INVAZIVNÍ LÉÈBA BOLESTÍ RAMENE

Transkript

1 INVAZIVNÍ LÉÈBA BOLESTÍ RAMENE INVASIVE THERAPY FOR SHOULDER PAIN TOMÁŠ GABRHELÍK 1, MILAN ADAMUS 1, PAVEL MICHÁLEK, MAREK PIERAN 1 Pùvodní práce 1 Univerzita Palackého, LF a FN, Klinika anesteziologie a resuscitace, Olomouc Antrim Area Hospital, Department of Anaesthetics, United Kingdom SOUHRN Cíl: Cílem této prospektivní studie bylo porovnat úspìšnost farmakologické blokády a pulzní radiofrekvenèní léèby supraskapulárního nervu v léèbì bolestí ramene. Soubor a metodika: Do obou skupin léèby bylo zaøazeno po 15 nemocných se syndromem bolestivého ramene nereagujících na konzervativní léèbu. Efektivitu léèby jsme objektivizovali sledováním intenzity bolesti podle vizuální analogové škály a spotøeby analgetické medikace podle škály Medication Quantification Scale. Všechny sledované parametry jsme zaznamenávali pøed zákrokem, tøi a šest mìsícù po ošetøení. Výsledky: Ve skupinì s farmakologickou blokádou (skupina A) i u nemocných s pulzní radiofrekvenèní terapií (skupina B) signifikantnì poklesly hodnoty vizuální analogové škály (p < 0,001) 3 mìsíce po léèbì na hodnotu,7 ± 1,8, resp.,6 ± 1,7 ve srovnání s výchozí hodnotou (skupina A 5,7 ± 1,3, skupina B 5,7 ± 1). Po 6 mìsících vzrostla tato hodnota na 4,3 ± 1,5 ve skupinì A, ve skupinì B pak na 3,4 ± 1,3. Spotøeba analgetické medikace podle škály Medication Quantification Scale byla pøed léèbou 9,0 ± 3,9 ve skupinì A, 9,3 ±,6 ve skupinì B. Tøi mìsíce po terapii signifikantnì poklesla tato hodnota na 6,0 ± 4,1 ve skupinì A (p < 0,005), ve skupinì B na 4,6 ± 4,1 (p < 0,005). Pùl roku po léèbì byly hodnoty spotøeby medikace ve skupinì A 7,3 ± 3,9 (p < 0,05), ve skupinì B 5,0 ± 4,3 (p < 0,005). Zaznamenané komplikace byly minimální. Závìr: Pulzní radiofrekvenèní léèba pøináší 6 mìsícù po zákroku vyšší úlevu od bolestí ramene a umožòuje výraznìji redukovat analgetickou medikaci ve srovnání s farmakologickou blokádou supraskapulárního nervu. Krátkodobý efekt obou metod je srovnatelný. Klíèová slova: syndrom bolestivého ramene, supraskapulární nerv, farmakologická blokáda, pulzní radiofrekvenèní terapie SUMMARY Background: The aim of this prospective study was to compare the efficacy of a pharmacological block and pulsed radiofrequency of the suprascapular nerve in shoulder pain management. Methods: We enrolled 15 patients with painful shoulder syndrome resistant to conservative treatment into groups A and B. The success rate of the procedures was evaluated by observation of the pain intensity according to the Visual Analogue Scale and by analgesic medication quantification according to the Medication Quantification Scale, three and six months after therapy. Results: A significant decrease in pain intensity (p < 0.001) according to the Visual Analogue Scale three months after the therapy in the pharmacological block group (group A) (.7 ± 1.8) and in the pulsed radiofrequency group (group B) (.6 ± 1.7) was observed as compared to the pre-procedure level (group A 5.7 ± 1.3, group B 5.7 ± 1). After six months these values increased to 4.3 ± 1.5 in group A and 3.4 ± 1.3 in group B. The consumption of analgesic medication according to the Medication Quantification Scale before the therapy (9.0 ± 3.9 in group A, 9.3 ±.6 in group B) significantly dropped at three months (6.0 ± 4.1 in group A, p < 0.005; 4.6 ± 4.1 in group B, p < 0.005) and at 6 months (7.3 ± 3.9 in group A, p < 0.05; 5.0 ± 4.3 in group B, p < 0.005), respectively. No serious complications were noted. Conclusions: Compared to a pharmacological suprascapular nerve block, pulsed radiofrequency decreases shoulder pain more effectively and allows a reduction in analgesic medication six months after therapy. The short-term effect of both methods is comparable. Key words: painful shoulder syndrome, suprascapular nerve, pharmacological block, pulsed radiofrequency therapy Úvod Bolesti a omezení rozsahu pohybu ramenního pletence jsou symptomy mnoha onemocnìní nebo funkèních poruch glenohumerálního kloubu. Omezení pohybu nemusí být jen kostního biomechanického pùvodu, svou roli hrají také vazy a ostatní kloubní struktury, pøedevším však vmezeøená pojivová tkáò. Bolestivý ochranný spasmus svalù ztrácí svùj protektivní význam a znemožòuje kvalitní rehabilitaci a návrat fyziologické funkce pletence. Motorická dysfunkce ramenního pletence ovlivòuje nejen funkci ostatních kloubù horní konèetiny, ale má dopad i na celkovou posturu. Na léèbì akutního èi chronického syndromu bolestivého ramene se podílí ortoped, traumatolog, revmatolog a fyzioterapeut. Konzervativní léèba posttraumatických i funkèních poruch hybnosti ramene provázených bolestí nemusí být vždy úspìšná. Bolest se stává chronickou a omezený rozsah pohybu invalidizuje nemocného. Invazivní techniky nabízejí rozšíøení škály metod léèby bolestivého ramene. Patøí mezi nì pøedevším regionální anestezie (Gado a Emery, 1993; Michálek, 000). I když je oblast ramenního kloubu inervována ètyømi nervy, které pocházejí z cervikálních koøenù (nervus suprascapularis, subscapularis, subclavius a axillaris), blokáda supraskapulárního nervu ve vìtšinì pøípadù plnì dostaèuje k analgezii pøi bolestivých stavech ramene. Supraskapulární nerv je smíšený nerv. Ve svém prùbìhu vydává motorické vìtve k musculus supraspinatus a infraspinatus, vìtve senzitivní smìøují k akromiu, zadní èásti pouzdra ramenního kloubu a k šlachám rotátorové manžety. Tímto nervem je inervováno až 70 % struktur ramenního kloubu (Michálek, 000). Sekvenèní blokáda supraskapulárního nervu umožòuje BOLEST ROÈNÍK ÈÍSLO 101

2 snížení bolestivého ochranného spasmu, modulaci aferentace a vstup do øízení motoriky. Nabízí tak jedineènou možnost k ovlivnìní posttraumatických a funkèních zmìn tkání, které nereagují na klasickou konzervativní rehabilitaci (Gabrhelík et al., 004). Pokud má blokáda lokálním anestetikem (dále LA) doèasný efekt a potíže se navracejí, mùže být indikována kombinovaná blokáda LA s kortikoidem nebo pulzní radiofrekvenèní (dále RF) terapie supraskapulárního nervu (Rohof a Dongen, 001; Shah a Racz, 003). Pulzní RF léèba se øadí mezi neuromodulaèní postupy, pøi nichž vzniká doèasné elektrofyziologické zmìny ve vedení bolesti následkem pùsobení elektrického pole (Higuchi et al., 00, Michálek a Gabrhelík, 005). Expozice nervové tkánì støídavému RF poli nemá úèinek na morfologii a metabolismus bunìk a nezpùsobují motorický nebo senzorický deficit. Vyvolá transsynaptickou indukci zmìn v dorzálním rohu míšním, který je integrující oblastí aferentního systému vedení bolesti, a tím moduluje excitaèní synaptickou transmisi (Cahana a Muller, 00). Neuromodulace excitaèní synaptické transmise se projeví preferenènì na nemyelinizovaných C-vláknech, vìtší neurony jsou pøed elektrickým polem chránìny myelinovou pochvou (Hamann et al., 006). Vedení bolesti mùže být po èase znovu obnoveno, jestliže neuron není dále vystavován pùsobení elektrického pole. Tyto skuteènosti øadí pulzní RF terapii mezi velmi bezpeèné analgetické metody. Pro svou efektivitu a minimální rizika má RF terapie své pevné místo v algoritmu léèby bolesti ve všech vyspìlých zemích (van Zundert et al., 00). Materiál a metodika Cílem prospektivní studie bylo srovnat efekt farmakologické blokády supraskapulárního nervu aplikací smìsi lokálního anestetika s kortikoidem a pulzní radiofrekvenèní léèby u nemocných se syndromem bolestivého ramene. Do studie byli zaøazeni pacienti s bolestmi ramene (impingement syndrom, adhezivní kapsulitis, syndrom manžety rotátorù), které po dobu nejménì 4 týdnù nereagovali na konzervativní léèbu zahrnující farmakoterapii, rehabilitaci a fyzikální léèbu. Nemocné jsme náhodnì rozdìlili do dvou skupin po 15 sledovaných. Sledovali jsme intenzitu bolesti podle vizuální analogové škály (dále VAS) a spotøebu analgetické medikace podle škály MQS (Medication Quantification Scale - Version III.) (Harden et al., 005). Škála umožòuje srovnání úrovnì analgetické medikace (neopioidních analgetik, opioidù, antiepileptik a antidepresiv), která je podle své analgetické potence a denní dávky pøepoèítána na èíselnou hodnotu umožòující statistické srovnávání. Všechny sledované parametry jsme zaznamenávali pøed zákrokem, 3 a 6 mìsícù po ošetøení. Hodnoceny byly také pøípadné komplikace léèby. Všichni nemocní byli pouèeni o povaze zákroku i jeho rizicích a podepsali informovaný souhlas. Studie byla schválena etickou komisí. Kontraindikacemi výkonu byly poruchy srážlivosti krve, místní infekce, relativní kontraindikací byl implantovaný kardiostimulátor. Výkony jsme provádìli ambulantnì na operaèním sálku pod skiaskopickou navigací. Pacient sedìl s rukama volnì položenýma na stehnech, skiaskopicky byl lokalizován supraskapulární záøez. Spina scapulae byla rozdìlena v polovinì vzdálenosti akromion - mediální hrana lopatky linkou soubìžnou s páteøí. Místo vpichu jehly leží na linii dìlící horní zevní kvadrant na polovinu, asi,5 cm od vrcholu. Po místní anestezii místa vpichu jsme pacientùm ve skupinì A (aplikace LA s kortikoidem) zavedli 50 mm dlouhou stimulaèní jehlovou elektrodu (Stimuplex A, B-Braun, Germany) kolmo na kùži ve všech rovinách a smìøovali kolmo na prùbìh nervu do incisury scapulae (obr. 1). Po vniknutí hrotu jehly do supraskapulárního záøezu jsme stimulovali motorická vlákna (délka impulzu 0,1 ms, frekvence Hz) musculus supraspinatus nebo infraspinatus pøi 0,3 0,5 ma (Stimuplex HNS 11, B-Braun, Germany). Po negativní aspiraci jsme aplikovali 10 ml levobupivacainu s 0 mg methylprednisolonu. Pacientùm ve skupinì B (pulzní RF) byla pod skiaskopickou navigací zavedena radiofrekvenèní izolovaná jehla -Gauge, dlouhá 100 mm s 5 mm aktivním hrotem (TycoHealthcare, USA). Po vniknutí hrotu jehly do supraskapulárního záøezu jsme stimulovali selektivnì senzitivní vlákna (50 Hz). Hledanou odpovìdí byla bolest èi parestezie pøi 0,3 0,5 V. Stimulace motorických vláken ( Hz) vyvolala svalové záškuby musculus supraspinatus nebo infraspinatus. Aplikovali jsme pulzní RF léèbu pøi napìtí 40 V po dobu 10 s ve cyklech (RF generátor Radionics 3, Radionics Inc., USA). Teplota nesmìla pøesáhnout 4 C (Raj et al., 003). Na rozdíl od doporuèených postupù jsme na závìr pulzní RF neaplikovali ml LA s kortikoidem. Po ošetøení byly sledovány vitální funkce pacientù po dobu hodin na expektaèním lùžku. Pøed propuštìním byla zhodnocena bolest, rozsah pohybu glenohumerálního kloubu, dále stav místa vpichu jehly a celkové neurologické funkce. Nemocný obdržel kontaktní telefonní èíslo pro nahlášení pøípadných komplikací èi nežádoucích úèinkù. Obrázek 1: Zavedení jehly do incisura scapulae kolmo na kůži ve všech rovinách. Získané údaje jsme analyzovali pomocí statistického softwarového balíku InStat (GraphPad, v. 3,06, graphpad.com). Vzhledem k velikosti souborù a skuteènosti, že podle testu dle Kolmogorova-Smirnova nebyla data vìtšinou normálnì rozložena, jsme pro statistické testování použili neparametrické metody (Mann-Whitney test, Wilcoxonùv a Friedmanùv test). Zastoupení pohlaví jsme hodnotili 10 BOLEST ROÈNÍK ÈÍSLO

3 Fisherovým pøesným testem. Vývoj intenzity bolesti (VAS) a parametr MQS jsme porovnali analýzou rozptylu opakovaných mìøení (ANOVA) v modifikaci podle Friedmana s pøíslušnými post-hoc testy. Výsledky jsou vyjádøeny jako prùmìr ± smìrodatná odchylka, za statisticky významnou jsme považovali hodnotu p < 0,05. Výsledky V období od listopadu 005 do kvìtna 008 jsme ošetøili 30 nemocných. Pacienty jsme náhodnì rozdìlili do dvou skupin po 15 nemocných. Skupina A podstoupila blokádu nervus suprascapularis smìsí LA s kortikoidem, skupina B pulzní RF terapii. Obì skupiny se nelišily vìkem, BMI ani délkou trvání potíží (tab. 1). V obou skupinách byla výchozí VAS podobná (skupina A 5,7 ± 1,3, skupina B 5,7 ± 1). Po 3 mìsících byl patrný výrazný pokles na hodnotu,7 ± 1,8 ve skupinì A, resp.,6 ± 1,7 ve skupinì B. Po 6 mìsících byla hodnota VAS 4,3 ± 1,5 ve skupinì A, ve skupinì B však byla VAS 3,4 ± 1,3 zøetelnì nižší (graf 1). Pokles VAS ve srovnání se stavem pøed léèbou byl po 3 a 6 mìsících statisticky významný v obou skupinách (tab. ). Ve skupinì A však došlo ve srovnání se skupinou B po 6 mìsících k nárùstu bolestí (p = 0,10). Hodnota VAS byla po 6 mìsících od léèby nižší o 1,4 ± 1,6 ve skupinì A (p = 0,005), v druhé skupinì byl pokles proti výchozí hodnotì,3 ± 1,5 (p = 0,000). MQS před 3 6 Graf : MQS ve skupinách A a B, před léčbou, 3 a 6 měsíců po ní, průměr a směrodatná odchylka. od pøedchozího veèera nepøijímala tekutiny a pøed výkonem užila hypotenziva. Pøi posazení po zákroku udávala nevolnost, došlo k vazomotorickému kolapsu a hypotenzi. Po uložení nemocné do horizontální polohy s elevovanými dolními konèetinami a aplikaci 1000 ml krystaloidu a 10 mg ephedrinu intravenóznì se stav upravil. A B Pùvodní práce VAS A B Tabulka 1: Vìk, BMI (Body Mass Index) a doba trvání potíží ve skupinách A a B (prùmìr ± smìrodatná odchylka [medián]). skupina A skupina B p n m:ž 9:6 7:8 0,7 vìk (roky) BMI (kg.m - ) doba potíží (týdny) 51, ± 1, (51) 30,97 ± 4,74 (9,80) 51,4 ± 14, (50) 30,81 ± 3, 57 (9,80) 0,9 0,98 15,9 ± 7,7 (16) 14,3 ± 6,6 (13) 0,51 0 před 3 6 Graf 1: VAS ve skupinách A a B, před léčbou, 3 a 6 měsíců po ní, průměr a směrodatná odchylka. Pøi sledování spotøeby analgetik chybìly hodnoty MQS u 3 nemocných v každé ze skupin alespoò v jednom sledovaném období. Tito nemocní byli pro parametr MQS vyøazeni ze statistického hodnocení. Hodnoty MQS pøed léèbou byly v obou skupinách srovnatelné (tab. 3). MQS 3 mìsíce po terapii pokleslo ve skupinì A o 3,0 ±, (p = 0,004), ve skupinì B o 4,7 ± 3,0 (p = 0,00). Pùl roku po léèbì byl rozdíl mezi skupinami ještì výraznìjší (graf ). Ve skupinì A byl pokles MQS o 1,7 ±, (p = 0,0), ve skupinì B o 4, ± 3,4 (p = 0,004). Rozdíl ve spotøebì analgetik po 6 mìsících byl na hranici statistické významnosti (p = 0,09). Nezaznamenali jsme žádnou vážnou komplikaci. Dva nemocní ze skupiny B udávali bolest v místì vpichu po dobu delší než dny. Jedna nemocná s hypertonickou chorobou Tabulka : Hodnoty VAS (Visual Analogue Scale) ve skupinách A a B pøed léèbou, 3 a 6 mìsícù po terapii (prùmìr ± smìrodatná odchylka [medián]). VAS skupina A skupina B p VAS pøed 5,7 ± 1,3 (5) 5,7 ± 1, (6) 0,88 VAS 3,7 ± 1,8 (),6 ± 1,7 (3) 0,93 VAS 6 4,3 ± 1,5 (4) 3,4 ± 1,3 (3) 0,1 zmìna VAS VAS pøed - VAS 3 VAS pøed - VAS 6 VAS 3 - VAS 6,9 ± 1,5 (3) p=0,0001 1,4 ± 1,6 (1) p=0,005-1,5 ± 1,3 (-) p=0,001 3,1 ± 1,7 (4) p=0,000,3 ± 1,5 () p=0,000-0,8 ± 1,0 (-1) p=0,0 0,59 0,10 0,10 BOLEST ROÈNÍK ÈÍSLO 103

4 Tabulka 3: Hodnoty MQS (Medication Quantification Scale) ve skupinách A a B pøed léèbou, 3 a 6 mìsícù po terapii (prùmìr ± smìrodatná odchylka [medián]). MQS skupina A skupina B p MQS pøed 9,0 ± 3,9 (9,7) 9,3 ±,6 (9,9) 0,89 MQS 3 6,0 ± 4,1 (4,6) 4,6 ± 4,1 (4,6) 0,49 MQS 6 7,3 ± 3,9 (7,6) 5,0 ± 4,3 (5,7) 0,6 zmìna MQS MQS pøed - MQS 3 MQS pøed - MQS 6 MQS 3 - MQS 6 3,0 ±, (3,8) p=0,004 1,7 ±, (1,1) p=0,0-1,3 ± 0,6 (0) p=0,13 4,7 ± 3.0 (4,6) p=0,00 4, ± 3,4 (4,6) p=0,004-0,47 ± 1, (0) p=0,5 0,15 0,09 0,44 Diskuse Bolesti ramenního pletence jsou prùvodním jevem mnoha poúrazových, pooperaèních èi degenerativních stavù. Jsou provázeny poruchou funkce a omezením rozsahu pohybu glenohumerálního kloubu. Bolestivý ochranný spasmus svalù brání efektivní rehabilitaci. Reakce pojivové tkánì na imobilizaci a procesy hojení je dána pøedevším reologickými vlastnostmi viskoelastických tkání, ke kterým se intramuskulární vazivo øadí (Míková et al., in press). Bolest a imobilizace velmi brzy zpùsobí rozvoj syndromu zmrzlého ramene. Léèba bolestivého ramene bývá zpoèátku konzervativní (farmakoterapie, rehabilitace). Pøi neúspìchu je obvykle indikována blokáda supraskapulárního nervu s následnou fyzioterapií, redres v krátké celkové anestezii nebo operaèní øešení. Regionální anestezie s použitím LA v porovnání s placebem snižuje bolest a zlepšuje rozsah pohybu ramenního pletence na nìkolik hodin èi dní (Dahan et al., 000), pøi použití steroidu na nìkolik týdnù (Shah a Racz, 003). Nejèastìji používaným pøístupem je subakromiální aplikace LA a steroidu naslepo. Review studie z roku 003 prokázala efekt subakromiálnì aplikovaného steroidu proti placebu v léèbì syndromu rotátorové manžety. Krátkodobý úèinek byl sledován také u intraartikulárnì aplikovaného steroidu u adhezivní kapsulitidy, v jiných indikacích nebyl rozdíl významný (Buchbinder et al., 003). Také metaanalýza z roku 005 a review studie z roku 007 shledaly subakromiální aplikaci kortikoidu v léèbì syndromu rotátorové manžety úèinnìjší ve srovnání s placebem nebo medikací nesteroidních antiflogistik (Arroll a Goodyear-Smith, 005; Green et al., 007). Na rozdíl od aplikace steroidu nebyl v review studii z roku 005 prokázán signifikantní efekt akupunktury v léèbì bolestí ramene (Green et al., 005). Blokáda supraskapulárního nervu v léèbì bolestí ramene je relativnì mladším pøístupem a je používána pøedevším algeziology. Tato metoda má pøedpoklady být pøesnìjší a bezpeènìjší než subakromiální nebo intraartikulární aplikace, protože vzniká cílená a kontrolovaná blokáda nervového zásobení vìtšiny struktur ramenního pletence. Taskaynatan et al. (005) doporuèují použití blokády supraskapulárního nervu v léèbì bolestí ramene v porovnání s aplikací steroidu subakromiálnì jako podobnì efektivní, ale mnohem bezpeènìjší metodu. Shanahan et al. (003) prezentují ve své randomizované, dvojitì slepé studii klinicky i statisticky signifikantní rozdíl mezi blokádou supraskapulárního nervu s použitím bupivakainu a methylprednisolonu a placebem na vzorku 108 nemocných 4 a 1 týdnù po léèbì. Pulzní RF léèba je relativnì nová metoda léèby neuropatických bolestí (Sluijter a van Kleef, 1998). I když její popularita rychle roste, je k dispozici jen málo validních studií prokazujících její úèinnost. Review studie Malika a Benzona z roku 007 zmiòuje pouze 4 review studie, dvì randomizované, placebem kontrolované studie z celkového poètu 51 prací. Jedna randomizovaná studie prezentuje signifikantnì významnou úèinnost metody ve srovnání s placebem, druhá rozdíl proti placebu neshledala. Vìtšina nerandomizovaných a observaèních studií uvádí velmi dobrý efekt metody. První zkušenosti s pulzní RF terapií u bolestivého ramene byly prezentovány na Kongresu svìtového institutu bolesti v Istanbulu (Rohof a Dongen, 001). Pulzní RF terapie supraskapulárního nervu umožní neuromodulaci vedení bolestivého vjemu bez poškození morfologie motorických èi senzitivních vláken na nìkolik mìsícù (Shah a Racz, 003). V roce 005 publikovali své dobré zkušenosti s technikou Gurbet et al. u 8 pacientù s perzistující bolestí ramene. Všichni nemocní udávali za 1 týdnù po léèbì signifikantní snížení bolestí a zlepšení rozsahu pohybu v ramenním pletenci. V recentní studii prezentoval Kane et al. (008) signifikantnì významné snížení VAS a zlepšení rozsahu pohybu u 1 pacientù se syndromem rotátorové manžety 3 a 6 mìsícù po pulzní RF léèbì supraskapulárního nervu. I když je k dispozici jen málo validních studií, náš výzkum prokázal, že blokáda nervus suprascapularis aplikací smìsi LA s kortikoidem je v léèbì bolestí ramene podobnì úèinná jako ošetøení pulzní RF léèbou. Krátkodobý efekt obou metod je srovnatelný, avšak 6 mìsícù po farmakologické blokádì se výraznìji navrací bolest a vyšší spotøeba analgetik než u nemocných po RF terapii. Limitujícím faktorem této studie je relativnì malý poèet ošetøených a absence kontrolní skupiny s aplikací placeba. Do studie nebyli zaøazeni pacienti s pøenesenou viscerální bolestí, cervikobrachiálním syndromem èi jinými vertebrogenními chorobami. Závìr Minimálnì invazivní metody léèby nabízejí nové perspektivy pro pacienty s bolestmi ramene nereagujícími na konzervativní terapii. Nemocným se syndromem bolestivého ramene pøinášejí úèinnou úlevu od bolestí a v nìkterých pøípadech umožòují redukovat farmakoterapii. Úèinnost pulzní RF léèby bolestí ramene je ve støednìdobém horizontu vyšší než u farmakologické blokády supraskapulárního nervu. Na rozdíl od opakovaných aplikací kortikoidu nenese opakování pulzní RF léèby žádná vážná rizika. Farmakologická blokáda supraskapulárního nervu však zùstává pøedevším pro svou jednoduchost, dostupnost a úèinnost zlatým standardem invazivní léèby bolestí ramene. Literatura: 1. Arroll B, Goodyear-Smith F. Corticosteroid injections for painful shoulder: a meta-analysis. Br J Gen Pract. 005;55(51): BOLEST ROÈNÍK ÈÍSLO

5 . Buchbinder R, Green S, Youd JM. Corticosteroid injections for shoulder pain. Cochrane Database Syst Rev. 003;(1):CD Cahana A, Muller D. Pulsed radiofrequency (PRF) but not radiofrequency lesions, transiently modulates excitatory synaptic transmission in organotypic nervous tissue cultures. J Pain. - Abstracts of the 1st Annual Scientific Meeting, American Pain Society. 00, March Dahan TH, Fortin L, Pelletier M, Petit M, Vadeboncoeur R, Suissa S. Double blind randomized clinical trial examining the efficacy of bupivacaine suprascapular nerve blocks in frozen shoulder. J Rheumatol. 000;7(6): Michálek P. Blokáda supraskapulárního nervu pøi bolestivých syndromech ramenního kloubu. Bolest. 000;4: Michálek P, Gabrhelík T. Pulzní radiofrekvenèní léèba - nová alternativa na poli neuromodulace? Bolest. 005;4: Míková M, Janura M, Janurová E, Krobot A. Viskoelastické vlastnosti pojivové tkánì. Rehabil Fyz Lek. In press. 18. Raj PP, Lou L, Erwine S, Staats PS, Walkman SD. Radiographic Imaginng for Regional Anesthesia and Pain Management. Churchill Livingstone, Philadelphia, USA, 003: Gabrhelík T, Marek O, Krobot A, Míková M. Anesteziologické a algeziologické techniky v rámci rehabilitace poruch ramene. Rehabil Fyz Lek. 004;11(1): Gado K, Emery P. Modified suprascapular nerve block with bupivacaine alone effectively controls chronic shoulder pain in patients with rheumatoid arthritis. Ann Rheum Dis. 1993;5(3): Green S, Buchbinder R, Hetrick SE. Acupuncture for shoulder pain. Cochrane Database Syst Rev. 005;():CD Green S, Buchbinder R, Glazier R, Forbes A. Withdrawn: Interventions for shoulder pain. Cochrane Database Syst Rev. 007;(4):CD Gurbet A, Türker G, Bozkurt M, Keskin E, Uçkunkaya N, ªahin ª. Efficacy of pulsed mode radiofrequency lesioning of the suprascapular nerve in chronic shoulder pain secondary to rotator cuff rupture. Agri. 005 Jul; 17(3): Hamann W, Abou-Sherif S, Thompson S, Hall S. Pulsed radiofrequency applied to dorsal root ganglia causes a selective increase in ATF3 in small neurons. Eur J Pain. 006 Feb; 10(): Harden RN, Weinland SR, Remble TA, Houle TT, Colio S, Steedman S, et al. Medication Quantification Scale Version III: update in medication classes and revised detriment weights by survey of American Pain Society Physicians. J Pain. 005;6(6): Higuchi Y, Nashold BS, Sluijter M, Cosman E, Pearlstein RD. Exposure of the dorsal root ganglion in rats to pulsed radiofrequency currents activates dorsal horn lamina I and II neurons. Neurosurgery. 00;50: Kane TP, Rogers P, Hazelgrove J, Wimsey S, Harper GD. Pulsed radiofrequency applied to the suprascapular nerve in painful cuff tear arthropathy. J Shoulder Elbow Surg. 008;17(3): Malik K, Benzon HT. Pulsed radiofrequency: a critical review of its efficacy. Anaesth Intensive Care. 007;35(6): Rohof OJJM, Dongen VCPCv. Pulsed radiofrequency of the suprascapular nerve in the treatment of chronic intractable shoulder pain. In nd Congress of World Institute of Pain. Istanbul: Blackwell Science, Shah RV, Racz GB. Pulsed mode radiofrequency lesioning of the suprascapular nerve for the treatment of chronic shoulder pain. Pain Physician. 003;6(4): Shanahan EM, Ahern M, Smith M, Wetherall M, Bresnihan B, Fitzgerald O. Suprascapular nerve block (using bupivacaine and methylprednisolone acetate) in chronic shoulder pain. Ann Rheum Dis. 003;6(5): Sluijter ME, van Kleef M. Characteristics and mode of action of radiofrequency lesions. Current Rev Pain. 1998;: Taskaynatan MA, Yilmaz B, Ozgul A, Yazicioglu L, Kalyon TA. Suprascapular nerve block versus steroid injection for non-specific shoulder pain. Tohoku J Exp Med. 005;05(1): van Zundert J, Raj P, Erdine S, van Kleef N. Application of Radiofrequency Treatment in Practical Pain Management: State of the Art. Pain Pract. 00;(3): MUDr. Tomáš Gabrhelík, Ph.D. Klinika anesteziologie a resuscitace Fakultní nemocnice Olomouc I. P. Pavlova Olomouc gabrhelikt@post.cz Do redakce pøišlo: K publikaci pøijato: BOLEST ROÈNÍK ÈÍSLO