Verměřovice. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Transkript

1 A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Verměřovice Kód části obce PRVK: Název obce: Verměřovice Kód obce (IČOB): (581119) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1261 (5315) Název ORP3: Žamberk Kód OPOU2 ČSÚ: Název OPOU2: Jablonné nad Orlicí A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: Název části obce: Kód části obce PRVK: IČOB obce obce ÚIR: B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) V obci Verměřovice ( m n.m.) žije 687 trvale bydlících obyvatel a 90 rekreantů. Nachází se zde 208 nemovitostí (z toho 19 chalup), 3 chaty a 1 ubytovací zařízení. K roku 2015 se předpokládá 737 trvale bydlících obyvatel a 104 rekreantů. V k.ú. Verměřovice se nachází Přírodní rezervace Sutice a zasahuje sem Přírodní park Orlice. Obec je charakteristická zástavbou RD, má jeden 6-ti bytový dům, a několik meších podnikatelů, nachází se zde Podorlicko a.s. se zemědělskou výrobou (20 zaměstnanců), další pracovní příležitosti jsou v okolních obcích. Po roce 2004 bude dokončeno 22 nových rodinných domů (I. Etapa), dalších 20 RD je plánováno po roce Po roce 2002 je plánováno rozšíření zemědělské výroby výstavba kravínů na jižním okraji obce směrem na Dolní Čermnou, celkem cca 400 krav. C. PODKLADY Informace OÚ Verměřovice Informace VaK Jablonné nad Orlicí a.s. Dokumentace k ÚŘ Rodinné domy Na Skalách (8/2000) Dotazník k PRVKÚC Generel kanalizací obcí Sdružení Orlice Verměřovice (10/1994) ÚP obce Verměřovice (11/2000) Realizační projekt OP vodního zdroje, Orlická skupina OP, část 1. prameniště Suchý vrch, Hynkovice a Kozinec (3/2001) Realizační projekt OP vodního zdroje, Orlická skupina OP, část 2. jímací území Lubník, Vyšehrad a Jablonský les (3/2001) D. VODOVODY D.1 POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Vodovod - současný stav Verměřovice Jedná se o skupinový vodovod Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Mistrovice Vedralovice Verměřovice Šedivec Nekoř Bredůvka Sobkovice, dále je vodovod Jablonné, který vznikl spojením vodovodních sítí Orlické skupiny a Jablonného nad Orlicí. Jedná se o poměrně komplikovaný systém zásobování pitnou vodou. Celý skupinový vodovod je řízen pomocí radiového systému RADOM. Vlastníkem a provozovatelem skupinového vodovodu je VaK Jablonné nad Orlicí a.s. Velká část vodovodu byla uvedena do provozu v roce 1932, v Mistrovicích v roce Počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel / rekreantů Jablonného nad Orlicí / - Jamné nad Orlicí / - Mistrovice / 165 Stránka 1 z 9

2 Verměřovice / 50 Šedivec / - Nekoř / - Bredůvka - 90 / - Sobkovice / 6 Celkem = Počtem zásobovaných obcí se jedná o jeden z největších skupinových vodovodů okresu. Pro zásobování je využito několika jímacích objektů, čerpacích a přečerpávacích stanic a vodojemů. Vodovodní síť je koncipována tak, aby umožňovala operativně řešit havárie na síti a rozkolísanou vydatnost vodních zdrojů. Skupinový vodovod Jablonné nad Orlicí je zásobován prostřednictvím tří gravitačních pramenišť, označených jako prameniště Suchý vrch, prameniště Hynkovice a prameniště Kozinec. Tyto zdroje jsou doplněny dvěma trubními studnami, vyhloubenými v lokalitách s místními názvy Vyšehrad (vrt J-6) a Lubník (vrt J-8a) v Jablonném nad Orlicí. Nejvzdálenějším jímacím objektem je vrt J-1 Jablonský les, který zásobuje pouze obec Verměřovice, ale prostřednictvím přečerpávací stanice Sutice je možné jej napojit na celou soustavu Orlické skupiny. Od těchto zdrojů vody jsou vedeny hlavní řady do: - vodojemu Jablonné nad Orlicí o objemu 750 m3; - vodojemů Jamné nad Orlicí o objemech100 m3, 500 m3 a 150 m3; - vodojemu Verměřovice Sutice o objemu 200 m3; - vodojemu Mistrovice o objemu 150 m3. Z vodojemů jsou vedeny propojovací řady sloužící k propojení celého skupinového vodovodu: - z vodojemu Jablonné nad Orlicí do vodojemu Mistrovice a naopak; - z vodojemu Mistrovice do vodojemu Nekoř 150 m3; Z jednotlivých vodojemů jsou hlavními zásobovacími řady napájeny rozváděcí řady v jednotlivých napojených obcích. Zdroj vody - současný stav Zdroje vody skupinového vodovodu Jablonné nad Orlicí: - kvartérní zvodeň (prameniště Suchý vrch, Hynkovice a Kozinec), jejímž kolektorem jsou hlinitokamenité sutě a pásmo připovrchového rozpojení puklin podložního krystalinika (hydrogeologický rajón 642 Krystalinikum Orlických hor); - spodnoturonsko-cenomanská zvodeň (vrty J-6 Vyšehrad a J-8a Lubník), jejímž kolektorem jsou sedimentární horniny jablonské synklinály, náležející k hydrogeologickému rajónu 426 Kyšperská synklinála; - střednoturonská zvodeň (vrt J-1 Jablonský les), jejímž kolektorem jsou sedimentární horniny střední části hydrogeologického rajónu 426 Kyšperská synklinála. Popis jímacích objektů: Prameniště Suchý vrch a Hynkovice: Tato prameniště jsou rozptýlena na západních svazích Suchého vrchu (kóta 994,7 m n.m.) na ploše cca 30 ha. Jímací objekty mají charakter jímacích zářezů, kterými jsou podchyceny rozptýlené pramení vývěry. Voda je svedena do pramenních a sběrných jímek. Celé jímaní bylo vystavěno počátkem 20. století. Do jedné pramenní jímky jsou zpravidla svedeny 2 až 8 zářezů. Vzdálenost těchto zářezů od jímky je až 150 m. Aktivní délka zářezů je od jednotek metrů až do 76 m. Zářezy jsou konstruovány převážně z děrovaných kameninových trubek průměru 100 mm, případně z eternitových trubek průměru 70 mm. Koncové části jsou vyloženy kameny. Předpokládaná hloubka uložení potrubí je 2 4 m. Pramenní jímky jsou podzemní, betonové, dělené, zpravidla uzavřené litinovým poklopem (výjimkou je jímka č. XV, která není z povrchu patrná). V terénu bylo na podkladě původní dokumentace fyzicky nalezeno a geodeticky zaměřeno celkem 14 pramenních jímek prameniště Suchý vrch a 2 pramení jímky prameniště Hynkovice. Podzemní vody jsou z jímek I až XIII svedeny přes odradonovací stanici do vodojemu pod prameništěm Suchý vrch. Podzemní vody z jímek XIV až XVI (prameniště Hynkovice jsou odvedeny gravitačním potrubím do vodojemu v Jamném nad Orlicí. Prameniště Kozinec: Podzemní voda je podchycena jímacím zářezem umístěným cca 50 m v depresi ssv. od pramenní jímky. V jímce je zároveň umístěn odkyselovací filtr. Technická dokumentace k jímacímu objektu se nedochovala. Vrt J-8a Lubník: Vrt, nacházející se na severozápadním okraji Jablonného nad Orlicí, byl vyhlouben v roce 1977 jako náhrada za dosavadní vodárenský vrt J-8, který byl ve špatném technickém stavu a docházelo ke kontaminaci křídové zvodně kvartérními vodami. Je 85 m hluboký a vystrojen je ocelovou zárubnicí průměr 377/324 mm s perforovaným úsekem v hloubce m. Hladina podzemní vody je volná, zakleslá v hloubce cca 30 m pod terénem Vrt J-6 Vyšehrad: Vrt, nacházející se na jižním okraji Jablonného nad Orlicí, byl vyhlouben v roce 1962 a je hluboký 43,2 m. Vystrojen je ocelovou zárubnicí průměr 324 mm s perforací v hloubce 20 43,2 m. Hladina podzemní vody je volná, nacházející se v hloubce cca 6 m pod terénem. Vrt J-1 Jablonský les: Vrt se nachází cca 800 m severovýchodně od zástavby Orlice, části města Letohrad. Byl vyhlouben v roce 1976, Stránka 2 z 9

3 jeho hloubka je 13,5 m a vystrojen je ocelovou zárubnicí průměr 377 mm s perforovaným úsekem v hloubce 10 13,5 m. Vydatnost jímacích objektů: Prameniště Suchý vrch a Hynkovice: Vydatnost obou pramenišť výrazně kolísá v závislosti na podnebních srážkách. V období zvýšených stavů podzemních vod kapacita značně převyšuje spotřebu a část vody odchází přepadem. Tato prameniště zajišťují více jak ze 2/3 produkci vyrobené vody pro vodovod Orlická skupina. Souhrnná vydatnost prameniště Suchý vrch kolísá od 6 15 l/s, u prameniště Hynkovice je to 0,2 až 0,4 l/s (maximální vydatnost může být až 3 l/s). Prameniště Kozinec: Vydatnost v závislosti na podnebních srážkách kolísá od několika desetin po cca 2 l/s. Vrt J-8a Lubník: Hydrodynamickým testováním vrtu, podchycujícího spojenou spodnoturonsko-cenomanskou zvodeň, byla stanovena využitelná vydatnost 9 l/s. Vrt V-6 Vyšehrad: Hydrodynamickým testováním vrtu, podchycujícího spodnoturonskou a cenomanskou zvodeň, byla ověřena vydatnost 4,4 8 l/s při snížení hladiny vody na stav 7,1 až 25,1 m. Vrt J-1 Jablonský les: Využitelná vydatnost vrtu činí 5 l/s. Jakost vody: Prameniště Suchý vrch: Jímaná voda je měkká (1,7 N), slabě mineralizovaná (50 mg/l), typu Ca SO4 NO3, kyselé reakce. Voda svým chemickým složením neodpovídá platné vyhlášce č.252/2004 Sb. a č. 307/2002 Sb. Kritickými složkami dlouhodobě zhoršujícími jakost vody jsou tyto ukazatele: - nejvyšší mezná hodnota berylium (Be) - mezná hodnota hliník (Al), radon 222(Rn), reakce vody (ph), mangan (Mn) Přítomnost těchto složek zhoršujících jakost je daná původem vody. Tyto složky jsou přírodního původu a do vody se dostávají rozpouštěním a emanací z horninového prostředí. Detekováno bylo i občasné biologické a mikrobiologické znečištění, které souvisí nejspíše s nedostatečným zabezpečením jímacích objektů, případně typem jímání. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb., zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A2, tj. vody vyžadující m.j. dezinfekci, odkyselení a odradonování. Prameniště Hynkovice: Jímaná voda je měkká (1,5 N), slabě mineralizovaná (50 mg/l), typu SO4 HCO3 NO3 PO4, kyselé reakce. Voda svým chemickým složením neodpovídá vyhlášce č. 252/2004 Sb. Kritickými složkami dlouhodobě zhoršujícími jakost vody jsou tyto ukazatele: - nejvyšší mezná hodnota berylium (Be) - mezná hodnota hliník (Al), radon 222(Rn), reakce vody (ph), mangan (Mn) Přítomnost těchto složek zhoršujících jakost je daná původem vody. Jímaná voda je hygienicky zabezpečována chlorací a upravována odkyselením. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb., zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A2, tj. vody vyžadující m.j. dezinfekci, odkyselení a odradonování. Prameniště Kozinec: Jímaná voda je měkká (2,1 N), slabě mineralizovaná (60 mg/l), typu SO4 HCO3 NO3 F, kyselé reakce. Voda svým chemickým složením neodpovídá platné vyhlášce Ministerstva zdravotnictví. Kritickými složkami dlouhodobě zhoršujícími jakost vody jsou tyto ukazatele: - nejvyšší mezná hodnota berylium (Be) - mezná hodnota hliník (Al), reakce vody (ph), mangan (Mn) Přítomnost těchto složek zhoršujících jakost je daná původem vody. Ve vodě jsou přítomny v nižších koncentracích i složky indikující antropogenní znečištění (dusíkaté látky, NEL). Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb., zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A1, tj. vody vyžadující dezinfekci a odkyselení. Ve všech třech případech je nejzávažnější složkou snižující jakost vody zejména berylium a hliník. Tyto látky vykazují toxické vlastnosti. Berylium způsobuje dermatózy a hliník je nebezpečný svými neurotoxickými účinky. Vzhledem k toxicitě těchto prvků bude nutné podrobné a pravidelné hydrochemické sledování jednotlivých pramenů. Na podkladě získaných údajů bude možné navrhnou potřebná opatření. Vrt J-8a Lubník: Voda jímaná vrtem J-8a Lubník je z chemického hlediska zásadité reakce, středně tvrdá, Ca-HCO3 typu, s obsahem rozpuštěných látek okolo 250 mg/l. Ostatní základní charakteristiky, případně vývojové trendy jsou následující: - průměrná reakce vody po celé hodnocené období činí ph 7,5; kolísající v rozmezí ph 7,3 7,7 s ojedinělými výkyvy k ph 7,3 až 8; - hodnota vodivosti se pohybuje převážně v rozmezí ms/m, od roku 1995 se stálým vývojovým trendem; Stránka 3 z 9

4 - průměrný obsah železa 0,64 mg/l je ovlivněn ojediněle stanovenou mimořádně vysokou koncentrací 5,42 a není zcela objektivní. Podle vzorkování prokazatelně surové vody v roce 2000 je obsah železa v jímaných vodách nízký (<0,07 mg/l Fe) a dalším sledováním je nutné vyloučit případně negativní ovlivnění sítí; - průměrná koncentrace dusičnanů za posledních pět let je cca 21 mg/l NO3-, vývoj je poměrně stálý vyšší hodnoty, max. 35 mg/l NO3-, byly zjišťovány v období ; - přítomnost těkavých organických látek (trichlorethylen) v podzemních vodách jímacího území Lubník, která má souvislost s kontaminací horninového prostředí a mělké kvartérní zvodně v bývalém závodě TESLA, je v současné době limitujícím faktorem jejich vodárenského využívání. Havarijní znečištění TCE bylo poprvé dokumentováno v roce 1989, při testování nově vyhloubeného vrtu J-8b. Vstupní koncentrace TCE se zde pohybovala v tisících µg/l, protože však vztah znečištění a výše vodárenského odběru je v území Jablonného nad Orlicí velmi těsný, došlo po odstavení vodárenských vrtů (J-8a Lubník a J-6 Vyšehrad) k rychlému poklesu obsahu TCE na jednotky µg/l. Za podmínky trvalého sanačního čerpání v závodě ELTES CZ došlo k poklesu a stabilizaci koncentrací TCE do té míry, že vrt J-8a může být od roku 1995 omezeně využíván, (doporučený maximální odběr je 5 l/s). Příznivý vývoj od roku 1995 byl částečně narušen v roce 1999, kdy byl TCE detekován v koncentraci do 1 µg/l, tj. s rezervou vyhovující podmínkám pro pitnou vodu. V roce 2000 nebyl TCE zjištěn; - bakteriologická závadnost byla zjištěna pouze v jenom případě, kdy nelze vyloučit chybu při vzorkování; - objemová aktivita radonu 222 je nízká (17,3 29 Bq/l), žádná opatření ke snížení ozáření z vody nejsou nutná. Po chemické stránce hodnotíme současnou jakost vody jímané vrtem J-8a Lubník jako vyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb. Výrazným rizikovým faktorem jsou však chlorované etény. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. zařazujeme v současné době vodu do kategorie A1. Vrt J-6 Vyšehrad: Voda jímaná vrtem J-6 Vyšehrad je chemicky stejného tylu jako podzemní voda jímacího území Lubník (vrt J-8a). Obsahuje však vyšší koncentrace dusičnanů (průměrně okolo 34 mg/l NO3-) a železa (průměr 0,5 mg/l Fe je ovlivněn ojediněle stanovenou hodnotou 4,9 mg/l). Kontaminace trichlorethylenem se od roku 1995 ustálila na hodnotách 5-10 µg/l TCE. Přibližně v 75 % vzorků je zjišťováno mikrobiologické znečištění. Po chemické stránce hodnotíme současnou jakost vody jímané vrtem J-6 Vyšehrad jako vyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb.. Výrazným rizikovým faktorem jsou však chlorované etény. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. zařazujeme v současné době vodu do kategorie A1. Vrt J-1 Jablonský les: Z chemického hlediska je voda jímaná vrtem J-1 Jablonský les zásadité reakce, tvrdá, Ca-HCO3 typu, s obsahem rozpuštěných látek cca 300 mg/l. Ostatní základní charakteristiky vody a vývojové trendy (vrt je využíván od roku 1990) jsou následující: - reakce vody obvykle kolísá v rozmezí ph 7,3 7,8 s ojedinělými výkyvy k ph 7; - hodnota vodivosti se pohybuje okolo 48 ms/m, patrný je vzrůstající vývojový trend; - průměrný obsah železa činí 0,28 mg/l a je ovlivněn jednorázově stanovenou vysokou hodnotou 1,3 mg/l Fe (ze 7 stanovení byla mezná hodnota dosažena nebo překročena 3x); - koncentrace dusičnanů se pohybuje obvykle mezi mg/l, patrný je však velmi slabě vzrůstající trend; - specifické organické látky a těžké kovy jsou ve vodách dokumentovány ve velmi nízkých koncentracích, obvykle nedosahují meze detekce použitých analytických metod; - znečištění těkavými organickými látkami nebylo v těchto vodách nikdy detekováno; - ve vodě jsou obvykle přítomny psychrofilní bakterie, v množství nedosahujícím mezné hodnoty; - objemová aktivita radonu 222 je nízká (cca 11 Bq/l) a žádná opatření ke snížení ozáření z vody nejsou nutná. Po chemické stránce hodnotíme jakost vody jímané vrtem J-1 Jablonský les jako plně vyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. zařazujeme vodu do kategorie A1. Doplňující údaje: V jímacím území Lubník se nacházejí další hydrogeologické objekty: - původní vodárenský vrt J-8, proveden v roce 1962, hloubka 78 m, vydatnost cca 6 l/s, který není v současné době využíván. Jeho napojení na vodárenský systém slouží v manipulační šachtici nad vrtem k převodu čerpané podzemní vody z vrtu J-8a; - vrt J-8b byl hlouben v září únoru 1989, hloubka 66 m, využitelná vydatnost 15 l/s (při současném odběru 9 l/s z vrtu J-8a). Pro zjištěnou kontaminaci podzemních vod trichlorethylenem nebyl vrt nikdy vodárensky vyžíván a slouží jako monitorovací; V jímacím území Jablonský les byl ve stejné době jako J-1 vyhlouben ještě jeden hydrogeologický průzkumný vrt a vystrojen jako definitivní trubní studna. Označený je J-2, hluboký je 87 m, vodárensky není napojen. Úhrnná využitelná vydatnost při současném využívání obou vrtů (J-1 a J-2, které se vzájemně ovlivňují), ověřená poloprovozní čerpací zkouškou, činí 10 l/s. Povolení k odběru vody a ochranná pásma: Rozhodnutí: ŽP/4029/2001/231.8-Vo/358 ze dne Množství: J-1 Jablonský les 10 l/s m3/rok J-6 Vyšehrad 5 l/s m3/rok J-8a Lubník 5 l/s m3/rok Platnost: do OP: 1. stupně Stránka 4 z 9

5 Platnost: na dobu neurčitou Rozhodnutí: ŽP/3800/2001/231.8-Vo/386 ze dne Množství: Prameniště Suchý vrch 15 l/s m3/rok Prameniště Hynkovice 0,4 l/s m3/rok Prameniště Kozinec 1,7 l/s m3/rok Platnost: do , pro prameniště Suchý vrch a Kozinec do OP: 1. stupně Platnost: na dobu neurčitou Úprava vody - současný stav Odkyselovací stanice Jamné nad Orlicí (Suchý vrch) je umístěna u objektu vodojemu a je tvořena dvěma filtračními žlaby, kde byla voda původně upravována filtrací přes odkyselovací hmotu. Pro zvýšení účinnosti procesu je nahrazen původní systém odkyselení chemickým procesem, a to dávkováním vápenné vody, která je připravována ve vyklizeném filtru, kde je možno umístit jednorázově cca 200 kg vápna. Míchání nádrže je prováděno ponorným čerpadlem uvnitř nádrže, k vyrovnán nepřesnosti v dávkování slouží akumulační nádrže. Objekt byl vybudován v roce 1931, technický stav je vyhovující. Odkyselení Kozinec je umístěna v samostatném objektu poblíž jímacího zařízení a vlastní odkyselení probíhá při filtraci gravitačně protékající vody přes mramorovou drť ve dvou betonových odkyselovacích žlabech. Kapacita úpravny je 1 l/s, vybudována byla v roce 1931, technický strav je vyhovující. Odradonování Suchý vrch jedná se o protiproudou ventilaci v koloně se sadou skrápěných mřížek a s nuceným proděním vzduchu. Zařízení je umístěno v objektu VDJ Jamné nad Orlicí I v samostatném objektu. Uvedeno do provozu bylo v roce 1994, kapacita úpravny je 20 l/s. Technický stav je vyhovující. Hygienické zabezpečení vody - dávkování chlornanu sodného prostřednictvím dávkovacích zařízení v objektech: - VDJ Mistrovice 150 m3 chlorátor Trutnov nepřetržitě - VDJ Jamné nad Orlicí 500 m3 chlorátor Trutnov nepřetržitě - VDJ Kozinec 80 m3 chlorátor Trutnov nepřetržitě - VDJ Sutice - Verměřovice chlorátor Šléz - VDJ Nekoř přechodně chlorátor Trutnov - PČS Sobkovice přechodně chlorátor Trutnov Doprava vody - současný stav PČS u VDJ Sutice: Jedná s o samostatnou ČS osazenou 3 horizontálními čerpadly. Jako akumulace je využita jedna komora VDJ o objemu 100 m3 a voda je čerpána do VDJ Mistrovice. Objekt byl vybudován v roce ČS u vrtu J-1 Jablonský les: Objekt byl vybudován v roce Armaturní šachta a ČS Lubník I21:17:28 Jedná se o armaturní šachtu původního systému vodovodu Jablonné nad Orlicí, která je umístěna v prameništi Lubník u vrtu J-8a. Prostřednictvím této ČS je dopravována voda z vrtu J-8a do VDJ 750 m3 v Jablonné nad Orlicí. Objekt byl vybudován v roce Armaturní šachta a ČS Lubník II Jedná se o novou armaturní šachtu vybudovanou v blízkosti nevyužívaného vrtu J-8. Voda je dopravována do VDJ Mistrovice. Objekt byl vybudován v roce ČS na vrtu J-6 Vyšehrad: Voda je čerpána do VDJ Jablonné nad Orlicí o objemu 750 m3. Objekt byl vybudován v roce Přečerpací stanice Sobkovice I: Objekt byl vybudován cca v roce Voda je dopravována (od odbočky řadu z Mistrovic do Bredůvky) do VDJ Sobkovice II (22 m3), z něj je voda dopravována do VDJ Sobkovice I (20 m3). V PČS Sobkovice I je přechodně umístěn chlorátor Trutnov. Přečerpací stanice Sobkovice II: Objekt byl vybudován cca v roce Z VDJ Sobkovice II je voda čerpána do výše položených částí Sobkovic. Skupinový vodovod Jablonné nad Orlicí (tzv. Orlická skupina) je propojen s vodovodní skupinou Líšnice Pastviny. Propojení je však využíváno jen zcela výjimečně. Vodojemy - současný stav Celý systém zásobování Orlické skupiny je vícepásmový. Jamné na Orlicí je zásobováno dvoupásmově z lokality Suchý vrch přes vodojemy 150 m3 (horní pásmo) a 100 m3, který je doplňován z vodojemu horního pásma a zásobuje zastavěnou část pravého břehu Jamenského potoka z Hynkovických zdrojů. VDJ Jamné nad Orlicí I: Jednokomorový zemní vodojem o objemu 150 m3 je umístěn na severovýchodním úbočí suchého Vrchu nedaleko Stránka 5 z 9

6 prameniště. U vodojemu je instalována odkyselovací stanice. Objekt byl vybudován v roce Technický stav je vyhovující. Max hladina 724 m n.m. Dno vodojemu není známo. VDJ Jamné nad Orlicí II: Jedná se o přerušovací jednokomorový zemní vodojem o objemu 100 m3, který je umístěn v dolní třetině obce Jamné nad Orlicí v těsné blízkosti komunikace. Objekt byl vybudován v roce Technický stav je vyhovující. Max hladina 500,20 m n.m. Dno vodojemu 495,70 m n.m. VDJ Jamné nad Orlicí: Před vodojemem 100 m3 je odbočení do vodojemu 500 m3 Jamné nad Orlicí, který je řadem PVC 225 mm a LT DN 300 propojen s vodojemem 750 m3 na opačné straně města Jablonné nad Orlicí, nad lokalitou Lubník. Vodojem Jamné nad Orlicí (2 x 250 m3) je situován na rozhraní k.ú. Jablonné nad Orlicí a Jamné nad Orlicí na okraji obce. Jedná se o dvoukomorový zemní vodojem o objemu 2 x 250 m3. Objekt byl vybudován v roce Technický stav je vyhovující. Je zde umístěno chlorovací zařízení Trutnov. Max hladina 501,70 m n.m. Dno vodojemu 497,20 m n.m. VDJ Kozinec: Zdroj Kozinec má vlastní vodojem o objemu 80 m3, který leží na úbočí vrchu Na Ovčinách severně od města Jablonného nad Orlicí a zásobuje tzv. nižší tlakové pásmo města Jablonné nad Orlicí. VDJ je zemní jednokomorový, je v něm umístěno chlorovací zařízení Trutnov. Objekt byl vybudován v roce Technický stav je vyhovující. Max hladina 452,20 m n.m. Dno vodojemu není známo. VDJ Jablonné nad Orlicí: Vodojem o objemu 750 m3 je umístěn severozápadně od města Jablonné nad Orlicí nad silnicí I/11. Jedná se o VDJ zemní jednokomorový, mimo zdrojů Jamné nad Orlicí je plněn z vrtů J-8a a J-6. Objekt byl vybudován v roce Technický stav je vyhovující. Max hladina 500,20 m n.m. Dno vodojemu 495,70 m n.m. VDJ Verměřovice - Sutice: Jedná se o zemní jednokomorový vodojem o objemu 200 m3, který leží severozápadně od Verměřovic v těsné blízkosti komunikace spojující Verměřovice a Mistrovice. Je v něm umístěno chlorovací zařízení Šléz. Vodojem je zásobován z vrtu J-1 Jablonský les. Jedna komora slouží jako akumulace pro ČS Sutice, která výtlakem plní VDJ Mistrovice 150 m3 (lze i opačně z VDJ Mistrovice do VDJ Verměřovice). Objekt byl vybudován v roce Technický stav je vyhovující. Max hladina 470,00 m n.m. Dno vodojemu není známo. VDJ Mistrovice: Jedná se o zemní jednokomorový vodojem o objemu 150 m3, který je umístěn západně od města Jablonného nad Orlicí na návrší Blažkovského kopce. Z tohoto VDJ jsou zásobovány i VDJ Bredůvka, Šedivec, Nekoř, Sobkovice a část Líšnice. Ve vodojemu je umístěno chlorovací zařízení Trutnov. Objekt byl vybudován v roce Technický stav je vyhovující. Max hladina 560,80 m n.m. Dno vodojemu 557,80 m n.m. VDJ Nekoř - Bredůvka: Jedná se o zemní jednokomorový vodojem o objemu 150 m3, který leží severně od části obce Bredůvka při silnici Bredůvka Studené. Objekt byl vybudován v roce Technický stav je vyhovující. Přechodně je zde umístěno chlorovací zařízení Trutnov. Max hladina 522,50 m n.m. Dno vodojemu není známo. VDJ Šedivec: Jedná se o zemní jednokomorový vodojem o objemu 15 m3, který leží severozápadně od obce Šedivec nad silnicí Šedivec - Žamberk. Objekt byl vybudován v roce Technický stav je vyhovující. Max hladina 504,50 m n.m. Dno vodojemu není známo. VDJ Sobkovice I: Jedná se o zemní jednokomorový vodojem o objemu 20 m3, který se nachází na severozápadním okraji obce Sobkovice za zemědělským areálem. Objekt byl vybudován v roce Technický stav je vyhovující. Max hladina 588,50 m n.m. Dno vodojemu není známo. VDJ Sobkovice II: Jedná se o zemní jednokomorový vodojem o objemu 22 m3, který se nachází na severozápadním okraji obce Sobkovice na konci místní komunikace. Objekt byl vybudován v roce Technický stav je vyhovující. Max hladina 602,20 m n.m. Dno vodojemu není známo. Vodovodní síť - současný stav Délka vodovodní sítě Verměřovice bez přípojek celkem: 9,563 km Počet přípojek: 222 ks, jejich celková délka 2,353 km Zhodnocení současného stavu Množství vody je pro stávající počet zásobovaných obyvatel dostatečné. Vodovod je zásobován vodou z vrtů J-1 Jablonský les, J-6 Vyšehrad, J-8a Lubník, z prameniště Suchý vrch, Hynkovice a zářezů Kozinec. Voda jímaná vrtem J-1 Jablonský les vyhovuje vyhlášce č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Voda jímaní vrtem J-6 vyhovuje citované vyhlášce č. 252/2004 Sb. Surovou vodu je nutné hygienicky zabezpečovat, rizikovým faktorem zůstává obsah chlorovaných eténů. Voda jímaní vrtem J-8a vyhovuje vyhlášce č.252/2004 Sb., rizikovým faktorem však zůstává obsah chlorovaných eténů. Voda Stránka 6 z 9

7 z pramenišť Suchý vrch, Hynkovice a Kozinec svým chemickým složením neodpovídá vyhlášce č.252/2004 Sb. a č. 307/2002 Sb. Kritickými složkami dlouhodobě zhoršujícími k jakost vody jsou ukazatele berylium, hliník, radon 222, reakce vody a mangan. Voda je upravována chlorací, odkyselením a v případě Suchého vrchu i odradonováním. Objem akumulované vody ve vodojemech zabezpečí pokrytí minimálně 60 % maximální denní potřeby vody. Pokrytí není zabezpečeno pro spotřebiště zásobované z VDJ Šedivec, Nekoř Bredůvka a Sobkovice. Současný stav vodovodních řadů neodpovídá platným normám po stránce technického uspořádání, možnosti manipulace na síti, vnitřních průměrů potrubí (je používáno ocelové i skleněné potrubí). Skupinový vodovod Jablonné nad Orlicí (tzv. Orlická skupina) je propojen s vodovodní skupinou Líšnice Pastviny. Propojení je však využíváno jen zcela výjimečně. Vodovod je napojen na radiový dispečink provozovatele vodovodu. Významnější odběratelé vody Název subjektu // Zdroj vody: vodovod, vlastní // Odběr 1999 (m3/rok) // Odběr 2000 (m3/rok) // Odběr 2015 (m3/rok) // Poznámka Podorlicko a.s., Mistrovice, středisko Verměřovice // vodovod // // // - // 20 zaměstnanců, 100 ks skotu, 220 ks prasat, na vlastní zdroj napojeno 300 ks skotu V roce 2008 byl vodovod Verměřovice rozšířen do nově budovaného sídliště Na Skále. D.2 ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ V souvislosti s předpokládanou výstavbou 22 RD (I. etapa k roku 2004, II. etapa po roce 2015 dalších 20 RD) bude na stávající vodovod napojeno dalších celkem cca 176 obyvatel. Nové kravíny by měly být napojeny na veřejný vodovod. V ÚP obce Verměřovice je navrženo: - rekonstrukce stávajících řadů, jejichž profily kapacitně nevyhovují - propojení levého a pravého břehu DN 100 přes Tichou Orlici - ve výhledu rozšíření VDJ Dle Koncepce VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. do roku 2005 je navrženo: - rekonstrukce rozvodného řadu Šedivec, délka 1 km (litina DN 100); - částečná rekonstrukce rozvodného řadu po Sobkovicích od ATS dolů po obci, délka 0,9 km, prodloužení vodovodu o 0,6 km až k OEZ, realizace v letech ; - rekonstrukce rozvodného řadu Nekoř Údolí, délka 0,5 km (výměna lpe za PVC 110 mm); - napojení VDJ a PČS Sobkovice na dispečink; - rekonstrukce svodu na prameništi Suchý vrch od pramene č.5 k VDJ 150 m3, délka 1,2 km (PVC 160 mm), realizace ; - rekonstrukce vodovodního řadu Jamné nad Orlicí od kostela 1,45 km (PVC 110 mm), realizace Navrhované řešení Zdroj vody: V důsledku podmíněně vyhovující až nevyhovující jakosti vody ve srovnání s vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, navrhujeme: - opuštění zdrojů Suchý vrch, Hynkovice a Kozinec, resp. těch jejích částí, které se významně podílejí na nepřiznivé jakosti vod; - zlepšení podmínek ochrany zdrojů Lubník a Vyšehrad pro účely jejich zvýšeného využívání; - posílení vodovodu ze skupinového vodovodu č. 13 Letohrad, voda z nového vodojemu Letohrad bude výtlačným řadem dopravována voda do vodojemu Mistrovice tím bude posílen skupinový vodovod č. 8 Jablonné nad Orlicí. Do vodojemu Mistrovice bude voda dopravována také z ostatních zdrojů skupinového vodovodu Jablonné nad Orlicí (J-1 Jablonský les, J-6 Vyšehrad, J-8a Lubník). Úprava vody: V důsledku změny v zásobování vodou je navrženo vybudování úpravny vody skupinového vodovodu č. 13 u vrtu LT- 2 Letohrad - odstranění TCE a PCE. Na zdrojích J-1 Jablonský les, J-6 Vyšehrad, J-8a Lubník je navrženo zachování současného stavu, kdy je voda ve vodovodní síti pouze hygienicky zabezpečována chlorací. Doprava vody: V důsledku změny současného stavu dopravy vody navrhujeme realizovat novou čerpací stanici o Q = 20 l/s l/s a H = 40 m, která bude umístěna na konci sítě Letohrad a bude dopravovat vodou do vodojemu Mistrovice. Dále bude v důsledku odpojení zdroje Suchý vrch nutno dopravovat vodou do horní části obce Jamné nad Orlicí. Navrženo je realizovat novou čerpací stanici o Q = 3 l/s a H = 230 m, která bude umístěna ve vodojemu Jamné nad Orlicí 2 x 250 m3 a bude dopravovat vodu zásobovacím řadem do horního vodojemu Jamné nad Orlicí I. Vodojemy: V důsledku změny koncepce v zásobování a nedostatečné minimálně 60 % zabezpečenosti maximální denní potřeby vody v roce 2015 navrhujeme přístavbu další komory vodojemu Mistrovice o objemu 250 m3. V důsledku nedostatečné minimálně 60 % zabezpečenosti maximální denní potřeby vody v obcích Šedivec, Nekoř, Stránka 7 z 9

8 Bredůvka, Sobkovice v roce 2015 bude doprava vody do uvedených obcí zabezpečena i ze sítě skupinového vodovodu Jablonné nad Orlicí. Vodovodní síť: Součástí plánovaného rozvoje skupinového vodovodu je i návrh rekonstrukce stávajících vodovodních řadů. V důsledku nedostatečných dimenzí vodovodního potrubí nebo nevyhovujícího použitého materiálu potrubí se navrhuje výměna nevyhovujícího trubního materiálu za kapacitně vyhovující řady z PVC nebo v důležitých komunikacích tvárnou litinou. Jedná se o následující řady: - Jablonné nad Orlicí sklo DN 80 o délce 0,245 km, LT DN 40 až 60 o délce 3,486 km - Jamné nad Orlicí LT DN 40 až 60 o délce 4,835 km - Mistrovice LT DN 40 až 60 o délce 1,549 km - Verměřovice LT DN 40 až 60 o délce 3,059 km (v letech ) - Šedivec LT DN 100 o délce 0,666 km, LT DN 40 až 60 o délce 1,25 km - Nekoř, Bredůvka OC DN 50 o délce 0,933 km, LT DN 40 až 60 o délce 1,788 km - Sobkovice LT DN 40 až 60 o délce 1,641 km Do navrhovaného plánu rekonstrukce vodovodní sítě jsme zařadili úseky, které byly posouzeny jako nevyhovující, s respektováním požadavků provozovatele VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. S ohledem na plánované rozšíření zástavby navrhujeme rozšíření vodovodní sítě o následující řady: - Jablonné nad Orlicí PVC DN 100 o délce 1 km - Mistrovice PVC DN 100 o délce 0,35 km - Verměřovice PVC DN 100 o délce 0,7 km (v letech ) - Šedivec PVC DN 100 o délce 0,2 km - Nekoř PVC DN 100 o délce 1,3 km - Sobkovice PVC DN 100 o délce 0,15 km. D.3 NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje) V případě havárie na některém z jímacích objektů skupinového vodovodu Jablonné nad Orlicí bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajišťováno ostatními nepoškozenými zdroji. V případě větších poruch nebo havárií na vodovodním systému bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajištěno dodávkou pitné vody cisternami ze skupinového vodovodu Lanškroun (odběrný profil Dolní Čermná, vzdálenost do 2 km), z neporušené části skupinového vodovodu v kilometráži před poruchou, případně dovozem pitné vody z vrtu LT-2 Letohrad (vzdálenost do 4 km). Pro nouzové zásobování budou využívány i domovní studny, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě. E. KANALIZACE A ČOV E.1 POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU Kanalizace - současný stav V obci Verměřovice je vybudována jednotná kanalizace, která byla postavena v letech 1950 a Vlastníkem i provozovatelem je Obec Verměřovice. Jedná se o 2,520 km betonového potrubí. Technický stav stok není známý. Počet přípojek je 147 ks. Odpadní vody z kanalizace odtékají do Tiché Orlice. Počet přípojek: 147 ks Celková délka kanalizace: 2,52 km. Čištění odpadních vod - současný stav V obci není centrální ČOV. Nachází se zde ČOV pro MŠ a ZŠ. Odpadní vody jsou zachycovány v 60 ks bezodtokových jímek a 151 ks septiků. Odpadní vody ze septiků jsou kanalizací odváděny do Tiché Orlice, hydrologické pořadí (Q355 = 0,41 m3/s). Odpadní vody z jímek jsou odváženy na pole (okolí 5 km). Technický stav jímek je různý. ČOV AS NIKKOL 6 + LAPÁK TUKU AS FAKU 2: Charakteristika: mechanicko- biologická ČOV + lapák tuku Počet připojených obyvatel: 82 Vlastník: Obec Verměřovice Provozovatel: Obec Verměřovice Uvedení do provozu: 2000 Odkanalizované lokality: MŠ a ZŠ ve Verměřovicích Druh kanalizace: splašková Dotčený recipient: kanalizace,tichá Orlice, Stránka 8 z 9

9 Likvidace produktů ČOV: kal: v zemědělství V roce 2008 byla vybudována lokální kanalizace pro nově budované sídliště Na Skále. E.2 POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU Navrhované řešení Stávající jednotná kanalizace v obci (vybudovaná v akci Z) bude zrevidována, vyvložkována a i nadále bude využita jako jednotná kanalizace. Na pravém břehu Tiché Orlice bude osazen dešťový oddělovač a odpadní vody budou po oddělení dešťových vod odváděny výtlakem na centrální ČOV. Nově je navržena výstavba splaškové kanalizace o celkové délce cca 3,8 km a ČS (do 10 l/s, výtlačná výška do 10 m) s odvedením odpadních vod od většiny obyvatel obce na novou centrální mechanicko-biologickou ČOV pro 750 ekvivalentních obyvatel. Doporučujeme mechanicko biologickou čistírnu s nízko nebo středně zatěžovanou aktivací s úplnou nebo částečnou aerobní stabilizací kalu, aktivace s jemnobublinnou aerací s předřazenou denitrifikací a nitrifikací a separací kalu v dosazovací nádrži. Výstupní garantované parametry musí splňovat nařízení vlády č. 61/2003 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod. Odtok z ČOV bude zaústěn do Tiché Orlice. Kaly z ČOV budou odváženy k likvidaci na ČOV Jablonné nad Orlicí. Do vybudování nové kanalizace a centrální ČOV budou u nové bytové zástavby v severní části obce realizovány domovní ČOV a odpadní vody budou odváděny stávající kanalizací a vypouštěny do recipientu s podmínkou výhledového přepojení na nově vybudovanou centrální čistírnu odpadních vod. V cílovém roce 2015 bude počet stávajících a nově napojených obyvatel: - na ČOV na DČOV na septiky se zemním filtrem na jímky - 0 AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: Popis: Změna PRVK 2012 Stránka 9 z 9