MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ NÁZVY VINIČNÍCH TRATÍ VE VINAŘSKÉ PODOBLASTI MIKULOVSKÉ

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY NÁZVY VINIČNÍCH TRATÍ VE VINAŘSKÉ PODOBLASTI MIKULOVSKÉ DIPLOMOVÁ PRÁCE Brno 2014 Vedoucí práce prof. PhDr. Rudolf Šrámek, CSc. Vypracovala Bc. Michaela Dobiášová

2 Bibliografický záznam DOBIÁŠOVÁ, Michaela. Názvy viničních tratí ve Vinařské podoblasti mikulovské: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra českého jazyka a literatury, l., 106 l. příl. Vedoucí diplomové práce Rudolf Šrámek. Anotace Předmětem a cílem předložené diplomové práce je zjištění repertoáru vztahových modelů, strukturních modelů a strukturních typů u pomístních jmen viničních tratí ležících v mikulovské vinařské podoblasti na jižní Moravě. Stěžejní částí práce je abecední slovník pomístních jmen viničních tratí, který obsahuje 163 hesel. U každého hesla je uveden jednak popis viniční tratě, případně historické názvy, pokud jsou nápomocné k rozboru pomístního jména. Dále se zde pak nachází rozbor pomístního jména a strukturní a motivická analýza, při které vycházím z modelové analýzy Jany Pleskalové. Strukturní a motivická analýza všech pomístních jmen je shrnuta v samostatné kapitole. Součástí práce je také kapitola věnovaná historickým názvům viničních tratí. V příloze se nachází srovnání současných a historických map viničních tratí v dané oblasti. Abstract The subject and goal of this diploma thesis is to discover the repertory of motivic models, structural models and structural types of local names of vineyards in the wine region of Mikulov in South Moravia. Crucial part of the diploma thesis is an alphabetically ordered dictionary of local names of vineyards that contains 163 entries. Every entry consists of the description of the vineyard, eventually of references to historical names if they are helpful in analysis of the local name. Entries also contain the analysis of local names and structural and motivic analysis which follows model analysis adopted by Jana Pleskalová. Structural and motivic analysis of all local names is summed up in an independent chapter. There is also a chapter about historical names of all vineyards. In the supplement there is a comparison of contemporary and historical maps of vineyards in the given area. Klíčová slova pomístní jména, modelová analýza, viniční tratě, mikulovská vinařská podoblast Keywords local names, model analysis, vineyards, wine region of Mikulov

3 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila pouze prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně Bc. Michaela Dobiášová

4 Na tomto místě bych ráda poděkovala panu prof. PhDr. Rudolfu Šrámkovi, CSc. za jeho cenné rady a připomínky k diplomové práci, za vstřícnost a lidský přístup. Dále bych chtěla poděkovat PhDr. Zině Komárkové a PhDr. Mileně Šípkové, CSc. z Dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český v Brně za umožnění přístupu k soupisu pomístních jmen v jednotlivých obcích mikulovské vinařské podoblasti. Poté bych ráda poděkovala Ing. Jarmile Neuwirthové z Oddělení registru vinic Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského za ochotu a vstřícnost při poskytnutí údajů o názvech viničních tratí od roku 2000 do současnosti. Tyto informace jsou v této diplomové práci publikovány se svolením Oddělení registru vinic Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat své rodině, která mě podporovala po celou dobu mého studia.

5 Obsah 1 Úvod Pomístní jména viničních tratí Motivická analýza PJ podle různých kritérií Motivická analýza podle Pavla Linharta (2007) Motivická analýza podle Františka Matějka (1984) Motivická analýza podle Václava Frolce (1984) Motivická analýza podle Jany Pleskalové (1992) Slovník pomístních jmen viničních tratí Motivická a strukturní analýza PJ VM I Vztahové modely motivické analýzy VM I Strukturní modely a typy v rámci I VPJ modelu I Shrnutí analýzy PJ VM I Motivická a strukturní analýza PJ VM II Motivická analýza PJ VM II Strukturní modely a typy v rámci VM II VPJ modelu II Shrnutí motivické a strukturní analýzy PJ VM II Motivická a strukturní analýza PJ VM III Motivická analýza VM III Strukturní modely a typy v rámci VM III Shrnutí motivické a strukturní analýzy PJ VM III Motivická a strukturní analýza PJ VM IV Motivická analýza VM IV Strukturní modely a typy v rámci VM IV Shrnutí motivické a strukturní analýzy PJ VM IV

6 9 Motivická analýza pomístních jmen kategorie VM X Klasifikace pomístních jmen viničních tratí Dělení dle počtu slov Dělení podle motivické analýzy PJ Dělení podle původu PJ Soupis slovotvorných modelů Soupis slovotvorných typů Historické názvy viničních tratí Rozbor pramenů Historické názvy viničních tratí jednotlivých obcí Závěr Sekundární literatura Knihy Články ve sbornících a časopisech Internetové zdroje Legislativní dokumenty Seznam zkratek Zkratky obcí Gramatické a jazykovědné zkratky Seznam grafů Seznam tabulek Přílohy

7 1 Úvod Tématem mé diplomové práce jsou názvy viničních tratí v mikulovské vinařské podoblasti a cílem je motivická a strukturní analýza všech 182 pomístních jmen viničních tratí této oblasti. Tento námět jsem si vybrala z několika důvodů. Bydlím pod Pálavou ve vinařské obci Březí a také pocházím z vinařské rodiny, kde má výroba vína svou tradici a vždy mě zajímal původ názvů viničních tratí. Jsem proto ráda, že jsem si toto téma mohla vybrat pro zpracování mé diplomové práce. Zaměřila jsem se na názvy viničních tratí z nejbližšího okolí, konkrétně jsem se soustředila na obce, které stejně jako moje rodné Březí, spadají do mikulovské vinařské podoblasti. Názvy viničních tratí, které rozebíráme v této diplomové práci, byly převzaty z vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 254/2010 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí. První část práce tvoří definice pomístních jmen, jejich rozdělení a nástin rozdílů mezi pomístními jmény a názvy viničních tratí. Zmínka je taktéž o vývoji pomístních jmen v pohraniční oblasti jižní Moravy. Tato kapitola obsahuje také přesné vymezení mikulovské vinařské podoblasti. V další části diplomové práce se nachází motivické analýzy PJ podle čtyř různých autorů P. Linharta, F. Matějka, V. Frolce a J. Pleskalové. První tři se týkají specificky názvů viničních tratí, poslední se sice zabývá obecně PJ, ale dá se bez problémů aplikovat i na názvy viničních tratí. Právě posledně zmíněný zdroj, tj. monografii Jany Pleskalové Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku z roku 1992, jsme zvolili jako hlavní oporu při motivické analýze PJ viničních tratí této diplomové práce. Stěžejní část práce tvoří čtvrtá kapitola, která obsahuje slovník pomístních jmen viničních tratí. Tento slovník je řazen abecedně a obsahuje všech 182 názvů viničních tratí, které jsou rozděleny podle jednotlivých slov z názvu na 163 hesel. Podle každého slova z názvu viniční trati je tedy možné vyhledat konkrétní trať. Každé heslo obsahuje popis tratě, případně historické názvy, které mohou být nápomocné při výkladu PJ. Následuje rozbor vzniku pojmenování PJ na základě popisu tratě a motivická a strukturní analýza PJ. Kapitoly pět až devět čtenáře blíže seznamují s jednotlivými vztahovými modely (I, II, III, IV a X). Tyto kapitoly se skládají z přehledu jednotlivých vztahových modelů s hlavním vztahem I až X a přehledu strukturních modelů a typů, které jsou realizované v rámci tohoto modelu. Všechny kapitoly jsou zakončeny krátkou podkapitolou, která shrnuje motivickou a strukturní analýzu PJ konkrétního vztahového modelu. 7

8 Materiál z našeho výzkumného vzorku je dále podroben analýze z různých hledisek. Nejprve se objevuje rozdělení podle počtu slov, ze kterých se jednotlivá PJ skládají. Následuje shrnutí motivické analýzy, které je porovnáváno také s rozdělením podle počtu slov. Poslední způsob dělení rozčleňuje PJ podle způsobu vzniku na depropriální a deapelativní. Pro úplnost byly do diplomové práce zařazeny soupisy všech strukturních modelů a strukturních typů, které se u PJ objevily. Tyto jsou součástí kapitol jedenáct a dvanáct. Předposlední částí této diplomové práce je kapitola věnovaná historickým názvů viničních tratí. Po charakteristice historických materiálů, které byly použity pro tuto část, následují názvy viničních tratí z jednotlivých obcí. Názvy tratí jsou řazeny od nejstarších k nejaktuálnějším a naším cílem je v této kapitole zjistit návaznost mezi jednotlivými PJ. V závěru práce jsou shrnuty výsledky všech předchozích kapitol. Pozornost je věnována závěrečné analýze repertoáru vztahových modelů, strukturních modelů a strukturních typů u pomístních jmen viničních tratí v mikulovské vinařské podoblasti. V příloze práce se objevují mapy jednotlivých vinařských obcí, jejich součástí jsou jak současné, tak historické názvy tratí. 8

9 2 Pomístní jména viničních tratí Tato kapitola se zabývá definicí pomístních jmen a jejich rozdělením. Poté následuje popis rozdílů mezi pomístním jménem a názvy viničních tratí. Součástí je také vymezení mikulovské vinařské podoblasti podle vinařského zákona a zmíněn je také vývoj názvů viničních tratí v pohraničních oblastech jižní Moravy. Pomístní jméno (dále PJ) je definováno jako vlastní jméno neživého přírodního objektu a jevu na Zemi a toho člověkem vytvořeného objektu na Zemi, který není určen k obývání a je v krajině pevně fixován. 1 PJ dělíme podle Olivové-Nezbedové na: hydronyma, vlastní jména vod, např. jména rybníků, studánek, vodopádů, oronyma, vlastní jména tvarů vertikální členitosti povrchu zemského i mořského dna, tj. názvy pohoří, skal, kopců, nížin, tabulí, pozemková jména, vlastní jména seskupení pozemků nebo jednotlivého pozemku, hodonyma, vlastní jména dopravních cest např. jména ulic, brodů, mostů, cest, lanovek, a vlastní jména jiných neživých přírodních objektů a jevů a člověkem vytvořených objektů, které nejsou určeny k obývání, tj. vlastní jména balvanů, kapliček, božích muk, křížků, hřbitovů, pomníků, mohyl, lomů, dolů, rozhleden, trigonometrických bodů a ukazatelů cest. Názvy viničních tratí, které jsou předmětem této diplomové práce, patří tedy mezi pozemková jména. Ta můžeme dále rozdělit na pozemky obdělávané (vinice, chmelnice, pole, zemědělské hony, zahrady), lesní pozemky (názvy lesů, hájů, obor apod.) a pozemky neobdělávané. 2 Na tomto místě bych ráda uvedla, že v rámci této diplomové práce jsou termíny název viniční tratě, pojmenování viniční tratě a pomístní jméno viniční tratě používány ve stejném významu a jsou navzájem synonymní. Pomístní jméno, které označuje název viniční trati, je značně specifické. Obecně nelze objekty, které pomístní jména pojmenovávají, zeměpisně přesně ohraničit. Toto ale neplatí u názvů viničních tratí, protože z důvodů majetkových musí být hranice přesně stanovené. Hranice se začaly úředně určovat od roku 2000 díky vyhlášce o viničních tratích. Tyto hranice a také názvy jednotlivých tratí byly navrženy obcemi, které chtěly být 1 Svoboda Šmilauer Olivová-Nezbedová Oliva Witkowski, Základní soustava a terminologie slovanské onomastiky, Zpravodaj místopisné komise, 14, 1973, s srov. OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L. Pomístní jména v Čechách: o čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Praha: Academia, 1995, s

10 v novém zákoně uvedeny jako vinařské obce. Záleželo na osvícenosti zastupitelů, zda při tvorbě názvů viničních tratí navazovali na starší názvy nebo zda názvy vytvářeli uměle. V průběhu let docházelo z výrobních důvodů ke slučování viničních tratí a některé názvy tratí proto mohly zaniknout. Na základě vinařského zákona č. 321/2004 Sb. a jeho prováděcí vyhlášky č. 324/2004 Sb. byly v České republice definovány dvě vinařské oblasti Morava a Čechy. Vinařskou oblast Morava tvoří čtyři vinařské podoblasti mikulovská, velkopavlovická, znojemská a slovácká. Mikulovská vinařská podoblast leží na území okresů Brno-venkov a Břeclav a zahrnuje třicet obcí. Konkrétně se jedná o obce Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Bulhary, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Hlohovec, Horní Věstonice, Ivaň, Jevišovka, Klentnice, Lednice, Mikulov, Milovice, Novosedly, Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov, Perná. Pohořelice, Popice, Pouzdřany, Přibice, Sedlec, Strachotín, Valtice, Vlasatice a Vranovice. Přičemž pod město Valtice spadá i katastrální území Úval u Valtic a město Pohořelice zahrnuje katastrální území obce Smolín a Nová Ves u Pohořelic. Celková plocha vinic v mikulovské vinařské podoblasti je ha a nachází se zde 182 viničních tratí. 3 Největší vinařskou obcí v této oblasti je podle počtu tratí Perná, která má 17 viničních tratí, na druhém místě jsou Valtice, pod které spadá 13, a na třetím místě se objevuje Mikulov s 12 tratěmi. Mikulovská vinařská podoblast, která se nachází v jihomoravském pohraničí, je v mnoha ohledech specifická. Podle Jany Pleskalové bylo území pohraničí na začátku 20. století obydleno převážně německy mluvícím obyvatelstvem. Po skončení druhé světové války proběhl odsun německého obyvatelstva z této oblasti a území bylo dosídleno obyvateli z okolních i vzdálenějších míst republiky a také reemigranty. 4 V oblasti jižní Moravy se jednalo především o reemigranty z Bulharska a Jugoslávie. Tyto události ovlivnily vývoj názvů viničních tratí v této oblasti. Kvůli výměně obyvatelstva zaniklo mnoho německých názvů viničních tratí a noví usedlíci byli nuceni vytvořit si nové názvy, 3 srov. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 254/2010 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí. In: Sbírka zákonů ISSN srov. PLESKALOVÁ, J. Vývoj anoikonymie v oblastech nově osídlených po roce 1945: /na materiálu z Moravy/. In MAJTÁN, Milan. Aktuálne úlohy onomastiky z hľadiska jazykovej politiky a jazykovej kultúry. Bratislava: Jazykovedný ústav Ľudovita Štúra Slovenskej akadémie ved, 1989, s

11 které by pro ně byly srozumitelné. Některé německé názvy viničních tratí byly sice zachovány, ale jejich podoba byla přizpůsobena českému jazyku. Pomístní jména viničních tratí v mikulovské vinařské podoblasti mají proto trojí pramen původu názvu. Jedná se o původní PJ starousedlíků, dále překlady či adaptace původních PJ do češtiny, a za třetí názvy zcela nové, které vytvořilo nové obyvatelstvo. Na konci této úvodní kapitoly bych ráda zdůraznila, že pro PJ viničních tratí je kromě přesně lokalizovaných hranic charakteristický zúžený repertoár motivací a preference určitých typů tvoření. Právě tyto fakta se budeme snažit v rámci této diplomové práce potvrdit. 11

12 3 Motivická analýza PJ podle různých kritérií V této části diplomové práce se objevuje motivická analýza PJ viničních tratí z mého výzkumného vzorku. Následují čtyři různé motivické analýzy podle různých autorů, které jsou seřazeny podle důležitosti, jakou jejich rozdělení přikládáme. První tři analýzy se týkají názvů viničních tratí. Čtvrtá z nich popisuje obecně PJ, ale dá se bez obtíží aplikovat i pouze na názvy viničních tratí. Tato poslední analýza podle Jany Pleskalové je pro nejpodstatnější. K ilustraci jednotlivých rozdělení používáme příklady PJ z našeho výzkumného vzorku. 3.1 Motivická analýza podle Pavla Linharta (2007) Pavel Linhart ve Vinařském atlasu podává značně zjednodušené dělení názvů viničních tratí. Dělí je na historické názvy, názvy moderní a poetické. 5 Toto dělení je pro nás nedostačující, stejně tak je sporné, které názvy přesně autor mínil zařadit do jednotlivých kategorií. My jsme do kategorie historických názvů zařadili názvy, které jsou německého či slovanského původu a jejich výklad je dnes tudíž nejasný. Jedná se o PJ Bergrus, Culisty-Dlúhé, Deliče, Dražice, Goldhamer, Hajdy na jamách, Hintertály, Knížecí vyhlídka, Kolby, Kolimberk, Langewarte, Lusy, Mitrberk, Podsedky, Purmice, Ráfle, Rebry, Rosentické, Římský vrch, Sacny, Sonberk, Sonnenberg, Stará hora, Staré hory, Staré vinohrady, Svindrunk, Štabery, Šternberg, Šulaperk, Šusfeldy, Unédy a další. Kategorie moderních názvů je podle našeho názoru také sporná, jednoznačně bychom sem snad mohli zařadit pouze názvy Nad sokolovnou, Pod státní či Sahara. Poslední kategorii tvoří poetické názvy. Tato skupina je značně subjektivní, zařadili jsme sem především deminutiva a PJ s kladným emocionálním nábojem, tj. Na výsluní, Pod Pannama, Růžová hora, U Červené studánky, U kapličky, U křížku, U Mikuláška, U rybníčka, U třech panen, U Venuše, Vinohrádky, Výsluní a Za humny. 5 srov. Vinařský atlas území České republiky: Weinatlas des Gebietes der Tschechischen Republik. Praha: Dolin, 2007, s

13 3.2 Motivická analýza podle Františka Matějka (1984) Krátká motivická analýza se objevuje ve článku Františka Matějka Moravské vinice a třicetiletá válka, který byl publikován ve Sborníku historickém z roku Podle Matějka vinaři dávali jednotlivým horám jména, která odpovídala jejich poloze v kraji př. Aeibis, Dunajovický kopec, Pod Klentnicí, Pod Pálavou, Pod státní, Pravá Bavorská, Rosentické, Za humny, jejich tvaru př. Hůrka, Kolby, Kopečky, Špičák, Žlebské, jejich vztahu k okolním horám př. Levá Bavorská, Levá Klentnická, Mitrberk, Pod Sluneční horou, Pod Slunným vrchem, Pod strážným vrchem, Pravá Bavorská a Pravá Klentnická nebo jejich vztahu k okolním lidským zařízením př. Knížecí vyhlídka, Milovické terasy, Nad mlýnem, Nad rybníkem, Nad sklepy, Nad sv. Leonardem, Ovčárna, Pod státní, Pod valtickou, Terasy u hranic, Terasy u Křížového sklepu, U Boží muky, U Božích muk, U cihelny, U Červené studánky, U hřiště, U kapličky, U křížku, U Mikuláška, U rybníčka, U Spálené hospody, U sv. Anny a Za cihelnou. Jména viničních tratí se mohou podle Matějka vztahovat k době jejich vzniku př. Nová hora, Stará hora, Staré, Ve starých; některá jména viničních tratí vyjadřují okolnosti, za nichž vznikaly př. Deliče, Dražice, Grunty, Hintertály, Podsedky a Zahrady nebo naděje do nich vkládané př. Svindrunk ( suchen = hledat trunk = nápoj, tedy vyhledejte si nápoj tento výklad považujeme za lidovou etymologii). Některé názvy vyjadřují společenské vztahy s nimi spojené Daniel, Farské, Panské, nebo události k nim se vážící př. Nad peklem, Pod Pannama, Římský vrch, U třech panen, U Spálené hospody či U Venuše. Výše uvedená motivická analýza je sice podrobnější než ve Vinařském atlase, ale pro naše potřeby je stále nedostačující, protože velkou část PJ z našeho vzorku nelze zařadit do žádné z kategorií. František Matějek také upozorňuje, že v obcích byly v době třicetileté války názvy vinic také německé, nejen proto, že se nacházely v pohraničí, ale i proto, že je zapisovali němečtí písaři. V českých obcích byly německé názvy také díky působení německé vrchnosti. 3.3 Motivická analýza podle Václava Frolce (1984) Rozbor názvů viničních tratí a jejich rozdělení můžeme najít v publikaci Václava Frolce Jihomoravské vinohradnictví (1984). Tato publikace navazuje na starší publikaci 6 srov. MATĚJEK, F. Moravské vinice a třicetiletá válka (1. část). Sborník historický, 30, Akademia, Praha 1984, s

14 od stejného autora s názvem Tradiční vinařství na Moravě (1974). Konkrétně část věnovaná pojmenování viničních tratí je totožná. Frolec rozlišuje v rámci pojmenování několik skupin. 7 V první skupině je zařazeno nejobecnější pojmenování viniční tratě tj. vinohrady Vinohrady, Vinohrádky. Toto označení může být často doplněno o bližší určení např. Branišovické vinohrady, Novoveské vinohrady, Pohořelické vinohrady, Staré vinohrady. Na jižní Moravě se pro označení vinohradů používá také název hora, který nejspíš odkazuje k německému názvu (Wein)berg. Tento název bývá téměř vždy doplněný o přívlastek, který určuje, zda se jedná o nově vysázené vinice či o vinice staré př. Nová hora, Stará hora. Přívlastek, který rozvíjí substantivum hora, může vyjadřovat i polohu, délku či kvalitu vinohradů např. Kamenné hory, Ořechová hora, Pod Sluneční horou, Růžová hora a Stolová hora. Názvy viničních tratí mohou být motivovány nerovností terénu např. Hůrka, Jižní svahy, Kopečky, Kotel, Kotelná, Plotny, Stolová hora, Špičák, Terasy, Terasy u hranic a Žlebské. Další rozdělení je podle klimatických a půdních podmínek např. Kamenné hory Kamenný vrch, Na pískách, Na výsluní, Písky, Pod Sluneční horou, Pod Slunným vrchem Sahara, Slunečná, Slunný vrch, Sonberk, Sonneberg, Výsluní, Zimní vrch a Železná. Podle porostu a jeho proměn rozlišujeme tyto názvy viničních tratí např. Doubrava, Hájky, Maliny, Ořechová hora, Růžová, Růžová hora, U akátového lesa, U třešňové aleje a Zahrady. Názvy viničních tratí jsou motivovány také zvířectvem např. Kraví hora, Liščí vrch, Ovčárna, U Ovčárny. Další možností je pojmenování podle vzniku, velikosti a podoby vinohradních pozemků např. Čtvrtky, Deliče, Dražice a Lusy. Do této kategorie se řadí i názvy, které naznačují způsob nabytí vinice. Časté označení vinice je podle Frolce na základě majitelů pozemků, a to jak podle jednotlivců i podle názvů obcí či právnických osob. Tato kategorie je podle našeho názoru sporná. Jednoznačně sem sice můžeme zařadit názvy Daniel, Farské či Panské, ale větší problémy se vyskytnou, pokud se v názvu viniční tratě objeví jméno obce př. Bavorsko, Brodské stráně, Brodsko, Drnholecko, Dunajovický kopec, Hlohovsko, Věstoňsko či Vlasaticko. Tyto tratě se totiž většinou nenachází v katastrálním území obce, jejíž jméno se objevilo v názvu tratě. V těchto případech se trať nachází směrem ke katastrálnímu území obce či na hranicích obce, na kterou odkazuje název tratě. Na druhou stranu se objevují dvě výjimky, a to je název tratě Dunajovský kopec, který se nachází 7 srov. FROLEC, V. Jihomoravské vinohradnictví: tradice a současnost. 2. přeprac. vyd. Brno: Blok, 1984, s

15 v katastrálním území obce Dolní Dunajovice a trať Sedlecko, která se také nachází v obci Sedlec. Další kategorie vyděluje názvy viničních tratí odvozené od staveb, které tady kdysi stávaly nebo které zde dodnes existují př. Nad mlýnem, Nad peklem, Nad sklepy, Nad Sklepy, Nad sokolovnou, Nad sv. Leonardem, Pod strážným vrchem, Pod státní, Strážný vrch, U Boží muky, U Božích muk, U cihelny, U Červené studánky, U hřiště, U kapličky, U křížku, U Mikuláška, U Ovčárny, U Spálené hospody, U sv. Anny a Za cihelnou. Domníváme se, že do této poslední kategorie bychom mohli zařadit nejen stavby, ale obecně jakékoli objekty, které mohou být i přírodního charakteru, tj. nejrozšířenější typ pojmenování z našeho výzkumného vzorku, např. U akátového lesa, U třešňové aleje, Nad jezerem, Nad rybníkem, Pod lomem, Pod Sluneční horou, Pod Slunným vrchem, Pod valtickou, U rybníčka, U Venuše a Za humny. Zvláštní kategorií jsou podle Frolce názvy německého původu, které byly rozšířeny především v obcích s německým osídlením. Zde často docházelo k míšení českých a německých názvů př. Bergrus, Hintertály, Kolby, Kolimberk, Langewarte, Mitrberk, Ráfle, Sacny, Sonberk, Sonnenberg, Svindrunk, Štabery, Šternberg, Šulaperk, Šusfeldy a Unédy. 3.4 Motivická analýza podle Jany Pleskalové (1992) Publikace Jany Pleskalové Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku je naším hlavním zdrojem při motivické a strukturní analýze PJ této diplomové práce. Pleskalová vychází především z Dokulilovy slovotvorné teorie, Šrámkovy modelové teorie a z výsledků české a slovenské onomastické teorie. PJ jsou původem buď neapelativní či deonymická, přičemž většina z nich vzniká pouhou toponymizací. Další způsoby tvoření PJ jsou podle Pleskalové metaforické či metonymické souvislosti pojmenovávaného objektu s jiným (např. Sahara), derivace, která zahrnuje prefixaci, sufixaci, konverzi a smíšený způsob kompozičně-derivační a kompozičně-konverzní a juxtapozici. Dále se objevuje kompozice, tvoření dvouslovných a víceslovných PJ, tvoření předložkových PJ a přejímání toponym a apelativ z cizích jazyků a jejich adaptace do češtiny. Při tvoření toponym klade Pleskalová stejně jako Šrámek důraz na vztah pojmenovatele k pojmenovávanému objektu, který lze v základě vyjádřit čtyřmi sémantickými kategoriemi. Tyto kategorie jsou vymezeny otázkami kde, odkud; kdo, co; 15

16 jaký; čí. Na základě těchto otázek rozdělíme PJ do vztahových modelů (dále VM). VM I vyjadřuje polohu objektu (př. Bavorsko), VM II označuje objekt (př. Vinohrady), VM III podává popis a charakteristiku objektu (př. Slunečná) a VM IV označuje majitele objektu (př. Daniel). V našem případě se navíc objevuje vztahový model X, který zahrnuje nejasná PJ, německého a slovanského původu. Po zvolení VM si pojmenovatel volí slovotvorný model (dále SM) a v jeho rámci slovotvorný typ (dále ST). Ke společnému ST můžeme pak zařadit PJ se stejným topoformantem v rámci téhož SM a VM (např. Bavorsko, Brodsko, Vlasaticko). V některých případech se v rámci SM jednotlivé ST nevydělují. Je to proto, aby nedošlo k velkému rozptýlení PJ, protože hlavním cílem této analýzy je seskupit k sobě PJ stejného typu. Kvůli uchování hierarchie jsou všechna PJ řazena do čtyř vztahových modelů a to podle členu, které vyjadřuje základní vztah PJ (toto je graficky znázorněno podtržením). To znamená, že každý model (I, II, III, IV a X) obsahuje všechny jednoslovné i víceslovné PJ, která mají základní člen v odpovídajícím vztahovém modelu. Vedlejší vztahy jsou rozebrány v rámci celkové charakteristiky určitého modelu. Například PJ Jánův vrch IV + II je zařazen do vztahového modelu II podle svého hlavního vztahu, ale rozbor vedlejšího vztahu se nachází i v rámci charakteristiky modelu IV. To stejné platí i pro víceslovné PJ (dále VPJ). Tato kategorie zahrnuje v našem případě 3 čtyřslovné a 15 trojslovných VPJ. U VPJ je nutné rozlišit, který člen v PJ je nejdůležitější, a který tudíž vyjadřuje hlavní vztah PJ. Na základě tohoto hlavního vztahu jsou VPJ zařazena do odpovídajícího vztahového modelu. Motivickou a strukturní analýzu u VPJ pojímáme se zaměřením na jednotlivé členy. VPJ mohou v zásadě vzniknout dvěma způsoby. V prvním případě je víceslovnost způsobena tím, že je objekt nazván podle polohy vzhledem k jinému víceslovnému objektu, jehož PJ se stává součástí nového VPJ např. Pod Sluneční horou. Druhou možností vzniku VPJ je úprava původního objektu o přívlastek (v našem případě neshodný) např. trať Pod Svatým kopečkem byla rozdělena římskými číslicemi na tratě Pod Svatým kopečkem I a Pod Svatým kopečkem II. VPJ jsou podle Pleskalové typická pro nížinaté oblasti, protože málo členitý terén má malé množství významných bodů, podle kterých je možné objekt identifikovat. Dalším prvkem, který ovlivňuje vznik VPJ je velikost katastru. Čím větší katastr, tím větší pravděpodobnost vzniku VPJ. Třetím faktorem je kontinuita sídelní komunity. VPJ vznikají díky dlouhému vývoji, který je odrazem konkrétních složitých místních 16

17 a sociálních vztahů. 8 Proto v místech, kde byla původní sídelní kontinuita zcela či úplně přerušena, nenalezneme mnoho VPJ s výjimkou těch nejjednodušších VPJ typu U třešňové aleje apod. Podrobný rozbor všech PJ z našeho výzkumného vzorku podle tohoto systému se nachází v dalších kapitolách. 8 PLESKALOVÁ, J. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Jinočany: H & H, 1992, s

18 4 Slovník pomístních jmen viničních tratí Slovník pomístních jmen viničních tratí je strukturován abecedně. Použity byly všechny slova z názvu, tudíž je možné podle každého z nich viniční trať ve slovníku vyhledat. Celkem obsahuje 163 hesel. Struktura hesla je následující: heslo 1) heslové slovo, slovní druh název viniční tratě, zkratka obce 2) heslový odstavec a) popis viniční tratě, pokud je nutný pro rozbor PJ; případně historické názvy tratě, které mohou pomoci při rozboru PJ b) rozbor PJ strukturní analýza (S) motivická analýza (M) Heslové slovo uvádíme ve tvaru mask. sg. Heslo slovo může být podle původu buď deapelativní, tj. vniklé z obecného jména či depropriální, tj. vzniklé z vlastního jména. Pokud nejsme schopni u heslového slova jednoznačně určit, zda se jedná o deapelativum či deproprium, objeví se u něj křížek, tj. a heslové slovo potom ponecháváme s velkým začátečním písmenem a neurčujeme u něj slovní druh. Tratě, které se vztahují k jednomu klíčovému slovu, jsou v rámci heslového slova číslovány. U každého názvu viniční tratě se nachází její popis, tj. za a), a celkový rozbor PJ je shrnut za symbolem černého kolečka, tj. Strukturní a motivická analýza je zvlášť uvedena u každé viniční tratě a na konci hesla se za symbolem černého kolečka nachází její shrnutí. U PJ nejasného či německého původu se objevuje motivická analýza modelu X. Pokud lze v rámci X určit blíže motivický model, je to zde uvedeno. U PJ z modelu X neuvádíme strukturní analýzu a u motivické analýzy uvádíme číslo jen v případech, kde to lze jednoznačně určit. 18

19 A Aeibis, prop. 1. Aeibis, Iv. a) viniční trať se nachází v katastrálním území obce Ivaň b) PJ: nejspíš odkazuje k dřívějšímu názvu obce, r Aebis, 1850 Eibis, z něm. z MJ Ivaň, které vzniklo od OJ Ivan 9 ; PJ je ve tvaru propriálního substantiva S: subst. M: I sg. alej, subst. 1. U třešňové aleje, Sed. a) v blízkosti viniční trati se nacházela třešňová alej, dnes je zde už jen zbytek stromů b) PJ odkazuje k blízkému objektu; VPJ se skládá z předložky u, adjektiva a substantiva v gen. S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. akátový, adj. 1. U akátového lesa, Pas. a) u viniční trati se nejspíš dřív nacházel porost akátu, v dnešní době se zde už nenalézá b) PJ odkazuje k blízkému objektu; VPJ se skládá z předložky u, adjektiva a substantiva v gen. S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. Anna, prop. 1. U sv. Anny, Val. a) viniční trať se nachází v blízkosti kapličky sv. Anny b) PJ odkazuje k blízkému objektu; VPJ se skládá z předložky u, adjektiva a substantiva v gen. S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. anenský, deprop. adj. 1. Anenský vrch, Bav. a) viniční trať pokrývá stejnojmenný kopec 9 Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s

20 b) PJ odkazuje na název vrchu, na kterém se viniční trať nachází, proběhl zde proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě; PJ se skládá z derivovaného adj. a subst. S: (adj. + subst.) M: (I + II) sg. B bavorský, deprop. adj. 1. Levá Bavorská, Pern. a) trať leží v katastrálním území obce Perná, je orientovaná z východu na západ u hranic katastrálního území obce Bavory, trať Pravá Bavorská se nachází jižně od ní S: (adj. + adj.) M: (I + I) sg. 2. Pravá Bavorská, Pern. a) trať leží v katastrálním území obce Perná, je orientovaná z východu na západ u hranic katastrálního území obce Bavory, trať Levá Bavorská se nachází severně od ní S: (adj. + adj.) M: (I + I) sg. PJ se skládá z přívlastku pravá a levá označující polohu trati a druhého přívlastku Bavorská, který značí, že tratě se nachází blízko katastrálního území obce Bavory - nelze jednoznačně stanovit, zda něm. Pairdorff, které je původní a k němu český překlad Bavory znamená ves Bayerovu (OJ Baier, Bavar) či ves Bavorů, ale autoři se přiklání k druhému pojetí 10 ; PJ se skládají z derivovaného adjektiva apelativního charakteru a derivovaného substantivizovaného adjektiva propriálního charakteru S: 2x (adj. + adj.) M: 2x (I + I) sg. Bavorsko, deprop. subst. 1. Bavorsko, Klen. a) trať leží jižně od obce Klentnice směrem k obci Bavory b) PJ: odvozeno od polohy trati; MJ Bavory - nelze jednoznačně stanovit, zda něm. Pairdorff, které je původní a k němu český překlad Bavory znamená ves Bayerovu (OJ Baier Bavar) či ves Bavorů, ale autoři se přiklání 10 HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, , 2 sv. s

21 k druhému pojetí 11 ; PJ je tvořeno derivovaným substantivem se sufixem sk(o) vzniklého z redukovaného základu propria S: subst. M: I sg. Bergrus 1. Bergrus, Pern. a) poloha trati není podstatná pro rozbor PJ, historické názvy: 1825 Bergließen, z roku 1749 Berglissen, Berg Liesß či Berglüsß z let b) PJ: pravděpodobně vzniklo z něm. Bergles či Bergleins; - les či -leins je koncovka pro zdrobněliny, v tomto případě znamená kopeček M: X v jeho rámci II boží, adj. 1. U Boží muky, Pern. a) trať se nachází v blízkosti Boží muky S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. 2. U Božích muk, Nov., Pavl. a) obě viniční tratě se nacházejí v blízkosti Boží muky S: 2x prep. + (adj. + subst.) M: 2x I + (III + II) pl. PJ je odvezeno z polohy viničních tratí, které se nacházejí v blízkosti Božích muk; PJ se skládají z předložky u, adjektiva a substantiva v gen. S: 3x prep. + (adj. + subst.) M: 1x I + (III + II) sg.; 2x I + (III + II) pl. branišovský, deprop. adj. 1. Branišovské vinohrady, Vlas. a) trať se nachází na severním okraji katastrálního území obce Vlasatice a hraničí s katastrálním územím obce Branišovice b) PJ odvezeno z polohy viniční tratě, označující blízkost k obci Branišovice - přípona -ovice k OJ Braniš, tj. ves lidí Branišových 12 a zároveň pojmenovávající objekt, tj. vinohrady; PJ se skládá z derivovaného adj. 11 HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, , 2 sv., s Tamtéž, s

22 a derivovaného subst., adjektivum je vzniklé z propria Branišovice S: (adj. + subst.) M: (I + II) pl. brněnský, deprop. adj. 1. Brněnská, Mik. a) viniční trať leží na východní straně rychlostní komunikace, která vede směrem k Brnu b) PJ odvozeno z polohy blízkého objektu; MJ Brno - původně jmenné adj. odvozené od subst. brn = kal, špína ze staroslověnštiny, původní význam hliněný totiž hrad, přeneseně hrad na hlinitém místě 13 ; PJ se skládá ze substantivizovaného adj. vzniklé z propria Brno spojeného se sufixem ensk(á) S: adj. M: I sg. Brodsko, deprop. subst. 1. Brodsko, DP a) viniční trať leží na severním cípu katastrálního území obce Dobré Pole, na hranicích s katastrálním územím obce Brod nad Dyjí b) PJ: název odvozen z polohy trati, Brod nad Dyjí viz Kolenfurt, MJ z něm. Guldenfurt, původně Guldenburg; guldȋn zlatý a Furt brod, Burg hrad 14 ; PJ je tvořeno derivovaným substantivem, které vzniklo z odvozeného základu z propria Brod sufixem sk(o) S: subst. M: I sg. brodský, deprop. adj. 1. Brodské stráně, BnD a) viniční trať se nachází v katastrálním území obce Brod nad Dyjí na svazích Liščího vrchu a vinohrady pokrývají celý tento kopec b) PJ: popisuje objekt, tj. stráně a jeho polohu v území obce Brod nad Dyjí viz Kolenfurt, MJ z něm. Guldenfurt, původně Guldenburg; guldȋn zlatý a Furt brod, Burg hrad 15 ; PJ je tvořena derivovaným adj. a derivovaným subst., adjektivum vzniklo z propria Brod 13 HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, , 2 sv., s Tamtéž, s Tamtéž, s

23 C cihelna, subst. S: (adj. + subst.) M: (I + II) pl. 1. U cihelny, Mil., Úv. (Val.) a) v Milovicích se kdysi prý nacházela cihelna v blízkosti dnešní viniční trati, ale nepodařilo se nám dohledat, kdy zanikla a komu patřila, v Úvalech se za první republiky nacházela cihelna p. Viléma Osera 16 S: 2x (prep. + subst.) M: 2x (I + II) sg. 2. Za cihelnou, Mik. a) viniční trať se nachází za bývalou cihelnou v Mikulově, ve městě se nacházely dvě cihelny; první z nich měla bohatou tradici jako ditrichštejnská cihelna (zanikla v r. 1945), druhá byla parostrojní a byla postavena v r p. Františkem Lenskem a od r náležela firmě p. Gustava Piska (zanikla v r. 1949) 17 S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. PJ: odkazuje k blízkému objektu; PJ jsou buď tvořena předložkou u a deapelativním subst. v genitivu singuláru nebo prepozicí za a substantivem apelativního původu v instrumentálu singuláru S: 3x (prep. + subst.) M: 3x (I + II) sg. Culisty 1. Culisty-Dlúhé, Val. a) viniční trať má dlouhé řádky b) PJ: první část názvu je nejspíše německého původu, poprvé jsme ji zaznamenali v roce 2000, proto dnes nedokážeme určit její původ; druhá část hybridního PJ je odvozena od tvaru viniční trati, je nářeční variantou k adj. dlouhé, které proniklo i do psané podoby, odkazuje k velikosti terénního útvaru, k jeho délce S: druhá část adj. M: (X-III) pl. 16 Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s Tamtéž, s

24 Č červený, adj. 1. U Červené studánky, Led. a) viniční trať se nachází u Červené studánky to je stavba z červených cihel, kterou roku 1894 vybudovali Lichtenštejnové, jímala vodu ze tří pramenů svedených do nádrže, voda dříve zásobovala obyvatele zámku, plnila kašnu na náměstí a z kohoutku tekla i na železniční stanici, nachází se na Lichtenštejnské cyklostezce 18 b) PJ: název podle blízkého objektu; PJ je tvořeno prepozicí u, adjektivem a deminutivním tvarem substantiva v genitivu S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. čtvrť, subst. 1. Horní čtvrtě, Val. a) popis viniční tratě není podstatný k rozboru PJ b) PJ: první část názvu odkazuje k poloze viniční trati, druhá část ke způsobu dělení, kterým viniční trať vznikla; PJ je tvořeno derivovaným adj. a derivovaným substantivem v plurálu S: (adj. + subst.) M: (I + III) pl. čtvrtka, subst. 1. Čtvrtky, Přib. a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ b) PJ: název odkazuje ke způsobu vzniku viniční tratě, která pravděpodobně vznikla rozdělením většího pozemku na čtyři části či se může jednat o příděly čtvrtníkům (bývalá společenská vrstva vesnických usedlíků) 19 ; PJ je tvořeno derivovaným substantivem v plurálu S: subst. M: III pl. D Daniel, prop. 1. Daniel, DP 18 HUMPOLÍKOVA, Dagmar. Na Lichtenštejnské stezce čeká turisty překvapení: Červená studánka online cit. 21. prosince 2013 Dostupné z: 19 MATĚJEK, F. Pomístní jména a hospodářsko-společenský vývoj venkova. Zpravodaj místopisné komise ČSAV, 7, 1966, s

25 a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ, historické názvy: v roce 1749 In Danielsbergen, v roce 1825 Auf den Danielsbergen b) PJ: název nejspíše odkazuje k dřívějšímu majiteli viniční tratě, dnes nemůžeme určit přesně; PJ se skládá z propria v singuláru S: subst. M: IV sg. Deliče 1. Deliče, Hloh. a) popis viniční tratě není podstatný pro určení PJ b) PJ: podoba názvu odkazuje nejspíše na původní chorvatské osídlení Hlohovce, chorvatský původ slova dělice = děliče = díly, půda získaná dělením mezi více majitelů M: X v jeho rámci III Děvín, prop. 1. Pod Děvínem, HV a) viniční trať se nachází pod vrchem Děvín b) PJ: odvozeno od polohy blízkého objektu; v názvu Děvín nacházíme stopy prastarého zvyku zazdívání panen do zdí hradu jako symbolická ochrana proti nepříteli 20 ; PJ se skládá z prepozice pod a propria v instrumentálu S: (prep. + subst.) M: (I + I) sg. dlouhý, adj. 1. Culisty-Dlúhé, Val. a) viniční trať má dlouhé řádky b) PJ: první část názvu je neznámého, nejspíše německého původu, poprvé jsme tento název zaznamenali až v roce 2000, proto nemůžeme určit její původ; druhá část hybridního PJ je nářeční varianta k adj. dlouhý, která pronikla i do psané podoby, odkazuje k velikosti terénního útvaru, k jeho délce S: druhá část adj. M: (X-III) pl. doubrava, subst. 1. Doubrava, Bul. 20 HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, , 2 sv., s

26 a) v blízkosti viniční tratě se nachází evropsky významná lokalita Milovický les s největší plochou teplomilných šípákových doubrav na Moravě 21 b) PJ: název odvozen od porostu dubu šípáku; PJ je tvořeno apelativním substantivem v singuláru S: subst. M: II sg. Dražice 1. Dražice, Jev. a) viniční trať se nachází na svahu kopce, název trati poprvé v roce 1825 Dražice b) PJ: název nejspíš souvisí s chorvatským osídlením obce Jevišovky, patrně z apelativa draga = údolí, dolina 22 spolu s chorvatským deminutivním sufixem ic(a), pl. ic(e) M: X v jeho rámci II Drnholecko, deprop. subst. 1. Drnholecko, NV (Poh.) a) viniční trať leží u silnice, která vede k městysu Drnholec b) PJ: z prop. Drnholec MJ Drnholec není původní podoba, vychází z českého Drnovice, které bylo převzato do něm., kde mu byl přisouzen význam podle zvukové podobnosti slov dürr suchý a holz dřevo, tato něm. podoba se pak stala východiskem pro nové české MJ Drnholec 23 ; PJ je tvořeno derivovaným substantivem, které bylo vytvořeno z odvozeného základu propria Drnholec pomocí sufixu ck(o) S: subst. M: I sg. dunajovický, deprop. adj. 1. Dunajovický kopec, BnD a) viniční trať se nachází na západním úpatí Dunajovického kopce v katastrálním území obce Brod nad Dyjí, jedná se zde o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě S: (adj. + subst.) M: (I + II) sg. 2. Dunajovský kopec, DD 21 Centrum ekologické výchovy Pálava. Natura 2000: Evropsky významná lokalita Milovický les online cit. 21. prosince 2013 Dostupné z: 22 JENÍKOVÁ, Anna, et al. Srbocharvátsko-český slovník. 1. Praha: Academia, 1982, s HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, , 2 sv., s

27 a) viniční trať se nachází na východním úpatí Dunajovického kopce v katastrálním území obce Dolní Dunajovice S: (adj. + subst.) M: (I + II) sg. PJ: obě PJ označují stejný kopec, tj. Dunajovický kopec, ale název pro něj se hláskoslovně liší; výklad názvu MJ Dolní Dunajovice má dvě možnosti, jednak přípona -ovice k OJ Dunaj, tj. ves lidí Dunajových, ale spíše je pravděpodobná druhá varianta, tedy lidé, kteří přišli od Dunaje 24 ; PJ jsou tvořena derivovaným adjektivem vzniklým z propria Dunajovice a deapelativního substantiva v singuláru S: 2x (adj. + subst.) M: 2x (I + II) sg. F farský, adj. 1. Farské, Led. a) popis objektu není nutný pro rozbor PJ b) PJ: název odvozen od majetkových poměrů, původně majetek církve, fary v Lednici; PJ je ve tvaru derivovaného substantivizovaného adjektiva se sufixem -sk(ý), -sk(é) S: adj. M: IV pl. G Goldhamer 1. Goldhamer, Pern. a) popis viniční tratě není podstatný k rozboru PJ, historický název Goldhamy z roku 1969 b) PJ: existuje několik možných výkladů názvu, nejspíš podle bývalého majitele, v dnešní době už je název nejasný M: X grunt, subst. 1. Grunty, Pouzd. a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ b) PJ: název odkazuje k vinohradu, který patřil k určitému gruntu (majetku); PJ je tvořeno derivovaným subst. v plurálovém tvaru S: subst. 24 HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, , 2 sv., s

28 M: II pl. H Hajdy 1. Hajdy na jamách, Drn. a) viniční trať se nachází ve vrstevnatém terénu, název trati je zachován od roku 1969 b) PJ: název hajdy nejspíše z německého Heide = niva, luka, vřesoviště; druhá část názvu může odkazovat na místa kopání hlíny, granátů i dolování zlata a jiných materiálů nebo na terénní podobu místa, což je náš případ; hybridní PJ se skládá ze substantiva něm. původu, prepozice na a deapelativního substantiva v instrumentálu plurálu S: subst + (prep. + subst.) M: X + (I + II) pl. hájek, subst. 1. Hájky, Val. a) v blízkosti či na místě viniční tratě se nejspíš kdysi nacházel hájek b) PJ: název odkazuje k blízkému objektu, PJ je ve tvaru derivovaného substantiva v plurálu S: subst. M: II pl. Hintertály 1. Hintertály, Val. a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ b) PJ: odkazuje k lokalizaci v terénu a způsobu dělení pozemku mezi více majitelů; vzniklé nejspíše z německého základu hinter = zadní a Teile = díly M: v rámci X - (I-III) pl. hliník, subst. 1. Zátiší-Hliník, Sed. a) na území tratě se nachází kvalitní hlína; název trati byl v roce 1825 Die Lehmgruben Weingärten = z něm. hliniště, tj. místo těžby hlíny, název v roce 1969 byl Hlinité vinohrady b) PJ: první část názvu obsahuje kladné hodnocení místa, tj. takové místo, kde je klid a krásně; druhá část názvu odkazuje k místu, kde se těžila hlína; PJ je tvořeno dvěma substantivy se spojovníkem S: subst.-subst. 28

29 M: (III-III) sg. Hlohovsko, deprop. subst. 1. Hlohovsko, Led. a) viniční trať ležící na jihozápadním cípu katastrálního území obce Lednice směrem k hranicím s katastrálním územím obce Hlohovec b) PJ: odkazuje k poloze trati směrem k obci Hlohovec; MJ Hlohovec do konce 18. stol. jen německy Bischofwart, Bischof biskup a Wart stráž; jednalo se o hraniční obec pasovského biskupství, v češtině se objevuje substantivizující přípona -ec k adj. hlohový 25 ; PJ je tvořeno derivovaným substantivem se sufixem sk(o) vzniklé z redukovaného základu propria Hlohovec S: subst. M: I sg. hora, subst. A) sg. 1. Kraví hora, DD, Strach. a) viniční trať se nachází na stejnojmenném kopci v katastrálním území obou obcí, jedná se o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě, název viniční tratě odkazuje k používání vršku jako pastviska pro krávy S: 2x (adj. + subst.) M: 2x (III + II) sg. 2. Nová hora, Pav. a) název viniční trati označuje nově vysázené vinohrady jako protiklad k vinohradům starším S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg. 3. Ořechová hora, Bř., DD a) viniční trať se nachází na stejnojmenném kopci, který se táhne přes hranice katastrálního území obou obcí, jedná se o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě, na území těchto viničních tratí se do dnešní doby nachází porost ořešáku královského S: 2x (adj. + subst.) M: 2x (III + II) sg. 4. Pod Sluneční horou, Úv. (Val.) 25 HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, , 2 sv., s

30 a) viniční trať se nachází pod Sluneční horou, pro kterou se motivací pro vznik názvu stala vysoká teplota S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. 5. Růžová hora, Nov. a) viniční trať, pro kterou byl motivací vzniku pojmenování porostu keřů růží S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg. 6. Stará hora, Hloh., Jev., Klen., Nov., Pav., Pop., Pouzd. a) viniční trať se v obci Hlohovec, Novosedly a Klentnice nachází na stejnojmenném kopci, v ostatních případech nikoliv, jedná se zde o proces transonymizace, kdy byl název terénního přenesen na názvy viničních tratí, název označuje letitější vinohrady jako protiklad k nově vysázeným vinohradům S: 7x (adj. + subst.) M: 7x (III + II) sg. 7. Stolová hora, Sed. a) název viniční tratě odkazuje ke stejnojmennému vrchu, pro který byl motivací vzniku názvu tvar terénního útvaru hora s plochým temenem a příkrými svahy, jedná se o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg. PJ: ze subst. hora, na jižní Moravě znamená vinohrad, vinice, patrně překlad z německého (Wein)berg, hora je určena různými přívlastky; PJ je v jednom případě tvořeno prepozicí pod, adjektivem a substantivem v instrumentálu; zbytek PJ derivovaným adjektivem apelativního původu a substantivem v singuláru S: 14x (adj. + subst.) sg; 1x prep. + (adj. + subst.) M: 14x (III + II) sg.; 1x I + (III + II) sg. B) pl. 1. Kamenné hory, Úv. (Val.) a) motivací pro vznik názvu viniční tratě se stalo složení půdy, v tomto případě se jedná o kamenitou půdu S: (adj. + subst.) M: (III + II) pl. 30

31 2. Staré hory, Úv. (Val.) a) název viniční trati naznačuje, že se jedná o starší vinohrad jako protiklad k nově vysázeným vinohradům S: (adj. + subst.) M: (III + II) pl. PJ: ze subst. hora, na jižní Moravě znamená vinohrad, vinice, patrně překlad z něm. (Wein)berg ; PJ jsou tvořena v jednom případě adjektivem a derivovaným subst. v plurálu, v případě druhém derivovaným adj. a derivovaným subst. taktéž v množném čísle S: 2x (adj. + subst.) M: 2x (III + II) pl. horní, adj. 1. Horní čtvrtě, Val. a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ b) PJ: první část názvu odkazuje k poloze viniční trati, druhá část ke způsobu dělení, kterým viniční trať vznikla, patrně rozdělením původního pozemku na čtyři části; PJ je tvořeno derivovaným adj. a derivovaným subst. v plurálu S: (adj. + subst.) M: (I + III) pl. hospoda, subst. 1. U Spálené hospody, Per. a) viniční trať se nachází v blízkosti Spálené hospody b) PJ: Spálená hospoda či Spálenka je název pro samotu Nová hospoda u státní silnice Brno-Mikulov, kterou majitel Esinger přebudoval ve velký moderní hostinec, který sám v r zapálil 26 ; PJ je vytvořeno prepozicí u, adjektiva a substantiva v genitivním tvaru singuláru S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. hranice, subst. 1. Terasy u hranic, Val. a) viniční trať se nachází na terasách v blízkosti státní hranice s Rakouskem b) PJ: název podle blízkého objektu; PJ je tvořeno subst. v plurálu, prepozicí u a druhým apelativním subst. v množném čísle 26 Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s

32 S: subst. + (prep. + subst.) M: II + (I + II) pl. hřiště, subst. 1. U hřiště, Strach. a) viniční trať se nachází v blízkosti fotbalového hřiště ve Strachotíně b) PJ: podle blízkého objektu; PJ je tvořeno prepozicí u a apelativním substantivem v genitivním tvaru v singuláru S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. humna, subst. 1. Za humny, DV, Úv. (Val.) a) viniční tratě v obou obcích se nachází v těsné blízkosti zástavby rodinných domů b) PJ: název odvozen od polohy tratí, které se nachází bezprostředně za zástavbou domů; PJ jsou tvořena prepozicí za a derivovaným subst. v plurálu instrmentálu S: 2x (prep. + subst.) M: 2x (I + II) pl. hůrka, subst. 1. Hůrka, Úv. (Val.) a) viniční trať se nachází v oblasti zvýšeného terénu, v blízkosti kóty Hůrka b) PJ: název odkazuje ke zvýšenému terénnímu útvaru, na kterém se viniční trať nachází; došlo zde k procesu transonymizace, kdy byl název kóty přenesen na název viniční tratě; PJ je tvořeno apelativním substantivem v singuláru S: subst. M: III sg. J jáma, subst. 1. Hajdy na jamách, Drn. a) viniční trať se nachází ve vrstevnatém terénu, název trati je zachován od roku 1969 b) PJ: název hajdy nejspíše z německého Heide = niva, luka, vřesoviště; druhá část názvu může odkazovat na místa kopání hlíny, granátů i dolování zlata a jiných materiálů nebo 32

33 na terénní podobu místa, což je náš případ; hybridní PJ se skládá ze substantiva něm. původu, prepozice na a deapelativního substantiva v instrumentálu plurálu S: subst + (prep. + subst.) M: X + (I + II) pl. jánův, deprop. adj. 1. Jánův vrch, Nov. a) viniční trať pokrývá stejnojmenný vrch, jedná se zde o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě b) PJ: z propria Ján, PJ nejspíš odkazuje na jméno bývalého majitele nebo své označení získalo podle sv. Jána; PJ je tvořeno derivovaným adjektivem propriálního charakteru a substantivem v singuláru S: (adj. + subst.) M: (IV + II) sg. jižní, adj. 1. Jižní svahy, Úv. (Val.), Val. a) stejnojmenné viniční tratě v obou vinařských obcích se nacházejí na jižních svazích, které jsou tak nejvíc osluněny a tudíž vhodné pro pěstování vinné révy b) PJ: název odvozen od polohy tratí; PJ jsou vytvořena derivovaným adj. a derivovaným subst. v plurálu S: 2x (adj. + subst.) M: 2x (I + II) pl. jezero, subst. 1. Nad jezerem, Pav. a) viniční trať se nachází na břehu vodní nádrže Nové mlýny b) PJ: název odvozen od polohy viniční tratě; PJ je tvořeno prepozicí nad a deapelativním subst. v instrumentálu singuláru S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. K kačisdorfský, deprop. adj. 1. Kačisdorfské pole, Val. a) viniční trať se nachází v blízkosti státní hranice s Rakouskem, nejbližší obcí na rakouské straně je vesnice Katzelsdorf 33

34 b) PJ: název vznikl přizpůsobením něm. názvu obce Katzelsdorf, česky lidově Kačisdorf; PJ je vytvořeno derivovaným adj. propriálního charakteru a substantivem v singuláru S: (adj. + subst.) M: (I + II) sg. kamenný, adj. 1. Kamenné hory, Úv. (Val.) a) ve viniční trati se nachází kamenitá půda S: (adj. + subst.) M: (III + II) pl. 2. Kamenný vrch, Nov. a) viniční trať se nachází na stejnojmenném kopci, jedná se zde o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě, půda v této trati je kamenitá S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg. PJ: motivem pro vznik se stalo složení půdy viniční tratě, tj. kamenitá půda; PJ je v jednom případě derivovaným adj. a subst. v singuláru a v případě druhém derivovaným adj. a derivovaným subst. v pl. S: 2x (adj. + subst.) M: 1x (III + II) sg.; 1x (III + II) pl. kamínka, subst. 1. Kamínka, Smo. (Poh.) a) ve viniční trati se nachází suchá půda b) PJ: motivem pro vznik se nejspíš stala vyprahlost půdy, metaforický odkaz ke kamnům, která jsou také horká a suchá, PJ ve tvaru pomnožného substantiva v deminutivním tvaru S: subst. M: II pl. kaplička, subst. 1. U kapličky, DV, Pern. a) obě viniční tratě se nachází v blízkosti kapličky b) PJ: název odvozen od blízkého objektu, tj. kapličky; PJ je tvořeno prepozicí u a derivovaným substantivem v deminutivním tvaru v genitivu singuláru S: 2x (prep. + subst.) 34

35 M: 2x (I + II) sg. karlovy, deprop. adj. 1. Karlovy kopce, NV (Poh.) a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ b) PJ: nejspíš odvozeno od jména bývalého majitele; PJ tvořeno derivovaným adjektivem odvozeným z propria a derivovaným substantivem v plurálu S: (adj. + subst.) M: (IV + II) pl. Klentnice, prop. 1. Pod Klentnicí, Klen. a) viniční trať se nachází pod obcí Klentnice b) PJ: motivem pro vznik názvu se stala poloha trati; MJ Klentnice přípona -ice k OJ Klement, tj. ves lidí Klementových 27 ; PJ je tvořeno prepozicí pod a depropriálním derivovaným subst. v instrumentálu singuláru S: (prep. + subst.) M: (I + I) sg. klentnický, deprop. adj. 1. Levá Klentnická, Pern. a) viniční trať se nachází západně od obce Perná směrem ke hranicím s katastrálním územím obce Klentnice, tato trať jižně sousedí s tratí Pravá Klentnická S: (adj. + adj.) M: (I + I) sg. 2. Pravá Klentnická, Pern. a) viniční trať se nachází západně od obce Perná směrem ke hranicím s katastrálním územím obce Klentnice, tato trať severně sousedí s tratí Levá Klentnická S: (adj. + adj.) M: (I + I) sg. PJ je odvozeno o polohy tratí; MJ Klentnice přípona -ice k OJ Klement, tj. ves lidí Klementových 28 ; PJ je tvořeno derivovaným adj. apelativního charakteru a substantivizovaným adj. S: 2x (adj. + adj.) 27 HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, , 2 sv., s Tamtéž, s

36 M: 2x (I + I) sg. knížecí, adj. 1. Knížecí vyhlídka, Val. a) v blízkosti viniční tratě se nachází kolonáda Reistna, není jisté, zda název viniční tratě odkazuje k této vyhlídce či k některé jiné, např. ke glorietu, který se nacházel v roce 1804 na konci valtického parku na nejvyšším místě zahrady a který byl vybudovaný na popud lichtenštejnského knížete Františka Josefa I., stavba stála na umělé vyvýšenině, která skrývala grottu, tento gloriet byl zrušen nejspíš v roce 1846 z důvodu dezolátního stavu 29 ; trať se před rokem 2000 jmenovala Vyhlídka, ale podle informací z Valtických vinných sklepů lidé odnepaměti říkali, že jdou pracovat na Knížecí, proto byla v roce 2000 tato trať přejmenována na Knížecí vyhlídku b) PJ: název odvozen od blízkého objektu; PJ je tvořeno derivovaným adj. apelativního charakteru a substantivem v singuláru S: (adj. + subst.) M: (IV + II) sg. Kolby 1. Kolby, Pouzd. a) viniční trať se nachází na terénní vyvýšenině, historické názvy tratě Kolben Weingärten (1825), Kulm (1749) a Khulm či Kullm (obě 1673) b) PJ: z něm. Kulm či Kolm = chlum tj. vyvýšenina; název viniční trati tedy odvozen z terénní podoby místa M: X v jeho rámci III Kolimberk 1. Kolimberk, Strach. a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ b) PJ: něm. původu, první část názvu je nejasná, druhou část názvu tvoří zlidovělý počeštěný něm. název pro horu berk Berg M: X sg. končina, subst. 1. Končiny, Led. a) viniční trať se nachází téměř až na konci katastrálního území obce Lednice směrem na západ 29 KORDIOVSKÝ, Emil. Město Valtice. Břeclav: Moraviapress, 2001, s

37 b) PJ: název nejspíš odvozen od polohy viniční tratě, je vzdálena daleko od obce, expresivně v končinách; PJ je tvořeno derivovaným subst. v plurálu S: subst. M: I pl. kopec, subst. A) sg. 1. Dunajovický kopec, BnD a) viniční trať se nachází na západním úpatí Dunajovického kopce v katastrálním území obce Brod nad Dyjí, jedná se o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě S: (adj. + subst.) M: (I + II) sg. 2. Dunajovský kopec, DD a) viniční trať se nachází na východním úpatí Dunajovického kopce v katastrálním území obce Dolní Dunajovice S: (adj. + subst.) M: (I + II) sg. 3. Mariánský kopec, Mik. a) název trati od roku 1673 Mariaberg; název spjatý s náboženstvím a církví, kopec mohl být zasvěcen Panně Marii, či se tam mohla nacházet kaplička či soška Panny Marie S: (adj. + subst.) M: (IV + II) sg. 4. Panenský kopec, Pop. a) název PJ by mohl být odvozen podle majitele, obec Popice byla původně v držbě olomouckého kostela, pak ho vlastnil dolnokounický klášter premonstrátek (odtud by mohl být název tratě), následně rod Lichtenštejnů, 30 podle Jana Práška se kopec jmenuje Panenský, protože je to nově navezený kopec, domníváme se, že toto je pouze odkaz lidové etymologie S: (adj. + subst.) M: (IV + II) sg. 5. Pánský kopec, Úv. (Val.) 30 Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s

38 a) název se vztahuje k nejčastějšímu označení pro majitele nesídlištního objektu pán či adj. z něho odvozeného, PJ ze současné katastrální mapy uvádí název pro okolí tohoto místa Panský kopec, je možné, že zde došlo k hláskoslovné změně S: (adj. + subst.) M: (IV + II) sg. PJ: různé atributivní přívlastky, které upřesňují, o jaký kopec se jedná, tj. Dunajovický kopec, Dunajovský a Dunajovický kopec označují stejný vrch, ale název pro něj se hláskoslovně liší; PJ jsou ve třech případech tvořena derivovaným adjektivem apelativního původu a substantivem v singuláru ve dvou případech derivovaným adjektivem propriálního původu z propria Dunajovice a substantivem v singuláru S: 5x (adj. + subst.) M: 2x (I + II) sg.; 3x (IV + II) sg. B) pl. 1. Karlovy kopce, NV (Poh.) a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ b) PJ: název odkazuje nejspíš k bývalému majiteli; PJ je tvořeno derivovaným depropriálním adj. a derivovaným substantivem v plurálu S: (adj. + subst.) M: (IV + II) pl. kopeček, subst. A) sg. 1. Pod Svatým kopečkem I, Mik. a) viniční trať se nachází na jihovýchodním úpatí Svatého kopečku v Mikulově S: prep. + (adj. + subst.) + num. M: I + (III + II) + III sg. 2. Pod Svatým kopečkem II, Mik. a) viniční trať se nachází na severozápadním úpatí Svatého kopečku v Mikulově S: prep. + (adj. + subst.) + num. M: I + (III + II) + III sg. PJ: název vznikl podle polohy trati, tratě dále rozlišeny číslovkou I a II; PJ jsou tvořena prepozicí pod, adjektivem, substantivem v deminutivu a číslovkou 38

39 S: 2x prep. + (adj. + subst.) + num. M: 2x I + (III + II) + III sg. B) pl. 1. Kopečky, Vran. kotel, subst. a) v blízkosti viniční tratě se nachází kopcovitý terén; název trati z roku 1825: Na Kopecku b) PJ: název odvozen od podoby terénu viniční tratě; PJ je tvořeno derivovaným substantivem v deminutivu s pomocí plurálového sufixu ečk(y) S: subst. M: II pl. 1. Kotel, Sed. a) viniční trať je rozprostřena v prohlubině mezi dvěma vyvýšeninami b) PJ metaforicky odkazuje ke tvaru terénního útvaru; PJ je tvořeno deapelativním substantivem v singuláru S: subst. M: III sg. kotelní, adj. 1. Kotelná, Pern. a) viniční trať je rozprostřena v prohlubině mezi dvěma vyvýšeninami b) PJ metaforicky odkazuje ke tvaru terénního útvaru; PJ je tvořeno substantivizovaným adjektivem s pomocí sufixu - n(ý) S: adj. M: III sg. kraví, adj. 1. Kraví hora, DD, Strach. a) viniční trať se nachází na stejnojmenném kopci v katastrálním území DD i Strach., jedná se o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě b) PJ: název souvisí s domácím živočichem, konkrétně s krávou domácí, nejspíš se na tomto vršku pásaly; PJ jsou tvořena derivovaným adj. apelativního charakteru a substantivem v plurálu S: 2x (adj. + subst.) M: 2x (III + II) sg. 39

40 křížek, subst. 1. U křížku, Drn. a) uprostřed viniční trati se nachází kříž, který byl v roce 1899 vystavěn rodinou Scherak 31 b) PJ: název odkazuje k blízkému objektu; PJ je tvořeno prepozicí u a substantivem v deminutivním tvaru v genitivu singuláru S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. křížový, adj. 1. Terasy u Křížového sklepu, Val. a) viniční trať se nachází na terasách v blízkosti Křížového sklepa ve Valticích, Křížový sklep tvoří dvě hlavní chodby, které se protínají tak, že tvoří kříž, jehož kratší rameno je 90m dlouhé a delší má 136m 32 b) PJ: název určuje polohu viniční tratě a odkazuje k blízkému objektu, z jazykového hlediska se sklep skloňuje podle vzoru hrad, podvzoru les s koncovkou -a v genitivu sg., tato se užívá například u jmen s významem místa, 33 ale v tomto případě je koncovka u, tedy nářeční varianta; PJ je tvořeno apelativním substantivem v plurálu, prepozicí u, adjektivem a substantivem v singuláru genitivu S: subst. + (prep. + (adj. + subst)) M: II pl. + (I + (III + II) sg.) L Langewarte 1. Langewarte, NP a) viniční trať se nachází na úpatí protáhlejšího kopečku směrem k hranicím s Rakouskem, název trati se objevuje poprvé v roce 2000 b) PJ: nejasného původu, možná z němčiny lange = dlouho, dlouhý a Warte = hlídka, hláska, strážní věž, stanoviště hlídky; na tomto kopci, který se nachází na hranicích s Rakouskem, mohly sloužit hlídky M: X 31 Městys Drnholec. Rozhledna U křížku online. cit. 21. prosince Dostupné z: 32 KORDIOVSKÝ, Emil. Město Valtice. Břeclav: Moraviapress, 2001, s Slovník spisovného jazyka českého online Ústav pro jazyk český ČSAV v.v.i., 2011 cit. 21. prosince Dostupné z: 40

41 Leonard, prop. 1. Nad sv. Leonardem, Klen. a) viniční trať se nachází poblíž místa, kde byla u Klentnického potoka dříve socha sv. Leonarda, ta však byla v desolátním stavu, proto byla roku 2012 opravena, nově vysvěcena a kvůli ochraně před vandaly přestěhována do obce Klentnice b) PJ: název podle blízkého objektu; PJ je tvořeno prepozicí nad, adjektivem a substantivem propriálního charakteru v instrumentálu singuláru S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. les, subst. 1. U akátového lesa, Pas. a) dříve se zde nejspíš nacházel porost akátu, v dnešní době se zde už nenachází b) PJ: podle blízkého objektu; PJ je tvořeno prepozicí u, adjektivem a apelativním substantivem v genitivu singuláru S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. levý, adj. 1. Levá Bavorská, Pern. a) viniční trať se nachází jižně od obce Perná směrem ke hranicím s katastrálním územím obce Bavory, tato trať jižně sousedí s tratí Pravá Bavorská S: (adj. + adj.) M: (I + I) sg. 2. Levá Klentnická, Pern. a) viniční trať se nachází západně od obce Perná směrem ke hranicím s katastrálním územím obce Klentnice, tato trať jižně sousedí s tratí Pravá Klentnická S: (adj. + adj.) M: (I + I) sg. PJ: vzniklo na základě polohy viniční tratě; MJ Bavory - nelze jednoznačně stanovit, zda něm. Pairdorff, které je původní a k němu český překlad Bavory znamená ves Bayerovu (OJ Baier Bavar) či ves Bavorů, ale autoři se přiklání k druhému pojetí 34 ; MJ Klentnice přípona -ice k OJ Klement, tj. ves lidí Klementových 35 ; PJ jsou tvořena 34 HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, , 2 sv., s Tamtéž, s

42 adjektivem apelativního charakteru a substantivizovaným adjektivem propriálního původu odvozených od proprií Bavory a Klentnice S: 2x (adj. + adj.) M: 2x (I + I) sg. liščí, adj. 1. Liščí vrch, Bř. a) viniční trať se nachází na úpatí Liščí hory b) PJ: název souvisí s volně žijícími savci, konkrétně s liškami, které se tady kdysi hojně vyskytovaly; PJ je tvořeno derivovaným adjektivem a substantivem v singuláru S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg. lom, subst. 1. Pod lomem, Klen. a) viniční trať se nachází v blízkosti bývalého kamenolomu, který byl v provozu do doby první republiky 36 b) PJ: název určuje polohu trati a odkazuje k blízkému objektu; PJ je tvořeno prepozicí pod a substantivem v instrumentálu singuláru S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. Lusy 1. Lusy, BnD a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ b) PJ: pronájem či vlastnictví různých nesídlištních objektů byl někdy rozdělován i losováním, v jižních a jihozápadních Čechách se takto rozdělené pole či jiné nesídlištní objekty nazývaly lůsy 37, dá se předpokládat, že toto platilo i na jižní Moravě; druhou eventuální možností výkladu názvu je vývoj názvu z koncovky -lies, -los či -les německého původu, která byla používaná pro tvorbu zdrobnělin - tuto variantu ale nejsme schopni prokázat, protože nevíme vývoj názvu této tratě M: X v jeho rámci III 36 Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L. Pomístní jména v Čechách: o čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Praha: Academia, 1995, s

43 M malina, subst. 1. Maliny, Bav. a) ve viniční trati se dnes porost maliníku nenachází, je možné, že se zde vyskytoval dříve b) PJ: název odkazuje k rostlinstvu, konkrétně k maliníku; PJ je tvořeno substantivem v plurálu S: subst. M: II pl. mariánský, deprop. adj. 1. Mariánský kopec, Mik. a) název trati je zaznamenán od roku 1673: Mariaberg b) PJ: název spjatý s náboženstvím a církví, kopec mohl být zasvěcen Panně Marii, či se tam mohla nacházet kaplička nebo soška Panny Marie; PJ je tvořeno derivovaným adjektivem a substantivem v singuláru S: (adj. + subst.) M: (IV + II) sg. Martinka, prop. 1. Pod Martinkou, HV a) viniční trať se nachází pod převislou severní stěnou Martinka (80 m), která se tyčí přímo nad obcí Horní Věstonice b) PJ: název odvozen od polohy blízkého objektu; PJ je tvořeno prepozicí pod a deminutivním substantivem v singuláru instrumentálu S: (prep. + subst.) M: (I + I) sg. Mikulášek, prop. 1. U Mikuláška, Pern. a) viniční trať se nachází v blízkosti pozdně gotického farního kostela sv. Mikuláše z let b) PJ: název odvozen z polohy blízkého objektu; PJ je tvořeno prepozicí u a deminutivním substantivem odvozeného z propria v genitivu singuláru S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. 38 Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s

44 milovický, deprop. adj. 1. Milovická, Mik. a) viniční trať leží v blízkosti silnice, která vede do Milovic S: adj. M: I sg. 2. Milovické terasy, Mil. a) viniční trať se nachází na terasách v katastrálním území obce Milovice S: (adj. + subst.) M: (I + II) pl. PJ: název obou viničních tratí je odvozen z jejich polohy, v případě Milovických teras, spojené i s popisem samotného objektu; MJ Milovice přípona -ovice k OJ Mil(a), tj. ves lidí Milových 39 ; PJ je tvořeno v jednom případě substantivizovaným adjektivem z redukovaného základu od MJ Milovice pomocí sufixu -k(á), v případě druhém derivovaným adj. propriálního původu z MJ Milovice a derivovaným substantivem v plurálu S: 1x adj.; 1x (adj. + subst.) M: 1x (I) sg.; 1x (I + II) pl. Mitrberk 1. Mitrberk, Pop. a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ b) PJ: název zlidovělý, nejspíše z něm. mittel střední, prostřední a Berg hora, tj. prostřední hora M: X v jeho rámci (III-II) sg. mlýn, subst. 1. Nad mlýnem, Úv. (Val.) a) viniční trať se nachází v blízkosti bývalého mlýna v Úvalech, který za první republiky patřil p. Janu Šedovi 40 b) PJ: název se vztahuje k blízkému objektu a označuje polohu tratě; PJ je tvořeno prepozicí nad a substantivem apelativního charakteru v singuláru instrumentálu S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. mlýnský, adj. 1. Mlýnská, DD 39 HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, , 2 sv., s Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s

45 a) viniční trať se nachází v blízkosti bývalého mlýna p. Josefa Táborského v Dolních Dunajovicích, který zanikl v roce b) PJ: název se vztahuje k blízkému objektu; PJ je tvořeno substantivizovaným deapelativním adjektivem pomocí sufixu -sk(á) S: adj. M: I sg. muka, subst. 1. U Boží muky, Pern. a) trať se nachází v blízkosti Boží muky S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. 2. U Božích muk, Nov., Pavl. a) obě viniční tratě se nacházejí v blízkosti Boží muky S: prep. + (adj. + subst.) M: 2x I + (III + II) pl. PJ je odvezeno od polohy blízkého objektu; PJ je v jednom případě tvořeno prepozicí u, adjektivem a substantivem v singuláru instrumentálu, ve dvou zbývajících případech se objevuje předložka u, adjektivum a substantivum apelativního charakteru v instrumentálu plurálu S: 3x prep. + (adj. + subst.) M: 1x I + (III + II) sg.; 2x I + (III + II) pl. Mušlov, prop. 1. Pod Mušlovem, Mik. a) viniční trať se nachází v blízkosti samostatně stojící části města Mikulova s názvem Mušlov b) PJ: název odvozen od blízkého objektu; PJ je tvořeno prepozicí pod a substantivem propriálního charakteru v singuláru instrumentálu S: (prep. + subst.) M: (I + I) sg. N na, prep. 1. Hajdy na jamách, Drn. 41 Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s

46 a) viniční trať se nachází ve členitém terénu, název tratě od roku 1969 b) PJ: název hajdy nejspíše z německého Heide = niva, luka, vřesoviště, nemůžeme dnes jednoznačně určit; druhá část názvu může odkazovat na místa kopání hlíny, granátů i dolování zlata a jiných materiálů nebo na terénní podobu místa, v našem případě se jedná o druhou možnost, tj. členitý terén trati S: subst. + (prep. + subst.) M: X + (I + II) pl. 2. Na pískách, Bul. a) ve viniční trati se nachází písčitá půda S: (prep. + subst.) M: (I + III) pl. 3. Na statkách, Pern. a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ, na stejném místě se v roce 1825 nacházely Hausweingarten b) PJ: metonymicky odvozeno od majetkových poměrů, Hausweingarten by se dalo přeložit na selských polích či selské polnosti, po roce 1945 vinice v obci náležely pod Družstevní vinařské podniky okresu Mikulov, později se staly součástí Vinařských závodů Mikulov S: (prep. + subst.) M: (I + IV) pl. 4. Na štrekách, NP a) název nejspíš odvozen od vzdálenosti vinařské trati od obce, je to daleko, lidově je to štreka S: (prep. + subst.) M: (I + III) pl. 5. Na Valtické, Led. a) viniční trať se nachází v blízkosti silnice, která vede směrem k městu Valtice, odvozeno od polohy viniční trati; MJ Valtice založeno pasovským biskupem, název podle Feldsbergu v Pasově, jméno bylo přeneseno a znamená kopec v poli, do češtiny přejato prostřednictvím charvátských kolonistů Felds, Feltš Valč, Valt a přípona ice 42 S: (prep. + adj.) M: (I + I) sg. 42 HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, , 2 sv. s

47 6. Na výsluní, Pav. a) motivem pro vznik názvu viniční trati se stala vysoká teplota půdy na tomto místě S: (prep. + subst.) M: (I + III) sg. PJ: tato kategorie sdružuje názvy viničních tratí různého charakteru, u typu I + III se často objevuje předložka na, která naznačuje, že pojmenovávaný objekt je polohou shodný s objektem relačním; PJ jsou v jednom případě tvořena hybridním PJ, které se skládá ze substantiva něm. původu, prepozice na a deapelativního substantiva v instrumentálu plurálu; PJ je v jednom případě tvořeno prepozicí na a derivovaným substantivizovaným adjektivem utvořeného z MJ Valtice; PJ je ve třech případech tvořeno prepozicí na a derivovaným substantivem v plurálu lokálu, přičemž u PJ Na statkách se objevuje nářeční varianta koncovky ách místo spisovného -cích, jedno PJ tvořeno předložkou na a substantivem v lokálu singuláru S: 1x subst. + (prep. + subst.) ; 4x (prep. + subst.); 1x (prep. + adj.) M: 1x X + (I + II) ; 2x (I + III) pl.; 1x (I + III) sg.; 1x (I + IV) pl.; 1x (I + I) sg.; nad, prep. 1. Nad jezerem, Pav. a) viniční trať se nachází na břehu vodní nádrže Nové mlýny S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. 2. Nad mlýnem, Úv. (Val.) a) viniční trať se nachází v blízkosti bývalého mlýna v Úvalech, který za první republiky patřil p. Janu Šedovi 43 S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. 3. Nad Nesytem, Sed. a) viniční trať se nachází nad rybníkem Nesyt rybník, který nebyl nikdy syt, potřeboval stálý přítok, v tomto případě je nejspíš lidová etymologie správná 44 S: (prep. + subst.) 43 Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, , 2 sv., s

48 M: (I + I) sg. 4. Nad peklem, Val. a) viniční trať se nachází v blízkosti místa zvaného peklo, neboli umělé jeskyně, či grotty s dnes již nedochovanou krápníkovou výzdobou, tato grotta vznikla na konci 18. století, byla postavená na křížovém půdorysu zakomponovaná do nevelkého návrší, na jehož vrcholu stál vyhlídkový gloriet, umělá jeskyně zůstala dodnes jedinou památkou na úpravy zámeckého parku na přelomu 18. a 19. století; 45 vznik názvu: podle pověsti si hrabě František I. z Liechtensteina pořídil lvy a umístil je do grotty, kolem které bylo vybudované vysoké oplocení, když se na ně přišli podívat první zvědavci, kdosi prý pronesl: Z tiché poustevny se stalo peklo. 46 S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. 5. Nad rybníkem, Mil. a) viniční trať se nachází v blízkosti obecního rybníka S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. 6. Nad sklepy, Bul., Mil., Strach. a) viniční tratě se všech třech případech nachází v blízkosti sklepů S: 3x (prep. + subst.) M: 3x (I + II) pl. 7. Nad Sklepy, Nov. a) viniční tratě se nachází v blízkosti sklepů, není jisté, proč jsou v tomto případě sklepy uvedeny s velkým počátečním písmenem S: (prep. + subst.) M: (I + II) pl. 8. Nad sokolovnou, Pern. a) viniční trať se nachází nad místní sokolovnou, kterou v roce 1932 otevřel tělocvičný spolek Turnverein, 47 později však vyhořela, dnes se na jejím místě nachází pouze taneční parket a v blízkosti studánka a fotbalové hřiště S: (prep. + subst.) 45 KORDIOVSKÝ, Emil. Město Valtice. Břeclav: Moraviapress, 2001, s RAKOVSKÁ, Lada. Valtické pověsti a příběhy. Valtice, 2012, s Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s

49 M: (I + II) sg. 9. Nad sv. Leonardem, Klen. a) viniční trať se nachází poblíž místa, kde byla u Klentnického potoka dříve socha sv. Leonarda, ta však byla v desolátním stavu, proto byla roku 2012 opravena, nově vysvěcena a kvůli ochraně před vandaly přestěhována do obce Klentnice S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. PJ: název odvozen z polohy viniční trati a jejího umístění vůči blízkému objektu; PJ je tvořeno v pěti případech prepozicí nad a substantivem deapelativního charakteru v singuláru instrumentálu, PJ se ve čtyřech dalších případech skládá z prepozice nad a derivovaným neapelativním substantivem v instrumentálu plurálu, v jednom případě je PJ tvořeno prepozicí nad, adjektivem a propriem v singuláru instrumentálu, poslední zbývající PJ je tvořeno prepozicí nad a neodvozeným propriem Nesyt v instrumentálu singuláru S: 10x (prep. + subst.); 1x prep. + (adj. + subst.) M: 5x (I + II) sg.; 4x (I + II) pl.; 1x (I + I) sg.; 1x I + (III + II) Nesyt, prop. 1. Nad Nesytem, Sed. a) viniční trať se nachází nad rybníkem Nesyt rybník, který nebyl nikdy syt, potřeboval stálý přítok, v tomto případě je nespíš lidová etymologie správná 48 b) PJ: název odvozen z polohy viniční tratě; PJ je tvořeno prepozicí nad a neodvozeným propriem Nesyt v instrumentálu singuláru S: (prep. + subst.) M: (I + I) sg. nový, adj. 1. Nová hora, Pav. a) název viniční trati označuje nově vysázené vinohrady jako protiklad k vinohradům starším b) PJ: ze subst. hora, patrně překlad z německého (Wein)berg, na jižní Moravě znamená vinohrad, vinice ; PJ je skládá z adjektiva a substantiva v singuláru S: (adj. + subst.) 48 HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, , 2 sv., s

50 M: (III + II) sg. novoveský, deprop. adj. 1. Novoveské vinohrady, Vlas. a) viniční trať se nachází na hranicích katastrálního území obce Vlasatice s katastrálním územím obce Nová Ves (část Pohořelic) b) PJ: název odvozen z polohy objektu; MJ Nová Ves nově založená obec; PJ je tvořeno derivovaným adjektivem depropriálního původu z MJ Nová Ves a derivovaným substantivem v plurálu S: (adj. + subst.) M: (I + II) pl. O ořechový, adj. 1. Ořechová hora, Bř., DD a) viniční trať se nachází na stejnojmenném kopci, který se táhne na hranicích katastrálního území obou obcí, jedná se o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě, na území této viniční tratě se do dnešní doby nachází porost ořešáku královského b) PJ: název odvozen od porostu listnatých stromů, konkrétně ořešáku; PJ jsou tvořena derivovaným adjektivem z apelativa a substantivem S: 2x (adj. + subst.) M: 2x (III + II) sg. ovčárna, subst. 1. Ovčárna, Pas. a) název trati v roce 1825: Lams-Grund, ale v této době se ještě nejednalo o viniční trať, ale o pole z NJ Lamm = jehně, beránek, Grund = země, půda, pozemek S: subst. M: II sg. 2. U Ovčárny, Sed. a) viniční trať se nachází blízko bývalé ovčárny, která byla součástí panského dvora Liechtenštejnů a vyhořela v roce S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. 49 Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s

51 PJ: název podle blízkého objektu, v obou případech už zaniklého; PJ je v jednom případě tvořeno substantivem v singuláru, v případě druhém prepozicí u a apelativním substantivem v genitivu singuláru S: 1x (subst.); 1x (prep. + subst.) M: 1x II sg.; 1x (I + II) sg. P Pálava, prop. 1. Pod Pálavou, Bav., DV, Pav. a) všechny tři viniční tratě se nachází pod Pavlovskými vrchy b) PJ: odvozen od polohy blízkého objektu, Pavlovské vrchy (užívá se i jen Pálava, popř. Palava), název vznikl z nářečního slova pálava, které znamená místo, kde prudce žhne slunce, poněmčením čes. Pálava vznikla podoba Pólau, která se v něm. začala pokládat za odvozeninu z OJ Pól, tj. Paul, Pavel; proto se pro původní Pulín (vesnice pod Pálavou i Pálava samotná) začalo v něm. používat podoby Polau, z čehož byl vytvořen jakoby původní český název Pavlov, a odtud i název Pavlovské vrchy 50 ; PJ jsou tvořena prepozicí pod a neodvezeným propriem Pálava v singuláru S: 3x (prep. + subst.) M: 3x (I + I) sg. panenský, adj. 1. Panenský kopec, Pop. a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ b) PJ: název nejspíš odvozen od majitele, obec Popice byla původně v držbě olomouckého kostela, pak ji vlastnil zemský dolnokounický klášter premonstrátek (odtud mohlo vzniknout PJ), následně rod Lichtenštejnů; Jan Prášek v soupisu PJ pro obec Popice uvádí, že Panenský kopec získal svůj název, protože to byl nově navezený kopec, domníváme, že toto je ale pouze odkaz lidové etymologie; PJ je tvořeno derivovaným adjektivem a substantivem apelativního původu v singuláru S: (adj. + subst.) M: (IV + II) sg. panský, adj. 1. Panské, Bul. a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ 50 LUTERRER, I. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje. 2. vyd. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2004, s

52 b) PJ: název se vztahuje k nejčastějšímu označení pro majitele nesídlištního objektu pán či adj. z něho odvozeného, 51 v tomto případě se jedná o substantivizované deapelativní adj., které bylo vytvořeno s pomocí sufixu sk(é) a které se vyskytuje samostatně s vypuštěním označovaného objektu, tj. vinohrady S: adj. M: IV pl. pánský, adj. 1. Pánský kopec, Úv. (Val.) a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ b) PJ: název podle majitele, nejspíše hláskoslovná varianta k heslu panský, protože PJ, které se nachází v katastrální mapě v blízkosti tratě, uvádí název Panský kopec, nikoliv Pánský; PJ je tvořeno derivovaným adjektivem apelativního původu a substantivem v singuláru S: (adj. + subst.) M: (IV + II) sg. panna, subst. 1. Pod Pannama, Pav. a) viniční trať se nachází pod vápencovým útvarem Tři panny, nářeční varianta spisovně by mělo být Pod Pannami S: (prep. + subst.) M: (I + I) pl. 2. U třech panen, DV a) viniční trať se nachází v blízkosti vápencového útvaru Tři panny, mělo by zde být velké písmeno U Třech panen S: prep. + (num. + subst.) M: I + (III + I) pl. obě trati se nachází navzájem v těsné blízkosti a jejich název je odvozen od polohy blízkého objektu, konkrétně vápencového útvaru Tři panny - jedná se o tři vápencové skalní věže, váže se k nim několik pověstí, nejznámější z nich tvrdí, že se jedná o zkamenělou tatarskou princeznu a její dvě družky, které nocovaly na hradě Děvičky, hradní pán je z chamtivosti zabil a vyhodil z okna, všechny tři do rána zkameněly; PJ je v jednom případě tvořeno prepozicí pod a apelativním substantivem v plurálu instrumentálu, v druhém případě se objevuje prepozice u, číslovka a deapelativní substantivum v plurálu genitivu 51 MATĚJEK, F. Pomístní jména a hospodářsko-společenský vývoj venkova. Zpravodaj místopisné komise ČSAV, 7, 1966, s

53 S: 1x (prep. + subst.); 1x prep. + (num. + subst.) M: 1x (I + I) pl.; 1x I + (III + I) pl. peklo, subst. 1. Nad peklem, Val. a) viniční trať se nachází v blízkosti místa zvaného peklo b) PJ: název odvozen z polohy blízkého objektu peklo neboli umělá jeskyně, či grotta s dnes již nedochovanou krápníkovou výzdobou, tato grotta vznikla na konci 18. století, byla postavená na křížovém půdorysu zakomponovaná do nevelkého návrší, na jehož vrcholu stál vyhlídkový gloriet, umělá jeskyně zůstala dodnes jedinou památkou na úpravy zámeckého parku na přelomu 18. a 19. století 52 vznik názvu: podle pověsti si hrabě František I. z Liechtensteina pořídil lvy a umístil je do grotty, kolem které bylo vybudované vysoké oplocení, když se na ně přišli podívat první zvědavci, kdosi prý pronesl: Z tiché poustevny se stalo peklo. 53 PJ je tvořeno prepozicí nad a apelativním substantivem instrumentálu singuláru S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. písek, subst. 1. Na pískách, Bul. a) ve viniční trati se nachází písčitá půda, v roce 1825 název tratě: Die Sand Weingarten S: (prep. + subst.) M: (I + III) plt. 2. Písky, Pop. a) ve viniční trati se nachází písčitá půda, v roce 1825: Sandfeld = písečné pole, v této době se ještě nešlo o viniční trať S: subst. M: III plt. PJ: název odkazuje na složení půdy s vysokým obsahem písku, z jazykového hlediska jsou písky pomnožným substantivem s významem písčité místo, písčitá půda či písčina 54 ; PJ je v prvním případě tvořeno prepozicí na a derivovaným pluralia tantum v lokálu; v druhém případě se jedná o samotné pluralia tantum 52 KORDIOVSKÝ, Emil. Město Valtice. Břeclav: Moraviapress, 2001, s RAKOVSKÁ, Lada. Valtické pověsti a příběhy. Valtice, 2012, s Slovník spisovného jazyka českého online Ústav pro jazyk český ČSAV v.v.i., 2011 cit. 21. prosince Dostupné z: 53

54 S: 1x (prep. + subst.); 1x (subst.) M: 1x (I + III) plt.; 1x (III) pl. plotna, subst. 1. Plotny, DD a) historický název tratě 1825: Blatten b) PJ: Blatten vzniklo přejímkou z českého bláto tj. mokrá, vlhká půda; název trati je odvozen od vlastnosti půdy; PJ je tvořeno substantivem v plurálu S: subst. M: III pl. pod, prep. 1. Pod Děvínem, HV a) viniční trať se nachází pod vrchem Děvín; PJ: slovanského původu, do hradisek se původně zazdívaly panny jako symbolická ochrana proti nepříteli, proto nazváno Děvín S: (prep. + subst.) M: (I + I) sg. 2. Pod Klentnicí, Klen. a) viniční trať se nachází pod obcí Klentnice, motivem pro vznik pojmenování se stala poloha tratě; PJ Klentnice přípona -ice k OJ Klement, tj. ves lidí Klementových 55 S: (prep. + subst.) M: (I + I) sg. 3. Pod lomem, Klen. a) viniční trať se nachází v blízkosti bývalého kamenolomu, který byl v provozu do doby první republiky, 56 název určuje polohu trati a odkazuje k blízkému objektu S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. 4. Pod Martinkou, HV a) viniční trať se nachází pod převislou severní stěnou Martinka (80 m), která se tyčí přímo nad obcí Horní Věstonice, deminutivní tvar propria S: (prep. + subst.) M: (I + I) sg. 5. Pod Mušlovem, Mik. 55 HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, , 2 sv., s Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s

55 a) viniční trať se nachází pod částí města Mikulov Mušlovem S: (prep. + subst.) M: (I + I) sg. 6. Pod Pálavou, Bav., DV, Pav. a) všechny tři viniční tratě se nachází pod Pálavskými vrchy, (užívá se i jen Pálava, popř. Palava), název vznikl z nářečního slova pálava, které znamená místo, kde prudce žhne slunce, poněmčením čes. Pálava vznikla podoba Pólau, která se v něm. začala pokládat za odvozeninu z OJ Pól, tj. Paul, Pavel; proto se pro původní Pulín (vesnice pod Pálavou i Pálava samotná) začalo v něm. používat podoby Polau, z čehož byl vytvořen jakoby původní český název Pavlov, a odtud i název Pavlovské vrchy 57 S: 3x (prep. + subst.) M: 3x (I + I) sg. 7. Pod Pannama, Pav. a) název viniční trati je odvozen od polohy blízkého objektu, konkrétně vápencového útvaru Tři panny jedná se o tři vápencové skalní věže, váže se k nim několik pověstí, nejznámější z nich tvrdí, že se jedná o zkamenělou tatarskou princeznu a její dvě družky, které nocovaly na hradě Děvičky, hradní pán je z chamtivosti zabil a vyhodil z okna, všechny do rána zkameněly; nářeční varianta PJ, spisovně by mělo být Pod Pannami S: (prep. + subst.) M: (I + I) pl. 8. Pod Reistnou, Val. a) viniční trať se nachází pod kolonádou Reistna, která byla postavena jako imitace Glorietty vídeňského Schönbrunnu, varianty názvu jsou Reistna i Rajstna, dostala své jméno podle kopce, na kterém stojí, vznikl zkomolením něm. názvu Reistenberg česky Chrastiny 58 S: (prep. + subst.) M: (I + I) sg. 9. Pod státní, Bav. a) viniční trať se nachází pod státní silnicí Brno-Mikulov- Vídeň 57 LUTERRER, I. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje. 2. vyd. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2004, s itras: to nej z české krajiny. Reistna klasicistní kolonáda a romantická vyhlídka. online. cit. 21. prosince Dostupné z: 55

56 S: (prep. + adj.) M: (I + II) sg. 10. Pod Sluneční horou, Úv. (Val.) a) viniční trať se nachází pod vrchem Sluneční hora, který své pojmenování získal díky vysoké teplotě půdy S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. 11. Pod Slunným vrchem, DD a) viniční trať se nachází pod vrchem Velká slunečná, který svůj název získal kvůli vysoké koncentraci slunečního svitu, a tím pádem díky vysoké teplotě půdy S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. 12. Pod strážným vrchem, Mil. a) viniční trať se nachází pod Strážným vrchem, který připomíná existenci někdejšího strážního systému; mělo by být velké písmeno S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. 13. Pod Svatým kopečkem I, Mik. a) viniční trať se nachází na jihovýchodním úpatí Svatého kopečku v Mikulově, název vznikl podle polohy trati, odlišeno číslovkou od viniční trati Pod Svatým kopečkem II S: prep. + (adj. + subst.) + num. M: I + (III + II) + III sg. 14. Pod Svatým kopečkem II, Mik. a) viniční trať se nachází na severozápadním úpatí Svatého kopečku v Mikulově, název vznikl podle polohy trati, odlišeno číslovkou od viniční trati Pod Svatým kopečkem I S: prep. + (adj. + subst.) + num. M: I + (III + II) + III sg. 15. Pod valtickou, Mik. a) viniční trať se nachází jižně od silnice Mikulov-Valtice, město Valtice založeno pasovským biskupem, název podle Feldsbergu v Pasově, jméno bylo přeneseno a znamená kopec v poli, do češtiny přejato prostřednictvím 56

57 charvátských kolonistů Felds, Feltš Valč, Valt a přípona ice 59 S: (prep. + adj.) M: (I + I) sg. PJ: viniční trať je určena vzhledem k umístění pod nějakým významnějším objektem; PJ je tvořeno prepozicí pod a substantivizovaným depropriálním adjektivem odvozeného z MJ Valtice; PJ je tvořeno prepozicí pod a substantivizovaným adjektivem apelativního původu; PJ je v jednom případě tvořeno předložkou pod a apelativním substantivem, v osmi případech je tvořeno stejnou prepozicí, ale substantivum je propriálního původu, v jednom případě se navíc jedná o deminutivum; PJ je v jednom případě tvořeno prepozicí pod a derivovaným substantivem v plurálu; VPJ je ve třech případech tvořeno prepozicí pod, adjektivem a apelativním substantivem; VPJ je ve dvou případech tvořeno prepozicí pod, adjektivem a substantivem v deminutivním tvaru a číslovkou S: 10x (prep. + subst.); 2x (prep. + adj.); 3x prep. + (adj. + subst.) ; 2x prep. + (adj. + subst.) + num. M: 9x (I + I) sg.; 2x (I + II) sg.; 1x (I + I) pl.; 3x I + (III + II) sg.; 2x I + (III + II) + III sg. podlesí, subst. 1. Podlesí, Bul. a) viniční trať se nachází pod lesem b) PJ: název odvozen z polohy blízkého objektu; základem PJ je dvouslovný předložkový výraz, který se skládá z předložky a apelativního substantiva, PJ pak vzniklo konverzí přehodnocením předložky v předponu pod S: subst. M: (I-II) sg. podsedek, subst. 1. Podsedky, Přib., Vran. a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ, historické názvy ve Vranovicích Podsetky z roku 1825, v Přibicích poprvé až v roce 1969 b) PJ: podsedek je malé hospodářství, majetek podsedka, tj. rolníka, který má menší výměru polností než sedlák 60 ; PJ je tvořeno derivovaným substantivem v plurálu 59 HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, , 2 sv. s MATĚJEK, F. Pomístní jména a hospodářsko-společenský vývoj venkova. Zpravodaj místopisné komise ČSAV, 7, 1966, s

58 S: 2x subst. M: 2x II pl. pohořelický, deprop. adj. 1. Pohořelické vinohrady, Vlas. a) viniční trať se nachází na hranicích katastrálního území obce Vlasatice s katastrálním územím obce Pohořelice b) PJ: název podle polohy viniční trati vzhledem k blízkému městu Pohořelice MJ Pohořelice z akuz. pl. k pohořelici = obyvatelé pohořelého místa 61 ; PJ je tvořeno derivovaným adjektivem propriálního původu z MJ Pohořelice a derivovaným substantivem v plurálu S: (adj. + subst.) M: (I + II) pl. pole, subst. 1. Kačisdorfské pole, Val. a) viniční trať se nachází v blízkosti státní hranice s Rakouskem, nejbližší obcí na rakouské straně je vesnice Katzelsdorf b) PJ: název vznikl přizpůsobením německého názvu obce Katzelsdorf, česky lidově Kačisdorf; PJ je tvořeno derivovaným adjektivem propriálního původu a substantivem apelativního charakteru v singuláru S: (adj. + subst.) M: (I + II) sg. pravý, adj. 1. Pravá Bavorská, Pern. a) viniční trať leží na hranicích katastrálního území s obcí Bavory, tato trať severně sousedí s tratí Levá Bavorská S: (adj. + adj.) M: (I + I) sg. 2. Pravá Klentnická, Pern. a) viniční trať se nachází západně od obce Perná směrem ke hranicím s katastrálním územím obce Klentnice, tato trať severně sousedí s tratí Levá Klentnická S: (adj. + adj.) M: (I + I) sg. PJ odvozeno od polohy trati; MJ Bavory - nelze jednoznačně stanovit, zda něm. Pairdorff, které je původní 61 HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, , 2 sv., s

59 a k němu český překlad Bavory znamená ves Bayerovu (OJ Baier Bavar) či ves Bavorů, ale autoři se přiklání k druhému pojetí; 62 MJ Klentnice - přípona -ice k OJ Klement, tj. ves lidí Klementových 63 ; PJ jsou tvořena adjektivem apelativního charakteru a substantivizovaným adjektivem propriálního charakteru z MJ Bavory a Klentnice S: 2x (adj. + adj.) M: 2x (I + I) sg. přední, adj. 1. Přední, Přib. a) název trati se zachoval z roku 1879 b) PJ: název označuje polohu viniční trati vzhledem k ostatním vinohradům v obci; PJ je tvořeno substantivizovaným adjektivem se sufixem n(í) S: adj. M: I sg. Purmice R Ráfle 1. Purmice, Pern. a) viniční trať se nachází nejspíš v blízkosti bývalé osady Purkmanice, historické názvy tratě Burmitzern (1749), Purmitz (1825) a Půlmice (1969) b) PJ: název vznikl redukcí názvu přes Purkmanice (něm. Purgmanice) na Purmice; MJ Purkmanice pl. k purkman, něm. Burgmann, tj. ves lidí konající službu na hradě v tomto případě na hradě Neuhaus, 64 tato osada zanikla v druhé polovině 15. století, 65 nacházela se mezi Horními Věstonicemi a Dolními Dunajovicemi 66 ; PJ je tvořeno substantivem propriálního původu S: subst. M: I sg. 1. Ráfle, Pop. a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ, název trati z roku 1825 Raifeln, z roku 1749 Raifel b) PJ: pochází z něm., ale dnes je jeho výklad nejasný M: X 62 HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, , 2 sv., s Tamtéž, s Tamtéž, s Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s Tamtéž, s

60 Rebry 1. Rebry, Jev. a) viniční trať se nachází na svahu vršku Sprosiska ve výšce 214m b) PJ: rebro v jihoslovanských jazycích svah hory, v ruštině se jím navíc označuje horský hřeben, skalní ráz, 67 předpokládáme, že toto by mělo platit i v našem prostředí, tj. PJ popisuje objekt M: X v jeho rámci II Reistna, prop. 1. Pod Reistnou, Val. a) viniční trať se nachází pod kolonádou Reistna, která byla postavena jako imitace Glorietty vídeňského Schönbrunnu, varianty názvu jsou Reistna i Rajstna, dostala své jméno podle kopce, na kterém stojí, ten vznikl zkomolením něm. názvu Reistenberg česky Chrastiny 68 b) PJ: název odvozen od polohy trati vzhledem k blízkému objektu; PJ je tvořeno prepozicí pod a neodvozeným propriem v instrumentálu singuláru S: (prep. + subst.) M: (I + I) sg. Rosentický 1. Rosentické, DP a) v blízkosti se nejspíš nacházela zaniklá ves Hroznětice, její přesné místo sice není známo, ale nejspíš stávala v blízkosti Dobrého pole, protože v roce 1613 je zde uváděn název vinohradní hory Rosentyc, název trati z roku 1749 je In Rosenbergen; jméno osady je odvozeno od Hroznaty, který žil ve 12. století, pravděpodobná doba zániku osady je na přelomu 15. a 16. století 69 b) PJ: v tomto PJ se objevuje svědectví o zaniklé osadě Hroznětice; PJ je ve tvaru substantivizovaného adjektiva, které bylo utvořeno z redukovaného základu od MJ Hroznětice s pomocí sufixu k(é) S: adj. M: I pl. 67 OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L. Pomístní jména v Čechách: o čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Praha: Academia, 1995, s itras: to nej z české krajiny. Reistna klasicistní kolonáda a romantická vyhlídka. online. cit. 21. prosince Dostupné z: 69 Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s

61 růžový, adj. 1. Růžová, Bav. a) ve viniční trati se nejspíš nacházel bohatý porost růží S: adj. M: III sg. 2. Růžová hora, Nov. a) viniční trať, pro kterou byl motivací vzniku názvu porost keřů růží S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg. PJ: název se vztahuje k rostlinnému porostu růží ve viničních tratích či v jejich blízkosti; PJ je v jednom případě tvořeno substantivizovaným adjektivem se sufixem ov(á) s apelativním základem, v případě druhém se jedná derivované adjektivum apelativního původu a substantivum v singuláru S: 1x (adj.); 1x (adj. + subst.) M: 1x (III) sg.; 1x (III + II) sg. rybníček, subst. 1. U rybníčka, Bav. a) viniční trať se nachází v blízkosti dnes již zaniklého rybníku b) PJ: název podle blízkého objektu; PJ je tvořeno prepozicí u a deapelativním substantivem deminutivního charakteru v genitivu singuláru S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. rybník, subst. Ř římský, adj. 1. Nad rybníkem, Mil. a) viniční trať se nachází v blízkosti obecního rybníku b) PJ: název odvozen od blízkého objektu; PJ je tvořeno prepozicí nad a apelativním substantivem v instrumentálu singuláru S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. 1. Římský vrch, Muš. (Pas.) a) viniční trať se nachází na vrchu Hradisko, který je známý archeologickým nálezem římské vojenské stanice, tu vybudovali příslušníci římské legie za císaře Marca 61

62 Aurelia v letech jako nejsevernější vysunutý opěrný bod nad Dunajem ve střední Evropě 70 b) PJ: název odvozen od místa pobytu Římanů; PJ je tvořeno derivovaným adjektivem a substantivem apelativního charakteru v singuláru S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg. S Sacny 1. Sacny, Val. a) popis viniční trati není podstatný pro rozbor PJ, název jsme zaznamenali poprvé až v roce 2000 b) PJ: patrně z německého Saitzenau tj, Saitz = zajíc, en = německá adjektivní přípona a Au = luh, v překladu tedy zaječí luh, ale toto nemůžeme prokázat, protože nemáme žádné starší názvy tratě, které by případně uchovaly proces jazykové změny M: X Sahara, prop. 1. Sahara, Pav. a) půda ve viniční trati je písčitá a suchá b) PJ: název metaforicky odvozen podle kvality půdy; PJ je tvořeno neodvozeným propriem v singuláru S: subst. M: III sg. Sedlecko, deprop. subst. 1. Sedlecko, Sed. a) viniční trať se nachází na východním okraji katastrálního území obce Sedlec, jediný případ v našem výzkumném vzorku, kdy viniční trať neodkazuje k jinému městu či obci, nýbrž k obci, do které svým katastrálním území náleží b) PJ: název odvozen od polohy tratě; obec Sedlec něm. Voitelsbrunn nejspíš česko-německé hybridní jméno, k OJ Bojata (hypokoristika některého složeného OJ s předponou Boj- např. Bojmír), druhou část názvu tvoří brunn tj. Brunnen = studna 71 ; PJ je tvořeno derivovaným substantivem z odvozeného základu propria Sedlec s pomocí sufixu ck(o) 70 Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, , 2 sv., s

63 S: subst. M: I sg. sklep, subst. A) sg. 1. Terasy u Křížového sklepu, Val. a) viniční trať se nachází na terasách v blízkosti Křížového sklepa ve Valticích, Křížový sklep tvoří dvě hlavní chodby, které se protínají tak, že tvoří kříž, jehož kratší rameno je 90m dlouhé a delší je 136m dlouhé 72 ; b) PJ: název určuje polohu viniční tratě a odkazuje k blízkému objektu, z jazykového hlediska se sklep skloňuje podle vzoru hrad, podvzoru les s koncovkou -a v genitivu sg., tato se užívá například u jmen s významem místa, 73 ale v tomto případě je koncovka u, tedy nářeční varianta; PJ je tvořeno apelativním substantivem v plurálu, prepozicí u, adjektivem a substantivem v genitivu singuláru S: subst. + (prep. + adj. + subst.) M: II pl. + (I + III + II) sg. B) pl. 1. Nad sklepy, Bul., Mil., Strach. a) viniční tratě se všech třech případech nachází v blízkosti sklepů S: 3x (prep. + subst.) M: 3x (I + II) pl. 2. Nad Sklepy, Nov. a) viniční tratě se nachází v blízkosti sklepů, není jasné, proč jsou v tomto případě sklepy uvedeny s velkým počátečním písmenem S: (prep. + subst.) M: (I + II) pl. PJ: názvy tratí odkazují k blízkému objektu; PJ jsou tvořena prepozicí nad a derivovaným substantivem v instrumentálu plurálu S: 4x (prep. + subst.) M: 4x (I + II) pl. sluneční, adj. 1. Pod Sluneční horou, Úv. (Val.) 72 KORDIOVSKÝ, Emil. Město Valtice. Břeclav: Moraviapress, 2001, s Slovník spisovného jazyka českého online Ústav pro jazyk český ČSAV v.v.i., 2011 cit. 21. prosince Dostupné z: 63

64 a) viniční trať se nachází pod vrchem Sluneční hora, který své pojmenování získal díky vysoké teplotě půdy S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. 2. Sluneční vrch, Drn. a) název viniční trati odkazuje k vysoké teplotě půdy S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg. PJ: název odkazuje k teplotě půdy; PJ je v jednom případě tvořeno prepozicí pod, adjektivem a deapelativním substantivem v instrumentálu singuláru, v případě druhém se jedná o derivované adjektivum a deapelativní substantivum S: 1x prep. + (adj. + subst.) ; 1x (adj. + subst.) M: 1x I + (III + II) sg.; 1x (III + II) sg. slunečný, adj. 1. Slunečná, Bav., Nov. a) viniční trať se nachází na místě, které je dobře vystaveno slunečním paprskům b) PJ: název odkazuje k teplotě půdy, k dobře osluněnému místu; PJ jsou tvořena substantivizovaným adjektivem apelativního původu s pomocí sufixu n(á) S: 2x adj. M: 2x III sg. slunný, adj. 1. Pod Slunným vrchem, DD a) viniční tratě se nachází pod vrchem Velká slunečná, který svůj název získal kvůli vysoké koncentraci slunečního svitu, a tím pádem díky vysoké teplotě půdy S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. 2. Slunný vrch, Pav. a) viniční trať se nachází na dobře osluněném místě, což souvisí s vysokou teplotou půdy S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg. PJ: název odkazuje k teplotě půdy; PJ je v jednom případě tvořeno prepozicí pod, adjektivem a substantivem apelativního charakteru v instrumentálu singuláru, v případě 64

65 druhém se jedná o derivované adjektivum a deapelativní substantivum S: 1x prep. + (adj. + subst.) ; 1x (adj. + subst.) M: 1x I + (III + II) sg.; 1x (III + II) sg. sokolovna, subst. 1. Nad sokolovnou, Pern. a) viniční trať se nachází nad místní sokolovnou, kterou v roce 1932 otevřel tělocvičný spolek Turnverein, 74 později však vyhořela, dnes se na jejím místě nachází pouze taneční parket a v blízkosti studánka a fotbalové hřiště b) PJ: název odvozen z polohy blízkého objektu; PJ je tvořeno prepozicí nad a substantivem v instrumentálu singuláru S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. Sonberk 1. Sonberk, Pop. a) viniční trať se nachází v blízkosti vrchu Slunečná, který by byl i překladem originálního německého počeštěného názvu Sonberk; mohl zde proběhnout proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční trati b) PJ: z německého Sonne slunce a berg hora, toto PJ je přizpůsobené do českého jazyka M: II Sonnenberg 1. Sonnenberg, Úv. (Val.) a) viniční trať se nachází v blízkosti vrchu Sluneční hory, což by byl překlad německého názvu Sonnenberg, varianta k heslu viz Sonberk; mohl zde proběhnout proces transonymizace, přenesení názvu terénního útvaru na název viniční tratě b) PJ: z německého Sonnen sluneční a berg hora, u tohoto PJ se zachoval německý pravopis ve psané podobě českého PJ M: II spálený, adj. 1. U Spálené hospody, Per. 74 Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s

66 a) viniční trať se nachází v blízkosti bývalé Spálené hospody b) PJ: Spálená hospoda či Spálenka je název pro samotu Nová hospoda u státní silnice Brno-Mikulov, kterou majitel Esinger přebudoval ve velký moderní hostinec, který sám v r zapálil 75 ; PJ je tvořeno prepozicí u, adjektivem a deapelativním substantivem v genitivu singuláru S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. starý, adj. 1. Stará hora, Hloh., Jev., Klen., Nov., Pav., Pop., Pouzd. a) viniční trať v Hlohovci, Novosedlech a Klentnici se nachází na stejnojmenném kopci, jedná se zde o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě, v ostatních případech tento proces neproběhl, název viniční trati označuje letitější vinohrady jako protiklad k nově vysázeným vinohradům S: 7x (adj. + subst.) M: 7x (III + II) sg. 2. Staré, DP a) substantivované adjektivum popisující stáří vinohradu, chybějícím substantivem je nejspíš popis objektu tj. vinohrady S: adj. M: III pl. 3. Staré hory, Úv. (Val.) a) název starších vinohradů jako protiklad k těm nově vysázeným, hora jako výraz pro vinohrad, z německého Wein(berg) S: (adj. + subst.) M: (III + II) pl. 4. Staré vinohrady, NV (Poh.) a) název viniční tratě pro odlišení od nově vysázených vinohradů S: (adj. + subst.) M: (III + II) pl. 5. Ve starých, Led. 75 Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s

67 a) substantivované adjektivum popisující stáří vinohradu, chybějícím substantivem je nejspíš popis objektu tj. vinohrady S: (prep. + adj.) M: (I + III) pl. PJ: staré vinohrady jako protiklad k nově vysázeným vinohradům; PJ je v jednom případě tvořeno prepozicí ve a substantivizovaným derivovaným adjektivem v plurálu, v dalším případě je tvořeno substantivizací primárního adjektiva; v sedmi případech je PJ tvořeno adjektivem a substantivem v singuláru a ve zbývajících dvou případech je PJ tvořeno adjektivem a derivovaným substantivem v plurálu S: 9x (adj. + subst.); 1x (adj.); 1x (prep. + adj.) M: 7x (III + II) sg.; 1x (III) pl.; 2x (III + II) pl.; 1x (I + III) pl. statek, subst. 1. Na statkách, Pern. a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ, na stejném místě se v roce 1825 nacházely Hausweingarten b) PJ metonymicky odvozeno od majetkových poměrů, Hausweingarten by se dalo přeložit na selských polích či selské polnosti, po roce 1945 vinice v obci náležely pod Družstevní vinařské podniky okresu Mikulov, později se staly součástí Vinařských závodů Mikulov; PJ je tvořeno prepozicí na a derivovaným substantivem v lokálu plurálu, u koncovky se objevuje nářeční varianta ách místo spisovného -cích S: (prep. + subst.) M: (I + IV) pl. státní, adj. 1. Pod státní, Bav. a) viniční trať se nachází pod státní silnicí Brno-Mikulov- Vídeň b) PJ: název podle polohy trati; PJ je tvořeno prepozicí pod a substantivizovaným adjektivem apelativního charakteru S: (prep. + adj.) M: (I + II) sg. stolový, adj. 1. Stolová hora, Sed. 67

68 a) název viniční tratě odkazuje ke stejnojmennému vrchu, pro který byl motivací vzniku názvu tvar terénního útvaru hora s plochým temenem a příkrými svahy, jedná se o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě b) PJ: název podle tvaru terénního útvaru; PJ je tvořeno derivovaným adjektivem apelativního charakteru a substantivem v singuláru S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg. stráň, subst. 1. Brodské stráně, BnD a) viniční trať se nachází v katastrálním území obce Brod nad Dyjí na svazích Liščího vrchu a vinohrady pokrývají celý tento kopec b) PJ: vzniklé z přívlastku označující směr Brodský, tj. vzhledem k Brodu nad Dyjí a substantiva označující objekt, tj. stráně ; Brod nad Dyjí viz Kolenfurt, MJ z něm. Guldenfurt, původně Guldenburg; guldȋn zlatý a furt brod, -burg hrad 76 ; PJ je tvořeno derivovaným adjektivem propriálního původu z MJ Brod nad Dyjí a derivovaným substantivem v plurálu S: (adj. + subst.) M: (I + II) pl. strážný, adj. 1. Pod strážným vrchem, Mil. a) viniční trať se nachází pod Strážným vrchem, který připomíná existenci někdejšího strážního systému; mělo by být velké písmeno S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. 2. Strážný vrch, Mil. a) viniční trať se nachází na kopci Strážný vrch, případ transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční trati; připomíná existenci někdejšího strážního systému S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg. PJ: název viniční tratě odkazuje k blízkému objektu; PJ je v jednom případě tvořeno prepozicí pod, adjektivem 76 HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, , 2 sv., s

69 a deapelativním substantivem v instrumentálu singuláru, v případě druhém se PJ skládá z derivovaného adjektiva a substantiva apelativního charakteru v singuláru S: 1x prep. + (adj. + subst.) ; 1x (adj. + subst.) M: 1x I + (III + II) sg.; 1x (III + II) sg. studánka, subst. 1. U Červené studánky, Led. a) viniční trať se nachází u Červené studánky stavba z červených cihel, kterou roku 1894 vybudovali Lichtensteinové, jímala vodu ze tří pramenů svedených do nádrže, voda zásobovala dříve obyvatele zámku, plnila kašnu na náměstí a z kohoutku tekla i na železniční stanici, nachází se na Lichtenštejnské cyklostezce 77 b) PJ: název podle blízkého objektu; PJ je tvořeno prepozicí u, adjektivem a substantivem neapelativního charakteru v deminutivním tvaru v genitivu singuláru S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. svah, subst. 1. Jižní svahy, Úv. (Val.), Val. a) viniční tratě v obou vinařských obcích se nacházejí na jižních svazích, které jsou nejvíce osluněny b) PJ: název odvozen od polohy tratí; PJ jsou tvořena derivovaným adjektivem apelativního původu a derivovaným substantivem v plurálu S: 2x (adj. + subst.) M: 2x (I + II) pl. svatý, adj. A) svatý 1. Pod Svatým kopečkem I, Mik. a) viniční trať se nachází na jihovýchodním úpatí Svatého kopečku v Mikulově S: prep. + (adj. + subst) + num M: I + (III + II) + III sg. 2. Pod Svatým kopečkem II, Mik. a) viniční trať se nachází na severozápadním úpatí Svatého kopečku v Mikulově 77 HUMPOLÍKOVA, Dagmar. Na Lichtenštejnské stezce čeká turisty překvapení: Červená studánka online cit. 21. prosince 2013 Dostupné z: 69

70 S: prep. + (adj. + subst) + num M: I + (III + II) + III sg. PJ: název vznikl podle polohy trati, tratě dále rozlišeny číslovkou I a II; PJ jsou tvořena prepozicí pod, adjektivem, substantivem apelativního charakteru v deminutivním tvaru v instrumentálu singuláru a číslovkou S: 2x prep. + (adj. + subst) + num M: 2x I + (III + II) + III sg. B) sv. 1. Nad sv. Leonardem, Klen. a) viniční trať se nachází poblíž místa, kde byla u Klentnického potoka dříve umístěna socha sv. Leonarda, ta však byla v desolátním stavu, proto byla roku 2012 opravena, nově vysvěcena a kvůli ochraně před vandaly přestěhována do středu obce Klentnice S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. 2. U sv. Anny, Val. a) viniční trať se nachází v blízkosti kapličky sv. Anny S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. PJ: odvozeno od polohy trati vzhledem k významnému objektu; PJ je v jednom případě tvořeno prepozicí nad, adjektivem a substantivem propriálního původu v instrumentálu singuláru, v případě druhém je tvořeno prepozicí u, adjektivem a substantivem propriálního původu v genitivu singuláru S: 2x prep. + (adj. + subst.) M: 2x I + (III + II) sg. Svindrunk 1. Svindrunk, Pop. a) historický názvy tratě Svidrunk (1987), Suchentrunk (1825 a 1749) a Suchentrunckh (1673) b) PJ: název je něm. původu, dnes je jeho výklad nejasný, podle lidové etymologie je výklad názvu následující suchen vyhledat a Trunk nápoj, tj. vyhledejte si nápoj, první část názvu by ale spíše mohla být z něm. züchten = pěstovat; dnes nemůžeme jednoznačně určit, co bylo motivací pro vznik názvu M: X 70

71 Š šibeniční, adj. 1. Šibeniční vrch, Drn., Mik. a) viniční trať leží v Mikulově i v Drnholci v blízkosti stejnojmenného kopce, jedná se zde o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě; jedná se o kopec, na kterém dřív stávala šibenice, a prováděl se zde výkon hrdelního práva b) PJ: odvozeno z polohy blízkého objektu; PJ jsou tvořena derivovaným adjektivem a substantivem apelativního původu v singuláru S: 2x (adj. + subst.) M: 2x (III + II) sg. Špičák, prop. 1. Špičák, Mil. a) viniční trať se nachází v blízkosti vrchu Špičák, který své označení získal nejspíše podle tvaru tohoto špičatého terénního útvaru, jedná se o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě b) PJ: název podle tvaru terénního útvaru; PJ je ve tvaru depropriálního substantiva v singuláru S: subst. M: III sg. Štabery 1. Štabery, Sed. a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ, název tratě z roku 2000 je Štambery, v roce 1825 název Steindamn Feld = pole u kamenné hráze, ale ještě se nejedná o viniční trať, ale o pole b) PJ: výklad názvu není jednoznačný, je možné že se název postupně vyvinul z něm. Steinberg = kamenná, kamenitá hora, či je možné, že byl název přenesen z názvu pole, v tom případě by se jednalo o proces transonymizace, M: X Šulaperk 1. Šulaperk, Hloh. a) trať se nachází jihovýchodně od obce, na vyvýšeném kopečku, ke kopci z obce vede ulice Šulaperk, historický název tratě Nad Šulaperkem (2000) a U kuperku (1979) b) PJ: v roce 1812 byla v obci zřízena škola (nynější číslo popisné 97 v ulici Šulaperk); název z německého 71

72 Schulenberg Schule škola, en německá adjektivní koncovka a Berg hora, vršek, tj. školní vršek; celý název byl počeštěn M: X v jeho rámci (IV-II) sg. Šusfeldy 1. Šusfeldy, Strach. a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ, název trati se poprvé objevuje v roce 2000 b) PJ: název dnes nejasný, nejspíše z němčiny, druhá část by mohlo by vzniknout z něm. Feld = pole M: X štreka, subst. 1. Na štrekách, NP a) viniční trať se nachází téměř na konci katastrálního území Nového Přerova a je vzdálena od obce b) PJ: základem PJ je subst. štreka, které je chápáno ve významu dráha, cesta, trať; název nejspíš odvozen od vzdálenosti vinařské trati od obce, je to daleko, lidově je to štreka; PJ je tvořeno prepozicí na a substantivem apelativního charakteru v lokálu plurálu S: (prep. + subst.) M: (I + III) pl. Šternberg 1. Šternberg, Drn. a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ, název vinohradu byl v roce 1825 Sternberg Weingarten b) PJ: název mohl vzniknout podle rodu Šternberků, ale dnes už je tento název nejasný M: X T terasa, subst. 1. Milovické terasy, Mil. a) viniční trať se nachází na terasách v katastrálním území obce Milovice S: (adj. + subst.) M: (I + II) pl. 2. Terasy, Led. a) viniční trať se nachází na terasách S: subst. 72

73 M: II pl. 3. Terasy u hranic, Val. a) viniční trať se nachází na terasách v blízkosti státní hranice s Rakouskem S: subst. + (prep. + subst.) M: II + (I + II) pl. 4. Terasy u Křížového sklepu, Val. a) viniční trať se nachází na terasách v blízkosti Křížového sklepa ve Valticích, Křížový sklep tvoří dvě hlavní chodby, které se protínají tak, že tvoří kříž, jehož kratší rameno měří 90m a delší je 136 metrů dlouhé 78 S: subst. + (prep. + adj. + subst.) M: II pl. + (I + III + II) sg. PJ: název vychází z popisu viniční tratě, popřípadě bližšího lokalizačního určení; PJ je v jednom případě tvořeno derivovaným adjektivem propriálního původu z MJ Milovice a derivovaným substantivem apelativního původu v plurálu, další PJ je tvořeno derivovaným deapelativním substantivem v plurálu; VPJ je tvořeno substantivem apelativního původu v plurálu, prepozicí u a substantivem v genitivu plurálu; další VPJ je tvořeno substantivem apelativního původu v plurálu, prepozicí u, adjektivem a deapelativním substantivem v genitivu singuláru S: 1x (adj. + subst.); 1x (subst.); 1x subst. + (prep. + subst.) ; 1x subst. + (prep. + adj. + subst.) M: 1x (I + II) pl.; 1x (II) pl.; 1x II pl. + (I + III + II) sg. ; 1x II + (I + II) pl. třešňový, adj. 1. U třešňové aleje, Sed. a) v blízkosti viniční trati se nacházela třešňová alej, dnes je zde už jen zbytek stromů b) PJ: odvozené z blízkého objektu; PJ je tvořeno prepozicí u, adjektivem a substantivem apelativního původu v genitivu singuláru S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. tři, num. 1. U třech panen, DV 78 KORDIOVSKÝ, Emil. Město Valtice. Břeclav: Moraviapress, 2001, s

74 a) viniční trať se nachází v blízkosti vápencového útvaru Tři panny, jedná se o tři vápencové skalní věže, váže se k nim několik pověstí, nejznámější z nich říká, že se jedná o zkamenělou tatarskou princeznu a její dvě družky, které nocovaly na hradě Děvičky, hradní pán je z chamtivosti zabil a vyhodil z okna, všechny do rána zkameněly b) PJ: odvozené od blízkého objektu, mělo by zde být velké písmeno U Třech panen; PJ je tvořeno prepozicí u, číslovkou a substantivem apelativního původu v genitivu plurálu S: (prep. + num. + subst.) M: I + (III + I) pl. Turold, prop. 1. Turold, Mik. a) viniční trať se nachází na území Turoldu vápencového terénního útvaru S: subst. M: I sg. 2. Za Turoldem, Mik. a) viniční trať se nachází v těsné blízkosti Turoldu vápencového terénního útvaru S: (prep. + subst.) M: (I + I) sg. PJ: historický název tratě je Turold (1826), Duralt (1749), Duraldt (1673), dnes už nedokážeme určit původní motivaci názvu; PJ je tvořeno v jednom případě neodvozeným propriem v singuláru, v případě druhém prepozicí za a substantivem propriálního původu v instrumentálu singuláru S: 1x (subst.); 1x (prep. + subst.) M: 1x (I) sg.; 1x (I + I) sg. U u, prep. 1. Terasy u hranic, Val. a) viniční trať se nachází na terasách v blízkosti státní hranice s Rakouskem S: subst. + (prep. + subst.) M: II + (I + II) pl. 2. Terasy u Křížového sklepu, Val. 74

75 a) viniční trať se nachází na terasách v blízkosti Křížového sklepa ve Valticích, Křížový sklep tvoří dvě hlavní chodby, které se protínají tak, že tvoří kříž, jehož kratší rameno měří 90m a delší je 136m dlouhé 79 S: [subst. + (prep. + adj. + subst.)] M: [II pl. + (I + III + II) sg.] 3. U akátového lesa, Pas. a) dříve se poblíž viniční tratě nejspíš nacházel porost akátu, v dnešní době se zde už nenachází S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. 4. U Boží muky, Pern. a) trať se nachází v blízkosti Boží muky S: [prep. + (adj. + subst.)] M: I + (III + II) sg. 5. U Božích muk, Nov., Pavl. a) tratě se nacházejí v blízkosti Boží muky S: 2x [prep. + (adj. + subst.)] M: 2x I + (III + II) pl. 6. U cihelny, Mil., Úv. (Val.) a) v Milovicích se kdysi prý nacházela cihelna v blízkosti dnešní viniční tratě, ale nepodařilo se nám dohledat, kdy zanikla a komu patřila, v Úvalech byla za první republiky cihelna p. Viléma Osera 80 S: 2x (prep. + subst.) M: 2x (I + II) sg. 7. U Červené studánky, Led. a) viniční trať se nachází u Červené studánky stavba z červených cihel, kterou roku 1894 vybudovali Lichtenštejnové, jímala vodu ze tří pramenů svedených do nádrže, voda zásobovala dříve obyvatele zámku, plnila kašnu na náměstí a z kohoutku tekla i na železniční stanici, nachází se na Lichtenštejnské cyklostezce 81 S: prep. + (adj. + subst.) 79 KORDIOVSKÝ, Emil. Město Valtice. Břeclav: Moraviapress, 2001, s Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s HUMPOLÍKOVA, Dagmar. Na Lichtenštejnské stezce čeká turisty překvapení: Červená studánka online cit. 21. prosince 2013 Dostupné z: 75

76 M: I + (III + II) sg. 8. U hřiště, Strach. a) viniční trať se nachází v blízkosti fotbalového hřiště ve Strachotíně S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. 9. U kapličky, DV, Pern. a) obě viniční tratě se nachází v blízkosti kapličky, deminutivní tvar substantiva S: 2x (prep. + subst.) M: 2x (I + II) sg. 10. U křížku, Drn. a) uprostřed viniční trati se nachází kříž, který byl v roce 1899 vystavěn rodinou Scherak 82, deminutivní tvar substantiva S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. 11. U Mikuláška, Pern. a) viniční trať se nachází v blízkosti pozdně gotického farního kostela sv. Mikuláše z let , deminutivní tvar PJ S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. 12. U Ovčárny, Sed. a) viniční trať se nachází blízko bývalé ovčárny, která byla součástí panského dvora a vyhořela v roce S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. 13. U rybníčka, Bav. a) viniční trať se nachází v blízkosti dnes již zaniklého rybníku, deminutivní tvar substantiva S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. 14. U Spálené hospody, Per. 82 Městys Drnholec. Rozhledna U křížku online. cit. 21. prosince Dostupné z: 83 Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s Tamtéž, s

77 a) viniční trať se nachází v blízkosti bývalé Spálené hospody, tuto samotu s původním názvem Nová hospoda u státní silnice Brno-Mikulov přebudoval majitel Esinger ve velký moderní hostinec, který sám v r zapálil 85 S: [prep. + (adj. + subst.)] M: [I + (III + II)] sg. 15. U sv. Anny, Val. a) viniční trať se nachází v blízkosti kapličky sv. Anny S: [prep. + (adj. + subst.)] M: I + (III + II) sg 16. U třech panen, DV a) viniční trať se nachází v blízkosti vápencového útvaru Tři panny, jedná se o tři vápencové skalní věže, váže se k nim několik pověstí, nejznámější z nich říká, že se jedná o zkamenělou tatarskou princeznu a její dvě družky, které nocovaly na hradě Děvičky, hradní pán je z chamtivosti zabil a vyhodil z okna, všechny do rána zkameněly S: prep. + (num. + subst.) M: I + (III + I) pl. 17. U třešňové aleje, Sed. a) v blízkosti viniční trati se nacházela třešňová alej, dnes je zde už jen zbytek stromů S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. 18. U Venuše, HV a) viniční trať se nachází v blízkosti nálezu Věstonické Venuše (nalezena v roce 1925), soška, která symbolizovala ženství a plodnost byla nalezena v tábořišti lovců mamutů S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. PJ: odvozeno z polohy viniční trati, která se nachází v blízkosti významnějšího relačního objektu; VPJ je tvořeno substantivem apelativního původu v plurálu, prepozicí u a substantivem v genitivu plurálu; další VPJ je tvořeno substantivem apelativního původu v plurálu, prepozicí u, adjektivem a deapelativním substantivem v genitivu singuláru; v jednom případě je PJ tvořeno předložkou u, číslovkou a apelativním substantivem v genitivu plurálu; v jednom případě je PJ tvořeno prepozicí u, adjektivem 85 Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s

78 a deapelativním substantivem v deminutivu v genitivu singuláru; v pěti případech je PJ tvořeno prepozicí u, adjektivem a substantivem apelativního původu v genitivu singuláru; dvě PJ jsou tvořena předložkou u, adjektivem a deapelativním substantivem v genitivu plurálu; čtyři PJ jsou tvořena prepozicí u a substantivem apelativního původu v genitivu singuláru; tři PJ jsou tvořena předložkou u a deminutivním substantivem apelativního původu v genitivu singuláru, poslední PJ je tvořeno prepozicí u a deminutivním substantivem propriálního původu v genitivu singuláru S: 1x subst. + (prep. + subst.) ; 1x [subst. + (prep. + adj. + subst.)]; 8x prep. + (adj. + subst.) ; 10x (prep. + subst.); 1x prep. + (num. + subst.) M: 1x II + (I + II) pl.; 1x [II pl. + (I + III + II) sg.]; 6x I + (III + II) sg.; 2x I + (III + II) pl.; 8x (I + II) sg.; 1x I + (III + I) pl. Unédy 1. Unédy, Pop. a) viniční trať se nachází na konci katastrálního území obce, na hranicích s městem Hustopeče, historické názvy tratě Unöden (1825), Unöd (1749), in Unöeden (1673) b) PJ: patrně německého původu, možná z něm. Einöde = samota, ústraní M: X v jeho rámci III V valtický, deprop. adj. 1. Na Valtické, Led. a) viniční trať se nachází v blízkosti silnice, která vede směrem k městu Valtice S: (prep.+ adj.) M: (I + I) sg. 2. Valtická, Mik. a) viniční trať se nachází nad silnicí, která vede směrem k městu Valtice S: adj. M: I sg. 3. Pod valtickou, Mik. a) viniční trať se nachází jižně od silnice Mikulov-Valtice S: (prep.+ adj.) 78

79 M: (I + I) sg. PJ: název souvisí s polohou viniční trati vzhledem k městu Valtice město Valtice založeno pasovským biskupem, název podle Feldsbergu v Pasově, jméno bylo přeneseno a znamená kopec v poli, do češtiny přejato prostřednictvím charvátských kolonistů Felds, Feltš Valč, Valt a přípona ice 86 není zde sjednocené psaní malých a velkých písmen - jednou se objevuje PJ s malým a jednou s velkým písmenem; PJ je v jednom případě tvořeno substantivizovaným adjektivem vytvořeného z redukovaného základu propria Valtice s pomocí sufixu ck(á), další PJ je vytvořeno prepozicí na a substantivizovaným adjektivem propriálního charakteru odvozeného z MJ Valtice, poslední PJ je tvořeno předložkou pod a substantivizovaným adjektivem vzniklého z propria Valtice S: 2x (prep. + adj.); 1x (adj.) M: 2x (I + I) sg.; 1x (I) sg. ve, prep. 1. Ve starých, Led. a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ b) PJ: je popisem objektu, tj. vinohrady jako protiklad k nově vysázeným vinohradům; PJ je tvořeno prepozicí ve a derivovaným substantivizovaným adjektivem apelativního charakteru v plurálu S: (prep. + adj.) M: (I + III) pl. Venuše, prop. 1. U Venuše, HV a) viniční trať se nachází v blízkosti nálezu Věstonické Venuše (nalezena v roce 1925), soška symbolizovala ženství a plodnost a byla nalezna v tábořišti lovců mamutů b) PJ: název se vztahuje k blízkému objektu; PJ je tvořeno prepozicí u a propriem v genitivu singuláru S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. Věstoňsko, deprop. subst. 1. Věstonsko, Per. a) viniční trať leží na severním okraji katastrálního území obce Perná směrem k obci Horní Věstonice 86 HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, , 2 sv. s

80 b) PJ: název souvisí s polohou trati vzhledem k blízkému místu; MJ Horní Věstonice vzniklo z přípony -ice k OJ Věstoň (hypokoristika z Dobrověst), tj. ves lidí Věstoňových 87 ; PJ je ve tvaru substantivizovaného adjektiva a je vytvořeno z redukovaného základu propria Horní Věstonice s pomocí sufixu sk(o) S: subst. M: I sg. vinohrádek, subst. 1. Vinohrádky, Smo. (Poh.), Vran. a) názvem viničních tratí je deminutivní označení samotného objektu tj. vinohrady b) PJ: popis objektu; PJ jsou tvořena derivovaným substantivem v deminutivním tvaru s pomocí sufixu (e)k, pl. k(y) v plurálu S: 2x (subst). M: 2x II pl. vinohrad, subst. 1. Branišovské vinohrady, Vlas. a) trať se nachází na severním okraji katastrálního území obce Vlasatice a hraničí s katastrálním územím obce Branišovice, MJ Branišovice přípona -ovice k OJ Braniš, tj. ves lidí Branišových 88 S: (adj. + subst.) M: (I + II) pl. 2. Novoveské vinohrady, Vlas. a) viniční trať se nachází na hranicích katastrálního území obce Vlasatice s katastrálním územím obce Nová ves nově vystavěná obec S: (adj. + subst.) M: (I + II) pl. 3. Pohořelické vinohrady, Vlas. a) viniční trať se nachází na hranicích katastrálního území obce Vlasatice s katastrálním územím obce Pohořelice MJ Pohořelice z akuz. pl. k pohořelici = obyvatelé pohořelého místa 89 S: (adj. + subst.) M: (I + II) pl. 87 HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, , 2 sv. s Tamtéž, s Tamtéž, s

81 4. Staré vinohrady, NV (Poh.) a) název starší viniční tratě pro odlišení od nově vysázených vinohradů S: (adj. + subst.) M: (III + II) pl. 5. Vinohrady, Přib. a) názvem viniční tratě je samotný popis objektu zájmu S: subst. M: II pl. PJ: odvezeno z polohy viniční tratě, která je označena přívlastkem (ne vždy) a substantivem pojmenovávající objekt tj. vinohrady ; PJ je v jednom případě tvořeno derivovaným substantivem v plurálu, v dalších třech případech je tvořeno derivovaným adjektivem propriálního původu a derivovaným substantivem v plurálu; poslední PJ je tvořeno nederivovaným adjektivem apelativního charakteru a derivovaným substantivem v plurálu S: 4x (adj. + subst.); 1x (subst.) M: 3x (I + II) pl.; 1x (III + II) pl.; 1x (II) pl. Vlasaticko, deprop. subst. 1. Vlasaticko, NV (Poh.) a) viniční trať leží směrem ke hranicím s katastrálním územím obce Vlasatice b) PJ: název odvozen z polohy trati; MJ Vlasatice přípona - ice k OJ Vašata (rozšíření o -ata z OJ Vaš(a)), tj. ves lidí Vašatových 90 ; PJ je tvořeno substantivizovaným adjektivem z redukovaného základu propria Vlasatice pomocí sufixu ck(o) S: subst. M: I sg. vrch, subst. 1. Anenský vrch, Bav. a) viniční trať pokrývá stejnojmenný kopec; PJ odkazuje na název vrchu, na kterém se viniční trať nachází, proběhl zde proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě S: (adj. + subst.) M: (I + II) sg. 2. Jánův vrch, Nov. 90 HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, , 2 sv., s

82 a) viniční trať pokrývá stejnojmenný kopec, jedná se zde o proces transonymizace, kdy byl název terénního přenesen na název viniční tratě; z propria Ján, PJ nejspíš odkazuje na jméno bývalého majitele nebo získalo své označení podle sv. Jána S: (adj. + subst.) M: (IV + II) sg. 3. Kamenný vrch, Nov. a) viniční trať se nachází na stejnojmenném kopci, jedná se zde o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě, motivem pro vznik názvu se stalo složení půdy viniční tratě, tj. kamenitá půda S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg. 4. Liščí vrch, Bř. a) viniční trať se nachází na úpatí Liščí hory, kde se dříve hodně vyskytovaly lišky S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg. 5. Pod Slunným vrchem, DD a) viniční trať se nachází pod vrchem Velká slunečná, který svůj název získal díky vysoké koncentraci slunečního svitu, a tím pádem díky vysoké teplotě půdy vhodné pro pěstování viné révy S: [prep. + (adj. + subst.)] M: [I + (III + II)] sg. 6. Pod strážným vrchem, Mil. a) viniční trať se nachází pod Strážným vrchem, který připomíná existenci někdejšího strážního systému; mělo by být velké písmeno S: [prep. + (adj. + subst.)] M: [I + (III + II)] sg. 7. Římský vrch, Muš. (Pas.) a) viniční trať se nachází na vrchu Hradisko, který je známý archeologickým nálezem římské vojenské stanice, kterou vybudovali příslušníci římské legie za císaře Marca Aurelia v letech jako nejsevernější vysunutý opěrný bod 82

83 nad Dunajem ve střední Evropě, název podle pobytu Římanů 91 S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg. 8. Sluneční vrch, Drn. a) název viniční trati odkazuje k vysoké teplotě půdy S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg. 9. Slunný vrch, Pav. a) viniční trať se nachází na dobře osluněném místě, což souvisí s vysokou teplotou půdy S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg. 10. Strážný vrch, Mil. a) viniční trať se nachází na kopci Strážný vrch, připomíná existenci někdejšího strážního systému, proběhl zde proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční trati S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg. 11. Šibeniční vrch, Drn., Mik. a) viniční trať leží v Mikulově i v Drnholci v blízkosti stejnojmenného kopce, jedná se zde o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě; na tomto kopci dřív stávala šibenice, a prováděl se zde výkon hrdelního práva S: 2x (adj. + subst.) M: 2x (III + II) sg. 12. Zimní vrch, DD a) viniční trať se nachází na stejnojmenném kopci, jedná se zde o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě; název tratě se objevuje poprvé v roce 1969, motivace vzniku názvu není jasná, pro pěstování vinné révy se většinou vybírala místa, kde bylo slunečno a vysoká teplota, tento název trati je ale protichůdný naznačuje chlad a zimu a nedostatek slunečního svitu, tj. nevhodné podmínky pro pěstování vinné révy 91 Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s

84 S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg. PJ: název se skládá z přívlastku, který blíže určuje, o jaký vrch se jedná; PJ je v devíti případech tvořeno derivovaným adjektivem apelativního původu a deapelativním substantivem v singuláru, ve dvou případech je PJ tvořeno derivovaným adjektivem propriálního charakteru a substantivem apelativního původu v singuláru, PJ je ve dvou případech tvořeno prepozicí pod, adjektivem a substantivem apelativního charakteru v instrumentálu singuláru S: 11x (adj. + subst.); 2x [prep. + (adj. + subst.)] M: 1x (I + II) sg.; 1x (IV + II) sg.; 9x (III + II) sg.; 2x [I + (III + II)] sg. vyhlídka, subst. 1. Knížecí vyhlídka, Val. a) v blízkosti viniční tratě se nachází kolonáda Reistna, není jisté, zda název viniční tratě odkazuje k této vyhlídce či k některé jiné, např. ke glorietu, který se nacházel v roce 1804 na konci valtického parku na nejvyšším místě zahrady, ten byl vybudovaný na popud lichtenštejnského knížete Františka Josefa I., stál ještě na umělé vyvýšenině, která skrývala grottu, tento gloriet byl zrušen nejspíš v roce 1846 z důvodu dezolátního stavu 92 ; trať se před rokem 2000 jmenovala Vyhlídka, ale podle informací z Valtických vinných sklepů lidé odnepaměti říkali, že jdou pracovat na Knížecí, proto byla v roce 2000 tato trať přejmenována na Knížecí vyhlídku b) PJ: název odvozen podle blízkého objektu; PJ je tvořeno derivovaným adjektivem a substantivem apelativního původu v singuláru S: (adj. + subst.) M: (IV + II) sg. výsluní, subst. 1. Na výsluní, Pav. a) viniční trať se nachází v blízkosti Slunného vrchu, který svým názvem odkazuje k vysoké teplotě půdy S: (prep. + subst.) M: (I + III) sg. 2. Výsluní, Drn. 92 KORDIOVSKÝ, Emil. Město Valtice. Břeclav: Moraviapress, 2001, s

85 a) viniční trať se nachází na místě, které je vhodně vystaveno slunci S: subst. M: III sg. PJ: motivem pro vznik názvu viniční trati se stala vysoká teplota půdy; PJ je v jednom případě tvořeno prepozicí na a substantivem apelativního charakteru v singuláru, v druhém případě je PJ tvořeno pouze deapelativním substantivem v singuláru S: 1x (prep. + subst.); 1x subst. M: 1x (I + III) sg.; 1x (III) sg. Z za, prep. 1. Za cihelnou, Mik. a) viniční trať se nachází za bývalou cihelnou v Mikulově, ve městě se nacházely dvě cihelny; první z nich měla bohatou tradici jako ditrichštejnská cihelna (zanikla v r. 1945), druhá byla parostrojní a byla postavena v r p. Františkem Lenskem a od r náležela firmě p. Gustava Piska (zanikla v r. 1949) 93 S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. 2. Za humny, DV, Úv. (Val.) a) viniční tratě v obou obcích se nachází v těsné blízkosti zástavby rodinných domů, za pozemky S: 2x (prep. + subst.) M: 2x (I + II) pl. 3. Za Turoldem, Mik. a) viniční trať se nachází v těsné blízkosti Turoldu vápencového terénního útvaru; PJ: historický název tratě je Turold (1826), Duralt (1749), Duraldt (1673), dnes už nedokážeme určit původní motivaci názvu S: (prep. + subst.) M: (I + I) sg. PJ: název je odvozen od polohy viniční tratě; PJ je ve dvou případech tvořeno prepozicí za a deapelativním substantivem v instrumentálu plurálu; v jednom případě je PJ tvořeno prepozicí za a substantivem apelativního původu 93 Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s

86 v instrumentálu singuláru; poslední PJ se skládá z prepozice za a depropriálního substantiva v instrumentálu singuláru S: 4x (prep. + subst.) M: 1x (I + II) sg.; 2x (I + II) pl.; 1x (I + I) sg. zahrada, subst. 1. Zahrady, Bul., Pern. a) viniční tratě se v obou případech nachází přímo v obci v místě zástavby a zahrnují i viniční tratě nacházející se na soukromých zahradách obyvatelů obce 94 b) PJ: popisuje samotný objekt; PJ jsou tvořena deapelativním substantivem v plurálu S: 2x (subst.) M: 2x II pl. zátiší, subst. 1. Zátiší-Hliník, Sed. a) na území tratě se nachází kvalitní hlína; název trati byl v roce 1825 Die Lehmgruben Weingärten = hliniště, tj. místo těžby hlíny, název v roce 1969 byl Hlinité vinohrady b) PJ: první část názvu obsahuje kladné hodnocení místa, tj. takové místo, kde je krásně a klid; druhá část názvu odkazuje k místu těžby hlíny; PJ je tvořeno dvěma substantivy v singuláru, které jsou propojeny spojovníkem S: (subst.-subst). M: (III-III) sg. zimní, adj. 1. Zimní vrch, DD a) viniční trať se nachází na stejnojmenném kopci, jedná se zde o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě b) název tratě se objevuje poprvé v roce 1969, motivace vzniku názvu není jasná, pro pěstování vinné révy se většinou vybírala místa, kde bylo slunečno a vysoká teplota, tento název trati je ale protichůdný naznačuje chlad a zimu a nedostatek slunečního svitu, tj. nevhodné podmínky pro pěstování vinné révy; PJ je tvořeno derivovaným adjektivem a deapelativním substantivem v singuláru S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg. 94 MATĚJEK, F. Pomístní jména a hospodářsko-společenský vývoj venkova. Zpravodaj místopisné komise ČSAV, 7, 1966, s

87 Ž železný, adj. 1. Železná, Pern. a) ve viniční trati se nyní nenachází železné sloupky b) PJ: nabízí se několik možných výkladů PJ podle lidové etymologie se říká, že trať získala své jméno podle toho, že se na ní jako na jedné z prvních tratí nacházely železné sloupky místo tradičních dřevěných či betonových; název se může také vztahovat ke složení půdy, ale v tomto případě je tady půda s nízkým obsahem železa; PJ je tvořeno substantivizovaným adjektivem na n(ý) S: adj. M: III sg. Žlebský 1. Žlebské, Vran. a) viniční trať se nachází v okolí žlebů ve Vranovicích, historické názvy tratě jsou Žlebský (1969) a Schlebsky (1825) b) PJ: název odkazuje k terénní podobě místa žleb = hluboké úzké údolí; PJ je tvořeno substantivizovaným adjektivem na -sk(ý), pl. sk(é) S: adj. M: III pl. I, num. 1. Pod Svatým kopečkem I, Mik. a) viniční trať se nachází na jihovýchodním úpatí Svatého kopečku v Mikulově b) název vznikl podle polohy trati, odlišeno římskou číslicí od viniční trati Pod Svatým kopečkem II; PJ je tvořeno prepozicí pod, adjektivem, deminutivního substantiva apelativního původu v instrumentálu singuláru a číslovkou S: prep. + (adj. + subst.) + num. M: I + (III + II) + III sg. II, num. 1. Pod Svatým kopečkem II, Mik. a) viniční trať se nachází na severozápadním úpatí Svatého kopečku v Mikulově 87

88 b) název vznikl podle polohy trati, odlišeno římskou číslicí od viniční trati Pod Svatým kopečkem I; PJ je tvořeno prepozicí pod, adjektivem, deminutivního substantiva apelativního původu v instrumentálu singuláru a číslovkou S: prep. + (adj. + subst.) + num. M: I + (III + II) + III sg. 88

89 5 Motivická a strukturní analýza PJ VM I 5.1 Vztahové modely motivické analýzy VM I Následuje přehled vztahových modelů s hlavním vztahem I. U jednotlivých kategorií rozlišujeme jednotné či množné číslo PJ. V rámci jednotlivých kategorií jsou PJ řazena abecedně bez ohledu na jejich slovní druh. PJ modelu I vyjadřují polohu objektu. Tabulka č. 1 ukazuje přehled vztahových modelů motivické analýzy s hlavním vztahem I VM I Číslo Přehled PJ Počet PJ I sg. Aeibis, Bavorsko, Brněnská, Brodsko, Drnholecko, 16 Hlohovsko, Milovická, Mlýnská, Přední, Purmice, Rosentické, Sedlecko, Turold, Valtická, Věstoňsko, Vlasaticko pl. Končiny 1 I-II sg. Podlesí 1 I + I sg. Nad Nesytem, Na Valtické, Pod Děvínem, Pod 12 Klentnicí, Pod Martinkou Pod Mušlovem, Pod Pálavou (3x), Pod Reistnou, Pod valtickou, Za Turoldem pl. Pod Pannama 1 I + I sg. Levá Bavorská, Levá Klentnická, Pravá Bavorská, 4 Pravá Klentnická I + II sg. Nad jezerem, Nad mlýnem, Nad peklem, Nad 18 rybníkem, Nad sokolovnou, Pod lomem, Pod státní, U cihelny (2x), U hřiště, U kapličky (2x), U křížku, U Mikuláška, U Ovčárny, U rybníčka, U Venuše, Za cihelnou pl. Nad sklepy (3x), Nad Sklepy, Za humny (2x) 6 I + III sg. Na výsluní 1 pl. Na pískách, Na štrekách, Ve starých 3 I + IV pl. Na statkách 1 I + (III + I) pl. U třech panen 1 I + (III + II) sg. Nad sv. Leonardem, Pod Sluneční horou, Pod 10 89

90 I + (III + II) + III) Slunným vrchem, Pod strážným vrchem, U akátového lesa, U Boží muky, U Červené studánky, U Spálené hospody, U sv. Anny, U třešňové aleje pl. U Božích muk (2x) 2 sg. Pod Svatým kopečkem I, Pod Svatým kopečkem II 2 Graf č. 1 zobrazuje rozložení jednotlivých VM v rámci VM I V rámci vztahového modelu I se vyskytuje největší množství PJ vztahového modelu I + II (celkem 24, z toho 18 v singuláru a 6 v plurálu), což tvoří 30% z celkového počtu PJ VM I. Na druhém místě se objevuje vztahový model I + I, který zahrnuje jednak 4 PJ I + I, tak 13 PJ I + I, z toho je 12 v singuláru a 1 v plurálu. Tento vztahový model představuje 22% z celkového množství PJ. Stejné množství PJ, tedy 17 (z toho 16 v jednotném čísle a 1 v množném) náleží do jednoslovných PJ s VM I a tvoří tedy také 22%. Typ I + (III + II) tvoří 15% celkového počtu PJ ve VM I a je reprezentován 10 PJ v singuláru a 2 v plurálu. Typy I + III, I + (III + II) + III), I + (III + I), I-II a I + IV tvoří dohromady 11% z celkového počtu PJ kategorie I. Z toho nejpočetnější je kategorie I + III, která tvoří 5%. Další typy se vyskytují pouze v jednom až třech exemplářích od každého. 90

91 5.2 Strukturní modely a typy v rámci I VM I I = subst., subst. d., SAD d. SM subst. V tomto strukturním modelu se objevují depropriální PJ. Aeibis, Purmice, Turold SM subst. d. Tento strukturní model zahrnuje derivaci. ST subst. pl. / plt. Končiny ST sk(o) / -ck(o) PJ je utvořeno z proprií. PJ tvořená sufixem sk(o) / -ck(o) většinou označují pozemky ležící směrem k relačnímu objektu nebo přímo v jejich blízkosti, například na hranici jiné obce. Tato koncovka většinou naznačuje vlastnictví, což ale neplatí v tomto případě. PJ v této kategorii mohou být tvořena z odvozeného základu proprií: Brodsko, Drnholecko, Sedlecko či z redukovaného základu proprií: Bavorsko, Hlohovsko, Věstoňsko, Vlasaticko SM SAD d. PJ této kategorie vznikla většinou ze spojení adjektiva a substantiva, které označovalo objekt. Nositelem identifikační funkce v tomto spojení bylo adjektivum, které se při svém osamostatnění substantivizovalo. ST substantivizace adjektiv na n(í) PJ jsou utvořena z adverbií nebo výrazů adverbiální povahy. Přední ST substantivizace adjektiv na sk(ý) / -ck(ý) PJ tohoto typu jsou utvořena od proprií a apelativ. Jedná se o nejčastěji používaný ST v rámci SAD d. Adjektiva jsou tvořena z redukovaného základu, zejména od toponym na -ic(e) či -ovic(e) sufixem k(é) a k(á) od názvu zaniklé osady Hroznětice a od MJ Milovice a Valtice 91

92 Milovická, Rosentické, Valtická PJ je tvořeno z propria Brn z odvozeného základu sufixem ensk(á). Brněnská PJ bylo vytvořeno z apelativa mlýn sufixem sk(á). Mlýnská VM I-II SM d. subst. d. V tomto SM se objevuje prefixálně-konverzní způsob tvoření. Souhlasně se závěry Jany Pleskalové zaujímá ve shromážděném materiálu nejdůležitější místo typ prefixálněkonverzní PJ s formou středního rodu vzoru stavení (v našem případě Podlesí). Základem je dvouslovný předložkový výraz, který se skládá z předložky a apelativa. PJ vzniká konverzí předložky na substantivum, přičemž se předložka přehodnocuje v předponu. Předložka vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu, ten je vyjádřen v druhé části PJ. ST Pod(e)- - - (í) Podlesí VM I + I I = prep. I = subst., subst. d., SAD d. Tvoření dvouslovných PJ s prepozicí je velmi časté. Relační objekt je v této kategorii vyjádřen pouze propriálně. SM prep. + subst. V tomto SM se objevují dvouslovná PJ. Jejich hlavní vztah je vyjádřen přeložkou, vedlejší tvoří neodvozené proprium. ST Nad + subst. Nad Nesytem ST Pod + subst. Pod Děvínem, Pod Klentnicí, Pod Martinkou, Pod Mušlovem, Pod Pálavou (3x), Pod Reistnou ST Za + subst. Za Turoldem 92

93 SM prep. + subst. d. V rámci tohoto SM se objevuje spojení přeložky a substantiva v plurálu. V našem výzkumném vzorku se objevil pouze jeden případ. Toto PJ obsahuje nářeční variantu. ST Pod + subst. pl. (instr.) Pod Pannama SM prep. + SAD d. Dot tohoto SM patří dvouslovná PJ s předložkou a derivovaným substantivizovaným adjektivem. ST Na + SAD d. Na Valtické ST Pod + SAD d. Pod valtickou VM I + II I = prep. II = subst., subst. d., SAD d. Relační objekty jsou v rámci této kategorii tvořeny apelativy. SM prep. + subst. ST Nad + subst. Nad jezerem, Nad mlýnem, Nad peklem, Nad rybníkem, Nad sokolovnou ST Pod + subst. Pod lomem ST U + subst. U cihelny (2x), U hřiště, U Ovčárny, U Venuše ST Za + subst. Za cihelnou SM prep. + subst. d. ST Nad + subst. pl Nad sklepy (3x), Nad Sklepy ST Za + subst. pl. 93

94 Za humny (2x) ST U + subst. dem. U kapličky (2x), U křížku, U Mikuláška, U rybníčka SM prep. + SAD d. ST Pod + SAD d. Pod státní VM I + III I = prep. III = subst., subst. d., SAD d. Relační objekt je u tohoto VM vyjádřen apelativně. Ve formě vedlejšího vztahu nerozlišujeme mezi C 1 a C 2. SM prep. + subst. ST Na + subst. Na výsluní SM prep. + subst. d. ST Na + subst. pl./plt. Na pískách, Na štrekách PJ Na pískách je tvořeno pomnožným substantivem písky s významem písčité místo, písčitá půda či písčina. 95 Základem PJ Na štrekách je subst. štreka, které je chápáno ve významu dráha, cesta, trať vyjádřeným expresivně. SM prep. + SAD d. ST Ve + SAD pl. Ve starých VM I + IV I = prep. 95 Slovník spisovného jazyka českého online Ústav pro jazyk český ČSAV v.v.i., 2011 cit. 21. prosince Dostupné z: 94

95 IV = subst. d. SM prep. +subst. d. ST Na + subst. pl. Na statkách U PJ Na statkách se objevuje u koncovky nářeční varianta ách místo spisovného cích. VM I + I I = SAD d. I = adj. d. Následující SM se týká nepředložkových PJ typu I. Většinou se jedná o doplnění původního jednoslovného označení objektu o shodný přívlastek a to díky proměně objektu většinou jeho rozdělením na dvě části. SM není dále členěn na ST. Adjektivum je apelativního charakteru, SAD propriálního. Obě části PJ se nachází ve fem. sg. SM adj. d. + SAD d. Levá Bavorská, Levá Klentnická, Pravá Bavorská, Pravá Klentnická VPJ modelu I V rámci typu I byl zjištěn největší počet VPJ. Hlavní vztah tvoří člen modelu I, ostatní členy VPJ se spojují dohromady a tvoří jeden identifikační celek. Čím více vedlejších členů se v PJ objevuje, tím více klesá jejich identifikační funkce. Nejdůležitějším členem zůstává prvek s hlavním vztahem. U SM tohoto typu nerozlišujeme už dále členy na derivované a nederivované. Nejčastějším SM pro VPJ I je SM prep. + (adj. + subst.) VM I + (III + II) SM prep. + (adj. + subst.) ST U + adj. + subst. U akátového lesa, U Boží muky, U Červené studánky, U Spálené hospody, U sv. Anny, U třešňové aleje ST Nad + adj. + subst. Nad sv. Leonardem ST Pod + adj.+ subst. 95

96 Pod Sluneční horou, Pod Slunným vrchem, Pod strážným vrchem ST U + adj. + subst. U Božích muk (2x) VM I + (III + I) SM prep. + (num. + subst.) ST U + num. + subst. U třech panen VM I + (III + II) + III SM prep. + (adj. + subst.) + num. ST Pod + adj. + subst. + num. Pod Svatým kopečkem I, Pod Svatým kopečkem II 5.3 Shrnutí analýzy PJ VM I Kategorie motivické analýzy vztahového modelu I zahrnuje PJ, jejichž názvy jsou definovány na základě jejich polohy a umístění pojmenovaného objektu v terénu. Poloha většiny pomístních jmen je udávána vzhledem k jinému objektu, tento objekt nazýváme relační a rozlišujeme několik jeho typů. Relační objekt bývá nejčastěji významným orientačním bodem v okolí objektu, který chceme pojmenovat může se jednat o terénní útvary, stavby, rostliny apod. např. Pod lomem. Druhým typem je relační objekt, který je nadřazen objektu, který chceme pojmenovat, např. větší katastrální území složené z více menších pozemků a PJ vyjadřuje, kde se pojmenovávaný objekt nachází např. Končiny. Pleskalová uvádí ještě třetí typ relačního objektu, kdy jako relační objekt slouží název osoby. Tento typ se ale objevuje zřídka a my se jím nebudeme blíže zabývat, protože v našem výzkumném vzorku se tento typ neobjevuje. Poloha může být vyjádřena jednak formou hlavního vztahu např. Milovická I nebo vedlejšího vztahu nejčastěji se pojí s popisem objektu, tj. se vztahovým modelem II např. Milovické terasy I + II. Ve dvouslovných a víceslovných PJ bývá poloha vyjádřena explicitně. Implicitně bývá vyjádřena poloha u jednoslovných PJ. První možností implicitního vyjádření polohy u jednoslovných PJ modelu I je stav, když je relační objekt orientačním bodem v okolí objektu např. Aeibis bývalý název obce Ivaň, Bavorsko na hranicích s obcí Bavory, Brněnská u silnice vedoucí na Brno, Brodsko na hranicích 96

97 s obcí Brod nad Dyjí, Drnholecko na hranicích s obcí Drnholec, Hlohovsko na hranicích s obcí Hlohovec, Purmice u zaniklé obce Purkmanice. Druhou možností implicitního vyjádření polohy u jednoslovných PJ modelu I je situace, kdy je pojmenovávaný objekt součástí relačního objektu např. Přední přední část katastrálního území, Končiny na hranicích katastrálního území, daleko od obce. V rámci hlavního vztahu je nejčastější typ předložka a substantivum, které je buď ve formě apelativa či propria. Vedlejší vztah modelu I má většinou funkci rozlišovací u těch PJ, které vyjadřují příliš obecné pojmenování objektu formou modelu II např. kopec či pole, pak je PJ rozlišeno pomocí přívlastků v podobě modelu I Dunajovský kopec, Kačisdorfské pole. PJ typu I + III většinou obsahují předložku v nebo na, které naznačují, že pojmenovávaný objekt je polohou shodný s objektem relačním, např. Ve starých, Na pískách. Na základě vztahových modelů však tyto PJ patří k modelu I, protože jejich hlavním účelem je lokalizovat objekt. V rámci kategorie VM I se objevuje nejvíce VPJ. Nejčastějším SM pro VPJ I je SM prep. + (adj. + subst.). VPJ v těchto případech vzniklo přidáním prepozice k již existujícímu PJ, které bylo dvouslovné a většinou ve formě III + II. 97

98 6 Motivická a strukturní analýza PJ VM II 6.1 Motivická analýza PJ VM II Následuje přehled vztahových modelů s hlavním vztahem II. U jednotlivých kategorií rozlišujeme jednotné či množné číslo PJ. V rámci jednotlivých kategorií jsou PJ řazena abecedně bez ohledu na jejich slovní druh. Primární vlastností modelu II je pojmenování objektu nebo jeho části. Tabulka č. 2 představuje přehled vztahových modelů s hlavním vztahem II VM II Číslo Přehled PJ Počet PJ II sg. Doubrava, Ovčárna, Sonberk, Sonnenberg 4 pl. Grunty, Hájky, Kamínka, Kopečky, Maliny, 13 Podsedky (2x), Terasy, Vinohrádky (2x), Vinohrady, Zahrady (2x) I + II sg. Anenský vrch, Dunajovický kopec, Dunajovský 4 kopec, Kačisdorfské pole pl. Branišovské vinohrady, Brodské stráně, Jižní svahy 7 (2x), Milovické terasy, Novoveské vinohrady, Pohořelické vinohrady III + II sg. Kamenný vrch, Kraví hora (2x), Liščí vrch, Nová 23 hora, Ořechová hora (2x), Růžová hora, Římský vrch, Sluneční vrch, Slunný vrch, Stará hora (7x), Stolová hora, Strážný vrch, Šibeniční vrch (2x), Zimní vrch pl. Kamenné hory, Staré hory, Staré vinohrady 3 IV + II sg. Jánův vrch, Knížecí vyhlídka, Mariánský kopec, 5 Panenský kopec, Pánský kopec pl. Karlovy kopce 1 II pl. + (I + III + II) sg. Terasy u Křížového sklepu 1 II + (I + II) pl. Terasy u hranic 1 98

99 Graf č. 2 zobrazuje přehled vztahových modelů v rámci VM II V rámci vztahového modelu II se vyskytuje největší množství PJ vztahového modelu III + II (celkem 26, z toho 23 v jednotném čísle a 3 v množném čísle), což tvoří 42% z celkového počtu PJ VM II. Na druhém místě se objevuje vztahový model II, který je zastoupen 27% PJ VM II, z toho jsou 4 v singuláru a 13 v plurálu. 18% PJ zahrnuje VM I + II, což znamená 4 PJ v jednotném čísle a 7 v množném čísle. Vztahový model IV + II je tvořen 5 PJ v singuláru a 1 v plurálu, což odpovídá 10% z celkového počtu VM II. Dvě zbývající VPJ tvoří 3% celkového množství PJ VM II. 6.2 Strukturní modely a typy v rámci VM II VM II II = subst., subst. d. PJ jsou v této kategorii tvořena apelativy. Do této kategorie patří také původně německá PJ, která mohou být zkomolena a dnes tedy už neprůhledná. Zakončení těchto PJ, ale povoluje jejich zařazení k některému z deklinačních vzorů. My jsme do této kategorie zařadili pouze jednoznačně přeložitelná, a tedy srozumitelná PJ, i když se nachází v různém stadiu počeštění. Neprůhledná PJ německého i slovanského původu se nachází v modelu X. 99

100 SM subst. Tento SM se dále nečlení na ST. Doubrava, Ovčárna, Sonberk, Sonnenberg SM subst. d. ST subst. pl. / plt. Grunty, Hájky, Maliny, Podsedky (2x), Terasy, Vinohrady, Zahrady (2x) ST subst. dem. -(e)k, pl. k(y) Vinohrádky (2x) ST subst. dem. plt. k(a) Kamínka ST subst. dem. -ečk(a), pl. -ečk(y) Kopečky VM I + II II = subst., subst. d. I = adj. d. Oba dále uvedené strukturní modely jsou rozšířené, v jejich rámci se kvůli celistvosti dále nerozlišují ST. Základním členem je apelativum, které je ve většině případů rozvité propriem. Proprium ve formě shodného přívlastku bylo k apelativu připojeno pro odlišení podobných objektů. Tento způsob tvorby PJ byl použitý i pro VM III + II a IV + II. SM adj. d. + subst. Dunajovický kopec, Dunajovský kopec, Kačisdorfské pole, Anenský vrch SM adj. d. + subst. d. PJ tohoto typu se objevují v množném čísle. Většina derivovaných adjektiv je propriálního charakteru, až na PJ Jižní svahy, které je původem apelativní. Branišovské vinohrady, Brodské stráně, Jižní svahy (2x), Milovické terasy, Novoveské vinohrady, Pohořelické vinohrady VM III + II II = subst., subst. d. III = adj., adj. d. 100

101 SM adj. + subst. Dále se nedělí na ST. Nová hora, Stará hora (7x) SM adj. d. + subst. Kamenný vrch, Kraví hora (2x), Liščí vrch, Ořechová hora (2x), Růžová hora, Římský vrch Sluneční vrch, Slunný vrch, Stolová hora, Strážný vrch, Šibeniční vrch (2x), Zimní vrch SM adj. + subst. d. SM se dále nečlení na ST. Nacházejí se zde PJ v plurálu. Staré hory, Staré vinohrady SM adj. d. + subst. d. Kamenné hory VM IV + II II = subst., subst. d. IV = adj. d. Apelativní označení objektu je rozvito přívlastkem propriálního či apelativního charakteru a naznačuje vlastnictví objektu. SM adj. d. + subst. Jánův vrch, Knížecí vyhlídka, Mariánský kopec, Panenský kopec, Pánský kopec SM adj. d. + subst. d. Karlovy kopce VPJ modelu II VPJ jsou ve VM II reprezentována pouze dvěma zástupci. Nejčastějším SM je typ subst. + (prep. + subst.), který může být různě upraven. VM II + (I + III + II) SM subst. d. + (prep. + adj. + subst.) 101

102 Terasy u Křížového sklepu VM II + (I + II) SM subst. d. + (prep. + subst. d.) Terasy u hranic 6.3 Shrnutí motivické a strukturní analýzy PJ VM II Pro VM II je primární vlastností vyjádření pojmenovávaného objektu nebo jeho části. Ve vztahovém modelu II se nachází celkem 62 PJ. Motivací pro vznik pojmenování hlavního i vedlejšího vztahu PJ v našem výzkumném vzorku se staly: terénní formy (Kopečky, Terasy, Terasy u hranic, Terasy u Křížového sklepu, Milovické terasy, Jižní svahy, Karlovy kopce, Kamenné hory) složení půdy (Kamenný vrch, Kamínka) rostlinstvo - stromy v porostech i jednotlivě (Doubrava), keře (Maliny) pěstování rostlin (Vinohrady, Vinohrádky, Zahrady) živočišstvo (Ovčárna) lidská díla dělící se na sídliště a stavby a výrobní zařízení (Pod lomem, U cihelny, Knížecí vyhlídka) sochy, obrazy a pomníky označené vlastním jménem (U sv. Anny, Nad sv. Leonardem). Ve VM II se objevují i PJ přejatá z němčiny. Tato německá pojmenování zčásti zanikla a zčásti byla počeštěna a přejata českým obyvatelstvem př. Berg berk perk = hora. Vidíme různé stupně počeštění př. Sonberk vs. Sonnenberg. Ve zkoumaném vzorku se objevují i další PJ jasného německého původu v různém stádiu počeštění př. Mitrberk Šternberg, Šulaperk, ale vzhledem k tomu, že nemůžeme jednoznačně identifikovat první část těchto složenin, zařadili jsme do vztahového modelu X, tj. nejasných PJ. Nejčastěji objevujícím se označením objektu je v našem výzkumném vzorku hora, kopec či vrch. Pro jejich rozlišení se používá vedlejšího vztahu I, v našem případě nejčastěji s propriálním označením relačního objektu, který vyjadřuje směrem ke kterému objektu (jiné obci) se objekt nachází př. Dunajovský kopec, Kačisdorfské pole, Pohořelické vinohrady, Brodské stráně, Milovické terasy. Ve dvou případech se objevil přívlastek odkazující ke světovým stranám, tj. Jižní svahy. Dále se pro odlišení objektů používá 102

103 vedlejšího vztahu III, který vychází z motivací III uvedených dále (př. Kraví hora, Stará hora, Stolová hora). Přívlastek může být také odvozen z apelativního označení majitele objektu, v tomto případě se jedná o vedlejší vztahový model IV (př. Karlovy kopce, Jánův vrch, Pánský kopec, Knížecí vyhlídka). Z výše uvedeného je jasné, že všechny dvouslovné PJ zahrnující vztahový model II jsou velmi časté a jsou rozvíjeny všemi ostatními vztahovými modely, tj. I, III a IV, a to kvůli diferenciaci jednotlivých objektů. Obecně rozšířená apelativa mohou stát samostatně jako jednoslovná podle Pleskalové jen v některých případech především když se v okolí jiný podobný objekt nenachází a identifikace je tudíž jednoznačná. 96 Toto v našem případě neplatí. Například v obci Přibice se kromě viniční tratě Vinohrady nachází ještě vinohrady s názvy Přední, Podsedky a Čtvrtky. Pokud by se v obci nacházela pouze jedna viniční trať s názvem Vinohrady, byla by identifikace jednoznačná, ale za těchto okolností se domnívám, že nikoliv. Stejná situace panuje například u názvu viniční trati Vinohrádky v obci Smolín a Vranovice. Tato situace byla pravděpodobně způsobena slučováním menších viničních tratí ve větší celky. Stejný případ představuje i PJ Zahrady, Grunty či Podsedky. Na druhou stranu jednoznačným PJ jsou Terasy v obci Lednice, protože v katastrálním území obce se jiné terasy nenacházejí. U vícečlenných PJ zahrnujících hlavní vztah II se v našem vzorku objevují dva zástupci s VM II + (I + II), konkrétně Terasy u hranic a Terasy u Křížového sklepu, kdy neshodný přívlastek vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k objektu jinému. Tento neshodný přívlastek byl nejspíš k PJ doplněn později pro rozlišení podobných PJ. Vedlejší vztah modelu II je součástí ostatních vícečlenných PJ např. U akátového lesa. 96 PLESKALOVÁ, J. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Jinočany: H & H, 1992, s

104 7 Motivická a strukturní analýza PJ VM III 7.1 Motivická analýza VM III Následuje přehled vztahových modelů s hlavním vztahem III. U jednotlivých kategorií rozlišujeme jednotné či množné číslo PJ. V rámci jednotlivých kategorií jsou PJ řazena abecedně bez ohledu na jejich slovní druh. PJ modelu III obsahují charakteristiku pojmenovaného nebo relačního objektu na základě jeho různých vlastností. Tabulka č. 3 ukazuje přehled typů v rámci vztahového modelu III VM III Číslo Přehled PJ Počet PJ III sg. Hůrka, Kotel, Kotelná, Růžová, Sahara, 11 Slunečná (2x), Špičák, Výsluní, Železná, Žlebské pl. Čtvrtky, Plotny, Písky, Staré 4 III-III sg. Zátiší-Hliník 1 I + III pl. Horní čtvrtě 1 Graf č. 3 zobrazuje typy v rámci vztahového modelu III V rámci vztahového modelu III se objevuje největší množství PJ VM III, celkem 15 zástupců, z toho je 11 v jednotném čísle a 4 v množném, dohromady představují 88% všech PJ z VM III. Dále se objevuje jedno PJ z VM III-III, což tvoří 6% a posledních 6% tvoří PJ se vztahovým modelem I + III. 104

105 7.2 Strukturní modely a typy v rámci VM III PJ VM III zahrnuje kategorii III 1 a III 2. Do C 1 patří PJ, kde je zdůrazněna vlastnost objektu vzniklá nezávisle na lidské činnosti či přírodním děním. Naopak kategorie C 2 spojuje PJ pojmenované podle vlastnosti, která vznikla určitou činností. Tato činnost může být buď součástí přírodního dění či mohla vzniknout na základě lidského působení. VM III 1 III 1 = subst., subst. d., SAD, SAD d. SM subst. SM se dále nečlení na ST Hůrka, Kotel, Sahara, Špičák, Výsluní SM subst. d. ST subst. pl. / plt. Písky, Plotny SM SAD ST substantivizace adj. primárních Staré SM SAD d. ST substantivizace adj. na ov(ý) Růžová ST substantivizace adj. na n(ý) Kotelná, Slunečná (2x), Železná ST substantivizace adj. na sk(ý), pl. sk(é) Žlebské VM III-III III = subst. III = subst. SM subst.- subst. Zátiší-Hliník 105

106 VM III 2 SM subst. d. ST subst. pl. / plt. Čtvrtky VM I + III 2 III = subst. d. I = adj. d. SM adj. d. + subst. d. Dále se v této kategorii nerozlišují ST. Vedlejší vztah I bývá většinou k objektu III 2 přičleněn až později při přeměně objektu, například jeho rozdělením na dvě části. Horní čtvrtě 7.3 Shrnutí motivické a strukturní analýzy PJ VM III Vztahový model III tvoří jeden ze základních pojmenovávacích principů PJ. Pleskalová rozlišuje v rámci vztahového modelu III dvě skupiny, a to III 1 a III 2. Do skupiny III 1 řadí PJ, která vyjadřují charakteristiku objektu na základě všech vlastností primárně obsažených v objektu a do skupiny III 2 patří PJ, ke kterým se vztahuje určitý děj (činnost). 97 VM III obsahuje celkem 14 III 1 a 2 III 2. VM III 1 obsahuje 13 jednočlenných PJ a jedno PJ dvoučlenné se spojovníkem. Do první skupiny patří tedy PJ, kde je zdůrazněna vlastnost objektu vzniklá nezávisle na lidské činnosti či přírodním děním. Může být vyjádřena přímo či metaforicky. Řadíme sem PJ s hlavním a vedlejším vztahem VM III 1, která byla pojmenována na základě: velikosti, tvaru (Špičák, Plotny, Stolová hora, Kotel, Kotelná, Žlebské) barvy, teploty (Sahara, Slunečná, Výsluní, Slunný vrch, Sluneční vrch, Zimní vrch) látkového složení (Kamenný vrch, Kamenné hory, Zátiší-Hliník, Písky) podle vyskytujícího se rostlinstva (Růžová, Růžová hora, Ořechová hora) podle vyskytujících se živočichů (Liščí vrch) umístění v terénu (Hůrka) kladného či záporného hodnocení (Zátiší-Hliník) 97 PLESKALOVÁ, J. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Jinočany: H & H, 1992, s

107 hodnocení z hlediska vývoje (Nová hora, Staré, Stará hora, Staré hory, Staré vinohrady) účelu, ke kterému objekt slouží (Šibeniční vrch). Skupina III 2 zahrnuje jedno jednočlenné PJ a jedno dvoučlenné PJ. Kategorie III 2 spojuje PJ pojmenované podle vlastnosti, která vznikla činností. Tato činnost může být buď součástí přírodního dění a zahrnuje pohyb půdy, působení vody, ohně, atmosférické jevy. Nebo tato vlastnost mohla vzniknout také na základě lidské činnosti, například název PJ hlavního i vedlejšího vztahu VM III 2 vznikl v našem případě díky: způsobu rozdělování půdy (Horní čtvrtě, Čtvrtky) obraně hradu (Strážný vrch) pasení dobytka (Kraví hora) metonymickému původu PJ (Sahara) odrazu konkrétních událostí (U Spálené hospody). Vztahový model III nepotřebuje převážně bližší určení pomocí přívlastků, podobně jako vztahový model IV. Nutný je pouze v případě přeměny původního objektu například rozdělení na dvě části (Horní čtvrtě). Jiná dvoučlenná PJ s hlavním vztahem modelu III se ve výzkumném souboru nenacházejí. Vlastnost objektu bývá často vyjádřena pomocí vedlejšího vztahu u dvouslovných PJ, nejčastěji VM I+III (Na pískách, Na štrekách, Na výsluní, Ve starých) a VM III + II (Strážný vrch, Ořechová hora, Nová hora, Kraví hora, Stará hora, Růžová hora). Přirozenou součástí je vedlejší vztah III také u víceslovných PJ (U akátového lesa, Pod Slunným vrchem). Největší množství jednoslovných PJ se objevuje v rámci VM III 1, tj. 13 představitelů a tvoří 93% všech jednoslovných PJ ve VM III. Zbývající jedno jednoslovné PJ se objevuje ve VM III 2 a tvoří 7% všech jednoslovných PJ ve VM III. V rámci VM III se vyskytují dvě dvouslovná PJ, jedno se objevuje v rámci VM III1 a druhé ve VM III2. Na základě těchto výsledků můžeme prohlásit, že v našem výzkumném vzorku se jednoznačně více uplatil typ VM III 1 než VM III

108 Graf č. 4 ukazuje rozložení jednočlenných a dvoučlenných III 1 a III 2 v rámci VM III jednoslovné dvouslovné III 1 III 2 108

109 8 Motivická a strukturní analýza PJ VM IV 8.1 Motivická analýza VM IV Následuje přehled vztahových modelů s hlavním vztahem IV. U jednotlivých kategorií rozlišujeme jednotné či množné číslo PJ. V rámci jednotlivých kategorií jsou PJ řazena abecedně bez ohledu na jejich slovní druh. Model IV zahrnuje PJ vyjadřující posesivitu a jiný vztah k osobě. Tabulka č. 4 zobrazuje přehled typů vztahového modelu IV VM IV Číslo Přehled PJ Počet PJ IV sg. Daniel 1 pl. Farské, Panské 2 Graf č. 5 představuje přehled typů vztahového modelu IV 2,5 2 1,5 1 0, Jediným VM, který je využitý v rámci hlavního vztahu PJ u VM IV jsou jednoslovná PJ modelu IV. Dvě z nich se objevují v plurálu a jedno v singuláru. 8.2 Strukturní modely a typy v rámci VM IV Během strukturní analýzy vztahového modelu IV jsme zjistili, že ze všech způsobů tvoření se nejvíc uplatňuje derivace. V našem výzkumném vzorku v rámci modelu IV rozlišujeme dva strukturní modely. VM IV IV = subst., SAD d. SM subst. 109

110 V rámci tohoto SM se dále nerozlišují ST. V našem případě se objevuje vlastní jméno, které označuje vlastníka pozemku. Daniel SM SAD d. PJ jsou tvořeny od apelativních nebo propriálních označení nositele posesivního vztahu. ST substantivizace adj. na -sk(ý), pl. sk(é) Farské, Panské 8.3 Shrnutí motivické a strukturní analýzy PJ VM IV PJ patřící do kategorie IV tvoří 2% z celkového počtu PJ a je tvořena třemi zástupci. Do vztahového modelu IV patří PJ, které vyjadřují vztah k osobě. Pleskalová těchto vztahů rozlišuje šest skutečné vlastnictví, dočasné vlastnictví či pronájem, podíl na budování pojmenovávaného objektu, pojmenování podle majitele blízkého objektu nebo podle události, jejímž účastníkem byla osoba. Posledním případem je dedikace. 98 Mezi těmito typy vztahů je těžké rozlišit, pokud není známá původní motivace a PJ je staršího data vzniku. U PJ z našeho výzkumného vzorku jsme nebyli schopni určit, o jaký typ vztahu k osobě se jedná. Všechna PJ patřící do kategorie IV jsou jednoslovná. Jméno totiž plní jednoznačnou identifikační funkci a není proto nutné objekt dále určovat pomocí přívlastků. Tyto přívlastky se objevují v případě, pokud se původní objekt rozdělil na dvě části. Tento případ se v našem výzkumném vzorku neobjevil. V kategorii IV se objevuje vedlejší vztah vyjadřující posesivitu. Nejčastěji se vedlejší vztah objevuje ve VM IV + II (Jánův vrch, Karlovy kopce, Knížecí vyhlídka, Mariánský kopec, Panenský kopec, Pánský kopec). K označení osoby slouží podle Pleskalové nejčastěji příjmení, méně pak rodné jméno 99 v našem výzkumném vzorku se toto nepotvrdilo, příjmení se nevyskytlo ani v jednom z případů (Karlovy kopce, Jánův vrch, Daniel). Druhou možností vyjádření posesivity je použití apelativ pro označení právnické osoby např. světské a církevní instituce v našem případě fara (Farské). A také apelativní označení představitelů světských institucí v našem případě pán, kníže (Panské, Pánský kopec, Knížecí vyhlídka). 98 srov. PLESKALOVÁ, J. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Jinočany: H & H, 1992, s srov. Tamtéž, s

111 9 Motivická analýza pomístních jmen kategorie VM X Do této kategorie zařazujeme nejasná PJ. Jedná se o PJ českého či slovanského původu a PJ německého původu. Některá PJ německého i slovanského původu jsou přeložitelná a můžeme u nich tedy provést motivickou analýzu. U jiných nemáme většinou k dispozici dřívější podobu názvů, díky kterým by se dala vystopovat motivace pojmenování. Následuje rozdělení PJ VM X podle původu: německého původu Bergrus, Culisty-Dlúhé, Goldhamer, Hajdy na jamách, Hintertály, Kolby, Kolimberk, Langewarte, Mitrberk, Ráfle, Sacny, Svindrunk, Štabery, Šternberg, Šulaperk, Šusfeldy, Unédy slovanského původu Deliče, Dražice, Lusy, Rebry Graf č. 6 představuje podíl PJ německého a slovanského původu v kategorii VM X 19% 81% německého původu slovanského původu Převaha PJ patřících do kategorie VM X je německého původu, konkrétně se 17 zástupci tvoří 81% všech PJ VM X. Zbylá 4 PJ jsou původu slovanského a představují tak zbývajících 19%. Tabulka č. 5 zobrazuje rozložení typů vztahového modelu X VM Přehled PJ Počet PJ X Goldhamer, Kolimberk, Langewarte, Ráfle, 9 Sacny, Svindrunk, Štabery, Šternberg, Šusfeldy 111

112 X v jeho rámci (I-III) Hintertály 1 X v jeho rámci II Bergrus, Dražice, Rebry 3 X v jeho rámci III Deliče, Kolby, Lusy, Unédy 4 X v jeho rámci (III-II) Mitrberk 1 X v jeho rámci (IV-II) Šulaperk 1 (X-III) Culisty-Dlúhé 1 X + (I + II) Hajdy na jamách 1 Graf č. 7 zobrazuje rozložení jednotlivých VM v rámci VM X Nejvíce PJ je v rámci modelu X jednoslovných, představují model VM X, je jich 9 a to tvoří 43% všech PJ VM X. Dalších 10 PJ je zařazeno také do modelu VM X, ale v jeho rámci je můžeme po překladu německých pojmenování přiřadit k některému z motivických modelů. Celkově tyto PJ tvoří 48% z celkového počtu PJ VM X. Z toho největší množství tvoří PJ patřící v rámci X do VM III, konkrétně 4, a PJ patřící v rámci X do VM II, konkrétně 3 PJ. Zbývajících 9% je tvořeno dvěma hybridními PJ, která jsou tvořena kombinací německého a českého PJ, konkrétně se jedná o PJ Culisty-Dlúhé a Hajdy na jamách. 112

113 10 Klasifikace pomístních jmen viničních tratí 10.1 Dělení dle počtu slov Celkově bylo získáno 182 PJ viničních tratí z mikulovské vinařské podoblasti, z čehož je 92 dvouslovných (sem byla řazena i předložková PJ a PJ se spojovníkem), 72 jednoslovných a 18 víceslovných pomístních jmen. Víceslovná pomístní jména (dále VPJ) se skládají z více než dvou členů, v našem případě se jedná o 15 tříslovných a 3 čtyřslovné PJ. Tabulka č. 6 ukazuje přehled jednotlivých PJ rozdělených podle počtu slov (v rámci kategorie řazeno podle abecedy) Počet slov Přehled PJ Celkový Jednoslovná PJ Dvouslovná PJ Aeibis, Bavorsko, Bergrus, Brněnská, Brodsko, Čtvrtky, Daniel, Deliče, Doubrava, Dražice, Drnholecko, Farské, Goldhamer, Grunty, Hájky, Hintertály, Hlohovsko, Hůrka, Kamínka, Kolby, Kolimberk, Končiny, Kopečky, Kotel, Kotelná, Langewarte, Lusy, Maliny, Milovická, Mitrberk, Mlýnská, Ovčárna, Panské, Písky, Plotny, Podlesí, Podsedky (2x), Přední, Purmice, Ráfle, Rebry, Rosentické, Růžová, Sacny, Sahara, Sedlecko, Slunečná (2x), Sonberk, Sonnenberg, Staré, Svindrunk, Špičák, Štabery, Šternberg, Šulaperk, Šusfeldy, Terasy, Turold, Unédy, Valtická, Věstoňsko, Vinohrádky (2x), Vinohrady, Vlasaticko, Výsluní, Zahrady (2x), Železná, Žlebské Anenský vrch, Branišovské vinohrady, Brodské stráně, Culisty-Dlúhé, Dunajovický kopec, Dunajovský kopec, Horní čtvrtě, Jánův vrch, Jižní svahy (2x), Kačisdorfské pole, Kamenné hory, Kamenný vrch, Karlovy kopce, Knížecí vyhlídka, Kraví hora (2x), Levá Bavorská, Levá Klentnická, Liščí vrch, Mariánský kopec, Milovické terasy, Na pískách, Na statkách, Na štrekách, Na Valtické, Na výsluní, Nad jezerem, Nad mlýnem, Nad Nesytem, Nad peklem, Nad rybníkem, Nad sklepy (3x), Nad Sklepy, Nad sokolovnou, Nová hora, Novoveské vinohrady, Ořechová hora (2x), Panenský kopec, Pánský kopec, Pod Děvínem, Pod Klentnicí, Pod lomem, Pod Martinkou, Pod Mušlovem, Pod Pálavou (3x), Pod Pannama, Pod Reistnou, Pod státní, Pod valtickou, Pohořelické vinohrady, Pravá Bavorská, Pravá Klentnická, počet PJ

114 Růžová hora, Římský vrch, Sluneční vrch, Slunný vrch, Stará hora (7x), Staré hory, Staré vinohrady, Stolová hora, Strážný vrch, Šibeniční vrch (2x), U cihelny (2x), U hřiště, U kapličky (2x), U křížku, U Mikuláška, U Ovčárny, U rybníčka, U Venuše, Ve starých, Za cihelnou, Za humny (2x), Za Turoldem, Zátiší-Hliník, Zimní vrch Víceslovná PJ Hajdy na jamách, Nad sv. Leonardem, Pod Sluneční horou, Pod Slunným vrchem, Pod strážným vrchem, Pod Svatým kopečkem I, Pod Svatým kopečkem II, Terasy u hranic, Terasy u Křížového sklepu, U akátového lesa, U Boží muky (2x), U Božích muk, U Červené studánky, U Spálené hospody, U sv. Anny, U třech panen, U třešňové aleje 18 Graf č. 8 znázorňuje rozložení jednoslovných, dvouslovných a víceslovných PJ viničních tratí v mikulovské vinařské podoblasti 10% 40% 50% Dvouslovná PJ Jednoslovná PJ Víceslovná PJ Dvouslovná PJ tvoří podle Pleskalové v každé obci přibližně polovinu z celkového počtu anoikonym. 100 Toto se potvrdilo i v našem případě dvouslovná PJ viničních tratí tvoří v mikulovské vinařské podoblasti 50% z celkového počtu PJ. Podle počtu členů jsou na druhém místě jednoslovná PJ, která jsou reprezentována souborem 70 PJ, což je 40% celkového počtu PJ. Víceslovných PJ se v našem vzorku vyskytlo nejméně, tj. 18 představitelů, což se rovná 10% celkového počtu PJ. Počet VPJ také odpovídá závěrům Pleskalové, podle ní jsou VPJ na Moravě a ve Slezsku ojedinělá. 101 Celkově jsou 100 PLESKALOVÁ, J. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Jinočany: H & H, 1992, s Tamtéž, s

115 veškeré VPJ vyjádřeny buď pomocí SM prep. + (adj. + subst.) či SM subst. + (prep. + subst.). Graf č. 9 ukazuje rozložení předložek u dvouslovných PJ a VPJ 10% 7% 2% 18% 28% 35% u pod nad na za ve V tomto grafu můžeme vidět rozložení jednotlivých předložek u dvouslovných a víceslovných PJ. Nejčastěji se objevující prepozicí je podle předpokladů u, která s 21 zástupci tvoří 35% z celkového počtu dvouslovných a VPJ s předložkou. Na druhém místě se objevuje předložka pod. Je zastoupena celkem sedmnáctkrát a tvoří tak 28% ze všech předložek. Větším počtem je zastoupena ještě prepozice nad. Objevuje se v jedenácti případech a představuje 18% z celkového počtu dvouslovných a VPJ s předložkou. Dále se objevují předložky na (10%), za (7%) a ve (2%). 115

116 10.2 Dělení podle motivické analýzy PJ Toto rozdělení PJ je provedeno na základě motivické analýzy. Každé PJ je řazeno do jednoho ze vztahových modelů a to podle hlavního vztahového modelu, který se objevuje v PJ. To znamená, že kategorie vztahového modelu I zahrnuje kromě jednoslovných PJ i všechny dvouslovné a VPJ s hlavním vztahem I. Tabulka č. 7 představuje rozložení jednotlivých typů VM (v rámci kategorií řazeno abecedně) Vztahový model VM I VM II Přehled PJ Aeibis, Bavorsko, Brněnská, Brodsko, Drnholecko, Hlohovsko, Končiny, Levá Bavorská, Levá Klentnická, Milovická, Mlýnská, Nad jezerem, Nad mlýnem, Nad Nesytem, Nad peklem, Nad rybníkem, Nad sklepy (3x), Nad Sklepy, Nad sokolovnou, Nad sv. Leonardem, Na pískách, Na statkách, Na štrekách, Na Valtické, Na výsluní, Pod Děvínem, Pod Klentnicí, Podlesí, Pod lomem, Pod Martinkou, Pod Mušlovem, Pod Pálavou (3x), Pod Pannama, Pod Reistnou, Pod Sluneční horou, Pod Slunným vrchem, Pod státní, Pod strážným vrchem, Pod Svatým kopečkem I, Pod Svatým kopečkem II, Pod valtickou, Pravá Bavorská, Pravá Klentnická, Přední, Purmice, Rosentické, Sedlecko, Turold, U akátového lesa, U Boží muky, U Božích muk (2x), U cihelny (2x), U Červené studánky, U hřiště, U kapličky (2x), U křížku, U Mikuláška, U Ovčárny, U rybníčka, U Spálené hospody, U sv. Anny, U třech panen, U třešňové aleje, U Venuše, Valtická, Ve starých, Věstoňsko, Vlasaticko, Za cihelnou, Za humny (2x), Za Turoldem, Anenský vrch, Branišovické vinohrady, Brodské stráně, Doubrava, Dunajovický kopec, Dunajovský kopec, Grunty, Hájky, Jánův vrch, Jižní svahy (2x), Kačisdorfské pole, Kamenné hory, Kamenný vrch, Kamínka, Karlovy kopce, Knížecí vyhlídka, Kopečky, Kraví hora (2x), Liščí vrch, Maliny, Mariánský kopec, Milovické terasy, Nová hora, Novoveské vinohrady, Ořechová hora (2x), Ovčárna, Panenský kopec, Pánský kopec, Podsedky (2x), Pohořelické vinohrady, Růžová hora, Římský vrch, Sluneční vrch, Slunný vrch, Sonberk, Sonnenberg, Stará hora (7x), Staré hory, Staré vinohrady, Stolová hora, Strážný vrch, Šibeniční vrch (2x), Terasy, Terasy u hranic, Terasy u Křížového sklepu, Vinohrádky (2x), Vinohrady, Zahrady (2x), Zimní vrch Celkový počet PJ

117 VM III Čtvrtky, Horní čtvrtě, Hůrka, Kotel, Kotelná, Plotny, Písky, 17 Růžová, Sahara, Slunečná (2x), Staré, Špičák, Výsluní, Zátiší- Hliník, Železná, Žlebské VM IV Daniel, Farské, Panské 3 VM X Bergrus, Culisty-Dlúhé, Deliče, Dražice, Goldhamer, Hajdy na jamách, Hintertály, Kolby, Kolimberk, Langewarte, Lusy, Mitrberk, Ráfle, Rebry, Sacny, Svindrunk, Štabery, Šternberg, Šulaperk, Šusfeldy, Unédy 21 Graf č. 10 ukazuje rozložení jednotlivých VM v získaném materiálu podle motivické analýzy 12% 9% 2% 34% 43% VM I VM II VM X VM III VM IV Nejvíce PJ v našem výzkumném vzorku náleží do VM I, jedná se o 79 PJ, což tvoří 43% celkového množství PJ. Druhým nejvíce rozšířeným VM je vztahový model II, který obsahuje 62 PJ (34% z celkového počtu PJ). 12% PJ náleží do kategorie VM X, tedy vztahového modelu, který zahrnuje nejasná PJ. VM III obsahuje 17 PJ a to představuje 9% celkového množství PJ v našem výzkumném materiálu. Nejméně PJ, konkrétně 3 (2%), patří do kategorie VM IV. 117

118 Graf č. 11 ukazuje přehled rozvrstvení jednoslovných, dvouslovných a víceslovných PJ v jednotlivých VM VM I VM II VM III VM IV VM X jednoslovná dvouslovná víceslovná Nejvíce dvouslovných PJ se nachází v kategorii VM I, tvoří tak 50% všech dvouslovných PJ. Téměř stejný počet, tj. 43 dvouslovných PJ se nachází v kategorii VM II a představuje 45%. Shodně v obou kategoriích, tj. VM I a VM II se na druhém místě nachází jednoslovná PJ. U VM I je to18 PJ (25% všech jednoslovných PJ), u VM II je to 17 PJ (24% všech jednoslovných PJ). V kategoriích VM III, IV a X se nachází největší počet jednoslovných PJ. Jednoslovná PJ z kategorie VM III tvoří 21%, z kategorie VM IV 4% a z kategorie X 26% z celkového počtu jednoslovných PJ. PJ s více členy jsou v kategoriích VM III, IV a X zastoupeny v minimálním počtu. Převaha VPJ se objevuje v kategorii VM I a s 15 zástupci tvoří 84% ze všech VPJ. Další VPJ se objevují v kategorii VM II (2 VPJ, tj. 11 %) a VM X (1 VPJ, tj. 5%). 118

119 10.3 Dělení podle původu PJ Toto třídění navazuje na článek Karla Olivy Zaniklá apelativa v současných PJ, který byl uveřejněn v roce 1980 v časopise Naše řeč. Oliva dělí PJ dle původu do tří kategorií. V první kategorii se nachází PJ, jejichž základem je vlastní jméno. Tuto kategorii můžeme dále rozdělit do tří podskupin. Jsou to PJ vzniklá z osobních, zeměpisných jmen či jmen institucí a podniků. Druhá kategorie je tvořena z apelativ, které byly procesem toponymizace přeneseny na dnešní názvy PJ. Třetí kategorii představují PJ, které mají jinojazyčný základ. V našem výzkumném vzorku se neobjevily PJ, které mají v základu názvy jmen a podniků. Tabulka č. 8 ukazuje rozdělení jednolitých PJ podle původu (řazeno v rámci kategorií abecedně) Původ PJ Přehled PJ Celkový Propriální: a) z osobních jmen Anenský vrch, Daniel, Jánův vrch, Karlovy kopce, Mariánský kopec, Nad sv. Leonardem, Pod Martinkou, U Mikuláška, U sv. Anny, U Venuše b) ze zeměpisných Aeibis, Bavorsko, Branišovické vinohrady, Brněnská, jmen Brodské stráně, Brodsko, Drnholecko, Dunajovický kopec, Dunajovský kopec, Hlohovsko, Kačisdorfské pole, Levá Bavorská, Levá Klentnická, Milovická, Milovické terasy, Na Valtické, Nad Nesytem, Novoveské vinohrady, Pod Děvínem, Pod Klentnicí, Pod Mušlovem, Pod Pálavou (3x), Pod Sluneční horou, Pod Svatým kopečkem I, Pod Svatým kopečkem II, Pod valtickou, Pohořelické vinohrady, Pravá Bavorská, Pravá Klentnická, Purmice, Rosentické, Římský vrch, Sahara, Sedlecko, Stolová hora, Strážný vrch, Šibeniční vrch (2x), Turold, Valtická, Věstoňsko, Vlasaticko, Za Turoldem Apelativní Čtvrtky, Doubrava, Dražice, Farské, Grunty, Hájky, Horní čtvrtě, Hůrka, Jižní svahy (2x), Kamenné hory, Kamenný vrch, Kamínka, Knížecí vyhlídka, Končiny, Kopečky, Kotel, Kotelná, Kraví hora (2x), Liščí vrch, Maliny, Mlýnská, Na pískách, Na statkách, Na štrekách, Na výsluní, Nad jezerem, Nad mlýnem, Nad peklem, Nad rybníkem, Nad sklepy (3x), Nad Sklepy, Nad sokolovnou, Nová hora, Ořechová hora (2x), Ovčárna, Panenský kopec, Panské, Pánský kopec, počet PJ

120 Jinojazyčný základ Písky, Plotny, Pod lomem, Pod Pannama, Pod Reistnou, Pod Slunným vrchem, Pod státní, Pod strážným vrchem, Podlesí, Podsedky (2x), Přední, Růžová, Růžová hora, Slunečná (2x), Sluneční vrch, Slunný vrch, Stará hora (7x), Staré, Staré hory, Staré vinohrady, Špičák, Terasy, Terasy u hranic, Terasy u Křížového sklepu, U akátového lesa, U Boží muky, U Božích muk (2x), U cihelny (2x), U Červené studánky, U hřiště, U kapličky (2x), U křížku, U Ovčárny, U rybníčka, U Spálené hospody, U třech panen, U třešňové aleje, Ve starých, Vinohrádky (2x), Vinohrady, Výsluní, Za cihelnou, Za humny (2x), Zahrady (2x), Zátiší-Hliník, Zimní vrch, Železná, Žlebské Bergrus, Culisty-Dlúhé, Deliče, Goldhamer, Hajdy na jamách, Hintertály, Kolby, Kolimberk, Langewarte, Lusy, Mitrberk, Ráfle, Rebry, Sacny, Sonberk, Sonnenberg, Svindrunk, Štabery, Šternberg, Šulaperk, Šusfeldy, Unédy 22 Graf č. 12 představuje rozložení PJ viničních tratí podle původu 24% 12% 5% 59% PJ apelativní PJ propriální ze zeměpisných jmen PJ z jinojazyčného základu PJ propriální z osobních jmen V našem výzkumném vzorku se nachází nejvíce pomístních jmen s apelativním základem. Je jich 105 z celkového počtu 182 PJ, což tvoří 59%. Na druhém místě se objevují PJ propriální vzniklá ze zeměpisných jmen (celkem 24% z celkového počtu PJ). Zeměpisné jména byly nejčastěji odvozeny ze jmen okolních vesnic, názvů okolních kopců či dalších útvarů. 22 PJ bylo vytvořeno z jinojazyčného základu (nejčastěji německého původu), což tvoří 12% z celkového počtu PJ. Nejméně PJ je propriálních, které vznikla z osobních jmen, celkem 10 PJ neboli 5% všech PJ. 120