MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Mobilní technologie a jejich využití ve výuce PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Bakalářská práce KATEDRA FYZIKY.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Mobilní technologie a jejich využití ve výuce PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Bakalářská práce KATEDRA FYZIKY."

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA FYZIKY Mobilní technologie a jejich využití ve výuce Bakalářská práce Brno 2007 Vedoucí práce: RNDr. Jindřiška Svobodová, Ph. D. Vypracoval: Lukáš Vlček

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a použil jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům... podpis 2

3 Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval své vedoucí RNDr. Jindřišce Svobodové, Ph. D. za cenné rady a pomoc při vypracování této bakalářské práce. 3

4 OBSAH ÚVOD ZÁKLADNÍ INFORMACE O MOBILNÍM TELEFONU HISTORICKÝ VÝVOJ MOBILNÍHO TELEFONU SLOŽENÍ MOBILNÍHO TELEFONU PRINCIP FUNKCE VYUŽITÍ MOBILNÍHO TELEFONU VE FYZICE BATERIE JAKO ZDROJ NAPĚTÍ AKUSTIKA-ŠÍŘENÍ ZVUKU PŘÍJEM SIGNÁLU VYUŽITÍ MOBILNÍHO TELEFONU PŘI LABORATORNÍ PRÁCI ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ VELIČINY POPISUJÍCÍ ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ KVANTOVÉ VLASTNOSTI ELEKTROMAGNETICKÉHO ZÁŘENÍ TEPELNÉ ÚČINKY NEIONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ OCHRANA PŘED NEIONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM HYGIENICKÉ LIMITY PRO NEIONIZUJÍCÍ ZÁŘENÍ SAR...26 ZÁVĚR...29 RESUMÉ...30 SUMMARY...30 POUŽITÁ LITERATURA

5 ÚVOD Mobilní technologie se již dnes staly neodmyslitelnou součástí našeho života. Denně se lidé připojují na Internet pomocí bezdrátového připojení nebo používají svých mobilních telefonů k hovorům, psaní SMS, nebo jej využívají jako multimediální zařízení. Není již však úplnou pravdou, že by mobilní telefon splňoval pouze tyto základní funkce, ke kterým byl původně zkonstruován, neboť se našly nové oblasti jeho využití. Jednou z těchto oblastí, kde může mobilní telefon najít své další uplatnění je jeho využití ve školství, a to konkrétně ve výuce na základní nebo střední škole. Snad skoro v každém školním řádu je žákům vysloveně zakázáno používat mobilní telefon ve výuce, avšak ukázalo se, že za určitých podmínek vztahujících se k danému tématu lze mobilní telefon zvolit jako vhodnou učební pomůcku. Tato práce je především zaměřena na jeho využití v hodinách fyziky, resp. využití při fyzikálních pokusech a laboratorních pracích. Při využívání mobilního telefonu v hodinách fyziky je ovšem nezbytné, aby učitelé tohoto předmětu byli s mobilním telefonem seznámeni komplexně, což je hlavním cílem této práce.. Tato práce je tedy rozdělena do tří hlavních částí. První část je věnována historickému vývoji, složení a popisu funkce mobilního telefonu. Druhá část práce se zabývá samotnému využití mobilních telefonů v hodině fyziky a nabízí možné návrhy realizací školních pokusů v hodinách fyziky s využitím tohoto prostředku. Poslední třetí a poměrně rozsáhlá část této práce popisuje problematiku rizik expozice a možných účinků elektromagnetického záření vyzařujícího z mobilního telefonu na lidský organismus. Tato problematika je v současné době neustále diskutována a proto tato část práce popisuje souhrn dosavadních poznatků a názorů dané problematiky. Téma této bakalářské práce jsem zvolil na základě svého přesvědčení, že mobilní telefon, resp. jakýkoli prostředek mobilní technologie může v dnešní době stavěné na informačních technologiích, být novým přínosem pro zkvalitnění výuky na základních školách. Práce vychází zejména ze seriózních internetových zdrojů. 5

6 1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O MOBILNÍM TELEFONU 1.1 Historický vývoj mobilního telefonu Technologie, která je základem současného systému mobilních telefonů se nazývá buňková (celulární), kdy je celá mobilní síť rozdělena podobně jako včelí plást na řady buněk. V každé takové buňce je vždy řídící a komunikační vysílač, se kterým se příslušný mobilní telefon spojuje, a přes který též probíhá oboustranná komunikace. Celulární technologie byla vytvořena již v 60-tých letech 20. století(1). Avšak počátky vývojové etapy mobilního telefonu jako samotného přístroje sahají až do roku V tomto roce uvádí firma Motorola první příruční radiostanici na světě nesoucí název Handie-Talkie. Toto rádio tehdy slavilo veliký úspěch zejména na frontách 2. světové války jako zbrusu nový spojovací prostředek v poli. Do roku 1946 se datují počátky nové éry komunikace, a to komunikace bezdrátové, neboť byl v tomto roce nainstalován první radiotelefon do osobního automobilu. V roce 1955 byl firmou Motorola představen první pager na světě, který umožňoval zasílání krátkých signál a zpráv cílenému uživateli. V tehdejší době našel pager veliké uplatnění v nemocnicích, továrnách, velkých úřadech a nebo v armádách. Rok 1969 se nesmazatelně zapsal do dějin lidstva mimo jiné díky prvnímu vstupu člověka na Měsíc a můžeme říct, že se díky tomu tento rok stal významným i v oblasti bezdrátové komunikace, neboť historická slova astronauta Neila Armstronga byla z Měsíce na Zemi odvysílána pomocí radiového transponderu firmy Motorola, umístěného v měsíčním modulu. V roce 1977 byl firmou Motorola zaveden experimentální celulární systém mobilního spojení, kterým byly pokryty státy Washington, Maryland a Baltimore. První komerční mobilní telefon se na trhu objevil v roce Byl to model s označením DynaTac8000x vyráběný firmou Motorola a jeho cena byla dolarů. Přestože to byl první mobilní telefon, který se na trhu objevil, mohl se již tehdy pochlubit několika prvky, které až dodnes považujeme za standardní, jako například LED displej, přenosná nabíječka nebo adaptér do automobilu. 6

7 V roce 1989 se na trhu objevuje předchůdce tzv. véčka s odklápěcím mikrofonem. První třípásmový mobilní telefon, operující v pásmech GSM, se na trhu objevuje v roce V roce 2001 se na trh Severní Ameriky dostal mobilní telefon s označením Timeport 7382i od firmy Motorola, který jako první využíval systém rychlého přenosu dat GPRS. V roce 2003 se objevuje první mobilní telefon s barevným displejem, fotoaparátem, bluetooth technologií, MMS klientem a celou řadou dalších novinek(2). Obr. č. 1: DynaTac8000x 1.2 Složení mobilního telefonu Mobilní telefon je obvykle složen ze dvou elektronických desek, které jsou rozděleny plastovým pokoveným krytem. Účelem tohoto krytu je stínění a vzájemné oddělování jednotlivých sekcí uvnitř telefonu. Tato mezivrstva vytváří pro součástky elektricky izolované prostředí. V horní části elektronické desky, která je jednodušší jsou umístěny součástky, pomocí nichž s námi mobilní telefon komunikuje. Jsou to displej, mikrofon a klávesnice. Sluchátko a součástka pro zvonění jsou obvykle zalisovány v krytu telefonu a desky se dotýkají jen několika kontakty. Spodní část elektronické desky mobilního telefonu je viditelně rozdělena na několik sekcí a každá z těchto částí plní svoji úlohu. Spodní část desky, na jejichž kontaktech je nasunut konektor pro připojení nabíječky, hands-free sady atd., chrání telefon před venkovním výbojem. Takovýto výboj představuje například statická elektřina. Z tohoto důvodu musí telefon obsahovat takové součástky, které výboj zachytí a nepustí jej dál, aniž by došlo k poškození telefonu. Další část spodní desky obsahuje hned několik integrovaných obvodů, neboť se zde nachází řídící procesor, který určuje každou činnost mobilního telefonu. Vedle procesoru se většinou nachází krystal, jenž řídí vnitřní hodiny a dva menší 7

8 integrované obvody, které představují paměti telefonu. První paměť je typu flash a je v ní nahraný software telefonu. Druhá paměť je typu RAM a je to paměť dočasná. Dále se v této oblasti desky nachází obvod, který zajišťuje kódování a šifrování signálu GSM a také krystal zajišťující správné naladění telefonu. Obvod umístěný v další části desky zajišťuje převod mezi digitální a analogovou sekcí telefonu. Vyslanou rádiovou vlnu, kterou telefon zachytí z vysílače, čip v tomto obvodu rozkóduje s využitím binárního převodu na nuly a jedničky a v opačném případě převede vysílané digitální informace do analogové vlny. Obvody v poslední části desky, složené z velice malých součástek, zajišťují vlastní vysílání a příjem, neboť tato část desky se nachází přímo u antény. Další množství elektroniky je také ukryto pod plechovými kryty na obou stranách tištěného spoje. Plechové kryty zde v tomto případě slouží kvůli rušení, protože se v této části desky nachází blízko u sebe velmi rozdílné výkony a špatnou vzájemnou izolací by mohla být ovlivněna citlivost telefonu(3). Obr. č. 2 : Složení mobilního telefonu Velkou část mobilního telefonu tvoří displej. Všechny displeje mobilních telefonů jsou založené na bázi tekutých krystalů. Takové displeje označujeme jako LCD. Tyto 8

9 displeje dále rozdělujeme na černobílé, resp. monochromatické, a barevné a dále na aktivní a pasivní. Princip LCD displeje je takový, že jeho jednotlivé body jsou uspořádány do pravidelné mřížky a aktivace vybraných bodů této mřížky probíhá tak, že řídící obvody telefonu přivedou elektrické napětí na jednotlivý řádek a sloupec displeje. Poté se rozsvítí jen ten bod, který leží na průsečíku aktivovaných vodičů(4). Obr. č. 3 : Složení černobílého displeje Obr. č. 4 : Složení barevného displeje 1.3 Princip funkce Mobilní telefonní síť GSM se skládá z mnoha důležitých částí. Každá mobilní síť má své řídící centrum, ve kterém jsou umístěny všechny důležité prvky, které se starají o celý běh sítě. V řídícím centru se nachází například středisko textových zpráv a podpůrné centrum, které se stará o takové záležitosti jako je účtování hovorů, nebo sledování činnosti celé sítě. Další částí mobilní sítě jsou ústředny, jejichž hlavní starostí je přepojování hovorů. Tyto ústředny jsou většinou umístěny v krajských městech a každý mobilní operátor má těchto ústředen více, neboť jedna z nich stačí obsloužit přibližně účastníků. Další důležitou částí sítě jsou vysílače, které pokrývají území a zajišťují spojení sítě s telefonem. 9

10 Území pokryté signálem mobilní sítě je rozděleno na malé části, kterým říkáme buňky. Jedna buňka je nejmenší samosprávní jednotka, kterou obsluhuje jeden vysílač. Buňka je také někdy nazývána BTS ( z anglického Base Transceiver Station). Pět až patnáct vysílačů je ovládáno jedním řídícím vysílačem BSC ( z anglického Base Station Controller). Pokud bychom použili tuto analogii s rozdělením republiky, pak by řídící vysílače představovaly okresy. Z důvodu ulehčení komunikace se řídící vysílače slučují do větších celků, které se nazývají lokální oblasti LA ( z anglického Local Area). Kdybychom opět tyto lokální oblasti připodobnili k rozdělení republiky, pak by představovali kraje. Síť má přehled o tom, ve které oblasti se mobilní telefon nachází a tudíž požadavky na spojení s ním směřuje do patřičné lokální oblasti a ne do celé mobilní sítě. Vysílač si můžeme představit jako stožár mobilní sítě. U každého takového vysílače se nachází budka zvaná kontejner, ve které je umístěna technologie. V horní části vysílače se nachází podlouhlé antény, které komunikují s mobilním telefonem. Je to buď několik antén, které vysílají jen určitým směrem nebo jen jedna všesměrová anténa. Avšak kromě bezdrátového spojení stožáru s mobilním telefonem je důležité, aby byl stožár zapojen do mobilní sítě. Proto jsou na stožáru kromě podlouhlých antén upevněny také malé parabolické vysílače, tzv. mikrovlnné spoje.vysílač je jimi propojen s ostatními vysílači nebo s řídícím vysílačem. Každý vysílač obsluhuje jednu až tři buňky a jsou mu přiděleny konkrétní frekvence (kanály), na kterých smí vysílat. Avšak tyto frekvence musí být odlišné od frekvencí, na nichž vysílají sousední vysílače, z důvodu případného vzájemného rušení signálů. Obvykle bývá na jeden kanál (frekvenci) připojeno až osm mobilních telefonů, avšak jeden vysílač může vysílat na několika kanálech. Aby bylo možné obsluhovat více než jeden mobilní telefon v jednom okamžiku, je každý kanál rozdělen na tzv. timesloty, neboli časové úseky, z nichž každý reprezentuje jeden hovor. Kanál je celkem rozdělen na osm takových časových úseků, přičemž každá buňka vysílá ještě tzv. signalizační timeslot, který komunikuje se všemi telefony najednou a pomocí této komunikace se zajišťuje například sestavení hovoru nebo přenos textových zpráv. Jednotlivé mobilní telefony se v komunikaci s vysílačem postupně střídají, přičemž každý z nich má možnost komunikovat jen 10

11 velice krátkou dobu ( asi 0.5 ms). Těchto cyklů s osmi kroky se za jednu sekundu uskuteční více než dvě stě(5). 2 VYUŽITÍ MOBILNÍHO TELEFONU VE FYZICE 2.1 Baterie jako zdroj napětí Každý mobilní telefon obsahuje baterii jako zdroj napětí. Této skutečnosti se dá využít v hodinách fyziky pro šesté ročníky základních škol, kdy jsou v rozsahu učiva probírány zdroje napětí. Každý žák vlastnící mobilní telefon se musí velmi často potýkat s dobíjením jeho baterie a jistě se tento fakt stává jedním z předmětů diskuzí mezi žáky o přestávkách. Tuto problematiku lze snadno zapojit do hodiny fyziky tak, že každý žák si může doma snadno ověřit kvalitu baterie ve svém mobilním telefonu. To znamená, že si může doma v klidu změřit, jak dlouho vydrží jeho baterie za různých podmínek nabitá a dále jak dlouho takové nabíjení po vybití trvá. Ve škole si pak s pomocí vyučujícího může každý žák změřit, jakého napětí může na své baterii dosáhnout a popřípadě tuto hodnotu porovnat s hodnotou uvedenou na baterii. Je známo, že látka týkající se elektřiny je pro žáky mnohdy těžko představitelná, nepochopitelná či nezajímavá, a z tohoto důvodu žáci často přestávají výkladu věnovat pozornost už od začátku. Proto může být přínos mobilního telefonu v hodině fyziky při probírání zdrojů napětí i takový, že si každý žák s použitím baterie ze svého mobilního telefonu dovede představit využití teoretické látky na věci, kterou denně používá(6). 2.2 Akustika šíření zvuku Mobilní telefon může představovat jednu z pomůcek při pokusu v hodině fyziky na téma šíření zvuku. Jeden z možných nápadů tohoto využití popisuje Mgr. Vlasta Karásková ze ZŠ JAK v Lysé nad Labem: 11

12 1) Před vyučovací hodinou nenápadně vložím do pootevřené zásuvky katedry ve třídě svůj mobil, který mi v úvodu hodiny (po domluvě se sekretářkou) začne zvonit. Dělám, že ho neslyším. Žáci mě na něho upozorní. Následuje diskuse: Jak víte, že zvoní telefon? Poznáte, kde zvoní? 2) Žáci si lehnou na lavici, zakryjí si oči. Spolužáci, kteří mají ve škole mobil, stojí s telefonem a gestikulací se dorozumíváme. Vzájemně se podle pokynů vyučující prozvání. Ostatní ve třídě mají uhodnout, který mobil zvonil. 3) Jak se zvuk od telefonu dostane k vašemu uchu? Je k tomu něco potřeba? Sledujte pozorně pokus, zatím jej nekomentujte: Jeden mobil dáme pod zvon vývěvy a prozvoníme ho. Částečně vyčerpáme vzduch a opakujeme zvonění. Vytvoříme vakuum a zvoníme potřetí. Jak byste porovnali tato tři zvonění? Co způsobilo, že je telefon stále méně slyšet? Proč poslední zvonění neslyšíme vůbec? Stalo se něco s telefonem?- diskuse. 4) Pustíme vzduch pod zvon vývěvy a někdo prozvoní mobil. Je v pořádku. Proč jsme ho tedy neslyšeli? Co zvuk potřeboval, aby se šířil? - názory dětí. 5) Telefon necháme zvonit přiložený vně na zavřené dveře třídy. Slyšíme ho? Pokus opakujeme přiložením mobilu na kus kovu, děti přiloží na kov ucho. Vyslovíme závěr: Kdy lépe slyšíš zvuky? Vzduchem nebo kovem? 6) Jakým směrem se od telefonu zvuk šíří? Vymyslete pokus, kterým byste to zjistili. Děti s mobily udělají několik navržených pokusů. S celou třídou dojdeme k závěru z pozorování. 7) Budeme telefony, které položíme všechny na jednu lavici a prozvoníme, vždy slyšet? Diskuse. Následuje pokus. Utvoříme z telefonujících dvojice, které se budou vzájemně volat. Volané telefony položíme na lavicí a obložíme polystyrenem. Volající prozvání a pozorovatelé sledují, jak se změnila slyšitelnost telefonů. Vysvětlete! Kde toto 12

13 zjištění můžete využít v praxi? Uveďte příklady, jak se zvukově izolují místnosti, prostranství...? Hledejte ve svém okolí za domácí úkol(7). 2.3 Příjem signálu Pro žáky sedmého a osmého ročníku je určen následující pokus, který se týká spektra elektromagnetického záření a elektromagnetických jevů. Mobilní telefon v tomto případě slouží jako vysílač a přijímač elektromagnetického záření, nebo obecně jako pomůcka k šíření záření. Pokus začíná tím, že si dva žáci zatelefonují a všichni přítomní ve třídě zjišťují, že se signál šíří prostředím bez problémů. Další krok pokusu je takový, že žáci jeden mobilní telefon umístí do předem připravených krabic s víkem vyrobených z různých materiálů (dřevo, plast, plech atd.). Při následném prozvonění dojdou žáci ke zjištění, že mobilní telefon uložený v plechové krabici signál nepřijme, poněvadž dojde k vytvoření tzv. Faradayovy klece. Tento pokus tedy demonstruje schopnost propouštění elektromagnetického záření různých materiálů. S tím souvisí následné vysvětlení žákům, že může dojít ke snížení intenzity signálu v komplexu železobetonových staveb a nebo dokonce k nedostupnosti signálu například v metru.(8) 2.4 Využití mobilního telefonu při laboratorní práci Stejně tak, jako může být mobilní telefon užitečný jako pomůcka při demonstračních pokusech v hodinách fyziky, může posloužit jako pomůcka k měření při laboratorní práci. Jeden z možných návrhů využití mobilního telefonu při laboratorní práci popisuje Lubomír Paleček: V 7. ročníku mají žáci tématický celek klid a pohyb tělesa. Je pro ně již náročnější, neboť zde počítají rychlost, dráhu a čas. Přitom se jim velmi často pletou pojmy okamžitá a průměrná rychlost. Je proto vhodné udělat laboratorní cvičení na téma měření rychlosti vozidel. Toto cvičení je něj lepší udělat v terénu, neboť sledovat a měřit skutečná vozidla je daleko zajímavější než posouvat vozíčky ve třídě. Ve městě 13

14 se proto vytipuje vhodná komunikace, na které měření proběhne. Samozřejmě za dodržení všech bezpečnostních předpisů, podmínkou jsou dostatečně široké chodníky a absolutní zákaz vstupu žáků do vozovky. Na komunikaci se vytipuje krátký úsek - rovný, nejlépe z kopce, dlouhý metrů. Na tomto úseku se bude měřit okamžitá rychlost - předpokládáme, že zde se auto pohybuje rovnoměrným pohybem. Dále pak vybereme úsek delší, cca metrů, jehož součástí je i první úsek. Na tomto úseku je vhodné, aby zde byly např. semafory, přechod pro chodce, atd., zkrátka místa, kde musí vozidlo zpomalit, případně zastavit. Na tomto úseku pak měříme průměrnou rychlost. Při tomto měření je důležitá možnost komunikace, neboť začátek a konec úseku nemusí být v přímé viditelnosti. A zde velmi pomůže mobilní telefon. Hlídky. Která stojí na začátku měřeného úseku, nahlásí časoměřičům na konci úseku, že právě vjelo sledované vozidlo. Ti změří čas jízdy úsekem a protože úseky máme předem změřené, pak snadno dle vzorců s = v/t spočítáme rychlosti. Mobilní telefony zde výrazně zpříjemní práci, odpadají nejrůznější mávátka a děti mají pocit skutečných policistů. Dále mobilní telefony přispívají k větší bezpečnosti, neboť učitel má možnost okamžitého spojení s jakýmkoliv stanovištěm. Po vyhodnocení výsledků dětem vždy vyjde, že tzv. okamžitá rychlost měřená na krátkém a rovném úseku je podstatně vyšší než průměrná rychlost téhož vozidla měřená na úseku dlouhém. Navíc, pokud učitel vhodně vybere krátký a rovný úsek, nejlépe z kopce, pak děti mají možnost zjistit, kolík řidičů překročí povolenou rychlost v obci. Toto je pak vhodné téma např. pro besedu s policistou, pro dopravní soutěže, případně pro rodinnou a občanskou výchovu. Navíc po výpočtu okamžité rychlosti si pak děti mohou porovnat svůj odhad rychlosti se skutečným výsledkem. Jsou pak mnohdy překvapené, že jejich odhady byly příliš nízké a vozidla se ve skutečnosti pohybují daleko rychleji. Akce tak přispěje i k jejich bezpečnosti v silničním provozu a díky mobilu se nechá velmi snadno realizovat A veliká výhoda mobilu je i ta, že má v sobě i stopky k měření času(9). 14

15 3. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ Mobilní telefony vysílají na dvou frekvenčních pásmech, a to na Hz a Hz. Elektromagnetické záření o těchto frekvencích označujeme jako vysokofrekvenční a při dalším členění spadá toto spektrum do oblasti mikrovln. V souvislosti s používáním mobilního telefonu je v současné době stále více diskutována problematika vlivů elektromagnetického záření na lidský organismus, neboť hlavním účinkem vysokofrekvenčního záření je tepelné působení na lidskou tkáň. Proto cílem této poměrně rozsáhlé kapitoly je popsat elektromagnetické z teoretického hlediska a rovněž shrnout dosavadní poznatky k problematice vlivu tohoto záření na člověka. Celá tato poměrně rozsáhlá kapitola vychází hlavně z práce Rizika expozice neionizujícímu elektromagnetickému záření od autora Luďka Pekárka(10) 3.1 Veličiny popisující elektromagnetické záření Elektromagnetické pole je vektorové pole projevující silové účinky na elektrický náboj v klidu i v pohybu. Toto pole poprvé popsal v roce 1873 skotský fyzik James Clerk Maxwell pomocí soustavy čtyř rovnic pro čtyři vektory intenzity magnetického a elektrického pole H a E a indukce D a B: l l H dl = E dl = S D ds = divb = 0 l dφ dt Q 0 Zatímco zdrojem elektrického pole jsou elektrické náboje, zdrojem magnetického pole jsou elektrické proudy, tj. pohybující se elektrické náboje, a rovněž vlastní magnetické momenty elektronů a pouze výjimečně i magnetické momenty jiných elementárních částic. Lze ještě dodat, že magnetické momenty elektronů se makroskopicky projevují předem u feromagnetických látek a jsou zdrojem stálého magnetického pole permanentních magnetů. 15

16 Intenzitu elektrického pole měříme v jednotkách V/m (volt na metr). Můžeme říci, že je to jednotka velmi malá, neboť elektrické pole o intenzitě, která je rovna jednomu voltu na metr, se vytvoří mezi dvěma rovnoběžnými nekonečně dlouhými vodivými deskami, vzdálenými od sebe jeden metr v případě, jestliže je na desky připojené elektrické napětí rovné jednomu voltu. Za normálního počasí se při zemském povrchu trvale a samovolně udržuje pole o velikosti asi 140 voltů na metr, avšak před bouřkou a při bouřce dochází k význačnému vzrůstu intenzity tohoto pole. Při elektrickém průrazu suchého vzduchu, který je následován elektrickým výbojem, je hodnota intenzity elektrického pole rovna asi 3 miliónům voltů na metr. Tělo člověka se při chůzi po podlaze z dobře izolující umělé hmoty nabije tak, že mezi ním a zemí je napětí větší než deset tisíc voltů. Hodnotu intenzity magnetického pole měříme v jednotkách A/m (ampér na metr). Častěji se však pro magnetické pole používá veličina zvaná magnetická indukce, kterou značíme B a měříme ji v jednotkách T (Tesla). Magnetickou indukci z intenzity magnetického pole určíme vztahem: B = 4.π H 1, H Oproti jednotce intenzity elektrického pole je jednotka intenzity magnetického pole velmi velká. Magnetické pole s indukcí větší než 1T se vyskytuje pouze v některých speciálních aparaturách, a to například v zařízeních používaných pro magnetické rezonanční zobrazování v lékařské diagnostice, nebo v zařízeních používaných na výrobu permanentních magnetů. Magnetická indukce geomagnetického pole Země je v naší zeměpisné šířce rovno přibližně 50 µt. Krátkodobé změny tohoto geomagnetického pole, které jsou způsobeny elektrickými proudy v horní ionizované vrstvě atmosféry vyvolanými dopadem většího množství protonů vymrštěných ze Slunce při slunečních erupcích, zřídkakdy překračují i při těchto takzvaných geomagnetických bouřích jedno procento z oněch 50µT. Ve vzdálenosti rovné jednomu metru od osamělého dlouhého přímého vodiče (drátu), kterým protéká o velikosti jednoho ampéru naměříme magnetické pole s indukcí rovnou 0,2 µt. 16

17 Důkazem toho, že elektrické pole vzniká mezi dvěma rovnoběžnými deskami připojenými na rozdílné elektrické potenciály a magnetické pole u vodiče protékaného elektrickým proudem, je fakt, že obě tato pole mohou existovat samostatně. Proto zvláštním případem elektromagnetického pole je elektromagnetické záření. Toto záření je tvořeno postupnou elektromagnetickou vlnou, ve které je vektor intenzity elektrického pole E kolmý k vektoru intenzity magnetického pole H. Mezi velikostmi těchto vektorů platí vztah: H 2 = 2 E 377 Koeficient 377, jehož přesná číselná hodnota je 120π, bývá označován jako impedance vakua a má rozměr ohm. Velikost a směr šíření obou vektorů v elektromagnetické vlně se rychle mění a důsledkem těchto změn je přenos energie. Rychlost přenosu této energie, čili rychlost šíření elektromagnetické vlny, je rovna rychlosti světla a směr této rychlosti je kolmý na rovinu tvořenou vektory E a H a její velikost tedy činí: c = m.s -1 (přesně je c = 2, m.s -1 ) Pro vyjádření velikosti energie, která je přenášena elektromagnetickou vlnou, používáme veličinu nazvanou hustota zářivého toku, pro kterou se někdy používá i méně přesný termín výkonová hustota. Tuto veličinu označujeme symbolem S a její rozměr je W/m 2 (watt na čtverečný metr). Hustota zářivého toku vyjadřuje výkon, který elektromagnetická vlna přenáší plochou rovnou jednomu čtverečnému metru kolmou na směr šíření vlny. Pro hustotu zářivého toku platí vztahy: 2 E S = 377 = H 2 B 377 = µ 2 E B 377 = E H = µ Ze vzorce je patrné, že velikost S je v rovinné elektromagnetické vlně rovna součinu velikostí vektorů intenzity elektrického pole E a intenzity magnetického pole H. 17

18 K jednoznačnému určení těchto tří parametrů elektromagnetické vlny je třeba znát pouze velikost jedné z těchto veličin S, E nebo B. Jednotka hustoty zářivého toku watt na čtverečný metr je poměrně malá. Hustota zářivého toku slunečního záření při zemském povrchu dopadajícího kolmo na rovinnou plochu je přibližně rovná 1300 W/m 2. Na povrchu dva metry vysoké směrové antény základnové stanice obsluhující mobilní telefony je při běžně používaných vysokofrekvenčních výkonech a velikostech těchto antén hustota zářivého toku menší než 150 W/m 2 a s rostoucí vzdáleností od antény rychle klesá. Vektory E a H elektromagnetické vlny v nejjednodušším případě kmitají s jedinou frekvencí. Šíří-li se stejným místem dvě elektromagnetické vlny se stejnou frekvencí, okamžité hodnoty kmitajících vektorů elektrického a magnetického pole obou vln se sčítají. Při tom se uplatňuje nejen jejich velikost, ale i směr. Výsledná vlna vzniklá sčítáním (superpozicí) dvou takových vln pak může mít v některých místech velikost vektorů elektrického a magnetického pole dvojnásobnou a v jiných nulovou podle toho, jaký směr a velikost mají v daném místě vektory polí obou vln. Tento jev známý pod názvem vlnová interference se projevuje zvláště nápadně v místech, kde se sčítá vlna postupující od zdroje s vlnou odraženou od země nebo od velké překážky. I když k superpozici elektromagnetických vln dochází i tehdy, pocházejí-li vlny od různých zdrojů a mají-li různou frekvenci, interferenční jevy se měřitelně projeví jen při superpozici vln pocházejících od téhož zdroje. Takové vlny se nazývají koherentní. 3.2 Kvantové vlastnosti elektromagnetického záření Při působení na hmotné objekty, a bereme-li v souvislosti s tím v úvahu zvláště lidskou tkáň, je podstatné, že elektromagnetické záření má kromě vlnové povahy také povahu korpuskulární, to znamená, že se chová jako proud letících částic pohybujících se rychlostí světla. Tyto částice nazýváme fotony. Energie, kterou každý jednotlivý foton nese, nezávisí na intenzitě záření, nýbrž jen na frekvenci f a tedy na vlnové délce λ elektromagnetické vlny. 18

19 Vlnová délka souvisí s frekvencí vztahem: Velikost ε energie nesené jedním fotonem, takzvané energetické kvantum elektromagnetického záření je: c λ = f ε = h.f Symbolem h ve vzorci označujeme tzv. Planckovu univerzální konstantu, která je rovna 6, J.s. Elektromagnetické záření může ionizovat atomy jen tehdy, je-li energie ε jeho kvanta větší než energie, kterou je atomu nutné dodat k tomu, aby se od něho oddělil elektron. Z atomů lze nejsnáze ionizovat atom cesia. K oddělení elektronu od tohoto atomu stačí energie rovná 6, J. Změny energie atomu se častěji než v joulech vyjadřují v elektronvoltech (ev; 1 ev = 1, J). Energie potřebná k ionizaci atomu cesia je tedy 3,9 elektronvoltu. Tuto energii mají fotony ultrafialového záření s vlnovou délkou 319 nanometrů. Všechny ostatní atomy Mendělejevovy tabulky potřebují k ionizaci energii větší. Hranice mezi ionizujícím a neionizujícím zářením je tedy různá pro různé atomy. Zpravidla se pro ni volí energie kvanta rovná 5 ev (kvanta s touto energií má ultrafialové záření s vlnovou délkou rovnou 250 nanometrům), řidčeji při úvahách o působení záření na biologickou tkáň 20 elektronvoltům (to je energie fotonu s vlnovou délkou rovnou 63 nanometrům, patřící ovšem již měkkému rentgenovému záření). Záření s vlnovou délkou větší než 319 nanometrů není schopné ionizovat žádný atom, a to bez ohledu na intenzitu, jinými slovy bez ohledu na počet fotonů dopadajících za sekundu na danou látku. Elektromagnetické záření nemůže totiž atomu ani molekule nebo jakékoli jiné mikročástici předat energii větší než je právě energie jeho kvanta. Tento důležitý fakt, jakým je ztráta schopnosti ionizovat atomy, představuje významnou hranici pro působení elektromagnetického záření na hmotné objekty včetně živých organismů. Foton ionizujícího záření (rentgenového záření a záření emitovaného atomovými jádry při radioaktivní přeměně) způsobí v živé tkáni strukturální změny může například roztrhnout biologicky důležitou molekulu nebo 19

20 změnit její strukturu. Tyto změny se mohou v těle exponované osoby kumulovat a při dlouhodobé expozici se může projevit nepříznivě i velmi slabé ionizující záření. Kvantové vlastnosti se projevují i u neionizujícího záření. Pokud jeho kvanta mají energii blízkou hranici ionizace, jsou tyto projevy blízké projevům neionizujícího záření: ultrafialové záření není s to většinu atomů ionizovat, jeho část s nejkratšími vlnovými délkami však má kvanta s energií dostatečnou k tomu, aby změnila strukturu některých molekul nebo aby spustila chemický proces, aniž se změní teplota tkáně. Fotony ultrafialového záření mohou tak zvýšit například riziko onemocnění kůže. Na sítnici oka, která je speciálně stavěna na indikaci fotonů s malou energií, se projevuje kvantové působení elektromagnetického záření ještě při energii fotonů 1,6 elektronvoltu právě tato kvanta, patřící červené hranici světla s vlnovou délkou rovnou 760 nanometrů, stačí vyvolat v buňkách sítnice reakci označovanou zpravidla jako fotochemickou. Kvantové působení viditelného elektromagnetického záření se může nepříznivě projevit při dlouhodobém působení silného světla na sítnici oka platí to především o světle se silně zastoupenou modrou složkou, které má spolu s fialovým světlem nejkratší vlnovou délku a z viditelného světla tedy největší kvanta energie. Riziko z přímého působení kvant elektromagnetického pole na sítnici končí teprve za modrým světlem: velmi silné zelené a červené světlo poškodí sítnici dříve přehřátím než (kvantovým) fotochemickým procesem. Počínaje infračerveným zářením jsou zdrojem možného poškození zdraví (až do frekvence záření rovné 10 MHz) již jen tepelné účinky záření. Energie, kterou látce předávají absorbované fotony, se přemění na energii tepelného pohybu molekul. Důležitou poznámkou na závěr této kapitoly je, že mechanismus, kterým se neionizující záření v kondenzovaných látkách (kapalinách, krystalech a amorfních látkách) absorbuje, byl do podrobností pochopen také teprve na základě kvantové teorie například ohromné rozdíly v elektrické vodivosti kovů a izolátorů vysvětlila teprve kvantová fyzika. Pro změny, které může záření vyvolat v živé tkáni, je podstatné, že počínaje infračerveným zářením nevede pohlcování kvant záření (fotonů) ke změnám struktury molekul ani nevyvolává v těle chemické reakce. 20

21 Přesněji řečeno, nemůže vyvolat takové změny jinak, než prostřednictvím zahřátí látky na teplotu, neslučitelnou s životem. 3.3 Tepelné účinky neionizujícího záření Nestačí-li energie kvant elektromagnetického záření ionizovat nebo disociovat (rozštěpit) molekulu, změnit strukturu molekul přítomných v tkáni těla nebo vyvolat (spustit) chemickou reakci, projeví se absorpce jednotlivých kvant záření (fotonů) jen zrychlením pohybu molekul tkáně a tedy růstem teploty. Tělo živého zdravého člověka má teplotu rovnou přibližně 36,5 C, tedy absolutní teplotu 311 kelvinů. Průměrná pohybová energie molekuly v prostředí s touto teplotou je rovná 1,5.kT, kde k je Boltzmannova konstanta rovná 1, J.K -1 (joulů na kelvin) a T absolutní teplota v kelvinech. Po dosazení vyjde pro průměrnou pohybovou energii molekul v živé tkáni hodnota 6, J, což je 0,04 elektronvoltu. To je hodnota zhruba stokrát nižší než je energie potřebná k ionizaci atomu. Molekuly do sebe při neuspořádaném tepelném pohybu v kapalině těla vrážejí, a nemají-li se při vzájemných srážkách rozbít nebo změnit nevratně svou strukturu, musí být natolik pevné, aby těmto srážkám bezpečně odolávaly. Také chemické reakce důležité pro řízení životních funkcí těla nesmějí být spouštěny neuspořádaným tepelným pohybem molekul. Tepelný pohyb molekul je nepravidelný, energie pohybu jednotlivé molekuly je občas podstatně větší než uvedená průměrná hodnota, a molekuly důležité pro životní funkce organismu musí vydržet i srážky s energií větší než je desetinásobek průměrné energie jejich tepelného pohybu, přibližně tedy srážky s energií 0,5 elektronvoltu. Struktura takové molekuly pak ovšem odolá také záření s energetickými kvanty menšími než 0,5 ev (s vlnovou délkou kolem jednoho tisíce nanometrů, což je hodnota jen o málo větší než vlnová délka světla). Z tohoto rozboru je zřejmé, proč absorpce elektromagnetického záření v tkáni těla nezpůsobí počínaje infračerveným zářením změny ve struktuře molekul ani nevyvolá chemické (fotochemické) reakce. Riziko poškození zdraví infračerveným zářením spočívá již 21

22 jen ve zvýšení teploty povrchových částí těla (zvláště očí), které může mít charakter úrazu (popálení) nebo při časté nebo dlouhodobé expozici i poměrně slabému záření může podporovat vznik zákalu oční čočky. Tepelné působení je také jediným zjištěným vlivem při expozici člověka elektromagnetickému záření s vlnovou délkou větší než jeden milimetr a kratší než (přibližně) 30 metrů. Vlnová délka rovná jednomu milimetru byla zvolena jako hranice mezi infračerveným zářením a elektromagnetickým zářením používaným v radiotechnice, které se zpravidla označuje jako radiofrekvenční. Na rozdíl od hranice mezi ionizujícím a neionizujícím zářením není přechod od infračerveného záření k radiofrekvenčnímu ničím význačný. Zvýšený přívod tepla do tkáně těla proto zůstává jediným zdrojem rizika při expozici člověka elektromagnetickému záření přibližně do frekvence 10 MHz (tedy do vlnové délky 30 metrů). Hloubka pronikání elektromagnetického záření do těla exponované osoby se s klesající frekvencí (rostoucí vlnovou délkou) zvětšuje, takže značná část energie elektromagnetické vlny dlouhé 30 metrů (s frekvencí 10 MHz) tělem člověka projde, aniž by se v těle změnila v teplo. U elektromagnetického záření a elektrických a magnetických polí s frekvencí nižší než 10 MHz se začíná uplatňovat další rizikový faktor, a to elektrický proud indukovaný vnějším elektromagnetickým polem v tkáni těla exponované osoby. Daleko nejcitlivější na elektrický proud jsou buňky nervové soustavy. Jejich stimulace elektrickým proudem může porušit srdeční rytmus nebo zhoršit funkci mozku, při velkých proudech i zcela paralyzovat činnost nervové soustavy. Při frekvenci 10 MHz je vliv indukovaného proudu v těle na nervovou soustavu ještě velmi slabý, s klesající frekvencí však rychle roste a při frekvenci nižší než 100 khz převládne jeho stimulační účinek zcela nad účinkem tepelným. V intervalu frekvencí od 100 khz do 10 MHz se může ohřívání tkáně a indukovaný proud projevovat srovnatelnou měrou a k posouzení zdravotního rizika je třeba uvažovat oba jevy současně. Stimulace nervové soustavy indukovaným elektrickým proudem je (stejně jako změna struktury molekuly nebo vyvolání fotochemické reakce při absorpci kvanta záření s dostatečně velkou energií) příkladem netepelného působení elektromagnetického pole na biologický objekt. 22

23 3.4 Ochrana zdraví před neionizujícím zářením Smrtelné riziko při průchodu elektrického proudu tělem nesouvisející s popálením bylo známo velmi brzy poté, co se podařilo zkonstruovat zdroje stejnosměrného elektrického napětí s malým vnitřním odporem. Již koncem devatenáctého století se však vědělo, že stejnosměrný nebo nízkofrekvenční proud je při kontaktu člověka se zdrojem mnohem nebezpečnější než proud vysokofrekvenční. V obou těchto případech šlo ovšem o proud vyvolaný přímým kontaktem člověka s vodivou částí zdroje elektrického napětí. Bezkontaktní působení elektromagnetického pole na člověka se začalo systematicky sledovat až po druhé světové válce. Jeden z prvních pokusů o shrnutí získaných poznatků byl pak učiněn v roce 1971, kdy prestižní americký časopis IEEE Transactions on microwave theory and techniques věnoval celé jedno číslo článkům zabývajícím se možnými zdravotními riziky při expozici člověka vysokofrekvenčnímu elektromagnetickému poli. Již tehdy se ukázal zásadní rozdíl v názorech. Zatímco většina autorů pokládala za jediné nepříznivé působení vysokofrekvenčních polí ohřívání těla, jiní pokládali za škodlivé i pole s velmi nízkou intenzitou, pokud působí po dlouhou dobu. Tato druhá koncepce vycházela z představy, že i velmi slabá elektromagnetická pole zanechávají v těle změny, které se kumulují podobně jako změny způsobené ionizujícím (rentgenovým nebo radioaktivním) zářením. I když se později netepelné působení vysokofrekvenčního elektromagnetického pole na zdraví člověka neprokázalo, zůstala v řadě zemí (jde především o některé země bývalé RVHP) představa o jeho existenci dodnes základem pro hygienické standardy. Otázka možného nepříznivého působení nízkofrekvenčních elektrických a magnetických polí na zdraví se začala zkoumat podstatně později. Při expozici nízkofrekvenčnímu poli se projeví dráždění nervové tkáně při mnohem nižších intenzitách pole, než jaké by způsobily zahřátí tkáně, a pro hodnocení přípustnosti expozice je v tom případě rozhodující netepelné působení pole. To se projevuje okamžitě, takže požadavek nepřekročit nejvyšší přípustnou hodnotu pro hustotu indukovaného proudu se vztahuje na jakkoli krátkou dobu působení pole. I u nízkých 23

24 frekvencí se objevily představy o nepříznivém působení velmi slabých magnetických polí. Vyvolaly je hygienicko-epidemiologické studie z konce dvacátého století, které nacházely slabou statistickou korelaci mezi výskytem leukémie u tříletých dětí a blízkostí vedení vysokého napětí v místech, kde tyto děti bydlely. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny IARC (International Agency on Research of Cancer) zařadila v roce 2002 (nízkofrekvenční) elektromagnetické pole mezi možné karcinogeny (nejnižší stupeň hodnocení, označovaný 2B). Statistická korelace nedokazuje, jak známo, příčinnou souvislost, a skutečnost, že podobná korelace nebyla nalezena u žádného jiného druhu rakovinového onemocnění, ukazuje spíše na to, že příčina zvýšeného výskytu dětské leukémie v posuzovaných místech byla jiná, než působení nízkofrekvenčního magnetického pole, které je i v domech blízkých vedení vysokého napětí zpravidla několiksetkrát slabší než dovolují současné hygienické limity. 3.5 Hygienické limity pro neionizující záření K vyloučení rizika z expozice elektromagnetickým polím a neionizujícímu elektromagnetickému záření nebo k jeho snížení na únosnou míru jsou stanoveny hygienické limity, jejichž nepřekročení zaručuje dostatečnou ochranu před poškozením zdraví. Pro optické záření (tj. pro ultrafialové, viditelné a infračervené záření) jsou hygienické limity stanoveny pro hustotu zářivého toku (nebo hustotu zářivé energie) dopadající po určitou dobu na tělo nebo na jeho část (především na oko), a pro zář zdroje, který je v zorném poli oka. Pro radiofrekvenční záření a pro elektrická a magnetická pole jsou základní limity (nejvyšší přípustné hodnoty) stanoveny pro dozimetrické veličiny charakterizující procesy vyvolané v těle exponované osoby, a to pro hustotu indukovaných elektrických proudů a pro měrný výkon absorbovaný v tkáni těla. Výjimkou je elektromagnetické záření s frekvencí od 10 GHz do 300 GHz (s vlnovou délkou 3 cm až 1 mm), které se absorbuje v povrchové vrstvě těla a nejvyšší přípustná hodnota je pro něj stejně jako pro 24

25 sousední infračervené záření stanovena pro hustotu zářivého toku dopadajícího po určitou dobu na tělo nebo na jeho část. V České republice jsou nejvyšší přípustné hodnoty pro expozici osob neionizujícímu záření stanoveny nařízením vlády ze dne 22. listopadu 2000 č. 480/2000 Sb. o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, a to pro interval frekvencí od 0 Hz (statické pole) až po 1, Hz (krátkovlnný kraj ultrafialového záření). Nařízení nahradilo vyhlášku č. 408/1990 Sb., která stanovila přípustné hodnoty pro elektromagnetické záření z intervalu frekvencí od 60 khz do 1 THz, a směrnici ministerstva zdravotnictví ČSR č. 61 o hygienických zásadách pro práce s lasery (Hygienické předpisy svazek 53/1982). Povinnosti provozovatelů zdrojů neionizujícího záření specifikuje 35 zákona č. 258/2000 Sb. ze dne 14. července 2000 o ochraně veřejného zdraví a změně některých souvisejících zákonů, 36 tohoto zákona pak stanoví povinnosti výrobce a dovozce laserů. Citované nařízení vlády je prováděcím předpisem tohoto zákona. Stanovením nejvyšších přípustných hodnot pro oblast nízkofrekvenčních elektrických a magnetických polí a pro optické záření nelaserových technologických zdrojů vyplnilo nařízení vlády mezery v dřívější legislativě. Pro frekvence od 0 Hz do 300 GHz převzalo nařízení vlády č. 480/2000 Sb. beze změn expoziční limity stanovené ve směrnici Mezinárodní komise pro ochranu před neionizujícím zářením (International Commission on Non-Ionizing Radiation Protection, zkratka ICNIRP), uveřejněné v roce 1998 v časopise Health Physics 74, str Světová zdravotnická organizace pokládá dodržení limitů ICNIRP za dostatečnou ochranu zdraví. Směrnice ICNIRP je výsledkem kritického zhodnocení více než deseti tisíc publikací a zpráv, majících vztah k působení elektromagnetického záření a elektrických a magnetických polí na biologické objekty. 25

26 3.6 SAR V souvislosti s vyzařováním elektromagnetického záření u mobilních telefonů byla zavedena veličina zvaná SAR (Specific Absorption Rate), která udává míru pohlcení elektromagnetického záření, vyzařovaného mobilním telefonem, a následnou přeměnu tohoto záření na teplo. Hodnota SAR se měří ve W/kg (Wattech na kilogram), z čehož vyplývá, že tato hodnota představuje výkon absorbovaný na 1kg tkáně(11). W SAR = = t m W P = t ρ V m P = ρ V Člověk samotný představuje přibližně stowattový zdroj tepla, a když tento výkon vztáhneme na povrch lidského těla, což je asi jeden metr čtverečný, vyjde výkonová hustota, se kterou se může zdravý lidský organismus vyrovnat. Desetina této úrovně, byla dohodou zvolena jako povolená norma pro pracovníky, kteří profesně přijdou s elektromagnetickým polem do styku. Pro běžné obyvatelstvo je úroveň ještě menší. Mobilní telefon přikládáme přímo k hlavě, na rozdíl například od televizního nebo rozhlasového vysílače, jehož záření vnímáme celým povrchem těla. Při užívání mobilního telefonu vznikají v hlavě místa, jež absorbují velký výkon, a ostatní místa jsou téměř netknuta. Vzhledem k tomu, že rozložení je tak nerovnoměrné, vztahuje se tato veličina ke kostičce 10 gramů tkáně. V této kostičce se může ztratit maximálně dvacet miliwattů, přepočtem je to 2 W/kg(12). Existují maximální hodnoty SAR, které nesmí žádný mobilní telefon překročit. V Evropě jsou předpisy stanoveny standardem ICNIRP Guidelines 1998, který tedy dovoluje maximálně 2,0 W/kg. Tato hodnota se vztahuje na hlavu a trup. Pro končetiny je maximální hodnota SAR poněkud vyšší a dosahuje 4 W/kg. Tyto uvedené hodnoty se vztahují na frekvenční oblasti 10 MHz až 10 GHz (GSM). V jiných frekvenčních pásmech mohou být povolené limity jiné, protože přípustné hodnoty SAR jsou stanovovány s ohledem na vliv elektromagnetického záření na lidský organismus. 26

27 Vesměs všechna laboratorní měření SAR jsou prováděna pomocí koule umístěné v komoře. Tato koule představuje model lidské hlavy průměrného dospělého muže. Dutá schránka modelu je vyplněna tekutinou, která má elektrické vlastnosti podobné lidské tkáni. Pro co nejpřesnější přiblížení byla při určování vlastností výplně brána v úvahu jak mozková tkáň, tak tkáň pokožky hlavy, a samozřejmě také lebka. Samotné měření na zhotoveném modelu potom probíhá tak, že na jedné straně modelu hlavy je přiložen testovaný mobil v přesně definované poloze, která odpovídá standardní poloze mobilu při telefonování. Mobilní telefon při měření vysílá s maximální možnou intenzitou. Automatická sonda se během měření pohybuje uvnitř i vně modelu a měří intenzitu elektromagnetického pole. Z naměřených hodnot se pak podle vzorce vypočítá hodnota SAR. Kvůli potlačení vlivu rušení a odrazů je celá měřicí aparatura umístěna v bezodrazové komoře, jejíž stěny jsou pokryté jehlany ze speciálního vysoce pohlcujícího materiálu(13). Obr. č. 5 : Zařízení na měření SAR 27

28 Zásadní vliv na hodnotu SAR má anténa mobilního telefonu. Jiné hodnoty vykazují telefony s integrovanou (např. mikropáskovou) anténou a jiné telefony s dlouhou externí anténou. Pokud však anténa mobilního telefonu nezáří všesměrově, ale většina záření jde směrem od hlavy telefonujícího člověka, tedy v podstatě za telefon, je hodnota SAR výrazně nižší. Z měření telefonů s klasickou viditelnou anténou vyplývá, že v hlavě se ztratí až 50 % výkonu, 12 % pohltí ruka a teprve zbývajících 38 % výkonu telefonu je využito na komunikaci se základovou stanicí. Vestavěná mikropásková anténa je umístěna na vnější straně přístroje, to znamená, že výkon vyzařuje především ven a tudíž jeho největší část se použije na komunikaci. Pro snížení intenzity záření pronikajícího do hlavy při používání mobilního telefonu v zásadě platí tyto možnosti: - Při telefonování je třeba se snažit telefon od hlavy trochu oddálit, neboť bylo prokázáno, že pokud se mobilní telefon při telefonování od hlavy oddálí o jeden centimetr, tak výkon absorbovaný v hlavě klesne na 10 % původní hodnoty. - Dále je třeba při telefonování mobilní telefon zbytečně nestínit. Pokud je přístroj při telefonování příliš zakrýván, stíní se jeho vysílací část, a dochází tím ke zbytečnému zvyšování výkonu přístroje. - Při výběru telefonu je třeba se poohlédnout po přístroji s integrovanou anténou(12). 28

29 ZÁVĚR Můžeme říci, že mobilní technologie jsou v dnešní době ještě stále ve vývojové fázi, avšak jejich využití v různých odvětvích se stává stále větší samozřejmostí. První mobilní telefon byl vyroben před necelým půl stoletím, přesto se však za tuto dobu stal velmi populárním a rozvoj komunikace pomocí mobilních telefonů v současné době způsobil ústup klasické drátové komunikace. Od doby vzniku mobilního telefonu se změnilo i jeho samotné využití. Zatímco první mobilní telefony sloužily výhradně pro komunikaci dvou nebo více účastníků, dnešní telefony slouží kromě této základní funkce slouží i jako multimediální zařízení, neboť pomocí nich můžeme poslouchat hudbu, posílat obrázkové zprávy nebo fotografovat. S dalším vývojem mobilních telefonů lze předpokládat i další užitečné funkce. Využití mobilního telefonu ve výuce a zvláště v hodinách fyziky a při laboratorních pracích se v této práci vztahuje k současné podobě mobilního telefonu. Není vyloučeno, že budoucí mobilní telefony budou poskytovat takové funkce, nebo obsahovat taková zařízení, která umožní jeho rozsáhlejší ve výuce. Nicméně, v této práci je navrženo několik zajímavých pokusů, které mohou vést k lepšímu pochopení probírané látky s využitím přístroje, který v dnešní době téměř každý žák základní nebo střední školy vlastní a mnohdy si ani neuvědomuje fyzikální souvislosti spojené s přístrojem, který denně používá. Třetí a velmi rozsáhlá část práce se zabývá působením elektromagnetického záření na lidskou tkáň vlivem užívání mobilního telefonu. Tato problematika začala být diskutována již od počátku vzniku prvního mobilního telefonu a s používáním bezdrátových technologií obecně. Je nutné říci, že v současné době stále existují rozpory mezi vědci v souvislosti s působením elektromagnetického záření na člověka a případným ohrožováním jeho zdraví. Tyto rozpory budou zřejmě trvat i nadále, neboť je tato problematika stále ve svých počátcích. Z tohoto důvodu je třeba tuto část práce chápat jako shrnutí dosavadních poznatků z této oblasti. 29

30 RESUMÉ Tato bakalářská práce Mobilní technologie a jejich využití ve výuce pojednává o možnosti využití mobilního telefonu ve výuce, a to zejména ve výuce fyziky. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. První část se zabývá historickým vývojem mobilního telefonu, složením a popisem funkce. Tato část popisuje z jakých částí se mobilní telefon skládá a dále slouží k pochopení funkce mobilního telefonu. Druhá část této práce popisuje možné návrhy využití mobilního telefonu v hodinách fyziky. Je to zejména využití při laboratorních pracích, měřeních a pokusech. Třetí a poměrně obsáhlá část práce se zabývá působením elektromagnetického záření vlivem používání mobilního telefonu. Jedná se zejména o shrnutí dosavadních vědeckých poznatků z této oblasti. SUMMARY This thesis Mobile technologies and their use in education deals with posibilities of use of a mobile phone in education, namely in Physics lessons. The thesis is divided into three main parts. The first part deals with historical developement of a mobile phone, its composition and function description. This part describes which parts a mobile phone consists of and it also serves for understanding the function of a mobile phone. The second part of this thesis describes possible suggestions of use of a mobile phone in Physics lessons. Namely, it is the use at laboratory works, measurements and experiments. The third and relatively extensive part of the thesis deals with effects of electromagnetic radiation when using a mobile phone. It is especially a summary of present scientific observations concerning this sphere. 30

λ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny

λ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny Elektromagnetické vlny Optika, část fyziky zabývající se světlem, patří spolu s mechanikou k nejstarším fyzikálním oborům. Podle jedné ze starověkých teorií je světlo vyzařováno z oka a oko si jím ohmatává

Více

INFORMACE NRL č. 12/2002 Magnetická pole v okolí vodičů protékaných elektrickým proudem s frekvencí 50 Hz. I. Úvod

INFORMACE NRL č. 12/2002 Magnetická pole v okolí vodičů protékaných elektrickým proudem s frekvencí 50 Hz. I. Úvod INFORMACE NRL č. 12/2 Magnetická pole v okolí vodičů protékaných elektrickým proudem s frekvencí Hz I. Úvod V poslední době se stále častěji setkáváme s dotazy na vliv elektromagnetického pole v okolí

Více

6. Elektromagnetické záření

6. Elektromagnetické záření 6. Elektromagnetické záření - zápis výkladu - 34. až 35. hodina - A) Elektromagnetické vlny a záření (učebnice strana 86-95) Kde všude se s nimi setkáváme? Zapneme-li rozhlasový nebo televizní přijímač

Více

Akustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K

Akustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K zvuk každé mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem akustika zabývá se fyzikálními ději spojenými se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením a vnímáním

Více

laboratorní řád, bezpečnost práce metody fyzikálního měření, chyby měření hustota tělesa

laboratorní řád, bezpečnost práce metody fyzikálního měření, chyby měření hustota tělesa Vyučovací předmět Fyzika Týdenní hodinová dotace 2 hodiny Ročník 1. Roční hodinová dotace 72 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy používá s porozuměním učivem zavedené fyzikální

Více

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 8.4.2013 Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Fotoelektrický jev a Planckova konstanta

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 8.4.2013 Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Fotoelektrický jev a Planckova konstanta FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Jméno a příjmení Petr Švaňa Ročník 1 Předmět IFY Kroužek Spolupracoval Měřeno dne Odevzdáno dne Ladislav Šulák 25. 3. 2013 8.4.2013 Příprava Opravy Učitel

Více

FYZIKA na LF MU cvičná. 1. Který z následujících souborů jednotek neobsahuje jen základní nebo odvozené jednotky soustavy SI?

FYZIKA na LF MU cvičná. 1. Který z následujících souborů jednotek neobsahuje jen základní nebo odvozené jednotky soustavy SI? FYZIKA na LF MU cvičná 1. Který z následujících souborů jednotek neobsahuje jen základní nebo odvozené jednotky soustavy SI? A. kandela, sekunda, kilogram, joule B. metr, joule, kalorie, newton C. sekunda,

Více

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ATOM, ELEKTRONOVÝ OBAL 1) Sestavte tabulku: a) Do prvního sloupce

Více

4. Magnetické pole. 4.1. Fyzikální podstata magnetismu. je silové pole, které vzniká v důsledku pohybu elektrických nábojů

4. Magnetické pole. 4.1. Fyzikální podstata magnetismu. je silové pole, které vzniká v důsledku pohybu elektrických nábojů 4. Magnetické pole je silové pole, které vzniká v důsledku pohybu elektrických nábojů 4.1. Fyzikální podstata magnetismu Magnetické pole vytváří permanentní (stálý) magnet, nebo elektromagnet. Stálý magnet,

Více

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika Fyzika pro střední školy II 84 R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A R10.1 Fotovoltaika Sluneční záření je spojeno s přenosem značné energie na povrch Země. Její velikost je dána sluneční neboli solární

Více

Fotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem dopadu světelného záření.

Fotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem dopadu světelného záření. FYZIKA pracovní sešit pro ekonomické lyceum. 1 Jiří Hlaváček, OA a VOŠ Příbram, 2015 FYZIKA MIKROSVĚTA Kvantové vlastnosti světla (str. 241 257) Fotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem

Více

Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z.

Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z. Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z. Mechanické vlnění představte si závaží na pružině, které

Více

Ing. Stanislav Jakoubek

Ing. Stanislav Jakoubek Ing. Stanislav Jakoubek Číslo DUMu III/2-1-3-3 III/2-1-3-4 III/2-1-3-5 Název DUMu Vnější a vnitřní fotoelektrický jev a jeho teorie Technické využití fotoelektrického jevu Dualismus vln a částic Ing. Stanislav

Více

OPTIKA Fotoelektrický jev TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

OPTIKA Fotoelektrický jev TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. OPTIKA Fotoelektrický jev TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Světlo jako částice Kvantová optika se zabývá kvantovými vlastnostmi optického

Více

Kapacita. Gaussův zákon elektrostatiky

Kapacita. Gaussův zákon elektrostatiky Kapacita Dosud jsme se zabývali vztahy mezi náboji ve vakuu. Prostředí mezi náboji jsme charakterizovali permitivitou ε a uvedli jsme, že ve vakuu je ε = 8,854.1-1 C.V -1.m -1. V této kapitole se budeme

Více

9 FYZIKA. 9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu. 9.2 Vzdělávací obsah

9 FYZIKA. 9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu. 9.2 Vzdělávací obsah 9 FYZIKA 9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu je vytvořen na základě rozpracování oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Vzdělávání

Více

Název: Elektromagnetismus 3. část (Elektromagnetická indukce)

Název: Elektromagnetismus 3. část (Elektromagnetická indukce) Výukové materiály Název: Elektromagnetismus 3. část (Elektromagnetická indukce) Téma: Vznik indukovaného napětí, využití tohoto jevu v praxi Úroveň: 2. stupeň ZŠ, případně SŠ Tematický celek: Vidět a poznat

Více

10a. Měření rozptylového magnetického pole transformátoru s toroidním jádrem a jádrem EI

10a. Měření rozptylového magnetického pole transformátoru s toroidním jádrem a jádrem EI 0a. Měření rozptylového magnetického pole transformátoru s toroidním jádrem a jádrem EI Úvod: Klasický síťový transformátor transformátor s jádrem skládaným z plechů je stále běžně používanou součástí

Více

6. Střídavý proud. 6. 1. Sinusových průběh

6. Střídavý proud. 6. 1. Sinusových průběh 6. Střídavý proud - je takový proud, který mění v čase svoji velikost a smysl. Nejsnáze řešitelný střídavý proud matematicky i graficky je sinusový střídavý proud, který vyplývá z konstrukce sinusovky.

Více

Nedestruktivní defektoskopie

Nedestruktivní defektoskopie Nedestruktivní defektoskopie Technologie údržeb a oprav strojů Obsah Vizuální prohlídky Kapilární metody Magnetické práškové metody Ultrazvukové metody Radiodefektoskopické metody Infračervené metody Optická

Více

Aplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami

Aplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami Aplikovaná optika Optika Geometrická optika Vlnová optika Kvantová optika - pracuje s čistě geometrickými představami - zanedbává vlnovou a kvantovou povahu světla - elektromagnetická teorie světla -světlo

Více

Opravdu záření mobilů škodí zdraví? http://web.telecom.cz/hygpraha/nrl13.htm

Opravdu záření mobilů škodí zdraví? http://web.telecom.cz/hygpraha/nrl13.htm Elektrosmog - zátěž životního prostředí Elektromagnetické pole je popisováno: intenzita elektrického pole E [V/m], intenzita elektrického pole E udávaná v [dbµv/m] hustota zářivého toku S [W/m 2 ] intenzita

Více

FYZIKA 4. ROČNÍK. Kvantová fyzika. Fotoelektrický jev (FJ)

FYZIKA 4. ROČNÍK. Kvantová fyzika. Fotoelektrický jev (FJ) Stěny černého tělesa mohou vysílat záření jen po energetických kvantech (M.Planck-1900). Velikost kvanta energie je E = h f f - frekvence záření, h - konstanta Fotoelektrický jev (FJ) - dopadající záření

Více

FYZIKA Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

FYZIKA Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň FYZIKA Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět Fyzika se vyučuje jako samostatný předmět v 6. ročníku 1 hodinu týdně a v 7. až 9. ročníku 2 hodiny

Více

Předmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika. Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY. Obor:MVT Ročník:II.

Předmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika. Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY. Obor:MVT Ročník:II. Předmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY Jméno:Martin Fiala Obor:MVT Ročník:II. Datum:16.5.2003 OBECNÁ TEORIE RELATIVITY Ekvivalence

Více

Záznam a reprodukce zvuku

Záznam a reprodukce zvuku Záznam a reprodukce zvuku 1 Jiří Sehnal Zpracoval: Ing. Záznam a reprodukce zvuku 1. Akustika a základní pojmy z akustiky 2. Elektroakustické měniče - mikrofony - reproduktory 3. Záznam zvuku - mechanický

Více

37 MOLEKULY. Molekuly s iontovou vazbou Molekuly s kovalentní vazbou Molekulová spektra

37 MOLEKULY. Molekuly s iontovou vazbou Molekuly s kovalentní vazbou Molekulová spektra 445 37 MOLEKULY Molekuly s iontovou vazbou Molekuly s kovalentní vazbou Molekulová spektra Soustava stabilně vázaných atomů tvoří molekulu. Podle počtu atomů hovoříme o dvoj-, troj- a více atomových molekulách.

Více

λ hc Optoelektronické součástky Fotorezistor, Laserová dioda

λ hc Optoelektronické součástky Fotorezistor, Laserová dioda Optoelektronické součástky Fotorezistor, Laserová dioda Úvod Optoelektronické součástky jsou založeny na interakci optického záření s elektricky nabitými částicemi v polovodičích. Vztah mezi energií fotonů

Více

3 Elektromagnetické vlny ve vakuu

3 Elektromagnetické vlny ve vakuu 3 Elektromagnetické vlny ve vakuu Od mechanických vln s pružinkami a závažími se nyní přesuneme k vlnám elektromagnetickým. Setkáváme se s nimi na každém kroku radiové vlny, mikrovlny, světlo nebo třeba

Více

Elektrický náboj, Elektrické pole Elektrický potenciál a elektrické napětí Kapacita vodiče

Elektrický náboj, Elektrické pole Elektrický potenciál a elektrické napětí Kapacita vodiče Elektrické pole Elektrický náboj, Elektrické pole Elektrický potenciál a elektrické napětí Kapacita vodiče Elektrický náboj Elektrování těles: a) třením b) přímým dotykem jevy = elektrické příčinou - elektrický

Více

Maturitní okruhy Fyzika 2015-2016

Maturitní okruhy Fyzika 2015-2016 Maturitní okruhy Fyzika 2015-2016 Mgr. Ladislav Zemánek 1. Fyzikální veličiny a jejich jednotky. Měření fyzikálních veličin. Zpracování výsledků měření. - fyzikální veličiny a jejich jednotky - mezinárodní

Více

Jiří Brus. (Verze 1.0.1-2005) (neupravená a neúplná)

Jiří Brus. (Verze 1.0.1-2005) (neupravená a neúplná) Jiří Brus (Verze 1.0.1-2005) (neupravená a neúplná) Ústav makromolekulární chemie AV ČR, Heyrovského nám. 2, Praha 6 - Petřiny 162 06 e-mail: brus@imc.cas.cz Transverzální magnetizace, která vykonává precesi

Více

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Člověk a příroda.

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Člověk a příroda. Fyzika Fyzika je tou součástí školního vzdělávacího plánu školy, která umožňuje žákům porozumět přírodním dějům a zákonitostem. Dává jim potřebný základ pro lepší pochopení a orientaci v životě. Díky praktickým

Více

TERMODYNAMICKÁ ROVNOVÁHA, PASIVNÍ A AKTIVNÍ TRANSPORT

TERMODYNAMICKÁ ROVNOVÁHA, PASIVNÍ A AKTIVNÍ TRANSPORT TERMODYNAMICKÁ ROVNOVÁHA, PASIVNÍ A AKTIVNÍ TRANSPORT Termodynamická rovnováha systému je charakterizována absencí spontánních procesů. Poněvadž práce může být konána pouze systémem, který směřuje ke spontánní

Více

Základní vlastnosti elektrostatického pole, probrané v minulých hodinách, popisují dvě diferenciální rovnice : konzervativnost el.

Základní vlastnosti elektrostatického pole, probrané v minulých hodinách, popisují dvě diferenciální rovnice : konzervativnost el. Aplikace Gaussova zákona ) Po sestavení základní ovnice elektostatiky Základní vlastnosti elektostatického pole, pobané v minulých hodinách, popisují dvě difeenciální ovnice : () ot E konzevativnost el.

Více

Autonomní hlásiče kouře

Autonomní hlásiče kouře Autonomní hlásiče kouře Povinnost obstarat, instalovat a udržovat v provozuschopném stavu požárně bezpečnostní zařízení vyplývá právnickým a podnikajícím fyzickým osobám zejména z ustanovení 5 odst. 1

Více

3.2. Elektrický proud v kovových vodičích

3.2. Elektrický proud v kovových vodičích 3.. Elektrický proud v kovových vodičích Kapitola 3.. byla bez výhrad věnována popisu elektrických nábojů v klidu, nyní se budeme zabývat pohybujícími se nabitými částicemi. 3... Základní pojmy Elektrický

Více

Měření relativní permitivity materiálu plastové láhve Projekt na volitelnou fyziku. 2011/2012 Gymnázium Trutnov Jaroslav Kácovský

Měření relativní permitivity materiálu plastové láhve Projekt na volitelnou fyziku. 2011/2012 Gymnázium Trutnov Jaroslav Kácovský Měření relativní permitivity materiálu plastové láhve Projekt na volitelnou fyziku 2011/2012 Gymnázium Trutnov Jaroslav Kácovský 2 Měření relativní permitivity materiálu plastové láhve Úvod Máme tu další

Více

1. Elektrická práce a výkon. 2. Zdroj a šíření zvuku. 3. Odraz světla

1. Elektrická práce a výkon. 2. Zdroj a šíření zvuku. 3. Odraz světla 1. Elektrická práce a výkon ANOTACE: Materiál slouží k výkladu pojmů elektrická práce a výkon. V prezentaci je jsou vysvětleny oba pojmy a uvedeny vztahy pro výpočet práce i výkonu. Na přehledném schématu

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. x m. Ne čas!

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. x m. Ne čas! MECHANICKÉ VLNĚNÍ I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í uveďte rozdíly mezi mechanickým a elektromagnetickým vlněním zdroj mechanického vlnění musí. a to musí být přenášeno vhodným prostředím,

Více

ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ POZITIVNÍ A NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ NA ZDRAVÍ, MOŽNOSTI OCHRANY

ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ POZITIVNÍ A NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ NA ZDRAVÍ, MOŽNOSTI OCHRANY 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze TOMÁŠ LINDA Diplomová práce z preventivního lékařství na téma : ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ POZITIVNÍ A NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ NA ZDRAVÍ, MOŽNOSTI OCHRANY ELECTROMAGNETIC

Více

VODA S ENERGIÍ Univerzita odhalila tajemství vody Objev hexagonální vody

VODA S ENERGIÍ Univerzita odhalila tajemství vody Objev hexagonální vody VODA S ENERGIÍ Univerzita odhalila tajemství vody Objev hexagonální vody Čtvrté skupenství vody: Hexagonální voda: Na univerzitě ve Washingtonu bylo objeveno čtvrté skupenství vody, což může vysvětlit

Více

Ideální krystalová mřížka periodický potenciál v krystalu. pásová struktura polovodiče

Ideální krystalová mřížka periodický potenciál v krystalu. pásová struktura polovodiče Cvičení 3 Ideální krystalová mřížka periodický potenciál v krystalu Aplikace kvantové mechaniky pásová struktura polovodiče Nosiče náboje v polovodiči hustota stavů obsazovací funkce, Fermiho hladina koncentrace

Více

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku V tomto článku uvádíme shrnutí poznatků učiva II. ročníku

Více

LED žárovky. Současnost a budoucnost patří LED žárovkám. Výhody LED žárovek. Nevýhody LED žárovek

LED žárovky. Současnost a budoucnost patří LED žárovkám. Výhody LED žárovek. Nevýhody LED žárovek LED žárovky Nejmodernějším zdrojem světla jsou v současnosti LED diodové žárovky. LED diodové žárovky jsou nejen velmi úsporným zdrojem světla, ale je možné je vyrobit v nejrůznějších variantách, jak z

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ ĆLOVĚK A PŘÍRODA FYZIKA Mgr. Zdeněk Kettner

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ ĆLOVĚK A PŘÍRODA FYZIKA Mgr. Zdeněk Kettner CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ ĆLOVĚK A PŘÍRODA FYZIKA Mgr. Zdeněk Kettner Vyučovací předmět fyzika je zařazen samostatně v 6. 9. ročníku v těchto hodinových dotacích: 6.

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Fyzika 2 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

4. STANOVENÍ PLANCKOVY KONSTANTY

4. STANOVENÍ PLANCKOVY KONSTANTY 4. STANOVENÍ PLANCKOVY KONSTANTY Měřicí potřeby: 1) kompaktní zařízení firmy Leybold ) kondenzátor 3) spínač 4) elektrometrický zesilovač se zdrojem 5) voltmetr do V Obecná část: Při ozáření kovového tělesa

Více

Název: Zdroje stejnosměrného napětí

Název: Zdroje stejnosměrného napětí Výukové materiály Název: Zdroje stejnosměrného napětí Téma: Zdroje stejnosměrného elektrického napětí RVP: využití Ohmova zákona při řešení praktických problémů Úroveň: střední škola Tematický celek: Praktické

Více

2. Mechanika - kinematika

2. Mechanika - kinematika . Mechanika - kinematika. Co je pohyb a klid Klid nebo pohyb těles zjišťujeme pouze vzhledem k jiným tělesům, proto mluvíme o relativním klidu nebo relativním pohybu. Jak poznáme, že je těleso v pohybu

Více

ÚVOD DO PROBLEMATIKY PIV

ÚVOD DO PROBLEMATIKY PIV ÚVOD DO PROBLEMATIKY PIV Jiří Nožička, Jan Novotný ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ú 207.1, Technická 4, 166 07, Praha 6, ČR 1. Základní princip PIV Particle image velocity PIV je měřící technologie, která

Více

PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE

PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE Identifikační údaje zadávacího řízení Název zakázky Druh zakázky Název projektu Číslo projektu Dodávka pomůcek pro výuku fyziky a biologie Dodávky Inovace ve výuce fyziky a biologie

Více

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE OPTIKA OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE - jeden z nejstarších oborů yziky - studium světla, zákonitostí jeho šíření a analýza dějů při vzájemném působení světla a látky SVĚTLO elektromagnetické vlnění λ = 380 790

Více

Elektřina a magnetismus UF/01100. Základy elektřiny a magnetismu UF/PA112

Elektřina a magnetismus UF/01100. Základy elektřiny a magnetismu UF/PA112 Elektřina a magnetismus UF/01100 Rozsah: 4/2 Forma výuky: přednáška Zakončení: zkouška Kreditů: 9 Dop. ročník: 1 Dop. semestr: letní Základy elektřiny a magnetismu UF/PA112 Rozsah: 3/2 Forma výuky: přednáška

Více

Daniel Tokar tokardan@fel.cvut.cz

Daniel Tokar tokardan@fel.cvut.cz České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra fyziky A6M02FPT Fyzika pro terapii Fyzikální principy, využití v medicíně a terapii Daniel Tokar tokardan@fel.cvut.cz Obsah O čem bude

Více

Laboratorní měření 1. Seznam použitých přístrojů. Popis měřicího přípravku

Laboratorní měření 1. Seznam použitých přístrojů. Popis měřicího přípravku Laboratorní měření 1 Seznam použitých přístrojů 1. Generátor funkcí 2. Analogový osciloskop 3. Měřící přípravek na RL ČVUT FEL, katedra Teorie obvodů Popis měřicího přípravku Přípravek umožňuje jednoduchá

Více

Fyzikální veličiny. Převádění jednotek

Fyzikální veličiny. Převádění jednotek Fyzikální veličiny Vlastnosti těles, které můžeme měřit nebo porovnávat nazýváme fyzikální veličiny. Značka fyzikální veličiny je písmeno, kterým se název fyzikální veličiny nahradí pro zjednodušení zápisu.

Více

Látka a těleso skupenství látek atomy, molekuly a jejich vlastnosti. Fyzikální veličiny a jejich měření fyzikální veličiny a jejich jednotky

Látka a těleso skupenství látek atomy, molekuly a jejich vlastnosti. Fyzikální veličiny a jejich měření fyzikální veličiny a jejich jednotky Vyučovací předmět Fyzika Týdenní hodinová dotace 1 hodina Ročník Prima Roční hodinová dotace 36 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy prakticky rozeznává vlastnosti látek a těles

Více

(??) Podívám-li se na něj, tak se musím ptát, co se nachází za hranicí prvního prostoru?

(??) Podívám-li se na něj, tak se musím ptát, co se nachází za hranicí prvního prostoru? Samozřejmě vím, že jsem mnoho Vašich dotazů nezodpověděl. Chtěl bych Vás ujistit, že jistě najdeme příležitost v některé z následujících kapitol. Nyní se pusťme do 4. kapitoly o prostoru s názvem Makroprostor

Více

Základy fyzikálněchemických

Základy fyzikálněchemických Základy fyzikálněchemických metod Fyzikálně-chemické metody optické metody elektrochemické metody separační metody kalorimetrické metody radiochemické metody ostatní metody Optické metody Oko je citlivé

Více

3.2 Rovnice postupné vlny v bodové řadě a v prostoru

3.2 Rovnice postupné vlny v bodové řadě a v prostoru 3 Vlny 3.1 Úvod Vlnění můžeme pozorovat například na vodní hladině, hodíme-li do vody kámen. Mechanické vlnění je děj, při kterém se kmitání šíří látkovým prostředím. To znamená, že například zvuk, který

Více

Zkouškové otázky z A7B31ELI

Zkouškové otázky z A7B31ELI Zkouškové otázky z A7B31ELI 1 V jakých jednotkách se vyjadřuje napětí - uveďte název a značku jednotky 2 V jakých jednotkách se vyjadřuje proud - uveďte název a značku jednotky 3 V jakých jednotkách se

Více

Lasery optické rezonátory

Lasery optické rezonátory Lasery optické rezonátory Optické rezonátory Optickým rezonátorem se rozumí dutina obklopená odrazovými plochami, v níž je pasivní dielektrické prostředí. Rezonátor je nezbytnou součástí laseru, protože

Více

Seismografy a Seismické pozorovací sítě mají pro seismo

Seismografy a Seismické pozorovací sítě mají pro seismo Seismografy a Seismické pozorovací sítě mají pro seismologii tak zásadní důležitost jakou mají teleskopy pro astronomii či urychlovače pro fyziku. Bez nich bychom věděli jen pramálo o tom, jak vypadá nitro

Více

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí 1. Pojetí vyučovacího předmětu 1.1. Obecný cíl vyučovacího předmětu Obecným cílem je zprostředkovat základní fyzikální poznatky potřebné v odborném i dalším vzdělání a praktickém životě a také naučit žáky

Více

Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený

Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený Jan Olbrecht Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený Jaký typ lomu nastane při průchodu světla z opticky

Více

Ele 1 elektromagnetická indukce, střídavý proud, základní veličiny, RLC v obvodu střídavého proudu

Ele 1 elektromagnetická indukce, střídavý proud, základní veličiny, RLC v obvodu střídavého proudu Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: ELEKTROTECHNIKA PRVNÍ ZDENĚK KOVAL Název zpracovaného celku: 30. 9. 203 Ele elektromagnetická indukce, střídavý proud, základní veličiny, RLC v obvodu střídavého proudu

Více

Ing. Stanislav Jakoubek

Ing. Stanislav Jakoubek Ing. Stanislav Jakoubek Číslo DUMu III/2-3-3-01 III/2-3-3-02 III/2-3-3-03 III/2-3-3-04 III/2-3-3-05 III/2-3-3-06 III/2-3-3-07 III/2-3-3-08 Název DUMu Elektrický náboj a jeho vlastnosti Silové působení

Více

ELT1 - Přednáška č. 4

ELT1 - Přednáška č. 4 ELT1 - Přednáška č. 4 Statická elektřina a vodivost 2/2 Rozložení elektostatických nábojů Potenciál el. pole, el. napětí, páce Coulombův zákon Bodový náboj - opakování Coulombův zákon - síla, kteou působí

Více

Světlo v multimódových optických vláknech

Světlo v multimódových optických vláknech Světlo v multimódových optických vláknech Tomáš Tyc Ústav teoretické fyziky a astrofyziky, Masarykova univerzita, Kotlářská 2, 61137 Brno Úvod Optické vlákno je pozoruhodný fyzikální systém: téměř dokonalý

Více

Magnetický záznam zvuku

Magnetický záznam zvuku Magnetický záznam zvuku Zpracoval: Ing. Jiří Sehnal 1 Magnetický záznam zvuku Princip magnetického záznamu zvuku spočívá v převedení zvukových kmitů na elektrické, kterými se trvale zmagnetizuje pohybující

Více

Jan Perný 05.09.2006. využíváme při orientaci pomocí kompasu. Drobná odchylka mezi severním

Jan Perný 05.09.2006. využíváme při orientaci pomocí kompasu. Drobná odchylka mezi severním Měření magnetického pole Země Jan Perný 05.09.2006 www.pernik.borec.cz 1 Úvod Že planeta Země má magnetické pole, je známá věc. Běžně této skutečnosti využíváme při orientaci pomocí kompasu. Drobná odchylka

Více

3. D/A a A/D převodníky

3. D/A a A/D převodníky 3. D/A a A/D převodníky 3.1 D/A převodníky Digitálně/analogové (D/A) převodníky slouží k převodu číslicově vyjádřené hodnoty (např. v úrovních TTL) ve dvojkové soustavě na hodnotu nějaké analogové veličiny.

Více

Radioterapie. X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz

Radioterapie. X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Radioterapie X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Radioterapie je klinický obor využívající účinků ionizujícího záření v léčbě jak zhoubných, tak nezhoubných nádorů

Více

Radiologická klinika FN Brno Lékařská fakulta MU Brno 2010/2011

Radiologická klinika FN Brno Lékařská fakulta MU Brno 2010/2011 Radiologická klinika FN Brno Lékařská fakulta MU Brno 2010/2011 OCHRANA PŘED ZÁŘENÍM Přednáška pro stáže studentů MU, podzimní semestr 2010-09-08 Ing. Oldřich Ott Osnova přednášky Druhy ionizačního záření,

Více

VYHLÁŠKA o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského rozhlasového vysílání šířeného ve vybraných kmitočtových pásmech Vymezení pojmů

VYHLÁŠKA o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského rozhlasového vysílání šířeného ve vybraných kmitočtových pásmech Vymezení pojmů Strana 164 Sbírka zákonů č.22 / 2011 22 VYHLÁŠKA ze dne 27. ledna 2011 o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského rozhlasového vysílání šířeného ve vybraných kmitočtových pásmech Český telekomunikační

Více

1 Přesnost měření efektivní hodnoty různými typy přístrojů

1 Přesnost měření efektivní hodnoty různými typy přístrojů 1 Přesnost měření efektivní hodnoty různými typy přístrojů Cíl: Cílem této laboratorní úlohy je ověření vhodnosti použití různých typů měřicích přístrojů při měření efektivních hodnot střídavých proudů

Více

9. Fyzika mikrosvěta

9. Fyzika mikrosvěta Elektromagnetické spektrum 9.1.1 Druy elektromagnetickéo záření 9. Fyzika mikrosvěta Vlnění různýc vlnovýc délek mají velmi odlišné fyzikální vlastnosti. Různé druy elektromagnetickéo záření se liší zejména

Více

Termika. Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději.

Termika. Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději. Termika Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději. 1. Vnitřní energie Brownův pohyb a difúze látek prokazují, že částice látek jsou v neustálém neuspořádaném pohybu. Proto mají kinetickou

Více

Chytřejší solární systémy. Bílá kniha: SunPower panely generují nejvyšší finanční návratnost vašich solárních investic 2009. www.nemakej.

Chytřejší solární systémy. Bílá kniha: SunPower panely generují nejvyšší finanční návratnost vašich solárních investic 2009. www.nemakej. Chytřejší solární systémy : SunPower panely generují nejvyšší finanční návratnost vašich solárních investic 2009 www.nemakej.cz Obsah 3 4 Shrnutí Více energie díky panelům s nejvyšší účinností 22% účinnost

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Zdroje elektrosmogu a signály modulace

Zdroje elektrosmogu a signály modulace Zdroje elektrosmogu a signály modulace Ukázka více různých zdrojů elektromagnetického záření, s kterými se člověk každodenně setkává. Tabulka obsahuje výhradně zdroje s digitální pulzní modulací, které

Více

Termokamera ve výuce fyziky

Termokamera ve výuce fyziky Termokamera ve výuce fyziky PaedDr. Jiří Tesař, Ph.D. Katedra aplikované fyziky a technické výchovy, Fakulta pedagogická, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Jeronýmova 10, 371 15 České Budějovice

Více

Zeemanův jev. Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov

Zeemanův jev. Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov Zeemanův jev Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov 1 Abstrakt Při tomto experimentu jsme zopakovali pokus Pietera Zeemana (nositel Nobelovy ceny v roce 1902) se

Více

POŽÁRNÍ TAKTIKA. Proces hoření

POŽÁRNÍ TAKTIKA. Proces hoření MV- Ř EDITELSTVÍ H ASIČ SKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR O DBORNÁ PŘ ÍPRAVA JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY KONSPEKT POŽÁRNÍ TAKTIKA 1-1-01 Základy požární taktiky Proces hoření Zpracoval : Oldřich VOLF HZS okresu

Více

Barva produkovaná vibracemi a rotacemi

Barva produkovaná vibracemi a rotacemi Barva produkovaná vibracemi a rotacemi Hana Čechlovská Fakulta chemická Obor fyzikální a spotřební chemie Purkyňova 118 612 00 Brno Barva, která je produkována samotnými vibracemi je relativně mimořádná.

Více

5.6. Člověk a jeho svět

5.6. Člověk a jeho svět 5.6. Člověk a jeho svět 5.6.1. Fyzika ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013 Charakteristika vyučujícího předmětu FYZIKA I. Obsahové vymezení Vyučovací předmět Fyzika vychází z obsahu vzdělávacího

Více

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově. 07_3_Elektrický proud v polovodičích

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově. 07_3_Elektrický proud v polovodičích Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_3_Elektrický proud v polovodičích Ing. Jakub Ulmann 3 Polovodiče Př. 1: Co je to? Př. 2: Co je to? Mikroprocesor

Více

snímače využívají trvalé nebo pružné deformace měřicích členů

snímače využívají trvalé nebo pružné deformace měřicích členů MĚŘENÍ SÍLY snímače využívají trvalé nebo pružné deformace měřicích členů a) Měřiče s trvalou deformací měřicích členů Jsou málo přesné Proto se používají především pro orientační měření tvářecích sil,

Více

ELEKTROMOTOR. Marek Vlček. Gymnázium Botičská. Botičská 1, Praha 2

ELEKTROMOTOR. Marek Vlček. Gymnázium Botičská. Botičská 1, Praha 2 Středoškolská technika 2014 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT ELEKTROMOTOR Marek Vlček Gymnázium Botičská Botičská 1, Praha 2 Metodika Sestavím několik typů menších elektromotorů

Více

Rychlostní a objemové snímače průtoku tekutin

Rychlostní a objemové snímače průtoku tekutin Rychlostní a objemové snímače průtoku tekutin Rychlostní snímače průtoku Rychlostní snímače průtoku vyhodnocují průtok nepřímo měřením střední rychlosti proudu tekutiny v STŘ. Ta závisí vzhledem k rychlostnímu

Více

Výstupy Učivo Průřezová témata

Výstupy Učivo Průřezová témata 5.2.8.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a příroda PŘEDMĚT: Fyzika ROČNÍK: 6. Výstupy Učivo Průřezová témata -rozlišuje látku a těleso, dovede uvést příklady látek a těles

Více

Název materiálu: Vedení elektrického proudu v kapalinách

Název materiálu: Vedení elektrického proudu v kapalinách Název materiálu: Vedení elektrického proudu v kapalinách Jméno autora: Mgr. Magda Zemánková Materiál byl vytvořen v období: 2. pololetí šk. roku 2010/2011 Materiál je určen pro ročník: 9. Vzdělávací oblast:

Více

Relativistická dynamika

Relativistická dynamika Relativistická dynamika 1. Jaké napětí urychlí elektron na rychlost světla podle klasické fyziky? Jakou rychlost získá při tomto napětí elektron ve skutečnosti? [256 kv, 2,236.10 8 m.s -1 ] 2. Vypočtěte

Více

Utajené vynálezy Nemrtvá kočka

Utajené vynálezy Nemrtvá kočka Nemrtvá kočka Od zveřejnění teorie relativity se uskutečnily tisíce pokusů, které ji měly dokázat nebo vyvrátit. Zatím vždy se ukázala být pevná jako skála. Přesto jsou v ní slabší místa, z nichž na některá

Více

Infračervená spektroskopie

Infračervená spektroskopie Infračervená spektroskopie 1 Teoretické základy Podstatou infračervené spektroskopie je interakce infračerveného záření se studovanou hmotou, kdy v případě pohlcení fotonu studovanou hmotou mluvíme o absorpční

Více

ELEKTRICKÝ PROUD V KAPALINÁCH, PLYNECH A POLOVODIČÍCH

ELEKTRICKÝ PROUD V KAPALINÁCH, PLYNECH A POLOVODIČÍCH Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D14_Z_OPAK_E_Elektricky_proud_v_kapalinach _plynech_a_polovodicich_t Člověk a příroda

Více

Plazma v mikrovlnné troubě

Plazma v mikrovlnné troubě Plazma v mikrovlnné troubě JIŘÍ KOHOUT Katedra obecné fyziky, Fakulta pedagogická, Západočeská univerzita v Plzni V tomto příspěvku prezentuji sérii netradičních experimentů souvisejících se vznikem plazmatu

Více

4.5.10 Lenzův zákon. Př. 1: Popiš průběh pokusu. Do kolika částí ho můžeme rozdělit?

4.5.10 Lenzův zákon. Př. 1: Popiš průběh pokusu. Do kolika částí ho můžeme rozdělit? 4.5.10 Lenzův zákon Předpoklady: 4502, 4503, 4507, 4508 Pomůcky: autobaterie, vodiče, cívka 600 závitů, dlouhé tyčové jádro, hliníkový kroužek se závěsem, stojan, měděný kroužek bez závěsu, prodlužovačka,

Více

1 Tepelné kapacity krystalů

1 Tepelné kapacity krystalů Kvantová a statistická fyzika 2 Termodynamika a statistická fyzika) 1 Tepelné kapacity krystalů Statistická fyzika dokáže vysvětlit tepelné kapacity látek a jejich teplotní závislosti alespoň tehdy, pokud

Více