Bioplynová stanice = konec

Transkript

1 SVAZ MARGINÁLNÍCH OBLASTÍ SDRUŽUJE FARMÁŘE Z HORSKÝCH, PODHORSKÝCH A PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTÍ ČR, ZABÝVAJÍCÍ SE PŘEVÁŽNĚ ŽIVOČIŠNOU VÝROBOU. ČLENY SMO ČI JEHO ČLENSKÝCH ORGANIZACÍ JE VÍCE NEŽ 950 ZEMĚDĚLSKÝCH FAREM. červenec - srpen 2010 / č.36 Informační bulletin Svazu marginálních oblastí (SMO) Bioplynová stanice = konec dobytka, degradace krajiny a nezaměstnanost. No a co? Již jsme si zvykli, že Ministerstvo zemědělství vyplácí dotace na mrtvé krávy a bere na to peníze od pasených krav. Méně známé je, že ministerstvo dotuje prostřednictvím bioplynových stanic i samotné ukončování chovu skotu. Je úsměvné, když lobbisté básní o výhodách bioplynových stanic (BPS) a současně o nutnosti udržet stav skotu, rozměr zemědělství a zaměstnanost na venkově. Jaká je však realita? Svaz marginálních oblastí prošel internetové stránky významného stavitele bioplynových stanic. Na uvedeném webu (obsah přetiskujeme v tomto bulletinu) jsou uvedeny 3 příklady realizace BPS. U dvou realizací ze tří došlo k ukončení chovu skotu. Ve třetím případě byla postavena bioplynová stanice na odpady od drůbeže. BPS = konec chovu skotu BPS jsou přímým konkurentem chovu skotu. Z ekonomického hlediska je to pro farmáře dobře, protože se může rozhodnout, které činnosti se bude věnovat. A pochopitelně se rozhodne pro tu lukrativnější. U BPS zemědělec dostane dotaci na její výstavbu a následně je mu dotován i její provoz přes zvýhodněnou výkupní cenu elektřiny. Po odpojení všech agrárních podpor od produkce se jedná o jedinou produkční podporu, na níž se bude přesouvat zájem zemědělců. úvodem BPS = degradace krajiny Situace však vypadá jinak, pokud nebudeme zjednodušeně počítat efektivnosti BPS jen z dopadů do peněženky jejího provozovatele, ale začneme přemýšlet v souvislostech. Těmi souvislostmi je celkový dopad BPS na krajinu a veřejné statky. Tyto vícenáklady ministerstvo zemědělství neumí zohlednit, pokud tedy pomineme neekonomické pokusy o bezzubou regulaci nejrůznějšími zákazy typu GAEC. Takže by se dalo říci, že uvedené je pro farmáře již podruhé dobře, protože si může vylepšit své příjmy a přitom nenese všechny náklady své činnosti. BIOPLYNOVÉ STANICE - U DVOU REALIZACÍ ZE TŘÍ DOŠLO K UKONČENÍ CHOVU SKOTU. VE TŘETÍM PŘÍPADĚ BYLA POSTA- VENA BIOPLYNOVÁ STANICE NA ODPADY OD DRŮBEŽE. 1. PŘÍKLAD ZEMĚDĚLSKÁ FIR- MA, OTEC SE SYNEM, UKONČILI CHOV SKOTU A VĚNUJÍ SE POUZE BIOPLYNOVÉ STANICI. 2. PŘÍKLAD ZEMĚDĚLEC UKON- ČIL CHOV SKOTU A VĚNUJE SE POUZE BIOPLYNOVÉ STANICI. Jako surovinu pro BPS je nutno pěstovat dostatečné výměry kukuřice, která má významný erozní potenciál. BPS znamená větší plochy kukuřice na úkor jetelotrav, vojtěšky, případně travních porostů s vysokou biodiverzitou. Odstranění dobytka je posvěceno i navyšováním sazeb SAPS, které nejsou nijak vázány na chov skotu. Navíc vláda a ministr zemědělství deklarují předčasný konec plateb TopUp, které též významnou měrou přispívaly k udržení chovu skotu díky platbě na masnou krávu a platbě na VDJ. Vážení přátelé, nastává doba, kdy můžeme všem zemědělcům doporučit omezení chovu skotu a pokud patří mezi ty šťastnější s lepšími přírodními podmínkami, tak je vhodné začít kukuřicí krmit bioplynové stanice. A to o to spíše, že Ministerstvo zemědělství netuší, jak podpořit dobytek, resp. dělá zatím vše pro zhoršení jeho podmínek. Po jarním maléru s přesunem peněz z masných na dojné krávy podle čl. 68 hrozí navíc příští rok, že kvůli vynulování TopUp nebude vyplacena na chov masných krav už ani koruna. SMO proto navrhuje, aby čl. 68 byl v souladu se skutečným zněním aplikován na veškerý skot a ne pochybnou interpretací. Pokud dojde k vynulování peněz na chov masných krav bude potřeba další roky pouze přežít. A proto je potřeba snížit nadměrné zatížení pastvin skotem. Zatímco dnes se většina chovatelů masných krav pohybuje okolo intenzity 0,5 VDJ/ha, tak do budoucna lze doporučit snížení na cca 0,3 VDJ/ ha, protože samotný chov masných krav v horských a podhorských oblastech pochopitelně není ekonomický. Ušetřené krmivo zpracovat v bioplynové stanici, v ideálním případě místo produkce senáže část plochy zorat a přejít na produkci kukuřice. Stát dal jasně najevo, že péče o veřejné statky nejsou jeho prioritou. Že pro zemědělce nahradit dobytek není tak složité, ukazuje na konkrétních příkladech článek na konci bulletinu. Bude to mít bohužel některé negativní dopady, ale ty nemusí zemědělce tížit, protože se budou týkat pouze krajiny. Povodně jsou sice částečně problémem vyplývajícím ze špatného hospodaření v krajině, kdy se na většině ploch střídá už jen obilí s řepkou, ale v zásadě se zemědělců netýkají. Převážná většina farem je postavena na vhodných místech, takže se škody týkají jen níže položených vesnic. Farmy ohrožené nejsou, takže problémy krajiny je nemusí trápit a je potřeba, aby si hleděly zejména své ekonomiky. Nemá proto smysl zhoršovat ekonomiku farem provozováním ztrátové činnosti - například chovu dobytka na maso. Ing. Milan Boleslav, předseda Svazu marginálních oblastí tel.:

2 MZe náhradní plán nemá Jak udržet dobytek, a to zejména ten v krajině a nikoliv jen ten, co je zavřený v dojných chlévech, ministerstvo neví, popř. tvrdí, že na to nemá peníze. Absence know how je skutečností, ale s penězmi to tak jednoznačné není, resp. těch má Ministerstvo zemědělství dost. Jednak mohutně dotuje likvidaci chovu skotu dotováním výstavby bioplynových stanic a jednak na jaře přesunulo dvě miliardy od všech zemědělců, včetně těch co chovají krávy venku v krajině, na jednu vybranou kategorii skotu v drtivé většině zavřené dojné krávy. Tímto se nejen napomohlo erozi, ale zablokovala se i jediná možná cesta restrukturalizace chovu dojeného skotu. Řešení je přitom jednoduché je nutno začít počítat a respektovat ekonomické zákonitosti i na Ministerstvu zemědělství. Do všech ekonomických činností je potřeba promítat i externí efekty tak zvané pozitivní i negativní externality. To znamená internalizovat tyto efekty. Je potřeba zpoplatnit pachatele škod a zaplatit za péči o veřejné statky. Pokud chceme mít krásnou a nikoliv jen vykořisťovanou krajinu, tak je potřeba finančně motivovat zemědělce k produkci služeb a zboží, které k tomu budou přispívat. Pravděpodobně není třeba zdůrazňovat, že většinou jde o zboží nemateriální povahy. A když píšeme o nutné finanční motivaci zemědělců, tak je známým faktem, že je to efektivnější než byrokratická regulace, která se vždy míjí účinkem a pouze vyvolává další dodatečné náklady. Levněji a lépe dokáže v tržní ekonomice, pracovat motivovaný člověk a podnik který dostává za svou práci zaplaceno, než nevolník, který je zadarmo. Myšlenka, že nevhodné činnosti lze zakázat a pokrok se dá nařídit, je opravdu už hodně obsolentní. Nevhodný způsob hospodaření násobí povodňové škody V souvislosti s nedávnými povodněmi na severu Čech znovu jasně zaznělo, že kromě drahých technických opatření má na vznik a průběh povodní zásadní vliv činnost zemědělců v krajině a jejich způsob hospodaření. Poslední povodně v Libereckém a Ústeckém kraji znovu ukázaly, že v oblastech s převahou travních porostů a chovu skotu a ovcí na pastvinách jsou dopady povodní mnohem menší než v krajině, která je z 80 % rozorána a je využívána velmi intenzivně. Pevný travní drn brání nejen erozi a odplavení ornice, ale i rychlému odtoku vody z krajiny a po nadměrných srážkách funguje doslova jako houba a ještě týdny po přívalových srážkách jsou travní porosty nasáklé vodou. Negativním příkladem jsou naopak obce s velkým zorněním, jako např. Bílý Kostel na Nisou, které byly aktuálně opakovaně vyplaveny z okolních polí i při mnohem slabším dešti. Orná půda zvláště z kukuřice pěstované pro bioplynové stanice, které postupně v české krajině nahrazují chov skotu, po přívalových deštích často skončí ve vesnici a třičtvrtěmetrové vrstvy bahna v domech, kde voda opadla, jsou toho nejlepším důkazem. Fotografie dokumentující, jak pole s kukuřicí ujelo do vesnice, zatímco vedlejší pastvina nejenže zůstala, ale ještě zadržela většinu vody, jsou velmi výmluvné. Jako účinná prevence maximálních povodňových škod se ukázala kombinace chovu dobytka na pastvinách s ekologickým zemědělstvím. Schopnost travního porostu zadržet vodu je totiž dále umocňována ekologickým hospodařením, které poskytuje lepší ochranu proti povodním, než půdy obdělávané běžným způsobem. Živá půda s vysokým obsahem humusu a biologickou aktivitou má dvojnásobně vysokou infiltraci vody. Naopak mrtvá půda zhutněná těžkou mechanizací a udržovaná dávkami průmyslových hnojiv nemůže při povodních obstát, protože tolik vody nevsákne a je největší příčinou přívalů vody s bahnem na venkovských náměstích či ve vodních nádržích, které je pak nutno za další miliardy odbahňovat. Povodním se nelze vyhnout. Lze je však minimalizovat a ukazuje se, že velmi záleží i na zemědělcích, zda budou škody po povodních v rozsahu miliard, či jenom 4 miliardy. Ukazuje se, že takový přístup k zemědělství, jehož cílem je krátkodobá maximalizace zisku bez ohledu na krajinu a obyvatelstvo, se nakonec velmi prodražuje. A napravování těchto excesů je plně v rukou státu. Protože nikdo nemůže předpokládat, kde srážky a povodně znovu udeří, nejefektivnějším nástrojem jsou v tomto směru celoplošná řešení motivující zemědělce ke změně způsobu hospodaření v krajině. Tisková zpráva, Svaz marginálních oblastí, dne Dopis od člena svazu k tiskové zprávě o povodních: Dobrý den, ve všem co zde uvádíte, Vám dáváme za pravdu. Jsme malí ekozemědělci, hospodaříme na 30 ha TTP v kú obce Hvozdná u Zlína. V naší obci hospodaří kromě nás ještě jiný zemědělský subjekt. Toto družstvo chce budovat bioplynovou stanici, krmit ji kukuřicí a aby ji mohlo pěstovat, obec chce budovat poldry. Hvozdná je totiž obec ležící sice jen 340 m nad mořem, ale její výškový rozdíl je přes 50 m. Navíc jsou zde dvě údolnice, které ústí do místního rybníka. Tento byl právě vybudován na zachycování přívalových vod. Jelikož tento zemědělský subjekt chová dojný skot, pěstuje i velké plochy kukuřice. Velké lány byly ponechány, nebyly obnoveny polní cesty ani jiné krajinné prvky za 50 let jejich hospodaření. Při každém větším dešti, pokud je nevhodně nasazena kukuřice, způsobí tyto vody problémy. Poldry ovšem byly navrženy převážně na pozemcích, které obhospodařujeme my a kde paseme masný skot, nebo kde zůstal zachován původní meandr regulovaného potoka. Jelikož byla většina vlastníků proti poldrům, byla na žádost p. starosty zahájena pozemková úprava. Dokonce byly do této pozemkové úpravy zařazeny i naše pozemky, které obhospodařujeme již od r a byly nám vytyčeny PÚ a máme je oploceny a převzali jsme i meliorace. Děkujeme za informace, které nám zasíláte. zdraví Irena Morbicerová 2

3 LFA a přežvýkavci několik argumentů V moderních společnostech má chov přežvýkavců ve znevýhodněných oblastech své nezastupitelné místo z hlediska péče o krajinu. Chov hovězího skotu je jedním z mála odvětví živočišné výroby, kde jsme, pokud přepočteme vývoz skotu v živém, exportující zemí a máme soběstačnost za rok 2009 ve výši 121,1 %, viz Zelená zpráva (Produkce v mase 180,9 tisíc tun, spotřeba 149,47 tisíc tun), stejně jako u mléka (121,2 %). Z výše uvedeného vyplývá, že bychom měli chov masných krav podporovat minimálně stejně jako chov dojených krav a ne v rámci článku č. 68 nařízení Rady č. 73/2009 preferovat jen dojnice. Současně je nutno mít na zřeteli i to, že poklesy stavů dojnic úzce souvisí se zvyšováním jejich užitkovosti a stavy budou pravděpodobně ještě klesat. Diskriminovaná produkce masa MZe zcela nepochopitelně a nesystémově řešilo podporu dojeného skotu na úkor ostatních zemědělských podniků využitím článku 68. Pokud se podíváme na tabulku č. T8.2/02 ze Zelené zprávy za rok 2009, zcela jasně z ní vyplývá, že chov hovězího na maso od roku 2007 vykazuje zápornou souhrnnou rentabilitu, zatímco chov dojnic byly v mínusu pouze v roce 2009 (tabulka č. T8.2./01 ze Zelené zprávy viz dále). T8.2/02 - BILANCE VÝROBY A SPOTŘEBY HOVĚZÍHO MASA A JEHO EKONOMIKA Ukazatel MJ Meziroční index Stavy skotu celkem tis. ks 1 397, , , , ,2 97,3 Průměrný přírůstek býci výkrm kg/ks/den 0,867 0,874 0,901 0,924 0, ,0 Počáteční zásoba tis. t. j. hm. 4,2 6,4 6,5 3,8 4,9 129,6 Výroba tis. t. j. hm. 90,1 92,1 91,9 98,7 97,7 99,0 Dovoz 3 tis. t. j. hm. 19,3 17,1 19,2 16,1 20,0 123,9 Celková nabídka tis. t. j. hm. 113,6 115,6 117,6 118,6 122,6 103,4 Domácí spotřeba tis. t. j. hm. 85,3 86,2 88,3 80,7 80,7 99,9 Vývoz 3 tis. t. j. hm. 21,9 22,9 25,5 33,0 35,6 107,9 Celková poptávka tis. t. j. hm. 107,2 109,1 113,8 113,7 116,3 102,2 Konečná zásoba tis. t. j. hm. 6,4 6,5 3,8 4,9 6,4 129,3 Soběstačnost % 105,6 106,8 104,1 122,3 121,1 99,1 Ekonomika výkrmu býků Náklady na výkrm býků 4 Kč/kg ž. hm. 48,54 50,59 55,12 57,72 54,04 93,62 CZV jateční býci celkem Kč/kg ž. hm. 40,62 41,23 38,75 38,00 39,14 103,00 Přímé platby a dotace vstupů 5 Kč/VDJ skotu 2 006, , , , ,30 87,53 Jednotková podpora celkem 6 Kč/kg ž. hm. 12,9 14,25 13,71 12,28 13,30 108,31 Nákladová rentabilita 7 % -16,32-18,50-29,70-34,16-27,57 6,59 Souhrnná rentabilita 7 % 8,59 9,67-4,83-12,89-2,96 9,93 Přímé platby a dotace vstupů 5 Kč/VDJ KBTPM 0,00 0,00 0, , ,40 111,59 Cena EU jatečný skot 8 EUR/100 kg j. hm. 268,00 285,20 275,33 294,45 287,80 97,74 Cena ČR jatečný skot 8 EUR/100 kg j. hm. 217,38 239,36 226,31 249,47 235,00 94,20 1) Bilance uvedena v jatečné hmotnosti, přepočtový koeficient na živou hmotnost = 0,540. 2) Rok 2009 předběžně. 3) Dovoz a vývoz včetně živých zvířat. 4) Náklady respondentů s podvojným účetnictvím podle výběrového šetření FADN, rok 2008 odhad. 5) Národní doplňkové platby. 6) Jednotková podpora vykrmovaných býků včetně nepřímých podpor na vlastní krmiva. 7) Meziroční index u nákladové a souhrnné rentability je vyjádřen v p. b. (tj. rozdílem %). 8) Cena = cena na reprezentativních trzích EU. Pramen: ČSÚ - Výsledky chovu skotu, Soupis hospodářských zvířat k 1. 4., Statistika zahraničního obchodu; TIS SZIF; Office de ĺ Elevage; EC - DG for Agriculture; výpočty ÚZEI a MZe Zpracoval: M. Abrahamová (ÚZEI), J. Holá (MZe) 3

4 Přebytek mléka, nedostatek hovězího masa Evropská unie jako celek není soběstačná v hovězím mase. To je určitě obchodní příležitost, a protože v ostatních komoditách české zemědělství není z mnoha důvodů konkurenceschopné, měli bychom chovu masných krav poskytnout potřebnou podporu. Jen pro informaci, do EU se ročně dováží řádově 310 tis. tun hovězího a predikce FAPRI (Iowa State University) ukazuje v průběhu tří let zvýšení dovozu až o dalších 20 % na cca 364 tis. tun. Pokud se týká predikce cen, měly by u hovězího být stejný trend jako u mléka, tedy pozvolné zvyšování v horizontu 5 let o cca 10 %. U mléka a mléčných výrobků (máslo a sýry) je EU exportérem, u másla cca 100 tis. tun a u sýrů cca 330 tis. tun, u sušeného odstředěného mléka cca 200 tis. tun a u plnotučného sušeného mléka 450 tis. tun. T8.2/01 - BILANCE VÝROBY A SPOTŘEBY MLÉKA Ukazatel MJ Meziroční index Základní ukazatele produkce mléka Průměrný stav dojených krav tis. ks 437,9 422,9 409,8 402,5 394,1 97,9 Průměrná roční užitkovost l/ks 6 253, , , , ,9 101,4 Výroba mil. l , , , , ,6 99,3 Tržní produkce mil. l , , , , ,4 98,1 Bilance zpracování mléka Počáteční zásoba mil. l. 69,4 66,3 55,7 71,1 97,7 137,4 Nákup mléka mil. l , , , , ,7 96,8 Dovoz mil. l. 535,4 701,3 836,0 810,2 853,7 105,4 Celková nabídka mil. l , , , , ,1 99,8 Domácí spotřeba mil. l , , , , ,2 100,8 Vývoz 2 mil. l. 832,6 850,9 957,8 937,6 909,7 97,0 Intervenční nákup 3 mil. l. 40,3 Celková poptávka mil. l , , , , ,2 101,0 Konečná zásoba mil. l. 66,3 55,7 71,1 97,7 59,9 61,3 Soběstačnost % 125,5 123,0 119,6 123,2 121,2 98,4 Ekonomika Náklady na produkci 4 Kč/l. 8,11 8,00 8,59 8,78 8,19 93,28 CZV mléko celkem Kč/l. 8,28 7,81 8,36 8,45 6,14 72,66 Přímé platby a dotace vstupů Kč/VDJ 2 006, , , , ,30 87,53 Jednotková podpora celkem 5 Kč/l. 1,06 1,25 1,21 1,04 1,11 106,81 Nákladová rentabilita 6 % 2,10-2,38-2,68-3,76-25,03-21,27 Souhrnná rentabilita 6 % 15,19 13,27 11,37 8,10-11,45-19,55 CZV EU Kč/l. 8,44 7,96 9,54 8,67 6,54 75,43 1) Údaje o dovozu a vývozu jsou předběžné, rovněž navazující výpočty nabídky, poptávky a spotřeby. 2) Ve vývozu jsou zahrnuty výrobky a syrové mléko, realizované mlékárnami z nákupu mléka. 3) Intervenční nákup je zahrnut do celkové poptávky, není uveden v konečných zásobách. 4) Náklady respondentů s podvojným účetnictvím podle výběrového šetření ÚZEI, rok 2009 odhad. 5) Včetně nepřímých podpor na vlastní krmiva. 6) Meziroční index u nákladové a souhrnné rentability je vyjádřen v p. b. (tj. rozdílem %). 7) CZV Německo, v přepočtu na standardní kvalitu 3,7 % obsahu tuku a 3,4 % obsahu bílkovin. Pramen: ČSÚ - Výsledky chovu skotu, prasat a drůbeže; Statistika zahraničního obchodu; Statistika Mlék (MZe) 6-12; ZMP; ZMB; výpočty ÚZEI a MZe Zpracoval: I. Bošková (ÚZEI), M. Hrubá (MZe) Potravinová bezpečnost znamená zaměřit se na maso Vzhledem k tomu, že světový trh je velmi cenově a ekonomicky nestabilní a EU v rámci filozofie novém SZP staví na první místo potravinovou bezpečnost (jak z hlediska produkce, tak i kvality), jeví se chov masných krav podstatně více perspektivní nežli chov dojnic. Proto bychom měli v ČR podporu a počty masných krav minimálně udržet, ne-li zvýšit alespoň na úroveň dojnic. Platby LFA jsou kompenzací za hospodaření ve ztížených přírodních podmínkách. Pokud se týká agroenvi plateb (pastviny a louky), pak si lze na tyto platby sáhnout i při chovu dojnic, pokud nepůjdeme cestou stálé intenzifikace za každou cenu. Trend v EU není intenzifikace, ale ekonomika produkce s cílem vyrábět jednotku produkce nejlevněji. ČR má jedno z nejvyšších zornění v EU, k čemuž přispívá i náš příliš intenzivní chov dojnic. Negativní význam vysokého zornění není ani potřeba v souvislosti s bleskovými povodněmi připomínat. Prostor i pro ovce a kozy V oblastech LFA nelze opomenout jako doplněk i chov ovcí a koz. U ovcí se jedná v převážné většině o chov masných plemen, a u koz o chov mléčných národních plemen, které jsou genetickou rezervou. I když je domácí spotřeba skopového a jehněčího mase minimální, tak je na našem trhu dovoz z Austrálie a Nového Zélandu. Do EU se ročně právě z výše jmenovaných zemí každoročně dováží kolem 250 tis. tun, takže prostor pro odbyt skopového a jehněčího masa v rámci EU je značný. Zejména jehněčí maso má příznivé zdravotní účinky. Pokud se týká výrobků z kozího mléka, tak se na našem trhu v supermarketech objevují produkty zejména z Francie, a i zde by byl prostor pro tuzemské produkty. Výrobky z kozího mléka také mají svoje zdravotní přednosti oproti výrobkům z kravského mléka. Proto i chov malých přežvýkavců by měl být i nadále podpořen, i když jde o minoritní oblast. 4

5 ANTIBYROKRATICKÁ KOMISE - VÝSLEDKY A NOVÉ NÁVRHY SMO K ŘEŠENÍ Díky práci Antibyrokratické komise (ABK) si mohou od srpna všichni zemědělci, kteří podali projekt v rámci osy I PRV, zkontrolovat obodování svého projektu a ověřit si kolik bodů a které z nich jim byly uznány ze strany SZIF. Vše si lze jednoduše vyhledat na Portálu farmáře, kde je umístěna pro kontrolu i podaná žádost. Tento pozitivní krok přispěje k vyšší transparentnosti bodování v rámci osy I. Dále došlo k potvrzení ze strany Českomoravské společnosti chovatelů se sídlem v Hradištku, že pro známkování porodů, citujeme: není skutečně žádná právní opora ve vyhlášce č. 136/2004 Sb. To znamená, že zemědělci už nemusí tento údaj v příslušném formuláři ohledně narození telat vyplňovat. Dne 3. srpna 2010 předal Svaz marginálních oblastí (SMO) další 4 podněty k řešení ABK. Všechny předložené podněty byly po projednání přijaty a jejich přehled uvádíme níže. Z celkových 28 podnětů, které aktuálně řeší ABK, podal SMO 13 podnětů, ASZ 12 podnětů, Zemědělský svaz 2 podněty a Agrární komora 1 podnět. 1) MZE - KONTROLY CC JSOU ČASTĚJ- ŠÍ, NEŽ JE NUTNÉ SZIF, ÚKZUZ a další kontrolní organizace provádějí kontroly nad rámec požadavků EU. Není možné, aby kontrolovaly např. o 28 % farmářů více, než požaduje EU. Pokud evropské předpisy požadují minimálně 1 %, tak je potřeba kontrolovat přesně do úrovně 1 % a v okamžiku naplnění této kvóty s kontrolami skončit, byť by to bylo v dubnu daného roku. A pokud daná kontrolní organizace argumentuje tím, že nebudou mít využití pro lidi, tak je nutno si uvědomit, že je to pořád lepší, než aby zatěžovali zemědělce nad rámec požadavků EU. Ekonomickým řešením je pak nevyužité kontrolní organizace sloučit s jinými a šetřit náklady, stejně jako jsou k tomu nuceni farmáři. Každé procento kontrol provedené nad rámec je dokladem o zbytečnosti práce kontrolní organizace. Požadavek SMO: požadujeme, aby se kontrolovalo přesně do naplnění 1 %. Cokoli nad tento rámec může být už jedině na udání, dorazí-li nějaké. Zlevní to provoz kontrolních organizací i zemědělců, kteří budou moci pracovat, namísto vysedávání s kontrolory. 2) MZE - ZHORŠOVÁNÍ OBRAZU ČES- KÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ U KONTROL CC Český přístup nadhodnocuje procento porušení CC tím, že do čitatele přidává porušení CC zjištěná v rámci národních kontrol, aniž by do jmenovatele přidala tyto národní kontroly. Např. podle EU kritérií je potřeba u CC v oblasti evidence skotu kontrolovat 1 % zemědělců ročně (cca 300 farem). Vedle toho ještě ČPI deklaruje, že v rámci národních kontrol podle dalších požadavků EU je potřeba údajně kontrolovat 10 % zemědělců (cca 3000 farem). Bohužel každý prohřešek nalezený v národních kontrolách odpovídající porušení CC zahrnují české kontrolní organizace do statistiky odhalených porušení CC. MZe následně vykáže, že kontroly CC zatěžují jen 300 zemědělců. Dále vykáže, že bylo celkově zjištěno 70 porušení CC. Procento porušení je deklarováno na úrovni 23 % (70/300) místo toho, aby bylo pravdivě vykázáno 2,3 % (70/3000). Tímto neférovým přístupem je zhoršován obraz českého zemědělství a následně jsou zhoršovány podmínky pro české zemědělce, protože čl. 50, odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 stanoví: Pokud kontroly na místě odhalí závažný stupeň porušení daného aktu nebo normy, zvýší se počet kontrol na místě, které se mají u tohoto aktu nebo normy provést v následujícím kontrolním období. Požadavek SMO: Přestat zahrnovat do počtu porušení CC i porušení zjištěná z národních kontrol. Dokud budou národní kontroly zahrnovány, tak musí MZe vždy uvádět celkový počet kontrol včetně kontrol národních. V opačném případě nejsou údaje vypovídající a vědomě zhoršují obraz českého zemědělství a přinášejí tvrdší kritéria pro další roky. Zároveň požadujeme, aby národní kontroly byly sníženy na úroveň CC, např. ČPI z 10 % na 1 %. 3) MZE KONTROLY CC ROZŠIŘUJÍ POŽADAVKY ZÁKONA Jednotlivé kontrolní organizace nerespektují ani vládou schválená pravidla a rozšiřují si je dle vlastní potřeby. Zatímco v Nařízení vlády č. 479/2009 příloze č. 3 je formulace Žadatel nezruší, popřípadě nepoškodí krajinné prvky, tak kontroly SZIF ověřují, zda Došlo k poškození nebo zrušení krajinného prvku (GAEC 6). Zatímco v tomtéž nařízení je napsáno Žadatel nebude pálit bylinné zbytky, tak kontroly SZIF ověřují, zda Nebyly na dotčených půdních blocích páleny bylinné zbytky (GAEC 4). Zemědělec však nemůže ručit za to, že si děti u lesa udělají ohníček, popř. za to, že majitel pozemku je toho názoru, že si může spálit větve z lesa, bodláky nebo i jiný odpad. Bohužel současná formulace porušení je následující: Součet ploch, kde došlo k pálení (spálenišť), nepřesáhl 1 ha = malý rozsah. Tzn. už 1 m2 je sankcionován. Požadavek SMO: Presumpce viny není přípustná, proto musí být u všech jednotlivých SMR (statutory management requirements) a GAEC (good agricultural and environmental condition) respektován princip subjektivní odpovědnosti tak, jak je definován v uvedeném Nařízení vlády. Uvedené úřední přeformulace zavádí opět presumpci viny (objektivní odpovědnost), tzn. farmář ručí za vše, co se na jeho pozemích odehraje, byť není v jeho moci uvedené kontrolovat. Zemědělec je následně nucen do vyviňování se prostřednictvím podávání trestních oznámení. 4) MZE DUPLICITNÍ KONTROLY KRAJINNÝCH PRVKŮ Krajinné prvky (KP) kontroluje SZIF i ČIŽP. SZIF tak činí na základě GAEC 6 Nebyly rušeny, popřípadě poškozovány definované KP a druh zemědělské kultury rybník? ČIŽP tak činí na základě SMR I/2 Nedošlo k zásahu do krajinných prvků (remízky, meze, křovinné pásy a jiná rozptýlená zeleň)? Komunikace ve stejné věci je pro farmáře nadměrnou zátěží, protože definice porušení se liší u obou organizací stejně jako jednotlivé stupně závažnosti porušení. Požadavek SMO: Vyjmout KP z kontrolní působnosti ČIŽP, protože se jedná o zjevnou duplicitu. 5

6 Příklady realizace bioplynových stanic Níže otiskujeme materiál bez úprav, byly vypuštěny jen některé fotky zdrojem textu i fotek je Pro základní informace o bioplynových stanicích (BPS) uvádíme tři příklady funkčních bioplynových stanic. První příklad bioplynové stanice Vstupní materiál je pouze kukuřičná siláž. Výkon 500KW, dva motory Deutz 225kW a 275kW. BPS je realizována dvěmi nádržemi o průměru 26m hloubka 6m, fermentory jsou uloženy pod zemí. První fermentor se vstupním dávkovačem Fliegl, horním míchadlem a jedním míchadlem z boku. Druhý fermentor je společný s koncovou nádrží pro konečný materiál. Kapacita druhého fermentoru je na 6m činnosti BPS. Roční zisk po odečtení nákladů a splátek je EUR. Zemědělská firma, otec se synem, ukončili chov skotu a věnují se pouze BPS. obr.5. Motor centrálního přečerpávání. obr.1. Celkový pohled na dva fermentory s vstupním dávkovačem Fliegl. Vpravo domek s motory a alternátory. Rameno a čerpání koncového produktu do kejdovače. obr.8 Pohled na řídící stanoviště. obr.4. Vstup do technické šachty mezi fermentory. Uprostřed je vidět motor centrálního přečerpávání. Všechny nádrže a vstupy a výstupy jsou propojeny a lze přečerpávat materiál v jakémkoliv směru. Vzadu je domek, kde je umístěn motor a převodovka horního čerpadla druhé fermentační nádrže. obr.9 Prostor pro kukuřičnou siláž 6

7 Třetí příklad bioplynové stanice Bioplynová stanice 1,5MW. Dva první fermentory, 4 druhé fermentory. Všechny fermentory jsou pod zemí. Sklad koncového materiálu pod halou. Vstupní materiál slepičince na podestýlce, kukuřičná siláž, kejda. obr.10 Takto musí vypadat konečná úprava BPS Druhý příklad realizace bioplynové stanice Výkon 500kW. Dva fermentory ve tvaru kruh v kruhu, průměr vnějšího kruhu 36m, nádrže uložené pod zemí. Zemědělec ukončil chov skotu a věnuje se pouze bioplynové stanici. obr. 2 Pohled na druhé fermentory z druhé strany. obr.1 Domek s motory obr. 3 Motor a převodovka míchadla a jímání bioplynu. obr.3 Vstupní dávkovací zařízení Fliegl. obr. 4 Slepičince s podestýlkou. 7

8 obr. 15 Elektrické ovládání. obr. 20 Pokud vstupní materiál obsahuje hodně hlíny, písku apod. zůstává na dně prvních fermentorů. Je vhodné vybavit vstupní fermentory odpískovacím systémem. Zde je pohled na vynášecí dopravníky pevných zbytků. obr.16 Hala skladu pro vstupní materiál. Pod halou je sklad koncového materiálu. obr.21 Kukuřiční siláž. Povrch byl ošetřen postřikem kejdou. Svaz marginálních oblastí Horní Police čp. 1, Česká Lípa, tel/fax: předseda Ing. Milan Boleslav Internet: