Poznámky k filosofii a náboženským představám Františka Matouše Klácela 1

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Poznámky k filosofii a náboženským představám Františka Matouše Klácela 1"

Transkript

1 CÍL VEŠKERÉ LÁSKY A VĚDY Poznámky k filosofii a náboženským představám Františka Matouše Klácela 1 Vědomá vesměrnost jest cíl veškeré lásky a vědy. Toto heslo si napsal František Matouš Klácel ( ) pod svůj portrét. 2 Proto jej můžeme směle považovat za jakési jádro filosofova poselství. Pečlivý badatel by tu snad mohl namítnout, že vykládat myšlenky, jejichž vývoj trval celá desetiletí, pouze z jediné věty nutně znamená, že se tu dopustíme vážného zploštění. Ale právě u Klácela se ukazuje takový přístup jako mimořádně vhodný. Pojem vesměrnost se v jeho díle poprvé objevil ve spise Dobrověda z roku S úvodním heslem téměř totožné formulace najdeme v často citovaném dopise Veronice Vrbíkové z roku Frekvence tohoto výrazu v Klácelově díle vrcholí ve spisech z amerického období. Pojem vesměrnosti se tedy vine autorovým dílem jako souvislá nit. 5 Pozornější studium Klácelovy filosofie prozradí, že se idea jednoty, ať už nazývaná vesměrností, Láskou, Ladou či jinak, vyskytovala ve všech fázích jeho intelektuálního vývoje. Miloslav Trapl se dokonce domnívá, že se myslitel pokusil tuto ideu připsat (nevíme, zda právem) svému filosofickému iniciátorovi Bonifáci Buzkovi ( ): V Mostku (s.22) připisuje Klácel Buzkovi učení o jednotě kosmopolitismu a vlastenectví, k němuž spíše dospěl sám vlastním filosofickým vývojem. 6 Klácelův spis Mostek vyšel v roce 1842, ze stejného roku je i článek Kosmopolitismus a vlastenectví, v němž se vesměrná tendence tohoto uvažování vyskytuje již zcela silně. 7 Poslední větší autorovo dílo, vydané roku 1882, nese slovo vesměrnost přímo ve svém názvu. 8 Vesměrnost je tedy také jeho poslední téma (pokud měl vůbec jiná témata). Slovo vesměrnost můžeme etymologicky rozčlenit do dvou základů. První obsahuje praslovanský kořen vъsъ s původním významem ves, vesnice, později ovšem veškerý, všechen. Klácelův novotvar upomíná na složeninu vesmír, v níž se tento kořen spojuje se substantivem mirъ ve významu svět. 9 Vesměrnost tedy můžeme chápat jako vesmírnost, celosvětovost. V již zmíněné Dobrovědě toto slovo použil jako překlad výrazu kosmopolitismus výrazu,který se ostatně už dříve objevil v názvu výše uvedeného článku. 10 Tento překlad však není zcela přesný. Zatímco řecké slovo vyjadřuje doslova mít vesmír za rodnou obec, tedy světoobčanství, Klácel význam domova, obce (polis) zcela opomněl. Čekali bychom také, že slovo bude znít spíše vesmírnost, avšak zde se základ 1

2 mirъ překvapivě nahrazuje kořenem -měr-. Abychom tuto svévoli pochopili, musíme poukázat na autorovu básnickou svobodu. Takto pozměněná podoba totiž dovoluje i následující výklad: Vesměrnost by mohla znamenat ves směrnost, tj. směřování k celku, všesměřování (kosmocentrismus), popř.směřování všeho. Konečný překlad slova by potom zněl: vesmírné směřování všeho ke všemu. 11 Vzpomeňme na Ladimírovu" urputnou snahu směrovat lidi k celku, vytvářet společenství jednotných. Podtitul jeho téměř posledního díla přináší jakousi definici tohoto obsáhlého pojmu. Klácel tu tvrdí, že obsahem spisu Vesměrnost je domýšlení se Nejvyšší Jednoty všeho, či toho, co jest, pro všecky, vždycky, všudy nejsvětější, Rozumu co Pravdy, Života co Dobra, Lady co Slušnosti a Krásy; Osvědčení cesty ku Vědě, Statečnosti a Blahobytu." 12 Pomineme-li celkovou výstřednost autorova vyjadřování, můžeme vesměrnost považovat za zvláštní filosofickou kategorii, asi na způsob aristotelského to agathon (Dobro) 13, za něco, z čeho vychází a kam směřuje svět, za jakýsi svorník světa a zároveň jeho vnitřní puzení k jednotě, vnitřní vedení společnosti k této jednotě, projevující se však rovněž v umění a vědecké činnosti. Vesměrnost je metafysický princip (arché), filosofem odkrývaná podstata veškeré skutečnosti. Z poznání tohoto principu pak vychází i určité jednání, jež musí respektovat poznanou povahu reality. 14 Naše vžitá představa Františka Matouše Klácela jako utopického socialisty nám možná brání vidět, že jeho úsilí vytvářet jednotné komunity vycházelo z určité představy dokonalého vesmíru, tj. jeho sociální filosofie byla zakotvena ontologicky. Vesměrnost není jen volání po harmonii, v jeho podání jde o pokračování přirozené vesměrnosti tohoto světa. Vesmír jest věčná jednota všeho, ale tito údové rodí se, rodí, vyvíjejí se, umírají, jako kupř. v člověčenstvu jednota vždy jest a údové vždy rodí se, vyvíjejí se a mrou. 15 Realita je podle Klácela projevem jediného principu, který drží svět v kosmické jednotě. Celý svět jest jedné podstaty. 16 Na rozdíl od zvířat je však člověk povolán k uvědomělé vesměrnosti, může tedy tuto jednotu uplatňovat svou činností a prostřednictvím svých institucí. Člověk ale teprv to vnitřní puzení, to vnuknutí poznává, vyslovuje, činí vědomým cílem a vědomou cestou; člověk věda o sobě, věda o svém centrum, věda o všemmíru, vědomě může se státi vesměrným. 17 Zde bychom mohli poznamenat pár slov o Klácelově pojetí přírodních věd (a vlastně i veškeré vědy - viz úvodní heslo). Vědecká práce je pro tohoto myslitele vždy spojena s vysokým etickým posláním. Hodnotově neutrální (exaktní) přírodovědu si snad ani nedovede představit, ačkoli za jeho života již prakticky fungovala. Rozhodně odmítá strohý kauzální nexus, který je pro něho sice ve vědě možný, ale pouze jako její nižší stupeň. Poznávat realitu pouze na základě prostých vztahů mezi příčinou a následkem připadá 2

3 syntetikovi Klácelovi až příliš triviální - ztrácí se pojem celku. Rozlišuje tudíž přírodní vědu jako mechaniku ( mechanismus ), prostě skládající poznání podle banálních příčinných vztahů, a chemii ( chemismus ) s jejím pro Františka Matouše zajímavějším syntetickým pohledem. Vztah těchto dvou typů věd mu byl jakousi vzestupnou cestou, jež měla být dovršena vědomou vesměrností. Jeden nemyslí jináč nežli podkládaje všemu příčinu a účinek, a sice vedle sebe neb po sobě, ale dvojí; jmenujme tuto kategorii mechanismus. Tento rozum, protože jest první, jest obyčejný; vyšší jest chemismus, ještě vyšší život, jakožto samopohyb, pak duše, pak duch. Kdo se ale o těchto stupních nepřesvědčil, ten si k.p. život myslí v podobenství jako hodinky. 18 Z poslední věty tedy vyplývá, že Klácel tzv. exaktní vědou (hledající přísně kauzální vysvětlení) vlastně pohrdal. V pojednání o Darwinovi (z roku 1877) se vedle vysvětlení nauky o přírodním výběru objevují vzletné formulace, které svědčí o tom, že Darwinovu knihu O vzniku druhů četl spíše jako doklad teorie o vesměrném směřování přírody k dokonalosti. Radostně poznáváme, že jest jeden život v přírodě, že jest Jedno ve Všem a Vše v Jednom, a že zde na Zemi jest člověk, ne něco zvláštního, ale dovršení života zemského. 19 Příklad Charlese Darwina tak ukazuje, že vědecké bádání nutně musí vést k uvědomělému odkrývání kosmické vesměrnosti. Zpytatelé přírody hledají rozum v předmětech, to jest to zkoušení, přezvídání, ale filosofové domýšlejí se jednoty ve všem. 20 I když to Klácel neformuluje takto ostře, přírodní vědy vlastně poskytují filosofům intelektuální servis, dodávají jim argumenty ve prospěch vesměrné teorie. Klácel neuvažuje o jejich autonomii, snad proto, že nikdy nestály v popředí jeho zájmu. V duchu hegeliánského idealismu staví zkoumání přírody na nižší stupeň než umění a filosofii (hmotná skutečnost je jen projevem obecných duchovních principů). Z hegeliánské filosofie se však přece jen vymyká Klácelovo vysoké hodnocení hudby. Zatímco Georg W.F. Hegel popisoval skutečnost jako stupňovitý proces (s revolučními zvraty) 21, Klácel akcentuje proměnlivou harmonii, jednotu, Ladu. 22 Z tohoto důvodu si Ladimír Klácel vážil hudby jako metafyzického umění, jež svými tóny odhaluje dokonalý soulad vesmíru, tedy jeho vesměrnost. 23 Když ruch zní (ač ne pro náš sluch vždycky) a všecko tvorstvo jest v neustálém ruchu, a všecko jest směřené a přiměřené, souladné; tož vesmír jest věčná neustálá hudba, jež vidí ten Logos, který by ji složil;to jest ta věčná hudba v makrokosmu. 24 Hudba se zdá filosofovi nejvesměrnějším z druhů umění. V její souzvučnosti cítí Klácel vesměrnost, filosofické uvědomění jsoucna, napsal J.Trojan v článku F.M.Klácel v české hudbě. 25 Klácelovu představu vesmíru si proto nejlépe evokujeme poslechem klasické kompozice, v níž můžeme obdivovat zejména vztahy jednotlivých nástrojů, např. citlivý doprovod klavíru, střídání motivů v sonátě, nástupy nástrojů 3

4 v orchestru, nezbytnost stát se součástí celku a sledovat jeho logiku. 26 Odtud zbývá už jen krůček k takto harmonickým mezilidským vztahům. Hudba je Klácelovi živým organismem, který má analogii s lidskou společností. 27 V podtitulu brožury Vesměrnost jsme vedle jiných, málem podivínských, výrazů četli i nesrozumitelnou trojici slov: pro všecky, vždycky, všudy. Tuto triádu filosof používal na mnoha místech, dokonce se s ní setkáme ve zmíněném dopise člence Bratrstva - Veronice Vrbíkové. František Matouš jí píše, že jeho jakési nové náboženství jest tedy pro všecky vždy všude (sic!), a to jest právě dle významu řeckého slova καθολικος - katolické. 28 Doslovná etymologie tohoto řeckého slova zní skutečně: týkající se celku, Klácelovy výrazy tedy docela přesně zdůrazňují jistou demokratičnost (vesměrnost!) jeho vize. 29 Ačkoli náš myslitel vždy eklekticky využívá mnoho různých zdrojů, aniž by je uváděl, u těchto pojmů můžeme jejich původ snadno určit. Až ve 20.století objevená Všeobecná porada o nápravě věcí lidských Jana Ámose Komenského si dala obdobný výklad tohoto řeckého slova přímo do názvu: tato porada je totiž katolická, to jest obecná, týkající se všech. Rovněž zmíněná Klácelova trojice je jen neobratným překladem Komenského triády: omnia omnibus omnino, česky obtížně překládané všechno všem veskrze. 30 Tato stopa nás přivádí na myšlenku, že celá Klácelova filosofie je Komenskému myšlenkovému odkazu podivuhodně blízká, rozhodně bližší než k častěji uváděnému Hegelovi nebo utopickým socialistům. I Klácel pojímal svou činnost jako rozšiřování světla (Via lucis), jako systematické vzdělávání vedoucí k jednotě. I Klácel se snažil počínat si v této didaktice názorně a systematicky (výčty, etymologie), vytvářet globální projekty, jež by měly zdánlivě rozdílné části skutečnosti uvést do harmonie. 31 Vzhledem k tomu, že v jeho době se česká veřejnost začala s Komenským teprve seznamovat (z popudu J.G.Herdera), můžeme se ptát, jakými cestami se Komenského myšlenky dostávaly ke Klácelovi. Miloslav Trapl zaznamenal jeho pochvalné zmínky o Komenském v článku O smrti (1843) a v rozsáhlé Ladovědě (1869), v níž píše o podobě ideálního pomníku tohoto reformátora. 32 Už to, že Klácel zmiňuje ve vlastních uvahách jiného myslitele, je mimořádné (činí tak jen občas). 33 Zdá se také, že od Komenského převzal metafory světla jako růstu pravého poznání v lidstvu. Jestliže jsme tedy vesměrnost načrtli jako vizi dokonalého, soudržného světa (tíhnutí reality k jednotě), musíme se ještě dál zabývat otázkou, jak se stává vesměrnou celá lidská společnost. Vědomá vesměrnost je cíl veškeré lásky, jak Klácel prohlásil ve svém heslu, jak se však mohou lidská individua sjednotit na této cestě? Jak je vůbec možné, že se nepřátelé vesměrnosti - neboli lakomci, sobci a polovičkáři 34 - přece jen spojí a podlehnou úsilí 4

5 o harmonický celek? Klácel odpovídá se všemi etickými intelektualisty: řešením je vzdělání, vlastní sebeuvědomělost. Vzdělání jest tedy převedení podstaty na pravou ukázalost, jádra svého ku květu a květu k ovoci. Nevzdělaný člověk jest, který ještě nedospěl ku vesměrnosti. Sebevědomý zákon člověka jest duch člověčí. 35 Najde tu ani tak o obyčejné vzdělávání, nýbrž doslova o duchovní procitání. Příroda se prostřednictvím člověka zduchovňuje, přichází k sobě, neboť duch v ní zatím jen spal. Teď teprve rozumíme spojení vědomá vesměrnost z úvodního hesla. V živé i neživé přírodě vesměrnost působí, ale téměř mimochodem, zatímco v lidském počínání se vesměrnost děje nebo bude dít uvědoměle. 36 Zde se bezpochyby projevuje hegeliánská inspirace. Hegel takové rození pravdy chápal jako konečné sebeuvědomění absolutního ducha, prostřednictvím vyspělé filosofie. Svět se tak přivádí ve vědě k sobě samému, neboť svět je ve své podstatě duch (jehož charakteristikou je podle Klácela vesměrnost). Klácel to popisuje například těmito slovy: Ten sebevědomý zákon tvořící či rodící a přerozující jmenujeme přírodu a ten sebevědomý zákon či rozum jmenujeme ducha. 37 Duch je podle této definice vlastně vědomá vesměrnost. Je překvapivé, že si Ladimír Klácel tento porod ducha představoval docela idylicky - jako by byl málem hotový a my se do tohoto nového světa mohli zčistajasna probudit. To nás také zaráží při četbě novel Klácelovy Luděnky - Boženy Němcové. V zámku a v podzámčí a v Pohorské vesnici se dosavadní individualistická společnost takřka skokem mění ve vesměrně solidární. K tomu, aby se v ratibořickém údolí daly věci do pořádku, stačí jen malá rada uvědomělé babičky. 38 Šiřitelé dobra v dílech Boženy Němcové se neřídí křesťanskou morálkou, ale stačí jim pravé uvědomění. 39 Sám Klácel usiloval o vytvoření takových ideálních ostrůvků dobra, bohužel jeho pokusy často vyvolávají škodolibý úsměv. Václav Tille označil Klácela jako naivního neobratného snílka. 40 O to víc vyniká, že Klácelův inspirátor Hegel líčil onen vzestupný proces uvědomování zcela jinak - jako nepředstavitelně bolestný, neustále hrozící skepsí nebo nihilismem. Na jednom místě dokonce mluví o zoufalství (Verzweiflung). 41 Podobně i Augustin Smetana ( ) psal o ukrutné bolesti, o bolesti, která už nemůže být větší, ale která přesto přetaví náš svět do harmonické lásky: největší bolesti této doby jsou také jejími posledními bolestmi. 42 Proč se tedy František Matouš Klácel obracel k budoucímu věku s takovým optimismem? Víme o mnoha jeho osobních prohrách, přesto svou vizi vesměrnosti deklaruje stále znovu a znovu s neutuchajícím nasazením. I tento rys ho připodobňuje ke Komenskému, který se ke konci života dokonce ztotožnil s prorokem Eliášem. Klácelova energie má vskutku prorocký charakter. Zdá se, že mu tato vize přímo naplňovala smysl života - cítil se být jakoby povolán vesmírem k takovému dílu. Žijme ideám našim, podejme sobě ruce k pobratimství. 43 5

6 Ladimír je ze své podstaty člověk živený ideály, jak se ostatně naučil u Bonifáce Buzka, člověk, který neumí žít jinak než pro přesahující poslání. Jde tu tedy o záležitost především psychologickou. 44 Poučeni totalitními ideologiemi 20.století se musíme právem ptát, zdali Klácelův sociální program s sebou nenese rovněž potlačování individuální jedinečnosti. Není Klácel další z totalitních myslitelů? Zdá se, že většina badatelů Klácelovi vytýká výstřednost a naivitu, nikoli však snahy necitlivě podřizovat druhé jednotnému schematu. Vesměrnost není v jeho představách přivedením světa k jednomu zobecněnému způsobu bytí, jinak bychom totiž jen hypostazovali jeden určitý (a omezený) moment, ne celek. Jak ale tedy dojít ke skutečné univerzalitě, která by neutlačovala? Jak být vesměrnými, když všechno, co pojmeme, je už vždy částečné? Klácel tento problém zřejmě prožíval dost intenzivně, ale poučen Hegelovou dialektickou syntézou jej nemohl (na rozdíl od postmodernismu) považovat za neřešitelný. Proto také napsal: Jedno o druhé se musí tříti, Kde má z drobků celek býti; K celku ať se mysl pne, Ruka však jen částkou hne. 45 Vesměrnosti se podle našeho myslitele dosahuje vědomím celku. Nikdy ne úředním stanovením toho, co celek je a co má být, nýbrž úsilím o postupnou harmonizaci - aby se všechen náš život automaticky zapojoval do vyšších souvislostí. Vesměrnost je cíl (a projev) veškeré lásky. Když Klácel podrobně rozvrhoval programy pro svá dvě společenství (Českomoravské bratrstvo, Svobodomyslná jednota) a snažil se jim stanovit přesná pravidla života (po vzoru řeholí), předpokládal, že komunita bude žít na bázi přirozené družnosti a že společná pravidla budou vyplývat z jejich nenuceného souhlasu. Ve slavném článku Na pováženou (1848) například napsal: Slibujeme, že povedeme život opatrný, střídmý a skromný. Hanba budiž nám skvostně jísti a píti a nádherně odívati se, pokud bratr nouzi trpí. 46 Nebo v dopise Marii Mikšíčkové ještě idealističtěji: Když tři přítelkyně sobě ruce dají, jsou sobě povědomy, že jsou svorné, snášelivé a dychtí o (sic!) osvojenosti myslní a vesměrnosti v poznání, jednání a celé ukazalosti, tak jest posestrymstvo založeno. 47 Klácel odštěpence nemínil nijak trestat, rozpad Českomoravského bratrstva neřešil větším tlakem na jeho členy, ale pouze se od nich s bolestí izoloval. Skutečně naivně předpokládal, že se komunita bude rozvíjet sama, tj. organicky, bohatými kontakty, studiem, solidaritou. Proti 6

7 jiným tvůrcům podobných programů, se Klácel nikdy nepasoval na vůdce komunity, spíše sám sebe chápal jako inspirátora, učitele. Kde panuje láska, tam není představených. 48 Že Klácel pokušení všech sektářů (manipulovat s oddanými) spíše odolal, je zřejmé například z jeho dopisů Veronice Vrbíkové. Ačkoli se v nich soustavně pokoušel nabourat její vřelý katolicismus, ponechává jí možnost rozhodnout se sama a nevyhrožuje. Když Ladimír Klácel nesouhlasil s Veroničinou volbou manžela (Matěje Mikšíčka), vyslovil svůj nesouhlas jen stručně, bez zastrašování: Říci ne? Jakým právem? A jak by to mohlo přijato býti? Viz, milá Verunko, pana Matěje jest se co báti. 49 V tomto úryvku jako by se Klácel důvěry své duchovní sestry přímo obával, vnucovat jí svůj názor by bylo proti jeho přesvědčení o lidské svobodě. Inspirátor vesměrnosti možná ponechával svým duchovním svěřencům tolik volnosti, že můžeme hovořit o nedostatku organizačních schopností. Klácel nebyl muž činu, jeho akcí bývalo pouze psané slovo. K významným změnám ve svém životě se odhodlával vždy jen pomalu a obtížně (neschopnost veřejně deklarovat nesouhlas s církví, jak učinil Augustin Smetana již v roce 1850, zdlouhavé rozhodování o cestě do Ameriky). Klácel neuměl být rozhodný, proto mu zmíněné pokušení manipulovat nehrozilo. 50 František Matouš si spolu s Hegelem uvědomoval, že jedinečné vlastnosti ( zvláštnosti ) jsou pro budování vesměrného celku nezbytné. Rozdíly bytostí se harmonicky doplňují. Ale hleďme; vesmír má největší rozmanitost, a jest Jednota, tak tedy i my učiňme z různa shodu, a poznáme, že rozmanitost národů prospěla člověčenstvu. 51 Avšak proti Hegelovi, u něhož krůček po krůčku sledujeme, jak se individuální sobectví zvolna proměňuje v morálku a mravnost a jak sebe překonává v rodině a státu, Klácel jako by tento vývoj předbíhal. Zatímco nás Hegel v Základech filosofie práva podrobuje náročnému hledání (které přímo spoluprožíváme), František Matouš tu vystupuje už jako tiskový mluvčí obecna - nehledá, jen proklamuje. Tím je také o dost méně filosofem než Smetana. Hledí na osobní životy vždy už jen z pozice obecného, třebaže je nechce lámat, ale pouze osvítit:. Proto nás patrně nepřekvapí jeho jakási verze kategorického imperativu: Co nemůže býti pro všecky, vždycky, všudy, nemůže býti ani pravda ani dobro. 52 Nad tímto prohlášením nás možná napadne otázka, co vlastně Klácel soudil o lidské individualitě, tolik zdůrazňované v tehdy se rozvíjejícím liberalismu. Zejména III.kapitola Vesměrnosti dává tušit, že Klácel americký liberalismus jednoznačně odmítal, ba dokonce zesměšňoval. 53 Jeho (výše popsaná) úcta k jednotlivci zase naopak vylučuje, že by chtěl člověka zbavit samostatnosti ve jménu velkých idejí. Filosofův koncept lidské jedinečnosti by mohl být chápán v duchu křesťanské představy 7

8 o jednotě různých údů v jednom těle, jak ji sugestivně načrtl Pavel z Tarsu. 54 V tomto církevním smyslu dostává jednotlivý člověk specifická a originální obdarování, jež však nemají sloužit jemu samému, ale bratřím a sestrám v komunitě. Klácel tuto organickou vizi jednoty v různosti mlčky předpokládá jako samozřejmou (v augustiniánském řádu ji ale asi osobně takto neprožíval). Život v komunitě pro něho vlastně nikdy nebyl důležitým tématem, neboť společenství, která zakládal, nikdy nedospěla do fáze, kdy by bylo nutné hledat jednotu v početném a různorodém členstvu. 55 Onu různost zatím viděl spíše v různých cestách, po nichž jednotlivci přecházejí k uvědomělé vesměrnosti: Kdož by byl tak pošetilý, že by žádal, aby všichni šli jednou cestou, a sice za ním, na chlum pravdy! Přijďte od západu neb od východu, od jihu neb od severu, jen jděte vzhůru s chutí upřímnou; tam nahoře sejdeme se všichni. 56 Ladimírova jistota, že k vesměrnosti dojdou všichni rozumní lidé, je zde pozoruhodná. Je však také pravda, že v pozdějších jeho dílech bývají podobná vyjádření spíše vzácná. Zdá se, že lidská osobitost pro něho nikdy nebyla významným tématem (ostatně jako pro všechny filosofy ovlivněné Hegelovou koncepcí světového ducha). Mnohem častěji cítil potřebu se vyjadřovat k jiné individualitě - k národu. Dobové vlastenectví (nacionalismus) však pojímal osobitě, vedle zodpovědnosti k vlastnímu národu ještě cítil zodpovědnost k lidstvu a vesmíru jako celku (podobně jako J.G.Herder). Při putování k vesměrnosti však nesmíme etapu vlastenectví přeskočit. Teprve prostřednictvím národa se totiž stáváme sami sebou, teprve národ nás činí účastníky vesměrnosti. Např. v Dobrovědě ukázal, že rodina, rod a národ překonávají prapůvodní (pudový) egoismus. Národ se tak v jeho očích stává jakousi převodní stanicí mezi sobcem a vesměrným nemýlencem. Ale pokud se tato cesta k jednotě na svém vlasteneckém mezistupni zastaví, dojde k nebezpečnému zkratu - jedna identita se staví proti druhé, rozlišuje se nějaké my a nějaké oni. Klácel tu odhaluje jen poněkud zahalenější egoismus: Byťby jste vypočetli více a větších obětí, kterých vlasti přinášíte; předce vždy při svém ostanu, že vlastenectví vaše egoismus jest, arci ne tak hrubý, patrně zisku hledající, ale zahalený, sama sebe neznající, jinému, čistějšímu oku vždy ošemetný. 57 Zde pravděpodobně zahlédl, že to, co na první pohled může vypadat jako ušlechtilá láska k národu, se v globálnějším hledisku stává utlačovatelským vyvyšováním nad jiné. Tento postřeh vyniká o to víc, že Klácel dosud neměl zkušenost s destruktivními účinky evropských nacionalismů. František Matouš se nepřestává v Americe rozčilovat, že jeho krajané zapomínají na své češství, že se tak vlastně připravují o svou identitu, jejímž prostřednictvím jsou lidmi. Kulturní asimilace je podle něho zrada původního rázu v sobě. 58 Tomuto povzdechu můžeme rozumět jako upozornění na zrádnou možnost nenásledovat vlastní přirozenost, 8

9 nechat se vyvlastnit něčím cizím. 59 Skrze národní identitu se do jednotlivce vtisklo jeho vesměrné poslání jako obecná idea.. Základ, původ, počátek čili možnost člověčenstva jest idea, kterážto ve množství osob rozptýlena jest, takže základ všech základem jest celku. 60 Vrátíme-li se k Pavlovi z Tarsu, můžeme v této myšlence vidět obdobu pojetí částí jako údů těla - každý národ je údem lidstva se svým jedinečným (nezastupitelným) posláním v tomto celku. Patrně nejpropracovanější verzi tohoto konceptu národů předložil už před Klácelem Johann Gottfried Herder ( ), který však místo vesměrnosti hovořil o abstraktní lidskosti, jakémsi povolání každého národa ke svobodě a humanitě. Nahradíme-li Herderovu lidskost vesměrností, objevíme podobné zacílení filosofie tohoto německého osvícence: Lidskost je účel lidské přirozenosti a s tímto účelem vložil Bůh našemu rodu do rukou jeho vlastní osud. 61 Herder se domníval, že právě slovanské národy jsou povolány k rozvoji mírnosti a laskavosti (kultivují Germány) a tyto vlastnosti představil na Komenském. Zdá se, že i Klácel viděl specifické duchovní povolání českého národa - k vesměrnosti (Chelčický, jednota bratrská). 62 Vesměrnost jest cíl veškeré nemýlené lásky a vědy a umění. 63 Proti první verzi tohoto hesla, uvedené na začátku našeho textu, se k lásce a vědě přidává umění. Již z výkladu o Ladimírově pochopení hudby jsme poznali, že jeho estetické názory jsou zcela podřízeny koncepci vesměrnosti. Proto považuje umění za schellingovské tvoření spolu s přírodou, zjevování dosud jen tušeného souzvuku. Tak jako je úkolem vědce objevovat jednotu vesmíru, jako je úkolem společnosti dojít k souladu, musí se i umělec nechat proniknout vesměrným duchem, aby se jeho dílo stalo obrazem kosmické harmonie. Jeden duch zírá více ku straně zákona, a z toho zírání nadsmyslného vykvétá pravda a vyslovení její jest věda. Jiný duch zírá bedlivěji k uladění, vtělenosti, to jest ladimilství a schopnost umělecká. Tohoto nadsmyslného zření možnost jmenujme zor a plnost jeho jest vzor. Nadsmyslné jest tedy vzorné. 64 Projev vesměrnosti v umění je tedy pro něho Lada, krása, soulad, harmonie. Lada znamená vyváženost všech částí, jemnou kompozici, organismus. 65 Jestliže jsme tedy něco vytvořili, má to nárok na existenci pouze podle vlastního uspořádání a vřazenosti do vyššího vesmírného kontextu, tedy na základě Lady. Mezi jednotlivými způsoby tvoření je dle Klácela přece jen nejdokonalejší básnictví (ačkoli tolik vyzdvihl hudbu). Stejně jako Hegel si i on cení domnělé abstraktnosti (přesněji obecnosti) poezie, neboť básníkovo slovo (myšlenka) již vede k oproštění od smyslových vjemů směrem k univerzálním principům. Básnická řeč už nepotřebuje obraz ani zvuk, její slovo je přímým odrazem myšlenky. Básnictví tedy jednotí předmětné s myslním a jest tedy dovršení všeho umělství. 66 Srovnáme-li tato slova s Klácelovým určením role vědy, vidíme, 9

10 že poezie činí prakticky totéž co věda - ztotožňuje subjekt a objekt, zvnitřňuje duchovní podstatu světa - tedy činí vesměrnost vesmíru uvědomělou (v myslích lidí). Jeho estetika může být pro současného čtenáře určitým zklamáním: neměl smysl pro autonomii uměleckého díla, ale podřizoval ho vlastním ideovým konceptům. Poznamenejme však, že moderní pojetí estetiky se v jeho době teprve rodilo - zejména v české herbartovské škole u Josefa Durdíka. 67 Podřízení estetiky duchovním vizím dokládá rovněž i jeho záhadné schema - téměř zapomenuté v rukopisu Ladovědy (uvádíme je jako přílohu našeho příspěvku). 68 Tento ojedinělý obrazec (nemá jinak v jeho díle obdobu) na první pohled působí dojmem jakéhosi esoterického symbolu. Ve skutečnosti však shrnuje dosavadní myšlenky o smyslu vesmíru a lidské společnosti a zároveň též potvrzuje jeho inspiraci v německém idealismu. Klácelova filosofie je podle tohoto schematu mystická - začíná u Boží všemohoucnosti (Α) a končí znovu zpět v Bohu (Ω). Všemohoucnost povolala svět k bytí (nikoli však stvořením z nicoty), které se postupně produchovňuje od neživé hmoty přes zvířata až k lidské osobě, která jako by byla spojujícím článkem mezi nevědomým a duchovním. Odtud se jednotlivý člověk přibližuje Bohu svým začleněním do rodné obce, národa, až nakonec objeví ve vesměrnosti pravé náboženství a dojde ke svému zbožnění. 69 Tak se může ve vesmíru realizovat svatá Trojice : Vševědoucnost. Všeláska. Všelada. 70 Veškerý dějinný pohyb není než přelévání Boha (tj. ducha) v sobě, ze sebe v sebe, spirála vedoucí od sebezapomenutí v hmotě znovu zpět k uvědomění. Celý svět nezadržitelně spěje ke konečnému spočinutí. Schema se svým tvarem podobá přesýpacím hodinám, které se však přesypávají směrem vzhůru - realita se zduchovňuje, sublimuje, každý stupeň je o něco vesměrnější než předchozí. Jinou metaforou by mohl být symbol žebříku, který sám Klácel použil v dopise Veronice Vrbíkové: Poznávání však jde po stupních nesčíslných, po tom Jakubovém řebříku až do nebe sahajícím. 71 V Hegelově řeči by takto interpretovaná realita stoupala od abstraktní nevyhraněnosti (hmoty) až k absolutnímu duchu. Základním principem této systematizace je potom integrace partikularit do stále vyšší a vyšší jednoty (vesměrnosti) - tak trochu podobně jako u stále rostoucí sněhové koule. 72 Jak si však tento katolický kněz a augustiniánský mnich představoval Boha? Ačkoli František Matouš Klácel vždy znovu zdůrazňoval poslání vědy, sám vystupoval spíše jako učitel a duchovní vůdce. Dokonce i svou estetickou teorii psal jako fiktivní korespondenci se vzdělanou pannou. Klácel nepřemítá, nespekuluje, neargumentuje, ale poučuje a káže. Proč se tedy jakožto kněz nestal náboženským reformátorem? Proč místo abstraktní vesměrnosti nemluvil o milujícím Bohu? Ve všech etapách svého intelektuálního života 1

11 pojem Boha používal, avšak zdá se, že tato představa pro něho nikdy neměla velkou atraktivitu. Asi od padesátých let Klácel netajil, že slovo Bůh pro něho neznamená Osobu, ale spíš symbol jednotného kosmu. Zákon sebevědomý všehomíra sluje bůh. Bůh tedy jest vším mírem, poznání boha ve všem míru jest věda, filosofie; bděsnilství o pámbelíčku jest teologie. 73 Nebo později (roku 1879) napsal ještě důrazněji: Vesmír jest zákonem svým, jest bohem a vše jest božné a bůh jest jedno, ve všem, a ta těha všeho k bohu jest náboženství. 74 Mnohem častěji než o Bohu se cítí nucen psát o náboženství, zdá se, že ho jinak teologická témata vůbec nezajímala. 75 Vrátíme-li se ke schematu z Ladovědy, zůstane nám i po těchto osvětleních spousta otázek. Do spodní části obrázku Klácel napsal veliký nápis Všemohoucnost. Víme však, že o deset let později bude všemohoucnost jako Boží atribut striktně odmítat: Bůh prý jest všemohoucí; ale kdo musí se pachtit tak s tím stvořením, že pak sedmý den musí odpočívat, ten věru není všemohoucí. 76 Nemusíme tu nutně předpokládat nějaký dramatický myšlenkový vývoj, spíše se zdá, že Klácel ono slovo použil jako tradiční metaforu pro vznik světa. (Ostatně v užívání pojmů nebývá nikdy přesný, spíše je volně spojuje, nežli rozlišuje.) Další obtíže mohou nastat při pokusu představit si, jak onen Bůh ( Všemohoucnost ) neboli Vesmír vytvořil svět. Klácel totiž v Americe vícekrát popřel víru ve stvoření, ačkoli ještě v roce 1848 tvrdil: Věříme v Boha Otce, jenž jsa stvořitelem (sic!) zadost činí sobě vesmírem. 77 Podle něho bylo dostatečně vědecky prokázáno, že svět nemohl být stvořen. 78 Ve Vesměrnosti se objevuje dokonce formulace, že vesmír nemá nějaký počátek v čase a že byl tento fakt již vědecky prokázán. Věda tu nepočátek všehomíru vzala co článek do knihy své. 79 Pak bychom museli již schema zcela revidovat a interpretovat je pouze jako zdola neuzavřený vývoj k Bohu čili vědomé vesměrnosti. Tajemné slovo byvo je již srozumitelnější, neboť jím Klácel překládal pojem bytí (esse, existence) - na počátku vývoje stojí dosud nerozlišené, neohraničené bytí, které se postupně zdokonaluje (zbožšťuje). 80 Za záhadné naproti tomu považujeme slovo ether - Aristotelés jím rozuměl pátý element vyplňující mezihvězdný prostor (aithér). Snad je Klácel použil (poněkud nevhodně), aby vyjádřil představu čehosi lehoučkého, mlhavého, jako když mluvíme o éterické bytosti. Naopak zde uvedené světlo již snadno pochopíme s poukazem na Komenského Cestu světla a celý středověký proud metafyziky světla. Horní část schematu, týkající se věcí lidských, je pro nás již daleko jasnější a téměř nepotřebuje komentář. Lidská osoba se tu začleňuje do stále obsáhlejších celků - do rodné obce, národa a posléze i lidstva, v němž realizuje pravou vědu, lásku a pravé umění, a tím zároveň i pravé náboženství. Ladimír Klácel na mnoha místech opakuje, co pro něho znamená 1

12 pravé náboženství. Činí tak zejména proto, aby uštědřil ránu církvi, která podle něho tolik ublížila pravdě. Například zde již mnohokrát citovaný dopis Veronice Vrbíkové: Víš, Verunko, co jest mi náboženství? Ten všemohoucí cit, jenž vším vládne, jenž tu jednotu všehomíra činí, jenž všecky různosti na obvodu přidružuje k centrum, jenž kdyby ustal, ihned svět by se rozpadl. A o pár řádků níže pokračuje: Vidíš, sestro drahá, věda a láska jest mi tedy náboženství. 81 Tato Klácelova definice náboženství nás možná až unavuje, vždyť je natolik široká, že zahrnuje všechny lidské aktivity. Ano, Klácelovy pojmy se spíše rozšiřují, než aby ostře vymezily subtilní rozdíly - vyplývá to tak z povahy jeho filosofie. V této souvislosti se jistě mohou vynořit otázky, jak se František Matouš Klácel vlastně identifikoval se svým kněžstvím, jak se vyrovnával s katolickou teologií atd. Většina pramenů i Klácelových životopisců se shoduje na názoru, že Klácel ani v jedné etapě svého života neprojevoval výraznou religiozitu (na rozdíl od Boženy Němcové nebo Augustina Smetany, kteří v dětství prožívali silné citové náboženské zanícení). 82 Např. Dušan Jeřábek o něm rozhodně píše: už od svého vstupu do brněnského augustiniánského kláštera (1827) projevoval odhodlání rozhlížet se co nejdále za hranice ortodoxního církevního učení. 83 Dále konstatuje, že jeho motivace k přijetí duchovního stavu byla u něho spíše pragmatická - umožňovala mu získat vzdělání a zabývat se vědeckou činností. Zdá se, že jeho tak raný odklon od tradiční zbožnosti (bez obvyklého vývoje od nadšení po vystřízlivění) souvisel s fascinací osobností Bonifáce Buzka, jež se mu bezpochyby stala iniciačním vzorem. Srovnáme-li Klácelův vztah ke křesťanství s příběhy jiných osvícených kněží 19.století (např. Sychra, Bolzano, Vydra a další), vychází nám František Matouš jako jeden z nejméně konfesních. 84 Zatímco u většiny vlasteneckých kněží zůstávalo křesťanství alespoň jako symbol humanity (roli rituálů často zpochybňovali), Klácel se vyvíjel od lhostejnosti až k bouřlivému odmítnutí nejen katolických, ale i obecně křesťanských obsahů víry. V době svého amerického působení se již postavil proti křesťanství jako nepříteli pravé vesměrnosti. 85 Už v 50.letech vystupoval v soukromí velmi ostře proti všem katolickým tradicím. Citujme znovu myšlenkově hutný dopis Veronice Vrbíkové: já ty komedie náboženské, to kejklířství, to lapání duší do smyslných klecí, to hulákání s Kristem od srdce nenávidím. 86 Dále Ladimír pokračuje ve vysvětlení, že pravé náboženství se od nepravého liší uvědomělostí ( vědomou vesměrností ): Ale až posud bylo to náboženství nesvobodné, to jest nemyslelo samo sebe. 87 Jeho náboženství (vesměrnost) je naopak založené na vědě a již nepotřebuje hloupé redemptoristické ( liguriánské 88 ) lidové misie, pouti a mše. Místo Boha kněží zavádí boha vědy. Místo křesťana velebí ateistu - tedy toho, kdo uctívá boha ne 1

13 v chrámech na kolenou, ale v přírodě, v lidstvu. Ateist jest kapka boha samého. 89 Ladimírova bratrstva tedy měla být místy nového typu zbožnosti - jak sám zdůraznil, v těchto obcích nesmí být žádné bohoslužby, neboť boha uctíváme láskou, vědou a uměním. 90 František Matouš Klácel se tedy nábožensky vyvíjel přibližně na této stupnici: Bůh jako symbol a garant etických hodnot (srov. Dobrověda) - bůh jako vyjádření celistvého vesmíru (např. dopis Vrbíkové) - bůh jako prázdné slovo, jež by mělo být nahrazeno vědomou vesměrností (Ateismus). Mnozí badatelé konstatovali, že Klácelova představa Boha přinejmenším připomíná panteismus. Obvinění z panteismu se ostatně objevilo už ve vyšetřování brněnského biskupa Antonína Arnošta hraběte Schaffgotsche z roku Sám filosof se nařčení z panteismu (na rozdíl od ateismu) bránil. 92 Náš pohled na tento problém vychází především z předpokladu, že označení panteismus bývá jen u málokterého filosofa výstižné a mnohdy slouží víc jako nadávka a nařčení z hereze. I když u Klácela čteme i takové provokativní věty jako: Vesmír jest Tělo Boží, 93 nesmíme si představovat, že by ztotožňoval hmotu s živoucím Bohem. Přesnější by snad bylo mluvit o panenteismu, tedy o hledání božského v celku vesmíru. I katolická ortodoxie předpokládá ve vesmíru a v přírodě Božího Ducha (ačkoli je Bůh světu transcendentní), Ladimír Klácel však považuje tento způsob zjevení Boha za jediný a výsostný. Vlastně tedy omezuje možnost prožívat Boha na jednu jedinou - vesměrnost. Zejména v posledním svém období by se však patrně ze všech -teismů raději vyvázal a mluvil jen o vesměrnosti, nikoli už o Bohu či bohu. Označení monismus je v Klácelově případě rozhodně vhodnější. 94 Ke konci svého života se ještě Klácel pustil do otevřeného boje proti křesťanství (včetně reformovaného). V jeho článcích a překladech zaskočí zejména neskrývaná agresivita a naivita mnohých argumentů. Můžeme se domnívat, že některé laciné myšlenky vznikly vlivem nedostatečného teologického vzdělání kněží, na něž upozornil také Augustin Smetana. 95 V mnoha vydaných publikacích se František Matouš Klácel snažil dokázat, že křesťanství je promyšlený podvod zatemňující cestu vědě. 96 Někdy si počíná s nevybíravou ironií, jeho myšlenka vesměrnosti tak dostává vysloveně konfrontační (ikonoklastický) charakter: Ale ty mašiny těch dělníků samopánů se zmatou, nikdo nebude jich chtět napravit, a tak ta mašinerie sama, a to bude poslední zázrak, dá se do smíchu hlasitého a zapálí připravenou hranici, spálí všecko i mnoho tabernákul, knih, kadidelnic a kropáčů; a když kouř přejde, osvěta bude trvanlivá ve světě a v historii bude znamenána ta doba co samozmar svaté teologie ve věnci z ratolestí 1

14 klášterské chvojky, blínu a rulíka. 97 I v tak ostrém textu ale nevyzývá k likvidaci nenáviděné církve, předpokládá, že mu budoucí vývoj dá za pravdu a křesťanství samo zahyne. Po tomto výkladu bychom mohli Františka Matouše nazvat filosofem jediné myšlenky - totiž vesměrnosti. Vidíme, že jeho filosofické dílo není ani tak výsledkem jemného tříbení, ale spíše výlevem horoucí energie. Klácel neupřednostňuje bedlivý rozbor, nýbrž má blízko k ideologickému heslu, k opakování ustálených pouček (např. naše úvodní heslo používal i po 24 letech jen s malou obměnou 98 ). V popředí jeho zájmu stojí etika, což v době spekulativních filosofií překvapuje, etickým požadavkům podřizuje jak své estetické, tak i ontologické názory ( etický, tj. vesměrný vesmír). Umění a věda mají podle něho vlastně sloužit etice. Proti utopickým socialistům se jeho teorie netváří jako úsilí po změně sociálněekonomického řádu, ale vycházejí výhradně z etické motivace - žít ve skutečném přátelství (bez známky egoismu). V Klácelově duchu bychom mohli obměnit slavnou Aristotelovu větu takto: Všichni lidé od přirozenosti touží po celku. Ladimír si představoval, že trochu poučení lidé musí dojít k harmonickému soužití zcela přirozeně, stačí, když seznají, jak po této jednotě touží a jak dokonale je tato unie obrazem celistvého vesmíru. Jeho myšlenkový odkaz lze tedy shrnout do volání po jednotě, aniž bychom se museli obávat totalitních tendencí. Tento etický intelektualismus, jisté ušlechtilé rysy Klácelova učení (respekt k různosti, relativizace vlastenectví, neformální vztahy mezi lidmi a další) ho sbližují s osobností Sókratovou a s velkým humanistou Janem Ámosem Komenským. 99 Touha po světě bez umělých společenských hradeb jistě patří k obecně lidským snům, ale málokdo jí věnoval tolik energie jako Ladimír Klácel. 100 Zatímco před rokem 1989 promlouvala tato filosofie jako jedna z alternativ nebo raných fází komunismu, a proto byla často vykládána, v současné době působí téměř jako milá kuriozita. 101 Je-li současná epocha skutečně časem fragmentarizace, odmítnutí velkých vyprávění o pokroku, časem, kdy se uplatňuje nekonečná pluralita různých cest i cílů, potom si jen stěží představíme myslitele, který by se nám hodil tak málo jako Klácel. Každý postmodernista by ho mohl uvádět za příklad totalizující snahy modernity, která jen náhodou neskončila cenzurou a likvidací jinak smýšlejících. 102 Viděno současnýma očima: Klácel si vybral nevhodný filosofický proud, vsadil na trend, který byl už tehdy poněkud archaický. V době, kdy Klácelův řádový spolubratr Mendel formuloval genetickou teorii, kdy Josef Durdík vytvářel koncept svébytnosti uměleckého díla, kdy se začíná prosazovat autorita přírodních věd, jakýsi Ladimír přichází s quasináboženskou vizí jednotného sbratřeného lidstva. Zdá se, že se tu jedná o slepou větev evropského myšlení - o pokus nahradit tradiční náboženské představy jakýmsi filosofickým náboženstvím, jež by (sice jen selektivně) 1

15 vyhodnocovalo poznatky věd. Tento proud snad zanechal pozoruhodné plody v českém umění - například tři novely Boženy Němcové (Babička, V zámku a v podzámčí, Pohorská vesnice) nebo později básně Otokara Březiny, roztoužené prorockými vizemi láskou propojeného lidstva (zejm. báseň Ruce), ale jinak než citově nás možná ani neoslovuje. Budeme-li ale tuto filosofii jednoty pozorovat zjednodušeně na ose kauzálního a teleologického myšlení, patrně nám odtud nevyjde jako tak zastaralá. Připomínáme, že Klácelova filosofie vychází vlastně z tehdy ještě tradičního teleologického modelu, v němž je svět chápán jako směřující, tj. mající cíl (srov. cíl veškeré lásky a vědy ), účel, smysl, řecky telos. 103 Na půdě tohoto uvažování tak v 19.století vznikaly četné filosofie dějin (Herderova, Hegelova, Palackého koncept smyslu českého národa aj.). Naproti tomu myšlení kauzální, vůči němuž se Klácel v Dobrovědě poněkud ohrazoval (srov. s.3/4 našeho článku), si podobné definice budoucnosti zakazuje. Zajímá jej pouhá struktura věcí, logická propojenost, stavba, a to sama o sobě (jako pouhý stroj - Klácelův příklad hodin). Typickým zástupcem tohoto způsobu by mohl být každý nevěřící Tomáš, badatel, který chce všechno sám vidět a ohmatat a který především netvrdí nic, co by nemohl jasně a zřetelně dokázat. 104 Jeho nástup v dějinách Evropy však byl velmi pomalý a obtížný, dokonce se zdá, jako by se myslitelé takového modelu obávali (jeho důsledkem je, řečeno s Maxem Weberem, odkouzlení světa ). V Klácelově době se tento styl prosazoval zejména skrze nauku Johanna Friedricha Herbarta ( ), který prosazoval filosofii jen jako bedlivou práci s pojmy. 105 Ve 20.století se kauzální myšlení (pod vlivem přírodních věd a scientismu) stalo dominujícím typem vědeckého uvažování. Avšak zdá se, že teleologické hledání jednoty nebylo zcela odbyto. Vůči kauzalismu (přírodovědeckému redukcionismu) se již dlouho ozývají námitky. Specializované poznatky jednotlivých přírodních věd jako by vedly k rozpadu naší představy světa. 106 Kromě toho tyto dehumanizované vzorce, výpočty, grafy atd. neposkytují lidem žádnou hodnotovou orientaci. Z takové vědy nelze vyvozovat pravidla pro život, jak se kdysi domníval František Matouš Klácel. Vesmír se nám stal studeným prostorem, v němž vládne chemie a fyzika, není už dávno harmonií a ladou. V posledních desetiletích se dokonce objevily teorie, jež počítají s chaosem a náhodou jako s principy podstatně utvářejícími náš svět. Proto snad nikoli jen z nostalgie přicházejí nové alternativní vize světa, ve kterých se znovu počítá s pojmem jednotného, komplexního celku. Teleologie se vrací zejména u ekologicky motivovaných intelektuálů. Např. James Lovelock nabídl (biologicky zdůvodněnou) představu planety Země jako jediného živoucího superorganismu a jejím řeckým názvem Gaia poukázal na antické myšlenky o dokonalém kosmu (jako by se zde přímo ozýval Klácel). 107 Podobné tendence lze 1

16 pozorovat i u Fritjofa Capry (mystika a věda nejsou v protikladu) nebo u Ruperta Sheldraka (dění ve vesmíru ovlivňuje sdílená informace). Současný zájem o alternativní (tj. holistickou) medicínu již nemusíme ani připomínat. Jiný Klácelův přesah do současnosti vidíme v jeho náboženských návrzích. Většina z nich by byla přijatelná pro nové religiózní proudy, někdy označované jako New Age, vždyť koneckonců i sám Klácel používal spojení nový věk. 108 Stejně jako tyto různorodé spirituální proudy se chce Ladimír emancipovat od falešných křesťanských dogmat a vyzývá ke svobodnému hledání. Katolická studie, usilující o pojmenování rozdílů mezi křesťanským a emancipovaným pojetím spásy, popisuje tuto novou představu Boha slovy, která nápadně připomínají Klácelovu koncepci: Bůh, o kterém New Age mluví, není ani osobní, ani transcendentní. Není ani svobodným Stvořitelem, milujícím vládcem vesmíru, nýbrž neosobní energií, imanentní světu, se kterým tvoří kosmickou jednotu : vše jedno jest. Jedná se o monistickou, panteistickou jednotu, přesněji o jednotu panenteistickou. Bůh je životní princip, duše nebo duch světa, veškeré vědomí přítomné ve světě. 109 Pojem vesměrnosti by patrně vyhovoval těm, kteří mluví např. o společné vesmírné databázi informací, přístupné meditací či jiným duchovním ponorem (Stanislav Grof, Rupert Sheldrake), ačkoli Klácel vystačil s pouhým uvědoměním. Podle Dvořákové popíral univerzalitu Ježíše z Nazareta a byl ochoten tohoto rabína považovat za jednoho z mnoha zjevovatelů vesměrnosti. Proto by se podle Klácela o Vánocích měly oslavovat i narozeniny dalších - stejně významných - duchovních vůdců: toho dne se narodil i Krišna v Indii, Changti v Číně, Chris v Chaldei, Sakia v Indii. 110 V literatuře 19.století málokde čteme pasáž, která by tolik souhlasila s alternativní spiritualitou současnosti. 111 Ačkoli nám Klácelovy texty mohou připadat směšné, touha, jež vedla k jejich vytvoření, už rozhodně banální nebyla. Františka Matouše Klácela můžeme dnes číst jako krystalicky čistou výpověď o nutnosti existenciálního zakotvení člověka. Ve chvíli, kdy se tradiční křesťanské odpovědi jevily jako nevěrohodné (a zdiskreditované), předložil alternativní koncept životního cíle, který jemu a několika blízkým přinášel nejen důvod k životu, ale též důvod k nesobecké a heroické práci pro druhé. Zdali by toto odůvodnění (v nějaké své současné mutaci) stačilo i nám, to musíme ponechat svobodné polemice. 112 Přesto však lze s jistotou konstatovat, že se žádné hodnotové koncepty neobejdou se skutečností, kterou Ladimír Klácel svým celoživotním úsilím tolik zdůraznil - s potřebou harmonických lidských vztahů. Ani postmoderní akcentace rozporů a plurality tuto touhu nedokázala zapřít, i když tak často metamorfuje do podob totalitního sektářství. Proto ke Klácelovi nepřistupujme jako k labutí písni naivního utopismu, ale zkusme se s jeho výzvou poměřit v řádné disputaci 1

17 a zjistit, co jsme svým odklonem od vesměrnosti získali a co ztratili. V České Třebové 1.září 2008 Jakub Brdíčko 1

18 Příloha Klácelovo schema (o něm na s.13-15). Průklesť ku ladovědě v listech jež (sic!) psal vzdělané panně F.M.Klácel. V Brně S.13. Rukopis uložen v Moravském zemském archivu, pozůstalost F.M.Klácela, g 48, KARTON 2, FOL Ω Bůh Vševědoucnost. Všeláska. Všelada. S p l y n u t í v B o h a Z b o ž n ě n í N á b o ž e n s t v í V e s m ě r n o s t Věda. Láska. Lada. Člověčenstvo N á r o d O b e c Osoba R o d Č l o v ě k Z v í ř e Živočišství / Rostlinství T v o ř i v o s t H m o t a S v ě t l o E t h e r B y v o Α V š e m o h o u c n o s t Α 1

19 Poznámky 1

20 1 Příspěvek vznikl přepracováním a rozšířením nepublikované práce Cíl veškeré lásky a vědy. K pojmu vesměrnost ve filosofii Františka Matouše Klácela, která vznikla při mém studiu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně v roce Autorem tohoto (patrně nejznámějšího) Klácelova portrétu je J.Zelený. Shodou okolností byl zařazen hned do popředí dvou významných klácelovských monografií Zora DVOŘÁKOVÁ: František Matouš Klácel.Melantrich. Praha S.4.(Dále jen: Dvořáková.) Na s.3 je navíc zvlášť zvětšeno citované Klácelovo heslo. Miloslav TRAPL: František Matouš Klácel. Život a dílo.katedra historie FFUP. Olomouc (Dále jen: Trapl.) Portrét hned na obalu knihy (bez hesla). Ani na jednom přetisku portrétu není vidět vedle autorových iniciál údaj o roce vzniku portrétu. Jde o litografii podle kresby J.Zeleného z r (rok uveden na portrétu), která by měla být uložena v Národní galerii. Srov.:Vítězslav RZOUNEK (ed.): Božena Němcová v obrazech a dokumentech.orbis. Praha S.64, František Matouš KLÁCEL: Dobrověda. Praha 1847.S.228. (Dále jen: Dobrověda.) Citováno dle: Dvořáková, s Dopis Fr.Matouše Klácela Veronice Vrbíkové z In: Dušan JEŘÁBEK (ed.): František Matouš Klácel. Výbor z díla. SNKLHU. Praha Zejm. s.276. (Dále jen: Výbor z díla.). 5 Dovolujeme si ještě poznamenat, že typ filosofie představovaný Ladimírem Klácelem se zakládá spíše na syntetickém spojování představ (ujednocování), proto se snáze vykládá z jediného místa než analytické práce mnoha jiných myslitelů. Klácel ve všech etapách sleduje týž cíl najít skutečnou Jednotu který jen různě formuluje či precizuje. 6 Trapl, s.112, text pozn.33. O souvislosti kosmopolitismu a vesměrnosti viz dále. 7 Celé názvy děl: Mostek, aneb sestavení skromných myšlének o tom, na čem každému záležeti má (1842), Kosmopolitismus a vlastenectví s obzvláštním ohledem na Moravu.(ČČM 1842). In: Výbor z díla, s O Bonifáci Buzkovi a jeho žácích (mezi nimi i Klácelovi) viz: Martin BOŠTÍK: Profesor Bonifác Buzek a jeho českotřebovští žáci František Matouš Klácel, Emanuel Müller a František Rybička. In: I.ročenka Městského muzea Česká Třebová, K vydání připravil Stanislav Vosyka. Městské muzeum Česká Třebová S Na této studii oceňujeme zejména kritickou práci s mnoha prameny. 8 O něm viz dále. 9 Srov. dnes archaicky znějící gen.sg. všehomíra.slovo vesměrnost Jungmannův slovník neuvádí, jde tedy o originální novotvar. 10 Dobrověda, s.228. Dle: Dvořáková, s To jest slovo vznešeného smyslu; patrně jest odvozeno od Vesmír - a to jest průhledné; viděti totiš (sic!) Ves -Vše -Všecko; a Mír, rusky svět a v českém a vůbec slovanském - shoda, jako i v různu shoda", čehož obraz jest hudba, ale i svět, jak dalece světlo zasahuje. V řeckém bylo pro to

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

ETIKA. Benedictus de SPINOZA

ETIKA. Benedictus de SPINOZA ETIKA Benedictus de SPINOZA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Benedictus de Spinoza ETIKA ETIKA Benedictus de SPINOZA ETIKA Translation Karel Hubka, 1977 Czech edition dybbuk, 2004

Více

Průvodce tématem estetika -1.část

Průvodce tématem estetika -1.část Lukáš Ondra ODKUD SE BERE KRÁSA? 6. Estetika Průvodce tématem estetika -1.část 6.1 ÚVOD: CO JE TO ESTETIKA? 6.2 PLATÓNOVO POJETÍ KRÁSY 6.3 NIETZSCHOVO POJETÍ ŽIVOTA JAKO UMĚLECKÉHO DÍLA 6.4 PŘIROZENÁ KRÁSA

Více

Německá klasická filosofie I. Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling

Německá klasická filosofie I. Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling Německá klasická filosofie I Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling Dějinný kontext a charakteristika Jedná se o období přelomu 18. a 19. století a 1. poloviny 19.

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka)

filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka) Otázka: Pojetí filosofie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Petr Novák filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka) klade si otázky ohledně smyslu všeho a zkoumá

Více

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ Immanuel Kant - maturitní otázka ZV www.studijni-svet.cz - polečenské vědy - http://zsv-maturita.cz Otázka: Immanuel Kant Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Immanuel Kant => periodizace

Více

Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA

Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA Katecheze a služba slova otevřené problémy Katecheze a Boží slovo Antropologická katecheze? Katecheze ve službě inkulturace Požadavek úplnosti pravd

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 7. ročník základní

Více

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová Filozofie křesťanského středověku Dr. Hana Melounová Středověk / 5. 15. st. n. l. / Křesťanství se utvářelo pod vlivem zjednodušené antické filozofie a židovského mesionaismu. Základní myšlenky už konec

Více

a to uvnitř manželství i mimo něj, neboť právě manželství je opevněnou tvrzí vašich budoucích nadějí. Znovu vám všem zde opakuji, že erós nás chce

a to uvnitř manželství i mimo něj, neboť právě manželství je opevněnou tvrzí vašich budoucích nadějí. Znovu vám všem zde opakuji, že erós nás chce 2. Rodina 17. Vytvářet rodinu Drazí mladí, mějte především velkou úctu ke svátosti manželství. Skutečné štěstí nemůže rodina nalézt, pokud si zároveň manželé nejsou věrní. Manželství je institucí přirozeného

Více

POJMY Náboženství Věda

POJMY Náboženství Věda POJMY Náboženství Věda Systém věrouky, konkrétních rituálů a společenské organizace lidí, kteří s jeho pomocí vyjadřují a chápou svůj vztah k nadpřirozenu - Bohu Pohled na svět svrchu Systém a nástroj

Více

Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění. Rudolf Steiner Ita Wegmanová

Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění. Rudolf Steiner Ita Wegmanová Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění Rudolf Steiner Ita Wegmanová Poznání duchovního člověka V tomto spise poukazujeme na nové možnosti lékařského vědění a působení. To co tu podáváme,

Více

Když uvažujeme o misiích, nezapomínáme, že každý z nás je povolán k misijnímu dílu, a že naším primárním misijním územím je místo, kde žijeme?

Když uvažujeme o misiích, nezapomínáme, že každý z nás je povolán k misijnímu dílu, a že naším primárním misijním územím je místo, kde žijeme? Úvaha nad otázkou: Když uvažujeme o misiích, nezapomínáme, že každý z nás je povolán k misijnímu dílu, a že naším primárním misijním územím je místo, kde žijeme? předmět: Kultura a křesťanské misie v rozvojových

Více

Církev ve světle druhého příchodu Ježíše Krista

Církev ve světle druhého příchodu Ježíše Krista Jon Paulien Pavlovy listy Tesalonickým Církev ve světle druhého příchodu Ježíše Krista Obsah Osnova listů apoštola Pavla do Tesaloniky...9 První list do Tesaloniky...9 Druhý list do Tesaloniky...10 1.

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA Pedagogika Franze Ketta pojmenovává celistvý, na smysl zaměřený přístup ke vzdělávání a výchově. V tomto smyslu se jedná o alternativní pedagogický

Více

NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE

NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE ÚKOL 1 Kdo byl předchůdcem německé klasické filosofie? Která filosofická témata řešil? NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOSOFIE jeden ze základních proudů v evropské filosofické tradici konec

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

V Ý V O J H U D E B N Í C H N Á S T R O J Ů

V Ý V O J H U D E B N Í C H N Á S T R O J Ů Přednáška s besedou V Ý V O J H U D E B N Í C H N Á S T R O J Ů od pravěku, přes starověk, středověk a renesanci do současnosti Přednáška seznamuje s historií vývoje hudebních nástrojů, sleduje jejich

Více

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. Člověk a společnost 16. Vznik a význam filozofie www.ssgbrno.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Vznik a a význam vývoj filozofie Vznik a vývoj význam filozofie Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

České baroko (autoři)

České baroko (autoři) České baroko (autoři) MGR. LUCIE VYCHODILOVÁ, 2012 VY_32_INOVACE_VYC36 České baroko Hlavní autoři české barokní literatury Hlavní autoři české barokní literatury Jan Amos Komenský Bohuslav Balbín Bedřich

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0394 Autor Mgr. Jiří Pokorný Číslo VY_32_INOVACE_13_ZSV_2.01_Periodizace antické filozofie

Více

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12.

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12. Obsah 1. Úvod.... 11 1.1 Situace oboru... 11 1.2 Místo této práce v oborové souvislosti... 12 1.3 Vztah k dosavadní literatuře... 13 1.4 Jaké cíle si klade tato práce?... 14 1.5 Poznámkový aparát a práce

Více

Dle Heideggera nestačí zkoumat jednolivá jsoucna, ale je třeba se ptát, co umožňuje existenci jsoucen tzn. zkoumat... bytí

Dle Heideggera nestačí zkoumat jednolivá jsoucna, ale je třeba se ptát, co umožňuje existenci jsoucen tzn. zkoumat... bytí Filozofie 06 Základní zadání k sérii otázek: V uvedených charakteristikách a tezích týkajících se moderní filosofie doplňte z nabízených adekvátní pojem, termín či slovo. Otázka číslo: 1 MARTIN HEIDEGGER

Více

VRCHOLNÁ SCHOLASTIKA 13. STOLETÍ

VRCHOLNÁ SCHOLASTIKA 13. STOLETÍ VRCHOLNÁ SCHOLASTIKA 13. STOLETÍ ÚKOL 1 VYTVOŘTE DVOJICE Co to znamená scholastika? Které období předchází vrcholné scholastice a kdo jsou jeho hlavní představitelé? CHARAKTERISTIKA fil. svět ovládnul

Více

Dej 2 Osvícenství. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Dej 2 Osvícenství. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Dej 2 Osvícenství Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Osvícenství období i myšlenkový směr 17.-18. století, věk rozumu a osvěty

Více

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY Filosofie.. Vznik v antickém Řecku - KRITICKÉ, SAMOSTATNÉ myšlení - V SOUVISLOSTECH - sobě vlastní otázky, které neřeší speciální vědy - člověk ve VZTAHU k přírodě, společnosti

Více

Racionalismus. Představitelé jsou René Descartes, Benedikt Spinoza, G. W. Leibnitz.

Racionalismus. Představitelé jsou René Descartes, Benedikt Spinoza, G. W. Leibnitz. Racionalismus poznání vyrůstá z racionálního myšlení je to učení, které vyzvedá přirozené poznání člověka zdůrazňuje význam vědy, vzdělání, osvěty a kultury hlásá suverenitu lidského rozumu. Představitelé

Více

Období klasické řecká filosofie II. Zuzana Svobodová

Období klasické řecká filosofie II. Zuzana Svobodová Období klasické řecká filosofie II Zuzana Svobodová Platón (428/7-348/7 př. Kr.) vl. jm. Aristoklés, Platon přezdívka daná učitelem gymnastiky (platys široký) aristokrat (na rozdíl od Sokrata) snaha o

Více

Mnoho povyku pro všechno

Mnoho povyku pro všechno Kapitola první Mnoho povyku pro všechno Za jasného dne nahlédnete do věčnosti. Alan Lerner 1 Zběžný průvodce nekonečnem Je-li skutečně nějaké Vědomí Vesmírné a Svrchované, jsem já jednou jeho myšlenkou

Více

Filosofie novověk. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014

Filosofie novověk. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014 Filosofie novověk Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014 ANOTACE Kód DUMu: VY_6_INOVACE_3.ZSV.20 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0851 Vytvořeno: leden 2014 Ročník: 3. ročník střední zdravotnická

Více

Posudek oponenta diplomové práce

Posudek oponenta diplomové práce Katedra: Religionistiky Akademický rok: 2012/2013 Posudek oponenta diplomové práce Pro: Studijní program: Studijní obor: Název tématu: Pavlu Voňkovou Filosofie Religionistika Křesťansko-muslimské vztahy

Více

PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných filmů

PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných filmů Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Filozofie, etika 4. ročník a oktáva 2 hodiny týdně PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných

Více

Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry

Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katecheze jako iniciace a výchova víry Je možno vychovávat v oblasti víry? Výchova víry je termín nezvyklý. Víra je výsledkem setkání Boží milosti

Více

Jóga. sex. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Jóga. sex. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Jóga sex a 1 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Jóga a sex Sexuální síla z pohledu jogína cesta od rozkoše k duchovnímu štěstí Elisabeth Haichová Přeložil Jan Menděl 3 Jóga a sex Elisabeth

Více

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na

Více

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd Úvod do filosofie Pojem a vznik filosofie, definice filosofie Vztah filosofie a ostatních věd Filosofické disciplíny, filosofické otázky, základní pojmy Periodizace Cíl prezentace studenti budou schopni

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra politologie Lukáš Visingr (UČO 60659) Bezpečnostní a strategická studia Politologie Bakalářské studium Imatrikulační ročník 2005 Weberův přístup

Více

Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993

Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993 Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993 l Svět je všechno, co fakticky je. 1.l Svět je celkem faktů a nikoli věcí. l.2 Svět se rozpadá na fakty.

Více

Květná neděle. Neboť ty jsi, Pane, zemřel, abychom my mohli žít. Tobě buď chvála na věky věků. Amen.

Květná neděle. Neboť ty jsi, Pane, zemřel, abychom my mohli žít. Tobě buď chvála na věky věků. Amen. Květná neděle S vírou v Ježíše Krista, který se z lásky k nám ponížil a byl poslušný až k smrti na kříži, se modleme za církev a za celý svět. (Budeme odpovídat: Pane, smiluj se). Prosme za jednotu církve

Více

Středověká filozofie

Středověká filozofie Středověká filozofie Patristika období od 1. do 7. stol., v němž křesťanství do sebe vstřebává prvky antické moudrosti a zároveň se s ní kriticky vyrovnává první filosofické reflexe křesťanské víry vztah

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM

OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM Obor Pastorační a sociální práce Předmět TEOLOGIE A FILOSOFIE Studenti si vylosují dvě otázky, jednu z I. části souboru otázek z filosofie a teologie (ot.1-10), druhou

Více

Doc.Dr.Rudolf Smahel,Th.D.: Katechetické prvky v díle Marie Montessori

Doc.Dr.Rudolf Smahel,Th.D.: Katechetické prvky v díle Marie Montessori Doc.Dr.Rudolf Smahel,Th.D.: Katechetické prvky v díle Marie Montessori V tomto článku se blíže zamyslíme nad dílem světoznámé pedagogické pracovnice a zakladatelky pedagogického směru Marie Montessori.

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33 Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,

Více

1 Úvod. Zdálo by se, že vyložit, jak je to s lidskou myslí, není až tak obtížné:

1 Úvod. Zdálo by se, že vyložit, jak je to s lidskou myslí, není až tak obtížné: 1 Úvod Zdálo by se, že vyložit, jak je to s lidskou myslí, není až tak obtížné: My všichni lidé jsme myslící bytosti, neboli všichni máme mysl. Do své mysli můžeme každý nahlížet, rojí se nám tam různé

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/

GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV ŠKOLY: GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.1082 NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK: VY_32_INOVACE_4B_08_Německá klasická

Více

Přirozenost muže. Když poznáš pravou podstatu materiálního svìta, zaženeš smutek; když poznáš pravou podstatu ducha, dospìješ k blaženosti.

Přirozenost muže. Když poznáš pravou podstatu materiálního svìta, zaženeš smutek; když poznáš pravou podstatu ducha, dospìješ k blaženosti. Přirozenost muže Když poznáš pravou podstatu materiálního svìta, zaženeš smutek; když poznáš pravou podstatu ducha, dospìješ k blaženosti. Bhagavadgíta (13.1) Bùh od samého zaèátku vytvoøil poslání obìma

Více

CESTA K HRANICÍM A ZA NĚ. Filosofie náboženství

CESTA K HRANICÍM A ZA NĚ. Filosofie náboženství CESTA K HRANICÍM A ZA NĚ Filosofie náboženství 2 Průvodce: filosofie náboženství - 1.část 7.1 ÚVOD: ČLOVĚK JE KONEČNÁ BYTOST 7.2 ZROD FILOSOFIE NÁBOŽENSTVÍ Z KRIZE VĚROHODNOSTI MÝTICKÉHO VÝKLADU SVĚTA

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA POSTNÍ DOBA Popeleční středa je výjimečný den. Den usebranosti a reflexe. Vydáváme se v něm totiž na cestu postní dobou, která se vyznačuje nasloucháním Božímu slovu, modlitbou a pokáním. ČLOVĚK BYL STVOŘEN,

Více

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví Marta Hošťálková Úvod total pain - tzv. celková bolest tělesná bolest spjata a vzájemně se ovlivňuje s bolestí v oblasti psychické, sociální i duchovní koncept celostní

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 32 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 32 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy VÝUKOVÝ MATERIÁL Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf,příspěvková organizace Bratislavská 2166,407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz,tel.+420412372632 Číslo

Více

Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr.

Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Jaroslav Knesl Dějiny sociologie - periodizace 1. Protosociologie: Antika 40 léta 19.stol.

Více

6 Červen 1996 DRUHÉ EVROPSKÉ EKUMENICKÉ SHROMÁŽDĚNÍ SMÍŘENÍ: DAR BOŽÍ A PRAMEN NOVÉHO ŽIVOTA

6 Červen 1996 DRUHÉ EVROPSKÉ EKUMENICKÉ SHROMÁŽDĚNÍ SMÍŘENÍ: DAR BOŽÍ A PRAMEN NOVÉHO ŽIVOTA 6 Červen 1996 RADA EVROPSKÝCH BISKUPSKÝCH KONFERENCÍ KONFERENCE EVROPSKÝCH CÍRKVÍ DRUHÉ EVROPSKÉ EKUMENICKÉ SHROMÁŽDĚNÍ SMÍŘENÍ: DAR BOŽÍ A PRAMEN NOVÉHO ŽIVOTA VYDAL SEKRETARIÁT ČESKÉ BISKUPSKÉ KONFERENCE

Více

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Umělecké směry na přelomu 19. a 20. století v české poezii

Umělecké směry na přelomu 19. a 20. století v české poezii Umělecké směry na přelomu 19. a 20. století v české poezii Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_15_10 Tématický celek:

Více

A) Sjednocená teorie Všeho?

A) Sjednocená teorie Všeho? OBSAH BUĎ SVĚTLO! 13 A) Sjednocená teorie Všeho? 1. ZÁHADA SKUTEČNOSTI 16 Dvojí záhada 17 Nový model světa: Koperník, Kepler, Galilei 18 Církev proti přírodním vědám 19 Vítězství přírodních věd 21 2. FYZIKÁLNÍ

Více

CSR = Etika + kultura +?

CSR = Etika + kultura +? CSR = Etika + kultura +? Etika právnické osoby? Morálka je to co je, resp. představuje společenskou instituci složenou z množiny standardů a principů uznávaných členy dané kultury Etika teoretická reflexe

Více

Gustav Adolf Lindner

Gustav Adolf Lindner Gustav Adolf Lindner 11. 3. 1828 16. 10. 1887 1 Je považován za druhého nejvýznamnějšího českého pedagoga po J. A. Komenském. Život 2 *1828 Rožďalovice (okres Nymburk) matka byla Češka, otec Němec rodina

Více

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38 Víra a sekularizace M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Víra Je celková důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku. Můžeme také mluvit o důvěře např. v poznatky nebo vzpomínky, v to, že nás neklamou

Více

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI.

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Apoštol Ježíše Krista: promluvy o svatém Pavlovi. V Kostelním Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2009. 139 s. Jazyk originálu: Benedetto XVI, In cammino sotto la guida

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky pro studijní obor: N7504T275 Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol Státní závěrečná zkouška je

Více

Redukcionismus a atomismus

Redukcionismus a atomismus Redukcionismus a atomismus ČVUT FEL Filosofie 2 Filip Pivarči pivarfil@fel.cvut.cz Co nás čeká? Co je to redukcionismus Směry redukcionismu Redukcionismus v různých odvětvých vědy Co je to atomismus Směry

Více

NÁŠ SVĚT. 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Klasifikace předmětů

Více

Úvod do filozofie Jana Kutnohorská

Úvod do filozofie Jana Kutnohorská Úvod do filozofie Jana Kutnohorská Úvod Etymologie Předmět filozofie Ontologie Prameny filozofického tázání Filozofické disciplíny Etymologie Filozofie z řečtiny PHILEIN - milovat SOPHA - moudrost V doslovném

Více

Otázka: Scholastika. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael

Otázka: Scholastika. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael Otázka: Scholastika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Scholastika (periodizace a charakteristika, představitelé, základní problémy, spor o univerzálie, myšlení sv. Tomáše) Periodizace

Více

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2. PŘEHLED DĚJIN HUDBY Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: březen 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II

RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II Karolína Kučerová Masová komunikace IV, LS 2001/2002 2 Náboženství je v nejobecnějším slova smyslu definováno

Více

Ø VÝZNAM ANTIKY. h h h

Ø VÝZNAM ANTIKY. h h h POČÁTEK EVROPSKÉ FILOSOFIE (ŘECKO) Ø VÝZNAM ANTIKY UMĚNÍ (EGYPT X ŘECKO) MYŠLENÍ (FILOSOFIE X MÝTUS) POLITIKA (VZNIK ČLOVĚKA) UMĚNÍ PŘEDANTICKÉ UMĚNÍ ŘÍDÍ JEJ NEZMĚNITELNÝ KÁNON (NEZAJÍMÁ SE O SKUTEČNOST

Více

Judaismus a kabala. M gr. A L E N A B E N D O V Á, VY_32_INOVACE_BEN29

Judaismus a kabala. M gr. A L E N A B E N D O V Á, VY_32_INOVACE_BEN29 Judaismus a kabala M gr. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Kabala Kabala (je druh židovské mystiky). Mystika je obecně směr v náboženství, při kterém se ten, kdo jej praktikuje (mystik), snaží oprostit

Více

Proč se mnoho lidí nemůže náklonnosti takřka ubránit,

Proč se mnoho lidí nemůže náklonnosti takřka ubránit, TAJEMSTVÍ PŘITAŽLIVOSTI SRDCE Přitažlivost Proč se mnoho lidí nemůže náklonnosti takřka ubránit, zatímco jiní o lásku usilují? Proč vás určitý typ muže nebo ženy skoro magicky přitahuje a jiný, ačkoli

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Český jazyk,

Více

Duše, duch a tělo v hebrejském a řeckém kontextu

Duše, duch a tělo v hebrejském a řeckém kontextu Duše, duch a tělo v hebrejském a řeckém kontextu http://www.phil.muni.cz/~horinkov/religionistika/nefesruachasarx.doc Lenka Kouřilová kombinace Ph-Vn ročník III. Východiskem řeckého myšlení je dualismus

Více

Majority a minority ve společnosti

Majority a minority ve společnosti STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Majority a minority ve společnosti VY_32_ INOVACE _06_113 Projekt MŠMT Název projektu

Více

Praktická filosofie a etika. Zuzana Svobodová

Praktická filosofie a etika. Zuzana Svobodová Praktická filosofie a etika Zuzana Svobodová Co Vás motivuje studovat? Jaké hodnoty se projevují v této Vaší motivaci? Co je to (spokojenost, život, láska, statečnost, ) důstojnost ctnost hodnota? Hodnoty

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

PRVNÍ KAPITOLA. Vstupujeme na cestu

PRVNÍ KAPITOLA. Vstupujeme na cestu PRVNÍ KAPITOLA Vstupujeme na cestu Možná, že některé z následujících myšlenek se vám zdají povědomé Kdyby se změnil/a, všechno by bylo v pořádku. Nemohu ovlivnit tuto bolest, tyto lidi a to, co se děje.

Více

Psychospirituální transformace 1

Psychospirituální transformace 1 Věra Bučilová, Marie Nestěrová Psychospirituální transformace 1 Nekonečné možnosti na planetě Zemi Věra Bučilová, Marie Nestěrová Psychospirituální transformace 1 Nekonečné možnosti na planetě Zemi Upozornění

Více

Etika v sociální práci

Etika v sociální práci Etika v sociální práci Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Etika v sociální práci Obsah 1. Úvod 2. Základy

Více

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 Existují morální zákony á priori, nebo jsou pouze vyjádřením soudobých názorů ve společnosti? Ondřej Bečev 1) Vysvětlivky K použitým písmům

Více

Psychologická setkávání. Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou

Psychologická setkávání. Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou TRITON Psychologická setkávání Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou Petr

Více

Otázka: Politické ideologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Jacob. Politické ideologie

Otázka: Politické ideologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Jacob. Politické ideologie Otázka: Politické ideologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Jacob Politické ideologie - soustava idejí, teorií a názorů, vyjadřující zásadní životní postoje a cíle určité sociální skupiny,

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI STŘEDNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

Alternativní religiozita a psychoterapie

Alternativní religiozita a psychoterapie Alternativní religiozita a psychoterapie 2010 předběžný rozvrh seminární práce 1. Úvod, spiritualita a psychoterapie, 25. února spiritualita v psychoterapii 2. Nové myšlení a techniky sebezlepšení 4. března

Více

Staňme se architekty vlastního života i světa

Staňme se architekty vlastního života i světa Staňme se architekty vlastního života i světa Miluše Kubíčková Všichni lidé se rodíme do proměnlivého a velmi členitého světa, který je podivuhodně vnitřně spojitý a celistvý. V něm společně se vším stvořeným

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Sútry Božského bláznovství

Sútry Božského bláznovství Vātūlanātha Sútry Božského bláznovství (Vātūlanātha sútry) Překlad a komentář Jiří Krutina Nakladatelství Krutina Jiří Vacek Edice Jóga a východní spiritualita Svazek 9 ISBN 987-80-87493-51-9 Ing. Jiří

Více

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Otázka: Novodobá pedagogika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): luculd Úvod,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Pedagogické

Více

PSANÍ ODBORNÉHO TEXTU (např. SOČ, seminární práce)

PSANÍ ODBORNÉHO TEXTU (např. SOČ, seminární práce) PSANÍ ODBORNÉHO TEXTU (např. SOČ, seminární práce) Každý text nás reprezentuje, u odborných textů to platí obzvlášť Vše je posuzováno ze tří hledisek (nic z toho se nesmí zanedbat): obsah podloženost tvrzení,

Více

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající.

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající. BOŽÍ DAR Jaký je podle vás nejznámější verš z Bible? Většina lidí by jistě odpověděla, že jím je Jan 3:16 a skutečně je to tak! Tento verš by měli znát všichni křesťané. Nikdy se mi neomrzí, protože je

Více

Sedm proroctví starých Mayů

Sedm proroctví starých Mayů Sedm proroctví starých Mayů První proroctví oznamuje konec současného cyklu. Říká, že od roku 1999 po dalších 13 let se každý člověk nachází v jakémsi zrcadlovém sále, aby ve svém nitru objevil mnohorozměrnou

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

Obsah. 1. Boěthiova učitelská mise Komparace dvou současníků Tajemné Divišovo autorství 49. Slovo ke čtenáři 11.

Obsah. 1. Boěthiova učitelská mise Komparace dvou současníků Tajemné Divišovo autorství 49. Slovo ke čtenáři 11. Obsah Předmluva ke druhému vydání 9 Slovo ke čtenáři 11 Prolog 13 ODDÍL PRVNÍ: Počátky středověké filosofie 15 I. Přehled duchovních proudů pozdní antiky a dílo Aurelia Augustina 15 II. Anicius Manlius

Více

SVĚTOVÁ NÁBOŽENSTVÍ II.

SVĚTOVÁ NÁBOŽENSTVÍ II. Pracovní list 02-04 SVĚTOVÁ NÁBOŽENSTVÍ II. Úkol č. 1: Otázky 1. Které ze světových náboženství je nábožensko filozofickým systémem? 2. Judaismus, křesťanství, islám, hinduismus, buddhismus, taoismus -

Více

JAN AMOS KOMENSKÝ. FORMA VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU pracovní list pro žáka

JAN AMOS KOMENSKÝ. FORMA VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU pracovní list pro žáka JAN AMOS KOMENSKÝ AUTOR Mgr. Jana Hrubá OČEKÁVANÝ VÝSTUP vybere správná tvrzení vztahující se k pedagogické činnosti J. A. Komenského, zjistí některé údálosti související s životem tohoto učitele národů

Více

Třinácté komnaty dětské duše Violet Oaklander (Co všechno děti zbožňují a co paní Violet ráda dělá)

Třinácté komnaty dětské duše Violet Oaklander (Co všechno děti zbožňují a co paní Violet ráda dělá) Třinácté komnaty dětské duše Violet Oaklander (Co všechno děti zbožňují a co paní Violet ráda dělá) (Recenze - Mgr. J. Šupa) Kniha nese podtitul - průvodce světem vašeho dítěte a už obrázek na obalu slibuje,

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více