Žadatelky o azyl a obchod s lidmi

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Žadatelky o azyl a obchod s lidmi"

Transkript

1 Žadatelky o azyl a obchod s lidmi Výzkumná zpráva pro úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, oddělení pro Českou republiku Autoři textu: Spolupracovníci při výzkumu: Zdeněk Uherek Klára Skřivánková Renata Weinerová Kateřina Plochová Bronislava Cesnaková Recenzentka: Džana - Nidžar Popović Praha Etnologický ústav Akademie věd České republiky

2 Úvod 1 Obchod se ženami a dětmi se stává rozsáhlým a dynamicky se rozvíjejícím nebezpečným jevem. V celosvětovém měřítku se Financial Times z pokusily o následující odhad: "Obchod s lidmi za posledních pět let vzrostl téměř o 50% a výnosy z nezákonného obchodování se odhadují na 10 bilionů dolarů ročně. Každý rok se na světě prodá přibližně žen a dětí a z nich přibližně v západní Evropě" (EU Toughens Line 2001: 6). Rozšíření obchodu s lidmi v Evropě posledních let se dává často do souvislosti se specifickou migrační situací, která se vytvořila po rozpadu komunistického bloku a po ratifikaci Schengenské dohody. Možnost volného pohybu přes hranice velké části zemí Evropské unie vytváří velký a špatně kontrolovatelný prostor, který skýtá nové možnosti skupinám organizovaného zločinu. Hranice mezi státy Evropské unie a jejími sousedy jsou střeženy, ale jejich prostupnost je mnohem větší než před rokem 1989 (EU Toughens Line 2001). Také větší prostupnost hranic mezi zeměmi bývalého komunistického bloku dává možnosti k velkému pohybu osob, zboží, peněz. 2 Soukromé podnikání vytváří příležitosti nejenom poctivým výrobcům, ale umožňuje vznik kapitálově velmi silných skupin operujících za hranicí zákona. V rozmachu obchodu s lidmi hrají důležitou úlohu také média globalizovaného světa. Pozitivní fakt dostupnosti důležitých informací na celém světě současně způsobuje, že obrazy způsobu života v západních zemích denně pronikají prostřednictvím televizních obrazovek, plakátů, obchodní reklamy i do těch nejchudších oblastí planety a i ty nejméně majetné konfrontují s bohatstvím, přepychem, pohodlím, ale i dalšími sociálními a kulturními vymoženostmi nejbohatších zemí světa. Velká část lidí se s těmito ikonami ztotožňuje a snaží se jejich poselství naplňovat. V řadě zemí světa je však naplňování těchto poselství nesmírně obtížné, nákladné, vysilující a někdy také nemožné. Nejedná se jen o ikony luxusního spotřebního zboží, ale také o ikony zdraví, štěstí nebo života v míru. Vedle motivačních faktorů, které zahrnujeme pod název survival migration (Foreign Direct Investment 1996: 5-6) a pracovní migrace, jsou právě tyto motivace jednou z příčin zvýšeného migračního toku. 3 Změny v geopolitické situaci se 1 Statistická data byla shromážděna s pomocí české nevládní organizace OPU - Organizace pro pomoc uprchlíkům. Zvláště za pomoc děkujeme paní Džaně - Nidžar Popović. 2 Více o postkomunistických migracích viz Wallace-Stola Migrační chování studovali v Rusku a Kazachstánu Zdeněk Uherek, Naďa Valášková, Stanislav Kužel, Pavel Hroch 1998, na jižní Ukrajině Zdeněk Uherek, Naďa Valášková, Petr Lozoviuk, Dagmar Havránková 1999, v Bosně a Hercegovině Zdeněk Uherek, Kateřina Plochová 2000 a 2001 a na Zakarpatské Ukrajině Zdeněk Uherek, Naďa Valášková, Kateřina Plochová, Mikuláš Mušinka 2001.

3 promítly i do provenience žadatelů o azyl v západních zemích. Počet žádostí o azyl obyvatel bývalého východního bloku vzrostl z necelých v roce 1987 na více než v roce 1990 (Suhrke 1998: 294). V roce 1990 se například ve srovnání s rokem 1989 zdvojnásobil počet žadatelů o azyl z Rumunska (z 47,000 na 78,100) a prudce vzrostl také počet migrantů z bývalé Jugoslávie (z 26,000 na 31,700), z Bulharska (z 8,000 na 12,500). Počty žadatelů o azyl z bývalého Sovětského svazu začaly stoupat mnohonásobně (Shurke 1998: 294). Státy západního bloku i státy, které s nimi sousedí, jsou cílovými zeměmi lidí s minimální schopností se v těchto státech pohybovat a s minimální zkušeností pravidel a norem chování v těchto zemích. Tito migranti se snadno mohou stát předmětem obchodu s lidmi. Další příčinou rostoucího obchodování s lidmi je sice relativní prostupnost, ale stálá existence státních hranic. Hranice lze překonat, ale často velmi obtížně bez pomoci další osoby. Specializované skupiny najímané k překonání těchto překážek přijímají od migrantů peníze a ti se jim pak vydávají zcela do rukou a mohou být jimi obchodováni. Skupiny převaděčů jako součást řetězce obchodu s lidmi sami zvyšují poptávku po migraci inzercí a rozšiřováním nepravdivých zpráv. 4 Cizinecká a pohraniční policie zadrží každý měsíc v průměru osob při nelegálním přechodu hranice České republiky. V roce 2000 bylo zaznamenáno celkem osob, z toho cizinců osob se pokusilo překročit hranice za asistence třetí osoby. V roce 2000 se podařilo ustanovit osob, které nějakým způsobem asistovaly u nelegálního přechodu hranic. Na nelegálních přechodech hranice se velkou mírou podílejí také osoby, které v České republice žádají o azyl. V roce 2000 se na nelegálních přechodech podílely z 8,6%. Při nelegálním přechodu hranice bylo zjištěno žadatelů o azyl. Dominovaly osoby z Afghánistánu (1 300), Indie (536), Srí Lanky (322), Číny (236), Ruska (195), Moldávie (165), Vietnamu (163) a Rumunska (115). 5 Obchod s lidmi tedy vytváří řetězec, jehož součástí jsou nábor, přeprava, koupě, prodej, poskytnutí ubytování nebo převzetí dané osoby (Human rights in practice: 1998; Janes Information Group Ltd: 2001). Závěrečným článkem tohoto řetězce, na který se často zapomíná, je neukázněný spotřebitel, obyvatel států střední a západní Evropy, který služby lidí, jež jsou obchodovány, vyhledává a přijímá. Podporuje tím skupiny, které tento protizákonný obchod uskutečňují. 4 Bylo zaznamenáno také při výzkumu EÚ AV ČR na Zakarpatské Ukrajině. Viz též Kholová Zdroj dat: Ministerstvo vnitra České republiky. Viz:

4 Obchod se ženami je dnes pravděpodobně nejpodstatnější komponentní složkou obchodu s lidmi. Mezi faktory, které na toto postavení působí, je individualizace a feminizace migrace. Mezinárodní organizace práce ukazuje, že feminizace migrace je charakteristická zvětšujícím se podílem žen, migrantek na migračních tocích. Jejich postavení může být charakterizováno silnou subordinací na možném zaměstnavateli. Migrující ženy jsou najímány na různé typy prací, ale často právě na práce v prostředí obchodu se sexem a zábavou. Ženy, jejichž rodiny jsou v obtížné situaci dané politickými, ekonomickými a společenskými podmínkami v zemi původu, jsou často v postavení hlavního živitele rodiny. Problematická situace v zemi původu nutí ženy hledat prostředky k živobytí někde jinde a vstoupit do migračního proudu. Migrace na "Západ" je pro ně většinou jedinou možností jak změnit jejich vlastní kritickou situaci. V takové situaci člověk často přijme jakoukoli nabídku pomoci; což dostává ženu do velmi zranitelné pozice. S touto situací také souvisí skutečnost, že práce, která je jim nabízena v cílových zemích, je často pololegální nebo se týká tak zvané "nechráněné" práce, na niž nelze uplatnit pracovní právo (například práce v domácnostech bez řádné smlouvy). Zranitelné postavení je také spjato s nedostatečnými znalostmi o prostředí, do kterého ženy migrují. V této souvislosti se mohou stát snáze cílem zájmu osob zapojených do sítě obchodu se ženami. Lidé zapojení do tohoto obchodu velmi dobře vědí o kritické a bezmocné situaci těchto žen a umějí ji využít. Mezi klientkami La Strady o. p. s. 6 jsou také migrantky. La Strada má zkušenost s prací s migrantkami, ví o situaci žadatelek o azyl a o právním postupu v České republice. Jestliže počítáme se skutečností, že některé žadatelky o azyl stahují své žádosti bez udání důvodu a odcházejí nebo mizí neznámo kam, můžeme předpokládat, že tyto ženy v určité míře tvoří skupinu, která je obchodována. Zástupce kriminální policie Ministerstva vnitra Ukrajiny, Michail Adamovič Lebeď uvedl, že: "podle údajů ukrajinské národní ústředny INTERPOL se počet žen exportovaných každý rok do (západní) Evropy pohybuje přibližně kolem tisíc. Převážná většina z nich přichází ze střední a východní Evropy" (Lebed 1997). 6 La Strada o. p. s. je česká nezisková organizace registrovaná jako veřejně prospěšná organizace. Zaměřuje se na prevenci obchodu se ženami, podporuje oběti tohoto obchodu a ovlivňuje tvorbu relevantních zákonů. La Strada o. p. s. je součástí mezinárodního programu La Strada - prevence obchodu se ženami, který je rozšířen také v Bělorusku, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Makedonii, Moldávii, Nizozemí, Polsku a na Ukrajině. La Strada začala působit v České republice v roce 1995 jako projekt ProFem Foundation (Středoevropské konzultační centrum pro ženské projekty) a byla registrována jako nezávislá organizace v roce 1998.

5 Šetření problematiky žen - uprchlic v České republice se v této studii soustředilo na otázku, zda se žadatelky o azyl mohou dostat do nebezpečí obchodování s lidmi, za jakých podmínek a jak se takovým situacím dá předcházet. Zároveň jsme se pokusili naznačit mezinárodní kontext tohoto nebezpečí a ověřit, jak jsou takové případy řešeny ve vybraných západních zemích. Informace, na jejichž základě byla sestavena tato studie, byly získány prostřednictvím rozhovorů nebo vyjádření pracovníků pobytových středisek pro uprchlíky Ministerstva vnitra (9 respondentů), na základě rozhovorů s dalšími pracovníky MV v Praze, včetně člena útvaru pro boj s organizovaným zločinem (4 respondenti), a na základě konzultací s pracovníky Českého helsinského výboru, humanitární organizace Charitas, La Strada a Organizace pro pomoc uprchlíkům (8 respondentů). Informace byla získávána také prostřednictvím rozhovorů s uprchlíky (12 respondentů). Součástí studie je též výsledek dotazníkového šetření provedeného pro účely této studie mezi zahraničními nevládními organizacemi a dalšími institucemi zabývajícími se problematikou uprchlíků v zemích Evropské unie. Základní charakteristické rysy obchodu se ženami Ženy, které jsou předmětem obchodu, většinou nepřicházejí do České republiky s úmyslem žádat o azyl. Velmi často se jedná o ekonomickou migraci ze zemí s hospodářskými problémy, jako je Ukrajina, Rusko, Moldávie, Rumunsko, Bulharsko, ale též ze vzdálenějších zemí, pro které jsou státy Společenství nezávislých států tranzitním územím. 7 Státní občanky těchto zemí mají v České republice velký podíl mezi cizinkami s trvalým bydlištěm a s pobytovými vízy na dobu delší než 90 dní stejně jako mezi žadatelkami o azyl. 8 Tabulka 1 ukazuje, že nejvíce cizinců v České republice s trvalým pobytem nebo s vízy nad 90 dní jsou ukrajinští státní občané. Ukrajinci, včetně žen, jsou také nejpočetnější skupinou žadatelů o azyl v České republice. 7 Podrobněji např. Transit migrants and trafficking. Refugees Magazine Velké množství cizinek v České republice je původem také ze států, jež jsme nejmenovali, jako Vietnam, Slovensko, Polsko, Čína. Rovněž ženy z těchto států mohou být ohroženy obchodováním. Dále jsou zde ženy z bohatých států jako Německo, USA a Velká Británie. Domníváme se, že tyto ženy nejsou obchodem s lidmi v České republice ohroženy.

6 Tabulka 1 Počet cizinců s trvalým a dlouhodobým pobytem v České republice k Občanství Celkem Žen % Žen Celkem ,9 Ukrajina Vietnam ,6 Slovensko Polsko ,6 Rusko ,3 Německo ,6 Bulharsko Jugoslávie ,6 Čína ,1 USA ,4 Bělorusko ,9 Rumunsko ,2 Kazachstán ,2 Chorvatsko ,1 Moldávie ,8 Rakousko ,9 Bosna a Hercegovina ,1 Velká Británie ,3 Itálie ,3 Arménie ,4 Ostatní ,1 Zdroj: Ředitelství cizinecké a pohraniční policie Ministerstva vnitra České republiky. Citováno z: Cizinci v České republice. Český statistický úřad, Praha Cílem těchto žen je většinou zlepšit vlastní životní standard a životní standard rodiny buď přestěhováním do České republiky nebo prostřednictvím výdělku a jeho převezení rodinám na Ukrajinu nebo do jiných zmiňovaných států. Proto Ukrajinci

7 figurují také na nejvyšších příčkách pracovní migrace. Ale zařídit víza, pracovní povolení a bydlení v České republice není snadné. Nezkušení, chudí lidé potřebují pomoci. Pracovní migrace v 90. letech 20. století dala vzniknout celé řadě bohatých a mocných sítí zprostředkovatelů práce, které najímají pracovní sílu a přivádějí ji do České republiky a dalších států. Zprostředkovatelé, na Zakarpatské Ukrajině se jim například říká "klienti", obcházejí města i vesnice a slibují, že všechny úřední záležitosti za zájemce o práci vyřídí. Lidé jim svěřují peníze a pasy a oni jim zařizují práci. Zájemci o práci zpravidla přesně nevědí ani co budou v zahraničí dělat, ani neznají přesné místo zaměstnání (podrobněji: Uherek - Plochová 2002). Tento systém samozřejmě vytváří prostor také k obchodu s lidmi. Frekventovaným scénářem je, že žena odpoví na inzerát nebo se kontaktuje se zprostředkovatelem práce, který jí slíbí "lukrativní" zaměstnání jako barmanka, hlídání dětí, uklízečka, prodavačka atd. Často jí zprostředkuje i dopravu do cílové země. Po příjezdu do západní země (včetně České republiky) jsou ženě odebrány doklady a je "prodána". Zpravidla se tento prodej uskuteční do erotického klubu, nočního podniku nebo jiného zařízení, kde se provozuje prostituce. Modelový případ tohoto typu popsala např. Soňa Lundová v časopisu Azyl (Lundová 2001: 5). Majitel podniku za takovou ženu platí zprostředkovatelům penězi a stává se pro něho tudíž věcí, výrobním prostředkem, který má jasně definovaného majitele. Cena ženy se v Čechách na podzim roku 2001 pohybovala kolem 3 000,- DM. 9 Majitel podniku samozřejmě usiluje o to, aby se mu zaplacená cena co nejdříve vrátila. Proto takto získané ženě nechává větší provizi nebo i větší volnost teprve po té, co splatí náklady, které do ní byly investovány. Jedním z posledních medializovaných případů obchodu se ženami je tzv. akce HOKR. Scénář této kauzy je typický pro ostatní podobné příběhy odehrávající se na území České republiky. Čtyřiadvacetičlenný gang obchodníků se ženami nalákal celkem sedmdesát dívek z Ruska, Moldávie a Ukrajiny na práci švadlen v České Republice. Po příjezdu uchazeček o práci na pražské nádraží jim fiktivní zástupce textilní továrny odebral pasy a po transportu do západočeských nočních podniků byly mladé ženy seznámeny se skutečnou "náplní práce". Těm, které odmítly pracovat jako prostitutky, bylo řečeno, ať zaplatí pět set marek za zprostředkování práce a můžou odejít. Dívky z východu byly bez prostředků, musely si tedy na cenu za zprostředkování "práce" vydělat způsobem, který jim byl vnucen. V listopadu 2001 byl gang kuplířů úspěšně zadržen policií České republiky. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu si není jistý, zda zadržel všechny špičky gangu. Osvobozené dívky se proto cítí být nadále ohroženy, mají strach, že si je obchodníci s lidmi najdou (srv. Kohlová 2001). 9 Sdělení policejního důstojníka zabývajícího se touto trestnou činností.

8 Další možností, jak se mohou stát ženy předmětem obchodu, je při ilegální migraci do západní Evropy. V tomto případě nereagují na nabídku zaměstnání, ale požádají za převoz do zahraničí, za který zaplatí. Většinou cestují do států Evropské unie nebo do jiných států s nejvyšší životní úrovní. V tomto případě mnohdy předpokládají, že v západních evropských státech požádají o azyl. Převaděči s uprchlíky jednají velmi často jako s vlastním majetkem. Do České republiky se dostávají klienti převaděčů často ve velmi špatném stavu. Pracovníci Ministerstva vnitra dokladují, že uprchlíci jsou často fyzicky vyčerpáni, obzvláště v zimě jsou podchlazení, někdy mají omrzliny, někdy i známky po týrání převaděči. V Čechách jsou tranzitní migranti často ponecháni v domnění, že jsou již v Německu. Prodej transportovaných žen zvyšuje zisk převaděčů, aniž by se zvyšovalo jejich riziko a náklady. Spojení tranzitní migrace se sexuálním průmyslem je Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu známé. Dotazovaní předpokládali, že obchod s lidmi a organizování nelegální migrace jsou v České republice lukrativnější než obchod s drogami. Do západních zemí se pokouší ročně nelegálně přes Českou republiku dostat přibližně tisíc osob (informace MV) a za převedení zaplatí každý člověk alespoň 130 USD. Díky velkým ziskům se z převaděčů a obchodníků se ženami stal kapitálově velmi silný protivník, který, pokud se jeho bohatnutí nezpomalí obstavováním kont a jinými zásahy, bude díky disponibilitě s velkými částkami stále nebezpečnější. Někteří pracovníci Ministerstva vnitra (zaměstnanci pobytového střediska Zastávka u Brna a Správy uprchlických zařízení) upozorňovali, že v souvislosti s uprchlíky je velmi často užívána banka Western Union. 10 Parazitování na tranzitní migraci, převádění uprchlíků přes hranice státu a obchod se ženami je mnohem bezpečnější druh obchodování než např. obchod s drogami. Jsou za něj menší trestní sazby a zisk je srovnatelný nebo vyšší. Proto se některé skupiny obchodující s drogami nyní soustředily především na obchod s lidmi (informace pracovníka Útvaru pro boj s organizovaným zločinem). Další variantou, jak se žena může stát předmětem obchodu, je, že individuálně přicestuje do České republiky, kde se rozhodne setrvat, a na tento obchod přistoupí, protože nenajde jiné východisko, jak jinak realizovat pobyt na území státu, to jest, zabezpečit si bydlení a finanční hotovost. Uvedené scénáře nejsou typické pouze pro Českou republiku, ale mají mezinárodní dosah. Pro účely této studie provedla nevládní organizace La Strada, která se 10 Společnost Western Union (Praha 1, Václavské náměstí 15) se soustřeďuje na převody peněz do zahraničí. Podle vlastních www stránek (http://www.westernunion.cz/; lze jejích služeb využít na více než 26 tisících místech ve 100 zemích světa.

9 zabývá obchodem se ženami, šetření, jež naznačuje mezinárodní propojenost celé problematiky. Mezinárodní institucionální kontext obchodu se ženami a ochrana obětí Metodika šetření Šetření bylo rozděleno do dvou částí. První část byla cílena na informace na migrantky, oběti obchodování v zahraničí, které nejsou státními příslušnicemi České republiky a které jsou v péči humanitárních organizací v západní Evropě. Tato část šetření byla uskutečněna pomocí dotazníku. Druhá část šetření byla koncipována k vytvoření stručného přehledu právních možností obětí obchodu s lidmi v cílových zemích. Právní možnosti zde symbolizují možnosti získat některý z typů povolení k pobytu, sociální podpory, pracovního povolení atd. Metodou šetření bylo dotazování prostřednictvím dotazníku a sekundární analýza relevantní literatury. Šetření bylo uskutečněno: Část I. mezi zaměstnanci humanitárních středisek a nevládních organizací zaměřených na pomoc cizím státním příslušnicím, které se staly oběťmi obchodu se ženami. Část II. mezi zástupci vládních institucí (především vybraných zahraničních zastupitelství); vybrané instituce obdržely dotazník, jehož prostřednictvím se zjišťovaly možnosti migrantek, které se staly oběťmi obchodu a jejich vyhlídky v případě, že požádají o azyl v cílové zemi; tato informace byla rozšířena o data z dostupné literatury. Část I. Dotazované nevládní organizace byly z následujících zemí: Rakousko, Belgie, Francie, Německo, Itálie, Holandsko, Velká Británie. Pro účely našeho šetření tyto země reprezentují cílové země obchodu s lidmi z východní a střední Evropy na Západ. V každé z těchto zemí jsme požádali o vyplnění

10 dotazníku jednu až dvě organizace, které se zabývají obchodem se ženami. Dotazník předložený organizacím obsahoval následující otázky: 1. Jaké informace migrantkám, klientkám Vašich organizací z východní Evropy obvykle chybí? 2. Setkali jste se někdy s klientkou, obětí obchodu se ženami, která se k vám dostala přes Českou republiku nebo byla v České republice kontaktována a nebyla státní občankou České republiky? Jestliže ano, kolikrát. 3. Jaké byla (byly) státní příslušnosti? 4. Byla (byly) tranzitním migrantem procházejícím Českou republikou? 5. Požádala (požádaly) v České republice o azyl? 6. Sdělila (sdělily), proč opustila(ly) Českou republiku? 7. Získala (získaly) při pobytu v České republice nabídku práce v západní Evropě? 8. Sdělila(ly), jaký druh práce jí (jim) byl nabídnut? Informace poskytly následující organizace: Payoke (Belgie) Autres regards (Francie) Lule (Itálie) Kobra (Německo) ONA shelter flar (Německo) Ban-Ying (Německo) SRTV (Nizozemí) Tampep International (Nizozemí) Vyhodnocení odpovědí Z odpovědí poskytnutých do dotazníků je možné udělat závěr, že migrantky, které se staly oběťmi obchodu se ženami, většinou postrádaly následující okruhy informací: informace o podmínkách legálního zaměstnávání informace o cizineckých zákonech v daných zemích informace o svých právech a povinnostech v daných zemích informace o právním postavení obětí obchodu s lidmi v daných zemích kontakty na střediska pomoci, zastupitelské úřady, konzuláty, zdravotní pomoc.

11 Organizace z Belgie, Francie a Německa uvedly, že poskytly pomoc migrantkám, obětem obchodu se ženami, které procházely Českou republikou nebo byly v České republice kontaktovány. Počet těchto obětí však neuvedly. Omluvily se, že mají velký počet klientů, o které se starají a statistiku tohoto druhu nevedou. Jako státní příslušnost obětí obchodu se ženami, které procházely Českou republikou nebo které byly v České republice získány pracovníci tázaných institucí uváděli: běloruská, bulharská, litevská, moldavská, rumunská, ruská, slovenská a ukrajinská. Organizace z dalších zemí sdělily, že nemají informace o ženách, které se staly předmětem obchodu s lidmi v nějaké souvislosti s Českou republikou. Některé organizace tento typ informací od klientek neshromažďují nebo pracují příliš krátkou dobu, aby nějaké získaly. Co se týče získávání obětí, byla jim většinou nabízena práce v restauracích nebo hlídání dětí, uklízečky, pomocnice v domácnosti a také prostituce. V případě prostituce však oběti uvádějí, že nebyly informovány o podmínkách, kterým budou vystaveny. Žádná z oslovených organizací nevěděla, zda některá z obětí obchodu se ženami žádala v České republice o azyl. Některé organizace odpovídaly, že takový typ otázek svým klientkám nikdy nepokládaly a toto téma je pro ně tudíž zcela nové. Nicméně podle názoru některých sociálních pracovníků oběti obchodu se ženami pravděpodobně nebudou ochotné podávat takový typ informací. Část II. Dotazník pro odpovídající zahraniční vládní instituce nebo zahraniční zastupitelské úřady. Dotazník obsahoval následující otázky: 1. Setkali jste se někdy s oběťmi obchodu se ženami? 2. Pokud ano, jak jste v daném případě postupovali? Byly oběti vyhoštěny do země původu? Prosím popište celou proceduru. 3. Žádaly tyto ženy před tím, než překročily hranice vaší země, o azyl v České republice?

12 4. Jestliže by se oběť obchodu se ženami, žadatelka o azyl v České republice, obrátila na instituce ve vaší zemi, jak by probíhala procedura? Oběť by byla vrácena zpět na území České republiky. Bylo by uplatněno jiné řešení (prosím popište). Vzhledem k tomu, že některé oslovené instituce se v době šetření nevyslovily nebo odpověděly jen částečně, byla jako doplňkový zdroj použita literatura. Nejpřehlednějším zdrojem informací v dané oblasti je kniha Frauenhandel in Europa od E. Niesner a Ch. Jones-Pauly (Niesner - Pauly 2001), ze které jsou použity doplňující údaje zejména pro otázky obchodu s lidmi v Belgii a Itálii. Odpovědi představitelů oslovených institucí byly následující: Stejně jako v části I. byly otázky týkající se azylu v České republice shledány jako nové. Často zůstaly nezodpovězeny nebo byly zodpovídány hypoteticky. Pracovníci vládních institucí však několikrát zdůraznili, že se jedná o závažné téma a je mu třeba věnovat více pozornosti. Belgie Rozhodování o povolení pobytu je centralizováno; rozhodnutí spočívá na Foreign Nationals Office (Úřad pro cizince). Policie nebo sociální pracovníci, kteří zjistí cizí státní příslušnici, jejíž pobyt je nelegální, popíší okolnosti jejího zjištění. Pokud je zde důvodné podezření, že je obětí obchodu se ženami, jsou povinni informovat sociální centrum zabývající se obchodem se ženami. Policie je povinna možným obětem předat informaci o jejich sociálním zabezpečení. Současně je informován Foreign Nationals Office. Oběti obchodu se ženami jsou povinny opustit stát do 45 dní. Dobu mají k dispozici na případné zahájení soudního řízení. V této době přijímají podporu a radu sociálního centra. V případě, že oběť během 45 denní lhůty podá žalobu nebo učiní výpověď u policie nebo soudce, je jí vystaveno povolení k setrvání ve státě na 3 měsíce, včetně vystavení dočasného pracovního povolení. V případě, že řízení není do tří měsíců ukončeno, může oběť požádat o povolení k pobytu na 6 měsíců. Itálie

13 V Itálii není stanovena lhůta, do které je oběť povinna podat žalobu a rozhodnout se, zda bude vypovídat. Imigrační zákon z roku 1998 stanoví podmínky, za jakých je udělováno povolení k pobytu z humanitárních důvodů a ten také umožňuje poskytnout obětem relativně rozsáhlou sociální podporu. Pokud je cizinka obětí obchodování nebo jiného krutého vykořisťování, poskytuje se jí ubytování z humanitárních důvodů. Ubytování z humanitárních důvodů by ji mělo osvobodit od kontaktů s kriminálními živly a umožnit jí participovat na sociálně integračních programech. Udělení povolení k pobytu není striktně závislé na tom, zda dotyčná relevantně přispěla k boji se zločinem. Jednou z podmínek však je, že se zapojí do integračních programů. V případě, že participaci na nich přeruší, nebo v případě, že bude pokračovat v prostituci, hrozí jí odejmutí ubytování. Ubytování je poskytováno zpravidla na 6 měsíců, ale může být prodlouženo, včetně odpovídajících sociálních dávek. Imigrační zákon neumožňuje deportaci oběti obchodu se ženami do státu, kde by mohla být jakkoli perzekuovaná. Ochrana proti společenské perzekuci je důležitá zvláště pro ty cizinky, které by mohly po návratu do země původu strádat kvůli ztrátě společenského postavení. Německo Cizinecké úřady, které se v Německu zabývají migranty, řídí vlády jednotlivých spolkových republik. Ministerstva vnitra spolkových republik jsou oprávněna vystavit povolení k pobytu i příkaz k deportaci z území Německa. Ochrana obětí a svědků obchodování s lidmi s cizí státní příslušností je závislá na rozhodnutí vládních orgánů jednotlivých spolkových republik. Také centra sociální pomoci pracují jen v některých spolkových zemích. Cizinec nesmí být vyhoštěn, pokud to odporuje principům zákona o azylu a ochraně uprchlíků. Tyto normy mohou být použity také k individuální ochraně obětí obchodu se ženami. Německé federální ministerstvo vnitra poskytlo v rámci dotazníkového šetření velmi detailní informaci především k otázce č. 3: a) Osoba, která vlastní platný cestovní dokument, resp. cestovní pas a je žadatelem o azyl v České republice, není oprávněná žádat o azyl v Německu. Podle německého azylového zákona cizinci, kteří cestují přes bezpečnou třetí zemi (a to je případ České republiky) nemohou požádat o azyl v Německu a azyl zde nemohou dostat. Výjimka je přiznávána osobám, které před

14 vstupem do bezpečné třetí země měly uděleno německé vstupní vízum, nebo je výjimka přiznávána z humanitárních důvodů nebo mezinárodních závazků, které zabraňují Německu navrátit danou osobu do bezpečné třetí země. Jestliže není důvodu k udělení výjimky, daná osoba musí být navrácena do České republiky. b) Zamítnutí žádosti o azyl v České republice Jestliže žádost o azyl v České republice je zamítnuta, je osoba podle mezinárodních smluv, jejímiž signatáři jsou jak Česká republika, tak i Německo, oprávněna žádat o azyl v Německu. Francie Na otázky poskytl odpověď francouzský policejní přidělenec. Ve Francii není přesně určen termín, do kdy musí oběť obchodování se ženami podat žalobu nebo se rozhodnout vznést obvinění. Status oběti závisí na legalitě nebo ilegalitě jejího pobytu. Obvyklý postup pro cizince, který pobývá v zemi nelegálně, je vyhoštění. V individuálních případech může být nicméně vystaveno povolení ke krátkodobému pobytu. Této možnosti se však využívá zřídka. Postup, který bude zvolen, závisí ve velké míře na referenci policie, která je s obětí v bezprostředním kontaktu. V případě, že je oběť v zemi legálně, je zde několik institucí, na které se lze obrátit, dvě policie, justice a také nevládní organizace. Oběti dostanou o centrech, která pomáhají obětem, informace od policie. Je však na jejich vlastním rozhodnutí, zda s nimi vstoupí do kontaktu. K otázce číslo 3. Procedura by pravděpodobně vyústila v navrácení žadatele o azyl do České republiky. Nizozemí Postup je shodný jako v Belgii. Velká Británie

15 Podle informací Anti-Slavery International je většina úřady zjištěných obětí obchodu se ženami vyhoštěna ze země. Z tohoto důvodu je také nemožné o nich získat dostatek informací. Informace z příslušných vládních institucí nebyly k dispozici. Výsledky šetření Ze získaných dat vyplývá, že existují migrantky, které jako oběti obchodu s lidmi procházely Českou republikou nebo v České republice byly do tohoto obchodu vtaženy. Sociální centra stejně jako vládní instituce přiznávají, že s tak specifickou otázkou, jako jsou žadatelky o azyl v souvislosti s obchodem s lidmi, doposud nebyli konfrontováni. Vzhledem k nedostatku informací k této specifické otázce nemohly v mnoha případech odpovědné osoby některé otázky zodpovědět. V souvislosti s tím mnohé z nich navrhovaly, aby se této oblasti věnovala větší pozornost. V odpovědích center sociální pomoci opakovaně zaznívalo, že migranti mají nedostatek informací. Vzhledem k tomu, že možnosti migrantů se v jednotlivých zemích liší, měli by mít migranti dostupné informace v zemích cílových, v zemích původu i v tranzitních zemích. Nedostatek informací je však na obou stranách, na straně obětí i na straně těch, kteří se s nimi dostávají do kontaktu. Aby bylo možné zmocnit odpovědné osoby k rozšiřování informací, bude nutné shromáždit více dat jak o azylovém procesu, tak i o obchodu s lidmi. Tyto informace by měly být cíleny přímo k migrantům, žadatelům o azyl. Z výsledků šetření vyplývá, že obchod se ženami v České republice není privátní otázkou České republiky, ale je třeba mu věnovat pozornost v mezinárodních souvislostech nejen českými úřady, ale též organizacemi západní a východní Evropy a rozšířit tak znalosti o přímých rizicích žen žádajících o azyl. Česká republika zde působí jako zdrojová, tranzitní i cílová země. Údaje o vývoji obchodování s lidmi by měly být sledovány dlouhodobě, abychom byli schopni zachytit změny a vývoj tohoto jevu. Užitečné by bylo vytvořit soupis základních otázek, které by sledovaly nevládní organizace u žen, kterým poskytují asistenci. Odpovědi by jednotlivé organizace uchovávaly a vytvářely databáze obvyklých případů. Data by si bylo možné průběžně vyměňovat a vyhodnocovat je tak, abychom lépe rozuměli procesům, které právě probíhají a zvažovat úspěchy a nedostatky lokálních strategií. Tomuto tématu by bylo třeba věnovat samostatný projekt, založený na kooperaci vědecké instituce a nevládních organizací, jehož součástí by měla být odpověď na otázku, zda je pomoc obětem obchodu dostačující.

16 Souvislosti mezi obchodem se ženami a žadatelkami o azyl v České republice Souvislosti obchodu se ženami a žadatelkami o azyl byly zjišťovány jednak pomocí rozhovorů s pracovníky státních a nevládních institucí v České republice, kteří se zabývají žadateli o azyl a azylanty, a jednak pomocí rozhovorů a pozorování žadatelů o azyl a azylantů. Z analýzy statistik, které se týkají azylového řízení, vyplývá, že mezi žadateli o azyl a azylanty jsou skupiny osob, které mohou být obchodem se ženami ohroženy. Mezi žadateli o azyl sice převládají muži (viz. tabulka 2), a podle sdělení pracovníků pobytových středisek Ministerstva vnitra České republiky je počet žen bez doprovodu relativně nízký, ale i zde sledujeme mírný trend feminizace migrace (viz diagram 1). Tabulka 2. Počet dospělých žen žádajících o azyl (starších 18 let) Občanství Celkový počet žadatelů Dospělých žen % dospělých žen Ukrajina Moldávie Rumunsko Vietnam Indie Gruzie Arménie Rusko Bělorusko Slovensko Afghánistán Čína Irák

17 Bulharsko Srí Lanka Mongolsko Kazachstán Alžírsko Ostatní státy Celkem Zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky; Organizace pro pomoc uprchlíkům. Diagram 1 Počet žadatelů o azyl podle pohlaví muži ženy Zdroj dat: Ministerstvo vnitra ČR a Český statistický úřad. Navíc proporce mužů a žen není u různých skupin žadatelů o azyl rovnoměrná. Vysoký podíl samostatných žen je například mezi žadateli o azyl z Běloruska, Gruzie, Číny, Moldávie, Ruska a Ukrajiny. Podíl žen mezi žadateli o azyl se mění v různých věkových kategoriích. Zatímco ženy v rozmezí let let jsou zastoupeny méně než muži, v nižších a vyšších věkových kategoriích jsou jejich počty vyrovnány. Zejména v nižších věkových kategoriích to souvisí s pobytem rodin s dětmi (viz diagram 2). Přesto i ženy ve věku let mohou být ohroženy. Graf 2. Počty žen a mužů v jednotlivých věkových kategoriích v roce 2001

18 Muži Ženy O Tabulka 3. Žadatelé o azyl podle pohlaví a věku v roce 2001 Věkové kategorie Muži Ženy Celkem Zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky, Organizace pro pomoc uprchlíkům Podíl žen a mužů se vyrovnává u uznaných azylantů. Zde je také patrná postupná feminizace, která směřuje k úplnému vyrovnání počtu mužů a žen (viz tabulka 4). Přibližně vyrovnané počty mužů a žen však neznamenají, že se vždy jedná o partnerské páry. Z terénní praxe víme, že mezi uznanými azylanty jsou i samostatní muži a ženy.

19 Tabulka 4. Udělení azylu podle pohlaví Rok, kdy byl azyl udělen Muži Ženy Celkem % žen Celkem Zdroj dat: Ministerstvo vnitra České republiky, Organizace pro pomoc uprchlíkům. Tabulka vytvořena pro potřeby této studie autorem textu. Ve vztahu k lokalizované potenciálně ohrožené skupině jsme se ji snažili dále charakterizovat a zjistit možné varianty ohrožení. Z rozhovorů se zástupci policie České republiky a zejména s pracovníky pobytových a azylových středisek, kde jsou žadatelé o azyl a azylanti ubytováni, jsme sestavili několik scénářů, které jsme dále s dotazovanými ověřovali. Dotazovaní scénáře označili za reálné a dokonce uvedli konkrétní příklady, které se v praxi odehrály. První variantou, jak souvisí obchod se ženami s žádostmi o azyl je, že dojde k zatčení a k vyšetřování "majitele" obchodované ženy, které hrozí jako nelegálnímu imigrantovi vyhoštění. Žena požádá o azyl a tím oddálí odchod ze země a návrat do země původu, který by za daných okolností pro ni mohl být společensky neúnosný nebo problematický. Ženy, které jsou předmětem obchodování, jsou navíc často v neuspokojivém fyzickém a psychickém stavu a zde se jim nabízí prostor k určité rekonvalescenci a promýšlení, jak si život dále uspořádat. Druhou variantou je, že žena se z vlastní iniciativy z obchodu se ženami vyváže a požádá o udělení azylu. Většinou se jedná o určitou formu útěku, po které žena hledá bezpečné útočiště před obchodníky s lidmi, kteří by ji mohli pronásledovat. Pracovníci pobytových středisek se s touto formou také setkávají, ale poměrně

20 zřídka. Spíše upozorňují, že v některých případech se jedná o podvod. Příběhy o ženách, na jejichž ochranu byla podniknuta bezpečnostní opatření - to znamená utajený převoz, utajené bydlení, přičemž se posléze samy vrátily k prostituci, nejsou časté, ale existují (pobytové středisko Červený Újezd). Tyto případy by však neměly vyvolat dojem, že reálné útěky obchodovaných osob a následné žádání o azyl neexistují a že se tyto osoby nedostávají ze strany obchodníků s lidmi do vážného nebezpečí. Třetí variantou je, že prostřednictvím žádosti obchodované ženy o azyl si sami "majitelé" zabezpečují legalizaci pobytu prostitutky. Zejména pracovníci Ministerstva vnitra (včetně pracovníků azylových zařízení) se domnívají, že právě tato forma je poměrně častá. Majitelé nočních klubů vědí, že při policejních kontrolách o prostitutky nelegálně pobývající na území České republiky pravděpodobně přijdou. Proto je v jejich zájmu, aby obchodovaná žena svůj pobyt legalizovala. Žádost o azyl je jedním z východisek. V pobytových střediscích vědí o osobách, které by mohly být potenciálně obchodovány, ale nemají pro to důkazy a pokud se ženy samy nebudou chtít přihlásit, lze celou věc obtížně dokazovat. Čtvrtou variantou je, že žena obchodovaná v západní Evropě je do České republiky vrácena jako do bezpečné třetí země a zde žádá o udělení azylu. V pobytových zařízeních také existuje prostituce, která již s obchodem s lidmi nesouvisí, 11 ale hranice obou těchto činností nejsou vždy zcela ostré. Nesetkali jsme se s tím, že by obchodovala rodina žadatelů o azyl se ženou nebo dcerou, ale zcela vyloučit se takové případy nedají. Respondenti se shodovali v názoru, že obchod s lidmi bude vázán spíše na žadatelky o azyl ubytované mimo pobytová střediska. Již právě nabídnutí ubytování může s tímto obchodem souviset. Nutno však brát v úvahu, že samostatných žadatelek o azyl jak v pobytových střediscích, tak i na privátních adresách, je mnohem méně než mužů a z těchto žen jen menší část připadá v úvahu, že by s nimi mohlo být obchodováno. Rozsah, v jakém jsou žadatelky o azyl v České republice oběťmi obchodu se ženami, je obtížně zjistitelný. Nejsnáze lze kvantifikovat oběti obchodu se ženami, které požádaly o azylové řízení po té, co byly zadrženy policií a dostaly se do pobytového střediska. Pracovníci pobytových středisek mají s těmito případy zkušenosti, ale počet takových obětí nepovažují za vysoký. Jedná se řádově o jednotlivé případy ročně Vedle rozhovorů s našimi respondenty se o prostituci tohoto typu můžeme dočíst v knize bývalého žadatele o azyl v České republice Vladimira Borody (Boroda 1999). 12 Na základě provedených rozhovorů odhadujeme, že by se mohlo jednat o jeden až tři případy ročně. Respondenti, kteří o těchto případech hovořili, si však nebyli nikdy zcela jisti, zda se jedná skutečně o kategorii,

SLEVA LIDÉ FOR SALE OBCHODOVÁNÍ S LIDMI PROGRAM PODPORY A OCHRANY OBĚTÍ OBCHODOVÁNÍ S LIDMI

SLEVA LIDÉ FOR SALE OBCHODOVÁNÍ S LIDMI PROGRAM PODPORY A OCHRANY OBĚTÍ OBCHODOVÁNÍ S LIDMI SLEVA LIDÉ FOR SALE % OBCHODOVÁNÍ S LIDMI PROGRAM PODPORY A OCHRANY OBĚTÍ OBCHODOVÁNÍ S LIDMI 1 Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Policií České republiky a nestátními neziskovými organizacemi realizuje

Více

Česká republika. 1. Všeobecné informace

Česká republika. 1. Všeobecné informace Česká republika 1. Všeobecné informace Po pádu železné opony se Česká republika stala společně s dalšími zeměmi bývalého socialistického bloku významnou zemí původu pro obchod se ženami za účelem sexuálního

Více

Nezletilý bez doprovodu na území ČR

Nezletilý bez doprovodu na území ČR Nezletilý bez doprovodu na území ČR Mgr. Anna Strádalová (ÚMČ Praha 5) Nezletilý bez doprovodu (NBD) nezletilou osobou bez doprovodu se rozumí osoba mladší 18 let, která přicestuje na území bez doprovodu

Více

Podíl z celkového počtu pojištěnců, migranti, kteří se kteří se vrátili v roce 2010 po 1 až 4 letech 6=1-3

Podíl z celkového počtu pojištěnců, migranti, kteří se kteří se vrátili v roce 2010 po 1 až 4 letech 6=1-3 1.17. Remitence Remitence Čechů do České republiky 1.17.1. Odhad remitencí vychází z definice pojmu remitencí v souladu s metodikou platební bilance - BPM6. Metoda odhadu je založena na kvantitavním přístupu,

Více

1. Kdo rozhoduje ve věci žádosti o udělení mezinárodní ochrany v první instanci?

1. Kdo rozhoduje ve věci žádosti o udělení mezinárodní ochrany v první instanci? Otázky k řízení o udělení mezinárodní ochrany 1. Kdo rozhoduje ve věci žádosti o udělení mezinárodní ochrany v první instanci? 2. Kdo je odvolací orgán ve druhé instanci? 3. Jaké jsou podmínky v přijímacím

Více

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historie migrace do ČR a aktuální výzvy Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historický a evropský kontext migrace Situace po 2. světové válce Evropa se mění v kontinent imigrace 1.období v letech 1950-1973/4

Více

Práva obětí. Úmluva Rady Evropy o potírání obchodu s lidmi

Práva obětí. Úmluva Rady Evropy o potírání obchodu s lidmi Práva obětí Úmluva Rady Evropy o potírání obchodu s lidmi Obchodování s lidmi porušuje práva a postihuje životy nesčetných jedinců v Evropě i mimo ni. Rostoucí počet žen, mužů i dětí se stává komoditou

Více

Cizinec, který vstupuje na území České republiky s úmyslem požádat o azyl, musí

Cizinec, který vstupuje na území České republiky s úmyslem požádat o azyl, musí Cizinec, který vstupuje na území České republiky s úmyslem požádat o azyl, musí svůj záměr sdělit policii, což může učinit na hraničním přechodu. Samotná azylová procedura začíná podáním návrhu na zahájení

Více

Berkat v České republice

Berkat v České republice InBáze Berkat Berkat v České republice Berkat v roce 2001 založila Petra Procházková. V současnosti Berkat pracuje s komunitami žen v Afghánistánu v oblasti Charasyab. V Čečensku provozuje komunitní centrum

Více

Výše některých správních poplatků podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění

Výše některých správních poplatků podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění Výše některých správních poplatků podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění Občanství (položka 8) a) Vydání osvědčení nebo potvrzení o státním občanství České republiky - Kč

Více

InBáze Berkat, o.s. programy organizace

InBáze Berkat, o.s. programy organizace InBáze Berkat, o.s. programy organizace Činnost kulturních mediátorů Mgr. Eva Dohnalová Vedoucí sociálního oddělení dohnalová@inbaze.cz www.inbaze.cz Informace o organizaci Vznik 2001 pod názvem Občanské

Více

ZÁKLADNÍ KROKY K INTEGRACI CIZINCŮ

ZÁKLADNÍ KROKY K INTEGRACI CIZINCŮ ZÁKLADNÍ KROKY K INTEGRACI CIZINCŮ PORADNA PRO INTEGRACI Poradna pro integraci, občanské sdružení již 11 let pomáhá uprchlíkům s přiznaným azylem a dalším cizincům, kteří na území ČR dlouhodobě žijí, s

Více

Uprchlíci a žadatelé o azyl v České republice

Uprchlíci a žadatelé o azyl v České republice Uprchlíci a žadatelé o azyl v České republice Definice uprchlíka a právo na azyl Úmluva o právním postavení uprchlíků (dále Úmluva) byla přijata Valným shromážděním OSN v Ženevě v roce 1951 a je dodnes

Více

Pro každý termín setkání jsou určeny dvě kazuistiky se seznamem úkolů (výjimku tvoří úkol číslo 1).

Pro každý termín setkání jsou určeny dvě kazuistiky se seznamem úkolů (výjimku tvoří úkol číslo 1). Postup při zpracování Pro každý termín setkání jsou určeny dvě kazuistiky se seznamem úkolů (výjimku tvoří úkol číslo 1). Studenti ve dvojici zpracují otázky, které budou ostatním prezentovat v powerpointu

Více

Integrace cizinců v České republice

Integrace cizinců v České republice České předsednictví v Radě EU 2009 Integrace cizinců v České republice České předsednictví v Radě EU www.eu2009.cz www.mpsv.cz Integrace cizinců stručný historický vývoj 1989 Zásadní změna společenského

Více

Současná migrační vlna z perspektivy trhu práce: Informace pro zaměstnavatele

Současná migrační vlna z perspektivy trhu práce: Informace pro zaměstnavatele Současná migrační vlna z perspektivy trhu práce: Informace pro zaměstnavatele Dne 29. července 2015 vláda schválila Strategii migrační politiky České republiky (ČR). Dokument stanovuje sedm zásad migrační

Více

Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení. Proměna trhu práce: nic se neděje?

Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení. Proměna trhu práce: nic se neděje? Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení PhDr. Marie Jelínková, PhD. Sdružení pro integraci a migraci Multikulturní centrum Praha Proměna trhu práce:

Více

Arcidiecéznícharita Praha Středisko Migrace

Arcidiecéznícharita Praha Středisko Migrace Arcidiecéznícharita Praha Středisko Migrace Charita ČR a migrace Mgr. Svitlana Porche Vedoucí Střediska Migrace 20.3.2012 Charita České republiky Členem je 8 arci/diecézních charit na jejichž území působí

Více

Budoucnost pracovní migrace v ČR 20.3.2012, Praha

Budoucnost pracovní migrace v ČR 20.3.2012, Praha Budoucnost pracovní migrace v ČR 20.3.2012, Praha Klientský systém Dita Čermáková Geomigrace - Geografické migrační centrum Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Vývoj klientského systému Obdobný

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Cíl a předpokládaný výstup Cílem příspěvku je analyzovat dlouhodobou migraci cizinců

Více

POLITIKA PŘIJÍMÁNÍ, NÁVRATŮ A INTEGRAČNÍ OPATŘENÍ PRO NEZLETILÉ BEZ DOPROVODU V ČESKÉ REPUBLICE A STATISTICKÉ ÚDAJE

POLITIKA PŘIJÍMÁNÍ, NÁVRATŮ A INTEGRAČNÍ OPATŘENÍ PRO NEZLETILÉ BEZ DOPROVODU V ČESKÉ REPUBLICE A STATISTICKÉ ÚDAJE POLITIKA PŘIJÍMÁNÍ, NÁVRATŮ A INTEGRAČNÍ OPATŘENÍ PRO NEZLETILÉ BEZ DOPROVODU V ČESKÉ REPUBLICE A STATISTICKÉ ÚDAJE Evropská migrační síť 2009 Studie financována Evropskou komisí a Ministerstvem vnitra

Více

Statistika Mládež a drogy

Statistika Mládež a drogy Statistika Mládež a drogy Brněnské školy Vypracoval: A Kluby ČR o.p.s. 1 Statistika Mládež a drogy 2014 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty brněnských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání

Více

Nezletilý cizinec. bez doprovodu 1. Nezletilý cizinec. bez doprovodu

Nezletilý cizinec. bez doprovodu 1. Nezletilý cizinec. bez doprovodu Nezletilý cizinec bez doprovodu Nezletilý cizinec bez doprovodu 1 1) Kdo je nezletilý cizinec bez doprovodu? Nezletilým cizincem bez doprovodu (Unaccompanied Minors, zkratka UAMs) se rozumí cizinec mladší

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

1924 Ženevská deklarace práv dítěte

1924 Ženevská deklarace práv dítěte MSSP 1. ROČNÍK 1924 Ženevská deklarace práv dítěte 1959 Deklarace práv dítěte přijatá Valným shromážděním Organizace Spojených národů 20.11.1989 v New Yorku přijata Úmluva o právech dítěte 30.9.1990 podepsána

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

INTEGRACE CIZINCŮ V REGIONU

INTEGRACE CIZINCŮ V REGIONU INTEGRACE CIZINCŮ V REGIONU DCH Brno Oblastní charita Blansko Mgr. Blanka Bendová Charita Česká republika Nestátní nezisková církevní organizace Předmětem hlavní činnosti charity je zejména zajišťování

Více

DOPORUČENÍ RADY. ze dne 30. listopadu 1994. o vzoru dvoustranné dohody o zpětném přebírání osob (readmisní dohody) mezi členským státem a třetí zemí

DOPORUČENÍ RADY. ze dne 30. listopadu 1994. o vzoru dvoustranné dohody o zpětném přebírání osob (readmisní dohody) mezi členským státem a třetí zemí DOPORUČENÍ RADY ze dne 30. listopadu 1994 o vzoru dvoustranné dohody o zpětném přebírání osob (readmisní dohody) mezi členským státem a třetí zemí RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o Evropské unii,

Více

Čerpání zdravotní péče cizinci v roce 2004. Utilization of Health Care by Foreigners in 2004

Čerpání zdravotní péče cizinci v roce 2004. Utilization of Health Care by Foreigners in 2004 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 29.3.2005 6 Čerpání zdravotní péče cizinci v roce 2004 Utilization of Health Care by Foreigners in 2004 Souhrn Tato

Více

Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku

Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku www.pwc.com Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku Mgr. Soňa Schovánková Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Obsah Úvod Definice

Více

Analýza sociálních služeb města Kravaře

Analýza sociálních služeb města Kravaře Analýza sociálních služeb města Kravaře Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Obsah Úvod... 2 1. Základní informace...

Více

CONSILIUM. Schengen. Vaše brána k volnému pohybu v Evropě LEDEN 2013

CONSILIUM. Schengen. Vaše brána k volnému pohybu v Evropě LEDEN 2013 CS CONSILIUM Schengen Vaše brána k volnému pohybu v Evropě LEDEN 2013 Obsah ÚVOD 1 VOLNÝ POHYB OSOB 2 POLICEJNÍ A CELNÍ SPOLUPRÁCE 2 vnitřní hranice 2 vnější hranice 3 Schengenský informační systém (SIS)

Více

Studie EMN o nezletilých bez doprovodu v ČR

Studie EMN o nezletilých bez doprovodu v ČR Studie EMN o nezletilých bez doprovodu v ČR Politika přijímání, návratů a integrační opatření pro nezletilé bez doprovodu v České republice a statistické informace Ministerstvo vnitra ČR Praha 2010 Publikace

Více

MULTIKLUB POD MOSTEM CZ 1.07/01.2.29/02.0007

MULTIKLUB POD MOSTEM CZ 1.07/01.2.29/02.0007 MULTIKLUB POD MOSTEM CZ 1.07/01.2.29/02.0007 MOST PRO o. p. s. Obecně prospěšná společnost 2013 (o. s. Most pro lidská práva 1998 ) odborné sociální poradenství (2007) CÍLOVÁ SKUPINA PORADNA PRO CIZINCE

Více

III. Zpráva o situaci v oblasti migrace a integrace

III. Zpráva o situaci v oblasti migrace a integrace III. Zpráva o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na územíčeské republiky v roce 2014 Praha 2015 Stručné shrnutí věcného obsahu zprávy Materiál mapuje problematiku migrace a integrace cizinců

Více

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 8.6.2015. k Evropskému programu znovuusídlování

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 8.6.2015. k Evropskému programu znovuusídlování EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.6.2015 C(2015) 3560 final DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 8.6.2015 k Evropskému programu znovuusídlování CS CS DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 8.6.2015 k Evropskému programu znovuusídlování

Více

Preambule Úmluvy o právním postavení uprchlíků

Preambule Úmluvy o právním postavení uprchlíků Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 Otázky a odpovědi Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 OSN usiluje "zajistit uprchlíkům co největší možnost užívat... základních práv a svobod".

Více

SPOLEČNÁ AKCE (97/154/JHA) s ohledem na článek 3 odst.2 písm. b) Smlouvy o Evropské unii;

SPOLEČNÁ AKCE (97/154/JHA) s ohledem na článek 3 odst.2 písm. b) Smlouvy o Evropské unii; SPOLEČNÁ AKCE Pracovní překlad ze dne 24. února 1997 přijatá Radou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o boji proti nelegálnímu obchodování s lidskými bytostmi a boji proti sexuálnímu zneužívání

Více

Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50

Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50 Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50 Agentura CzechTourism a partneři projektu: Asociace hotelů a restaurací ČR Asociace cestovních kanceláří ČR Asociace českých cestovních kanceláří

Více

Česká republika vstoupila 21. prosince 2007 do tzv. Schengenského prostoru

Česká republika vstoupila 21. prosince 2007 do tzv. Schengenského prostoru Česká republika vstoupila 21. prosince 2007 do tzv. Schengenského prostoru tato skutečnost přinesla mj. tyto změny: na hranicích České republiky byly ukončeny hraniční kontroly naopak byly posíleny kontroly

Více

Výhled v oblasti mezinárodní migrace: SOPEMI 2011

Výhled v oblasti mezinárodní migrace: SOPEMI 2011 International Migration Outlook: SOPEMI 2011 Summary in Czech Výhled v oblasti mezinárodní migrace: SOPEMI 2011 Přehled v českém jazyce Tato publikace analyzuje nejnovější vývoj migrace a politiky v zemích

Více

TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE

TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE DOTAZNÍK AKCEPTOVÁN. Dotazník pro obce Střednědobý plán

Více

Analýza dotazníkového šetření pro širokou veřejnost

Analýza dotazníkového šetření pro širokou veřejnost Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií Analýza dotazníkového šetření pro širokou veřejnost Analýza byla uskutečněna pro potřeby Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Kladně Zpracovatel:

Více

Přístup lidí s mentálním postižením k právu a spravedlnosti

Přístup lidí s mentálním postižením k právu a spravedlnosti Vaše občanská práva Přístup lidí s mentálním postižením k právu a spravedlnosti Inclusion Europe Zpráva Inclusion Europe společně se svými 49 členskými organizacemi v 36 zemích usiluje o odstranění diskrimance

Více

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob Opatření VI. 1.: Podpora zaměstnávání ohrožených osob Ze sociologického šetření prováděného v rámci komunitního plánování v Mladé Boleslavi vyplynulo, že problém získat a udržet si práci je pro dotazované

Více

Je předpokladem pobytu (včetně trvalého) majetnost cizince? Není to pravdou.

Je předpokladem pobytu (včetně trvalého) majetnost cizince? Není to pravdou. Je zavedení národního víza zpřísněním? Není to Pravdou je, že návrh nové právní úpravy vstupu a pobytu cizinců umožňuje na rozdíl od stávajícího zákona o pobytu cizinců žádat rovnou na zastupitelském úřadu

Více

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Partneři projektu iyouth Koordinátor evropského projektu IOM International Organization for Migration (Mezinárodní

Více

Přístupu migrantů ke zdravotní péči v ČR. Marie Jelínková Multikulturní centrum Praha www.migraceonline.cz

Přístupu migrantů ke zdravotní péči v ČR. Marie Jelínková Multikulturní centrum Praha www.migraceonline.cz Přístupu migrantů ke zdravotní péči v ČR Marie Jelínková Multikulturní centrum Praha www.migraceonline.cz Struktura příspěvku Stručně k vývoji české migrační politiky Přistup migrantů ze třetích zemí ke

Více

Tematická sekce NSZM ČR ZAPOJOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ DO ROZVOJE MĚST

Tematická sekce NSZM ČR ZAPOJOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ DO ROZVOJE MĚST . Tematická sekce NSZM ČR ZAPOJOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ DO ROZVOJE MĚST Litoměřice, 15. května 2014 www.zdravamesta.cz/mva-sekce Akce je součástí projektu NSZM ČR "Mládež v akci? Ano, v obci!", který je realizován

Více

MIGRANTI A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ V ČR právní kazuistika. Mgr. Pavel Čižinský, Organizace pro pomoc uprchlíkům

MIGRANTI A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ V ČR právní kazuistika. Mgr. Pavel Čižinský, Organizace pro pomoc uprchlíkům MIGRANTI A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ V ČR právní kazuistika Mgr. Pavel Čižinský, Organizace pro pomoc uprchlíkům Diskuse o zdravotním pojištění cizinců je charakterizována: nízkou informovaností veřejnosti a

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

2009 Ing. Andrea Sikorová

2009 Ing. Andrea Sikorová Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 MOŽNOSTI STUDIA V ZAHRANIČÍ 2009 Ing. Andrea Sikorová 1 Možnosti studia v zahraničí

Více

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 Práva dítěte. Evropská unie podporuje práva dítěte v souladu s článkem 3 Smlouvy o Evropské unii. Tato práva jsou součástí základních

Více

Zákon o obětech trestné činnosti. Tisková konference 11. 7. 2011

Zákon o obětech trestné činnosti. Tisková konference 11. 7. 2011 Tisková konference 11. 7. 2011 Hlavní cíle navrhované právní úpravy Sjednocení právní úpravy ochrany obětí. Posílení práv obětí a účinnější pomoc obětem. Zvýšení účasti vnějších subjektů (neziskových organizací

Více

VY_32_INOVACE_Z.1.10 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Obyvatelstvo a sídla

VY_32_INOVACE_Z.1.10 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Obyvatelstvo a sídla Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 19. 6. 2014 1 Čerpání zdravotní péče cizinci v Moravskoslezském kraji v roce 2013

Více

Pilotní kurz lektorů SP CSR

Pilotní kurz lektorů SP CSR Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace:Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu k

Více

May 30, 2013. VY_52_INOVACE_21.notebook. Pobyt cizinců. SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona

May 30, 2013. VY_52_INOVACE_21.notebook. Pobyt cizinců. SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona Pobyt cizinců SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona 1 Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek SOŠ InterDact s.r.o. Most Bc. Ilona Vébrová V/2_Inovace a zkvalitněnívýuky

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 28. ledna 2004 č. 89 + 3P

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 28. ledna 2004 č. 89 + 3P Stránka č. 1 z 12 VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 28. ledna 2004 č. 89 + 3P o zabezpečení integrace azylantů v roce 2004 Vazba na záznam z jednání vlády: V l á d a I. s c h

Více

Statistika Mládež a drogy 2012

Statistika Mládež a drogy 2012 Statistika Mládež a drogy 2012 Jihomoravský kraj Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. JMK 2012 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty jihomoravských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání návykových

Více

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu Kap 10-2003.qxd 10.1.2003 14:53 Page 213 213 Cestování součást moderního životního stylu Cestovní ruch se ve druhé polovině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní i ekonomický

Více

Rozvojová pomoc České republiky v oblasti migrace

Rozvojová pomoc České republiky v oblasti migrace červen 2009 Rozvojová pomoc České republiky v oblasti migrace Tereza Saková Abstrakt: Článek přibližuje projekty zahraniční rozvojové spolupráce, které byly vyhlášeny Ministerstvem vnitra v roce 2008 a

Více

Zpráva o situaci v oblasti migrace a integrace

Zpráva o situaci v oblasti migrace a integrace Zpráva o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na územíčeské republiky v roce 2013 Praha 2014 Stručné shrnutí věcného obsahu zprávy Materiál mapuje problematiku migrace a integrace cizinců na území

Více

Statistické šetření organizátorů KIT akcí segmentu cestovního ruchu a poskytovatelů prostor pro KIT akce segmentu cestovního ruchu

Statistické šetření organizátorů KIT akcí segmentu cestovního ruchu a poskytovatelů prostor pro KIT akce segmentu cestovního ruchu Statistické šetření organizátorů KIT akcí segmentu cestovního ruchu a poskytovatelů prostor pro KIT akce segmentu cestovního ruchu Závěrečná prezentace 17. 3. 2015 ppm factum research Program - struktura

Více

Priorita II. - Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi

Priorita II. - Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi Opatření II. 1.: Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi V Mladé Boleslavi nyní chybí motivující systém nabídky prostupného bydlení. Systém prostupného bydlení lze rozdělit do tří stupňů:

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Zjišťování u cestovních agentur a cestovních kanceláří

Zjišťování u cestovních agentur a cestovních kanceláří Schváleno ČSÚ pro MMR ČR ČV 125/13 ze dne 2610 2012 Zjišťování u cestovních agentur a cestovních kanceláří Dotazník je součástí Programu statistických zjišťování na rok 2013 Podle zákona č 89/1995 Sb,

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 3 Azs 398/2004-56 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a

Více

PRAHA 12. Základní přehled

PRAHA 12. Základní přehled PRAHA 12 Základní přehled Správní obvod Praha 12 je tvořen územím městských částí Praha 12 (Cholupice, Kamýk, Komořany, Modřany a Točná) a Praha-Libuš (Libuš a Písnice). Podíl cizinců na žijících na území

Více

Analýza sociálních služeb obce Strahovice

Analýza sociálních služeb obce Strahovice Analýza sociálních služeb obce Strahovice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého

Více

Statistika Mládež a drogy 2013

Statistika Mládež a drogy 2013 Statistika Mládež a drogy 2013 JMK 2013 Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. Statistika Mládež a drogy 2013 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty jihomoravských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání

Více

Účastník řízeni: Doručovaci adresa ROZHODNUTÍ

Účastník řízeni: Doručovaci adresa ROZHODNUTÍ Účastník řízeni: Doručovaci adresa MTV NETWORKS s.r.o. JUDr. Antonín Hedrlin Zplnomocněnec Jankovcova 1037/49 170 00 Praha 7 ROZHODNUTÍ Spis. zn.: 2009/943/zem/MTV Č.j.: zem/ Š-ŽÝJ: Zasedáni Rady 16/poř.

Více

II. Skutečnosti zjištěné při kontrole

II. Skutečnosti zjištěné při kontrole Informace z kontrolní akce NKÚ č. 12/22 Peněžní prostředky státu poskytované nestátním neziskovým organizacím prostřednictvím rozpočtové kapitoly Ministerstvo vnitra Kontrolní akce byla zařazena do plánu

Více

Metodický pokyn č. 1

Metodický pokyn č. 1 Metodický pokyn č. 1 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Jednání se zájemcem o službu, plánování a

Více

OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců...

OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců... Úvod.......................................................................... 13 Seznam použitých zkratek.................................................... 15 Přehled souvisejících právních předpisů......................................

Více

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 13. 6. 2014 1 Souhrn Čerpání zdravotní péče cizinci v Kraji Vysočina v roce 2013 Utilization

Více

Analýza sociálních služeb obce Hněvošice

Analýza sociálních služeb obce Hněvošice Analýza sociálních služeb obce Hněvošice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého

Více

Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009

Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009 duben 2010 Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009 Abstrakt: Barbora Tošnerová Komentář k analýze agentury Newton Media, která se zaměřila na to, jak o občanech čtyř vybraných zemí žijících

Více

Vážené dámy, Vážení pánové,

Vážené dámy, Vážení pánové, Práva dětí a jejich ochrana v České republice (Příspěvek ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase na konferenci Práva dětí v Evropské unii, 3. července 2007, MPSV) Vážené dámy, Vážení pánové, je mi

Více

Navigační systém & Digitální Mapy

Navigační systém & Digitální Mapy ANDROID IOS WINDOWS MOBILE WINDOWS PHONE WINDOWS CE BADA SYMBIAN JAVA Navigate the World Navigační systém & Digitální Mapy O společnosti Navigační software Digitální mapy Callcentrum (Cisco) Založeno 2006

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O VÝKONU PRÁV DĚTÍ. (PŘEKLAD) Preambule

EVROPSKÁ ÚMLUVA O VÝKONU PRÁV DĚTÍ. (PŘEKLAD) Preambule EVROPSKÁ ÚMLUVA O VÝKONU PRÁV DĚTÍ (PŘEKLAD) Preambule Členské státy Rady Evropy a další státy, podepsané níže, majíce za to, že cílem Rady Evropy je dosáhnout větší jednoty jejích členů; majíce na zřeteli

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

Rovnost žen a mužů v EU

Rovnost žen a mužů v EU Case Id: b225bc59-e90b-412f-aba1-89a918a4ad93 Date: 19/07/2015 14:44:36 Rovnost žen a mužů v EU Vyplnění polí označených je povinné. Údaje o vaší organizaci Vyplňujete dotazník v rámci své profesní činnosti

Více

Společná žádost zaměstnance a zaměstnavatele o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení

Společná žádost zaměstnance a zaměstnavatele o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení Evidenční štítek Společná žádost zaměstnance a zaměstnavatele o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení Tato žádost slouží pro účely určení příslušnosti k právním

Více

Intervenční centrum Nymburk

Intervenční centrum Nymburk Intervenční centrum Nymburk Občanská poradna Nymburk, o. s. registrovaný poskytovatel sociální služby Směrnice č. 1 Poslání, cíle a zásady Intervenčního centra Nymburk Jméno a příjmení, funkce Podpis Datum

Více

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G 5 ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 1 M A R K E T I N G O V Ý I N F O R M A Č N Í S Y S T É M ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 2 Mnoho

Více

12/22 Peněžní prostředky státu poskytované nestátním. neziskovým organizacím prostřednictvím rozpočtové kapitoly Ministerstvo vnitra.

12/22 Peněžní prostředky státu poskytované nestátním. neziskovým organizacím prostřednictvím rozpočtové kapitoly Ministerstvo vnitra. Věstník NKÚ, kontrolní závěry 237 12/22 Peněžní prostředky státu poskytované nestátním neziskovým organizacím prostřednictvím rozpočtové kapitoly Ministerstvo vnitra Kontrolní akce byla zařazena do plánu

Více

Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu. Únor 2011

Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu. Únor 2011 Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu Únor 2011 Obsah studie Kongresová a incentivní turistika - základní popis segmentu Zmapování stávající situace KIT Zmapování situace v oblasti

Více

MAJÁK Integrace sociálně vyloučených cizinců a azylantů na území Olomouckého kraje

MAJÁK Integrace sociálně vyloučených cizinců a azylantů na území Olomouckého kraje MAJÁK Integrace sociálně vyloučených cizinců a azylantů na území Olomouckého kraje SOZE Sdružení občanů zabývajících se emigranty TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

www.iqrs.cz I www.ethnic-friendly.eu I www.jaktovidimja.cz Statistické výsledky práce za rok 2010 Centrum pro rodiče s dětmi

www.iqrs.cz I www.ethnic-friendly.eu I www.jaktovidimja.cz Statistické výsledky práce za rok 2010 Centrum pro rodiče s dětmi Statistické výsledky práce za rok 2010 V roce 2010 bylo v rámci poskytovaných služeb s více než 1799 klienty a klientkamiuskutečněno 22 500 kontaktů (to představuje cca 140 kontaktů denně). Necelou čtvrtinu

Více

Spokojenost obyvatel s životem v regionu MAS Havlíčkův kraj

Spokojenost obyvatel s životem v regionu MAS Havlíčkův kraj Vyhodnocení dotazníkového šetření, které proběhlo na území MAS Havlíčkův kraj Spokojenost obyvatel s životem v regionu MAS Havlíčkův kraj Místní akční skupina Havlíčkův kraj, o. p. s. Zpracovala: Hana

Více

MEMORANDUM O SPOLUPRÁCI MEZI MINISTERSTVEM SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZAMĚSTNANOSTI NIZOZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ A MINISTERSTVEM PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ

MEMORANDUM O SPOLUPRÁCI MEZI MINISTERSTVEM SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZAMĚSTNANOSTI NIZOZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ A MINISTERSTVEM PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ MEMORANDUM O SPOLUPRÁCI MEZI MINISTERSTVEM SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZAMĚSTNANOSTI NIZOZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ A MINISTERSTVEM PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY O VÝMĚNĚ ÚDAJŮ A PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCI PŘI POTÍRÁNÍ

Více

Podklad pro Výbor pro práva cizinců při Radě vlády pro lidská práva, 22. října 2012

Podklad pro Výbor pro práva cizinců při Radě vlády pro lidská práva, 22. října 2012 Upozornění na nečinnost správního orgánu: pobočky Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR nedodržují lhůty u žádostí o povolení k pobytu Podklad pro Výbor pro práva cizinců při Radě vlády

Více

Globální výzkum sledovanosti zemětřesení v Japonsku a dopadů na vnímání využití jaderné energie

Globální výzkum sledovanosti zemětřesení v Japonsku a dopadů na vnímání využití jaderné energie Globální výzkum sledovanosti zemětřesení v Japonsku a dopadů na vnímání využití jaderné energie Na počátku března 2011 zasáhlo Japonsko jedno z nejsilnějších zemětřesení, jaké kdy bylo zaznamenáno. Následná

Více

Zvláštnosti sociální práce s žadateli o azyl v ČR

Zvláštnosti sociální práce s žadateli o azyl v ČR UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ Institut mezioborových studií Brno Zvláštnosti sociální práce s žadateli o azyl v ČR BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Ivan Nedoma Vypracoval: Jindřich Vančura

Více

Právo sociálního zabezpečení

Právo sociálního zabezpečení Právo sociálního zabezpečení Úvod, právní úprava Lidská práva, sociální práva Mezinárodní organizace a jejich dokumenty Evropské právo sociálního zabezpečení JUDr. Martin Šimák, Ph.D. Systém sociálního

Více

domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení

domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení u domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení DC008 Hlavní cíl: snížit počet typů domácností

Více