Žadatelky o azyl a obchod s lidmi

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Žadatelky o azyl a obchod s lidmi"

Transkript

1 Žadatelky o azyl a obchod s lidmi Výzkumná zpráva pro úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, oddělení pro Českou republiku Autoři textu: Spolupracovníci při výzkumu: Zdeněk Uherek Klára Skřivánková Renata Weinerová Kateřina Plochová Bronislava Cesnaková Recenzentka: Džana - Nidžar Popović Praha Etnologický ústav Akademie věd České republiky

2 Úvod 1 Obchod se ženami a dětmi se stává rozsáhlým a dynamicky se rozvíjejícím nebezpečným jevem. V celosvětovém měřítku se Financial Times z pokusily o následující odhad: "Obchod s lidmi za posledních pět let vzrostl téměř o 50% a výnosy z nezákonného obchodování se odhadují na 10 bilionů dolarů ročně. Každý rok se na světě prodá přibližně žen a dětí a z nich přibližně v západní Evropě" (EU Toughens Line 2001: 6). Rozšíření obchodu s lidmi v Evropě posledních let se dává často do souvislosti se specifickou migrační situací, která se vytvořila po rozpadu komunistického bloku a po ratifikaci Schengenské dohody. Možnost volného pohybu přes hranice velké části zemí Evropské unie vytváří velký a špatně kontrolovatelný prostor, který skýtá nové možnosti skupinám organizovaného zločinu. Hranice mezi státy Evropské unie a jejími sousedy jsou střeženy, ale jejich prostupnost je mnohem větší než před rokem 1989 (EU Toughens Line 2001). Také větší prostupnost hranic mezi zeměmi bývalého komunistického bloku dává možnosti k velkému pohybu osob, zboží, peněz. 2 Soukromé podnikání vytváří příležitosti nejenom poctivým výrobcům, ale umožňuje vznik kapitálově velmi silných skupin operujících za hranicí zákona. V rozmachu obchodu s lidmi hrají důležitou úlohu také média globalizovaného světa. Pozitivní fakt dostupnosti důležitých informací na celém světě současně způsobuje, že obrazy způsobu života v západních zemích denně pronikají prostřednictvím televizních obrazovek, plakátů, obchodní reklamy i do těch nejchudších oblastí planety a i ty nejméně majetné konfrontují s bohatstvím, přepychem, pohodlím, ale i dalšími sociálními a kulturními vymoženostmi nejbohatších zemí světa. Velká část lidí se s těmito ikonami ztotožňuje a snaží se jejich poselství naplňovat. V řadě zemí světa je však naplňování těchto poselství nesmírně obtížné, nákladné, vysilující a někdy také nemožné. Nejedná se jen o ikony luxusního spotřebního zboží, ale také o ikony zdraví, štěstí nebo života v míru. Vedle motivačních faktorů, které zahrnujeme pod název survival migration (Foreign Direct Investment 1996: 5-6) a pracovní migrace, jsou právě tyto motivace jednou z příčin zvýšeného migračního toku. 3 Změny v geopolitické situaci se 1 Statistická data byla shromážděna s pomocí české nevládní organizace OPU - Organizace pro pomoc uprchlíkům. Zvláště za pomoc děkujeme paní Džaně - Nidžar Popović. 2 Více o postkomunistických migracích viz Wallace-Stola Migrační chování studovali v Rusku a Kazachstánu Zdeněk Uherek, Naďa Valášková, Stanislav Kužel, Pavel Hroch 1998, na jižní Ukrajině Zdeněk Uherek, Naďa Valášková, Petr Lozoviuk, Dagmar Havránková 1999, v Bosně a Hercegovině Zdeněk Uherek, Kateřina Plochová 2000 a 2001 a na Zakarpatské Ukrajině Zdeněk Uherek, Naďa Valášková, Kateřina Plochová, Mikuláš Mušinka 2001.

3 promítly i do provenience žadatelů o azyl v západních zemích. Počet žádostí o azyl obyvatel bývalého východního bloku vzrostl z necelých v roce 1987 na více než v roce 1990 (Suhrke 1998: 294). V roce 1990 se například ve srovnání s rokem 1989 zdvojnásobil počet žadatelů o azyl z Rumunska (z 47,000 na 78,100) a prudce vzrostl také počet migrantů z bývalé Jugoslávie (z 26,000 na 31,700), z Bulharska (z 8,000 na 12,500). Počty žadatelů o azyl z bývalého Sovětského svazu začaly stoupat mnohonásobně (Shurke 1998: 294). Státy západního bloku i státy, které s nimi sousedí, jsou cílovými zeměmi lidí s minimální schopností se v těchto státech pohybovat a s minimální zkušeností pravidel a norem chování v těchto zemích. Tito migranti se snadno mohou stát předmětem obchodu s lidmi. Další příčinou rostoucího obchodování s lidmi je sice relativní prostupnost, ale stálá existence státních hranic. Hranice lze překonat, ale často velmi obtížně bez pomoci další osoby. Specializované skupiny najímané k překonání těchto překážek přijímají od migrantů peníze a ti se jim pak vydávají zcela do rukou a mohou být jimi obchodováni. Skupiny převaděčů jako součást řetězce obchodu s lidmi sami zvyšují poptávku po migraci inzercí a rozšiřováním nepravdivých zpráv. 4 Cizinecká a pohraniční policie zadrží každý měsíc v průměru osob při nelegálním přechodu hranice České republiky. V roce 2000 bylo zaznamenáno celkem osob, z toho cizinců osob se pokusilo překročit hranice za asistence třetí osoby. V roce 2000 se podařilo ustanovit osob, které nějakým způsobem asistovaly u nelegálního přechodu hranic. Na nelegálních přechodech hranice se velkou mírou podílejí také osoby, které v České republice žádají o azyl. V roce 2000 se na nelegálních přechodech podílely z 8,6%. Při nelegálním přechodu hranice bylo zjištěno žadatelů o azyl. Dominovaly osoby z Afghánistánu (1 300), Indie (536), Srí Lanky (322), Číny (236), Ruska (195), Moldávie (165), Vietnamu (163) a Rumunska (115). 5 Obchod s lidmi tedy vytváří řetězec, jehož součástí jsou nábor, přeprava, koupě, prodej, poskytnutí ubytování nebo převzetí dané osoby (Human rights in practice: 1998; Janes Information Group Ltd: 2001). Závěrečným článkem tohoto řetězce, na který se často zapomíná, je neukázněný spotřebitel, obyvatel států střední a západní Evropy, který služby lidí, jež jsou obchodovány, vyhledává a přijímá. Podporuje tím skupiny, které tento protizákonný obchod uskutečňují. 4 Bylo zaznamenáno také při výzkumu EÚ AV ČR na Zakarpatské Ukrajině. Viz též Kholová Zdroj dat: Ministerstvo vnitra České republiky. Viz:

4 Obchod se ženami je dnes pravděpodobně nejpodstatnější komponentní složkou obchodu s lidmi. Mezi faktory, které na toto postavení působí, je individualizace a feminizace migrace. Mezinárodní organizace práce ukazuje, že feminizace migrace je charakteristická zvětšujícím se podílem žen, migrantek na migračních tocích. Jejich postavení může být charakterizováno silnou subordinací na možném zaměstnavateli. Migrující ženy jsou najímány na různé typy prací, ale často právě na práce v prostředí obchodu se sexem a zábavou. Ženy, jejichž rodiny jsou v obtížné situaci dané politickými, ekonomickými a společenskými podmínkami v zemi původu, jsou často v postavení hlavního živitele rodiny. Problematická situace v zemi původu nutí ženy hledat prostředky k živobytí někde jinde a vstoupit do migračního proudu. Migrace na "Západ" je pro ně většinou jedinou možností jak změnit jejich vlastní kritickou situaci. V takové situaci člověk často přijme jakoukoli nabídku pomoci; což dostává ženu do velmi zranitelné pozice. S touto situací také souvisí skutečnost, že práce, která je jim nabízena v cílových zemích, je často pololegální nebo se týká tak zvané "nechráněné" práce, na niž nelze uplatnit pracovní právo (například práce v domácnostech bez řádné smlouvy). Zranitelné postavení je také spjato s nedostatečnými znalostmi o prostředí, do kterého ženy migrují. V této souvislosti se mohou stát snáze cílem zájmu osob zapojených do sítě obchodu se ženami. Lidé zapojení do tohoto obchodu velmi dobře vědí o kritické a bezmocné situaci těchto žen a umějí ji využít. Mezi klientkami La Strady o. p. s. 6 jsou také migrantky. La Strada má zkušenost s prací s migrantkami, ví o situaci žadatelek o azyl a o právním postupu v České republice. Jestliže počítáme se skutečností, že některé žadatelky o azyl stahují své žádosti bez udání důvodu a odcházejí nebo mizí neznámo kam, můžeme předpokládat, že tyto ženy v určité míře tvoří skupinu, která je obchodována. Zástupce kriminální policie Ministerstva vnitra Ukrajiny, Michail Adamovič Lebeď uvedl, že: "podle údajů ukrajinské národní ústředny INTERPOL se počet žen exportovaných každý rok do (západní) Evropy pohybuje přibližně kolem tisíc. Převážná většina z nich přichází ze střední a východní Evropy" (Lebed 1997). 6 La Strada o. p. s. je česká nezisková organizace registrovaná jako veřejně prospěšná organizace. Zaměřuje se na prevenci obchodu se ženami, podporuje oběti tohoto obchodu a ovlivňuje tvorbu relevantních zákonů. La Strada o. p. s. je součástí mezinárodního programu La Strada - prevence obchodu se ženami, který je rozšířen také v Bělorusku, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Makedonii, Moldávii, Nizozemí, Polsku a na Ukrajině. La Strada začala působit v České republice v roce 1995 jako projekt ProFem Foundation (Středoevropské konzultační centrum pro ženské projekty) a byla registrována jako nezávislá organizace v roce 1998.

5 Šetření problematiky žen - uprchlic v České republice se v této studii soustředilo na otázku, zda se žadatelky o azyl mohou dostat do nebezpečí obchodování s lidmi, za jakých podmínek a jak se takovým situacím dá předcházet. Zároveň jsme se pokusili naznačit mezinárodní kontext tohoto nebezpečí a ověřit, jak jsou takové případy řešeny ve vybraných západních zemích. Informace, na jejichž základě byla sestavena tato studie, byly získány prostřednictvím rozhovorů nebo vyjádření pracovníků pobytových středisek pro uprchlíky Ministerstva vnitra (9 respondentů), na základě rozhovorů s dalšími pracovníky MV v Praze, včetně člena útvaru pro boj s organizovaným zločinem (4 respondenti), a na základě konzultací s pracovníky Českého helsinského výboru, humanitární organizace Charitas, La Strada a Organizace pro pomoc uprchlíkům (8 respondentů). Informace byla získávána také prostřednictvím rozhovorů s uprchlíky (12 respondentů). Součástí studie je též výsledek dotazníkového šetření provedeného pro účely této studie mezi zahraničními nevládními organizacemi a dalšími institucemi zabývajícími se problematikou uprchlíků v zemích Evropské unie. Základní charakteristické rysy obchodu se ženami Ženy, které jsou předmětem obchodu, většinou nepřicházejí do České republiky s úmyslem žádat o azyl. Velmi často se jedná o ekonomickou migraci ze zemí s hospodářskými problémy, jako je Ukrajina, Rusko, Moldávie, Rumunsko, Bulharsko, ale též ze vzdálenějších zemí, pro které jsou státy Společenství nezávislých států tranzitním územím. 7 Státní občanky těchto zemí mají v České republice velký podíl mezi cizinkami s trvalým bydlištěm a s pobytovými vízy na dobu delší než 90 dní stejně jako mezi žadatelkami o azyl. 8 Tabulka 1 ukazuje, že nejvíce cizinců v České republice s trvalým pobytem nebo s vízy nad 90 dní jsou ukrajinští státní občané. Ukrajinci, včetně žen, jsou také nejpočetnější skupinou žadatelů o azyl v České republice. 7 Podrobněji např. Transit migrants and trafficking. Refugees Magazine Velké množství cizinek v České republice je původem také ze států, jež jsme nejmenovali, jako Vietnam, Slovensko, Polsko, Čína. Rovněž ženy z těchto států mohou být ohroženy obchodováním. Dále jsou zde ženy z bohatých států jako Německo, USA a Velká Británie. Domníváme se, že tyto ženy nejsou obchodem s lidmi v České republice ohroženy.

6 Tabulka 1 Počet cizinců s trvalým a dlouhodobým pobytem v České republice k Občanství Celkem Žen % Žen Celkem ,9 Ukrajina Vietnam ,6 Slovensko Polsko ,6 Rusko ,3 Německo ,6 Bulharsko Jugoslávie ,6 Čína ,1 USA ,4 Bělorusko ,9 Rumunsko ,2 Kazachstán ,2 Chorvatsko ,1 Moldávie ,8 Rakousko ,9 Bosna a Hercegovina ,1 Velká Británie ,3 Itálie ,3 Arménie ,4 Ostatní ,1 Zdroj: Ředitelství cizinecké a pohraniční policie Ministerstva vnitra České republiky. Citováno z: Cizinci v České republice. Český statistický úřad, Praha Cílem těchto žen je většinou zlepšit vlastní životní standard a životní standard rodiny buď přestěhováním do České republiky nebo prostřednictvím výdělku a jeho převezení rodinám na Ukrajinu nebo do jiných zmiňovaných států. Proto Ukrajinci

7 figurují také na nejvyšších příčkách pracovní migrace. Ale zařídit víza, pracovní povolení a bydlení v České republice není snadné. Nezkušení, chudí lidé potřebují pomoci. Pracovní migrace v 90. letech 20. století dala vzniknout celé řadě bohatých a mocných sítí zprostředkovatelů práce, které najímají pracovní sílu a přivádějí ji do České republiky a dalších států. Zprostředkovatelé, na Zakarpatské Ukrajině se jim například říká "klienti", obcházejí města i vesnice a slibují, že všechny úřední záležitosti za zájemce o práci vyřídí. Lidé jim svěřují peníze a pasy a oni jim zařizují práci. Zájemci o práci zpravidla přesně nevědí ani co budou v zahraničí dělat, ani neznají přesné místo zaměstnání (podrobněji: Uherek - Plochová 2002). Tento systém samozřejmě vytváří prostor také k obchodu s lidmi. Frekventovaným scénářem je, že žena odpoví na inzerát nebo se kontaktuje se zprostředkovatelem práce, který jí slíbí "lukrativní" zaměstnání jako barmanka, hlídání dětí, uklízečka, prodavačka atd. Často jí zprostředkuje i dopravu do cílové země. Po příjezdu do západní země (včetně České republiky) jsou ženě odebrány doklady a je "prodána". Zpravidla se tento prodej uskuteční do erotického klubu, nočního podniku nebo jiného zařízení, kde se provozuje prostituce. Modelový případ tohoto typu popsala např. Soňa Lundová v časopisu Azyl (Lundová 2001: 5). Majitel podniku za takovou ženu platí zprostředkovatelům penězi a stává se pro něho tudíž věcí, výrobním prostředkem, který má jasně definovaného majitele. Cena ženy se v Čechách na podzim roku 2001 pohybovala kolem 3 000,- DM. 9 Majitel podniku samozřejmě usiluje o to, aby se mu zaplacená cena co nejdříve vrátila. Proto takto získané ženě nechává větší provizi nebo i větší volnost teprve po té, co splatí náklady, které do ní byly investovány. Jedním z posledních medializovaných případů obchodu se ženami je tzv. akce HOKR. Scénář této kauzy je typický pro ostatní podobné příběhy odehrávající se na území České republiky. Čtyřiadvacetičlenný gang obchodníků se ženami nalákal celkem sedmdesát dívek z Ruska, Moldávie a Ukrajiny na práci švadlen v České Republice. Po příjezdu uchazeček o práci na pražské nádraží jim fiktivní zástupce textilní továrny odebral pasy a po transportu do západočeských nočních podniků byly mladé ženy seznámeny se skutečnou "náplní práce". Těm, které odmítly pracovat jako prostitutky, bylo řečeno, ať zaplatí pět set marek za zprostředkování práce a můžou odejít. Dívky z východu byly bez prostředků, musely si tedy na cenu za zprostředkování "práce" vydělat způsobem, který jim byl vnucen. V listopadu 2001 byl gang kuplířů úspěšně zadržen policií České republiky. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu si není jistý, zda zadržel všechny špičky gangu. Osvobozené dívky se proto cítí být nadále ohroženy, mají strach, že si je obchodníci s lidmi najdou (srv. Kohlová 2001). 9 Sdělení policejního důstojníka zabývajícího se touto trestnou činností.

8 Další možností, jak se mohou stát ženy předmětem obchodu, je při ilegální migraci do západní Evropy. V tomto případě nereagují na nabídku zaměstnání, ale požádají za převoz do zahraničí, za který zaplatí. Většinou cestují do států Evropské unie nebo do jiných států s nejvyšší životní úrovní. V tomto případě mnohdy předpokládají, že v západních evropských státech požádají o azyl. Převaděči s uprchlíky jednají velmi často jako s vlastním majetkem. Do České republiky se dostávají klienti převaděčů často ve velmi špatném stavu. Pracovníci Ministerstva vnitra dokladují, že uprchlíci jsou často fyzicky vyčerpáni, obzvláště v zimě jsou podchlazení, někdy mají omrzliny, někdy i známky po týrání převaděči. V Čechách jsou tranzitní migranti často ponecháni v domnění, že jsou již v Německu. Prodej transportovaných žen zvyšuje zisk převaděčů, aniž by se zvyšovalo jejich riziko a náklady. Spojení tranzitní migrace se sexuálním průmyslem je Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu známé. Dotazovaní předpokládali, že obchod s lidmi a organizování nelegální migrace jsou v České republice lukrativnější než obchod s drogami. Do západních zemí se pokouší ročně nelegálně přes Českou republiku dostat přibližně tisíc osob (informace MV) a za převedení zaplatí každý člověk alespoň 130 USD. Díky velkým ziskům se z převaděčů a obchodníků se ženami stal kapitálově velmi silný protivník, který, pokud se jeho bohatnutí nezpomalí obstavováním kont a jinými zásahy, bude díky disponibilitě s velkými částkami stále nebezpečnější. Někteří pracovníci Ministerstva vnitra (zaměstnanci pobytového střediska Zastávka u Brna a Správy uprchlických zařízení) upozorňovali, že v souvislosti s uprchlíky je velmi často užívána banka Western Union. 10 Parazitování na tranzitní migraci, převádění uprchlíků přes hranice státu a obchod se ženami je mnohem bezpečnější druh obchodování než např. obchod s drogami. Jsou za něj menší trestní sazby a zisk je srovnatelný nebo vyšší. Proto se některé skupiny obchodující s drogami nyní soustředily především na obchod s lidmi (informace pracovníka Útvaru pro boj s organizovaným zločinem). Další variantou, jak se žena může stát předmětem obchodu, je, že individuálně přicestuje do České republiky, kde se rozhodne setrvat, a na tento obchod přistoupí, protože nenajde jiné východisko, jak jinak realizovat pobyt na území státu, to jest, zabezpečit si bydlení a finanční hotovost. Uvedené scénáře nejsou typické pouze pro Českou republiku, ale mají mezinárodní dosah. Pro účely této studie provedla nevládní organizace La Strada, která se 10 Společnost Western Union (Praha 1, Václavské náměstí 15) se soustřeďuje na převody peněz do zahraničí. Podle vlastních www stránek (http://www.westernunion.cz/; lze jejích služeb využít na více než 26 tisících místech ve 100 zemích světa.

9 zabývá obchodem se ženami, šetření, jež naznačuje mezinárodní propojenost celé problematiky. Mezinárodní institucionální kontext obchodu se ženami a ochrana obětí Metodika šetření Šetření bylo rozděleno do dvou částí. První část byla cílena na informace na migrantky, oběti obchodování v zahraničí, které nejsou státními příslušnicemi České republiky a které jsou v péči humanitárních organizací v západní Evropě. Tato část šetření byla uskutečněna pomocí dotazníku. Druhá část šetření byla koncipována k vytvoření stručného přehledu právních možností obětí obchodu s lidmi v cílových zemích. Právní možnosti zde symbolizují možnosti získat některý z typů povolení k pobytu, sociální podpory, pracovního povolení atd. Metodou šetření bylo dotazování prostřednictvím dotazníku a sekundární analýza relevantní literatury. Šetření bylo uskutečněno: Část I. mezi zaměstnanci humanitárních středisek a nevládních organizací zaměřených na pomoc cizím státním příslušnicím, které se staly oběťmi obchodu se ženami. Část II. mezi zástupci vládních institucí (především vybraných zahraničních zastupitelství); vybrané instituce obdržely dotazník, jehož prostřednictvím se zjišťovaly možnosti migrantek, které se staly oběťmi obchodu a jejich vyhlídky v případě, že požádají o azyl v cílové zemi; tato informace byla rozšířena o data z dostupné literatury. Část I. Dotazované nevládní organizace byly z následujících zemí: Rakousko, Belgie, Francie, Německo, Itálie, Holandsko, Velká Británie. Pro účely našeho šetření tyto země reprezentují cílové země obchodu s lidmi z východní a střední Evropy na Západ. V každé z těchto zemí jsme požádali o vyplnění

10 dotazníku jednu až dvě organizace, které se zabývají obchodem se ženami. Dotazník předložený organizacím obsahoval následující otázky: 1. Jaké informace migrantkám, klientkám Vašich organizací z východní Evropy obvykle chybí? 2. Setkali jste se někdy s klientkou, obětí obchodu se ženami, která se k vám dostala přes Českou republiku nebo byla v České republice kontaktována a nebyla státní občankou České republiky? Jestliže ano, kolikrát. 3. Jaké byla (byly) státní příslušnosti? 4. Byla (byly) tranzitním migrantem procházejícím Českou republikou? 5. Požádala (požádaly) v České republice o azyl? 6. Sdělila (sdělily), proč opustila(ly) Českou republiku? 7. Získala (získaly) při pobytu v České republice nabídku práce v západní Evropě? 8. Sdělila(ly), jaký druh práce jí (jim) byl nabídnut? Informace poskytly následující organizace: Payoke (Belgie) Autres regards (Francie) Lule (Itálie) Kobra (Německo) ONA shelter flar (Německo) Ban-Ying (Německo) SRTV (Nizozemí) Tampep International (Nizozemí) Vyhodnocení odpovědí Z odpovědí poskytnutých do dotazníků je možné udělat závěr, že migrantky, které se staly oběťmi obchodu se ženami, většinou postrádaly následující okruhy informací: informace o podmínkách legálního zaměstnávání informace o cizineckých zákonech v daných zemích informace o svých právech a povinnostech v daných zemích informace o právním postavení obětí obchodu s lidmi v daných zemích kontakty na střediska pomoci, zastupitelské úřady, konzuláty, zdravotní pomoc.

11 Organizace z Belgie, Francie a Německa uvedly, že poskytly pomoc migrantkám, obětem obchodu se ženami, které procházely Českou republikou nebo byly v České republice kontaktovány. Počet těchto obětí však neuvedly. Omluvily se, že mají velký počet klientů, o které se starají a statistiku tohoto druhu nevedou. Jako státní příslušnost obětí obchodu se ženami, které procházely Českou republikou nebo které byly v České republice získány pracovníci tázaných institucí uváděli: běloruská, bulharská, litevská, moldavská, rumunská, ruská, slovenská a ukrajinská. Organizace z dalších zemí sdělily, že nemají informace o ženách, které se staly předmětem obchodu s lidmi v nějaké souvislosti s Českou republikou. Některé organizace tento typ informací od klientek neshromažďují nebo pracují příliš krátkou dobu, aby nějaké získaly. Co se týče získávání obětí, byla jim většinou nabízena práce v restauracích nebo hlídání dětí, uklízečky, pomocnice v domácnosti a také prostituce. V případě prostituce však oběti uvádějí, že nebyly informovány o podmínkách, kterým budou vystaveny. Žádná z oslovených organizací nevěděla, zda některá z obětí obchodu se ženami žádala v České republice o azyl. Některé organizace odpovídaly, že takový typ otázek svým klientkám nikdy nepokládaly a toto téma je pro ně tudíž zcela nové. Nicméně podle názoru některých sociálních pracovníků oběti obchodu se ženami pravděpodobně nebudou ochotné podávat takový typ informací. Část II. Dotazník pro odpovídající zahraniční vládní instituce nebo zahraniční zastupitelské úřady. Dotazník obsahoval následující otázky: 1. Setkali jste se někdy s oběťmi obchodu se ženami? 2. Pokud ano, jak jste v daném případě postupovali? Byly oběti vyhoštěny do země původu? Prosím popište celou proceduru. 3. Žádaly tyto ženy před tím, než překročily hranice vaší země, o azyl v České republice?

12 4. Jestliže by se oběť obchodu se ženami, žadatelka o azyl v České republice, obrátila na instituce ve vaší zemi, jak by probíhala procedura? Oběť by byla vrácena zpět na území České republiky. Bylo by uplatněno jiné řešení (prosím popište). Vzhledem k tomu, že některé oslovené instituce se v době šetření nevyslovily nebo odpověděly jen částečně, byla jako doplňkový zdroj použita literatura. Nejpřehlednějším zdrojem informací v dané oblasti je kniha Frauenhandel in Europa od E. Niesner a Ch. Jones-Pauly (Niesner - Pauly 2001), ze které jsou použity doplňující údaje zejména pro otázky obchodu s lidmi v Belgii a Itálii. Odpovědi představitelů oslovených institucí byly následující: Stejně jako v části I. byly otázky týkající se azylu v České republice shledány jako nové. Často zůstaly nezodpovězeny nebo byly zodpovídány hypoteticky. Pracovníci vládních institucí však několikrát zdůraznili, že se jedná o závažné téma a je mu třeba věnovat více pozornosti. Belgie Rozhodování o povolení pobytu je centralizováno; rozhodnutí spočívá na Foreign Nationals Office (Úřad pro cizince). Policie nebo sociální pracovníci, kteří zjistí cizí státní příslušnici, jejíž pobyt je nelegální, popíší okolnosti jejího zjištění. Pokud je zde důvodné podezření, že je obětí obchodu se ženami, jsou povinni informovat sociální centrum zabývající se obchodem se ženami. Policie je povinna možným obětem předat informaci o jejich sociálním zabezpečení. Současně je informován Foreign Nationals Office. Oběti obchodu se ženami jsou povinny opustit stát do 45 dní. Dobu mají k dispozici na případné zahájení soudního řízení. V této době přijímají podporu a radu sociálního centra. V případě, že oběť během 45 denní lhůty podá žalobu nebo učiní výpověď u policie nebo soudce, je jí vystaveno povolení k setrvání ve státě na 3 měsíce, včetně vystavení dočasného pracovního povolení. V případě, že řízení není do tří měsíců ukončeno, může oběť požádat o povolení k pobytu na 6 měsíců. Itálie

13 V Itálii není stanovena lhůta, do které je oběť povinna podat žalobu a rozhodnout se, zda bude vypovídat. Imigrační zákon z roku 1998 stanoví podmínky, za jakých je udělováno povolení k pobytu z humanitárních důvodů a ten také umožňuje poskytnout obětem relativně rozsáhlou sociální podporu. Pokud je cizinka obětí obchodování nebo jiného krutého vykořisťování, poskytuje se jí ubytování z humanitárních důvodů. Ubytování z humanitárních důvodů by ji mělo osvobodit od kontaktů s kriminálními živly a umožnit jí participovat na sociálně integračních programech. Udělení povolení k pobytu není striktně závislé na tom, zda dotyčná relevantně přispěla k boji se zločinem. Jednou z podmínek však je, že se zapojí do integračních programů. V případě, že participaci na nich přeruší, nebo v případě, že bude pokračovat v prostituci, hrozí jí odejmutí ubytování. Ubytování je poskytováno zpravidla na 6 měsíců, ale může být prodlouženo, včetně odpovídajících sociálních dávek. Imigrační zákon neumožňuje deportaci oběti obchodu se ženami do státu, kde by mohla být jakkoli perzekuovaná. Ochrana proti společenské perzekuci je důležitá zvláště pro ty cizinky, které by mohly po návratu do země původu strádat kvůli ztrátě společenského postavení. Německo Cizinecké úřady, které se v Německu zabývají migranty, řídí vlády jednotlivých spolkových republik. Ministerstva vnitra spolkových republik jsou oprávněna vystavit povolení k pobytu i příkaz k deportaci z území Německa. Ochrana obětí a svědků obchodování s lidmi s cizí státní příslušností je závislá na rozhodnutí vládních orgánů jednotlivých spolkových republik. Také centra sociální pomoci pracují jen v některých spolkových zemích. Cizinec nesmí být vyhoštěn, pokud to odporuje principům zákona o azylu a ochraně uprchlíků. Tyto normy mohou být použity také k individuální ochraně obětí obchodu se ženami. Německé federální ministerstvo vnitra poskytlo v rámci dotazníkového šetření velmi detailní informaci především k otázce č. 3: a) Osoba, která vlastní platný cestovní dokument, resp. cestovní pas a je žadatelem o azyl v České republice, není oprávněná žádat o azyl v Německu. Podle německého azylového zákona cizinci, kteří cestují přes bezpečnou třetí zemi (a to je případ České republiky) nemohou požádat o azyl v Německu a azyl zde nemohou dostat. Výjimka je přiznávána osobám, které před

14 vstupem do bezpečné třetí země měly uděleno německé vstupní vízum, nebo je výjimka přiznávána z humanitárních důvodů nebo mezinárodních závazků, které zabraňují Německu navrátit danou osobu do bezpečné třetí země. Jestliže není důvodu k udělení výjimky, daná osoba musí být navrácena do České republiky. b) Zamítnutí žádosti o azyl v České republice Jestliže žádost o azyl v České republice je zamítnuta, je osoba podle mezinárodních smluv, jejímiž signatáři jsou jak Česká republika, tak i Německo, oprávněna žádat o azyl v Německu. Francie Na otázky poskytl odpověď francouzský policejní přidělenec. Ve Francii není přesně určen termín, do kdy musí oběť obchodování se ženami podat žalobu nebo se rozhodnout vznést obvinění. Status oběti závisí na legalitě nebo ilegalitě jejího pobytu. Obvyklý postup pro cizince, který pobývá v zemi nelegálně, je vyhoštění. V individuálních případech může být nicméně vystaveno povolení ke krátkodobému pobytu. Této možnosti se však využívá zřídka. Postup, který bude zvolen, závisí ve velké míře na referenci policie, která je s obětí v bezprostředním kontaktu. V případě, že je oběť v zemi legálně, je zde několik institucí, na které se lze obrátit, dvě policie, justice a také nevládní organizace. Oběti dostanou o centrech, která pomáhají obětem, informace od policie. Je však na jejich vlastním rozhodnutí, zda s nimi vstoupí do kontaktu. K otázce číslo 3. Procedura by pravděpodobně vyústila v navrácení žadatele o azyl do České republiky. Nizozemí Postup je shodný jako v Belgii. Velká Británie

15 Podle informací Anti-Slavery International je většina úřady zjištěných obětí obchodu se ženami vyhoštěna ze země. Z tohoto důvodu je také nemožné o nich získat dostatek informací. Informace z příslušných vládních institucí nebyly k dispozici. Výsledky šetření Ze získaných dat vyplývá, že existují migrantky, které jako oběti obchodu s lidmi procházely Českou republikou nebo v České republice byly do tohoto obchodu vtaženy. Sociální centra stejně jako vládní instituce přiznávají, že s tak specifickou otázkou, jako jsou žadatelky o azyl v souvislosti s obchodem s lidmi, doposud nebyli konfrontováni. Vzhledem k nedostatku informací k této specifické otázce nemohly v mnoha případech odpovědné osoby některé otázky zodpovědět. V souvislosti s tím mnohé z nich navrhovaly, aby se této oblasti věnovala větší pozornost. V odpovědích center sociální pomoci opakovaně zaznívalo, že migranti mají nedostatek informací. Vzhledem k tomu, že možnosti migrantů se v jednotlivých zemích liší, měli by mít migranti dostupné informace v zemích cílových, v zemích původu i v tranzitních zemích. Nedostatek informací je však na obou stranách, na straně obětí i na straně těch, kteří se s nimi dostávají do kontaktu. Aby bylo možné zmocnit odpovědné osoby k rozšiřování informací, bude nutné shromáždit více dat jak o azylovém procesu, tak i o obchodu s lidmi. Tyto informace by měly být cíleny přímo k migrantům, žadatelům o azyl. Z výsledků šetření vyplývá, že obchod se ženami v České republice není privátní otázkou České republiky, ale je třeba mu věnovat pozornost v mezinárodních souvislostech nejen českými úřady, ale též organizacemi západní a východní Evropy a rozšířit tak znalosti o přímých rizicích žen žádajících o azyl. Česká republika zde působí jako zdrojová, tranzitní i cílová země. Údaje o vývoji obchodování s lidmi by měly být sledovány dlouhodobě, abychom byli schopni zachytit změny a vývoj tohoto jevu. Užitečné by bylo vytvořit soupis základních otázek, které by sledovaly nevládní organizace u žen, kterým poskytují asistenci. Odpovědi by jednotlivé organizace uchovávaly a vytvářely databáze obvyklých případů. Data by si bylo možné průběžně vyměňovat a vyhodnocovat je tak, abychom lépe rozuměli procesům, které právě probíhají a zvažovat úspěchy a nedostatky lokálních strategií. Tomuto tématu by bylo třeba věnovat samostatný projekt, založený na kooperaci vědecké instituce a nevládních organizací, jehož součástí by měla být odpověď na otázku, zda je pomoc obětem obchodu dostačující.

16 Souvislosti mezi obchodem se ženami a žadatelkami o azyl v České republice Souvislosti obchodu se ženami a žadatelkami o azyl byly zjišťovány jednak pomocí rozhovorů s pracovníky státních a nevládních institucí v České republice, kteří se zabývají žadateli o azyl a azylanty, a jednak pomocí rozhovorů a pozorování žadatelů o azyl a azylantů. Z analýzy statistik, které se týkají azylového řízení, vyplývá, že mezi žadateli o azyl a azylanty jsou skupiny osob, které mohou být obchodem se ženami ohroženy. Mezi žadateli o azyl sice převládají muži (viz. tabulka 2), a podle sdělení pracovníků pobytových středisek Ministerstva vnitra České republiky je počet žen bez doprovodu relativně nízký, ale i zde sledujeme mírný trend feminizace migrace (viz diagram 1). Tabulka 2. Počet dospělých žen žádajících o azyl (starších 18 let) Občanství Celkový počet žadatelů Dospělých žen % dospělých žen Ukrajina Moldávie Rumunsko Vietnam Indie Gruzie Arménie Rusko Bělorusko Slovensko Afghánistán Čína Irák

17 Bulharsko Srí Lanka Mongolsko Kazachstán Alžírsko Ostatní státy Celkem Zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky; Organizace pro pomoc uprchlíkům. Diagram 1 Počet žadatelů o azyl podle pohlaví muži ženy Zdroj dat: Ministerstvo vnitra ČR a Český statistický úřad. Navíc proporce mužů a žen není u různých skupin žadatelů o azyl rovnoměrná. Vysoký podíl samostatných žen je například mezi žadateli o azyl z Běloruska, Gruzie, Číny, Moldávie, Ruska a Ukrajiny. Podíl žen mezi žadateli o azyl se mění v různých věkových kategoriích. Zatímco ženy v rozmezí let let jsou zastoupeny méně než muži, v nižších a vyšších věkových kategoriích jsou jejich počty vyrovnány. Zejména v nižších věkových kategoriích to souvisí s pobytem rodin s dětmi (viz diagram 2). Přesto i ženy ve věku let mohou být ohroženy. Graf 2. Počty žen a mužů v jednotlivých věkových kategoriích v roce 2001

18 Muži Ženy O Tabulka 3. Žadatelé o azyl podle pohlaví a věku v roce 2001 Věkové kategorie Muži Ženy Celkem Zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky, Organizace pro pomoc uprchlíkům Podíl žen a mužů se vyrovnává u uznaných azylantů. Zde je také patrná postupná feminizace, která směřuje k úplnému vyrovnání počtu mužů a žen (viz tabulka 4). Přibližně vyrovnané počty mužů a žen však neznamenají, že se vždy jedná o partnerské páry. Z terénní praxe víme, že mezi uznanými azylanty jsou i samostatní muži a ženy.

19 Tabulka 4. Udělení azylu podle pohlaví Rok, kdy byl azyl udělen Muži Ženy Celkem % žen Celkem Zdroj dat: Ministerstvo vnitra České republiky, Organizace pro pomoc uprchlíkům. Tabulka vytvořena pro potřeby této studie autorem textu. Ve vztahu k lokalizované potenciálně ohrožené skupině jsme se ji snažili dále charakterizovat a zjistit možné varianty ohrožení. Z rozhovorů se zástupci policie České republiky a zejména s pracovníky pobytových a azylových středisek, kde jsou žadatelé o azyl a azylanti ubytováni, jsme sestavili několik scénářů, které jsme dále s dotazovanými ověřovali. Dotazovaní scénáře označili za reálné a dokonce uvedli konkrétní příklady, které se v praxi odehrály. První variantou, jak souvisí obchod se ženami s žádostmi o azyl je, že dojde k zatčení a k vyšetřování "majitele" obchodované ženy, které hrozí jako nelegálnímu imigrantovi vyhoštění. Žena požádá o azyl a tím oddálí odchod ze země a návrat do země původu, který by za daných okolností pro ni mohl být společensky neúnosný nebo problematický. Ženy, které jsou předmětem obchodování, jsou navíc často v neuspokojivém fyzickém a psychickém stavu a zde se jim nabízí prostor k určité rekonvalescenci a promýšlení, jak si život dále uspořádat. Druhou variantou je, že žena se z vlastní iniciativy z obchodu se ženami vyváže a požádá o udělení azylu. Většinou se jedná o určitou formu útěku, po které žena hledá bezpečné útočiště před obchodníky s lidmi, kteří by ji mohli pronásledovat. Pracovníci pobytových středisek se s touto formou také setkávají, ale poměrně

20 zřídka. Spíše upozorňují, že v některých případech se jedná o podvod. Příběhy o ženách, na jejichž ochranu byla podniknuta bezpečnostní opatření - to znamená utajený převoz, utajené bydlení, přičemž se posléze samy vrátily k prostituci, nejsou časté, ale existují (pobytové středisko Červený Újezd). Tyto případy by však neměly vyvolat dojem, že reálné útěky obchodovaných osob a následné žádání o azyl neexistují a že se tyto osoby nedostávají ze strany obchodníků s lidmi do vážného nebezpečí. Třetí variantou je, že prostřednictvím žádosti obchodované ženy o azyl si sami "majitelé" zabezpečují legalizaci pobytu prostitutky. Zejména pracovníci Ministerstva vnitra (včetně pracovníků azylových zařízení) se domnívají, že právě tato forma je poměrně častá. Majitelé nočních klubů vědí, že při policejních kontrolách o prostitutky nelegálně pobývající na území České republiky pravděpodobně přijdou. Proto je v jejich zájmu, aby obchodovaná žena svůj pobyt legalizovala. Žádost o azyl je jedním z východisek. V pobytových střediscích vědí o osobách, které by mohly být potenciálně obchodovány, ale nemají pro to důkazy a pokud se ženy samy nebudou chtít přihlásit, lze celou věc obtížně dokazovat. Čtvrtou variantou je, že žena obchodovaná v západní Evropě je do České republiky vrácena jako do bezpečné třetí země a zde žádá o udělení azylu. V pobytových zařízeních také existuje prostituce, která již s obchodem s lidmi nesouvisí, 11 ale hranice obou těchto činností nejsou vždy zcela ostré. Nesetkali jsme se s tím, že by obchodovala rodina žadatelů o azyl se ženou nebo dcerou, ale zcela vyloučit se takové případy nedají. Respondenti se shodovali v názoru, že obchod s lidmi bude vázán spíše na žadatelky o azyl ubytované mimo pobytová střediska. Již právě nabídnutí ubytování může s tímto obchodem souviset. Nutno však brát v úvahu, že samostatných žadatelek o azyl jak v pobytových střediscích, tak i na privátních adresách, je mnohem méně než mužů a z těchto žen jen menší část připadá v úvahu, že by s nimi mohlo být obchodováno. Rozsah, v jakém jsou žadatelky o azyl v České republice oběťmi obchodu se ženami, je obtížně zjistitelný. Nejsnáze lze kvantifikovat oběti obchodu se ženami, které požádaly o azylové řízení po té, co byly zadrženy policií a dostaly se do pobytového střediska. Pracovníci pobytových středisek mají s těmito případy zkušenosti, ale počet takových obětí nepovažují za vysoký. Jedná se řádově o jednotlivé případy ročně Vedle rozhovorů s našimi respondenty se o prostituci tohoto typu můžeme dočíst v knize bývalého žadatele o azyl v České republice Vladimira Borody (Boroda 1999). 12 Na základě provedených rozhovorů odhadujeme, že by se mohlo jednat o jeden až tři případy ročně. Respondenti, kteří o těchto případech hovořili, si však nebyli nikdy zcela jisti, zda se jedná skutečně o kategorii,

AKTUÁLNÍ TRENDY A AKTIVITY V OBLASTI ŘÍZENÍ MIGRACE DO ČR OBSAH PREZENTACE. I. Trendy v oblasti migrace do ČR II. Aktuální opatření v kontextu trendů

AKTUÁLNÍ TRENDY A AKTIVITY V OBLASTI ŘÍZENÍ MIGRACE DO ČR OBSAH PREZENTACE. I. Trendy v oblasti migrace do ČR II. Aktuální opatření v kontextu trendů AKTUÁLNÍ TRENDY A AKTIVITY V OBLASTI ŘÍZENÍ MIGRACE DO ČR Odbor azylové a migrační politiky oddělení koncepcí a analýz OBSAH PREZENTACE I. Trendy v oblasti migrace do ČR II. Aktuální opatření v kontextu

Více

SLEVA LIDÉ FOR SALE OBCHODOVÁNÍ S LIDMI PROGRAM PODPORY A OCHRANY OBĚTÍ OBCHODOVÁNÍ S LIDMI

SLEVA LIDÉ FOR SALE OBCHODOVÁNÍ S LIDMI PROGRAM PODPORY A OCHRANY OBĚTÍ OBCHODOVÁNÍ S LIDMI SLEVA LIDÉ FOR SALE % OBCHODOVÁNÍ S LIDMI PROGRAM PODPORY A OCHRANY OBĚTÍ OBCHODOVÁNÍ S LIDMI 1 Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Policií České republiky a nestátními neziskovými organizacemi realizuje

Více

Nezletilý bez doprovodu na území ČR

Nezletilý bez doprovodu na území ČR Nezletilý bez doprovodu na území ČR Mgr. Anna Strádalová (ÚMČ Praha 5) Nezletilý bez doprovodu (NBD) nezletilou osobou bez doprovodu se rozumí osoba mladší 18 let, která přicestuje na území bez doprovodu

Více

Metodický pokyn č. 4

Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince

Více

Česká republika. 1. Všeobecné informace

Česká republika. 1. Všeobecné informace Česká republika 1. Všeobecné informace Po pádu železné opony se Česká republika stala společně s dalšími zeměmi bývalého socialistického bloku významnou zemí původu pro obchod se ženami za účelem sexuálního

Více

Výše některých správních poplatků podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění

Výše některých správních poplatků podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění Výše některých správních poplatků podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění Občanství (položka 8) a) Vydání osvědčení nebo potvrzení o státním občanství České republiky - Kč

Více

CZECH MADE? Proti dvojím standardům a vykořisťování na českém pracovním trhu Multikulturní centrum Praha 1/2008 4/2009 Vytvořeno dne 1.října 2008 Pracovní migrace v České republice Negativní aspekty pracovní

Více

CENTRUM NA PODPORU INTEGRACE CIZINCŮ V ÚSTECKÉM KRAJI

CENTRUM NA PODPORU INTEGRACE CIZINCŮ V ÚSTECKÉM KRAJI CENTRUM NA PODPORU INTEGRACE CIZINCŮ V ÚSTECKÉM KRAJI O CENTRU Centrum na podporu integrace cizinců v Ústeckém kraji (dále jen CC) bylo zřízeno za finanční podpory Evropského fondu pro integraci státních

Více

6. Soudnictví, kriminalita

6. Soudnictví, kriminalita 6. Soudnictví, kriminalita Nepominutelnou oblastí s genderově citlivými rozdíly je soudnictví. A to jak u obětí, tak pachatelů zjištěných trestných činů, včetně uvězněných. Speciální problematikou jsou

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 3 13.6.2006 Čerpání zdravotní péče cizinci v Jihomoravském kraji v roce 2005 Utilization

Více

Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení. Proměna trhu práce: nic se neděje?

Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení. Proměna trhu práce: nic se neděje? Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení PhDr. Marie Jelínková, PhD. Sdružení pro integraci a migraci Multikulturní centrum Praha Proměna trhu práce:

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

InBáze Berkat, o.s. programy organizace

InBáze Berkat, o.s. programy organizace InBáze Berkat, o.s. programy organizace Činnost kulturních mediátorů Mgr. Eva Dohnalová Vedoucí sociálního oddělení dohnalová@inbaze.cz www.inbaze.cz Informace o organizaci Vznik 2001 pod názvem Občanské

Více

1924 Ženevská deklarace práv dítěte

1924 Ženevská deklarace práv dítěte MSSP 1. ROČNÍK 1924 Ženevská deklarace práv dítěte 1959 Deklarace práv dítěte přijatá Valným shromážděním Organizace Spojených národů 20.11.1989 v New Yorku přijata Úmluva o právech dítěte 30.9.1990 podepsána

Více

Monitorovací mechanismus. Úmluva Rady Evropy o potírání obchodu s lidmi

Monitorovací mechanismus. Úmluva Rady Evropy o potírání obchodu s lidmi Monitorovací mechanismus Úmluva Rady Evropy o potírání obchodu s lidmi Jaké jsou cíle Úmluvy? Úmluva Rady Evropy o potírání obchodu s lidmi, jež vstoupila v platnost 1. února 2008, má za cíl bránit obchodování

Více

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 1 11. 6. 2007 Čerpání zdravotní péče cizinci v Královéhradeckém kraji v roce

Více

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Terénní programy, id. 3645646 Kapacita služby: V danou chvíli je možno poskytnout službu

Více

Zeměpisná olympiáda 2008

Zeměpisná olympiáda 2008 Zeměpisná olympiáda 2008 Kategorie D okresní kolo Název a adresa školy: Okres: Jméno a příjmení: Třída: Datum:.. Praktická část autorské řešení Projekt Název projektu: Nelegální migrace přes státní hranice

Více

1. Kdo rozhoduje ve věci žádosti o udělení mezinárodní ochrany v první instanci?

1. Kdo rozhoduje ve věci žádosti o udělení mezinárodní ochrany v první instanci? Otázky k řízení o udělení mezinárodní ochrany 1. Kdo rozhoduje ve věci žádosti o udělení mezinárodní ochrany v první instanci? 2. Kdo je odvolací orgán ve druhé instanci? 3. Jaké jsou podmínky v přijímacím

Více

Podíl z celkového počtu pojištěnců, migranti, kteří se kteří se vrátili v roce 2010 po 1 až 4 letech 6=1-3

Podíl z celkového počtu pojištěnců, migranti, kteří se kteří se vrátili v roce 2010 po 1 až 4 letech 6=1-3 1.17. Remitence Remitence Čechů do České republiky 1.17.1. Odhad remitencí vychází z definice pojmu remitencí v souladu s metodikou platební bilance - BPM6. Metoda odhadu je založena na kvantitavním přístupu,

Více

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Cíl a předpokládaný výstup Cílem příspěvku je analyzovat dlouhodobou migraci cizinců

Více

ZÁKLADNÍ KROKY K INTEGRACI CIZINCŮ

ZÁKLADNÍ KROKY K INTEGRACI CIZINCŮ ZÁKLADNÍ KROKY K INTEGRACI CIZINCŮ PORADNA PRO INTEGRACI Poradna pro integraci, občanské sdružení již 11 let pomáhá uprchlíkům s přiznaným azylem a dalším cizincům, kteří na území ČR dlouhodobě žijí, s

Více

DOPORUČENÍ RADY. ze dne 30. listopadu 1994. o vzoru dvoustranné dohody o zpětném přebírání osob (readmisní dohody) mezi členským státem a třetí zemí

DOPORUČENÍ RADY. ze dne 30. listopadu 1994. o vzoru dvoustranné dohody o zpětném přebírání osob (readmisní dohody) mezi členským státem a třetí zemí DOPORUČENÍ RADY ze dne 30. listopadu 1994 o vzoru dvoustranné dohody o zpětném přebírání osob (readmisní dohody) mezi členským státem a třetí zemí RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o Evropské unii,

Více

Aktualizovaná opatření Priorit a postupů vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže

Aktualizovaná opatření Priorit a postupů vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže Aktualizovaná opatření Priorit a postupů vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže 1 Příloha k usnesení vlády ze dne... 2012 č.... Úkol: Ukazatel plnění: Odpovídají: Termín plnění: 1.

Více

Veřejný závazek. Posláním služby je podpora a zajištění ubytování pro těhotné ženy a matky s dětmi, které se ocitly

Veřejný závazek. Posláním služby je podpora a zajištění ubytování pro těhotné ženy a matky s dětmi, které se ocitly Poslání: Veřejný závazek Posláním služby je podpora a zajištění ubytování pro těhotné ženy a matky s dětmi, které se ocitly v tíživé životní situaci, a nejsou ji schopny vlastními silami vyřešit a jsou

Více

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Partneři projektu iyouth Koordinátor evropského projektu IOM International Organization for Migration (Mezinárodní

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ZN.: SOC/415/07 Krajský úřad Jihomoravského kraje VYŘIZUJE: Mgr. Josef Mauler TEL.: 519441029 Žerotínovo

Více

Rizikové skupiny LS 3 O B C H O D S L I D M I P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D.

Rizikové skupiny LS 3 O B C H O D S L I D M I P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D. Rizikové skupiny LS 3 O B C H O D S L I D M I P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D. Co je obchod s lidmi a jaké formy znáte? Mezinárodní definice Obchodování s lidmi znamená najímání, přepravu, převoz,

Více

Zpráva o činnosti. za období od 1.1.2014 do 31.12.2014

Zpráva o činnosti. za období od 1.1.2014 do 31.12.2014 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2014 do 31.12.2014 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id. 5218079 Kapacita služby: V danou chvíli

Více

Arcidiecéznícharita Praha Středisko Migrace

Arcidiecéznícharita Praha Středisko Migrace Arcidiecéznícharita Praha Středisko Migrace Charita ČR a migrace Mgr. Svitlana Porche Vedoucí Střediska Migrace 20.3.2012 Charita České republiky Členem je 8 arci/diecézních charit na jejichž území působí

Více

Problematika dětí cizinců, legislativa Druhy opatrovnictví

Problematika dětí cizinců, legislativa Druhy opatrovnictví Problematika dětí cizinců, legislativa Druhy opatrovnictví Mgr. Zuzana Jeřábková (OPU) Kdo je nezletilý bez doprovodu (NBD)? nezletilou osobou bez doprovodu se rozumí osoba mladší 18 let, která přicestuje

Více

Role sociální práce při ochraně důstojnosti obchodovaných osob Petra Kutálková La Strada Česká republika, o.p.s.

Role sociální práce při ochraně důstojnosti obchodovaných osob Petra Kutálková La Strada Česká republika, o.p.s. Role sociální práce při ochraně důstojnosti obchodovaných osob Petra Kutálková La Strada Česká republika, o.p.s. Lichtenštejnský palác, 17.3. 2015 Struktura příspěvku Obchodování s lidmi a vliv politik

Více

Pro každý termín setkání jsou určeny dvě kazuistiky se seznamem úkolů (výjimku tvoří úkol číslo 1).

Pro každý termín setkání jsou určeny dvě kazuistiky se seznamem úkolů (výjimku tvoří úkol číslo 1). Postup při zpracování Pro každý termín setkání jsou určeny dvě kazuistiky se seznamem úkolů (výjimku tvoří úkol číslo 1). Studenti ve dvojici zpracují otázky, které budou ostatním prezentovat v powerpointu

Více

Zpráva o situaci v oblasti migrace ke dni 15. ledna 2016

Zpráva o situaci v oblasti migrace ke dni 15. ledna 2016 I. Zpráva o situaci v oblasti migrace ke dni 15. ledna 2016 Tento materiál byl vytvořen Ministerstvem vnitra v rámci plnění usnesení vlády ze dne 12. října 2015 č. 824, kterým se mění usnesení ze dne 29.

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku

Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku www.pwc.com Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku Mgr. Soňa Schovánková Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Obsah Úvod Definice

Více

Před Schengenem. Oblastníředitelství služby cizinecké policie Hradec Králové PRVNÍ ROK V SCHENGENU. Vedení ObŘ SCP HK

Před Schengenem. Oblastníředitelství služby cizinecké policie Hradec Králové PRVNÍ ROK V SCHENGENU. Vedení ObŘ SCP HK PRVNÍ ROK V SCHENGENU Oblastníředitelství služby cizinecké policie Hradec Králové Vedení ObŘ SCP HK plk. Mgr. Milan Majer -ředitel plk. Ing. Pavel Bandas - náměstek ředitele pro výkon služby plk. Ing.

Více

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Násilí z nenávisti Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich

Více

Budoucnost pracovní migrace v ČR 20.3.2012, Praha

Budoucnost pracovní migrace v ČR 20.3.2012, Praha Budoucnost pracovní migrace v ČR 20.3.2012, Praha Klientský systém Dita Čermáková Geomigrace - Geografické migrační centrum Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Vývoj klientského systému Obdobný

Více

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje Úvod: Stanovisko Asociace knihoven vysokých škol ČR Předkládaný materiál shrnuje zkušenosti, poznatky a

Více

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 Práva dítěte. Evropská unie podporuje práva dítěte v souladu s článkem 3 Smlouvy o Evropské unii. Tato práva jsou součástí základních

Více

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historie migrace do ČR a aktuální výzvy Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historický a evropský kontext migrace Situace po 2. světové válce Evropa se mění v kontinent imigrace 1.období v letech 1950-1973/4

Více

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí, které je definováno jako škála chování

Více

Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009

Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009 duben 2010 Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009 Abstrakt: Barbora Tošnerová Komentář k analýze agentury Newton Media, která se zaměřila na to, jak o občanech čtyř vybraných zemí žijících

Více

Strategie migrační politiky České republiky

Strategie migrační politiky České republiky Strategie migrační politiky České republiky ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY Předkládané zásady migrační politiky formulují priority České republiky v

Více

OBTÍŽNÝ BOJ S MEZINÁRODNÍ ORGANIZOVANOU KRIMINALITOU V ČR

OBTÍŽNÝ BOJ S MEZINÁRODNÍ ORGANIZOVANOU KRIMINALITOU V ČR POLICY PAPER OBTÍŽNÝ BOJ S MEZINÁRODNÍ ORGANIZOVANOU KRIMINALITOU V ČR Miroslav Nožina Listopad 2004 Ústav mezinárodních vztahů Nerudova 3 118 50 Praha 1 Tento autorský text neprošel ediční úpravou. 1

Více

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s.

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Vyhodnocení dotazníku MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Listopad 2010 Zpracovala: Hana Půžová 1 Cíl dotazníkového šetření Dotazníkové šetření je jedním z nástrojů, jak lze zajistit názory nejenom členů Místní

Více

Zpráva o situaci v oblasti migrace ke dni 31. ledna 2016

Zpráva o situaci v oblasti migrace ke dni 31. ledna 2016 I. Zpráva o situaci v oblasti migrace ke dni 31. ledna 2016 Tento materiál byl vytvořen Ministerstvem vnitra v rámci plnění usnesení vlády ze dne 12. října 2015 č. 824, kterým se mění usnesení ze dne 29.

Více

Veřejný závazek. Posláním služby je podpora a zajištění ubytování, v nepřetržitém provozu, pro těhotné ženy a

Veřejný závazek. Posláním služby je podpora a zajištění ubytování, v nepřetržitém provozu, pro těhotné ženy a Poslání: Veřejný závazek Posláním služby je podpora a zajištění ubytování, v nepřetržitém provozu, pro těhotné ženy a matky s dětmi z Českého Těšína a celé České republiky, které se ocitly v tíživé životní

Více

Cizinec, který vstupuje na území České republiky s úmyslem požádat o azyl, musí

Cizinec, který vstupuje na území České republiky s úmyslem požádat o azyl, musí Cizinec, který vstupuje na území České republiky s úmyslem požádat o azyl, musí svůj záměr sdělit policii, což může učinit na hraničním přechodu. Samotná azylová procedura začíná podáním návrhu na zahájení

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

2009 Ing. Andrea Sikorová

2009 Ing. Andrea Sikorová Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 MOŽNOSTI STUDIA V ZAHRANIČÍ 2009 Ing. Andrea Sikorová 1 Možnosti studia v zahraničí

Více

Vstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA 15.5.2007

Vstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA 15.5.2007 Vstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA 15.5.2007 1 Struktura prezentace základní informace o schengenské spolupráci Principy Historický přehled (1985 2007) Kompenzační opatření příprava ČR

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Domácímu násilí není třeba věnovat pozornost, protože se vyskytuje jen zřídka.

Domácímu násilí není třeba věnovat pozornost, protože se vyskytuje jen zřídka. První výsledky výzkumu, 2015 V první, kvantitativní části výzkumu bylo osloveno celkem 1435 respondentů. Bylo použito kvótního výběru, tzn. složení respondentů kopírovalo složení obyvatel ČR podle (kvót)

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50

Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50 Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50 Agentura CzechTourism a partneři projektu: Asociace hotelů a restaurací ČR Asociace cestovních kanceláří ČR Asociace českých cestovních kanceláří

Více

Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011. JUDr. Ladislava Steinichová

Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011. JUDr. Ladislava Steinichová Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011 JUDr. Ladislava Steinichová Zaměstnanost a pracovní migrace z hlediska historického Tendence odcházet za prací na straně jedné a zaměstnávat dělníky, řemeslníky, odborníky

Více

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění,

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění, Popis realizace poskytování sociálních služeb Centrum psychologické podpory,z.s. 1/Cíle, principy, veřejný závazek, okruh osob Centrum psychologické podpory,z.s. je nestátní nezisková organizace, která

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Přístup lidí s mentálním postižením k právu a spravedlnosti

Přístup lidí s mentálním postižením k právu a spravedlnosti Vaše občanská práva Přístup lidí s mentálním postižením k právu a spravedlnosti Inclusion Europe Zpráva Inclusion Europe společně se svými 49 členskými organizacemi v 36 zemích usiluje o odstranění diskrimance

Více

OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců...

OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců... Úvod.......................................................................... 13 Seznam použitých zkratek.................................................... 15 Přehled souvisejících právních předpisů......................................

Více

Berkat v České republice

Berkat v České republice InBáze Berkat Berkat v České republice Berkat v roce 2001 založila Petra Procházková. V současnosti Berkat pracuje s komunitami žen v Afghánistánu v oblasti Charasyab. V Čečensku provozuje komunitní centrum

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

Zákon o obětech trestné činnosti. Tisková konference 11. 7. 2011

Zákon o obětech trestné činnosti. Tisková konference 11. 7. 2011 Tisková konference 11. 7. 2011 Hlavní cíle navrhované právní úpravy Sjednocení právní úpravy ochrany obětí. Posílení práv obětí a účinnější pomoc obětem. Zvýšení účasti vnějších subjektů (neziskových organizací

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

Estetická plastická chirurgie v ČR v roce 2010. červen 2011

Estetická plastická chirurgie v ČR v roce 2010. červen 2011 Estetická plastická chirurgie v ČR v roce 2010 červen 2011 Obsah 1. Cíl průzkumu... 3 2. Estetická plastická chirurgie v ČR v roce 2010 fast facts... 4 3. Struktura klientů estetické plastické chirurgie

Více

První tisková konference Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky

První tisková konference Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky První tisková konference Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky ŽENEVA, Palác národů, 21. července 2005 (Informační služba OSN) - Následující text obsahuje hlavní informace z dnešní tiskové konference Antónia

Více

por. Bc. Jiří Ištvaník por. Bc. Petr Buřič

por. Bc. Jiří Ištvaník por. Bc. Petr Buřič KOMERČNÍ SEXUÁLNÍ ZNEUŢÍVÁNÍ DĚTÍ Z POHLEDU POLICEJNÍ PRAXE (netradiční) por. Bc. Jiří Ištvaník por. Bc. Petr Buřič POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY SLUŢBA KRIMINÁLNÍ POLICIE A VYŠETŘOVÁNÍ 1. ODDĚLENÍ OBECNÉ KRIMINALITY

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz Výzkumné otázky I. Co profesionálům z oblasti náhradní péče o dítě přinesly

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 19. 6. 2014 1 Čerpání zdravotní péče cizinci v Moravskoslezském kraji v roce 2013

Více

8. Věda a technologie, informační společnost

8. Věda a technologie, informační společnost 8. Věda a technologie, informační společnost V každé společnosti je její důležitou a nedílnou součástí oblast výzkumu a vývoje. Jedná se o systematickou tvůrčí práci konanou za účelem získání nových znalostí

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

OBČANSTVÍ A NÁRODNOST. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

OBČANSTVÍ A NÁRODNOST. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSTVÍ A NÁRODNOST Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSTVÍ (STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOST) = plnoprávné členství jedince v daném státu v demokratickém

Více

www.ipfin.co.uk Finanční vzdělávání v International Personal Finance

www.ipfin.co.uk Finanční vzdělávání v International Personal Finance Finanční vzdělávání v International Personal Finance International Personal Finance Kdo jsme? mezinárodní finanční společnost obsluhujeme 2.5 miliónu zákazníků v Polsku, České republice, Maďarsku, Rumunsku,

Více

ZÁKON 325/1999 1 94 ČÁST PRVNÍ. MEZINÁRODNÍ OCHRANA

ZÁKON 325/1999 1 94 ČÁST PRVNÍ. MEZINÁRODNÍ OCHRANA OBSAH Úvodní slovo... XI Rozdělení práce... XII Poděkování... XIII Seznam použitých zkratek... XIV Seznam relevantních mezinárodních smluv, jiných mezinárodních instrumentů, právních předpisů ES/EU a dokumentů

Více

Realizace politiky zaměstnanosti a informace o nepojistných sociálních dávkách ve vztahu k migrantům ze třetích zemí

Realizace politiky zaměstnanosti a informace o nepojistných sociálních dávkách ve vztahu k migrantům ze třetích zemí Realizace politiky zaměstnanosti a informace o nepojistných sociálních dávkách ve vztahu k migrantům ze třetích zemí Kompetence Ministerstva práce a sociálních věcí vymezit záměry státní politiky zaměstnanosti

Více

Projekt České centrum pro mobilitu v letech 2008-2011 finančně podporuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci programu EUPRO.

Projekt České centrum pro mobilitu v letech 2008-2011 finančně podporuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci programu EUPRO. Doporučený postup pro přijímání vědecko-výzkumných pracovníků ze třetích zemí Projekt České centrum pro mobilitu v letech 2008-2011 finančně podporuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci

Více

Současná migrační vlna z perspektivy trhu práce: Informace pro zaměstnavatele

Současná migrační vlna z perspektivy trhu práce: Informace pro zaměstnavatele Současná migrační vlna z perspektivy trhu práce: Informace pro zaměstnavatele Dne 29. července 2015 vláda schválila Strategii migrační politiky České republiky (ČR). Dokument stanovuje sedm zásad migrační

Více

MULTIKLUB POD MOSTEM CZ 1.07/01.2.29/02.0007

MULTIKLUB POD MOSTEM CZ 1.07/01.2.29/02.0007 MULTIKLUB POD MOSTEM CZ 1.07/01.2.29/02.0007 MOST PRO o. p. s. Obecně prospěšná společnost 2013 (o. s. Most pro lidská práva 1998 ) odborné sociální poradenství (2007) CÍLOVÁ SKUPINA PORADNA PRO CIZINCE

Více

ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍCI V PROJEKTECH. Mgr. Viktória Bodnárová, Sychrov, 20.05.2011

ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍCI V PROJEKTECH. Mgr. Viktória Bodnárová, Sychrov, 20.05.2011 ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍCI V PROJEKTECH Mgr. Viktória Bodnárová, Sychrov, 20.05.2011 EURAXESS Česká republika www.euraxess.cz Poskytujeme informace, poradenství a asistenci ohledně následujících témat: vstupní

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura ps8050 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: marketa.skodova@soc.cas.cz Politická kultura Technické parametry Výzkum:

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Most k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje. www.mostknadeji.eu

Most k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje. www.mostknadeji.eu Most k naději Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje www.mostknadeji.eu Dotazník Data k této prezentaci byla sbírána ze tří nízkoprahových adiktologických

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

Etický kodex chování ABC Data

Etický kodex chování ABC Data Etický kodex chování ABC Data Úvod Zaměstnanci ABC Data jsou povinni pracovat bezúhonně a s vzájemným respektem, v souladu se všemi zákony a etickými normami chování. Platnost etického kodexu Všichni zaměstnanci

Více

*MVCRX02BIROV* MVCRX02BIROV prvotní identifikátor

*MVCRX02BIROV* MVCRX02BIROV prvotní identifikátor Doručeno dne: 9. 3. 2015 *MVCRX02BIROV* MVCRX02BIROV prvotní identifikátor odbor právní náměstí Hrdinů 1634/3 P.O. BOX 155/P 140 21 Praha 4 Č. j.: MV-17688-46/P-2015 Praha 3. března 2015 Počet listů: 6

Více

Evropský hospodářský a sociální výbor. PŘEDSEDNICTVO 545. schůze 11. března 2008 PRO INFORMACI

Evropský hospodářský a sociální výbor. PŘEDSEDNICTVO 545. schůze 11. března 2008 PRO INFORMACI Evropský hospodářský a sociální výbor Bod 7 a) PŘEDSEDNICTVO 545. schůze 11. března 2008 Věc: Bod 7 a) programu jednání Režim pojištění pro členy PRO INFORMACI Předsednictvo na své schůzi v říjnu 2007

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Pivní kultura v České republice podle hodnocení

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Občanské sdružení Květina

Občanské sdružení Květina Občanské sdružení Květina Jeníkov 74, Oldřichov u Duchcova, 417 24 Tel.: +420 721 568 898,, IČO: 27038645 e-mail: oskvetina@centrum.cz, www.oskvetina.ic.cz Výroční zpráva za rok 2007 1/1 Obsah Výroční

Více

Být člověkem před zákonem

Být člověkem před zákonem Vaše občanská práva Být člověkem před zákonem Inclusion Europe Zpráva Inclusion Europe společně se svými 49 členskými organizacemi v 36 zemích usiluje o odstranění diskrimance : Anglie Belgie Bulharsko

Více

Rámcová dohoda o práci na dálku

Rámcová dohoda o práci na dálku Rámcová dohoda o práci na dálku 1. Všeobecné úvahy V kontextu Evropské strategie zaměstnanosti vyzvala Evropská rada sociální partnery, aby vyjednali dohody, které by modernizovaly organizaci práce, včetně

Více

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění Technické

Více

USNESENÍ RADY. ze dne 26. června 1997. o nezletilých osobách bez doprovodu, které jsou státními příslušníky třetích zemí (97/C 221/03)

USNESENÍ RADY. ze dne 26. června 1997. o nezletilých osobách bez doprovodu, které jsou státními příslušníky třetích zemí (97/C 221/03) USNESENÍ RADY ze dne 26. června 1997 o nezletilých osobách bez doprovodu, které jsou státními příslušníky třetích zemí (97/C 221/03) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména

Více

Lidé ve střední a východní Evropě usilují o vyrovnanou finanční bilanci

Lidé ve střední a východní Evropě usilují o vyrovnanou finanční bilanci Tisková zpráva 26. února 2014 Mgr. Andrea Winklerová Marketing & Communication +420 737 263 113 andrea.winklerova@gfk.com Lidé ve střední a východní Evropě usilují o vyrovnanou finanční bilanci Nejvýraznějšímu

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Občanské sdružení Rozkoš bez Rizika

Občanské sdružení Rozkoš bez Rizika Občanské sdružení Rozkoš bez Rizika Zdraví každého z nás ovlivňuje zdraví nás všech Nic neomlouvá páchání bezpráví a násilí na ženě (člověku) Každý má právo na pomoc, když chce se sebou něco dělat (změnit

Více