Mapování vnímání a dopadů projektu Škola dotykem

Transkript

1 MASARYK, R., NEUSAR, A., VIKTOROVÁ, L., KRALOVIČOVÁ, S., JANÁSOVÁ, T., TUNYIOVÁ, M., NEMCOVÁ, J. (2015). Mapování vnímání a dopadů projektu Škola dotykem: Zpráva z výzkumu. Praha: EDUkační LABoratoř. Mapování vnímání a dopadů projektu Škola dotykem Zpráva z výzkumu Výzkumný tým: Radomír Masaryk, Aleš Neusar, Lucie Viktorová, Simona Kralovičová, Tereza Janásová, Mária Tunyiová, Jana Nemcová červen 2015

2 Obsah 1. Popis projektu Popis výzkumu Cíle výzkumu a přehled metod Popis vzorku Etické otázky Limity výzkumu Dotazníky žáci První stupeň Druhý stupeň LSI a SPAS Shrnutí: Dotazníky pro žáky Dotazníky učitelé Rozhovory žáci Zájem žáků Zkušenosti s tablety Hodnocení tabletů Vliv projektu Škola dotykem Reakce ostatních Budoucnost Shrnutí: Rozhovory se žáky Rozhovory učitelé Zkušenosti s tablety Hodnocení práce s tablety Reakce žáků Podpora při práci s tablety Reakce dalších účastníků Dopad projektu a budoucnost Shrnutí: Rozhovory s učiteli Modelové hodiny Obecně o modelových hodinách Šest tváří tabletů Vybrané příklady Shrnutí: Modelové hodiny Shrnutí Dotazníky Rozhovory Modelové hodiny Závěry Doporučení pro používání tabletů na základních a středních školách Pět výhod tabletů ve škole Pravidla efektivního používání tabletů ve škole Výzkumný tým... 51

3 1. Popis projektu Dvanáct škol z České republiky v praxi testovalo vyučování pomocí tabletů a dotykových obrazovek. Žáci a učitelé dostali k dispozici 350 tabletů Samsung Galaxy Note Edition, se kterými se během školního roku 2014/2015 učí. Jedná se o tablety se speciální dotykovou vrstvou, na kterou může uživatel psát integrovaným perem. Tablety jsou prostřednictvím řešení Samsung School propojeny s dotykovou obrazovkou s úhlopříčkou 65 palců (165 cm). Dále je třída vybavena stolním počítačem s 24-palcovým monitorem. Projekt pro školy připravila nezisková organizace EDUkační LABoratoř ve spolupráci se společností Samsung Electronics Czech and Slovak. Záštitu nad projektem převzalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Další informace jsou dostupné na webové stránce Ilustrace 1: Školy zapojené do projektu (převzato ze stránky 2

4 2. Popis výzkumu 2.1 CÍLE VÝZKUMU A PŘEHLED METOD Cílem výzkumu bylo zmapování vnímání a dopadů projektu Škola dotykem, který spočíval v testování využití tabletů, dotykových obrazovek a sytému na správu a řízení výuky na 12 školách z celé České republiky. Cílovými skupinami byli učitelé a žáci zapojení do projektu. Kvantitativní data byla sesbírána před spuštěním projektu (pre-test) a ve druhé polovině školního roku (post-test); kvalitativní data jednou, ke konci školního roku Kvantitativní část Žáci: baterie zaměřená na školní úspěšnost, postoje, obraz technologií, styly učení. Dotazník využívání digitálních technologií: Cílem tohoto dotazníku je zjistit, jak žáci používají internet, počítače a jiná zařízení doma a ve škole. Dotazník je doplněn o nedokončené věty zaměřené na vnímání učení a školních situací. Dotazník dodal zadavatel projektu, je určen k porovnání situace ve více zemích a není standardizovaný. Lokalizace do češtiny byla ověřena v předvýzkumu. Dotazník měl dvě verze pro první stupeň (do 12 let) a pro druhý stupeň a střední školy. Dotazník sebepojetí školní úspěšnosti žáků SPAS 1 : Tento standardizovaný dotazník poskytuje informaci o postoji žáka k vlastnímu školnímu výkonu. Obsahuje 48 položek rozdělených do 6 škál (obecné schopnosti, matematika, čtení, pravopis, psaní a sebedůvěra). Dotazník stylů učení LSI 2 : V dotazníku zjišťujeme, jak žáci postupují při učení nejčastěji, jaký způsob učení jim nejvíce vyhovuje v pěti oblastech: preferované prostředí při učení, preferované emoční potřeby, preferované sociální potřeby, preferované kognitivní potřeby a preferované tělesné potřeby (70 položek). Učitelé: dotazník zaměřený na očekávání a postoje. Cílem dotazníku je zjistit, jak učitelé používají technologie a jaká jsou jejich očekávání, resp. přínosy projektu. Dotazník dodal zadavatel projektu, je určen k porovnání situace ve více zemích a není standardizovaný. Lokalizace do češtiny byla ověřena v předvýzkumu Kvalitativní část Žáci: interview s 10 žáky z každé třídy (N = 120) V každé navštívené třídě jsme vybrali 10 žáků, se kterými jsme uskutečnili i osobní rozhovor. Žáky doporučili učitelé s tím, že kritériem bylo oslovit žáky ochotné komunikovat, s požadavkem rovnoměrného zastoupení obou pohlaví a zastoupení lépe i hůře prospívajících žáků. Žáci absolvovali rozhovory ve dvojicích s cílem minimalizovat stres z nestandardní sociální situace. Stručný bodový scénář rozhovorů se žáky: 1. Zájem o vyučování s tablety 2. Zkušenosti z vyučování s tablety 3. Hodnocení tabletů 4. Vliv projektu 5. Reakce ostatních 1 MATĚJČEK, Z., VÁGNEROVÁ, M. (1992). Dotazník sebepojetí školní úspěšnosti žáků SPAS Příručka. Bratislava: Psychodiagnostika. 2 DUNNOVÁ, R., DUNN, K., PRICE, G.E. (2004). Dotazník stylů učení. Praha: IPPP ČR. 3

5 Učitelé: interview s kmenovým učitelem a dalšími učiteli zapojenými do projektu (N=44) Ve všech 12 školách jsme vedli rozhovor s kontaktním učitelem (koordinátorem projektu) a s dalšími učiteli, kteří byli zapojeni do projektu. Ve většině škol jsme se krátce setkali i s ředitelem či dalšími členy vedení, kteří nám často poskytli další informace. Rozhovory jsme vedli většinou samostatně, v pěti případech ve dvojici (pokud měli oba učitelé volno jen v dané chvíli). Stručný bodový scénář rozhovorů s učiteli: 1. Osobní příběh 2. Zkušenosti s tablety 3. Hodnocení tabletů 4. Reakce žáků 5. Dostupnost podpory 6. Reakce ostatních 7. Vliv projektu 8. Doporučení do budoucnosti Analýza modelových hodin (N = 15) Ve 12 školách jsme zaznamenali minimálně jednu 45-minutovou modelovou vyučovací hodinu. Ve třech školách se v době naší návštěvy podařilo zaznamenat hned dvě vyučovací hodiny. Učitele jsme požádali, aby vedli hodinu tak, jak to dělají běžně; nemuselo jít o speciálně připravenou hodinu, mohli postupovat podle svých plánů. Jediná podmínka byla, aby hodina zahrnovala i práci s tablety. Během hodiny tým pasivně pozoroval a realizoval videozáznam jednoduchou malou kamerou. 2.2 POPIS VZORKU Kvantitativní data jsme sbírali na jednotlivých školách před spuštěním projektu (říjen/listopad 2014) a před ukončením školního roku (březen/duben 2015). Kvalitativní data jsme sbírali během osobních návštěv v dubnu Město Škola Praha Gymnázium, U Libeňského zámku 1, Praha Louny Základní škola, Školní 2426, Louny Jáchymov Základní škola Marie Curie Sklodowské, Husova 992, Jáchymov Rokycany Základní škola T. G. Masaryka, Třebízského 32, Rokycany Liberec Základní škola s rozšířenou výukou jazyků, Husova 142/44, Liberec Nemyčeves Základní škola, Nemyčeves 77, okres Jičín Pardubice Základní škola Závodu míru, Nábřeží Závodu míru 1951, Pardubice České Budějovice Základní škola, Pohůrecká 16, České Budějovice Žďár nad Sázavou Gymnázium, Neumannova 2, Žďár nad Sázavou Jeseník Gymnázium, Komenského 281, Jeseník Karviná Základní škola Borovského, Ve Svahu 775, Karviná Brno Základní škola a mateřská škola, Křídlovická 30b, Brno Tabulka 1: Seznam škol ve výzkumném souboru 4

6 První sběr dat (pre-test) Druhý sběr dat (post-test) Žáci prvního stupně Žáci druhého stupně Učitelé Tabulka 2: Popis vzorku (čísla odkazují na počet navrácených dotazníků) Ve skupině žáků prvního stupně (do 12 let) byly dvě školy Nemyčeves a Liberec. Malotřídní škola v Nemyčevsi se však nezúčastnila druhého sběru kvantitativních dat. Ve skupině žáků druhého stupně a středních škol 3 se část žáků zúčastnila pouze prvního nebo pouze druhého sběru dat, z důvodu absence, nemoci, změny školy atd. Pro účely rozdílové statistiky jsme porovnávali jen žáky, kteří vyplnili první i druhý dotazník. Ve skupině učitelů byl na konci nižší počet, protože někteří pedagogové, kteří se původně zamýšleli věnovat projektu, se v průběhu realizace věnovali jiným prioritám. Tabulka s rozložením věku učitelů ilustruje začlenění různých věkových kategorií učitelů do projektu. N Věk Věk Věk Věk Věk průměr medián min. max. SD První stupeň pre-test (Liberec) 29 10, ,55 První stupeň post-test (Liberec) 29 10, ,65 První stupeň pre-test (Nemyčeves) 18 9,39 9, ,16 Druhý stupeň pre-test , ,68 Druhý stupeň post-test , ,63 Tabulka 3: Vzorek žáků věk N < >55 Učitelé pre-test Učitelé post-test Ve druhém kole sběru dat jeden z učitelů věk neuvedl. Tabulka 4: Vzorek učitelů věk 3 Od tohoto momentu budeme pro zjednodušení používat pouze označení druhý stupeň. 5

7 Graf 1: Experimentální skupina podle pohlaví (první stupeň) Graf 2: Experimentální skupina podle pohlaví (druhý stupeň) 6

8 Graf 2: Skupina učitelů podle pohlaví (někteří neuvedli) Graf 3: Skupina učitelů podle délky praxe 7

9 2.3 ETICKÉ OTÁZKY Jelikož jsme ve výzkumu pracovali s nezletilými respondenty, zajistili jsme prostřednictvím učitelů podepsání informovaného souhlasu rodiči. Informovaný souhlas učitelů jsme získali v ústní podobě před realizací nahrávání. Rozhovory jsme zaznamenávali jen na audiozáznam (ne video) a jsou přístupné jen členům výzkumného týmu. Žáci absolvovali rozhovory ve dvojicích s cílem minimalizovat stres z nestandardní sociální situace. Data zveřejňujeme pouze v anonymizované podobě. Žáci při dotazníkovém šetření vyplnili anonymní kód v prvním i druhém šetření. Klíč ke kódům měli jenom učitelé, nikoliv členové týmu. Při všech návštěvách škol jsme zdůrazňovali, že cílem výzkumu není hodnocení výkonu, ale poznávání různých způsobů práce v různých školách. Reakce žáků na výzkum byla pozitivní. Jen výjimečně se projevil mírný stres při rozhovoru, který po úvodním navázání kontaktu a vysvětlení cílů rozhovoru odezněl. Výzkum realizovala společnost Diskurz.sk, s.r.o. pro EDUkační LABoratoř, z.s. Cílem výzkumníků bylo podat nezkreslený pohled na situaci v terénu. 2.4 LIMITY VÝZKUMU Prostředí školy je specifický svět, který ne vždy umožňuje nastavit situaci tak, aby vyhovovala experimentálnímu designu. Do projektu bylo zapojeno 12 velmi odlišných škol s různou mírou zkušeností i s různým přístupem k projektu. Z pohledu výzkumu to znamená, že při snaze o generalizaci musíme být opatrní. Při jakékoli interpretaci dat ve školním prostředí je pak důležité zdůraznit, že používání tabletu není jedinou proměnnou v systému. Přístup ke škole ovlivňuje více faktorů, od učitele přes vývojové změny u žáků po atmosféru ve třídě, která může podléhat značným změnám. Na atmosféře ve třídě se podílí vzájemná souhra množství faktorů. Doba mezi prvním a druhým sběrem dat byla poměrně krátká; naše pozorování sice umožnila uchopit některé trendy, plně se však pozitivní či negativní důsledky jakékoliv intervence ve školním prostředí projeví až v dlouhodobějším měřítku. Závěrem, modelové hodiny mohou díky přítomnosti výzkumného týmu přinášet zkreslený pohled a nereprezentují každodenní vyučovací proces. Tuto možnost jsme ověřovali tak, že jsme se učitelů i žáků ptali, nakolik byla dána hodina typická. Převážná většina odpověděla, že hodina byla poměrně typická, akorát žáci byli o něco méně aktivní než obvykle, méně vyrušovali a tablet používali o něco více než je obvyklé. 8

10 3. Dotazníky žáci 3.1 PRVNÍ STUPEŇ Ve skupině žáků prvního stupně byly dvě školy Nemyčeves a Liberec. Malotřídní škola v Nemyčevsi se však nezúčastnila druhého sběru kvantitativních dat. Převážná většina žáků má doma přístup k internetu (93 % Liberec, 83 % Nemyčeves). Většina má doma k dispozici stolní počítač nebo notebook nebo tablet a k tomu mobilní telefon. V Liberci se v průběhu projektu zvýšilo procento žáků, kteří doma používají počítač, notebook nebo tablet k práci do školy. Pro porovnání uvádíme i data pro Nemyčeves (jen pre-test). Graf 4: Používání domácího počítače, notebooku nebo tabletu k práci do školy, 1. stupeň 9

11 Následující tabulka uvádí frekvence použití tabletu pro různé aktivity. Tabulka 5: Použití počítače nebo tabletu pro různé aktivity, 1. stupeň Většina žáků považuje psaní, posílaní ů, kreslení obrázků, hledání na internetu či používání aplikací k učení se za lehké. Nižší hodnoty byly u položek psaní kódu a psaní na online chat/fórum. V průběhu projektu se zvýšilo procentu žáků, kteří považují za snadné posílaní ů (z 66 % na 97 %) a ukládaní dokumentů do složek (z 41 % na 69 %). Po projektu se 97 % žáků v Liberci vyjádřilo, že je hodiny v digitální třídě bavily. 93 % žáků v Liberci se vyjádřilo, že se pomocí digitální třídy naučili novým dovednostem. 83 % souhlasí s tím, že umí lépe používat počítače a 31 % souhlasí s tím, že se díky digitální třídě naučili používat přístroje, které nikdy předtím nepoužívali. Podle 62 % se jim díky digitální třídě lépe pracovalo se spolužáky. Graf 5: Nakolik žáky bavily hodiny v digitální třídě (Liberec) 10

12 Graf 7: Udávaný vliv digitální třídy na nové dovednosti (Liberec) Graf 8: Negativně formulovaná otázka - žáci, kteří uvádějí, že se pomocí digitální třídy nenaučili nic nového (Liberec) 11

13 3.2 DRUHÝ STUPEŇ Z cílové skupiny žáků druhého stupně mají téměř všichni doma přístup k internetu (99 % pre-test vs. 97 % post-test). Většina z nich doma využívá stolní počítač, notebook, tablet či herní konzoli a téměř všichni i mobilní telefon (93 % pre-test vs. 96 % post-test). Rozdíl před (pre-test) a po (post-test) je zanedbatelný. Používání mobilních technologií je úplně běžné. Alespoň jednou týdně používá počítač k práci do školy třetina žáků (28 % pre-test vs. 26 % post-test), na internetu hledá kvůli škole alespoň jednou týdně téměř polovina (41 % pre-test vs. 36 % post-test), zapojení se do online skupin nebo přispívání na internetová fóra v souvislosti se školními povinnostmi alespoň jednou týdně uvádí 14 % žáků v pre-testu a 17 % v post-testu. Používání kódů (např. HTML) k psaní nebo úpravě počítačových programů uvádí 5 % žáků před a 7 % po. Kontaktování ostatních žáků kvůli školním povinnostem pomocí u nebo jiných online nástrojů alespoň jednou týdně uvádí 20 % žáků v pre-testu a 27 % v post-testu. I další odpovědi nasvědčují tomu, že žáci druhého stupně pracují s technologiemi poměrně intenzivně. V průběhu projektu vzrostla udávaná sebejistota žaků v kategorii velmi jistý/á při používání nástrojů ke kopírovaní a vkládání (29 % pre-test vs. 40 % post-test), používání vzorců v tabulkových procesorech (6 % pre-test vs. 8 % post-test), připojování a instalaci nových zařízení (15 % pre-test vs. 18 % post-test), přenosu souborů mezi počítačem a jiným zařízením (40 % pre-test vs. 41 % posttest), vytváření multimediálních prezentací (25 % pre-test vs. 30 % post-test) a instalaci nového nebo náhradě starého operačního systému (9 % pre-test vs. 11 % post-test). V oblasti používání kódu a vytváření aplikací se sebejistota nezvýšila. V oblasti aktivit spojených s používáním internetu a sociálních médií vzrostla sebejistota v kategorii velmi jistý/á v oblasti posuzování spolehlivosti informací nalezených na internetu (9 % pre-test vs. 12 % post-test), zapojení se do online skupin nebo přispívaní na internetová fóra v souvislosti se školními povinnostmi (12 % pre-test vs. 15 % post-test), nahrávaní textů, her, obrázků, filmů nebo hudby na webové stránky (25 % pre-test vs. 26 % post-test), používání internetu bezpečně, aby se chránili před šikanou (28 % pre-test vs. 35 % post-test), chránění se před krádeží identity na internetu (21 % pre-test vs. 30 % post-test), používání internetu bezpečně, aby respektovali soukromí ostatních (26 % pre-test vs. 31 % post-test). Sebejistota se nezvýšila v oblasti využívání peer-to-peer sítí ke sdílení souborů a vytváření a udržování blogů nebo webových stránek. Více než polovina žáků souhlasí, že učit se s pomocí počítačů je důležité, protože jim to pomůže najít práci (54 % pre-test vs. 60 % post-test, z toho v kategorii silně souhlasím 14 % pre-test vs. 18 % post-test). Více než dvě třetiny žáků souhlasí, že učit se s pomocí tabletů je důležité, protože jim to pomůže při dalším studiu v budoucnosti (70 % pre-test vs. 68 % post-test, z toho v kategorii silně souhlasím 20 % pre-test vs. 23 % post-test). Při otázce Připadalo ti jednodušší nebo obtížnější učit se pomocí digitální třídy? (1 = s tablety se Ti učilo o hodně obtížněji, 5 = s tablety se Ti učilo o hodně jednodušeji) odpovědělo 87 % žáků kumulativně třemi nejpozitivnějšími hodnotami (odpovědi 3+4+5). 12

14 Graf 9: Obtížnost učení se pomocí digitální třídy, druhý stupeň 83 % žáků uvádí, že hodiny v digitální třídě je bavily, a 81 % žákům připadaly hodiny zajímavé. Graf 10: Hodiny v digitální třídě mě bavily, druhý stupeň 13

15 Graf 11: Hodiny v digitální třídě mi připadaly obtížné, druhý stupeň Graf 12: Hodiny v digitální třídě mi připadaly zajímavé, druhý stupeň 14

16 Počet žáků, kteří souhlasili s následujícími výroky o digitální třídě ( souhlasím + silně souhlasím ): Pomocí digitální třídy jsem se naučil/a nové technické dovednosti: 56 % Díky digitální třídě umím lépe používat počítače a digitální přístroje: 57 % Díky digitální třídě jsem se naučil/a používat přístroje, které jsem nikdy předtím nepoužíval/a: 38 % Díky digitální třídě se mi lépe pracovalo se spolužáky: 49 % Díky digitální třídě jsem byl/a při práci kreativnější: 60 % Digitální třída mi pomohla s učením v různých předmětech: 53 % Styl učení se za pomoci digitální třídy mi nevyhovoval: 22 % Digitální třída mě naučila dovednostem, které mi jako dospělé/mu pomohou v práci: 52 % Při otázce Co se Ti nejvíc líbilo na hodinách v digitální třídě?, žáci nejčastěji uváděli: kvízy, testy skupinová práce, spolupráce, lepší atmosféra ve třídě interaktivní hry vyhledávání na internetu názornost, rozmanitost, jednoduchost, atraktivita obsahu vlastní tempo aplikace (např. Kahoot) interaktivita: animace, videa, prezentace, myšlenkové mapy Samsung School Příklady odpovědí na otevřenou otázku, co se žákům na hodinách v digitální třídě nejvíc líbilo: Nejvíce asi aplikace Samsung School, protože jsme mohli vypracovávat kvízy. Práce s kamarády. Je to zajímavé, pochopitelnější a hlavně zábavnější a jednodušší. Tablety! Je to více kreativnější. Nic zvláštního, jen jsme chvíli nic nepsali. Změna v učení. Příklady odpovědí na otevřenou otázku, co by žáci na systému digitální třídy změnili: Nic. Nevím. Změnila bych to, že bychom tablety mohli mít déle. Nezměnila bych nic, práce v digitální třídě mě baví. Více hodin s tablety. Více používat tablety. Chtěla bych s nimi pracovat častěji a ve více předmětech. Dávat k tabletům i přenosné klávesnice. Abychom měli možnost s tablety pracovat i doma. Hodně jsme se zdržovali tím, že jsme nevěděli, co dělat, jak to funguje... Kdybychom tablety mohli mít i doma, tak by ta práce byla rychlejší a efektivnější. Abychom si je mohli brát domů. 15

17 Ilustrace 2: Co se Ti nejvíc líbilo na hodinách v digitální třídě? (word-cloud) Ilustrace 3: Co bys na systému digitální třídy změnil/a? (word-cloud) 16

18 3.3 LSI A SPAS Dotazník stylů učení LSI (Dunn a kol., rev. Mareš) zjišťuje, jak žáci postupují při učení nejčastěji a jaký způsob učení jim nejvíce vyhovuje. Dotazník sleduje pět kumulativních oblastí: preferované prostředí při učení, preferované emoční potřeby, preferované sociální potřeby, preferované kognitivní potřeby a preferované tělesné potřeby (70 položek). Následující tabulka popisuje preferované styly učení a potřeby žáků v našem vzorku. Data jsme sbírali jenom před začátkem projektu, hodnoty LSI jsou většinou relativně stabilní. Preferované styly učení ilustrují typy aktivit, které žáci vyhledávají. Mnohé z těchto potřeb mohou adresovat právě pokročilé digitální technologie. Slabá preference Střední preference Silná preference 1. Preferování ticha 3,1 % 18,8 % 78 % 2. Hluk při učení nevadí 13,9 % 37,6 % 48,4 % 3. Potřeba světla při učení 7,3 % 39,7 % 53 % 4. Potřeba tepla při učení 3,5 % 27,9 % 68,6 % 5. Nábytek 13,6 % 34,8 % 51,6 % 6. Vnitřní motivace 25,1 % 53,3 % 21,6 % 7. Vytrvalost 26,5 % 48,1 % 25,4 % 8. Odpovědnost 12,9 % 50,5 % 36,6 % 9. Strukturování úkolů 3,8 % 31,4 % 64,8 % 10. Učit se sám 6,6 % 34,8 % 58,5 % 11. Učit se s kamarády 24,4 % 44,3 % 31,4 % 12. Autorita dospělých 24,4 % 42,2 % 33,4 % 13. Auditivní/vizuální učení 3,1 % 46 % 50,9 % 14. Taktilní učení 8,4 % 33,8 % 57,8 % 15. Zážitkové učení 3,8 % 40,8 % 55,4 % 16. Konzumování jídla, pití při učení 27,5 % 41,1 % 31,4 % 17. Ranní/večerní učení 29,6 % 50,5 % 19,9 % 18. Dopolední učení 13,2 % 56,8 % 30 % 19. Změna místa při učení 13,2 % 43,2 % 43,6 % 20. Vnější motivace - rodiče 0,7 % 13,2 % 86,1 % 21. Vnější motivace - učitel 1,7 % 19,9 % 78,4 % Tabulka 6: Hodnocení položek Dotazníku stylů učení (LSI), experimentální skupina Dotazník sebepojetí školní úspěšnosti žáků SPAS (Matějček, Vágnerová) je standardizovaný dotazník, který poskytuje informaci o sebehodnocení vlastního školního výkonu žáka. Obsahuje 48 položek rozdělených do 6 škál (obecné schopnosti, matematika, čtení, pravopis, psaní a sebedůvěra). V našem průzkumu jsme pozorovali mírné zhoršení ve všech dimenzích SPAS v průběhu projektu. Zhoršení je možné přičítat vyčerpání žáků před koncem školního roku oproti situaci po prázdninách. V experimentálních (tabletových) třídách bylo na podobné úrovni jako u kontrolních tříd. Kontrolní třídy byly paralelní třídy ve stejném ročníku jako experimentální třídy, které však s tablety nepracovaly vůbec nebo jen minimálně. Data ze tříd tohoto typu se podařilo nasbírat pouze na některých školách. Data budou podrobena další analýze a porovnána s údaji ze Slovenska (obdobný projekt Škola na dotyk). Předpokládaný pozitivní dopad na sebepojetí školní úspěšnosti se tedy zatím nepotvrdil, jsme však přesvědčeni, že účinek se může projevit po dalším časovém období a při intenzivnějším používání tabletů. 17

19 Experimentální skupina Kontrolní skupina průměr 6,00 5,00 4,00 škola ZŠ Jáchymov ZŠ Louny ZŠ Rokycany ZŠ České Budejovice Gym. Praha 8 ZŠ Liberec ZŠ Nemyčeves ZŠ Pardubice Gym. Žďár nad Sázavou ZŠ Brno Gym. Jeseník ZŠ Karviná průměr 6,00 5,00 4,00 škola ZŠ Louny ZŠ České Budejovice Gym. Praha 8 Gym. Jeseník ZŠ Karviná 3,00 3,00 2,00 obecné schopnosti pre-test obecné schopnosti post-test 2,00 obecné schopnosti pre-test obecné schopnosti post-test Graf 13: Porovnání SPAS kategorie obecné schopnosti, pre-test a post-test. Vlevo jsou experimentální třídy, vpravo kontrolní třídy. Pokles v sebehodnocení v obecných schopnostech byl statisticky významný. Školy se však mezi sebou nelišily. Porovnání ostatních kategorií SPAS (matematika, čtení, pravopis, psaní, sebedůvěra) jsou obdobná. 5,00 4,50 školy z expeimentální skupiny školy z kontrolní skupiny průměr 4,00 3,50 3,00 obecné schopnosti pre-test obecné schopnosti post-test Graf 14: Rozdíl u obecných schopností SPAS mezi školami z experimentální a kontrolní skupiny, pre-test vs. post-test 18

20 3.4 SHRNUTÍ: DOTAZNÍKY PRO ŽÁKY První stupeň: Převážná většina žáků prvního stupně má doma přístup k internetu (93 % Liberec, 83 % Nemyčeves). Většina má doma k dispozici stolní počítač nebo notebook a tablet, a mobilní telefon. V Liberci se v průběhu projektu zvýšilo procento žáků, kteří doma používají počítač, notebook nebo tablet k práci do školy ze 45 % na 93 %. V průběhu projektu se zvýšilo procento žáků, kteří považují za snadné posílaní ů (z 66 % na 97 %) a ukládaní dokumentů do složek (z 41 % na 69 %). Po projektu se 97 % žáků v Liberci vyjádřilo, že je hodiny v digitální třídě bavily. 93 % žáků v Liberci se vyjádřilo, že se pomocí digitální třídy naučilo nové dovednosti. 83 % žáků v Liberci souhlasí s tím, že umí lépe používat počítače, a 31 % souhlasí s tím, že se díky digitální třídě naučili používat přístroje, které nikdy předtím nepoužívali. Podle 62 % se jim díky digitální třídě lépe pracovalo se spolužáky. Druhý stupeň: Používání mobilních technologií je úplně běžné, žáci druhého stupně pracují s technologiemi poměrně intenzivně. V oblasti aktivit spojených s používáním internetu a sociálních médií vzrostla sebejistota v kategorii velmi jistý/á v oblasti posuzování spolehlivosti informací nalezených na internetu (9 % před vs. 12 % po ), zapojení se do online skupin nebo přispívaní na internetová fóra v souvislosti se školními povinnostmi (12 % před vs. 15 % po ), používání internetu bezpečně, aby se chránili před šikanou (28 % před vs. 35 % po ) a chránění se před krádeží identity na internetu (21 % před vs. 30 % po ). Více než polovina žáků souhlasí, že učit se s pomocí tabletů je důležité, protože jim to pomůže najít práci. Více než dvě třetiny žáků souhlasí, že učit se s pomocí tabletů je důležité, protože jim to pomůže při dalším studiu v budoucnosti. 83 % žáků uvádí, že je hodiny v digitální třídě bavily. 81 % žákům připadaly hodiny v digitální třídě zajímavé. 19

21 4. Dotazníky učitelé V následující části uvádíme výsledky dotazníku, který vyplnili učitelé zapojení do projektu. Upozorňujeme, že první sběr dat u učitelů probíhal v době, kdy už projekt běžel. Většina učitelů má přístup ke stolním počítačům, notebookům a tabletům. Díky projektu vzrostlo používání tabletů (z 10 % na 94 % učitelů) a interaktivních tabulí (z 76 % na 87 %). Graf 15: Přístup k přístrojům po zavedení projektu Graf 16: Využívání přístrojů ve výuce 20

22 Graf 17: Frekvence využívání aktivit ve výuce 1/2 Graf 18: Frekvence využívání aktivit ve výuce 2/2 21

23 U učitelů vzrostl počet těch, kteří svoji sebejistotu při zvládaní různých úkonů hodnotí nejvyšší kategorii velmi jistý/á při vytváření textových dokumentů na počítači (z 50 % na 60 %), při používání u při komunikaci s ostatními (z 63 % na 75 %), při práci s digitálními fotografiemi (z 18 % na 30 %), organizaci počítačových souborů do složek a podsložek (z 38 % na 51 %), nebo vytváření prezentací (z 12 % na 27 %). Nárůst u dovedností spojených s používáním internetu a sociálních médií (přispívaní do diskusního fóra na internetu, vytváření a spravování blogů nebo webových stránek, stahování a instalace softwaru na počítači, stahování či nahrávání vzdělávacích materiálů) byl na druhé straně nepatrný. Sebejistota učitelů naopak vzrostla u dovedností spojených s vyučováním žáků bezpečnému chování na internetu ( jistý/á z 45 % na 55 %, velmi jistý/á z 11 % na 16 %), vyučování žáků etickému chování na internetu ( jistý/á z 51 % na 57 %, velmi jistý/á z 12 % na 16 %), při přípravě materiálů k použití za pomoci interaktivní tabule ( jistý/á z 37 % na 49 %, velmi jistý/á z 22 % na 27 %) a při používání aplikací jako vzdělávacích nástrojů ( jistý/á z 39 % na 60 %, velmi jistý/á ze 7 % na 13 %). Učitelé vnímají vliv informačních a komunikačních technologií (IKT) na žáky v různých oblastech; vnímaný vliv ve většině kategorii narostl. V kategorii možnosti budoucího pracovního uplatnění mnoho učitelů uvedlo po projektu možnost nevím, proto graf indikuje pokles. Žádný učitel však neuvedl odpověď negativní dopad ani velmi negativní dopad. Učitelé měli pozitivní postoje k informačním a komunikačním technologiím a příslušné výroky hodnotili vysoce pozitivně; jejich postoje se v průběhu projektu zásadně nezměnily. Graf 19: Souhlas s výroky 22

24 Graf 20: Jistota při zvládání různých úkonů 1/2 Graf 21: Jistota při zvládání různých úkonů 2/2 23

25 Graf 22: Sebejistota v dovednostech používání internetu 1/2 Graf 23: Sebejistota v dovednostech používání internetu 2/2 24

26 Graf 24: Hodnocení vlivu používání IKT ve výuce na žáky 1/2 Graf 25: Hodnocení vlivu používání IKT ve výuce na žáky 2/2 25

27 SHRNUTÍ: DOTAZNÍKY PRO UČITELE Většina učitelů má přístup ke stolním počítačům, notebookům a tabletům. Díky projektu vzrostlo používání tabletů (z 10 % na 94 % učitelů) a interaktivních tabulí (z 76 % na 87 %). Vzrostl počet učitelů, kteří svoji sebejistotu při zvládaní různých úkonů hodnotí nejvyšší kategorií velmi jistý/á při vytváření textových dokumentů na počítači (z 50 % na 60 %), při používání u při komunikaci s ostatními (z 63 % na 75 %), při práci s digitálními fotografiemi (z 18 % na 30 %), organizaci počítačových souborů do složek a podsložek (z 38 % na 51 %), nebo vytváření prezentací (z 12 % na 27 %). Nárůst u dovedností spojených s používáním internetu a sociálních médií (přispívaní do diskusního fóra na internetu, vytváření a udržování blogů nebo webových stránek, stahování a instalace softwaru na počítači, stahování či nahrávání vzdělávacích materiálů) byl na druhé straně nepatrný. Sebejistota učitelů naopak vzrostla u dovedností spojených s vyučováním žáků bezpečnému chování na internetu ( jistý/á z 45 % na 55 %, velmi jistý/á z 11 % na 16 %), vyučovaní žáků etickému chování na internetu ( jistý/á z 51 % na 57 %, velmi jistý/á z 12 % na 16 %), při přípravě materiálů k použití za pomoci interaktivní tabule ( jistý/á z 37 % na 49 %, velmi jistý/á z 22 % na 27 %) a při používání aplikací jako vzdělávacích nástrojů ( jistý/á z 39 % na 60 %, velmi jistý/á ze 7 % na 13 %). Učitelé měli pozitivní postoje k informačním a komunikačním technologiím a příslušné výroky hodnotili vysoce pozitivně; jejich postoje se v průběhu projektu moc nezměnily. Pozn.: Závěrečného šetření se zúčastnilo méně učitelů oproti vstupnímu šetření. 26

28 5. Rozhovory žáci Více se v hodinách hlásíme, baví nás to. Zapojují se hodně i ti, co se normálně nezapojují. (chlapec, 6. třída) V každé navštívené třídě jsme vybrali 10 žáků, se kterými jsme uskutečnili i osobní rozhovor. Žáky doporučili učitelé s tím, že kritériem bylo oslovit žáky ochotné komunikovat, s požadavkem rovnoměrného zastoupení obou pohlaví a zastoupení lépe i hůře prospívajících žáků. Žáci absolvovali rozhovory ve dvojicích s cílem minimalizovat stres z nestandardní sociální situace. Upozorňujeme, že jde o výpovědi žáků, které nemusí být přesnou reflexí skutečnosti. V mozaice s výpovědí učitelů a dalšími daty nám však pomohou vyskládat celkový obraz. 5.1 ZÁJEM ŽÁKŮ Žáci byli z tabletů většinou nadšení a už to, že je v hodinách mohli používat, pro ně bylo zpestřením: Super bylo samotné setkání s tabletem jako takovým, když jsme zjistili, co všecko umí. (chlapec, 7. třída) Já jsem byla z tabletů v naší třídě nadšená. Mám ráda, když je něco nové. (dívka, 1. ročník gymnázia) Když jsme přišli do školy a viděli jsme tablety na lavicích, úplně jsme jančili, byli jsme rádi. (dívka, 6. třída) Přišli jsme do třídy a ta byla nově vymalovaná, byly tam nové lavice a tablety. Bylo to super! (chlapec, 7. třída) Nejčastější aktivita, která žáky bavila, byla aplikace Kahoot pro testování znalostí. Populární je vizuální stránka, možnost volit si na tabletu z nabídky odpovědí, okamžité srovnání výsledků s ostatními a faktor soutěžení se spolužáky. Dále žáci pozitivně hodnotí také na obdobném principu fungující program Socrative: Máme rádi Kahoot a Socrative, jsme hodně soutěživá třída. (dívka, 9. třída). Další oblíbenou aktivitou je využívání programů pro pořizování videozáznamů a fotografií, ze kterých žáci poté tvoří dokumentaci školních akcí či tematické prezentace v rámci projektů. Jednalo se např. o prezentaci školy mladším dětem, dokumentace města či návštěvy školní třídy v zahraničí. Právě možnost vlastních projektů se ukázala jako oblíbená činnost při výuce: Baví mě projekty, které s tablety děláme. Například jsme fotili a točili cestu do zahraniční, pak jsme ty nahrávky dávali dohromady a udělali z nich prezentaci, kterou škola dala na své stránky. (dívka, 1. ročník gymnázia). Jako vhodnou pomůcku k vyučování žáci považují například vytváření myšlenkových map. Zvláště poukazují na výhodu hledání obrázků a informací na internetu: Ráda pracuji s myšlenkovou mapou. Lépe se mi pak učí, hlavně v dějepisu. (dívka, 1. ročník gymnázia). Dostupnost internetu ve výuce je další z možností tabletů, která žáky upoutala. Jejich využíváním vzniká nový požadavek na učitele, a to seznamování žáků s relevancí zdrojů a informací získávaných z webových stránek. Žáky také zaujala možnost psát do tabletů jako do sešitů. K tomuto využívají aplikaci S Note. Ta nabízí i širší využití, například možnost poznámek a tvoření kvízů: Když děláme doplňovací cvičení, je to pohodlnější a rychlejší. Celkově se mi na tabletu lépe píše. (chlapec, 7. třída). K výuce si také učitelé chystají množství svých vlastních materiálů nebo vyhledávají internetové stránky zaměřené na probíranou látku. Ty pak využívají k zadávání úkolů jak přímo v hodině, tak i na doma. Žáci oceňují možnost posílat si zápisky z hodin na Dropbox a dále s nimi pracovat. Tablet také podporuje individuální rychlost práce žáků ve třídě. Mohou využívat samostatnou orientaci ve výukových 27

29 prezentacích a plnit úkoly podle vlastní rychlosti práce: Je mnohem lepší, že každý pracuje podle jeho tempa. Pomalejší mají více času a rychlejší nemusí čekat. (chlapec, 1. stupeň ZŠ). 5.2 ZKUŠENOSTI S TABLETY Intenzita práce s tablety je různá podle jednotlivých škol. Žáci 4 škol uvádějí kontakt s tablety třikrát až čtyřikrát týdně, 30 žáků průměrně dvakrát až třikrát týdně, žáci 4 škol jednou až dvakrát týdně. V jedné škole jsme se setkali s každodenním využitím. Vliv na frekvenci použití tabletů má vyučovaný předmět, aprobace zapojených učitelů a období školního roku. Často třída prošla více fázemi od intenzivní práce s tablety přes útlum po obnovení původní frekvence: Používali jsme tablety v hodinách, ale potom jsme začali být hodně pozadu s látkou. To jsme je pak přestali na dlouho používat, abychom všecko dohnali, ale teď už je to zase lepší. (dívka, 7. třída). Nejvíce se zdá být tablet využíván v hodinách českého jazyka a cizích jazyků (angličtina, francouzština). V přírodovědných předmětech se tablety využívají o něco méně a vyučující používají spíše prezentace, v menší míře aplikace (například 3D model vesmíru, hru Bingo a sbírání QR kódů se zadáním úlohy). V ostatních předmětech využití tabletů kolísá (dějepis, přírodopis, vlastivěda, občanská výchova). Práce s tabletem podle slov samotných žáků není pro většinu z nich problém. Téměř 70 % práci nehodnotí jako náročnou a často ji považují spíše za lehčí. Jako výhody práce s tabletem viděli žáci například jednoduché opravování chyb a doplňování cvičení. Devět ze 120 žáků uvedlo, že manipulace s tabletem byla náročná ze začátku, ale po zaučení se už větší problémy neměli. Se zaučením pomáhali jak učitelé, tak spolužáci: Teď už to náročné není, jen za začátku, než jsem si zvykla. (dívka, 7. třída). Individuální přístup mají žáci k psaní na tabletu. Přibližně třetina jej hodnotí jako jednodušší a stejně velká část má s psaním na tabletu potíže a upřednostňovala by psaní na počítači nebo do sešitu. To psaní a ovládání tabletu mi moc nejde, více by mi vyhovovalo, kdybychom měli externí klávesnice. (dívka, 9. třída). (Na hodinách jsme viděli, že všichni učitelé kombinovali práci s tablety s prací s tradičními pomůckami jako sešity a učebnice.) Při rozhovorech se vyskytly i negativní poznámky, avšak maximálně u 10 % žáků. Upozorňují na ztížené podmínky ne v práci s tablety samotnými, ale kvůli technickým nedostatkům, jako je pomalá wi-fi, nutnost přihlášení se do programů ve stejný čas, špatné uložení dokumentu, sekání se programů či obtížné překlikávání mezi okny. Dva žáci také uvádí obtížnou koordinaci vyzvedávání a odkládání tabletů, což ubírá čas výuce. Šest ze 120 žáků uvádí problém v udržení pozornosti mezi tablety, dalšími pomůckami na lavici a činností pedagoga. Jen v jednom případě jsme se setkali s těžkostmi vytvářet prezentace a náročným kreslením (často docházelo k náhodným klikáním do míst, kde žák nezamýšlel). Z činností na tabletu, se kterými se žáci v rámci výuky setkávají, jsou nejběžnější aplikace, které si vyučující sami vytvoří či najdou na internetu, například doplňovací cvičení pro český jazyk. Jako druhé v pořadí jsou využívány vzdělávací hry. Oblíbený je Kahoot, ale také Mozkovna, Bingo v matematice a Tangram. V hodinách jsou využívány prezentace a interaktivní učebnice, dále programy k vytváření myšlenkových map a animací, vyhledávání informací na internetu, S Note a v něm vytváření kvízů a vlastních poznámek a Samsung School: Učitelé nám posílají prezentace v Samsung School. Například ve fyzice i 3D model vesmíru. Můžou si i kontrolovat, co děláme. (dívka, 1. ročník gymnázia). 28

30 5.3 HODNOCENÍ TABLETŮ Až 116 ze 120 žáků uvádělo, že se jim modelová hodina s tablety líbila, byla zajímavější než hodina bez technologií, a že obdobně vypadají i ostatní hodiny s tablety: Více se v hodinách hlásíme, baví nás to. Zapojují se hodně i ti, co se normálně nezapojují (chlapec, 6. třída). Jako zpestřující prvky hodiny považují zařazení i jiných aktivit, než jen psaní výpisků. Líbí se jim samostatnější práce, seznamování se s novými metodami výuky, nebo lepší zapamatovatelnost informací a jejich rychlejší dostupnost. Nekoukáme pořád jen na tabuli, občas se i zasmějeme. (dívka, 6. třída) Třída s tablety tolik nenarušuje hodinu, jsme poslušnější. (chlapec, 7. třída) Teď je to lepší. Texty jsou přístupnější a stíháme toho více. (chlapec, 1. stupeň ZŠ) Zbývající 4 ze 120 žáků hodinu hodnotili jako zbytečnou, protože někteří spolužáci v hodinách hrají hry, více jim vyhovovala učebnice, a dva žáky nebavila cvičení z českého jazyka a matematiky. Jeden ze žáků upozornil na problém nedostatečného soustředění spolužáků (učitel patrně nevyužil možnost blokovat nežádoucí aplikace, kterou Samsung School podporuje), ale ihned dodal, že ti spolužáci by nedávali pozor, i kdyby se učili bez technologií: Někteří spolužáci na tom tajně hrají hry, tak mi to pak přijde zbytečné. Ale oni si bez tabletů zase jen kreslili, tak je to asi jedno. (chlapec, 9. třída). Žáci mají nejčastější problém s technickými aspekty aplikací, jako již výše zmíněné přihlašování se ve stejnou dobu či málo plynulý proces aplikací. 5.4 VLIV PROJEKTU ŠKOLA DOTYKEM Následující část popisuje, jaký vliv měl projekt Škola dotykem z pohledu žáků, jak o něm hovořili při rozhovorech. Od doby, co na školu přibyly tablety, si žáci všímají hlavně většího zájmu o jejich školu a třídu. Zároveň jsou často ostatní třídy více závistivé. Vnímá to takto 14 žáků. Ve třech školách byli dotazováni žáci prvních ročníků, změny tedy zhodnotit nemohli. Devět žáků uvádí nový styl učení po zavedení tabletů, sedm větší motivaci chodit do školy: Více se těším do školy, myslím, že nás to více baví všechny. (dívka, 6. třída). Čtyři žáci si myslí, že od doby, kdy do tříd dostali tablety, jsou jako třída zodpovědnější: Jsme o přestávce klidnější, myslím, že jsme i zodpovědnější. Bojíme se, aby se tablety nerozbily. Tím, jak přestávky trávíme jen vzadu ve třídě, si i více povídáme a třídu to více stmelilo. (dívka, 7. třída). Tři žáci pozorují větší snahu od učitelů ve výuce. V domácí přípravě si žáci nevšimli větších změn, což bude způsobeno hlavně faktem, že si běžně tablety domů nenosí. S praxí brát si tablety domů pravidelně jsme se setkali jen v jedné škole, nicméně tam se jim díky častému zapomínání tabletů a nepřipravenosti do vyučování tato praxe neosvědčila. Žáci dostávají tablety domů pouze výjimečně pro individuální práci na projektech. Větší změna nastala v zadávání domácí práce přes internet (využití Dropboxu), žáci ji většinou plní na počítači. Podobná situace je i v rámci známkování. 91 žáků ze 120 neuvádí žádné změny v přístupu ke známkám. 18 žáků poukazuje na známky navíc za aktivitu, které ale nemají hodnotu známky za test. Zlepšení průměru díky větší motivaci k učení díky tabletům zaznamenalo 6 žáků. Známkování jako takové se asi nezměnilo, ale mně se z češtiny zlepšil průměr. Více mě to baví. (chlapec, 7. třída). Svůj tablet doma má přibližně polovina žáků, ale plně jej využívá jen několik z nich. Nejčastější využití se týkalo vlastní zábavy. Ke školní přípravě žáci využívají spíše počítač. Tablet doma máme jeden, používá ho spíše mamka nebo brácha. Když chci něco dělat do školy, používám počítač. (chlapec, 7. třída). 29

31 5.5 REAKCE OSTATNÍCH Naprostá většina ostatních žáků byla podle našich respondentů z tabletů nadšená. Občas se objevily obavy z neznámého, pokud doma tablet neměli, ale ty se postupně snižovaly s tím, jak se na nich začali učit a pracovali s nimi: Někteří byli zaražení. Báli se, že s tím nebudou umět. Ale i tak jsme byli rádi. (chlapec, 1. ročník gymnázia). Osm žáků bylo opatrných, aby je nerozbili, a jen 2 žáci z tabletů nadšení nebyli. Jednomu to podle jeho slov moc nešlo a druhému vadilo nutné stěhování do jiných tříd (do jejich učebny chodili na tablety i žáci z jiných tříd): Nejdřív jsme byli nadšení. Pak to trochu opadlo, když něco nešlo, ale teď je to zase dobrý. (dívka, 6. třída). Spolužáci z ostatních tříd často záviděli, a byli rádi, když si tablety mohli vyzkoušet také. Reakce a zapojení učitelů je na školách rozličné. Na každé je podle žáků většinou pár vyučujících, kteří se do projektu zapojili s nadšením, a poté několik dalších, kteří se snaží seznámit se s novou metodou výuky: Paní učitelka byla nadšená, ale pak zjistila, že pracovat s tabletem je dost těžké, tak s tím dělat nechtěla. Teď už je to lepší. (dívka, 7. třída). Žáci si také všímají občasného nezájmu, někdy až nechuti vyučujících k elektronice a zastávání tradičního způsobu výuky: Učí u nás s tablety dva učitelé. Když jsme půlení, jde hodně vidět, která polovina je využívá, více s tím umí. (dívka, 6. třída). Ze strany rodičů se ohledně tabletů objevoval převážně pozitivní nebo neutrální postoj: Byli rádi, že má škola něco nového. (dívka, 6. třída) Že je to super, pokrok ve škole. (dívka, 7. třída) Byli rádi, že mám radost. (chlapec, 6. třída) Je to lepší, asi to bude děti více bavit. (dívka, 1. ročník gymnázia) Nezaznamenali jsme ve výpovědích žáků žádné vysloveně negativní reakce rodičů. 79 ze 120 žáků uvádělo, že rodiče byli nadšení a novinku ve školách vítali: Táta i brácha technologie podporují. Vždycky se mě ptají, co jsme na tabletech dělali, a občas to chtějí ukázat i na jejich vlastních tabletech. (dívka, 7. třída). Rodiče 29 žáků zaujali neutrální postoj, jenom zdůrazňovali, aby jejich děti své tablety nepoškodily. Osm žáků přiznalo, že rodiče příliš nadšení nebyli, 6 z těchto 8 žáků vidí jako důvod moc času stráveného nad počítačem doma, a teď ještě i ve škole. Dále si rodiče myslí, že by děti ve školách měly více psát a nekazit si oči. Jeden z rodičů zastává názor, že tablety ve školách jsou zbytečné a bez nich by se děti naučily více. 5.6 BUDOUCNOST Tablety se u žáků setkaly převážně s dobrou odezvou, 102 žáků by v práci s tablety rádo pokračovalo. Z toho 18 žáků by navíc chtělo převést učebnice do elektronické podoby, a také by ocenilo, kdyby se tablet využíval při větším počtu hodin a mohl se nosit i domů. Třem žákům práce s tablety nepřijde natolik přínosná, aby v ní pokračovali, a 7 žáků by s tablety výuku dále mít nechtělo. Důvody jsou různé, váže se k nim častější stěhování ze tříd (kdy jejich tablety využívala jiná třída), či by upřednostnili notebooky. V jedné ze škol jsme se setkali se stížností žáků, že na tablety pro jejich třídu chodí i ostatní spolužáci, mění jim tam jejich soubory a pokud něco poničili či zašpinili, zodpovědnost měla kmenová třída. Žáci uváděli, že by si přáli, aby tablety měly i ostatní třídy, aby byl tento způsob výuky přístupný pro většinu žáků. V rámci projektu také měli radost z nově vybavených tříd, a přáli si, aby takto vypadalo více prostor ve škole. 30

32 5.7 SHRNUTÍ: ROZHOVORY SE ŽÁKY Žáci byli z tabletů většinou nadšeni a už to, že je v hodinách mohli používat, pro ně bylo zpestření. Nejčastější aktivitou, která žáky bavila, byla aplikace Kahoot pro testování znalostí. Populární je vizuální stránka, testování přes tablety s výběrem možností, okamžité srovnání výsledků s ostatními a faktor soutěžení se spolužáky. Intenzita práce s tablety je různá podle jednotlivých škol. Žáci 4 škol uvádějí kontakt s tablety třikrát až čtyřikrát týdně, 30 žáků průměrně dvakrát až třikrát týdně, žáci 4 škol jednou až dvakrát týdně. V jedné škole jsme se setkali s každodenním využitím. Vliv na frekvenci použití tabletů má vyučovaný předmět, aprobace zapojených učitelů a období školního roku. Práce s tabletem je pro většinu žáků lehká a bez problémů. Přibližně 10 % žáků upozorňuje na ztížené podmínky kvůli technickým nedostatkům. Až 116 ze 120 žáků uvádělo, že se jim modelová hodina s tablety líbila, byla zajímavější než hodina bez technologií, a že obdobně vypadají i ostatní hodiny s tablety. Reakce a zapojení učitelů byly podle žáků značně rozličné podle škol: na každé je však většinou pár vyučujících, kteří se do projektu zapojili s nadšením, a poté několik dalších, kteří se snaží seznámit se s novou metodou výuky. Ze strany rodičů se ohledně tabletů objevoval převážně pozitivní nebo neutrální postoj. Tablety se u žáků setkaly převážně s dobrou odezvou, 102 žáků by v práci s tablety rádo pokračovalo. Část z nich by navíc chtěla převést učebnice do elektronické podoby, a také by ocenila, kdyby se tablet využíval při větším počtu hodin a mohl se nosit i domů. 31

33 6. Rozhovory učitelé Je to náročnější, než něco najdu, než to dám dohromady. Ale baví mě to. Jsem s tím strašně spokojená... i když mi to bere více času. (učitelka) Ve všech 12 školách jsme vedli rozhovor s kontaktním učitelem (koordinátorem projektu), a s dalšími učiteli, kteří byli zapojeni do projektu. Ve většině škol jsme se krátce setkali i s ředitelem či dalšími členy vedení, kteří nám často poskytli další informace. Rozhovory jsme vedli většinou samostatně, v pěti případech ve dvojici (pokud měli oba učitelé volno jen v dané chvíli). Upozorňujeme, že jde o výpovědi učitelů, které nemusí být přesnou reflexí skutečnosti. V mozaice s výpovědí žáků a dalšími daty nám však pomůžou vyskládat celkový obraz. 6.1 ZKUŠENOSTI S TABLETY Všichni učitelé v našem souboru měli zkušenosti s využíváním různých informačních technologií ještě před vstupem do projektu Škola dotykem. Obvykle také byli či jsou zapojeni i do dalších projektů zaměřených na informační a komunikační technologie (IKT) na školách. Největší zkušenosti měli typicky koordinátoři projektu či správci IKT na škole. Obvykle byla zmiňována práce s počítačem, interaktivní tabulí, různými materiály z internetu (např. digitální učební materiály, DUMy) a práce s interaktivními učebnicemi. Důvodem zapojení do projektu Škola dotykem byla reakce na oslovení neziskovou organizací EDUkační LABoratoř (EDULAB): možnost získat vybavení pro tabletovou třídu. Zapojení do projektu obvykle vycházelo od vedení školy. Motivací pro zapojení byla také často snaha odlišit se od jiných škol v regionu a možnost a chuť vyzkoušet si dotykové technologie v praxi. Tablety se využívaly v různých předmětech. Důvody pro volbu předmětu byly ovlivněny zejména třemi faktory: a) volbou kmenové třídy (která využívala tablety nejvíc); b) aprobací učitelů aktivně zapojených do projektu (někteří učitelé měli více aprobací, ale v kmenové třídě učili například pouze jeden předmět); c) předpokládaným přínosem pro daný předmět (některé předměty se podle učitelů pro využití tabletů přímo nabízejí, např. český jazyk a anglický jazyk). V polovině případů byly tablety využívány pravidelně (obvykle několikrát týdně; ne celou hodinu). V ostatních případech šlo o využití nepravidelné. Učitelé nejčastěji zmínili využití tabletů v těchto předmětech: český jazyk, výtvarná výchova, dějepis, přírodověda (přírodopis), matematika, anglický jazyk, zeměpis a informatika. Část učitelů využila tablety i v těchto předmětech: hudební výchova, biologie, fyzika, občanská výchova. Jednou zmíněny byly: chemie, francouzský jazyk, ruský jazyk, estetika, vlastivěda a prvouka. Čtyři ze 12 škol využívaly tablety pouze v jedné kmenové třídě. V ostatních případech je jedna třída také kmenová a tablety se zde využívají více, nicméně tablety využívají i jiné třídy. Jako důvod použití tabletů i v jiné než kmenové třídě učitelé obvykle uváděli, že ostatní třídy jim tablety záviděly nebo šlo o popud učitele, který chtěl tablety použít i mimo kmenovou třídu. Ve všech případech tablety zůstávaly ve škole a žáci si je mohli brát domů pouze výjimečně (např. pro splnění domácího úkolu či na školní výlet). Důvodem pro ponechávání tabletů ve škole byla typicky obava z poškození tabletů či zapomenutí nabíječky. Poškozování se nepotvrdilo; když si však žáci brali tablety domů, často je pak doma zapomínali nebo je zapomínali před vyučováním nabít. Učitelé využívali při výuce na tabletech celou řadu materiálů a aplikací. Nejčastěji šlo o hledání informací na internetu, sledování prezentace, práci se Samsung School (např. monitorování žáků; nastavení, které aplikace smějí žáci použít), práci s pracovními listy, testování a procvičování 32

34 (např. Kahoot), sledování videa, práci s fotkami, videem či animací, zapisování poznámek (např. S Note), vytváření myšlenkových map a webových stránek, tvorba projektů, křížovky, bingo, vymalovávání, práce s online slovníky a učebnicemi atd. Využívány byly aplikace, které byly přímo v tabletu, aplikace z Google Play Store, dále materiály ze vzdělávacího portálu ekabinet.cz, a také volně dostupné materiály z internetových zdrojů. Využívány byly dále například tyto aplikace: Dropbox, Tuul, Škola dotykem, Bingo, Socrative, Flip and Click, PicsArt, Akordy kytara, Perfect Piano, Vitráže, Body Parts in English, Simply Fractions 3, Kaleido, Clarisketch, Mindomo, QrCode, Polaris, Google Forms, MathDuel, Flip charty, MomentCam, Mathlete, Mathtoons, Geogebra, či Sketch Guru. Učitelé se shodli, že výuka s tablety pro ně byla minimálně z počátku výrazně náročnější, než běžná výuka, ale na druhou stranu mnozí vnímali přípravu také jako zajímavější a zábavnější: Je to náročnější, než něco najdu, než to dám dohromady. Ale baví mě to. Jsem s tím strašně spokojená... i když mi to bere více času. Důvodem časové náročnosti je zejména hledání vhodných aplikací; příprava hodiny, aby organizačně fungovala, a u některých učitelů také zvykání si na tablet, se kterým neměli zkušenost. Byla zmíněna i nemožnost přípravy některých věcí doma, neboť je k tomu potřeba Samsung School (k té se mohou přihlásit pouze, pokud jsou v pokrytí wi-fi sítě tabletové třídy). Změnou je také nutnost udělat si přípravu dvakrát pro případ, že by selhala technika, což se občas stávalo na všech školách. Zmíněna také byla výhoda, že elektronicky vytvořená příprava zůstává. Je tedy sice z počátku náročnější, ale do budoucna přijde úspora času. Učitelé oceňovali podporu ze strany EDULABu, který jim poskytl školení a technickou a didaktickou podporu během projektu: řešení problémů, tipy na zajímavé aplikace, speciální projektová skupina v síti Facebook, aplikace Škola dotykem, apod. Oceňovali především promptní reakce na telefonické či mailové dotazy. 6.2 HODNOCENÍ PRÁCE S TABLETY Více je to baví... Bingo: snažily se i děti, co mají poruchy učení. Když budete hodní, tak si vyzkoušíme novou aplikaci na tabletech. Celkově hodnotili učitelé přínos tabletů do výuky jako pozitivní. Práce s tablety je náročnější oproti klasické výuce, hlavně kvůli vyšší náročnosti na přípravu. U většiny učitelů převažoval pozitivní pohled. Během návštěv škol jsme získali zkušenost, že pokud některý učitel hodnotil práci s tablety spíše negativně, znamenalo to obvykle, že tento učitel neuměl tablety dostatečně vhodně využít. Ti učitelé, kteří tablety používali pravidelně, byli vesměs z výhod této technologie nadšeni. Učitelé při použití tabletů nejvíce oceňovali: zábavnost výuky žáci byli více motivovaní k učení, byli pozornější a těšili se i na aktivity, které je dříve tolik nebavily, např. procvičování a testování (např. Bingo či Kahoot); žáci si dle učitelů někdy ani neuvědomují, že se učí; přenositelnost tablety využívají nejen ve třídách, ale také při práci na chodbách či mimo školu; možnost monitoringu učitel má přehled, jestli žák opravdu pracuje; možnost povolit nebo zakázat některé aplikace či tablety zamknout; trvanlivost příprav elektronická příprava se dá použít vícekrát a postupně vylepšovat; větší zapojení žáků do výuky aktivnější participace žáků, nejen pasivní příjemci informací; přehodnocení vztahu žák a učitel více partnerská role, nejen frontální výuka; žáci radí učiteli, jak tablet použít, pomáhají s řešením problémů (často jde o prospěchově slabší žáky, kteří tak získají novou a dobrou roli); 33