T\ \ I. ílk ^ H. m w* A \ V

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "T\ \ I. ílk ^ H. m w* A \ V"

Transkript

1 ílk T\ \ I m w* A \ V m ^ H

2 Milí pøátelé, Dostáváte do rukou další Rukovì, v poøadí již pátou. Pøi rùzných setkáních s Vámi jsem si s potìšením ovìøil, že Rukovì si získává stále vìtší oblibu, že na ni 'ekáte a je pro Vás nedílnou sou'ástí 'lenství ve Svazu. Pro 'leny redak'ního kolektivu je to závazek, aby nastavenou úroveò neustále zvyšovali. Tato letošní Rukovì je tak trochu jubilejní. Nejenže je v poøadí pátá, ale vychází v jubilejním roce 50. výro'í založení našeho Svazu. Proto i to, co dnes dostáváte do rukou, má trochu pøispìt k jeho dùstojným oslavám. Vìøte že k pøípravì Rukovìti pøistupujeme s maximální odpovìdností a snažíme se, aby každý 'len v ní nalezl øadu 'lánkù, které ho zaujmou. Letos kromì odborných 'lánkù se ve vìtší míøe vìnujeme výše vzpomínanému výro'í a vìøím, že i to bude pro Vás zajímavé. Rukovì není koncipována jako jednorázové 'tení, pøedpokládám, že se k ní budete v prùbìhu roku pravidelnì vracet, nìkteré 'lánky si pøe'tete i vícekrát a že se budete tìšit na Rukovì 2008, ve které zase budou pøevažovat odborné 'lánky. Vìøím, že ve Vašich ZO si výro'í založení Svazu pøipomenete a pøi té pøíležitosti uskute'níte rùzné výstavy a další akce smìøované k tomuto výro'í. Propagujte prosím naši 'innost pøed nejširší veøejností, lobujte u svých poslancù a dalších 'initelù za to, aby nedocházelo k bezdùvodné likvidaci našich osad. Naši právníci i ostatní funkcionáøi pro to dìlají maximum, ale každá pomoc na všech úrovních nám mùže pomoci. Vìøím, že spole'nì dokážeme pøesvìd'it všechny o tom, že zahrádkaøení není pouze individuální záležitost, ale že naše zahrádky pomáhají zlepšovat životní prostøedí ve mìstech a tím slouží i všem našim spoluob'anùm daleko více než rùzné hypermarkety, 'i benzinové pumpy, které by nìkteøí obecní zastupitelé rádi vidìli na místì našich zahrádek. Pøeji nám všem, aby letošní rok nás tak netrápil povìtrnostními extrémy, aby se nám na zahrádkách vše daøilo a náš spole'ný koní'ek nám stále pøinášel maximální uspokojení. Rovnìž v osobním životì Vám pøeji hodnì úspìchù, zdraví a spokojenosti. Váš pøedseda

3 Vážení pátelé zahrádkái, dkujeme Vám za píze, kterou nám vnujete. Ohlasy na Rukovt jsou vtšinou velmi kladné a nebo podntné. Letošní Rukov$ je však trochu jiná než ty pedešlé. Rok 2007 je pro celý +eský zahrádkáský svaz jubilejní, nebo$ práv v tuto dobu vzpomínáme 50.letého výro-í založení Svazu. K této skute-nosti jsme pihlédli pi výbru píspvk0 a jejich uspoádání, které se od minulých ro-ník0 liší. Mimo odborných text0 zde naleznete zavzpomínání na pedsedy Svazu, na významnjší zahrádkáe a spolupracovníky Svazu, kteí se o rozvoj zahrádkáské -innosti zasloužili. Historický text je vždy odlišen jiným typem písma. Ve svém mateském jazyku pispli do naši ro-enky zahrádkáští pátelé nám nejbližší, od kterých nás ani státní hranice neoddlila - v osob pedsedy SZZ Prof. Ivana Hri-ovského. Odborná pojednání ze sousedního Slovenska komplexn postihují odbornou tematiku, ale i zahrádkái - zvlášt ti zkušenjší a toužící nco vyzkoušet, jist tento text pijmou. Se svolením nmeckých zahrádká0 jsme v -eském pekladu petiskli pro zajímavost text, vydaný Bavorským zemským svazem pro zahradnictví a pé-e o venkov, München. Víme, že Vás opt zaujmou i moudré myšlenky doc. Jaromíra Šikuly, petištné z brnnského Zahrádkáského informátora, kterého kdysi pro potebu zahrádká0 brnnského regionu vydával. Zajímavé jsou i nkteré textové petisky ze starších -ísel -asopisu Zahrádká v této ro-ence použité. Potšil nás Váš zájem a Vaše aktivita, se kterou jste nám nabídli k zaazení své píspvky do Rukovti, rádi je zveejujeme a budeme se tšit na další. U vybraných petisk0 text0, použitých v této ro-ence uvádíme vždy zdroj, ze kterého byl petisk použit a letopo-et p0vodního zveejnní. Ing. Miloš Kožešník, Ing. Josef Nejedlo redaktoi ro-enky Historické koeny zahrádkáství a vznik ZS Ing. Otto Macl, editel muzea ZS v Hradci Králové Djiny zahrádkáství u nás úzce souvisejí s djinami ovocnáství, vinaství a zahradnictví, nebo tyto profese jsou i hlavní náplní zahrádkáské "innosti. První zmínky o zahradách s ovocnými sady a vinnou révou se objevují již v zakládacích listinách klášter( v 10. a 11. století, ale skute"ný rozkvt ovocnáství a vinaství nastal až od doby Karla IV. U"ený knz a léka, chlumecký rodák Bartolom!j Klaret psal již v této dob O stromech a plodech ovocných. Tento rozkvt však perušila vále"ná pohroma - husitské boue. Po jejich potla"ení dosáhlo za vlády Jiího z Podbrad naše ovocnictví takového stupn dokonalosti, že "eské ovoce se stalo proslulým po celém svt. Další pohroma však pišla ticetiletou válkou v letech , kdy zemi drancovali cizí žoldnéi a ovocné sady hynuly. Velké ad "eských mst a stav( byly statky zkonfiskovány a rozdávány dobrodruh(m z císaské armády. Následnou rekatolizací byly ze zem vyhnáni všichni, kteí se nechtli s novými pomry smíit. Jedním z nich byl i Jií Holík, který objevem nových štpaských metod proslavil "eské ovocnictví po celé Evrop. P(l století po jeho smrti se v roce 1754 narodil další ;ech, který svou láskou k lidem a ovocnému stromu se stal hlasatelem nové doby, ve které se "eský národ probouzel z hlubokého spánku po Bílé hoe. Byl to podbradský dkan Mat!j Rössler, který ve své zahrad Sans Pareil zasadil na 2000 ovocných strom( a všechny pstované odr(dy popsal ve své knize Pomona bohemica. Jedním z jeho mladších spolupracovník( byl chlumecký dkan Alois Velich, jehož hlavní zásluha spo"ívá ve výchov lidových ovocná( a v šíení domácích odr(d. V druhé polovin 18. století, v dob vlády Marie Terezie, se objevují první snahy o spolkovou "innost v oblasti zahradnictví a ovocnáství. Bylo to jednak Bratrstvo zahradnické, které vzniklo již v roce 1750, 2

4 Spole%nost pro zvelebování hospodáství a svobodného um(ní v Království %eském, kterou v roce 1770 založila sama panovnice, První zahrádkáský ovocnicko vinaský spolek, založený v roce 1816 v Brn, Spolek %eských zahradník+, založený v roce 1880 Benediktem Roezlem a Ovocnický spolek pro království %eské, jehož bohatá "innost po roce 1880 zahájila opravdový rozvoj ovocnáství v bývalém Rakousko-Uhersku. V dob první poloviny 19. století za"íná epocha velikán( našeho ovocnictví. Prvními z nich byli Josef Eduard Proche, který postavil naše ovocnictví na vdecký základ a ukázal cestu promyšlené hybridizace, nejvtší "eský pomolog Jan.íha, autor desetidílné pomologie ;eské ovoce, nejvtší moravský ovocná František Suchý, jehož pekrásná pomologie Moravské ovoce mu postavila trvalý pomník a zahradní architekt Josef Van!k, autor desetidílné Lidové pomologie, který za"átkem 20. století vybudoval v Chrudimi jeden z nejlepších zahradnických závod( v Evrop. Období konce 19. a za"átku 20. století bylo ve znamení živeln vznikajících spolk(, které nebyly nijak centráln ízeny. Nkteré z nich byly sice zakládány profesionálními zahradníky, ovocnái a vinai a nahrazovaly bývalé cechovní organizace, jiné byly výkonnými orgány místních úad( k zajišování úkol( obcí pi zakládání a údržb zelen (tak zvané okrašlovací spolky), ale protože v nich vznikaly kluby zahrádká( a svou "inností ovlivnily vznik skute"n zájmových, neprofesionálních spolk(, jako byl ku píkladu Svaz zahrádká( a pátel pírody v Brn, Spolek zahrádká( Praizler v Píboe, nebo Spolky pátel pírody, m(žeme je považovat za pedch(dce dnešních zahrádkáských organizací. Období okupace se vyzna"ovalo velmi silným omezením spole"enského života, jakým byl zákaz shromažhování a spol"ování lidí. Okupanti chtli mít obyvatelstvo pod kontrolou a proto usilovali o sjednocení všech spolk( do jedné organizace, kterou byl Svaz zahrádká4. Nkteré spolky však do nho nevstoupily a perušily svoji "innost. I když byl Svaz zahrádká( založen pod tlakem okupa"ní mocnosti, jeho existence umožnila v obtížných podmínkách Protektorátu alespoj spolkový život zahrádká(. Období od osvobození v roce 1945 bylo obdobím Jednoty zahrádká4, vzniklé pejmenováním Svazu zahrádká(, do kterého nkteré spolky odmítly vstoupit. V prvních povále"ných letech p(sobila Jednota pod ochranným štítem Jednotného svazu "eských zemdlc(, ale s pipravovanou socializací vesnice byla tato organizace zrušena a Jednota tak z(stala bez pímého partnera. Po ur"itou dobu byla pod metodickým vedením Ministerstva zemdlství, ale postupn byly vytvá- eny podmínky pro vznik nové, celostátní organizace zahrádká(. K tomu došlo , kdy byl na 1. celostátním sjezdu v Praze ustaven eskoslovenský svaz zahrádká4 a ovocná4. Prvním pedsedou organizace byl zvolen František Machala, vedoucí koniferových školek v Žehušicích, tajemníkem Václav Andl. V roce 1957 tak za"alo budování a formování nejvtší zahrádkáské organizace v našem stát, která v dob svého nejvtšího rozmachu dosáhla tém p(l milionu "len(. Od svého vzniku prošel eský zahrádkáský svaz, stejn jako celá naše spole"nost, složitým vývojem. Petrval však až do dnešních dn(, protože jeho jádrem jsou základní organizace, jejichž "lenové jsou spojeni láskou k pírod, pro které práce na zahrádce není jen koní"kem, ale ur"itým zp(sobem života a seberealizace. Práv v tom je i budoucnost této spole"ensky prospšné organizace, která v roce 2007 oslavuje 50 let svého trvání. František MACHALA 1. pedseda Svazu ( ) Narodil se Jako dvacetiletý pišel do Žehušic z Jezeí. V r odešel na zahradnickou praxi do Francie, odkud se vrátil v r zpátky do Žehušic, kde se stal vedoucím koniferových školek až do r Na 1. sjezdu 3

5 Svazu byl zvolen za pedsedu nové zahrádkáské organizace. Tuto funkci vykonával až do r. 1961, kdy se stal šéfem stálého výstavního pavilonu na mezinárodní výstav3 IGA v Erfurtu. I když byl i v dalším volebním období 8lenem pedsednictva, na práci svazu se již píliš nepodílel. Zasloužil se však o vybudování organiza8ních základ: svazu. eskému zahrádkáskému svazu je padesát a já si myslím, že pi této píležitosti je na míst krátce se zamyslet nad ;eským zahrádkáským svazem, jeho minulostí, sou- "asným stavem i jeho perspektivami. Historie zahrádkaení sahá stejn jako pstování rostlin daleko do minulosti lidstva. Ani si neuvdomujeme, že kladný vztah k pstování rostlin máme ve své genetické výbav. Pohled na rozkvetlé stromy, rozkvetlé louky i na samotné kvty v nás vzbuzuje dobrý pocit, líbí se nám. Je to dáno bezpochyby tím, že bohat kvetoucí rostliny nazna"ovaly od pradávna bohatou úrodu a s ní i dobré zásoby na zimní období a dobrou šanci na pežití. A není tžké si domyslet, že práv jedinci, kteí kdysi dávno dbali o dobrou úrodu, pežili tuhé zimy i neúrodná období a jejich potomky jsme práv my. Zahrádkaení u nás má dlouhou tradici a pln souvisí s rozvojem zahradnického oboru. Zakládání prvních zahrádek, tehdy spíše sad(, vinic a vini"ek kolem mst probíhalo soubžn s mstskou výstavbou. Zahrada byla do té doby bžnou sou"ástí venkovských obydlí, ale v moment rozsáhlejší výstavby mst si vznik samostatných zahrádek vynutil mstský zp(sob života, který odtrhl mšany od pírody. Intenzivnji se zahrádkait po"alo v ;echách již v dob Karla IV. Tehdy se prvn zazelenaly révou svahy pražských Vinohrad a nejeden mš- an zde ml svou vinici tak, jako dnes mají naši zahrádkái v podobných zahradních celcích své zahrádky. Byly zakládány "etné sbírkové zahrady pstitel( exotických devin. Náš Svaz má v ;eské republice na co navazovat a na své pedch(dce m(že být právem hrdý. Rovnž organizované zahrádkáství má u nás dlouholetou tradici a ve svých adách vždy sdružovalo a sdružuje jak bžné pstitele, tak špi"kové odborníky ovocnáe, vina- e, zelináe i kvtináe. První zmínky o jejich sdružování do r(zných spolk( a spole"ností m(žeme vysledovat již daleko ped dobou Karlovou, sahají minimáln již do doby cyrilometodjské. Za první organizovaný spolek snad m(žeme považovat Spole"nost vina( v Mlníce, která dostala stanovy již za vlády Vladislava a další potom v r Možná ale, že je ješt pedešli sadai a zahradníci v jiných oblastech jako nap. v okolí Plzn kde kvetlo zahradnictví a štpaství tak, že v r.1593 si tamní zahradníci poídili vlastní cechovní organizaci. Z význa"ných ovocná( té doby je teba zmínit Jiího Holíka, který - i když v exilu - popsal koncem 17. století všechny zp(soby roubování a tento jeho vynález posloužil celému lidstvu. Ve druhé polovin 18. století u nás významn ovlivnil ovocnáství podbradský dkan Matj Rössler, který díky svým styk(m s "eskými a významnými evropskými pomology shromáždil na své zahrad v Podbradech 2000 odr(d všech tehdy existujících druh( ovoce - jabloní, hrušní, tešní, sliv, bobulovin a oech(. O tom, k jakému velkému pokroku v ovocnictví došlo v 19. stol., svd"í m.j. vynikající kniha Františka Pixy, který byl faráem v Malín. Ve své knize Klí" štpaský popisuje Holík(v zp(sob roubování a o"kování. Již tehdy vystihl význam pstování zákrsk( a popsal všechny tehdy známé odr(dy ovoce. Do druhé poloviny 19. století spadá záslužná práce pstitele a šlechtitele Josefa Eduarda Proche, který na své zahrad pstoval 630 odr(d jablek, 518 hrušek a 131 slivoní. K založení prvního skute"n zahrádkáského spolku na našem území pispla skute"- nost, že v r.1806 brnnský pedagog Karel Kristián André slou"il v Brn všechny pírodovdecké organizace v Moravskoslezskou spole"nost pro zvelebování orby, pírodoznalectví a vlastivdu a v této spole"nosti po- 4

6 tom v r.1816 vznikl Spolek zahrádkáský (pomologický). V r.1900 se ustavil Zemský ovocnický spolek pro markrabství moravské a v jeho l(n byl ustaven i Zemský vinaský spolek. Oba tyto spolky již vydávaly "asopisy, poádaly výstavy, sjezdy aj. V ;echách v té dob existoval Ovocnický spolek pro Království "eské. Zemský ovocnický spolek ml v roce 1919 pes 8000 "len( a Zemský vinaský ml pes 6000 "len(. V r došlo v Rychnov nad Knžnou k ustavení Okrašlovacího spolku. Podobné spolky pak za". 20. století vznikaly v mnoha mstech a zabývaly se hlavn kvtinástvím a zkrášlováním svých mst a okolí. Za první republiky Ústední sdružení zahrádká( již poádalo celostátní výstavy, zakládalo zahrádkové kolonie, vydávalo "asopis ;eskoslovenské zahrádky, a již tehdy se domáhalo pijetí zákona na ochranu zahrádkového hnutí. V dob 2. svtové války byl spolkový život zna"n utlumen, ale po osvobození se "innost rychle obnovila a na II. sjezdu Svazu zahrádká( 21. íjna 1945 ml již "len(. V r.1948 ale byl tento Svaz zlikvidován a direktivn ustavena Jednota zahrádká- (. Ta v r.1957 byla pemnna na ;eskoslovenský svaz zahrádká( a ovocná(, který ml 29. záí 1957 I. ustavující sjezd. Jelikož náš Svaz je jeho pímým pokra9ovatelem, slavíme v roce výro9í založení Svazu. Do roku 1989 byly státními, politickými a hospodáskými orgány i tehdejším vedením ;ZS podporovány pedevším pstitelské aktivity tehdejších tém "len( Svazu. Cílem bylo vypstovat co nejvíce ovoce, zeleniny a hrozn( révy vinné a doplnit tím tehdy velmi špatn zásobený trh. Podíl "len( ;ZS a ostatních drobných pstitel( na celkových objemech nákupu do centrálních tržních fond( dosahoval u ovoce asi 70 %, u zeleniny a hrozn( asi 50 %. Ostatní obory zahrádkáské "innosti byly vytla"eny na okraj zájm( a ti skute"ní zahrádkái ve vedení ;ZS museli vyvíjet zna"- né úsilí, aby pro specializované organizace pstitel( kaktus(, narcis( a tulipán(, me"ík(, jiin, lilií, skalni"ek, citrus( atd. vytvoili alespoj trochu pijatelné podmínky pro jejich pežití. Koncem roku 1968 v období krátkodobého uvolnní politické situace se zahrádká(m podailo prosadit vydávání vlastního "asopisu s názvem Zahrádká. Je potšitelné, že tento "asopis vychází nepetržit od ledna 1969 dodnes a že se nám ho podailo pes veškeré snahy o jeho prodej udržet. Hned na po"átku své existence si mezi zahrádkái získal nesmírnou oblibu a byl trvale nedostatkovým zbožím, protože v té dob nebylo ani dostatek papíru na jeho tisk a náklad se mohl zvyšovat pouze na povolení. I po roce 1989 pes záplavu r(zných periodik si Zahrádká udržuje na trhu vedoucí pozici mezi "asopisy podobného zamení a dnes oslovuje tém "tená(. Svd"í to o jeho vysoké úrovni, která se v posledních letech ješt podstatn zlepšuje. K zvýšení jeho popularity jist pispla i nov zavedená píloha Zahrádkáka, takže dnes jsou to vlastn 2 "asopisy v jednom za jednu z nejnižších cen na trhu. Je jenom škoda, že se nám nepodailo po r.1990 prosadit, aby byl jako "lenský "asopis. Jsem pesvd"en, že je velká chyba, že ho neodebírají všichni "lenové, protože opravdu dokáže oslovit každého, od za"ínajících zahrádká( až po ty špi"kové, kteí patí mezi jeho pravidelné "tenáe. V období totality pro výrobní ú"ely a ke zizování zahrádek byla základním organizacím ;ZS pedávána do užívání i tzv. velkovýrobn obtížn využitelná p(da, na které vznikaly zahrádkové osady, v nichž se soustehovala pevážná vtšina tehdejší "lenské základny. Zahrádkái sdružení v osadách i dnes pedstavují vtší polovinu naší "lenské základny. Tu druhou tvoí pídomní zahrádkái a "lenové specializovaných organizací. K dnešnímu dni má náš Svaz "len(. Je to zna"ný pokles oproti roku 2000, kdy ml Svaz "len( a spolu s jejich rodinnými píslušníky tak v podstat ovlivjoval život asi 10 % populace. Ve vtšin okresních i menších mst ml své prodejny, 5

7 ho svazu. Všechny naše Základní organizace mají plnou právní subjektivitu. Zrušili jsme okresy a zídili Územní rady, které slouží jako servisní orgán pro ZO na území jejich p(sobnosti. Každou ZO zastupuje v Územní rad jeden volený funkcioná. Nejvyšším svazovým orgánem je Republiková rada, kterou tvoí volení zástupci ze všech ÚR. Ta pak volí ze svého stedu pedsedu, 3 místopedsedy a sedm "len( pedstavenstva, pedsedu a pt "len( revizní komise. Jako servisní orgán pro RR a celý Svaz slouží Ústedí, v jehož "ele je vedoucí Ústedí. To má ekonomické a odborné oddlení, redakci "asopisu Zahrádká a nakladatelství Kvt. V souvislosti se zízením kraj( jsme museli pistoupit k ustavení Krajských koordina"- ních rad které tvoí zástupci všech ÚR tohoto kraje a které mají nezastupitelné místo pi jednáních s politickými a dalšími pedstaviteli toho kterého kraje. Nkteré naše specializované organizace se od Svazu oddlily, nkteré z ekonomických d(vod( zanikly a dnes má Svaz 15 specializovaných organizací. Jsou to pstitelé lilií, me"ík(, kosatc(, r(ží, narcis(, tulipán( a drobných cibulovin, chryzantém, pelargónií, kaktus(, skalni"ek, karafiát( a citrusových plod(. Dále pod SZO patí Hortiklub, Achillea a pstitelé jahod. Ovocná- i, vinai a zelinái, kteí mají celostátní p(- sobnost jsou ízeni píslušnými komisemi. Vývoj po roce 1990 byl velmi rychlý. Hodn problém( nám pinášelo rychlé stídání zákon(, které ve svém novém znní "asto úpln zapomínaly na zájmové organizace. Tím se naši "lenové dostávali do zna"né právní nejistoty, což jim pochopiteln na nálad nepidávalo. Krom toho se "ím dál více naskytovala píležitost k nejr(znjším aktivitám k cestování, podnikání a proto se nem(žeme divit, že zvlášt mladí "lenové tomuto dali pednost a v našich adách z(stávají pevážn senioi. Pokud pihlédneme k tmto všem aspekt(m, pak pokles "lenské základny zase není až tak dramatický. Jednou z nejd(ležitjších forem "innosti, ve které dnes pokra"ujeme a nadále ji rozši- ujeme, je odborná výchova našich "len(. vlastní stavby, moštárny, sušárny, palírny a povidlárny. Ml pímé napojení na výrobce hnojiv, osiv a ochranných prostedk(, kterými zásoboval své organizace. Podílel se i na vzniku nových odr(d a významn ovlivjoval požadavky na výzkum i šlechtní. Bylo to ale dáno tím, že v období totality to byla jedna z mála "inností, kde bylo možno se svobodn realizovat. Je smutné, že dnes 15 let po obnovení svobody pro nás zahrádkáe již tak dobrá doba není. Paradoxn se získanou svobodou po roce 1990 došlo i ke ztrát nkterých práv nás zahrádká(. Bylo nám mnohdy vzato naše právo nejd(ležitjší, právo na užívání p(dy. Také provoz hospodáských zaízení se musel podídit novým pravidl(m, které vedly bhem nkolika let k jejich úplné likvidaci, zanikl celý systém výkupu pebytk(, ale i systém prodejen a sklad(. Pesto ale stále pi našich ZO máme v provozu hodn moštáren i adu palíren a prodejen. V sou"asné dob evidujeme u našich ZO 470 moštáren, 70 sušáren, 50 povidláren, 38 palíren a 23 prodejen. Velmi nás mrzí, že doposud nebyl naším parlamentem pijat dlouho o"ekávaný a mnohokrát odložený zahrádkáský zákon, který by jasn definoval kdo vlastn jsme, co smíme a jak se máme chovat. Pesto naši "lenové nadále pe"ují o rostliny, zvelebují veejná prostranství, ale i tak jsou nkdy trnem v oku nkterým rádoby ekologickým organizacím. Ty považují zahrádkaení za pírodu poškozující a tento sv(j názor penášejí na zastupitelstva na všech úrovních. Odtud pak sílí snaha o vytla"ení zahrádká( z mst a vtších obcí, která je navíc podporována r(znými lobistickými skupinami, které upednostjují stavby supermarket(, benzinových pump a dalších lukrativních staveb. Náš Svaz se již v roce 1996 stal "lenem Evropské ligy zahrádká( a snažíme se využít i jejich pomoci pi prosazování práv pro zahrádkáe. Bohužel naši politi"tí pedstavitelé jsou vtšinou k tmto našim požadavk(m hluší. Již v roce 1990 jsme pistoupili ke zmn organiza"ní struktury ;eského zahrádkáské- 6

8 Závažné zmny politických, spole"en- ských a ekonomických podmínek po roce 1989 si vynutily i rozsáhlé zmny v myšlení a uvažování i o formách odborn výchovné "innosti. Sou"asná spole"nost pebytky ovoce a zeleniny od zahrádká( nepotebuje, dívjší zp(sob využívání zahrádek, zahrad, záhumenek a pozemk( zejména na venkov ztratil svoje opodstatnní, ada jejich uživatel( nebo vlastník( je již dnes pouze bývalými "leny ;ZS. Mnoho z nich stojí naprosto ne"ekan ped možností - pesnji ped nezbytností co nejrychleji pejít od produk"ního využívání zahrad k zahradám obytným, které musí být daleko pijatelnjší, poutavjší a pitažlivjší pro mladší generace našich dtí a vnou"at. Je to nco nového a nezvyklého, složitjšího a náro"njšího, nemáme s tím mnoho zkušeností, "asto nám chybí odborné informace. Stojí ped námi tedy závažný úkol poádat r(zná školení a semináe a pipravit tak naše "leny a hlavn mladší generaci na pechod od díve tržního zahrádkaení k jeho dnešní okrasné a rekrea"ní "innosti. V podmínkách tržní ekonomiky se stávají i informace tržním zbožím. Vtší tržní hodnotu mají informace vrohodné, objektivní a ovené, nezpochybnitelné - tedy informace zaru"ené, garantované. Takové informace m(že ;ZS díky širokému zázemí vysoce kvalifikovaných odborník( ve svých adách poskytovat svým "len(m i v podmínkách tržní ekonomiky bezplatn nebo za symbolicky "áste"nou úhradu finan"ních náklad(. Proto bude nutno zmnit dívjší formy odborn výchovné "innosti tak, aby garantované odborné informace byly co nejpístupnjší pímo "len(m ;ZS v základních organizacích. Jednou z forem, které musíme v budoucnu více využívat, je poskytování informací pes internet. Tam budeme mít možnost našim "len(m, kteí budou znát pístupový kód, poskytovat ty nejnovjší informace ze všech oblastí zahrádkáské "innosti, uveejjovat rozsáhlé soubory fotografií všech odr(d ovoce, kvtin i zeleniny, prost možnosti budou prakticky nevy"erpatelné, jenom se je musíme nau"it co nejrychleji využívat a pedávat "len(m. Internet Na pedávání znalostí a zkušeností s pstováním ovoce a zeleniny se zejména do roku 1970 podíleli i profesionální pracovníci zemdlských podnik(, šlechtitelských stanic, odr(dových zkušeben, zemdlských škol a výzkumných ústav( pedevším jako odborní referenti základních organizací ;ZS. Vtšina z nich našla širší uplatnní na úrovni okresních odborných instruktor( ;ZS, kteí zajišovali pednášky, školení, instruktáže a praktické ukázky pímo na zahradách "len( podle zájm( a poteb okolních základních organizací. Pro dopljování znalostí odborných referent( základních organizací a pro zvyšování úrovn odborn výchovné "innosti okresních odborných instruktor( jsou poádána od roku 1974 každoro"n oblastní školení ;ZS. Je to cyklus 4-6 pednáškových dní - sobot zpravidla ve 14 denních intervalech v zimních msících. Tématické zamení pednášek bylo vcí vzájemné dohody spolupracujících tehdejších okresních výbor(, dnes územních rad ;ZS. Od roku 1974 bylo pro vybrané okresní odborné instruktory zavedeno i tíleté studium na Ústední zahrádkáské akademii, které kon"ilo zpracováním a obhajobou závre"né diplomové práce. Poslední, v po- adí již šestý cyklus této nejvyšší formy zahrádkáského vzdlávání byl ukon"en v roce 2003 a bhem ticeti let úspšn ukon"ilo studium zahrádkáské akademie více jak 300 absolvent(. K ukon"ení došlo hlavn z d(vod( vysokých náklad( na toto studium, které si náš Svaz hospodaící pevážn bez dotací nemohl dovolit. Jednou z vcí, na kterou m(žeme být právem hrdi, bylo zízení Zahrádkáského muzea v Hradci Králové v roce V muzeu jsou shromáždny unikátní dokumenty zachycující vývoj zahrádkaení u nás. Muzeum je otevené i široké veejnosti a bylo by jist pro naše "leny prospšné, aby tam ZO naplánovaly nkterý ze svých zájezd(. V muzeu se také poádají pednášky a školení pro zahrádkáe a je vybaveno kvalitní audiovizuální technikou. 7

9 také podstatn urychlí komunikaci mezi Ústedím, ÚR, ZO i jednotlivými "leny. Je to samozejm dlouhodobá cesta, ale nesmíme zaváhat. Samozejm budeme vedle aktivit, které jsou zameny na pevážn individuální pístup "len( k informacím ("asopis Zahrádká, Rukov zahrádkáe, odborné publikace) i nadále na úrovni ZO a ÚR daleko více využívat formy instruktáží, praktických ukázek, výstav, tématických besed, školení a seminá( i odborných zájezd( a exkurzí. Odborn výchovné p(sobení takových akcí je nezastupitelné pedevším možnostmi vzájemné a bezprostední výmny posteh(, poznatk(, zkušeností, dovedností a znalostí všech "len(, které spojují spole"né, by i nkdy úzce specializované zájmy. Republiková rada ;ZS oslovuje každého "lena bezplatnými odbornými a organiza"ními informacemi v každoro"n vydávané Rukovti zahrádkáe. Ta si ihned, jak jsme ji za"ali vydávat, získala mezi "leny velkou oblibu a budeme ji i nadále vydávat a vylepšovat. RR zajišuje reprezentativní ú"ast ;ZS na nejvýznamnjších výstavách se zahradnickou tématikou, každoro"n organizuje dvoudenní monotématické odborné seminá- e pro OOI a trvalou pozornost vnuje i výsledk(m odborn výchovného p(sobení redakce a redak"ní rady "asopisu Zahrádká. Významná je i mezinárodní spolupráce v oblasti odborné výchovy se zahrádkáskými organizacemi v zahrani"í, zejména se Slovenským zahrádkáským svazem. Vynikající úrovej v našich aktivitách vždy mla a má práce s mládeží. Jejím vyvrcholením je každoro"n poádané celostátní kolo soutže Mladý zahrádká, jehož ú"astníci nás vždy pekvapí vysokou úrovní svých znalostí a vím, že právem v nich vidíme své pokra"ovatele. Další z "inností, kterou se snažíme maximáln rozvíjet, je výstavnictví. Po r došlo k jeho silnému útlumu, ale v posledních letech m(žeme s potšením sledovat opt zna"ný nár(st po"tu výstav. Pro naše "leny mají nejvtší cenu menší výstavy místního "i regionálního charakteru. Tam totiž mají nejlepší píležitost se realizovat, vzájemn soutžit, lépe se poznávat a tak utužovat dobré vztahy v organizaci. D(ležité jsou pro nás ale i celostátní výstavy které poádáme, nebo se na nich podílíme. Je to hlavn výstava v Olomouci, Lysé n.l., Litomicích aj. Na nich totiž máme naprosto jedine"nou možnost prezentovat náš Svaz co nejširší veejnosti, propagovat naši "innost i "asopis Zahrádká a také získávat nové "leny. Pes všechny problémy, které musíme ešit - a není jich málo - a pes názory ady skeptik( z(stávám optimistou a vím, že náš Svaz má svým "len(m co pinášet a je jen na nás, abychom naši "innost rozvíjeli ke spokojenosti všech. Krom aktivit, o nichž jsem se již zmínil jednou z priorit je a z(stává nutnost postarat se o právní jistotu našich "len( a tím pispt k jejich spokojenosti. Cílem Svazu musí být pedevším šastný a spokojený zahrádká pro kterého bude potšením být "lenem Svazu a bude pesvd"en o tom, že Svaz dlá maximum pro jeho spokojenost. Pokud se nám to bude dait, tak pevn doufám, že náš Svaz má ped sebou dobré vyhlídky a že bhem "asu si najdou cestu do našich ad i ti mladí, kteí teh mají zcela jiné zájmy a starosti. Vždy to zahrádkaení opravdu máme všichni ve svých genech! Váš MUDr. Josef K í ž, pedseda +ZS Václav KOVANDA 2. pedseda Svazu ( ) Narodil se , p:sobil jako stedoškolský profesor v Hradci Králové. Byl funkcionáem Ovocnické jednoty a po jejím zrušení pešel do celostátní zahrádkáské organizace -?eského svazu ovocná: a zahrádká:, kde se stal nejdíve pedsedou krajského výboru a v r pedsedou ÚV?SOZ. V této funkci vytrval až do r M3l výrazný podíl na rozvoji svazu, r:stu 8lenské základny a byl iniciátorem výstavby Bíhova domu v Chlumci nad Cidlinou. Zemel v Hradci Králové. 8

10 Kdyby mezi páními gratulant0 k svazovým padesátinám mla chybt slova Doc.Jaromíra Šikuly, který ml k +ZS vždy upímný vztah a svojí odborností a obtavostí se podílel na rozkvtu Svazu v mnohých jeho oblastech, zvlášt v odborném vzdlávání, pak by nám asi nco chyblo a proto alespo petiskujeme ze Zahrádkáského informátora jeho pozdravná slova k svazovým ticátinám z roku Text je v nkterých -ástech poplatný své dob, kdy vznikl, ale základní myšlenka základu zahrádkáské -innosti je stále aktuální 30 let je nejkrásn/jší v/k v život3 8lov3ka, zahrádkáe i zahrádkáské organizace. Pro8? Pon3vadž 8lov3k pestává být dít3tem, je skute8n3 dosp3lým a je to též doba, kdy 8lov3k má touhu mít svou zahrádku, kus svého polí8ka, kde si d3lá, co srdce rá8í, co um napovídá a co se rodí v myšlenkách, když si v klidném domácím prostedí povídá muž se svou manželkou o tom, co krásného m:že pinést život. Ano, 30 let to je jistý rozb3h v život3, rozb3h již uvážený, logický, ú8elný, promyšlený, cílený. Je-li takovým volba zahrady, pak ru8ím za to, že nebudete litovat. Zahrada je cesta k pírod3. Je to cesta aktivní spolupráce s pírodou, je to cesta vychovávající k estetice i k lásce, cesta vedoucí k myšlení, které z:stává tv:r8í, krásné, hmotné i plné lyriky, o to nám šlo. VždyJ naše národy byly vždy temperamentní, aktivní, silné, tv:r8í, objevné a duševn3 neoby8ejn3 silné. Vzpomínám si na knížku Františka Ronovského, který ped více než 120 lety vydal v Brn3 Hospodáskou knihu a v ní o ovocnáích píše o možnosti p3stování zákrsk: a jmenuje zákrsky ploché, dnes nazývané italskými palmetami, zákrsky štíhlé, dnes nazývané štíhlými holandskými veteny a zákrsky voln3 rostoucí, dnes nazývané americkými voln3 rostoucími zákrsky. Dokud to byla 8eská myšlenka, nebylo to nic, až je to italské, holandské a americké, je to šlágr módní zahrady i velkovýrobní praxe. Milí zahrádkái, ale i všichni ostatní, probunme se a um3jme naše propagovat. NestyNme se za krásnou v3c, za krásný výp3stek, za náš um i šikovné ruce! Vychovávejme tak i mládež a dokažme to i na našich zahradách. Práv3 t3ch našich 30 let, to není ticet let v3ku každého z nás, ale 30 let naší zájmové organizace, která je jednou z nejv3tších v Národní front3. Je to náš?eský zahrádkáský svaz, naše organizace, která vznikla ped 30 lety a m3la již v pedcházejících organizacích své dobré pedch:dce, také jakési Ronovské a proto neza8ínala na poli neoraném, ale již s velkou tradicí, s velkou armádou zahrádká:, nadšenc: a milovník: pírody, krásy a práce s p:dou. M3li bychom si všichni pogratulovat, m3li bychom na zahradách ud3lat veselíce a vzájemn3 se ješt3 více jeden druhému piblížit, zlidštit naše kolektivy a vytvoit jednotné pátelství. 30 let výro8í není jen oslava, je to ohlédnutí zp3t, a to již vidíme vzr:st naší 8lenské základny do p:lmiliónového šiku, to již vidíme krásné zahradní osady, rozkvetlé ulice, obdivuhodné a nitro pot3šující zahrádky ped domy, chatami, chalupami, záhony ped samoobsluhami, na nám3stích, prost3 všude, kde ruce zahrádká: odevzdaly nám všem svou práci a zkušenosti. Nelze nevid3t ani ty tisíce funkcioná:, kteí to vše pedem promýšleli a organizovali. I tyto ádky, které 8tete, nevznikly samy, i ty vytvoilo minulé ticetiletí a historie. Nelze nevzpomenout ani práce odborných a organiza8- ních komisí pi Ústedním výboru našeho svazu a kone8n3 práci našich 8elných funkcioná:, celého pedsednictva a vlastního vedení svazu. Víte, kolik to bylo sch:zí, cest, kolik sobot a ned3lí mimo vlastní zahrádky, jen proto, aby se nám na zahradách lépe d3lalo a žilo? Máme nové a lepší stanovy, rozrostly se moštárny, povidlárny, palírny, sušárny ovoce a jiná zaízení, vyrostly pi základních organizacích domy a vkusné zahrady, spole8enské místnosti, vybavené knihovny a vyrostli i noví funkcionái. My jsme jako 8lenové neum3li ani vše využít, co se nám podávalo a podává. Kolik by jen mohlo být miniškolek s produkcí rajonizovaných kultivar: broskvoní, jabloní, rybízu a mnoha dalších. Ješt3 neumíme d3lat zahrádkáské burzy, neumíme dosti ekonomicky myslet a myšlení pevád3t do praxe. Myšlenky velkého tv:rce novodobých d3jin s. M. Gorba8ova se musí i u nás promítnout do nových a sm3lých 8in:. Máme k tomu otvírající 9

11 se dvee. Jen zav8as pijít, hrd3 otevít a 8estn3 splnit vše, co je ve prosp3ch našich národ:. Zahrádky si to zaslouží. Bude to prosp3ch pro celou naši vlast, pro naše rodiny i pro budoucí generace. Gratulujeme si k 30. narozeninám našeho svazu, gratulujeme si k tomu, že jsme to všichni navzájem dokázali, vytvoit základ moderní 8eské a slovenské zahrady, zahrady, kterou se stává celá naše zem, která byla, je a bude zemský ráj na pohled. Jaromír Šikula (Zahrádkáský informátor, zvl. %. z roku 1986) Spolupráca SZZ a ZS na úseku odborného vzdelávania Prof. Ing. Ivan Hri%ovský, DrSc., predseda RV SZZ V príhovore k "lenom ;eského záhradkárskeho zväzu chcem vyjadri v mene svojom i v mene Predstavenstva Republikového výboru Slovenského zväzu záhradkárov obdiv a uznanie na pokra"ujúcu spoluprácu našich zväzov aj po rozdelení ;eskoslovenskej republiky. PriateVstvo a odbornos nám nedali, ani nedávajú pocit, že medzi nami existuje vytý"ená hranica na rieke Morava. Prvopo"iatky našej spolupráce sú od vzniku organizácie ;eskoslovenského ovocinárskeho a záhradkárskeho zväzu. Sám som bol za predsedu Václava Kovandu "lenom Predsedníctva v zastúpení Slovenska. Vaša Rukov záhradkáe nachádza uplatnenie, obdobne ako aj "asopis Zahrádká aj medzi našimi "lenmi, aj keh musím prizna, že Rukov záhradkáe, ktorá je považovaná za vynikajúcu odbornú publikáciu, by mohla nájs širšie uplatnenie aj na Slovensku. Tu sa nám spolo"ne vytvára možnos vzájomnej výmeny pre "lenov ;ZS aj našej publikácie Poradca záhradkára a vä"šieho spropagovania slovenského "asopisu Záhradkár. Obidve odborné publikácie, ktoré vychádzajú 1 krát do roka pomáhajú a môžu ešte viac napomáha najmä na úseku odborného vzdelávania našich "lenov. Ich neustále stúpajúca odborná úrovej dokazuje, že úrovej práce našich zväzov sa zvyšuje, "o má priaznivý vplyv aj na "lenov našich zväzov. Okrem Rukovti zahrádkáe a "asopisu Zahrádká, ich vysokej odbornej úrovni chcem v retrospektíve poukáza na spolo"- né odborné podujatia a stretnutia posluchá- "ov Ústrednej záhradkárskej akadémií ;ZS a SZZ. Spolo"né odborné stretnutia boli v rokoch 1995 a 1998 v Nitre. Za ;ZS bolo v r ú"astníkov a v r ú"astníkov. ;eský zväz záhradkárov zabezpe"il takéto stretnutie známe aj pod názvom - Postgraduálne školenie v roku 1995 v Lednici (bolo prítomných 20 ú"astníkov zo SZZ), v r v Mlníku (10 osôb) a v roku 2003 v Boskovicích (10 osôb). VeVký význam majú aj spolo"né stretnutia vedúcich zástupcov ;ZS a SZZ v ;eskej i Slovenskej republike, spolupráca medzi jednotlivými okresnými výbormi ;ZS a SZZ, ako aj základnými organizáciami. Táto spolupráca má už dlhoro"nú tradíciu. NeodmysliteVnou sú"asou je aj vzájomná spoluú"as na rôznych záhradkárskych výstavách, na degustáciách vín, odborných seminároch "i konferenciách a iných podujatiach. Svoj príhovor, ktorý by mohol by ešte dlhším výpo"tom našich spolo"ných aktivít ukon"ím citovaním Ing. Otta Macla: nezanedbatevný je i pocit, že sme "lenmi organizácie, ktorá je sú"asou európskeho spolo- "enstva záhradkárov, "o zna"ne posilnilo jej prestíž (Rukov záhradkáe, 2006). Vlastimil JEŽEK 3. pedseda Svazu ( ) Narodil se v beznu Pracoval jako státní zam3stnanec. Do funkce pedsedy?zs byl zvolen na 5. sjezdu v r. 1974, v období tvrdé normalizace spole8enského života, která se projevila i politizací 8innosti?ZS, který jako sou8ást Národní fronty pomáhal vytváet kulisu spole8enské loajality v:8i tehdejšímu zízení. I v t3chto podmínkách se ale zasloužil o rozvoj 8lenské základny svazu a zahrádkových osad. 10

12 Funk9nost soudobých zahrad a sm!ování odborné 9innosti ZS Prof. Doc. Ing. Jií Mare%ek, eská zem(- d(lská univerzita Praha-Suchdol Zahrady nikdy nebyly a nebudou ve svém uspoádání, hospodáském i sociálním využití nemnnou, statickou záležitostí. Jejich zvláštností je, že vždy velmi dynamicky plnily takové momentální funkce, které zpravidla jejich uživatel(m nebyla schopna v uspokojivé míe zajistit spole"nost. Byly tedy ur"itým odrazem vztah( lidí k materiálním a spole"enským pomr(m té které doby. Odtud tedy celá škála jejich forem od zajišování existen"ního minima na stran jedné až po zahrady ur"ené k reprezentaci, obytnosti a k širšímu spole"enskému využití. Ve výtvarném pojetí zahrad, které jsou svojí podstatou pírodním prostedím, se pak odrážel vztah jejich uživatel( k pírod v širším slova smyslu. Proto tedy jednak zahrady pírodu pln hospodásky využívající, "i násiln upravující a jednak zahrady pírodu v jejích rozmanitých formách rozvíjející a esteticky ztvárjující. Aktuální otázkou tedy je, jaké funkce by zahrady v sou"asné dob mly plnit, jaká estetická forma jejich pojetí odpovídá dnešnímu vztahu "lovka k pírod. Mli bychom si odpovdt i na otázku, které organiza"ní i odborné formy by náš Svaz ml v tomto smyslu preferovat. Spole"ným soudobým požadavkem prakticky všech vrstev naší spole"nosti jsou zvyšující se nároky na kvalitu životního prostedí. V tomto smru mohou zahrady v našich sídlech sehrát naprosto rozhodující úlohu. Jsou pedn nejrozsáhlejším vegeta"ním útvarem, zahrnujícím "asto 50 až 70 % plochy obce. Vytváí zelenou infrastrukturu, prolínající systematicky valnou "ástí obce a uplatjující se v detailním a intimním styku "lovka s vegetací. Tato p(sobnost je navíc celoro"ní, pravideln zaazená do životního rytmu rodiny, takže je vysoce ú"inná. Žádný jiný typ sídelní zelen není schopen celou sestavu pozitivních vliv( plnit tak intenzivn a tak konkrétn, dle individuálních ob"anských zájm( a poteb. Proto bychom v koncepcích našich soudobých zahrad mli vnovat více pé"e zahradnímu mikroklimatu, ochran proti prašnosti a hlu"nosti, více pozornosti by mlo být vnováno repelentním ú"ink(m vegetace, rostlinám aromatickým a vojavým, naše pstitelské technologie by mly být k pírod maximáln šetrné. Ekologicky i hygienicky nejhodnotnjší prostedí by mlo doslova objímat náš d(m. Rodinné zahrady mohou mít nejen dnes, ale i v budoucnosti vysoké hodnoty sociální. Jejich využívání (pstování) na rozdíl od jiných spole"enských aktivit nerozdluje, ale naopak sdružuje rodinu. Kde jinde se dá tak neformáln, tedy nejen slovy, realizovat pozitivní výchova a vztah dtí k pírod a k biologické poteb lidského bytí v(bec. Vysokou hodnotou amatérského zahradni"ení je sdružování ob"an( bez rozdíl( jejich spole"enského postavení, majetkových pomr( i politických názor(. Pi utváení ob"anské spole"nosti se jedná o hledisko velmi významné. Zahrady, které vždy s nkým, sousedí vytváí pedpoklad sousedských vztah( a kontakt(. Rozmnožování tchto sociálních hodnot je jedním z cíl( rozvoje obytné kvality sídel. O jejich rozvoj usilují projektanti veejné zelen, pších zón, velmi aktuelní je tento problém v anonymních podmínkách vtšiny našich sídliš. Prozatím se zapomíná na to, že pstování zahrady a zejména pak práce v uli"ních pedzahrádkách tuto sociální hodnotu, tedy vzájemné ob"anské kontakty m(že vytváet na velmi vysoké úrovni a navíc ze své vlastní kapsy. Rozvíjejme tedy tuto nám vlastní "innost všemi možnými formami (mén vysokých zdí zcela oddlujících zahradu od ulice, mén thujových plot( kolem celé zahrady, více kontaktních míst pro hovory pes plot, více pohledov spole"n využívaných výsadeb na soudobých zahradách) - to vše z pozice, že jsme všichni dohromady pátelé zahrad. Velkým vzorem nám v tomto smru mohou být jihomoravské, vzorn udržované neoplocené pedzahrádky, které jsou nejen odrazem typické moravské slušnosti a lásky k "istot a k poádku, ale 11

13 ma. Zde není co našim "len(m radit, protože se jedná o zajetou tradici, kterou je teba pouze permanentn napljovat novými fakty. Jde jen o to, jak na tuto starou tradici nahlížet v dob nár(stu dalších, více mén nových funkcí zahrad. V žádném pípad nelze tuto zejména ovocnáskou i zelináskou tradici pokládat za pežitek doby, ale naopak za skute"nost, která dovoluje "i podmi- Juje nár(st dalších funkcí zahradního prostoru. Pro rodinu potebné množství kilogram(, kus( "i litr( je totiž možné pi naší, tradi"n uplatjované vysoké intenzit vypstovat na menší ploše a tím uvolnit místo pro celou adu výše uvedených aktuelních funkcí. Rozvíjení intenzivních forem hospodáské funk"nosti zahrad je proto perspektivní s tou zmnou, že již v bžných podmínkách nep(jde o pouhou existen"ní produk"- ní záležitost, ale o cílevdomou "innost otevírající zahradu novým soudobým potebám. Letitá ovocnáská tradice našich zahrad by nemla zaniknout, protože je významnou sou"ástí naší národní kultury, kterou nemohou v potebné odborné a spole"enské kvalit zajišovat tržní pístupy supermarket(, ani vysoce intenzivní, velkoplošné ovocné plantáže. Podporou zahrádkáského ovocnaení formou lokálních výstav, záchranou starších, osvd"ených ovocných odr(d, odborn osvtovou aktivitou a pod. realizujeme práv tak moderní a soudobou "innost, jako nap. pi budování zahrad v japonském "i abstraktním stylu. V honb za modernostmi svta bychom nemli zapomínat na naše kulturní koeny. Nespornou funkcí našich soudobých zahrad by mla být výrazn uplatjována krása. Nemli bychom ji - jak se to "asto stává pokládat za pouhý návdavek "i za úlitbu sou"asnosti, ale za rovnocennou sou"ást celé soustavy zahradních užitk(. Krása zahrady by se nemla týkat pouze jen tzv. okrasné "ásti, ale mla by prolínat celou zahradou. V r(zných "ástech by se pak toto krásno mlo uplatjovat v r(zných formách. Ve vazb na zahradní terén nebo na vyhlídku z okna to bude doména okrasných vojavých rostlin, v pedzahrádce by forma krásna mla vyjadovat vztah pr("elí domu a uli"ního prostedí a pod. V ovocná- i projevem ur"itého, velmi pozitivního sociálního ovzduší v rámci celé obce. Zahrady jsou nejrozsáhlejší formou tzv. obytné zelen, jejíž funk"nost by mla spo"ívat v napljování r(zných forem životního stylu obyvatel, do jisté míry analogicky jako to chceme do jednotlivých místností našeho bytu. Obytnost zahrnuje uživatelské pohodlí a rozvoj osobních zálib, estetické zážitky i úmrný hospodáský užitek. Vysokých obytných hodnot docilujeme co nejd(- slednjším optickým (okna) a fyzickým (zahradní dvee) propojením jednotlivých místností bytu s pímo navazujícími "ástmi zahrady. Tuto skute"nost velmi "asto nerespektují navrhovatelé rodinných dom( (tv(rci územních a regula"ních plán(). Špatná poloha stavby na pozemku totiž m(že "asto výrazn znemožnit plnohodnotné obytné využití zahrady. Obytnost zahrady by mla uspokojovat poteby celé rodiny, tedy nejen dosplých, ale i dtí v píslušném vku a domácích zvíecích spolubydlících. Obytnost proto musí být zajištna odpovídající zahradní vybaveností. Budou to r(zná odpo"ívadla, zahradní nábytek, r(zn píjemná zahradní zákoutí celé rodiny nebo jejích jednotlivých "len( (ranní "i ve"erní posezení, odpo"inek pod korunou stromu, daleká vyhlídka apod.), pstitelské tématické celky (místa odborného zájmu) aj. Obytným zaízením m(že být i ovocný strom "i zeleninový záhon, plnící funkci štdré ledni"ky v byt. Na rozdíl od obytných hodnot veejné zelen je charakteristickým rysem obytných "ástí zahrad ur"itý stupej rodinné intimity, pímá vazba na byt a prakticky každodenní, tedy životnímu stylu rodiny pizp(sobená funk"nost. Obytné využívání zahrad má v sou"asné dob tendenci velmi progresivního nár(stu a je mu proto teba vnovat všestrannou propagaci a pomoc. Hospodáská funk"nost, "asto ned(sledn ozna"ována jako tzv. užitkovost, je u nás tradi"ní a v minulosti vlastn do zna"né míry náš Svaz vytvoila. Dala vyr(st velkému po"tu našich zahrádkáských odborník(, pivedla celou naši organizaci k vysoké pstitelské intenzit a vytvoila naše typické, upímné spolkové zahrádkáské mikrokli- 12

14 sky využívané "ásti zahrady m(že být krása jednat o ur"itý kultivovaný návrat k pojetí vyjádena pstební perfektností, zdravotním našich zahrad v první polovin minulého stavem porost(, "istotou "erného úhoru století, kdy jejich úrovej pln odpovídala mezi ovocnými stnami, zelináská plocha tehdejšímu evropskému pr(mru. V pedpom(že být krásná systémem azení jednotli- kládané soustav nov vznikajících zahradvých druh( zelenin, jejich pstitelskou per- ních forem (typ() bychom mli maximáln fektností, kultivovaností sklizn, bezplevel- podporovat naše typicky "eské ;apkovské ností, ale i krásnými k(ly k raj"at(m, vzorn pojetí zahrady, vyjádené velmi klasicky srovnaným kompostem "i kultivovanou v Zahradníkov roce. Snoubí se zde vysonádobou na zálivkovou vodu apod. Proto ká intelektuální úrovej zahradníka s hludlit zahradu na okrasnou a užitkovou je boko zažitým osobním vztahem k rostlinám, u nás nevhodn tradovanou odbornou který lze považovat za nejvyšší kulturní chybou. Z tohoto nesprávného názoru lze a sociální hodnotu zahrad v(bec. ;apkovtotiž vyvodit, že v užitkové "ásti již o krásu sky pojatá zahrada je dokladem i toho, že vlastn v(bec nejde a proto vzh(ru k oprýs- funk"n a ob"ansky nejcennjší zahrada je kaným vanám na vodu, sázej tam, kde je ta, kterou si vlastním intelektem vytváí její volno, hlavn že to roste. Krása by mla být uživatel sám, za metodické pomoci píslušchápána jako míza prolínající celým zahrad- ných odborník( a institucí. Úloze zahrad ním organismem, který má r(zné funkce a v životním stylu sou"asné spole"nosti je proto i r(zné formy krásy. Zahrada by proto teba vnovat velkou pozornost. Svaz v tomto smyslu mla být chápána jako by se ml stát do jisté míry garantem "i sestava funk"ních ploch - "ástí, v rámci iniciátorem rozvoje všech potebných inicianichž se krásno bude projevovat v r(zných tiv. R(zné svazové akce v minulosti pod formách. Celá zahrada by mla být sou"as- heslem sám sob projektantem byly ve n k užitku i ke kráse. své dob velmi progresivní formou "innosti Významným posuvem v soudobém pojetí našeho Svazu, která v(bec s odstupem let krásy zahrad, ale i park( je ur"itá forma neztratila nic na své aktuálnosti. Prozatímní návratu k pírodním formám tchto vegeta"- názory státních úedník( a bohužel i zna"né ních celk(. Vyjadování krásy zahradního "ásti architekt( na funk"nost "i územní prostedí nemusí být realizováno pouze situování rodinných zahrad a zahrádkových pestrými sortimenty rostlin a sestavením osad jsou "asto na velmi nízké úrovni. abstraktních tvar(, ale i ur"itou výtvarnou Nejú"innjší zárukou budoucího pozitivnístylizací krásy místních pírodních lokalit ho vývoje našich zahrad je skute"nost, že nebo památností místa - stráj se vesy patíme do skupiny tch evropských zemí, a jalovci, kamenná zídka s mateídouškou, kde ideálem zna"né "ásti jejich obyvatel je studánka mezi balvany, jezírko s lekníny, bydlení v rodinném dom se zahradou. skípinou a blatouchy, "ást trávníku psto- Jsem pesvd"en o tom, že tato spole"envaná jako rozkvetlá louka apod. Teorii krásy ská poteba si postupn vytvoí odborné, zahrad jsme velmi mnoho dlužní, protože hospodáské a spole"enské klima, v nmž u nás byla po dlouhou dobu hrub zanedbá- bude mít významnou úlohu nejen náš Svaz, vána. V sou"asné podob nás v tomto ale i soustava kvalifikovaných státních úedsmru v podob peklad( cizích "asopis( ník( a odborný i všeobecn vzdlávací a knižních publikací zaplavuje nikoliv odbor- systém výchovy mladé generace. Výuka n špatná, ale duchovn "asto cizí spousta všeobecn vzdlávajícího pedmtu Gardeinformací, které ne vždy odpovídají našim ning - zahradni"ení, která je již adu let kulturním tradicím. praktikována na r(zných typech univerzit Charakteristickým rysem dalšího vývoje i stedních škol ve Velké Británii, je nejen našich soudobých zahrad by mla být jednou z ady pí"in vysoké úrovn tamnjv souladu s nov se utváejícími spole"en- ších zahrad, které jsou zde povýšeny do skými strukturami jejich postupná vcná kategorie životních nezbytností, ale sou"asi formální diferenciace. Mlo by se tedy n velmi hluboce zasáhla i do výchovy 13

15 mladé generace ve smyslu utváení pírodního prostedí v(bec. V plné d(ve ke kultivovanému historickému základu naší spole"nosti si zcela jist najdeme vlastní cestu nejen k povznesení vlastních zahrad, ale i k tomu, abychom pispli k celkovému evropskému proudu jejich dalšího rozvoje. pozn. redakce: Prof. Ing. Jií Mare%ek, CSc. (*1930) je zahrádká+m známý jako dlouhodobý %len zahrádkáské organizace, %len SZO Hortiklub ZS, v letech vedoucí odborného úseku Ústedního výboru eskoslovenského ovocnáského a zahrádkáského svazu v Praze, autor publikací Zahrada a její uspoádání (1975) a Zahrada (1992). V letech editel Výzkumného a šlechtitelského ústavu okrasného zahradnictví v Pr+honicích, nyní pedagog katedry zahradnictví a krajináské architektury eské zem(d(lské univerzity v Praze. Ing. Jií 7ADA 4. pedseda Svazu ( ) Narodil se v Brn3, gymnázium absolvoval v Hranicích na Morav3. Je absolventem VŠZL, pracoval v podniku Zem3d3lské stavby ve Valašském Mezií8í a Frýdku-Místku jako hlavní inženýr. V r nastoupil do Výzkumného ústavu hutnictví a železa. Do?ZS vstoupil v r. 1967, b3hem n3kolika let se stal pedsedou OV ve Frýdku-Místku. V r byl zvolen pedsedou republikové rady?zs. Má velkou zásluhu na úsporné redukci správního aparátu, je iniciátorem právní ochrany zahrádká- : a významný je i jeho podíl na integraci svazu do Evropské zahrádkáské organizace. Flora Olomouc 2006 pes zna9né problémy velký úsp!ch MUDr. Josef Kíž, pedseda ZS Každoro"n poádáme, nebo se svazovou expozicí ú"astníme nkolika celostátních výstav a o letní etap Flora Olomouc m(žeme íci, že je jednou z nejd(ležitjší. Tradi"- n je na ní velká návštvnost, a tak máme mimoádnou píležitost prezentovat náš Svaz ped veejností a jsem rád, že mohu konstatovat, že letos jsme tuto píležitost opt maximáln využili. Když jsem v pr(bhu výstavy hovoil s našimi "leny z ady ZO ;ZS, kteí na výstavu uspoádali zájezdy, setkal jsem se nkolikrát s požadavkem seznámit je s tím, jak se podobná výstava pipravuje. Letos je pro to opravdu vhodná píležitost, protože pi pípravách výstavy se sešlo tolik problém(, že nakonec všichni v"etn editele výstavišt a pedsedy pedstavenstva byli s kone"ným výsledkem více než spokojeni a nkolikrát nám to dali najevo. Vše za"alo pro kvtináe mimoádn nepíznivým pr(bhem vegetace - stídala se mimoádn teplá období s chladnými, to samé bylo s nepravidelným písunem vláhy, který vyvrcholil dlouhým suchem práv ped výstavou. Naštstí vtšina našich vystavovatel( se s touto nepízní dokázala vyrovnat a pipravit exponáty na vysoké úrovni. To ale nebylo vše. Z odborného oddlení odešla jedna pracovnice a za"aly se šíit fámy, že zbývající pracovníci nedokáží výstavu zajistit. Jsem rád, že opak byl pravdou, pestože nastaly ješt další komplikace v pr(bhu roku - nkolik tradi"ních aranžér( odeklo svou ú"ast a bylo teba urychlen hledat náhradu. I to se podailo. SZO Martagon a Gladiris oslavovaly jubilejní rok od svého založení a ada tradi"ních vystavovatel( vy"erpala své síly pi tchto výstavách a svou ú"ast v Olomouci odekli. I za n se našla náhrada. SZO Pelargonium mla nkolik svých výstav a v Olomouci budou vystavovat až v píštím roce. Závre"ná píprava výstavy ale probhla v nebývalé pohod, všichni vystavovatelé, aranžéi a pracovnici ústedí podali maximální výkony a všem patí dík. O tom, jak se výstava líbila, svd"í krom spokojenosti návštvník( i verdikt odborné poroty, která nám udlila dv nejvyšší ocenní - Cenu editele VFO za celkové pojetí pavilonu A a Cenu pedstavenstva VFO za nejlépe ešenou expozici a šíi a kvalitu sortimentu gladiol expozici Ing. M. Slavíkové a MUDr. J. Kíže. To ješt doplnila ada pohár(, medailí a diplom(. I z toho je vidt, že ojedinlé hlasy vtšinou tch, kteí na výstav nebyli, ale údajn od 14

16 nkoho slyšeli, že výstava nebyla nejlepší, nelze brát vážn. Snad jedinou výhradu lze mít k tomu, že v pavilonu byly mezi jednotlivými expozicemi píliš široké cesty lze akceptovat, ale to byla záležitost architektky, která uspoádání pavilonu navrhla. Všichni, kteí se na úspchu letošní výstavy podíleli, i ti, kteí se v píštím roce zú"astní poprvé a na Floru 2007 se již pipravují, jsou zárukou, že se opt mají návštvníci na co tšit a na nás je, abychom tuto i další výstavy pln využili k propagaci našeho Svazu, získávání nových "len( a pedplatitel( "asopisu Zahrádká. Projev uznání z návštvní knihy +ZS na mezinárodní výstav IGA Erfurt 1985 Zahrádkái a výstavy Ing. Alena Morkesová, bývalá editelka výstavišt( Zahrada ech Litom(ice Jedna z nejušlechtilejších zájmových "inností "lovka je zahrádkáství. K této "innosti je zapotebí velké lásky a vztahu k pírod, je známa mnoho let a její po"átky m(žeme hledat tém na pelomu prvního tisíciletí. ;lovk hledá nejen obživu v této práci, ale také odpo"inek, relaxaci a na"erpání nových sil do života ve všech návaznostech. Postupem let bylo zaznamenáno v zahrádkaení velkých úspch(, které umožnily vystavování výpstk( a tyto byly pedkládány široké veejnosti nejen k obdivu, ale i k zobecnní a šíení této "innosti. Bhem doby se z malých lokálních výstav staly velké akce na specialisovaných celostátních výstavách. V tomto pojetí zejména vynikla výstavní "innost ;eského zahrádkáského svazu na výstav Zahrada ;ech v Litomicích. Prakticky lze íci, že to byli práv zahrádkái, "lenové ;ZS, kteí ped nástupem velkovýroby v oblasti ovoce a zeleniny dali základ ke konání výstaváských akcí. Tuto práci vykonávali na základ naprosté dobrovolnosti a velkého nadšení pro uvedenou vc. Postupem doby nabývaly zahrádkáské akce na výstavách nesmírné popularity a vážnosti. V po"átcích byly také základem pro tvorbu velkovýrobních pstebních zámr(. V adách zahrádká( byla a je velká dynamická síla vysokých odborník( a nadšenc(, kteí dokládají, že v naší zemi lze vypstovat velice kvalitní ovoce a zeleninu, která propaguje místní klimatické podmínky a spotebu z vlastní produkce, což je významné i z hlediska národního hospodáství naší zem. Zahrádkáská výstavní "innost je ve srovnání s jinými výstaváskými obsahy nesmírn náro"ná, nebo se jedná o biologický materiál, který se instaluje prakticky nkolik málo hodin ped otevením bran výstaviš, a kdyby se milo v této souvislosti nadšení vystavovatel(, tak by zahrádkái byli na suverénním prvním míst. Jako zamstnankyn výstaváské organizace jsem mla možnost spolupracovat se "leny zahrádkáských svaz( jak v republice, tak i mimo ;eskou republiku, kde jsem trvale pojala pesvd"ení, že se jedná o jednu z nejušlechtilejších "inností "lovka, která nejen zabezpe"uje ur"ité samozáso- 15

17 bení, ale jejich cíl neustálého r(stu a vzdlávání v oboru nemá konkurenci. Lze si jen pát, aby tato významná "innost byla dále rozvíjena, zejména v sou"asné hektické dob, kdy se "asto setkáváme s názory, že vše si lze koupit a není teba se zaobírat vlastním pstováním. Byl by to doslova hích, kdyby zahrádkáská "innost nebyla dále rozvíjena a hlavn také spole- 9ensky uznávána. Peji ;eskému zahrádkáskému svazu, aby pi svém jubileu dále navázal na svoji úspšnou "innost v úzké spolupráci se státními orgány pro rozvoj "eského ovocnáství a zelináství ve prospch nás všech. V naší krásné zemi abychom tak mohli nadále vytváet slavnosti kvt( a v"el, a tak pokra"ovat ve šlépjích všech pedcházejících generací. RNDr. Josef KLIMEŠ 5. pedseda Svazu ( ) se narodil v Davli. Po zakon8ení studia na stední škole pracoval na Fakult3 d3tského lékaství UK v Praze jako laborant, pozd3ji samostatný odborný pracovník. V roce 1968 zakon8il vysokoškolská studia na Pírodov3decké fakult3 UK v Praze v oboru parazitolog a mikrobiolog. Svoji odbornou kvalifikaci uplatnil jako vysokoškolský u8itel na 2. lékaské fakult3 UK v Praze-Motole.?lenem?eského zahrádkáského svazu je od roku 1969, pi p:sobení v ÚV?ZS pracoval v Komisi pro práci s mládeží, jako pedseda Komise odborné výchovy, vedoucí Ústední zahrádkáské akademie a místopedseda ÚV?ZS. V roce 1999 byl zvolen pedsedou Svazu. Spolupráce ZS s eským rozhlasem Zuzana Vojtíšková, redaktorka R 2-Praha Jako bych se vždycky na chvíli vrátila do dtství. Práv tak na m p(sobila setkání s instruktory ;eského zahrádkáského svazu v rozhlasové klubovn pro zahrádkáe, pravideln vysílané každé úterý v rámci programového bloku Host do domu na vlnách ;eského rozhlasu 2 - Praha od záí 2001 do bezna Zahrádkáská kolonie nedaleko Kladna - to bylo mé dtství. Chatai tam pstovali nejr(znjší plodiny a vzájemn se u"ili jeden od druhého, konzultovali správný postup pé"e o rostliny se sousedy, sledovali a porovnávali své výpstky. Na každou správnou zahrádku patilo rádio: maminka si ho nosila s sebou v koší"ku ze záhonu na záhon, zasypané zemí a nejr(znjším plevelem. Vysílalo se tehdy ledacos, ale na zahrádkáskou klubovnu si nevzpomínám. Tu jsem zažila až pi své práci v rozhlase. Vznikla z podntu tehdejšího editora vysílání Jana Uhrina. Jeho zámrem a páním bylo pipravovat speciální poady ur"ené pro nejrozšíenjší zájmové skupiny u nás. V prvé ad mezi n po"ítal zahrádkáe. Nepochybovalo se ani o sbratelích, chovatelích drobných zvíat a kutilech a chalupá- ích. Spolupráce se zahrádkái tehdy vyšla na mne, a tak v úterý dopoledne mohli pravidelní poslucha"i ;eského rozhlasu 2-Praha po pt let slýchávat rady a tipy pro zahrádká- e. Se sbrateli spolupracovala každé pondlí Stanislava Dufková, o stede"ní klubovnu se dlouhou dobu starala Marie Retková, ve "tvrtek se chovatelé mohli dovolat do klubovny, kterou mnohé týdny vedla Dagmar Misaová a páte"ním pr(vodcem kutil(, chata( a chalupá( byl Aleš Cibulka. Nejprve se dané téma probralo obecn a druhá "ást kluboven patila vždy telefonickým dotaz(m poslucha"(. Do zahrádkáské klubovny v záí 2001 pišel jako první Karel Cibulka. Lidé ho pijali velmi pízniv, protože si ho pamatovali z televizních poad(. Posléze picházeli další a další odborní instruktoi a spolupracovníci ;eského zahrádkáského svazu, jejichž ú"ast ve vysílání velmi spolehliv domlouvala po celou dobu pravidelné spolupráce Vra Chodorová. V pr(bhu pti let jsme tak s poslucha"i mli možnost seznámit se s píjemnými lidmi i s jejich praktickými radami a zkušenostmi ze zahrádek. 16

18 kv(li pelargóniím v lét rozhodn nevezme dovolenou. Kdo by zaléval její milované kvtiny? Chápu, že svit takovou zodpo- vdnost nkomu jinému prost není možné. Na zalévání stovek truhlík( musí mít "lovk dostatek "asu, trplivosti, pevné nervy a hlavn lásku k pelargóniím. Jako neúnavný pstitel révy vinné se v rozhlasové klubovn pedstavil Jaroslav Tomek, který úspšn sbírá sladké hrozny na své zahrádce v Nymburce. Rozhlasové vysílání si nenechal ujít, ani když mu nebylo dobe a ml potíže se srdcem. Klobouk dol(! Díky Janu Dvoákovi ze specializované organizace ;ZS Dagla, který také býval mým hostem ve vysílání, se mi poštstilo zažít nevšední událost - kest nov vyšlech- tné jiinky jménem Zuzana. Stala jsem se její kmotrou a na pardubickém zámku jsem se potkala s naším pedním šlechtitelem jiinek Jiím Václavíkem. Nato"ili jsme spolu rozhovor mezi množstvím tvarov pestrých a r(znobarevných jiinek, které byly na výstav k vidní. Až nebudete mít na podzim co dlat, zajehte se podívat do Pardubic na jiinky! Kdo neví, jak správn založit kompost, aby v nm probhla horká fáze a všechny další d(ležité procesy, ml by se zeptat Miroslava Kaliny. Ur"it mu poradí, jak na to. K nám do ;eského rozhlasu pijíždl pravideln na jae a na podzim. Za"átkem roku zpravidla nechybla návštva Evy Pekárkové, která radila, jak vybírat semena. O pstování drobných bobulovin mluvila vždy velmi spolehliv a fundovan Jana Dlouhá. Ekologie na zahrádce je zase doménou Josefa Klimeše. Pokud vás pokoušou svilušky nebo chytnete klíšt, zeptejte se ho, co si po"ít. Nerada bych zapomnla také na Pomnu Pazderkovou, Bohuslava Vláška, Milana Blažka, Josefa Vlasáka a další instruktory, kteí pišli jednou "i víckrát do úterního vysílání, aby poradili poslucha- "(m ;eské-ho rozhlasu 2-Praha, jak zahrádkait nebo pstovat teba citrusy. A" sama nezahrádkaím, byla jsem ráda, že rozhlasová klubovna pro zahrádkáe vyšla práv na mne. Jestli budu mít nkdy Pravidelným hostem se stal Jií Žleb"ík z Výzkumného ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví v Pr(honicích. Poznala jsem ho nejen jako nadšeného píznivce zahrádká(, ale také jako zapáleného cyklistu, který je schopný a ochotný prožít celou svou dovolenou na kole a ujet desítky "i stovky kilometr(. Vím, že si jejich po"et zaznamená stejn tak pesn a pe"liv, jako si vedl údaje o tom, kolikrát se zú"astnil našeho vysílání. Myslím, že jsme se potkali víc než padesátkrát. Pomrn "asto picházel Bohumír Muchka a radil, jak pstovat ovocné stromky na zahrad. Jednou spustil doslova záplavu dopis( od poslucha"(. Z dobré v(le pomoci všem zahrádká(m nabídl k zaslání tabulku, ve které bylo zaznamenáno, jaký postik je vhodné aplikovat, v jakém množství, a v jakou dobu na konkrétní ovocné stromy. Dobrých 14 dní nedlala kolegyn Jana Koubová v produkci nic jiného, než rozlepovala obálky, množila tabulky, vkládala je do nových obálek a rozesílala poslucha"(m. V té dob jsem nabyla pocitu, že snad každý poslucha" ;eského rozhlasu 2-Praha je sou"asn také zahrádkáem. Bohumír Muchka se stal píjemným spolupracovníkem a dokonce pijal pozvání do poadu Setkání Hosta do domu, aby se podlil o svou zkušenost s tancováním a vystupováním ve Státním souboru písní a tanc(. Milé se pro m staly také návštvy Vry Drábkové, která dokázala postupn pekonat prvotní trému, zahodila veškeré taháky, které si s sebou p(vodn nosila, a stala se z ní výborná mluv"í, která v rozhlasové klubovn umla poslucha"(m poradit nejen s tím, jak se starat o zahrádku. Navíc dlá výborné kížaly! Vte mi. Kdykoliv jedu autobusem pes Lodnici do vedlejší Vráže nebo až do Berouna, vzpomenu si na návštvu výstavy pelargónií u Aleny Heinrichové, která také picházela do rozhlasové klubovny pro zahrádkáe. Záplava kvt( vtších i menších, pevislých i vzpímených, s líste"ky drobnými i velkými, rostliny zasázené v truhlících a kvtiná"ích rozestavených všude, kam oko dohlédlo. Neuvitelný zážitek. Paní Heinrichová si 17

19 kých podmínkách jednotlivých zemí. D(ležité ale je, že odborníci ji doporu"ují konzumovat v našich podmínkách ro"n v množství 140 až 150 kg (400 g denn), což je tém dvakrát tolik než je sou"asná skute"- nost. Podstatné však není jen celkové množství spotebované zeleniny, ale i její pestrost a druhové složení, vzájemný pomr "erstvé a r(znými zp(soby upravované zeleniny a v neposlední míe i její pokud možno rovnomrná konzumace v pr(bhu celého roku. Z uvedeného množství u nás zkonzumované zeleniny tradi"n pipadá nejvíce na zelí a cibuli - celá jedna tetina. Možná pro nkoho z nás je zajímavé, že hned na tetím míst jsou raj"ata. Tch se u nás v sou"asnosti konzumuje o padesát procent více než ped 10 lety. Podobný vzestup je možné pozorovat i u paprik a meloun(, nejvtší pokles je pak v konzumaci okurek nakláda"ek, fazolových lusk( a hlávkové kapusty. Piznejme si ale, že sortiment zeleniny je v naší strav stále velmi omezený. I když se u nás bžn pstuje a konzumuje tém padesát botanických druh( zeleniny, v naší bžné strav ji vtšinou nenajdeme více než deset druh(. Pitom by se v našich klimatických podmínkách dalo pstovat daleko víc než sto druh( zeleniny. A to je stále jen mén než desetina toho, co je ve svt považováno, pstováno a konzumováno jako zelenina. Zajímavé je též, jaký podíl u nás vypstované zeleniny pipadá na drobné pstitele - samozásobitele neboli zahrádkáe. Pestože žádná pesná evidence se v tomto smru nevede, každoro"n se provádjí jakési oficiální kvalifikované odhady. Podle nich v sou"asnosti v pr(mru na samozásobitele pipadá pibližn 12 až 15 % z celkového množství u nás vypstované zeleniny. Jestliže se u nás ro"n vypstuje asi tetina až p(l milionu tun zeleniny, pak zahrádkái z toho vypstují 35 až 75 tisíc tun. Opt je tu otázka, zda je to málo nebo hodn. V pr(- mru na jednoho obyvatele pipadá zhruba 5 kilogram( doma vypstované zeleniny. Uvážíme-li ale, jen jaký podíl obyvatel se pstováním samozásobitelské zeleniny trochu víc volného "asu, vezmu rý", moty"ku, hráb a další ná"iní a pustím se na zahradu, abych pronikla do toho zvláštního života, který má své kouzlo. Polezu od jara do podzimu po zemi a budu stále pemýšlet, jak to udlat, abych se už nemusela ohýbat. Dkuji za všechna zahrádkáská i lidská setkání! MUDr. Josef K=ÍŽ 6. pedseda Svazu se narodil v Praze, gymnázium vystudoval v Tel8i a Fakultu všeobecného lékaství UK v Praze. V mládí se v3noval sportování, zvlášt3 lehké atletice, stolnímu tenisu a košíkové, potom se jeho zájmy za8aly otá8et za zahrádkástvím. Je aktivním 8lenem specializované základní organizace p3stitel: me8ík: a kosatc: GLA- DIRIS Nový Ji8ín, svojí sbírkou odr:d me8ík: a lilií patí mezi pední p3stitele t3chto rostlin u nás. Mimo n3kolika stovek odr:d narcis:, tulipán: a kosatc: zkouší i jako správný zahrádká v podmínkách jiho8eské Žirovnice (560 m n. m.) odr:dy jabloní, kterých má na své zahrad3 peroubováno okolo stovky. V roce 1969 se stal pedsedou žirovnické ZO?ZS na Pelhimovsku, další jeho cesta vedla pes funkci v ÚR Pelhimov do Ústedního výboru?zs v Praze, kde ho 6. sjezd zvolil jako 8lena. Dv3 funk8ní období p:sobil jako místopedseda Svazu a v prosinci 2004 byl zvolen jejím pedsedou. Zelenina na zahrádkách Ing. Jaroslav Rod, Pedstavenstvo Republikové rady ZS O významu zeleniny již toho bylo napsáno mnoho a proto není snad "lovka, který by zpochybjoval skute"nost, že zelenina je d(ležitou složkou naší stravy. Podle statistických údaj( každý z nás v pr(mru ro"n zkonzumuje pibližn 80 kg zeleniny. Je to málo nebo moc? Nemá smysl srovnávat celkové množství zkonzumované zeleniny u nás s jinými zemmi, protože to závisí nejen na zvyklostech, ale pedevším na klimatic- 18

20 zabývá, pak na každého z nich pipadá zaru"en ne zanedbatelné množství. Více než dv tetiny z celorepublikové produkce vypstují samozásobitelé pouze "esneku a kedlubn(. Pibližn polovinu produkce pak hrášku, okurek (nakláda"ek i salátovek) a raj"at. U celeru, cibule, petržele a póru je podíl samozásobitel( jen mezi 10 a 15 % a v pípad zelí hlávkového a zelí pekingského dokonce mén než 10 %. Z výše uvedených "ísel pak jednozna"n vyplývá, jakou zeleninu zahrádkái pednostn pstují a kterou radji nakupují. D(vod( pro" tomu tak je, je celá ada. V prvé ad je teba si piznat, že vzhledem k politickým a ekonomickým zmnám v posledních letech došlo, a i nadále bude docházet k podstatné zmn zp(sobu života našich obyvatel, v"etn zahrádká(. Zahrádkaení se stále více pesouvá ze sféry produk"ní a ekonomické do sféry relaxa"ní a estetické. Místo zeleninových záhon( a ovocných strom( na zahradách za"ínají pevládat pe"liv upravené trávníky, grily, bazény a sem tam njaká ta okrasná trvalka a devina. Tím se samozejm pibližujeme Evrop ale i zde existují zahrádkái, kteí si njakou tu samozásobitelskou zeleninu vypstují. Dokonce v posledních nkolika letech je zde patrný nár(st zahrad s užitkovou funkcí. U nás krom toho má zahrádka- ení našeho typu mnohaletou, dá se íci hluboko zakoennou tradici, která možná bude pežívat i po dobu njaké té generace. Samozejm, nebude to již masová záležitost, ale vždy se najde dost takových zahrádká(, kteí budou njakou tu zeleninu pstovat. Nebude to asi ta, která se pohodln, lacin a pitom v dobré kvalit koupí v obchodech, ale pedevším taková, která není po ruce "erstvá a kvalitní v jakoukoliv denní hodinu a pitom její pstování není namáhavé a náro"né. Vždy bude chutnjší edkvi"ka, kedluben "i mladá mrkvi"ka "erstv vytažená ze zem nebo práv utržený hrášek než ty nej"erstvjší v obchod. Zejména když bude ur"ena dtem a vnou"at(m. Nkteí budou pstovat zeleninu i z d(vodu, že tu svou budou považovat za kvalitnjší a snad i zdravjší než tu nakupo- vanou, jiní budou i nadále práci na zahrad a tím i na zeleninovém záhon považovat za vhodnjší relaxaci než koukat na televizi nebo za smysluplnjší tlesnou aktivitu než ve fitcentru. Nesmíme také zapomínat na to, že zahrádká je "lovk kreativní a hloubavý a že mnohým pinese vtší požitek na vlastní o"i sledovat zmny v r(stu a vývoji jednotlivých rostlin (v"etn zeleniny) v pr(- bhu jejich vegetace než na televizní obrazovce. ;eský (a samozejm i moravský a slezský) "lovk je též velmi "asto sbratel a tak i zahrádkái se i nadále budou pídit po tom, co ješt nemají. Budou vyhledávat a následn pstovat r(zné tvarové, chuové, barevné a velikostní kuriozity a špeky a to nejen kv(li svému uspokojení, ale i z d(vodu radosti nad vyvoláním závisti u soused( a jiných pstitel(. Vždy si piznejme, že i toto je sou"ástí naší národní povahy. Nesmíme samozejm opominout ani skute"- nost, že "erstvá kupovaná zelenina není, a ani v budoucnosti nebude, snadno pístupná zdaleka všem našim ob"an(m. I když sí prodejen se zeleninou je bohatá, bude pedevším pro obyvatele venkova v mnoha pípadech dostupnjší a vhodnjší si nkteré druhy zeleniny pstovat, než pro ni dojíždt do vzdálených prodejen. A proto také na venkov vždy byla, je a i v budoucnu bude pevaha samozásobitel( zeleninou. A jak to vypadá, bude i v budoucnu existovat skupina lidí, pro které pstování zeleniny bude i otázkou ekonomickou a to i pesto, že pr(mrná cena základních druh( zeleniny v obchodech se za posledních 5 let snížila asi o 10 % (nejvíce se snížila u cibule, mrkve a zelí, naopak se zvýšila u kvtáku, raj"at, okurek a pedevším papriky). Je velmi nesnadné ur"it, které druhy zeleniny jsou pro drobné pstitele jednozna"n v budoucnosti perspektivní a které neperspektivní. Ur"uje to, a i nadále bude ur"ovat ada kritérií, z nichž nkteré se mohou "asem mnit. Výše zmínné kuriozity se najdou prakticky mezi všemi druhy zeleniny. Tak jak jeden sbírá známky, druhý pivní etikety, tak další bude shánt a pstovat nejr(znjší odr(dy papriky, fazolu "i "esneku a další m(že napíklad po adu let 19

21 zkoušet chuové vlastnosti širokého sortimentu doma vypstovaných odr(d i nap. toho hlávkového zelí, které se v sou"asnosti jeví jako nejmén perspektivní. V nkterých pípadech dokonce je teba po"ítat s tím, že sortiment pstované zeleniny se postupn bude rozšiovat o takové druhy, které jsou u nás zatím mén známé nebo doposud zcela neznámé. Vždy kdo z nás ped nkolika lety znal, natož pak uml pstovat nap. pekingské zelí, brokolici, cibuli zimní (se"- ku), cukety, "ekanku "i listové saláty. A pro" by tomu podobn nemohlo být nap. s apíkatým celerem, novozélandským špenátem, bobem zahradním, kiwanem, portulákem, rokulou "i roketou a pedevším s obrovským sortimentem orientálních (asijských) zelenin, pro nž v sou"asnosti ani nemáme odpovídající "eské názvy. Za zeleninu je teba po"ítat i brambory, jejichž pstování je a i v budoucnu bude u zahrádká( oblíbené pedevším z d(vodu získání podstatn kvalitnjších hlíz než pi velkoplošném pstování. V širším slova smyslu je teba mezi zeleniny po"ítat i r(zné koeninové, aromatické a i lé"ivé rostliny. A i když v obchodech a tržnicích vždy bude dostatek tchto rostlin, zaru"en bude pokra"ovat sou"asný trend vypstovat si je sám, aby zcela "erstvé byly vždy po ruce, by teba jen v kvtiná"i "i truhlíku za oknem. Nelze opominout ani tu skute"nost, že nkteré druhy zeleniny a zejména pak z nich ur"ité odr(dy se budou pstovat i jako okrasné, jak to již poadu let m(žeme vidt v okolních i vzdálenjších zemích. Na závr jen malá zmínka o tom, že problémy nemají jen zelinái-samozásobitelé, ale pedevším zelinái tržní, kteí jsou na produkci zeleniny existen"n závislí. Všechny ty objektivní d(vody zp(sobily, že plochy s tržní produkcí zeleniny se u nás jen za posledních sedm let snížily o 52 %, a více než 50 procent u nás zkonzumované zeleniny bylo vypstováno v zahrani"í. D(vod( tohoto stavu je více, ale v žádném pípad to není v neschopnosti našich pstitel( a už v(bec ne v nižší kvalit u nás vypstované zeleniny. Fazole na živý plot (Zahrádkáský informátor, Jaro 1986) Jemný špan3lský paravan si lze vytvoit poblíž odpo8ívadla nebo u chaty z pnoucích fazolí. Sta8í k tomu jemná dev3ná mížka a na ní natažené provázky do výšky 2 m. Vyséváme na vzdálenost 15 cm. Po celé léto je špan3lská st3na plná kv3t: a pozd3ji vzhledných lusk:. Je lehká, propouští jemný letní vánek a je vysoce dekorativní a pitom užite8ná. Ješt3 si tím podstatn3 zvýšíte úrodnost p:dy, pon3vadž fazole je vikvovitá rostlina, která zlepšuje mikrobiální složení v p:d3. Ovocnaení v zahrádkách v dalším období Ing. Ladislav Zahradník, Pedstavenstvo Republikové rady ZS V zahrádkáské veejnosti se "asto prezentují pedpovdi o zásadních zmnách v hospodaení na zahrádkách. Jde o ústup od užitkových zahrad k zahradám okrasným, rekrea"ním, "i odpo"inkovým. U zeleniny skute"n dochází k výraznému omezení. Pí"inou je dostatek "erstvé a levné zeleniny na trhu po celý rok. U ovocného stromoví je situace ponkud jiná. Jednak jde o dlouhovké kultury, kdy ke strom(m získá pstitel bhem let ur"itý citový vztah. Pokud jsou stromy zdravé, je tžké rozhodnutí o likvidaci. K radikálním zásah(m dochází nej"astji pi genera"ní výmn nebo zmn majitele. Pak rychle mizí pedevším vysoké tvary ovocných strom(. Dalším hlediskem je fakt, že pstovaní ovocných strom( holduje pevážná vtšina zahrádká(. Pi tom nejde pouze o ekonomický efekt produkce, ale o potšení a zálibu se stromy pracovat, formovat je podle svých pedstav, pozorovat, bádat, zkoušet, objevovat zákonitosti, experimentovat, prožívat úspchy i nezdary, s nadhledem brát neúrodná léta, s optimismem hledt do budoucna, jak nám to píroda zase vynahradí, prost se se strome"ky piplat. Záliba v ezbáství je všeobecn známa a dá se praktikovat celoro"n. 20

22 Tak to chápou zahrádkái samozásobitelé. K dispozici je široký výbr jahod, malin, Výsledky jejich snažení patí rodin, píbuzenstvu a známým. A nesmí zapomenout: bor(vek. Oteplování klimatu nabádá k vy- ostružin, malinoostružin, rybízu, angreštu "i nejlepší plody schovat na výstavu. zkoušení teplomilných druh( ve vyšších Tržní zhodnocení ovoce od zahrádká( oblastech (nad 400 m nad moem). Broskve, kiwi a vinná réva (hrozno je také patí minulosti. Obchod nemá o malé dodávky zájem, výkup pebytk( prakticky neexistuje. Je skute"ností, že v obchodní síti je malé zahrádky neopomeneme volit tvary ovoce) pinese zajisté pstiteli uznání. Pro dostatek pkného ovoce, "asto i velmi a typy nenáro"né na prostor, jako jsou levného. Vesms ale tvrdší odr(dy v omezeném sortimentu, snášející dobe pepravu. zahrada je denn na o"ích, dáme i na este- zákrsky, vetena, "i sloupové formy. Protože Navíc chemicky nadopované. tický dojem ovocných devin. Pokud pesto Jaký vývoj v drobném ovocnaení lze toužíme po rekrea"ní zahrad, jeden vyšší o"ekávat? Ur"it s ním zahrádkái neskon- ovocný strom jako dominanta je velmi p(sobivý. "í! Nep(jdou dál jen ve šlépjích svých dd( a otc(, ale postupn upraví charakter Zajímavé jsou zkušenosti zahrádká( zahrádek podle sou"asných poteb. Množství ovocných devin pizp(sobí jen uspoko- po stabilizaci trhu, za"al trend pemny v Bavorsku. Tam již po druhé svtové válce, jení vlastní poteby. Na mošty a pálenky užitkových zahrad v okrasné. Za p(l století využijí podadnjší ovoce. Upednostní se pestala ad lidí chutnat masov pstovaná jemné, zvlášt chutné sorty, které na trhu zelenina a ovoce, jednotné chuti, tzv. supermarketové. nejsou k mání. Sortiment zvolí radji širší v druzích, od každého nco, aby bylo na ]ada zahrádká( se vrací zpt k pstování ovoce a zeleniny na vlastních zahrád- zahrádce po celý rok co zobat. Jiná motivace dti na zahrádku sotva piláká. kách. Nejcennjší jsou první zralé plody a pak ty poslední, co nejdéle vydrží. Mezi tím odr(dy zrající postupn, aby bylo co dát na st(l V zahrádce by mlo být místo i pro hry dtí v ideální konzumní zralosti. Není poteba vybrané odr(dy vždy dosazovat, dají se i naroubovat na stávající stromky. Abychom se co nejvíce obešli bez chemie, volíme odr(dy odolné (rezistentní) k nejvážnjším chorobám a šk(dc(m. Je z "eho vybírat. Nezapomínejme na bobulové ovoce. Brzy plodí, sta"í mu málo místa a je nenáro"né na pstování. Jsou to první jarní vitamíny. Zahrádká D. 1/1980 o životním jubileu tajemníka Josefa Máry Dne 24. ledna se dožívá 60 let tajemník ÚV?eského zahrádkáského svazu, soudruh Josef Mára. Toto významné životní jubileum ho zastihuje v plné síle a sv3žesti a v plné práci pro další rozkv3t našeho Svazu. Soudruh Mára po vystudování zem3d3lské školy v Táboe nastoupil práci v zem3d3lství a dlouhá léta pracoval ve vedoucích funkcích státních statk: na r:zných místech. Velmi aktivn3 se zapojil do budování zem3d3lství v osvobozeném pohrani8í, zvlášt3 na Žatecku. V roce 1953 pešel do Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni, kde pracoval až do roku 1973 ve funkci nám3stka ústedního editele. V roce 1973 pešel pak do sekretariátu našeho ústedního výboru jako vedoucí odd3lení hospodáských a ú8elových zaízení. V roce 1975 pro onemocn3ní tehdejšího tajemníka ÚV?OZS byl s. J. Mára zvolen za 8lena ústedního výboru Svazu a sou8asn3 byl zvolen tajemníkem ÚV. 21

23 Jeho práce pro rozvoj?eského zahrádkáského svazu je vysoce hodnocena nejen v naší zájmové organizaci, ale i nadízenými orgány. Za dlouholetou aktivní a ob3tavou práci pi budování socialistického zem3d3lství a?ozs prop:j8il v lovském roce prezident republiky s. Márovi státní vyznamenání Za ob3tavou práci pro socialismus. Na VI. sjezdu našeho Svazu byl soudruh Mára op3t zvolen za 8lena ÚV Svazu a tajemníkem ÚV. V3íme, že vykoná ješt3 mnoho prosp3šné práce pro rozvoj naší zájmové organizace. Pejeme mu k jeho šedesátinám pevné zdraví, spokojenost v práci i rodinném život3 a mnoho elánu, životního optimismu a tv:r8ích myšlenek v další náro8n3 práci. Vlastimil Ježek, pedseda ÚV +ZS Mladí zahrádkái ZS Oldich Jank+, pedseda Komise pro práci s mládeží ZS ;ZS ve svém programu na svazové funk"- ní období si mimo jiného dal ve vztahu k pírod za úkol nau"it dti - mladé zahrádkáe otloukat píšalku, uplést pomlázku z pírodního materiálu. Zkrátka e"eno to, co naši ddové a otcové hrav zvládli a ješt nkteí z nás ovládají, nau"it naše dti a vnuky. Formou hry a pirozenou zvdavostí jak dílo dopadne nau"íme dti zru"- nosti. Doporu"uji vedoucím kroužk( pedem si to prakticky vyzkoušet a teprve pak pedvádt. Za"ínáme s píšalkou na pivítání jara. Pipomenu, že proutek musí mít mízu, tedy v období jara. Uplést pomlázku dovedl každý klu"ina. Podpoíme tím také staré "eské oby"eje, protože ten, kdo si krásnou pomlázku uplete, ur"it bude hledat pro ni využití. Aktivní vedoucí kroužk( mohou spole"n s malými hochy obejít dv"ata z kroužku Mladého zahrádkáe nebo zahrádkové osady. Pedvedou jim, že pomlázka není jen otloukáním dívek a nkdy i "innostmi, které mají k oslav jara daleko, ale hlavn kultivovaný obad jarního veselí pro ob zú"astnné strany s místními zvyky, velikono"ními íkankami a básni"kami. Postup pi pletení pomlázky z 8 prut0 asopis Zahrádká Ing. Jan Stanzel, CSc, šéfredaktor %asopisu Bezmála "tyi desítky let vydává ;eský zahrádkáský svaz sv(j "asopis Zahrádká. Je to dlouhá doba a zárovej píležitost ohlédnout se. Nahlédneme-li do historie, zjistíme, že vydávání "asopis( pro drobné pstitele má u nás bohatou tradici. Prvopo"átky se datují do poslední "tvrtiny 19. století, kdy Zemský ovocnický spolek pro Království "eské vydával ilustrovaný šestnáctistránkový msí"ník Listy zahradnické. Zemdlská rada a její pozdjší Ovocnická jednota vydávala od roku 1910 Ovocnické rozhledy. Tento ilu- 22

24 strovaný titul pro racionální ovocnictví vlast- DaJková. Na za"átku byl "asopis tištn nil Ferdinand Machá"ek. Týž majitel vydával v pražské tiskárn Naše vojsko, poté v becod roku 1912 nkolik let "asopis Naše lavském Moraviapressu a nyní opt v Praze zahrádka, vnovaný zahrádkám kolem v Reproprintu. Tiskárna Naše vojsko zajišorodinných domk(, kvtinám v domácnos- vala i pedtiskovou pípravu. Ta pi pechotech a na balkonech. Od íjna roku 1906 du do Beclavi pešla na T-studio, které ji vycházel pro zahrádkáe praktický "asopis dlá dodnes. Mnila se i distribuce. Na Rádce z Pedmostí, který s pestávkami po"átku to byla monopolní Poštovní novinobhem I. a II. svtové války vycházel až do vá služba, která zajišovala pímý prodej roku V roce 1934 za"al vycházet i pedplatné. V sou"asné dob je distributo- "asopis Pítel zahrad a chovatel( drobného r( víc a nakladatelství Kvt již pes deset let hospodáského zvíectva, který vydávalo zajišuje pímé pedplatné. Databázi pibliž- Ústední sdružení zahrádká( a chovatel( n pti tisíc pedplatitel( pevzal od soukrodrobného hospodáského zvíectva. Po jeho mé firmy Direct Marketing. Po"et pímých zastavení na konci srpna 1944 byl opt pedplatitel( má stoupající tendenci. V souobnoven v roce 1945, ovšem již bez ur"ení "asné dob je jejich po"et Pímé pro chovatele s podtitulem ;asopis Svazu pedplatné je od roku 1994 podporováno zahrádká(. V roce 1950 byly zastaveny ob"asnými dárky v podob novinek osiv Rádce z Pedmostí, Pítel zahrad a za"al i dalších vzork( (nap. hnojiv) a nižší cenou. vycházet Rádce zahrádká(, který vydáva- Nižší cenu mají i pedplatitelé další distrilo Ministerstvo zemdlství, až do roku bu"ní spole"nosti, Mediaservisu. Tch je Vydavatelské oprávnní na Rádce v sou"asné dob pibližn 16 tisíc. bylo k pevedeno na ;ZS. ;eský Kontrolu nad "teností "asopisu poskytuje úad pro tisk a informace jej však k zastavil a Svazu povolil od nový msí"ník Zahrádká. Zahrádká ml na svém za"átku 28 stran v"etn obálky, "ernobílý vnitek a z vnjší strany barevnou obálku. Od roku 1988 má polovinu stran barevných a po"et stran se zvýšil na 36. Od kvtnového "ísla 1993 je "asopis celobarevný s po"tem stran 32. K optnému navýšení po"tu stran (na 44) došlo v roce V lednu 2002 má Zahrádká již 48 stran a o ti roky pozdji 60 stran. Mediaprojekt, který pro Unii vydavatel( zajišují renomované spole"nosti: Sdružení GfK, TN Sofres, STEM/MARK. Toto sledování je zárovej jedním z hlavních podklad( pro rozhodování reklamních agentur o umis- ování inzerce. ;asopis Zahrádká se po roce 1990 stejn jako ostatní tradi"ní "eská periodika na trhu neubránil tlaku mnoha konkuren"ních "asopis( zahrani"ních vydavatel(. Pesto si udržel vedoucí postavení na trhu mezi "asopisy pro volný "as. Z pibližn 170 periodik (bez deník( a sup- V lednu téhož roku (2005) se jako píloha objevuje poprvé Zahrádkáka, která má 12 stran. Vzhledem k její oblíbenosti se stala pravidelnou sou"ástí "asopisu. Od roku 2006 má "asopis 68 stran. Ve vedení redakce se vystídali za existenci Zahrádkáe Jan Bureš, Ota Zouplna, Antonín Dolejší, Dr. František Hrdli"ka, Dr. Stanislav Peleška, znovu Antonín Dolejší, Ing. Petr Pívtivý a v sou"asné dob Ing. Jan Stanzel, CSc. D(ležitou úlohu hráli jist grafici. Na za"átku ak. malí. Radim Malát. Od roku 1993 Vlastimil Sobota, krátce Irena Hudcová, dále Henrieta Nespváková, Markéta Mišková a v sou"asné dob Hana lement() se pohybuje jeho "tenost v první dvacítce. V první dvacítce nej"tenjších "asopis( se pohybuje i v jednotlivých kategoriích (nap. vkové skupiny let, 50 až 59 let, let, let, muži, ženy, všechny kategorie týkající se vzdlání, ve vtšin kraj( apod). Pozoruhodná je i vysoká sledovanost v kategorii soukromých podnikatel(. Tradi"n horší sledovanost je v Praze a obcích nad obyvatel a u vkových kategorií mladších 40 let. To vše za pomrn omezených prostedk( na reklamu a v soupeení s velkými vydavatelskými domy patícími nadnárodním koncern(m. 23

25 státu k postupným úpravám stanov ;eské- ho zahrádkáského svazu, které reagovaly pedevším na novou strukturu orgán( státní správy, na zrušení okres( a zízení krajských správních celk(. Stanovy schválené republikovou radou 11. prosince 2004 zejména nahradily okresní a mstské výbory ;ZS územními orgány svazu a specifikovaly jejich p(sobnost v organiza"ní struktue ;ZS. Tato zmna však pinesla zna"né komplikace pedevším v kompetencích nov zízených územních rad v bývalých okresech. Tyto územní rady v nespecifikovaných územních celcích nabyly charakteru územních orgán( svazu a oprávnní jednat jménem svazu, avšak pozbyly charakter samostatných organiza"ních jednotek ;ZS a tím i charakter samostatných právnických osob oprávnných svým jménem jednat a nést práva i povinnosti vyplývající z vlastní právní subjektivity. Problematickou se tak zejména stala i realizace 20 Stanov o majetku a hospodaení územních rad ve smyslu zákona ". 83/1990 Sb. o sdružování ob"an(, kterým se ;ZS ídí. Protože územní rady nebyly organiza"ními jednotkami, ale orgány svazu, nemly právní subjektivitu, nemohly vlastním jménem jednat, nap. samostatn disponovat majetkem a uplatjovat vlastnická, resp. majetková práva, což ml práv zmínný paragraf na mysli. Problematickou se stala i odpovdnost územních rad, kterou by za n v plném rozsahu, zejména v majetkových vcech nesl svaz, respektive orgán, který je nositelem jeho právní subjektivity, tj. republiková rada. Protože absence právní subjektivity, tj. práva samostatn jednat a nést právní odpovdnost, by se mohla zeteln projevit i v úrovni ízení, které ve vztahu k po"tu základních organizací pímo z centra není možné, pistoupila republiková rada na pedchozí popud ministerstva vnitra jako orgánu, který schvaluje stanovy a po dohod s ním k nové úprav stanov, které schválila dne 10. prosince Podle tchto nových stanov se ;eský zahrádkáský svaz "lení na organiza"ní jednotky, kterými jsou základní organizace Deviza, kterou svazový "asopis Zahrádká má na rozdíl od své konkurence, je bezmála "tvrt milionu "len( ;ZS. Propagací na zahrádkáských výstavách, školeních, pednáškách a dalších akcích m(že získávat nové "tenáe. Na oplátku nabízí nejenom kvalitní a odborníky ovené informace, ale také propagaci všech svazových akcí. Nabízejí se i další možnosti. Svazový Vstník, který je nyní distribuován samostatn za vynaložení pomrn vysokých finan"- ních prostedk( by mohl být jmenovit vkládán ur"eným "len(m k "asopisu a tak se snadnji dostávat na potebná místa. Tím by se interní informace mohly ke "len(m dostávat "astji. Pedpokládá to ovšem, aby v každé ZO byl aspoj jeden "len pímým pedplatitelem nebo aby si "asopis pedplatila ZO. Redakce se snaží ídit se podnty "tená( i když pi jejich r(znorodosti nelze nikdy vyhovt úpln všem. Jsme rádi za všechny dopisy. Pochvalné jist potší, ale i kritické mají d(ležitou úlohu v tom, aby náš "asopis byl takový, jaký jej chceme mít a zárovej byl úspšný na trhu. Píroda je silná Ladislav Zahradník Náš soused, povoláním u"itel, nechtl už dál poslouchat kritické pipomínky svého bratra, jaká nekvalitní jablka sklízí. Opatil si rouby kvalitních odr(d, teorii štpování znal a dal se do roubování. Roubovací n(ž nebyl zrovna po ruce, tož nabrousil n(ž píborový a za"al. Výhrady praktik( odrážel úslovím píroda je silná!. Na výsledek jsme byli hodn zvdavi. Úspšnost ujmutí roub( byla asi dvacetiprocentní. Komentoval to slovy: asi jsem pírodu pecenil. Pou"ení z toho plyne, že dobrý emeslník se pozná i podle náadí! K úpravám stanov a jednacího ádu ZS JUDr. Vladislav Labuta, Právní komise ZS V posledních dvou letech došlo zejména v návaznosti na zmny v územním "lenní 24

26 jednotek svazu vymezuje úprava stanov z prosince 2005 jako výkonné a ídící orgá- ny svazu územní rady, krajské koordina"ní rady a republikovou radu svazu. Tyto orgány nemají samy o sob právní subjektivitu, nemají právo jednat svým jménem, ale jako orgány svazu jednají jménem svazu, re- spektive jménem jeho organiza"ních jedno- tek, pi kterých jsou zízeny. To se jedná zejména o územní rady, které jsou koncipovány jak na jedné stran jako orgány svazu, tak na druhé stran jako orgány územních sdružení, v jejichž rámci p(sobí. Pro tato sdružení jsou zárovej jejich statutárními orgány, vystupují tedy jejich jménem pi všech jednáních prostednictvím pedsedy, pedstavenstva nebo radou pov- eného "lena pedstavenstva územního sdružení. Ú"ast všech sdružených základních organizací na "innosti územního sdružení a ve smyslu jednacího ádu ("l. 22) je dokonce povinná pod sankcí zrušení základní organizace, která se do "innosti územního sdružení nezapojí. Všechny sdružené základní organizace mají v územním sdružení stejnou váhu. Jednací ád specifikuje ustanovení stanov o volb zástupc( základních organizací do územní rady když stanoví, že do územní rady volí základní organizace vždy jednoho svého zástupce. Územní rada pak jedná ve sboru za aktivního zastoupení všech základních organizací, které se mohou ú"inn domáhat svých zájm( pi realizaci hlavních úkol( územních sdružení vymezených stanovami: - Zabezpe"ovat rozvoj svazu v daném území, zajišovat plnní úkol( vyplývajících ze stanov, jednacího ádu, vlastních usnesení a usnesení republikových orgán( a prosazovat zájmy sdružených základních organizací ve vztahu k mimorezortním subjekt(m na daném území a k republikovým orgán(m svazu. Do nových stanov byla nov zaazena ustanovení o krajských koordina"ních radách. Specifické vymezení jejich organizace a p(sobnosti si vyžádala praktická poteba krajského ídícího a výkonného subjektu svazu zejména ve vztahu k novému územní- ;ZS, specializované základní organizace ;ZS a územní sdružení ;ZS se stejným právním postavením, tj. každá tato organiza"ní složka je právnickou osobou s vlastní právní subjektivitou, s právem vystupovat v právních vcech svým jménem, uzavírat v souladu se zákonem a stanovami závazky, nabývat práv v"etn vlastnických a nést samostatnou majetkovou a právní odpovdnost. Za celý svaz, který má samozejm jakožto ob"anské sdružení také právní subjektivitu, je jejím nositelem republiková rada. Právní subjektivita základních organizací je dána tím, že svá práva a povinnosti na n penáší sdružené fyzické osoby, tj. "lenové. Základní organizace (respektive její orgány) za své "leny jedná vlastním jménem, zastupuje je ve vcech svazu a svým "len(m dovnit a za své "leny navenek je odpovdná. Právní subjektivita územních sdružení je dána tím, že tyto organiza"ní jednotky sdružují základní organizace na území kde p(sobí a kde to stanoví republiková rada (zpravidla na území bývalých okres(). Tyto sdružené základní organizace jako samostatné právnické osoby jsou "leny územních sdružení a penáší na n v rozsahu daném stanovami nkterá svá práva a povinnosti. Ve vztahu k jiným územním orgán(m a institucím za n územní sdružení svým jménem a jménem svazu jednají a mají v("i nim dovnit a za n navenek právní odpovdnost. Právní subjektivita základních organizací a územních sdružení si nekonkurují, naopak se dopljují tam, kde samostatná jednání nejsou dostate"n ú"inná - viz. nap. zastupování více ZO ve vyšších územních institucích, ve statutárních mstech, pi nárokování a rozdlování dotací, pi organizaci regionálních akcí apod. Územní sdružení mohou optimáln zajišovat jak odborné, ekonomické a organiza"ní ízení a koordinaci "inností základních organizací, tak naopak umožjovat operativní spojení ve vztahu k centrálním republikovým, event. krajským koordina"ním orgán(m svazu. Vedle vymezení základních organizací a územních sdružení jako organiza"ních 25

27 mu "lenní státu. Nov zízené orgány státní moci a správy v krajích a ostatní krajské instituce nepovažují za své partnery nižší územní orgány svazu a na druhé stran ú"ast republikové rady pi jednání s krajskými orgány správy není rovnž z hlediska celostátní p(sobnosti republikové rady optimální a ani by nemusela být vždy vzhledem ke specifikaci kraj( dosti kompetentní. Ú"ast územních sdružení na "innosti krajské koordina"ní rady sice není povinná (pro její ustanovení posta"í 1/3 územních sdružení v kraji), nicmén je však v zájmu všech organizací v kraji žádoucí, nebo do její p(sobnosti náleží vedle koordinace pedevším hájit zájmy a poteby organizací svazu v kraji navenek i ve vztahu k republikovým orgán(m a vystupovat jménem organizací v kraji ve styku s orgány státní správy a jinými institucemi. Krajské koordina"ní rady mají rovnž právo vydávat pro územní sdružení a základní organizace závazné koordina"ní akty. Pro všechna územní sdružení by pak bylo ú"elné se na tchto koordina"ních aktech podílet a zajistit tak jejich efektivitu pro vlastní potebu. Krajské koordina"ní rady jsou svým charakterem orgány svazu, nemají tedy vlastní právní subjektivitu a jednají pouze jménem svazu k zajištní poteb svazu na úrovni kraje. Zvyšování jejich úlohy a prestiže je ješt závislé na aktivní ú"asti zainteresovaných územních sdružení, nicmén se však pedpokládá spíše do budoucna v návaznosti na decentralizaci úloh státu na krajské orgány zejména v ekonomické oblasti (dotace atp.). S úpravou stanov velmi úzce souvisí i úprava jednacího a volebního ádu orgán( svazu, kterou schválila republiková rada dne 1. dubna Tato úprava pedstavuje pedevším realizaci zmijované právní subjektivity, která ve smyslu zákona ". 83/ 1990 Sb. o sdružování ob"an(, pedevším znamená právo jednat vlastním jménem. Práv toto právo specifikuje a konkretizuje nový jednací a volební ád. Stanovy mají spíše obecnjší charakter a jejich ú"elem je pedevším konkretizace zákona, resp. specifikace organiza"ní struktury svazu a úprava p(sobnosti svazu jako ob"anského sdružení a jeho organiza"ních jednotek. Jednací a volební ád pak stanoví zp(soby a formy jednání jednotlivých organiza"ních složek a orgán( svazu a orgán( jeho organiza"ních jednotek. Zásadní zmna jednacího a volebního ádu spo"ívá ve zmijované úprav organiza"ní struktury svazu, tj. rozlišení organiza"- ních jednotek svazu a jeho výkonných a ídících orgán( svazu a tchto organiza"ních jednotek. Pro úplnost jsou mezi orgány organiza"ních jednotek zaazeny i orgány základních organizací, tj. "lenská sch(ze, výbor ZO, revizní orgány a další orgány územních sdružení, tj. vedle územní rady pedstavenstvo a revizní skupina, stejn jako u republikové rady. Podrobnji je také rozvedeno jednání krajských koordina"ních rad. Oproti dosud platnému jednacímu a volebnímu ádu je podrobnji upravena odpovdnost organizace za škodu zp(sobenou funkcionáem svazu pi jednání nad rámec zmocnní. Zde je nutné podtrhnout nutnost zpracovat v každé organizaci vnitní pedpis, kterým se upraví zastupování organizace a jmenovité povení k právním úkon(m, jak to stanoví obecn platné pedpisy a vstník ;ZS ". 2 z roku 2004 na str. 4. Vedle drobných úprav se zásadní zmny jednacího ádu vztahují k rozhodování o zániku územních sdružení, která písluší pouze republikové rad ;ZS. Nov je také upraven zp(sob likvidace majetku zaniklého územního sdružení a pevod majetku takového sdružení do fondu územních sdružení republikové rady, která jej rozdlí nástupnickým územním sdružením. Nov se zárovej upravuje zánik základní organizace, kde vedle pasivity se za d(vod zániku ZO považuje nezapojení do "innosti územní rady tím, že se základní organizace neú"astní trvale "innosti ÚR nebo nevyšle-li do ÚR svého zástupce. Již zmijované zmny volebního ádu se týkají voleb v základních organizacích do územní rady územního sdružení (jeden zástupce za každou organizaci). 26

28 Stanovy a volební a jednací ád ;ZS jsou kou. Zahanbit se nedají ani zelinái Svazu. základními normami, kterými se ídí "innost orgán( a organizací ;ZS. Proto je nutné tyto normy znát a na všech úrovních se jimi S úspchem zorganizovali u píležitosti jednoho z ro"ník( celostátní výstavy NATU- RA VIVA v Lysé n.l. ochutnávku zeleninových salát(, na svých zasedáních hodnotila ídit. Vedle bezporuchového chodu by to mlo vést i ke zvýšení prestiže ;eského zelináská komise degustací vzorky nakládaných okurek a jiných zelenin. zahrádkáského svazu jako ob"anského sdružení, které má své nezastupitelné místo Doménou tebí"ských zahrádká( je degustace brambor, kterou organizují každo- ve spole"enském systému našeho státu. ro"n již od roku 1998 a svoje znalosti si Degustace v ZS dopljují návštvou pracovních setkání profesionálních pstitel( brambor. Program Ing. Josef Nejedlo, svazového školení pro odborné instruktory, odborné odd(lení ústedí ZS poádané v roce 2005 v Havlí"kov Brod Degustace je termín, se kterým se "lenové s tematikou pstování brambor obohatili ;ZS "asto setkávají v jeho praktické podo- tebí"ští zahrádkái ochutnávkou vybraných b. Tento termín má sv(j "eský slovní ekvi- odr(d brambor, vhodných pro pstování na valent - ochutnávka a pi organizování této zahrádce. Ochutnávku zorganizovali vzoroakce profesionálními pracovišti se používá v a všem ú"astník(m školení již druhý den ozna"ení organoleptické hodnocení. Jinak ráno pedali tabulkov zpracované výsledky tedy e"eno jde o smyslovou zkoušku potra- hodnocení. vin, potravináských výrobk(, rostlinných Ochutnávku rychlokvašených okurek (kteprodukt( a zp(sob( jejich konzervování ré zde ozna"ují jako mo"áky ) poádají a zpracování. Pi této zkoušce se uplatjují pardubi"tí zahrádkái, kysané zelí se degushlavn lidské smysly: chu, zrak, "ich. I zde tuje na Morav. Vzorky odr(d hroznového byly pokusy o nahrazení subjektivního vína, pstovaných ve Slezsku mohou ochuthodnocení lidmi hodnocením objektivním nat návštvnící výstavy, kterou každoro"n pomocí fyzikálních a fyzikáln-chemických poádají severomoravští zahrádkái ze ZO metod, ale klasická degustace spole"ným Velké Hoštice ve spolupráci s ÚR ;ZS hodnocením kolektivem pro tuto "innost Opava. Hlavní specialitou moravských zazkušených lidí se zatím pro praktické použití hrádká( je ale ochutnávání pálenek ze jeví jako jediná možnost. Subjektivní vjemy švestek, jablek, hrušek a nkterých dalších posuzovatel( se statisticky zpracovávají. druh( ovoce a dále likér( (višjový, malino- Oficiální degustace odr(d jablek s celostátní vý, kdoulový, oechový a další). Degustace p(sobností se u nás neprovádí. ovocných pálenek se zde nazývá košt, poá- ;ZS se ú"astní svými odbornými instruk- dá ji ÚR ;ZS Perov, rok 2007 je v konání tory profesionálních degustací, poádaných této akce jubilejní - desátý. každoro"n OVOCNÁ]SKOU UNIÍ ;R, Do ochutnávky se ;ZS snaží zapojit VŠÚO Holovousy, SEMPROU Litomice i laickou veejnost. U píležitosti konání a ÚKZÚZ ochutnávek odr(d jablek v Hoi- celostátní výstavy Hortikomplex 2005 a cích, Holovousích v.p. a v Lysicích a ochut Olomouc uspoádal Svaz ve spolupránávky odr(d hrušek v Litomicích. De- ci s firmou FAN SLADIDLA, s.r.o. soutž gustaci odr(d ovoce poádají i mnohé ZO "tená( "asopisu ZAHRÁDKÁ] o nejchuta ÚR ;ZS. Ovocnáská komise ;ZS na svých vybraných zasedáních degustuje a hodnotí nkteré novinky odr(d ovoce a u píležitosti podzimního zasedání Republikové rady ;ZS poádá pro ú"astníky zasedání výstavku odr(d ovoce, doplnnou ochutnávkou vybraných odr(d a odbornou pednášn(jší nálev okurek. Soutžícími zaslané vzorky byly na olomouckém výstavišti hodnoceny profesionální porotou. Na základ úspšnosti akce se organizáto- i rozhodli v této form hodnocení pokra- "ovat. 27

29 Aktualizace a oživení právního v!domí ZS JUDr. Antonín Krch, místopedseda ZS Z požadavk( a dotaz( "len( ZO a ÚR ;ZS, docházejících do právní poradny RR ;ZS vyplývá, že majetkoprávní a sociální problémy ve spole"nosti se promítají do vztah( mezi výbory ZO ;ZS a "leny, a mezi "leny navzájem. ;asto vznikají obtížn ešitelné právní spory. Právní komise (PK) RR ;ZS proto zavádí výše ozna"enou rubriku v Rukovti zahrádkáe s cílem pomoci všem "len(m a funkcioná(m ;ZS, aby zahrádkáské právo preventivn pedcházelo spor(m a pomáhalo vzniklé spory co nejú"innji a bez pr(tah( v souladu s platnou právní úpravou ešit. V tomto ro"níku Rukovti za"ínáme nej- "astji ešenými problémy v období od ledna do "ervna V tomto období ešila PK RR ;ZS 16 pípad( porušení 127 OZ a 12 pípad( d(sledk( porušení sadebního ádu. I. 127 ukládá vlastníkovi v!ci, že se musí zdržet všeho, "ím by nad míru pimenou pomr(m obtžoval jiného, nebo "ím by vážn ohrožoval výkon jeho práv. Pesto došlo k ohrožení soused( stavbou, která je nalepena na plotu souseda a stecha je sklopena na pozemek souseda, v jiném pípad stíní sousedovu zahrádku. Vyskytují se pípady pravidelných hlu"ných posezení u táborák( do pozdních no"ních hodin. Dochází pi tom k obtžování soused( hlukem, prachem, popílkem, kouem, ale také hrozbou vzniku požáru opuštním ohn bez uhašení. Kv(li jarnímu pálení suchého listí a odpadu po dobu celé noci i mimo povolené pálící dny nemohou ob"ané bydlící ve zna"ném okruhu zahrádek si v noci otevít okna svých byt(. Dje se tak pesto, že všechny tyto nešvary jsou obsaženy v osadních ádech, které nejsou osadní správou v"as využity k ešení problému. ]ešení problém( má svá pravidla opená o mravní lidské vlastnosti. Patí k nim domluva mezi postiženým a viníkem, nejlépe ped svdky, kteí pomohou pi hrubém sporu prokázat provinní v pípad, že bude zahájeno ízení v rámci ZO ;ZS. Opakování téhož provinní, doložené šetením, m(že být využito až k vylou"ení z ;ZS. Samostatnou kapitolou je pi hrubém narušení zákona pozvat na místo hasi"e, mstskou "i státní policii ;R. ]ešení je také možné dle 5 OZ domáháním se ochrany u píslušného orgánu státní správy, aby byl obnoven pokojný stav (týká se zvlášt vlastník( pozemk(). U zvláš závažných pípad( není vylou"eno právo domáhat se ochrany u soudu. Problémy se stavbami je nutné ešit u píslušných stavebních úad(, které mohou uložit zmny a úpravy staveb až po jejich odstranní v souladu se stavebním zákonem. II. Porušení sadebního ádu se vyskytlo na druhém míst ešených pípad( - 12 x. Pokojný stav sousedských vztah( a narušení vlastnických práv soused( je zp(sobováno stínním devinami vysazenými v bezprostední blízkosti hranice - oplocení zahrady. Zvlášt na její severní stran zp(sobuje stín omezující vzr(st a výnosy užitkových devin, zhoršuje estetický vzhled užitkových i okrasných rostlin a jejich zdravotní stav. Koeny takto nevhodn vysazených devin pronikají do sousední zahrady a od- "erpávají z ní vláhu a živiny. Pedejít tomu lze již pi zakládání zahrádky vysazením devin dostate"n daleko od hranice souseda. Vzdálenost od oplocení by mla být nejmén polovi"ní pedpokládaná výška deviny v jejím plném vzr(stu. Nap. kee rybízu 1m od hranice pozemku souseda, štíhlá vetena a stny jádrovin 2 m, volné zákrsky 3 m, vyšší tvary ješt dále. U hranice zahrady se nemají vysazovat ani rostliny, které se rozr(stají svými podzemními odnožemi, nebo by "asem mohly pror(st i do sousedovy zahrady (maliník, líska, mochyn, nkteré druhy zvonk(, ken, topinambury apod.). Pror(stání lze zamezit tím, že ped hranicí pozemku zasadíme do 28

30 hloubky 40 cm pevnou pekážku, silnou fólii, eternitové tašky apod. Pokud jsou již blízko hranice narostlé stromy, je jejich majitel povinen sestihávat korunu i vtve pesahující stanovenou hranici. Spory vznikající o ovoce. Plody zásadn patí tomu, komu patí strom i když jsou na vtvi u souseda. K jejich otrhání je nutné si vyžádat souhlas souseda a nepoškodit jeho pozemek. V pípad odmítnutí vstupu se lze domáhat práva na vydání ovoce z titulu vlastnického práva k nmu. Stromy na hranicích pozemk( patí i s úrodou do vlastnictví obou soused(. K jeho odstranní je poteba souhlas obou. Plot na hranici parcel má jeho vlastník ádn udržovat. Pokud by v d(sledku jeho poškození pronikla na sousedovu zahradu domácí nebo polní zv a zp(sobila by tam škodu, vlastník plotu by ji musel uhradit. Soused nesmí cizí plot poškozovat. Má také vlastníkovi umožnit vstup na svou parcelu k oprav plotu, pípadn k oprav jiných staveb sahajících až ke spole"né hranici. Vlastnická práva nesmjí být porušována ani tím, že by zahrada byla zaplavována dešovou vodou ze stech staveb souseda, práce s rušivými d(sledky (hluk seka"ek, rádia, mo"(vkování apod.) je teba dlat tehdy, když sousedé nejsou pítomni. Kompostišt, králíkárnu, kurník, v"elín je teba umístit na zahrad tak, aby neobtžovaly sousedy a kolemjdoucí (v"ely zabezpe- "ené pro alergiky) - vytváet vysoké zelené stny. Chemické postiky provádt opatrn, aby nezasahovaly rostliny souseda. Zvlášt nešetrné použití totálních herbicid( by mohlo zp(sobit zna"né škody (Roundop apod.). Peji dobré sousedské vztahy založené na vzájemné úct(, moudrosti a dobré v+li, vlastnostech, které vylu%ují sobectví, tvrdohlavost a nepipouští nadazenost. Pozn.: píšt( se budeme v(novat okruh+m: 1. N(které zvláštnosti majetkoprávních vztah+ a %lenství v ZS. 2. Neplacení nájemného, %lenských a ú%elových písp(vk+ a jejich zp+sob vymáhání. Orienta9ní zkoušky octem na obsah vápníku Ing. Miroslav Kalina, ÚR ZS Litom(ice Na obsah uhli"itanu vápenatého v p(d nebo v hnojivech usuzujeme jednoduchou zkouškou pomocí octa. Rozklad uhli"itanu vápenatatého (CaCO ) ve vzorku p(dy nebo 3 hnojiva bžným konzumním octem probíhá za šumní uvolnného oxidu uhli"itého. Podle stupn šumní m(žeme zhruba odhadnout zásobu CaCO v p(d. 3 Zkoušku provádíme tak, že dáme malé množství p(dy do porcelánové misky, nebo na hodinové sklí"ko, pidáváme ocet a sledujeme šumní. Hodnocení je následující: - p(dy do 1 % CaCO - nešumí nebo jen 3 velmi slab, - p(dy s 1-3 % CaCO - šumí slab, 3 - p(dy s 3-5 % CaCo - šumí siln, ale 3 krátce, - p(dy nad 5 % CaCo - šumí siln a delší 3 dobu, P(dy však obsahují zpravidla jen 0,1 až 0,3 % CaCO a takový obsah se touto orien- 3 ta"ní zkouškou tžko stanoví. Proto je teba uvést, že rozhodnutí zda vápnit a jakou použít dávku vápenatých hnojiv, by mlo vycházet z hodnoty ph, kterou nám zjistí píslušná laborato. Pouze podle vzhledu se vtšina minerálních hnojiv nedá bezpe"n ur"it. ;asto jedno a totéž hnojivo má zna"n odlišný vzhled, který se m(že mnit r(znými pimíšeninami, skladováním, vlhkostí a dalšími vlivy. Pi jejich rozlišování nám m(že pomoci rovnž ocet. Pi zkoušce se postupuje tak, že do skleni"- ky naplnné do 1/3 octem se vhodí jedna granulka nebo se nasype množství prášku hnojiva na špi"ce nože. V pípad, že se jedná o ledek amonný s vápencem (granule 2-5 mm), nebo o mletý vápenec (prášek), dochází po chvilce k tvorb drobných bublinek oxidu uhli"itého, který vystupuje k hladin. Pokud se netvoí u granulovaných hnojiv oxid uhli"itý, jedná se buh o vícesložková hnojiva NPK a NP, nebo o superfosfát (s nakyslým zápachem). V d(ležitých pípadech doporu"ujeme pi rozlišování hnojiv požádat pomoc u píslušné laboratoe. 29

31 Aplikace zákona o potravinách na zahrádkáské zpracovatelské provozy Ing. Eva Pibylová, MZe R, odd(lení potravin ;eskou tradicí je zpracování pebytk( z vlastních pozemk(. Zahradni"ení, obdlávání vlastních pozemk(, chataení je pro nás, zejména v takovém masovém mítku, velmi typické. Nadbytky vlastní produkce byly odebírány zpracovatelskými podniky pímo nebo prostednictvím výkupních stedisek. V sou"asné dob je tato praxe významn omezena a pebytky jsou vykupovány hlavn ve výkupnách zemdlských produkt(, jejichž po"et se ale také podstatn omezil. Pro ;eskou republiku bylo v minulém období typické tzv. samozásobení domácností zpracovanými výrobky z ovoce a zeleniny, kdy se zpracovávala produkce z vlastních zdroj( pro vlastní potebu domácností. U podílu samozásobení došlo také k poklesu, ale je nutno zd(raznit, že tato praxe nezanikla, ale je živoucí tradicí hlavn ve venkovských oblastech. Jedná se hlavn o zpracování ovoce na ovocné šávy a sušení ovoce. Nejrozsáhlejším zp(sobem zpracování ovoce je jeho použití pro výrobu ovocných pálenek. Zpracování pebytk( bylo a je "asto ešeno na místních úrovních zájmovými sdruženími ob"an(, organizacemi Zahrádkáského svazu. Pro tyto ú"ely vznikly a vznikají malé zpracovny, které umožjují zpracování vlastní produkce ovoce na místní úrovni a k takovým zpracovnám patí moštárny. V minulém období se za"aly šíit fámy, že na tento typ zpracoven, v"etn moštáren budou uplatjována velmi písná pravidla a to hlavn v souvislosti s aplikací nových právních pedpis(, které vstoupily v ú"innost po našem vstupu do Evropské unie. Hlavním d(vodem byly obavy, že realizace požadavk( právních norem bude vzhledem k jejich náro"nosti znamenat konec pro adu z nich. Je skute"ností, že v pípad zpracování ovoce se jedná o výrobu potravin. Výroba potravin je upravena tzv. potravinovým právem, a základním národním legislativním pedpisem je zákon ". 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o zmn a doplnní nkterých souvisejících zákon(, ve znní pozdjších pedpis(. Tímto zákonem se stanovují základní povinnosti provozovatel(m potravináských podnik(, tedy všem hospodáským subjekt(m, které jsou zapojeny do potravinového etzce. To znamená, že zde stanovené povinnosti se nevztahují jen na výrobce, ale i na maloobchodní a velkoobchodní prodej, skladování a dopravu potravin. Moštárny a jejich provozovatelé v souladu s definicí jsou tedy provozovateli potravináských podnik(. Zákon dále definuje termín potravina, kterou se rozumí jakákoli látka nebo výrobek, zpracovaný, "áste"n zpracovaný nebo nezpracovaný, které jsou ur"eny ke konzumaci "lovkem, nebo u nichž to lze oprávnn pedpokládat. Zákon o potravinách se nevztahuje na pokrmy a restaura"ní "innosti a veejné stravování, které spadají do p(sobnosti zákona ". 258/2000 Sb., o ochran veejného zdraví, ve znní pozdjších pedpis(. Je teba upozornit, že plnou odpovdnost za potraviny nese ten hospodáský subjekt, který potravinu na trh uvádí a tento subjekt musí být uveden na obalu výrobku ur"eného kone"nému spotebiteli bez ohledu na to, jaké má postavení v celém potravinovém etzci. Vztahy mezi jednotlivými "lánky potravinového etzce se pak ídí na základ smluv nebo dohod v rámci dodavatelsko - odbratelských vztah(. K základním povinnostem provozovatele potravináského podniku patí: - uvádt na trh pouze zdravotn nezávadné potraviny, - pi výrob a manipulaci s potravinami zajistit hygienické podmínky, - pi výrob a manipulaci s potravinami používat pitnou vodu, - používat takové materiály, pedmty a technologická zaízení, která neovlivní zdravotní nezávadnost potravin, - provádt a dokumentovat provedenou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, - zajistit, aby do styku s potravinami picházeli pouze zdraví lidé, a všichni, kdo s nimi do styku picházejí musí mít léka- 30

32 ské osvd"ení k práci v potravináství, tzv. zdravotní pr(kazy, - ur"it technologické úseky, ve kterých je nejvtší riziko porušení zdravotní nezávadnosti výrobk( (systém HACCP), - oznámit zahájení a ukon"ení pedmtu podnikání dozorovému orgánu, - zavést systém sledovatelnosti výrobk(, - ádn a pravdiv ozna"it výrobky. Výše uvedený seznam povinností není vy"erpávající, existuje ješt ada jiných požadavk(, které jsou ur"eny napíklad provozovatel(m dovážejícím potraviny ze zemí mimo Evropskou unii, povinnosti pi ozaování potravin, a další. Zákon upravuje dozor nad dodržováním povinností vyplývajících z dodržování potravinového práva a stanoví kompetence dozorových orgán( pi dozoru nad trhem s potravinami. Jsou rovnž stanoveny postihy za nedodržování povinností vyplývajících z nedodržování povinností uvedených v tomto zákon. Jak již bylo uvedeno výroba mošt( je výrobou potravin. Avšak v návaznosti na dodržování povinností potravinového práva je nutno rozlišovat dva základní faktory: a) zda se jedná o výrobky, tedy ovocné šávy, které jsou výrobkem moštárny a jsou ur"eny k prodeji spotebitel(m, jinými slovy s výrobky moštárny se dále obchoduje, nebo b) zda se jedná výhradn o zpracování ovoce dodané zákazníkem a výsledný výrobek je ur"en pro jeho spotebu, ale neslouží k dalším obchodním ú"el(m. V prvním pípad se jedná o klasickou výrobu potravin, kdy je nutno uplatjovat povinnosti vyplývající ze zákona o potravinách. Ve druhém pípad je ovšem nutné poukázat na ustanovení odstavce 3 "lánku 1 naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) ". 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zizuje se Evropský úad pro bezpe"nost potravin a stanoví postupy týkající se bezpe"nosti potravin, kde se uvádí, že požadavky stanovené tímto naízením, tedy obecným potravinovým právem, se nevztahují na prvovýrobu ur"enou pro osobní potebu ani na domácí pípravu potravin, manipulaci s nimi nebo jejich skladování za ú"elem domácí spoteby. Pokud tedy moštárna zpracovává ovoce zákazník( na jejich vlastní žádost a k jejich vlastní domácí spoteb a moštárna s tmito výrobky neobchoduje, pak se na takové zpracovny požadavky potravinového práva nevztahují. Pestože se neaplikují požadavky zákona o potravinách, stále platí to, že se jedná o výrobu potravin a že i v tomto pípad je nutné dodržovat základní hygienické požadavky pi výrob potravin. V této souvislosti je poteba upozornit na zákon ". 258 /2000 Sb., o ochran veejného zdraví, ve znní pozdjších pedpis(, které výrobu potravin zaazuje mezi "innosti epidemiologicky významné a pro výkon tohoto druhu "inností stanovuje ur"ité pedpoklady. Za samozejmé by mlo být pokládáno pravidelné provádní úklidu, "ištní a dezinfekce zpracovatelských prostor a zaízení, odklízení odpad(, používaní vhodných materiál( a obsluha by mla být zdravotn zp(sobilá. Stejn je tak nutné používat pi zpracování ovoce pitnou vodu, zajistit odpovídající odvod odpadních vod, sociální zaízení a mla by být dostupná zaízení na mytí rukou s vhodným osušováním. Vzhledem k výše uvedenému mohou orgány hygienického dozoru provádt kontroly v tchto zaízeních a ovovat, zda jsou plnny hygienické požadavky. Jakékoliv fámy o tom, že dochází ke zpísnní požadavk( na moštárny, které budou muset být uzavírány jako následek jejich aplikace, nejsou opodstatnné. Jedná se o ukázku nepochopení požadavk( právních pedpis( a jejich nesprávnou interpretaci. V žádném pípad se ale nejedná o požadavky nové, protože se jedná o základní hygienické požadavky pi výrob potravin, které jsou uplatjovány a vyžadovány již desetiletí. Kytice pro krásu a zdraví (Zahrádká D. 3/1973) Znáte pampeliškové víno? Nezmeškejte vhodnou dobu, aby rostliny neodkvetly. Natrhejte 1,5 l rozkvetlých kv3t: bez stopek, vložte do nádoby a k nim pidejte 2 citróny a dva pomeran8e i s k:rou, jemn3 nerez nožem nakrájené na kole8-31

33 ka. Jádra odstravte. Pak kv3ty, citróny i pome- obsahující až 6 x tolik bakterií než m3la ran8e zalejte 4 l vaící vody, piklopte poklicí a nechte 24 hodin vyluhovat. Do 5 l láhve dejte 1,25 kg cukru krystalu, na to pes pláténko nalejte vylouhovanou vodu z pampelišek, zamíchejte a navrch pak rozdrobte 1,5 dkg kvasnic. Uzavete kvasnou zátkou nebo jen pláténkem a nechte 3 m3síce kvasit. Vykvašenou tekutinu sto8te pe8liv3 do láhve a pak - dobrou chuj! zemina ped tím co ji pozely vlášení koen: ovocných strom: žije jen 30 až 50 hodin a již se znova neobnovuje, ale nar:stá na nových aktivních koíncích p:da drobtovitá zadrží až o 50 % více vláhy než p:da ulehlá nejplodn3jší u slivoní jsou letorosty, vyr:stající z 2 neb 3 letého deva jiinkové hlízy krátké, pevné a dobe pisedlé Pampelišky také poslouží jako krášlící prostedek proti pihám. Hrst kv3t: povate 0,5 hod. ke stvolu jsou nejlepší na pezimování v jednom litru vody. PeceNte pes pláténko a umývejte obli8ej ráno i ve8er po n3kolik dní. Pírodní úpravy svah4 zahrádek Víno d3láme už n3kolik let a nikdo nechce a okolí chatek v3it, že je z pampelišek. A recept na krásu, ten RNDr. Jií Žleb%ík, už nepotebuji, je mn3 totiž už 69 let. VÚKOZ Pr+honice Marie Malantová Víte, že (Zahrádká D.6/1970) - k správnému vývinu jednoho jablka nebo broskve je zapotebí asi 40 list:, - vinná réva se p3stuje v našich krajích již od 5. století a v 11. století byla tak rozšíená, že m3la hospodáský význam, - št3pování ovocných strom: bylo známo našim pedk:m již v 10. století, - lidový název Špargl je z latinského Asparagus a že jeho správný 8eský název je chest, - užite8nost a lé8ivost 8erného bezu byla tak proslavená, že se íkalo: ped bezem tikrát poklekni a poklov se mu, než ho mineš - rychlost proud3ní vody (mízy) v kmeni je v pr:m3ru 1-2 m za hodinu, nejv3tší 5 m za hod, u bylin dokonce až 50 m; zato u jehli8in jen 20 až 40 cm - kmeny ovocných strom: rostou nejvíce od kv3tna do konce srpna - na celém sv3t3 se p3stuje asi 500 rostlin pro jejich jedlé plody, nebo semena, což je asi 0,05 % všech druh: rostlin jevnosnubných - pro zlepšení r:stu nov3 vysázených lísek je dobe ke každému kei pidat 2-3 lopaty p:dy od starého lískového kee - na 1 ha p:dy je 2 až 10 cent: žížal, které vynesou na povrch za rok n3kolik tun zeminy Hned úvodem musím íci, že nadpis je ponkud nepesný. Píroda si totiž s njakými úpravami starosti nedlá. Teba eka se kdysi provrtala krajinou a vytvoila hluboký kajon. Strmé svahy jsou obnažené, zvolna zar(stají vegetací. Pak však po velkých deštích dojde k sesuvu a opt se plocha uvolní. My, pokud máme zahradu ve svahu, bychom chtli mít situace stabilnjší. M(žeme jist budovat mohutné stny, ale je to nákladné a strohé linie se njak zvlášt k menší zahrad nehodí. Svahy z d(vodu eroze není radno ponechat vegetací nezpevnné. U mírn sklonných ploch je dobe za"ít zatravnním. Vytváíme jakési oblé terénní vlny, bez ostrých hbet( a roh( tak, aby se dalo všude dostat seka"kou. Nesmíme zapomenout, že i trávník potebuje být z n"eho živ. Pokud se nám tedy podaí obnažit místy hlušinu, pekryjeme ji asi 10 cm ornice. Travní sms vybíráme, pokud možno, s druhy suchovzdornými. Takovými jsou: kostava ov"í, k. "ervená, lipnice lu"ní, metli"ka kivolaká, pohájka hebenitá. Výsev dláme obvyklým zp(sobem, ale d(sledn jej utužíme, abychom po dešti nenašli hluboké rýhy. Když se asi za rok travní koberec zapojí, je možno vysadit deviny. Pitom vytváíme jakési mísy tak, aby voda stékala k sazenicím. Povrch zem je vhodné pekrýt geotextilií a na ni ješt dát trochu p(dy. Inspiraci 32

34 nalezneme ve výsadbách u komunikací. Také m(žeme položit kulatinu nebo propletené vtve a zabezpe"it kolmo zaraženými k(ly; pípadn pouze zarazit vtší množství k(l( nebo palisád. Po njaké dob se i takové hrazení v terénu pohledov ztratí a pozdji rozpadne, ale to již splnilo svou kotvící funkci. Výška vysazovaných devin musí odpovídat velikosti plochy. Pro použití na zahrádkách picházejí v úvahu hlavn opadavé kee, které tvoí vtšinu v následujícím vý"- tu. Cenné jsou zejména ty, jenž jsou otužilé k písušk(m. Tedy nap. netvaec kovitý, mandloj nízká, dišály, "imišník obecný, žanovec mchýník, dín obecný, svída krvavá, mnohé skalníky, rakytník ešetlákový, višej kovitá, r(že bedrníkolistá, a "etné p(dopokryvné kultivary r(ží, ešetlák po"istivý, tamaryšky, kalina tušalaj, z jehli"nan( jalovec chvojka klášterská. Na místech pirozen vlhkých nebo teba "áste"n zastínných se uplatní svída bílá, líska obecná, hlošina stíbrná, zlatice prostední, pta"í zob obecný, hlohyn šarlatová, meruzalka alpská, kalina obecná, r(že svraskalá, vrba rozmarýnolistá i jiné nízké vrby, tavolníky. Pomalu roste p(sobivá temn zelená borovice kle" neboli kosodevina. V úplném stínu se toho moc nedaí a koeny jsou málo zakotvené. Sem m(žeme zkusit tis "ervený, mahónii ostrolistou. Svahy osazujeme pomrn hust a ve skupinách. Pokud se vše ujme a je pozdji porost pehoustlý, v"as nadbyte"né konkurující jedince vyežeme. I uschlé kee sice svah ješt drží, ale nebývá to pkné. Je na míst varování ped rostlinami, které sice svah zpevní výborn, ale budou pronikat i razantn do okolí; teba kustovnice cizí, akát bílý, divoké ostružiníky, pámelník bílý. Na strmjších svazích dlali naši pedkové terasy. Nej"astji zde pstovali révu vinnou a i dnes nacházíme stopy po zaniklých vinicích. Svahy teras je možné zpevnit po- ádnou stnou nebo jen zatravnit. ]ešením vhodným pro píkrost svah( nkde mezi obma pedešlými jsou suché zídky, tedy takové pi jejichž stavb se nepoužívá beton ani malta, pracuje se bez vody. Maximální výška jedné zídky je ovšem možná jen 80 až 100 cm. Pak musíme ponechat zase plošinku na terasu. Ploché, ostrohranné kameny smrujeme tžištm mírn dozadu. Dol( dáváme kameny nejvtší. Pokud je zídka vyšší, zapustíme je asi 20 cm do zem. Zídky nemohou být naprosto kolmé, ale na metr výšky musí ustupovat asi o 30 cm. Jednotlivé ady kamen( nepatrn podsypáváme tak 3 cm kvalitní propustné ornice a pokládáme stídav (vážeme). Vrchol stavby by ml být vícemén vodorovný. Zahrádká ur"it využije možnost dílo ozelenit. Pi osazování suchých zídek je ideální dávat ihned do spár sazenice, jejichž koenový bal v ruce vytvarujeme naplocho. Ale vtšinou je nemáme pi ruce. Musíme tedy pozdji klacíkem p(du uvolnit a rostliny pak do škvíry natla"it. Protože se zde uplatní druhy veskrze otužilé, sta"í dostat do škvíry (pokud možno rovn) pohromad jen nkolik ízk(. Výbr skalni"ek hodn závisí na orientaci zídky a na vlhkosti p(dy. Slunce, jižní svah - vtšina rozchodník(, taice, hvozdíky, rožce, mochny, zvonky, jaterníky. Pro vrchol zídky jsou jako stvoené netesky, dále mateídoušky, levandule, yzop lékaský, šalvj lékaská, saturejka horská. Polostín - tai"ky, lomikámeny, plamenky, huseníky. Stín - nkteré kapradiny: sleziníky, puchýník, osladi", dále lomikámen stinný. Z lepších p(dních podmínek m(žeme dol( spustit rostliny, jež "ást zídky pekryjí a trochu zamaskují. Takovými trvalkami jsou pupalka misurská a stedomoský pryšec. Výborn se uplatní zvlášt deviny pevislého r(stu - nap. mnohé skalníky, "ilimníky, kdoulovce, pravý jasmín nahokvtý, "etné kultivary jalovce vodorovného, p(dopokryvné r(že. Na slunci dobe kryjí zídky písavníky, v polostínu i stínu be"an. Oba druhy m(žeme vysadit i u paty svahu jako pnoucí rostliny. Rovné dlouhé linie je vhodné perušit asi dva metry vysokými také pevislými kei - nap. komulí stídavolistou, zlaticí 33

35 pevislou, zákulou japonskou nebo sadovou r(ží s prázdným kvtem Dortmund. Mezi rostlinami pro rovné plošiny teras nelze opomenout užitkové druhy, nebo pi jižní orientaci to bývají v kraji nejteplejší místa. Z ovoce je vhodná již vzpomenutá réva vinná; kde je vlh"eji, vysadíme ovocnou stnu, stromkový angrešt, ostružiny nebo maliny, pro nž ovšem také udláme jednoduchou drátnou konstrukci. Oslunné svahy mohou dobe využít ty"ková raj"ata, fazole, tykve i okurky. K zídce se dá snadno pistavit paeništ, jednoduchý fóliovník nebo i skleník. Tam, kde chceme strmost opticky ješt více zd(raznit, vysázíme do horní "ásti vysoké pyramidální jehli"nany. Ideální jsou v p(d dobe zakotvené štíhlé sloupovité jalovce, nkteré cypišky. Z trvalek vypadá dobe nenásiln vyvázaný chest lékaský, juka vláskovitá, liliochvostec robustní. Podmínky jsou celkov pi práci na svazích opravdu ztížené. Zalévat se dá samospádem výborn, ale po schodištích se nedostaneme s kole"ky, na rytí a obracení p(dy je málo místa. Všechny uvedené rostliny však po ujmutí se na dobe zvoleném míst udrží dlouho s minimální pé"í. Schodišt na svahu nedláme únavn dlouhé. Práv z každého odpo"ívadla, kam postavíme lavi"ku nebo i celý altánek, se nám m(že naskytnout až pekvapiv jiný pohled na osazenou terásku. Výrazné výškové roz"lenní umožjuje optické zvtšení plochy i výhledy do okolí. Pokud je na zahrad holá (samorostlá) skála, pivádí pravé alpínkáe k nadšení. Neváhají šplhat a opatrn vytváet otvory pro choulostivé skalni"- ky. Taková štrbina muže mít docela jiné mikroklima, než je o metr vedle. Správné místo pro rostlinu se nkdy hledá roky, ale v tom je také kouzlo zahradni"ení. Hvozdík bradatý - pepichování (Zahrádká D.7/1973) V 8ervenci pepichujeme zpravidla již urostlejší semená8e hvozdíku bradatého (vousatého) - Dianthus barbatus L. Takto pedp3stovaná sadba z dubnových 8i kv3tnových výsev: ádn3 uroste tak, že ji m:žeme v srpnu - íjnu vysázet na definitivní stanovišt3 (vzdálenost cm).?ervencové pepichování podstatn3 pispívá ke zkvalitn3ní sazenic (bohatší koenový systém a nevytáhlé, kompaktní a silné nadzemní 8ásti). kh Tane9nice na zahrádkách Ing. Ladislav Zahradník, ÚR ZS Jindich+v Hradec Pi všeobecném rozvoji, pokroku a hledání nových ešení ani ovocnáství nez(stává stranou. Šlechtitelé zdokonalují známé odr(dy, nabízejí nové, vzdornjší chorobám a šk(dc(m, lákavých barev i chutí. Zajímavou novinkou, která u zahrádká( budí pozornost je zcela nový typ jabloní zvaný BALERÍNY, "esky tane"nice. Ozna"ují se také jako SLOUPCOVÉ nebo SLOUPCO- VITÉ (podle autor(). Jde o odr(dy slabého vzr(stu, genetickým založením zákrsky, mající jednu osu (terminál) s krátkým plodonosným obrostem. Netvoí kosterní vtve, r(st je kompaktní, charakterem podobný spur typ(m. Pirozen zakrslý r(st a malé rozmry stromk( je pedur"ují pro zahrádky nebo pstování v nádobách. Historie p(vodu této formy sahá do 40. až 60. let minulého století (autoi se neshodují), do zem javorového listu. Ve svém sadu ji nalezl ovocná jménem VIJCIK, polský emigrant, jako hí"ku pírody na stromu odr(dy McIntosh. Tím vešel do djin svtového ovocnáství. Nalezená ddi"ná odchylka (mutace) se ukázala jako trvalá (po naštpování se nevrací k p(vodní odr(d) a byla pojmenována po objeviteli McIntosh VIJCIK. Sloupcový charakter r(stu je dominantní a dobe se penáší na další pokolení. To byl pouze za"átek hvzdné kariéry. Problem byl v tom, že plody nové odr(dy (mutace) neuspokojovaly chutí ani vzhledem. Nechyblo mnoho, aby upadla v zapomenutí. Štstím bylo, že si informace o ní povšimli známí šlechtitelé v East Mallingu v Anglii a zaadili ji do programu kížení. Rodi"ovským partnerem pro kížení byla zvolena v prvním kole - jak jinak - svtová odr(da "íslo jedna Golden Delicious. Násle- 34

36 dovaly i další odr(dy v"etn okrasných jabloní. Po 15 letech šlechtitelského úsilí v roce 1989 byly veejnosti pedstaveny první hybridní odr(dy se sloupovým charakterem r(stu, komer"n (obchodn) využitelné. V(bec mezi prvními byla pojmenována odr(da BALLERINA, po níž se celá série odr(d nového typu za"ala ozna"ovat jako BALERÍNY. Všechny nové odr(dy byly právn chránny. Majitelem licen"ních práv byla firma BALLERINA TREES CAMBRID- GE. V našem regionu zakoupila v roce 1991 licen"ní práva na pstování balerin firma J. Starkl z Rakouska a v roce 1997 je za"ala prodávat na Slovensku a následn i v ;eské republice. Byly to odr(dy pojmenované podle tanc(: Polka, Waltz, Bolero, Maypole ("esky májka). V té dob již McIntosh VIJCIK mly ve svých programech kížení další výzkumné a šlechtitelské stanice. Po prvních sloupovitých odr(dách jabloní pichází do prodeje další a další. Šlechtním tchto forem se zabývají snad všechna významnjší šlechtitelské pracovišt na svt. Z "eských šlechtitelských kuchyní pochází následující odr(dy: VŠÚO Holovousy: - KORDONA (McIntosh x Florina) - rezistent, PIDI (Britemac x Prima), - JAMES GRIEVE SUPER KOMPAKT (radiomutant), - HLS - 13 (McIntosh Vijcik x Selena), HLS Baleriny kolem pístupové cesty ÚEB AV Stížovice: za"al baleríny kížit v roce 1992 a školka Fytos PlzeJ již množí jejich dv rezistentní odr(dy sloupovitého r(stu: - SONET (Topas x Bolero) - žluté, - RONDO - "ervené Ze zahrani9ních sloupových jabloní jsou nabízeny: - Trajan POLKA (McIntosh Vijcik x Golden Delicious), - Telamon WALTZ (McIntosh Vijcik x Golden Delicious), - Tuscan BOLERO (McIntosh Vijcik x Malling Greensleeves), - MAYPOLE (McIntosh Vijcik x Malus Baskatong) - okras. - Obelisk FLAMENCO (A 1583 x McIntosh Vijcik ) - CHARLOTE (McItosh Vijcik x Malling Greensleeves) - GOLDEN SENTINEL, RHAPSODIE, PRESIDENT a další. Kvalita plod( balerín nedosahuje parametr( špi"kových tržních odr(d, ale neustále se kížením zlepšuje. Stejn tomu bylo u prvních rezistentních odr(d jabloní. Semena"e kíženc( balerín se vyzna"ují velkou r(znorodostí v charakteru r(stu, habitu (pokud jsou ponechány pirozenému r(stu bez tvarování), vlastnostech plod( a dalších znacích. Proto ped uvedením nových odr(d do praxe vyžadují delší období pozorování. ]ez a tvarování vyžadují sloupové jablon jen minimální. Pokud na jedinci vyroste více kmínk(, necháváme jen jeden s nejvhodnjším postavením, ostatní odstraníme. U silnji rostoucích (Kordona) je možno zaštípnout terminál. U vtšiny však jsou ro"ní pír(stky malé (kde potom brát rouby?). Aby kmínek byl rovný, vyvazuje se k opoe. Ve školkách se používají bambusové h(lky. Sloupové jablon vysazujeme v ad 0,5 až 1 m od sebe (1 m na semená"ích). Pokud si sami štpujeme, volíme podnože bujnjší (M-26, MM-106 i semená"), kv(li podpoe r(stu. Výjimkou je Kordona, které vyhovuje M-9. Otestovat si baleríny je možno i naroubováním do korun stávajících klasických odr(d jabloní. Úroda z jednoho stromku se nepo"ítá na kilogramy, spíše na kusy. Slou- 35

37 pové jablon mají tendenci peplozovat (zvlášt na M-9), a další rok odpo"ívají (alternují). Proto je žádoucí v"asná probírka plod(. Plody jsou pak dobe osvtlené, vybarvené a vyrovnané, jejich množství docilujeme po"tem stromk(. Sloupové jablon nejsou pouze zahrádkáskou záležitostí, "i dekorativním prvkem. Jako perspektivní je hodnotí i tržní ovocná- i, zejména pro malé nároky na ez, snadné ošetování a vysoké sklizn z jednotky plochy. Od ú"astník( studijních zahrani"- ních cest slyšíme nadšené dojmy z produk"- ních sad( sloupových jabloní v Itálii, USA i Rusku. Kíženci Mclntosh Vijcik s botanickými jablonmi obohacují paletu okrasných jabloní. I ty už jsou okrasnými školkami nabízeny. Jablon ale nejsou jediným ovocným druhem se sloupovitým "i zakrslým typem r(stu. Ve výzkumných pracovištích jsou k vidní geneticky zakrslé hrušn, broskvon, nektarinky, merujky "i tešn. Objevují se i v katalozích pedních školkaských firem. Nasnad je staré "eské úsloví: co je malé, to je pkné. Jak p!stuji jiinky L. Štecha, OOI ÚR ZS Ml.Boleslav Pstování jiinek je mezi zahrádkái velmi oblíbené, jsou vd"né ve váze i na záhon. Tam se mi na nich líbí také to, že se dovedou prosadit i proti konkurenci dalších rostlin, kterým nedají šanci, nebo je aspoj potla"í. Toho jsem v posledních letech nkolikrát úspšn využil i pi obnov "ástí pozemk( s vytrvalými plevely (pýr, bršlice), kde jsem nechtl použít herbicidy. Na vyhlédnutou plochu na jae vysázím hlízy vyšších jiinek do trojúhelníkového sponu, ponkud hustji, než je v kraji zvykem, a pop. jim usnadním první "ást vegetace zálivkou a okopáním. Dál už se ale musí snažit samy, pouze v obdobích delšího sucha ob"as zaliji. Nkdy v polovin vegetace se již jiinkový porost zapojuje a p(du zakryje tak, že nižší plevel pro nedostatek svtla pestává r(st. Na podzim pi vyrývání nových hlíz a zarývá- ní zelené hmoty nacházím vtšinou již pouze rozpadlé oddenky pýru, jejich živé zbytky lze již snadno zni"it druhým rokem nap. pi pstování brambor, obilí a pod. Pravdou je, že jiinkových kvt( z takové plochy moc neužiji, ale nemohu chtít vše. Tento zp(sob odplevelování se osvd"il i nkolika známým, kteí postupovali podobn, a tak ho mohu doporu"it i dalším zahrádká(m. Význam pestovania a rozmnožovanie orecha krákovského (Juglans regia, L.) Prof. Ing. Ivan Hri%ovský, DrSc. Pozn. redakce: Toto vysoce kvalifikované pojednání uveejsujeme zvlášt( pro jeho úplnost obsahu s v(domím, že text, dopln(- ný názornými kresbami bude pijat hlavn( zkušen(jšími zahrádkái a zahrádkáskými pokusníky. Orech krávovský je jedným z najužito"nejších stromov. V minulosti bol neoddelitelnou sú"asou našich alejí, dvorov a dedín. Mohutné a rozložité koruny orecha pri budovách a na námestiach dávali našim dedinám i mestám charakteristický ráz a spolupôsobili na vytváraní priaznivej klímy. V sú"asnosti sa vysádza do záhrad i do vä"ších produk"- ných sadov. Ojedinele aj v alejách a na medziach. Etymologický vývoj slovanského názvu orech nie je vyjasnený. Možno vyjadroval zvuk pri praskaní škrupiny. Meno vlašský (u nás je vo všeobecnosti zaužívané) je pravdepodobne preklad z nemeckého slova walhisch - welsche. Latinský názov Juglans je zrejme odvodený od slova Jovis glans tj.- Jupiterov žalud'. Kedy a akým spôsobom sa orech krávovský dostal k nám, nie je dnes možné presne zisti. Prvé orechy zrejme vysadzovali už rímske legie v "ase, ked "as terajšieho územia (južná Morava) bola sú"asou ríše VeVkorímskej. Orech krávovský je historická hospodárska drevina. Dorastá do výšky m a dožíva sa aj niekovko sto rokov. V staroveku bol orech symbolom plodnosti. Orech krávovský patrí do radu orechotvarých (Juglandales), "evade orechovitých (Juglandaceae), rodu Juglans L. 36

38 PodVa autorov Kutina a kol. (1991) sa Orechové semená obsahujú veva tuku a sú rozlišuje niekovko variet, z ktorých sú uvede- vevmi žiadané na priamy konzum, pri príprané len tie, ktoré sú zo švachtitevského a pest- ve potravín a v pekárenstve. Sú vevmi výživovatevského hvadiska významné: nou potravinou najmä pre deti. Slúžia aj na - Juglans regia varieta tenera a Halšie výrobu orechového oleja. Významný je s tenkou hladkou škrupinou - papieraky (orech papierový) - varieta rotunda (orech oby"ajný guvatý) - varieta oblonga (orech podlhovastý) - varieta cylindrica (orech valcovitý) a Halšie - s polotvrdou škrupinou, dobre lúpatevnou - polopapieraky obsah bielkovín, vitamínov skupiny B, železa a vápnika. Orechové lístie obsahuje kyselinu galovú a egalovú, mastné oleje, farbivá a množstvo vitamínu C, ktoré ho zarahuje medzi najcennejšie drogy obsahujúcich tento vitamín. Droga z listov má zvieravý ú"inok. - varieta durissima (kamená" vevký) Zelené vonkajšie oplodie - rubina - má - varieta connata (kamená" malý) a Halšie - s tvrdou hrubostennou ažko lúpatevnou škrupinou - kamená"e podobné zloženie ako listy a je tiež dôležitou drogou, ktorá obsahuje chinóny, trieslovinu, juglanín, flavonoidy, silicu, organické - varieta maxima (krapá" obrovský) kyseliny a glykozid hydrojuglón. Používa sa - varieta macrocarpa (krapá" vevký) a Halšie v modernej terapii pri žalúdo"nych a "revnou - s vevkými plodmi a vevmi rozbrázdených ažkostiach. Droga pôsobí uspokojujú- škrupinou - krapá"e co na nervy a uvovjuje kh"e. Používa sa aj - varieta racemosa - s tvrdou škrupinou proti krvácaniu. a s 8-20 plodmi v celom strapci - strapcovité kamená"e v nábytkárskom priemysle. Tvrdé, ažké Drevo zo stromov orecha sa spracúva - varieta serotina - neskoro pu"iace - koncom mája alebo za"iatkou juna - orechy a trvanlivé drevo s krásnou fialkovastou kresbou poskytuje americký druh - orech svätojánske "ierny (Juglans nigra, L.). - varieta rubra - s jadrom, ktoré má "ervenokarmínovo sfarbené osemenie Výber vhodného stanovišoa - orechy "ervenojadrové kamená"e Stromy orecha krávovskeho rastú až do - varieta laciniata - orechy strihanolistové nadmorskej výšky 900 m. Najlepšie sa im - varieta fertilis - s pevnou, polotvrdou darí v oblastiach Slovenska s priemernou škrupinou a s 9-28 plodmi v strapci - o ro"nou teplotou 8-10 C (teplota po"as strapcovité polopapieraky. o vegeta"ného obdobia nad 16 C) a priemer- Orech krávovský je jediný z orechov, ktorý má nepárno perovito zložené listy s celistvookrajovými lístkami. Sam"ie kvety s tromi nými ro"nými zrážkami mm. Minimálna teplota nesmie by nižšia ako o okvetnými lístkami a mnohými ty"inkami -29 C. Na produk"né pestovanie sú naj- vyrastajú v typických jahjadách. Zo sediacich sami"ích dvojpo"etných kvetov sa južného, západného a východného Sloven- vhodnejšie zvlnené pahorkatiny a predhoria vyvíja plod - oriešok obalený dužinatým ska. Najlepšie sú vinohradnícke oblasti. zeleným a horkým receptákulom. Hladina podzemnej vody nemá by vyššia Orech krávovský je diploidný (2n = 32 ako 2 m. chromozómov) s varietami a odrodami samoopelivými i cudzoopelivými. Je jednodomý, s kvetmi jednopohlavnými, vetromilný (anemofilný). V niektorých prípadoch vznikajú plody bez opelenia - apomixia. Plod je okrúhly až pretiahnutý, vevký 4-7 cm. Škrupina má dve oddelitevné polovice. Jadro orecha je semeno s dvoma hrubými lalo"natými a olejnatými klí"nymi listami. Orechu krávovskému najlepšie vyhovuje dostato"ne hlboká hlinitá pôdá s dostatkom humusu a vápnika. Môže sa však pestovat' aj v ílovitohlinitých alebo ílovitopieso"natých a aluviálnych pôdach. Je náro"ný na vlahu a osvetlenie celých korun. Stromy v nevhodných podmienkach "asto namhzajú. Kvety a letorasty poškodzuje pokles teploty pod o -2 C. Po"as vegetácie je najkritickejšia 37

39 fenofáza kvitnutia sami"ích kvetov. Kvitnutie sam"ích kvetov po 46 djoch pri priemernej o teplote nad 6 C zabezpe"uje uvovjovanie pevu a opevovanie. Tvary a podpníky Stromy orecha krávovského sú vzrastné a rozložité, preto vyžadujú vä"ší spon výsadby. Vzdialenos stromov (spon výsadby) závisí od spôsobu rozmnožovania, kvality pôdy, polohy, typu podpníka a od zvolenej odrody. Najbežnejší tvar je vysokokmej alebo polokmej. V ostatných rokoch sa aj u nás prechádza na tvar štvrkmeja získaného (dopestovaného) vegetatívnou cestou. Vysádzajú sa v spone 8-10 x 6-7 m. VrúbVované alebo o"kované odrody orecha tvoria koruny asi o 20 % menšie ako generatívne rozmnožované a do rodivosti nastupujú už v 3. až 4. roku po výsadbe. Úrodnos až na výnimky mrazového poškodenia je pravidelná. Úrodnos si orech zachováva až do vysokej staroby a prináša úrody 200 až 300 kg plodov. KoreJ orecha krávovského je spo"iatku typický kolovitý, neskôr sa mení v silný hlboko siahajúci so široko rozloženou povrchovou sústavou korejov. Rozeznáváme 3 typy orechov podva rastu, a to vidli"natý, metlatý a lesný, alebo drevný typ. Vidli"natý typ je najvhodnejší pre výsadby produk"ných sadov. Metlatý typ sa rozkonáruje z jedného miesta. Lesný typ alebo drevný má jeden terminálny kmej a je vhodný na produkciu kvalitného dreva. PodVa autorov Kutina a kol. (1991) sa na vrúbvovanie alebo o"kovanie používajú podpníky získané z výsevu orechov krávovských zo selektovaných semenných stromov, typy s plným a dobre klí"ivým jadrom. Overujú sa tiež semená"e orecha "ierneho (Juglans nigra L.), semená"e orecha popolavého (Juglans cinerea L.), ale aj orech mandžuský, orech Siaboldov a orech skalný. Rez stromov orecha krákovského Najvhodnejší termín rezu je na prelome apríla a mája, keh sú mladé letorasty dlhé v priemere 7 cm. Vtedy rany po reze neslzia a rana sa do zimy zahojí. Odrody orecha krákovského Apollo - oberá sa v treom týždni septembra. Je to "iasto"ne samoopelivá odroda. Vhodný opevova" je odroda Jupiter. Odporú"a sa do teplejších oblastí. Pre zahrádky z dôvodov vä"šieho vzrastu sa neodporú"a. Buchlov - dozrieva v druhom až treom týždni septembra. Je to "iasto"ne samoopelivá odroda. Vhodný opevova" je odroda Jupiter. Vhodná do najteplejších oblastí, pre produk"né výsadby. Jupiter - oberá sa v treom týždni septembra. Je to cudzoopelivá odroda. Vhodný opevova" je odroda Mars. Neskôr pu"iaca odroda vhodná aj pre zahrádky v teplých i menej teplých oblastiach. Lake - oberá sa v treom týždni septembra. Je to samoopelivá odroda. Vhodná aj do záhrad. PestovateVsky nenáro"ná odroda. Magdon - oberá sa v treom až štvrtom týždni septembra. Je to "iasto"ne samoopelivá odroda, je stredne odolná proti mrazom. Vhodná je aj do malých záhradiek. Mars - neskoro pu"iaca kvalitná odroda vhodná do stredných polôh. Dozrieva v tre- om týždni septembra. Je samoopelivá, vhodná aj do záhradiek. Saturn - oberá sa v štvrtom týždni septembra. Je "iasto"ne samoopelivá. Vhodný opevova" je odroda Apollo. Vhodná do teplých polôh. Seifersdorfský - dozrieva v 3. týždni septembra. Samoopelivá odroda s vevkou rodivosou a odolnosou proti nízkym teplotám. Je vhodná aj do záhrad. Spôsoby vegetatívneho rozmnožovania orecha krákovského O9kovanie Na vol'nom priestore - Došti"kové o"kovanie - Gensenheimské o"kovanie (prstencové) - manžetové - O"kovanie zo zelených vrúbvov Pod sklom - O"kovanie v skleníku - O"kovanie v parenisku 38

40 Došti9kové o9kovanie Robí sa okolo 15. júla zelenými o"kami, ktoré sa z vrúbva vyrežú i s kôrou v tvare obdvžnika dlhého 3 cm a širokého najmenej 1 cm. O"ko sa vloží do rovnako vevkého otvoru na podpníku. Došti"ka sa potom zaviaže lykom a zatrie voskom. Došti"ka s o"kom sa umiestjuje na korejový kh"ok dvojro"ného podpníka. O"ko vypu"í v budúcom roku. nakovko v miestach, kde je podpník stiahnutý, prstenec kôry vrúbvá neprirastá. Pri použití lyka miesto o"kovania natierame štepárskym voskom. Došti-kové o-kovanie Gensenheimské o9kovanie (prstencové) - manžetové O"kovanie sa robí o"kami z vlajajších výhonkov od 15. mája až do za"iatku augusta. Na o"kovanie sa používa dvojitý nôž, ktorého "epele sú rovnobežné, obojstranne brúsené. Vzdialenos medzi "epevami je 30 mm. Dvojitým nožom sa kôrá vrúbla presne a dokola prereže tak, aby o"ko bolo uprostred výšky prstenca. Na strane o"ka, mm na stranu k tej ruke, ktorou budeme podrezáva o"ko, prstenec podvžnym rezom rozdelíme, aby sme mohli kôru prstenca z vrúbva odobra. Rovnaký zárez dvojitým nožom urobíme na podpníku, na rovnom mieste blízko korejového kh"ku. Vyrezanie prstenca kôry z podpníka je omnoho rýchlejšie. Na obnažené miesto na podpníku nasunieme prstenec z vrúbva. Potom miesto o"kovania husto zaviažeme širšími pružkami lyka alebo fóliovej pásky, pri"om dbáme, aby o"ko ostalo vovné a nedotknuté. Zaviazanie sa odporú"a každých 8 dní povovovat' a znova preväzovat', Prstencové o-kovanie orecha kráiovského. a) vrúbei s prerezanou kôrou, b) o-ko s prstencom kôry, c) úprava podpníka, vsadenie o-ka a zaviazanie o-ka O9kovanie zo zelených vrúbkov Obdobie o"kovania trvá od polovice júla do polovice augusta. Neskôr sa kôra už ažšie odlupuje. O"ká odoberáme len zo silných letorastov. Ujímajú sa len dobre vyvinuté o"ka. O"kovat' môžeme do T zárezu. O"ká ešte v tom roku prirastú, vypu"ia však až na jar budúceho roka. Odporú"a sa v druhej polovici jesene o"ká prihrnú. Na jar skrátime podpník rezom na "apík, ktorý odstránime koncom júla. O"kovance dosiahnu za rok výšku 1,2-1,7 m. O9kovanie v skleníku Ako podpník sa naj"astejšie odporú"a dvojro"ný semená" orecha krávovského. Podpníky v jeseni vyberieme z pôdy a založíme do pareniska alebo na záhon a zakryjeme listím, aby pri nich pôda nezamrzla a aby sme ich mohli v zime zo záhradky vybra. V skleníku môžeme o"kova od 15. februára až do konca apríla. Pred o"kovaním vyberieme podpníky a vysadíme ich do 39

41 O-kovanie orechov v zakrytých priestoroch "repníkov (asi 20 cm vysokých) o priemere 13 cm, dolu 8 cm. Potom ich umiestnime do o skleníka s teplotou C. Vrúble májú by založené v prostredí, kde teplota nepresahuje 4 C. o Podpníky, keh za"nú pu"a, zrežeme asi 4-8 cm nad korejovým kh"kom. Nenecháme žiadny "apík ani ažné výhonky. Na rovnom mieste podpníka urobíme do kôry podvžny zárez asi 3 cm dlhý a opatrne odhrnieme kôru od dreva. O"ko zoberieme z vrúbva ako pri o"kovaní a to s tenkou "asou dreva. Na dolnom konci štítka o"ka i po jeho stranách zrežeme kôru tak, aby v týchto miestach bolo kambium na vonkajšej strane odkryté. Upravené o"ko zasunieme za kôru a pre"nievajúcu "as štítka o"ka odrežeme. Reznú plochu na podpníku a miesto okolo o"ka zatrieme voskom alebo rozohriatym parafínom. Po nao"kovaní umiestnime "repníky na stoly v množiarenskom skleníku o o teplote C. O"kovance "astejšie rosíme a zalievame vodou o teplote skleníkovej atmosféry. Teplota nesmie príliš kolísa. Asi za 14 dní sa za"nú prebúdza o"ká a do troch týždjov všetky vypu"ia. KeH sú letorasty asi 15 cm dlhé, vyväzujeme ich opatrne k ty"kám, aby rástli vzpriamene. V tomto "ase odstrajujeme aj lyko. KeH sú o"kovance asi 25 cm vysoké, prenesieme o ich do skleníka s teplotou 20 C, ktorú ne- o skôr znížime na 15 C. Do množiarne ich umiestnime neskôr. Po prejdení mrazov ich vysadíme na záhony i s "repníkmi v spone 25 x 25 cm. Do škôlky ich vysádzame až v budúcom roku na jar ako jednoro"né o"kovance. O9kovanie v parenisku Tento spôsob sa hodí na množenie malého po"tu o"kovancov orecha. Za"iatkom apríla založíme hlboké poloteplé parenisko. Na hnoj navrstvíme asi 25 cm zeminy. Upravené podpníky sadíme po 20 kusoch na jedno pareniskové okno (100 x 150 cm). O"kujeme v prvej polovici mája, keh sú podpníky zakorenené a napu"ané. Postup je rovnaký ako pri o"kovaní v skleníku. O"kovance podva potreby v noci nakrývame a cez dej mierne tienime. V parenisku ostanú do budúcej jari, kedy sa vyškôlkujú. VrúbKovanie Pod sklom - VrúbVovanie na napu"ané zakorenené podpníky - Jarné vrúbvovanie v ruke na nezakorenené podpníky - VrúbVovanie v studenom parenisku - VrúbVovanie v ovocnej škôlke pod prenosnými krytmi VrúbKovanie za zelena vo voknej pôde - Rudi"ova metoda - Urbanova metoda VrúbKovanie v ruke v období vegeta9ného pokoja pomocou - Nahrievania celého vrúbvovanca - Lokálneho nahrievania - VrúbVovanie na napu"ané zakorenené podpníky Koncom decembra alebo v januári vyberieme zo základne založené podpníky, upravíme korienky a vysadíme do "repníkov tak, aby korejový kh"ik bol asi 4 cm nad okrajom "repníkov. Vysadené podpníky orecha krávovského prenesieme do skleníka, kde ich zapustíme do rašeliny na stole alebo ich umiestnime pod stoly. Teplotu udržujeme o okolo 15 C, aby podpníky zakorenili. Asi za 40

42 o dní zvýšime teplotu na C. Kopula"ný rez (rez na spojku) na podpníku Pri tejto teplote za"nú podpníky pu"a asi za 2-3 týždne. Po napu"aní za"neme s vrúbvovaním. Najlepšie sa osved"ilo vrúbvova anglickou kopuláciou na korejovom kr"ku alebo o nie"o vyššie nad ním. Po navrúbvovaní postavíme kvetiná"e s vrúbvovancami o do rašeliny a teplotu zvýšime na 25 C. KeH sú vrúbvovance ujaté, za"nú najneskôr do 4 dní pu"a. Otužovanie sa robí postupne. KeH už nehrozí mráz, vysadíme ich do škôlky. Miesto vrúbvovania zahrnieme zeminou. za"ína asi 2 cm nad zúžením koreja pri korejovom kr"ku. VrubeV, ktorý má dva dobre vyvinuté pú"iky, sa reže kopula"ným rezom na protivahlej strane spodného pú"ika. Rez sa za"ína asi 1 cm pod spodným pú"ikom. Miesto vrúbvovania zaviažeme lykom a štepárskym voskom zatierame len špi"ku vrúblá. NavrúbVované podpníky založíme do množiarne zakrytej sklom. Najvhod- o nejšia spodná teplota má by C. KeH dosiahnu vrúbvovance dvžku asi 10 cm, vysadíme ich do kvetiná"ov. Po otužení v júni "i v júli ich vysadíme do vovnej pôdy. VrúbIovanie orechov spôsobom za kôru VrúbIovanie orechov anglickou (jazy-kovou) kopuláciou pri metódach nahrievania Jarné vrúbkovanie v ruke na nezakorenené podpníky Na vrúbvovanie orechov v ruke je najvhodnejšie obdobie marec až apríl. Najlepšie dvojro"né podpníky asi dní pred vrúbvovaním prenesieme do skleníka a založíme ich do substrátu. Po napu"aní podpníky o"istíme a vrúbvujeme v ruke. VrúbKovanie v studenom parenisku Koncom októbra vysadíme podpníky orecha krávovského do pareniska. Po"as zimy pareniskové okna zakrývame rohožami, aby parenisko nepremrzlo. Na jar, za"iatkom apríla, keh sú už podpníky olistené, vrúbvujeme za kôru na sedielko. Aj pri tomto spôsobe opatrne tienime a rastliny otužujeme. Rastliny ktorých vrúble sa ujali, dorastú do jesene výšky až 120 cm. Nevýhodou vrúbvovania v studenom parenisku je dos obtiažna práca a ujatie vrúbvov je len na %. 41

43 VrúbKovanie v ovocnej škôlke pod prenosnými krytmi Koncom apríla až za"iatkom mája vysejeme orechy do záhona v škôlke do vzdialenosti medzi riadkami 25 cm a v riadku 20 cm. Za"iatkom apríla budúceho roka umiestnime nad semená"iky prenosné kryty a tým docielime ich skoré vypu"anie. Potom kryty odstránime a podpníky zavrúbvujeme na úrovni korejového kh"ka. VrúbVujeme anglickou kopuláciou. Ako viazací materiál použijeme igelitovú pásku. Rany zatrieme voskom alebo parafínom. Po navrúbvovaní zem prihrnieme, aby bolo miesto vrúbvovania v zemi. Potom opä dáme nad vrúbvovance prenosné kryty. Pu"anie vrúbvov nastane za dní po navrúbvovaní. KeH dosiahnu dvžku asi 25 cm, kryty odstránime, pásku povolíme a urobíme zatienenie vrúbvovancov. Rudi9ova metoda Ako podpník sa používa 1 až 3-ro"ný semená". Ako vrubev sa používa letorast z vybraného mate"ného stromu. VrúbVujeme od 20. mája do 15. juna, keh je teplota o vzduchu C. Na podpníku odstrá- nime pod miestom vrúbvovania všetky listy, ponecháme len mm vevké rapíky (stopky listov). Vyslepíme všetky o"ka až na jedno rezervné. Ostrým nožom urobíme na internódii kopula"ný rez. Na zrast vrúbla s podpníkom je potrebná vysoká teplota bez vä"ších výkyvov a primeraná vzdušná vlhkos. Preto je vhodné vrubev obali igelitovým vrecúškom, v ktorom je na dne mokrá vata. Ujaté vrúbvovance necháme na mieste aspoj 1 rok a potom ich presadíme na trvalé stanovišt. Urbanova metoda Spo"íva vo vrúbvovaní zakorenných podpníkov v ovocnej škôlke alebo na trvalom stanovišti. VrúbVovanie sa robí po 15. máji Tittelovým spôsobom. Rez na podpníku má by aspoj 7cm dlhý, ale môže by aj dlhší. Jeho dvžka závisí od dvžky internódia vrúbva, ktorý používame. VrúbVe odoberáme tesne pred vrúbvovaním tak, že odrežeme jednoro"né výhonky, ktoré rastú na strane kolmo, takže májú vypu"ané len horné výhonky. VrubeV na hornej "asti zatrieme štepárskym voskom a všetky rezné rany zakryjeme papierom tak, že utvoria obrátené papierové vrecúško, ktoré je na spodnej "asti zaviazané. Takto zaviazaný vrubev zaviažme ešte priesvitnou fóliou z PVC na spodnej i vrchnej "asti vrúbva, takže fólia tvorí uzavretý priestor. Podstata spo"íva v tom, že papier tvorí tienenie vrúbva a fólia zabrajuje úniku vlahy z vrúbva podpníka. VrúbKovanie v ruke v období vegeta9ného pokoja Základom tohoto vrúbvovania je poznatok, že oba komponenty orecha krávovského sú v októbri až februári v období hlbokého vegeta"ného pokoja. Pri zvýšení teploty a vlhkosti je vrubev schopný zrás s podpníkom, ale pú"iky na vrúbli a podpníku nevypu"ia a neza"nú ped"asné rás. VrúbVovanie sa robí kopuláciou (spojkovaním) na korejový kh"ik podpníka. Úväzok urobíme paskou z PVC. Vrchnú reznú plochu na vrúbli zavoskujeme. VrúbVovance hneh ukládame do debien s vlhkými pilinami alebo rašelinou. Používame len preparené piliny z mäkkého dreva, pretože neobsahujú triesloviny, ktoré brzdia rast a sú zbavené parazitických húb. Metóda nahrievania celého vrúbkovanca Naplnené debni"ky dáme na 21 dní do hermeticky uzatvorenej miestnosti s teplotou o + 25 až 27 C. Po celú dobu ich 2 krát na- vlh"íme. Po ukon"ení trojtýždjového nahrievania vrúbvovance zrastú a celé debni"- ky presunieme do chladnej miestnosti, kde ostanú do polovice mája. Po uplynutí jarných mrazíkov vrúbvovance z dební vyberieme a zaškôlkujeme do pripravenej pôdy. Pôdu nahrnieme na miesto zrastu a Halšie roky venujeme pozornos pestovaniu strom"ekov. Výhodou tejto metódy je až 80% výažnos. Metóda lokálneho nahrievania Pri tejto metóde sa ohrieva len zóna zrastu. Na ohrievanie sa používajú plechové debni"ky (50 x 50 x 50 cm). Naplnia sa mierne vlhkou rašelinou alebo preparenými pilinami. Medzi substrát do radov ukládame vrúbvovance a ohrievací drôt 12 m dlhý 42

44 vsunieme do hadi"ky z PVC, ktorá má - vzrastnos odrôd orecha královského je priemer 3 mm a vedieme špirálovito medzi až o 20 % nižšia a môžu sa uplatnit' aj radmi vrúbvovanca vo výške vrúbvovania. v záhradách. Aby sa hadi"ka nedotýkala vrúbvovancov, V závere vyjadrujeme vha"nos prvým prekrýva sa páskami z plechu prehnutými tvorcom metód štepenia orechov na Slovendo tvaru U so šírkou 3-4 cm. Konce ohrie- sku. Boli to Jozef Šenkár, Ing. Štefan Závajúceho drôtu sa napoja na zdroj nízkého chej, CSc. a Štefan Chlebík. napätia (najvhodnejšie je 24 V). Regulovaním dvžky ohrievajúceho drôtu sa reguluje o teplota v mieste ohrievania na 25 C. Oba Jak žijí 9meláci na zahrádce komponenty sa zrastú za 25 dní. Naplnené (Bavorský zemský svaz pro zahradnictví nahrievané debni"ky je treba umiestni a pé%i pro venkov, München) v chladnej miestnosti a substrát najmenej 2 x navlh"i (teplota v zón korejov má by o 8 až 12 C). Po zrastení vrúbvov s podp- níkmi je treba vrúbvovance vybra z debni- "iek a založi do navlh"eného piesku v pivnici s teplotou 2-5 C. Do volnej pôdy sa o môžu vysádza v druhej polovici mája. Vzrastnos sa pohybuje od %. Náklady na tento spôsob sú nižšie ako u predošlého spôsobu. Záver Z dostupnej literatúry, z prvých výsledkov z praxe, ako aj na základe vlastných poznatkov a výsledkov sa žiada aj na Slovensku vä"šie rozšírenie vhodných odrôd orecha krávovského. KeH sa rozhodnete vyskúša niektorú z uvedených metód, nezabudnite, že prí"inou zložitých postupov pri vrúbvovaní orecha krávovského je hrubá kôra, vysoký obsah trieslovín v dreve, ktorý má za následok "ernanie deva, rýchlu oxidáciu povrchu reznej rany na vrúbli a podpníku, zlé vylu"ovanie miazgy v období vrúbvovania, širokú priehradkovanú drej v dreve a potrebu vysokých teplot pre rast kambiálneho pletiva. Rozdielnos pi vrúbvovaní je podobná ako pri o"kovaní, ale s tým rozdielom, že výnosnost' je u jednotlivých spôsobov rozdielna. Pre9o odporu9ame p!stovao najmä odrody orecha získané vegetatívnou cestou? - do rodivosti nastupujú ovelá skôr ako generatívne množené, spravidla už v 3. až 4. roku - úrodu jednotných a kvalitných plodov dosiahneme len z o"kovaných alebo vrúbvovaných odrôd Vedle v"el jsou "meláci jednimi z nejznámjších a nej"astjších host( našich kvtin v zahradách. Tito dobromyslní bru"ouni, brundibái v barevném kožíšku mají v "lovku více pátel než ostatní hmyz. Z pohledu zoolog( jsou "meláci "ítáni k rodu tzv. pravých v"el, z nichž jsou fyzicky nejvtšími zástupci. Pesn vidno, zaujímají "meláci stední pozici mezi v"elami samotáskými a v"elami medonosnými. ;meláci sice žijí dle sociálních struktur, ale organizovanost jejich menších kolonií zdaleka nedosahuje organizaci stupn v"el medonosných. Pesto mají "meláci mnoho spole"ného s menšími v"elami. Sbírají nektar a shromažhuji pyl v tzv. koší"cích jejich zadních nohou. Zakládají si malé zásoby pylu a medu a používají vosk jako stavební materiál, který vylu"ují ze žláz na zadní "ásti tla. ;meláci nezakládají žádné zimní zásoby, jelikož žijí pouze v letních spole"enstvech. ;asn, za"átkem roku, nkdy již v polovin bezna, se objeví první "meláci - královny, opouštjící své zimní píbytky. Jsou prozatím odkázány samy na sebe a za"ínají sv(j život jako v"ely samotáské. Po dostate"- ném posilnní již na kvetoucích jívách - ko"i"kách nebo ovocných "i bobulovitých devinách za"ínají královny vyhledávat nízko nad zemí místo k budování hnízda. Zvolené místo hnízdní se m(že nacházet jak pod zemí (nap. opuštné myší díry, krt"í chodby), tak i na povrchu, "i nad zemí (nap. pod vtvemi, v tráv, ale i ve vykotlaných stromech, pta"ích hnízdech, budkách a budovách). Když je místo hnízdní pipraveno, za"ne královna stavt z vosku nádobku velikosti náprstku, kterou naplní nekta- 43

45 rem z vlastních zásob pro svoji potebu. Do k zachováni "melák( v(bec. Zde nkolik jednoho, rovnž z vosku zhotoveného kalíš- d(ležitých pokyn(: ku naklade matka hnízda 8-12 vají"ek, - písné dodržování zákazu vypalování která podobn jako slepice zahívá svým travin, mezí, zbývajících náhradních tlem až do vylíhnuti larev. Po 4-6 dnech a druhoadých biotop(. se larvy vylíhnou a jsou pibližn 1 týden - Zamezeni peorání mezí, píkop(, ohranivyživovány pylem a nektarem z uložených "ení cest a svah(. zásob. První dcery královny se vylíhnou po - Odstranní posekané trávy na hnízdících dalších dnech ze svých kokon(. otvorech, umožnní pístupu "melák( do Tyto jsou pouze dlnice, které odleh"ují jejich hnízd na loukách. královn od stavby plástv(, písunu pylu a - NeodstraJovat zjara listí v parcích a zanektaru, aby se mohla výlu"n vnovat hradách, nepehazovat komposty a uložekladení vají"ek. Vrcholným bodem vývoje ný humus. kolonií (nanejvýše nkolik stovek jedinc() je - Ne"istit pta"í budky s usazenými "melávylíhnutí same"k( a budoucích královen. ky bhem roku, nejdíve pozd na pod- Královny po oplodnní pezimují každá zim. zvláš, ve svém vhodném podzemním úkrytu. Zajišt!ní pr4b!žné nabídky rostlin, ze Z asi 70 kulturních rostlin, které jsou odkázány na opylování je jich pibližn 35 opylo- kterých sbírají 9meláci nektar a penášejí pyl váno práv "meláky. Díky své robustnosti ;meláci potebují od jara do podzimu a hustému kožíšku vylétají "meláci i pi nepetržitou nabídku potravy. D(ležitou nízkých teplotách, dokonce i pi snhových pomocí k nastartování posílení kolonie a kroupových pehájkách. V létech s nepíznivým po"asím opylují "meláci % "melák( mohou být zahrady s ran kvetoucími rostlinami. V zahrad pstujeme cílové všech kvt(. Jejich velká váha a silná stavba tla jim umožjuje vniknout do tém kvtiny "melák(, které se odlišuji od zbývajících kvtin silným r(stem, snadnou dosažitelností a možností odpo"inku. uzavených kvt( bez velké námahy, práv tak tzv. vibra"ní sbr, pi kterém musí být - Zahrada: talovín, krokus, srde"ník, zavinutka, "emeice "erná, šalvj zahradní, pyl nejdíve vysypán ze sbrných koší"k(. Dále je pozorováním zjištno, že "melák šanta ko"i"í, máta peprná, medujka opylí ve stejném "ase 3-5 x vtší po"et lékaská, tymián, dymnivka dutá, netýkavky, svazenka vrati"olistá, kostival, borago kvt( než v"ela. Toto se nekoná v žádném pípad na úkor d(kladnosti a kvality opylování. Hodnota opylování "melákem se druhy vesovc(, chrpy, rozchodníky, (brutnák), lupina, omj, sléz, nkteré rovná hodnot opylování temi v"elami. Díky svým velkým o"ím jsou "meláci schopni létat i za ranního a ve"erního šera, "ímž se celková doba denního letu prodlužuje. Kvtiny, které mají ty"inky hodn hluboko mezi okvtními lístky jsou opylovány výlu"- né "meláky díky jejich dlouhému sosáku. Kdyby "meláci vyhynuli, tak by se s nimi ztratily z pírody nenávratn i tyto druhy kvtin, které jsou díky anatomické stavb kvtu odkázány na opylení "melákem. Zachování a podpora hnízd!ní 9melák4 Tím, že se jen velmi málo podaí královnám zachovat jedince rodu, vyvstává problematika zachování již stávajících hnízd a v potaz picházejících hnízdních areál( rybíz, štdenec (zlatý déš), stemcha. - Lu9ní biotopy: zbhovec plazivý, popenec be"anovitý, šalvj lu"ní, nkteré "ernohlávky, "istec, pampeliška, chrpa, hrachor lu"ní, jetel bílý plazivý (bílý) a jetel lu"ní ("ervený), úro"ník lékaský bolhoj, štírovník r(žkatý, vikev plotní, chrastevec rolní, hlavá". - Pole: bob obecný, polní krmný hrách, krmná vikev, ozimá vikev, vojtška, jetel zvrhlý (švédský), jetel inkarnát, jetel bledožlutý, jetel zvrácený, vi"enec ligrus, svazenka, edkev ohnice, epka olejka, ho"ice rolní, slune"nice. - Devastovaná území - pustiny: vlaštovi"- ník, pilát lékaský, hadinec obecný, epík, 44

46 lnice, divizna, "ernýš rolní, druhy slézu, druhy bodlák(, vl"í mák, tymián, dobromysl obecná, konopi"ka bledožlutá, šttka soukenická, druhy lopuch(, tezalka lu"ní. - Vlhké oblasti: blatouch, úpolín, kosatec žlutý, kostival, tužebník, konopá", "istec bahenní, máta vodní, kyprej obecný, netýkavka. - Koviny, okraje les4 a mýtiny: hrachor, plicník lékaský, dymnivky, "esnek medvdí, "emeice "erná, druhy hluchavek, lesní "istec, "ervený a žlutý náprstník, vrbovka, netýkavky, zimolez pýitý, pámelník poí"ní, trnka, stemcha, jeáb muk, druhy vrb-jív. Co se mi také pihodilo na zahrádce Ing. Jií Šiman, ovocnáská komise ZS V zim, pes výhrady nkterých ochránc( pírody, pomáhám ptactvu pežít pikrmováním. Krmítka jsem umístil tak, aby na n bylo z domova vidt a "asto a rádi se na to hemžení kolem nich díváme. Je toho k vidní na naší zahrádce mnoho, ale dva následující píbhy jsem považoval za vhodné zaznamenání. Jednou jsem ve své nejobvyklejší poloze, to je v kle"e, trávil - jak íká babi"ka mého vnou"ka ZdeJka - sv(j volný "as na zahrádce a plel záhon. V tom m upoutalo pta"í volání, které jsem tu dosud nikdy neslyšel - nkolikrát opakovaný hlas kavky! Jasný a zetelný. Zpozornl jsem, vstal a hledal, odkud se ozývá. A v tom se ze skály ozvalo - klepání "apího zobáku. A se propadnu, ale ty zvuky vydával první špa- "ek, který piletl k nedávno zavšené budce na akátu na skále za naší zahradou. Jenže koncert pokra"oval. Pedcházející hlasy se pojednou zmnily tak, že jsem jasn slyšel vzdálený štkot psa a špa"ek skon"il sv(j výstup nádherným staccatem letního žabího skehotání! Nevícn jsem zíral a abych se pesvd"il, že m nemámí sluch, zavolal jsem babi"ku ZdeJku. Ta ho vyslechla a pak si s ním za"ala popískávat. Chvilku byl v rozpacích - takové zvuky asi ješt neslyšel - ale po chvíli už si zas notoval svoji. Ten špa"ek se u nás se sami"kou usídlili, vyvedli mladé a já vždycky perušil svoji práci, když za"al sv(j koncert špa""ích nebo imitovaných zpv(. Soudím, že všechny ty zvuky odposlouchal a nau"il se je nkde na svém zimovišti v Africe, ale uml je báje"n! Ped zavšením špa""í budky m sousedi varovali ped škodami, které mi napáchají na zahrádce. To se nesplnilo, ale pesto mám k jejich pítomnosti výhradu. V dob, kdy rodi"e krmí svá mláhata, vynášejí z budky jejich trus. Byly to nkdy pkné kusy a špa"ci s nimi startovali po trase vedle našeho domu, nad uli"kou, kde parkuji se svým autem a tam je ob"as vypouštli. Co mám povídat: když jsem vidl, jak další bomba letí na sv(j cíl, jen jsem povzdychl. Pravda, nkdy se i minuli a mn nezbývalo než "ekat, jak dopadne další nálet. Když mláhata vylétla z hnízda, špa"ci zmizeli a zaadili se do nkterého hejna, poletujícího po kraji. K budce se v té dob v(bec nevraceli. A teh pro hodnovrnost radji ocituji z mého zápisníku: 20. záí - ráno piletl špa"ek, zazpíval, zaklapal zobákem, prohlédl budku i její okolí a odletl. Rozlou"il se ped dalekou cestou a já jsem rád, že se ten píbh o špa"kovi zatím každý rok opakuje. Další píbh se odehrál v dob, kdy se sýkorkám v budce, zavšené na dalším akátu ve skále, vyklubala mláhata. Jednou v noci foukal silný vítr a když jsme s vnou"- kem ráno obcházeli naše hospodáství, všimli jsme si, že budka na strom chybí. Našli jsme ji až dole na cest - i s holaty se skutálela dobrých 15 m po skále dol(. Vdl jsem, že je zle, ale v tom jsem se zastavil a zadržel i vnou"ka. K budce piletla sýkorka, zmizela v ní a zase za chvilku odletla. Stáli jsme a pozorovali tu neuvitelnou situaci: budka naštstí ležela vletovým otvorem nahoru a rodi"ovský pud páru sýkorek byl tak silný, že pekonal i úlek z pádu i tak podstatnou zmnu umístní budky a mláhata krmil dál. Po chvíli jsem budku penesl na hromadu deva, pipravil si drát a znovu ji zavsil na p(vodní místo v korun stromu. Pád pežila všechna mláhata - bylo 45

47 jich tam osm - a jakmile jsme se od budky vzdálili, rodi"e ihned pokra"ovali v krmení. Sýkorky vylétly z budky jako každý jiný rok a okolní stromy zas byly plné jejich štbetání a žádostivých proseb o rodi"ovské sousto. A mn nezbývá, než obdivn smeknout ped silou rodi"ovského instinktu, který v té chvíli vytryskl z tak titrného pta"ího tlí"ka. Kolik by ho mlo být v nás, lidech, kdyby ml být úmrný naší váze i našemu rozumu. Jak by ten svt byl pro naše dti krásný! Prom!ny rostlin RNDr. Jií Žleb%ík, VÚKOZ Pr+honice Hned úvodem bych chtl poznamenat, že se jedná v naprosté vtšin pro zahrádkáe o promny nemilé. ;asto teba slyšíme, že r(že zplanla. Ono na zahrad opravdu roste a kvete nco podobného šípkové r(ži. Ušlechtilý "ajohybrid ovšem žádnou zmnu neprodlal; prost již neexistuje. Vysvtlím. Vtšina r(ží velkokvtých, mnohokvtých, pnoucích ale i mnohé sadovky se množí o"kováním. Výpstek prodávaný ve školkách se tedy vlastn skládá ze dvou jedinc(. Podnož tvoí koeny, nadzemní "ást je ušlechtilá. Ob"as z podnože však vyrážejí divoké výhony. Jejich tvorbu necht podpo- íme, pokud r(ži nevysadíme o 5 cm hloubji než rostla ve školce nebo pokud ji pi zimní ochran odhrneme z boku. Letorost z podnože roste daleko intenzivnji než o"kovaná "ást a bhem nkolika msíc( ji pevýší. A tak "ajohybrid živoí až odume. Pokud se nepodíváte zblízka, celý proces z(stane utajen a vidíte až jeho výsledek - r(ži najednou celou jinou, zplanlou. Pomoc je snadná, v"as výhony z podnože rozeznat a odstranit. Tím však nemyslím ustihnout nkde v polovin, ale p(du odhrnout a ezat až v koenech. Podnož má vtvi"ky ten"í, více drobn ostnité, list je svtleji zelený, mk"í, kvt prázdný, jednoduchý, svtle r(žový nebo bílý, neremontuje. Ani zkušený pstitel pi pedjarním základním ezu vtšinou úpln všechny pror(stající podnože neodhalí; hlavn jde-li o vtší hust vysazený záhon. Rozhodn se tedy vyplatí navštívit plochu s n(žkami a lopatkou ješt asi za msíc. R(že pokryvné, miniaturní a ob"as i jiné se ízkují. Celá rostlina je ušlechtilá, nemá tedy co pror(stat a my máme o starost mén. Ve velkých neokopávaných a neošetovaných keích sadových r(ží se mohou objevit semená"ky. Zpravidla se jedná o nálety z pírody. Rostou ovšem zvolna. Tak se nám také teba mohou mezi velkoplodé maliny a ostružiny pimíchat divoké. Další nechtné semená"ky devin z okolní pírody se nedají s ni"ím splést - bývá to nej"astji bez "erný, javory, bíza, osika. Pror(stání podnoží není pochopiteln jen záležitostí r(ží, ale m(že se objevit u každé roubované nebo o"kované deviny. A m(že to být i v korunce a tak se nám odvíjí drama takka na úrovni o"í. Zahrádkái ur"it znají stromkový angrešt, kde ze zem i z kmínku intenzivn stále raší meruzalka zlatá. Zapomínají si však prohlédnout korunku "asto sázené, i když nepíliš dlouhodob tak rostoucí, arónie "ernoplodé (Aronia melanocarpa) neboli "erného jeábu. Celá stromoadí jinak dobe vysazená, zalévaná i vyvázaná jsem vidl zni"ená jen proto, že nikoho nenapadlo vyíznout v"as pror(stající podnož; tedy oby"ejný jeáb pta"í (Sorbus aucuparia). Skrytjší devastace nastává u sladkoplodého jeábu. Zde totiž ušlechtilá "ást má listy také dlené; jen líste"ky mén zubaté. Na vtvi"kách v bezlistém stavu rozdíly nenajdeme, ur"íme ovšem místo roubování a tak se orientujeme. Jiným "astým problémem zahrádká( bývají sprášené tulipány. Nakoupil pkné, "ervené a po nkolika letech nejen, že jsou nízké a slabé, ale ješt vícemén žluté. Pedstava postiženého je taková, že zapomnl odstranit po odkvtu všechny vznikající semeníky. Semena vypadala a nové rostliny se vrátily k jakémusi nevalnému pedku. Pravda je, že se odkvetlé kvty mají odstrajovat, nebo tvorbou semen se rostlina oslabuje a nov se tvoící cibule v p(d tak má i o deset procent menší hmotnost. Tvorba semen u tulipán( na zahrad je naprosto zbyte"ná. Semena sice klí"í, ale malé rostlinky rostou velmi zvolna a po dvou letech je to jakási pažitka nepodobající se tulipánovým list(m. Pe"livý zahrádká je do té doby vypleje. I kdyby se to náhodou 46

48 r(znou velikost cibulí. Nkteré (nap. lili- okvté) jsou kvtuschopné už menší a nikdy nedorostou výbrové velikosti (obvod nad 13 cm) jako teba odr(dy ze skupiny Darwin hybrid(. Pstitel m(že tak pijít o to nejlepší, co má. Pomoc je zde snadná. Pstovat odr(dy oddlen. Je to však pracnjší a mnohdy stojíme o barevný koberec r(zn promíchaných barev, který také je pkný delší dobu. Pokud tedy máme sms odr(d, zohledjujte mimo velikosti také tvar a ponechávejte si i malé cibule, jsou-li kulaté. Když sklízíte už v "ervnu (jak je to správné) jsou i dceinné cibule ješt pohromad. Po opatrném dosušení si tedy ponecháme tu nejvtší a další m(žeme postrádat. Nechtné výbry se podaí i u dalších cibulnatých a hliznatých rostlin. Obecn h(e rostou a mají tedy i menší cibule albíni. U každoro"n vytahovaných jiin je odr(dovou vlastností také r(zný tvar hlíz. Nkteré odr(dy mají takka kulovité hlízy dobe se držící pohromad. Jiné se rozpadají a stávají se tak kandidáty na vyhození. Zde je teba si uvdomit, že je d(ležité mít pi sázení na hlízách kvalitní rašící o"ka, nikoliv mít hlízy co nejvtší. Vele proto doporu"uji na kr"ek hlízy v íjnu ped skladováním navázat popisku a již rozpadávající se hlízky svázat dohromady. Podívejme se na rostliny pstované ze semen. Udržet odr(du na dobré, jednotné kvalit, nebývá jednoduché; v zahrádkách bez izola"ních vzdáleností a pivázaných izola"ních sá"k( nkdy nemožné (cizosprašnost, píbuzné plan rostoucí druhy). Naprosto to pochopiteln nejde u odr(d hybridních, kde nemáme k dispozici rodi"e, jejichž opylováním se osivo každoro"n znovu pipravuje. Ze zeleniny lze nyní na zahrádkách sbírat semena jen u hrášku, fazolí (okrasné vysoké jsou cizosprašné), nkterých raj"at, kopru a další naové zeleniny. U letni"ek je situace pece jen lepší. Jsou ovšem druhy, kde budete se zachováním vlastností výchozích rostlin asi zklamáni - nap. astry (Callistephus), mnohé slune"nice (Helianthus), nevadlec (Celosia), netva- ec (Ageratum), hybridní afrikány neboli aksamitníky (Tagetes). Jiné sice také nebudou stejné, ale semená"ky ve smsi se dají nestalo, teprve tak za šest až osm let se ukážou první kvty. V naprosté vtšin mají všechny možné vady a šlechtní tulipán( opravdu není záležitostí snadnou, rychlou a lacinou. Z(stává však poád onen fakt, že ty na po"átku vzpomínané "ervené tulipány jsou jiné a mohu bohužel íci, že nenávratn ztraceny. Bhem vegetace pi jen ojedinlém a krátkodobém sání na širokých listech tulipán( totiž roznášejí mšice po celém kraji hned nkolik virových chorob. Ty se vnjšími píznaky však projeví až následující rok. Nej"astjší z nich je svtlá virová pestrokvtost. V napadených bujkách je zablokována tvorba ur"itých barviv. Tulipány jsou pak r(zn pruhované, a to nejen ty p(vodní, ale i ty, jenž vyrostou z dceinných pir(stajících cibulí. Rostliny ješt sice další roky žijí, ale jsou "ím dál menší. Pokud pak chceme záhon vylepšit nákupem nových kvalitních cibulí, je to "innost pedem marná, protože máme zdroj infekce hned vedle, což se ur"it projeví. Abychom tedy zabránili postupné zkáze chovu tulipán( je nutné, jakmile se žlut nebo bíle pruhované kvty, které mly být celé "ervené, fialové nebo oranžové, otevou, vytáhnout je i s cibulí. Tu vyhodíme co nejdále, ur"it tedy ne na kompost nebo do hlíny za plot. Je to práce, pi které bolí srdce, protože nkdy je nemocná teba polovina porostu. Ur"itou útchou m(že být to, že uezané kvty dáme do vázy; jsou opravdu pkné. Virózy u bílých a žlutých tulipán( se rozeznávají bez laboratorního vyšetení obtížn a chtjí cvi"ené oko. Práv tyto odr(dy "asto virózy dále penášejí. Pokud se tulipány pstují ve velkém dlají se, mimo i tu naprosto nezbytných negativních výbr(, "asté postiky proti mšicím. Naštstí netrpí všechny tulipány virózami stejn a jsou i naprosto odolné jako teba mnohé botanické. Obecn se dá íct, že více jsou napadány pozdní odr(dy. Když už jsme u tulipán(, ukážeme si další zajímavý jev. Poctivý pstitel má vysazenou sms oblíbených odr(d. Vytahuje každoro"- n cibule (jak má být), "istí je a malé rozdává nebo vyhazuje, protože na víceleté dopstování nemá místo ani síly. Neuvdomuje si však, že rozdílné odr(dy mají také 47

49 v roubování. Na druhé stran je ovšem mnohokrát oveno, že u výsev( "ervenolis- tého dišálu Thubergenova (Berberis thun- bergii) dobrého p(vodu se v potomstvu zachovává žádané "ervené zbarvení z 90 i více procent; zelené semená"e snadno už v mládí vytídíme. Nkteré odr(dy okrasných a ovocných devin vznikly pupenovými mutacemi; a již samovolnými nebo umle navozenými. Náhle se pak objeví jedna vtvi"ka teba s žlut panašovanými listy, s kvty nebo plody jiné barvy. D(ležité a výhodné je, že ostatní vlastnosti z(stávají zachovány. Sta"í si tedy jen takového jevu všimnout a dále množit vegetativn- tedy ízkováním, roubováním nebo o"kováním. Potíž je v tom, že se u nkterých rostlin "asto mutace zptn vrací k p(vodnímu typu. Pímo modelovou devinou je v tomto smru kolem p(l metru vysoký stálezelený brslen Fortune(v (Euonymus fortunei). Má nkolik velmi pkných žlut nebo bíle panašovaných kultivar(. Ve spleti vtvi"ek se však "asto najdou i celé syt zelené a ty, protože mají více chlorofylu, také více rostou. Je tedy teba sledovat a vyezávat. Závrem nkolik snad dobrých rad pro zahradu. Už pi nákupu se informujte, zda je devina o"kována, roubována nebo jde o ízkovanec "i semená". Bedliv pozorujte všechny zmny na výhonech. Seznamte se s nejbžnjšími chorobami hlavn virovými, abyste je neudržovali a tím nešíili. Všechna semena, jenž se na zahrad vytvoí, nám nedají rostliny p(vodních kvalit. Pokud pstujete cibulnaté a hlíznaté rostliny ve smsi dlejte negativní výbry uvážliv a se znalostí druhu "i rodu. uplatnit, patí sem hledíky (Antirrhinum), jiinky mijonky (Dahlia), afrikány (Tagetas), okrasné tykvi"ky (Cucurbita), hrachor (Lathyrus), kejklíka (Mimulus). Pak jsou letni"- ky, u nichž m(žeme sklízet a vysévat stále vlastní semena - lokanka (Clarkia), všelicha (Brachycome), ostrožka (Consolida), kosmatec (Dorotheanthus), gazania (Gazania), iberka (Iberis), letní cypišek (Kochia), talí- ovka (Lobularia), bínek (Lonas), msí"nice (Lunaria), "ernucha (Nigella), šrucha (Portulaca) titonie (Thitonia) a "etné další. Velká potíž je s dvouletkami. U macešek je "astá hybridizace s pleveln rostoucí violkou rolní (Viola arvensis), u sedmikrás zase se sedmikráskou chudobkou (Bellis perennis) a pomnnky také provázejí v okolní pírod plané druhy. Mnohé trvalky pinášejí hodn semen, která nesta"íme odstranit. Semená"e bývají r(zných hodnot, což však odhalíme až pi kvtu. Nepíjemnou vlastností je ovšem vysemejování pímo do stedu stárnoucího a ídnoucího trsu. V tomto pípad je asi nejlépe vše d(sledn zlikvidovat a nakoupit znovu. Zna"né praktické znalosti vyžadují výsevy devin. Prošlechtné kultivary své vlastnosti vtšinou nepodržují, ale je to pípad od pípadu. Záleží také na konkrétním jedinci, kým je opylován. Pi výsevech teba japonských javor( (Acer japonicum, A. palmatum) získáme pozoruhodnou stupnici zabarvení, dlení list( i kone"né výšky rostlin. Tato variabilita se zna"n liší u jednotlivých semenných strom(, i když se nám jeví na první pohled stejní. Podobn se chovají druhy, u nichž je znám hybridní p(vod. Ob"as se v parcích pstuje teba jeáb duryjský (Sorbus x thuringiaca). Vznikl jako kíženec jeábu muku (Sorbus aria) s listy nedlenými vej"itého tvaru a dobe známého jeábu pta"ího neboli obecného (Sorbus aucuparia) s dlenými listy. Hybridní p(vod je na jeábu duryjském patrný, listy jsou slab dlené. V pokusném výsevu se vyskytly typy odpovídající obma rodi"(m a asi z poloviny také r(zné pechody mezi nimi. Protože jeáby se ízkovat nedají, je zde jediná možnost vrného pemnožení Chybí ochranné lh4ty pro listová hnojiva? Ing. Miroslav Kalina, ÚR ZS Litom(ice S touto otázkou se již nkolikrát setkala zahrádkáská poradna ústedí ;ZS a my zde pro potebu zahrádkáské veejnosti zpístupjujeme následující kvalifikovanou odpovh: 48

50 Mimokoenová výživa zahradních plodin se provádí pedevším v raném období vegetace a bhem hlavního r(stu, kdy listy nejsnadnji pijímají živiny. Detailní termíny aplikace jsou vždy uvedeny na obalu každého listového hnojiva. V Rukovti Zahrádkáe 2003 nalezne "tená termíny nástiku mo"ovinou, hokou solí a stopovými prvky. Z nich vyplývá, že ve vtšin pípad( je delší období mezi posledním postikem a sklizní plodiny.výjimkou je aplikace solí vápníku proti hoké skvrnitosti jabloní. Výrobci zde uvádjí jako poslední termín ošetení 14 dní ped sklizní. Ten bychom mli dodržet rovnž pi aplikaci stopových prvk(. Je teba se zmínit také o dusíku, který pijímají listy rostlin velmi rychle. Ve form mo"oviny je 50 % pijato již za 1 až 4 hodiny, v pípad ledku vápenatého ješt rychleji a totéž platí i pro hnojiva, kde je dusík ve form aminokyselin (nap. Hycol). Za 24 hodin je 85 % mo"oviny absorbováno a rostliny ji tak mohou pemnit na potebné dusíkaté látky. Proto bychom se nemuseli bát v pípad poteby provést mimokoenové hnojení dusíkem i nkolik dní ped sklizní. Nemusíme se obávat zvýšení obsahu dusi"nan( v rostlinách. To platí nap. pro plodovou zeleninu. Ostatní základní živiny - fosfor, draslík, vápník a ho"ík - jsou d(ležitými minerálními látkami ve výživ lidí a zvíat a proto nepedstavují žádné zdravotní riziko. V závru uvádíme, že množství živin dodávané mimokoenovou výživou je malé a je vtšinou absorbováno rostlinami. Listová hnojiva u nás podléhají registraci u ÚK- ZÚZu, kde se sleduje jejich hygienická nezávadnost a také ú"innost. Nejvhodn!jší termín pro ez oešáku královského (Juglans regia) Jaroslav Matejsek, ÚR ZS Náchod Z mnohaletých pokus( a pozorování, kdy oešáky byly zámrn ezány v r(znou ro"ní dobu, jednozna"n vychází jako nejvhodnjší období pro ez termín jarní, po narašení. Pro názornost si pipomejme výhody a nevýhody ezu v r(zném ro"ním období. Zimní ez Bylo zjištno, že oešák je pod silným tlakem mízy po ukon"ení dormance (hlubokého vegeta"ního klidu), asi od poloviny prosince do doby, než vyraší pupeny a vyrostou nové zelené pír(stky. V zimním období (v dob kdy mrzne) je tok mízy blokován mrazem. Ale pi každém i krátkodobém oteplení se výron mízy na nové ezné rán obnovuje. Za mrazu znovu ustává a tak se to opakuje po dobu asi 40 dn(, než dojde k ucpání cév sraženinou mízy. Po dobu výronu mízy nelze rány zatít žádným pípravkem. Rány, které lze ošetit po delší dob až po zaschnutí, se h(e hojí. ]ez v zimním a jarním období ped narašením oešák(m neprospívá, ale naopak škodí. Letní ez v srpnu Stále je doporu"ován letní ez oešáku v srpnu. Je to z toho d(vodu, že po ezu plodících oešák( v srpnu nedochází k výronu mízy a tak se stará, dnes již pekonaná praxe stále oživuje. Ale je také nutné si pipomenout, že v srpnu se již netvoí znatelné hojivé závaly nových ran na vzrostlých a plodících stromech. Dochází zejm jen k uzavení cév, nebo v srpnu ezané oešáky neroní po skon"ení dormance mízu, na rozdíl od oešák( ezaných v listopadu (po odbru roub(). Jinak je to u oešák( ve školce, kde r(stová aktivita je delší než u strom( na trvalém stanovišti. U tchto mladých stromk( se m(že menší hojivý svalec vytvoit i v srpnu. ]ez oešák( v srpnu není vhodným termínem. Letní ez v 9ervnu Je možný v nutném pípad, kdy potebujeme odstranit pekážející, nebo zlomenou vtev. Na prosvtlení koruny je skoro pozd. Doporu"ovaný ez za"átkem "ervna, když nové pír(stky dosahují délky mm (3 až 5 cm) je zejm omyl. Za"átkem "ervna mají mladší a dosud neplodící oešáky nové pír(stky až 50 cm dlouhé, nikoliv 3-5 cm. Po ezu za"átkem "ervna vytvoí oešák zával v polovi"ní mohutnosti (pouze v šíi do 5 mm po obvodu rány) o proti ezu jarnímu 49

51 po narašení, kdy se vytvoí zával v šíce do ší ur"ení termínu jarního ezu, který je použi- 10 mm do srpna toho roku. Pokud má strom telný v každém roce, v každé nadmoské málo živin a trpí suchem, mohou být závaly výšce a poloze pozemku, pro všechny typy menší. oešák(, umožjuje orientace podle vegeta"- Pro" bychom doporu"ovali ezat oešáky ní fáze strom(. To znamená, že když se až v "ervnu a nevyužili možnosti jarního termínu. Opoždným prklestem až v ervnu pipravíme oešák o znanou asimilaní plochu a ztratíme as na vytvoení mohutnjších zával ezných ran v tom roce. Rána o pr0mru 2,5 cm / ez 5. -ervna (fotografováno na podzim téhož roku, zával 5 mm po obvodu) Jarní ez po narašení Do doby než oešák za"ne rašit, je pod silným tlakem mízy. Stanovení ur"itého data pro jarní ez není možné z nkolika pí"in, které ovlivjují dobu rašení: 1. nepedvídatelný termín píchodu jara 2. r(zná nadmoská výška 3. poloha pozemku (chránná, vtrná) 4. sklon pozemku (piklonný ke slunci, nebo odklonný) 5. typ oešáku a) ran rašící (SEIFERSDORFER, APOLLO) b) stedn rašící (JUPITER a další odr(dy) c) pozdji rašící (MARS) Z výše uvedeného je zejmé, že stanovení za"átku nejvhodnjšího termínu jarního ezu k ur"itému kalendánímu datu není možné, nebo m(že být v každém roce jiné. Pesnjoešák za"ne zelenat, nastává nejvhodnjší období pro jeho ez. Když nové pír(stky narostou do délky 3 až 5 cm, m(žeme odezat slabší vtve o pr(mru do 5 cm. U silnjších vtví m(že po ezu v té dob docházet ke slabšímu a krátkodobému slzení mízy. Z toho d(vodu silnjší vtve odízneme radji pozdji, když nové zelené pír(stky dosáhnou délky 10 až 15 cm. V této dob je snížen tlak mízy natolik, že vtšinou nedochází ani ke krátkodobému slzení z ezných ran. Silnjší vtev seízneme nejprve na pahýl (aby se nezatrhla) a teprve potom odízneme pahýl ve vtevním kroužku. Je lépe ezat za suchého a teplého po"así a rány bezprostedn po ezu ošetit vhodným nátrem. Používáme husté barvy editelné vodou, které nepálí a neimpregnují devo, nap. neednou LATEXOVOU barvu s pidáním houbomorného pípravku (FUNDAZOL a pod.) pípadn pidáme i práškový stimulátor pro podporu hojení ran. Vtší rány o pr(mru nad 5 cm m(žeme po zaschnutí základního nátru (upravené latexové barvy) natít 2-3 mm silnou vrstvou štpaského vosku, který nepálí (typ JENTEN). Povrch vosku peteme lehce hustou latexovou barvou a tím zabráníme stékání vosku pi ohátí sluncem a snížíme tak možnost jeho ped"asného vyschnutí a následného odpadnutí z rány. Takto kombinovaný nátr chrání ránu po dobu 1-2 rok(. PipomeJme si, že "ím vtší je rána, tím více rok( potrvá než se zcela zahojí. Pi dobré r(stové aktivit stromu se rána o pr(- mru 10 cm hojí asi 5-6 let. Po tu dobu ji musíme ošetovat, než se zcela uzave. Jarní ez po narašení oešák( je nejvhodnjší termín v celém kalendáním roce. Souhrn poznatk4 v hojení ran (hodnocení koncem vegeta"ní doby) 1. ez po narašení pi délce nových pír4stk cm, - hojivý zával v šíce 10 mm po obvodu rány. 50

52 2. ez za9átkem 9ervna, - hojivý zával v šíce 5 mm po obvodu rány 3. ez za9átkem 9ervence, - hojivý zával v šíce 2 mm po obvodu rány 4. ez za9átkem srpna, - žádný mitelný hojivý zával Není brambora jako brambora Miroslav Muška, ÚR ZS Tebí% Brambory jako d(ležitá "ást naší stravy se bohužel stávají plodinou, která je postupem "asu konzumována stále mén. Uvádí se, že se u nás sndlo v r kg brambor na osobu, v r kg na osobu a nyní to je už jen 77 kg na osobu. Stejn tak to je i s plochou zemdlské p(dy, na které se brambory pstují - v r.1955 to bylo 650 tisíc hektar(, v r.1998 již 72 tisíc hektar(, v r mén než 50 tisíc hektar( a v r.2004 už jen kolem 40 tisíc hektar(. Z této plochy mají drobní pstitelé brambory na 7-8 tisících hektarech. Pro úplnost údaj( je však teba dodat, že v r byl pr(mrný výnos 16 tun z hektaru, zatímco v r to již bylo 25 tun. V roce 2005 byly výnosy rekordní za celou dobu pstování od roku 1918, dokonce byl dosažen výnos nad 100 tun z hektaru (podmínky velkovýrobního pstování). Vliv( na snížení konzumace je více, jedním z nich je i to, že velkovýroba dodává brambory mechanicky poškozené, tudíž nevzhledné a leh"eji podléhající nákazám. V poslední dob je snaha dodávat na trh brambory, sklizené šetrnjší technologií, umyté a zabalené v líbivých PE obalech s popisem odr(dy. Negativní dopad má také prodej brambor v dob, když nejsou vhodné pro konzumaci - brambory ur"ené pro letní a podzimní konzum jsou prodávány na vánoce i mnohem pozdji. Dokonce jsou tyto odr(dy pstitelem ozna"ené jako vhodné pro pozdní konzum. Jako píklad lze uvést velmi ranou odr(du IMPALA. Jedná se o odr(du, která má vysoké výnosy v raných termínech pi ped"asné sklizni, je chuov velice dobrá. Touto odr(dou je však osázena neúmrn veliká plocha, takže se konzumuje mnohem pozdji, než je vhodné. Uvaené hlízy jsou pak vodnaté a nechutnají. Ale protože si je zákazník nakoupil ve slev ve vtším množství v dob ped nabídkou brambor vhodných k uskladnní, nekoupí pozdji odr(du jinou. Kvalitních odr(d pro pozdní konzum se prodá málo, pstitel nezvtšuje, spíš zmenšuje osázené plochy. Uzavírá se tak bludný kruh - IMPA- LA se množí a pstuje na velkých plochách a nedává šanci pstovat pro pozdní konzum mnohem vhodnjší a chutnjší odr(dy. Tyto výše popsané problémy však nemá zahrádká, který brambory pstuje pro sebe. Pstuje pro kvalitu, ne pro množství, chce si pochutnat a má radost, že jeho výpstek chutná i jiným. M(že si vybrat odr(dy vhodné pro požadovaný zp(sob užití a svým zp(sobem pstování se blíží ekologickému pstování, jehož výsledkem je zcela ur"it lepší chu než chu stejné odr(dy pstované ve velkovýrob a nevhodn skladované v obchod. Každý z nás si m(že svoji produkci srovnat se zmínným ekologickým pstováním brambor, které se na trhu ozna"ují grafickým znakem a také pívlastkem BIO. Jsou také dražší, nebo jejich pstování je náro"- njší. Ekologicky pstované brambory nejsou hnojeny minerálními hnojivy, ale pouze chlévským hnojem v množství 3-4 kg na metr "tvere"ní a zeleným hnojením. Proti plísni bramborové se nepoužívají chemické postiky - pouze pípravky na bázi oxychloridu mdi - KUPRIKOL, mandelinka bramborová se sbírá ru"n. Je vhodné volit odr(dy, které jsou mén citlivé na plísej bramborovou. Naproti tomu velkovýroba používá na udržení zdravého stavu porostu postiky proti plevel(m ped i po vzejití sadby, moí sadbu, postiky proti plísni (naši pstitelé 3-5 x, v Polsku až 1-2 x, v Nmecku až 16 x, v Holandsku až l8 x, ve Francii až 19 x), postiky proti mandelince a mšicím a postiky na likvidaci porostu ped sklizní brambor. I z tchto d(vod( je vhodné pstovat brambory na zahrádkách. Aby pstování na 51

53 Je však teba vzít v úvahu, že nkteré odr(dy jsou pechodem mezi uvedenými varnými typy - AB, BA, BC. První písmeno zna"í pevahu k varnému typu. Také je teba po"ítat s tím, že se mohou objevit tzv. ro"níková kolísání kvality, zp(sobená klimatickými podmínkami v roce pstování (pevná se nap. zdá polopevná, polopevná mou"natá, ale i naopak). Odr4da dle vegeta9ní doby Podle délky vegeta"ní doby jsou brambory zaazeny do 4 skupin a to: - Velmi rané, vegeta"ní doba dní, - Rané, vegeta"ní doba dní, - Polorané, vegeta"ní doba dní, - Polopozdní až pozdní, vegeta"ní doba nad 120 dní. Pro zahrádkáe mají význam odr(dy velmi rané, rané, mén polorané. Polopozdní až pozdní jsou mén vhodné, i když jejich pstování nelze vylou"it - sklizej v polovin záí i pozdji není pro vtšinu zahrádká( ta nejvhodnjší doba. Obecn platí, že velmi rané se mají zkonzumovat co nejdíve, nejdéle do vánoc. Jsou samozejm vyjímky. Pedklí"ením a použitím netkané textilie lze v nadmoské výšce 520 m - není-li ex- zahrádce bylo úspšné a splnilo o"ekávání trémn chladné po"así - dosáhnout ped"asje teba dodržet následující: né sklizn za dn(. V r jsem 1. zvolit vhodný varný typ a vegeta"ní dobu sázel a za"al kopat Teplota odr(dy v tomto roce byla týden ped sázením nad o 2. sázet jen kvalitní sadbu 10 C, teploty po dobu vegetace byly velice 3. dodržet ur"ité zásady pstování píznivé. Sázena byla odr(da VELOX, která byla od dána k pedklí"ení do místnosti s teplotou C po dobu 4 týdn( Varný typ o Rozlišujeme 3 základní varné typy a to: o a 2 týdny pi teplot okolo 10 C. Po vysáze- VARNÝ TYP A: jedná se o pevné lojovité ní byl záhon ihned pikryt netkanou textilií brambory, které jsou nerozváivé, píjemn ata ponechána až do výše stonk( cca vlhké, velmi slab až slab mou"naté, jsou 25 cm. V tomto roce byly i píznivé dešové vhodné pro pípravu bramborového salátu i srážky, takže nebylo teba zalévat. Pro ke konzumu jako vaené. nejranjší sklizn je vhodné vybírat odr(dy VARNÝ TYP B: polopevné, polomou"né s rychlým nár(stem hlíz. V sou"asné dob brambory s jemnou až hrubší strukturou, tuto vlastnost spljují odr(dy EVEREST, píjemn vlhké až sušší, jsou vhodné jako FLAVIA, IMPALA, LEONI, MAGDA, SOLIST píloha k jídlu. a VITESSE. VARNÝ TYP C: mkké, mou"naté brambory s jemnou až stedn hrubou strukturou, stedn vlhké až suché, tyto jsou vhodné k píprav kaší, tst a výrobk( z brambor. 52 Kvalitní sadba Každý, kdo pstuje brambory, by ml - nejen z vlastní zkušenosti íkám zásadn - použít kvalitiní certifikovanou sadbu od množitele. Taková sadba se pozná podle toho, že je ozna"ená návskou do 10 kg podnikovou, nad 10 kg úední - tj. s hlavi"- kou ÚKZÚZ. Na návsce musí být název a adresa dodavatele (výrobce), název odr(- dy, stupej množení - zahrádká vysta"í se stupnm C1 nebo C2 (rozlišujeme základní rozmnožovací materiál ozna"ený SE1, SE2 a E; stupej E je dále pemnožován jako certifikovaná sadba C1 a C2; mezi stupni množení mimo kvalitativní ukazatele je i rozdíl v cen - nap. v r stupej E 12 až 14,50 K" za kg, stupej C2 7 K" za kg), hmotnost, velikostní tídní,ozna"ení zem výroby a "íslo partie (údaj, ze kterého lze zjistit veškeré informace týkající se uznávacího ízení prodávané certifikované sadby). Sadbu s ozna"ením C1 pstuji ješt další rok, ale je bezpodmíne"n teba provádt ve vegeta"ním období selekci - vyadit nezdravé rostliny a cizí pímsi i s hlízami. Poznají se podle toho, že mají nap. svinuté listy, "erný stonek nad zemí, jsou nízké r(stem "i jinak netypické. Použitím nekvalitní sadby nejenže není kvalitní porost, ale dochází k nižším výnos(m - mám zkušenosti hned druhý rok mén až o 25 %. Kv(li kvalit konzumu bychom mli dbát i o "isto-

54 vách se zahrádkáskou, "i zemdlskou tematikou. V tchto materiálech jsou vlast- nosti uvedeny tak, jak se firm odr(da pi jejích pokusech jeví. Objektivní a nezávislý seznam odr(d, jejich hodnocení odolnosti proti chorobám a šk(dc(m, hospodáských vlastností (tvar hlíz, barva dužniny, barva hranolk(, lupínk( aj.) a stolní hodnoty (konzistence, mou"natost, vlhkost, chu, tmavnutí vaených hlíz aj.), v"etn podrobných popis( celkem 150 odr(d je uveden v publikaci Ústedního kontrolního a zkušebního ústavu zemdlského, Odbor odr(dového zkušebnictví s názvem Pehledy odr(d 2005 brambory. Zásady p!stování Brambory nemají zvláštní nároky na p(dní podmínky, dají se pstovat i v jílovitohlinitých p(dách s dobrými výsledky. Nevhodné však jsou zamokené pozemky a pstování pod stromy na zahrádce. Je teba p(du na podzim hluboce zorat nebo zrýt, zjara ádn nakypit - nejlépe rota"ním kypi"em, je-li k dispozici. Doba kypení záleží na vlhkosti p(dy, p(da musí osychat. Výsledkem musí být jemná struktura bez hrudek nebo dokonce hrud. Sázet je teba do teplé p(dy, sadba o velikosti minimáln 25 x 25 mm, maximáln 60 x 60 mm, vzdálenost brambor od sebe do 30 cm. Pi velké sadb m(že být vtší, pi malé sadb menší vzdálenost. Vývoji rostlin pom(že opakované proorání "i okopání. Koen(m se tak dostává vzduchu a zni"í se plevele. Znovu však pipomínám, nesmí dojít ke vzniku hrud a musí být rozdroben nežádoucí p(dní škraloup. Po sklizni je teba nechat brambory ve stodole, v chatce "i pod jiným písteškem. Dojde pi tom k osušení hlíz a ke zhojení poškozených míst. Vhodná doba je 2-3 týdny. Brambory v této dob je nutné chránit ped slune"ním svitem. Aby hlízy nezezelenaly, pikryjeme je prodyšnou pytlovinou nebo kartonem. Ped uložením do sklepa nebo jiné chladné a vlhké místnosti vyadíme hlízy s napadením hnilobou. Nedostate"né vydýchání poznáme podle vytvoené potní vrstvy - jsou na povrchu vlhké. Vlastní skladování je vhodné pi o teplotách 2-6 C. Brambory skladované pi tu odr(dy. Je ur"it na závadu mít mezi salátovkou rozváivou bramboru a naopak, v píloze mezi tmav žlutými mít bramboru svtlou. Doporu"uji také sázet více odr(d a to proto, že ne vždy každá odr(da vyjde tak, jak by mla. Doporu"it nejlepší odr(du není jednoduché proto, nebo každému chutná jiný varný typ - nkdo nenechá dopustit na lojovitou bramboru, nkdo zcela opa"n propaguje bramboru mou"natou. Navíc jde o subjektivní hodnocení.ústední kontrolní a zkušební ústav zemdlský - Odbor odr(dového zkušebnictví ml v roce 2005 pihlášeno k uznávacímu ízení 177 odr(d sadbových brambor, na polních pokusech v Havlí"kové Borové bylo pstováno 232 odr(d od 13 firem. Orientace v tak po"etné nabídce není také jednoduchá, zahrádkái ÚR ;ZS Tebí" proto poádají každoro"n degustaci vybraných odr(d brambor. V pehledné tabulce výsledk( lze tak nalézt prvotní informaci o vhodné odr(d. Ostatní pak záleží na výbru samotného zahrádkáe. Dle výsledk( degustací a zkušeností nejen vlastních si dovolím doporu"it následující odr(dy, které jsou však více smovány k tužším varným typ(m, tak jak se zdá být orientována chu konzument(. - Odr4dy velmi rané: Astoria BA, Colette BA, Magda BA, Rosára A, AB ("ervená slupka) - Odr4dy rané: Annabelle AB, Baccara B,BA, Dali A,AB, Karin BA, Kordoba B, Marabel B, Princess AB, Secura B,BC - Polorané: Andante AB,A, Ditta (díve Lenka) AB, Kariera BA, Laura B ("ervená slupka), Lolita BA, Milva BA, Red Anna B ("ervená slupka), Victoria B,BA Kde lze zjistit vlastnosti výše uvedených odr(d brambor? Každá firma, která je držitelem šlechtitelských práv nebo udržovatelem nebo zástupcem zahrani"ního vlastníka šlechtitelských práv v ;eské republice, vydává popisy vlastností a použití jednotlivých odr(d brambor v souhrnném katalogu nebo jednotlivých letácích, které bývají k dispozici na výsta- 53

55 této teplot však nelze ihned konzumovat. ských karafiát( má však hostinský a pomo- Došlo u nich totiž k pemn škrobu v cukry log Michal Bullmann, který s J. Pirnerem a chutnaly by nasládle. Nechají se proto 10 provádl umlé sprašování a výbr rostlin. o o až 14 dn( v teplot 12 C - 15 C, aby došlo V roce 1831 zasílá již M. Bullman velkokv- k vydýchání cukr(. Je doporu"ováno skla- té karafiáty do Itálie, Nmecka, Švédska dovat do výše vrstvy asi 1 m. Mám velmi i Anglie. Tak se díky velkému nadšení, dobré zkušenosti se skladováním v rašlo- nezmrné trplivosti a pracovitosti rodila vých pytlích r(zné velikosti až do 50 kg, odr(da klatovského karafiátu. Jedná se které umožjují i pi mén vtraném sklado- o mrazuvzdornou trvalku se stonkem 50 - vání pístup vzduchu. Samozejm lze pou- 60 cm vysokým, žaludovým nepukavým žít i devné nebo umlohmotné bedni"ky. kalichem. Kvt se vyzna"uje pravidelností, Pro ty, kteí chtjí spíše ekologicky psto- celokrajnými nezoubkovanými okraji korunvané brambory, doporu"uji chlévský hn(j, ních plátk(, pr(mrem 6-8 cm, hebí"konebo zelené hnojení - nap. ho"ici bílou, vou v(ní a hlavn nádhernými odstíny všech svazenku vrati"olistou "i lni"ku setou ped barev, krom modré, se zajímavou kresbou. podzimní orbou. V pr(bhu vegetace nepo- Podle barevné kresby v kvtu rozdlil klaužívat minerální hnojiva, pouze postik na tovské karafiáty do 6 tíd profesor Josef list listovým hnojivem - osvd"il se mn ;echura ( ). CAMPOFORT forte nebo WUXAL SUS Od zahrádká( pevzali pozdji karafiáty KOMBI Mg. Postik na list aplikuji 3 x, poprvé po"átkem tvorby poupat, pak po"átkem kvetení a za 14 dn( poté. klatovští zahradníci Matj Spora, Antonín Bíško, František Celerin, Josef Walter, Vít Boublík, Vojtch Svoboda a další, kteí Pokud se zahrádká rozhodne pro chemickou ochranu proti plísni bramborové, lze doporu"it postiky pípravky ALTIMA 500 SC, CASOAR, TATTOO a RIDOMIL GOLD MZ 68 WP. Jsou v sou"asné dob dle výsledk( zkoušek nejú"injší. Proti mandelince bramborové jsou ú"inné postiky ACTARA, BANCOL, CALYPSO a MOSPILAN. získali klatovským karafiát(m svtovou Klatovský karafiát (Dianthus caryophyllus var. Clatoviensis) Peter Pošefka, pedseda Spec. zákl. organizace ZS Klatovský karafiát) Karafiáty se za"aly v Klatovech pstovat v roce 1813, kdy se do svého rodného msta vrátil rytmistr Volšanský a na památku si z francouzského msta Nancy pivezl malá, "erná semínka drobnokvtého karafiátu. Zbytek svého života pak vnoval hlavn pstování a zušlechování této milé rostlinky. Brzy o ni vzbudil zajem i u svých soused( a tak se do djin klatovského karafiátu zapsali jako první ptitelé cvo"ka Jan Pirner, mlyná Josef Formánek a Matj Stránský. Hlavní zásluhu o pstování klatov- slávu na výstavách ve Vídni 1892, Bruselu 1893, Antverpách 1894, Amsterodamu 1895, Lyonu, Hamburku atd. Za to, že klatovské karafiáty pe"kaly 1. svtovou válku, patí velký dík zahradníku Matji Pintíovi. Od nho se po válce opt rozšiují hlavn zásluhou profesora Dr. Františka Ševce, který popsal djiny klatovského karafiátnictví a zp(sob pstování v publikaci Klatovské karafiáty (1926). Také 2. svtová válka byla velkou pekážkou v pstování a jen opravdoví milovníci zachrajovali sortiment. Nejnovjší éra pstování klatovských karafiát( za"ala v roce 1954, kdy vznikl kroužek pstitel( a obdivovatel( této kvtiny. V roce 1956 již uskute"nil první výstavu na záhrad klatovského muzea, v r pak u píležitosti X. MFF i v Karlových Varech. Ve výstavní "innosti pokra"uje i nynjší Specializovaná základní organizace pstitel( klatovských karafiát( pi ÚR, nebo ZO ;ZS v Klatovech. V sou"asné dob má 12 "len(, z toho 7 své výpstky každoro"n pedstavují "lenové veejnosti na 14 denní "ervencové výstav na zahrad v Hostašov ul. v Klatovech. Zde bývá zpravidla k vidní tisícovka rostlin na záhonech a

56 v pavilónu v kvtiná"ích. Krom toho v roce 1994 jsme klatovské karafiáty vystavovali v Pražské botanické zahrad UK. V letech 1997, 1998 a 2000 na celonárodních výstavách se zahrani"ní ú"astí v Lysé nad Labem, v r a 2003 na výstavách Zahrada Vyso"iny v Žirovnici, dále v r v Nmecku na výstav Natur in Cham, v r v Nepomuku. Všichni sou"asní pstitelé jsou zahrádkái, kteí milují msto, v nmž žijí a mají velkou zásluhu na tom, že klatovské karafiáty se již v r do"kají 200 let své existence. Pstují kolem 60 odr(d a sortiment stále obohacují o novinky vypstované ze semen. Vypstování nového karafiátu ze semene není však záležitostí 1 roku, vyžaduje hodn trplivosti a vytrvalosti. Proto zájemci o pestrobarevný karafiátový záhon si mohou v Klatovech objednat sazenice získané hížením (há"kovaním), které jim ješt v tom samém roce vykvetou. (Postup popsán nap. v únorovém ". "asopisu Zahrádká 2006). Návod k pstovaní je vložen do každé zásilky se sazenicemi. Existuje i videokazeta o pstovaní a množení klatovských karafiát(. Zveme všechny milovníky kvtin, kteí v "ervenci navštíví zajímavé msto pod ;ernou vží, aby krom kostel(, katakomb, barokní lékárny nezapomnli navštívit i výstavu pravých klatovských karafiát( na výstavní záhrad proti muzeu. Staré odr4dy Ing. Ladislav Zahradník, pedseda ovocnáské komise ZS Panenské, Croncelské, Bernské r(žové, Paížanka, Solanka, Špinka a další... Kdo z ovocná( pamtník( by si nevzpomnl na své za"átky, a už se zdálo, že odr(dy pstované ped více jak 100 lety zmizí v propadlišti djin. Sta"í projít staré zahrady a jsme pekvapeni, kolik zapomenutých odr(d nacházíme a majitelé jsou na n pyšní. Nkdy ze sentimentu, vždy "asto ovocné stromy s hospodáem, "i hospodyní vyr(staly i stárly. Jindy z úcty k rodi"(m "i prarodi"(m, kteí strom zasadili. Vždy úcta k ovocnému stromu patila k našim národním tradicím. Sám vzpomínám na dtství, kdy u našeho domu byl jen malý dvorek s jedinou jabloní odr(dy Croncelské. Dodnes mám k této odr(d sympatie. Ovocné druhy charakterizují i oblast pstování. I když jsou nej"astjší jablon, k obrazu krajiny jižní Moravy patí neodmysliteln merujky, k Valašsku slivon, východní ;echy proslavily tešn a severní ;echy zase hrušn. I u pemnných užitkových zahrad na okrasné je nezídka zachován starý ovocný strom jako dominanta zahrady, estetický vjem je velmi p(sobivý. Je tu i další d(vod k ochran a zachování starých odr(d. Odborn se nazývá genové ddictví. Staré a podobn i krajové odr(dy jsou pizp(sobené místním klimatickým podmínkám. Vyzna"ují se otužilostí a vzdorností k významným chorobám a šk(dc(m. Slouží jako výchozí zdroje pi šlechtní. Považují se právem za národní bohatství. ShromažHováním a udržováním starých odr(d, jinak záchranu genofondu má v náplni "innosti u nás nkolik institucí, nap. VŠÚO Holovousy u Hoic, MZLU Brno, ÚKZÚZ, hlavní odr(dová zkušebna ovoce v Želešicích u Brna a v Lysicích, Valašské muzeum v pírod Rožnov pod Radhoštm, Pomologické muzeum Velké Losiny, Genofondový sad Velké nad Veli"kou (ZO ;SOP Bílé Karpaty), Ovocná školka Bojkovice u Uherského Brodu. Krom profesionálních institucí se problematice záchrany starých a krajových odr(d po vzoru západních zemí v posledních letech vnují i ob"anská sdružení, spolky i nadšenci. Tyto záslužné aktivity jsou podporovány nejen Ministerstvem zemdlství a Ministerstvem životního prostedí, ale i EU a UNESCO. Je to píznivá zpráva i pro zájemce o staré odr(dy, kam se obrátit pi shánní informací, štp(, pípadn výsadbového materiálu. Málo jako šafránu... (Zahrádká D.2/1973) Šafrán vlastn3 není nic jiného než krokus. Krokus se zlatov3 zbarvenými kv3ty, který t3ž- 55

57 kou exotickou v:ní každoro8n3 v íjnu a listopadu naplvuje kašmírské údolí Pampore v Indii. Pro každého obdivovatele syt3 vybarvených a vonících kv3t: je to prý nezapomenutelný zážitek. V dív3jších dobách m3l šafrán velký význam. S královským kv3tem barvili ve starov3ku plášt3 irských panovník:. Ve starov3kém Becku byly pi slavnostech sín3 i divadlo zdobeny šafránem. Šafrán sloužil i jako vonná látka v lázních. Ulice Bíma byly posypány kv3ty šafránu, když se Nero vracel z polních tažení. Arabové užívali šafránu ped více jak tisíci léty k lé8ebným ú8el:m. Jak se královský krokus (i u nás rostou plan3 dva druhy) rozšíil do všech 8ástí sv3ta, to pesn3 nikdo neví. Pi jednom polním tažení ho prý Džingischán pivezl do?íny. Odtamtud se pes Tibet dostal do Indie. Do Špan3lska ho pivezli arabští dobyvatelé. Také v Anglii existuje už n3kolik staletí Shaffron Waldon - údolí, ve kterém jednou za rok kvete tato královská kv3tina. Cesta šafránu do kašmírského údolí Pampore má svou vlastní historii. Ped tisíci léty žil ve sv3tu vzdáleném údolí proslulý léka Waghbatta. Lékai se podailo vylé8it knížete horského kmene Takšaka Naga z o8ní choroby. Z vd38nosti daroval kníže lékai hlízu šafránu. Léka hlízu zasadil ve své zahrad3 a pozd3ji se královská kv3tina rozšíila po celém údolí. Ješt3 dnes, když je m3síc v úplvku a šafrán kvete, se šlechtický dárce oslavuje. Již dlouho ztratil šafrán sv:j význam jako barvivo pro královské plášt3 nebo jako vonná látka pro lázn3. Pouze tu a tam, jako napíklad v Anglii se ješt3 dnes barví dorty a cukroví šafránovou žlutí... Vidíme, že naše písloví je konec konc: velice pravdiv3. Miroslav Kamiš Hortenzie na zahrádce Ing. Tomáš Foral Rod Hydrangea L.- hortenzie z "eledi Saxifragaceae - lomikamenovité díve Hydrangeaceae - hortenziovité, jsou opadavé zídka stálezelené kee, vzácn menší stromy nebo pnoucí deviny. Nkolik desítek druh( roste ve východní Asii, ;ín, Japonsku a v Americe. Dor(stají výšky cca 1 až 1,5 metru, nkteré až do 3 metr( výšky i šíky, popínavá hortenzie apíkatá až 20 m. Všechny vyžadují svtlé stanovišt a živinami bohatou, hlubokou p(du. Nejznámjší a nejpstovanjší hortenzie velkolistá nejlépe roste v kyselých, rašelinohlinitých p(dách s p(dní reakcí kyselou, tj. ph 3,5-4,5. V takto kyselé p(d však druhy a kultivary s r(žovými a "ervenými kvtenstvími složenými pevážn ze sterilních kvt( se zbarvují do modra. V p(dách s reakcí ph 5,5-6,0 se vybarvují kvtenství do r(žova a "ervena. Pi vyšší reakci ph 6,5-7,0 dochází k chlorózám, tj. žloutnutí list(. Je tedy zejmé, že hortenzie se nedají pstovat ve vápenitých p(dách a nesmí se zlévat tvrdou vodou. Pokud máme r(žov kvetoucí kultivar a pece jen chceme docílit modrého vybarvení kvtenství, pidáváme do p(dy kamenec hlinitoamonný v množství cca 5 kg na 1m 3 substrátu. Kamencem se rostliny zalévají i bhem nakvétání. Nkteré odr(dy jsou více, jiné mén citlivé, proto intenzita modrého zbarvení m(že být u r(zných odr(d jiná. Zmna barvy z r(žové na modrou je zp(sobována ú"inkem volných iont( hliníku na barvivo delphinidin, který kvty obsahují. Není to tedy barvení v pravém slova smyslu, jde o reakci barviv pítomných v kvtu zmnou kyselosti p(dy "i zálivky. Nkteré druhy a odr(dy mní bhem svého kvetení barvu vlivem reakce bun"ných šáv stárnutím kvt( nap. z bílé po "ervenou až mdn hndou nebo z modré a r(žové po zelenou až hndou, dokonce m(žeme najít na jednom kei kvty v barv r(žové, modré i fialové. Nkteré druhy udržují hndá zaschlá kvtenství pes celou zimu na keích i po opadu listí. Vyzrálá kvtenství se m(- žou použít k sušení do suchých aranžmá jak v pírodní barv, tak odbarvené do bla nebo obarvené do pastelových odstín(. Je vhodné je preparovat a zvlá"nit glycerínem. Kvtenství hortenzií jsou umístná na jednoletých výhonech. Nejoblíbenjší jsou hortenzie s kulovitými kvtenstvími která 56

58 Hortenzie jsou také velmi vhodné a oblíbe- né jako kontejnerové rostliny do penosných nádob a jako rostliny hrnkové, pokojové, vhodné k rychlení. V obchodech se dnes prodávají tém po celý rok, nej"astji však na jae a na podzim. Výsadbu kontejnerovaných rostlin m(žeme provádt tém po celou vegeta"ní dobu. Není vhodné pouze období velkých veder a pozdní podzim, protože pak mohou neprokoenné rostliny vymrzat. Nkteré hortenzie je vhodné na zimu chránit ped silnými mrazy rašelinou, hoblinami, listím a chvojím nebo vtší vyztuženou lepenkovou "i polystyrénovou bednou. D(ležité je d(kladné odplevelení p(dy ped výsadbou. Mimo vypletí doporu"uji i chemické odplevelení dostupnými herbicidy, které nezanechávají v p(d rezidua. U hortenzie velkolisté ezem odstrajujeme pouze suché nebo pekrývající se vtve, vtve slabé a odkvetlé a to pouze na jae. Pro vytvoení silných kvtních pupen( ežeme kee od kvtna do poloviny "ervna nad 3. až 4. o"kem (pupenem). Výhony, ukon"ené kvtním pupenem nesmíme na jae odstrajovat protože kvtní pupeny se zakládají již v pedcházejícím roce. Snížené kvetení m(že být tedy zp(sobeno nevhodným ezem nebo zmrznutím vrcholových kvtních pupen( v tuhé zim a také špatnou výživou a pstováním v alkalické (vápenité) p(d. Naopak nap. hortenzii latnatou nebo strome"kovitou ežeme každoro"n hluboko pibližn na 2 o"ka. Hortenzie sázíme jako solitéry nebo v menších skupinách do trávníku nebo trvalkových záhon( s nízkými trvalkami a kei, nejlépe poblíž cest, teras, odpo"ívadel, vesoviš, dom( zdí a vchod(, k potok(m a rybní"k(m, kde mají dostatek potebné vlhkosti. Kvtenství jsou krásná jak pro pozorování zblízka, tak záí do dálky svojí velikostí i jasnými barvami. Nkteré druhy m(žeme použít do voln rostoucích živých plot( a popínavou hortenzii apíkatou na zdi, ploty, sloupy, pergoly, kmeny strom(, ale i bez opory jako p(dopokryvnou rostlinu nebo voln bizardn rostoucí ke. Kolem dobe vtveného koenového systému rostliny opatrn okopáváme. Hnojíme mají pr(mr až 30 cm, jsou však i velmi p(vabné hortenzie s latami kvt( kuželovitého tvaru nebo jemná jakoby krajková kvtenství, která mají po obvodu kvty sterilní s velkými okvtními plátky a uprosted kvty drobné fertilní (plodné). Sterilní kvty mají 4 korunní plátky, jsou však již i odr(dy s vtším po"tem plátk( a kvty jsou poloplné nebo plné. Barva kvt( m(že být v odstínech bílé, žluté, r(žové, "ervené, temn "ervené, svtle až tmav modré a fialové. Jsou odr(dy s kombinací tchto barev. Jsou to dlouhovké kee se vzr(stající oblibou u nás, protože kvetou v lét, kdy jsou keové záhony na kvty chudé. Nejvhodnjší doba množení hortenzií v domácích podmínkách je za"átek léta z polovyzrálých nebo bylinných vrcholových ízk( bez vrcholových kvtních pupen(. Ve velkovýrob se z rychlených mate"ních rostlin odebírají ízky v únoru až beznu. U nkterých druh( m(žeme použít i rozdlení trs( "asn na jae ped rašením pupen(. Množení semeny je možné hlavn u botanických druh(. Nej"astji pstovanými druhy jsou hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla, synonymum hortenzie topolová (Hydrangea opuloides), hortenzie plstnatá (Hydrangea villosa), hortenzie pilovitá (Hydrangea serrata), hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata), popínavá hortenzie apíkatá (Hydrangea anomala petiolaris), hortenzie strome9kovitá (Hydrangea arborescens), hortenzie drsná (Hydrangea aspera), hortenzie kosmatá (Hydrangea heteromalla), hortenzie dubolistá (Hydrangea quercifolia), hortenzie Sargentova (Hydrangea sargentiana). Rostliny vysazujeme na svtlé stanovišt chránné ped prudkými vtry a pr(vanem. Rostliny snesou slunce (není vhodný pímý úpal), ale musí být zajištna vydatná zálivka ne však pemokení. Nejlépe rostou v polostínu, ale snesou i stín. Živná, dobe pipravená p(da s pímsí rašeliny a zetlelého kravského hnoje, jehli"naté hrabanky "i listovky jsou podmínkou zdárného r(stu a vývoje rostlin, kvalitního a bohatého kvetení. 57

59 pravideln, každoro"n kombinovanými Každý rostlinný druh m(že, a "asto je hnojivy bez vápníku a pidáváme dostatek humusu a rašeliny. Dbáme na vyváženou výživu a nepehnojujeme dusíkatými hnojivy, aby nové letorosty dobe vyzrály a v zim nenamrzaly. Je vhodné kee mul"ovat rozdrcenou borkou (k(rou) nebo devnými štpky, které nejenže udržují p(du bez plevel(, udržují vláhu, dodávají humus, ale chrání v zim rostliny ped velkým promrznutím. infikován nkolika r(znými viry. Z tohoto aspektu jsou na tom nejh(e brambory, kde je v podmínkách naší republiky rozšíeno nejmén šest d(ležitých vir(, a kdybychom nemli dobe organizovaný systém produkce zdravé sadby, asi bychom brambory nemohli v(bec pstovat, nebo by jejich pstování bylo nerentabilní. V ;eské republice bylo na r(zných rostlinách zjištno hodn pes sto r(zných druh( vir(, ve svt bylo identifikováno tém devt set druh( Virus šarky švestky a ochrana proti n!mu Doc. Ing. Jaroslav Polák, DrSc., Výzkumný ústav rostlinné výroby, odbor rostlinolékaství, Praha - Ruzyn( Virus šarky švestky, (Plum pox virus - zkratka PPV), je jedním z nejškodlivjších rostlinných vir( na svt a nejškodlivjším v ;eské republice. Tento virus tém úpln zlikvidoval pstování švestek, pedevším pak velmi kvalitní švestky Domácí. Zlikvidoval by i produkci slivovice v ;echách, a - zejména na Morav, kdyby pední výrobci tohoto chlapského nápoje více než 90 % potebných švestek nedováželi ze zahrani"í, pedevším z Rumunska. Virus je vláknitého tvaru, vlákna jsou dlouhá 750 nm (mí tedy mén než tisícinu milimetru) a 13 nm široká. Virus se penáší neperzistentn mšicemi. To znamená, že mšice m(že nabývacím sáním na nemocné rostlin virus získat bhem nkolika minut, nebo dokonce vtein a bhem stejné doby inokula"ního sání virus penést do zdravé rostliny. Z toho vyplývá, že použití aphicid( k zabránní penosu viru šarky švestky mšicemi je prakticky neú"inné. Píznaky napadení šarkou na plodech broskvon typu cling 'Catherina' rostlinných vir(. Na peckovinách (slivon, resp. švestky, merujky, broskvon) se vedle viru šarky švestky by v mnohem menší míe vyskytují virus zakrslosti slivon, a virus nekrotické kroužkovitosti tešn. Ojedinle mohou být peckoviny v ;R infikovány i kmeny viru mozaiky jablon, a viru chlorotické skvrnitosti jablon. Oba tyto viry mohou na peckovinách vyvolat píznaky podobné píznak(m šarky, i když slabší. V souvislosti s infekcí tmito viry hovoíme o pseudošarce. V ;eské republice dosud nebyl prokázán pirozený výskyt viru šarky švestky na stromech tešn nebo višn. Stanovení v genofondu tešn ve VŠÚO Holovousy nemohlo být oveno, protože stromy s pravdpodobnou infekcí byly zlikvidovány. ;asto je v odborné veejnosti a mezi zahrádkái diskutována otázka ochrany peckovin proti viru šarky švestky. Problém tžce doléhá zejména i na domácí producenty slivovice, pedevším na Morav. Je nutno zcela jasn konstatovat, že virové choroby rostlin, resp. jednou infikované a nemocné stromy nelze v žádném pípad a žádnými prostedky lé"it. Nelze tedy vylé"it stromy infikované virem šarky švestky ani zelenou skalicí, ani jinými chemikáliemi, které se nkde dokonce prodávaly za ú"elem lé"by strom( nemocných šarkou. Producenti takovýchto pseudolék( se snaží vydlávat na neznalosti, nebo hlouposti tch, kteí by takové zboží kupovali. Ú"inná ochrana proti virovým chorobám, a tudíž i proti viru šarky švestky však existuje. Je to v prvé ad pstování viruprostých strom( a odr(d. Systém certifikace a produkce viruprostých školkaských výpstk( 58

60 nebo vtšina tchto základních kategorií, a také pechody mezi nimi. Existují, nebo je možno vyšlechtit odr(dy k viru extrémn náchylné, neboli hypersenzitivní, náchylné, tolerantní, rezistentní, nebo dokonce imun- ní. Jednotlivé kategorie vztahu hostitele (rostliny) a patogena (v našem pípad viru) je možno charakterizovat takto: se v sou"asné dob v ;eské republice zavádí. Dobrému zahrádkái se rozhodn vyplatí zakoupit si k výsadb viruprosté stromky. I kdyby se mu v infek"ním prostedí bhem nkolika let šarkou, nebo jinými viry infikovaly, množství i kvalita výpstk( mu nkolikanásobn nahradí rozdíl v cen standardních a viruprostých stromk(. Žádejte u školka( certifikované viruprosté stromky s visa"kou VF (virus free)! V pípad švestek, merunk a broskvoní však nelze pro podmínky ;eské republiky doporu"it nákup a výsadbu k šarce velmi náchylných odr(d, nap. švestky Domácí, broskvon Catherina, nebo merujky Karola, by by byly viruprosté. Rychlá reinfekce vtšinou neumožní, aby zahrádká z tchto odr(d získal kvalitní úrodu po delší "asové období. Píznaky napadení šarkou na plodech merunk odr0dy 'Karola' Jedinou možností ú"inné ochrany proti vir(m, proti viru šarky švestky, je pstování viruprostých, rezistentních, pípadn dokonce k viru imunních odr(d. Tady je namíst vysvtlit odbornou terminologii na úseku odolnosti rostlin k chorobám. Školkai i šlechtitelé ob"as používají nesprávnou terminologii, pokud ne pímo zavádjící. Z neznalosti a možná i z komer"ních zájm( dochází nkdy k matení pojm(, což není dobré, a byl by špatný vdec ten, kdo by to nechal bez povšimnutí. Ve vztahu rostliny, resp. odr(dy k patogenu, viru, rozeznáváme pt základních kategorií: hypersenzitivita, náchylnost, tolerance, odolnost (rezistence) a imunita. V rámci jednoho rostlinného druhu se mohou, a zpravidla také vyskytují všechny 1. Hypersenzitivita, neboli extrémní náchylnost je vztah hostitele a viru, kdy odr(da, resp. bujka, rostlinné pletivo infikované virem kolabuje, nekrotizuje, odumírá. Pokud dojde k lokálnímu (místnímu) odumení infikovaných bunk, virus se nem(že v rostlin šíit, a takovou odr(du je dokonce možno využít v praxi, k pstování podobn jako odr(du odolnou. 2. Náchylnost je vztah hostitele a viru, kdy se viru v bujce, v rostlinných pletivech daí, množí se, dosahuje vysoké koncentrace na úkor produktivity a kvality rostliny. Jedná se o zápornou symbiózu rostliny s virem. Rostlina reaguje silnými píznaky na listech i plodech, až deformacemi, snížením výnosu, kvality, zhoršeným vzhledem tak, že nap. plody jsou neprodejné. 3. Tolerance je vztah, kdy se viru v bujce, v rostlinných pletivech rovnž daí, množí se tam a dosahuje vysoké koncentrace, avšak minimáln na úkor produktivity a kvality rostliny. Píznaky na plodech jsou slabé, málo zetelné, nebo dokonce žádné, kvalita je dobrá. Jedná se o kladnou symbiózu rostliny s virem. 4. Odolnost, rezistence je vztah, kdy se virus v bujce, v rostlinných pletivech množí jen omezen, dosahuje nízké koncentrace a minimáln ovlivjuje produktivitu a kvalitu rostliny, rostlinného produktu. Píznaky na plodech jsou velmi slabé, "asto chybí, kvalita plod( je velmi málo, nepatrn ovlivnna, nebo v(bec neovlivnna. 5. Imunita je absolutní odolností, rezistencí, to znamená, že ve skute"nosti k žádnému vztahu mezi rostlinou a virem nedojde. Po inokulaci rostliny virem, provádné jakýmkoli zp(sobem, tj. mechanicky, hmyzem (mšicemi), roubováním nebo o"kováním 59

61 poradit, které odr(dy švestek, mirabelek a renklód, merunk, a broskvoní pstovat, abyste mohli v ;eské republice, státu se sil- ným plošným rozšíením šarky, toto ušlechtilé a chutné ovoce bez obav pstovat. Jedná se o odr(dy s vysokým stupnm odolnosti k šarce, nkteré jsou hypersenzi- tivní, nebo dokonce imunní, výlu"n ve výše popsaných kategoriích 1,4 a 5. UpozorJuji, že jmenovit nedoporu"uji žádnou z tole- rantních odr(d (nap. vtšina ;a"anských odr(d), ani nkteré odr(dy s nižší rezistencí k šarce. UpozorJuji také na nesprávné charakteristiky odr(d peckovin ve vztahu k šarce (nap. i Rukov zahrádkáe 2006), které jsou "asto pejímány ze zahrani"í, rezistence bývá zamjována za toleranci a naopak, nebo údaje o odolnosti zcela chybí. Švestky, starší odr4dy s vyšší odolností k šarce: - kategorie 4: Gabrovská, Anna Späth, Stanley, Wangenheimova Švestky, nové odr4dy: - kategorie 1 - hypersenzitivní: odr(da Jojo. V sou"asné dob to je z hlediska praktického pstování k šarce nejodolnjší odr(da švestky. Nesmí však být v žádném pípad peroubována, nebo roubována, o"kována na jiné stromy a podnože peckovin nejen proto, že je licen"n chránna, ale i proto, že po naroubování, peroubování, nao"kování na rostlinu, strom, podnož infikovaný šarkou by odr(- da Jojo jako hypersenzitivní odumela, nebo "áste"n odumela. - kategorie 4, rezistentní: Haganta, Hanita, Presenta, Tophit Mirabelky a renklody: - kategorie 4: Althanova renkloda, Oullinská renkloda, Mirabelka nancyská Meru[ky: - kategorie 5, imunní: Harlayne - kategorie 4, rezistentní: Betinka, Harcot, Paviot (starší odr(da) Broskvon!: - kategorie 4, stedn! rezistentní: Favorita Moretiini 3 (raná), Envoy (pozdní) nemocného, infek"ního roubu, o"ka nedochází ke množení viru v rostlin, tj. nedojde k infekci. Rostlina, odr(da je k infekci virem imunní, což je pro pstitele ideální stav. Na základ uvedených pti základních vztah( mezi odr(dou a virem je možno pstiteli, zahrádkái poskytnout praktickou radu pro výbr odr(dy, resp. stanovit poadí výbru odr(dy k pstování podle jejího vztahu k viru. a. V prvé ad pstujte imunní a rezistentní odr(dy. b. M(žete pstovat i hypersenzitivní odr(- dy, i když to zní paradoxn. Z praktického hlediska to jsou odr(dy velmi odolné k virové infekci. Je-li hypersenzitivita úplná, což výjime"n m(že být, rostliny dané odr(dy nelze virem infikovat, protože inokulované bujky odumou, nekrotizují. Nesmí však odumít celá rostlina c. Vtšinou jsou k dispozici odolné, rezistentní odr(dy. Doporu"uji pstovat odr(dy s vysokou rezistencí, ve kterých se virus množí velmi omezen. Nejlepší jsou ty odolné odr(dy, kde se virus po inokulaci, nap. po penosu mšicemi, nebo roubem zprvu mírn množí, první rok po inokulaci a infekci je možno pozorovat nap. slabé píznaky na listech, virus lze prokázat sérologicky apod., ale v dalších letech i tak nízký obsah viru klesá a jeho pítomnost v rostlin je obtížn stanovitelná. Mnohdy lze pítomnost viru v rezistentní rostlin prokázat jen molekulárním testem. d. Pstování tolerantních odr(d je možno doporu"it jen v krajním pípad, když nejsou k dispozici vhodnjší, resp. odolné odr(dy. Vysoký obsah viru v tolerantních rostlinách zp(sobuje, že tyto rostliny jsou nebezpe"- ným zdrojem infekce, jsou nap. stejn vhodné a náchylné k penosu mšicemi, jako odr(dy náchylné. e. Náchylné, nebo dokonce velmi náchylné odr(dy nelze k pstování doporu"it. Pokud jde o hodnocení a charakteristiku odr(d, nelze vždy spoléhat na hodnocení v zahrani"í, z více d(vod(, resp. je nutno znát postup jakým byla daná odr(da a její vztah k viru vyhodnocen. Mohu "eským a moravským zahrádká(m kvalifikovan 60

62 Uvedené odr(dy peckovin je možno skleníku, kde mi dlají spole"nost nepetržis úspchem a bez obav pstovat i v oblas- t už 23 let, pozorn sleduji jejich "innost. tech se silným výskytem šarky, což jsou Dtem i vnou"at(m vštpuji zásadu, že všechny polohy a oblasti ;ech i Moravy do mravenci jsou moji pomocníci a nesmí jim 400 m n.m. s výjimkou jižní Moravy a jižních být ubližováno. Celý skleník - 25 plošných ;ech, kde je výskyt šarky slabší. Dobré metr( - mají pod kontrolou. Pokud se neobvýsledky je možno dosáhnout i u dalších jeví ohnisko "i kolonie savých šk(dc(, ani o odr(d, u nichž je v popisu uvádna rezisten- mravencích nevím. Zvýšenou aktivitou ce, nebo tolerance. Pokud jsou infikovány, (najednou jsou všude) mne vždy upozorní píznaky šarky na plodech jsou u tchto na nebezpe"í. Vždy jsou také - a asi práodr(d slabší, chu plod( není výrazn zhor- vem - nazýváni zdravotní policií. Jde o mšišena, a infikované plody vtšinou neopa- ce na paprikách, nebo puklice na rév dávají. vinné. Réva mi slouží jako stínovka v hebenu skleníku, místo barvení horních skel. Ochranné zásahy volím šetrné, abych mravenc(m píliš neublížil. Pipouštím, že odhánním pirozených nepátel mšic podporuji jejich množení. Opatrují si totiž své dojné stádo. Ale ve skleníku jsou hmyzí dravci a parazité, živící se mšicemi, vzácní. Jsem pesvd"en, že užite"nost mravenc( pevyšuje jimi zp(sobené škody. Jak ezat strom, který velmi bujn/ roste? (Zahrádkáský informátor Zima 1989) Bujn3 rostoucí strom má k takové reakci d:- vod. M:že to být jednostranné pehnojení dusíkem, zastín3ní koruny a velmi 8asto je pí8ina v genetickém kódu podnože nebo i roubu. Máme- li strom na vzr:stné podnoži, napíklad na plán3ti nebo na M 11, nelze korunu udržet ezem ve tvaru zákrsku. Musíme bezpodmíne8n3 udržovat korunu mohutnou. Není-li pro takový velký strom na zahrad3 místo, musíme strom odstranit a nahradit novým, který má podnož pro zákrskové typy strom:, tedy M 9, J-TE-F nebo G, pípadn3 mírn3 bujn3jší M 4, A 2, MM 106 a podobn3. Jde o fyziologické vlastnosti podložené d3di8n3, a ty nelze zm3nit. Je to podobné jako v íši živo8išné, tím že nebudeme dobe krmit bernardýna, nedocílíme u n3ho velikost foxteriéra, ale dosáhneme toho, že budeme mít nezdravé a neduživé zvíe. Výživa musí být jen fyziologickým doplvkem r:stových geneticky podmín3ných vlastností strom:, a ty jsou dány podnoží i roubem. D3láme-li pr:klest v lét3, podstatn3 snížíme dlouživý r:st. Proto rad3ji u bujn3 rostoucích strom: zimní ez omezujeme. Mravenci ve skleníku Ing. Ladislav Zahradník Nejednotné názory odborník( na škodlivost zahradních mravenc( mne pimly pispt do diskuze svou zkušeností. Po více než p(l století zahrádkaení jsem se nesetkal s pípady významnjších škod na rostlinách zp(sobených mravenci. Zejména ve Jen pro zahrádkáky! (Zahrádkáský informátor Zima 1989) Zima je období, kdy m:žeme pln3 využít vyp3stovaných bylinek ze zahrady, i nasbíraných ve volné pírod3. Ovšem nemusí to být jen lé8ivé a povzbuzující 8aje, ale i ozdravující a vzpružující i zkrásvující koupele. Dvakrát týdn3 si ud3láme 20 minutové koupele v bylinkovém odvaru. Ú8elem takových koupelí je sou8asn3 dosažení pelé8ení nerv: a ob3hu krevního. Teplota koupele má být asi 37 C. Bylinkový odvar si piprao víme jako koncentrát z lodyh, teba i bez list:. Listy v3tšinou spotebujeme na 8aje. Doporu8íme koupel zvlášt3 osv3žující, uklidvující, odstra- Vující ne8istoty pleti a podporující snadné ve8erní usínání i odstran3ní únavnosti a 8asté bolení hlavy. K tomuto cíli poslouží sm3s stejných díl: dobromysle, tezalky a meduvky lékaské. Od každé byliny vezmeme asi 30 g lodyh, polámeme je na menší kousky, aby se snadno vložily do 4-5 litrového smaltovaného hrnce. Byliny v hrnci pozvolna uvedeme ve vod3 do varu a ihned odstraníme. Nádoba musí být pi zahívání i pi odstavení z tepelného zdroje uzavena pokli8kou. Po mírném ochlazení pecedíme získaný odvar 61

63 a vlejeme ho do pipravené koupele. V této osv3žující a ozdravující koupeli neležíme nehybn3, ale ob8as se jemn3 teme mycí houbou, aby se éterické oleje a lé8ivé látky snadn3ji dostaly do pokožky a tím i k našemu krevnímu ob3hu a tak do celého t3la. Po 2-3 týdnech poznáte samy blahodárný ú8inek takových zahrádkáských kosmetických a lé8ivých procedur. Kyti9ka pro radost Ing. Ivana Kožešníková, ústedí ZS Praha Kvtina je symbolem citu, úcty a pátelství. ;lovk se kvtinami odedávna obklopoval. Jsou jedine"ným dárkem pro jakoukoliv píležitost, pro nejbližší, pátele i ty, které máme rádi. Darovaná kyti"ka kvt( udlá úplný zázrak a sama i tímto malým zázrakem m(že být, nebo kvtiny mohou ztles- Jovat radost, v "ase štstí mohou záit slávou, pinášet pohodu i utšovat. Mohou být osvžením, výrazem radosti a s p(vabem sob vlastním nám mohou zpíjemnit vtšinu bžných i zlých dní. Kvtiny hrály d(ležitou roli pi oslavách bhem roku po celém svt a tyto zvyky mnohde petrvávají dodnes. Každé ro"ní období s sebou pináší kvty a kvtiny typické práv pro ur"ité ro"ní období se svými charakteristickými barvami, v(nmi a krásou, která je neotelá, jedine"ná a opakovatelná práv v ro"ních intervalech. Píroda nám tak nabízí svou plnou náru" tch nejkrásnjších dar( - kvt(, list(, plod( a všeho s "ím m(žeme sob i jiným udlat radost, nebo alespoj zpíjemnit život na pár dn(, než tato krása pomine. Vaza9ská a aranžérská tvorba Kvtiny "lovka provázejí staletími svou rozmanitostí, krásou tvar(, barev kvt( a v(ní, a pesto nám nezevšednly. D(kazem toho je jejich veliká obliba na plátnech mistr( malí( i ve vázách našich domov(. Mnohdy však nesta"í pouhé kvty, snažíme se jejich krásu umocnit aranžováním do p(sobivých kompozic, s pihlédnutím nejen k barvám, ale i k tvar(m a prostoru. Dobe naaranžované kvty by nám mly nco vypovídat, mly by budit píjemné pocity, uklidjovat a vyvolávat atmosféru pohody. Tradi"ní vaza"ství - vaza"ské práce, v sob zahrnují výrobky z kvtin a dalších dopljkových rostlin, které jsou ur"eny konkrétním ú"elem. Jsou ve svém výsledku cenny a odnášeny zákazníkem. Závisí tak hlavn na vkusu zákazníka, který si vybere sám co se mu líbí. Vznikají tak vaza"ská díla od nejmenší kyti"ky, pes kytici kulovitou, jednostrannou, na položení, svatební, floristická díla ke kalendáním svátk(m, vne"ky všeho druhu až po díla vtších rozmr(. Aranžérské práce a aranžérství je oborem již troši"ku složitjším, nebo je to zámrná úprava rostlin v ur"itém prostoru. Chce vaza"skou zru"nost spojenou se schopností vybrat a dát kvtinám a použitým materiál(m formu dle pání zákazníka - na zakázku. Základní informace Nemusíte toho píliš mnoho vdt o kvtinách a nepotebujete ani velké množství pom(cek k vytvoení vlastnoru"n uvázané kytice. Existují však základní rady, kterými je dobré se ídit, pokud chcete aby vám kvtiny a jejich úprava co nejdéle vydržely. Užite"né jsou již rady pi výbru a píprav kvtin, použitých materiál( a jejich ošetení. O základní výbav! Do základní výbavy patí ostré nože (na kvty a zelej, florex atd.), zahradnické n(žky na silné devnaté stonky, kvtináské n(žky, klešt na drát. Opatete si drát r(zné síly k pípadnému zpevjování dutých stonk( a pro tvarování pevných stonk( pi aranžování velkých kytic. Drát (zvlášt slabší) je dobrým pomocníkem pi aranžování drobných kyti"ek, závs(, girland a pi práci s drobnými a jemnými kvty jako je ves (Calluna), vesovec (Erica). Dále je dobrá pilnavá adhezivní páska, lýko nebo stuha k zakrytí vázacího drátu. Aranžovací florexová hmota (houba) je d(ležitá pro vypichovanou vazbu, pípadn se zpevjuje zabalením do králíkáského pletiva. Ke dnu nádoby se upevjuje na plastikové kvtináské hroty, které se vlepí dovnit nádoby (vázy) tavnou pistolí nebo adhezivní páskou. Samotná 62

64 ba"k(rka ze smá"knutého a vytvarovaného pletiva m(že velmi pomoci pi aranžování kvt( do velkých a hlubokých váz, kdy pomáhá kvty a dopljkovou zelej ukotvit. Kone"n je užite"né mít pi ruce ten"í provázek a jemný i silný vázací drát pro svazování kvt( do kytic. O nádobách Pi otázce do "eho kvtiny umístit se nám otevírá možnost využití velikého množství vhodných nádob, váz, vázi"ek, keramiky, košík( a ostatních hezkých, pro tento ú"el spljujících nádob, vyrobených i p(vodn pro jiný ú"el, ale máme je rádi a doma jako jsou hrne"ky, šálky, džbánky, konvi"ky, skleni"ky, mísy a další. Pi výbru vhodnosti platí všeobecné pravidlo, že hotová vazba by mla být asi tikrát vyšší a dvakrát širší než použitá nádoba. Je to ale jen orienta"ní pravidlo, protože mnoho krásných a propor"n vyvážených kytic ho v(bec nemusí spljovat. ]ihte se vždy svým citem, odhadem proporcí i prostoru a pamatujte, že kvtiny a práv ty ve velkých kyticích, potebují dostatek místa kolem sebe, aby mohla vyniknout jejich krása. Jako nádoby m(žeme využít i nkteré netypické pedmty jako jsou košíky, ošatky i devné podložky (pedevším pro suchou vazbu). Pro živé kvty je vyložíme fólií nebo dovnit umístíme mísu vhodné velikosti. Pro zlepšení rozmístní kvt( a zelen upevníme dovnit florexovou hmotu nebo králíkáské pletivo. Pokud požíváte sklennou vázu, dózu, pro jednoduché aranžmá posta"í i kuli"ky, nebo drobné kamínky, které jsou velmi hezké a stonky kvtin udrží v žádaném smru. Nádoby nevzhledné, jako starý kbelík, m(žete hezky obalit senem, slámou, lýkem, nepkná váza, miska se dá zakrýt svázanými kapesníky, s uzlíky na rozích, navle"enými pes dno podobn jako na dtskou hlavi"ku. Pr(svitné sklo m(žeme pizdobit kousky barevných papír( nalepených na vnitní stny pr(svitné vázy tak, aby okraje pe"nívaly. Papír m(žeme pelakovat, aby se neodlupoval a do takto ozdobené vázy vložíme pomocnou nádobu na vodu pro kvtiny. O kv!tech a zeleni Píprav rostlinného materiálu bychom mli vnovat mnohem více pozornosti, než se na první pohled zdá nutné. Stojí to za to, nebo vnujeme-li jim trochu pozornosti, vydrží déle a kytice bude i krásnjší. Dokonce i tehdy, pokud jste kvtiny ped chvílí uízli, mli byste je ješt jednou šikmo seíznout, aby mly co nejvtší plochu pro píjem vody a do vody je ponoit. Nejmén vhodnou dobou pro ez kvt( a zelen je polední a odpolední horké, slunné po"así. Ze stonk( odstraníme spodní listy, píp. trny, rozvtvené stonky nadlíme na jednotlivé vtvi"ky. U devnatých stonk( ošetíme báze pro zvtšení píjmu vody rozklepáním konc( kladívkem, rozstihnutím nasávacího ezu nebo seškrábnutím "i seíznutím svrchní vrstvy z dolní "ásti stonku. U šeíku (Syringa), jasmínu - pustorylu (Philadelphus), tešn (Prunus) aj. navíc zbavíme list( celou vtévku. U kvtních stvol( s poupaty, která se nikdy nerozvinou je dobré je odstranit, nebo tak podpoíme rozvoj dolních - frézie (Freesia), me"íky - (Gladiolus), lilie - (Lilium). Nkdy se doporu"uje u nkterých rostlin velmi krátké ponoení konc( stonk( do horké vody - šeík (Syringa), tešej (Prunus), svída (Cornus), štdenec (Laburnum), komule (Buddleia), magnolie (Magnolia), sadec (Eupatorium), proskurník (Althaea), slune"nice (Helianthemum), pchá" (Cirsium), rudbekie (Rudbeckia), pelynk (Artemisia), úpolín (Trollius), paznechtík (Acanthus), krásnoo"ko (Coreopsis), kerblík (Anthriscus), gerbera, nebo vymá"ení stonk( ronících mléko ve vlažné lázni - váno"ní hvzda (Euphorbia) nebo pryšce. Nkdy se stane, že nám kvty - zejména kupované tulipány, r(že a gerbery troši"ku zavadnou. Je možné je oživit tak, že je znovu seízneme, po nkolika kusech zabalíme pevn do novinového papíru, vložíme do vody a uložíme na noc na chladné místo. O trvanlivosti živých kv!t4 - kytic Kone"n je d(ležité i ošetování kvtin, kvt( a kytic ve váze. Platí zde nkolik pravidel, z nichž tím nejd(ležitjším je "istota vody, která je d(ležitá již ve fázi pípravy rostlinného materiálu. 63

65 U kvt( se m(že vytvoit velmi brzo ních podmínek produkují zna"né množství a rychle na nasávacím ezu a ve stonku tzv. etylénu - patí sem pedevším zelenina bakteriální zátka, kdy se v píznivých pod- a zralé plody nkterých ovocných druh(. mínkách pro rozvoj mikroorganism( vytvoí Po"ítejte pípadn s tímto pi spljování v cévních svazcích kolonie tchto bakterií, požadavku zvýšené trvanlivosti u aranžmá, dochází k ucpání cévních svazk( a tím se kde použijete i plody. mechanicky brzdí píjem a pr(tok vody do Kone"n nco i o prodloužení životnosti kvtního stonku. Kvty velice brzo vadnou kvtin ve váze výživou do vody, nebo po a mezi citlivé na tyto bakterie patí oblíbené odíznutí kvtiny od mateské rostliny se r(že a gerbery, kdy se nedostate"ný píjem zastavuje výživa cukry a dalšími látkami. vody projeví svšením hlav a ohnutím S pr(myslovou výrobou tchto pípravk( se kvtních stonk(. Jestliže se proto již pi za"alo po 2. sv. válce v zemi tulipán( - píprav rostlinného materiálu použije zne- Holandsku. Dnes již existuje široký sorti- "ištná voda, uchovatelnost kvt( se nepro- ment možných pípravk(, jejichž pesné dlouží, i když jsou pozdji umístny do sebe- složení je vždy výrobním tajemstvím. Lze je "istší vody. Toto je nejvážnjší d(vod, pro" bžn koupit v každém kvtináství. Tyto je "istota na míst, zvlášt vázy je nutné pi pípravky obsahují baktericidní látky, nap. vymývání vydezinfikovat Savem, Domesto- chlornan sodný, cukry, látky omezující žloutsem, Chloraminem, poté vypláchnout a vy- nutí list(, kyselinu citrónovou a antietylénosušit. Pro udržení "istoty vody je možné vý pípravek. používat dezinfek"ní písady. V tom pípad Pro prodloužení trvanlivosti kvt( se dá je možná výmna za 3 - max. 5 dn(. Doma v nouzi použít i oby"ejné SAVO v dávce 1-2 naléváme do vázy oby"ejn vodovodní kapky na litr vody. Pokud víte, že kvty vodu, aniž bereme do úvahy její vhodnost budou v chladnjších podmínkách a nebupro kvtiny. V závislosti na jejím zdroji je její dou ve váze déle než 5-7 dn( (typické u zasložení r(zné a kyselost i výskyt mikroorga- hrádkáských výstav) sta"í vodu jen dopljonism( se liší. Obecn lze íci, že nejvhodnj- vat. Pokud se obáváte poškození kvt(, pak ší je destilovaná voda. Snadno dostupná je podle dosavadních zkušeností neblížila také pevaená, kterou necháme vychlad- kvt(m jiinek, kosatc( i r(ží ani dávka 10 nout a slijeme tak, aby usazeniny z(staly kapek na litr, ale voda již byla siln cítit v nádob, ve které se vaila. NepodceJujte chlórem, a to m(že být v domácích podmínani její teplotu. Optimální je mírn teplá (30 kách na závadu. o až 40 C), nebo obsahuje mén vzduchu Trochu o estetice (kyslíku) a proto je i schopna vzduch na ezné ploše stonku, píp. i ve stonku rozpustit. Lépe se navíc otevou cévní svazky Mám-li nco málo napsat o estetice, chtla bych se na toto téma podívat trošku kvtního stonku a píjem vody m(že být z jiného úhlu pohledu. Pravidla o používání optimální. Nkdy je doporu"ováno dlat barev a hlavní estetické zásady m(žeme nasávací ez pod hladinou vody, nebo se najít nkde jinde. V literatue byla zpracována tém všemi autory píšícími na téma tak zamezí vzniku onch bublin vzduchu na ezné ploše stonku, které mohou být problémem. vaza"ství a aranžování kvtin. Dnešní smr floristika je pekrásný obor, který vnáší do Na trvanlivost, zejména kvt(, má vliv také aranžování rostlin nové a nové, velmi osobité prvky, které ohromují a okouzlují každého etylén, který je vydechován rostlinami a urychluje procesy dozrávání a stárnutí mnohdy svou jednoduchostí. Vznikl obor, rostlinných pletiv. Pí"inou zvýšené produkce tohoto plynu u rostlin bývají nepíznivé který je ve své podstat pekrásným emeslem a nám nebrání nic v tom to také zkusit, podmínky prostedí jako je nedostatek vody, protože floristou se m(že stát opravdu každý, kdo má rád kvtiny, rád udlá radost svtla, vyšší teplota a relativní vlhkost vzduchu, kone"n i napadení houbovými chorobami a šk(dci. Nkteré rostliny i za normáldárkem který nikdy nezevšední - kvtinou. Darovat kvtiny je snadné. Udlají radost 64

66 vždycky bez ohledu na to, jde-li o kvítka Nejdíve svá natrhaná pímo v naší zahrádce nebo žeme materiál o extravagantní úpravu z kvtináství, "i pro pomyslný aranžmá v nádob. Jedine"nost kvtin je sted kyti"ky, práv v jejich pomíjivosti, radost z nich však potom pokra"udlouho petrvává. jeme pikládá- Neexistují pesná a písná pravidla pro ním kvt( a zetvorbu p(sobivých aranžmá, záleží pede- len pi neustávším na výbru kvtin zajímavého tvaru a lém pootá"ení. vhodné, trvanlivé zelen. Nejp(sobivjší je Kyti"ka nám tak ovšem pirozený vzhled naaranžovaných vlastn roste ve kvtin. ;ím více úprava pipomíná pirozen spirále a na její rostoucí kvtiny, tím je pknjší: Je také okraj použijeme dobré obsahuje-li kvtiny, které rostou nakonec nejširší listy, vtší kvty, kvtenství pohromad. Stojí proto za to všímat si a plodenství, i pípadn výrazn barevný pozorn zvláštních kombinací kvtin a rost- rostlinný materiál, který by se uvnit kyti"ky lin plan rostoucích v polích, u plot( a v le- ztrácel, zatímco na jejím okraji je velice sích, stejn tak tch šlechtných v našich ozdobný a vytváí tak hezkou manžetu. zahrádkách a zahradách. Nakonec m(žeme kyti"ku ozdobit nejen barevnou mašlí na úvazku, ale i mezi kvty, Zvláštní význam prostého daru vpíchnutím navázané mašli"ky teba na Drobná kyti"ka "i kulatá kytka zdobená drátku, a nemusí být jenom jedna. Barvou teba mašlí je ideálním dárkem pro mén m(žeme také lecos napovdt. Pkná je slavnostní píležitosti. Je krásným dárkem, i mašli"ka zhotovená z pírodních materiál( který íká myslím na Tebe a nejhez"ím - lýko, kukui"né listy nebo šustí, seno. dárkem od dtí. Chtla bych se více rozepsat o tomto malém kvtinovém daru z r(zných kvt(, zvlášt tch oby"ejných, jakými jsou pomnnky, macešky, primulky, snženky, fialky, kopretiny, vonné hrachory, jejich kombinace, pípadn doplnné zelení. Jsou jak se íká od srdce, z kvtin, kterými v lét naše zahrádky doslova petékají. Pro tyto kyti"ky sta"í ty nejprostší vázi"ky a teba místo na okn kam ráno padne první slune"ní svtlo. U"me hlavn naše nejmenší darovat tuhle radost, protože cennjší je vždy to, pro" kvtinu darujeme - než to, za kolik penz. Uvažte si kyti9ku pro radost. Klasickou kvtinovou vazbou je malá kulatá kyti"ka, složená z kvt(, zelen, plodenství a všeho hezkého a zajímavého co roste teba na vaší zahrádce. Jednotlivé kvty a dopljky m(žeme pikládat a provazovat tenkým provázkem, nebo složit jen v ruce a svázat nakonec. Výhoda této druhé neprovázané varianty je, že se dá kyti"ka peci je lépe o"istit od odkvtajících kvt(, pípadn ji m(žeme i peložit. Malá kulatá kyti-ka biedermeierovského typu 65

67 Stejným zp(sobem m(žeme uvázat i kyti"ku ze suchých kvtin, list( a plod( nebo kyti"ku z bylinek, která nám po usušení (povsíme ji celou hlavou dol( na suchém, teplém a stinném míst) bude dlouho pipomínat minulé léto. Malá kulatá kyti"ka má nejblíže k biedermeierovské kytici, kterou poznáte podle pevn svázaného, mírn kulatého tvaru. Je milou vzpomínkou na období let 1815 až 1848, kdy se touha po bezpe"í a klidném, prostém a šastném život staly ideálem tehdejšího mšanského života. Tyto hodnoty získávají i dnes stále více na d(ležitosti a kyti"ka vázaná tímto stylem je nám proto i dnes blízkou. Nejlépe se do ní hodí kvtiny s r(zn velkými a barevnými kvty ze zahrady nebo louky. Krásné jsou nejen r(že, tapatky (Rudbeckia), smil (Helichrysum), chrpy (Centaurea), hvzdnice (Aster), kopretiny, nestaec (Ageratum), jiinky, ostálky (Zinnia), šáter (Gypsophila paniculata) a mnoho dalších kvtin k ezu, sušení, bylinek, letni"ek ale i ostatní, které m(žeme mít doma ve váze, zatímco venku by je už spálil mráz. "Lžíce vody - putýnka bláta (Zahrádkáský informátor Podzim 1979) toto platné heslo o p:dách na podzim má své opodstatn3ní stejn3 dnes, jak v minulosti. Rolníci dobe znali vlastnosti p:d, i když neznali vlastní teoretickou podstatu. V3d3li však, že p:dy jsou po malém zvlh8ení na podzim nestrukturní, blátivé, mazlavé, a že za mokra jsou prakticky neobd3latelné. A kdo to pesto zkusí, zle na to doplatí. P:dy z:stanou nestrukturní a nedosáhnou p:dního gare. Vlastní pí8ina této strukturní únavy p:dy je v jejím mikrobiálním život3, ve spoteb3 tmelících (aglutina8ních) humózních 8ástic a ve ztrát3 p:dního vzduchu. Na jae pak platí opak; Putýnka vody, lžíce bláta. To znamená, že zimou se op3t získá drobtovitá struktura, obnovení intenzívní mikrobiální 8innosti a tím nová p:dní úrodnost. Podpora pro intenzívní 8innost p:dních mikroorganism: je v první ad3 závislá na ph p:d, na dobrém okysli8ení p:dní vody, na nezamokení p:d spodními bezkyslíkatými vodami a kone8n3 na dobrém zásobení p:d humusotvorným materiálem. Proto pé8e o komposty, o mul8, chlévský hn:j, kejdu, septiky, Vitahum a jiné zdroje organické hmoty nejsou v3cí módní, ale jsou biologickým pedpokladem pro udržení fyzikálních, chemických i biologických vlastností, které podmivují p:dní úrodnost. Podnože jsou d4ležité Ing. Miloslav Richter Podnož je zakoenná rostlina, na kterou se o"kuje nebo roubuje ušlechtilá odr(da stejného nebo botanicky píbuzného ovocného druhu. Podnož upevjuje rostlinu v p(d a "erpá z p(dy vodu a živiny. Naroubovaná "ást asimiluje kysli"ník uhli"itý a odvádí do podnože "ást látek vzniklých asimilací. Roub a podnož žijí vlastn v symbióze a rozhodují o celém dalším život ovocného stromu a o našem pstitelském úspchu. Je známo, že vliv podnože na vzr(st naštpované odr(dy je vtší než vliv štpovance na podnož. Štpováním ušlechtilé odr(dy na vhodnou ovocnou podnož se 66

68 dá uspíšit nástup do plodnosti, ovlivnit velikost úrody, zlepšit vzhled a kvalitu plod( i jejich uchovatelnost. Podnoží m(žeme také pizp(sobit jednotlivé ovocné druhy a odr(dy daným pstitelským podmínkám. Pro docílení požadovaných vlastností m(žeme u výpstk( použít i mezištpování. Platí ur"itá zásada, "ím je odr(da plodnjší, mén vzr(stná a horší stanovišt, tím má být podnož silnji rostoucí. Podle zp(sobu množení dlíme podnože na dv skupiny, a to na podnože generativní, množené semeny a vegetativní, které jsou rozmnoženy oddlením "ásti mate"né rostliny. Pro snadné množení a zachování vlastnosti mate"né rostliny je stále v praxi hojn využíváno. Pi volb podnože je nutné brát krom odr(dy v úvahu p(dní podmínky, polohu a pstitelský tvar. V podstat platí obecná zásada, "ím je poloha chladnjší a p(dy horší, tím zvolíme bujnji rostoucí podnož. Ve Státní odr(dové knize ;R je zapsáno vtší množství podnoží pro jednotlivé ovocné druhy.v sou"asné dob máme poznatky i s novjšími podnožemi a také ur"itý názor, jak se na podnože dívat a v praxi využívat. V tomto píspvku seznámíme "tenáe s registrovanými podnožemi u jednotlivých ovocných druh(.. JÁDROVINY Jablon! Pstování jabloní tsn souvisí s podnožemi. Podle použité podnože m(žeme zvolit i vhodný pstitelský tvar. Generativní - množené semenem J-KL-1, J-KL-2, J-KL-3, J-KL-4, dále pak J-TE-1, J-TE-2. Vytváejí hluboce kotvící k(lové koeny. Jsou vhodné do sušších, horších i kamenitých p(d a okrajových poloh. UplatJují se pro vyšší kmenné tvary. V posledních letech se tyto podnože mén využívají. Vegetativní - množené oddlky M 1, bujn rostoucí, má velký koenový systém, je odolná proti mrazu, nesnáší suché p(dy, stromky dobe kotví v p(d. M 4, stedn bujn rostoucí, má malý koenový systém, je stedn odolná k mra- z(m, nesnáší sucho, stromky na ní dobe plodí, vyžaduje oporu. M 9, nejvíce používaná slab rostoucí podnož, má malý koenový mlce koenící systém, stedn odolná k mraz(m. Je nejnáro"njší podnoží na stanovištní podmínky, vyžaduje oporu. M 26, stedn bujn rostoucí, dobe kotvící v p(d, vhodná do lehkých a nezamokených p(d, odr(dy na této podnoži dobe plodí. MM 106, stedn bujn rostoucí, má velký koenový systém, je odolná k mrazu, vhodná do horších p(d, podle zkušeností mají odr(dy na této podnoži menší plody. A2, bujn rostoucí, má velký koenový systém, odolná k mrazu, bez vtších nárok( na vlastnosti p(dy, stromy na této podnoži nevyžadují oporu. J-TE-B, bujn rostoucí, má velký koenový systém, je odolná k mrazu, s nízkými nároky na p(dní vlastnosti, v praxi je málo rozšíená. J-TE-C, stedn bujn rostoucí, je odolná k mrazu, s malými nároky na p(dní vlastnosti. J-TE-E, slab rostoucí, má stedn velký koenový systém, je stedn odolná k mrazu, vytváí hodn koenových výmladk(. J-TE-F, slab rostoucí, mlce koenící, stedn odolná k mrazu, vhodná pro silnji rostoucí odr(dy. J-TE-G, velmi slab rostoucí, dobe kotví v p(d, vhodná pro husté výsadby, velmi náro"ná na kvalitu p(dy, ovlivjuje brzkou plodnost odr(d. J-TE-H, stedn bujn rostoucí, odolná k mrazu, se stedními nároky na p(dní vlastnosti, uplatní se pedevším u velmi úrodných odr(d. J-OH-A, slab rostoucí, má stedn velký koenový systém, dobe kotví v p(d, je stedn odolná k mraz(m, svými vlastnosti na stanovišti je srovnatelná s M9. Oltem, slab rostoucí, má stedn velký koenový systém, dobe kotví v p(d. Unima, stedn bujn rostoucí, mlce koenící, nesnáší suché a zamokené p(dy. J-OH-18, slab rostoucí, má stedn velký koenový systém, dobe kotví v p(d. 67

69 Hrušn! Pi pstování hrušní m(žeme podle pstitelského tvaru využít následující podnože: Generativní -množené semenem H-TE-1, H-TE-2 jsou hrušjové semená"e, vhodné pedevším do suchých a pís"itých p(d i mén vhodných lokalit. Naštpované stromy vytváejí mohutné koruny s pozdjším nástupem do plodnosti po 4-6 letech. Vegetativní - množené oddlky Jsou to podnože kdouloní, které koení mlce, pro stabilitu stromu v p(d je proto nutná opora.tyto podnože používáme pro pstování nízkých tvar(, nástup do plodnosti je brzký. Škodí jim vyšší obsah uhli"itanu vápenatého v p(d. K-TE-B, je mrazuvzdorná, má špatnou sr(stnost (afinitu) s odr(dami hrušní, málo se využívá. K-TE -E, siln odolná proti mrazu. Afinita s odr(dami je r(zná, nejlépe sr(stá s 'Konferencí' a 'Hardyho'. MA-SE, stedn mrazuvzdorná, velmi oslabuje r(st odr(d. Afinita s odr(dami je vtšinou dobrá. Snáší vyšší obsah uhli"itanu vápenatého v p(d. BA29, stedn mrazuvzdorná. Naštpované odr(dy na ní rostou stedn bujn. Koení stedn hluboko, afinita s odr(dami je dobrá. K23, množí se velmi dobe odkopky. Naštpované odr(dy rostou stedn bujn. PECKOVINY Broskvon! Pi pstování broskvoní v sou"asné dob používáme pevážn semenné podnože. Broskvon- B-VA-1, B-VA-2, B-VA-3, B-VA-4, ve všech pípadech se jedná o výbry ze semená"( vinohradnických broskvoní, odolnost v("i mrazu je dobrá. B-VA-4 ponkud snižuje mrazuodolnost kvtních pupen(. Nároky jsou shodné s broskvonmi. Nesnáší nadbytek vápna v p(d, jinak dochází ke chlorózám. B-VA-1 má slabší r(st. Odr(dy naštpované na B-VA-2 mají nejlepší zdravotní stav. BSB1, BSB2, BSB3, ve všech pípadech se jedná o výbry ze semená"k( s vysokou odolností proti nadbytku vápna v p(d. BSB1 má slabší r(st, je vhodná pro stedn tžké p(dy s vyšším obsahem vápna. BSB2 má stedn bujný r(st, je vhodná pro leh"í p(dy s vyšším obsahem vápna. BSB3 roste stedn bujn, má vysokou klí"ivost, je vhodná pro leh"í a stedn tžké p(dy s nadbytkem vápna, kde netrpí kalciózou. Lesiberian, nároky na stanovišt jsou podobné nárok(m uvádným pro vtšinu odr(d broskvoní, odolnost proti mrazu je vysoká. Myrobalán: MYBO1, univerzální podnož pro leh"í a stedn tžké p(dy, naštpované odr(dy velmi dobe rostou. Prunus davidiana: BD-SU-1, její velkou výhodou je, že snáší sušší p(dy i p(dy s vyšším obsahem vápna, odolnost naštpovaných odr(d v("i mrazu je neoby"ejn vysoká. Broskvomandlon: BM-VA-1, BM-VA-2, jedná se o mezidruhové kížence mandlon a broskvon. Odolnost v("i mrazu je stední. Tyto podnože snáší p(dní únavu, sušší, zejména pís"ité p(dy a vyšší obsah vápna. Mandlon: MN-VS-1, MN-VA-1, vznikly selekcí semená"( sladkoplodých mandlí, jsou vhodné do sušších p(d i s vyšším obsahem vápna. Meru[ky Pro pstování merunk se v poslední dob rozšíil výbr následujících podnoží: Generativní - množené semenem: M-HL-1, má slabší r(st, vysokou odolnost proti mrazu, velmi dobrý zdravotní stav a je vhodná i do okrajových oblastí. M-LE-1, pochází ze zahrani"ních odr(d. Její odolnost proti mrazu je vysoká, omezuje r(st stromu a podporuje jeho plodnost. M-VA-1, M-VA-2, M-VA-3, všechny tyto podnože vzešly výbrem ze semená"k( merunk z oblasti jižní Moravy, mají stední odolnost v("i mrazu. Nároky na stanovišt jsou u všech výše popsaných podnoží pro merujky shodné s nároky uvedenými pro pstování plodových odr(d. Myrobalány: MY-VS-1, je vhodná pedevším do sušších a leh"ích p(d. 68

70 MYBO1, univerzální podnož pro leh"í a stedn tžké p(dy. SlivoJové podnože: WAKO, vhodná pro stední a tžší p(dy. Vegetativní - množené oddlky: MY-KL-A, je vhodná pedevším do sušších a leh"ích p(d. MRS2/5, vhodná pro stední a tžší p(dy, podle sdlení žadatele zvyšuje plodnost. SlivoJové podnože: St. Julien A, je vhodná pro merujky pstované ve vlh"ích a tžších p(dách. Slivon! Podnože u slivoní jsou pro pstitele pomrn v širokém výbru. Generativní - množené semenem: MY-VS-1, myrobalán, pízniv ovlivjující plodnost, je vhodný do leh"ích a sušších i stedn tžkých p(d s vyšším obsahem uhli"itanu vápenatého. MYBO1, univerzální podnož pro leh"í a stedn tžké p(dy. WAKO, vhodná pro stední a tžší p(dy, naštpované odr(dy vytváí menší koruny. Vegetativní - množené oddlky nebo ízky. St. Julien A, slivoj vhodná do teplejších oblastí s dostatkem vláhy, sucho nesnáší. Pízniv ovlivjuje plodnost. Pixy, slivoj velmi vhodná pro nízké pstitelské tvary, nesnáší však suché polohy. Je vhodná pro velkoplodé odr(dy, nebo má snahu zdrobjovat plody odr(d na ni naštpovaných. MY-KL-A, myrobalán velmi odolný v("i nízkým teplotám, je mén náro"ný na stanovišt a pízniv ovlivjuje plodnost naštpovaných odr(d. Puebla de Soto 101, siln rostoucí podnož pro slivon, vhodná pro stední a tžší p(dy. MRS2/5, vhodná pro stední a tžší p(dy, podle sdlení žadatele zvyšuje plodnost. Vznikla kížením Prunus cerasifera x Prunus spinosa. Tešn!, višn! Pi pstování tešní a višní se díve používaly pevážn generativn množené podnože, na nichž naštpované odr(dy rostly velmi bujn. V sou"asnosti jsou mimo generativn množených podnoží (ptá"nic) k dispozici i slab rostoucí vegetativn množené podnože, vhodné zejména pro pstování tešní v nízkých tvarech. Generativní - množené semenem: P-TU-1, P-TU-2, P-TU-3, zvané ptá"nice, rostou bujn, jsou vhodné pro tešn pstované v klasických vyšších tvarech. Nároky na prostedí jsou shodné s obecn uvádnými pro pstování tešní a višní. Vegetativní - množené oddlky: Colt, vznikl mezidruhovou hybridizací (P. avium x P. cerasus). Odr(dy na nm naštpované rostou slab až stedn bujn. Odolnost proti mrazu je dobrá. Stromy vstupují brzy do plodnosti a tato je velká. P-HL-A, odr(dy na ni naštpované rostou až o 70 % slabji oproti ptá"nici. Nástup do plodnosti je rychlejší a plodnost vyšší. Je vhodná do hustých spon( a pro pstování tešní na nízkých tvarech. Speciální požadavky na stanovišt a agrotechniku neklade. P-HL-B, platí pro ni popis podnože pedchozí, roste o nco bujnji, omezuje r(st asi o 50 % oproti ptá"nici. Je však náro"njší na agrotechniku a citlivá na použití herbicid(. P-HL-C, roste nejslabji, asi o 75 až 80 % mén než ptá"nice, vyžaduje p(dy s dostatkem vláhy. Gi1481 (Gisela 6), stedn bujn rostoucí podnož pro tešn. Znateln omezuje r(st naštpované odr(dy a výrazn pibližuje plodnost. Stromky na této podnoži se uplatní pedevším na malých zahrádkách, ale i ve vtších výsadbách. SL64, siln rostoucí podnož mahalebky, vhodná pro tešn a višn, pedevším do horších podmínek, na sušší a pís"ité p(dy. V hlinitých, vlhkých p(dách rostou naštpované stromy píliš bujn. DROBNÉ OVOCE Angrešt, rybíz Pi pstování angreštu a rybízu ve tvaru stromku, používáme jako podnož meruzalku zlatou. ME-LS-A, má silnjší pruty, které málo vtví. Pro svoji dlouhou vegetaci je vhodná 69

71 pedevším do teplejších oblastí, kde pruty lépe vyzrávají. ME-LS-B, pruty jsou silné i ve vrcholové "ásti, mén vtví. ME-LS-C, má stedn silné pruty, které se mén rozvtvují, dobe vyzrávají. Karbanátky z Derného koene (Zahrádká D. 2/1971)?erný koen (Scorzonera hispanica) je mrazuvzdorná rostlina z 8eledi složnokv3tých. Hlavní koen s 8ernou pokožkou a smetanov3 bílou dužninou, ronící mlé8nou šjávu - latex, se upravuje jako chest nebo mrkev. Velmi dobré jsou z n3ho karbanátky podle následujícího pedpisu: p:l kilogramu 8erných koen: oškrábeme, vložíme je neprodlen3 do okyselené vody, aby nez8ernaly. Ovaíme je v polévce, pak je pokrájíme na kousky a do m3kka udusíme na omastku. Zeleninu umeleme na strojku, pidáme jednu v mléce namo8enou housku, l až 2 žloutky, s:l, pep, osmaženou cibuli, všechno dobe promícháme a nakonec pidáme ješt3 z bílk: tuhý sníh a tolik housky, abychom mohli tvoit karbanátky. Obalujeme je jako ízky a opékáme na omastku. Podáváme s kaší a salátem nebo kompotem. Výsadba cibulnatých a hliznatých kv!tin RNDr. Jií Žleb%ík, VÚKOZ Pr+honice Tento typ okrasných rostlin je mezi zahrádkái zna"n oblíben, k "emuž pispívá i snadná manipulace. Jednotlivé druhy ovšem pocházejí z r(zných pírodních podmínek. Než vyrazíme nakupovat, bylo proto dobré si zopakovat, kdy je vhodná doba pro výsadbu a jak cibule a hlízy skladovat. Nebudeme se zde podrobnji zabývat pstováním jednotlivých druh(; tyto informace je možno dostudovat po nákupu doma. Za"neme asi s nej"astji pstovanými tulipány. Cibule nakupujeme a sázíme v období od záí do po"átku listopadu. Rozhodn si je nenechte vnutit celé seschlé nkdy v dubnu. Z p(dy zahradní tulipány vytahujeme každoro"n nebo alespoj jednou za dva roky. Jinak nar(stá shluk rostlin s malými kvty. Sklízíme koncem "ervna. V té dob by již mla být vytvoena hndá slupka. Pozdji se dceinné cibule v p(d rozpadají a tžko je všechny najdeme. D(ležitá je teplota pi skladování, nebo v tomto období uvnit cibulí vznikají základy kvt( pro píští rok. Cibule voln rozložíme a po oschnutí vy"istíme a dáme do teploty o kolem 20 C. Více let na jednom míst m(že- me ponechat botanické tulipány. Také narcisy nikdy nesázíme na jae. Listy u nich zatahují ponkud pozdji než u tulipán(, vtšinou po"átkem "ervence. Nenecháme je píliš vyschnout a násiln bo"ní pir(stající cibule neoddlujeme. Skladovací teplota je obdobná jako u tulipán( a ur"it se jí v lét spíše piblížíme v komoe než na p(d. Sázíme vtšinou v záí tak, aby narcisy mly dostatek "asu do zimy zakoenit. V náro"nosti pstování jsou mezi druhy a odr(dami zna"né rozdíly; nkteré botanické narcisy se hodí spíše pro alpínkáský skleník. Narcisy ponecháváme na míst nkolik let. Prakticky stejn zacházíme s ladoníky (Camassia), které jsou neprávem opomíjeny. Málokdo dlouhodob na zahrad udrží hyacinty. Pitom je to celkem snadné. Musíme je každoro"n náležit vyhát; ovšem ne na pímém slunci a ne zapait. Pro domácí skladování se hodí teba lodžie, kde ponecháme pes prázdniny hyacinty na zastínném míst. Píhodné jsou teploty kolem o 30 C. Sázíme ve stejné dob jako tulipány. Druhou podmínkou úspchu je teplé, výslunné místo s lehkou výživnou p(dou. U hyacint( se vyplatí dlat na zahrádce i záchranné pstování vyrychlených cibulí. Dobré letní vysušení ocení také drobné brzo na jae kvetoucí cibulnaté kosatce - Iris reticulata, I. danfordie. S krokusy (Crocus), modenci (Muscari), sndky (Ornithogalum), ladojkami (Scilla), ladoni"kami (Chionodoxa), puškíniemi (Puschkinia), kivatci (Gagea) a vtšinou okrasných "esnek( (Allium) nebývají velké starosti. Nakupujeme na podzim ped výsadbou a ponecháme je v klidu na stanovišti nkolik let. Podobn se chováme i k cibulkám mén známých rod( Brimeura, Bulbocodium (ocúnovec) a Ipheion, pokud je koupíme. Cibulky snženek (Galanthus), 70

72 bledulí (Leucojum), kandík( (Erythronium), eb"ík( (Fritillaria) i hlízy árón( (Arum) nesmji pi manipulaci zaschnout; proto si je pozorn pi nákupu prohlédnte. Všechny tyto drobné cibuloviny m(žeme doma také pesazovat bhem vegetace z p(dy do p(dy. V dob kvtu si je takto roztídíme podle barvy. Lilie nemají nikdy období úplného vegeta"ního klidu. Ideální doba pro nákup i výsadbu je v záí - pouze u lilie blostné (Lilium candidum) srpen. Pípadné pozdjší nákupy se doporu"uje sázet do kontejner( a zvlášt dobe pes zimu chránit. Pi jarní výsadb lilií je vtší riziko zpomalení r(stu i uhynutí. V domácích pomrech lilie pesazujeme jako trvalky; tedy s p(dním balem. Neobvyklou dobu pro sázení a v(bec manipulaci mají hliznaté kosatce a bylinné pivojky. V dob klidu jsou v srpnu, kdy dobe zasychají i ezné rány po dlení. Je teba jen pipomenout, že tyto rostliny se nesmí sázet hluboko. Kosatce vydrží na stanovišti v dobré kondici asi pt let, pivojky i déle. V srpnu má dobu klidu a tedy i dobu vhodnou pro výsadbu také mohutná rostlina s podivnou hvzdicovitou hlízou - liliochvostec (Eremurus). Potebuje pes zimu suché místo. Velmi zvláštní životní cyklus pozorujeme u ocúnu (Colchicum). Nakupujeme a vysazujeme v "ervenci a v první polovin srpna. Pozdji se vystavujeme nebezpe"í, že nám hlízy vykvetou v sá"ku. Na jae rostlina vytváí mohutné listy a plody. Jen s velmi pe"livou zimní ochranou by na teplém suchém míst u nás venku mohly vydržet rostliny rod( Brodiaea, Ixia, Ixiolirion, Sparaxis, Triteleia. Nkteré hliznaté rostliny jsou sice pi správném výbru místa dostate"n mrazuvzdorné, ale manipulaci s nezasazenými hlízkami tžce nesou. Teba bramboíky (Cyclamen), dymnivky (Corydalis) nebo i talovíny (Eranthis) je lépe proto nakupovat v kontejnerech. Jinou skupinou rostlin jsou ty, které u nás promrznutí p(dy nevydrží. M(žeme se o tom pesvd"it, když zapomeneme na podzim vyrýt nkterou jiinku. Vzhledem k tomu, že pro pezimování potebujeme sklep o s teplotami 5 až 10 C (a kdo ho dnes má?), doporu"uji odložit nákup až na duben. Dob- e si pitom hlízy jiinek prohlédneme, zda jsou dužnaté a mají narašená o"ka. Stejn se zimují i nocenky (Mirabilis); dosny (Canna) potebují 16 C. Mají delší vegeta"ní o dobu a tak je nedáváme pímo do p(dy, ale od bezna necháme vyrašit, pak umístíme do kontejner( a sázíme až po zmrzlých jako silné rostliny s rozvíjejícími se listy. Potom mají nadji nejen náležit nar(st, ale i kvést. Také hlízky me"ík( patí do p(dy nejspíše koncem dubna. Na skladování nejsou však náro"né. Pi dodržení teploty nebývá nebezpe"í seschnutí "i naopak uhnívání. Pi o teplot jen kolem 5 C skladujeme litošku neboli letní hyacint (Galtonia), tigridii (Tigridia), šavel (Oxalis). Montbrécie (Crocosmia), rody Cypella a Calochortus, nkteré me"íky (Gladiolus byzanticus, G. ilyricus) a arizémy (Arisaema ringens, A. candidissimum) sice u nás venku ob"as pežijí, ale je jistjší je také uklidit. Habešský me"ík (Acidanthera bicolor) potebuje pi suchém o skladování teplotu vyšší (asi 15 až 17 C) a zatahující barevné kaly (Zantedeschia) pokojovou. Problematické je u nás dlouhodobé pstování hliznatých pryskyník( (Ranunculus asiaticus) a sasanek vncových (Anemone coronaria), i když je jist prodava"i doporu"í a barevné fotografie také lákají. Hlízky se prodávají zaschlé a vyžadují oživování v misce "áste"n ponoené do vody. U nás venku tyto druhy pi teplot již tsn nad nulou raší a potom zmrzají. Pokud je na podzim vytáhnete, "asto zaschnou. Také vyšší cibulnaté kosatce (Iris x hollandica) "asto prodávané jako ezané rostliny, u nás narašené zmrzají. Zde je ovšem suché zimní skladování nemožné. Když už jsme u ezaných skleníkových kvtin, je teba se zmínit o fréziích, jejich drobné hlízky se také "asto prodávají. Tyto rostliny po tepelné preparaci na sucho prodlávají ve sklenících také období písn ízených a zde dosti nízkých teplot. Pro naše letní venkovní záhony se frézie moc nehodí. Mezi podivné aronovité rostliny patí zmijovec (Amorphophallus) a užovník (Sauromatum). Vysazujeme je jako me"íky a dobe hnojíme. Na podzim vytáhneme. Velké hlízy 71

73 vykvétají v pedjaí bez p(dy za doslova jakýchkoliv podmínek. Zmijovec by ml být pes zimu pi pokojové teplot, druhé rostlin sta"í 3 C. o Je ada cibulnatých kvtin, které u nás venku nepezimují, ale také nemají rády vytahování z p(dy. Ty m(žeme úspšn do krásy napstovat jedin celoro"n vysazené v dostate"n velké nádob. V lét po otužení ven, zima v mrazuprosté místnosti. Sem patí nyní již "astji prodávané rody jako jsou teba: Cardiocrinum, Crinum (kín), Eucomis (chocholatice), Hymennocallis, Lachenalia, Lycoris, Nothospordum, Pancratium, Sprekelia, Stenbergia (lužanka), Zephyranthes. Omlouvám se za latinské názvy, ale vtšinou žádné "eské nejsou, pokud si je nkdo práv z reklamních d(vod( nevymyslí. V obchodech bývá ada odr(d hliznatých begonií (Begonia x tuberhybrida). ;asto jsou dlouho nevhodn ponechávány v teple a suchu. Správn by ihned po ukon"ení skladování, které je obdobné jako u me"ík(, mly být hlízky položeny v pedjaí na misku s vlhkou rašelinou a zde "asto roseny. Jak se objeví r(žové pupeny, dáme hlízky jen tak zapuštné, aby byly vidt, do kontejner( s kvalitní humózní p(dou. Teprve pi pesazování vtších rostlin se hlízka ocitne pod povrchem substrátu. Nakonec bych chtl upozornit, že se ob"as setkáváme v barevných sá"cích i s rostlinami, jenž bžn adíme jako trvalky - teba denivky (Hemerocallis) a šuškardy (Liatris). Tyto pochopiteln co nejdíve osvobodíme a vysadíme. Víte, že.. Zahrádká D. l/1970 psal, že - velkokv3té r:že oezány ped ukon8ením kv3tenství kvetou v3tšinou ješt3 jednou - kv3tnaté pupeny na píští rok zakládají v kv3tnu bíza a jasan, v 8ervnu tešev, buk, javor, v 8ervnu a 8ervenci jablov a hrušev - první zákrskové jablon3 byly k nám dovezeny již za vlády Karla IV. z Francie - teprve dr. Kamenický zavedl název podnož místo starého podložka - nejhlubší spánek pupenu je od konce záí do poloviny listopadu - za dešt3 zadrží koruna strom: asi 23 procent dešjové vody - za jeden horký letní den vypaí jablov kg vody, ale borovice jen 5-6 kg vody - koeny ovocných strom: rostou nejvíce v srpnu a záí a pak od bezna do poloviny kv3tna - proti 8ervivosti ovoce musíme stíkat nejmén3 dvakrát, a to v polovin3 8ervna a za 8trnáct dn: nato - kniha o št3pování od nejproslulejšího št3pae v naší historii Jiího Holíka, vyšla 20 x - ta malá, n3žná konvalinka obsahuje velmi jedovaté látky a proto nepatí malým d3tem do rukou - pampeliška se správn3 jmenuje smetánka lékaská - a její šjáva obsahuje kau8uk - nesnadno se loupající vlašské oechy namo8íme na 10 až 12 hodin do slané vody - kyselina šjavelová obsažená v ovoci pechází do krve a ovlivvuje vým3nu látkovou - zeleninu krájíme výhradn3 noži z nerezav3jící oceli, oby8ejná ocel porušuje vitamin C - teplota vody na zalévání pokojových kv3tin v zim3 má mít asi teplotu vzduchu v pokoji Maliník, ostružiník a malinoostružiník - požadavky na p!stování na zahrádce Ing. Jana Dlouhá Biologie a morfologie maliníku, ostružiníku a malinoostružiníku Kulturní druhy rodu Rubus L. se zaazují mezi polokee. Pro polokee je charakteristickou vlastností vtvení stonku ihned od zem, výhony ve spodní "ásti zdevnatlé a vytrvávající, v horní "ásti bylinné a odumírající. Mají dvouletý životní cyklus. R(stové a diferencia"ní stadium probhne v prvním vegeta"ním období na pír(stku jednoho roku, výhonu, který se v olistném stavu v prvním roce nazývá letorost. V pupenech letorostu probhnou významné kvalitativní zmny. Obecn lze íci, že se tyto zmny projeví umístním plodných a neplodných pupen( r(zné kvality. Podle nkterých autor( je umístní plodných a neplodných pu- 72

74 pen( do zna"né míry dáno i vnjšími pod- nny podmínkami vnjšího prostedí). mínkami. Letorosty maliníku a ostružiníku ze sekce Moriferi jsou dlouhé 130 až 180 cm, pevážn trnité, jen nkolik u nás registrovaných nových odr(d zahrani"ního p(vodu je tém beztrnných. Výhony ostružiníku ze sekce Ursini a nkterých starších odr(d malinoostružiníku (Hybrides) dor(stají délky 180 až 350 cm. U všech tí sekcí ostružiníku se dnes setkáváme s odr(dami, které mají trnité i beztrnné výhony. Nové beztrnné V kvtenství je 5 až 8 kvt( pevážn bílé barvy, výjimkou jsou odr(dy ostružiníku sekce Ursini, které mají korunní plátky zbarveny svtle fialov. Nepravý plod (malina, ostružina) je složen z velkého po"tu peckovi"ek (plod(). U maliníku a malinoostružiníku je malina (nepravý plod) oddlitelná od plodového l(žka, ale u ostružiníku se sklízí s plodovým l(žkem. Ve druhém roce na jednoletých výhonech maliníku, odr(dy jsou na trhu více cenny než trnité. malinoostružiníku a ostružiníku ze sekce Odr(dy ze sekce Ursini mají kehké, poléhavé a velmi dlouhé letorosty, které jsou pozná odr(da 'Wilson(v raný' a nová registro- Moriferi (v ;R v nkterých školkách dostupdji už jako jednoleté výhony pevnjší, silné vaná odr(da 'Helen') plody od konce "ervna a stedn rozvtvené. Druhé vegeta"ní postupn zrají a sklízíme je opakovanými období je už obdobím plodnosti. Jednoleté sbry asi 14 dní. výhony po pezimování na jae rozvtvují, Výše "ervencové sklizn remontantních kvetou, plodí a po sklizni odumírají. Plodí odr(d maliníku je ve druhém roce vegetace tedy na výhonech, které vyrostly v pedchozím roce. Za vegetace však ze spících pupenost dlouho do podzimu, a tím nedostate"né obvykle nízká. Negativn ji ovlivjuje plodn( na koenech a koenovém kr"ku vyr(stají vyzrávání jednoletých výhon(, ty oslabené nové výhony, a proto na rostlin nacházíme v dob vegeta"ního klidu "asto namrzají, na jednoleté plodící výhony (po sklizni už dvouleté, odumírající) a letošní výhony {letorobovými chorobami i šk(dci. Ve stedoevrop- jae zasychají a bývají více poškozeny housty). Ur"itou zvláštností a výjimkou jsou nkteré odr(dy maliníku, ty kvetou a plodí už na vrcholových "ástech letorost(. Hospodásky významnou sklizej mohou mít od poloviny srpna do konce záí. Letorosty v dalším roce ských klimatických podmínkách je vhodnjší ponechat na plodnost pouze letošní výhony - letorosty a po odplození je z porostu odstranit. Bylo dokázáno, že nové výhony vyr(stají v dalším roce díve, díve kvetou a plodí. Pak m(žeme tyto odr(dy opravdu po pezimování, už jako jednoleté výhony, považovat za letní maliník. znovu rozkvétají a plodí a po sklizni odumírají. Takové odr(dy nazýváme remontantní. nj"astji pstovaná odr(da 'Thornfree') Odr(dy ostružiníku ze sekce Ursini (u nás Morfologické znaky výhon(, list( a trn( jsou zrají a sklízíme je opakovanými sbry od 2. významné pro rozlišení odr(d více, než poloviny srpna pibližn do 10. záí. Ostružiník a malinoostružiník mají jen odr(dy, které znaky kvt( a plod(. Významnými znaky pro rozlišení odr(d je vzr(stnost výhon(, postavení výhon(, jejich barva, ojínní, pítom- plodí na výhonech z pedchozího roku. Koenová soustava rodu Rubus L. je nost trn(. Tyto znaky lze dobe hodnotit relativn mlká, tvoí ji hlavní koeny, vyr(stající z koenového kr"ku, koeny vedlejší a v zimním období. Listy jsou lichozpeené, tí až pti"etné podle odr(dy "lenné nebo koenové vlášení. Pro transport živin a vláhy jsou na koenovém vlášení zvlášt významné slabé nasávací koeny tloušky do 3 mm. celokrajné, na rubu stíbit šed plstnaté. U listu rozlišujeme vrcholový lístek a jeden Poznání zvláštnosti, charakteru r(stu nebo dva páry lístk(, které jsou k apíku a biologických vlastností tchto druh( je pisedlé nebo apíkaté. U maliníku rozlišujeme ti základní typy postavení listu, které d(ležité pro výbr druhu a odr(dy na zahradu i pro uplatnní správné a v"asné agrotechniky. Jen pi znalosti tchto vlastností jsou dobrým rozlišovacím znakem. Barva listu i tvar báze listu jsou už mén pesným m(žeme vytváet potebný soulad mezi rozlišovacím znakem (mohou být více ovliv- potebami pstitele a biologií rostliny. 73

75 Požadavky na klimatické a p4dní podmínky Tmto ovocným kulturám se nejlépe daí ve všech ovocnáských oblastech na slunném stanovišti. Potebují plné a pímé osvtlení horní "ásti výhonu, ale sou"asn je píznivé zastínní bazální "ásti výhonu. Takové podmínky nejvíce odpovídají p(vodním stanovištím, vlh"ím lesním pasekám a kovištím mírného pásma severní šíky. Vzhledem k vysoké poteb vláhy se tmto ovocným kulturám nejlépe daí v podh(í, kde tento dostatek vláhy je. V tchto podmínkách pro relativn pozdní dobu kvtu ve srovnání s jinými ovocnými kulturami nedochází k mrazovému poškozeni kvt(. Požadavky na teplotu. Pro relativn pozdní dobu kvtu nejsou kvty poškozovány pozdními jarními mrazy. Naopak v nkterých sušších oblastech i v našich klimatických podmínkách, zejména od druhé poloviny "ervna, v "ervenci, kdy odr(dy maliníku a malinoostružiníku postupn kvetou a plodí na jednoletých výhonech, dochází v aridních oblastech a v ro"nících s extrémn vysokými teplotami k zasychání kvt( i malých nevyvinutých plodenství. Takový pr(bh po"así m(že být "astjší v aridní oblasti jižní Moravy a Polabí, kde se obvykle tmto kulturám mén daí. Lepší podmínky mají v humidních oblastech v podh(í. Maliník a malinoostružiník (kíženec maliníku a ostružiníku) m(že být poškozen nízkými teplotami v zimním období jen obvykle pi pezimování výhon( poškozených houbovými chorobami, nebo šk(dci. Z houbových chorob se nej"astji jedná o odumírání plodících výhon( v d(sledku napadení houbovou chorobou Dydimella applanata, která zp(sobuje jejich odumírání. Výhony ostružiníku bývají touto chorobou "asto napadány. Mrazuvzdornost. Do zna"né míry závisí na stavu porostu a výživ. Pokud mají bujky dostate"né množství zásobních látek, pezimující výhony jsou dobe vyzrálé, nejsou mechanicky poškozené a mají dobrý zdravotní stav, je pedpoklad pro dobré pezimování a vývoj v dalším roce. Ostružiník má ve srovnání s maliníkem mrazuvzdornost nižší, potebuje teplejší a chránné polohy. V("i nízkým teplotám v zimním období je nejvíce náchylný ostružiník ze sekce Ursini ( v ;R registrována pouze odr(da 'Thornfree'). Také nkteré malinoostružiníky p(vodem z kížení maliníku a ostružiníku ze sekce Ursini jsou citlivé k mrazovému poškození ve dev a mén vhodné pro stedoevropské podmínky. Pi teplotách nižších než - 20 C nado zemní "ást rostliny zmrzne. Významným opatením je výbr stanovišt a na zahrádkách do ur"ité míry také úprava stanovištních podmínek. Tyto kultury nikdy nevysazujeme do mrazových kotlin. Vliv v!tru. Na vtrných stanovištích dochází ke zvyšování transpirace rostlin a ztrát vláhy z p(dy výparem. Problémová jsou stanovišt otevená silným vtr(m v rovin a pedevším pak svažitá stanovišt. Na takových stanovištích "asto dochází k vylamováni výhon( a mechanickému poškození odením pokožky výhon( o podprné drátnky a následnému zaschnutí. Nepíznivé ú"inky vtru u menších výsadeb lze omezit výsadbou krycích pásových kultur. Vliv exhalát4. Nepíznivý vliv na r(st a plodnost mohou mít také vyšší obsahy plynných a tuhých exhalát(. Výsadby nepatí do blízkosti pr(- myslových podnik( (oxid sii"itý, sirovodík, sirouhlík, chlor a z tuhých exhalát( tžké kovy a popílek). Požadavky na vodu. Na vodu, základ pro veškeré pochody v rostlin, jsou kulturní druhy rodu Rubus L. zvlášt náro"né. Potebují v pr(mru 800 mm srážek, z tohoto množství beztrnný ostružiník relativn o nco mén než maliník. S výjimkou humidních oblastí podh(í je nezbytné, aby dopljková závlaha byla sou"ástí agrotechniky pstování tchto druh(. Na vtších pstitelských plochách maliníku na mírn svažitých pozemcích se osvd"ila závlaha podmokem, od po"átku zrání plod( až do konce sklizjového období. U závlahy platí zásada, že kulturám více prospívá jedna vydatná závlahová dávka 74

76 nebo atmosférická srážka, než dávky "asté a nízké. Obsah vodních par ve vzduchu ve vztahu k relativní vlhkosti vzdušné je významný od po"átku kvtu až do ukon"ení sklizjového období. Požadavky na p4dy. Kulturním druh(m rodu Rubus L. se nejlépe daí na stedn tžkých, propustných, vlh"ích a humózních p(dách. Hloubka ornice by mla být alespoj 25 cm. Pokud jde o p(dní druh jsou vhodné p(dy v kategorii p(d pís"itohlinitých až hlinitých s dostate"n propustnou spodní vrstvou. Potebují mírn kyselou p(dní reakci (5,5 až 6,5 ph). Nejsou vhodné tžké jílovité a zamokené p(dy. V takových p(dách letorosty a jednoleté výhony maliníku a malinoostružiníku nedostate"n vyzrávají a jsou náchylnjší k houbovým chorobám. V zimním období výhony špatn pezimují, na jae nevyraší, nerozvtvují, neobr(stají plodonosným obrostem, postupn zasychají, až zcela odumou. Tyto druhy nesnášejí ani p(dy lehké a vysýchavé. Na takových p(dách jsou letorosty slabé a krátké a "asto už v lét zasychají a odumírají. Jsou to druhy mimoádn náro"né na obsah organické hmoty v p(d. Nastýláním (mul"ováním) slámou nebo trávou ped sklizní okolo bazálních "ástí plodících výhon( a po sklizni a ezu opatrným vpravením nastýlky (mul"e) do p(dy do blízkosti bazálních "ástí nových výhon( lze p(du pravideln každoro"n obohacovat o organickou hmotu. Mikroklima na zahrádce 1) Ve zvlášt chladných oblastech vysazujeme tradi"ní odr(dy maliníku plodící na lojských výhonech. Remontantní odr(dy pro jistotu a v"asnost letní sklizn pstujeme pouze pro pozdn letní sklizej. Dvouletou kulturu remontantního maliníku pevedeme na jednoletou s jistými a stálými výnosy kvalitních plod( v pozdním lét. Sklízíme pak každoro"n pouze plody z letorost(, které po sklizni u zem uežeme a spálíme. 2) Ve zvlášt chladných podmínkách nepstujeme ostružiník ani malinoostružiník. 3) Tam, kde "asto vane silný vítr vysazujeme tyto kultury do závtí budov nebo kulisových rostlin. 4) V pís"itých p(dách, kde tyto kultury trpí nedostatkem vody a vyplavováním živin m(žeme upravit p(dní pomry navážkou hlinité až jílovitohlinité zeminy a rašeliny. 5) Nastýláním (mul"ováním) slámou nebo trávou ped sklizní okolo bazálních "ástí plodících výhon( a po sklizni a ezu opatrným vpravením nastýlky do p(dy do blízkosti bazálních "ástí nových výhon( lze p(du pravideln každoro"n obohacovat o organickou hmotu. 6) Pro extrémn zamokené a naopak pro siln vysychavé lehké p(dy a mrazové kotliny jsou tyto druhy nevhodné. V takových podmínkách nepomáhají ani nákladná opat- ení na jejich zlepšení. Z odr4d maliníku bychom pro novou výsadbu mli upednostnit odr(dy relativn odolnjší k didymellovému odumírání výhon( s beztrnnými nebo mén trnitými výhony. Na základ poznatk( z odr(dových pokus( se doporu- "uje pstovat ze skupiny tradi"ních odr(d plodících pouze na výhonech z pedchozího roku odr(dy 'Canby', 'Fertödi zamatos', 'Granát', 'Rubín bulharský' a 'Tulameen'. Z nových registrovaných odr(d to je 'Glen Ample' a 'Glen Shee'. Remontantní odr(dy maliníku se doporu"uje pstovat v teplejších oblastech a chránných stanovištích. Jsou to odr(dy 'Ada', 'Medea', 'Autumn Bliss', 'Joan Squire' a žlutoplodá 'Golden Bliss', agrotechnikou pevedené na letní maliník. Registrované odr(dy maliníku a ostružiníku udržují vybraná pracovišt a rozmnožovací materiál poskytují školkaské veejnosti. Ve vtšin školek je dostupná odr(da beztrnného ostružiníku 'Thornfree', ale jen v nkterých školkách lze koupit sazenice kovitého ostružiníku 'Wilson(v raný' a nové beztrnné odr(dy 'Helen'. Ostružiník 'Thornfree' patí do teplejších oblastí a chránných stanoviš. Didymellovým odumíráním výhon( na rozdíl od maliníku tato odr(da netrpí. Odr(dy malinostružiníku v zemích EU i u nás nepodléhají registra"nímu ízení, voln se s nimi obchoduje. Jejich sazenice musí být ádn ozna"eny jménem odr(dy a p(vodem uznané sadby, stejn jako u odr(d maliníku a ostružiníku. Anglická odr(da 75

77 'Tayberry' má trnité výhony a je náchylná k mrazovému poškození výhon( v dob vegeta"ního klidu jako ostružiník 'Thornfree'. Nová odr(da 'Buckingham Tayberry' má beztrnné výhony a v ostatních znacích se odr(d 'Tayberry' velmi podobá. Malinoostružiník patí také do teplejších oblastí a na chránná stanovišt. Sazenice obou uvedených odr(d malinoostružiníku lze už dnes koupit v nkterých školkách ;R. Poznámka redakce: Kvalifikovaný text o maliníku, ostružiníku a dostupných kížencích obou druh+, poskytujících hodnotné a atraktivní ovoce, m(l za úkol seznámit Vás s požadavky a nároky rostlin a zp+soby p(stování, použití na zahrádce a o výb(ru odr+d pro zahrádku. Píšt( bychom cht(li uveejnit pohled praktika-p(stitele, vycházející z vlastních zkušeností s p(stováním tohoto drobného ovoce na zahrádce. M+žete-li se písp(vkem do ro%enky zú%astnit, kontaktujte se s odborným odd(lením ústedí ZS. Co jsou to kamenné bunky? (Zahrádkáský informátor Léto 1987) V hruškách 8asto nalézáme shluky tvrdých kamenných bun3k, které d3lají pi kousáni dužiny dojem pítomnosti písku. Kamenné buvky obklopují svazky cévní v dužnin3 n3kterých druh: ovoce ve v3tší míe. Jsou to tak zvané sklerenchymatické buvky, které se vyzna8ují mohutnými bun38nými st3nami z celulózy (buni- 8iny), která je prostoupena devovinou (ligninem). BuVky záhy odumírají a pi kousání dužniny se jeví jako nepíjemná zrní8ka písku. Kaménkovitost je odr:dovou vlastností a zvyšuje se špatnou výživou, zejména nedostatkem dusíku a nevyrovnaným vztahem mezi dusíkem, vápníkem, draslíkem a fosforem. Barvy podzimu (Zahrádkáský informátor Léto 1987) jsou pevážn3 pigmenty založené na antokyanu. Kv3tní barvivo antokyan má schopnost reagovat na kyselost nebo alkalitu obsahu bun38- ných vakuol, ve kterých je rozpušt3n. M3ní pak se zm3nou ph svou barvu. Barevná paleta, kterou nám m:že rostlinný antokyan poskytnout, je nepeberná. Od barvy tmav3 8ervené až 8erné (bobule 8erného rybízu, bezu 8erného, modrých odr:d révy vinné, bor:vek aj.) pes barvu 8ervenou, modrou, zelenou, až po odstíny žluté. Jindy je zbarvení zp:sobeno barvivy rozpustnými v rozpustidlech tuk:. Jsou to tak zvané lipochromy (lipos - tuk, chromos - barva). Ty jsou obsaženy v živých 8ástech bun3k, v tak zvaných chromoplastech i v chloroplastech. Význam posledních je zejména ve vztahu k tvorb3 vitamínu A a vitaminu E. Barvy podzimu nejsou jen krásou, ale i užitkem pro zvýšení biologické hodnoty ovoce a zelenin. Skalka v období vegeta9ního klidu, ošetení rostlin po poškození zv!í Ing. Ivan Dvoák, absolvent 5. cyklu ÚZA ZS Dobe založená a kvetoucí skalka bývá chloubou zahrádká(. Zpravidla se o její vytvoení pokusí každý, ale ne všichni jsou úspšní. D(vodem m(že být špatný výbr rostlin pro dané stanovišt, nevhodný substrát a skalkový kámen, jiné vodní pomry v míst, než na skalce pstované rostliny požadují. Nezbývá nic jiného než studovat a u"it se. Skalka m(že být suchá, oto"ená k jihu i vlh"í, stinná - situovaná k východu nebo dokonce severu. Použité kameny ji mohou pedur"it k pstování vápnomilných rostlin (vápence, dolomitické vápence, travertin,...), rostlin vápnostežných (žuly, svory,...). M(že ji dopljovat píse"ný pesyp nebo naopak pot("ek a jezírko. První námt ke studiu: Primule najdeme tém na každé skalce, na každé zídce oto"ené ke slunci, k jihu. Patí tam? Pro pstování tém všech cibulovin je rozhodující zásobení vodou. Na jae dostatek, poté teplé léto, do konce zimy vody spíše mén nebo co nejmén. Suchomilné druhy kombinujeme s kobercovými trvalkami, které v lét tém všechnu vodu využijí. Další voda, která okolo cibulí prote"e a zmizí, tolik neškodí. Proto cibuloviny sázíme na vrstvu drenáže, do které srážková voda 76

78 zámrzu a poté prostor kolem nich namul"u- jeme. Opt se hodí suché listí a suchá rašelina, navrch chvojí. V tomto pípad suchá rašelina i suché listí špatn vedou teplo, chrání pomrn dlouho povrch pod nimi ped zamrznutím. Další izolaci m(že tvoit sníh, který k takovým rostlinám nahrnujeme. Když je zima tuhá a zem zamrzne do hloubky pes cm, musíme stálezeleným rostlinám pomáhat dále. Nemají možnost vzít vodu ze zmrzlé zem a v dob, kdy se oteplí a svítí sluní"ko ožívají, dýchají. Vydýchají vodu nashromáždnou v pletivech a poté trpí. Zabránit tomu m(žeme zakrytím chvojím, vytvoením stínovišt, které zejména v únoru musí zabránit velkému ohátí rostlin a jejich probuzení. Pedevším stálezelené deviny - pokud nejsou jedovaté - mohou být v zim poškozované okusem. Prevencí je natírání hmotami proti okusu, pl(tky okolo jednotlivých rostlin,... Zajímavé a ú"inné bylo rozvšení drovaných sá"k( z mikrotenu a PVC naplnných vlasy a postíkání zem a rostlin žlu"í prasat....jednu zimu se nám dostali do zahrady králíci. Likvidovali pomrn cenné venkovní výsevy. V knize z konce 19.století jsme našli tyto recepty a vyzkoušeli je. Tehdy sice nepoužívali PVC, na ty"ky všeli delší prameny pevn svázaných vlas(,...dodnes to funguje!!! Už poškozené, dokola okousané kmínky, nemívají velkou nadji na záchranu. Ur"itá možnost je nahrazení p(vodních koen( novými. Vedle drahocenné rostliny (smr"ek, borovi"ka, tis, cypišek,...) vysadíme z kelímk( 2-3 mladé strome"ky stejného druhu. Seízneme je jako pi roubování jehli"natých devin a piroubujeme na a za k(ru do zdravých pletiv nad okousanou "ástí. Koeny nov vysazených strome"k( budou zásobovat vodou a živinami naši vzácnou rostlinku. Vzhledem k tomu, že poškozená rostlina je jist množitelná ízkováním nebo roubováním, získáme "as na její pemnožení. Pokud se operace zdaí, m(žeme (poté až pirostou) vybrat jednu z rostlin, které dávají té nemocné transfúzi, jako nové koeny a ostatní po "ase odpojit. Osobn mám špatnou zkušenost s balzámem na odte"e. I voda z drenážní vrstvy se musí nkam ztratit, místo nesmí být utopeno v nepropustném materiálu (jíl, siln utužená zemina,...), musí mít zajišt!ný odtok prosáknuté vody. Drenáž u sázených cibulovin Proti mokrému snhu, proti podzimním a zimním deš(m místo chráníme napíklad pímým pokrytím zem kusem pr(hledného polykarbonátu cca 20 x 30 cm (je odolnjší než sklo). Jindy stíškou tsn nad zemí, pokrytím místa suchou rašelinou, listím a chvojím a ješt stíškou nad, chránící ped srážkami. Pro vtší rostliny je možno použít jakýsi zvon z prken ve tvaru jehlanu vysoký cca 30 cm, pod který ješt nasypeme suché listí, suchou rašelinu. Pro tuto skupinu rostlin je vítaný suchý podzim a brzy zamrzající zem. Suché listí (nejlépe buk) a suchá rašelina pi dešti špatn nasakují vodu (jsou jakoby mastné), ta z vytvoeného kope"ku stéká do okolí, pímo neohrožuje cibule skryté pod hromádkou v zemi. Vedle tchto pstujeme stálezelené byliny, polokee, kee, listnaté a jehli"naté devinky. Pro ty je naopak nezbytné zajištní dostatku vláhy i v období zimy. Zaléváme je až do 77

79 rány, proto doporu"uji poškozená místa ošetit "erstvým štpaským voskem (ne starším než 2 roky!!!) nebo latexem v barv p(vodní k(ry. Jinou možností, jak nahradit okousanou k(ru, je postup obdobný o"kování oešák(. Nad a pod poškozeným místem odstraníme vodorovným ezem okousanou, roztepenou k(ru. Oškrábeme všechny zbytky k(ry na bílém dev. Do doby náhrady obalíme poškozené místo do vlhké, "isté látky. Z vtve stejného druhu, stejné tloušky, musíme odebrat pruh k(ry a tento plát doplnit na místo poškozené - zde musíme ješt odíznout proužek k(ry, aby na sebe dosedaly "erstvé ezy. Pak nezbývá nic jiného, než ezy omotat páskou a "ekat, spojí-li se vodivé cévy a náhrada bude fungovat. Celou novou k(ru m(žeme obalit vlhkou látkou. Jak jsem napsal výše, takové opatení zpravidla jen oddálí skon rostliny. Ta je tímto udržena pi život jako zdroj materiálu pro roubování a ízkování. V pípad, že máme k dané rostlin njaký osobnjší vztah, m(že ji nkdy zachránit v její zbývající kráse. Tulipánky jsou zranitelné jak nad povrchem, tak i v zemi. Spásá je srn"í i králíci, zajíci. Srn"í je dokonce vyhrabuje. Pod zemí je ni"í malí hlodavci. Vyplatí se cibule vysa- dit v plastovém koší"ku nebo voln obalené králi"ím pletivem. Pravda, pokud se do zahrady dostane srn"í nebo zajíci, okoušou nadzemní "ást, ale cibule odolají jak proti nim, tak proti myším a do píštího roku zpravidla zregenerují a rostou dále. Proti tmto útok(m opt pomáhá zápach pítomnosti "lovka ("asté procházky v míst skalky, vlasy v sá"cích,...), zajíci se bojí i viditelného prostého tenkého drátu nataženého nízko nad zemí. Divocí králíci se ho nebojí. Náhradní koeny pro poškozené deviny Pemostní pruhem k0ry Kryt ze suchého listí, rašeliny a chvojí chrání i proti velkým mraz(m. Tam, kde je možnost, m(žeme použít na ochranu koen(, hlíz, cibulí proti zmrznutí i celé balíky lisované slámy. D(ležité je udržet slámu suchou. Málo odolné druhy doporu"uji sázet do plochy, kde je velký objem zem, který pomalu promrzá. Nakrývat se musí ješt v dob, kdy zem nevychladla - pod mulchem drží teplo déle. Ani sebevtší vrstva nasypaná shora neochrání citlivé rostliny vysazené na okraji skalky, vyvýšeného záhonu. K tm se dostane mráz skrz zem 78

80 z boku. Nejvhodnjší místo pro vzácné, citlivjší rostliny není na skalce mimo obytné plochy, i když je oto"ena k jihu a západu, ale v atriu, blízko domu (zái"e tepla), kde nejsou výkyvy teplot v zim tak výrazné. Zde lze po"ítat i s ur"itým srážkovým stínem a lepším vysycháním po deštích. ;astým ešením, jak pedejít poškozením srážkami v nepravém období a zimními mrazy je vyjmutí rostlin ze skalky a jejich pechování v "áste"n chránných prostorech - ve studených sklenících nebo sklepích. Tak jsem díve zimoval nkteré narcisky a zejména pleionky. Po zimních a jarních mrazech jsem je vysthoval ven a nechal njaký "as zdobit venku. Pro vrstvu za"ínajících skalni"ká( by bylo podle mne vhodné pipojit souhrn nejpodstatnjších v textu uvedených praktických rad v pehledném závru (resumé) : S kon"ící zimou by bylo pro majitele skalky potebné (vhodné): 1. v dob, kdy za"ínají cibuloviny rašit, odstrajte tabulky skla, kryt ze deva, listí a rašelinu. 2. mul" pod stálezelenými rostlinami nevyhrabávejte zcela, nechte na povrchu vrstvu cca 3-5 cm rašeliny - je možné, že do ní keíky v teplejší zim zakoenily. 3. stálezelené keíky držíme pod krytem z chvojí až do doby, kdy p(da pod nimi zcela rozmrzne. Chvojí "áste"n chrání i proti ú"ink(m výsušných jarních vtr(. 4. pi zakládání skalky postupujte od pstování rostlin mén náro"ných k citlivým, mén odolným. 5. nikdy nepo"ítejte s tím, že pokud se nco povedlo první rok, bude to dobré i nadále. Zapomenete-li nkteré opatení uplatnit a rostliny zimu pežijí, není to smrodatné pro roky píští. Píprava skalky na zimu (Zahrádkáský informátor, 1/1991) vyžaduje nejen odplevelení, ale pedevším dobré zavlažení okysli8enou vodou. Ideální je voda dešjová. Pro rostliny v t3žší p:d3 naopak zajistíme drenáž, aby nedošlo k zahnívání koen:, oddenk: a hlíz. Pihnojujeme jen proleželým nejmén3 ti roky starým kompostem. Citlivé druhy na mráz, zvlášt3 horské, zav8as pikrýváme chvojím. P3nišníky svazujeme, aby je náhodný sníh neroztrhl v místech v3tvení. Místa s velmi ran3 rostoucími a kvetoucími druhy pipravíme jemným posypáním odkyselenou rašelinou s trochou sazí nebo s kvalitní tmavou drnovkou, aby se 8emeice, sn3ženky a jiné druhy zvlášt3 p3kn3 uplatnily na tmavší kontrastn3 zbarvené p:d3. Máme-li zkušenost, že skalky trpí holomrazy a suchem, zvýšíme podíl mul8ujícího materiálu, nejlépe 2-3 roky starého prosátého kompostu, který vlivem vysokého podílu organické hmoty zamezí ztrát3 vody výparem z p:dy. Trvalky neuezáváme až u zem3, aby se 8ást živin mohla uplatnit pi výživ3 koen:. iení mošt4 a vín Ing. Karel P+honý ;irost ovocných nápoj( je v nkterých pípadech d(ležitým kriteriem jakosti. Nap. u vína je tak d(ležitá, že v klasifikaci systematického pístupu k degustaci vín (WSET) má 5 stupj( - jiskivé - pr(hledné - mdlé - opalizující - zakalené. Od nepamti mají také sklepmisti vyzkoušené svtlo sví"ky jako nejvhodnjší osvtlení na objektivní hodnocení "irosti. Zákal nebo opalescence mohou být i upozornním na zmnu chuti a v(n v pípad, že jsou zp(sobeny mikrobiologickou "inností. Zcela jinak pohlížíme na ovocné šávy s podílem den - džusy. Suspenze den je zde znakem výrobku. Konzervované mošty pedstavují výrobek, který se konzumuje jak "irý, tak zakalený. Jednozna"né rozhodnutí by mlo panovat v pípad domácí výroby moštu - pipravit vždy mošt zcela pírodní, tedy zakalený. V zahrádkáských lisovnách by to mlo platit tam, kde mošty lahvují a odbratelé kalný mošt akceptují. Platí zde to, co kdysi o "irosti mošt( napsal význa"ný odborník prof. 79

81 o J. Dyr: Ovocné mošty vyrobené primitivním zabráníme snížením teploty pod 10 C nebo zp(sobem nebývají "iré, vodojasné a pisu- zasíením moštu dávkou 50 až 150 mg zuje se jim proto nesprávn snížená jakost. oxidu sii"itého v 1 l. Ve skute"nosti je pravdou pravý opak. (iením rozumíme pidávání takových Vcelku lze uvést, že zákal nebo sediment na látek do moštu nebo vína, které adsorbují dn láhve není závadou, ale pirozenou koloidní "ástice nápoje a tím jej "istí. Využívá se pi tom vyrovnávání náboj( mezi a významnou složkou jakostního moštu. Jejich odstranní zhoršuje jakost z hlediska "ásticemi s kladným a záporným nábojem. nutri"ního a biologického a pináší pouze optický výsledek. Lisovnám, které chtjí kalné mošty vyrábt, lze doporu"it, aby lahve s mošty etiketovaly a na etiketách uvedly pednosti tohoto výrobku - mošt je zcela pírodní, nebo není vyroben jako obchodní výrobky smísením koncentrátu s pitnou vodou, je needný, ne"iený, nefiltrovaný, bez chemických konzervovadel a jiných ingrediencí. M(že být uvedeno i zdravotní hledisko - zachované pektiny p(sobí na odstrajování tžkých kov( z organismu a rizikových cévních usazenin. Na vytvoení homogenity nápoje lze upozornit vtou ped spotebou promíchat (protepat). ;iení proto použijí lahvující lisovny zahrádká(, kde odbratelé vyžadují "irý mošt a nkdy i výrobci domácích vín. Poznámky k technologii odkalování a 9iení. Složky zákalu. Pomineme-li hrubé úlomky plod( z lisování, vzniká zákal okysli"ováním železa, zmnou barviv a srážením bílkovin vlivem taninu pítomnému již v ovoci. Zvláštní složkou zákalu jsou pektiny, které p(sobí jako ochranný koloid, zabrajující koagulaci a sedimentaci ostatních koloid( a ztžují proto "iení. Proto lze doporu"it odstranní pektin( pomocí pídavku pektolytických enzym( do moštu, který má být konzervován "irý. Mošt, který ponecháme zkvasit, se vtšinou zbaví pektin( p(sobením kvasinek. Odkalování moštu okamžit po lisování, je ve všech pípadech žádoucí operace, tedy i pi domácí výrob moštu. Odkalením odstraníme úlomky slupek a den a samovoln vysrážené koloidy. Nejjednodušší je sedimentace 12 až 24 hodin. Ped"asnému kvašení pi sedimentaci delší než 12 hodin Užití 9iidel. iení želatinou. ;iicí efekt spo"ívá v pidání želatiny do moštu nebo vína v kombinaci s taninem nebo kyselinou kemi"itou a vytvoení sraženiny, která s sebou strhává i ostatní kalící látky. Pi "iení tanino-želatinovém je k vysrážení 1 g želatiny potebné 0,8 g taninu. Dávky (u vína) "iní 2-20 g želatiny na 100 l. Tanin je sice pirozenou sou"ástí moštu, ale pi jeho nedostatku se želatina nevysráží a z(stane v nápoji tzv. viset. Pi "iení se nejprve v celém objemu rozmíchá tanin. Pak se v malém množství moštu (nebo vína) zahátém asi na 40 o C rozšlehá želatina, pidá do celého objemu a promíchá pe"erpáním nebo mícháním. Vzhledem k nkdy obtížnému získávání taninu v obchodní síti sráží se želatina "astji koloidním roztokem kyseliny kemi"ité (obchodní ozna"ení TOSIL). Na 12 g želatiny se pidává 100 ml Tosilu. Obvyklá dávka (u vín) je 50 ml Tosilu a 6 g želatiny na 100 l. Postup je obdobný jako pi použití taninu. Není nutno mít obavy z nepíznivého vlivu na kvalitu nebo zdravotní nezávadnost nápoje. iení bentonitem (koloidním kemi9itanem hlinitým). Bentonit spolehliv odstraní i termolabilní bílkoviny, které nelze vysrážet pi želatinovém "iení a které by se mohly objevit pi zahívání moštu nebo po nalahvování vína. Užívaná maximální dávka je asi 150 g na 100 l. Pi použití se musí bentonit nechat nabobtnat asi v desetinásobném množství vody, nejlépe pes noc. Tím se vytvoí ve vod stálá suspenze, která se vysráží teprve pi styku s kyselinami a kovovými solemi nápoje. 80

82 iení aktivním uhlím. Aktivní uhlí je drastický prostedek, odstra- Jující nap. hokou chu, píchut po cizích látkách, látky zp(sobující hndnutí vína, ale také barvu a chu vína. Proto je jeho použití spíše výjime"né. Obvyklá dávka "iní 10 až 50 g / 100 l, maximální je 200 g / 100 l. iením Polyclarem AT (polyvinylpolypyrolidem) se snižuje selektivn obsah látek zp(sobujících hndnutí pírodního vína. Zvlášt vhodné je pro lehká vína (do 11 % alkoholu) ošetená oxidem sii"itým, ur"ená pro delší uložení. Tmto vín(m z(stane déle zachována zejména odr(dová v(n, nebo oxid sii"itý pejde do vázané formy jen velmi pomalu. Maximální dávky jsou 250 g na 100 l, obvyklé dávky jsou g Polyclaru AT na 100 l. iení ferokyanidem draselným (tzv. modré) pro zahrádkáe nelze doporu"it, nebo vyžaduje ur"ení pesné dávky "iidla, což m(že provést pouze akreditovaná laborato. A to je pro vtšinu zahrádká( zbyte"ný luxus. Obecné zásady pro 9iení. ;iicí prostedky v prášku nutno vždy aktivovat kapalinou. Získaná suspenze se rozmíchá v malém množství moštu nebo vína. Želatina se rozšlehá pi teplot kapaliny 40 C. o Po nalití do celého objemu "ieného nápoje je nutné d(kladné promíchání pe"erpáním nebo míchadlem. ;iení je ú"innjší v menších nádobách, kde promíchávání je dokonalejší. - Pesnou dávku "iidla pro vtší objemy nápoje lze stanovit zkouškou. Shrnutí - záv!r. ;iení pipravuje mošty o biologicky cenné látky. Proto domácí mošty konzervované teplem je vhodné pouze odkalit. Pokud lahvované mošty zhotovují zahrádkáské lisovny, záleží na provozovatelích, zda jsou schopni pesvd"it odbratele o výhodnosti ne"iených mošt(. Jestliže je žádáno "iení mošt(, je vhodné také aplikovat pektolytické enzymy, které výrazn usnadní "iení a sedimentaci. Pro mošty i víno lze použít "iení želatinou a taninem nebo želatinou a kyselinou kemi- "itou (Tosil). Pi obavách z vysrážení dalších termolabilních bílkovin je vhodné doplnit toto "iení "iením bentonitem. Jako dopljkové "iení pi školení lehkých vín reduk"ního charakteru (mírn síených) lze doporu"it "iení polyvinylpolypyrolidonem. To umožní déle udržet p(vodní chu a v(ni vína. Veselé povídání lidového mudrosloví (Zahrádkáský informátor Jaro 1990) Pro získání lásky druhého sta8í málo. V nesteženém okamžiku nasype hoch milované dívce do steví8ku trochu drcených list: kaprad3 samce a pak již bude dívka k hochu milující polovinou. Chcete stálou lásku, p3stujte za oknem rozmarýn. Kde dobe roste, tam je trvale s vámi i velká láska. Jednoduché, ne? Jste nešjastní a rozbolav3lí nad zhrzenou láskou? Sta8í malý lék, omýt se n3kolikrát po ránu odvarem z vráti8e a život bude op3t krásný. SmokvoN do bytu i do zahrady (Zahrádkáský informátor 1/1991) Citronovníky, kávovníky a mnoho dalších subtropických a tropických rostlin si získalo tisíce zájemc:. Pom3rn3 skromný je zájem o smokvov. Je to chyba, vždyj práv3 smokvov, u nás 8ast3ji nazývaná fikovník je ze všech zmín3ných rostlin nejmén3 náro8ná. Snese i pezimování venku pi opatrném pikrytí a má velmi dekorativní listy a záhy tvoí i plody, které v teplejších oblastech i dozrají a ve sklenících nebo v bytech tém3 vždy. Jde o ovocný ke a strom smokvov jedlou (Ficus carica L), který roste b3žn3 a 8asto se p3stuje v Stedomoí a v Malé Asii. Mimo jiné jsou kv3ty této rostliny zajímavé svým opylováním. Zprostedkuje ho totiž stehnatka (Blastophaga grossorum). SmokvoV je r:znopohlavná, ale nikoliv dvoudomá. Stehnatka naklade do semeník: svá vají8ka a pitom penáší i pyl k opylení a následnému oplození kv3t:. 81

83 Ovšem jsou i plody bez oplození a v kaprifíkách mohou dokonce pezimovat zmín3né stehnatky, nazývané fíkovníce opylující. Prost3 smokvov je velmi zajímavá, vzhledná, dekorativní a snadno p3stovaná rostlina a lze ji získat u našich p3stitel: teplomilných kultur, v organizacích Citrusá: a m:žeme si ji vyp3stovat i z híženc:, z ízk: i ze semen sami doma. Nejrychleji získáme z vlastní kultury sazenice d3lením starších rostlin. Rostlina totiž vytváí koenující výhonky snadno koenící a ty lze odezat a získáme tak ihned dobe rostoucí rostliny. Zásady pro sklize[, poskliz[ovou úpravu a skladování skoápkatého ovoce v souvislosti se závažným zdravotním rizikem pi konzumaci Ing. Miroslav Láska Vlašské oešáky Sklize[ Doba sklizn se ídí odr(dou (u semená"( typem) a stanovištm. Nelze-li z jakýchkoli d(vod( "ekat na samovolný opad, což je ideální, plody stásáme píp. srážíme bidly obalenými nejlépe gumou. Odlu"ování rubiny (zeleného obalu) "asto komplikuje suché léto, napadení bakteriózou (Pseudomonas), ale i napadení rozto- "em (rubina znetvoená výr(stky). Spadlé plody pravideln sbíráme pro nebezpe"í plísní, šk(dc( a tmavnutí skoápky. Zásadou je, že plody je nutno od rubiny co nejdíve o"istit. Nejde-li rubina oddlit, dáme je do nádoby do teplejší místnosti krátce zapait (nenechat však zkašovatt!). Abychom dosáhli svtlejší barvy, možno oechy vyprat nejlépe ve vlažné až teplé vod, do které pidáme trochu sody. B!lení Vtší producenti pro lepší vzhled používají množství jednoduchých i "asto zna"n náro"ných technik. Pro zahrádkáe je nejjednodušší použití plynné síry v uzavené nádob píp. pytel z PVC, kde zapálíme sirný plátek používaný na síení révového vína. Vylou"íme plody poškozené ptáky a s poškozenou skoápkou. Dále možno použít velmi rozšíenou mokrou cestu, kdy udláme roztok chlorového vápna ve 25 l vody. V druhé nádob vytvoíme roztok vody s 1 kg sody. Tyto roztoky za stálého míchání pomalu vléváme do tetí nádoby "ímž vznikne 50 l roztoku. V tomto roztoku opereme oechy asi 3 minuty, opláchneme vodu a sušíme. Sušení Jedná se o nejd(ležitjší operaci pi které se dlá nejvíce chyb s následky na kvalit (žluknutí, hoknutí), ale hlavn z hlediska zhoršení zdravotní nezávadnosti. Cílem je snížení obsahu vody v plodu z % na 7-8 %. Ideální je sušení na slunci na sítech nebo lískách za ob"asného obracení. Na noc za vlhkého po"así nutno síta penést do dobe vtrané místnosti. Protože na podzim je "asto sušení pomalé a málo efektivní, nutno volit umlé dosoušení. Zásadou je nepekrao "ovat teplotu 30 C. Není proto možno do- poru"it sušení v troub na peci, kamnech apod. Pi vyšších teplotách dochází k hoknutí jader a žluknutí oleje. Skladování Pokud oechy nemají chrastivý zvuk, není možno je trvale uskladnit. Pi sušení dojde ke ztrát na váze od 36 do 48 % podle typu oechu. Oechy uskladníme v "istých, suchých a chladnjších místnostech. Nevhodné jsou místnosti s ústedním a plynovým topením, kde dochází k vadám na chuti. Nejprve je nutno zkonzumovat kapá"e a papírky do vánoc, pak polopapírky (do 1 roku), nejdéle kamená"e (vydrží až 3 roky). U sou"asných odr(d, kde jsou vylou"eny nevhodné typy možno skladovatelnost ohrani"it do 2 let od sklizn. Lískové oechy Sklízí se pr(bžn stásáním. BuH opadají i s pun"oškou (lombardské) a je teba je vyjmout, nebo vypadnou bez pun"ošky (zellské). Sušení je jednodušší než u vlašských oech(. Používáme lísky a sušíme o pirozen nebo umle do 35 C. 82

84 Mandlon! SklizeJ je postupná pi praskání rubiny, kterou okamžit odstraníme. Sušíme na slunci. Uskladníme v suchu a chladu na vtraném míst. Vyluštná jádra nesušíme na slunci (hndnou), ale pomalu ve stínu. Pozor na konzumaci vtšího množství semen hokých mandlí obsahujících amygdalin (pod. jako jiné peckoviny), který m(že u citlivých osob zp(sobit žalude"ní potíže. Zdravotní riziko Cílen byly vybrány ur"ité druhy skoápkatého ovoce, u kterých pi nevhodné sklizni, posklizjové úprav a skladování m(že dojít pi konzumaci ke zdravotnímu riziku. Jde pedevším o následný obsah aflatoxin4 (AFB 1; 2 a AFG 1; 2), což jsou toxiny pírodního p(vodu (mykotoxiny). Jsou to metabolity plísní rodu Aspergillus, které se ve velké míe vyskytují i u arašíd(, pistácií, paraoech(, sušeném ovoci a v dalších komoditách. Takto kontaminované produkty jsou závažným zdravotním rizikem všech živých organism( i v krmivech u domácích zvíat. Je nutno se vystíhat konzumaci všech zaplísnných, starých, narušených, žluklých a seschlých plod(. Pi konzumaci m(že dojít k závažnému poškození jater, ddi"ným zmnám, pedevším u vyvíjejícího se plodu, vývojovým vadám v organismu a k nádorovým onemocnním. Následné tídní napadených plod( i semen (vyluštných) je i ve velkovýrob mén ú"inné a nákladné, proto se klade d(raz na prevenci. U skoápkatých plod(, které si m(žete koupit v obchodní síti se používá kombinace mechanických a elektronických metod i použití mokré cesty (flotace) na principu mrné hmotnosti. Elektronicky (systém Sortex) jsou odstranny plody a semena odlišné barvy, svraštlé, seschlé a poškozené. Vtšinou ješt následuje ru"ní dotídní. Obsah aflatoxin( není možno snížit ani teplem, jelikož jsou pomrn termostabilní. Ur"ité úspchy byly dosaženy u arašíd( a semen oech(, mikrovlnným ohevem a nadjn se jeví použití "pavku. V sou"asné dob s ohledem na závažnost prací výzkumníci usilovn pracují na zp(sobech, které by významn omezily obsah aflatoxin(. Pro "lenské státy EU platí naízení komise 466/201/ES, kterou kopíruje naše Vyhl. Ministerstva zdravotnictví ".305/2004 Sb., které vymezují maximální množství aflatoxin(, které smí obsahovat ur"ité suché plody, arašídy, pistácie a sušené ovoce. Jednozna"n možno íci, že tyto produkty (hlavn z dovozu) jsou jednou z nejsledovanjších potravináských komodit ze strany kontrolních orgán( SZPI (Státní zemdlské a potravináské inspekce) a Celní správy a jsou pedmtem nej"astjších zákaz( prodeje. Citrusové ovoce a banány Ty, které si m(žete v obchod zakoupit, se také chemicky ošetují. Proti skládkovým plísním se používal v minulosti u citrusových plod( borax. Dnes se používá bifenyl, orthofenylfenol a u banán( thiabendazol. BuH se plody perou, stíkají, nebo se do obal( vkládají ú"innou látkou napuštné vložky. Tyto látky p(sobí proti penicilinovým plísním, sklerotinii, diplodiové hnilob! a skupin Phomopsis. Použití musí být u citrusovým plod( pro zákazníka ozna"eno. Velké zdravotní riziko i pi bžném užití k(ry citron( (nap. do pe"iva) však nehrozí. Použití upravuje Vyhl. Ministerstva zdravotnictví ". 298/1997 Sb. ("ást 6. konzervanty, tabulka ". 5. a stanovuje nejvyšší povolené množství). Odr4da LECAR Josef Zavel, Ovocnáská komise ZS Tato odr(da jablek je prastará, snad již nkolik století. Byla pstována v ur"itých oblastech, možno íci tam, kde bylo drsnjší podnebí. Zmíním se proto o regionu Tišnovska, což je m(j rodný kraj a kde jsem s touto odr(dou pišel již odmali"ka do styku. Odr(- da byla pstována, a je i dnes, jak v sadech, tak i jako solitér na mezích a v polích. Vždy se jednalo o vysokokmeny, pod kterými byl v lét krásný chládek, proto nás maminky, 83

85 když dlávaly na polích, ukládaly ke spánku i na hraní práv na tato místa. Horší bylo, když nkteré jablko spadlo a trefilo dít, potom následek byl, jako by spadl kámen. Jablko bylo tak tvrdé, že starší lidé si ho v zimních msících "asto škrabávali nožem, což jsme my mladí nechápali. Podotýkám, že na Tišnovsku se nachází v nadmoské výšce m nkolik desítek vzrostlých jabloní této odr(dy. Charakteristika: Strom roste bujn, tvoí velké široké koruny s pevislým a nesouvislým obrostem, koruna siln zahušuje, sted koruny je vzpímený, stromy dosahují dlouhého vku. Plodnost je pozdní, v roce, ob rok stídavá. Na stanovišt je mén náro"ná, velmi dobe roste i ve vyšších polohách, nesnáší uzavené polohy, snáší dobe i plochy vtrné a zatravnné. Nenamrzá ve dev, je mrazuvzdornou odr(dou. Pstitelským tvarem bývá nej"astji polokmen, vysokokmen, pstuje se na jablojovém plánti nebo semená"i. Plody jsou nadpr(mrné velikosti, ob poloviny nestejné, tvar plodu ploše kulovitý až kulovitý, slupka hladká, lesklá, zelené barvy, na slune"ní stran "ervené lí"ko. Dužina pevná, tuhá, "ist bílá, šavnatá, píjemn nakyslé chuti bez výrazné koenitosti, nehndne. Celkov lze hodnotit odr(du jako vhodnou pro drsnjší polohy. Pedností odr(dy byla velká široká koruna s pevislými vtvemi a s intenzivn rostoucím stedem. Nenamrzá ve dev, snáší nízké poklesy teplot. Netrpí houbovými chorobami (strupovitost a padlí). Stromy dobe odolávají rakovin a mšici krvavé. Pedností je jednoduché skladování plod( do "ervna až "ervence (obdobná situace jak u odr(dy Strýmka). Odr(da pro nenáro"né konzumenty. Jak hluboko zapravovat kompost? (Zahrádkáský informátor Jaro 1983) Kompost s vysokým obsahem humusu slouží rostlin3 i celému p:dnímu prostedí. Není to tedy jen živina, ale naopak významný fyzikální regulátor p:dních vlastností chemických, fyzikálních i biologických. Humus v p:d3 udržuje p:dní vláhu, p:dní vzduch i vhodné rozd3lení živin. Tím je umožn3n pirozený cyklus udržení p:dní úrodnosti, která znemožvuje projevy p:dní únavy. Humus by m3l být proto sou8ástí celé ornice. Ale je-li humusu málo, pak musíme uvažovat, kam ho dát, aby splnil svoji roli nejlépe. Pro zeleniny a m3lce koenící rostliny dáváme komposty do ornice. To platí zvlášt3 o bobulovinách, o jahodníku, rybízu, angreštu, malinách i ostružinách. Ovocné deviny na m3lce koenících podnožích, zvlášt3 pro jablon3 na podnoži M 9, zapravujeme komposty do hloubky cm a snažíme se zbyte8n3 nenechávat humus na povrchu, pon3vadž dochází pi náhodném vysušení 8ásti ornice k zna8ným fyziologickým poruchám v koenech a tím i v celých rostlinách. Vlivem nedostate8ného zásobení vodou a zvýšené koncentrace solí z hnojiv dochází ke zbyte8nému opadu plod: a k menší odolnosti rostlin proti chorobám a šk:dc:m. Pro velmi hluboko koenící rostliny, pro deviny okrasné i ovocné zapravujeme do podélných hlubších rigol: mezi ádky rostlin. Hloubka zapravení by m3la být od 10 do 40 až 60 cm, zvlášt3 pro révu vinnou a chest. Herbicidy na zahrádkách Ing. Jaroslav Rod, Pedstavenstvo RR ZS Velice "astou otázkou je, zda na zahrádkách používat herbicidy. Pedesílám, že odpovh na tuto otázku není jednoduchá a ani jednozna"ná. Aby bylo možné na ni odpovdt, je teba nejprve si nco o herbicidech povdt. Herbicidy jsou látky, které se používají k omezování nebo likvidaci plevel(. Plevele jsou pak rostliny, které rostou na ur"itém míst (zahrad, záhonu apod.) proti naší v(li a mají njaký negativní vliv na námi pstované kulturní rostliny. Za plevel proto m(žeme považovat i nap. jakoukoliv letni"ku, která se nám na záhon vysemenila a roste zde v následujícím roce a my ji musíme likvidovat. V jednom roce byla žádanou a zámrn pstovanou kultur- 84

86 pesn kalibrované trysky a v porostu se pohybuje stabilní rychlostí. Toho však ru"ní- mi, zádovými nebo i trakaovými postikova- "i nikdy není možné dosáhnout. Nevíte-li tomu, pesvd"íte se o tom tak, že sv(j postikova" naplníte "istou vodou a bude se snažit jim rovnomrn zvl"it nap. suchou betonovou plochu. Výsledek bude názorný a pitom pekvapující. Shrneme-li to, pak je zejmé, že úspšné a pitom bezpe"né používání selektivních herbicid( vyžaduje zna"né množství vdomostí a zkušeností a sou"asn vhodnou aplika"ní techniku. A tím vším naprostá vtšina zahrádká( neoplývá a proto používání selektivních herbicid( na zahrádkách nelze doporu"ovat. Jedinou výjimkou jsou jen vysoce selektivní herbicidy, tzn. takové, které i pi nechtném mírném pedávkování kulturní rostliny nepoškodí. K nim patí pedevším herbicidy proti dvoudložným druh(m plevel( v travních porostech (Agrofit Kombi, Bluster Lawn Trigger, Bofix, Lontrel 300, Starane 250 EC). Když njakou plošku trávníku nezasáhnete nebo zasáhneme menší dávkou, plevele tam sice porostou i nadále, ale pi slabém pedávkování (nap. pi nechtném pekrytí postiku) pravdpodobn trávník ješt nepoškodíme. Druhou velkou skupinou jsou herbicidy neselektivní neboli totální. Ty zahubí všechny rostliny ( vše co je zelené ) a proto jsou používány na odpo"ívadlech, hištích, hrobech, kompostech, dvorech, skladovacích plochách, parkovištích, pod ploty, mezi dlaždicemi, pod okrasnými a ovocnými stromy a kei, v okolí dtských pískoviš, ale i likvidaci starých trávník(, k likvidaci nežádoucích devin a úporných plevel( apod. Jednoduše e"eno, všude tam, kde chceme aby nám nic nerostlo. Jsou to herbicidy na bázi derivát( kyseliny fosfore"né (nap. Dominator, Folar 525 FW, Glyfogan 480 SL, Roundup Biaktiv, Touchdown Quattro a další jim chemicky píbuzné pípravky) nebo herbicidy Garlon 4 EC "i Casoron G. Pi správném použití ve výše uvedených pípadech je jejich použití nejen opodstatnné, ale mnohdy i jediným zp(sobem, jak se s daným problémem vypoádat. ní plodinou a v následujícím pak nežádoucím plevelem. Plevelem m(že nap. být i rožec, který, není-li pravideln a d(kladn omezován ve svém r(stu, se stane z p(vodn ozdoby skalky monopolní skalni"kou, která vše ostatní ze skalky vytla"ila. Totéž platí o kenu a dalších podobných rostlinách. Plevele je teba omezovat a nebo likvidovat. K tomu se vtšinou používají metody mechanické, nebo stále platí, že nejlepším herbicidem je motyka. Nkdy se však stane, že naše fyzické síly v tomto nekone"ném boji nám nesta"í a hledáme metody jiné, mén fyzicky náro"né a v mnoha pípadech i ú"innjší. A práv v tomto okamžiku se vtšinou za"ínáme pídit po herbicidech. Velmi d(ležité je znát základní rozdlení herbicid(. Herbicidy selektivní jsou takové, které hubí jen ur"itou skupinu plevelných rostlin a nepoškozují rostliny kulturní. Velice "asto se setkávám s dotazy typu co mám použít proti ur"itému plevelu? nebo jaký herbicid je možné použít do ur"ité plodiny? Na takovéto otázky není možné odpovdt, nebo vždy je teba se ptát jaký herbicid je možné použít proti konkrétnímu plevelu (pop. skupin plevel() v ur"ité konkrétní plodin. U všech tchto herbicid( je velmi d(ležitý stupej selektivity, tj. rozdíl mezi dávkou, pi které je bezpe"n huben plevel a nepoškozována kulturní rostlina a dávkou, pi které je již kulturní rostlina poškozována. Pitom stupej selektivity je odvislý nejen od typu a druhu herbicidu, ale i od stáí a r(stové fáze rostlin (plevelných i kulturních), na meteorologických podmínkách, typu a druhu p(dy, na odr(dách kulturních rostlin a ad dalších faktor(. Velmi d(ležitou podmínkou úspšného použití selektivních herbicid( je absolutní nutnost použití pesné dávky a rovnomrná plošná aplikace. Pi dávce nižší než doporu"ené herbicid nedostate"n nebo v(bec nezabere na plevele a pi vyšší vtšinou zase poškodí i kulturní rostliny. Tyto podmínky je však možné splnit jedin tehdy, když herbicidy aplikujeme pomocí postikova"e, který má plošný rám, 85

87 Pi aplikaci jakýchkoliv herbicid( je teba zd(raznit výraz správné použití. V prvé ad je teba vždy si pedem pe"íst návod na obalu herbicidu i tzv. píbalový letá"ek a vším, co je zde uvedeno, se striktn ídit. Nikdy nesmíme herbicidy zasáhnout žádné sousední porosty, natož pak porosty sousedovy. Toho docílíme jedin tehdy, jsou-li aplikovány jen pomocí speciálních, tzv. štrbinových "i herbicidních trysek. Ty se vyzna"ují tím, že netvoí jemnou mlhu snadno unášenou vzdušnými proudy (a to i za úplného bezvtí), ale pi menším tlaku vytváejí vtší kapky, které zasáhnou jen to, na co je proud postikové kapaliny nasmrován. Bžné trysky vtšinou vytváejí z postikové kapaliny jemn mlžící kužel, štrbinové trysky pak jen úzký vjí. Bžné trysky je proto možné používat jedin spole"n se speciálními ochrannými kryty. Zásadn k aplikaci herbicid( nepoužíváme r(zné ru"ní zmlžova"e (rosi"e), ke kterým se herbicidní trysky ani ochranné trysky nedodávají nebo u kterých je nelze použít. Absolutn nemožné je herbicidy aplikovat pomocí zahradních konví, kartá"(, smeták( a podobných zahrádkáských zlepšovák(. V mnoha pípadech místo plošné aplikace vysta"íme s aplikací lokální nebo bodovou, kdy herbicid aplikujeme jen na jednotlivé plevelné rostliny pomocí šttc(, speciálních herbicidních tužek, knotových aplikátor(, herbicidních seker apod. Aby nedocházelo k nežádoucímu poškození rostlin, je teba postikova"e po aplikaci herbicid( velmi d(kladn vymýt nejen jejich nádrže, ale i hadice, trysky, síta a ventily. Ideální je, když k aplikaci herbicid( se používá postikova", který není používán k aplikaci ostatních pípravk( na ochranu rostlin nebo listových (foliárních) hnojiv. Na závr je teba zd(raznit, že jedin za dodržení všech podmínek potebných k bezpe"né a ú"inné aplikace herbicid(, a tch v(bec není málo, se tyto látky mohou stát našimi pomocníky a ne nebezpe"nými látkami, které mnohdy mohou zp(sobit i nezvratné škody. Aforismy, vybrané ze Zahrádkáských informátor4: Jste moudí, rozvážní, pracovití a tv:r8í? Jestli ano, je to krásné. Ale pece je to na nic, jestli tam chybí to podstatné. Velký pírodní myslitel R.W.Thoreau kdysi ekl: Jak nedostate8ná je všechna ta moudrost, ve které chybí láska. (Zahrádkáský informátor, zvl. 8íslo na po8est 30. výro8í?zs) Nejt3žší to má na sv3t3 ten, který se snaží uniknout t3žkostem a neeší je. (Zahrádkáský informátor Podzim 1979) Tehdy je práce na zahrad3 touhou po kráse, je-li v ní láska k tomu co d3láme. J. Š. Dokud se nenau8í 8lov3k víc obdivovat r:že a lilie než sedmikrásky, z:stává 8lov3kem. J. Š. Nežli nahlas zkritizujeme, rozmysleme se tikrát, zda by i pro vás, kteí kritizujete, nebylo lepší tentokrát ml8et a nenápadn3 pomoci. J. Š. (Zahrádkáský informátor Podzim, 1990) Jmelí - rostlina známá a pesto tajuplná Ing. Jaroslav Rod, ÚR ZS Olomouc Není snad "lovka, který by jmelí neznal a to pedevším jako jeden z neodmyslitelných symbol( vánoc. Podívejme se ale na tuto rostlinu trochu podrobnji a to z hlediska botanického, fytopatologického, medicínského i mýtického. Jmelí (lidov méle, jemela, jemelo, jmel, jimelí, omejlí, omelí, gmejl, gmeil, mejlí, lepiják) je celosvtov rozšíený stálezelený keík, který se vyskytuje na ad jehli"natých a listnatých devin, u nás pedevším na akátech, lípách, habrech, jasanech, javorech, jeábech, topolech, vrbách, borovicích a jedlích a ojedinle i na smrcích. Z ovocných devin jej m(žeme najít pedevším na jabloních, vzácnji na oešácích a merujkách. Ve svt existuje asi 100 botanických druh( jmelí, z nichž u nás roste pouze jmelí bílé (Viscum album). Pedevším v našich teplejších oblastech však roste i blízce píbuzný ochmet evropský (Loranthus europa- 86

88 eus), který se vyskytuje jen na dubech, ale protože na zimu mu opadávají listy, je nejen neatraktivní a tudíž o vánocích nepoužitelný, ale i "asto pehlížený. Ob tyto rostliny patí do "eledi ochmetovitých (Loranthaceae), které jiné zástupce ve stední Evrop nemají. Z botanického hlediska však zaazení jmelí není vždy zcela jednozna"né. Podle toho na jakých devinách se vyskytuje, nkteí botanikové u jmelí bílého rozeznávají nkolik subspecií "i forem (nej"astji ti), které jiní dokonce považují za samostatné botanické druhy. Jmelí kvete v beznu a v dubnu nevýraznými kvty a protože je to rostlina dvoudomá, ony krásné bílé plody (bobule), nkomu pipomínající perly, nenajdeme na všech keí"cích, ale jen na sami- "ích. Uvnit bobulí jsou v siln lepkavé dužnin (latinský název jmelí Viscum znamená lepidlo, Viscum album pak bílé lepidlo) semena. Díky tomuto lepu se semena velmi snadno pilepí na nové vtve a stromy poté, co je sem prostednictvím výkal( penesou ptáci, pedevším drozdi a brkoslavové. Lep pipravovaný z bobulí v minulosti sloužil v "ižb neboli k lapání drobných pták(. Z tohoto použití má údajn jmelí i "eský název, nebo ve staroslovnštin se jmenovalo jmeja, podle jímání ptactva. Podle velikosti ke(, které mohou dosahovat v pr(mru i pes jeden metr, se dá usuzovat na jejich stáí, nebo každý rok jejich prýty narostou jen o jeden "lánek s jednou dvojicí list(. Po vyklí"ení mladé koínky rozpouštjí bujky strom( a pronikají do k(ry a do deva a pomocí tzv. haustorií se rostliny napojují na cévní systém strom( a "erpají z nich vodu a v ní rozpuštné látky. Jmelí se tak stává poloparazitem. Není však úplným parazitem, protože obsahuje chlorofyl (je zelené) a je proto schopno fotosyntézy pomocí které si vyrábí ostatní potebné látky. Pesto silnji napadené stromy jsou oslabené a tím náchylnjší v("i chorobám, šk(dc(m i pr(myslovým exhalacím. U siln napadených strom( odumírají vtve. Krom toho jmelí znehodnocuje devo ur"ené pro další zpracování. Z hlediska zahrádká( je d(ležité vdt, že keíky jmelí na jabloních pedevším zahušují koruny a tím pispívají k vytváení podmínek vhodných pro r(zné houbové choroby, jako je strupovitost, moniliová hniloba, nektriová rakovina, mušincovitost "i sazovitost jablek. V nkterých zemích (nap. USA) se jmelí zámrn pstuje a to nejen pro váno"ní použití, ale i pro farmaceutický pr(mysl. Jmelí je rostlina využívaná k lé"ení jak v minulosti, tak i v sou"asnosti. Obsahuje glykoproteidy, peptidické toxiny (pedevším viscotoxin, který se skládá z více než 40 aminokyselin), vodorozpustné polysacharidy (pedevším polygalaktunoráty a flavoniny), alkaloidy, cholin, acetylcholin, histamin, organické kyseliny, triterpeny, fenylové slou"eniny a adu dalších látek. Zajímavé je, že jednotlivé rostliny jmelí mají r(zný obsah látek podle toho, na jakém strom rostou. Nejvíce tchto látek má jmelí sbírané v beznu, listopadu a prosinci. V sou"asnosti se jmelí používá pedevším ke snížení krevního tlaku (rozšiuje vláse"nice), proti arterioskleróze, poruchám vegetativního nervového systému i k podp(rné lé"b nkterých nádorových onemocnní. Jemu pisuzované ú"inky jsou však mnohem širší: údajn p(sobí mo"opudn, tlumí nkteré bolesti hlavy, závrat, zmírjuje pocity návalu krve do hlavy (zejména v klimakteriu), reguluje vylu"ování žlu"i a ovlivjuje "innost slinivky bišní, má protirevmatické ú"inky, potla"uje zvýšenou "innost štítné žlázy, pomáhá pi nkterých projevech senné rýmy, udržuje "ilost, pomáhá pi tlesném a duševním petížení, padoucnici (epilepsii), hysterických záchvatech, hu"ení v uších, používá se pi píznacích stáí, pomáhá pi závratích, zastavuje krvácení, užívá se pi zvýšené "innosti štítné žlázy, pi ke"ových žilách nebo bércových vedech, prospívá pi lé"b no"ního pomo"ování dosplých atd. V minulosti bylo jmelí doporu"ováno i proti moru "i píjici (syfilisu). V kosmetice se jeho výtažky uplatjují v krémech a emulzích ur"ených ke zklidnní podráždné citlivé k(že a proti nadmrné tvorb lup(. D(ležité ale je teba si uvdomit, že tato prakticky všestranná lé"ivka je sou"asn i rostlinou pomrn siln jedovatou. Nejjedovatjší je údajn 87

89 strom porazili ]ímané a z jeho kmene vyro- bili kíž, na kterém Ježíše ukižovali. Strom se hanbou zmenšil v malé keíky, které jsou nuceny žít z jiných strom(. Zahrnuje však dobrem všechny, kdož pod ní projdou. Do domu pináší štstí, odvahu a lásku. Ale to prý jen tomu, kdo je jmelím obdarován a ne kdo si je sám koupí. Jmelí nechybí ani v klasické kvtomluv, kde znamená spolu našli jsme štstí. Objevuje se také v mnoha obdobách i ve snáích. Sny, ve kterých se vyskytuje jmelí, m(že vštit štstí, pevné zdraví, lásku, rychlé zbohatnutí, svatbu, ktiny, ale sou"asn i falešného pítele, pobyt mezi "arodjnicemi, neštstí, nemoc a nebo dokonce i smrt. Co z toho se vyplní prý záleží v jaké situaci se jmelí ve snech objeví. A co m osobn na jmelí nejvíce fascinu- je? No pece to, že pod jeho snítkou se m(žete zcela beztrestn s kýmkoliv líbat. Ale pozor - platí to jen o Štdrém dnu. jmelí rostoucí na topolech a proto toto jmelí se ve farmacii v(bec nepoužívá. Je typickým píkladem toho, na co už ped asi 450 lety upozornil Paracelsus, že totiž mezi jedem a lékem je rozdíl jen v dávce ( Dosis sola facet veneum ). Proto jakémukoliv používání jmelí by mla pedcházet konzultace s lékaem. V žádném pípad by se nemlo užívat pi nedostate"né "innosti srdce a ledvin. Pro své ú"inky a samozejm nezvyklý zp(sob r(stu (roste vysoko v korunách, je stálezelené, bobule dozrávají v prosinci a pipomínají perly) je jmelí již po tisíciletí považováno za kouzelnou rostlinu. Staroindické básn se o nm zmijují jako o kouzelném proutí. Jeho lé"ivé ú"inky údajn znal i biblický král David. Keltští knží (druidové) používali jmelí nejen jako léku proti otravám "i neplodnosti, ale zažehnávali jim války, hladomory, krupobití i zlé duchy a vlkodlaky. Protože jmelí utínali zlatými srpy dodnes se zachovala tradice ho pozlacovat. Staí Galové vili, že ze jmelí vaený elixír jim dodává nadpirozenou sílu. V období antiky se vilo, že jmelí otvírá brány do podsvtí a proto se dávalo mrtvým do hrob(. Pohanští Slované nazývali jmelí metlou duch( a odhánli jim nemoci, uknutí, otvírali jim zámky, odhánli zlodje a zlé duchy, odvraceli požáry nebo se "inili neviditelnými. V Japonsku se dodnes výluh z jmelí používá ke zvýšení p(dní úrodnosti a britští farmái ví, že velké zdravé rostliny jmelí vští velkou úrodu. V Rakousku se ješt dnes nkdy jmelí dává do manželských postelí pro podporu mužské potence a ženské plodnosti. V Itálii se tradovalo, že žena, která nosí kousek jmelí u sebe má nadji po"ít. V jiných zemích se ze stejných d(vod( dává do vína. Indiánské ženy ale jmelí používají ze zcela opa"ných d(vod( - jako antikoncepci nebo prostedek vyvolávající potraty. Nkteré africké kmeny používají jmelí jako amulet chránící ped zranním. Díky svým lepivým semen(m má moc vyvolat nebo udržovat svazky mezi osobami opa"ného pohlaví. Podle jedné legendy bylo jmelí kdysi stromem, z nhož Josef vyezal kolébku pro Ježíška. Po tiaticeti letech pak V9ely na zahrádce a v život! 9lov!ka Ing. Václav Duchá%, u%itel v%elaství motto: Pokud by zmizely na zemi v"ely, zbývají lidem jen "tyi roky života", prohlásil Albert Einstein o tomto hmyzu, zjednodušen ozna"ovaném jen jako producent medu. Úloha v"el na naší planet však v žádném pípad nespo"ívá v produkci medu, na mlsání pro vyšší savce, ale v opylování milion( kvt( na ovocných stromech, zeleninových zahradách, na loukách, polích a lesích. Bez v"el by nebylo opylení, žádných rostlin, žádných zvíat, žádných lidí", vyjaduje zcela prost Einstein(v v"elí vzorec". V9ely a lidé Jak je možné, že tento svtov uznávaný u"enec, takto hodnotí v"elu, které se mnozí lidé bojí, "asto ji ni"í a v"elae chápou jako nkoho, kdo si hraje se svým koní"kem. Samozejm, že tato situace zatím nenastala, v našich zemích je prozatím v"el i ostatních druh( hmyzu pro opylení rostlin dost, ale ve svt vlivem nastupující chemi- zace, za"ínají být problémy. 88

90 Ped "asem šel okolo mé zahrady bývalý podmínek, dalo by se íci, že hodnota "inagronom, zastavil se a íká: Jak je to mož- nosti našich v"el je asi K" na každé né, že ty máš poád tolik ovoce na zahrad v"elstvo. a já jenom nkolik padavek a tešn a švest- Neznám žádný jiný obor lidské "innosti, ky ani nestojí za to sklízet?". To je proto, že který pírod mnohem více pináší, nž z ní já mám na zahrad v"ely a ty na jae prost odebírá a to co odebírá by jinak pišlo nana vaší zahradu nedolétnou - dlouze jsme zmar. potom mluvili o významu v"el pro zahrádká- V"elai jsou tedy lidé, kteí svojí "inností e, ovocnáe a o pírodu v(bec. vytváejí nemalé hodnoty nejen pro pírodu, Podobn projevují obavy o zabezpe"ení ale doslova život v pírod ovlivjují. opylení ovocných sad( i ovocnái ze zem- V"ely si zachovaly charakter jižního hmydlských podnik( zabývajících se výrobou zu, v dob ledové byly ledovcem vytla"eny ovoce. Tito jsou odkázáni na dovoz v"el od až k moi a zptn se postupn vracely, ale místních v"ela( a snížení po"tu chovaných už s nkterými vlastnostmi, které jsou pro v"el a nebo omezení písun( v"el do sadu n typické. Zatímco jejich sestenice, vosy, z d(vod( uzávry zp(sobené onemocnním sršn a "meláci, si ponechali zp(sob pežití v"el by se následn projevilo na množství zimy ve stavu, kdy pežívá pouze oplozená a kvalit sklizní. sami"ka a to v klidovém stavu (hybernace), Pesto m(žeme slyšet i názory nkterých v"ely celou zimu pežívají ve spole"enství lidí, že mají na zahrádce dost ovoce a v"ely tvoeném nkolika tisíci dlnic s matkou, v okolí nejsou. Ano i to je možné, v naší kdy mají sice životní pochody zpomalené, republice se ješt na opylení podílí i ostatní ale po celé období tráví potravu a ihned po druhy hmyzu voln žijící v pírod. Zejména slunovratu za"ínají s obnovou plodového v"ely samotáky, které jsou malého vzr(stu, hnízda. "asto lidé ani nepostehnou, zatímco "melá- A protože na toto klidové období potebují ci pedevším na jae na sebe upozorní svým zásoby v podob medu, jsou pro "lovka charakteristickým bzukotem". Ale tohoto od dávnovku velmi zajímavé, protože hmyzu vlivem civiliza"ních faktor( ubývá a nedokázal jinde najít zdroj sladké potravy, mimo "melák( se zatím umle nedaí jejich pozdji i alkoholického opojení v podob odchov ve vtším mítku. A tak v"ely po- medoviny, suroviny pro výrobu sví"ek a i na stupn nabývají na významu. ochranu svého zdraví a už v pylu, nebo Ve svt jsou úbytky v"el rovnž v centru propolisu. pozornosti a poplatky za písuny v"el do V9ely a kv!ty ovocných sad( a hmyzosnubných kultur se stávají pro chovatele v"el významným zdrojem píjm(, které za"ínají pevažovat nad v"ely jsou ale velmi úzce vázány na proste- Opylovací "innost v"el je nenahraditelná, píjmy z prodeje v"elích produkt(. U velkopstitel( ovoce by zvýšení výnosu o 30 % dob úkryt( a potravy. Potrava v"el, kterou dí, které jim poskytuje životní prostor v po- bylo velmi významné, zatímco u zahrádká(, tvoí pyl a nektar, pípadn i medovice je tém neznatelné. odmnou za opylení. Rovnž tuto potravu V roce 1973 požádal kongres USA univerzitu v Tasconu ve stát Texas o vy"íslení To tedy znamená, že nem(žeme v"ely nelze ni"ím plnohodnotn nahradit. hodnoty, kterou pináší v"ely opylovací chovat kdekoliv, uzavené v prostoru, klecích "inností pro pírodu. Pracovníci univerzity provedli pomrn rozsáhlé výzkumy a jejich závry byly pekvapující. Prokázali, že hodnota opylovací "innosti je 143 krát vyšší, než je hodnota všech v"elích produkt( vyprodukovaných v"elami dohromady. Pokud bychom tyto závry pevedli do našich "i omezených prostranstvích. V"ela patí do volné pírody, do krajiny, mezi kvty, mezi rostliny, stromy, kee, potebuje místo chránné ped vtrem a slune"ním žárem a s dostatkem vody. Pro život tedy potebuje pyl pro sv(j vývoj, nektar jako zdroj energie a vodu nejen pro 89

91 ední potravy, ale i pro termoregulaci. K tomu ovšem musí mít i slunce, které vytvo- í základní podmínku pro život a to je venkovní teplotu nad +10 C. Pi ochlazení na o o +7 až +9 C, se v"ela pestává pohybovat, o pi +4 až +6 C upadá do chladové ztrnu- losti a pozdji hyne. V zimním období si udržuje uprosted zimního chomá"e teplotu o o 25 C a pro výchovu plodu 35 C. Pi vyšší teplot rozprašují uvnit úl( vodu a tím teplotu snižují, pokud se jim nepodaí snížit o pod 40 C, dojde ke zhroucení voskového díla a v"ely hynou a nebo opustí úl. To tedy znamená, že klesne-li venkovní teplota v pr(bhu kvtu ovocných stromu o a ke( pod 10 C, v"ely pestávají létat a opylení tchto rostlin je potom ohroženo. Trvá-li ochlazení delší dobu, m(že podstatn ovlivnit i výši úrody. V naší stedoevropské oblasti pedpokládáme, že asi 15 až 20 % rostlin je opylováno vtrem (obiloviny, kukuice atd.) Ale pevážná vtšina rostlin je odkázána na penos pylu hmyzem a to pevážn v"elami, i proto, že podíl ostatních druh( hmyzu stále klesá, snadno potom pochopíme význam pítomnosti v"el. Pro sv(j život spotebuje jedno v"elstvo za rok asi 30 až 50 kg pylu, 60 až 120 kg medu a 50 až 150 l vody. Píroda je dosti zásobena a v mnoha pípadech nešetí, tak na píklad pylu poskytuje na jeden hektar: višej 5-15 kg, jabloj 5 až 80 kg, epka ozimá kg a svazenka vrati"olistá kg. Podobn je tomu i v produkci nektaru na jeden hektar, kdy ovocné stromy poskytují kg, smetánka lékaská kg, maliník až 700 kg, akát až 1200 kg a les medovici kg. V"ela dokáže dolett do vzdálenosti nkolika kilometr(, ale pokud najde sn(šku v blízkosti úlu, daleko nelétá. V"ela donáší nektar v tzv. medném vá"ku, kdy pojme 3 57,7 mm, nebo 0, 069 g nektaru. K donášce jednoho kg nektaru je poteba asi náplní medného vá"ku. Z 3 kg nektaru vznikne po zpracování 1 kg medu, takže na získání jednoho kg medu potebuje v"ela náplní medného vá"ku. V"ela navštíví v pr(mru za jednu minutu 12 kvt(. Pi jednom výletu o délce 27 minut navštíví 324 kvt(, což odpovídá dennímu výkonu 4200 navštívených kvt(. Za 15 letových dn( by mohla navštívit kvt(. Toto množství odpovídá asi 4,4 g medu, takže jedna dlnice za život naplní asi 15 bunk plástu medem. V"ela je florokonstantní, to znamená, že navštvuje jenom jeden druh rostliny v jednom dni, na který ráno zalétá, což je pro penesení pylu velmi významné. Na jae je nejpo"etnjším druhem hmyzu a proto se podílí nejvíce na opylení jarních rostlin, zejména ovocných strom( a ke(, létá ovšem jenom na takové vzdálenosti, které ji dosta"ují zabezpe"it zdroje potravy. Pro dokonalé opylení je zapotebí rozmístit v"elstva rovnomrn po celé ploše sadu v po"tu 3 až 5 na jeden hektar. V9ely a zdraví O významu medu pro lidské zdraví asi není poteba dlouze psát. Ani nejlepší nektar zdaleka ješt není medem. Nejdíve jej musí ve v"elstvu zpracovat velký po"et chemik(". Musí nektar zahustit, promísit sekretem žláz, a pepracovat v med. V"ely sami ur"ují, kdy se dosáhne správného složení a kdy uzavou bujky s medem voskovým ví"kem. Nám všem je tato "aruplná vlastnost medu známá ve zdravých a nemocných dnech života. Medem lze lé"it malá poranní, popáleniny, posiluje "innost srdce, jater, žaludku, ledvin, mo"ového ústrojí a celkov dodává energii pi náro"ných výkonech. Je teba zvážit nadmrné požívání epného cukru, který má zna"ný podíl viny na tzv. civiliza"- ních chorobách. Naproti tomu med svým obsahem jednoduchých cukr( nezatžuje organismus, a zejména je vhodný ke slazení pokrm( u dtí a starších lidí. Medem sladili už lidé v dob kamenné, jako posvátný pokrm se stal sou"ástí mnoha rituál( a náboženských obad(. Staí ]ekové byli pesvd"eni, že je starší než planeta zem a považovali ho za potravu boh(. Ale i pyl je velmi d(ležitý pro lidské zdraví, i když zatím nedocenn a málo se o jeho 90

92 Tyto zmijované rostliny vtšinou velmi dobe pežívají v našich podmínkách a na- víc pinášejí trochu exotiky do našich zahrá- dek a to a již vzhledem, tak plody, které v našich obchodech nejsou bžn k dostání. Do podvdomí se již dostala ada rostlin. Jist už znáte nap. kiwi (existují 3 pstované skupiny - velkoplodá Actinidia chinensis a drobnoplodé Actinidia arguta a Actinidia kolomikta), nebo nashi hrušky, u nichž se nabízí ada odr(d. V tomto "lánku bych vám chtl pedstavit další exotické ovoce, které jde u nás bžn pstovat. Asimina triloba - Mucoul trojlalo9ný V posledních letech se dostává do popedí zájmu v USA i v Evrop málo známý a rozší- ený ovocný strom, který se dá bez problém( u nás pstovat a jehož ovoce je srovnatelné s nejkvalitnjším tropickým ovocem. Asimina triloba je známjší pod obecným anglickým pojmenováním paw paw ( pouv pouv"). ;eské botanické jméno MuHoul trojlalo"ný není píliš zažito. Asimina triloba (L.) Dunal je netropický reprezentant svého rodu, konkrétn rodu Annonaceae (láhevníkovité). P(vodem je ze severní Ameriky. Jedná se o rostlinu, kterou prokazateln znali a využívali již p(vodní obyvatelé, místn tvoí významnou "ást p(vodního zalesnní. Je to opadavý strom, procházející vegeta"ním klidem, v našich podmínkách zcela mrazuvzdorný, udávaná mrazuvzdornost je o minimáln -25 C (nkteré prameny jako o bezproblémovou uvádjí hodnotu -31 C). Rostlina kvete pomrn dlouho (2-3 týdny), takže i pravdpodobnost pežití jarních mraz( je vysoká. Plody jsou velikostn i chuov zna"n variabilní. Hmotnost plodu dosahuje až 0,5 kg, vypadá jako zelený plod manga. Chuové vlastnosti jsou charakterizovány adou r(zných, "asto velmi malebných a kvtnatých popis(. Podstata sou"asného celosvtového zájmu o paw paw tkví v tom, že se jedná o ovoce mírného pásu, které pitom má chuové charakteristiky nejkvalitnjšího tropického ovoce. Konkrétn hovoíme o krémovité (pudinkovité) konzistenci a chuti jako banán v kterém je významu ví. Podle zkušeností zahrani"ních autor(, pedevším švédských, polských, ale i ruských vdc( je jedním z mála pírodních produkt( pozitivn ovlivjujícím u muž( problémy s prostatou, kladn p(sobí na psychiku, posiluje imunitu, vyrovnává krevní tlak a je zdrojem vitamín( a bílkovin. V"elí žihadla jsou odpradávna používána pro lé"ení neinfek"ních revmatických onemocnní. V"elí mateí kaši"ka je také jedním z posilujících potravinových dopljk(. Nesmíme zapomenout ani na medovinu, která nesmla chybt na stolech panovník(, hodnostá( a na církevních slavnostech. Záv!r V"ela je, byla a bude vždy nedílnou sou- "ástí života v pírod, nem(že existovat bez kvt( rostlin, na kterých je pímo závislá a odmjuje se jim tím, že jim pomáhá zachovávat život. ;lovku vedle opylení jeho plodin poskytuje i produkty, které mu umožjují lépe a zdravji žít. V"elaení je lidskou "inností, která pírodu nepoškozuje, naopak napomáhá zachování rovnováhy života v pírod a využívá zdroje, které by jinak z(staly nevyužity. Hodnoty vytvoené v"elaskou "inností mnohokráte pevyšují náklady na tuto "innost. Na závr si dovolím ocitovat z úvodní preambule k patentu vydanému v roce 1775 Marií Terezií.: Pé"e o blaho všech lidu pohnula naši mateskou starostlivost k vydání tohoto naízení. Kdy v této bohulibé "innosti nachází každý poddaný možnost ke své obživ a k zapravení dávek státu potebných". Exotické ovocné rostliny do našich zahrad ing. Josef Mat(jka, SZO ZS Citrusái V posledních letech se u nás za"ínají objevovat r(zné zajímavé ovocné stromky a kee, které m(žeme ozna"it exotickými. Pro mnohé zahrádkáe, kteí mají informace o tchto stromech a keích, pedstavují velmi zajímavé rozšíení sortimentu ovoce pstovaného na zahrádkách. 91

93 obsaženo mango, ananas, atp. Dužnina variuje od bílé, pes žlutou po oranžovou. Hovoíme tedy o vysoce kvalitním ovoci tropické chuti, které pi troše štstí a pimené pé"i m(žeme sklízet na našich zahradách, tedy v mírném pásu. Listy jsou veliké (až 25 cm) a ur"ují estetické p(sobení stromu jako takového, který zjevem vyvolává pocit, že sem nepatí". Podobn jako o chuti, m(žeme i o vzhledu stromu hovoit jako o ojedinlé návštv" tropického vzhledu. Literatura se zmijuje také o lé"ebných vlastnostech r(zných "ástí rostliny. Požadavky na pstování nejsou nijak pehnané, naopak, rostlina je v podstat bezproblémová a nenáro"ná, navíc do jisté míry p(sobí insekticidn, takže r(zný škodlivý hmyz se jí celkem spolehliv vyhýbá. Ze zkušeností vyplývá, že stromy je dobré pstovat na slunci, ideáln na chránném stanovišti proti vtru. Kvty paw paw jsou hndo-"ervené (jakoby z moduritu), velké a velice zajímavé. V"ely je v podstat ignorují. Roli opylova"( i v domovin zastává jiný hmyz v"etn mravenc( a zejména vítr. Paw paw je totiž cizosprašné - to znamená, že k opylení je zapotebí 2 geneticky r(zných strom( (jako nap. u mandloní, slivoní "i tešní). Je tedy nutné mít vedle sebe dv rostliny r(zných odr(d. N!kolik slov o ezu Nic složitého, máme-li na pamti, že paw paw kvete na lojských letorostech (kulaté kvtní pupeny lze na podzim zeteln rozeznat v paždí list(). Takže pouze mírné zakrácení a proezání pípadných zaschlých "i jinak poškozených vtví a to za vegetace po odkvtu. Paw paw plodí v tzv. klustrech, kdy z jednoho kvtu m(že být více, konkrétn až 9 plod(. Plody dozrávají dle ranosti odr(dy (srpen až íjen) a jejich skladovatelnost je omezená (v chladni"ce cca 2-3 týdny). Pebyte"né nezkonzumované ovoce je možné užít na den, zamrazit, apod. Další použití plod( je pi výrob vín a destilát( se zcela neobvyklou chutí, pi pe"ení a vaení, výrob zmrzlin, atp. Paw paw nelze ízkovat, což bylo pokusy v USA jednozna"n prokázáno. Jelikož pro úspšné dozrání musíme mít u nás ranou odr(du, je zapotebí si poídit roubované stromky, nebo si naroubovat semená"e. Jednotlivé odr(dy jsou popsány na internetu na adrese vnované tomuto ovoci Pes relativní novost zájmu o paw paw v celosvtovém mítku je známých odr(d mnoho desítek. Vtšina z nich má p(vod v USA, pípadn v Kanad. V ;R je v sou"asnosti k dispozici odr(dová kolekce asi 20 odr(d. Abychom nemluvili ryze teoreticky, dotkneme se i možnosti získání tchto ovocných strom(: Je n!kolik možností. Výsev semen. Semena jsou u nás k dispozici, výhody tohoto zp(sobu: aklimatizace na podmínky v lokalit, možnost získání unikátních charakteristik plod(. Nevýhody: velice pomalý po"áte"ní r(st, neznámá kvalita, chu, barva plod(, neodhadnutelný po"átek plodnosti, tém jist velmi pozdní zrání. Nákup semená"(. Nevýhody obdobné, jako u pedešlého zp(sobu, výhoda: jisté "asové zkrácení doby vývoje rostliny. Dle mého názoru se nákup semená"( rozhodn nevyplatí. Nákup roubovaných rostlin. Výhody: známé informace o odr(d, tj. o"ekávatelná kvalita, chu, barva plod( a ranost odr(dy, rychlý nástup do plodnosti. Nevýhody: dosud velká cena ( K"). Pi nákupu doporu"uji koupit odr(dové rostliny a to kv(li zna"né variabilit velikosti a chuti plod(, nutnosti raného dozrávání pro bezproblémové dozrání v našich podmínkách. Také bych doporu"il nákup od d(vryhodného prodejce, který zaru"í pravost proklamované odr(dy (není problém odr(du zamnit - vzpomejme jen kolik se prodalo samosprašných" rostlin kiwi, které novým majitel(m mnoho radosti nepinesly). V ;R se MuHoul pstuje již déle. Vím jist, že je pstován v Lednické kolekci rostlin. Já a moji známí s úspchem pstují tento strom již 5 let a mohu potvrdit, že nejenom pežívá, ale i plodí. 92

94 Pro m osobn je tento ovocný strom nejperspektivnjším exotickým ovocem do našich zahrad. Je velmi odolný (lze pirovnat k broskvoním), zejména má velké a chutné plody. Tomely - další exotické plody do našich zahrad. Budu se zabývat rostlinami, které náležejí do rodu Diospyros (p(vodem z e"tiny), což mimochodem nejspíše znamená nco jako ovoce boh(". Jedná se o rozsáhlý rod, jehož zástupci se vtšinou vyskytují v tropickém pásmu. Menšina z druh( tohoto rodu není tropická a dokonce je možné nkteré pstovat u nás. O rostlinách rodu Diospyros m(žeme hovoit jako o ebenovnících ("erných, pruhovaných, bílých). Tropické ebenovníky jsou významným cílem tžby, ebenové devo je velmi kvalitní, tvrdé, stejnorodé a jeho použití je široké. Z hlediska pstování nás zajímají tyto druhy: Diospyros kaki Lf. - tomel japonský (anglicky oriental persimmon) Diospyros virginiana L. - tomel viržinský (anglicky native/ameri"an persimmon) a kíženci tchto dvou druh(. PojHme k druhu Diospyros kaki Lf. - tomel japonský (anglicky oriental persimmon). Pochází z oblasti ;íny a v Japonsku se jedná o jeden z nejdéle kultivovaných druh( a zárovej tam jde o jeden z nejvíce cenných a pstovaných ovocných druh(. Nalezneme jej po celém svt. ]ada z vás jeho plody zná i z tuzemských obchod(, kde si již vydobyly své místo pod obchodními názvy kaki, churma, sharon. Jedná se o opadavý strom, výjime"n keovitý tvar. Jeho listy jsou velké (i 20 cm!), opadávají vtšinou ped dozráním plod(, ped opadem se vybarvují až do intenzivní oranžovo - "ervené barvy. Tomel japonský kvete na letorostech v paždí list(, jedná se o kvty sam"í a sami"í. Nkteré odr(dy plodí bez opylení (partenokarpicky), opylením však kvalita plod( vesms stoupá, nkteré odr(dy sam"í kvty netvoí v(bec. Sami"í kvty jsou mnohokrát vtší než sam"í, mají bílo - žluté masité korunní lístky, které mohou mít v pr(mru i pes 3 cm. U nás kvete od konce kvtna, takže jarní mrazíky kvty neohrožují na rozdíl od letorost(, které mrazíky ohroženy jsou. Pi omrznutí letorost( rostlina obráží pozdji, již bez kvetení a s rizikem nevyzrání další r(stové periody, která je pak také posunutá. Plod je bobule charakteristická jednak oranžovo - "ervenou barvou (podle odr(dy) a dále vytrvalým kalichem tvaru od kulovitého, pes kónický po zploštlý až "tyhranný. Hmotnost plod( podle odr(dy až pes 0,5 kg, vesms okolo g. (pr(mr plod( až 15 cm). Oplodnné plody jsou semenné, jinak vtšinou bezsemenné. Za ideálních podmínek je násada plod( velká, osvd"uje se jejich probírka. Dužina plod( je v tvrdém (nedozrálém) stavu tvrdá, kupavá a vtšinou trpká. Dozráním se trpkost ztrácí, dužina je pak mkká, velmi šavnatá a lahodná (sladká, žluto - oranžová, "ervená "i hndá). Chu ovoce doporu"uji vyzkoušet, je opravdu exkluzivní (je teba jíst zralé, nikoli tvrdé po zakoupení v obchod), ada lidí tvrdí, že mezi bžnými tuzemskými plody nemá sob rovného. To souvisí i s vysokou šavnatostí. Poznámka: Podle trpkosti a vlivu opylení na plody se tomely japonské dlí do nkolika skupin, existují nap. odr(dy, které nejsou trpké ani ped dozráním. Tomel je velmi cenným dietetickým zdrojem vitamín(. Plody mají málo kyselin a vysoký obsah cukr( (lze je i sušit, což vede k dalšímu zvýšení obsahu cukr(). Plody se buh pímo konzumují (pln zralé, mkké), dužinu lze využít v ovocných salátech, zmrzlinách, džemech a marmeládách. Velmi oblíbený je sušený. Dále má široké využití šáva z plod(. Z pstitelského hlediska je vhodná slunná expozice, alespoj "áste"n závtrná a celkov chránná ("ím pozdjší dopad podzimních mrazík(, tím lépe). P(da nejlépe neutrálního ph, bohatá, hluboká. Hnojení bžné. Pejdme nyní k tomu, co je pro nás nejd(- ležitjší. Tomel japonský je devinou subtropickou, jejíž mrazuvzdornost je sice relativn vysoká, ale pesto omezená. Lze íci, že o spodní hranice se pohybuje okolo - 15 C. To je pomrn málo na bezrizikové pstování venku. V ;R u ady pstitel( pesto tome- 93

95 ly venku rostou a pravideln plodí. Vždy jde o mikroklima místa. Nelze o"ekávat celoplošné rozšíení tomelu japonského, ale pro nadšence disponující vhodnou lokalitou se jedná o rostlinu, jíž by nemly opomenout. Vhodnou lokalitou jsou samozejm také místa u domu, v centrech mst, u zdí, pod stíškami. Vždy je to vc odhadu a vyzkoušení. Lze samozejm problém ešit i jinak. Tomel je naprosto ideální pro nevytápný skleník - fóliovník. Další, velmi atraktivní variantou je zmínná kontejnerová kultura. Existují stovky odr(d (okolo 1000), z odr(d u nás pstovaných venku: 'Tipo', 'Costata', 'Zengi-Maru', 'Saijo', ada dalších v kontejnerové kultue. Tomel viržinský - Diospyros virginiana L. Ten má podobné charakteristiky jako tomel japonský, takže je již nebudeme opakovat. Na rozdíl od nj pochází ze severní Ameriky, v plané form má malé plody, množené selekce pak mají plody vtší, až okolo 5-6 cm. Chu je velmi podobná, plody jsou vtšinou semenné (nkteré odr(- dy jsou pi nepítomnosti opylova"e bezsemenné). Co je pro nás d(ležité je výrazn vyšší mrazuvzdornost tomelu viržinského. Nkteré nejodolnjší selekce odolají i teplotám pod -30 C. Plody na strom vydrží o dlouho do zimy (pemrznutí je dobrá metoda k odstranní trpkosti, pokud stupej zralosti ped píchodem mraz( neposta"uje) a jejich intenzivní barva prozauje dané místo. Spojení snhem zapadaného stromu s oranžovým ovocem, které se navíc dá sníst je tém neuvitelné. Tomel viržinský je pro nás velmi perspektivním druhem. S vyšší mrazuvzdorností a srovnatelnou chutí plod( stojí za pozornost. S jeho venkovním pstováním již máme rozsáhlé zkušenosti, celkov je zde ve volné p(d asi 10 odr(d (nap. 'Meader', 'Ruby', 'Campbell NC10', 'Yates', 'Szukis'). I pro tento tomel platí bžné požadavky na výživu a p(du. Choroby a šk(dci u nás nepedstavují velký problém. Zejm nejzajímavjší pro celou adu zahrádká( jsou mezidruhové kížence obou uvedených druh(. Dva nejznámjší mají p(vod v bývalém SSSR - jde o odr(dy 'Rosejanka' a 'Nikitskaja Bordovaja' ("astji anglická transkripce Rosseyanka a Nikita's Gift). První jmenovaný je svými vlastnostmi bližší tomelu viržinskému, druhý pak tomelu japonskému (Nikita's Gift má o nco menší mrazuvzdornost než Rosseyanka, oba pak o pes - 25 C). Práv tyto rostliny jsou velmi vhodné pro naše pokusy. V USA lze narazit na nkolik dalších odr(d, které mohou být hybridy obou druh(, ale není to jisté. Zkusit 9i nezkusit? Na úplný závr mi dovolte malou poznámku, která vám snad uleh"í pípadné úvahy o tom, zda-li tyto rostliny vyzkoušet. Tyto rostliny nejsou mnoho náro"né, ale mohou pinést závan cizokrajnosti. Pro informaci dodávám, že i dnes zcela bžné broskvon byly k nám uvádny cca ped 100 lety a jejich rozšíení, by dnes je považujeme za prakticky bžné ovoce našich zahrad, bylo velmi, velmi pomalé. Co z toho plyne? Kdo má možnost a prostor pro pstování uvedených druh(, a to zkusí, riskuje málo. Kontakt pro zájemce o bližší informace: Tel: , (v pípadn problém( u pstitele: Metodiky ochrany zahradních plodin na webových stránkách ZS Ing. Miloš Kožešník, správce Možná se vám zdálo, že v roce 2006 webové stránky Svazu spíše stagnovaly, a musím uznat, že je to tak trochu pravda. Pro rok 2007 však pipravujeme zásadní zmnu. Na webové stránky bude umístna kompletní publikace Metodiky ochrany zahradních plodin od Ing. Petra Ackermanna, která bude postupn dopljována i o vyobrazení chorob a šk(dc( - jak od autora, tak i od Ing. Jaroslava Roda, a tak by v budoucnu mohla nahradit obrazové atlasy a po"ítáme i s doplnním dalších chorob a šk(dc( na které sice není povolen žádný pípravek, ale vy se s nimi v zahrádkách setkáváte. Metodiky budou nejprve zpístupnny ze stránky ve zkušebním provozu, ale po doplnní o ob- 94

96 sousedním bavorském mst Marktredwitz. ;ZS ml na výstav ve skleníku trvalou expozici v podob malé zahrádky s bohatou kvtinovou výsadbou a jezírkem. V pr(bhu výstavy nám s její realizací pomáhalo Za- hradnictví Hrdli"ka - TebeJ a Zahrada Teplá, proto byla expozice stále pkná a pln rozkvetlá. V pr(bhu hlavní výstavy pipravil ;ZS pro návštvníky adu dalších menších výstav. První byla výstava kosatc4, za ní následovala tém msíc trvající výstava pelargónií od SZO Pelargonie. Uprosted léta se uskute"nila výstava lilií - svým rozsahem nejvtší. Podíleli se na ní pstitelé z ad SZO Martagon, SZO Lilium Brno, ale za sv(j rozsah vd"í pedevším profesionál(m - Ing. Václavu Joštovi, Ing. Pavlu Nejedlovi a Ing. Josefu Basikovi, kteí si právem zaslouží velký dík za množství dodaných kvt( a prvotídní kvalitu. Jen tak si návštvníci mohli prohlédnout 263 odr(d lilií, doplnných menší expozicí r4ží. Koncem léta ;ZS pipravil spole"n s bavorskými zahrádkái rozsáhlou výstavu jiinek a me9ík4 - k vidní bylo 215 odr(d. Poslední byla výstava révy vinné a ovoce, zaslouženou pozornost budily historické odr(dy z Uherského Hradišt a expozice nmeckých zahrádká(. Tato výstava byla opt ve spolupráci se zahrádkái z Nmecka a první týden probíhala v Chebu, druhý v sousedním mst Marktredwitz. Podle všech ohlas( byl ;ZS se svými expozicemi hodnocen vždy kladn a dá se íci, že se dobe pedstavil široké veejnosti, i pesto, že bhem letních veder po jarní lokální záplav výstavního areálu nebyla jak pro nás, tak pro poadatele situace nijak jednoduchá. Pesto, že výstava oficiáln skon"ila, celý areál je dále pe"liv udržován a s ohledem na rozsah výsadeb a množství druh( rostlin se dá pirovnat k malé botanické zahrad, kterou stojí za to navštívit i po skon"ení výstavy. Na závr dovolte, abych podkoval pedstavitel(m msta Cheb, pedevším Ing. Pospíšilovi a Ing. Hofrajtrovi, kteí nám ú"ast na výstav umožnili. Spolupráce s nimi byla jak po stránce finan"ní, tak i osobní vždy více než perfektní. rázky budou pevedeny na stránky chránné heslem tak, aby byl pístup umožnn jen "len(m ;ZS. Pokud budete mít zájem o využívání Metodik i po zkušebním provozu dozvíte se postup k získání hesla na výše uvedené webové stránce. Do dalších let ;ZS zvažuje pípravu obrazového atlasu zahradních rostlin s podrobnými pstitelskými informacemi. Mnozí namítnete, že atlas( je na webu již dost, ale v našem rodném jazyce s kvalitním popisem, pstebními postupy, pípadn zkušenostmi s pezimováním, chorobami, množením aj. není zatím žádný. Více o pr(bhu píprav a celkovém stavu Atlasu se dozvíde na Další pom(ckou pro za"ínající i zkušené zahrádkáe by se mla stát webová encyklopedie. Ta bude uspoádána jak podle plodin a jednotlivých hesel, tak podle kalendária. O pr(bhu píprav najdete informace na Spolupráci na Atlasu i Encyklopedii již pislíbily mnohé komer"ní firmy, a tak bude díky nim celková píprava rychlejší a dostanou se k Vám i informace, kde popisované rostliny sehnat, pokud o n bude mít zájem. Zda a jak rychle se uvedené projekty poda- í uskute"nit, záleží z "ásti také na vás, nebo je po"ítáno s "áste"nou spoluprací z vaší strany, pedevším pi poizování obrazových materiál(. Vtšina z vás má krásné rostliny na své zahrádce a poízení fotografie v potebné kvalit dnes již není tak velký problém. Pipravovaný atlas i encyklopedie bude ur"ena pedevším "len(m ;ZS, a tm, kteí do nich pispjí a stanou se spoluatutory. Princip je podobný jako u encyklopedie Wikipedia - Krajinná výstava Marktredwitz-Cheb pesto že skon9ila - pokra9uje Ing. Miloš Kožešník, ústedí ZS O této u nás neobvyklé výstav, která trvala celé dlouhé 4 msíce, jste se jist do"etli mnohé na stránkách "asopisu Zahrádká. Jejím cílem bylo pedevším revitalizovat pozapomenutá území v Chebu, která budou sloužit veejnosti i po skon"ení výstavy. Výstava probíhala soubžn v Chebu a 95

97 Vedení eského zahrádkáského svazu upímn! d!kuje všem autor4m za spolupráci na této publikaci a t!ší se na další spolpráci. Úvod... 1 Historické koeny zahrádkáství a vznik ;ZS.. 2 František MACHALA, 1. pedseda Svazu ( ) ;eskému zahrádkáskému svazu je padesát.. 4 Václav KOVANDA, 2. pedseda Svazu ( ) Spolupráca SZZ a ;ZS na úseku odborného vzdelávania Vlastimil JEŽEK, 3. pedseda Svazu ( ) Funk"nost soudobých zahrad a smování odborné "innosti ;ZS Ing. Jií ;ADA, 4. pedseda Svazu ( ) Flora Olomouc 2006 pes zna"né problémy velký úspch Zahrádkái a výstavy RNDr. Josef KLIMEŠ, 5. pedseda Svazu ( ) Spolupráce ;ZS s ;eským rozhlasem MUDr. Josef K]ÍŽ, 6. pedseda Svazu Zelenina na zahrádkách Fazole na živý plot Ovocnaení v zahrádkách v dalším období Zahrádká ". 1/1980 o životním jubileu tajemníka Josefa Máry Mladí zahrádkái ;ZS ;asopis Zahrádká Píroda je silná K úpravám stanov a jednacího ádu ;ZS Degustace v ;ZS Aktualizace a oživení právního vdomí ;ZS. 28 Orienta"ní zkoušky octem na obsah vápníku. 29 Aplikace zákona o potravinách na zahrádkáské zpracovatelské provozy Kytice pro krásu a zdraví Víte, že (Zahrádká ". 6/1970) Pírodní úpravy svah( zahrádek a okolí chatek 32 Hvozdík bradatý - pepichování Tane"nice na zahrádkách Jak pstuji jiinky Význam pestovania a rozmnožovanie orecha krávovského Jak žijí "meláci na zahrádce OBSAH Co se mi také pihodilo na zahrádce Promny rostlin Chybí ochranné lh(ty pro listová hnojiva? Nejvhodnjší termín pro ez oešáku královského Není brambora jako brambora Klatovský karafiát Staré odr(dy Málo jako šafránu Hortenzie na zahrádce Virus šarky švestky a ochrana proti nmu Jak ezat strom, který velmi bujn roste Mravenci ve skleníku Jen pro zahrádkáky! Kyti"ka pro radost "Lžíce vody - putýnka bláta" Podnože jsou d(ležité Karbanátky z "erného koene Výsadba cibulnatých a hliznatých kvtin Víte, že.. Zahrádká ". 1/ Maliník, ostružiník a malinoostružiník - požadavky na pstování na zahrádce Co jsou to kamenné bujky? Barvy podzimu Skalka v období vegeta"ního klidu, ošetení rostlin po poškození zví Píprava skalky na zimu ;iení mošt( a vín Veselé povídání lidového mudrosloví SmokvoJ do bytu i do zahrady Zásady pro sklizej, posklizjovou úpravu a skladování skoápkatého ovoce v souvislosti se závažným zdravotním rizikem pi konzumaci. 82 Odr(da LECAR Jak hluboko zapravovat kompost? Herbicidy na zahrádkách Aforismy, vybrané ze Zahrádkáských informátor( Jmelí - rostlina známá a pesto tajuplná V"ely na zahrádce a v život "lovka Exotické ovocné rostliny do našich zahrad Metodiky ochrany zahradních plodin na webových stránkách ;ZS Krajinná výstava Marktredwitz-Cheb, pesto že skon"ila - pokra"uje Rukov!O zahrádkáe 2007 Vydal eský zahrádkáský svaz v roce 2006 v nakladatelství KVqT, Rokycanova 15, Praha 3, jako ú"elovou publikaci pro své "leny v rámci "lenského píspvku. Neprodejné. Z písp!vk4 autor4 sestavil Ing. Josef Nejedlo. Odpovdný redaktor Ing. Josef Nejedlo, technický redaktor Ing. Miloš Kožešník. Obálka - foto 1. str. Lukáš Kožešník, foto 4. str. autoi "lánk(. Sazba a grafická úprava - Ing. Miloš Kožešník. Tisk - tiskárna Vltava-Labe-Press, a.s. Praha Uhínves.

98 Praktické cvičení, ÚZA ČZS - 5. cyklus - Lednice n.m Expozice ČZS na výstavě W Maliny a ostružiny na zahrádce Obliba barevných ' salátů stále*stoupá Ing. Jiří Čada, ^ předseda ČZS ( ) Netradiční využití jiřinek - ^ K ^ '» RNDr. Josef Klimeš předseda ČZS ( ) P * Zahrádkářští přátelé ze SZZ JUDr. Korček a Ing? Kettmanová MUDr. Josef Kříž předseda CZS Pěstování brambor ze zahrádek nevymizí Jaromír Láník místopředseda CZS Kytička pro radost