníky Němci a Rakušané. To posiluje xenofobní tendence zejména v oblastech, v nichž je prostituce veřejně nabízená (Tuleškovová, 2003). Zde se již explicitně vynořuje to, co bylo v předchozím jen naznačeno. Rasové hledisko zahrnuje nejen prostitutku a ochránce, ale i zákazníka. Navíc prostitutky na ulici jsou osoby pohřešované, celostátně hledané, na útěku z výchovných ústavů či od rodin, kriminálně závadové a nezákonně se sdružující na území České republiky. Nejčastěji ji provozují Romky (Tuleškovová, 2003). Také dětská prostituce a prodávání dětí k sexu je mediálně spojováno s Romy. Sociální patologie ovšem nekončí jen u zákazníků a nezletilých, ale je propojena s rodinou jako celkem. Deviace je také spatřována v tom, že ochránci jsou bratři, manželé a jiní příbuzní. Největší latencí a největší problémovostí se vyznačuje pouliční prostituce. Jsou zde: antisociální subkultury, rizika, mnoho nezletilých, mladistvých (Hacaperková, 1996). Na vzdělání dívek na ulici upozorňuje další autorka. Pokud má dívka střední vzdělání, nešlape na ulici dlouho, za nějaký čas postoupí o příčku výše, což znamená, že poskytuje sexuální služby v bytě (Šašková, 1995). Bartlová (1998) uvádí, že závažným problémem je u nás tzv. silniční prostituce. Odhaduje se, že jejími provozovatelkami jsou z 60-80% rómská děvčata. Mnohdy jde o dívky velmi mladé, z nichž některé nedosáhly 15 let. 12

13 Pouliční prostituce je tedy podle autorů problém (srovnej např.: Dalla, 2002, Chmelík, 2003). Autoři poukazují na legislativní problematiku, která je ale v mnoha případech spojována jen s prostitucí pouliční a nikoli s dalšími typy jako například klubovou či hotelovou. Pešek (in Bassermann, 1993) popisuje stav pouliční prostituce takto: Ve městech a obcích při významných dopravních trasách kvete dobře organizovaná prostituce pro řidiče kamionů, noviny doslova píší o sotva zletilých dívkách, které se pod bedlivým dohledem pasáků doslova vrhají na kapoty vozů přijíždějících západních turistů. Policie a místní úřady zasahují jen sporadicky a hlavně nepřímo, protože chybí legislativní báze pro boj s tímto jevem. Spojení trestných činů a pouliční prostituce je zaznamenáno i v knize Zločin kolem nás (Čech, 1997): U pouliční prostituce docházelo k časté migraci i mimo území České republiky. Nejčastěji se prostitutky objevovaly v letech v Německu, zejména v Berlíně a Hamburku, v Nizozemsku, Itálii, ale i ve Francii (Čech, 1997). To odkazuje na propojení pouliční prostituce a obchodování s prostitutkami. Je zajímavé, že tomuto obchodu se říká obchod s bílým masem, navzdory předchozímu národnostnímu vymezení. Národnost se objevuje v této knize také: Největším problémem byly cikánské prostitutky. V jejich prostředí se dařilo kriminalitě. Díky jim se ČR mohla pyšnit světovým prvenstvím v uspávání a následném okradení zákazníků (Čech, 1997). Přístup k vidění pouliční prostituce jako nejhorší část spektra prostituce je zřetelný a děje se v rámci mnoha proměnných (zdravotní, sociální, právní...). Je to tedy spíše definování obecného stavu nebo popis stavu současného? Zkusíme tento exkurz rozšířit zpět do minulosti. Zajímavé rozdělení prostituce uvádí Čech (1997). Týká se 70. let minulého století, tedy období totalitního. Na počátku 70. let registrovaly bezpečnostní složky komunistického režimu na území města Prahy téměř prostitutek. Dělily je do tří kategorií: 1. pouliční prostitutky se sídlem v Rytířské ulici v Praze 1 2. hotelové prostitutky spolupracující s StB v hotelech Jalta, Alcron, Internacional a dalších (byly pod jejich kontrolou a kromě svých zájmů se orientovaly i na zájmy zmíněné složky) 3. barové a hotelové prostitutky, které byly v režii recepčních jednotlivých hotelů a číšníků (v mnoha případech doplňovaly početní stav v již zmíněných hotelech, v barech jako P, Srdíčko, Narcis, Obecní dům a další); většina hotelových prostitutek byla k dispozici na telefonické vyzvání. (Čech, 1997) Je to jediný pramen, který uvádí existenci prostitutek spolupracujících s StB. Kniha nezastírá především policejní pohled na Zločin kolem nás (Čech, 1997). V textu chybí onen druh prostitutek lidově zvaný dezabůra nebo za pivo a párek, který přebýval v hospodách IV. cenové kategorie a na nádražích. Přesto takovou kategorizaci můžeme interpretovat jako řazení od nejhorších k nejlepším. Lze říci, že negativní přístup k pouliční prostituci přetrvává i v 70. letech 20. století. V období první republiky byl sveden o prostituci velký zápas mezi příznivci reglementace a abolicionismu. Reglementace byla uplatňována do roku 1922 a znamenala povinné prohlídky pro prostitutky, registraci nevěstinců, zdravotní knížky. Velké pravomoce měly obce, které stanovovaly mimo jiné i místa pouliční prostituce a četnost prohlídek. Aboliční hnutí poukazovalo na dvojí morálku společnosti. Jednu pro ženy prostitutky, které musí na zdravotní kontroly a druhou pro muže, kterých se reglementace prostituce netýká (srovnej: Lenderová, 2002; Ringdal, 2000). V aboličním přístupu k prostituci se tak do hry dostávají dvě nová hlediska feministické, ale také politické. Abolicionisté věřili, že prostituce je reakcí na nezaměstnanost a bídu, která se v případě 13

14 zabezpečení ztratí. Dokonce v návrhu zákona požadovali poslanci zřízení útulku pro prostitutky, kde by vhodným způsobem bylo působeno na jejich mravní i tělesné uzdravení (Zasedání Národního Shromáždění československého z roku 1919 in Lenderová, 2002). To se nakonec neuskutečnilo, ale tento přístup slavil úspěch a v letech 1922 a 1924 byly schváleny zákony rušící reglementaci prostitutek, to znamená rušící nevěstince, veřejné domy. V souladu s předchozím vymezením politického kolbiště byla proti celá pravice. Pouliční prostituci toto dlouhodobé politické hašteření nechalo celkem v klidu. Tímto druhem prostituce se nový zákon nezabýval, a tak i nadále pouliční prostituce byla provozována na dřívějších místech s nezměněnou intenzitou (Lenderová, 2002). Aboliční zákon přeměnil prostituci z nevěstinců a veřejných domů na prostituci v hodinových hotelích, barech a tančírnách. Vzdálil prostitutky z dosahu lékařů i policistů a narostl počet venerických onemocnění (srovnej: Lenderová, 2002, Pešek in Bassermann, 1993). V období druhé světové války se na některých místech policejní správa Protektorátu Čech a Moravy vrátila k registraci prostitutek. Jako všechny války i tato přinesla vzestup prostitučního chování (Lenderová, 2002). Poválečné Československo nemělo mnoho času problém prostituce řešit. Stalo se tak v roce 1950, kdy byl přijat zákon, který označil prostituci za přestupek proti mravnosti, na jehož základě byly prostitutky umísťovány i do trestných táborů. V roce 1961 byl tento trestní zákon novelizován, prostituce byla trestána jako příživnictví (Lenderová, 2002; Miltlöhner, 1999; Pešek in Bassermann, 1993). Touto časovou smyčkou jsem se dostal do míst, odkud jsem vyšel, kde prostituce pouliční je problémem. V dobách první republiky tomu tak ještě nebylo. Alespoň podle autorů, které jsem zde citoval. 2.3 TROCHA HISTORIE POULIČNÍ PROSTITUCE Nyní opustím českou kotlinu, sestupujíc dále do minulosti, abych se rozhlédl i ve světě, zda-li pouliční prostituce znamená vždy spodní patro domu prostituce. Nebudu tento rozhled již pojímat tak podrobně, neboť je velmi těžké v pracích zabývajících se historií prostituce sledovat nit pouliční prostituce. Na mnoha místech se ztrácí, bez vysvětlivek, jinde se zase dostává do popředí. Určitě by bylo zajímavé tímto způsobem analyzovat historické studie, ale to by tato práce získala jiný směr i velký rozsah, proto jsem se rozhodl jen pro ukázky z různých historických období. Vrátím se nyní k pojmu chrámové prostituce. Ta je již podle názvu prováděna v chrámu, tedy zasvěcena bohyním určitých chrámů, náboženství. Chrám ovšem například v Mezopotámii nebylo místo, které by striktně bylo ohraničeno zdmi budovy, ale k chrámu patřilo i jeho okolí. Zde se prováděly obchody, schůzky, zde postávaly i prostitutky, které lákaly zákazníky do prostoru chrámu. A naopak, chrámové prostitutky si během obřadu mohly smluvit schůzku se zákazníkem, která proběhla mimo chrám, v jednom z přilehlých domků (Ringdal, 2000). Takovýto pohled na prostor chrámu jej vlastně zařazuje do prostoru veřejného, stejně jako ulice. Ve druhém století našeho letopočtu se po Via Sacra nechávaly nosit spoře oděné, elegantní prostitutky v nosítkách bez záclonek, aby je mohl každý spatřit (Ringdal, 2000). To znamená, že pouliční prostitutky patřily v těchto dobách k zámožným obyvatelům Říma. Za jakousi předchůdkyni pouliční prostituce je možné pokládat prostituci vojenskou. Archeologické nálezy v Číně doba císaře Wu-Ti, rok 100 př. Kr. - udávají, že společně s císařským vojskem se pohybovaly velké tábory prostitutek (Ringdal, 2000). Tato forma prostituce se objevuje i ve středověku (srovnej Rheinheimer, 2003), kdy se k ní přidává putování s trhovci z trhu na trh. 14

15 Mnoho dalších historických období bylo pro pouliční prostitutky dobou bez hanlivých označení. Je tedy patrné, že autoři, kteří pouliční prostituci definují s konotací jakési stratifikace spíše popisují aktuální stav, nebo ještě přesněji své představy o něm, než aby vytvářeli nadčasové definice. Z celého pátrání v literatuře se zdá, že vedený diskurs prostituce se stále soustřeďuje na ženy, stále jsou viděny a popisovány stejné vzorce chování a to ostatní potom již prostituce není. Je vytyčena pevná hranice mezi promiskuitou a prostitucí, mezi muži a ženami, mezi deviací a normou. Zacházení s prostitucí se diskursivně mnoho nezměnilo. 15

16 3. JAK JSEM ZKOUMAL INSTITUCI Metoda zkoumání instituce prošla mnohou změnou asi jako každý výzkumný projekt od záměru k závěrečné zprávě. V celém tomto procesu lze vystopovat kontinuitu a pokládám za důležité se jednotlivým krokům věnovat. V této mnohosti změn lze rozpoznat dva hlavní proudy, směry. Prvním je směr od sociální práce k sociologii a jedná se v něm hlavně o změny v teoretickém konceptu práce, o sbírání dat, jejich vyhodnocování a kategorizaci. Druhým proudem je samotná práce v terénu, to znamená postupné pronikání do komunity, různé strategie a postupy chování v terénu, krizové situace, etika. 3.1 VYMEZOVÁNÍ TEORETICKÉ Zde je nutné nejdříve vymezit a uvést pár reálií, ve kterých se mé teoretické uvažování pohybovalo. Více o náplni a činnosti sociálního pracovníka je uvedeno v kapitole o organizaci a aktérech sociální pracovník. Zde jsem se omezil jen na nejnutnější údaje. Poprvé jsem se dostal do zkoumané lokality v létě roku Mým zaměstnavatelem byla instituce, která pracuje s drogovými uživateli a já zde pracoval jako terénní sociální pracovník. V těchto letech terénní sociální práce nebyla nijak ohraničena metodickými postupy, zákonnou normou, předpisy pro dokumentaci. Záleželo v mnohém na zaměstnavateli a zaměstnancích, jak se bude práce v terénu vyvíjet. To, co se zdá z dnešního pohledu neobvyklé, je to, že neexistoval žádný jednotný předpis o psané dokumentaci. A tak v mnoha terénních programech sociálních zařízení v České republice se nepsalo nic. S kolegou jsme začali psát jakési polní zápisky, nikoli v terénu, ale až později v kanceláři. Hlavním cílem terénní sociální práce mého zaměstnavatele bylo nakontaktovat co nejvíce drogově závislých a předat je do dalších, návazných institucí. V létě roku 2000 jsem z tohoto zaměstnání odešel a na čas opustil i trasu pouliční prostituce. Vrátil jsem se v roce 2001 na jaře opět jako sociální pracovník. Nyní již v dresu instituce, kterou jsem založil a jejíž cíl byl v mnohém podobný předchozí instituci (více viz kapitola sociální pracovník). V roce 2000 jsem byl také přijat na Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy, na obor sociologie. Tolik nezbytných reálií. Jak se k nim vztahuje teorie? Především jsem hledal a vyráběl shodu mezi částí biografické sociologie a sociální prací. V těchto prvopočátcích mě výrazně ovlivnili zejména autoři jakými jsou Fischer-Rosenthal a Rosenthal, Chenail, apod. pracující v jakémsi terapeutickém modu shodném se sociální prací. Biografie v tomto pojetí znamená vlastně totéž co sociální anamnéza, kdy jsou sbírány především životní příběhy skrze interview. V tomto kontextu jsem se nedokázal odpoutat od záměru sebrání biografií. Tedy biografií bez prostoru, biografií ucelených od narození po současnost, biografií ve formě ucelených či roztříštěných životních příběhů. Vyzbrojen diktafonem jsem chodil od jedné prostitutky ke druhé a tázal se, zda-li by nebyla ochotná vyprávět mi svůj životní příběh. Neuspěl jsem, ženy rozhovory odmítaly. Nejprve jsem propadl panice, ale čím více jsem se snažil o ony rozhovory, tím větší bylo odmítání. Později jsem začal pronikat do biografie v pojetí etnometodologů a dramaturgické sociologie, které pracují nejen s ucelenou biografií, ale s biograficky definovanou situací, přístupech ve kterých autoři používají docela malé útržky rozhovorů (např.: Goffman, 2003; Berger / Luckman, 1999; Moser / Law, 1998; Girtler, 2001; apod.). Je to jakýkoli životní projev, jakékoli smysluplné chování, které sebe-prezentuje sociálního aktéra. Tento obrat od ucelené biografie k biografickému propojení prostoru, ve kterém se sráží sociální a osobní identita (Goffman, 2001) s sebou přinesl mnohem více dobrodružství. Z prostoru, do kterého jsem se dostal jako sociální pracovník, jsem byl vyhazován, odmítán v roli reportéra, který chce zachytit vyprávění aktérů na diktafon. Ale 16

17 byl jsem v něm ponechán jako pozorovatel, který může vidět, zaznamenat, pozorovat. Namísto hloubkové sondy do jednotlivých osob a jejich biografií, jsem se dostal k mnohohlasému zvuku aktérů v prostoru, k jakési archeologii krajiny (Gojda, 2000). Tedy na shromažďování informací o celkovém množství a kvalitě informací z celého zkoumaného prostoru a na jejich vzájemnosti. Zde jsem se ocitl ještě jednou na rozcestí, jak bude práce vypadat a o čem bude. Pokud se tvoří mapa krajiny, potom geograf prošlapává vymezená území, zaměřuje, zapisuje, prostě vše obchází a vidí. I já jsem měl původní představu o tom, že obejdu všechny aktéry, které potkám, a které v lokalitě uvidím. To znamená například zaměstnance benzínového čerpadla, které stojí v lokalitě, majitele penzionu, kam ony ženy jezdí se svými zákazníky, policisty... Ale zjistil jsem, že je to úkol nad schopnosti jediného člověka, že je nemožné jej časově i prostorově obsáhnout. Určitě by to byla zajímavá práce a jistě (částečně či zcela) jiná mapa prostoru. Změnila by se velikost jednotlivých míst cestující v trolejbusech by měli najednou většinu - změnil by se počet cest mezi jednotlivými aktéry. Vlastně bych uměle propojoval to, co ve skutečnosti je nepropojené. Proto jsem mapu tvořil z jiné strany. Za hlavní objekt jsem si vybral pouliční prostitutky a od nich jsem metodou nabalování sněhové koule, nebo následováním aktérů, či stínováním šel k jiným místům, aktérům a situacím. Místo, kde jsem se zastavil, je dáno zejména rozsahem této práce, časem odevzdání i vnějším vlivem zásahů do prostoru dálniční obchvat, zákon o prostituci. 3.2 VYMEZOVÁNÍ PRAKTICKÉ Nejviditelnější změnou prošly field notes, jejich tvorba. První období je velmi spoře zaznamenáno. Jde o zápisky, které jsem učinil až po skončení pochůzky, mnohdy až druhý den. Neobsahují tak žádnou přímou řeč, podléhají zkreslení pozdního zaznamenávání. Později jsem tyto situace psal bezprostředně po kontaktu, jakmile jsem se od klientky vzdálil. Podobným způsobem pracoval ve své studii o dětech ulice i Diverzi (1998), který zaznamenané rozhovory běhal z ulice přepisovat do hotelového pokoje. V poslední době se osvědčil způsob přemluvení těchto situací či rozhovorů na diktafon, bezprostředně po kontaktu, jakmile se ocitnu o samotě. Velkou výhodou se ukázalo, že v každém období pracujeme ve dvojici, a že se oba pracovníci podílejí na tvorbě záznamu. Dochází tak ke kontrole a k menšímu zkreslení situací a výpovědí. Místa, která jsou psána jiným druhem písma, jsou tedy citacemi z field notes. U takto sbíraných field notes jsem nesbíral konkrétní jména osob, ponechávám je v anonymitě. Získal jsem souhlas dotazovaných jen s publikací rozhovorů, respektive jejich analýzy, ale rozhodl jsem se změnit v textu všechna jména a nechat v anonymitě i sídlo instituce. Další změnou prošel způsob vedení rozhovorů. V prvním období se rozhovory týkaly jen prostitutek, jejich chování, jejich anamnézy. Byl to způsob práce sociálního pracovníka. Toto období naštěstí trvalo jen dva měsíce. Poté došlo ke dvěma situacím, které přinesly změnu pohledu. První byla žádost o pomoc dívky, která v oblasti byla nedobrovolně. Její rozřešení i podrobný sled událostí uvedu v kapitole o situacích v instituci TRASA s.r.o. Druhou byla situace, kdy jsme s kolegou byli napadeni při kontaktování jedné dívky (i tuto situaci později rozvedu). Najednou bylo i v praxi jasné, že nelze pomáhat bez znalosti prostředí, že jsou velmi výrazná omezení působení sociálního pracovníka v terénu. Po těchto událostech jsem si mnohem více začal všímat prostoru, ve kterém působím. Obsahy rozhovorů již směřovaly i k jiným aktérům co to vlastně znamená, když zastaví auto, jak se dohodnete? Pozorování zahrnovala i například oblečení, chování projíždějících řidičů atd. Změnil jsem úhel pohledu, bez změny stanoviště. Pokud použiji 17

18 metaforu zoomování (Pamphilon, 1999), tedy jakéhosi přibližování, či vzdalování pohledu fotografa aniž by změnil místo, odkud fotografii pořizuje, předchozí přístup byl jakýmsi mikrozoomem. Zahrnoval jen interakci prostitutka pracovník (ještě jsem si neuvědomoval výzkumnou roli), spíše než onu interakci, která zůstávala v prvotním přístupu skrytá, jen zaměření na prostitutku nebo na jiného. Později, kdy jsem rozšířil objektiv na všechny situace, které se v prostoru odehrávaly, jsem dle fotografické metafory (Pamphilon, 1999) změnil pohled na mezozoom. Je v nich zachycen i pohyb jednotlivých aktérů v prostoru, situace nejsou tak strnulé, je vidět více souvislostí. Při analýze jsem rozšířil objektiv ještě více, na sebrané zápisky a na situace jsem se díval a zahrnul do pohledu i sebe, své působení v terénu. Dostal jsem se tak k makrozoomu (Pamphilon, 1999), kdy všechny objekty, které jsou na fotografii, jsou analyzovány stejně. Předchozí situace pomoc dívce, která je do oblasti zavlečena a napadení ze strany ochránců samozřejmě neovlivnilo jen způsob sběru situací. Ovlivnilo i mé chování v daném prostoru. Již jsem se necítil tak neohrožen, jako před těmito událostmi. To mělo ale i pozitivní dopad, všímal jsem si mnohem více věcí, než dříve. Jak se změnilo chování po poznání, že tento prostor je nebezpečný? Především jsem si mnohem více hlídal nahrávání na diktafon, aby probíhalo na místech, kde nebudu viděn. Poté zvolení strategie ústupu, někdy velmi rychlého. A hlavně to vedlo k různým dlouhým úvahám co ještě mohu přejít, zaznamenat a co vlastně oznámit například policii, ale i zdravotníkům? Více se těmto problémům budu věnovat v následující kapitole, kde se pokusím o souhrn teoretického, spíše metodologického konceptu chování v rizikovém prostředí. 3.3 VLASTNÍ SBĚR MATERIÁLU Vlastní sběr materiálu probíhal v letech 1999 až 2004, s přestávkou mezi červencem 2000 a dubnem V prostru jsem se nacházel dvakrát týdně v pondělí a ve středu, v době mezi dvacátou hodinou a půlnocí. Počet kontaktů kolísal v jednotlivých ročních období, mezi třiceti a třemi kontakty. Celý prostor pouliční prostituce měří zhruba tři kilometry. V mnoha případech byl procházen pěšky, občas byla použita pro přejíždění mezi jednotlivými místy městská hromadná doprava. Ve většině případů byl kontakt veden dvěma pracovníky. Délka kontaktu kolísala mezi pouhým pozdravením se a půlhodinovým rozhovorem. Bezprostředně po kontaktu byly útržky rozhovorů či viděné a zažité situace převyprávěny pracovníkem na diktafon. Výjimku tvoří jeden sebraný rozhovor v nemocnici, který byl nahrán na diktafon a následně přepsán, a dva psané životopisy pro léčebnu drogových závislostí. Pro tyto rozhovory byl získán souhlas respondentů. 3.4 ANALÝZA SEBRANÉHO MATERIÁLU Sebrané materiály byly přepsány a řazeny podle obsahu za pomoci programu Atlas. Prvotní kategorizace a analýza byla v mnohém ještě v zajetí kategorií sociálního pracovníka, pohybovala se v kategorii pravda nepravda, její výstupy byly jasné a zřetelné. Po dalším studiu literatury, zde musím dodat, že hlavně literatury zahraniční, jsem zjistil mnoho podobností mezi pouliční prostitucí například v USA, Velké Británii a v České republice, v chování nejen prostitutek, ale i policistů (např.: Ringdal, 2000; May / Harocopos / Hough, 2002; Williams a Dunlap, 1992), ale hlavní zjištění bylo v tom, jakým jazykem lze o těchto věcech psát. Nikoli v kategoriích dobrého a zlého, v imperativech takto to je a tohle se s tím musí dělat. Zahraniční práce postrádaly onu rovinu sociálně politických studií, kterou mají mnohé práce v České republice. Druhou analýzou jsem se vyvázal ze zajetí prací nesoucích v sobě názvy jako např.: Prostituce stále aktuální problém společnosti (Hacaperková, 1996), Prostituce jako společenský problém 18

19 možnosti řešení na regionální a národní úrovni (Litomiská, 2003), Rozbor problémů souvisejících s prostitucí a s obchodem se ženami a vymezení podmínek pro jejich systémové řešení z hlediska veřejné politiky (Müller, 2002), Strategie a způsoby řešení problému prostituce a obchodování se ženami v České republice po roce 1997 (Rösnerová, 2001), Aplikace systému sociální pomoci: Problematika prostituce (Veselá / Malinová / Paláček, 1991) a další. V literatuře o prostituci domácí provenience převládal tento přístup ke zkoumanému prostředí. To znamená přístup strukturální a normativní. Druhá analýza je tedy spíše tím, čemu Girtler (2001) říká přinést pravdivou zprávu o cizích životech stylem tlumočníka. To znamená nepřebíjet tuto zprávu hodnocením soudce, politika či sociálního pracovníka. Analýza v tomto případě spíše spočívá v uspořádání zprávy, v propojování událostí, objevování všech dostupných hlasů, zprostředkování jejich mnohohlasosti, intenzitě a barvě. Tím, že tuto zprávu nepřekrývám doporučeními pro společnost, jsem si vědom možných výtek. První se týká jakési nedořečenosti analýzy. Mnoho příběhů se zdá být tak trochu bez konce. Je to tím, že se osoby i se svými příběhy odstěhovaly z prostoru, přemístily a z mnoha důvodů (viz kapitoly v druhé části práce) je nebylo možné následovat. Přestal jsem být zúčastněným i pozorovatelem. Situace se rozehrála na ulici, ale její vyústění, rozřešení, závěr se odehrál mimo prostor, v místech do kterých jsem neměl přístup. Nebo naopak, situace se rozehrála mimo prostor a já jsem byl pozorovatelem jen jejího závěru. Převedeno do metafory o vytváření mapy, i v mapách jsou na okrajích cesty, které někam vedou. U většiny z nich je údaj, kolik je kilometrů do nejbližší obce, města či vesnice. V mnoha případech vím jen, že tudy vede cesta. Popsat kam, to je již čirá spekulace. Druhá výtka se může týkat toho, že ve své práci vystupuji jako přímluvce komunity pouličních prostitutek. Že jsem z role obžalovatele a řešitele přešel do role obhájce. Z jedné krajní meze kyvadla jsem se ocitl v druhé krajnosti. Nikoli, snažím se být oběma krajnostem vzdálen stejnou měrou a držet se role tlumočníka. Další proměnou prošel jazyk práce, styl psaní. Nejprve byl (spíše pokusem) o vědecký jazyk, který se hemžil pojmoslovím z kategorií sociální práce, sociální politiky, sociologie, terapie. Později jsem se v práci tak trochu ztratil a byl nucen psaní přerušit. Pomohl mi čerstvý vzduch ulice, setkání a rozhovory s těmi, o kterých jsem psal. Najednou jsem si uvědomil, že práce, která má být zprávou, musí být zprávou, kterou porozumí především ti a ty, o kterých píši. Tím nechci říci, že jsem rezignoval na teoretickou či vědeckou literaturu, naopak. Jen během psaní této práce svítila v mém počítači kontrolka srozumitelnosti jasným červeným světlem (srovnej Girtler, 2001). Nespokojený návštěvník: To je nuda, dlouhý je to a pořád nic není vidět. Aspoň to kafe tu mají. Pan Krbec: Před vlastní prohlídkou instituce TRASA s.r.o. je nutné dodržovat bezpečnostní opatření. Nespokojený návštěvník: No on nám snad dá helmy nebo co? Pan Krbec: Nezapomínejte prosím na to, že se pohybujete v nebezpečném prostoru. Nespokojený návštěvník: Jo, nebezpečnej, stejně nic neuvidíme. 19

20 4. VÝZKUMNÍK A NEBEZPEČNÝ PROSTOR O zrak přijdeš ve chvíli, kdy pracuješ bez brýlí. Používej ochranné pomůcky! Tato kapitola je vlastně jakýmsi samostatným textem o strategii chování výzkumníka v nebezpečném prostoru. Vznikla analýzou mého chování v situacích, do kterých jsem se dostal, jejich řešením. Tato analýza potom spoluutvářela další strategii chování a svým způsobem i určila rámec výzkumu. Proto ji sem zařazuji i když jsem s tímto zařazením mnohokrát bojoval a častokrát se ptal kam s ní a jestli vůbec. Poněkud oddaluje přístup k instituci TRASA s.r.o., zdržuje čtenáře před branami instituce. Nakonec je kapitola uvedena zde. Rozhodl jsem se především na základě různých přednášek a diskuzí, kterých jsem se účastnil a v nichž je svět pouliční prostituce se všemi aktéry pevně a neměně zasazen do deviantního území, bez nároku nepředpojatého zkoumání. Rozhodl jsem se tedy s vědomím, že ponecháním této kapitoly v textu zmíním výtky a námitky neetičnosti předkládaného výzkumu a nemorálního chování mé maličkosti. Zároveň do tohoto textu ovšem nevkládám plané naděje. Většina výzkumů z prostředí drogové závislosti, prostituce, gangů se zabývá ve své metodologické části zpravidla až vlastním získáváním dat, jejich přepisem nebo následnou analýzou. Osobní bezpečí výzkumníka je něco, co je v metodách výzkumu poměrně málo rozváděno. A to platí i o knihách shrnujících kvalitativní či etnografický přístup k výzkumu (např.: Silverman, 1993; Atkinson / Hammersley, 1989, Atkinson, 1990). Jinde (Girtler, 2001) je pohyb výzkumníka v nebezpečném prostředí shrnut do jakéhosi desatera. Přesto si myslím, že je třeba věnovat tomuto fenoménu větší pozornost. Pokud totiž výzkumník pracuje s nebezpečím v terénu nevědomě, to znamená, že spoléhá spíše na okamžitou reakci, na schopnost improvizace, na jakýsi šestý smysl, potom pracuje se situací až v jejím průběhu nebo po ní. To již také může být v mnoha případech pozdě. Tento text není návodem, jak se v daných situacích chovat, co dělat a jakým způsobem. Není a nemůže být definitivní a jednoznačnou mapou. Je spíše jen jakýmsi rámcem, ukázkou toho, jaké situace mohou v rámci výzkumu v terénu nastat a celou práci tak zkomplikovat nebo úplně zastavit. Je popisem některých možných strategií výzkumníkova chování, které vedou k cíli. Je pokusem vyvolat diskuzi k tomuto tématu, poukázat na možné etické problémy, nebezpečí, hranice výzkumu v nebezpečném prostoru. 4.1 NEBEZPEČNÉ PROSTŘEDÍ Nebezpečí výbuchu. Pozor! Státní hranice! Vstup jen na povolení! Nebezpečným prostředím rozumím především prostředí, ve kterém se je možné setkat s kriminálním chováním, kde je možné být napaden, okraden, přepaden. Ano, to může být jakékoli prostředí, souhlasím. V tomto textu vycházím především ze svého pohybu a pobytu v prostorech prostituce, ať již klubové nebo pouliční; z prostoru drogových závislostí, skryté drogové scény bytů, squatů; z prostoru bezdomovců, především z parků, z míst získávání peněz od ostatních obyvatel; z prostředí romské komunity, ukrajinské komunity, a tak podobně. Z míst, která jsou pro mnoho lidí okrajová jak svým umístěním na mapách měst, tak i způsobem života aktérů, kteří se v nich pohybují a žijí (Girtler, 2000). 20

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výchovy ke zdraví. Seminární práce Prostituce

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výchovy ke zdraví. Seminární práce Prostituce MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výchovy ke zdraví Seminární práce Prostituce Michaela Mičánková 406635 20. 11. 2013 Definice prostituce Pojem prostituce má hned několik definic, ale žádnou

Více

Dotazník o podstoupené terapii (TSR)

Dotazník o podstoupené terapii (TSR) Jméno tazatele ID tazatele ID klienta Název zařízení ID zařízení Datum (dd.mm.rrrr) Kontakt: osobně telefonicky Obecné instrukce pro tazatele Každá z oblastí služeb sledovaných Dotazníkem o podstoupené

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření ohledně vnímaného (ne)bezpečí ve městě

Vyhodnocení dotazníkového šetření ohledně vnímaného (ne)bezpečí ve městě Vyhodnocení dotazníkového šetření ohledně vnímaného (ne)bezpečí ve městě Zpracoval: Bc. Tomáš Žák koordinátor prevence kriminality Dne: 30. 11. 2014 Od poloviny září do 10.listopadu 2014 probíhal sběr

Více

Josef Krejčí Katedra psychologie Pedagogická fakulta UK

Josef Krejčí Katedra psychologie Pedagogická fakulta UK Josef Krejčí Katedra psychologie Pedagogická fakulta UK Inspirace výzkumy bez léčby to jde Autobiografický rozhovor Skrytá populace Na co se připravit při sběru dat? SOUČASNÝ/Á UŽIVATEL/KA PERVITINU BÝVALÝ/Á

Více

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb Hradební 2, 350 38 Cheb tel: 354 422 877, 354 422 259 fax: 354 422 089 E-mail : szs.cheb@worldonline.cz http://szscheb.cz Profil absolventa vyššího

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2013

ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2013 ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2013 Tisková informace obsahuje část výsledků z pravidelného výzkumu Postoje české veřejnosti k reklamě. Výzkum navazuje na výsledky šetření, které od roku 1993 prováděla agentura

Více

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra aplikované matematiky STATISTIKA I.

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra aplikované matematiky STATISTIKA I. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra aplikované matematiky STATISTIKA I. pro kombinované a distanční studium Radim Briš Martina Litschmannová

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy Technické parametry Výzkum:

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Oblíbené typy restauračních zařízení v roce 2011

Více

TEORETICKÉ ZÁKLADY RODINNÉ TERAPIE

TEORETICKÉ ZÁKLADY RODINNÉ TERAPIE ČÁST I. TEORETICKÉ ZÁKLADY RODINNÉ TERAPIE 1. Jazyk, metafory a teorie rodinné terapie 1.1 Systemický přístup 1.2 Sociální konstruování 1.2.1 Sociální konstrukce a fakta 1.3 Narativní terapie 1.3.1 Příběhy

Více

Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém

Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém A Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém 1 Životní svět 1.1 Životní svět jako svět přirozeného postoje (domov a cizota) 1.2 Zásoba vědění 1.3 Významy v životním světě a systémy relevance

Více

Metody výzkumu Dotazník Opory odborného textu Odborný text vytváříme na základě: Odborné literatury kontextualita Vlastního výzkumného šetření Dotazníkové šetření, standardizovaný rozhovor (kvantitativní

Více

Diplomový seminář 1. Akademický rok 2008/2009. 17.9.2009 Ing. Václav Křivohlávek, CSc.

Diplomový seminář 1. Akademický rok 2008/2009. 17.9.2009 Ing. Václav Křivohlávek, CSc. Diplomový seminář 1 Akademický rok 2008/2009 Vybrané metodologické otázky 1. Hierarchie pojmů 2. Věcná a formální struktura práce 3. Základní metody zkoumání a výkladu 4. Etika Hierarchie pojmů Pojmy (resp.

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sociologie

Více

Teze k vystoupení na Akademickém sněmu AV ČR *

Teze k vystoupení na Akademickém sněmu AV ČR * Teze k vystoupení na Akademickém sněmu AV ČR * Václav Klaus 1. Děkuji za pozvání na Vaše zasedání, a za možnost zde dnes vystoupit, i když musím přiznat, že jsem se slova projev trochu polekal. Dovolím

Více

Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany žáků ZUŠ Červený Kostelec, Nerudova 511, 549 41

Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany žáků ZUŠ Červený Kostelec, Nerudova 511, 549 41 Úvodní ustanovení Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany žáků ZUŠ Červený Kostelec, Nerudova 511, 549 41 Pro bezpečnost a ochranu zdraví při výchově a vzdělávání žáků má výkon dozoru nad činností

Více

UNIVERZITNÍ PŘEDNÁŠKY I PRAKTICKÁ FILOZOFIE

UNIVERZITNÍ PŘEDNÁŠKY I PRAKTICKÁ FILOZOFIE T. G. MASARYK UNIVERZITNÍ PŘEDNÁŠKY I PRAKTICKÁ FILOZOFIE PRAKTICKÁ FILOZOFIE NA ZÁKLADĚ SOCIOLOGIE ETIKA Ústav T. G. Masaryka, o. p. s. Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i. Praha 2012 OBSAH PRAKTICKÁ

Více

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 14. 10. 2013 2013/2183(INI) NÁVRH ZPRÁVY o plánu EU proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové

Více

Tato příbalová informace vysvětluje, jak National Health Service (NHS), práce v

Tato příbalová informace vysvětluje, jak National Health Service (NHS), práce v National Health Service Tato příbalová informace vysvětluje, jak National Health Service (NHS), práce v UK. Národní zdravotní služba poskytuje zdravotní péči ve Velké Británii a je financován zdanění.

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 9.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 9. 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 9. - vysvětlí, za jakých podmínek může člověk uzavřít manželství - uvede možné důsledky předčasně založené rodiny

Více

PRAVIDLA SPOTŘEBITELSKÉ SOUTĚŽE VYHRAJ 90.000 Kč NA NÁKUP V OLOMOUC CITY

PRAVIDLA SPOTŘEBITELSKÉ SOUTĚŽE VYHRAJ 90.000 Kč NA NÁKUP V OLOMOUC CITY PRAVIDLA SPOTŘEBITELSKÉ SOUTĚŽE VYHRAJ 90.000 Kč NA NÁKUP V OLOMOUC CITY 1. Organizátor soutěže Spotřebitelskou soutěž Vyhraj 90.000 Kč organizuje společnost Čistá Jižní Morava se sídlem, IČO: 241 88 166,

Více

Zákon o sociálně právní ochraně dětí s důrazem na využití ve škole

Zákon o sociálně právní ochraně dětí s důrazem na využití ve škole Zákon o sociálně právní ochraně dětí s důrazem na využití ve škole Novela zákona o OSPOD vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 401/2012 Sb. S účinností od 1.1.2013. Zasazení novely v,,legislativním rámci do

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

Rozsah: minimálně 4 strany formátu A4 - (bez příloh) - jedna strana textu znamená jeden list A4, rozsah teoretické části: maximálně na 4 strany

Rozsah: minimálně 4 strany formátu A4 - (bez příloh) - jedna strana textu znamená jeden list A4, rozsah teoretické části: maximálně na 4 strany Obecné pokyny k vypracování seminární práce z předmětu psychologie a komunikace ve 3. ročníku Základní terminologie: Cíl výzkumné práce slovní vyjádření úkolu, který má práce splnit (Cílem výzkumu je např.:

Více

ZPRACOVÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

ZPRACOVÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE ZPRACOVÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE na Katedře pedagogiky FPE ZČU v Plzni 1 RÁMCOVÉ POŽADAVKY NA DIPLOMOVOU PRÁCI V diplomové práci autor/ka prokazuje schopnost samostatně teoreticky i prakticky zpracovat zadané

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín 5. Mezilidské vztahy, komunikace

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín 5. Mezilidské vztahy, komunikace Mezilidské vztahy, komunikace ZÁŘÍ Práva a povinnosti žáků školní řád, BOZ 13. vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití ve škole, mezi

Více

Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014. Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013

Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014. Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013 Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014 Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013 Dotazníky k Noci divadel 2013 byly vytvořeny Annou Černou, absolventkou Katedry sociologie FF UK. Jejich

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Téma: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola,

Více

Popisy staveb Název budovy: Dům pro seniory SWOT ANALÝZA. Nedávno zrekonstruováno V okolí: - obchody - knihovna - zastávka MHD - přírodní prostředí

Popisy staveb Název budovy: Dům pro seniory SWOT ANALÝZA. Nedávno zrekonstruováno V okolí: - obchody - knihovna - zastávka MHD - přírodní prostředí ZŠ Laštůvkova Mapa Popisy staveb Název budovy: Dům pro seniory Byty pro seniory 12 let Nedávno zrekonstruováno V okolí: - obchody - knihovna - zastávka MHD - přírodní prostředí Rozšíření Hluk ze silnice

Více

Zaměstnanci Městského úřadu Příbor

Zaměstnanci Městského úřadu Příbor MĚSTO PŘÍBOR MĚSTSKÝ ÚŘAD PŘÍBOR nám.s.freuda 19, 742 58 Příbor IČ: 00298328 Název vnitřního předpisu: Etický kodex zaměstnanců Městského úřadu Příbor Druh předpisu: VNITROORGANIZAČNÍ SMĚRNICE TAJEMNÍKA

Více

10 tisíc obyvatel obec III. typu tam, kde končil chleba a začínalo kamení územně na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí: Žďárských vrchů a

10 tisíc obyvatel obec III. typu tam, kde končil chleba a začínalo kamení územně na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí: Žďárských vrchů a Michaela Růžičková 10 tisíc obyvatel obec III. typu tam, kde končil chleba a začínalo kamení územně na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí: Žďárských vrchů a Železných hor extrémně silná sociální

Více

Společnost AB Facility se zavazuje vycházet ve všech činnostech ze svých firemních hodnot, etického kodexu a dodržování právních principů.

Společnost AB Facility se zavazuje vycházet ve všech činnostech ze svých firemních hodnot, etického kodexu a dodržování právních principů. ETICKÝ KODEX Etický kodex společnosti AB Facility a.s (dále jen společnost AB Facility ) reprezentuje stanovisko přístupu společnosti AB Facility k chování, korektnímu přístupu, profesionálnímu jednání

Více

A Z kvíz. Pojmy z veřejné správy

A Z kvíz. Pojmy z veřejné správy A Z kvíz Pojmy z veřejné správy Bc. Vébrová Ilona 1 Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodickýpokyn SOŠInterDact s.r.o. Most Bc. Ilona

Více

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup říjen 2008 Základními podmínkami pro integraci do nové společnosti je přístup k dobrému vzdělání a k pracovnímu trhu. Rozhovor s Barbarou John, bývalou komisařkou pro integraci a migraci v Berlíně Abstrakt:

Více

Etický kodex chování ABC Data

Etický kodex chování ABC Data Etický kodex chování ABC Data Úvod Zaměstnanci ABC Data jsou povinni pracovat bezúhonně a s vzájemným respektem, v souladu se všemi zákony a etickými normami chování. Platnost etického kodexu Všichni zaměstnanci

Více

OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ PODLE ČLÁNKU 8 EVROPSKÉ ÚMLUVY O OCHRANĚ LIDSKÝCH PRÁV A ZÁKLADNÍCH SVOBOD. Praha, 29.

OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ PODLE ČLÁNKU 8 EVROPSKÉ ÚMLUVY O OCHRANĚ LIDSKÝCH PRÁV A ZÁKLADNÍCH SVOBOD. Praha, 29. OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ PODLE ČLÁNKU 8 EVROPSKÉ ÚMLUVY O OCHRANĚ LIDSKÝCH PRÁV A ZÁKLADNÍCH SVOBOD Praha, 29. listopadu 2012 1 OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ V PRÁVU EÚLP: VÝVOJ BEZ VÝSLOVNÉHO

Více

Občanské sdružení Rozkoš bez Rizika

Občanské sdružení Rozkoš bez Rizika Občanské sdružení Rozkoš bez Rizika Zdraví každého z nás ovlivňuje zdraví nás všech Nic neomlouvá páchání bezpráví a násilí na ženě (člověku) Každý má právo na pomoc, když chce se sebou něco dělat (změnit

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

Vyhodnocování potřeb dětí. Benešov, 19. 10. 2012 Alena Svobodová

Vyhodnocování potřeb dětí. Benešov, 19. 10. 2012 Alena Svobodová Vyhodnocování potřeb dětí Benešov, 19. 10. 2012 Alena Svobodová Principy vyhodnocování Vyhodnocování je založeno na informacích/znalostech - vývoj dítěte, teorie citové vazby, podpůrné faktory, rizikové

Více

ČEŠI A REKLAMA 2015. Na jaké otázky výzkum odpovídá

ČEŠI A REKLAMA 2015. Na jaké otázky výzkum odpovídá ČEŠI A REKLAMA 2015 Tisková informace obsahuje výsledky z pravidelného výzkumu Postoje české veřejnos. k reklamě. Výzkum navazuje na šetření, které od roku 1993 prováděla agentura Marktest, a.s. a ve kterém

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.

Více

Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009

Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009 duben 2010 Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009 Abstrakt: Barbora Tošnerová Komentář k analýze agentury Newton Media, která se zaměřila na to, jak o občanech čtyř vybraných zemí žijících

Více

STANDARD Č. 7 Prevence

STANDARD Č. 7 Prevence STANDARD Č. 7 Prevence Prevence (z lat. praevenire, předcházet) je soustava opatření, která mají předcházet nějakému nežádoucímu jevu, například nemocem, drogovým závislostem, zločinům, nehodám, neúspěchu

Více

SEXUÁLNÍ CHOVÁNÍ V ČR

SEXUÁLNÍ CHOVÁNÍ V ČR Sexuologický ústav. lékařské fakulty UK a VFN SEXUÁLNÍ CHOVÁNÍ V ČR Srovnání výzkumů z let 993, 998 a 23 8. dubna 2 Sexuální chování v ČR Kontinuální výzkum sexuálního chování české populace realizovaný

Více

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice PŘÍPADOVÁ STUDIE Bc. Věra Okénková Důležitost studia volného času? OFICIÁLNÍ POSTOJE K TRÁVENÍ Situace bezprostředně po válce Postoj vládnoucí

Více

Informace GFŘ k uplatnění daně z přidané hodnoty ve zdravotnictví od 1.4.2012

Informace GFŘ k uplatnění daně z přidané hodnoty ve zdravotnictví od 1.4.2012 Generální finanční ředitelství Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1 Sekce 3, Odbor Nepřímých daní V Praze dne: 29.3.2012 čj. 11964 /12-3210-011695 vyřizuje/linka: Ing. Hušáková/4142 Informace GFŘ k uplatnění

Více

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte Om 1. informace o dítěti Jméno a příjmení Rodné číslo Místo narození Trvalý pobyt Faktický pobyt 2. rodiče Rodiče Otec Matka Jméno a příjmení Stav Trvalý pobyt Přechodný

Více

PedAgogicKý Proces A jeho Řízení

PedAgogicKý Proces A jeho Řízení PedAgogicKý Proces A jeho Řízení Kvalitní škola Václav Trojan ŠVP Hospitační činnost Školní řád Funkce školy Autoevaluace Řízení změny Pedagogický proces a jeho řízení Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

SPOLUPRÁCE ŠKOLY S POLICÍ

SPOLUPRÁCE ŠKOLY S POLICÍ Vypracoval: Základní škola Česká Lípa, Školní 2520 SPOLUPRÁCE ŠKOLY S POLICÍ 1 Schválil: Účinnost od : 1.9.2005 Obecná ustanovení Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním,

Více

Občanské sdružení Květina

Občanské sdružení Květina Občanské sdružení Květina Jeníkov 74, Oldřichov u Duchcova, 417 24 Tel.: +420 721 568 898,, IČO: 27038645 e-mail: oskvetina@centrum.cz, www.oskvetina.ic.cz Výroční zpráva za rok 2007 1/1 Obsah Výroční

Více

Učitel v době normalizace

Učitel v době normalizace Učitel v době normalizace Dana Knotová Michal Šimáně Jiří Zounek http://www.phil.muni.cz/wupv http://www.zounek.cz/ Příspěvek vznikl v rámci výzkumného projektu Každodenní život základní školy v období

Více

MARKETINGOVÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM

MARKETINGOVÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM MARKETINGOVÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM Proč je nutná existence MIS ve firmě? Firmy přechází od místního k celonárodnímu a ke globálnímu marketingu změna orientace od zákaznických potřeb k zák. přáním / stále vybíravější

Více

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Modernizace výuky v rámci odborných a všeobecných předmětů střední školy. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0021 UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Tento metodický list je spolufinancován

Více

STANOVISKO ÚMLUVA O PRÁVECH DÍTĚTE. Účastníci projektu se shodují, že výuka Úmluvy o právech dítěte je dnes na školách nedostačující nebo zcela chybí.

STANOVISKO ÚMLUVA O PRÁVECH DÍTĚTE. Účastníci projektu se shodují, že výuka Úmluvy o právech dítěte je dnes na školách nedostačující nebo zcela chybí. STANOVISKO V rámci projektu, Nenech sebou zametat!, proběhlo od listopadu 2012 do dubna 2013 šest besed s odborníky na problematiky spjaté s Úmluvou o právech dítěte, šikanou a kyberšikanou. Těchto besed

Více

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet. EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE

Více

METODIKA K ANALÝZE ŠVP

METODIKA K ANALÝZE ŠVP METODIKA K ANALÝZE ŠVP I ÚVOD Pro hodnocení ŠVP z hlediska podpory rozvoje čtenářské gramotnosti byl pracovní skupinou PedF UK 1 vytvořen základní nástroj hodnocení, který vychází z definice pojmu čtenářská

Více

Profil domácího turisty (zima 2009/2010)

Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob

Více

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gender MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 2 Název materiálu: Gender Ročník: 3. Identifikace

Více

Člověk a jeho svět. Přírodověda. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast.

Člověk a jeho svět. Přírodověda. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Člověk a jeho svět Přírodověda 4. 5. ročník 2 hodiny týdně třídy, vycházky, exkurze, výlety, počítačová učebna

Více

prezentace Policie ČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru Kolín a Městské Policie Kolín

prezentace Policie ČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru Kolín a Městské Policie Kolín prezentace Policie ČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru Kolín a Městské Policie Kolín Město Kolín 2 Založeno před rokem 1261 31077 obyvatel Rozloha 35 km2 Důležitý železniční

Více

Sociologie II. Dr. Křížová, dr. Štastná, dr. Janečková, mgr. Klvačová

Sociologie II. Dr. Křížová, dr. Štastná, dr. Janečková, mgr. Klvačová Sociologie II Dr. Křížová, dr. Štastná, dr. Janečková, mgr. Klvačová Témata LS Sociální vyloučení, chudoba, sociální inkluze a exkluze. Marginalizace. Proměny práce a zaměstnání Identita etnických menšin-

Více

Výroční zpráva za rok 2005

Výroční zpráva za rok 2005 Výroční zpráva za rok 2005 Genea sdružení pro rodinu 1. Slovo předsedy výkonné rady Od začátku činnosti občanského sdružení Genea-sdružení pro rodinu uplynul již více než jeden rok. Sdružení bylo registrováno

Více

A05 Stanovení způsobů ověření Praktické předvedení praktická neznamená jen manuální nebo ruční

A05 Stanovení způsobů ověření Praktické předvedení praktická neznamená jen manuální nebo ruční A05 Stanovení způsobů ověření Způsob ověření se stanovuje pro každé jednotlivé kritérium. Určuje, jakým postupem je kritérium ověřováno. Základní způsoby ověření jsou: - praktické předvedení - písemné

Více

Vážené dámy, Vážení pánové,

Vážené dámy, Vážení pánové, Práva dětí a jejich ochrana v České republice (Příspěvek ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase na konferenci Práva dětí v Evropské unii, 3. července 2007, MPSV) Vážené dámy, Vážení pánové, je mi

Více

Outcome mapping evaluation - nová možnost pro ČR? Vladimír Sodomka

Outcome mapping evaluation - nová možnost pro ČR? Vladimír Sodomka Outcome mapping evaluation - nová možnost pro ČR? Vladimír Sodomka 2014 1 Obsah prezentace Představení metody Oucome Mapping Evaluation (OME) relativně nová metoda v ČR alternativa ke konvenčním lineárním

Více

bongo v červenci 2011

bongo v červenci 2011 bongo v červenci 2011 Pozdravení z Malawi všem příznivcům bongo! Situace tady se stává poněkud napjatou... vládní krize, hlavní přispěvatel do státního rozpočtu - Velká Británie - vyhozen ze země, nedostatek

Více

Střídavá péče v judikatuře Ústavního soudu. Kateřina Šimáčková

Střídavá péče v judikatuře Ústavního soudu. Kateřina Šimáčková Střídavá péče v judikatuře Ústavního soudu Kateřina Šimáčková Úvod Škodí střídavá péče dětem? Motivy pro střídavou péči (její zneužívání) Argument zdravého rozumu a předsudky Mainstreaming střídavé péče

Více

STULONG. Datamining. zápočtová analýza č. 1

STULONG. Datamining. zápočtová analýza č. 1 STULONG Datamining zápočtová analýza č. 1 Zpracovali: Robert Poch, Pavel Petřek Cvičící: Mgr. Tomáš Karban Zdrojová data: http://euromise.vse.cz/stulong Použitý software: MS Access, 4ftMiner 1. Obsah 1.

Více

Okruhy požadovaných změn zákona 361/2000 Sb.

Okruhy požadovaných změn zákona 361/2000 Sb. Okruhy požadovaných změn zákona 361/2000 Sb. 1. Témata, ve kterých je shoda 1.A. JÍZDNÍ PRUH PRO CYKLISTY (VÍCEÚČELOVÝ) Novela zákona sice definuje nově jízdní pruh pro cyklisty, avšak bez doplnění přednosti

Více

Doporučené metody a formy práce pro 1. stupeň ZŠ, zařazení, mezipředmětové vztahy

Doporučené metody a formy práce pro 1. stupeň ZŠ, zařazení, mezipředmětové vztahy Příloha 2 Výběr metod a forem práce Základním kritériem pro výběr odpovídající metody je cíl výuky. Pedagog vybírá a přizpůsobuje metody a formy práce žáků podle dané oblasti výuky, podle připravenosti

Více

"Smluvní rodiny" ohrožují práva dětí

Smluvní rodiny ohrožují práva dětí "Smluvní rodiny" ohrožují práva dětí Úprava smluvních rodin v novém zákonu o ústavní péči je hrubě nedostatečná, nesystematická a v této podobě a za současné situace může vážně ohrozit práva dětí. Výzva

Více

MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ Práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů

MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ Práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ str. 1 Povinnosti zaměstnavatelů Zabezpečení hlavních zásad pracovněprávních vztahů Z rozsáhlých povinností zaměstnavatele je třeba na prvním místě zmínit povinnost zabezpečit dodržování

Více

4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH

4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH 4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH 1 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH Projednáno pedagogickou radou dne: 26. 8. 2010 Schválila ředitelka školy: 26. 8. 2010 Platnost od: 1. 9. 2010 Podpis

Více

Návod jak nejen reference získat, ale i efektivně využít. Publikace je chráněna autorským právem Pavel Fara 2013

Návod jak nejen reference získat, ale i efektivně využít. Publikace je chráněna autorským právem Pavel Fara 2013 Návod jak nejen reference získat, ale i efektivně využít. Publikace je chráněna autorským právem Pavel Fara 2013 1 Určitě sami dobře víte, že lidé neradi dávají doporučení na finanční zprostředkovatele.

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Fenomén MOOC. Ondřej Šteffl Jaroslava Simonová

Fenomén MOOC. Ondřej Šteffl Jaroslava Simonová Fenomén MOOC Ondřej Šteffl Jaroslava Simonová Březen 2014 Co to je MOOC? pojem Massive Open Online Course (MOOC /mu:k/) vznikl v roce 2008 online kurz, jehož cílem je umožnit neomezenou účast a volný

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Mgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_1_PRÁVO_1.01_Právo a stát, Normativní systémy. Výkladová prezentace k tématům Právo a stát, Normativní systémy

Mgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_1_PRÁVO_1.01_Právo a stát, Normativní systémy. Výkladová prezentace k tématům Právo a stát, Normativní systémy Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Číslo Mgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_1_PRÁVO_1.01_Právo a stát, Normativní systémy Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/

Více

Pilotní projekt Bezpečná lokalita Bezpečné bydlení se rozjíždí v Brně a ve Zlíně

Pilotní projekt Bezpečná lokalita Bezpečné bydlení se rozjíždí v Brně a ve Zlíně Pilotní projekt Bezpečná lokalita Bezpečné bydlení se rozjíždí v Brně a ve Zlíně Majetková kriminalita stále dosahuje vysokého zastoupení v celkovém stavu a dynamice trestné činnosti na území České republiky.

Více

Založena v roce 2001, zákonem č. 257/200 Sb., o PMS. Více než 450 zaměstnanců, z toho 26 ředitelství, 405 v terénu, cca 20 zaměstnanců v rámci

Založena v roce 2001, zákonem č. 257/200 Sb., o PMS. Více než 450 zaměstnanců, z toho 26 ředitelství, 405 v terénu, cca 20 zaměstnanců v rámci Mgr. Pavel Štern Založena v roce 2001, zákonem č. 257/200 Sb., o PMS. Více než 450 zaměstnanců, z toho 26 ředitelství, 405 v terénu, cca 20 zaměstnanců v rámci projektů z prostředků EU. Veřejná (státní)

Více

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Hana Synková (Agentura pro sociální začleňování) Jakob Hurrle (Centrum pro společenské otázky

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

Psychologická setkávání. Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou

Psychologická setkávání. Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou TRITON Psychologická setkávání Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou Petr

Více

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí METAETIKA etika o etice 1 Zdroje mravního vědění Hledáme, jakou povahu má naše mluvení a uvažování o etice. Co je etika ve své podstatě. Jaký

Více

Evropský týden mobility, Evropský den bez aut

Evropský týden mobility, Evropský den bez aut 2013 Evropský týden mobility, Evropský den bez aut Evropský týden mobility je kampaň zaměřená na širokou veřejnost. Jejím cílem je upozornit na problémy se stále narůstající automobilovou dopravou na straně

Více

František Konečný Katedra stavebnictví, Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

František Konečný Katedra stavebnictví, Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Co přinese novela stavebního zákona do praxe? František Konečný Katedra stavebnictví, Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Abstrakt Novela stavebního zákona přinese do praxe stavebníků

Více

Základy společenských věd

Základy společenských věd Základy společenských věd ročník TÉMA VÝSTUP G5 UČIVO Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a podstata lidské psychiky poznává skutečnost a co může jeho vnímání avědomí; poznávání ovlivňovat;

Více

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ ZBRASLAVICE PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ PRO ŠKOLNÍ ROK 2012/2013 Zpracovala: Aneta Zdeňková OBSAH: Společné vzdělávání a supervize Užší realizační tým Zmapování situace a motivování pedagogů pro změnu

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

MANAŽERSKÁ ETIKA A ZÍSKÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ APLIKOVANÉ V RÁMCI VÝCHODOČESKÉHO REGIONU

MANAŽERSKÁ ETIKA A ZÍSKÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ APLIKOVANÉ V RÁMCI VÝCHODOČESKÉHO REGIONU MANAŽERSKÁ ETIKA A ZÍSKÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ APLIKOVANÉ V RÁMCI VÝCHODOČESKÉHO REGIONU MARTINA KORNFELDOVÁ ZDENĚK BRODSKÝ Abstrakt Problematika získávání pracovníků je nedílnou a velmi důležitou součástí řízení

Více

Soukromí a bezpečnost v IT, ochrana dat na internetu

Soukromí a bezpečnost v IT, ochrana dat na internetu Soukromí a bezpečnost v IT, ochrana dat na internetu Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií ČVUT Alžběta Krausová, 2011 Právo a Informatika, BI-PAI, 09/2011, Přednáška 9 https://edux.fit.cvut.cz/courses/bi-pai

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce:

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: 23. RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: Hlavní roli v pravidelném a cíleném preventivním a osvětovém působení v Rodinné a sexuální výchově

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část Témata: Sociální politika a její význam ve společnosti * pojem, cíl, úkoly * subjekty a objekty sociální politiky * oblasti sociální politiky ve vztazích k sociálním skupinám - principy SoP, sociální politika

Více

Bakalářská práce- shrnutí- Nemocnost kojenců v souvislosti s kojeneckým plaváním

Bakalářská práce- shrnutí- Nemocnost kojenců v souvislosti s kojeneckým plaváním Bakalářská práce- shrnutí- Nemocnost kojenců v souvislosti s kojeneckým plaváním Obsahem teoretické části je vymezení kojeneckého věku, kojeneckého plavání, nejčastějších onemocnění související s pobytem

Více