Šlapeme spolu. Instituce pouliční prostituce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Šlapeme spolu. Instituce pouliční prostituce"

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie Diplomová práce Šlapeme spolu. Instituce pouliční prostituce Petr Matoušek Konzultant: PhDr.Olga Šmídová Práce bude obhajována v 6. semestru magisterského studia Červen 2004

2 Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem při její přípravě použil pouze uvedené prameny a literaturu. V Plzni dne 29. května

3 ABSTRAKT Práce je zaměřena na zkoumání instituce pouliční prostituce, vymezenou prostorem (úsekem silnice, jejím okolím a jednotlivými aktéry) a časem (pěti roky) trvání výzkumu. Hlavní metodou práce je zúčastněné pozorování a nestrukturované rozhovory, které byly uskutečněny v roli sociálního pracovníka. Po teoretickém vymezení termínu pouliční prostituce je pozornost zaměřena na prostituční sou/hru, která utváří pracovní konsenzus všech zúčastněných. Ti nejsou zastoupeni jen klasickým trojúhelníkem prostitutka, pasák a zákazník, ale i sociálními pracovníky, policisty, benzínovou stanicí, penzionem, erotickými kluby atd. Hlavním cílem v této části práce je především popis jednotlivých aktérů, jejich časoprostorové souřadnice, činnost a vědění. Otázkou práce je hledání pravidel, kooperace, interakce v této prostorové a časové sou/hře. A také hledání společného konceptu instituce, jaký je smysl instituce v modu být a jaký je cíl instituce v modu mít. Hra zúčastněných je nahlížena skrze přístupy dramaturgické sociologie, divadlo pouliční prostituce jako způsob sehraného strukturování reálného, sociálního a symbolického časoprostoru a re/produkce identit. Hlavními atributy jednotlivých aktérů i samotné instituce jsou shledány tělo, moc a pracovní konsensus, které jsou aktivovány různými strategiemi. Jakýmsi vedlejším produktem této práce je text věnovaný etice a problémům výzkumu v nebezpečném prostředí. Text je o možném setkání výzkumníka s drogou, nabízeným kradeným zbožím, policií, agresí. Pozornost je věnována i nebezpečí ztráty soukromí a otázkám prezentace výzkumu, jestliže závěry výzkumu nesdílí hlavní normativní pohled či přístup k tomuto prostředí. 3

4 OBSAH ABSTRAKT 3 OBSAH 4 1. ÚVOD O INSTITUCI MOJE ROLE O INSTITUCI PODRUHÉ FOKUS 7 2. SVĚT POULIČNÍ PROSTITUCE OBECNÝ DISKURS O POULIČNÍ PROSTITUCI PATOLOGICKÝ DISKURS O POULIČNÍ PROSTITUCI TROCHA HISTORIE POULIČNÍ PROSTITUCE JAK JSEM ZKOUMAL INSTITUCI VYMEZOVÁNÍ TEORETICKÉ VYMEZOVÁNÍ PRAKTICKÉ VLASTNÍ SBĚR MATERIÁLU ANALÝZA SEBRANÉHO MATERIÁLU VÝZKUMNÍK A NEBEZPEČNÝ PROSTOR NEBEZPEČNÉ PROSTŘEDÍ FIELD NOTES VÝZKUMNÍK A INSTITUCE VÝZKUMNÍK A TECHNIKA VÝZKUMNÍK A OSOBNOST BEZPEČNÁ ZÓNA V NEBEZPEČNÉM PROSTORU DŮVĚRA KRIMINÁLNÍ CHOVÁNÍ ODMĚŇOVÁNÍ RESPONDENTŮ POLICIE KONEC VÝZKUMU NEZNAMENÁ KONEC NEBEZPEČÍ NEBEZPEČÍ ODJINUD? SHRNUTÍ INSTITUCE ORGANIZACE A JEJICH AKTÉŘI PROSTITUUJÍCÍ OSOBY Prostituující ženy a čas Prostituující ženy a prostor Prostituující ženy a jejich činnost v čase a prostoru 47 4

5 Interakce mezi prostituujícími ženami NEVIDITELNÍ Kdo jsou neviditelní? Čas neviditelných Prostor neviditelných Neviditelní a jejich činnost v čase a prostoru Interakce mezi neviditelnými ZÁKAZNÍCI Kdo jsou zákazníci Zákazníci a čas Zákazníci a prostor Zákazníci a jejich činnost v čase a prostoru Interakce mezi zákazníky SOCIÁLNÍ PRACOVNÍCI Sociální pracovníci a čas Sociální pracovníci a prostor Sociální pracovníci a jejich činnost v čase a prostoru Interakce mezi sociálními pracovníky Sociální pracovníci a sociální pracovnice POLICISTÉ Policisté a čas Policisté a prostor Policisté a jejich činnost v čase a prostoru ŽENY A MUŽI MHD BENZÍNOVÉ STANICE DROGY Alkohol v čase a prostoru Pervitin v čase a prostoru Heroin v čase a prostoru Interakce drog v čase a prostoru PENZION UBYTOVNA PLANETÁRIUM KOZA EROTICKÉ KLUBY TECHNICKÉ SLUŽBY ORGANIZACE V MODU MÍT ORGANIZACE V MODU BÝT ZÁVĚR SUMMARY LITERATURA PŘÍLOHY 127 5

6 1. ÚVOD 1.1 O INSTITUCI Pan Krbec: Vítám Vás na rozhledně nad městem X, odkud Vám chci poprvé ukázat instituci TRASA s.r.o. ležící na horizontu. Jmenuji se pan Krbec a budu vaším dnešním průvodcem. Netrpělivý návštěvník: Já to říkal, Máňo, tam dovnitř nás nevezmou, maximálně kouknout z rozhledny, trocha historie a domů. Jinam se nesmí, uvidíš. Sídlem instituce, kterou Vám chci představit, není budova, ale úsek silnice. Délka úseku je asi dva kilometry. Pokud bychom onu instituci překlopili do vertikální roviny, byla by z toho jedna z nejvyšších budov. Můžeme tedy napsat, že měřeno výškou budovy se jedná o instituci významnou. Také poloha instituce je zřejmě zvolena s nějakým podnikatelským záměrem. Nejedná se o ledajakou silnici, ale o výjezdovou (příjezdovou) silnici z (do) města. Prochází takzvanou industriální zónou. Tedy sousedí s dalšími významnými obchodními i průmyslovými institucemi. Je dostupná městskou hromadnou dopravou. Na okraji silnice, na místech viditelných, stojí ženy. Stojí po obou stranách silnice. Mladé, starší, dlouhovlasé, krátkovlasé, blondýnky i tmavovlásky. U žen občas zastaví auto. V něm sedí muž/muži nebo žena/ženy (méně často než muži) a rozmlouvají s jednou nebo více ženami. Tyto rozhovory vyúsťují v různé situace. Žena (ženy) nasedá (nasedají) do auta a odjíždí. Po určité době přijíždí žena (ženy) zpět buď stejným automobilem nebo městskou hromadnou dopravou. Muži/ženy v autě odjíždí sami, bez ženy. Buď někam pryč, nebo k jiné, blízko stojící ženě (ženám). V tomto případě se situace opakuje. Přijíždí auto se dvěma muži ve stejných oblecích. Ženy jim podávají malou věc do okénka automobilu. Muži si něco opisují do svých zápisníků nebo někam z auta telefonují. Odevzdávají ženám věci zpět a odjíždí. Tato auta přijíždějí poměrně pravidelně. I do těchto aut žena (ženy) občas nastupují. Na jiných, už ne tak viditelných místech, stojí muži. Mladší, starší, dlouhovlasí, krátkovlasí, ve skupinkách, o samotě, sedí v autech. U těchto mužů nestaví žádná auta. Naopak. Muži občas přistupují k ženám, hlavně k těm, které se vrátily z projížďky a něco od nich berou. Po předání určité věci muži odcházejí buď zpět na špatně viditelná místa, nebo odjíždějí vozem či městskou hromadnou dopravou směr město. U jedné z žen stojí dvojice muž a žena. Přišli pěšky. Všichni tři si povídají a poté proběhne výměna věcí. Žena cosi dá dvojici do tašky a dvojice cosi předá ženě. Potom se rozchází. Dvojice pokračuje k další ženě. Ta s nimi ovšem nehovoří, ani výměna věcí neproběhne. Jen si cosi od dvojice vezme. Dvojice se zastavuje i u mužů. S nimi konverzují, potom probíhá s některým z nich další výměna a dvojice opět odchází. Tak to je instituce TRASA s.r.o. Popsané se děje vždy v určité hodiny, všichni tyto hodiny dodržují, znají svá místa, své role. 1.2 MOJE ROLE Průvodce pan Krbec: Musím se vám nyní trochu omluvit, provádím poprvé. Jinak pracuji v TRASE s.r.o. na jiné pozici. Netrpělivý návštěvník: Sem ti říkal Máňo, že to bude strašný. A ty prej, že pojedeme. Tady to máš, amatér. A stejně nic neuvidíme. Zde musím poprvé zmínit svoji roli. Já v oné instituci pracuji. Jsem vedoucím jednoho oddělení zkoumané instituce občanského sdružení zabývajícího se terénní sociální prací. Jsem jedním z dvojice, která chodí a povídá si se ženami i s muži a směňuje 6

7 s nimi věci. Jsem terénní sociální pracovník. Po tomto přiznání většinou nastává nesouhlas s takovýmto působením v dvojaké roli. Z jedné strany od sociálních pracovníků. Jak můžete psát takovéto zápisy a zprávy, když máte pomáhat? A z druhé strany sociologů jde o nesouhlas se zasahováním do zkoumaného prostoru. Obě tyto připomínky se vinou a proplétají jako ona pověstná červená nit celou prací. S oběma jsem pracoval, vyrovnával se s nimi a polemizoval stále. Snažil jsem se je reflektovat, zkoumat a neodkládat, měřit oběma stejně. Proto je zmiňuji již v úvodu. Prosím, buďte ostražití a mějte je na zřeteli i vy. Jsou jakýmis mantinely, hranicemi práce, mezi nimiž jsem se snažil udržet. 1.3 O INSTITUCI PODRUHÉ Ženy nabízejí sexuální služby. Jsou to pouliční prostitutky. Muži/ženy v autě jsou zákazníci, kteří služby požadují a kupují si je. Pokud se o službě nedohodnou, odjíždějí. Ale instituce funguje už dlouhou dobu, takže se většinou zákazník a prodavačka dohodnou. Muži málo viditelní se starají o výdělek instituce. Odebírají ženám finance. Byl by ale omyl ženám přiřknout pouze roli prodávajících. Ony také své zboží balí (oblékání), řídí způsob prodeje (způsoby stání na krajnici), některé z nich řídí i množství předaných peněz málo viditelným mužům. Policie hlídá pořádek, doklady žen, parkování zákazníků, neviditelnost mužů. Udržuje působnost instituce v přijatelných a zákonných mezích. Dvojice sociálních pracovníků působí rozličně. Dávají kondomy, mění injekční sety, provádí tedy jakousi uklízecí činnost. Poskytují informace právní, sociální, zdravotní - tedy osvětová činnost, řeší problémy (sociální, právní, zdravotní, osobní) žen i neviditelných. Dalo by se říci, že jsou takovými domovníky, údržbáři, školníky instituce. Jejich základním službou (posláním), je ale především pomoc materiální. Rozdávají pečlivě zabalené injekční sety, desinfekci, vodu k injekční aplikaci, kondomy. A přijímají a starají se o použité injekční sety, které vozí k likvidaci. Jsou tedy součástí jakési sociohygienické prevence. Dělají aseptické úkony, aby se následky chování konaného v rámci instituce nepřenesly mimo ni. Chrání tedy zákazníky i lidi, kteří instituci nenavštěvují. Tak to je instituce TRASA s.r.o.v plné své kráse. Pokud se dá opravdu pohlédnout na pouliční prostituci jako na instituci, musí existovat nějaká provozní pravidla, předpisy. A je namístě otázka, zda-li jsou v úvodu popsané role skutečně tak jednoznačné a srozumitelné, jak se na první pohled z rozhledny zdá. Dovoluji si Vás tedy pozvat na podrobnější exkurzi do světa pouliční prostituce. Netrpělivý návštěvník: Máňo slyšela si to? Nás provází domovník, údržbář no to je úroveň. Zatím jenom zopakoval to, co bylo v letáku. To přeci víme, proto jsme sem nejeli. Ale co nám vlastně ukáže? 1.4 FOKUS O prostituci existuje mnoho literatury nejrůznějších žánrů, zaměření i úrovní. Nebude tedy tato práce, tato exkurze do instituce, opět o tomtéž? V čem se bude lišit? Tato práce nemá za úkol řešit problém pouliční prostituce, případně kategorizovat prostitutky z hlediska sociální patologie. Je pokusem o pohled bez hodnotících prvků, bez posuzování norem, hodnocení institučních pravidel. Pozornost je zaměřena na prostituční hru, která utváří pracovní konsenzus všech zúčastněných. Ti nejsou zastoupeni jen klasickým trojúhelníkem prostitutka, pasák a zákazník, ale i sociálními pracovníky, policisty, benzínovou stanicí, penzionem, erotickými kluby atd. Základní otázkou práce je hledání pravidel, kooperace, interakce v této prostorové a časové sou-hře. A také hledání společného konceptu instituce, jaký je smysl instituce v modu být a jaký je cíl instituce v modu mít. Oč tu běží, ptám se. 7

8 V této práci jsem ovšem byl nucen orientovat se mnohem více na popis jednotlivých aktérů, jejich chování, interakce, než na samotnou hru. Důvodem je především neexistence popisů, ze kterých by bylo možno vyjít, a ke kterým je možné se vztahovat. Mnoho z aktérů není v mnou prostudované literatuře popsáno vůbec, jinde spíše zavádějícím způsobem. Namísto toho, abych Vás spíše pozval do divadla a využil prostor budovy tak, jak byla definována a postavena jinými, a věnoval se samotné hře, jsem musel prostor divadla v této práci na mnoha místech sám stavět, ohraničit, definovat, případně restaurovat. Věřím, že to není na škodu. Tato práce nebude ani historickou studií, která by se zabývala vznikem prostoru, kariérou jednotlivých aktérů. Úkolem této práce také není srovnávat legislativní vymezení prostoru. Zákonný či nezákonný rámec chování není posuzován, je popisován. Chci pominout vymezování prostoru v kontextu sociální patologie. Nebudu vymezovat hranice normálnosti a normality. Budu se snažit porozumět, popsat a předat. Chci být nestranným. Ale jak, když jsem vlastně aktér a tedy straník? Tak, že tuto stranickost budu Vám, čtenářům nezastřeně předkládat. Ano, tohle jsem udělal, takto jsem se v prostoru choval, veden náplní práce terénního sociálního pracovníka. S tím již v tuto dobu nemohu nic udělat. Ale mohu to podrobit stejnému zkoumání jako to, co udělala prostitutka, pasák nebo policista. Zatím stále ještě stojíme na rozhledně, fouká zde vítr, začíná pršet a je tu zima. Máňo koukej, tamhle to je velkej kostel a tamto je asi radnice, tady továrna, no kdyby nám aspoň řekl, co vše odtud vidíme. Pan Krbec: Ano, to je pravda, ale i na tyto budovy, které spoluutvářejí horizont, panorama, a tím vymezují prostor zkoumané instituci, koexistují s ní v čase i prostoru, se podíváme. Ale postupně prosím. Nejprve navrhuji sestoupit do tepla archivů a knihoven, a zjistit co bylo o tématu pouliční prostituce napsáno, seznámit se s historií a podobnými institucemi ve světě. Netrpělivý návštěvník: No tak je to jasný. Když je dobrá viditelnost, jsou vidět i Alpy. Tak to si budeme v knihovně prohlížet i obrázky hor. Sem ti říkal, Máňo, neuvidíme nic. Na tygra alespoň do ZOO, tam ho uvidíš, i když v kleci. Tady zase jenom na obrázku. Historie... Neukážou nám nic. 8

9 2. SVĚT POULIČNÍ PROSTITUCE Pouliční prostituce. Termín se v této práci často objevuje, aniž by byl dosud vysvětlen. Učiním tak nyní. Termín pouliční prostituce je složen ze dvou slov: prostituce a ulice. Známý bonmot, který praví, že kromě těchto dvou slov na termínu pouliční prostituce není nic problematického, je pravdivý i v tomto případě. 2.1 OBECNÝ DISKURS O POULIČNÍ PROSTITUCI Ulice je obecné vyjádření veřejného prostoru. V kontextu pouliční prostituce však zahrnuje i silnici, dálnici, chodník, zastávky MHD, benzínové stanice. Williamson / Folaron (2001) zahrnuli ve své studii do prostoru pouliční prostituce i crack houses, tedy domy obchodu či užívání cracku. Toto propojení se objevuje i u autorů, kteří zkoumají užívání cracku či heroinu u prostitutek osamoceně, bez prostorového uspořádání (srovnej např.: Ericson / Butters / McGillicuddy / Hallgren, 2000; Miller, 1995; Young / Boyd / Hubbell, 2000). Zprvu jsem byl tímto zařazením velmi udiven, ale v průběhu výzkumu se spojení těchto prostorů objevilo velmi zřetelně, jak uvedu v kapitole o jednotlivých organizacích a jejich aktérech. Je ale pravdou, že takto vyhraněné heroinové domy se v kontextu České republiky neobjevují. Termín ulice není tedy jednoznačně vymezen, jak se zpovzdálí mohlo zdát. Vymezení je poměrně různorodé, nepatří sem jen prostor veřejný, ale u některých autorů i prostory soukromé, v českém kontextu prostory utajené, skryté. Ani s termínem prostituce to není snadné. Existuje mnoho pohledů, mnoho definic. Prostituci lze definovat jako poskytování sexuálních služeb za úplatu (Giddens, 2003). V této definici se s Giddensem shodují mnozí (srovnej např.: Basserman 1993, Chmelík 2003, May / Harocopos / Hough 2002, Hrčka 2000, Wiliamson / Folaron 2001). Někteří tuto definici ještě specifikují. Jedni rozvádějí termín úplata - nerozlišuje se zde, zda jde o materiální, či peněžitou úhradu (Bartlová 1998), druzí rozvádějí termín sexuální služby nemusí jít jen o soulož, tedy přímý kontakt pohlavních orgánů, ale může se jednat o doteky na kterékoliv části těla, onanii či vzájemnou onanii a podobně (Mitlöhner 1999). Další autoři, vědomi si uvolněnějších morálních vztahů v dnešní době, přiřazují ke Giddensově definici ještě dovětek o počtu sexuálních partnerů - typickým průvodním jevem prostituce je časté střídání partnerů (Bartlová 1998). V zájmu vyjasnění prostituce a promiskuity někteří autoři dokonce zavádějí nové termíny: V rámci této studie budeme používat termín sexuální služby s odkazem na prostituci a sexuální pracovnice s odkazem na osoby provozující prostituci. Mohlo by se zdát, že jde o pouhou politickou správnost, ale domníváme se, že je potřeba používat termíny, které neobsahují složité konotace prostituce a pomáhají tak vytvářet nový pohled na tuto problematiku. (May / Harocopos / Hough 2002), ale překladatelka české studie se rozhodla udržet tradiční termín: pozn. překladatelky: po konzultaci nechávám v textu výrazy prostitutka a prostituce. Ostatně balancování mezi termínem prostitutka a promiskuitní žena není problémem pouze vědeckých prací, objevuje se i v literatuře detektivní. V knize Poslední večeře Otýlie Vranské je pasáž, ve které hlavní hrdinka přemítá, jestli je slušnou holkou. Protože nebere za sexuální služby peníze, odpoví si kladně. Ale po několika dnech již za tyto služby inkasuje protihodnotou jídlo, nocleh. V té chvíli si již ale otázky nepokládá (Bidlo / Cílek 1992). V historii se rozdíl mezi prostitutkou a promiskuitní ženou mnoho nerozlišoval. Byla trestána promiskuita bez ohledu na to, zda žena byla či nebyla prostitutkou. Ještě v roce 1852 trestní zákon c.k. místodržitelství pro Království české stíhal smilstvo jako takové. Změna nastala až v roce 1916, kdy byl zaveden takzvaný prostituční regulativ (Lenderová, 2002). 9

10 Možná je tento rozdíl mezi promiskuitou a prostitucí příliš abstraktní. Pro názornost uvedu dva příklady z historie. V Římě (2. století našeho letopočtu) vznikla pozice Edila. To byl člověk, který kontroloval skrytou prostituci, promiskuitu i počestnost, k čemuž měl glejt, který ho opravňoval k nočním návštěvám u jakékoli ženy. Aby vdovy a nezadané ženy předešly takovýmto nepříjemným návštěvám, nechaly se raději zaregistrovat jako prostitutky (Ringdal, 2000). To znamená, že v té době ještě slovo prostitutka nemělo konotaci něčeho deviantního. Druhý příklad je z období druhé světové války, kdy promiskuitní ženy byly v rámci americké válečné propagandy označeny jako třetí válečné nebezpečí po Hitlerovi a Hirohitovi (Ringdal, 2000). Je obtížné říci, zda vojenským činitelům více vadila svobodomyslnost dívek nebo možnost nákazy pohlavně přenosnou chorobou. Pravdou je, že se objevilo oficiální heslo: If you can t say no, take a pro! (Když už to musí být, tak s prostitutkou), (Ringdal, 2000). Prostitutky byly totiž pod zdravotním dohledem a možnost nákazy tak byla výrazně nižší. Pro tuto práci je Giddensova definice postačující, přesto se zastavím ještě u jedné definice. Velký sociologický slovník (1996) definuje prostituci jako institucionalizovanou formu poskytování sexuálních úsluh za peníze nebo za jinou úhradu, eventuálně z jiných pohnutek. Tato definice je zajímavá pro onu institucionalizovanou formu. Ale co je tím činitelem, který prostituci institucionalizuje? To je vysvětleno v následující větě: Prostituce je často provázena plnou identifikací s rolí vedoucí k profesionalizaci (Velký sociologický slovník, 1996). Tato předchozí věta definici oslabuje časovým označením často. Ale také, a to především, ji oslabuje chováním aktérky, která přijímá tuto roli za svou, za profesionální. To by znamenalo neinstitučnost nedobrovolné prostituce, a tím vlastně i její neexistenci. Přesto právě tato forma prostituce existuje, je nejvíce organizovaná a tedy instituční (srovnej May / Harocopos / Hough 2002). Institucionalizovat, tedy zařadit do instituce, se může nejen člověk sám, ale být institucionalizován i okolím. Prostitutka nemusí být institucionalizovaná jen přijetím role, ale i jinou osobou, například svým ochráncem, zákazníkem, projíždějícím řidičem, sociálním pracovníkem, ale také místem, oblečením... Ale do role prostitutky ji tlačí i instituce místně nepříslušející k dané lokalitě, například instituce zdravotní, viry HIV a hepatitidy (žloutenky), dále jsou to pravidla pouličního provozu, turistika... Diskurs je uveden do provozu, diskutován, valen, stává se z místního lokálního národním, mezinárodním a nabaluje na sebe politiku, právo, estetiku, kulturu. A člověk již ztrácí možnost onu kategorizaci zvenčí odmítnout, musí s ní v rámci své sebeidentifikace počítat, účtovat s ní (srovnej Goffman, 2003; Nedbálková, 2003). V mnoha ohledech tento zápas mezi vnitřním a vnějším nelze oddělit. Pokud převáží pohled vnější, potom je vyústěním etiketizační teorie sociální deviace, pokud je přijmutí spíše vnitřní, vítězí psychologizující teorie sociální deviace (např.: Hrčka, 2000; Munková, 2001). Zvláštním případem jsou takzvaní profesionálové, kteří odmítají přijmout tlak vnější i vnitřní s odkazem na oddělení činnosti od své osoby to co dělám je moje práce; to byl rozkaz; on mi to řekl, doba je zlá (srovnej Arendtová, 1995). Velmi zajímavé je, jak takováto sebe/identifikace, sociální a osobní identita ženy prostitutky s sebou odnáší a vzdaluje identitu ženy (ať už matky, pečovatelky nebo třeba emoční bytosti). Jednou z nejvýraznějších oblastí, takovéhoto počínání je sex, sexualita. Zatímco ženská sexualita je obvykle pojímána jako něco tajemného, obtížně zachytitelného, hlubokého, občasného (Nedbálková, 2003), je sexualita prostitutky naopak prodejná, jednoznačná, neemoční, neosobní, neprožívající. Giddens (2003) popisuje absenci citů mezi prostitutkou a zákazníkem. V této souvislosti je zajímavý posun v pojmu prostitutka (streetwalker, prostitute), kterýžto Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce doporučuje nepoužívat a zavádí pojem sex worker (Zikmundová, 10

11 2003). Dochází tak k oddělení sexuality osobní a pracovní i v odborné terminologii. Tyto pohledy, které berou prostituující ženě možnost prožívat sex a odkazují ji do jakéhosi stavu travestie sexu zapomínají na fenomén stálého zákazníka, zákazníka víkendového, fenomén rodinných strýčků, zkrátka mužů, kteří přesahují normu půl či hodinového anonymního placeného sexu s prostitutkou a naopak se přibližují ženě a rodinným vzorcům chování. Takže základní definice jsou uvedeny, v termínu pouliční prostituce je propojeno místo a činnost. Pouliční prostituce je poskytování sexuálních služeb za úplatu na ulici, na veřejném místě. Proč se vlastně ale tato forma z obecné prostituce vyčleňuje? Proč se prostituce takto specifikuje, člení? Jaké místo pouliční prostituci náleží, kdo jsou její souputnice? Tyto otázky jsem si při studiu odborné literatury neustále pokládal. Termín prostituce se člení mnoha způsoby, podle úhlu pohledu. Jedním je členění zákonnosti nebo nezákonnosti takovéhoto počínání (Miltlöhner, 1999). Dalším je členění dle intenzity poskytování sexuálních služeb (Giddens, 2003). Prostituující osoby se dělí na ty, které poskytují sexuální služby přechodně (několikrát poskytnou službu a potom rámec prostituce nadobro opouštějí), ty, které poskytují sexuální dobu příležitostně (to znamená jako doplňující zdroj příjmu), a ty, které tak činí trvale, prostituce je pro ně hlavním zdrojem příjmů. Prostituci lze dělit i podle typu prostředí, ve kterém se odehrává. Takto rozeznáváme pouliční prostituci, prostituci ve veřejných domech a prostituci po telefonu (Giddens, 2003). Kategorie prostitutek po telefonu lze rozšířit i na novější techniku a to internet. Giddens (2003) ovšem ve svém dělení pokračuje a uvádí i další kategorii. Tou jsou prostitutky z masážních salonů, které poskytují erotické služby v zařízeních, které neslouží k prostituci, ale ke zdravotním a masážním účelům. Sociologický slovník (1996) uvádí dělení prostituce platné v sociologii a kulturní antropologii. Existují tři typy prostituce. Prvním typem je prostituce nábožensko-rituální. Tento typ je znám jako takzvaná chrámová prostituce, kdy sexuální služba je součástí náboženského obřadu. Druhým typem je prostituce tvořící součást ceremoniálu přijetí hosta v domě. Kdy je hostu hlavou rodiny umožněn pohlavní styk s vlastní ženou, dcerou či metresou na důkaz úcty a vážnosti. Oba typy však mnozí badatelé (Velký sociologický slovník, 1996) za prostituci nepovažují. Třetí typ je ekonomicko sociálně podmíněnou prostitucí, kdy poskytování sexuálních služeb tvoří základní či doplňkový zdroj příjmů (Velký sociologický slovník, 1996). Takovéto dělení je zajímavé například z pohledu konstituce řádu a také konstituce genderu. Rituál a ceremoniál je ustanoven muži, kteří určují jakým způsobem se bude žena chovat a jakým způsobem na ní bude nahlíženo. V zájmu zachování řádu jsou legitimizovány prostituční prostředky. Pokud ovšem se žena rozhodne sama těmi samými (tedy prostitučními) prostředky zlepšit svůj vlastní sociální či/a ekonomický status, potom je toto chování označeno prostitucí, tedy deviantním chováním. Je možné říci, že taková definice kategorizuje pojetí prostituce dle cílů, které dělí na společensky přijatelné (v zájmu řádu) a společensky nepřijatelné (finanční efekt, sociální efekt). V této souvislosti je zajímavé, že se získávání jiných výhod v práci sexuálními prostředky nepočítá jako prostituce, ale je spíše nahlíženo jako udržení řádu, ale i jako rituál, který určují vedoucí na pracovišti a tedy muži. Prostituci lze dělit i podle poskytovatele sexuálních služeb na ženskou, mužskou a dětskou. Největší pozornosti badatelů se těší ženská prostituce, dětská prostituce je pojednávána spíše z pohledu zákonných norem. O mužské prostituci je pojednáno spíše okrajově. Nesetkal jsem se s výzkumem, zabývajícím se výhradně mužskou prostitucí. Z tohoto pohledu je zajímavý mediální diskurs o dětské prostituci na pražském hlavním vlakovém nádraží. Ta je z velké části mužská, ale je prezentována a zařazena do kategorie dětské prostituce. Poté, co tito mladíci dospějí, se ze světa prostituce ztratí. Mnozí z nich 11

12 přejdou do světa džigolů (pojem prostitut se takřka nevyskytuje). Džigolo ovšem nemá onu konotaci patologie jako prostitutka. Mnoho autorů rozdělení prostituce různým způsobem mísí, ohýbá, přitesává. Ale hlavně se v nich objevuje stratifikační prvek hodnocení jednotlivých typů. Tomuto pojetí vytváření žebříčku se předchozí autoři vyhýbali. Musím přiznat, že v literatuře, kterou jsem se probíral a prostudovával, patří k menšině. 2.2 PATOLOGICKÝ DISKURS O POULIČNÍ PROSTITUCI Litomiská (2003) dělí prostituci podle místa na pouliční a silniční, na prostituci ve veřejných domech, na takzvané call girls, na prostituci bytovou a na prostituci hotelovou. O pouliční a silniční prostituci uvádí, že je z hlediska zdravotního nejrizikovější, nejsou zde zajištěny základní hygienické služby, prostitutky jsou osoby závislé na drogách (zejména intravenózně), poskytují sex bez ochrany (z neznalosti a z důvodu vyššího výdělku), léčí se doma a nechodí na lékařské prohlídky. Existují zde uspávačky a prostitutky jsou velmi často nezletilé dívky, dívky mentálně retardované či přestárlé prostitutky, cizinky ze zemí bývalého východního bloku (Litomiská, 2003). Tento pohled na pouliční prostituci je vpravdě neradostný. V celé práci není uveden žádný konkrétní případ, který by takovéto vymezení prostituce podporoval či vyvracel. Je otázkou, zda by takto popsaná instituce mohla vůbec provozovat svoji činnost. Na jakých pravidlech? Kdo by takto definovanou instituci navštěvoval, využíval jejích služeb, když jsou tak špatné? Protože se jedná o práci současnou, začal jsem se podrobněji zabývat popisem prostituce u různých autorů, od popisů současných po historické. Odkud se tento pohled na pouliční prostituci bere? V Praze a velkých obchodních nebo lázeňských městech lze ovšem nalézt celou kvalitativní škálu nabízené prostituce od vysokoškolsky vzdělaných hostesek velkých hotelů přes pracovnice masážních a erotických salónů až po klasické pouliční štětky nejhoršího druhu (Pešek in Bassermann, 1993). Zde již dělení prostituce nezakrývá stratifikaci služeb a osob. K pohledu na pouliční prostituci rizikovou z hlediska zdravotního, právního, genderového (popisují ženy, které prostituci provozují jako přestárlé, mladé...) přistupuje ještě další hledisko - rasové. Prostituce prohlubuje xenofobii a rasovou nesnášenlivost. Na straně jedné organizátory pouliční prostituce jsou ve většině případů Romové a Romky a cizinky prostituci provozující, na straně druhé jsou nejčastějšími zákazníky Němci a Rakušané. To posiluje xenofobní tendence zejména v oblastech, v nichž je prostituce veřejně nabízená (Tuleškovová, 2003). Zde se již explicitně vynořuje to, co bylo v předchozím jen naznačeno. Rasové hledisko zahrnuje nejen prostitutku a ochránce, ale i zákazníka. Navíc prostitutky na ulici jsou osoby pohřešované, celostátně hledané, na útěku z výchovných ústavů či od rodin, kriminálně závadové a nezákonně se sdružující na území České republiky. Nejčastěji ji provozují Romky (Tuleškovová, 2003). Také dětská prostituce a prodávání dětí k sexu je mediálně spojováno s Romy. Sociální patologie ovšem nekončí jen u zákazníků a nezletilých, ale je propojena s rodinou jako celkem. Deviace je také spatřována v tom, že ochránci jsou bratři, manželé a jiní příbuzní. Největší latencí a největší problémovostí se vyznačuje pouliční prostituce. Jsou zde: antisociální subkultury, rizika, mnoho nezletilých, mladistvých (Hacaperková, 1996). Na vzdělání dívek na ulici upozorňuje další autorka. Pokud má dívka střední vzdělání, nešlape na ulici dlouho, za nějaký čas postoupí o příčku výše, což znamená, že poskytuje sexuální služby v bytě (Šašková, 1995). Bartlová (1998) uvádí, že závažným problémem je u nás tzv. silniční prostituce. Odhaduje se, že jejími provozovatelkami jsou z 60-80% rómská děvčata. Mnohdy jde o dívky velmi mladé, z nichž některé nedosáhly 15 let. 12

13 Pouliční prostituce je tedy podle autorů problém (srovnej např.: Dalla, 2002, Chmelík, 2003). Autoři poukazují na legislativní problematiku, která je ale v mnoha případech spojována jen s prostitucí pouliční a nikoli s dalšími typy jako například klubovou či hotelovou. Pešek (in Bassermann, 1993) popisuje stav pouliční prostituce takto: Ve městech a obcích při významných dopravních trasách kvete dobře organizovaná prostituce pro řidiče kamionů, noviny doslova píší o sotva zletilých dívkách, které se pod bedlivým dohledem pasáků doslova vrhají na kapoty vozů přijíždějících západních turistů. Policie a místní úřady zasahují jen sporadicky a hlavně nepřímo, protože chybí legislativní báze pro boj s tímto jevem. Spojení trestných činů a pouliční prostituce je zaznamenáno i v knize Zločin kolem nás (Čech, 1997): U pouliční prostituce docházelo k časté migraci i mimo území České republiky. Nejčastěji se prostitutky objevovaly v letech v Německu, zejména v Berlíně a Hamburku, v Nizozemsku, Itálii, ale i ve Francii (Čech, 1997). To odkazuje na propojení pouliční prostituce a obchodování s prostitutkami. Je zajímavé, že tomuto obchodu se říká obchod s bílým masem, navzdory předchozímu národnostnímu vymezení. Národnost se objevuje v této knize také: Největším problémem byly cikánské prostitutky. V jejich prostředí se dařilo kriminalitě. Díky jim se ČR mohla pyšnit světovým prvenstvím v uspávání a následném okradení zákazníků (Čech, 1997). Přístup k vidění pouliční prostituce jako nejhorší část spektra prostituce je zřetelný a děje se v rámci mnoha proměnných (zdravotní, sociální, právní...). Je to tedy spíše definování obecného stavu nebo popis stavu současného? Zkusíme tento exkurz rozšířit zpět do minulosti. Zajímavé rozdělení prostituce uvádí Čech (1997). Týká se 70. let minulého století, tedy období totalitního. Na počátku 70. let registrovaly bezpečnostní složky komunistického režimu na území města Prahy téměř prostitutek. Dělily je do tří kategorií: 1. pouliční prostitutky se sídlem v Rytířské ulici v Praze 1 2. hotelové prostitutky spolupracující s StB v hotelech Jalta, Alcron, Internacional a dalších (byly pod jejich kontrolou a kromě svých zájmů se orientovaly i na zájmy zmíněné složky) 3. barové a hotelové prostitutky, které byly v režii recepčních jednotlivých hotelů a číšníků (v mnoha případech doplňovaly početní stav v již zmíněných hotelech, v barech jako P, Srdíčko, Narcis, Obecní dům a další); většina hotelových prostitutek byla k dispozici na telefonické vyzvání. (Čech, 1997) Je to jediný pramen, který uvádí existenci prostitutek spolupracujících s StB. Kniha nezastírá především policejní pohled na Zločin kolem nás (Čech, 1997). V textu chybí onen druh prostitutek lidově zvaný dezabůra nebo za pivo a párek, který přebýval v hospodách IV. cenové kategorie a na nádražích. Přesto takovou kategorizaci můžeme interpretovat jako řazení od nejhorších k nejlepším. Lze říci, že negativní přístup k pouliční prostituci přetrvává i v 70. letech 20. století. V období první republiky byl sveden o prostituci velký zápas mezi příznivci reglementace a abolicionismu. Reglementace byla uplatňována do roku 1922 a znamenala povinné prohlídky pro prostitutky, registraci nevěstinců, zdravotní knížky. Velké pravomoce měly obce, které stanovovaly mimo jiné i místa pouliční prostituce a četnost prohlídek. Aboliční hnutí poukazovalo na dvojí morálku společnosti. Jednu pro ženy prostitutky, které musí na zdravotní kontroly a druhou pro muže, kterých se reglementace prostituce netýká (srovnej: Lenderová, 2002; Ringdal, 2000). V aboličním přístupu k prostituci se tak do hry dostávají dvě nová hlediska feministické, ale také politické. Abolicionisté věřili, že prostituce je reakcí na nezaměstnanost a bídu, která se v případě 13

14 zabezpečení ztratí. Dokonce v návrhu zákona požadovali poslanci zřízení útulku pro prostitutky, kde by vhodným způsobem bylo působeno na jejich mravní i tělesné uzdravení (Zasedání Národního Shromáždění československého z roku 1919 in Lenderová, 2002). To se nakonec neuskutečnilo, ale tento přístup slavil úspěch a v letech 1922 a 1924 byly schváleny zákony rušící reglementaci prostitutek, to znamená rušící nevěstince, veřejné domy. V souladu s předchozím vymezením politického kolbiště byla proti celá pravice. Pouliční prostituci toto dlouhodobé politické hašteření nechalo celkem v klidu. Tímto druhem prostituce se nový zákon nezabýval, a tak i nadále pouliční prostituce byla provozována na dřívějších místech s nezměněnou intenzitou (Lenderová, 2002). Aboliční zákon přeměnil prostituci z nevěstinců a veřejných domů na prostituci v hodinových hotelích, barech a tančírnách. Vzdálil prostitutky z dosahu lékařů i policistů a narostl počet venerických onemocnění (srovnej: Lenderová, 2002, Pešek in Bassermann, 1993). V období druhé světové války se na některých místech policejní správa Protektorátu Čech a Moravy vrátila k registraci prostitutek. Jako všechny války i tato přinesla vzestup prostitučního chování (Lenderová, 2002). Poválečné Československo nemělo mnoho času problém prostituce řešit. Stalo se tak v roce 1950, kdy byl přijat zákon, který označil prostituci za přestupek proti mravnosti, na jehož základě byly prostitutky umísťovány i do trestných táborů. V roce 1961 byl tento trestní zákon novelizován, prostituce byla trestána jako příživnictví (Lenderová, 2002; Miltlöhner, 1999; Pešek in Bassermann, 1993). Touto časovou smyčkou jsem se dostal do míst, odkud jsem vyšel, kde prostituce pouliční je problémem. V dobách první republiky tomu tak ještě nebylo. Alespoň podle autorů, které jsem zde citoval. 2.3 TROCHA HISTORIE POULIČNÍ PROSTITUCE Nyní opustím českou kotlinu, sestupujíc dále do minulosti, abych se rozhlédl i ve světě, zda-li pouliční prostituce znamená vždy spodní patro domu prostituce. Nebudu tento rozhled již pojímat tak podrobně, neboť je velmi těžké v pracích zabývajících se historií prostituce sledovat nit pouliční prostituce. Na mnoha místech se ztrácí, bez vysvětlivek, jinde se zase dostává do popředí. Určitě by bylo zajímavé tímto způsobem analyzovat historické studie, ale to by tato práce získala jiný směr i velký rozsah, proto jsem se rozhodl jen pro ukázky z různých historických období. Vrátím se nyní k pojmu chrámové prostituce. Ta je již podle názvu prováděna v chrámu, tedy zasvěcena bohyním určitých chrámů, náboženství. Chrám ovšem například v Mezopotámii nebylo místo, které by striktně bylo ohraničeno zdmi budovy, ale k chrámu patřilo i jeho okolí. Zde se prováděly obchody, schůzky, zde postávaly i prostitutky, které lákaly zákazníky do prostoru chrámu. A naopak, chrámové prostitutky si během obřadu mohly smluvit schůzku se zákazníkem, která proběhla mimo chrám, v jednom z přilehlých domků (Ringdal, 2000). Takovýto pohled na prostor chrámu jej vlastně zařazuje do prostoru veřejného, stejně jako ulice. Ve druhém století našeho letopočtu se po Via Sacra nechávaly nosit spoře oděné, elegantní prostitutky v nosítkách bez záclonek, aby je mohl každý spatřit (Ringdal, 2000). To znamená, že pouliční prostitutky patřily v těchto dobách k zámožným obyvatelům Říma. Za jakousi předchůdkyni pouliční prostituce je možné pokládat prostituci vojenskou. Archeologické nálezy v Číně doba císaře Wu-Ti, rok 100 př. Kr. - udávají, že společně s císařským vojskem se pohybovaly velké tábory prostitutek (Ringdal, 2000). Tato forma prostituce se objevuje i ve středověku (srovnej Rheinheimer, 2003), kdy se k ní přidává putování s trhovci z trhu na trh. 14

15 Mnoho dalších historických období bylo pro pouliční prostitutky dobou bez hanlivých označení. Je tedy patrné, že autoři, kteří pouliční prostituci definují s konotací jakési stratifikace spíše popisují aktuální stav, nebo ještě přesněji své představy o něm, než aby vytvářeli nadčasové definice. Z celého pátrání v literatuře se zdá, že vedený diskurs prostituce se stále soustřeďuje na ženy, stále jsou viděny a popisovány stejné vzorce chování a to ostatní potom již prostituce není. Je vytyčena pevná hranice mezi promiskuitou a prostitucí, mezi muži a ženami, mezi deviací a normou. Zacházení s prostitucí se diskursivně mnoho nezměnilo. 15

16 3. JAK JSEM ZKOUMAL INSTITUCI Metoda zkoumání instituce prošla mnohou změnou asi jako každý výzkumný projekt od záměru k závěrečné zprávě. V celém tomto procesu lze vystopovat kontinuitu a pokládám za důležité se jednotlivým krokům věnovat. V této mnohosti změn lze rozpoznat dva hlavní proudy, směry. Prvním je směr od sociální práce k sociologii a jedná se v něm hlavně o změny v teoretickém konceptu práce, o sbírání dat, jejich vyhodnocování a kategorizaci. Druhým proudem je samotná práce v terénu, to znamená postupné pronikání do komunity, různé strategie a postupy chování v terénu, krizové situace, etika. 3.1 VYMEZOVÁNÍ TEORETICKÉ Zde je nutné nejdříve vymezit a uvést pár reálií, ve kterých se mé teoretické uvažování pohybovalo. Více o náplni a činnosti sociálního pracovníka je uvedeno v kapitole o organizaci a aktérech sociální pracovník. Zde jsem se omezil jen na nejnutnější údaje. Poprvé jsem se dostal do zkoumané lokality v létě roku Mým zaměstnavatelem byla instituce, která pracuje s drogovými uživateli a já zde pracoval jako terénní sociální pracovník. V těchto letech terénní sociální práce nebyla nijak ohraničena metodickými postupy, zákonnou normou, předpisy pro dokumentaci. Záleželo v mnohém na zaměstnavateli a zaměstnancích, jak se bude práce v terénu vyvíjet. To, co se zdá z dnešního pohledu neobvyklé, je to, že neexistoval žádný jednotný předpis o psané dokumentaci. A tak v mnoha terénních programech sociálních zařízení v České republice se nepsalo nic. S kolegou jsme začali psát jakési polní zápisky, nikoli v terénu, ale až později v kanceláři. Hlavním cílem terénní sociální práce mého zaměstnavatele bylo nakontaktovat co nejvíce drogově závislých a předat je do dalších, návazných institucí. V létě roku 2000 jsem z tohoto zaměstnání odešel a na čas opustil i trasu pouliční prostituce. Vrátil jsem se v roce 2001 na jaře opět jako sociální pracovník. Nyní již v dresu instituce, kterou jsem založil a jejíž cíl byl v mnohém podobný předchozí instituci (více viz kapitola sociální pracovník). V roce 2000 jsem byl také přijat na Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy, na obor sociologie. Tolik nezbytných reálií. Jak se k nim vztahuje teorie? Především jsem hledal a vyráběl shodu mezi částí biografické sociologie a sociální prací. V těchto prvopočátcích mě výrazně ovlivnili zejména autoři jakými jsou Fischer-Rosenthal a Rosenthal, Chenail, apod. pracující v jakémsi terapeutickém modu shodném se sociální prací. Biografie v tomto pojetí znamená vlastně totéž co sociální anamnéza, kdy jsou sbírány především životní příběhy skrze interview. V tomto kontextu jsem se nedokázal odpoutat od záměru sebrání biografií. Tedy biografií bez prostoru, biografií ucelených od narození po současnost, biografií ve formě ucelených či roztříštěných životních příběhů. Vyzbrojen diktafonem jsem chodil od jedné prostitutky ke druhé a tázal se, zda-li by nebyla ochotná vyprávět mi svůj životní příběh. Neuspěl jsem, ženy rozhovory odmítaly. Nejprve jsem propadl panice, ale čím více jsem se snažil o ony rozhovory, tím větší bylo odmítání. Později jsem začal pronikat do biografie v pojetí etnometodologů a dramaturgické sociologie, které pracují nejen s ucelenou biografií, ale s biograficky definovanou situací, přístupech ve kterých autoři používají docela malé útržky rozhovorů (např.: Goffman, 2003; Berger / Luckman, 1999; Moser / Law, 1998; Girtler, 2001; apod.). Je to jakýkoli životní projev, jakékoli smysluplné chování, které sebe-prezentuje sociálního aktéra. Tento obrat od ucelené biografie k biografickému propojení prostoru, ve kterém se sráží sociální a osobní identita (Goffman, 2001) s sebou přinesl mnohem více dobrodružství. Z prostoru, do kterého jsem se dostal jako sociální pracovník, jsem byl vyhazován, odmítán v roli reportéra, který chce zachytit vyprávění aktérů na diktafon. Ale 16

17 byl jsem v něm ponechán jako pozorovatel, který může vidět, zaznamenat, pozorovat. Namísto hloubkové sondy do jednotlivých osob a jejich biografií, jsem se dostal k mnohohlasému zvuku aktérů v prostoru, k jakési archeologii krajiny (Gojda, 2000). Tedy na shromažďování informací o celkovém množství a kvalitě informací z celého zkoumaného prostoru a na jejich vzájemnosti. Zde jsem se ocitl ještě jednou na rozcestí, jak bude práce vypadat a o čem bude. Pokud se tvoří mapa krajiny, potom geograf prošlapává vymezená území, zaměřuje, zapisuje, prostě vše obchází a vidí. I já jsem měl původní představu o tom, že obejdu všechny aktéry, které potkám, a které v lokalitě uvidím. To znamená například zaměstnance benzínového čerpadla, které stojí v lokalitě, majitele penzionu, kam ony ženy jezdí se svými zákazníky, policisty... Ale zjistil jsem, že je to úkol nad schopnosti jediného člověka, že je nemožné jej časově i prostorově obsáhnout. Určitě by to byla zajímavá práce a jistě (částečně či zcela) jiná mapa prostoru. Změnila by se velikost jednotlivých míst cestující v trolejbusech by měli najednou většinu - změnil by se počet cest mezi jednotlivými aktéry. Vlastně bych uměle propojoval to, co ve skutečnosti je nepropojené. Proto jsem mapu tvořil z jiné strany. Za hlavní objekt jsem si vybral pouliční prostitutky a od nich jsem metodou nabalování sněhové koule, nebo následováním aktérů, či stínováním šel k jiným místům, aktérům a situacím. Místo, kde jsem se zastavil, je dáno zejména rozsahem této práce, časem odevzdání i vnějším vlivem zásahů do prostoru dálniční obchvat, zákon o prostituci. 3.2 VYMEZOVÁNÍ PRAKTICKÉ Nejviditelnější změnou prošly field notes, jejich tvorba. První období je velmi spoře zaznamenáno. Jde o zápisky, které jsem učinil až po skončení pochůzky, mnohdy až druhý den. Neobsahují tak žádnou přímou řeč, podléhají zkreslení pozdního zaznamenávání. Později jsem tyto situace psal bezprostředně po kontaktu, jakmile jsem se od klientky vzdálil. Podobným způsobem pracoval ve své studii o dětech ulice i Diverzi (1998), který zaznamenané rozhovory běhal z ulice přepisovat do hotelového pokoje. V poslední době se osvědčil způsob přemluvení těchto situací či rozhovorů na diktafon, bezprostředně po kontaktu, jakmile se ocitnu o samotě. Velkou výhodou se ukázalo, že v každém období pracujeme ve dvojici, a že se oba pracovníci podílejí na tvorbě záznamu. Dochází tak ke kontrole a k menšímu zkreslení situací a výpovědí. Místa, která jsou psána jiným druhem písma, jsou tedy citacemi z field notes. U takto sbíraných field notes jsem nesbíral konkrétní jména osob, ponechávám je v anonymitě. Získal jsem souhlas dotazovaných jen s publikací rozhovorů, respektive jejich analýzy, ale rozhodl jsem se změnit v textu všechna jména a nechat v anonymitě i sídlo instituce. Další změnou prošel způsob vedení rozhovorů. V prvním období se rozhovory týkaly jen prostitutek, jejich chování, jejich anamnézy. Byl to způsob práce sociálního pracovníka. Toto období naštěstí trvalo jen dva měsíce. Poté došlo ke dvěma situacím, které přinesly změnu pohledu. První byla žádost o pomoc dívky, která v oblasti byla nedobrovolně. Její rozřešení i podrobný sled událostí uvedu v kapitole o situacích v instituci TRASA s.r.o. Druhou byla situace, kdy jsme s kolegou byli napadeni při kontaktování jedné dívky (i tuto situaci později rozvedu). Najednou bylo i v praxi jasné, že nelze pomáhat bez znalosti prostředí, že jsou velmi výrazná omezení působení sociálního pracovníka v terénu. Po těchto událostech jsem si mnohem více začal všímat prostoru, ve kterém působím. Obsahy rozhovorů již směřovaly i k jiným aktérům co to vlastně znamená, když zastaví auto, jak se dohodnete? Pozorování zahrnovala i například oblečení, chování projíždějících řidičů atd. Změnil jsem úhel pohledu, bez změny stanoviště. Pokud použiji 17

18 metaforu zoomování (Pamphilon, 1999), tedy jakéhosi přibližování, či vzdalování pohledu fotografa aniž by změnil místo, odkud fotografii pořizuje, předchozí přístup byl jakýmsi mikrozoomem. Zahrnoval jen interakci prostitutka pracovník (ještě jsem si neuvědomoval výzkumnou roli), spíše než onu interakci, která zůstávala v prvotním přístupu skrytá, jen zaměření na prostitutku nebo na jiného. Později, kdy jsem rozšířil objektiv na všechny situace, které se v prostoru odehrávaly, jsem dle fotografické metafory (Pamphilon, 1999) změnil pohled na mezozoom. Je v nich zachycen i pohyb jednotlivých aktérů v prostoru, situace nejsou tak strnulé, je vidět více souvislostí. Při analýze jsem rozšířil objektiv ještě více, na sebrané zápisky a na situace jsem se díval a zahrnul do pohledu i sebe, své působení v terénu. Dostal jsem se tak k makrozoomu (Pamphilon, 1999), kdy všechny objekty, které jsou na fotografii, jsou analyzovány stejně. Předchozí situace pomoc dívce, která je do oblasti zavlečena a napadení ze strany ochránců samozřejmě neovlivnilo jen způsob sběru situací. Ovlivnilo i mé chování v daném prostoru. Již jsem se necítil tak neohrožen, jako před těmito událostmi. To mělo ale i pozitivní dopad, všímal jsem si mnohem více věcí, než dříve. Jak se změnilo chování po poznání, že tento prostor je nebezpečný? Především jsem si mnohem více hlídal nahrávání na diktafon, aby probíhalo na místech, kde nebudu viděn. Poté zvolení strategie ústupu, někdy velmi rychlého. A hlavně to vedlo k různým dlouhým úvahám co ještě mohu přejít, zaznamenat a co vlastně oznámit například policii, ale i zdravotníkům? Více se těmto problémům budu věnovat v následující kapitole, kde se pokusím o souhrn teoretického, spíše metodologického konceptu chování v rizikovém prostředí. 3.3 VLASTNÍ SBĚR MATERIÁLU Vlastní sběr materiálu probíhal v letech 1999 až 2004, s přestávkou mezi červencem 2000 a dubnem V prostru jsem se nacházel dvakrát týdně v pondělí a ve středu, v době mezi dvacátou hodinou a půlnocí. Počet kontaktů kolísal v jednotlivých ročních období, mezi třiceti a třemi kontakty. Celý prostor pouliční prostituce měří zhruba tři kilometry. V mnoha případech byl procházen pěšky, občas byla použita pro přejíždění mezi jednotlivými místy městská hromadná doprava. Ve většině případů byl kontakt veden dvěma pracovníky. Délka kontaktu kolísala mezi pouhým pozdravením se a půlhodinovým rozhovorem. Bezprostředně po kontaktu byly útržky rozhovorů či viděné a zažité situace převyprávěny pracovníkem na diktafon. Výjimku tvoří jeden sebraný rozhovor v nemocnici, který byl nahrán na diktafon a následně přepsán, a dva psané životopisy pro léčebnu drogových závislostí. Pro tyto rozhovory byl získán souhlas respondentů. 3.4 ANALÝZA SEBRANÉHO MATERIÁLU Sebrané materiály byly přepsány a řazeny podle obsahu za pomoci programu Atlas. Prvotní kategorizace a analýza byla v mnohém ještě v zajetí kategorií sociálního pracovníka, pohybovala se v kategorii pravda nepravda, její výstupy byly jasné a zřetelné. Po dalším studiu literatury, zde musím dodat, že hlavně literatury zahraniční, jsem zjistil mnoho podobností mezi pouliční prostitucí například v USA, Velké Británii a v České republice, v chování nejen prostitutek, ale i policistů (např.: Ringdal, 2000; May / Harocopos / Hough, 2002; Williams a Dunlap, 1992), ale hlavní zjištění bylo v tom, jakým jazykem lze o těchto věcech psát. Nikoli v kategoriích dobrého a zlého, v imperativech takto to je a tohle se s tím musí dělat. Zahraniční práce postrádaly onu rovinu sociálně politických studií, kterou mají mnohé práce v České republice. Druhou analýzou jsem se vyvázal ze zajetí prací nesoucích v sobě názvy jako např.: Prostituce stále aktuální problém společnosti (Hacaperková, 1996), Prostituce jako společenský problém 18

19 možnosti řešení na regionální a národní úrovni (Litomiská, 2003), Rozbor problémů souvisejících s prostitucí a s obchodem se ženami a vymezení podmínek pro jejich systémové řešení z hlediska veřejné politiky (Müller, 2002), Strategie a způsoby řešení problému prostituce a obchodování se ženami v České republice po roce 1997 (Rösnerová, 2001), Aplikace systému sociální pomoci: Problematika prostituce (Veselá / Malinová / Paláček, 1991) a další. V literatuře o prostituci domácí provenience převládal tento přístup ke zkoumanému prostředí. To znamená přístup strukturální a normativní. Druhá analýza je tedy spíše tím, čemu Girtler (2001) říká přinést pravdivou zprávu o cizích životech stylem tlumočníka. To znamená nepřebíjet tuto zprávu hodnocením soudce, politika či sociálního pracovníka. Analýza v tomto případě spíše spočívá v uspořádání zprávy, v propojování událostí, objevování všech dostupných hlasů, zprostředkování jejich mnohohlasosti, intenzitě a barvě. Tím, že tuto zprávu nepřekrývám doporučeními pro společnost, jsem si vědom možných výtek. První se týká jakési nedořečenosti analýzy. Mnoho příběhů se zdá být tak trochu bez konce. Je to tím, že se osoby i se svými příběhy odstěhovaly z prostoru, přemístily a z mnoha důvodů (viz kapitoly v druhé části práce) je nebylo možné následovat. Přestal jsem být zúčastněným i pozorovatelem. Situace se rozehrála na ulici, ale její vyústění, rozřešení, závěr se odehrál mimo prostor, v místech do kterých jsem neměl přístup. Nebo naopak, situace se rozehrála mimo prostor a já jsem byl pozorovatelem jen jejího závěru. Převedeno do metafory o vytváření mapy, i v mapách jsou na okrajích cesty, které někam vedou. U většiny z nich je údaj, kolik je kilometrů do nejbližší obce, města či vesnice. V mnoha případech vím jen, že tudy vede cesta. Popsat kam, to je již čirá spekulace. Druhá výtka se může týkat toho, že ve své práci vystupuji jako přímluvce komunity pouličních prostitutek. Že jsem z role obžalovatele a řešitele přešel do role obhájce. Z jedné krajní meze kyvadla jsem se ocitl v druhé krajnosti. Nikoli, snažím se být oběma krajnostem vzdálen stejnou měrou a držet se role tlumočníka. Další proměnou prošel jazyk práce, styl psaní. Nejprve byl (spíše pokusem) o vědecký jazyk, který se hemžil pojmoslovím z kategorií sociální práce, sociální politiky, sociologie, terapie. Později jsem se v práci tak trochu ztratil a byl nucen psaní přerušit. Pomohl mi čerstvý vzduch ulice, setkání a rozhovory s těmi, o kterých jsem psal. Najednou jsem si uvědomil, že práce, která má být zprávou, musí být zprávou, kterou porozumí především ti a ty, o kterých píši. Tím nechci říci, že jsem rezignoval na teoretickou či vědeckou literaturu, naopak. Jen během psaní této práce svítila v mém počítači kontrolka srozumitelnosti jasným červeným světlem (srovnej Girtler, 2001). Nespokojený návštěvník: To je nuda, dlouhý je to a pořád nic není vidět. Aspoň to kafe tu mají. Pan Krbec: Před vlastní prohlídkou instituce TRASA s.r.o. je nutné dodržovat bezpečnostní opatření. Nespokojený návštěvník: No on nám snad dá helmy nebo co? Pan Krbec: Nezapomínejte prosím na to, že se pohybujete v nebezpečném prostoru. Nespokojený návštěvník: Jo, nebezpečnej, stejně nic neuvidíme. 19

20 4. VÝZKUMNÍK A NEBEZPEČNÝ PROSTOR O zrak přijdeš ve chvíli, kdy pracuješ bez brýlí. Používej ochranné pomůcky! Tato kapitola je vlastně jakýmsi samostatným textem o strategii chování výzkumníka v nebezpečném prostoru. Vznikla analýzou mého chování v situacích, do kterých jsem se dostal, jejich řešením. Tato analýza potom spoluutvářela další strategii chování a svým způsobem i určila rámec výzkumu. Proto ji sem zařazuji i když jsem s tímto zařazením mnohokrát bojoval a častokrát se ptal kam s ní a jestli vůbec. Poněkud oddaluje přístup k instituci TRASA s.r.o., zdržuje čtenáře před branami instituce. Nakonec je kapitola uvedena zde. Rozhodl jsem se především na základě různých přednášek a diskuzí, kterých jsem se účastnil a v nichž je svět pouliční prostituce se všemi aktéry pevně a neměně zasazen do deviantního území, bez nároku nepředpojatého zkoumání. Rozhodl jsem se tedy s vědomím, že ponecháním této kapitoly v textu zmíním výtky a námitky neetičnosti předkládaného výzkumu a nemorálního chování mé maličkosti. Zároveň do tohoto textu ovšem nevkládám plané naděje. Většina výzkumů z prostředí drogové závislosti, prostituce, gangů se zabývá ve své metodologické části zpravidla až vlastním získáváním dat, jejich přepisem nebo následnou analýzou. Osobní bezpečí výzkumníka je něco, co je v metodách výzkumu poměrně málo rozváděno. A to platí i o knihách shrnujících kvalitativní či etnografický přístup k výzkumu (např.: Silverman, 1993; Atkinson / Hammersley, 1989, Atkinson, 1990). Jinde (Girtler, 2001) je pohyb výzkumníka v nebezpečném prostředí shrnut do jakéhosi desatera. Přesto si myslím, že je třeba věnovat tomuto fenoménu větší pozornost. Pokud totiž výzkumník pracuje s nebezpečím v terénu nevědomě, to znamená, že spoléhá spíše na okamžitou reakci, na schopnost improvizace, na jakýsi šestý smysl, potom pracuje se situací až v jejím průběhu nebo po ní. To již také může být v mnoha případech pozdě. Tento text není návodem, jak se v daných situacích chovat, co dělat a jakým způsobem. Není a nemůže být definitivní a jednoznačnou mapou. Je spíše jen jakýmsi rámcem, ukázkou toho, jaké situace mohou v rámci výzkumu v terénu nastat a celou práci tak zkomplikovat nebo úplně zastavit. Je popisem některých možných strategií výzkumníkova chování, které vedou k cíli. Je pokusem vyvolat diskuzi k tomuto tématu, poukázat na možné etické problémy, nebezpečí, hranice výzkumu v nebezpečném prostoru. 4.1 NEBEZPEČNÉ PROSTŘEDÍ Nebezpečí výbuchu. Pozor! Státní hranice! Vstup jen na povolení! Nebezpečným prostředím rozumím především prostředí, ve kterém se je možné setkat s kriminálním chováním, kde je možné být napaden, okraden, přepaden. Ano, to může být jakékoli prostředí, souhlasím. V tomto textu vycházím především ze svého pohybu a pobytu v prostorech prostituce, ať již klubové nebo pouliční; z prostoru drogových závislostí, skryté drogové scény bytů, squatů; z prostoru bezdomovců, především z parků, z míst získávání peněz od ostatních obyvatel; z prostředí romské komunity, ukrajinské komunity, a tak podobně. Z míst, která jsou pro mnoho lidí okrajová jak svým umístěním na mapách měst, tak i způsobem života aktérů, kteří se v nich pohybují a žijí (Girtler, 2000). 20

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Domácímu násilí není třeba věnovat pozornost, protože se vyskytuje jen zřídka.

Domácímu násilí není třeba věnovat pozornost, protože se vyskytuje jen zřídka. První výsledky výzkumu, 2015 V první, kvantitativní části výzkumu bylo osloveno celkem 1435 respondentů. Bylo použito kvótního výběru, tzn. složení respondentů kopírovalo složení obyvatel ČR podle (kvót)

Více

ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2013

ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2013 ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2013 Tisková informace obsahuje část výsledků z pravidelného výzkumu Postoje české veřejnosti k reklamě. Výzkum navazuje na výsledky šetření, které od roku 1993 prováděla agentura

Více

Josef Krejčí Katedra psychologie Pedagogická fakulta UK

Josef Krejčí Katedra psychologie Pedagogická fakulta UK Josef Krejčí Katedra psychologie Pedagogická fakulta UK Inspirace výzkumy bez léčby to jde Autobiografický rozhovor Skrytá populace Na co se připravit při sběru dat? SOUČASNÝ/Á UŽIVATEL/KA PERVITINU BÝVALÝ/Á

Více

Terénní program občanského sdružení Ulice Agentura sociální práce, o. s. provádí terénní sociální

Terénní program občanského sdružení Ulice Agentura sociální práce, o. s. provádí terénní sociální Trasa pouliční prostituce v Plzni a instituce zde vystupující Sociální pracovníci, policie, město Plzeň Martin Petr Jitka Vrbová Terénní program občanského sdružení Ulice Agentura sociální práce, o. s.

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Dotazník o podstoupené terapii (TSR)

Dotazník o podstoupené terapii (TSR) Jméno tazatele ID tazatele ID klienta Název zařízení ID zařízení Datum (dd.mm.rrrr) Kontakt: osobně telefonicky Obecné instrukce pro tazatele Každá z oblastí služeb sledovaných Dotazníkem o podstoupené

Více

Vývoj klientely v prostředí klubové a privátní prostituce v Plzni. Jitka Vrbová Martin Petr

Vývoj klientely v prostředí klubové a privátní prostituce v Plzni. Jitka Vrbová Martin Petr Vývoj klientely v prostředí klubové a privátní prostituce v Plzni Jitka Vrbová Martin Petr Ulice Agentura sociální práce terénní program Poslání: Terénní program občanského sdružení Ulice - Agentura sociální

Více

Mgr. Alexandra Doležalová prof. fphdr. Pt Petr Wi Weiss, PhD.

Mgr. Alexandra Doležalová prof. fphdr. Pt Petr Wi Weiss, PhD. Mgr. Alexandra Doležalová prof. fphdr. Pt Petr Wi Weiss, PhD. Konopné drogy jsou po alkoholu a tabáku třetí nejužívanější skupinou drog nejen u nás, ale i ve světě UNODC odhaduje počet uživatelů 162 miliónů

Více

Občanské sdružení Rozkoš bez Rizika

Občanské sdružení Rozkoš bez Rizika Občanské sdružení Rozkoš bez Rizika Zdraví každého z nás ovlivňuje zdraví nás všech Nic neomlouvá páchání bezpráví a násilí na ženě (člověku) Každý má právo na pomoc, když chce se sebou něco dělat (změnit

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výchovy ke zdraví. Seminární práce Prostituce

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výchovy ke zdraví. Seminární práce Prostituce MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výchovy ke zdraví Seminární práce Prostituce Michaela Mičánková 406635 20. 11. 2013 Definice prostituce Pojem prostituce má hned několik definic, ale žádnou

Více

Vyhodnocení výzkumu KP 2014. Rodina, zaměstnanost, volný čas, bydlení

Vyhodnocení výzkumu KP 2014. Rodina, zaměstnanost, volný čas, bydlení Stránka 1 z 8 Odpovídalo 255 zástupců rodin. Vyhodnocení výzkumu KP 2014 Rodina, zaměstnanost, volný čas, bydlení Výzkum byl vyhodnocen celkově a dále podle počtu dětí v rodinách. Ve výzkumném souboru

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Uvede seznam institucí a organizací, ke kterým se může člověk

Více

Metody výzkumu Dotazník Opory odborného textu Odborný text vytváříme na základě: Odborné literatury kontextualita Vlastního výzkumného šetření Dotazníkové šetření, standardizovaný rozhovor (kvantitativní

Více

Pracovní skupina Děti, mládež, rodina - zápis

Pracovní skupina Děti, mládež, rodina - zápis název projektu: Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Znojemska číslo: CZ.1.04/3.1.03/45.00142 název akce: datum: místo: Pracovní skupina Děti, mládež, rodina - zápis 1. 2. 2011, od 14,00 do 15,45

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sociologie

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

ČEŠI A REKLAMA 2015. Na jaké otázky výzkum odpovídá

ČEŠI A REKLAMA 2015. Na jaké otázky výzkum odpovídá ČEŠI A REKLAMA 2015 Tisková informace obsahuje výsledky z pravidelného výzkumu Postoje české veřejnos. k reklamě. Výzkum navazuje na šetření, které od roku 1993 prováděla agentura Marktest, a.s. a ve kterém

Více

Představení projektu Metodika

Představení projektu Metodika Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany žáků ZUŠ Červený Kostelec, Nerudova 511, 549 41

Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany žáků ZUŠ Červený Kostelec, Nerudova 511, 549 41 Úvodní ustanovení Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany žáků ZUŠ Červený Kostelec, Nerudova 511, 549 41 Pro bezpečnost a ochranu zdraví při výchově a vzdělávání žáků má výkon dozoru nad činností

Více

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM (Individuální plánování poskytovaných služeb) Jiří Miler Anotace: I lidé s mentální retardací mají vědomí sebe sama.

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

PŘÍLOHA Č. 4: Dotazníkové šetření

PŘÍLOHA Č. 4: Dotazníkové šetření PŘÍLOHA Č. 4: Dotazníkové šetření Cílová skupina 1: Hodnotitelé žádostí o projekt 1) V čem byly žádosti silné, kde byly dobře zpracovány? 2) Čím vás žádosti většinou nejspíše "přesvědčily"? 3) Které části

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Etický kodex zaměstnance ČD Cargo

Etický kodex zaměstnance ČD Cargo Etický kodex zaměstnance ČD Cargo Účel kodexu Účelem Etického kodexu je podporovat žádoucí standardy našeho chování a informovat veřejnost o chování, jež je oprávněna od nás očekávat. Základními hodnotami,

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

Příloha 9 Vyhodnocení dotazníků mezi občany

Příloha 9 Vyhodnocení dotazníků mezi občany S t r a t e g i e C L L D 2 1 4 Příloha 9 Vyhodnocení dotazníků mezi občany Dotazník ke Strategii komunitně vedeného místního rozvoje MAS Hrubý Jeseník na léta 14 - Dotazníkové šetření probíhalo v letech

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Téma: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola,

Více

K VYDÁNÍ STANOVISKA EK

K VYDÁNÍ STANOVISKA EK Jednání Lokální etické komise (LEK) Nemocnice Mělník (jednací řád) o nové žádosti o udělení souhlasu s provedením klinického hodnocení léčivého přípravku nebo s klinickou zkouškou zdravotnického prostředku

Více

Dotazník pro uživatele občanského sdružení FOKUS-Písek o.s., Pobočka STRAKONICE

Dotazník pro uživatele občanského sdružení FOKUS-Písek o.s., Pobočka STRAKONICE Vyhodnocení dotazníku Dotazník pro uživatele občanského sdružení FOKUS-Písek o.s., Pobočka STRAKONICE Projekt: Komunitní plán sociálních služeb ORP Strakonice Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/45.00079

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V Jana Borůvková Anotace: Příspěvek se zabývá vyhodnocením dotazníků, které vyplňovali absolventi jihlavské U3V. V první části jsou porovnávány odpovědi absolventů jednotlivých

Více

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah předmětu preventivní ochrana a odpovědnost

Více

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Výzkum byl realizován na katedře sociální práce v letech 2005-2007, byl dotován z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Více

Závěr č. 62 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 26. 11. 2007. - Vymezení předmětu správního řízení

Závěr č. 62 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 26. 11. 2007. - Vymezení předmětu správního řízení MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 62 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 26. 11. 2007 - Vymezení předmětu správního řízení I.

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje zvláštnosti

Více

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Cíl 1) Pomáhat žákům orientovat se ve světě práce a vzdělávacích příležitostí a vytvářet si představu o nabídce profesních a vzdělávacích

Více

Návrh a management projektu. Řízení a koordinace projektu

Návrh a management projektu. Řízení a koordinace projektu Návrh a management projektu Řízení a koordinace projektu ČVUT FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ strana 1 Ing. Vladimír Jurka 2013 Program přednášky Komunikační nástroje Dokumenty řízení projektu Řízení

Více

Rizikové skupiny LS 5 P R O S T I T U C E P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D.

Rizikové skupiny LS 5 P R O S T I T U C E P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D. Rizikové skupiny LS 5 P R O S T I T U C E P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D. Co je prostituce? Definujte. Tři typy definic Věcná Morální Zahrnující sociální rozměr Věcná Poskytování sexuálních

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.

Více

Dotazník - pro uživatele

Dotazník - pro uživatele Dotazník - pro uživatele Vážení uživatelé, připravili jsme pro Vás dotazník, abychom zjistili, zda plníme Veřejný závazek (poslání organizace, cíle organizace, zásady práce), který jsme si stanovili a

Více

Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém

Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém A Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém 1 Životní svět 1.1 Životní svět jako svět přirozeného postoje (domov a cizota) 1.2 Zásoba vědění 1.3 Významy v životním světě a systémy relevance

Více

Etický kodex chování ABC Data

Etický kodex chování ABC Data Etický kodex chování ABC Data Úvod Zaměstnanci ABC Data jsou povinni pracovat bezúhonně a s vzájemným respektem, v souladu se všemi zákony a etickými normami chování. Platnost etického kodexu Všichni zaměstnanci

Více

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra aplikované matematiky STATISTIKA I.

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra aplikované matematiky STATISTIKA I. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra aplikované matematiky STATISTIKA I. pro kombinované a distanční studium Radim Briš Martina Litschmannová

Více

Studijní opora Určeno: pro studující v rámci CŽV akreditovaný studijní program Sociální práce s poradenským zaměřením. Předmět: Diplomový seminář

Studijní opora Určeno: pro studující v rámci CŽV akreditovaný studijní program Sociální práce s poradenským zaměřením. Předmět: Diplomový seminář 1 Studijní opora Určeno: pro studující v rámci CŽV akreditovaný studijní program Sociální práce s poradenským zaměřením. Předmět: Diplomový seminář Cílem Diplomového semináře je poskytnout studujícím v

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

Zasedání Zastupitelstva Ústeckého kraje

Zasedání Zastupitelstva Ústeckého kraje Dne: Zasedání Zastupitelstva Ústeckého kraje Bod programu: 14. 12. 2015 45. Věc: Informace o stavu a naplňování opatření v rámci Strategie protidrogové politiky Ústeckého kraje na období 2015 2018 Důvod

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo

Více

PROBLEMATIKA ZAJIŠŤOVÁNÍ FYZICKÉ BEZPEČNOSTI NEMOCNIC, SOUČÁST PREVENCE KRIMINALITY VE MĚSTĚ A KRAJI

PROBLEMATIKA ZAJIŠŤOVÁNÍ FYZICKÉ BEZPEČNOSTI NEMOCNIC, SOUČÁST PREVENCE KRIMINALITY VE MĚSTĚ A KRAJI Upravené pojetí příspěvku vzhledem k rozsahu a závažnosti problematiky Ing. Petr Hartmann PROBLEMATIKA ZAJIŠŤOVÁNÍ FYZICKÉ BEZPEČNOSTI NEMOCNIC, SOUČÁST PREVENCE KRIMINALITY VE MĚSTĚ A KRAJI Jestliže si

Více

Stimulancia a opioidy z pohledu médií

Stimulancia a opioidy z pohledu médií Stimulancia a opioidy z pohledu médií Kateřina Grohmannová AT konference, Měřín 24. května 2006 Obsah Představy a postoje o užívání a uživatelích drog Role médií Cíle výzkumu Výzkumné otázky Základní a

Více

Učitel v době normalizace

Učitel v době normalizace Učitel v době normalizace Dana Knotová Michal Šimáně Jiří Zounek http://www.phil.muni.cz/wupv http://www.zounek.cz/ Příspěvek vznikl v rámci výzkumného projektu Každodenní život základní školy v období

Více

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 VÝZKUMNÁ ZPRÁVA velikost příspěvku pro vědu není tak důležitá jako kvalita práce,v níž se přínos demonstruje. S původností práce se asociují vlastnosti jako novost, nový styl

Více

1924 Ženevská deklarace práv dítěte

1924 Ženevská deklarace práv dítěte MSSP 1. ROČNÍK 1924 Ženevská deklarace práv dítěte 1959 Deklarace práv dítěte přijatá Valným shromážděním Organizace Spojených národů 20.11.1989 v New Yorku přijata Úmluva o právech dítěte 30.9.1990 podepsána

Více

Federační politika eduid.cz

Federační politika eduid.cz Obsah Federační politika eduid.cz Verze 1.1 1. Úvod...1 2. Definice...1 3. Obecná ustanovení...3 4. Vymezení rolí a povinností subjektů zapojených do federace...3 4.1. Operátor federace...3 4.2. Poskytovatelé

Více

Metody sociálních výzkumů

Metody sociálních výzkumů Metody sociálních výzkumů DOTAZNÍK ROZHOVOR POZOROVÁNÍ KAZUISTIKA ZÁKLADNÍ TECHNIKY SBĚRU DAT Přímé pozorování Rozhovor Dotazník Analýza dokumentů (standardizovaný rozhovor, nestandardizovaný rozhovor,

Více

MEZINÁRODNÍ NÁSTUPNÍ STIPENDIUM MARIE CURIE

MEZINÁRODNÍ NÁSTUPNÍ STIPENDIUM MARIE CURIE PŘÍLOHA III ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ MEZINÁRODNÍ NÁSTUPNÍ STIPENDIUM MARIE CURIE III. 1 - Definice FÁZE NÁVRATU Kromě definic v článku II.1 platí pro tuto smlouvu tyto definice: 1. Dohoda: znamená písemnou

Více

Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb

Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb (ke standardu 15) I. Příprava zjišťování spokojenosti uživatelů se sociálními službami 1. Před zahájením

Více

Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009

Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009 duben 2010 Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009 Abstrakt: Barbora Tošnerová Komentář k analýze agentury Newton Media, která se zaměřila na to, jak o občanech čtyř vybraných zemí žijících

Více

Hygiena, ergonomie a bezpečnost práce s ICT

Hygiena, ergonomie a bezpečnost práce s ICT Hygiena, ergonomie a bezpečnost práce s ICT Bezpečnost práce 1. V počítačové učebně 2. Při akcích mimo učebnu Bezpečnost práce v počítačové učebně Kromě vhodného pracovního prostředí zabraňujícího poškozování

Více

Dotazníkové šetření (součást projektu Zodpovědně ): Zkušenosti a znalosti studentů SZŠ Chomutov v oblasti sexuálního chování

Dotazníkové šetření (součást projektu Zodpovědně ): Zkušenosti a znalosti studentů SZŠ Chomutov v oblasti sexuálního chování Dotazníkové šetření (součást projektu Zodpovědně ): Zkušenosti a znalosti studentů SZŠ Chomutov v oblasti sexuálního chování Mgr. Anna Milerová Chomutov - září 2011 Metodika výzkumu Sběr dat probíhal v

Více

Evropský týden mobility ETM

Evropský týden mobility ETM Evropský týden mobility Evropský den bez aut 2011 Evropský týden mobility je kampaň zaměřená na širokou veřejnost. Jejím cílem je upozornit na problémy se stále narůstající automobilovou dopravou na straně

Více

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 Obsah Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 KAPITOLA I: Pojem, předmět a úkoly kriminologie... 21 1 Pojem a předmět kriminologie... 21 2 Základní

Více

SEXUÁLNÍ CHOVÁNÍ V ČR

SEXUÁLNÍ CHOVÁNÍ V ČR Sexuologický ústav. lékařské fakulty UK a VFN SEXUÁLNÍ CHOVÁNÍ V ČR Srovnání výzkumů z let 993, 998 a 23 8. dubna 2 Sexuální chování v ČR Kontinuální výzkum sexuálního chování české populace realizovaný

Více

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni

Více

Příloha 1: Baterie on-line administrovaných dotazníků

Příloha 1: Baterie on-line administrovaných dotazníků Příloha 1: Baterie on-line administrovaných dotazníků MBTI - OSOBNOSTNÍ DOTAZNÍK COPE - STRATEGIE ZVLÁDÁNÍ Vítejte na stránkách, jež jsou součástí bakalářské práce na téma "Strategie zvládání ve vztahu

Více

Srdečně vás všechny vítám na tomto úžasném projektu, po jehož absolvování nebudete věřit, kým jste byla!

Srdečně vás všechny vítám na tomto úžasném projektu, po jehož absolvování nebudete věřit, kým jste byla! Srdečně vás všechny vítám na tomto úžasném projektu, po jehož absolvování nebudete věřit, kým jste byla! CO JE PRO VÁS DŮLEŽITÉ! UVĚDOMIT SI, PROČ JSTE ZDE A CO CHCETE VE SVÉM ŽIVOTĚ ZMĚNIT A NA TOM BUDEME

Více

Vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi žáky a učiteli z pohledů učitelů

Vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi žáky a učiteli z pohledů učitelů Vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi žáky a učiteli z pohledů učitelů Cíle: - zjistit, jak vnímají různí pedagogové přátelství na sociálních sítích a seznámit se s jejich osobními

Více

Právní úprava kontrolního postupu při výkonu správního dozoru a působnost připravovaného zákona o kontrole 1)

Právní úprava kontrolního postupu při výkonu správního dozoru a působnost připravovaného zákona o kontrole 1) Miloslava Hálová Právní úprava kontrolního postupu při výkonu správního dozoru a působnost připravovaného zákona o kontrole 1) I. Kontrola je nedílnou součástí jakékoli účelné a cílevědomé lidské činnosti.

Více

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice PŘÍPADOVÁ STUDIE Bc. Věra Okénková Důležitost studia volného času? OFICIÁLNÍ POSTOJE K TRÁVENÍ Situace bezprostředně po válce Postoj vládnoucí

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín 5. Mezilidské vztahy, komunikace

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín 5. Mezilidské vztahy, komunikace Mezilidské vztahy, komunikace ZÁŘÍ Práva a povinnosti žáků školní řád, BOZ 13. vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití ve škole, mezi

Více

Bleskový výzkum SC&C a STEM pro Českou televizi

Bleskový výzkum SC&C a STEM pro Českou televizi Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz Závěrečná zpráva VOLBY DO PS 2010 - Jihomoravský kraj Bleskový výzkum SC&C a STEM pro Českou televizi Praha,

Více

II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA

II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA Obsah 1 Cíle... 2 2 Výklad problematiky... 2 2.1 Vývoj do roku 1918... 2 2.2 V letech 1918 1945... 3 2.3 Vývoj od roku 1945 až dosud... 4 3 Shrnutí poznatků...

Více

Fyzické tresty Výzkum PR

Fyzické tresty Výzkum PR Fyzické tresty Výzkum PR Statistická chyba Respondenti 18+ velikost vzorku (N) dolní hranice procento populace 5% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní

Více

Metodický manuál pro vypracování seminární práce

Metodický manuál pro vypracování seminární práce Metodický manuál pro vypracování seminární práce Liberec 2008 Obsah: 1. Význam a cíl seminární práce 2. Formální úprava seminární práce 2.1. Titulní stránka 2.2. Řazení listů seminární práce 2.3. Vlastní

Více

Role experimentu ve vědecké metodě

Role experimentu ve vědecké metodě Role experimentu ve vědecké metodě Erika Mechlová Ostravská univerzita v Ostravě Obsah Úvod 1. Pozorování 2. Uvedení a formulace problému. Sbírání informací 3. Stanovení hypotéz řešení problému 4. Provedení

Více

PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA

PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA Studijní běh: 1 4. semestr Bc. přednášková skupina I (skup. A, B, C, D) PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA oboru Sociální pedagogika pro období únor červen 2014 Akademický rok 201/2014 (letní semestr) Brno 2014

Více

Opsaná diplomová práce

Opsaná diplomová práce Opsaná diplomová práce Opsaná diplomová práce 9.5.2011 21:30, pořad: Reportéři ČT Marek WOLLNER, moderátor Slyšeli jste témata, která jsme připravili na dnešní večer. Jsou tu Reportéři ČT s novými kauzami

Více

D-3 Moderní doba. (Anotace k sadě 20 materiálů)

D-3 Moderní doba. (Anotace k sadě 20 materiálů) Gymnázium Sušice Brána vzdělávání II D-3 Moderní doba ( k sadě 20 materiálů) Poř. 1. D-3_01 Druhá světová válka (základní pojmy) tématu druhá světová válka. Např. k opakování na začátku nebo jako shrnutí

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

Metody sociálního výzkumu. 2. Ročník LS 2010 Jabok, ETF 2. výukový blok

Metody sociálního výzkumu. 2. Ročník LS 2010 Jabok, ETF 2. výukový blok Metody sociálního výzkumu 2. Ročník LS 2010 Jabok, ETF 2. výukový blok Problémy při sociálním výzkumu Sociální realita často zachytitelná jen skrze indikátory potřebná informace: je přímo pozorovatelná

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření ohledně vnímaného (ne)bezpečí ve městě

Vyhodnocení dotazníkového šetření ohledně vnímaného (ne)bezpečí ve městě Vyhodnocení dotazníkového šetření ohledně vnímaného (ne)bezpečí ve městě Zpracoval: Bc. Tomáš Žák koordinátor prevence kriminality Dne: 30. 11. 2014 Od poloviny září do 10.listopadu 2014 probíhal sběr

Více

ZA ODKAZEM KMENŮ OD EL RÍO PUTUMAYO

ZA ODKAZEM KMENŮ OD EL RÍO PUTUMAYO Přihláška na letní tábor oddílu T.O. Kamarádi Díl 1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Provozovatel: Česká tábornická unie, Jesenická oblast nám. Jana Zajíce 9, Šumperk 787 01 Typ tábora: stálý, stanový (indiánská tee-pee)

Více

ODŮVODNĚNÍ vyhlášky č. 372/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 22/2013 Sb., o vzdělávání na úseku ochrany zvířat proti týrání I.

ODŮVODNĚNÍ vyhlášky č. 372/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 22/2013 Sb., o vzdělávání na úseku ochrany zvířat proti týrání I. ODŮVODNĚNÍ vyhlášky č. 372/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 22/2013 Sb., o vzdělávání na úseku ochrany zvířat proti týrání I. Obecná část Název Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 22/2013 Sb.,

Více

IVA ŽLÁBKOVÁ, LUBOŠ KRNINSKÝ

IVA ŽLÁBKOVÁ, LUBOŠ KRNINSKÝ ZKUŠENOST V PROCESU UČENÍ STUDENTŮ UČITELSTVÍ IVA ŽLÁBKOVÁ, LUBOŠ KRNINSKÝ Anotace Článek je zaměřen na analýzu širších souvislostí využívání zkušeností v procesu učení. Za tímto účelem bylo realizováno

Více

Vít Skála Konference Práce na dálku o krok blíž k vám, Třebíč, 18. 6. 2013

Vít Skála Konference Práce na dálku o krok blíž k vám, Třebíč, 18. 6. 2013 Vít Skála Konference Práce na dálku o krok blíž k vám, Třebíč, 18. 6. 2013 O čem tento příspěvek není O systematickém výkladu problematiky O vysvětlení rozdílů mezi různými formami práce na dálku O přehledu

Více

Teze k vystoupení na Akademickém sněmu AV ČR *

Teze k vystoupení na Akademickém sněmu AV ČR * Teze k vystoupení na Akademickém sněmu AV ČR * Václav Klaus 1. Děkuji za pozvání na Vaše zasedání, a za možnost zde dnes vystoupit, i když musím přiznat, že jsem se slova projev trochu polekal. Dovolím

Více

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Metodika poradenství Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Úvod V následujícím textu je popsán způsob vedení rozhovoru s klientem, jehož cílem je pomoci klientovi prozkoumat jeho situaci, která ho přivedla

Více

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a datových modelů Obsah Seznam tabulek... 1 Seznam obrázků... 1 1 Úvod... 2 2 Metody sémantické harmonizace... 2 3 Dvojjazyčné katalogy objektů

Více

8. Věda a technologie, informační společnost

8. Věda a technologie, informační společnost 8. Věda a technologie, informační společnost V každé společnosti je její důležitou a nedílnou součástí oblast výzkumu a vývoje. Jedná se o systematickou tvůrčí práci konanou za účelem získání nových znalostí

Více

Diskriminace z důvodu romské etnicity

Diskriminace z důvodu romské etnicity Diskriminace z důvodu romské etnicity 22. dubna 2014, Kancelář veřejného ochránce práv, Brno Mgr. Olga Rosenkranzová, Ph.D Mgr. Eva Nehudková Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce

Více

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace B5 Program Téma obsahuje informace o programech a programovém řízení a klade si za cíl především vysvětlit

Více

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Důvěra některým institucím veřejného života v březnu

Více