REFLEXE ÚNOROVÉHO P EVRATU 1948 V OSTRAVSKÉM REGIONÁLNÍM TISKU

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "REFLEXE ÚNOROVÉHO P EVRATU 1948 V OSTRAVSKÉM REGIONÁLNÍM TISKU"

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra urnalistiky Obor Mediální studia MAGISTERSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE REFLEXE ÚNOROVÉHO P EVRATU 1948 V OSTRAVSKÉM REGIONÁLNÍM TISKU REFLECTION OF FEBRUARY COUP OF THE YEAR 1948 IN OSTRAVA REGIONAL PRESS Autorka: Bc. Martina Gojová Vedoucí práce: PhDr. Petr Orság Olomouc 2011

2 Prohla uji, e jsem svou magisterskou práci zpracovala samostatn a uvedla v ní v echnu literaturu a ostatní zdroje, které jsem pou ila. Práci tvo í p ibli n znak. V Olomouci dne 9. kv tna

3 Na tomto míst bych ráda pod kovala svému vedoucímu magisterské diplomové práce panu PhDr. Petru Orságovi, který mn svými radami a zku enostmi ochotn pomáhal e it odborné a organiza ní problémy práce. 3

4 Obsah 1 Úvod Teoretická ást Historický kontext Tisk v období t etí republiky Co se d lo za únorových dní s tiskem? Ostravský region a jeho tisk Metodologie, zkoumaný vzorek Praktická ást Analýza ostravských periodik Nová svoboda deník Komunistické strany eskoslovenska Nové slovo list eskoslovenské strany národn socialistické Hlas deník eskoslovenské strany lidové eskoslovenská demokracie - list eskoslovenské sociální demokracie Práce list Revolu ního odborového hnutí Shrnutí únorových událostí tak, jak je zachytilo p t ostravských periodik P ed asné ukon ení sch ze vlády v úterý St eda Zasedání ústavodárného sn mu Národní fronty, situace se vyhrocuje Jak (ne)probíhalo poslední zasedání vlády, minist i podávají demisi Sobotní manifestace a Gottwald v projev na Starom stském nám stí Rozhovor p ti lenné delegace s prezidentem Bene em Jak listy zobrazovaly a interpretovaly podání demise? Sjezd závodních rad Stávka Poslední den krize, st eda Vývoj politického stanoviska sociálních demokrat Uklid ování Nového slova vs. burcování Nové svobody Komunistická politická agitace nové Národní fronty vs. pravicové strany Nejv t í rozpory mezi jednáním KS, jak jej popisují historické prameny a informacemi Nové svobody P ítomnost cenzury v Novém slov Záv r Anotace Annotation Pou itá literatura a prameny Bibliografie analyzovaných lánk Seznam pou itých zkratek Seznam p íloh P ílohy

5 1 Úvod Diplomová práce poskytuje dobovou reflexi devíti únorových dní roku Pro tento ú el jsme si vybrali p t ostravských periodik, která v té dob vycházela. Cílem práce je vytvo it co nejucelen j í p ehled o tom, jak noviny o d ní, odehrávajícím se v pr b hu dn, které vyvrcholily mocenským p evratem, informovaly své tená e. Zárove se pokusíme zjistit, nakolik se sd lení o prob hlých událostech obsahov li ila v jednotlivých periodikách. Nejprve se zam íme na p iblí ení dobového kontextu, ve kterém uvedeme hlavní události na politické scén, které bezprost edn p edcházely samotnému komunistickému pu i. Pro jeho vytvo ení pou ijeme dostupnou odbornou literaturu týkající se únorových událostí. V neposlední ad zde popí eme i d sledky únorového p evratu, je ovlivnily eskoslovenský periodický tisk. Sou ástí teoretické ásti bude i p iblí ení mediální legislativy t etí republiky 1 a ostravského regionu 2. V následné metodologii popí eme zp sob, jakým budeme pracovat se zkoumaným vzorkem. Na základ historických pramen a stanovené metodologie v praktické ásti budeme analyzovat jednotlivé lánky ze ty stranických list a jednoho periodika celonárodní organizace. V echny vycházely v Ostrav. Konkrétn jde o deníky Nová svoboda (deník Komunistické strany eskoslovenska), Nové slovo (list eskoslovenské strany národn socialistické), Hlas (deník eskoslovenské strany lidové), eskoslovenská demokracie (list eskoslovenské sociální demokracie) a o regionální mutaci celostátního listu Práce (list Revolu ního odborového hnutí). Analyzovali jsme ísla, která vy la v období od do Pro ka dé periodikum vyhradíme samostatnou kapitolu, kde nejprve uvedeme obecné formální informace o listu, následn se zam íme na obsahovou stránku. Kapitoly v rámci zkoumaných novin budeme adit chronologicky podle data, tedy od st edy do tvrtku Dobová urnalistika byla charakteristická p edev ím svou stranickostí. Nejinak tomu bylo i v ostravském tisku. Tomu je v ak v odborné literatu e v nováno minimum pozornosti. Referování o stejných událostech bývalo v novinách jednotlivých politických stran r zné. Proto je na ím dal ím cílem analyzované lánky vzájemn srovnat a poukázat na odli nosti v jejich výkladu. 1 Zde budeme vycházet zejména z prací M. Drápaly a P. Bedna íka. 2 Pracovat budeme s dv ma zdroji: KALETA, I., HORSÁKOVÁ, M., CHROBÁK, J., HRU KA, PAVEL, HRU KA, PETR, MALURA, J., Bílá kniha, 17 p íb h z ostravské kulturní historie. 1. vyd. Ostrava, Statutární m sto Ostrava / PRZYBYLOVÁ, B. a redak ní rada, Ostrava : p ísp vky k d jinám a sou asnosti Ostravy a Ostravska vyd. enov u Ostravy, Tilia

6 2 Teoretická ást V této kapitole se zam ujeme na p iblí ení historického kontextu zkoumaného období. Krom obecného úvodu, který oz ejmuje politický vývoj na p elomu let 1947 a 1948, zde podrobn ji popisujeme, co se d lo v kritických dnech únoru Rozsah t chto informací pova ujeme za nutný vzhledem k jejich vyu ití v rámci komparace jednotlivých lánk. 4 Dále se zabýváme situací v tehdej ím tisku, uvádíme, jaká byla mediální legislativa v SR od konce druhé sv tové války do p evzetí moci komunisty, a krátce shrnujeme, co se za únorových dní d lo s tiskem. V metodologii uvádíme postupy p i zkoumání zvoleného vzorku a specifika, na které jsme u jednotlivých lánk narazili. 2.1 Historický kontext Komunistický p evrat v únoru roku 1948 znamenal pro ná stát 41 let nadvlády jedné strany, která byla ukon ena a Sametovou revolucí v listopadu Historické dohady spekulují o r zných mírách zavin ní ze strany politických stran a samotného prezidenta. Jedno je v ak jisté. To, co Gottwaldova strana dovr ila 25. února 1948, nebyla ádná spontánní akce. Práv naopak. K p evzetí moci se komunisté chystali n kolik m síc, a proto e bylo v e navíc ízeno z Moskvy, byl opozi ní boj v nemalé nevýhod. Jedna v c se komunist m up ít nedá, v echno m li naplánované dob e a v ádném bod nezaváhali natolik, aby je bylo mo né zastavit. Ji od konce 2. sv tové války byla na e zahrani n politická scéna natolik orientovaná na SSSR, e se v mnoha p ípadech dá mluvit o r ových brýlích, které n kterým významným politik m nedovolily zahlédnout první varovné signály. Sám prezident dr. Edvard Bene p iznal svou p vodní zaslepenost a víru v dobré konání Sov tského svazu a nebyl schopen skrývat své zklamání z vývoje sov tsko- eských vztah. O jeho slovech psal národn socialistický politik, p ed p evratem ministr zahrani ního obchodu, Hubert Ripka: Z rozhovor, které jsem s Bene em m l v roce 1947, jsem v d l, e soudí politiku Kremlu se stále v t í p ísností. Trapné zku enosti, které u inil na ja e 1945 v Moskv a v Ko icích, ot ásly d v rou, kterou do té doby ke svému sov tskému spojenci choval. 6 3 V historickém kontextu jde o dny února. P i analýze jsme museli p ihlédnout ke skute nosti, e noviny o daných událostech informují a o den pozd ji. Proto zkoumáme ísla vydaná a od do Volba témat pro srovnávání probíhala p edev ím na základ odborné literatury k dané problematice. 5 Únorový konflikt v roce 1948 hluboko zasáhl do ivota eské a slovenské spole nosti, p edur il dal ích ty icet let její existence a byl i významnou událostí evropské povále né historie. - KAPLAN, K., P t kapitol o únoru. 1. vyd. Brno, Dopln k s RIPKA, H., Únorová tragédie. 1. vyd. Brno, Atlantis s

7 Ko ický vládní program z roku 1945 omezil po et politických stran. V celém eskoslovensku zbylo est stran. Dv na Slovensku, Komunistická strana Slovenska (KSS) a Demokratická strana (DS), a ty i v echách, Komunistická strana eskoslovenska (KS ), eskoslovenská strana národn socialistická ( SNS), eskoslovenská strana demokratická ( SSD) a eskoslovenská strana lidová ( SL). Politickým základem nového lidov demokratického re imu v osvobozeném eskoslovensku byla Národní fronta jako koalice esti politických stran. 7 V kv tnu roku 1946 se konaly první povále né volby. Komunisté v nich zvít zili, získali 40 % hlas 8. N kte í historikové tvrdí, e ji toto m lo být pro ostatní politické strany varování a zárove výzva k tomu, aby za ali s danou situací n co d lat. A mohlo být vysoké vít zství komunist dostate ným ponau ením pro dal í postup nekomunistických stran do p í tích parlamentních voleb, toti e jednotliv nem ly anci komunisty porazit ádná z nekomunistických stran z toho tento poznatek nevyvodila, ba dokonce si jej ani neuv domila. 9 Nicmén kostky byly vr eny a KS se poprvé v historii zem dostala do vlády. Komunisté si z voleb odnesli p edev ím ideu nového cíle ve volbách p í tích získat nadpolovi ní po et hlas. A bez nadsázky m eme íct, e byli p ipraveni pro to ud lat cokoli. Druhá nejv t í strana, národní socialisté, získali 18,3 % hlas v celostátním m ítku. 10 Jedním z prvních d le itých krok sm rem k ovládnutí politické scény komunisty bylo zakládání informa ních sítí. V první fázi lo o tzv. pasivní zpravodajství. K tomu bylo zapot ebí samostatných, navzájem izolovaných d v rník, kte í vedení strany podávali informace o d ní na ministerstvech a ve stranách, kam dosud komunistické konexe nedosáhly. Dokud se v ak systém nestal celistv j ím (a to se povedlo a v únoru 1948), byly informace dopl ovány p edev ím komunisty ve vedoucích funkcích zpravodajských útvar Bezpe nosti a armády. 11 Tento fakt se stal jedním z t ch, které vyvolaly první v t í neshody mezi nekomunistickými stranami a KS následované vládní krizí. Takové informace, které dostával Gottwald i Slánský, byly mnohdy neov ené, ale i p esto rozhodování politik zna n ovliv ovaly KAPLAN, K., P t kapitol o únoru. 1. vyd. Brno, Dopln k s % získali komunisté v rámci eska, v celém eskoslovensku to vycházelo na 31 %. 9 KAPLAN, K., P t kapitol o únoru. 1. vyd. Brno, Dopln k s Tamté. s Tamté. s KAPLAN, K., P t kapitol o únoru. 1. vyd. Brno, Dopln k s. 17. lo hlavn o informace týkající se d ní v jednotlivých politických stranách, nap íklad p ed volbami v kv tnu Kaplan uvádí n kolik ukázek o sch zích a rozhodnutích SNS, SSD, DS i SL, které zpravodajské slo ky vypátraly. P esn ji v ak neuvádí, které informace byly mylné. 7

8 Do ofenzívy p e li komunisté v druhé polovin roku Hlavními a bezprost edními p í inami byl p edev ím nový sm r evropské velmocenské politiky Sov tského svazu po jednáních o Marshallov plánu ( erven ervenec 1947) a postupující izolace komunist v Národní front. 13 Ohledn rozhodnutí SSSR, aby eskoslovensko odmítlo pomoc západních velmocí v rámci koncepce Marshallova plánu, byli na i p ední politici pon kud zasko eni. M eme íci, e do této doby byli p esv d eni, e dohoda, která byla sjednána se Sov tským svazem, znamenala mo nost nezávislého rozhodování. Stejn tak nezasahování SSSR do zahrani n politických rozhodnutí na eho státu. Nejen zástupci nekomunistických stran, ale také Gottwald, odjí d li do Moskvy s p esv d ením, e na e zem pot ebuje peníze, které nám západní státy prost ednictvím Marshallova plánu nabízely. Stalin v ak rozhodl jinak a Gottwaldovi nezbývalo nic jiného, ne aby p e el na jeho stranu a nenápadn zm nil vlastní argumentaci. Nastolení komunistické moci v eskoslovensku, kde dosud vládla lidov demokratická koalice, se stalo p edním zájmem sov tské zahrani ní politiky a v postojích a postupech KS se to jasn promítlo. 14 Komunisté za ali být poprvé agresivní v otázkách milioná ské dan. K izolaci komunistické strany v Národní front docházelo pod vlivem e ení tzv. kr má ské a mostecké aféry. 15 Byly to dal í z faktor, na základ kterých cht la KS v únoru vyvolat vládní krizi. Politický ivot eskoslovenska na p elomu roku 1947/48 charakterizovaly vyhrocující se rozpory mezi stranami a nap tí, v n m schopnost ústavních a koali ních orgán a institucí dospívat k dohod a e it naléhavé problémy o ividn slábla. 16 Pod vlivem t chto dvou afér vznikaly spory v NF. Protikomunistické strany se do adovaly ádného vy et ení akcí, stejn tak revize innosti Noskova ministerstva vnitra. Kritice se nevyhnuly p edev ím pom ry v Bezpe nosti. Komunisté ml ili a jednotlivé po adavky odmítali. Do p evratu se protikomunistickým stranám více dokázat nepoda ilo 13 KAPLAN, K., P t kapitol o únoru. 1. vyd. Brno, Dopln k s Tamté. 15 Tzv. kr má ská aféra bývá dnes popisována jako jedna z komunistických provokací, kterou se sna ili podrývat autoritu jednotlivých stran, jejich len a ministr. Nekomunistické strany, p edev ím národní socialisté, hlasovaly proti milioná ské dani, kterou se KS sna ila prosadit. Aféra byla tedy zastra ením zam eným proti t m, kte í byli proti zavedení dan. Ministru Drtinovi, p edsedovi Zenklovi (oba SNS) a ministru Janu Masarykovi (nestraník) byl doru en balí ek s výbu ninou. Trhaviny byly v ak zav as odhaleny a zne kodn ny. Komunisté v tomto p ípad mluvili o provokaci ze strany národních socialist, ti akci naopak nazývali pokusem o atentát a do adovali se ádného vy et ení. Gottwaldova strana se sna ila v e uhrát do ztracena, co se jí zeza átku da ilo (p edev ím díky ministru vnitra Noskovi a jeho lidem v Bezpe nosti). Pozd ji se v ak do vy et ování pustilo i ministerstvo spravedlnosti Prokopa Drtiny. To odhalilo stopy vedoucí ke KS a malé obci Kr má na Olomoucku. Mostecká aféra byla provokací ministerstva vnitra, hlavními zú astn nými zde byli lidé z ad StB. Ti se m li na Mostecku spojovat s p edem vybranými lidmi a chystat protikomunistický p evrat. Zám rem bylo propojit aféru s národními socialisty, jako d kaznou osobu komunisté vyu ili Pravomila Reichla. (viz kap ) Akce v ak byla Drtinovým ministerstvem spravedlnosti odhalena. 16 KAPLAN, K., P t kapitol o únoru. 1. vyd. Brno, Dopln k s

9 a po únoru 1948 byly aféry komunisty vyu ity k perzekucím a politickým soudním proces m. Sch ze vlády konaná 13. února se stala jablkem sváru celé krize politické scény. lo p edev ím o její usnesení. Jedním z bod bylo: p edsednictvo vlády se bude zabývat stí nostmi na Bezpe nost a podá o tom vlád zprávu do 24. února Snahou nekomunistických stran tedy bylo vy et it a zm nit situaci v Bezpe nosti. V e souviselo s p esunem osmi d stojník pra ské SNB na venkov. Pro nekomunistickou ást vlády bylo toto usnesení úsp chem, který v ak nic nezaru oval. Tu ili, e komunisté prohrané spory bu p enesou do ulic, nebo podmínky prost nesplní. 18 Národní socialisté na sch zi strany 16. února rozhodli takto: Minist i budou trvat na spln ní vládního usnesení z 13. února, nezú astní se sch zí vlády, dokud usnesení nebude provedeno, a vyzvou ostatní nekomunistické strany k následování. V p ípad, e komunisté odmítnou usnesení vlády splnit, podají demisi, p i em budou usilovat o to, aby demisi podali zárove i minist i lidové a Demokratické strany, sociální demokraty budou informovat, a bude sou innost s ob ma stranami zaji t na. 19 Chování stran v následujících dnech tomu odpovídalo. Proti sob se tedy postupn stav ly dva tábory p emost né sociálními demokraty. V bojích o monopol moci na jedné stran a obranu republiky proti totalit na stran druhé lo asto i o to, být zadob e s SSD. Úterý 17. února Dal í bezvýsledná vládní sch ze Na sch zi 17. února byla hlavním programem zpráva ministra spravedlnosti Prokopa Drtiny v souvislosti s usnesením vlády z 13. února. Nám stek p edsedy vlády Petr Zenkl se zeptal, zda je p ítomen ministr vnitra Václav Nosek a zda byla usnesení minulé sch ze spln na. Klement Gottwald oznámil, e je Nosek nemocen a e bez n j nem e danou problematiku e it. KS se sna ila stá et debatu jinam a zabývala se tím, zdali p ede lá rozhodnutí vlády nebyla v rozporu s ústavou. 20 Gottwald p ed asn ukon il sch zi ministerské rady, pozd ji se ukázalo, e odjel na Hrad, kde p ed prezidentem Bene em obvinil národní socialisty a ostatní 17 KAPLAN, K., P t kapitol o únoru. 1. vyd. Brno, Dopln k s Tamté. 19 Tamté Tamté. s

10 nekomunistické strany z ochromování innosti vlády, snah izolovat komunistickou stranu a nastolit ú ednickou vládu. 21 Na ve ejnosti v ak komunisté ml eli o konfliktu, který vypukl ve vlád v otázce bezpe nostních slu eb, kampaní namí enou proti nekomunistickým stranám se naopak sna ili od této choulostivé otázky odvést pozornost. Cht li také utajit fakt, e pro vládní rozhodnutí, kterým se nekomunisté sna ili zabránit vzr stajícími vlivu KS v policejním aparátu, byla i sociální demokracie. 22 Na zasedání se tedy nic relevantního nevy e ilo. Bylo z ejmé, e Nosek usnesení nesplnil a e na sch zi 20. února komunisté hodlají napadnout oprávn nost a správnost vládního rozhodnutí. 23 St eda 18. února Ripka a Zenkl seznamují prezidenta s ideou demise Politici národn socialistické strany ministr Hubert Ripka a p edseda strany Petr Zenkl nav tívili prezidenta Bene e. Poprvé jej informovali o úmyslu jejich strany stejn jako lidovc a slovenských demokrat podat v p ípad nespln ní vládního usnesení z 13. února demisi. Jejich p edstava byla, e tak komunisty donutí k ústupku a následnému dodr ení vládou schválených podmínek. Dle Ripky, hlavního iniciátora demise, prezident schválil její p ípadné podání a ekl, a je to co nejd ív, a mohou být nové volby. V pátek byl v ak prezident odstoupením ministr p ekvapen. Ze zápisu nevyplývá, zda Bene ekl, e demisi nep ijme. Pozd ji se obsah rozhovoru stal p edm tem spor a rozdílných výklad. 24 Tímto tématem se zabývali také exiloví politici, shodli se na tom, e lo o nedorozum ní. 21 RIPKA, H., Únorová tragédie. 1. vyd. Brno, Atlantis s Tamté. s KAPLAN, K., P t kapitol o únoru. 1. vyd. Brno, Dopln k s Pozd ji na výtky, e nesplnil sv j slib a ministry t í stran opustil, prezident odpovídal, e demisi neschvaloval, naopak nabádal k rozmy lení takového kroku, e ho demise p ekvapila, zejména rychlost jejího podání. Uvád l, e pokud minist i v rozhovoru mluvili o neú asti ve vlád, p edpokládal, e tak k demisi donutí Gottwalda a jeho ministry. - KAPLAN, K., P t kapitol o únoru. 1. vyd. Brno, Dopln k s / Kdy shrneme to, co pí e ve své knize o setkání Ripka, m eme íci: P. Zenkl oznamoval Bene ovi my lenku demise skrze otázku, zda by prezident p ijal vládu, ve které by byly nep ítomny t i strany NF. Bene kategoricky odmítal fakt, e by takovou vládu p ijal. Podle Ripky tedy prezident nemohl mluvit jasn ji. P ed odchodem oznámil prezidentovi, e mo ná bude mít jejich demisi v rukou do 48 hodin, na to se Bene zeptal, zdali jen jejich, nebo i jiných stran. Ripka odv til, e má na mysli také demisi politik SSD a DS. Na to prý Bene spokojen reagoval slovy: To je velmi d le ité a je to tak správn. ím d íve to bude, tím lépe, proto e je svrchovan d le ité, aby se volby konaly v nejkrat ím mo ném termínu. - RIPKA, H., Únorová tragédie. 1. vyd. Brno, Atlantis s

11 tvrtek 19. února Rozhodnutí podat demisi Tento den byl plný r zných politických jednání. ádná ze stran nezahálela. Ka dou hodinu slábla nad je na p ekonání krize. Oba tábory (KS vs. SNS, SL, DS) stále bojovaly o získání sociální demokracie na svou stranu. Ta sice souhlasila s po adavkem, aby komunisté dodr eli na ízení z usnesení vlády 13. února, ale to byl také jediný krok sm rem k nekomunistickým stranám, který SSD podnikla. 25 Do lo k jednání mezi p edsedou sociální demokracie Lau manem, Tyme em ( SSD), Zenklem ( SNS) a Drtinou ( SNS). Podle Kaplana v ak národní socialisté demokrat m o úmyslu podat demisi nic ne ekli. To v e z d vodu, e se báli, aby SSD nep esv d ila lidovce a slovenské demokraty, aby ji také nepodávali. 26 Národní socialista Hubert Ripka ve svých vzpomínkách pí e, e sám Lau man p iznal, e ho Zenkl s Drtinou spravili o úmyslu demisi podat. 27 Tento den byl p edseda KS Klement Gottwald u prezidenta a op t zde oznamoval zhor ující se situaci ve vlád, z eho vinil nekomunistické strany v ele s národními socialisty. Strany si za aly uv domovat, e komunisté nejspí neustoupí a rozhodly se podat následující den demisi. Gottwaldova strana vy kávala v pohotovosti a byla p ipravena zasáhnout. Pátek 20. února Dvanáct ministr podává demisi Ráno za ala o ekávaná vládní sch ze, které se osobn zú astnily jen dv strany. Komunistická strana eskoslovenska a eskoslovenská sociální demokracie. Ostatní minist i byli shromá d ni v kancelá ích svých stran. lenové SNS zaslali Gottwaldovi dopis, e se zú astní zasedání a ve chvíli, kdy budou v d t, e ministr Nosek splnil po adavky. Usnesení v ak spln na nebyla a národní socialisté poslali prezidentu Bene ovi oficiální dopis, ve kterém podali demisi. Pozd ji tak u inili také minist i SL a DS Demokraté byli uvnit rozd leni na dv poloviny: na prokomunistické k ídlo Zde ka Fierlingera a na k ídlo tvo ené Václavem Majerem, který vedl nezávislou politiku a jako jeden z mála sociálních demokrat byl pro podat také demisi. 26 KAPLAN, K., P t kapitol o únoru. 1. vyd. Brno, Dopln k s Ve své knize Hubert Ripka popisuje, e dostal v pátek ráno za úkol oznámit SSD úmysl ministr t í stran podat je t ten den demisi. V pátek 20. února odpoledne, poté co jsme slo ili své funkce, vyhledal jsem p edsedu sociáln demokratické strany Lau mana, abych se pokusil docílit toho, aby s námi minist i jeho strany solidarizovali. Ráno jsem ve stejném smyslu jednal p ímo se sociáln demokratickými ministry (Konkrétn s Tyme em, Majerem a Jankovcovou - VEBER, V., Osudové únorové dny. 1. vyd. Praha, Lidové noviny s. 243). Byl jsem nemálo p ekvapen, kdy mi Lau man vy etl, e jsme v as neinformovali své sociáln demokratické kolegy a e jsme je postavili p ed hotovou v c. I kdy p ipustil, e mu p edchozího dne moji kolegové Zenkl a Drtina ohlásili ná úmysl podat demisi, tvrdil, e nic neví o mém ranním rozhovoru se sociáln demokratickými ministry. RIPKA, H., Únorová tragédie. 1. vyd. Brno, Atlantis s Minist i, kte í podali v únoru 1948 demisi: P. Drtina, M. Franek, F. Hála,. Ko vara, J. Kopecký, J. Lichner, I. Pietor, A. Procházka, H. Ripka, J. Stránský, J. rámek a P. Zenkl. 11

12 Komunistické vedení ten den jednalo o dal ích postupech. Gottwald bral vzniklé události jako p ív tivé, uleh ující jejich situaci. Nedá se v ak íct, e by ji rozhodl o vyu ití konfliktu k definitivnímu mocenskému st etnutí 29. Jednozna n pro byli zatím jen radikálové, kte í cht li boj p esunout do ulic ji d íve. Mezi takové pat ili p edev ím minist i Václav Kopecký a Július uri. Minist i, kte í slo ili své funkce, z stávali ve v t in optimisti tí. Jedinou nemilou okolností bylo, e sociální demokraté nep sobili dojmem, e by se k demisi p idali. Proti byl p edev ím Bohumil Lau man, který stále p ipomínal, e jeho strana byla nep im en postavena p ed hotovou v c. U v 11 hodin nav tívil Lau mana Vladimír Krajina ( SNS), informoval ho o p ipravované demisi, ( ), (Lau man byl o demisi informován v p edstihu ji o den d íve Drtinou, mohl jako ú adující p edseda strany tuto otázku dost významn ovlivnit). 30 O hodinu pozd ji se dostavil také Ripka. Komunisté se nakonec rozhodli svolat na dal í den demonstraci na Starom stské nám stí. Tam Gottwald vyzval k zakládání ak ních výbor Národní fronty, které se staly rozhodující mocenskou silou ve stát, a vyhlásil p ísnou pohotovost útvar Bezpe nosti a zpravodajství. Sobota 21. února Vládní krize p enesena do ulic Komunisté se nakonec rozhodli p esunout boj o uchopení monopolní moci ve stát mezi ve ejnost. To vtisklo únoru 1948 druhý rozm r. 31 e ení vládní krize lo stranou, rozhodující bylo vyhrát a chopit se vlády. Boj probíhal naho e mezi politiky, i dole mezi ve ejností. Komunisté m li p ipraveny ozbrojené slo ky bezpe nosti i tzv. Lidové milice, tvo ené ozbrojenými d lníky. Docházelo k mno ení pravdivých, ale asto i fale ných zpráv. Nejd le it j í událostí dne se stala v pátek ohlá ená komunistická demonstrace na Starom stském nám stí v Praze. P edseda vlády Klement Gottwald zde pronesl projev, p i kterém vyhlásil koncepci KS a vyzval k zakládání ak ních výbor Národní fronty. P i proslovu neopomn l své protikomunistické kolegy obvinit z vlastizrady. To odstupující ministry sice urá elo, z stávali v ak stále klidní. Optimismus národních socialist naru ila zpráva z Hradu, e byl Bene demisí p ekvapen a nechápe, pro také nepodnikají kroky podobné t m komunistickým, a e je tím v ím prezident sklí en KAPLAN, K., P t kapitol o únoru. 1. vyd. Brno, Dopln k s VEBER, V., Osudové únorové dny. 1. vyd. Praha, Lidové noviny s KAPLAN, K., P t kapitol o únoru. 1. vyd. Brno, Dopln k s Tamté. s

13 lenové KS jednali na Hrad s prezidentem, cht li po n m p ijetí demise ministr, Bene byl v ak proti. Komunisté na n ho ude ili s tím, e jako prezident by se m l podrobit p ání v t iny lidu. Bene je v ak ujistil, e situace není v takovém stadiu, aby ulice rozhodovala o tom, zdali má on jako prezident p ijmout i nep ijmout demisi. Stran Klementa Gottwalda nezbývalo ne ubrat na tlaku. Komunisté pochopili, e p ijetí v této chvíli nedosáhnou. Nekomunistické strany se zatím stále dr ely v pozadí. Ripka delegáty sjezdu závodních rad vyzval ke klidu, state nosti, k hlasování proti komunisty p ipravovaným rezolucím sjezdu závodních rad a ekl, e vývoj dá jejich stran za pravdu a e chladný rozum nastoupí cestu, nebo bez Národní fronty se vládnout nedá 33. Jedinou ve ejnou protikomunistickou akcí toho dne byla formující se vlna odporu na Václavském nám stí, kde se rozdávaly letáky vyzívající ke klidu s uji t ním, e se nic vá ného nestane. Ned le 22. února Sjezd závodních rad Vedoucí pravicových stran m li p edstavu, e sjezd závodních rad bude kulmina ním bodem v e ení vládní krize. Brali jej jako vyvrcholení komunistické aktivity a tlaku a p edpokládali, e se situace bude po n m postupn uklid ovat. Realita ale byla opa ná sjezd prob hl zcela podle komunistických p edstav a nad je delegát t í stran se rozplynuly. V e p sobilo ve prosp ch komunist a jejich zám ru. 34 Nekomunistickým ministr m ubývalo optimismu. Jejich plán, stojící ji p edev ím na podpo e prezidenta Bene e, za ínal uvadat ve chvíli, kdy se dozv d li, e prezident za nejlep í e ení situace pova uje p ijetí demise. Byl to výrok, kterým byli minist i zasko eni, ba ot eseni. Pond lí 23. února Den D Dle historika Kaplana je tento den z mnoha d vod nejd le it j ím dnem krize. Bezpe nost za ala se zatýkáním a domovními prohlídkami. Zástupci národních socialist byli p ijati prezidentem a po rozhovoru s ním znovu nabyli optimismu. 35 Minist i prezidenta utvrdili ve snaze zachovat Národní frontu a ten jim slíbil podporu proti KS. 33 KAPLAN, K., P t kapitol o únoru. 1. vyd. Brno, Dopln k s Tamté. s Bene je podrobn ji informoval o slovech, která padla mezi ním a Gottwaldem. Dle Ripky za al prezident energickým prohlá ením: ekl jsem z eteln a jasn Gottwaldovi: to co d láte, je p evrat, pu, ale já si to nedám líbit ( ) ekl jsem 13

14 Sociální demokraté dostali od KS ultimátum: museli se rozhodnout, zda budou s nimi, i proti nim. Nejprve bylo paktování s komunisty odmítnuto, SSD stála za zachováním Národní fronty. Gottwald byl op t na Hrad. Prezidentova snaha donutit KS k udr ení Národní fronty narazila, Bene si uv domil, e na Gottwalda nezap sobí ani prohlá ením o vlastní abdikaci (tuto okolnost ve skute nosti Gottwald opravdu podcenil, Bene abdikaci toti zva oval). Proti sob stály dv nesoum itelné koncepce e ení vládní krize. Prezident v ak p ipustil vým nu osob ve vlád, bylo jasné, e po ítá s p ijetím demise ministr, jeho p edstavy ale m ly dle Kaplana trhliny. Navíc nebylo síly, která by komunisty donutila k jejímu [Národní fronty] obnovení, kdy ji úsp n budovali organiza ní strukturu nové, obrozené Národní fronty. 36 Dal ím úsp chem KS tohoto dne bylo odvolání sch ze plánované na 24. února. Armádu (ve které byla ást nekomunistických d stojník ) se komunist m da ilo dr et stranou, byla toti zna n neinformovaná o aktuálním d ní a navíc stále nabádána ke klidu ze strany nekomunistických stran. To se dob e informovaným a zorganizovaným komunist m hodilo. Pod zost eným dohledem se ocitnul Rozhlas, slo kami SNB byl kontrolován i Hrad. V úst edním sekretariát SNS byla provedena blesková domovní prohlídka. Komunisté zde hledali informace potvrzující p ípravu protistátního pu e, ádné d kazní materiály se zde v ak nena ly. KS z toho vyvodila, e o prohlídce národní socialisté v d li p edem a kompromitující listiny zni ili. Na ve er vznikl manifesta ní pr vod vysoko kolák z nám stí Republiky na Hrad, postupn se k nim p idávali dal í ob ané, a jich bylo 10 tisíc, v t ina provolávaných hesel vyjad ovala podporu prezidentovi, p t zástupc se se lo s Bene em, ujistili ho o podpo e v boji za demokracii, ten opakoval své rozhodnutí krizi e it parlamentní cestou. mu rovnou: To, co tu chystáte, je nový Mnichov. (RIPKA, H., Únorová tragédie. 1. vyd. Brno, Atlantis s. 228.) Na záv r prezident Ripku pov il sepsat komuniké, ve kterém informovali ve ejnost o postoji jejího prezidenta. Národní socialisté spravili Bene e o situaci ve m stech a p edev ím na venkov, kde byl odpor proti komunistické moci obzvlá silný. Proto se prezident pomocí zprávy rozhodl vyjád it své stanovisko a podpo it tak lid. O d sledku Ripka pí e: Komuniké bylo vysíláno tého ve era v rozhlase a nazít í vy lo v novinách. Ve ejnost velmi dob e pochopila jeho smysl. Vid la v n m d kaz, e se prezident staví proti komunist m na obranu ohro ené demokracie, a s netrp livostí o ekávala ohlá ený projev. Události v ak vzaly jiný obrat a eskoslovenský lid u nem l nikdy Bene v hlas sly et - RIPKA, H., Únorová tragédie. 1. vyd. Brno, Atlantis s KAPLAN, K., P t kapitol o únoru. 1. vyd. Brno, Dopln k s

15 Úterý 24. února Sociální demokraté se p iklán jí k návrh m KS Bezradnost nekomunistických stran se prohlubovala. Konala se jednohodinová generální stávka, kterou komunisté prezentovali jako souhlas lidu s jejich politikou a vyu ili ji jako prost edek nátlaku na prezidenta, aby p ijal demisi dvanácti ministr a zárove schválil Gottwald v návrh nové vlády. KS p itvrdila. Rozhodla se postavit do slu by ozbrojené milice, urychlovala o istu ve ejnosti od reakce, rozhodla se ukon it krizi do st edy. Národní socialisté z stávali v pasivní ne innosti. Bene ovi oficiáln oznámili, e jednotliví lenové strany mají od vedení zakázáno podílet se lenstvím na Gottwaldov vlád. Pravicové strany se stále více upínaly na prezidenta, a se stal jejich poslední záchranou. Dle historika Vebera v ak jejich ne innost vy aduje vysv tlení: nekomunisti tí politici s komunisty dlouho spolupracovali, nyní se ale nesta ili divit aktivitám, které KS provád la. nebyli schopni reagovat na jejich razantní a hrubé jednání. Nebyli p ipraveni a nedokázali se bránit p ed b ným komunistickým zneu íváním demokracie ( ). 37 Perný den za ívala sociální demokracie. Její lenové za ali p echázet do otev eného konfliktu mezi Lau manovým blokem, který cht l zachovat p vodní Národní frontu, a blokem Fierlingerovým, který po adoval p istoupit na návrhy KS. Lau man pozd ji odjel vyjednat s Gottwaldem alespo p t ministerských k esel v nové vlád, ten to odmítl. Kdy p edseda SSD odjí d l, byla mu p edána zpráva, e ást sociálních demokrat obsadila sekretariát to byla pro Lau mana rána, Gottwalda ani Slánského, kte í byli u p edání zprávy p ítomni, to nep ekvapilo. Tuto akci organizovala KS a dala pokyn Fierlingerovi, a sekretariát obsadí, slíbila mu, e se dostane do vedení sociální demokracie. Ten sice s obsazením sekretariátu nesouhlasil, ale musel jen trpn p ihlí et, pokud cht l s komunisty spolupracovat. 38 Sociální demokracie se nakonec málem roz t pila, p edseda strany v zájmu udr ení kompaktnosti SSD Gottwaldovi oznámil, e souhlasí s ú astí na nové Národní front. 37 VEBER, V., Osudové únorové dny. 1. vyd. Praha, Lidové noviny s Akce byla p ipravena pro p ípad, e levice v sociáln demokratické stran neprosadí své návrhy a to se také stalo, Fierlinger v ak o obsazení sekretariátu dop edu nev d l. Strhla se bitva, kterou sociální demokraté nakonec prohráli a byli násilím vyhozeni. Po del ím boji se komunist m poda ilo obsadit i redakci Práva lidu v Lidovém dom, díky Lau manovým protest m u Noska byl ve er Lidový d m od okupant vyklizen. - KAPLAN, K., P t kapitol o únoru. 1. vyd. Brno, Dopln k s

16 St eda 25. února - Konec demokracie Poslední den krize. SNS se ji nese la, KS p ebrala také úst edí strany lidové a slovenská Demokratická strana se rad ji v dom rozcházela, ne by slou ila komunistickému re imu. Janu Masarykovi, Janu Jínovi, Jaromíru Smutnému 39 a svému doktorovi Klinerovi Bene oznámil, e p ijme vládu dle Gottwaldova návrhu v obav z chaosu, který by stav bez vlády zp sobil, a z p esv d ení, e pokud odpor proti komunistickým akcím neza al alespo v den podání demise, nyní ji by byl marný. 40 V deset hodin dopoledne komunisté za ali s p ípravou demonstrace s tím, e pokud Bene Gottwald v návrh nep ijme, p jdou na Hrad protestovat, naopak, pokud po adavky schválí, p ijdou mu vyslovit dík. O p l páté odpoledne Bene p ijal demisi ministr a schválil návrhy p edsedy vlády. Na Václavském nám stí bylo ji od za átku p es 100 tisíc lidí. V opozici se za ala formovat demonstrace vysoko kolák, kte í cht li podpo it prezidenta v boji proti komunist m nakonec jich bylo n kolik desítek tisíc. 41 P es v echna opat ení se pr vod díky velkému odhodlání dostal skrze SNB a na Hrad. Svého zám ru, podpo it prezidenta a nedovolit mu tak schválit návrhy komunist v ak nedosáhli. V dob, kdy spokojený Gottwald odjí d l s podepsanou listinou, sna ili se studenti teprve prodrat pod okna Hradu. Význam studentské demonstrace to v ak nijak neumen uje: stala se jediným ve ejným a masovým projevem odporu proti nastolování komunistické moci a na obranu demokracie. 42 Nicmén pr b h d ní ji ovlivnit nemohla a z stala jen symbolem odvahy vystoupení proti p esile 43. Odstupující minist i a dal í lenové nekomunistických stran byli zdrceni, nechápali, pro prezident tak najednou zm nil sv j názor, a to bez jejich v domí, byli p esv d eni, e se na Hrad muselo n co stra ného stát. Bene situaci rozmý lel v noci z 24. na 25. února, rozebíral ji z hlediska nadnárodního i vnitropolitického. V tu chvíli ji komunisté nem li soupe e, lo jen o KS a prezidenta republiky Edvarda Bene e. 39 Jína byl politický referent prezidenta, Smutný jeho kanclé em (pozd ji i Gottwaldovým). 40 KAPLAN, K., P t kapitol o únoru. 1. vyd. Brno, Dopln k s Veber pí e a o tisících student. (VEBER, V., Osudové únorové dny. 1. vyd. Praha, Lidové noviny s. 300) 42 KAPLAN, K., P t kapitol o únoru. 1. vyd. Brno, Dopln k s Tamté. s

17 Vládní krize tímto dnem skon ila, prezident zatím ustoupil od svého zám ru abdikovat 44. P i schvalování Gottwaldovy vlády pouze 11 poslanc ode lo, zbylých 230 p ítomných program odhlasovalo. Vít zství KS Komunisté tedy dosáhli svého cíle, a to zp sobem, který d sledn kopíroval metody u ívané v jiných komunistických zemích Evropy. Usilovali o zestátn ní národního hospodá ství, provád li politiku zastra ování a hrozili sov tskou intervencí 45. ídicích pák se sna ili chopit pomocí ministerstva vnitra, Bezpe nosti a Národních výbor. V p ípad na í zem nem li asu nazbyt, chystaly se toti kv tnové volby a ty by pro n mohly být riskantní. Nastolení komunistického re imu v eskoslovensku zap í inilo dlouhodobý úpadek v eho, co bylo od první republiky vybudováno. I kdy m la na e zem v rámci Evropy dobré postavení a pat ila mezi hospodá sky nejvíce prosperující, druhá sv tová válka ji srazila ke dnu a komunistický re im ji tam p idr el je t n kolik desetiletí. 46 Nadvláda jedné strany s sebou p inesla perzekuce, represe a mnoho um le vykonstruovaných afér a soudních proces. Do lo k rozbití demokracie, zni ení parlamentního demokratického systému a to v e zp sobem, který nerespektoval ústavu. Únorový p evrat otev el cestu ke komunistickému re imu se v emi jeho d sledky a k zapojení eskoslovenska do sov tského mocenského bloku. 47 Ihned po p evratu a ji b hem n j byli nekomunisti tí politici sledováni, hlídáni (i p ed vlastním domem) i ve ejn doprovázeni leny bezpe nostních slo ek. N kolik p edních nekomunistických politik se p esunulo do exilu. Za necelé t i týdny zem el Jan Masaryk, jeho smrt národ siln zasáhla Abdikoval a o pár m síc pozd ji, v kv tnu. Odmítal dále vést zemi, ve které byla demokracie poh bena. Jeho abdikace ve la v platnost 7. ervna Dnes víme, e moskevské vládní kruhy tuto mo nost 22. února odmítli jako neopodstatn nou. Jen e vedoucí e tí demokraté nemohli eventualitu p ímé sov tské intervence v eskoslovensku vylou it, mimo jiné také na základ informací, je m li o postupu SSSR v jiných zemích. Gottwald na prezidentovu otázku, co se stane, kdy demisi nep ijme odv til: Je t je tu Sov tský svaz. (DEJMEK, J., Únor 1948 v mezinárodním kontextu. In: Dejmek, J., Lou ek, M., Únor edesát let poté. Sborník text. 1. vyd. Praha, CEP s. 68.) 46 lo o tak zásadní a tak rozsáhlé p em ny v ech oblastí spole enského d ní mocenské, politické, ekonomické, sociální, kulturní e zasáhly do ivota v ech ob an, nevyhnuly se ádné sociální vrstv a ádné instituci ani zájmovým organizacím. Komunistická moc a na ni budovaný re im razily novou stupnici hodnot, zatímco staré hodnoty zatracovaly. Rozkládaly i dlouholeté vztahy mezi ob any, mezi p áteli i uvnit rodin, sna ily se vymýtit nebo ve sv j prosp ch zneu ít tradice, zvyky, a tak zasahovat do ka dodenního ivota ob ana. Cht ly ovliv ovat jeho v domí, ur ovat sm r jeho my lení, hranice jeho poznání. Monopol na pravdu toti pat í k podmínkám stability monopolu moci. (KAPLAN, K., PALE EK, P., Komunistický re im a politické procesy v eskoslovensku. 1.vyd. Brno, Barrister & Principal s. 18.) 47 KAPLAN, K., P t kapitol o únoru. 1. vyd. Brno, Dopln k s Jan Masaryk se zabil pádem z okna Spekuluje se o t ech mo nostech: vra da, sebevra da, nebo e spadnul p i út ku p ed vet elci v jeho byt. Dodnes tato událost není uspokojiv vy et ena. / O sebevra du se pokusil exministr 17

18 Prezident pova oval za svou ústavní povinnost konfliktu zabránit. Pokusil se o to a p t dní odolával a odporoval Gottwaldovým nemístným nátlak m. Ustoupil a ve chvíli, kdy si uv domil, e své e ení situace neprosadí, a kdy v d l, e se v republice nezformovala ádná ú inná protisíla. Z p edních politik, kte í ur ovali odpor proti komunistickému e ení vládní krize, ustoupil prezident Bene nátlaku jako poslední, a poté, co ostatní p ední politikové nekomunistických stran v d sledku komunistického nátlaku ji nebyli s to vést své strany ani vyvinout ú inný odpor. 49 Bene se asto vracel k otázce, zda v únoru jednal správn. Jeho kroky byly obsahem mnoha studií a diskusí. Jeho nejv t í slabinou a nedostatkem byla skute nost, e po ítal s KS jako s demokratickou stranou. Nedo lo mu, e komunisté mají jinou morálku, e jsou,lidmi zvlá tního ra ení', e jednají tak, aby byli jasnými vít zi ( ). 50 Neuv domoval si ani, e ostatní se pak mají stát kapitulujícími pora enými. Bene si neporadil s tím, e se s komunisty v demokracii vyjít nedá. Historik Kaplan je k nekomunistickým stranám kritický. Tvrdí, e se strany nejen nepou ily z výsledk voleb v roce 1946, ale e si ani po ádn neuv domily, e kroky KS p ed volbami 1948 nejsou jen nevinnou p edvolební kampaní. 51 Podobn mluví o postupech pravice p i rozhodujících p edrevolu ních dnech. Výklad prezidentových stanovisek a víra v jeho schopnost prosadit je proti komunist m byly jednou z p í in, pro které se národn socialistické vedení rozhodlo z stat tvá í v tvá vystup ované komunistické aktivit v podstat pasivní. 52 Nekomunistické strany z staly bezradné, jedinou záchranu spat ovaly v prezidentu Bene ovi ten v ak bez aktivního boje stran nem l v daném konfliktu tém ádnou moc. Tento fakt strany nedocenily, pí e Kaplan dále. Vzpomínky politika SNS Huberta Ripky nazírají na vzniklou situaci z jiného úhlu. Ripka pí e o obrovské podpo e venkovského obyvatelstva. Je t 24. února národní socialisté svolali spole nou sch zi len, které se zú astnilo na 200 delegát. Zatím zprávy, které podávali delegáti z r zných oblastí, dokazovaly, e ohromná v t ina obyvatelstva je v i komunist m nep átelská a e se od nich v n kterých p ípadech Prokop Drtina. Skok z okna v ak p e il a kv li zdravotním následk m z stal jako jediný národn socialistický ministr v rukou svého nep ítele. 49 KAPLAN, K., P t kapitol o únoru. 1. vyd. Brno, Dopln k s VEBER, V., Osudové únorové dny. 1. vyd. Praha, Lidové noviny s KAPLAN, K., P t kapitol o únoru. 1. vyd. Brno, Dopln k Tamté. s

19 odvracejí i d lníci. Ani policie a armáda 53 nebyly zcela v jejich rukou. Delegáti nás ádali, abychom v echny tyto informace odevzdali Bene ovi. 54 Dle historika Vebera bylo vedení SNS v den podání demise nabito optimismem. Pot eni byli, e celé p edsednictvo jejich konání schválilo. snad jisté o ekávání vít zství nebo pevná d v ra v Bene e vedly k p ekvapivým rozhodnutím. 55 Národní socialisté se rozhodli nepodnikat ádné ve ejné akce na svou podporu, soust edili se jen na p ípravu voleb, v ili si. Ve ejnost uklid ovali a nabádali k zamezení jakýmkoli stranickým akcím. Byli p esv d eni, e se v e vy e í ústavn a demokraticky. Kaplan tvrdí, e nekomunisti tí politici by prohráli tak jako tak, jen by nemuseli prohrát tak moc. Domníváme se, e se krizi sna ili vy e it zodpov dn vzhledem k na í zemi i k jejím obyvatel m. Jen e na rozdíl od KS byli omezeni zákonem, ústavou a vlastním sv domím. Václav Veber pí e: I eskosloven tí demokraté nakonec pochopili( ), e s komunismem jako s ka dým totalitním re imem nejde se zaplést jen,nap l, p evzít z n ho n co a jiné zamítnout, zachovat si lidskost i demokratické zvyklosti a chování. A e jediným e ením je odmítnout jej jako celek Tisk v období t etí republiky Po druhé sv tové válce pro la eskoslovenská republika mnohými zm nami. Osvobození státu s sebou p ineslo úlevu v em jeho ob an m. K prom n nep íznivých ka dodenních podmínek do lo v mnoha oblastech lidské pracovní innosti. Ve kolství, pr myslu, obchodu, hospodá ství a v neposledních ad také v médiích. Pod nadvládou nacistického N mecka byl eskoslovenský tisk cenzurován pod dohledem Úst edí tiskové a dozor í slu by, hlídalo jej také Gestapo a tehdej í Bezpe nostní slu ba. 57 Cenzura byla p edb ná, pr b ná i následná. 58 eskoslovenský tisk podle Milana Drápaly v prvních týdnech po osvobození p ipomínal lad ním svého zpravodajství koncert národní jednoty. 53 Podle výpo t jednoho z nejv t ích znalc této problematiky, Franti ka Hanzlíka, tvo ili aktivní komunisté a jejich spojenci zhruba % profesionálních d stojník s. armády. Nejmén 15 % tvo ili naopak vyslovení,antikomunisté ( ). DEJMEK, J., Únor 1948 v mezinárodním kontextu. In: Dejmek, J., Lou ek, M., Únor edesát let poté. Sborník text. 1. vyd. Praha, CEP s RIPKA, H., Únorová tragédie. 1. vyd. Brno, Atlantis s VEBER, V., Osudové únorové dny. 1. vyd. Praha, Lidové noviny s Tamté. s Úst edí tiskové dozor í slu by pracovalo p i tiskovém odboru p edsednictva ministerské rady (TO PMR). Dále byl zalo en tiskový odbor p i kulturn politickém odd lení Ú adu í ského protektora (Stejn jako TO PMR jej vedl Wolfgang Wolfram von Wolmar.), který na tisk dohlí el. Okupanti z ídili i tiskové referenty p i okresních ú adech. Vydáno bylo mnoho pokyn pro vedení periodik. Hlavním se stal tzv. Souborný p ehled pokyn pro tiskovou p ehlídku ze dne 17. zá í Velmi d le itým nástrojem ízení a kontroly tisku byly i tzv. tiskové konference p i TO PMR, kde redakto i a éfredakto i dostávali dal í instrukce, jak psát a tvo it ti t ná média. Roku 1942 p e lo Úst edí tiskové dozor í slu by pod nov slou ené ministerstvo kolství a lidové osv ty. - KON ELÍK, J., VE E A, P., ORSÁG, P., D jiny eských médií 20. století. 1. vyd. Praha, Portál s Tamté. s

20 Nej ast ji byly sly et motivy zú tování s pora eným nep ítelem a odhodlaného budování. 59 Od jara roku 1945 p evládala tendence ustavujících politik 60 tisk osvobodit. 61 Zárove se v ak sna ili vyvarovat tzv. ervenému tisku z dob první republiky. 62 Ji v dubnu 1945 se v Ko icích p edstavitelé Komunistické strany eskoslovenska, s. sociální demokracie, s. strany národn socialistické a s. strany lidové shodli, e nezávislý tisk nebude v povále ném období povolen, proto e svým úsilím o prosazení soukromých zájm p isp l k politické krizi p edvále né republiky. 63 Klí ovým dokumentem se stal tzv. Ko ický vládní program. 64 Tisk m lo ve svém resortu ministerstvo informací, které od po átku jeho vzniku vedl komunista Václav Kopecký. Nezávislá urnalistika tehdy nep ipadala v úvahu, vláda rozhodla, e v echna periodika budou vycházet pod vedením politických stran, státních ú ad, pop ípad celonárodních organizací. Ko ickým programem formulované stranické noviná ství t etí republiky navázalo na vedení politického tisku první republiky. Ministerstvo informací vydalo ji 18. kv tna 1945 vyhlá ku, na jejím základ bylo zastaveno vydávání ve kerých periodik s výjimkou deník stran Národní fronty. Povolení k vydávání mohly od ministerstva dostat krom státem uznaných politických stran, státních ú ad a ve ejnoprávních institucí jenom korporace celonárodního významu - masové a zájmové organizace 65, které prokázaly na vydávání ve ejný zájem. 66 Noviny se tak dostaly do podru í stran, psaly to, co ádali jejich vydavatelé. lánky se staly nástrojem politických boj, které vyvrcholily v únorových dnech vládní krize. V situaci, kdy 59 V sobotu v ak do n j vpadl nelibozvu ný akord. Toho dne vy lo první íslo týdeníku pro politiku a kulturu Obzory, který za al nezvykle kriticky poukazovat na znepokojivé rysy re imu t etí republiky a poskytovat svým tená m nezast ený výhled na d ní do v ech sv tových stran, zejména v ak sm rem západním. - DRÁPALA, M., Na ztracené vart západu, 1. vyd. Praha, Prostor s Slo ení nové vlády vycházelo z kompromisu dojednaného mezi Bene ovým londýnským vedením a p edstaviteli komunistické strany zastupujících exilové vedení v Moskv. URL: < [citováno ] 61 Povále ná obnova eskoslovenska byla (p inejmen ím oficiáln ) vedena snahou o o istu spole nosti (i médií) od kolaborant a o její p em nu na sociáln spravedlivý systém, jeho ideový zdroj tehdej í politické elity erpaly ze sov tského ideálu. - KON ELÍK, J., ízení a kontrola eského tisku v Protektorátu echy a Morava. In: FORET, M., LAP ÍK, M., ORSÁG, P., Média dnes: reflexe mediality, médií a mediálních obsah. 1. vyd. Olomouc, UP s ervený tisk byly bulvární noviny, které pat ily soukromým osobám. Sna ily se p edev ím o co nejv t í zisk. ( ). Jejich zákazem zanikly nap íklad p edvále ná bulvární periodika koncernu Tempo J. St íbrného. - KON ELÍK, J., VE E A, P., ORSÁG, P., D jiny eských médií 20. století. 1. vyd. Praha, Portál s BEDNA ÍK, P., eský tisk v letech In: KON ELÍK, J., KÖPPLOVÁ, B., PRÁZOVÁ, I., VYKOUKAL, J., Rozvoj eské spole nosti v Evropské unii. III, Média, Teritoriální studia. 1. vyd. Praha, Matfyzpress 2004, s Tento koncept v médiích zaru oval svobodu slova, uvolnil prostor pro tzv. o istu noviná ského stavu, vedl k zásadním zm nám ve struktu e tisku a nov definoval roli médií ve spole nosti. (KON ELÍK, J., ízení a kontrola eského tisku v Protektorátu echy a Morava. In: FORET, M., LAP ÍK, M., ORSÁG, P., Média dnes: reflexe mediality, médií a mediálních obsah. 1. vyd. Olomouc, UP s. 308.) 65 Nap íklad listy Revolu ního odborového hnutí i Jednotného svazu eských zem d lc. 66 BEDNA ÍK, Petr: eský tisk v letech In: KON ELÍK, J., KÖPPLOVÁ, B., PRÁZOVÁ, I., VYKOUKAL, J., Rozvoj eské spole nosti v Evropské unii. III, Média, Teritoriální studia. 1. vyd. Praha, Matfyzpress 2004, s

21 politická moc splývala s politickým re imem, p estal být [tisk] chápán jako protiváha moci a p ipadla mu role jejího zprost edkovatele, spojence a pomocníka. Tisk se stal odrazem Národní fronty a jejich element, tento rámec vytvá el podmínky jeho p sobení a v podstat vymezoval hranice noviná ské svobody. 67 V tisku se projevovala socialistická orientace. V politické arén mezi sebou soupe ily t i strany, které ideál socialismu vykreslovaly ve t ech odstínech: revolu ním, reformním a národním. 68 Revolu ní tendence p ipadala komunist m, reformní sociálním demokrat m a ta poslední národním socialist m. Tisk SL se zam oval spí e konzervativn -liberálním sm rem. 69 Vleklým problémem ministerstva informací byl nedostatek papíru. M eme íci, e této deficitní situace Kopecký od po átku zneu íval. 70 V kompetenci m l vydávání povolení k tisku, po et titul v zemi se tak výrazn zmen il. Zcela se ukon ilo vydávání ve erník, noviny nevycházely v pond lí. 71 Situaci noviná (alespo t ch nekomunistických) p íli neuleh il zákon o postavení redaktor a o svazech noviná, který byl schválen v kv tnu roku Hlavní p ít í bylo povinné lenství ve svazu. Pokud cht l z stat n který urnalista nadále nezávislý, bylo mu znemo n no publikovat v jakémkoli periodiku. V únoru 1948 tento fakt komunist m napomáhal v odstra ování ne ádoucích urnalist. Postavení noviná nebylo 67 Nap tí mezi jednotlivými slo kami Národní fronty nicmén otevíralo omezený prostor pro kritickou reflexi pom r, jeho rozsah závisel také na odvaze anebo konformit noviná. Vykle tit ducha nezávislé kritiky se z tehdej ích novin a asopis nepoda ilo, po celou dobu v ak z stal áste n podvázán mocenskými nástroji a vynucenou autocenzurou. - DRÁPALA, M., Na ztracené vart západu, 1. vyd. Praha, Prostor s Tamté. s V celkov odmítavém a nep átelském prost edí t etí republiky p e ívaly jen nepo etné liberální ostr vky. Vzhledem k historickým okolnostem se ponejvíce utvá ely v zón vlivu eskoslovenské strany lidové. Pod její zá titou vycházející asopisy Obzory a Vývoj kolem sebe soust edily n kolik nekonformn smý lejících noviná, staly se tribunou svobodomyslných názor a poskytovaly ve své dob výjime ný p íklad otev eného, liberálního zp sobu informování. - Tamté. s Ministr informací Václav Kopecký vydal 26. íjna 1945 vyhlá ku o p echodném omezení ve vydávání periodických tiskopis, která stanovila, e od 1. prosince 1945 budou moci vycházet jen ta periodika, která schválí ministerstvo informací na základ nové ádosti o povolení k tisku. Dále si ministerstvo na základ vyhlá ky vyhrazovalo pravomoc stanovovat náklad, rozsah, rozm r i periodicitu ka dého titulu. - BEDNA ÍK, Petr: eský tisk v letech In: KON ELÍK, J., KÖPPLOVÁ, B., PRÁZOVÁ, I., VYKOUKAL, J., Rozvoj eské spole nosti v Evropské unii. III, Média, Teritoriální studia. 1. vyd. Praha, Matfyzpress 2004, s Na území Protektorátu echy a Morava v roce 1940 vycházelo celkem 55 deník a ve erník. V roce 1946 bylo v eských zemích ji pouze 28 deník. Tamté. s ) Tomá ek ve svém díle uvádí, e ne ízená restrikce novin zp sobila pokles z 37 deník v roce 1947 na pouhých 11 v roce (TOMÁ EK, D., Pozor cenzurováno! Aneb ze ivota soudru ky cenzury. 1. vyd. Praha, MV, R 1994, s. 8.) 72 Zákon definoval osobu redaktora, stanovoval jeho práva a povinnosti. Deklaroval právo noviná e psát svobodn v souladu se svým sv domím. Pro celé území republiky z izoval Úst ední svaz eskoslovenských noviná jako samosprávnou korporaci, jejími leny budou Svaz eských noviná a Sväz slovenských novinárov. - BEDNA ÍK, Petr: eský tisk v letech In: KON ELÍK, J., KÖPPLOVÁ, B., PRÁZOVÁ, I., VYKOUKAL, J., Rozvoj eské spole nosti v Evropské unii. III, Média, Teritoriální studia. 1. vyd. Praha, Matfyzpress 2004, s

22 tedy jednoduché. Navíc se b hem pr b hu let ukázalo, e není v bec dobré odchylovat se od stanovených pravidel. 73 Komunisté si od za átku vytvá eli ideální podmínky, které jim p i samotném p evratu pomohly k snadnému p evzetí tisku 74. Je z ejmé, e ji v povále ných letech komunisté vytvá eli prost ednictvím ministerstva informací základy pro ízení tisku v podmínkách totalitního re imu. 75 Krom toho a práv proto, e KS m la ministerstvo informací, dosazovala do redak ních i noviná ských svazových funkcí své lidi, asto také kolaboranty. Ti byli pro stranu velmi u ite ní, kv li svému ne istému sv domí posluhovali komunist m o to více. Z po átku t etí republiky byla komunistická strana proti jakékoli cenzu e, alespo se tak ve ejn vyslovovala. Ministr vnitra Nosek se pokou el aktualizovat p edvále né cenzurní p edpisy, narazil v ak na nesouhlas z vlastního komunistického aparátu. 76 Na podzim roku 1947 boj o (ne)zavedení cenzury nastoupil do nové fáze. V listopadu vydalo velitelství Sboru národní bezpe nosti svým ú adovnám pokyn k p ípadnému stíhání redaktor za irokou kálu proh e k proti,ve ejnému zájmu. 77 S tímto návrhem nekomunistické strany p íli nesouhlasily, p edev ím pak Drtinovo ministerstvo spravedlnosti. Na p d Národní fronty se o takovém zp sobu postihu noviná dlouho diskutovalo, a se nakonec v únoru 1948 komunist m uvolnily ruce a mohli se s reak ním tiskem vypo ádat podle svých p edstav. 78 Mezi nejrelevantn j í deníky a jejich ideové zam ení pat il p edev ím radikáln levicový proud, který tvo il komunistický tisk. lo hlavn o periodika Rudé právo, 73 Na p íkladu Obzor si noviná i potvrdili, e je skute n nebezpe né odchýlit se od stanovené linie. Tisk se jí tedy rad ji dr el a uplat oval ve svém psaní n kolik zásad - nekritizovat prezidenta Bene e, innost vlády, pom ry v s. armád, odsun N mc, politiku Sov tského svazu. BEDNA ÍK, Petr: eský tisk v letech In: KON ELÍK, J., KÖPPLOVÁ, B., PRÁZOVÁ, I., VYKOUKAL, J., Rozvoj eské spole nosti v Evropské unii. III, Média, Teritoriální studia. 1. vyd. Praha, Matfyzpress 2004, s Vzhledem k plánovanému uchopení moci se ov em komunisté z ministerstva vnitra a ministerstva informací shodli v prosinci 1947 na nutnosti v t ího sledování tisku. Na sch zi, která se konala 5. prosince 1947, rozhodli z ídit v rámci ministerstva informací kontrolní odd lení, které bude sledovat ve kerý tisk a p estupky p edá ke stíhání ministerstvu vnitra. Státní bezpe nost m la poté p istoupit k podání trestního oznámení na redaktory, v p ípad hrubého poru ení zákona periodikum zabavit. Tyto zásady byly potvrzeny na sch zce komunist z obou ministerstev dne 19. prosince Kontrolní odbor tiskového odd lení ministerstva informací zahájil svoji innost 22. prosince M l si v ímat lánk v t chto oblastech: a) dvouletý hospodá ský plán, b) tvaní proti slovanským národ m, c) otázky zásobovací a vy ivovací, d) základní linie na í vnit ní a zahrani ní politiky, e) v ci obrany státu. - BEDNA ÍK, Petr: eský tisk v letech In: KON ELÍK, J., KÖPPLOVÁ, B., PRÁZOVÁ, I., VYKOUKAL, J., Rozvoj eské spole nosti v Evropské unii. III, Média, Teritoriální studia. 1. vyd. Praha, Matfyzpress 2004, s Tamté. 76 Sedmý odbor ministerstva, tvo ený strukturami Státní bezpe nosti a politického zpravodajství, se vyjád il, e, pova uje za neslu itelné se zásadami lidové demokracie a za politicky neúnosné, aby byl znovu zaveden p e itek d ív j ích politických re im, cenzura tisku, a z t chto d vod nesouhlasí zásadn s návrhem na obnovení pom r z doby p ed okupací. - DRÁPALA, M., Na ztracené vart západu, 1. vyd. Praha, Prostor s Tamté. 78 Tamté. s

23 Rovnost, Nová svoboda, Strá lidu a Pravda. V rným spojencem komunist byl odborá ský tisk deník Práce (ROH), Mladá fronta (S M) a Zem d lské noviny (JS Z). 79 Tisk demokratické levice, respektive z tehdej ího pohledu politického st edu, p edstavovaly v prvé ad deníky národních socialist Svobodné slovo, eské slovo, Nové slovo, Volné slovo a Svobodný sm r. Blízkou pozici zastávaly Peroutkovy nadstranické Svobodné noviny a Dne ek. 80 Prostor mezi radikální a umírn nou levicí zaujímal sociáln demokratický tisk, konkrétn deníky Právo lidu, in, eskoslovenská demokracie, Nový den a Strá severu. 81 Nejmén po etnou skupinu pak tvo il nesocialistický politický tisk, reprezentující z dobového pohledu pravici. Zahrnoval lidovecké deníky Lidová demokracie, Národní obroda, Hlas, Osvobozený na inec a týdeníky Obzory a Vývoj 82. Na Slovensku p íbuznou linii reprezentoval tisk Demokratické strany, v prvé ad deník as a Nové prúdy. 83 Léta v cn definoval historik Drápala: Pro jedny p edstavují krátké období svobody, vklín né mezi dv diktatury. Druhým se jeví jako demokratická kamuflá, pod jejím nát rem se odehrával nezadr itelný skluz do komunistické pasti. První náhled je snad ovlivn n spí e osobními pro itky, druhý osvobozeným historickým poznáním. 84 Po únoru 1948 komunisté provedli systematickou o istu jak v adách periodik, tak v adách jejich tvo itel, samotných noviná. Sv d í o tom také lánky, analyzované v rámci na eho výzkumného vzorku Co se d lo za únorových dní s tiskem? V tomto d jinném období na í republiky bylo b né, e politické strany m ly svá vlastní periodika. Politická neutrálnost v tisku neexistovala, práv naopak jednotlivé listy dávaly výrazn najevo náklonnost ke své stran a ke v emu, co k ní pat í. Noviny se mezi sebou asto atakovaly. Procházíme-li noviny z povále ného období, tak vidíme, e noviná i hlavn prosazovali názory a zájmy svého vydavatele. Zvlá výrazné to bylo 79 DRÁPALA, M., Na ztracené vart západu, 1. vyd. Praha, Prostor s Tamté. 81 Tamté. 82 Oba tyto asopisy hodn le ely v aludku nejen samotným komunist m, ale také sov tským politik m. V únoru 1947 sov tský velvyslanec v Praze Valerian Zorin adresoval ministru zahrani í Janu Masarykovi protestní nótu, v ní ho ádal o sd lení, jaká opat ení hodlá vláda eskoslovenská podniknouti v d sledku uve ej ování podobných provoka ních zmínek, které jsou ve z ejmém nesouladu s p átelskými a spojeneckými vztahy exitujícími mezi na imi státy. Masaryk nakonec odeslal Zorinovi uklid ující odpov, e redakci Obzor byla ud lena ú ední výstraha, a ujistil ho, e postup týdeníku rozhodn odsuzuje. Ve skute nosti v ak jeho nám stek éfredaktora Obzor Duchá ka ujistil, e ministerstvo zahrani í v po ínání asopisu nespat uje protisov tský zám r. - Tamté. s Tamté. s Tamté. s Nap. lánky Melantrich pod národní správu i Noviná i o i ují své ady, oba Nová svoboda dne

24 u tisku politických stran. Jednotlivé deníky se velmi ost e vzájemn napadaly. 86, pí e ve své práci Petr Bedna ík. Nejinak tomu bylo také v únoru roku Komunisté v tisku bojovali zcela ú elov. Stranickost byla podstatou noviná ské innosti, posláním médií bylo vyvolávat masový souhlas ve ejnosti s politikou KS. 87 Sna ili se co nejvíce vymezovat v i nekomunistickým stranám. Jejich zprávy v novinách nazval Ripka variacemi na známé téma : Reakce, která se vet ela do demokratických stran, se sna í svrhnout lidovou demokracii. 88 Úm rn s rozr stající se vládní krizí a blí ícím se p evratem stoupal také zájem médií a ve ejnosti o politické d ní. Politické nap tí napl ovalo stránky novin, ve ejné i stranické sch ze a té r zná setkání. 89 Nejvyhrocen j í byla situace v posledních dnech krize. Tedy 23. a 25. února. Proti komunistické innosti, síle a prolhanosti v tisku v ak opozice bojovala neúm rnými prost edky. Denní tisk eských nekomunistických stran, vyzývající tená e k zachování klidu, polemizoval s Gottwaldovým projevem na sobotní demonstraci, odmítal ak ní výbory NF a zakazoval do nich vstupovat. 90 Ve ejnost se prost ednictvím tisku dozv d la o oficiálním postoji SSSR. V posledním únorovém pond lí roku 1948 st et mezi demokratickými silami a komunistickou snahou ovládnout zemi vrcholil. P esto e v pond lí noviny tradi n nevycházely, vy la v t ina list v mimo ádném vydání, aby informovaly o ned lním lánku v moskevské Pravd, vyjad ujícím sov tskou podporu eskoslovenským komunist m. 91 O vyu ití médií p i komunistické propagand pí e také Veber: Rozhlas v moci komunistické strany byl samoz ejm mocnou silou této strany. Stejným zp sobem se aktivizovalo i zpravodajství, okam it se za alo monitorovat ve kerý tisk a zaji ovat jeho nep ímé ovliv ování ( ). 92 Komunisté bojovali také o to, aby se v tisku neobjevovaly ádné reak ní projevy. Podle Bedna íka se na sledování tisku dohodli (v rámci ministerstva vnitra a ministerstva informací) ji v prosinci roku BEDNA ÍK, Petr: eský tisk v letech In: KON ELÍK, J., KÖPPLOVÁ, B., PRÁZOVÁ, I., VYKOUKAL, J., Rozvoj eské spole nosti v Evropské unii. III, Média, Teritoriální studia. 1. vyd. Praha, Matfyzpress 2004, s KON ELÍK, J., VE E A, P., ORSÁG, P., D jiny eských médií 20. století. 1. vyd. Praha, Portál, s RIPKA, H., Únorová tragédie. 1. vyd. Brno, Atlantis s KAPLAN, K., P t kapitol o únoru. 1. vyd. Brno, Dopln k s Tamté. s HUDEC, V., 30 let socialistické urnalistiky. 1.vyd. Praha, Noviná Nutno podotknout, e speciální ísla vy la pouze komunistickým novinám. 92 VEBER, V., Osudové únorové dny. 1. vyd. Praha: Lidové noviny, s BEDNA ÍK, Petr: eský tisk v letech In: KON ELÍK, J., KÖPPLOVÁ, B., PRÁZOVÁ, I., VYKOUKAL, J., Rozvoj eské spole nosti v Evropské unii. III, Média, Teritoriální studia. 1. vyd. Praha, Matfyzpress 2004, s

25 První kroky vedoucí k omezení tisku politických soupe se uskute nily ji 20. února, kdy papírny v eské Kamenici zastavily dodávky papíru pro tiskárny národn socialistické a lidové strany. Ú inek sice nebyl okam itý, proto e tiskárny m ly zásoby, nicmén trvalý. 94 Komunisté tato opat ení interpretovali po svém jako spontánní zásahy d lnické t ídy. Obsazeny byly tiskárna a redakce deníku Lidová demokracie, zastaveno bylo vydávání týdeník Obzory a Vývoj. V redakci Svobodného slova byl zbaven funkce éfredaktora Ferdinand Peroutka 95, jeho místo obsadil komunistický spisovatel Jan Drda 96. Svobodné slovo po zabavení dokonce dva dny nevycházelo. 97 Nakonec komunisté obsadili také nakladatelství Melantrich. Nekomunistický tisk, který mohl existovat i po p evratu ukázn n slou il nov nastolenému re imu. Hned ode dne následujícího po p evratu se noviny demokratických stran, které si v t inou podr ely své p vodní názvy, za aly k nerozeznání podobat novinám komunistickým a ve snaze se zalíbit je dokonce p edhán jí. 98 Ru ení novinových list se rozpoutalo ve velkém m ítku. Hned po státním p evratu v únoru 1948 zakázala komunistická moc z politických i jiných d vod v eských zemích 149 novin a asopis, na Slovensku 102 periodik, z toho 47 nábo enských. 99 Zkonfiskovány byly regionální tiskoviny, i kdy hlavní pokyny produkovalo ministerstvo informací, v praxi tyto úkoly vykonávaly slo ky SNB. Je t v p edve er p evzetí moci komunisty byly zabaveny národn socialistické deníky Svobodné slovo a ostravské Nové Slovo a lidovecký deník Lidová demokracie a následujícího dne národn socialistický týdeník Svobodný zít ek ( ) a lidovou stranou vydávaný Tigrid v týdeník Vývoj. 100 Zastavena byla v echna krajská 94 KAPLAN, K., P t kapitol o únoru. 1. vyd. Brno, Dopln k s Ferdinand Peroutka ( ) je vedle Karla Havlí ka Borovského asto pokládán za nejvýznamn j ího p edstavitele eské demokratické urnalistiky. Oba spojuje nejen jejich cílev domá orientace na tradice kritického, západn orientovaného my lení, ale skv lý noviná ský styl, sarkastické ost í a schopnost p esné, pregnantní formulace. Týdeník Dne ek za al vydávat v b eznu 1946 a byl také éfredaktorem Svobodných novin. P ed rokem 1948 za al v tisku ost e kritizovat nové pom ry v politice. Brzy se Peroutka i jeho noviny staly p edm tem útok a nenávisti. Po p evratu uprchl do exilu. il v USA, kde také zem el. URL: < [citováno ] 96 Jan Drda ( ): Rozporná osobnost J. Drdy v sob spojovala jednak výrazného autora, vybaveného lidov p ístupným jazykem a schopností spontánního vyprav ství, a jednak eticky slabého lov ka, ochotného po únoru za vidinu oficiální p ízn a poct - p evzít roli jakéhosi vrchního "organizátora" literárního ivota. V roce 1948 byl Drda dosazen jako éfredaktor Lidových novin a pod jeho vedením, kdy odstranil p ední nekonformní redaktory, dosp l tento nejpresti n j í list p edvále né republiky roku 1952 ke krachu. Srpnová okupace v roce 1968 p inesla pro Drdu t ké trauma. Zareagoval v ak na ni nekompromisn : Neubli ujte jim, ale nepodejte jim ani hrnek vody!, vyzýval v Práci. Není divu, e sv j ivot do il v nep ízni normalizátor. URL: < [citováno ] 97 Á EK, P., Zneu ití Sboru národní bezpe nosti v únoru In: Dejmek, J., Lou ek, M., Únor edesát let poté. Sborník text. 1. vyd. Praha, CEP s RIPKA, H., Únorová tragédie. 1. vyd. Brno, Atlantis s KAPLAN, K., PALE EK, P., Komunistický re im a politické procesy v eskoslovensku. 1.vyd. Brno, Barrister & Principal s BYSTROV, V., Svobodná nesvoboda. 1. sv. Praha, Studie s

26 a jiná místní periodika, s od vodn ním si ministerstvo p íli hlavu nelámalo. Zpo átku se vymlouvalo na nedostatek papíru, pozd ji si dokonce p edtisklo formulá, do kterého se jen p ipisovaly nezbytné údaje jako datum i název listu. Totalitní re im znamenal také zavedení cenzury. Do února 1948 u nás ádná pevná cenzurní pravidla nastavena nebyla. 101 Od p evratu se uplat ovala cenzura i autocenzura. Komunisté uplat ovali také cenzuru p edb nou. Jednotliví noviná i dostávali informace o tom, jak lánky psát. D vod zavedení cenzury byl prostý, KS si tak nejen zaji ovala vlastní propagandu, ale zárove zabra ovala jejímu odporu. Sna ila se znemo nit jakoukoli mobilizaci opozice, cht la izolovat úst edí soupe ících politických stran od ve ejnosti, od jejich len a funkcioná. To v ak neznamenalo pouhou úpravu struktury a vlastnických vazeb médií, s únorem zapo al razantní nástup nového modelu ve ejné komunikace modelu typického pro totalitní re imy ( ) Média u neodpovídala za svoji innost ve ejnosti, nýbr výhradn KS jako rozhodující politické síle ( ). 102 Krom cenzury zastavili komunisté tiskárnám dovoz papíru. To v e trvalo p inejmen ím do té doby, ne danou redakci sami p evzali. Krátce po únoru 1948 oznámil ministr informací Václav Kopecký základní zm nu v oblasti kultury a hromadných sd lovacích prost edk : Nyní máme v rukou tiskárny, papír, nakladatelství ( ) 103 S nedostatkem papíru se republika potýkala u déle. Pro ru ení nekomunistických periodik se KS tento fakt velice hodil. Václav Kopecký byl jedním z hlavních p edstavitel gottwaldovského vedení KS. Z ministerstva ud lal skute né orwellovské Ministerstvo pravdy. 104 Mezi prvními byla ru ena zejména periodika, která se ji d íve profilovala jako protikomunistická. V dal ích letech to byla ta, která musela být zru ena z úsporných d vod. Co byl nepravý d vod vymy lený Ministerstvem informací, který napomáhal ru ení dal ích a dal ích periodik. 105 Politický p evrat v únoru 1948 zásadn zm nil dosavadní vývoj i situaci v eské a slovenské urnalistice. Na dlouhou dobu komunistický re im na i urnalistiku ovliv oval a v neposlední ad ji také nav dy poznamenal. Do lo nejen k o ist redakcí 106, kádrovým 101 BEDNA ÍK, P., CEBE, J., Vývoj médií v eskoslovensku od února 1948 do prosince In: Sborník Národního muzea v Praze, ada C Literární historie. Praha 2008, ro. 53,. 1 4, s KON ELÍK, J., VE E A, P., ORSÁG, P., D jiny eských médií 20. století. 1. vyd. Praha, Portál, s KOSATÍK, P., Ferdinand Peroutka. Praha a Litomy l, Ladislav Horá ek Paseka v Praze a Litomy li s KNAPÍK, J., Únor a kultura. Sov tizace eské kultury Praha, Libri, Tamté. 106 Ak ní výbor svazu v ele s redaktorem Rudého práva Vojt chem Dolej ím, vedoucím initelem svazu po smrti Otakara Wünsche v zá í 1947, zapo al svoji innosti 25. února 1948, okam it p istoupil k vylu ování ze Svazu eských noviná v ech publicist, kte í m li k politice KS v povále ném období kritické výhrady (hned 25. února byli vylou eni nap íklad Ferdinand Peroutka, Pavel Tigrid). Tito noviná i p i li o jakoukoliv mo nost pokra ovat v publicistické práci a odcházeli do emigrace. I v jednotlivých vydavatelstvích se utvo ily ak ní výbory, ada éfredaktor 26

27 zm nám ve vedení ady novin a asopis, ale i ke zm nám ve struktu e tisku. 107 Zánik i obm nu mnoha eských periodik tedy krom ekonomických p í in (nedostatek papíru) poznamenaly p edev ím zm ny politického systému zem. Nového zevn j ku, a p edev ím obsahu se tak do kaly listy nejen politické i kulturní, ale pod vlivem procesu sm ujícího k vytvá ení jednotných spole enských organizací se m nila i tvá tisku mláde nického, t lovýchovného, tisku pro eny atd Ostravský region a jeho tisk Po ukon ení druhé sv tové války se sna ila v t ina ob an Ostravy vrátit do kolejí b ného ivota. Po odchodu N mc se zm nila struktura ob an m sta. Lidé za ali mít více volného asu, díky tomu nastal nap íklad rozkv t v kulturní oblasti Ostravy. Samotné po átky periodického tisku v Ostrav sahají do konce 19. století, p esn do roku 1880, kdy v rámci Opavského týdeníku za ala vycházet p íloha Ostravan. 109 Dal í nov vzniklé tiskoviny se udr ely bu krátkodob, nebo vycházely adu let a do roku P ed válkou, za období první republiky, zde vycházely i politické listy. Stranickost jednotlivých deník m la samoz ejm vliv i na objektivitu p iná ených zpráv. By postupem asu n které listy p e ly od politického obsahu k ob anskému, p íli nestranné p irozen nebyly. 110 Vycházelo zde est hlavních periodik: Duch asu ( asopis SSD), D lnický deník (list levého k ídla SSD, po odtr ení sociáln demokratické levice a vzniku Komunistické strany eskoslovenska vycházel od roku 1922 coby tiskový orgán KS ), Moravskoslezský deník (orgán národní demokracie), Ostravský deník (odpolední, pozd ji polední list národní demokracie), eské slovo (p esto e se oficiáln nehlásilo k ádné ze stran, bylo stranickou tribunou národn socialistické strany) a Ostravský kraj (tiskový orgán eskoslovenské strany lidové). 111 V t in z nich se nepoda ilo existen n p e ít mnichovský diktát a vznik Protektorátu echy a Morava. Nacisté zastavili vydávání liberálního tisku, na nové podmínky musel p istoupit i pravicov orientovaný Polední deník, za al vycházet deník byla zbavena funkcí a redakce procházely velkou kádrovou obm nou. (BEDNA ÍK, Petr: eský tisk v letech In: KON ELÍK, J., KÖPPLOVÁ, B., PRÁZOVÁ, I., VYKOUKAL, J., Rozvoj eské spole nosti v Evropské unii. III, Média, Teritoriální studia. 1. vyd. Praha, Matfyzpress 2004, s ) 107 Kolektiv autor, Z historie na í noviná ské organizace ( ). 1.vyd. Praha: Noviná, s Tamté. 109 Záhy za aly na Ostravsku vycházet dal í listy. Nap. Arneiterfreund, Zájmy d lnictva, Ostrauer Zeitung, Ostravice, Ostravský obzor, Hlasy z Ostravska, Prokop, Národní socialista, Svoboda, D lnický deník, Sokolský v stník atd. 110 Kol. autor, Tisk. In: Kolektiv autor, Bílá kniha, 17 p íb h z ostravské kulturní historie, 1. vyd. Ostrava, Statutární m sto Ostrava s Tamté. s

28 Národní práce a vycházelo eské slovo v jeho redakci ov em z stali pouze redakto i, kte í s nacistickým re imem kolaborovali. 112 Po válce navázaly na p edvále ná periodika Divadelní list, Psychická revue a Sokolský v stník upy Moravskoslezské. Za aly vycházet také nové politické deníky Nová svoboda, Nové slovo, Hlas a eskoslovenská demokracie. V neposlední ad vznikly i závodní asopisy zam stnanc velkých ostravských podnik Úderník (Ostravskokarvinské doly), Jiskra (Vítkovické elezárny) a Ostravský tramvaják (Spole nost moravských drah). 113 Únor 1948 znamenal pro Ostravu velké zm ny v n kolika oblastech. Pro kulturu znamenal p edev ím pod ízení pobo kám nov ustavených úst edních um leckých svaz. Po únoru 1948 byl zru en ve kerý nekomunistický tisk, na výb r byl pouze jediný ostravský deník Nová svoboda. Vedle toho se kupovalo Rudé právo, eské slovo a závodní asopisy. 114 Pr mysl byl komunistickým vládním programem ovlivn n ji p ed p evratem. Mocenskopolitická orientace eskoslovenska na Sov tský svaz a jeho satelity znamenala op t výraznou preferenci t kého pr myslu pro zbrojní výrobu. Vládní program pro léta , v n m ostravskému pr myslu p ipadly klí ové úkoly, zpe etil osud Ostravy, p edev ím jejích tehdej ích i budoucích obyvatel. 115 Politickou scénu v únoru 1948 p edstavovali hlavn místní komunisté. Komunistickou stranu v Ostrav ovládla úzká skupina p evá n p edvále ných len strany a ú astník odboje. U 28. února, záhy po únorovém p evratu, bylo zastaveno vydávání národn socialistického Nového slova a lidoveckého Hlasu. Masová likvidace soukromých emesel a jejich za len ní do komunálních podnik znamenaly zánik podnikatelských iniciativ a znatelný pokles odborné úrovn slu eb. 116 Mocenský p evrat znamenal pro Ostravu negativní zm ny nejen v pr myslu (který sice vzkvétal, ale znamenal pro Ostravu do budoucna p ízvisko erné m sto díky patnému ovzdu í), kultu e a noviná ství, ale také ve stavitelství, zábav i t lovýchov. 112 Kol. autor, Tisk. In: Kolektiv autor, Bílá kniha, 17 p íb h z ostravské kulturní historie, 1. vyd. Ostrava, Statutární m sto Ostrava s Tamté. 114 JE ÁBKOVÁ, J., Kulturní ivot, vyu ití volného asu, stravování a odívání Ostravan v letech s In: Bla ena Przybylová s redak ní radou, Ostrava: p ísp vky k d jinám a sou asnosti Ostravy a Ostravska vyd, enov u Ostravy, Tilia, s. 361, Kol. autor, Tisk. In: Kolektiv autor, Bílá kniha, 17 p íb h z ostravské kulturní historie, 1. vyd. Ostrava, Statutární m sto Ostrava s. 22, Tamté. s

29 2.5 Metodologie, zkoumaný vzorek Oblast ostravského regionálního tisku pat í mezi doposud nedostate n probádaná témata. Problematické bylo najít jakákoli sv dectví o rozhodujících dnech únoru 1948, nato odbornou literaturu k dobovému tisku. Pokud historici zmi ují obsahy ti t ných hromadných sd lovacích prost edk 117, slou í jim p edev ím ke konkretizaci obecných shrnutí. V takovém p ípad citují ast ji celostátní deníky, jakými v té dob byly nap íklad Rudé právo, Svobodné slovo, Právo lidu i Lidová demokracie. 118 Práce s primárními prameny Archivu Ostrava je postavena p edev ím na srovnávání jednotlivých lánk analyzovaných novin. Výb r t chto text a jejich p ípadná interpretace jsou podlo eny historickou literaturou zabývající se únorovým p evratem roku V této kapitole uvádíme metodologii, kterou jsme aplikovali v rámci výzkumu námi zvolených periodik. P i práci bylo t eba uv domit si, e noviny tehdej í doby nebyly psány a vedeny, jako ty dne ní. Jde p edev ím o periodika stranická, která publikovala dle po adavk politických stran. Nem eme zde proto hledat formu zpravodajství v podob, v jaké ji známe dnes (viz dále, kap. 3.2). Listy jsou siln orientovány na názorová stanoviska svých vydavatel. Tomu nasv d ují i lánky, které jsme analyzovali. lo v nich p edev ím o seznámení tená e s prohlá eními a inností stran, zárove upozor ovaly na l ivé i nesprávné postupy a tvrzení ostatních partají. Termíny nezávislé noviny a svobodný noviná neexistovaly. V Ko ickém vládním programu z roku 1945 se vládní strany dohodly na zru ení nezávislého tisku, pova ovali jej za jednu z p í in krize p edvále né republiky. 119 Redakto i museli být leny Noviná ského svazu a jako takoví byli povinni dodr ovat jisté stanovy, jinak jim hrozilo vylou ení a s tím související znemo n ní urnalistické innosti. 120 Proto e média konstruují realitu 121 a stranické listy z roku 1948 obzvlá, k objasn ní jednotlivých historických událostí vyu íváme odborné literatury vydané po roce 1990, která ji není pod vlivem cenzury komunistického totalitního re imu. lánky za azené do zkoumaného vzorku jsou z regionálních novin Ostravy Nová svoboda, Nové slovo, Hlas, eskoslovenská demokracie a regionální mutace celostátního 117 Slovním spojením hromadné sd lovací prost edky se za socialismu ozna ovala média. 118 Takové citace pou ívá nap. Václav Veber - VEBER, V., Osudové únorové dny. 1. vyd. Praha, Lidové noviny BEDNA ÍK, P., eský tisk v letech In: KON ELÍK, J., KÖPPLOVÁ, B., PRÁZOVÁ, I., VYKOUKAL, J., Rozvoj eské spole nosti v Evropské unii. III, Média, Teritoriální studia. 1. vyd. Praha, Matfyzpress 2004, s Tamté. 121 Viz dále, kap

30 deníku Práce. 122 V echny jsou dostupné v Archivu m sta Ostrava. Zkoumané období p edstavuje dobu od st edy do tvrtku Tento asový úsek byl zvolen na základ odborné literatury. 123 Ve v echny dny vy la pouze komunistická Nová svoboda. Ostatní periodika nevy la v pond lí, v ten den se noviny netiskly, vy lo jen zvlá tní vydání Nové svobody. Poslední analyzovaný den (26. 2.) ji zanikly Nové slovo a Hlas, jejich ostravské tiskárny Melantrich a Hlas byly zabrány komunistickými slo kami. Dohromady jsme analyzovali 327 lánk obsa ených v 39 íslech novin. Z toho nejvíce text bylo v Nové svobod (106 vzork ), pak v Práci (84 vzork ), v Novém slov (64 vzork ), eskoslovenské demokracii (45 vzork ) a nejmén v Hlasu (28 vzork ). Jednotlivé lánky m ly svou grafickou úpravu. Krátké zprávy i poznámky byly v t inou za azeny do jednoho sloupce, pop ípad byly odd leny linií odd lující je od zbytku stránky. V t í texty pak byly ozna ovány vlastním titulkem, pop ípad i nadtitulkem i podtitulkem. Názorové rubriky tená jsme do vzorku neza azovali. 124 Stejn tak jsme nezkoumali ani inzerci i fotografie dokumentující únorové d ní v republice a zobrazující p ední politické osobnosti. 125 Nejvýrazn ji p sobily titulky uvedené nad nebo vedle záhlaví novin. Barevné odli ování se v listech neu ívalo, pouze název listu Práce byl ti t n erven. Hlavním cílem práce je reflexe únorového p evratu v ostravském tisku tak, jak ho noviny podávaly svým tená m. Díl ím cílem je vzájemná komparace zobrazování událostí jednotlivými listy. Zde vycházíme z komparativní (historickosrovnávací) metody Miroslava Hrocha. Sna íme se zde o elementární ur ení shod a rozdíl mezi n kolika objekty komparace. 126 V rámci výtisk jsme nejprve zvolili lánky, které tematicky zapadají do p edm tu práce. V pr b hu dal ího kroku byly u lánk ur ovány pracovní znaky, které nám pozd ji 122 Tato periodika byla vybrána jako hlavní ostravské listy nejv t ích eských politických stran Národní fronty. Práce ve vzorku zastupuje celonárodní organizaci ROH, zárove byla vybrána jako ukázka nestranického periodika. (I kdy se b hem analýzy ukázalo, e texty v ní obsa ené jsou prokomunisticky orientované.) 123 Stejn pracuje s rozhodujícími únorovými dny Karel Kaplan ve své knize P t kapitol o únoru. Vladimír Veber sice za íná a od , v bezprost edn p edcházející kapitole s názvem Poslední zasedání vlády v ak zmi uje, e sch ze m la svým zp sobem netypický pr b h, program je t ani neza al a u se objevily první spory. ( ) Nakonec Gottwald náhle sch zi ukon il a oznámil, e pokra ovat se bude v pátek 20. února ( ), vláda se tedy roze la, ani cokoli dohodla. - VEBER, V., Osudové únorové dny. 1. vyd. Praha, Lidové noviny s Z tohoto d vodu tímto dnem v analýze za ínáme i my, proto e p estala být NF akceschopná a Gottwald definitivn p e el do útoku. Posledním zkoumaným dnem je st eda , proto e je v eobecn známo, e st eda 25. února byla posledním dnem eskoslovenské vládní krize. - VEBER, V., Osudové únorové dny. 1. vyd. Praha, Lidové noviny s lánky analyzujeme z vydání novin od 18. do , proto e se o daných událostech v tisku informuje o den pozd ji. 124 Nap íklad rubriky deníku Práce Co tomu íká i Mluvíme s elními národohospodá i. 125 Ty byly v novinách oti t ny jen sporadicky. Celkem jsme jich zaregistrovali pouhých 8. Z toho v t ina byla v Práci (5 fotografií). 126 HROCH, M., Úvod do studia d jepisu, 1. vyd. Praha, SPN s

31 dopomohly k lep í orientaci p i zpracování a komparaci. 127 Témata, která jsou zde takto srovnávána, byla zvolena na základ historické literatury. 128 P edpokládáme tedy, e jako taková musela být v únoru roku 1948 relevantní. Historický kontext témat je uveden v teoretické ásti diplomové práce. Texty, které byly analyzovány, tudí obsahují informace týkající se únorového mocenského p evratu roku P edev ím jsou to lánky prvních a druhých stran jednotlivých periodik. Redakce tato politická témata v dnech krize up ednost ovala a adila na titulní strany list. 3 Praktická ást 3.1 Analýza ostravských periodik V teoretické ásti jsme se pokusili zasadit p edm t výzkumu do obecného historického kontextu, v metodologii p iblí it pracovní postup zkoumání. Nyní budeme analyzovat námi ur ený vzorek lánk v ka dém listu den po dni, a to od úterý do tvrtku N které informace uvedené v novinových textech budou dopl ovány citacemi z odborné literatury. 129 Pro ilustraci pou íváme také ukázky lánk, které v ak v t inou uvádíme v poznámkách pod arou. Slova v textech, která neodpovídají dne ní pravopisné norm, necháváme v p vodní podob. Do zkoumaného vzorku jsou za azeny Nová svoboda (deník Komunistické strany eskoslovenska), Nové slovo (list eskoslovenské strany národn socialistické), Hlas (deník eskoslovenské strany lidové), eskoslovenská demokracie (list eskoslovenské sociální demokracie) a Práce (list Revolu ního odborového hnutí). V echna vybraná ísla list jsou z období Tato zna ení byla opravdu jen pracovní a n která nakonec ani nebyla vyhodnocena i pou ita v textu diplomové práce. P íklady analyzovaných rys lánk : umíst ní v listu, ánr, podpis autora, prokomunistická orientace / protikomunistická orientace, proti komu byl konkrétn zam ený, (ne)v í v parlamentní vy e ení krize, (ne)souhlasí s demisí, (ne)spoléhá na Bene e, vztah k SSSR, propaganda, neutralita, vlastní názory autora, stylizace autora do role mluv ího národa, (ne)odhalení komunistických praktik, populismus. 128 P edev ím monografie k tématu: KAPLAN, K., P t kapitol o únoru. a VEBER, V., Osudové únorové dny. I kdy Veber cituje Kaplana, domníváme se, e jeho pohled je v n kterých zále itostech odli ný (a nový). Proto tyto dva prameny vyu íváme pro odhalení r zných úhl pohledu. 129 Vzpomínky Huberta Ripky jsou za azeny jen pro ilustraci dobové situace. (RIPKA, H., Únorová tragédie. 1. vyd. Brno, Atlantis 1995.) 130 Ve v echny tyto dny vy la jen Nová svoboda, podrobn j í informace viz následující podkapitoly rozbor periodik. 31

32 Samotným politickým událostem devíti kritických dní v novala periodika nejvíce prostoru na titulních stranách. 131 Do rozboru jsme zahrnuli lánky, které se týkaly bu p ímo politické krize, nebo politického d ní, které se ve zkoumaném období odehrávalo a m lo bezprost ední vliv na vzniklou situaci. V novinách jsou to lánky s tématy týkajícími se sjezdu odbor a závodních rad, manifesta ní stávky, jednotlivých podnikových rezolucí, dále jde o texty, které se týkaly sch zek s prezidentem Bene em i samotného politického jednání prezidenta. azeny jsou zde i zprávy, které se týkají Revolu ního odborového hnutí, Úst ední rady odbor, tisku domácího i zahrani ního. Ve v ech p ípadech bylo d le itou podmínkou, aby se jejich obsahy týkaly událostí, které rozhodovaly o samotném vývoji únorového mocenského p evratu. N kte í redakto i analyzovaných novin nepracovali v láncích s minulým asem tak, jak tomu je v na í dob. Dne ní noviná o v erej ích událostech pí e v minulém ase. Zatímco domicily n kterých lánk z února 1948 vypadaly nap íklad takto: Praha, 20. února. Dále v textu pak jeho autor ji pokra oval v p ítomném ase. Dal ím úkazem, typickým pro zkoumané noviny, byly redaktory asto nepodepsané lánky. Tvo ily 36 % celého vzorku. Nejpo etn j í byl tento jev v Nové svobod, zde jsme zjistili 61 % anonymních text Nová svoboda deník Komunistické strany eskoslovenska Periodikum Nová svoboda za alo vycházet 5. kv tna roku lo o regionální noviny KS pro m sto Ostravu. Zpo átku mívalo 8-12 stran, v období kolem února 1948 pr m rných 4-16 stran na vydání. Formát listu byl ve velikosti 46x31 cm. Od 14. ervence 1946 vedl noviny éfredaktor Svatopluk Ra ka. Od 16. listopadu 1947 Novou svobodu tisklo nakladatelství Svoboda v Ostrav. Po p evratu, konkrétn , se tisk novin p esunul do prostor ostravského Melantrichu, kde se do té doby tisklo národn socialistické Nové slovo. Podle dostupných pramen se v ak Nová svoboda v Melantrichu dlouho netiskla. Od se její produkce vrátila zp t do tiskárny Svoboda. List vycházel denn krom pond lí, v analýze je v ak za azeno i speciální íslo vydané v pond lí Novou svobodu vydával krajský výbor KS v Ostrav Viz kap Anonymní texty v dal ích listech: Hlas (57 %), eskoslovenská demokracie (53 %), Nové slovo (14 %) a Práce (10 %). Nejmén anonymních text bylo tedy v Práci, mo ná tento fakt souvisí s oficiálním nestranickým zam ením listu. 133 Kubí ek, J., Padesát let komunistického tisku na Morav. 1. vyd. Brno, Blok s

33 Ohledn únorových událostí podávala Nová svoboda obraz, který vyhovoval stranické politice a jen napomáhal v t í oblib strany mezi ob any a, v neposlední ad, díky tomuto stylu psaní mohla KS zmobilizovat davy ke kone nému politickému p evratu. 134 Nadpolovi ní v t ina text z stala svými autory nepodepsána. Celkem lo o 65 anonymních text, 26 lánk bylo podepsáno zkratkou redaktorova jména, est lánk bylo od tiskových agentur 135 a pouze v osmi p ípadech jsou lánky podepsány celým jménem. Z toho t i jsou prohlá ení známých politických osobností. 136 Nová svoboda je analyzována od vydání ze dne do vydání dne Jako jediná tedy vy la ka dý den zkoumaného období. Celkem bylo pro analýzu pou ito 106 lánk. St eda 18. února 1948 Archivované vydání tohoto ísla novin je poznamenáno chyb jící tvrtinou první strany, která byla z neznámých d vod vytr ena. itelná je jen ást textu, proto dva lánky, které se dle torza titulk týkají tématu, nemohly být do analýzy za azeny. Na té e stran najdeme krátkou zprávu, ve které se její autor ptá, zdali se dal í sch ze Národní fronty bude konat. Text nepochybn navazuje na vzniklou situaci p ede lého dne, kdy byla p ed asn ukon ena sch ze vlády. Na titulní stran jsme analyzovali první úto ný lánek v i nekomunistickým politik m. Text s názvem Lid se u nedá okrádat vystupuje proti len m vlády, kte í ohro ují hospodá skou politiku státu 137 tím, e napomáhají milioná m a podvodník m. Text Jak Drtinova justice pomáhala nár. soc. provokatérovi vystupuje proti národním socialist m, kte í m li vyu ít osobu V. Ho ice pro pokus o rozvrat KS. Plán provokatérské skupiny nár. soc. strany s V. Ho icem, který byl vyslán do Stalinových závod, aby se tam vloudil do KS a vyvolával incidenty, hanebn selhal. Proto se nyní tato skupina pokou í vpa ovat jej do KS podruhé! 138 Podrobn ji je zde popsán jeho 134 Co se tý e formální podoby text, byly nadepisovány titulky, na první stran novin se asto objevovaly tzv. titulky palcové. Nadepisování lánk bylo dopl ováno také nadtitulky (22 p ípad ) a podtitulky (27 p ípad ). Ve v t in p ípad byl vyu it bu jeden, nebo druhý. lánek obsahoval titulek s nadtitulkem i podtitulkem jen výjime n (8 p ípad ). Ostatní texty byly bu za azeny v rubrikách, nebo lo jen o krátké zprávy, avíza i poznámky a tyto pak byly oti t ny bez titulk krát lo o eskoslovenskou tiskovou kancelá a jednou o tiskovou agenturu SSSR Tass. 136 Zde p edseda ÚRO Antonín Zápotocký, generální tajemník ÚRO Ev en Erban a zemský bezpe nostní referent Linhart. 137 Nová svoboda, Lid se u nedá okrádat, Nová svoboda, Jak Drtinova justice pomáhala nár. soc. provokatérovi,

34 kriminální ivot, data a d vody jeho zat ení a následné propou t ní vedené národními socialisty. Po prvním dni krize bylo v Nové Svobod publikováno est lánk, které se dotýkaly d ní na eskoslovenské politické scén. Analyzovány byly ty i. tvrtek 19. února 1948 Následující den pokra uje tisk KS ve tvavé kampani proti národním socialist m. Napadá stranu ze snahy vyvolat vnitropolitickou krizi a obvi uje ji z toho, e zma ila jednání o ústav v zasedání Národní fronty. Sch ze, o které se v p ede lém ísle psalo, e se mo ná nebude konat, nakonec prob hla. V textu se v ak pí e, e se nedostavila delegace, která má na starost projednávání ústavy, nýbr pouze minist i Stránský a Drtina (oba SNS), aby p ednesli svou zprávu. V lánku autor uvádí, e cht li projednávat otázku ohledn d stojník SNB, dále pokra uje: a o ústav necht li v bec jednat. Tím p ekvapili zástupce ostatních stran, zvlá t sociální demokraty, kte í prohlásili, e byli pozváni k projednávání ústavních otázek ( ). Národní socialisté p esto trvali na svém po adavku a odmítli jednat. Proto bylo nutno sch zi skon it, zvlá t kdy se ke stanovisku nár. soc. p ipojili více mén i lidovci SNS dále dle textu plánuje vytvo ení krize, aby mohla ustanovit ú ednickou vládu a chopit se moci. První známky mobilizace lidu jsou v lánku Odrazíme ka dý pokus o reak ní pu, kde se pí e o vystoupení komunistického poslance Slánského p ed závodními d v rníky KS v Praze. Ten je m l nabádat k pohotovosti p ed snahou reakce zvrátit pom ry ve stát ve sv j prosp ch. Z vydání Nové svobody ze dne bylo do analýzy za azeno est text. Pátek Vydání otevírá lánek o sjezdu závodních rad konaném v ned li v Praze. V perexu autor vypisuje hlavní po adavky nejv t ích závod a apeluje na fakt, e jednota d lník a ú edník je nejv t í obrannou silou proti rozvratník m, kte í se sna í vyvolat státní politický i hospodá ský chaos. Ve v ech analyzovaných periodikách se objevuje lánek informující o náv t v sov tského velvyslance Zorina 140 v Praze. Konkrétn v Nové svobod má lánek 139 Nová svoboda, Nár. socialisté se pokou ejí vyvolat vnitropolitickou krisi, Valerian Alexandrovi Zorin ( ) sov tský diplomat, velvyslanec v SR ( ) a nám stek ministra zahrani í ( , ). Veber o tomto mu i pí e, e v SR sehrával tém roli í ského protektora. - VEBER, V. Osudové únorové dny, 1. vyd. Praha, Lidové noviny s Zaji oval astá jednání mezi eskými 34

35 o této události t i v ty a konstatuje se v n m, e Zorin se do Prahy vrací rád, ale jinak jeho p íjezd není nijak komentován. K politické scén se dostává a lánek na spodu titulní strany. KS v n m upozor uje, e bojuje za dojednání a schválení nové ústavy je t p ed volbami. Autor v noval pár slov také p ipomenutí, e tím, kdo brání ústavodárnému jednání, jsou eskoslovenská strana národn socialistická a eskoslovenská strana lidová. 141 Následující zpráva vysv tluje tená m, pro nekomunistické strany kritizují pom ry v SNB. Autor vystupuje i proti n kterým len m SSD. 142 V tomto ísle bylo analyzováno est lánk. Sobota Nejv t í prostor titulní strany redakce Nové svobody v novala p edm tu demise dvanácti ministr SNS, SL a DS. Úst edním lánkem je text s názvem Pracující lid stojí za vládou Klementa Gottwalda. Celý je vypsán tu ným písmem a jde o úto nou a ú elovou filipiku proti ministr m, kte í podali demisi. 143 Na text navazuje p vodní reportá pra ského redaktora A. Svobody z p edsednictva vlády, který popisuje, co se mezi stranami d lo hodinu po hodin. Následující zpráva ministerstev vnitra a národní obrany vydaná prost ednictvím TK 144 palcovými titulky informuje, e vedoucí initelé KS m li být zavra d ni a atakován je zde úst ední tiskový orgán národních socialist Svobodné slovo. a slovenskými komunisty a Moskvou. Náv t va z le ela národním socialist m v aludku: Pravd podobn j í, a dokonce z ejmé bylo, e Zorin byl vyslán do Prahy, aby zasáhl do vnit ní krize v na í zemi, jinými slovy, aby pomohl komunist m v boji proti demokrat m. Jiný výklad nebyl mo ný. - RIPKA, H., Únorová tragédie. 1. vyd. Brno, Atlantis s Komunisté p íjezd Zorina sice nazvali b nou kontrolou dodávek obilí od SSSR, zám r Sov tského svazu byl v ak zcela jiný. Zorinovy aktivity jsou charakteristické a znovu sv d í o moskevské dirigentské taktovce i o podrobných informacích, které m li v Moskv k dispozici. O ekávali demisi a t ili se na ni, nemohli ov em p ipustit, aby demisi podala nadpolovi ní polovina len vlády, to si spo ítali dob e. Klí ovými osobnostmi v tomto smyslu byli Masaryk a ze sociálních demokrat Majer, u nich se demise v podstat rovn o ekávala. Proto jist Zorin v p ekotný a ne ekaný p íjezd a je t p ekotn j í náv t vy, ob vykonal Zorin v byt obou vyhlédnutých politik, to v p ípad diplomat je skute n neobvyklé. ( ) Dá se rovn íci, e Zorinova náv t va sv j ú el splnila. Masaryk byl zastra en a rad ji z stal v posteli. Majer po dlouhém rozhovoru se Zorinem a jeho výhru kách vytrvale odmítal a slíbil jenom, e se poradí se svými stranickými kolegy. Tamté. s Podobným textem je oslavný text na po ínání komunistické strany. Konkrétn na její organizovanost a oblíbenost ze strany jejich p íznivc. Zárove autor pí e, e je t eba plné pohotovosti strany a generální mobilizace v eho lenstva. 142 Pro v ak strany na slo ky SNB úto í? Velkostatká m, advokát m, obchodník m a fabrikant m se více hodila p edmnichovská policie, která by dnes rozehnala sjezd závodních rad i rolnických komisí, uvádí pisatel. - Nová svoboda, Pozadí útok na SNB, / Ministr vnitra Václav Nosek, nový Sbor národní bezpe nosti a jeho velitelské kádry jsou zárukou, e bezpe nostní orgány nikdy své povinnosti v i lidu nezradí. To je p í ina, pro jsou znovu a znovu rozpoutávány útoky proti ministrovi vnitra a SNB. - Nová svoboda, Pozadí útok na SNB, Zástupci jmenovaných stran [ SNS, SL, DS] se op t nedostavili na páte ní mimo ádnou sch zi vlády, která m la vyslechnout zprávu ministra vnitra V. Noska o n kterých otázkách Sboru národní bezpe nosti, je se staly záminkou provokativního postupu národn socialistických initel. ( ) Na p edstavitele národn socialistické, lidové a slovenské demokratické strany padá odpov dnost za to, e se ani páte ní sch ze vlády nemohla konati ( ). - Nová svoboda, Pracující lid stojí za vládou Klementa Gottwalda, D kaz, e i samotná TK byla v té dob ji mocensky ovládnuta komunistickou stranou. 35

36 V samotných ádcích se pí e, e se policie dopátrala Pravomíra Reichla (viz kap ), který organizoval protistátní akci, ale o mo nosti útoku na komunistické initele je v celém p lstránkovém textu jen p l souv tí. 145 Ve výtisku je p ipomenut i ned lní sjezd závodních rad. V rámci agitace celé akce je sjezd ozna ován jako rozhodující událost vnit ní politiky, kde promluví pracující lid. Na tvrté stran vystupují komunisté proti návrhu ministra vý ivy Václava Majera ( SSD). Jde o regionální zprávu. 146 Polovina páté strany je v nována odstupujícím ministr m a obran SNB. V prvním z text je patrná ironie: Svobodné slovo více ne dvoucentimetrovým titulkem zd raz uje, e nep ipustí policejní re im. Nár. soc. chápali v dy pomalu. Proto také otiskli dne ní titulek asi s dvacetiletým zpo d ním. 147 V druhém textu, proto e se týká Bezpe nostních slo ek, úto í autor p edev ím proti ministru spravedlnosti Prokopovi Drtinovi ( SNS). P ipomíná, e z podaných trestních oznámení odsoudilo ministerstvo jen 1 %. Noviná z toho usuzuje, e nekomunistické strany tvou proti SNB, proto e postihuje meliná e. V tomto vydání bylo analyzováno osm lánk. Ned le V den konání sjezdu najdeme nad titulem novin nadpis Sjezdu závodních rad: levá, levá!. Hlavní lánek první strany je o sobotní manifestaci pracujících na Starom stském nám stí v Praze. Je obsáhlý a úto ný proti SNS, SL a DS. Autor cituje premiéra Gottwalda. 148 Podobný text v nekomunistických periodikách analyzovaného období nenalezneme. Nestalo se, aby p edseda té i oné strany i jakýkoli jiný vedoucí len dostal takový prostor pro obranu, vyjád ení vlastního názoru i výzvu k ob an m. Stejn tak v jejich láncích nebyla zaznamenána podobná míra glorifikace Svobodné slovo údajn vydalo lánek, který o této kauze hovo í l iv : tvrdí, e SNB osoby kolem Reichla donutila k protizákonné innosti. KS se proti listu ohrazuje, proto e donutil ministerstvo vnitra a ministerstvo národní obrany vydat zprávu, která m la z d vodu bezpe nosti státu z stat utajená. 146 Tisk sociálních demokrat prý uvedl, e komunisté v Ostravské nemocni ní poji ovn souhlasí s návrhem úpravy plat státních a ve ejných zam stnanc. Autor textu to popírá a p ipomíná tená m, e v podnikovém výboru mají demokraté v t inu, která názory komunist p ehlasovala. 147 Nová svoboda, Napjatá politická situace vrcholí vládní krisí, Jde o p epis jeho e i, kterou p ednesl na Starom stském nám stí. 149 Celá republika manifestuje svou v rnost Klementu Gottwaldovi (Nová svoboda, Z revolu ního nad ení k nové, skute né Národní front! / Voláme vás v echny k bd losti!, ) 36

37 Na úvodní stran byl oti t n i lánek, první zmínka o manifesta ní stávce, která se bude konat v úterý Vydání obsahuje dopis p edsednictva KS prezidentu Bene ovi. 151 Na t etí stran je uveden také dopis KS sociáln demokratické stran, kde se komunisté sna í vyjád ením spole né odpov dnosti za vládu bez rezignujících ministr stáhnout SSD na svou stranu. lánek primárn zam ený proti reakci se objevuje v tomto ísle a na druhé stran. Autorem je Vilém Nový ( éfredaktor Rudého práva), který ve ejn vystoupil na ostravské manifestaci. 152 Dehonestující zám r m ly i ádky informující o rozkladu národn socialistických organizací v závodech a o p echodech len SNS do strany komunistické. Na té e stran se mezi témata dostal i sjezd závodních rad. Jde v ak spí e o výpis podnik, které vedení KS zaslaly souhlasnou rezoluci. lánky na podporu Gottwaldovy vlády najdeme ve vydání je t dva. Jeden hovo í za tisíce delegát, druhý za SNB, která p ísahala v rnost premiérovi a ministru vnitra Noskovi. 153 Regionální zpravodajství týkající se politického d ní v republice podává lánek o manifestaci, která prob hla v Ostrav. Je napsán stejným zp sobem jako informace o se losti na Starom stském nám stí. Glorifikuje pracující lid, který jednotn stojí za vládou Klementa Gottwalda a ukazuje svou sílu. lánek s názvem Nová vláda nebude bez komunist a nebude ani bez Gottwalda vy el v r zných obm nách ve v ech analyzovaných periodikách. Bude mu proto v nována samostatná kapitola, ve které provedeme vzájemnou komparaci jednotlivých text. Jedná se o rozhovor prezidenta Bene e s p ti lennou delegací z ad manifestant, který prob hl 22. února. Nová svoboda text p evzala z TK. Ve vydání z ned le bylo analyzováno t ináct lánk. 150 I kdy se sjezd ROH konal a v den, kdy noviny vy ly, na stránkách Nové svobody se ji rozebíralo, e se ÚRO domluvila na formulaci po adavku sjezdu závodních rad a e na podporu t chto kritérií má být vyhlá ena stávka, která by se v p ípad jejich nespln ní mohla prom nit v generální. 151 Komunisté v n m ádají prezidenta o p ijetí demise ministr t í stran, vysv tlují svou p edstavu o nové Národní front, která bude mít ir í základnu. (Komunisté mluvili o NF, která bude slo ena i z lidu. Tím zamý leli, a pozd ji tak i u inili, zapojit do NF také leny ROH, JS Z a dal ích celostátních zam stnaneckých organizací.) Uji ují jej, e SSD se p idá na jejich stranu a na záv r dopisu se sna í o nátlak na prezidentovo rozhodnutí prost ednictvím hlasu ulice. ( M eme Vás ujistit, e na v ech manifestacích, které se v celé republice nyní konají, se projevuje napjaté o ekávání, zda Vy, pane prezidente, v této vá né chvíli se rozhodnete podle hlasu lidu a p isp jete tak k usnadn ní dal ího astného vnit ního vývoje na í lidov demokratické republiky. (za KS jsou podepsáni Gottwald a Slánský) Nová svoboda, Pro KS je sm rodatná v le lidu, ) 152 Opozici obvinil z vyvolání vládní krize a ze spolupráce se zahrani ní reakcí. D íve mohli po ítat s oporou zahrani ní reakce. To v ak od dob Mnichova adí se do kategorie velezrady. Dodal, e reakce krizi vyvolala kv li p esunu 5 a 8 pra ských d stojník SNB. - Nová svoboda, Reakce vyvolala krisi a bude smetena, Ve stejný den se psalo v Novém slov o stí nostech len SNB, e po nich KS vy aduje podepsání listiny, ve které slibují v rnost p edsedovi KS a ministrovi vnitra, proti jejich v li. 37

38 Pond lí V pond lí Nová svoboda b n nevycházela. Komunistická strana v ak v tento den nechala tisknout n která svá periodika ve zvlá tním vydání. Dle historických pramen za tím stála p edev ím snaha informovat lid o lánku v sov tském komunistickém listu, který oznamoval náklonnost SSSR ke KS. 154 Titulek a následný text k tomuto tématu otevíral vydání Nové svobody. Konkrétn lo o p epis komentátora moskevské Pravdy, který byl p evzat ze sov tské tiskové agentury TASS. 155 Na sobotní manifestaci vyzval p edseda vlády lid k vytvá ení ak ních výbor Národní fronty. V Nové svobod tak p ibyly lánky informující o nov vytvo ených výborech dopl ované slovy o podpo e komunistické vlád. 156 Protireak ní boj lze vy íst z lánku o éfredaktorovi asopisu Vývoj Pavlu Tigridovi 157, který údajn utekl do N mecka (viz dále, kap ). V podtitulku jsou zmín na i periodika Dne ek 158 a Obzory 159. Text je ihned pod lánkem z moskevské Pravdy. Autor celou situaci interpretuje tak, e reak ní funkcioná i utíkají ze svých pra ských byt, sna í se opustit eskoslovensko, a tudí, e reakci zvoní umírá ek. Na první a druhé stran si tená mohl p e íst organiza ní pokyny k úterní manifesta ní stávce. V tomto vydání bylo analyzováno sedm text. Úterý Nejv t í titulky první strany vyznívají proti SNS a informují o tom, e chystala protistátní pu. V podobném názorovém p esv d ení pokra uje dal í text. Upozor uje 154 HUDEC, V., 30 let socialistické urnalistiky. 1.vyd. Praha, Noviná Hlavním bodem je vystoupení proti mezinárodní reakci, která se sna í zvrátit pom ry v SR a jejími nástroji se stali národní socialisté, lidovci a sloven tí demokraté. V náklonnosti k SSSR list pokra uje lánkem ze sjezdu eskoslovensko-sov tského p átelství, jde p evá n o projev Klementa Gottwalda, který prohla uje: Práv dnes se p imkneme k Sov tskému svazu pevn ji ne kdy jindy. - Nová svoboda, Práv dnes se p imkneme k Sov tskému svazu pevn ji ne kdy jindy, Na první stránce za íná i text o po adavcích ze sjezdu závodních rad, který spole n s jeho pokra ováním zabírá tém jeden celý list. Shrnuje, na em se zástupci shodli, jak bude jejich práce pokra ovat a úto í proti opozi ním stranám. 157 Pavel Tigrid ( ) Po válce se v Praze anga oval jako noviná a publicista v tisku eskoslovenské strany lidové ( SL), tehdy jediné nesocialistické strany v eských zemích. Nejprve pracoval s I. Duchá kem v týdeníku Obzory, pozd ji zalo il týdeník Vývoj a stal se jeho éfredaktorem. V obou asopisech kriticky posuzoval vývoj ve stát z hledisek demokratických, a dostával se tak do konfliktu s nastupující komunistickou totalitou. Po únoru 1948 z stal v exilu v N mecku a stál u zrodu vysílání Svobodné Evropy jako programový editel redakce v Mnichov v letech URL: < [citováno ] 158 Dne ek byl zam ením orientovaný podobn jako národn socialistické noviny. Jeho éfredaktorem byl Ferdinand Peroutka. 159 První íslo asopisu Obzory vy lo Od za átku se vyjímal svou kriti ností v i znepokojivým rys m lidov demokratického re imu. Po p íchodu do eskoslovenska se Pavel Tigrid s Ivem Duchá kem ujali vedení Obzor. Drápala ve své knize hovo í o kritické a vysoce profesionální urnalistice tohoto periodika. Tvá nost obou týdeník ur ovaly t i rozm ry: z eteln prozápadní, p esn ji e eno anglofilní orientace, protisocialistické stanovisko a d raz na k es anské hodnoty. DRÁPALA, M., Na ztracené vart západu. 1. vyd. Praha, Prostor s

39 tená e na snahu národních socialist násiln p evzít moc v republice a zárove je v echny vyzývá k bd losti a ostra itosti. 160 Následující obsáhlý text se týká stávky, která za ne ve 12 hodin. Jde v ak jen o organiza ní informace, lánek je toto ný s tím, který vy el v listu p ede lý den. 161 Dal ími p ti lánky první strany redakce informuje tená e o d ní v republice. Podrobn ji popisují, kde byli zásahem pracujících zam stnanc vyhozeni vedoucí initelé r zných podnik, e zam stnanci tiskáren odmítají dodávat tisk pra skému Melantrichu, a p edev ím pí í o vytvá ení ak ních výbor NF. Oznamují vytvo ení Úst edního ak ního výboru v Praze i Krajského ak ního výboru v Ostrav. Dole je tu ným písmem uveden pokyn k nahlá ení ka dého nov vzniklého AV. Poslední zprávou titulní strany je krátká informace o proslovu Edvarda Bene e k národu v nejbli ích dnech. Prozatím vyzýval ob any ke klidu a jednotlivé strany k tomu, aby se vynasna ily o dohodu a obnovily spolupráci v Národní front. Zpráva z regionu Ostravy informuje o sabotá ním pokusu ve Vítkovických elezárnách. Do analýzy novin ze dne bylo za azeno devatenáct lánk. St eda První strana st ede ního vydání o nejd le it j ích událostech p ede lého dne na sebe upozor uje p edev ím tu nými titulky. 162 Noviná i popisují úsp nost prob hlé stávky a následnou manifestaci pracujících na Václavském nám stí v Praze. Autor dal ího textu informuje o po tu stávkokaz, ísla hovo í jasn : jen málokdo odmítal stávkovat a podpo it tak pracující lid a jeho vládu pod vedením premiéra Gottwalda. 163 Na titulní stran nechybí ani senza ní zpráva o levici sociáln demokratické strany, která zvít zila a obsadila budovu úst edí SSD Autor obvi uje Zenklovu stranu z velezrady, popisuje, e na jejím úst edním sekretariát bylo nalezeno tolik d kazních materiál, e musely být odvezeny dv mi auty a e SNB odhalila také n kolik spol ených vojenských osob. 161 Tématu se dále v nují krátké avízo na druhé stran a lánky na stran t i a ty i, kde jsou op t p ipomenuty po adavky shrnuté v rezoluci sjezdu závodních rad, za které stávka manifestuje a velkolepost obou t chto akcí lidu. Na strany t i, ty i a sedm redakce rozd lila p epis e i p edsedy ÚRO Antonína Zápotockého z ned lního sjezdu, kde hovo il o stejné problematice, která je obsa ena v ji zmín ných textech na stran t i a ty i. 162 Ty upozor ují na d ní v sociální demokracii, na poslance SNS, kte í se zú astnili p íprav ozbrojeného pu e, oznamují, e ji tento den by mohla být jmenována nová vláda. 163 Asi dvacet poblouzn ných stávkokaz bylo ze závod vyvedeno. / V celém olomouckém kraji se vyskytly jen dv erné, pomatené ovce. Nová svoboda, P ijmout demisi odstoupiv ích ministr / Hodinová stávka provedena stoprocentn, Obsazení sekretariátu ve skute nosti zorganizovala KS, Fierlinger o akci nem l tu ení. V eskoslovenské demokracii je v textu na titulní stran oti t na výtka sociálních demokrat ke Gottwaldovi a Noskovi za nep ístojnosti, které v úst ední budov SSD komunisté zp sobili. / lánek vystupuje proti pravicové frakci strany vedené Majerem a Tyme em. Celý podnik byl údajn d sledkem rostoucích neshod ve stran a schválen jejím vedením. 39

40 Na spodu titulní strany jsou vypsány stru né informace o d stojnících pra ské SNB, je komunisté vym nili a kv li kterým vyvolaly nekomunistické strany vládní krizi. Do vydání Nové svobody pokra ujícího v negativní kampani proti nejv t ímu politickému rivalovi eskoslovenské stran národn socialistické byla za azena zpráva z TK, tedy spí e podrobný výklad o tom, jak národní socialisté chystali pu. 165 V Nové svobod ze dne bylo analyzováno 21 lánk. tvrtek V den vydání tohoto ísla Nové svobody ji byli komunisté u moci. Úvodní strana novin tomu pln nasv d ovala, nadpis v horní ásti Nová vláda Kl. Gottwalda se svou velikostí vyrovnal titulu názvu listu. Následují dva dopisy, jeden psal prezident komunist m, druhý oni jemu. 166 Nejv t í prostor je v nován výpisu len nové Národní fronty, které p ede lého dne schválil Edvard Bene. Pod ním následuje text o ú asti 100 tisíc lidí na Václavském nám stí, kte í napjat ekali na návrat premiéra z Hradu. P epsána je zde vít zná e Klementa Gottwalda. Autor popisuje, jak dav propukal v jásot, kdy premiér vystoupil. Na titulní stran jsou vyti t ny t i poznámky. Jedna se týká zahájení disciplinárního ízení s Petrem Zenklem 167, dal í vyhla uje Den radosti a nabádá ob any, aby vyv sili vlajky, konali veselice, na kterých má hudba hrát zadarmo, a pracující lid pobízí, aby stále piln pracoval na spln ní dvouletky. T etí text je o p evzetí pra ské tiskárny Melantrich 168 a o nutnosti zjednat po ádek také v Melantrichu ostravském. Zárove pisatel uvádí jména redaktor Nové svobody, kte í budou vykonávat dozor v národn socialistickém Novém Nové po adavky levice dle redaktora nejsou známy, proslýchá se v ak, e chce odchod ministra Majera a do vlády bude prosazovat bývalého p edsedu SSD Fierlingera. 165 Redakce listu v dal ím lánku uvádí, e Slo ky národní bezpe nosti musely chránit úst ední sekretariát SNS v Praze proti rozbou enému davu. Jak vid t, chrání SNB i ty, kdo proti ní tak bezd vodn úto í. Nová svoboda, SNB musí chránit nár. soc. sekretariát, Bene psal o situaci, která nastala. V dopise není ani zmínka o p ijetí demise ministr.(byl toti napsán ji ) e í zde vzniklou krizi a popisuje své neustálé p esv d ení o zásadách demokracie apod. / Komunisté odpov d li prezidentu takto: psali o nemo nosti dal í spolupráce s SNS, SL a DS. Vyjmenovali zde v echny viny t chto stran: organizovaly se proti sociálním zájm m pracujícího lidu, proti bezpe nosti státu, proti spojeneckým svazk m republiky, proti státním financím, proti znárodn nému pr myslu, proti naléhavým zem d lským reformám, zkrátka proti celému budovatelskému úsilí na eho lidu a proti samým základ m vnit ní a vn j í bezpe nosti státu. initelé t chto stran ve li dokonce ve styk se zahrani ními kruhy, nep átelskými na emu lidov demokratickému ádu a na im spojeneckým svazk m a ve spolupráci s t mito nep átelskými zahrani ními ivly usilovali o zvrat dosavadního vývoje republiky. Tento stále se stup ující proces vyvrcholil pak pokusem o rozbití vlády, který, jak se ukázalo, m l být provázen pu istickými akcemi. Nakonec ádají o p ijetí demise s tím, e si to p eje celý národ. - Nová svoboda, Odpov ÚV KS presidentu republiky, Zahájil jej Svaz osvobozených politických v z. Více o procesu v krátké zpráv není psáno. Domníváme se, e komunisté cht li Zenklovi dokázat kolabora ní innost za druhé sv tové války. Nezavrhujeme ani mo nost, e je lánek zcela nepravdivý, proto e Zenkl po porá ce demokratických sil v únoru 1948 ode el do exilu v USA - URL: < [citováno ] 168 Melantrich byla tiskárna SNS, hlavního oponenta KS, kterou komunisté násiln p ebrali. 40

41 ady. 170 Ve zprávách z Ostravy se pí e o odstran ní sabotér z Vítkovických elezáren a o slov a lidoveckém Hlasu. 169 K tisku se vztahuje i lánek s názvem Noviná i o i ují své tom, e se v továrn a dal ích podnicích rozpadají závodní rady SNS a jejich lenové p echází do komunistické strany. V lánku o jednot ob an republiky rekapituluje autor est dní krize. Text je publicistický a propagandistický. Podobn vyznívají také rozhovor redaktora Aloise Svobody s novými ministry epi kou a Krej í em, a zpráva o novém ministerstvu kolství, které bude zase pokrokové. V Nové svobod ze tvrtka bylo zkoumáno 22 text k tématu Nové slovo list eskoslovenské strany národn socialistické Regionální periodikum Nové slovo bylo a do 25. února 1948 listem SNS pro Ostravu a její okolí. Byly to stranické noviny, profilovaly se pravicov, zastávaly stanoviska národních socialist. Jako takové v analyzovaném období ost e napadaly jednání KS a v e, co s ním souviselo, v etn komunistického tisku. Z ostatních nekomunistických novin ze zkoumaného vzorku se proti radikální levici orientovaly nejvíce. Deník vycházel od 5. kv tna 1945 do 25. února Od 1. íjna 1947 ho vydával Krajský výkonný výbor s. strany národn socialistické. Tisk zaji oval ostravský Melantrich. éfredaktorem byl Jaroslav ajnar. 172 Redak ní slo ení stran se od Nové svobody p íli neli ilo. První t i listy byly v novány politickému a jinému domácímu i zahrani nímu zpravodajství. D ní v Ostrav byla ur ena strana ty i, události p esahující svou významností ostravský region byly oti t ny i na stran t i. Následovala kultura a sport. Výtisky mívaly od esti do osmi stran, zále elo na mno ství uvedených lánk a inzerce. Formát novin byl ve velikosti 46x31 cm. lánky byly v t inou podepisovány zkratkami jmen 173, t ikrát byl pisatel podepsán celým jménem 174 a ty i texty byly p ebrány z TK V Novém slov Jan Neuls a v Hlasu J. Mosler. Dozor nejspí provád li ji p i výrob vydání ze dne Obsah st ede ního Nového slova tomu nasv d uje. Od tvrtka v ak tato periodika nevycházela. 170 O vylu ování n kterých redaktor a éfredaktor periodik Nové slovo, Slovo národa, Obzory, Dne ek, Kutnohorský kraj, Vývoj, s. demokracie a Svobodné noviny. 171 Do analýzy není za azeno vydání z pond lí , ten den noviny nevycházely. 172 DOHNALOVÁ, E., NICOLAUSOVÁ, E., Soupis periodik Sm. kraje. 1. vyd. Olomouc, Státní v decká knihovna v Olomouci s Zkratkami jmen bylo podepsáno 46 zkoumaných text, 6 lánk bylo anonymních. 174 Z toho jednou generálové Svoboda a Bo ek. 41

42 Specifikem n kterých ísel Nového slova byla prokazatelná cenzura. V n kolika textech se objevila tzv. bílá místa, jeden lánek byl dokonce vymazán zcela. Celkem bylo pro analýzu Nového slova vybráno 64 text. St eda Úvodní tématem listu je úterní p ed asn ukon ená sch ze vlády. U v perexu autor uvádí, e jednání ukon il premiér Gottwald, ani by zjistil, zda s tím p ítomní souhlasí. Podle národních socialist je z ejmé, e p edseda KS k takovému kroku p istoupil z d vodu, e vládní usnesení z 13. února ohledn SNB nebylo spln no. 176 V záv ru lánku se do teme, e pokud vládní rozhodnutí nebude nadále pln no, SNS nevidí d vod ú astnit se dal ích spole ných jednání. Redakce Nového slova reagovala i na chystaný sjezd závodních rad. Akci kritizuje, proto e je zjevn pod vlivem komunistické propagandy a zm ny plat zam stnanc jsou jen fale nou záminkou. Podobn jako v tento den psala i eskoslovenská demokracie, psalo se v Novém slov o nepravdách komunistického tisku, který odhalil pakt p edsed SNS a SSD. Proti takovému tvrzení se lánek ost e ohradil. Komunisté prý pí ou jednu le vedle druhé a vrcholem byl jejich výrok, e se strany spojily za ú elem rozbití Revolu ního odborového hnutí. 177 V prvním vydání analyzovaného období vidíme, e se v echny texty stav ly proti komunistické stran, proti jejím intrikám a chování ve vlád. 178 Pro analýzu bylo z novin ze dne vybráno p t text. tvrtek tvrte ní vydání Nového slova za íná zve ejn ním usnesení p edsednictva strany. Vyjad uje se ke v em pr vodním jev m momentální politické situace. Kritizuje komunistickou stranu za její zneu ívání sjezd závodních rad a rolnických komisí a bezpe nostních slo ek, odmítá výmysly o chystané ú ednické vlád, obhajuje rozhodnutí 175 K nadepisování lánk redakto i v naprosté v t in vyu ívali titulky dopln né nadtitulky (44), spojení titulku z nadi podtitulkem bylo zaznamenáno v 15 p ípadech. 176 Gottwald odjel na Hrad, kde prezidenta republiky informoval o ne ádoucím chování pravicových stran (zmi oval p edev ím národní socialisty), které se sna í vyvolat krizi, aby mohly nastolit ú ednickou vládu. - RIPKA, H., Únorová tragédie. 1. vyd. Brno, Atlantis s Nemusíme snad uji ovat své tená e, e zpráva je od A do Z vymy lena a ukazuje, do jaké hysterie se dostává vedení komunistické strany. Nové slovo, Hrubá intrika proti ROH, K tomuto vystupování jsou ádky Nového slova dosti hlasitou odezvou, která tená e mohla ujistit v domn ní, e komunist m jen tak n co neprojde. 42

43 vlády a v neposlední ad varuje proti zneu ívání nestranických organizací (ROH) a novin (Práce, Zem d lské noviny, Mladá fronta) pro komunistickou propagandu. Ke sjezdu se vztahuje i dal í lánek, kde redaktor pí e o po adavcích, které jsou pro rezoluci ned lního podniku závodních rad p ipravené ji od 8. února na sekretariát KS. 179 K bezvýsledné st ede ní sch zi Národní fronty redaktor Nového slova uvádí, jak celá událost probíhala. 180 V následujícím textu se do teme, e se na ní m lo jednat o náprav pom r v SNB, ale p edev ím pro nesouhlas komunist k tomu nedo lo. Autor zde komentuje také zastírací manévry KS s ú ednickou vládou, se stra ením reakcí a zneu íváním ministerstva vnitra. Z vydání Nového slova dne bylo ke zkoumání vybráno est text. Pátek Ofenzívou proti innosti KS pokra uje Nové slovo v pátek. Nejv t í titulek první strany prohla uje: Nep ipustíme policejní re im, v lánku pod ním vysv tluje autor, o jde komunist m v boji za národní bezpe nost. Socialisté prohla ují, e podmínkou obnovení innosti NF je spln ní rozhodnutí vlády z ohledn napravení pom r v SNB, jejich momentální podobu nazývá strana metternichovskými metodami. 181 Dal í lánek vystupoval proti vedení ÚRO, kterému údajn v bec nejde o státní zam stnance, nýbr o prosazování zájm KS. Jsou zde napadány komunisty nadiktované rezoluce a naopak oti t ny n které pasá e z usnesení, která sjezd odmítají, proto e ohro uje jednotné odborové hnutí. Na druhé stran najdeme prohlá ení ministra zahrani ního obchodu Huberta Ripky, který vystoupil proti vzpou e komunist ve vlád a ekl, e strana nep ipustí, aby komunisté na ruinách s. hospodá ství vybudovali totalitní re im O p edp ipravené rezoluci informoval také Hlas, av ak a v pátek. 180 Vystoupili na ní minist i Stránský a Drtina (oba SNS), ohradili se proti KS, která v ude prohla uje, e se nekomunistické strany sna í o ú ednickou vládu, aby odpoutala pozornost ve ejnosti od vlastních pokus zmocnit se bezpe nostního aparátu. Stránský pak navrhl, aby o tomto problému Národní fronta jednala, Gottwald v echny ujistil, e se poradí se stranami o dal ím postupu a mo nosti jednat o t chto v cech v NF je t p ed sch zí vlády. 181 Politice a praxi ministerstva vnitra, ízeného komunistou Noskem, SNS vytýkala tyto t i body: 1. Stranickou personální politiku, 2. Závadné metody orgán národní bezpe nosti, 3. Nesprávný ú ední postup bezpe nostních orgán. Nové slovo, Nep ipustíme policejní re im, lánek vykazuje podobné prvky s komunistickým tiskem. I kdy byl orientovaný na SNS. Co dokazuje stranickost novin. Autor zde pí e, jak byla slova Ripky doprovázena potleskem, nad ením a silnou d v rou. Ministr zde hovo í i o domn nkách, co by komunisté dále znárod ovali, kdyby se jim to poda ilo prosadit. Konkrétn zmi uje kolektivizaci p dy zem d lc, ke které ov em po p evratu také do lo. / Zde otiskla redakce také výzvu k len m SNB, aby se nenechali terorizovat a nevstupovali pod nátlakem do KS. 43

44 Plány komunistické strany o nové národní front komentuje sloupek s názvem Recept komunist. Noviná Stanislav Kabát vtipnou formou zobrazil tená m komunistickou p edstavu NF. 183 Do zkoumaného vzorku bylo z vydání z pátku vybráno p t lánk. Sobota Hlavní novinou sobotního vydání byla demise dvanácti ministr, lánek byl nadepsán krom titulku je t podtitulkem, e krize eskoslovenské vlády v pátek vyvrcholila. Redakce slovy národních socialist objas ovala d vody tohoto kroku a uvedla, e je t tentý den ve er vydala KS prohlá ení plné urá ek a hrubých obvin ní. 184 Hned vedle najdeme text, který slovy p edsednictva strany z aktuální vnitropolitické situace obvi uje komunistickou stranu, je svou neústupností ve v ci personálního zasahování KS do SNB donutila ministry k podání demise. Ani v dal ím lánku nez staly postupy komunist bez reakce. Najdeme v n m p esný popis toho, co se na páte ním zasedání vlády d lo. Nejprve SNS komunist m zaslala dopis, ve kterém se jich ptala, zda splnili usnesení z 13. února. Gottwald sice odepsal, nicmén z jeho slov národní socialisté usoudili, e se odpov di vyhýbá, a tudí e pro zm nu v SNB nebylo nic provedeno. 185 Za d le ité pova ovali noviná i Nového slova zve ejnit tená m zprávu o stanovisku SSD, která stále doufala v dohodu stran Národní fronty, odsuzovala rezignaci ministr a varovala p ed zneu itím sjezd. Sociální demokraté také prohlásili, e minist i strany dali své mandáty k dispozici p edstavenstvu strany pro p ípad, e by jednání o e ení krise na podklad dosavadní Národní fronty nevedlo k úsp chu Recept: Vezmi jednoho komunistu z ÚRO, jednoho z JS Z, jednoho z JSSR, najdi jednoho komunistu v Sokole, jednoho ve Svazu eské mláde e, k tomu p idej jednu komunistickou vty ku, která zatím p sobila v sociální demokracii, jednu vty ku ze strany národn socialistické a po jedné komunistické vty ce z ostatních stran. Neptej se p i tom ov em v bec na souhlas len ROH, JS Z atd., pon vad bys p i tom mohl mít nesnáze. Sta í, kdy zcela nerozpa it vydá ka dého takového jednotlivce za p edstavitele celé organisace anebo instituce, které ses na to v bec neptal. V echno dob e zamíchej, opat i nápisem >skute ná Národní fronta< a nes na st l. Kdo nechce jíst, je rozbíje národní jednoty, reakcioná a nutno jej vykázat z národa. Nové slovo, Co je Národní fronta, Tento po in komunistické strany kritizovala SSD v s. demokracii tentý den. / Za projev komunist v rádiu praný ovali národní socialisté ten den v listu také rozhlas. 185 Tak se minist i SNS, SL a DS sch ze v bec nezú astnili, proto e komunisté o ividn odmítali plnit to, na em se vláda usnesla. To byl také d vod k podání demise, minist i p edpokládali, e takto KS donutí, aby vyhov la rozhodnutí Národní fronty. 186 Nové slovo, Dávají mandáty k dispozici,

45 Najdeme zde i lánek o náv t v ministra zahrani í SSSR Zorina. 187 Na rozdíl od Nové svobody i Práce zde autor uvádí, e dorazil také americký velvyslanec Steinhardt a e Zorin nav tívil 188 ministry Masaryka (nestraník) a Majera ( SNS). lánek s názvem Ovace dr. Zenklovi a Drtinovi v Praze vykazuje glorifika ní prvky jako n které texty v Nové svobod a Práci, které podobn oslavovaly p edstavitele komunistické strany i ÚRO. 189 Obsahem je vystoupení obou len národn socialistické strany na Vinohradech, kde promluvili k sou asné situaci. Z vydání Nového slova ze soboty bylo analyzováno deset lánk. Ned le Ve vydání z ned le jsme se poprvé setkali s cenzurovanými texty. P ítomnost bílých míst sv d í o skute nosti, e KS vyslala kontrolory do redakce ji p ed p evratem. Ka dopádn docházelo k n jaké form zásahu z vn j ku. Nad titulem novin je napsáno: Po konfiskaci opravené vydání. 190 Mezi takové p ípady pat í hlavní lánek první strany o vystoupení Gottwalda na sobotní manifestaci v Praze. Pod titulky následuje zarámovaný perex, v jeho obsahu autor pí e, e premiér na Starom stském nám stí nehovo il za svou vládu, ale pouze jako p edseda strany hlásal o zájmech a názorech KS. Práv v tomto ráme ku je výrazné bílé místo, podobné najdeme i na dal í stran, kde text pokra uje. 191 V poznámce o produkci zahrani ního tisku jsou uvedeny ukázky, které hovo í proti KS. 192 Stejn jako v ostatních zkoumaných listech vy el i v Novém slov rozhovor prezidenta Edvarda Bene e s p ti lennou delegací závod. Ve vedlej ím lánku autor parafrázoval dopisy KS adresované prezidentovi a sociálním demokrat m. 187 V ned lním vydání Nové slovo otisklo i poznámku o manifestaci s. sov tského p átelství, které prob hlo v Národním divadle. 188 Oficiáln Zorin p ijel na sjezd s. sov tského p átelství a kontrolu dodávky p enice od Sov tského svazu. Práce zprávu o náv t v uvedla u a psala i o tom, e Zorin nav tívil Jana Masaryka. Nová svoboda o sov tském velvyslanci pí e takté v pátek. / s. demokracie informovala o p íjezdu Zorina i Steinhardta, o náv t vách politik Masaryka a Majera nepsala nic. 189 Na projev ministra spravedlnosti dr. Prokopa Drtiny ve vinohradském Národním dom ve tvrtek ve er se se lo tolik lidí, e rozlehlý sál zdaleka nesta il a obecenstvo zaplnilo v echny prostory a sed lo i na schodech. Ministrovi i dr. Petru Zenklovi, který se b hem projevu dostavil, se dostalo srde ného a jásavého uvítání. Nové slovo, Ovace dr. Zenklovi a Drtinovi v Praze, O tom, e nekomunistické noviny v republice za aly vycházet s bílými místy, informovala pouze Práce , psala o zabavených brn nských listech Slovo národa, Národní obroda a Svobodné noviny, jejich redakce si dovolily otisknout periodika i s demonstrativními prázdnými ádky. 191 Dále v textu je psáno o vládní krizi, o tom, co podle národních socialist Gottwald zaml el a výzva strany ke tená m, e národ má dost sil udr et Bene ovu a Masarykovu demokracii. 192 Citovány jsou zde: tisk západních pásem N mecka a anglické listy Daily Mail, Daily Herald, Times a Manchester Guardian. 45

46 Na následující stran ve dvou textech redakto i informovali o protizákonných postupech KS, p i kterých se komunisté sna ili získat co nejvíce p íznivc. Psali zde, e nechávají p íslu ník m národní bezpe nosti a zam stnanc m ú ad podepisovat listinu, ve které stvrzují svou v rnost p edsedovi vlády a ministrovi vnitra. Dal í akcí m lo být vydání fale ného výtisku Svobodného slova 193, ve kterém se psalo, e kdo z stane v práci po p l desáté, bude okam it propu t n. Tak se dle pisatele komunisté sna ili dostat zam stnance na sobotní demonstraci v Praze. T etí strana obsahuje odpov ministerstva spravedlnosti na uve ejn nou zprávu ministerstev vnitra a národní obrany o Pravomíru Reichlovi (viz kap ) a pioná ní afé e v severozápadních echách (viz kap. 2.1, pozn. pod arou Mostecká aféra). Tento krok byl vzhledem k otisknutým zprávám v komunistickém tisku nutný a je to ukázka jednoho ze zp sob, jakým národn socialistický tisk dementoval smy lenky KS. 194 Na tvrté stran shrnuje autor textu, co v echno si KS vymý lí a jaká je pravda. Nicmén takového lánku je ve st edu novin koda. Mohl být v rámci politického boje otisknut na titulní stran. 195 Na konci se op t objevuje bílé místo, dokonce za íná uprost ed souv tí. Nevíme jist, zdali ji v této dob dostávala redakce pokyny komunistických dozor ích. Je mo né, e tento lánek m l být p vodn na první i druhé stránce. 196 Zkoumaný vzorek z vydání ze dne iní jedenáct text. Úterý Dal í, po konfiskaci druhé opravené vydání otevírá avízo o vystoupení Edvarda Bene e v rozhlase v nejbli ích dnech. 197 Jde sice jen o krátký lánek, který má v ak palcový titulek a je vypsán tu ným písmem, tak e je nep ehlédnutelný. Pod ním je za azeno komuniké vedení SNS, ve kterém se její lenové brání proti l ivým útok m 193 Úst ední sekretariát strany k tomu oznamuje: Komunisté vytiskli a roz i ují tisk, upravený graficky jako kopie Svobodného slova, v n m se úto í na n které p edstavitele strany. Tento podvr ený tisk má vyvolat dojem, jako by jej vydala oposi ní skupina národn socialistická. Je to nový doklad neslu ných method komunist. - Nové slovo, Komunisté terorem vyvedeni ze závod, Dal í protiofenzívou dne byla výzva proti zakládání AV. 195 V t chto chvílích je p edev ím t eba upozornit na to, e komunistická strana rozvine nejv t í zaml ovací manévr, jaký se kdy v na í politické historii odehrál, aby odpov dnost za dne ní politickou krisi svalila se sebe na ostatní politické strany. Nau ila se zacházet s pravdou a l í ji tak lhostejn, e se nezamyslí ani nad faktem, e v dne ním politickém sporu stojí sama proti v em ostatním politickým stranám. Nová svoboda, Nedejte se oklamat!, Na titulní stran krom lánku Pokus zvrátit parlamentní vládu bude odra en ( ást perexu odstran na, viz vý e), dvou krátkých zpráv o informování zahrani ního tisku a vylou ení Kou ové z SSD a záznamu rozhovoru prezidenta s delegací zam stnanc, najdeme také oti t ný dopis KS Edvardu Bene ovi. Redakce Nového slova by mo ná práv tento dopis otiskla rad ji a uvnit listu. 197 Jde o komuniké, které bylo oti t no ve v ech zkoumaných novinách, a které sestavil Hubert Ripka ( SNS) p i pond lní náv t v prezidenta republiky. - RIPKA, H., Únorová tragédie. 1. vyd. Brno, Atlantis s

47 KS a odmítají obvin ní z protistátní innosti, které bylo v tento den oti t no mimo jiné i v ostravské Nové svobod, Práci a s. demokracii. Zvlá se národní socialisté vyjad ují k protizákonné domovní prohlídce, je byla provedena v úst edním sekretariát strany. V perexu vyzývají v echny své funkcioná e, leny a stoupence k zachování klidu a sebev domé pevnosti. Nadále zakazují vstupování do ak ních výbor. Na titulní stran jsme nalezli dal í bílé místo demonstrující prob hlou konfiskaci, p esn ji v lánku, který vyjad uje d v ru demisionujících stran i ob an v osobu pana prezidenta. Ve vydání v ak není posledním takto odmazaným textem. ádky chyb ly také v láncích Na e eny d kují state ným ministr m, Odvá ný státnický in 198, Dva tisíce v rných SNB, I ministerstvo uml eno a jeden text prokazateln chybí úpln. Lze u n j pouze rozeznat, e m l titulek o p ti slovech, z nich itelná jsou poslední t i: informace nesm l promluvit. Ve spodní ásti stránky svolává redakce obyvatele Ostravy na ve ejný projev ve st edu v 18. hod na Masarykovo nám stí. 199 V úterním výtisku najdeme je t n kolik dal ích krátkých lánk, vyjad ují se k sjezdu rolnických komisí, k postup m ministerstva informací, které zakázalo TK í it zprávy ministerstva spravedlnosti o pioná ní afé e a v neposlední ad se zde e í prob hlý sjezd závodních rad. 200 Tomuto tématu se v nují texty s názvem K sjezdu ak ního výboru rolnických komisí, V ichni bez výjimky za presidentem 201 a Kdo bude rozhodovat. V echny spojuje podobný obsah. Noviná i nará ejí na formální podobu akce, která byla pod taktovkou komunist a je jako taková byla politicky zneu ita. Poslední text vydání pí e o vystoupení p edsedy SNS Petra Zenkla v Hranicích. Popisování nad enosti a odhodlanosti naslouchajícího davu vykazuje glorifika ní prvky. 202 K analýze z vydání ze dne bylo vybráno osmnáct lánk. 198 Konkrétn v tomto lánku uve ej ujícím reakce zahrani ního tisku byla vymazána citace amerického senátora A. Smithe. Stejná v ak byla oti t na v eskoslovenské demokracii a tak si m eme ud lat p edstavu o tom, co cht li komunisté zamaskovat: Republikánský senátor A. Smith prohlásil, e zásah komunist o docílení kontroly ve vlád je, ne t stím, které se v ak dalo ekat. eskoslovenská demokracie, Projev prezidenta republiky odvá ným inem, Toto shromá d ní se v ak nakonec nekonalo. Jak se dozvídáme ve vydání Nového slova V listu najdeme také rozhodnutí úst edního výkonného výboru SSD. Text p evzatý od sociálních demokrat, byl ve stejný den uveden i v eskoslovenské demokracii. 201 V lánku jeho autor popisuje, co p edcházelo rozhodnutí závodních rad odeslat prezidentu republiky pozdravný telegram ze sjezdu. P edseda ÚRO Zápotocký údajn vyvolal skandování Gottwaldova jména, které se v ak samovoln zm nilo na jméno Bene ovo. Proto se vedení ÚRO nakonec rozhodlo prezidentovi telegram zaslat, redaktor Nového slova v ak tvrdí, e p vodn tento po in nebyl v plánu. 202 Zenklova slova ani náznakem nep sobí jako kapitulující, sám prohla uje, e brzy p ijdou volby, ve kterých nastane (ze strany KS ) teror a ostouzení, jakého je t nebyli sv dky, a o ekává, co dal ího si na n j komunisté vymyslí. Ve ejn zde kritizoval také postupy rozhlasu. 47

48 St eda Titulní strana posledního vydání Nového slova p ipomíná úterní výtisk. První text avizuje ve erní vystoupení prezidenta Bene e v rozhlase. Je vypsán tu nými titulky i písmeny. 203 Redakce Nového slova otiskla i dopis Zenkla a Krajiny (oba SNS) prezidentovi, ve kterém mu sd lují, e jsou v zájmu vy e ení krize ochotni jednat se v emi stranami. Zárove Bene ovi p ipomínají, e odmítají jakákoli tvrzení o tom, e by chystali ú ednickou vládu i násilný státní p evrat a e demise byla podána z d vodu ztroskotání v ech ostatních pokus zabránit komunizaci SNB. 204 lánek druhé strany s názvem Stávkokazi propu t ni ze závod nevykazuje podobu dosavadních politických informací Nového slova. Popisování klidného pr b hu manifesta ních stávek, jednoty stávkujících zam stnanc, n kolika erných ovcí, které se odmítaly zú astnit, a v bec konstatování, jak akce na r zných místech republiky dopadla dob e, je p inejmen ím p ekvapující zm nou názorového postoje. V p ede lých výtiscích novin se redakce v dy stav la proti sjezdu, jeho rezolucím a stejn tak proti stávce, která m la pomoci prosazení po adavk závodních rad. Domníváme se proto, e tento den stálá redakce Nového slova nem la problémy jen s áste nou cenzurou v jednotlivých textech. 205 Na této stránce najdeme i poznámku týkající se tisku informující o zru ení novin as, Nové prúdy, ídlo a Demokrat, které byly tiskem slovenské Demokratické strany. Zpráva je p evzata z TK, stejná se objevila i v ostatních analyzovaných periodikách. Posledním lánkem novin v nujícím se vnitropolitické události je text o p ípravách KS na novou Národní frontu. Autor analyzuje podmínky, za jakých se vláda vytvá í, a tvrdí, e v p ípravné komisi komunisté budou mít 57 % v t inu, a to i bez sm rist 206. Ve vydání je na rozdíl od p ede lého dne mén lánk k politickému tématu. Navíc u nejsou tak bojovné a protikomunistické jako v p ede lých dnech. M eme soudit, e dny redakce ostravského Nového slova byly v dob zpracování tohoto ísla se teny. Zjevn ji byla pod dozorem komunist. 203 Následuje armádní rozkaz k voják m, aby stáli za svým prezidentem a pomohli udr et demokracii v zemi, podepsaný generály Bo kem a Svobodou. 204 Posledním ánrov podobným lánkem je oznámení prokomunistické ásti SSD, e je strana rozpolcena kv li ivl m, kte í se za ka dou cenu cht li odli ovat od komunist a ve vlád odmítají nadále spolupracovat. Slovy Fierlingera a jeho p ívr enc strana ohla uje, e spole n s KS vyvedou Národní frontu z krize. 205 I kdy v redakci mohl být komunistický dozor ji n kolik dní, ve st edu nakonec musel být oti t n i tento lánek, který jednozna n pozitivn hodnotil komunistickou akci. 206 Termín sm rista zde noviná pou il nejspí poprvé, proto e je u lánku také vysv tlení, co se tímto slovem myslí. Je tak nazýván len SSD Fierlinger a ta ást strany, která se uskupila kolem n j a asopisu Sm r. 48

49 Do zkoumaného vzorku bylo z posledního výtisku pou ito dev t text Hlas deník eskoslovenské strany lidové Deník Hlas byl hlavním listem eskoslovenské strany lidové v Ostrav. Noviny byly stranické, psaly v souladu s názorovým spektrem vedení SL. V únorových dnech se profilovaly protikomunisticky, i kdy v této v ci nebyly tak vyhran né jako Nové slovo, rozhodn se proti KS profilovaly více ne periodikum eskoslovenská demokracie, jeho lánky nakonec názorov zb hly na komunistickou stranu. Do analýzy byly za azeny v echny lánky týkající se únorového p evratu v období od do Z d vodu zabrání tiskárny komunisty noviny ve tvrtek ji nevy ly. List nevycházel v pond lí, proto není ve zkoumaném vzorku vydání z Hlas vydával Výkonný výbor s. strany lidové. Vycházel od 11. kv tna 1945 do 25. února éfredaktorem byl od ervence roku 1947 Arno t Gillig, který byl 22. února 1948 vyst ídán Josefem Krlínem. 207 Noviny mívaly est stran, první t etina pat ila domácímu a zahrani nímu zpravodajství, dal í ást pokrývaly texty regionální, kulturní a inzerce. Na poslední list redakce adila informace ze sv ta sportu. Redakto i se pod jednotlivé zprávy zpravidla nepodepisovali 208, zkratkou jména bylo ozna eno pouze est analyzovaných vzork. Jen ve dvou p ípadech se auto i podepsali celým jménem. 209 Pro analýzu bylo z periodika Hlas pou ito celkem 28 text. St eda a tvrtek Ve st ede ním vydání najdeme jen dva publicistické lánky, oba názorov zam ené proti KS. V následujícím ísle protikomunistická kampa roste, ve t ech textech se dokonce objevuje náznak ironie. Ve v ech p ípadech jde o lánky oti t né na titulní stran, jeden komentoval snahu KS o vyvolání p edstavy, e pravicové strany plánují ú ednickou vládu, dal í je sloupek napadající politické zneu ití sjezdu. T etí text promlouval p ímo 207 DOHNALOVÁ, E., NICOLAUSOVÁ, E., Soupis periodik Sm. kraje. 1. vyd. Olomouc, Státní v decká knihovna v Olomouci s P esn ji v estnácti p ípadech. 209 Redakce pro ozna ování lánk pou ívala p edev ím samostatné titulky, pokud byly roz í ené, nej ast ji pak pomocí podtitulk (10 p ípad ). 49

50 ke tená m a vyzval je, aby se od komunist nenechali vmanipulovat do p edstavy, e jsou rozvratníky státu, kdy nejsou leny KS. 210 V echny texty vybrané z vydání z 18. a byly protikomunistické, celkem jich bylo analyzováno sedm. Pátek Relevantní text k analýze se vyskytuje na tzv. podvalu 211 titulní strany. Op t napadá zneu ívání sjezdu komunisty, celá akce je údajn pod dozorem bd lých tajemník Antonína Zápotockého a budoucí usnesení sjezdu jsou od 8. února p ipravena v sekretariát KS. Následující lánek kritizoval chování komunist ve vlád a zp sob, jakým o politické situaci informoval éfredaktor Rudého práva Vilém Nový. Autorova slova byla op t obohacena ironickými poznámkami k stí nostem KS, která napadla rozhodnutí pravicových stran ve vlád jako protiústavní. 212 V tomto vydání byly op t v echny analyzované lánky orientované proti KS. Celkem byly zkoumány t i. Sobota Sobotní vydání na titulní stran pouze krátce informuje o demisi ministr SNS, SL a DS. Jako d vod autor slovy SL uvádí neprovád ní zákon a usnesení [komunistickou stranou], které vláda u inila, zejména pokud se týká národní bezpe nosti 213. K tomuto kroku se v listu dále nepí e nic. Ve sloupku redaktor Hlasu probíral intriky KS p i organizování sjezdu, shrnul zde po adavky, které delegáti závodních rad na akci vznesou. 214 S podobným tématem 210 P edsednictvo KS se svou obvyklou jasnoz ivostí objevuje dokonce, e zám rný postup p edstavitel n kterých stran jest spojen s úmyslem je t p ed volbami nastoliti protidemokratickým a protiústavním zp sobem neparlamentní ú ednickou vládu / Ale ov em v nouzi ka dý argument dobrý, i kdy jest sm ný. Hlas, Komunistické stra áky s ú ednickou vládou, / Podívaná to bude nesporn velmi zajímavá a svým zp sobem dokonce jedine ná. Jen by vedení KS m lo v as oznámiti, kde se doty ná produkce bude p edvád ti a v kolik hodin. Hlas, Pojednou jste také pracující lid!, / Ani dal í obsah listu komunisty ne et í, jde o publicistiku praný ující tisk KS a rezoluce, kterými se tato strana ka dodenn chlubila a které byly, podle autora jednoho z lánk, pouhým diktátem komunistických sekretariát. 211 Podval neterminologické, slangové ozna ení pro umíst ní urnalistického materiálu na dolní ásti novinové stránky. HALADA, J., OSVALDOVÁ, B. A KOL., Praktická encyklopedie urnalistiky. 2. vyd. Praha, Libri s Ob ané, stala se toti hrozná v c! Vláda odhlasovala návrh ministra Majera a dovolila si neakceptovat návrh komunist a soudruh z ÚRO. A to by se na to soudruh Zápotocký podíval, aby mu vláda lidov demokratické republiky trucovala! Hlas, Kdo podkopává základy státu?, Hlas, Demise ministr strany lidové, Rudé právo psalo, e na sjezdu cht jí prosadit: národní poji t ní, ústavu, pozemkovou reformu, zem d lskou a ivnostenskou da a znárodn ní velkoobchodu, exportu, importu a soukromých kapitalistických pr myslových podnik s více jak 50 zam stnanci. 50

51 pracoval i autor posledního lánku s názvem Zákony platné pro ob any, platí i pro ministry! Sjezd nikoli zem d l., nýbr komunistický! Pro analýzu byly z vydání u ity t i lánky. Ned le Hlavním textem úvodní strany je rozhovor prezidenta s p ti lennou deputací z ad manifestujících zam stnanc 215, který v sobotu prob hl v kancelá i Edvarda Bene e na Pra ském hrad. Dal í lánek poskytoval více prostoru k vysv tlení p í in vzniklé vládní krize, kde autor psal i o d vodech ministr t í stran k podání demise. 216 Komunisté zde nijak explicitn napadáni nejsou, jde spí e o vyjád ení d le itosti kroku pravicových stran a vá nosti celé události. Hlas v tomto vydání také kritizoval vystoupení podplukovníka ostravské SNB na prob hlé manifestaci. 217 Plucnar 218 je zde citován: íká se, e je u nás gestapismus, ale ten teprve p ijde, a to na ty, kte í tak tvrdí. 219 P ihlí ející údajn zasko ily i dal í výhru ky, které len bezpe nostních slo ek pronesl. Ministr po t Franti ek Hála ve svém vyjád ení komentuje politické d ní v republice a jménem p edsedy SL rámka vyzývá ob any k d sledné kázni stranické a ob anské. 220 Z jeho slov je z ejmé, e lidovci po ítají s parlamentním vy e ením krize, které nebude protiústavní. Z vydání ze dne byly do analýzy za azeny ty i texty. Úterý Na titulní stran najdeme zve ejn ný dopis eskoslovenské strany lidové adresovaný prezidentu Bene ovi, v n m místop edseda strany Hála s poslancem Klímou vyjád ili d v ru, kterou v prezidentovo rozhodnutí a jednání vkládali. lenové SL Bene e informovali o d vodech, které jejich ministry vedly k podání demise, ujistili ho 215 lo o zam stnance z pra ských, kladenských a plze ských závod. 216 Pon vad tomuto po adavku nebylo vyhov no, podali v pátek odpoledne demisi minist i on ch stran. e jde o zásadní v c, jak zd raznily v echny t i strany, a jak je z ejmo i z moudrého a rozhodného postoje presidenta republiky Dr. Ed. Bene e, jen je si naprosto v dom své odpov dnosti v t chto vá ných okam icích a chce st e it pevné principy, na kterých jest budována na e lidová demokracie. Hlas, Pr b h vládní krise, Tato událost byla v s. demokracii probírána ve sloupku a Tak p íslu níka pojmenoval autor lánku, vzhledem k ast j ímu výskytu p íjmení Purzner se v ak domníváme, e v Hlase ud lali chybu. (P íjmení Purzner bylo pou ito v Novém slov, Nové svobod i s. demokracii.) 219 Hlas, Takto se nemá mluvit!, ádám vás o klid a o pevné odmítání jakékoli provokace nebo akcí, které by mohly vyplynout z dne ního roz ilení. Hlas, Jen podle ústavy,

52 o tom, e vnitropolitickou krizi hodlají e it parlamentní cestou, a upozornili na nutnost vyhlá ení co nejbli ího data konání voleb. Tento den probíhající stávku redakce lidoveckých novin neopomn la zkritizovat. Po in zde byl ozna ován jako dal í z intrik KS, které mají vypomoci ke spln ní jejich po adavk. 221 Dále v listu pí e redaktor Hlasu o kampani KS za získání SSD na svou stranu. P esn zde uvádí stanoviska sociálních demokrat vyjád ená v jejich tisku a cituje dopis, který jim zaslala KS a kde je vyzývá k p evzetí spole né odpov dnosti za vládu a budoucnost státu. Nakonec autor p edkládá domn nku, e vzhledem k mín ní SSD o udr ení NF se dá o ekávat její souhlas ke spolupráci s komunisty. Z Hlasu ze dne bylo zkoumáno est text. St eda Úst edním lánkem posledního vydání periodika Hlas je výzva k nevstupování do ak ních výbor Národní fronty. Redakce novin slovy SL nabádá tená e, aby vy kali pokyn odpov dných orgán strany, a AV nazývají nástroji komunistické propagandy. 222 Tématy dal ích t í text strany byla usnesení a prohlá ení SNS, SSD a SL. Protikomunisticky vyznívá jen první z nich, kde redaktor pí e, e národní socialisté nabádají ob any, aby zachovali klid, nevstupovali do ak ních výbor a vy kali, jak se situace dále vyvine. O postoji sociálních demokrat informuje lánek s názvem Postoj sl. sociální demokracie k nyn j í krisi a její e ení. Z textu vyplývá, e strana byla od po átku pro zachování NF a v tomto duchu smý lí doposud, chce, aby krize byla e ena ústavn a parlamentn. Posledním lánkem je usnesení u ího výkonného výboru SL, strana vylou ila dva leny a oznámila, e jejím jménem smí mluvit jen p edseda rámek spolu s výkonným výborem. Na titulní stran bylo oti t no i avízo k ve ernímu vystoupení prezidenta Bene e v rozhlase. Pro analýzu bylo ze dne vybráno p t text. 221 V ned lní sch zi ÚRO v Praze byla p ednesena resoluce, která se neli í v ni em od v ech resolucí, odhlasovaných na sobotních komunistických manifestacích a která má stejného autora. Ned lní sjezd zachází pak je t dále, a to nebezpe n dále: Aby byla resoluce, ádající pana presidenta o p ijetí demise ministr t í stran spln na, má d lnictvo v úterý stávkovati. / D lnictvo je nástrojem v rukou [komunistické] strany, která si na n osobuje v echna práva, jakoby jen ona m la zásluhu o jeho lep í existenci. Hlas, Stávkou se má vymoci spln ní komunistických po adavk, P íslu níci s. strany lidové samoz ejm se nikde nedají zneu íti k tomu, aby svou ú astí v ak ních výborech prop j ovali t mto nástroj m komunistické propagandy a akce proti demokratickému ádu zdání legality. Hlas, Nevstupujte do ak ních výbor Národní fronty,

53 3.1.4 eskoslovenská demokracie - list eskoslovenské sociální demokracie Regionální deník eskoslovenská demokracie byl hlavním listem eskoslovenské sociáln demokratické strany v Ostrav. A jako takový podával informace nejen o aktuálním d ní v kraji, ale také o událostech v rámci celé republiky. O politice psal zp sobem, který byl shodný s jednáním a smý lením strany. s. demokracie byly stranické noviny a explicitn se vymezovaly v i jiným partajím, které se názorov odli ovaly. Majitelem a vydavatelem novin byl Krajský výkonný výbor s. sociální demokracie v Ostrav. Vycházely v dob od 8. kv tna 1945 do 29. ervna V období únorového p evratu list vedl éfredaktor Rudolf Prorok. 223 První ty i strany byly v t inou v novány zpravodajství z SR a zahrani í. Na titulní stran v kritické vládní situaci únoru 1948 p evládaly domácí zprávy. Tuto sekci následovaly informace z kraje, pop ípad kulturní lánky a inzerce. Poslední, v t inou osmá, strana byla v nována sportu, a to jednak ostravskému, jednak celorepublikovému. Velikostí list zapadala eskoslovenská demokracie do typického m ítka tehdej ích novin 46x31cm. Do zkoumaného vzorku byly za azeny výtisky ze dn V analýze není vydání z , noviny v pond lí nevycházely. B hem t chto n kolika dní prom nila s. demokracie své politické stanovisko z protikomunistického na názorov shodné s KS. 224 Noviná i se v t inou pod lánky nepodepisovali, jedenáct lánk je naopak podepsáno celým jménem 225. V nejmen ím po tu p ípad byly u zpráv p ipsány zkratky jmen redaktor. 226 Pouze jeden text zkoumaného vzorku byl p ebrán z TK. 227 Do výzkumu eskoslovenské demokracie bylo za azeno 45 text. St eda a tvrtek St edu i tvrtek tematicky spojují p ed asn skon ené sch ze vlády v úterý a zasedání ústavodárného sn mu ve st edu O první události je v listu oti t na krátká 223 DOHNALOVÁ, E., NICOLAUSOVÁ, E., Soupis periodik Sm. kraje. 1. vyd. Olomouc, Státní v decká knihovna v Olomouci s Tato dv ozna ení jsou spí e pracovní, nazna ují fakt, e zpo átku byly v novinách lánky vystupující proti jednání KS. S blí ícím se p evratem tato mín ní z text vymizela a názorové spektrum se za alo obracet proti stranám a jejím ministr m, kte í podali demisi. 225 Z toho je pouze jeden p i azen známé osobnosti, jde o text armádních generál Svobody a Bo ka. 226 lánek nepodepsán v 21 p ípadech, ozna en zkratkou noviná ova jména v 6 p ípadech. 227 P i nadepisování lánk redakto i a edito i s. demokracie pou ívali p evá n titulky s podtitulky (9) i s kombinací nadtitulku i podtitulku (8). 53

54 poznámka na tvrté stran, zatímco ta druhá otevírá tvrte ní vydání. Tématu je v nována celá titulní strana. 228 V následujícím textu redaktor psal o nesouhlasu SSD s odkládáním ústavních jednání a názorov zde strana vystupovala proti KS i SNS. Dal í dva lánky jsou orientovány na tvavé jednání komunistické strany. 229 Roz ilení vyv rá z lánku Varujeme p ed násilným e ením, ve kterém vedení SSD reaguje na nesmyslné referování komunistického a odborá ského tisku 230. Tady strana praný ovala zneu ívání sjezdu závodních rad k vlastním stranickopolitickým ú el m. Na jev poukázal i text, v n m jeho autor tvrdil, e aran ováním celostátního sjezdu závodních rad a závodních odborových skupin 231 se KS pokou í d lníky a zam stnance naladit proti ve ejným a státním zam stnanc m, ím p edev ím ROH hrub poru uje odborá skou solidaritu. V láncích obou vydání jsme nalezli výrazné prvky stranického psaní. 232 SSD se sna ila o prezentaci neutrálního postoje, jejím cílem bylo p edev ím urovnat neklid mezi ob ma tábory, splnit vládní program z kv tna 1946 a schválit do dal ích voleb novou ústavu. 233 Z výtisk ze dn 18. a bylo do analýzy za azeno celkem sedm text vztahujících se k tématu politického p evratu v SR. Pátek Úvodní lánek s názvem Neslýchaný politický teror v závodech kritizuje Úst ední radu odbor. Pisatel napadl i komunistickou stranu, která dle n j nadále iní v e pro to, aby sjezd závodních rad pomohl její politice, a sna í se v emi prost edky získat na svou stranu, alespo zdánliv, co nejvíce lidí. 234 K celé kauze se vyjád il také autor sloupku K. B. 228 Zbylé místo zabírá publicistický redak ní sloupek a sloupek s krátkými zprávami dne. 229 Uvádí, e tisk KS sice prohla uje, e jednání o nové ústav brzdí pravicové strany, Klement Gottwald v ak má u sebe ji tvrt roku nap íklad návrh zákona o národním poji t ní. Tím cht jí noviny dokázat, e ást viny na nespln ní vládního programu nesou i komunisté. Své tená e autor slovy sociální demokracie uklid uje: Národní fronta m e v klidu plnit poslání a sociální demokraté ví, e se ú ednickou vládou nic nevy e í. 230 eskoslovenská demokracie, Varujeme p ed násilným e ením, Se v ím d razem odmítá klub fale né zprávy komunistického orgánu i tisku odborá ského o tajném paktu na í strany se stranou národn socialistickou a op t vyslovuje sv j podiv nad neobjektivním referováním úst edního orgánu odbor o stran sociáln demokratické. / Na tuto událost reaguje i redaktor J. Mare ek v sloupku, kde explicitn obvi uje komunisty ze snahy rozbít SSD. 231 eskoslovenská demokracie, Protesty státních a ve ejných zam stnanc, Sociální demokraté iní v e, aby se vytvo ilo ovzdu í pro dal í spolupráci v Národní front a ustala tvavá volební agitace. - eskoslovenská demokracie, P eru ená sch ze Národní fronty, V t chto dnech se strana oficiáln nepaktuje s ádnou jinou, uvnit se v ak postupn definitivn rozvrací. 234 Komunisti tí desítká i dostali od KS pokyn k zahájení prudké politické agitace. / Desítká i obcházejí d lníky, vyvolávají neklid, agitují a tvou podle sm rnic proti ministru soudr. Majerovi a s. soc. demokracii a rozdmýchávají náladu proti ve ejným zam stnanc m. eskoslovenská demokracie, Neslýchaný politický teror v závodech,

55 Dejvický, který varoval p ed zneu íváním demonstrací a sjezd Komunistickou stranou eskoslovenska. Ani v textu na stran dv se podoba protivníka nem ní. Redakce tady citovala úvodník Práva lidu, jen napadal jednání komunist ve vlád. KS se prý sna í stranu rozlo it, nebo se p inejmen ím zbavit té ásti, která s nimi otev en nesympatizuje. 235 Mezi ádky zde op t nacházíme chválu stranické politiky. 236 V listu se pí e i o problematice znárod ování. Demokraté sice nebyli v této zále itosti zcela proti, nesouhlasili v ak s tím, aby se znárod ovalo kde co, a co n koho napadne. 237 K analýze bylo pou ito p t lánk tohoto ísla. Sobota V sobotním vydání byly v echny texty o politické situaci v zemi oti t ny na titulní stran. V nich je patrné, e negativní kampa proti komunist m ustává. Hlavními zprávami dne byly demise ministr t í stran a krize vlády. Sociální demokraté prost ednictvím svého tisku prohlásili, e se vzniklé problémy vy e í parlamentní cestou a e NF stále existuje a m e nadále fungovat. Svým postojem k situaci stála, dle slov autora, SSD mezi ob ma znesvá enými tábory (KS vs. SNS, SL a DS). 238 Po podání demise se v politických otázkách sociální demokraté za ali p ibli ovat názor m KS. Ve zpráv Gottwald chce doplnit vládu pokrokovými elementy je popsán nový premiér v návrh vlády bez odstoupiv ích ministr. Na druhou stranu o úsudcích a d vodech k inu t í pravicových stran tady nebylo publikováno nic. Posledním textem byl dal í projev p edstavenstva SSD, ve kterém varovalo p ed zneu itím sjezdu závodních rad a prohlásilo, e situace ve vlád a Národní front je sice vá ná, nikoli v ak kritická. Nutno podotknout, e byl ve ejnosti poskytnut je t p ed rezignací ministr. Na záv r lánku strana svými výroky op t usiluje o p íze lidu. 239 Z vydání s. demokracie ze dne byly do analýzy pou ity t i lánky. 235 ádný slu ný a rozumný ob an, a tím mén sociální demokrat, nesedne na lep komunistické filipice, která ráda rozd luje sociální demokraty na hodné a zlé eskoslovenská demokracie, Tak jest!, s. sociální demokracie je strana, která stojí v rn a pevn za svými p edstaviteli. s. sociální demokracie není stádo, kde posta í uhodit jednoho berana, aby se celé stádo rozuteklo. s. sociální demokracie je pevn stmelené a jednotné politické hnutí, kde je t stále platí zásada, jeden za v echny, v ichni za jednoho. - eskoslovenská demokracie, Tak jest!, eskoslovenská demokracie, Bude se dále znárod ovat, a co se bude znárod ovat?, K ádosti KS, aby se znárodnily také podniky s 30 zam stnanci, zastávala SSD stanovisko naprosto odmítavé. 238 Demisi strana pova ovala za nezodpov dnou a zárove odsuzovala jednání komunist, kte í promluvili v rozhlase a jednání národních socialist ost e zkritizovali. Takovým chováním se podle sociálních demokrat spolupráce a d v ra v NF neobnoví. 239 s. sociální demokracie u iní v e, aby v zájmu republiky a udr ení klidu do lo k obnovení d v ry mezi politickými stranami a k navrácení d lnosti vlád, parlamentu i Národní front. - eskoslovenská demokracie, Projev p edstavenstva strany p ed demisí ministr,

56 Ned le Ned lní vydání otevírá písemný záznam rozhovoru Edvarda Bene e s p ti lennou delegací z ad sobotních manifestujících. 240 Vedle n j je sloupek éfredaktora R. Proroka, který se v názvu nechal inspirovat citátem T. G. Masaryka Roz ilení není program. Psal o problému, který podle n j teprve vyvrcholuje, a kladn hodnotil sobotní výrok Gottwalda na Starom stském nám stí, ve kterém premiér prohlásil, e vzniklou situaci hodlá e it ústavní cestou. e demokrat m vadila jeho idea o dosazení pokrokových element namísto odstupujících ministr, popsal dal í lánek titulní strany, který se zabýval nadcházejícími dny ve vlád, které po demisi nabraly jiný rozm r. Noviná slovy vedení SSD vystupoval proti KS. Tomu se nelíbilo, e komunisté vedli v ci do krajností a sna ili se organizováním davových projev vyvíjet nátlak a roze tvat tak národ na dv poloviny. 241 Na druhé stran pokra uje redakce v tématu sobotní manifestace a vlivu krize na d ní v republice. 242 I v tomto vydání se vyskytují tendence jednání SSD glorifikovat. 243 V novinách ze dne bylo analyzováno est text. Úterý Slovem sociálních demokrat ze zasedání výkonného výboru za íná úterní vydání eskoslovenské demokracie. Dle autora lánku se strana definitivn rozhodla, e její minist i demisi podávat nebudou a e bude dále jednat o e ení krize parlamentní cestou. Co se tý e vztahu ke komunist m, karta se s kone nou platností obrátila. Demokraté v textu oznámili, e na základ dopisu od vedení KS s ní navá ou spolupráci. Gottwaldova strana v dopise uvedla, e je nutné, aby se ob partaje dohodly o dal ím postupu a aby spole n zahájily kroky k dopln ní vlády. Obrat nastal také ve vztahu k jednání ÚRO. Sociální demokraté prost ednictvím listu dovolili svým len m vstupovat 240 Jak ji bylo napsáno v analýze Nové svobody, jsou tyto texty ve v ech analyzovaných novinách a budou podrobeny samostatnému srovnání. 241 Základním omylem komunist je jejich thése, e vláda Klementa Gottwalda i po demisi ministr t í stran neochv jn z stává na svém míst a má být jen dopln na,pokrokovými elementy tých stran. To je koncepce neústavní, kterou by se nic ne e ilo. - eskoslovenská demokracie, Co dále po demisi ministr t í stran?, Sociáln demokratická strana prohlásila, jaké bude zastávat stanovisko v sou asném politickém d ní a sd lila, e z stává v rna demokratickému socialismu a ko ickému programu a e se pln staví za názory, které v era prezident p edlo il delegaci zam stnanc. Na záv r autor avizoval pond lní zasedání výkonného výboru sociálních demokrat. 243 Vedení s. sociální demokracie vykonává nadlidskou práci, aby zabránilo naprostému rozkladu a jeho nebezpe ným d sledk m. - eskoslovenská demokracie, Co dále po demisi ministr t í stran?, / eskoslovenská sociální demokracie je ov em v rna své staré p ísaze Bene ov republice, demokratickému socialismu, parlamentní demokracii, / Nezavinila ani krisi vlády, ani krisi demokracie. - eskoslovenská demokracie, Sociální demokracie na jedné linii s presidentem republiky,

57 do AV 244 a zmínili, e zastávají stejné stanovisko k socializaci jako Úst ední rada odbor. Stejn tak schválili stávku, o které spí e mluvili jako o sch zích zam stnanc a ádali zam stnance, aby ji zbyte n neprotahovali. 245 V sloupku se éfredaktor Prorok vrátil k promluv prezidenta, kterou pronesl k delegaci manifestant. Na titulní stran najdeme i poznámku, e v nejbli ích dnech promluví Bene v rozhlase k národu, zatím ho prý vyzývá ke klidu. 246 Vespod té e strany otiskla redakce výb r ze zahrani ního tisku, konkrétn ze stockholmského a londýnského. Uvedla zde i vyjád ení amerického ministerstva zahrani í. To je stejn jako v t ina z ukázek text novin proti jednání komunist. Dále v listu najdeme text citující zprávu ministerstva vnitra o pu i, který m li plánovat národní socialisté. Tento fakt byl slovy autora pouze konstatován, národních socialist se v textu tedy nikdo nezastal, ani je neobvi oval. Na stran ty i byly oti t ny dopisy SSD panu prezidentu a KS. K analýze z vydání ze dne bylo pou ito dvanáct lánk. St eda St ede ní vydání eskoslovenské demokracie nep sobí jako noviny z hlavního dne krize únoru V úvodním lánku byl probírán spole ný protest SR, Jugoslávie a Polska proti americkým plán m na obnovu N mecka. 247 K vnitropolitické krizi zde p ímo hovo il pouze rozkaz ministra obrany armádního generála Ludvíka Svobody a ná elníka hlavního tábu s. branné moci armádního generála Bohumila Bo ka. 248 Publicistický sloupek éfredaktora rozebírá vystoupení podplukovníka SNB na ostravské manifestaci, která prob hla v sobotu. Kritizuje ho za to, e se ve své e i ohán l postupy, které za války provád lo nacistické gestapo Ov em jen se souhlasem strany. 245 s. sociální demokracie jako d sledný zastánce demokratické a socialistické výstavby na í vlasti zastává jak ve svém programu, tak i ve své denní politické praxi zásadn shodné stanovisko k socializaci jako ÚRO. ídí se pro jeho uplat ování d sledn zásadami demokracie, hospodá skými pom ry tak, aby ukvapené rozhodnutí k n kterému z po adavku nepo kodilo hospodá skou výstavbu státu a prosp ch pracujícího lidu. - eskoslovenská demokracie, K dne ní stávce, Prezidenta se týkají také dal í dv poznámky, ve kterých pisatelé uvedli, e ho nav tívili p edseda vlády s ministrem vnitra a pozd ji také zástupci národn socialistické a lidové strany. 247 Téma sice napomáhá komunist m v jejich tvrzení o patných úmyslech západní Evropy a USA, nicmén s vnit ní politickou situací text nemá nic spole ného. 248 Ti oba konstatovali, e situace bude e ena parlamentní cestou, ústavn a demokraticky. Zárove dodali, e se armáda semkne kolem svého nejvy ího velitele prezidenta Edvarda Bene e. Promluva byla adresována d stojník m, rotmistr m, podd stojník m a vojín m. 249 len SNB Purzner nejprve odmítl gestapismus v adách SNB. Následn v ak dodal, e proti t m, kdo rozvrací republiku, bude gestapismus uplatn n v plné mí e. 57

58 Krom poznámky o ve erním proslovu prezidenta v rozhlase najdeme na první stran u jen krátkou zprávu o druhé sch zi p edstavenstva strany, v rámci které demokraté u inili dispozice pro nové sestavení vlády. Z vydání byly ke zkoumání pou ity ty i texty. tvrtek tvrte ní výtisk nabídl tená m zve ejn ný dopis prezidenta adresovaný ÚVV KS a následnou odpov komunist. Texty byly z úterý , vznikly tedy je t p ed posledním dnem krize a samotným p evratem. Edvard Bene v nich vysv tloval své stanovisko a uv domoval KS, e je nutné setrvat na demokratických zásadách, a ádal je tímto o smírnou dohodu s ostatními stranami. Komunisté odmítli. Jejich argument byl stále stejný: demise ministr, jejich nezodpov dné chování, chystání protistátního pu e národními socialisty aj. Rozhodující událost p ede lého dne reflektoval pouze lánek, ve kterém bylo oznámeno p ijetí demise, byli zde vypsáni odstupující minist i a jména t ch, kte í je zastoupili. V pravém sloupci první strany najdeme krátké prohlá ení sociálních demokrat Lau mana a Fierlingera. Hovo ilo k p íslu ník m SSD a uji ovalo je, e rozkol ve stran byl ji zdárn vy e en. 250 Na druhé stran byl oti t n lánek o spiklenectví na Slovensku, o kterém informovaly i Nová svoboda a Práce. 251 Z eskoslovenské demokracie ze dne bylo do zkoumaného vzorku vybráno osm lánk Práce list Revolu ního odborového hnutí Deník Práce byl listem pracujícího lidu. lo o noviny nestranické, které psaly p edev ím o tématech týkajících se ka dodenního ivota zam stnanc a jimi vybudovaných odbor, závodních rad i jiných svaz. V únoru 1948 psala redakce Práce pod vlivem KS. P í inou byl fakt, e samotné ROH i ÚRO sympatizovaly s komunisty a jako takové se tyto organizace postupn staly jejich nástrojem k ovládnutí státu. 250 V dal ím textu jeho autor psal, e se americký ministr Marshall velice zajímá o momentální situaci v SR a e se o ní chystá jednat s britským velvyslancem Interpolu. Ve zpráv nenajdeme ádné informace o tom, jaké postavení k vzniklému stavu zaujímá. 251 Údajn byla odhalena skupina pokou ející se o násilný p evrat v SR, která byla navíc v kontaktu s generálními konzuláty dvou západních mocností. 58

59 Po p evratu jim v rn slou ily p i realizaci jejich politiky. A tak noviny pracujícího národa bez ohledu na stranickou p íslu nost ztratily sv j p vodní zám r. Vydavatelem listu byly závody Práce, tiska ské, nakladatelské a knihkupecké podniky Revolu ního odborového hnutí. Jako éfredaktor zde p sobil Ji í Síla. Vydání pro Ostravsko-Vala sko vycházelo od 10. ervence 1946 do 30. prosince Do zkoumaného vzorku byla pou ita regionální vydání Práce pro m sto Ostrava, která vy la v datech od do Do analýzy nebylo za azeno vydání z pond lí Periodikum v t chto dnech informovalo o politickém d ní ve vlád a jeho d sledcích v celé republice, soust edilo se v ak hlavn na témata kolem ned lního sjezdu závodních rad, úterní stávky, rezolucí a manifestací zam stnanc. Texty ve velké mí e oslovovaly tená e, poukazovaly na jejich sílu, jednotu a mo nost promluvit a zm nit tím pom ry ve stát k lep ímu. Tímto p ístupem se Práce od zkoumaných stranických periodik zna n li ila. Práce m la p evá n est stran, zpravodajství zabíralo i dv t etiny listu. Na posledních dvou stranách pak bývala kulturní rubrika, inzeráty a sport. V t ina lánk byla ozna ena zkratkou jména noviná e, který jej napsal. 254 Anonymních text zde najdeme jen osm, ve t inácti p ípadech byli pisatelé podepsáni celým jménem. 255 Z eskoslovenské tiskové kancelá e bylo p evzato osm zpráv. 256 Celkem bylo do analýzy pou ito 84 lánk. St eda Úvodní text st ede ního vydání informuje o p ed asn ukon ené vládní sch zi 17. února. 257 T i lánky, z nich první je na titulní stran, redakce v novala ostravským sociáln demokratickým odborá m, kte í napadli innost ÚRO a ROH. Inkriminovaný text byl oti t n v ostravském listu eskoslovenská demokracie. Odborá i údajn prohlásili, e 252 DOHNALOVÁ, E., NICOLAUSOVÁ, E., Soupis periodik Sm. kraje. 1. vyd. Olomouc, Státní v decká knihovna v Olomouci s V záhlaví novin z je avizováno speciální vydání následujícího dne, v archivu v ak není k dispozici. Domníváme se, e p í inou mohl být fakt, e Práce ten den vy la jen jako celostátní, nikoli její regionální mutace. 254 V 61 p ípadech 255 4krát bylo pod lánkem jméno Zápotockého (p edseda ÚRO), 3krát Erbana (generální tajemník ÚRO) a 1krát Fukse (p edseda KAV) a Klimenta (poslanec). 256 Redakce listu asto vyu ívala titulky k vyjád ení d le itosti i senza nosti dané zprávy. Krom samotných titulk zde najdeme titulky s nadtitulky (41krát), mén asto se pak vyu ívalo spojení s nad- i podtitulky (19krát). 257 Vinu za zma ené jednání komunisté svalují na SNS a SL, v lánku je dále uvedeno prohlá ení KS, ve kterém mluví o chystaném sjezdu závodních rad a rolnických komisí. K sjezdu hovo í i p edseda ÚRO Zápotocký, který je citován v lánku s názvem Chceme-li odstranit k ivdy, musíme sm ovat rychleji k socialismu. 59

60 ROH. 260 Na titulní stran si tená i mohli p e íst pokyny k ned lnímu sjezdu závodních rad. ob odborové organizace jdou proti vlastním len m a zneu ívají sjezd ke stranickým ú el m. To se noviná i v Práci sna í pop ít, uvádí skute né zám ry ROH a obvi ují sociální demokraty, e sami do celé kauzy zatahují politickou stranickost. K oponent m sjezdu se vyjad uje i sám Antonín Zápotocký. Protikomunistický text ve výtisku nenajdeme, ve ty ech jsou napadány strany v politické opozici. K analýze bylo z tohoto ísla pou ito p t text. tvrtek tvrte ní Práce obsahuje lánky zam ené na obranu sjezdu a proti SNS. Obhajobu proná í op t Antonín Zápotocký na titulní stran. Následuje lánek, který popisuje, pro se nekonala sch ze ústavní komise. Delegace národn socialistických politik dorazila prý v jiné sestav, ne ve které m la a po adovala jednat o v cech ze zasedání p ede lého dne. 258 Negativní postoj v i SNS byl zaznamenán i v dal ím textu, kde autor napadá jejich úst ední tiskový orgán Svobodné slovo za lánky orientované proti Práci. 259 Proti v em nekomunistickým stranám vystupoval pisatel lánku, ve kterém odmítl návrh ministra vý ivy Majera ( SSD) na zm nu plat státních a ve ejných zam stnanc. Ten se svou koncepcí údajn sna í podkopat d v ru v ÚRO a rozbít tím celou ROH. Zárove nechala Práce prostor k vyjád ení poslanci Fierlingerovi ( SSD), který se v listu spole n s poslancem Klimentem vyjád il ke krizi Národní fronty a obhajoval jednání Obsahy lánk odpovídají o ekávané produkci listu Revolu ního odborového hnutí. P evá n se zde e ila situace kolem ROH a chystaného sjezdu. Zárove je v ak nutné podotknout, e i kdy ádný z text (stejn jako v p ede lém vydání) nenapadal 258 To ale podle komunist nebylo mo né, proto e zde nebyly p ítomny osoby, které jsou pov eny tyto zále itosti projednávat. Národní socialisté tedy odmítli v jednání dále pokra ovat. 259 Tak jsme se ve st edu dozv d li ze Svobodného slova sensa ní odhalení o tom, e tisk odborového hnutí sna í se co nejlépe p ipravit sjezd propaga n zd raz ováním jeho d le itosti a e soustavn ukazuje pracujícím na nebezpe í inflace. (Práce, Strach fabrikant ze sjezdu závodních rad, ) Text, vytr ený z kontextu lánku Svobodného slova ve skute nosti nic tak negativního proti tisku ROH neobsahuje. M eme se domnívat, e v tomto p ípad jde spí e o jakési zesm n ní národn socialistického tisku ne o v cnou proti-argumentaci. 260 Majer pat il do ásti SSD, která se profilovala pravicov a m la blízko k názor m SNS, zatímco Fierlinger byl p edstavitelem levicových sociálních demokrat a tíhnul k politice KS. Jeho politické zam ení se projevilo 25. února stal se staronovým p edsedou SSD. Majer ten den rezignoval a následn uprchl do exilu, aby si zachránil ivot. ( Státní soud v letech tresty smrti ne et il. ) - KAPLAN, K., PALE EK, P., Komunistický re im a politické procesy v eskoslovensku. 1.vyd. Brno, Barrister & Principal s

61 KS, vyskytovaly se zde negativní názory v i stranám opozi ním. Hlavním nep ítelem byla eskoslovenská národn socialistická strana. Z vydání bylo zkoumáno celkem est lánk. Pátek Titulní strana Práce se nevyzna uje ádným nadm rným titulkem i textem. V t ina lánk 261 se týká informací, rezolucí a pokyn k sjezdu závodních rad. O sjezdu se mluví i ve zpráv ze zasedání p edsednictev SSD a SNS. SSD byla zobrazována, na rozdíl od úterního ísla, odli ným, nyní ne tak kritickým zp sobem. Redakce ve dvou láncích konstatovala, e strana zasedala a probírala sjezd ROH. Dodala, e sociální demokraté pouze upozornili na po adavek, aby sjezdu nebylo vyu íváno jednostrann. Z vydání Práce dne bylo analyzováno osm lánk. Sobota Hlavní novinou sobotního ísla byla demise ministr t í stran. V lánku nadepsaném titulkem táhnoucím se p es celou í ku stránky, popisoval redaktor listu, jak v pátek (ne)probíhalo zasedání vlády a e celá událost vyvrcholila podáním demise ministry SNS, SL a DS prezidentu Edvardu Bene ovi. 262 Demise byla Prací odsuzována podobn jako Novou svobodou. Teze, e minist i opustili vládu a zanechali KS, aby krizi vy e ila, bylo vyu íváno k mobilizaci tená, pracujících ob an a ke glorifikaci osobnosti Klementa Gottwalda. Na první stran najdeme také zprávu ministerstva vnitra a ministerstva národní obrany o vy et ování kriminální innosti Pravomíra Reichla, kterou otiskla i Nová svoboda. 263 T i texty se v nují rezolucím, oznamují, kolik jich bylo podáno, kterými podniky a e v echny spole n stojí za vládou a ROH. Zpráva z regionu avizuje dnes konanou manifestaci pracujících v Ostrav. 261 P esn 5 z 8 text. 262 P edev ím národní socialisté jsou zobrazováni jako organizátor a tudí viník nastalé situace. Autor psal, e komunisté p itom m li p ipravenou zprávu ohledn zm n pom r v pra ské SNB a generál Svoboda cht l navíc podat prohlá ení ke zpráv Svobodného slova o odhalení spiknutí v severozápadních echách (Viz tzv. Mostecká aféra kap. 2.1 pozn. pod arou. 15). Pravicové strany se i p esto odmítaly zasedání zú astnit. 263 Tento p ípad také souvisí s Mosteckou aférou, ve které se komunisté sna ili obvinit národní socialisty z protistátní innosti. 61

62 Na rozdíl od ostatních periodik Práce znateln ji oslovovala ob any, redakto i neustále opakovali, e pracující lid rozhodne, e se musí semknout, ukázat svou sílu, jednotu apod. Tento jev podporovaly oti t né rezoluce. Z novin jsme k rozboru vyu ili osm lánk. Ned le Úvodní strana listu tematicky pat í p edev ím prob hlým manifestacím v Praze a Ostrav. V lánku s názvem Doplnit vládu lidmi v rnými Národní front cituje redaktor proslov premiéra ze Starom stského nám stí. 264 Noviná i Práce zaznamenali také e, kterou v Praze p ednesla poslankyn Kou ová-petráková ( SSD), která za sv j projev byla pozd ji ze strany vylou ena. T etí citovanou osobou v samostatném lánku byl poslanec Kliment. Ten prohlásil, e reakce zu í nad výsledky znárod ování a dvouletky, a p edchozí vládu Petra Zenkla nazval re imem mnichovan. tvrtým p ednesem oti t ným na titulní stran byl projev Viléma Nového, éfredaktora Rudého práva, na manifestaci v Ostrav. Slovo zde dostal také podplukovník SNB, tvrd se ohradil proti reakci a p ísahal v rnost Gottwaldovi a ministru vnitra Noskovi, jeho slova byla probírána v nekomunistickém tisku. 265 Manifestacím se na následujících stránkách v novalo dal ích p t lánk. Redakce Práce tento den do novin za adila také dopisy KS prezidentovi a SSD. Nechybí ani rozhovor Edvarda Bene e s p ti lennou deputací z ad manifestujících. V echny tyto t i lánky otiskla rovn Nová svoboda. Práce se nadále orientovala na pracující, na ROH a tudí i na v echno, co souviselo s manifestacemi zam stnanc i se sjezdem závodních rad. Do výzkumného vzorku bylo z Práce vydané za azeno patnáct lánk. Úterý Nejrozsáhlej ím textem titulní strany je zpráva ministerstev vnitra a obrany, podle které SNS chystala protistátní pu. 266 Druhý obsáhlý lánek na první stran obsahuje informace o dne ní stávce zam stnanc na podporu rezoluce sjezdu. Ke stávce najdeme v úterní Práci dal í dva lánky. 264 Ten kladl vinu za krizi pravicovým nekomunistickým stranám, kterou vyvolaly kv li p evelení osmi d stojník SNB. Obvinil je, e cht jí rozbít jednotu lidu a pravou NF slo enou z bratrského svazku d lník, rolník, inteligence a ivnostník. Dále uvedl, e Svobodné slovo hází pínu na SNB a viníky nazývá svedenými lidmi. 265 V Novém slov, Hlasu a s. demokracii je obvi ován z propagace gestapismu, který podle n j bude aplikován na v ech, kte í budou rozvracet republiku. 266 Podle podtitulk ho národní socialisté organizovali v branných komisích, kde ilegáln dr eli zbran a p ipravovali bratrovra edný boj. 62

63 Ve zpráv nesoucí název Sociální demokraté z stanou ve vlád autor psal o zasedání SSD, o jejím rozhodnutí nepodávat demisi a o dopise KS adresovaném sociálním demokrat m. V novinách byly oti t ny dal í rezoluce 267 na podporu komunistické innosti. Jde celkem o ty i lánky, které zprost edkovávaly po adavky zam stnanc. Na druhé stran podal redaktor zprávu o prob hlém Sjezdu s.- sov tského p átelství. Je zde vepsána citace Edvarda Bene e, která zaznamenává údajnou reakci na pozdravný telegram, který byl z akce zaslán jemu a generalissimu Stalinovi. 268 Na stejném listu je i poznámka, e prezident se chystá v nejbli ích dnech promluvit do rozhlasu a reagovat tak na tisíce telegram, které mu ka dodenn chodí. Z Práce ze dne bylo do analýzy za azeno sedmnáct lánk. St eda P evládajícím zpravodajským tématem Práce byla úterní stávka zam stnanc. Na titulní stran se jí v nují t i lánky. Jeden z nich popisuje, jak probíhala stávka v Ostrav a na jiných místech republiky, dal í je zam en p ímo na Prahu a také na následnou manifestaci pracujících, která tam prob hla. 269 Posledním je p epis projevu generálního tajemníka ÚRO Ev ena Erbana. Centru titulní strany vévodí titulek Význa ní funkcioná i nár. soc. strany v protistátním pu i, z stal v ak osamocený, text najdeme a na stran t i. Poslanci SNS í ek, Hora a Loubal m li chystat p evrat, shroma ovat zbran do pohotovostních skladi a p ipravovat vyslání pion do SSSR. Pravicových stran se ve vydání je t týkají dv témata. Jedním je reakce národn socialistických odborá na zákaz vedení strany len m vstupovat do AV Rezoluce se v rámci analyzovaného období v mnohém shodovaly: 1) v ichni stojí za Gottwaldovou vládou, 2) doplnit vládu z pokrokových slo ek za odstoupiv í ministry, 3) staví se pln za rezoluci, na které se shodl sjezd závodních rad, 4) nov dopln ná vláda a splní volební program z ervna r. 1946, 5) zavazují se, e ud lají v e proto, aby dodr eli pln ní dvouletky, a budou bojovat proti t m, kdo v pilném vykonávání innosti p eká í. 268 Mezititulek: Prezident dr. Bene : Sov tský svaz, nejpevn j í záruka na í bezpe nosti. V odpov di na pozdrav zd raznil pan president, e v dy ze v ech sil pracoval pro na e spojenectví se Sov tským svazem a skute nost, e se to poda ilo, pova uje za jeden z velkých zisk, které na emu státu p inesla tato válka., ( ) e i a Slováci nadto mají za v ech okolností na z eteli, e jejich veliký soused Sov tský svaz je dnes nejpevn j í zárukou jejich bezpe nosti a zasluhuje si hluboké vd nosti a neot esitelného p átelství. (Práce, Sov tský svaz pozoruje velmi bedliv vývoj v SR, ) Domníváme se, e obsahem prezidentova telegramu jsou pouze prázdná formální slova. Nap íklad ze vzpomínek Huberta Ripky víme, e Bene byl ji n jakou dobu z politiky SSSR zklamán, ba ot esen a litoval, e Stalinovu taktiku neprohlédl d íve. - RIPKA, H., Únorová tragédie. 1. vyd. Brno, Atlantis s Na konci textu je uvedena bagatelizující informace o protestujících studentech: A je t jedno: od poledne, kdy pracující stávkovali, zdr ovalo se na nám stí n kolik svedených mladík a d v at. Nikdo si jich nev ímal, ani strá SNB, t eba e si hlou ky dovolily skandovat hesla, jako, SNB se nestydí jít s bodáky do lidí (!). Tyto hlou ky po p íchodu pracujících rychle zmizely. Práce, Desetitisíce pracujících zaplnily Václavské nám stí, Ti údajn protestují proti takovým postup m, proto e mají pocit, e je to v jejich zam stnáních izoluje od ostatních. 63

64 Druhé je noviná ské. Pisatel informoval o zavedení po ádku v brn nských novinách Slovo národa, Národní obroda a Svobodné noviny, které byly dány pod kontrolu jako orgány ak ního výboru NF. 271 Pro analýzu bylo z tohoto ísla vybráno deset lánk k tématu reflexe p evratu v únoru tvrtek Práce na rozdíl od list pravicových stran existen n p e ila 25. únor, tedy komunistický politický p evrat. Do analýzy jsme tedy mohli za adit i její vydání ze dne poté. Úvodní stranu vydání obsadily p edev ím titulky hlásající p ijetí demise ministr prezidentem Bene em, ustavení nové Národní fronty a Úst edního ak ního výboru. V textech pak najdeme p esný p ehled nových len vlády i ÚAV. V lánku nesoucím název Republika opro t ná od reakce astným domovem pracujících reflektuje autor st ede ní situaci v Praze a na politické scén. Psal o proslovu Klementa Gottwalda k jásajícímu davu na Václavském nám stí poté, co se vrátil z Hradu a citoval pod kování KS prezidentovi. 272 Obsah listu dokazuje rozpínání politické agitace. Texty jsou stylizovány jako radostné, vít zné, a p edev ím ve ejn í ící my lenky o novém budování silného pracujícího národa. Taková tendence byla nalezena v láncích Republika opro t ná od reakce astným domovem pracujících, Lid rozhoduje, Dnes den radosti celého národa i Mohutný mobiliza ní nástup Deník Revolu ního odborového hnutí oznamuje zabrání redakcí a následnou cenzuru nezávislých novin. V textu se vzpomínají také tzv. bílá místa, které redakce z po átku v novinách demonstrativn zanechávaly. Nakonec jim i tento po in nepro el. Jako d vody zabrání jsou v textu uvedeny tyto argumenty: Národní obroda a Slovo národa otiskly takové lánky, e musely býti zabaveny. Troufalost obou redakcí do la údajn tak daleko, e opravené vydání vy lo s bílými místy. Svobodné noviny byly p evzaty proto, e v úterý nabádaly studenty k demonstraci. Práce, Zavedení po ádku v brn nském tisku, KS prohlásila, e chápe prezidentovu nesnadnou volbu a práv proto jsou mu v ichni vd ni za to, e vysly el p ání lidu. / Ke konci lánku redaktor dodal, e i v redakci Práce byli rozvratníci, kte í jsou v ak nyní odstran ni a deník m e dál pokra ovat ve své noviná ské innosti bez p eká ek v podob reak ních ivl. 273 A ji se objevují modrá sv tla prvních voz, za nimi dal í a dal í - a tu zastavuje v z p edsedy vlády, který, pozdravován obrovskou bou í nad ení, vystupuje na provizorní tribunu. A ije soudruh Gottwald! A ije prezident Bene! rozléhá se ze statisíce úst. Klement Gottwald oznamuje v em radostnou zprávu: Pan president dnes odpoledne p ijal demisi odstoupiv ích ministr. (Práce, Republika opro t ná od reakce astným domovem pracujících, ), Ve er uspo ádejte v restauracích, kavárnách, závodních klubech, lidové veselice. Vyzýváme hudby, aby v tento den radosti celého národa hrály na veselicích zdarma. Pracující lidé na závodech, zavazujte se vy ími pracovními výkony pomoci nové vlád vést ná lid k astné socialistické budoucnosti. (Práce, Dnes den radosti celého národa, ), Pracující lid dokázal, e nep ipustí rozvrat v na í republice. Je ov em pot ebí dále bdít a být p ipraveni, aby byl zabezpe en po ádek a klid pro budovatelskou práci. (Práce, Mohutný mobiliza ní nástup, ). 64

65 Co se tý e pokra ujících zm n v nekomunistickém tisku, informovala Práce o p evzetí tiskáren Melantrich a Hlas v Ostrav, na t etí stran pak avizovala zastavení slovenských periodik Nové prúdy, as a ídlo. lánky o pravicových stranách jsou spí e formální. Týkaly se vícemén jejich nových len, kte í s t mi minulými nesouhlasili a p idali se ke KS. 274 T i texty jsou v novány SSD, jejímu novému vedení a politickému smý lení. Obsáhlej í text t etí strany o protistátním spiknutí na Slovensku uvedla i Nová svoboda. Pro analýzu vydání ze dne bylo pou ito patnáct lánk. 3.2 Shrnutí únorových událostí tak, jak je zachytilo p t ostravských periodik V rámci této kapitoly se pokusíme o vyhodnocení analýzy novin, o její interpretaci, komparaci zobrazování událostí v jednotlivých listech a o zachycení obsahového a názorového posunu periodik p i psaní o politické krizi. Na základ rozboru zkoumaného vzorku lánk m eme hovo it o zna ných rozdílech mezi obsahy, stylem a specifikací list. To se projevovalo v tematickém zam ení, v délce text, v jejich umíst ní v rámci výtisku, ve velikosti a délce titulk a v neposlední ad ve stanovisku, jaké k p edm tu zastávali auto i lánk. P ízna ným rysem tisku, se kterým pracujeme, je jeho stranickost. Krom deníku Práce 275 jde o listy tehdej ích politických stran. Tento fakt se ve vzorku zna n projevil. Ka dé periodikum up ednost ovalo prezentaci politických názor a innosti strany a tisklo v echna její d le itá prohlá ení. Jako takové si noviny v ímaly ostatních list. lenové jednotlivých redakcí novin si obsahy oti t ných lánk navzájem komentovali, n které z nich citovali, ale také kritizovali. Tehdej í podoba zpravodajství neodpovídá té dne ní. Krom avíz i noticek asto p ebraných z TK i od jednotlivých partají bylo tém nemo né najít texty bez názor i interpretací autora. lánky se tedy nedaly p esn diferencovat na publicistické a zpravodajské, stejn tak nebylo mo no rozli it jejich ánry. 276 V analýze text se 274 Dovolujeme si tvrdit, e redakci lo p edev ím o vyvolání dojmu, e pluralita politických stran stále existuje, v echny mají stále svou moc a e ti, co ode li, byli ne ádoucí. 275 Deník Práce se v daném historickém období v ak obsahov profiloval komunisticky, i kdy to byl p edev ím list nestranické organizace ROH. 276 Co ani nebylo cílem práce. Jsme si v domi toho, e publicistika vyjad uje názory p ím ji, ne samotné zpravodajství. Av ak v analýze lo p edev ím o reflexi únorové události, tedy o celkový obraz, jaký noviny podávaly svým tená m. 65

66 nezabýváme ani zpravodajskými hodnotami, jako jsou objektivita i neutralita textu. 277 Tomá Trampota ve své knize uvádí zjednodu enou definici zpravodajství takto: Jednodu e e eno, objektivní zprávy, které nikomu nestraní, nevylu ují ádnou ást z potenciálního publika a mohou být p ita livé pro v echny typy p íjemc. 278 Ve zkoumaných novinách únoru 1948 lánky stranily bu komunist m, ROH, národním socialist, sociálním demokrat m, lidovc m i slovenským demokrat m. Proto e tená i byli politicky zam eni r zn, nemohly být tyto noviny pro p íjemce srovnateln p ita livé. Svou stranickost listy otev en deklarovaly a na základ toho si je p íjemci vybírali. Politické zam ení list zp sobovalo velmi rozdílnou interpretaci a popis jednotlivých událostí. Ka dý z nich tak svým tená m zobrazoval jinou skute nost. Teoretici mediální konstrukce reality prohla ují, e masová média vytvá ejí svou vlastní (mediální) realitu, která má jen málo spole ného s objektivní realitou. 279 Noviny zprost edkovávají svým tená m obraz událostí, kterých se sami nemohli zú astnit. Proto e do lánk nelze vepsat v e, dochází k jisté selekci. Zkoumaná periodika byla politická, selekce i interpretace reality se odvíjela od skute nosti, kterou cht la zobrazovat doty ná politická strana. A tak se listy ú astnily na konstruování skute nosti kolem probíhající vnitropolitické krize. 280 Ji na za átku 20. století Walter Lippmann hovo il o tisku jako o nástroji konstruování význam ovliv ujícím p ístup lidí k událostem. Tvrdil, e lidé nejednají podle toho, co se událo, ale podle toho, co si na základ obraz, které jim p edkládá tisk, myslí, e se událo Ve zprávách nejsou dodr ovány základní zpravodajské normy. Pro dne ní liberáln demokratické spole nosti m eme mezi po adavky na zpravodajství za adit objektivitu, vyvá enost a nestrannost. (TRAMPOTA, T., Zpravodajství, 1. vyd. Praha, Portál s. 143.) V SR v rámci 3. republiky v ak takové normy neexistovaly. Tyto jevy se s obsahem stranických novin doslova vylu ují. Krom nepravidelných sloupk na titulních stranách a publicistických text psaných kurzívou (co byly výjime né p ípady) nelze s jistotou tvrdit, který z text je a který není redakcí zamý len jako publicistický. V ádných z analyzovaných novin nebyla zaznamenána ani pravidelná rubrika, ve které by se publicistika vyskytovala. 278 TRAMPOTA, T., Zpravodajství, 1. vyd. Praha, Portál s SCHULZ, W., Funkce a d sledky politické komunikace. In: JIRÁK, J., ÍCHOVÁ, B., Politická komunikace a média, 1. vyd. Praha, Karolinum s O sociální konstrukci reality psali ve své spole né knize P. L. Berger a T. Luckmann. (BERGER, P., L., LUCKMANN, T., Sociální konstrukce reality, 1. vyd. Brno, CDK 1999.) My lenkou této teorie je sociáln vytvá ená realita, tedy realita utvá ená v ur ité sociální komunit. Na jejich dílo navázal koncept Mediální konstrukce reality, který pova uje média za primární konstruktéry skute nosti. 281 SEDLÁKOVÁ, R., Mediální konstrukce reality reprezentace druhých. In: FORET, M., LAP ÍK, M., ORSÁG, P. Média dnes: reflexe mediality, médií a mediálních obsah. 1. vyd. Olomouc, UP v Olomouci s / Sedláková dále uvádí: Obraz sv ta, který média produkují, je p edev ím lidským výtvorem, nikoli zachycením i odrazem reáln existujícího. Mediální konstruování reality se v ak od sociálního odli uje svou jednostranností. Zatímco sociální konstrukce reality je recipro ní proces, v p ípad médií se interakce vytrácí a v t ina p íjemc není do vytvá ení reality ze strany médií zahrnuta. (Tamté, s. 150) 66

67 3.2.1 P ed asné ukon ení sch ze vlády v úterý V úterý 17. února se konala vládní sch ze. Od 13. února v ak Národní fronta stagnovala, proto e pravicové strany ekaly, a KS splní rozhodnutí, která toho dne byla odhlasována. Jednalo se p edev ím o zm nu pom r v SNB. O jednání, které bylo ne ekan ukon eno Klementem Gottwaldem, informuje Nová svoboda, Práce, Nové slovo a s. demokracie. V Hlase o tomto tématu nebylo nic nalezeno. List národních socialist ji v titulku a perexu oznamuje, e sch ze byla ukon ena p ed asn a ne ekan p edsedou KS. Pravicové strany cht ly od komunist sly et, zda do lo ke spln ní vládního rozhodnutí. Odpov dí byly jen Gottwaldovy výmluvy, e není p ítomen ochurav lý ministr vnitra Václav Nosek. Kdy SNS a SL dále naléhala, e o situaci m e podat zprávu ministr informací Kopecký, který byl Noskovým zástupcem, Gottwald zasedání ukon il. A pozd ji se ostatní lenové vlády dozv d li, e odjel na Hrad nahlásit prezidentovi, e pravicové strany v ele s národními socialisty svým chováním neumo ují dal í práci NF a e se sna í o vytvo ení krize, aby mohly nastolit ú ednickou vládu. 282 V Nové svobod je pouze torzo lánku o této události. Je ho v ak dostate ná ást, abychom se dozv d li, jak celou akci komunisté ve svém tisku podali. Navíc tento chyb jící text najdeme ve vydání Práce, která krom perexu celou zprávu p evzala z komunistického tisku. Na sch zi se komunisté údajn sna ili v emi silami o pokra ování v jednání o nové ústav. N které politické strany se ale rozhodly zvlá tním zp sobem vyvolat chaos, p eru it tak jednání o ústav a vytvo it ú ednickou vládu. 283 Zatímco národní socialisté v periodiku upozor ovali na fakt, e ovládání policejního aparátu komunistickou stranou je vá ná v c, kterou nelze podce ovat, komunisté propagovali sjezd závodních rad, který v této situaci nabývá je t v t ího významu. Texty v Nové svobod a v Práci vyzývají k pohotovosti v echny ob any 284, aby byli p ipraveni v emi silami hned v zárodku zma it jakékoliv podvratné zám ry. Nové slovo se zabývá otázkou, zda se bude plnit vládní usnesení a nará í tím na fakt, e komunisté rozhodnutí, odhlasované nekomunistickými stranami, z 13. února napadli jako protiústavní (viz kap Úterý 17. února Dal í bezvýsledná vládní sch ze). 282 RIPKA, H., Únorová tragédie. 1. vyd. Brno, Atlantis s Tímto postupem zamý lejí initelé ur itých politických stran zám rn vyvolati chaos, jen by nejen ohrozil uskute n ní nové ústavy ( ), ale jen by také ohrozil ádné provedení svobodných demokratických voleb, jejich výsledku se reakce bojí. Nová svoboda, Vá ný pokus reakce o utvo ení ú ednické vlády, Nej ast ji d lníky, rolníky, ivnostníky a inteligenci. Zde je t v echny pokrokové a demokratické lidi. 67

68 Komunistická kampa v novinách zakrývala okolnosti kolem SNB, sna ila se odpoutat pozornost ve ejnosti tím, e obvi ovala pravicové strany ze snahy o ú ednickou vládu. Vládní usnesení z 13. února p itom odhlasovala krom SNS, SL a DS i SSD. 285 Nové slovo prohla uje slovy národních socialist, e pokud KS hodlá nadále vzdorovat vládnímu výnosu, nebudou se dal ích shromá d ní ú astnit St eda Zasedání ústavodárného sn mu Národní fronty, situace se vyhrocuje U v úterním vydání Nová svoboda avizuje st ede ní jednání s dodatkem, e vzhledem k bou livé atmosfé e ve vlád není jisté, zda v bec prob hne. Po dvou neúsp ných jednáních a prohlá eních stran se slova v tisku p iost ují. s. demokracie, Hlas i Nové slovo vystupují ve svých textech proti komunist m. Sociální demokraté jednak kritizují odkládání ústavních jednání, praný ují v ak i vyjád ení KS. Komunisté prý mluví, jako by se u v Praze pomalu reakce chystala chopit moci. 286 Noviny poukazují na zast ené nará ky komunistického tisku o pot eb nové formy NF. V cn obvi ují KS, e ást viny na nepln ní vládního programu je i na ní, jsou zde zmín ny n které zákony, které má Gottwald od sociálních demokrat k dispozici u více jak tvrt roku. Podobn psali i noviná i Hlasu. Lidovc m se nelíbilo, e komunisté pravicové strany obvi ují ze zdr ování innosti vlády a sami najednou velice prosazují jednání o zákonech, které jsou p ipraveny ji dva roky. Komunisté se dle tisku SL sami sna í o ú ednickou vládu, do které by dosadili ú edníky svých sekretariát a zam stnance ÚRO. Proti prohlá ení KS ohledn sch ze ústavodárného sn mu, které Hlas nazývá lyricky dojemným, vystupuje i Nové slovo. Výroky Gottwaldovy strany jsou dle listu národních socialist l ivé a tvrzením o chystané ú ednické vlád se dopou tí hrubého utrhání na cti v i ostatním stranám Národní fronty. Ú ednickou vládu národní socialisté odmítají jako doslova zlý nápad. K provolání, které p edsednictvo KS vydalo po úterní sch zi vlády a ve kterém tvrdí, e se pravice sna í e ením podru ných problém ochromit innost vlády a vyvolat chaos, pí e Nové slovo, e v echny nekomunistické strany otázku 285 Na tento fakt upozor uje Nové slovo nap íklad v lánku titulní strany ze dne s názvem Pokus zvrátit parlamentní vládu bude odra en. Srov. té : RIPKA, H., Únorová tragédie. 1. vyd. Brno, Atlantis s Po úterní,sensaci komunistického tisku s tajnou dohodou soudr. Lau mana s Petrem Zenklem, vyrazil v era komunistický tisk s prohlá ením p edsednictva KS, které je stylisováno tak, jako by u nás u u reakce cht la se zmocnit moci. eskoslovenská demokracie, Prohlá ení s. sociální demokracie k situaci,

69 kolem SNB nepova ují za podru nou. Tento fakt byl dle autora p íslu ného lánku dokázán hlasováním na jednání 13. února, kde komunisté z stali vlastní vinou izolováni. Sch ze u ího sn mu NF je popsána ve t ech r zných periodicích odli n. V Novém slov jsme se do etli, e se Stránský s Drtinou ohradili proti tvrzení KS o ú ednické vlád. Drtina dodal, e jde pouze o snahu komunist odvést pozornost ve ejnosti od okolností kolem SNB. 287 Oba minist i cht li jednat o nespln ní vládního rozhodnutí, Gottwald akci ukon il s tím, e si poradí s ostatními stranami o mo nostech e it jejich po adavky v rámci ústavodárného sn mu. Národn socialistickou taktiku komunistická Nová svoboda odsuzuje jako sabotérství. Ji v titulku a perexu lánku první strany pí e, e se národní socialisté pokou ejí vyvolat vládní krizi a cht jí jednat o osobách SNB, aby znemo nili jednání o ústav. Vede je bludi ka vytvo ení ú ednické vlády necht jí se dohodnout, cht jí krisi a rozvrat. 288 O samotné sch zi list pí e takto: SNS místo p edsedy Zenkla a Buriana vyslala na sn m ministry Drtinu a Stránského a ti jej vyu ili pro své prohlá ení. Tím, e o ústav v bec necht li jednat, p ekvapili ostatní strany v etn SSD. Z jednání tedy dle komunistického tisku vyplývá, e národním socialist m v bec nejde o do e ení nové ústavy, a tudí e se sna í p ed volbami vyvolávat problémy, které by mohly ohrozit dosavadní pokojnou výstavbu státu. Deník Práce pr b h jednání nepodal tak úto n jako Nová svoboda. Ve srovnání s ostatními byl oti t n jen krátký text o tom, e se na zasedání dostavili minist i SNS, kte í cht li projednávat téma probírané na úterní sch zi vlády 289. Drtina se Stránským i po zji t ní, e u í komise NF není zmocn na tuto zále itost e it, stále sv j problém prosazovali, a proto musel p edseda Gottwald se lost ukon it. Klasifikace po ínání národních socialist je v Práci vykreslena negativn, chování Klementa Gottwalda je naopak popsáno tak, aby celá událost vyzn la v tom smyslu, e p edseda KS jednal pouze podle zákona a daných pravidel a byl donucen korigovat nep ípustné chování len SNS Jak (ne)probíhalo poslední zasedání vlády, minist i podávají demisi Nejpodrobn ji se o celé situaci rozepsal komunistický tisk. Nová svoboda otiskla reportá redaktora Rudého práva Antonína Svobody, který p esn popisuje páte ní události. Hlas a eskoslovenská demokracie se p ímo tímto tématem nezabývají, pí í 287 Jak uvádí ve svých pam tích i ministr Ripka ( SNS). (viz kap Úterý 17. února Dal í bezvýsledná vládní sch ze) - RIPKA, H., Únorová tragédie. 1. vyd. Brno, Atlantis s Nová svoboda, Nár. socialisté se pokou ejí vyvolat vnitropolitickou krisi, V textu není uvedeno, o jaké téma p esn lo. 69

70 pouze o d sledcích a demisi. Nové slovo uvedlo p episy Zenklových dopis a odpov di Klementa Gottwalda na první z nich. Noviná i Práce i Nové svobody tvrdí, e na sch zi m ly být probírány okolnosti kolem situace v SNB a mostecké aféry 290. Deník ROH dokonce pí e, e m l Nosek podat zprávu o provád ní vládního usnesení. 291 lánek komunistického listu do celé kauzy zapojuje i delegaci z 28 mosteckých závod, která dorazila do budovy vlády. 292 Rozdíl mezi t mito dv ma listy a Novým slovem je, e zatímco lánky Nové svobody a Práce argumentují, e KS cht la pravicovým stranám vyhov t a ty se p esto nedostavily, národn socialistický list se sna í vysv tlit a dokázat, e komunisté sv j úkol v pra ské SNB stále nesplnili, a proto se minist i SNS jednání nezú astnili. Jako d kaz byly oti t ny dva dopisy Petra Zenkla a jeden Klementa Gottwalda 293. Nová svoboda písemnou rozmluvu mezi stranami pouze interpretovala. Z toho, co odpov d l p edseda vlády, bylo pouze oti t no, e ministr vnitra a ministr národní obrany mají p ichystány zprávy k problém m, na které nekomunistické strany naléhají. Zenkl ve své odpov di, uve ejn né v Novém slov, napsal, e mu Gottwald na otázku neodpov d l a tudí pro n problém stále trvá a nezú astní se tedy jednání. Co se tý e zpráv o spiklenecké afé e v severozápadních echách, prosí p edseda SNS, a tyto informace ministerstvo národní obrany urychlen zve ejní, pokud neohro ují zájmy státu Sobotní manifestace a Gottwald v projev na Starom stském nám stí Nové slovo informacemi o sobotní manifestaci v Praze otevírá vydání novin ned le 22. února. V perexu se pí e, e Klement Gottwald na akci promluvil o stanovisku svém a 290 Viz kap. 2.1 Pozn. pod arou Co m eme, vzhledem k tomu, e nic takového provád no nebylo, pova ovat za zám rnou mystifikaci. 292 Delegaci prý nejprve p ijal ministr Nosek. Pak se p esunula ke kabinetu SNS, ta je údajn necht la p ijmout, nakonec svolila, e mohou promluvit ty i zástupci (za ka dou politickou stranu jeden). Deputace v ak cht la vystoupit v celku, tak národní socialisté p istoupili na jejich náv t vu. Jak a co zam stnanci íkali, bylo podáno tak, jakoby v ichni z nich byli komunisté a je t dostali od vedení KS pokyny. Národní socialisty obvinili ze stavu vlády a pohrozili jim, e kdy dokázali kdysi továrny rozjet, doká í je te i zastavit. Nakonec skupinu zástupc p ijal Gottwald, redaktor Svoboda slovy s glorifika ními prvky popisuje, jaká to byla ú asná symbióza, jak je Gottwald vyslechl, se v ím s nimi souhlasil a oni souhlasili s ním a p ek ikovali se provoláními jako: Reakce od nás dostane takovou odpov, e ji nav dy p ejde chu na protilidové pu e!, ekneme jim to v ned li na sch zi rad!, Já vím, pro íkají, e jsou neslýchané pom ry v SNB! Jsou proto e SNB jde poprvé s lidem. A u nikdy nep jde jinak! (Nová svoboda, V kritických chvílích ve vlád, ) 293 Odpov Klementa Gottwalda: Vá ený pane nám stku, v dopise dne ního data, který jste mi práv zaslal, ádáte ode mne odpov ve v ci, o které bude referovati v dne ní sch zi vlády pan ministr vnitra V. Nosek. Sou asn Vám sd luji, e v této sch zi u iní pan ministr vnitra a pan ministr národní obrany generál L. Svoboda d le ité prohlá ení v souvislosti s dne ním lánkem Svobodného slova o mosteckém pioná ním p ípad. Vzhledem k tomu Vás ádám, abyste se do sch ze dostavili spolu s dal ími ministry, kte í ve vlád zastupují Va í stranu. (Nové slovo, Pro neústupnost komunist, vznikla krize vlády, ) 294 Komunisté p i uve ejn ní t chto dvou zpráv v tisku vytýkali Svobodnému slovu (list SNS), e donucením KS k odhalení t chto informací ohro ují zájmy a bezpe nost státu. I kdy Zenkl upozor oval, a zprávu nezve ej ují, pokud má její obsah z stat ve ejnosti utajen, komunistický tisk ji otiskl a redakto i k ní neopomn li dopsat fakt, e je tím ohro eno dal í vy et ování a obranyschopnost státu. 70

71 své politické strany. Proto jeho vystoupení dle autora lánku nelze pova ovat za výstup p edsedy vlády. 295 P episy proslovu byly oti t ny v Nové svobod na druhé stran, v Práci dokonce na titulní stran. Kdy porovnáme slova komunistického p edsedy a reakci na n, kterou otisklo Nové slovo, zjistíme, e akce vyvolala u národních socialist p esnou reakci. Gottwald prohlásil, e se pravicové strany p i vládním usnesení spikly proti KS 296 a e n kte í jejich minist i p i hlasování ani nev d li, o co se p esn jedná. To Nové slovo odmítá a dodává, e tímto tvrzením Gottwald ministry hrub urá í. Upozor uje tená e, e o situaci na vládní sch zi v úterý , kterou p ed asn ukon il a na které se ukázalo, e jsou nekomunistické strany v p evaze, se na nám stí nezmínil. Jeho verzi, e pravice v ele s národními socialisty tvou proti SNB, proto e policie ji nejde proti lidem, odmítá Nové slovo jako matení ve ejnosti a stra ení reakcí ozna uje za pouhou záminku rozohnit vá n lidu. Proto e Klement Gottwald opozici obvinil, e kv li ní Národní fronta ji m síc nem e provozovat svou b nou innost, upozor uje list SNS na n kolik p íklad, které dosv d ují vinu KS. 297 Na Gottwaldovu p edstavu o nových, pokrokových elementech v Národní front reaguje redaktor Nového slova výrokem, e t mito novými leny budou lidé ochotni podrobit se komunistickému diktátu. Periodikum eskoslovenská demokracie takové e ení ozna uje za protiústavní. Noviná i Nové svobody pí í o tisících nad ených pracujících proudících Prahou, Práce dokonce o desetitisících. Nové slovo naopak otisklo lánek informující, e v St edo eských elektrárnách byl zam stnanc m o p l deváté vydán ob d a bylo jim na ízeno, a se hromadn zú astní odpoledního projevu KS na Starom stském nám stí. Hlavní osobou dal ího tématu byla první místop edsedkyn pra ského kraje za SSD Kou ová Petráková. Ta na Starom stském nám stí vystoupila proti pravicovým stranám, ni emným zám r m jejich v dc a proti reakci, která chce vzít lidu znárodn ný pr mysl a dát ho do zahrani ního kapitálu. Za tento in, byla pozd ji vylou ena ze strany. 298 O její e i psalo i Nové slovo. Nová svoboda se jen zmínila v rámci lánku o celé události, Práce ást monologu otiskla na titulní stran. s. demokracie uvedla, e 295 Nové slovo uvádí, e se Gottwald vyjád il ke krizi, kterou zp sobil ministr vnitra Nosek. O tom, e by byl viníkem práv Nosek, v ak p edseda KS samoz ejm nemluvil. 296 Gottwald mimo jiné uvedl, e odhlasování vládního usnesení 13. února bylo protizákonné a protiústavní a e kdy tuto zále itost cht la KS v pátek na zasedání vlády e it, SNS, SL a DS odmítli ú ast a podali demisi. Na ve ejnosti to prý íká proto, aby si lidé uv domili pozadí této vá né situace. e se p ece kv li osmi d stojník m SNB nevyvolává vládní krize. Hlavním cílem reakce je znemo nit jednání o ústav, hlavní p í inou je spol ení se zahrani ní reakcí. Proto Gottwald v echny vyzývá k bd losti. 297 Jde o n kolikrát zmi ované zákony, které byly ji dlouho p ipraveny k p ijetí, ale KS je zatím odkládala (národní poji t ní, pozemková reforma, zem d lská a ivnostenská da a znárodn ní velkoobchodu, exportu, importu a soukromých kapitalistických pr myslových podnik s více jak 50 zam stnanci). 298 O tomto rozhodnutí ze zasedání SSD informuje Nové slovo

72 co se tý e projev len SSD na Starom stském nám stí, kte í mluvili, jako by byli komunisté, vyvodí strana z jejich výstupu d sledky. Proto e Gottwald na sobotní manifestaci vyzval k zakládání ak ních výbor, objevuje se v ned lním vydání Nového slova první lánek zakazující len m strany do AV vstupovat. eskoslovenská demokracie tématu nev novala tak velkou pozornost, nicmén nazvala manifestace organizovaným nátlakem komunist na leny vlády, aby se podvolili jejich po adavk m. Podle autora lánku v ak tyto akce nebudou rozhodujícím argumentem. Davovými projevy navíc KS údajn roze tvává ob any na dva tábory. Nová svoboda ne et ila hyperbolami. Ji na první stran v záhlaví novin jmenuje sobotní demonstraci historickým dnem, kdy v ichni pracující z celé zem manifestují svou v rnost Klementu Gottwaldovi a íkají tak reakci dost. Podle slov textu lid v í, e vláda prozíravého a moudrého Gottwalda p ivede zemi k astné budoucnosti. Vedle byla otisknuta fotografie s jeho portrétem. 299 Deník Hlas se zabýval pouze samotnou manifestací v Ostrav. Uvádí, e projev ídil starosta Ostravy a hlavním e níkem byl pra ský noviná V. Nový. Autor lánku v Novém slov nazývá událost komunistickým táborem, který je jednozna n organizován z úst edí pra ské KS. List Práce citoval a parafrázoval proslovy v ech ú astník. Krom starosty Josefa Kotase 300 a V. Nového vystoupili je t podplukovník SNB Purzner, tajemník KOR Fiala a krajský tajemník KS Fuks. Starosta p irovnal manifestaci k událostem i ke kv tnu Této my lenky vyu il éfredaktor a poslanec V. Nový 301. V lánku Nové svobody uvádí, e manifestace bude v historii zapsána po boku zpráv o otev ené revolt proti rakousko-uherské monarchii i demonstraci proti kapitulaci p ed Hitlerem Dal ím rozdílem bylo mediální zobrazení vystoupení podplukovníka Purznera. Lidoveckému Hlasu se nelíbil jeho názorový postoj k nacistickému gestapismu. len SNB sice pop el postupy nacistického gestapa v policejním aparátu, zárove v ak dodal, e 299 První zprávou následujícího lánku je, e KS chce krizi e it politickou cestou. Dále redaktor popisuje, jak se tisíce lidí valí Prahou, nad en o ekávají, vítají a zdraví p edsedu KS. Odborá i si údajn tisknou ruce a slibují si, e p jdou spole n do boje, pokud se reakce sebevra edn rozhodne pro pu. Davy skandují: Gottwald, Gottwald!, Nosek! Nosek!, A ije SNB. Nová svoboda, Z revolu ního nad ení k nové, skute né Národní front /Voláme vás v echny k bd losti!, Josef Kotas byl zárove p edsedou krajského výboru KS. URL: < [citováno ] 301 Vilém Nový byl v letech éfredaktorem Rudého práva, lenem ÚV KS a poslancem Národního shromá d ní. URL: < [citováno ] 72

73 gestapismus bude pou it proti v em, kte í rozvrací republiku. 302 Tímto výpadem se zaobíral také éfredaktor s. demokracie R. Prorok ve svém sloupku, který vy el ve st edu I kdy se zde podle n j na li diváci, kte í tomuto varování tleskali, n kte í z toho byli zara eni. 303 Nová svoboda o události pí e v pon kud jiném smyslu: Kdy podplukovník p edstoupil, manifestoval lid ke svému, z lidu vze lému Sboru národní bezpe nosti, lásku mohutnými ovacemi. Purzner, citován v Práci, ekl: Jsme s lidem, jdeme s lidem a jsme pro lid. 304 Ani deník ROH, ani list KS se o ne astném podplukovníkov výroku nezmi ují Rozhovor p ti lenné delegace s prezidentem Bene em Rozhovor prob hl v sobotu Prezidenta Bene e nav tívila deputace z ad manifestujících ob an. lo o p t zam stnanc z pra ských, kladenských a plze ských závod. P edstoupili s po adavky na p ijetí demise ministr, novou vládu cht li doplnit zástupci celonárodních organizací a ve funkci premiéra prosazovali ponechat Klementa Gottwalda. Událost byla pro aktuální politickou scénu d le itá. Sv d í o tom fakt, e p epis rozpravy byl oti t n ve v ech námi zkoumaných novinách a to v dy v následující den, tedy v ned li Texty byly pravd podobn v echny p ebrány z TK. 305 Slova zam stnanc a prezidenta jsou ve v ech listech toto ná, ádná redakce si tedy nedovolila úpravu výrok, nap íklad v prosp ch politiky strany. Rozdíly byly zaznamenány v akcentu na r zná prohlá ení hlavy státu. Titulky President republiky k sou asným událostem (Hlas) a Projev presidenta republiky ke krisi ( s. demokracie), stejn tak podtitulek Otev ená slova pana presidenta o vládní krisi a o zp sobu jejího e ení a nadtitulek President republiky p ijal delegaci n kolika závod (oba Nové slovo 306 ) sv d í o akcentování výstupu Edvarda Bene e, který tak nep ímo poskytl národu sv j názor k událostem posledních dní. Na co se sna ily upozornit své tená e Nová svoboda 302 Podivn se v ak vyjímala e podplk. SNB Plucnara, komunisty, oplývající silnými výhru kami a nem la rozhodn býti pronesena v dob, ve které se o ekává práv od policejních vysokých ú edník klid a mírnost. Mimo jiné prohlásil: íká se, e je u nás gestapismus, ale ten teprve p ijde a to na ty, kte í tak tvrdí. Rovn p ekvapila jeho pohr ka, e mnozí se budou potit krví. Podobných výhru ek bylo více. Hlas, Takto se nemá mluvit, V Novém slov je výrok policisty spí e zesm n n: Zvlá tní pozornosti zaslou í výrok pplk. Purznera, který mluv o tom, e se u nás mluví o gestapismu, pravil:,ano, gestapismus bude a pocítí jej ti, kte í o n m mluví. Nová svoboda, Komunistický tábor také v Ostrav, Práce, Nedopustíme zmarshallisování republiky po boku n mecké Bizonie, Zkratku TK v ak pro ozna ení p vodu lánku uvedla jen Nová svoboda a s. demokracie. V Novém slov jsme na li zkratku - t- a v Práci - -. Nem eme s jistotou tvrdit, co znamenají, proto e nap íklad v Práci jsme u jiných text na li i ozna ení TK, v jednom p ípad dokonce - - i TK. Hlas p vod textu neuvedl. 306 Pro hlavní titulek pou ilo Nové slovo parafrázi prezidentova výroku: Parlamentní vláda byla a bude. 73

74 a Práce, m eme také analyzovat p ímo z titulk : Nová vláda nebude bez komunist a nebude ani bez Gottwalda (Nová svoboda), Bez Gottwalda není vláda mo ná (Práce). Jakou d le itost tomuto setkání noviny p isuzovaly, m e prozradit i umíst ní text v rámci výtisku. Nekomunistické listy jej otiskly na titulních stranách 307, odborá ská Práce na stran dv a Nová svoboda dokonce a na stran t i. Proto e byla Práce list ROH, a tudí m la reprezentovat zejména zájmy pracujícího lidu, jména len delegace byla zmín na ji v perexu. Na konci textu je uvedly Nové slovo a eskoslovenská demokracie. V Hlasu a Nové svobod redakto i jména neuvádí. V Nové svobod nenajdeme ani záv r celého rozhovoru, který v ostatních listech nechyb l Jak listy zobrazovaly a interpretovaly podání demise? eskoslovenská strana národn socialistická byla navrhovatelem podání demise, jako taková tedy v tisku proti tomuto inu nevystupuje. Poprvé o n m Nové slovo informuje v sobotu Jako p í inu, která p edcházela kone nému rozhodnutí k rezignaci, ozna uje nespln ní vládního rozhodnutí z 13. února. Hlavním viníkem je dle slov národních socialist KS. P esn ji jde o vliv komunist v SNB, který se pro pravicové strany stal neúnosnou. Jakmile se v ak ukázalo, e v ci dosp ly tak daleko, e ji nelze o státní bezpe nosti mluvit, nýbr jen o aparátu, který se stal nástrojem komunistické strany, v té chvíli musil nad v emi ohledy ostatními zvít zit duch eskoslovenské strany národn socialistické ( ). 310 Noviny eskoslovenské lidové strany Hlas o demisi v sobotu otiskly krátkou zprávu. Následující den se redaktor v lánku o celkové vládní krizi pouze zmi uje, e co se tý e demise, jde dle SL, SNS a DS o zásadní v c. V eskoslovenské demokracii si tená o demisích mohl p e íst ve dvou prohlá eních strany. 311 V prvním SSD odsuzuje ukvapenou demisi ministr t í stran a proklamuje, e sociáln demokrati tí minist i dávají své mandáty k dispozici stran pro p ípad, e by se stávající Národní fronta nakonec nedohodla. Prozatím pova ují NF za stále 307 V Nové slov lánek pokra oval na druhé stran, v Hlasu na t etí. 308 Jde o záv re ná slova Edvarda Bene e: Prosím, abyste s tím po ítali pro dne ek a také pro budoucnost. Na tom trvám, ale prosím také, aby v ichni pamatovali na obtí e, které máme a abyste mn p i práci pomáhali. Po uji t ní delegace, e president republiky má d v ru pracujícího lidu, e m e na n j spoléhat a e pracující lid spoléhá zase na presidenta a e snad p ece budeme míti v republice klid a mír, kterého je tolik t eba pro zdárnou práci, pod koval pan president za náv t vu a rozlou il se s leny delegace slovy, aby p i li zase, budou-li pot ebovat jeho rady a mín ní. Práce, Bez Gottwalda není vláda mo ná, / Nevíme, pro tuto ást redakce Nové svobody vynechala, d vodem mohla být snaha zd raznit ádky, které t mto odstavc m p ímo p edcházely: A nikdo nepomý lí na to, e by komunisté mohli být vylou eni z vlády. To je v c, kterou bych nepodepsal. (Tamté ) 309 Tedy následující den po podání demise prezidentovi. 310 Nové slovo, Pro neústupnost komunist vznikla krise vlády, Jedno prohlá ení vy lo v listu , druhé

75 existující a schopnou innosti. 312 Ve vydání z úterý najdeme definitivní oznámení ÚVV SSD, e minist i strany demisi podávat nebudou. Nicmén na druhý den rezignovali dosavadní ministr vý ivy Majer a nám stek p edsedy vlády Tyme, oba byli sociální demokraté. Ob rezoluce otisklo i Nové slovo. Komunistická Nová svoboda informuje o události také ihned následující den, tedy v sobotu. Demisi interpretuje tak, e p edstavitelé SNS, SL a DS opou tí NF a p echází do opozice. V pond lí komunistický tisk k vysv tlení pravého smyslu demise vyu il lánek z moskevské Pravdy p evzatý od sov tské tiskové agentury TASS. Text byl oti t n i v ostravské Nové svobod. Podle n j jsou strany odstupujících ministr pod vlivem mezinárodní reakce, která se tak chce vet ít do s. lidové demokracie. 313 Dal ím d vodem demise podle tisku KS bylo, e se pravice sna í ud lat vládu Klementa Gottwalda ned lnou a neschopnou plnit vládní program a e jsou tyto strany spol enou protidemokratickou, protilidovou a protisocialistickou skupinou. Tento výrok byl zárove jedinou interpretací demise, kterou jsme na li v deníku ROH Práce. Komunisté tak podání demise interpretovali jako nezodpov dné a komplikující celou situaci a e te z stalo hlavn na nich a p edev ím Klementovi Gottwaldovi, aby se ujali vyvedení vlády z krize. Ve skute nosti se rezignace ministr Gottwaldovi velmi hodila. 314 To v ak komunisté v tisku nikdy nep iznali Sjezd závodních rad V ned li 22. února se konal sjezd závodních rad a ROH v pra ském Pr myslovém paláci. O akci se v ostravských novinách psalo ji od prvního zkoumaného dne, tedy od st edy 18. února V rámci nejobecn j ího shrnutí m eme íci, e proti sob stály dva názorové tábory. Noviny Hlas, Nové slovo i eskoslovenská demokracie od za átku své tená e upozor ovaly, e sjezd bude ze strany KS zneu it. Záminky, které komunisty k tomuto kroku údajn vedly, jsou podle t chto periodik fale né. Nová svoboda a Práce odmítaly taková tvrzení a prohla ovaly akci za historickou událost, která zachrání republiku. 312 Podobn o NF pí e i Nové slovo, dokud demise nebude p ijata, vláda z stává ve stejném slo ení. 313 Skupina t í stran: národn socialistické, lidové a slovenské demokratické se spikla proti Národní front v eskoslovensku. Tato skupina vyvolala podle pokyn zven í vládní krisi a p ivedla stát svým nezodpov dným chováním do nebezpe né situace. V tom je celý smysl demise reakcioná ských stran. Mezinárodní reakce se sna í vnésti s jejich pomocí rozkol do ad lidové demokracie. Nová svoboda, Sov tské stanovisko k vládní krisi, KAPLAN, K., P t kapitol o únoru. 1. vyd. Brno, Dopln k s Celkov se o tématu psalo samoz ejm u d íve. 75

76 Práv ve st edu vydal Hlas lánek, ve kterém pí e, e je sjezd akcí výlu n komunistickou, maskující skute né zám ry a cíle Gottwaldovy strany. 316 Nejvíce kritiky ze strany Nové svobody a Práce vyslechla s. demokracie. len m ÚRO se nelíbil lánek jejího redaktora pí ícího o rezoluci ostravských odborá, kte í odsoudili postupy Úst ední rady odbor a jeho p edsedy Zápotockého ve v ci úpravy plat zam stnanc. 317 V Nové svobod proto noviná i reagují na l ivá obvin ní SNS, SL, a dokonce n kterých list SSD, brání se i Práce. Jako deník ROH reaguje proti tvrzení ostravských odborá. Podle ní jde o hrubý zásah do politiky odbor. Ve tvrtek p i la redakce Nového slova se zprávou, e usnesení sjezdu jsou ji od 8. února p ipravena na úst edním sekretariát KS. Stejnou informaci p inesl lidovecký Hlas v pátek. T mito argumenty se noviny sna ily dokázat stranickou ú elnost sjezdu. Nové slovo v sobotu otisklo navíc text, ve kterém jeho autor tvrdí, e tajemníci KS, kte í mají na starost organizaci sjezdu, se musí ka dý den dopoledne hlásit na ÚS KS, kde dostávají p esné pokyny. Pod vlivem t chto odhalení poukazují na ironii sjezdu, kde se mají zástupci pracujícího lidu spontánn rozhodnout a p edlo it vlád své po adavky. e jejich slova nejsou scestná, dokazuje lánek Nové svobody z ned le , oti t n je t p edtím, ne sjezd závodních rad za al. V n m si p e teme, e se p edsednictvo ÚRO rozhodlo na úterý vyhlásit stávku na podporu po adavk sjezdu závodních rad a e ji formulovalo rezoluci, která bude delegát m p edlo ena. V úterní (24. 2.) Nové svobod se v perexu jednoho z lánk dokonce pí e, e se sjezd rozhodl vyhlásit na tento den stávku. Dále v textu se do teme, e drtivá v t ina byla pro schválení rezoluce o stávce a zakládání ak ních výbor. Jedinou výjimkou byli prý poslanec SNS Vandrovec a sociáln demokratický odborá Bílý, kte í dostali p ed sjezdem instrukce rozbít tento sn m pracujícího lidu. O uml ení místop edsedy KOR Bílého informuje v tentý den i s. demokracie. Autor lánku citoval proslov vedoucího odborá e, aby tená i mohli posoudit, zda byl opravdu tvavým, jak jej p ímo na sjezdu ozna il Zápotocký. Nakonec Bílý v odporné bou i fanatického pískotu a hluku 318 rad ji jednání opustil. Podle zprávy Nového slova, která byla vydána ve stejný den, proti rezoluci hlasovalo n kolik set zástupc závodních rad, p edseda ÚRO Antonín Zápotocký je prý v ak odhadl na deset 316 Skute nými zám ry, podle nekomunistického tisku, byly: zavedení milioná ské dan, vynucení po adavk KS ve vlád (Hlas, ) i platy zam stnanc (Nové slovo, s. demokracie) 317 Odborá i naopak v celé akci vidí zneu ití hnutí odbor ke kod v ech ve ejných a státních zam stnanc. Úprava plat navr ená vládou je dle nich p ízniv j í, ne jak ji navrhuje ÚRO. 318 s. demokracie, Ostravský odborá uml en na sjezdu ROH,

77 lidí. 319 Autor lánku dále pí e, e mnoho delegát znechucen ode lo a e se jich nemálo nechalo zastra it. 320 Zajímavý obrat v klasifikaci sjezdu organizovaného ÚRO nastal v eskoslovenské demokracii. Její negativní kampa byla v listu zaznamenána ve st edu , kdy bylo zve ejn no ji zmi ované prohlá ení ostravské skupiny ROH. Proti stranickému zneu ití sjezdu varovala redakce ve svých láncích i ve tvrtek, pátek 321 a v sobotu. V úterý v ak v názorovém spektru listu nastal zvrat: co se tý e rezoluce sjezdu, s v t inou bod prý SSD souhlasí a sama je ji n jakou dobu prosazuje. Dále uvádí, e zastává zcela shodné stanovisko s ÚRO k socializaci, schvaluje tedy i stávku. 322 Komunistický list a Práce pí í o sjezdu podobn. 323 S blí ícím se datem konání stále více ohla ují d le itost celé akce, která rozhodne o budoucnosti zem a umo ní rychlej í socializaci. Noviná i a hlavní p edstavitelé ÚRO v tisku uvádí hlavní d vody organizace sjezdu. Lidovecký, sociáln demokratický a národn socialistický tisk od za átku tvrdí, e hlavní fale nou záminkou ke konání akce byla úprava plat zam stnanc tak, jak ji navrhoval ministr Majer. 324 Od stejného okam iku se proto Práce a Nová svoboda sna í dokázat, e o ve ejné a státní zam stnance v bec nejde. Komunistický list oznamuje, e se jedná o vyhlá ení po adavk lidí m st i venkova, o upevn ní lidové demokracie a o boj proti kapitalismu. Jako jednu z primárních pot eb uvádí, stejn tak jako deník ROH, nutnost zavedení národního poji t ní, co je zákon, o kterém SSD ve svém prohlá ení mluvila, a který má Gottwald údajn k dispozici více jak tvrt roku. 325 Noviná i pravicových list psali, e se komunisté s ÚRO sna í o roze tvání zam stnanc. 326 To periodika Nová svoboda a Práce slovy Antonína Zápotockého odmítala. Zápotocký tvrdil, e se Úst ední rada odbor naopak sna í ukázat pracujícím spole nou cestu a sjednotit tak jejich po adavky. V Práci ze dne p edseda ÚRO 319 Vzhledem k tomu, e se hlasy v bec nepo ítaly, je podle Nového slova zbyte né se p ít o tom, kolik lidí bylo pro a kolik proti. (Nové slovo, ) 320 Podobným zp sobem jako Nové slovo referuje o zasedání i s. demokracie. Zápotocký prý odhadl, e proti rezoluci hlasovalo deset len, nep iznal v ak, e n kolik stovek delegát se hlasování zdr elo. ( s. demokracie, Sjezd závodních rad, ) 321 Ji v perexu lánku titulní strany bylo uvedeno, e ze strany KS byly podniknuty v echny kroky k zneu ití akce. ( s. demokracie, Neslýchaný politický teror v závodech, ) 322 P itom je t v pátek s. demokracie informovala tená e, e ve velkých pra ských závodech vyhro ují komunisti tí desítká i d lník m, kte í nesouhlasí s ÚRO, propu t ním z práce. V n kterých podnicích se prý nepracuje a komunisti tí pov enci obchází zam stnance, vyvolávají strach a tvou proti ministru Majerovi a jeho vládním návrh m. 323 Nové slovo obvinilo Práci, Zem d lské noviny a Mladou frontu, e se jako nadstranické deníky staly reproduktory komunistických názor a tvou proti opozi ním stranám. (Nové slovo, ) 324 Nové slovo uvádí, e národním socialist m jde od za átku o zlep ení platebních podmínek zam stnanc a e díky jejich podn tu o této zále itosti vláda jedná. 325 s. demokracie, Prohlá ení s. demokracie k situaci, / Ministerský p edseda zavinil, e osnovy o národním poji t ní, a koli byly dojednány ji minulého roku, dostaly se na po ad jednání ve vlád teprve 1. února. Nové slovo, Pokus zvrátit parlamentní vládu bude odra en, Státní a ve ejní zam stnanci vs. d lníci. o tom psala i levicová s. demokracie

78 dokonce prohlásil, e nejsou proti úprav plat navrhované ministrem vý ivy Majerem a e jim jde p edev ím o národní poji t ní. K této názorové zm n v ak Práce nebyla dostate n flexibilní, uvnit vydání redakce otiskla rezoluci ostravských horník, kte í protestují proti úprav plat státních a ve ejných zam stnanc a stejn tak vystupují proti Majerovi. 327 O dva dny pozd ji navíc Nová svoboda otiskla krátkou zprávu o tom, e komunisté s tím samým Majerovým návrhem nesouhlasí. 328 Poslanec G. Kliment ve své e i za azené do výtisku Práce jako hlavní d vody po ádání akce uvádí, e je ohro ena jednota odbor a eskoslovenské hospodá ství. To je op t v rozporu s výroky redaktor Hlasu, Nového slova a s. demokracie, kte í sice upozor ovali na ohro ení jednoty odbor, jako naru itele v ak ozna ovaly KS a ÚRO, 329 které odbor stranicky zneu ívaly práv p i organizaci sjezdu. Pro podporu ned lní sch ze závodních rad nalezneme v Nové svobod a p edev ím v Práci n kolik lánk s rezolucemi zam stnanc, konkrétn ve tvrtek, pátek, sobotu i v ned li. Tato usnesení noviná i interpretovali jako d kaz podpory ze strany pracujícího lidu. Nová svoboda informuje své tená e, e poprvé v historii budou slo ky národní bezpe nosti d lat na sjezdu lidem po adatele a nikoli hlída e, jak tomu bylo v minulosti. s. demokracie v pátek uvedla, e jsou poprvé v historii d lníci propu t ni z práce kv li nesouhlasu s akcí konanou odborovou organizací. Komunistická strana také avizovala sjezd rolnických komisí. K této události m ly listy SSD, SL a SNS v rámci analyzovaného období naprosto odmítavé stanovisko Stávka Stávka zam stnanc primárn ur ená na podporu rezoluce ned lního sjezdu závodních rad se konala v úterý po celé republice v dob od 12 do 13 hodin. Komunistická Nová svoboda o ní poprvé informovala v krátké zpráv titulní strany. Stávka m la dle slov KS dodat d raz po adavk m pracujících, v p ípad jejich nep ijetí hrozili i stávkou generální. Následujícího dne byly ve speciálním vydání listu oti t ny pokyny k jejímu provedení. 327 Práce, Sjezd závodních rad zamítne rozbíje ské snahy pravice, Nová svoboda, Komunisté nesouhlasí s návrhem ministra Majera, Takové tvrzení bylo nalezeno nap íklad ve vydání s. demokracie ze dne i Nového slova ze dne Hlas se proti sjezdu rolnických komisí ohradil , toho dne s. demokracie otiskla oznámení SSD, e s tímto po inem nemá nic spole ného. Nové slovo napsalo , e je plánovaný sjezd akcí komunist. 78

79 V ostatních zkoumaných periodikách se zmínka o stávce poprvé objevuje a , tedy v den jejího konání. V t í mírou komentoval akci lidovecký Hlas. Redaktor v n m pí e, e na ned lním sjezdu byla odhlasována rezoluce, která se ni ím neli í od usnesení z komunistické sobotní manifestace. Sjezd v ak podle lidoveckých novin zachází mnohem dále tím, e po ádá stávku na podporu jeho po adavk. 331 V úterním Novém slov se do teme, e odborá ská my lenka byla zneu ita, sjezd byl pouhou komunistickou parádou a e je na dne ek ohlá ena manifesta ní stávka. Hlas i Nové slovo p ed sjezdem informovaly o dop edu p ipravené rezoluci na ÚS KS, ale ani jeden z nich neavizoval plánovanou stávku. Deník Revolu ního odborového hnutí Práce podával zprávy s pokyny 332, pr b hem a výsledky stávky od 24. do Primární poslání stávky bylo zde i v Nové svobod definováno stejn. Pracující prý tímto inem vyjad ují podporu po adavk m sjezdu závodních rad a pomáhají k jejich realizaci. Redaktor Práce psal o konci as, kdy zam stnanci museli p ihlí et bezpracným zisk m fabrikant a velkoobchodník. Dodal, e pokus o rozvrat lidov demokratické zem nemohl skon it jinak ne krajním rozho ením pracujících. Oba deníky otiskly lánky upozor ující státní a ve ejné zam stnance, e i oni se mají zú astnit stávky. 333 eskoslovenská demokracie v den stávky otiskla prohlá ení SSD, ve kterém strana souhlasí se stávkou, upozor uje v ak pracující lid, a ji zbyte n neprotahují s ohledem na velkou hospodá skou ztrátu. Ve dvou textech informovala i o instrukcích k celé akci. Den poté se v Nové svobod psalo, e stávka byla provedena stoprocentn. Redakce Práce uvedla, e se v jednotné akci podnik projevila velká národní v le. Stávkující údajn cht jí p edev ím p ijetí demise rezignujících ministr. Rezoluce sjezdu závodních rad byla dle redaktora deníku v ude jednomysln schválena. V Nové svobod jsme narazili na zmínku o stávkokazech, kte í jsou ozna ováni jako: zrádci d lnické t ídy a jako s takovými s nimi bude nalo eno. V ten samý den, p esn ve st edu , vy el v Novém slov také lánek hodnotící v erej í událost. Text je 331 Autor lánku dále pí e, e stávka byla odhlasována ve chvíli, kdy zástupci znali stanovisko prezidenta Bene e. Ten navrhl rozumné e ení pro v echny strany. Redaktor uvádí, e chytrý lov k ví, e nelze n co neschvalovat takovým zp sobem a na vzdor takovému e ení vyhlásit stávku. Hlas, Stávkou se má vymoci spln ní komunistických po adavk, / Jen e, jak vidíme v p ede lém odstavci, komunisté byli pro stávku rozhodnuti ji d íve, a tudí jim v tom výrok prezidenta nemohl zabránit. 332 V pokynech dostali p edsedové závodních skupin mimo jiné za úkol podat o prob hlé stávce zprávu p edsednictvu ÚRO. 333 V lánku Práce dokonce najdeme paragraf dokazující, e státní a ve ejní zam stnanci mají nepochybn právo na stávku. / Domníváme se, e zve ejn ní obou lánk poukazuje na skute nost, e si komunisté nebyli zcela jisti, zda jejich akci tito zam stnanci podpo í. 79

80 p evzatý z TK a mezi ostatní dosavadní lánky listu svým názorovým stanoviskem nezapadá. Akce je zobrazována jako úsp ná, stávkokaz bylo údajn v ka dém podniku maximáln n kolik desítek a není komentován ani fakt, e za sv j nesouhlas byli propu t ni. 334 Ve tvrtek se v obsahu listu ke stávce vrací u jen redakce Práce, která otiskla pod kování pracujícímu lidu za disciplinovan provedenou akci, pod kterým jsou podepsáni p edseda ÚRO Zápotocký a tajemník Erban Poslední den krize, st eda Poslední den krize byl pro ostravské pravicové noviny zárove posledním dnem jejich existence. Redakci Nového slova definitivn p ebíralo komunistické vedení. Alespo tomu nasv d oval lánek o úsp nosti stávky. 335 Hlas tiskl pouze ú ední zprávy: prohlá ení SSD 336, SNS a SL a komuniké o ve erním proslovu prezidenta Bene e v rozhlasových novinách. Redakce tená m p ipomíná p íkaz strany nevstupovat do ak ních výbor NF a slovy národních socialist nabádá k zachování klidu a kázn. O e i prezidenta v rozhlase informovaly i noviny Nové slovo, s. demokracie a Nová svoboda. 337 List sociálních demokrat nevykazoval podobu novin posledního dne krize. Krom vyjád ení strany ze sch ze, na které byly vytvo eny dispozice k sestavení vlády, najdeme v periodiku jen prohlá ení armádních generál Ludvíka Svobody a Bohumila Bo ka. 338 Ani sloupek na titulní stran ne e í nic zásadního, zabývá se vystoupením podplukovníka SNB na ostravské demonstraci, událost byla v té dob ty i dny stará. Nové slovo naopak vykazovalo známky posledního vydání i prohry národn socialistických politik. Redakce otiskla dopis SNS prezidentovi, ve kterém ho sice znovu uji uje, e nem la v plánu ú ednickou vládu ani protistátní pu a zárove je 334 Nové slovo, Stávkokazi propu t ni ze závod, O tomto textu více viz kap Text najdeme i v Novém slov, Práci a Nové svobod / Jde o prohlá ení levicové frakce SSD mezi 16 funkcioná i jmenovaných na konci lánku jsou i Fierlinger i Jankovcová, mimo jiné uvádí: v dob, kdy i v SNS p evládla kapitalistická tendence, zbyla odpov dnost za dal í vývoj na komunistech a sociálních demokratech. Proto e jsou ob strany dost silné, musely elit snaze odp rc rozbít jejich spolupráci. Inklinace pravicové ásti SSD k reakci navíc brzdila práci celé strany, zejména pak vzhledem k jejímu postoji proti KS. Nové slovo, s. sociální demokracie rozpolcena, Rozdílem mezi t mito zprávami byla jejich délka. Nová svoboda událost ohla ovala jednou v tou, s. demokracie jednou rozvitou v tou, Hlas krátkou zprávou a Nové slovo takté, to v ak navíc text ozna ilo nadtitulkem i tu ným titulkem, který byl jedním ze dvou nejv t ích na úvodní stran vydání. Z délky m eme usuzovat, jak velkou d le itost noviná i t ch i on ch novin akci p ikládali. 338 Jde o pokyn k voják m, aby se více semkli kolem jejich nejvy ího velitele Edvarda Bene e. Rozkaz otisklo také Nové slovo. 80

81 prý ochotna jednat se v emi stranami NF. 339 Na titulní stran dole v ak najdeme krátké upozorn ní, ve kterém noviny ru í ohlá enou manifestaci na Masarykov nám stí v Ostrav. V lánku na t etí stran jeho pisatel rozebírá situaci v p ípravném výboru nové Národní fronty, ve kterém mají komunisté 57 % v t inu i bez t ch, kte í se stranou sympatizují. lenové redakce Nového slova nejspí p edpokládali brzký zánik listu. Situace v ostatním nekomunistickém tisku nebyla zrovna optimistická. O zabavených listech psaly levicové i pravicové noviny. Práv v Novém slov jsme se nap íklad do etli, e sloven tí typografové odmítli tisknout periodika Demokratické strany Slovenska as, ídlo, Nové prúdy a Demokrat. Dále e Jiho eské papírny odmítají dodávat papír Melantrichu, který tiskl v Praze úst ední tiskový orgán SNS Svobodné slovo a v Ostrav Nové slovo. V Práci byl oti t n lánek o brn nských listech Slovo národa, Národní obroda a Svobodné noviny, jejich redakce byly p evedeny pod kontrolu jako orgány AV NF. Posledním výpadem proti tisku KS je krátká zpráva Nového slova, ve které se pí e, e éfredaktor Vývoje Tigrid (viz kap , Pond lí ) odjel pracovn do zahrani í u ve tvrtek 340, tudí je t p ed krizí a e o jeho odjezdu v d lo ministerstvo informací. 341 Komunisti tí noviná i jej toti obvi ovali z úprku p ed spravedlností. 342 Práce a Nová svoboda krom oslavování stávky a manifestace na Václavském nám stí, která také prob hla p ede lého dne, praný ují národn socialistické poslance í ka a Horu 343 za p ípravu protistátního pu e. Proti SNS ostravský list KS vystupoval hned v n kolika textech. Zve ejnil, kdo ve skute nosti byli d stojníci, které cht lo ministerstvo vnitra odvolat z pra ských SNB, a kv li kterým vyvolali Zenkl s Drtinou krizi. 344 Ministr spravedlnosti Drtina byl vzpomínán i v krátké zpráv o sta ení obvin ní proti poslanci Sosnarovi 345. Dal ími novinkami jsou informace, e SNB musí hlídat ÚS SNS proti rozvá n nému davu a o p estupech len této strany do KS. Provolání národn socialistických odborá, a se ob ané nenechají zmást vedením strany a vstupují do ak ních výbor, bylo oti t no i v deníku ROH. 339 Autory dopisu byli p edseda Zenkl s tajemníkem Krajinou. 340 P edpokládáme, e ve tvrtek Které vedl komunista Václav Kopecký. 342 Tigrid zase vycestoval do ciziny slu ebn u v polovin února, a to autor m seznamu jaksi uniklo, halasn ho pak v novinách vydávali za ute ence. - VEBER, V., Osudové únorové dny. 1. vyd. Praha, Lidové noviny s Práce navíc uvádí je t dr. Loubala. 344 Dle textu lo v t inou o kolaboranty, kte í byli ve styku s N mci i aktivn spolupracovali za okupace. Pouze v jednom p ípad lo o zneu ití moci a poru ení subordinace. Celkem zde bylo zve ejn no 6 osob. 345 Sosnara obvinilo ministerstvo spravedlnosti ve v ci tzv. kr má ské aféry. (viz kap. 2.1, pozn. pod arou. 15) 81

82 Noviny Nová svoboda nenechaly ohledn politické situace tená e v nev domosti a nejistot. Úvodní strana proklamuje vít zství sociáln demokratické levice, mo nost dne ního jmenování nové vlády a revolu ní nad ení davu na Václavském nám stí. Co se tý e obsah zpravodajských sd lení Nové svobody, Práce a s. demokracie , nikde jsme nena li ani zmínku o mohutném pochodu student 346, kte í se p es p íslu níky SNB dostali a na Hrad, aby podpo ili svého prezidenta. A proto e Hlas a Nové slovo ji neexistovaly, byl tento jedine ný zásah proti komunistickému pu i v hlavním politickém ostravském tisku zaml en Vývoj politického stanoviska sociálních demokrat Situace eskoslovenské strany sociáln demokratické byla natolik zajímavá a slo itá, e vy aduje svou vlastní kapitolu. Nemluvíme jen o její vnit ní roz t penosti na pravicové a levicové k ídlo, nemén byla její nejednotnost patrná i v ostravském tisku v rámci analyzovaného období. Redakce jejího listu s. demokracie také p sobila, e v jejím osazenstvu pracují p ívr enci obou frakcí. Na druhou stranu, zm ny v názorovém spektru lánk se odrá ely p edev ím od pokyn jejich zadavatel, kterými nebyli nikdo jiný ne sociální demokraté. Jednou z prom n, kterou jsme v rámci na í práce zjistili, bylo postavení ke sjezdu závodních rad. Od prvního analyzovaného dne ( ) se v láncích v i n mu projevuje negativní postoj. SSD ve svých prohlá eních varovala p ed politickostranickým zneu itím akce, její ostrav tí odborá i se ohradili proti postup m ÚRO 347 e je sjezd pod taktovkou komunist a ÚRO, která s nimi sympatizuje, uvád la s. demokracie ka dý den a do pátku V úterý najdeme v novinách oznámení SSD, e strana souhlasí s v t inou po adavk závodních rad a zastává stejné stanovisko k socializaci s Úst ední radou odbor. Uvnit listu je v ak lánek kritizující uml ení ostravského sociáln demokratického odborá e Bílého na konaném sjezdu a ani zpráva o pr b hu akce oti t ná vedle, sch zi nijak nevychvalovala. Oba texty jsou uvedeny a na páté stran. Redaktor psal, e 346 velkou událostí, kterou nelze p ehlédnout, se stal demonstra ní pochod vysoko kolák na Hrad k prezidentovi. P ipravovali ho p evá n národn socialisti tí studenti ( ). Krátce po tvrté [odpoledne] vy li studenti ve ty stupech z techniky na Karlov nám stí a v ele s eskoslovenskou vlajkou se vydali na Hrad p es Malou Stranu, p idávali se k nim p evá n mladí lidé ekající v okolí, dokonce i st edo koláci. Bezpe nost byla pon kud p ekvapena, z ejm se domnívali, e studenti nevyjdou, tak e se je poprvé ú inn ji sna ili zastavit a v Nerudov ulici na Malé Stran, ale stále úsp n ji, proto e p ijí d ly dal í posily a po páté hodin byla p ivolána i milice ( ). Na Hrad do la nakonec jen p ti lenná delegace, které kanclé Smutný (údajn se slzami v o ích) oznámil, e je ji pozd. Demise byla podepsána. - VEBER, V., Osudové únorové dny. 1. vyd. Praha, Lidové noviny s Na co také v Nové svobod ost e reagovali. Viz kap

83 stanovisko k sjezdu u uvedli d íve a e se v ned li jeho správnost potvrdila. Souhlasit na titulní stran s ÚRO a rezolucí sjezdu, který organizovala a naopak obojí kritizovat uvnit vydání, je dosti rozporné. Nesouhra názor v rámci jedn ch novin mo ná nasv d uje nejednotnosti uvnit redakce. Podstatnou zm nu prod lala SSD i ve svém vztahu ke KS. Od s. demokracie uv domuje své tená e, e sociální demokraté pracují ve jménu lidové demokracie, Národní fronty a e nestojí na stran ádné z politických stran. 348 Zatímco za celých dev t relevantních dní proti SNS vystupovala jen kv li demisi a p íli vla nému p ístupu k aktivní obran proti masovým akcím KS, komunisté byli v láncích (krom sjezdu závodních rad) kritizováni nap íklad za ignorování vládního usnesení z 13. února, za jejich ást viny na nepln ní vládního programu, sobotní manifestaci, ovládnutí ÚRO, ROH i rozhlasu. Za vyvolávání strachu mezi pracujícími, za l ivé informace v jejich tisku, za jejich negativní kampan proti ministru Majerovi 349, p íli né znárod ování i nedemokratickou p edstavu o nové pokrokové NF. Kdyby m l tená k dispozici pouze eskoslovenskou demokracii a vnímal by ji bez vlivu okolních informací, byl by p ekvapen. 350 Z lánk, které redakce do té doby produkovala nelze p edpokládat kone ný stav v cí. Dodejme v ak, e p íklon SSD ke komunist m byl rychlý a p evratný i v rámci samotné politické scény. Význa ným rysem n kterých lánk komunistického i pravicového tisku bylo sv dectví o snaze získat SSD s kone nou platností na svou stranu. 351 V lánku periodika Hlas z jeho autor konstatoval, e v sekretariát komunistické strany by nejrad ji vid li vládu bez odstoupiv ích t í stran, tedy díl í vládu komunistickosociáln demokratickou a za tímto ú elem podniká KS svou kampa. 352 Zárove v ak uznal, e SSD na spolupráci s Gottwaldovou stranou nejspí p istoupí. Nové slovo , den po demisi ministr, na titulní stran tu ným titulkem informovalo, e minist i 348 Uvádíme úryvek projevu p edsedy SSD B. Lau mana: T i léta nás spojovali s komunisty a nyní nás zase spojují s národními socialisty. Mohu vás ujistit, e ani to ani ono není cesta sociální demokracie. Strana p jde svou vlastní cestou, v rna své sedmdesátileté tradici. s. demokracie, Od svých socialistických zásad neustoupíme!, Proti n mu KS bojovala ve v ci ohledn jeho vládních návrh a mimo jiné mu znemo nila promluvit v rozhlase. Tuto událost komentoval autor textu takto: Je to dal í doklad toho, jak komunistická strana to myslí s demokracií, svobodou slova a politickou spoluprací. Je to nový dokument, který p isp je k tomu, aby svobodomilný lid a socialisté se vzpamatovali v t chto pohnutých dnech, kdy KS sliby i terorem sna í se získat sociální demokraty pro sv j krok do tmy. s. demokracie, Ministru soudr. Majerovi bylo zn mo n no mluvit rozhlasem, Noviny v tento den na titulní stran oznamovaly, e vedení sociální demokracie s KS na základ dopisu navázalo jednání a e strana souhlasí s rezolucí sjezdu a socializací tak, jak ji provádí ÚRO. 351 Nap íklad na zasedání vlády 13. února se jasn ukázalo: mít sociální demokraty umo uje prosadit své návrhy. (viz kap. 2.1) 352 Na udr ení této spolupráce [se sociální demokracií] m li komunisté zájem a ve skute nosti jim lo o to, aby se v sociální demokracii zformovala silná a organizovaná frakce, která by vyvíjela tlak na vedení strany a udr ela prokomunistický sm r sociáln demokratické politiky. - KAPLAN, K., P t kapitol o únoru. 1. vyd. Brno, Dopln k s

84 SSD dávají mandáty k dispozici stran. M eme íct, e v tomto sd lení byla snaha dokázat, e i kdy sociáln demokrati tí minist i demisi nepodali, jistý krok tímto sm rem podnikli. N kolikrát svým tená m také p ipomínalo skute nost, e ve v ci nápravy pom r v SNB stojí sociální demokraté na stran pravice. Není správné, e usnesení vlády bylo u in no,t snou v t inou, nýbr pravda je ta, e pro n hlasovali v ichni p ítomní minist i ty politických stran, a to minist i národn socialisti tí, sociáln demokrati tí, lidove tí a sloven tí demokraté. Zd raz ujeme, e Gottwald zaml el, e pro toto usnesení hlasovali také sociáln demokrati tí minist i. 353 Komunisté zase ve vydání Nové svobody z informovali tená e, e SSD souhlasí se zakládáním AV, stávkou a rezolucí sjezdu závodních rad. V listu SSD a ji není proti komunistické stran ádný lánek. Jedinou poznámkou byla informace, e vedení SSD upozornilo p edsedu vlády K. Gottwalda a ministra vnitra V. Noska na nep ístojnosti, které zp sobili neodpov dní lidé na sekretariát soc. demokrat. 354 Prohlá ení Lau mana a Fierlingera o op tovném nastolení jednoty ve stran a o shod v NF symbolizuje definitivní ukotvení sociální demokracie ve prosp ch komunistické strany Uklid ování Nového slova vs. burcování Nové svobody Národním socialist m byla ob as vy ítána p íli ná pasivita v rozhodujících dnech krize. A to p edev ím vla nost v povzbuzování svých p íznivc k ve ejným protest m. 355 Aktivita v tomhle sm ru naopak nechyb la komunistické stran. Co bylo v Nové svobod patrné. 356 Národn socialisti tí politici obecn odmítali v t í míru burcování národa, naopak jej vyzývali ke klidu a zachování stranické rozvá nosti. 357 O takovém rozhodnutí strany informoval i lidovecký Hlas. 358 eskoslovenská demokracie v sobotu Nové slovo, Pokus zvrátit parlamentní vládu bude odra en, Takto formulované upozorn ní v ak tená m mnoho nevysv tlovalo. Málokdo asi v d l, kdo ve skute nosti byli ti neodpov dní lidé : V úterý ve er zasedalo p edstavenstvo strany, které u inilo dispozice pro sestavení nové vlády. Toto rozhodnutí bylo sd leno ministerskému p edsedovi Gottwaldovi. Delegace upozornila p edsedu vlády a ministra vnitra na nep ístojnosti, které zp sobili neodpov dní lidé v úst ed. sekretariát strany. eskoslovenská demokracie, Druhá sch ze p edstavenstva strany, Nutno podotknout, e se redakce Nového slova, na rozdíl od Nové svobody, dr ela na p d legitimity a zákonnosti. 356 P edsednictvo KS u inilo rozhodnutí, aby byly bezodkladn mobilisovány v echny síly pracujícího lidu pro podporu vlády Klementa Gottwalda ( ). Nová svoboda, Pracující lid stojí za vládou Klementa Gottwalda, Dokonce se rozhodli uklid ovat vlastní trochu nespokojenou ve ejnost, ranní noviny p í tího dne p inesly výzvy ke klidu a své krajské tajemníky instruovali v tom smyslu, aby uklid ovali stranickou ve ejnost, zamezili jakýmkoli akcím, o nich soudili, e by mohli celé v ci jen u kodit. - VEBER, V., Osudové únorové dny. 1. vyd. Praha, Lidové noviny s Strana ukládá v em stoupenc m p ísnou disciplínu a sebekáze, vybízí je, aby nevstupovali do ak ních výbor NF a aby vy kali v klidu dal ího vývoje událostí i pr b hu politických jednání a e ení vládní krise. Hlas, P edsednictvo s. strany národn socialistické nabádá ke klidu,

85 kritizovala v jednom ze sd lení rezignující strany za to, e nevystoupily s ádnou politickou protiakcí. 359 V pr b hu zkoumání jsme analyzovali mnoho lánk Nového slova, jejich obsahy vykazovaly prvky negativismu v i KS. 360 Celkov m eme íct, e v ofenzív v i KS ve srovnání s Novou svobodou nezaostávalo. lánky byly úto né 361, argumenta n dob e vytvo ené 362, nechyb la ironie a pokus o zesm n ní komunistického po ínání 363. tená m bylo z pohledu národních socialist vysv tleno, co se opravdu d je a co jsou jen stra áky a výmysly Gottwaldovy strany. Jediným prvkem, který byl v Nové svobod zna ný a v Novém slov scházel, i kdy byl d le itý, byly výzvy k pohotovosti ob an. Symbolická mobilizace stoupenc komunistické strany byla v Nové svobod patrná nejen v textech, ale p edev ím ve velikosti a zn ní titulk, které redakce n kdy dopl ovala vyk i níky. Takové jsou nap íklad titulky: Pracující lid p ebírá moc, Voláme vás v echny k bd losti! a Vytvo te v ude ak ní výbory Národní fronty. Nová svoboda pracovala i s po etnými lánky s glorifika ními prvky, které oslavovaly p edev ím vystoupení Klementa Gottwalda. Vzbuzovala tak p edstavu, e v t ina národa stojí za komunistickou stranou a nad en p ijímá v echna premiérova prohlá ení. Takové sd lení jsme poprvé zaznamenali v pátek Do tvrtku p í tího týdne se jich objevilo dal ích 18. Nejvíce pak práv v poslední den analýzy. 364 Vzhledem k rezolucím, které také provolávaly slávu, díky a oddanost Gottwaldov vlád, m eme íct, e glorifikace komunistické strany byla p ítomna v ka dém vydání nejen Nové svobody, ale také Práce. Kdy se takový styl psaní objevil v Novém slov, byla to výjimka. Konkrétn jev m eme dokázat jen ve t ech p ípadech. Jsou to zprávy o vystoupeních Petra Zenkla, Prokopa Drtiny a Huberta Ripky. 365 Nové slovo jako stranický list SNS zvrácení politické situace na stranu KS nemohlo zabránit. Jeho obsahová úrove v ak nebyla o nic hor í ne podoba Nové svobody. V úterý dokonce ohla ovalo i st ede ní manifestaci na Masarykov nám stí 359 eskoslovenská demokracie, Sociální demokracie na jedné linii s presidentem republiky, Takovéto prvky vykazovalo 45 lánk z celkových Nap. Nové slovo, Zastírací manévr s ú ednickou vládou, Nap. Nové slovo, Pokus zvrátit parlamentní vládu bude odra en, Nap. Nové slovo, Co je Národní fronta, Jako p íklady m eme uvést tato slovní spojení: ( ) soudruh Gottwald p ijímá delegaci, která ho nad en zdraví., ( ) a dal í tisíce lidí cht jí na Starom stské nám stí, aby uvid ly milovaného soudr. Gottwalda.( )., ( ) p ijí dí soudruh Gottwald, nad en zdraven statisícovým shromá d ním, aby podal zprávu o výsledku. Dlouho musel uti ovat pozdravné volání lidu, ne se mohl ujmout slova. 365 P íklady glorifikace v Novém slov : Ministrovi i dr. Petru Zenklovi, který se b hem projevu dostavil, se dostalo srde ného a jásavého uvítání., Kdy odsoudil komunistickou vzpouru proti vlád, byla p epln ná Smetanova sí sv dkem nevídaného nad ení a pevné d v ry., Krásná sch ze byla ukon ena zp vem státní hymny. 85

86 v Ostrav, tu v ak musela redakce následující den odvolat. To u v ak byla pod dozorem komunistického noviná e Jana Neulse Komunistická politická agitace nové Národní fronty vs. pravicové strany Jednou z dal ích praktik komunistického tisku znatelnou v ostravské Nové svobod bylo pr b né informování o nové Národní front, kterou KS cht la vystav t na ir í základn spole n s celonárodními organizacemi jakými byli ROH, JS Z atd. Od proslovu Klementa Gottwalda na Starom stském nám stí se v Nové svobod psalo, e chce strana krizi e it ústavn, demokraticky a parlamentn na základ iroké Národní fronty, p edstavující v echny vrstvy pracujících ve m stech i na venkov. 367 Ten den byl zve ejn n také dopis prezidentu republiky, ve kterém jej komunisté uji ovali, e je pro n sm rodatná v le lidu a e v dy vid li podstatu a smysl NF p edev ím ve svazku pracujících vrstev. V rámci zaji t ní politické plurality nové vlády Gottwald prohlásil, e nevylu uje ú ast poctivých len ostatních stran 368, odmítal v ní v ak sed t spole n s p edsedou SNS Zenklem, stejn tak nebyl ochoten sestavit Národní frontu z lidí, které by Zenkl vyslal. lánky o nové Národní front postupn nabývaly na mno ství. Na její podporu psal i redaktor moskevské Pravdy, jeho lánek Nová svoboda otiskla ve svém zvlá tním vydání Národní fronta sílí, roste a m ní se ve skute né sjednocení v ech demokratických sil zem. Nezadr iteln roste autorita komunistické strany, která se zasadila o rychlý vzr st blahobytu irokých vrstev a o úsp né pln ní dvouletky. 369 Pravicové listy na komunisty propagovanou NF poprvé reagovaly v ned li Národní socialisté i lidovci s takovou koncepcí samoz ejm nesouhlasili. Nové slovo psalo, e si KS chce dopln ním vlády pokrokovými elementy zajistit mocenskou p evahu a sama si pak vybírat osoby do Národní fronty. Novými lidmi, kte í z stali v rni Národní front, rozumí komunisté p irozen jen ty, kte í by byli ochotni podrobit se komunistickému diktátu. 370 SNS prohla uje, e chce zachovat parlamentní demokracii a odmítá podobu NF dle zahrani ního vzoru Jugoslávie i Ma arska. 371 Nejobsáhlej í 366 Nová svoboda, Melantrich pod národní správu, Nová svoboda, Soudruh Gottwald: Volám vás v echny k bd losti, / Av ak u v perexu lánku Pracující lid stojí za vládou Klementa Gottwalda na titulní stran, burcoval redaktor tená e, aby se semkli v pevnou Národní frontu, která by tvo ila bezpe nou oporu vlád Kl. Gottwalda. 368 Nová svoboda, Úst ední p ípravný ak ní výbor ustaven, tyto osoby dále nazývají stoupenci obrozené NF. 369 Nová svoboda, Sov tské stanovisko k vládní krisi, Nové slovo, Pokus zvrátit parlamentní vládu bude odra en, Tamté. 86

87 lánek k informacím o stávající NF a komunisty chystané NF najdeme ve vydání z , kde redaktor vysv tluje, e se KS sna í zru it zásadu, na které byla vláda roku 1945 vystav na. 372 Noviny Hlas téma nové NF nerozebíraly v takovém m ítku jako Nové slovo. K proslovu Klementa Gottwalda ze Starom stského nám stí, ve kterém premiér poprvé ve ejn formuloval my lenku nové vlády slo ené z pracujícího lidu, pouze uvádí, e zd raznil nutnost ústavního e ení krize a zachování Národní fronty. 373 K realizaci slov o NF slo ené z lidu p isp ly p edev ím ak ní výbory. K jejich zakládání Gottwald vyzval na manifestaci Zakladatelé takových výbor byli povinni nahlásit ka dý nov vzniklý. Nová svoboda od ned le nep etr it informovala o dal ích utvo ených AV. V ten den Nové slovo jménem strany upozornilo tená e na zákaz vstupování do AV, proto e je z ejmé, e jde jen a jen o manévr komunistické strany 374. Národní socialisté v úterním vydání uvedli, e nep ijmou novou formu NF, proto taky odmítli tvo ení ak ních výbor tzv. Nové fronty. Zatímco Nová svoboda pracovala na seznámení tená s novým pojetím eskoslovenské vlády, Nové slovo je uklid ovalo, e dosavadní NF stále trvá. Gottwaldova koncepce nebyla v národn socialistickém tisku pova ována za reálnou, spí e se rozebírala její nedemokrati nost a nesmyslnost Nejv t í rozpory mezi jednáním KS, jak jej popisují historické prameny a informacemi Nové svobody 1) Jednou z vykonstruovaných protistátních kauz byl p ípad údajného pióna a zrádce Pravomíra Reichla 375. Podle zprávy ministerstev vnitra a národní obrany, která byla v Nové svobod oti t na , m l ídit organizaci s cílem provést ozbrojenou vzpouru a zavra dit vedoucí komunistické initele. Reichl byl podle lánku podporu íkem východní armády v záloze a roku 1939 byl uveden do sov tského alá e. Následn byl propu t n a odeslán do tvo ící se eskoslovenské jednotky v Sov tském svazu. V té dob se údajn spojil s osobami, které shán ly protisov tské materiály, a boji se vyhýbal. Do konce války m l být n kolikrát vy et ován a trestán pro výtr nosti a opilství. Dále 372 Nové slovo, P íprava na novou Národní frontu, Hlas, Pr b h vládní krise, / Redakce Hlasu v úterý informovala o stanovisku DS, ta byla toho názoru, e Národní fronta je sdru ením politických stran, je nem e nikdo nahradit. A proto se strana postaví proti ka dému pokusu zvrátit nyn j í podobu vlády. - Hlas, P edsednictvo slovenské DS pro udr ení NF, Nové slovo, Proti rozvratnictví, Komunisté jeho jméno údajn komolili, ve skute nosti se jmenoval Pravomil Reichel. - VEBER, V., Osudové únorové dny. 1. vyd. Praha: Lidové noviny, s

88 autor lánku pí e, e poté Reichl uprchl do amerického okupa ního pásma v N mecku, tam prozradil podrobnosti o s. branné moci zpravodajským orgán m cizí moci. V té dob byl dr en ve speciálním tábo e pro prominentní kolaboranty, kde byl nav t vován protistátními ivly pracujícími v zahrani í proti SR. 376 V SR pak m l objí d t osoby podez elé z protistátní innosti a sna it se o zorganizování ozbrojeného pu e, p i kterém m li být zavra d ni významní p edstavitelé KS. Dokladem byla sv dectví Rajchlových spolupracovník a vlastní doznání provinilc. Ve skute nosti to bylo tak, e ( ) byl z armády propu t n pro své protisov tské názory (p ed vstupem do armády byl v sov tském gulagu). 377 Do N mecka uprchl p ed dal í ikanou a v SR byl zat en v dob, kdy se vracel pro svou rodinu. Po p lro ním vy et ování byl sice propu t n, ale hned poté se stal ob tí provokace ) V pond lí obsadilo na 150 p íslu ník SNB úst ední sekretariát národn socialistické strany. Hledali v budov protistátní materiály, prohlí eli jednu kancelá za druhou a zabavovali tiskopisy, které se jim zdály podez elé, jist i proto, aby m li v rukou n jaký materiál 379. Dne otiskla Nová svoboda lánek s titulkem Nár. soc. boj vky p ipravovaly p evrat a obsazení ve ejných budov a rozhlasu. Dle dat vidíme, e toto sd lení bylo uve ejn no na druhý den po obsazení sekretariátu SNS. Autor lánku v ak o akci nepsal 380, pouze opakoval a p ipomínal p ede lá vy et ování protistátní innosti národních socialist. Co potvrzuje názor Václava Vebera: skute nost, e ádný zabavený materiál komunisté nezve ejnili a nepou ili, dokazuje neúsp nost akce. V dal ím výtisku ostravského listu KS najdeme krátkou zprávu TK o tom, e SNB musí hlídat sekretariát SNS proti rozvá n nému davu. 381 Obvin ní z protistátní innosti odmítlo Nové slovo jménem národních socialist ihned Pro podání zpráv o své innosti byl odeslán do eskoslovenska a koncem roku 1943 na sebe upozornil tím, e byl policejními orgány zat en v opilství. Po vy et ování a krátkém pobytu ve vazb byl propu t n a il dlouhou dobu policejn nehlá en, tak e nemohl být dosti en. Nová svoboda, Vedoucí initelé komunistické strany m li být zavra d ni, VEBER, V., Osudové únorové dny. 1. vyd. Praha: Lidové noviny, s Nav tívili ho dva údajní echoameri ané Edy a Tony (podle Krajiny agenti StB Müller a Kroupa), aby získali jeho pomoc p i organizování protikomunistického povstání. Bohu el jim uv il ( ). Raichl byl v listopadu 1947 zat en a hned za al být p ipravován monstrproces sov tského ra ení, Reichlovi se v ak poda ilo poslat moták Drtinovi z pankrácké v znice. Drtina se celé zále itosti ujal byl to jeden z etných spor jeho ministerstva i národn socialistické strany s komunistickým vedením a za átkem února 1948 se zdálo, e se mu poda í prosadit Reichlovo propu t ní a naopak ob alování provokatér, p i la v ak únorová krize a komunisté se pokusili vyu ít Raichla jako doklad protistátních úmysl demokratického k ídla. ( ). Z v zení se mu nakonec poda ilo v lednu 1952 uprchnout. - Tamté. s VEBER, V., Osudové únorové dny. 1. vyd. Praha: Lidové noviny, s Pouze v jednom z nadtitulk se pí e: Dv auta usv d ujících spis zabavena na úst. sekretariát nár. soc. Nová svoboda, Jak vid t, chrání SNB i ty, kte í proti ní tak bezd vodn úto í. Nová svoboda, SNB musí chránit nár. soc. sekretariát, Vzhledem k innostem, taktice a chování komunist v posledních dnech krize, se domníváme, e chránit budovu SNS bylo to poslední, o co Gottwaldovi ve skute nosti lo. 88

89 3) V krátké zpráv Nové svobody nám nesed lo ozna ení ministra zahrani ního obchodu Huberta Ripky jako exministra. V dob tisku ísla je t demise p ijata nebyla, a tak Ripka musel z stávat ve své funkci. Navíc autor lánku tvrdil, e se ministr s resortem rozlou il ji p ede lý den (co by znamenalo ), politiky chce nav dy zanechat a rád by, pokud bude moct, vyu oval na vysoké kole. 382 K tomuto tématu se ve své knize vrací i Veber, dokládá tak pora eneckou náladu anebo nezodpov dnost národn socialistických politik. Ripka prý kapituloval pod tlakem ak ního výboru v pond lí odpoledne. 383 Historik Kaplan psal o pora enecké nálad, která v SNS panovala ji Ripka ve svých vzpomínkách naopak tvrdil: Nejurputn j í odpor kladli komunist m národní socialisté, ti byli pora eni poslední. Dále popisoval bojovnost a jednotu, která panovala na spole né sch zi národn socialistického výkonného výboru a parlamentní skupiny v úterý S tak brzkou kapitulací ministra Ripky nem eme tedy zcela souhlasit. Sám Veber na dal ích stránkách své knihy uvádí, e Ripka odpoledne ekal na Hrad na p ijetí prezidentem Bene em. Nebyl sice p ijat, ale zanechal Bene ovi del í dopis, ve kterém se na n ho je t sna il naléhat, aby demisi v ádném p ípad nepodepisoval. 385 Pro definitivní odstoupení se minist i národních socialist rozhodli práv a v poslední den krize. Telefonovali o p ekot a radili se, ( ), a do li k záv ru, který op t navrhl Ripka, e nejlep í bude rezignovat na v echny politické funkce a vzdát se mandát, to také v t inou hned následujícího dne u inili ( ) ) V rozporu se skute ností byl také lánek Soc. dem. levice vít zí oti t ný v Nové svobod Autor lánku informoval tená e o obsazení ÚS SSD. V dopoledních hodinách obsadila levice sociáln demokratické strany úst ední a krajský sekretariát. Je to d sledek rozhodnutí výkonného výboru strany, jim se v t ina postavila 382 Nová svoboda, Exministr Ripka zanechá politiky, Svému p íteli komunistovi Ev enu Löblovi, který byl p edsedou AV ustaveného na ministerstvu zahrani ního obchodu, oznámil ve své kancelá i, e jako politik uznává, e tu bitvu prohrál, e nepoci uje ( ) ádný resentiment, e jako pora ený politik jde do soukromí, a kdy mu nový re im dovolí, e by jako profesor rád slou il. Zd raz uje, e a se stane cokoliv, e nebude z n ho emigrant a nep jde proti republice. ( ) P ed rozlou ením mne znovu prosil, abych jeho stanovisko tlumo il Gottwaldovi, Noskovi a Dolanskému, a slíbil jsem mu, e to vy ídím. - VEBER, V., Osudové únorové dny. 1. vyd. Praha: Lidové noviny, s / Veber toto Löblovo prohlá ení p ebral z: KAPLAN, K., P t kapitol o únoru, 1. vyd. Brno, Dopln k s / Kaplan v zdroj byl: SÚA, fond 93, a.j. 20, 74; fond MV-N,. 30/ (záznam E. Löbla). / Ripka o této události bohu el ve svých vzpomínkách nepí e. (RIPKA, H., Únorová tragédie. 1. vyd. Brno, Atlantis 1995.) 384 RIPKA, H., Únorová tragédie. 1. vyd. Brno, Atlantis s V dopise údajn mimo jiné stálo: Neznám d vod, které Vám dosud bránily v tom, abyste ekl slovo na obranu t ch ministr, kte í jsou dnes zaplavování hanebnými l emi Ale zejména sna n Vás prosím, pane prezidente, abyste nep ijímal v ádném p ípad demise ministr t í stran. P edpokládám toti, e nebudete moci souhlasit s návrhem nové vlády, který Vám bude podán, proto e tento návrh bude v p íkrém rozporu jak s koncepcí, zalo ené na politických stranách, tak se zásadami a zvyklostmi parlamentní demokracie mohlo by se p ijetí na í demise vylo it bu jako souhlas s t mito l ivými a pomlouva nými tvrzeními, nebo jako ústup, in ný pod nátlakem t chto tvrzení Ale op t zd raz uji, nejde mn jen o chvíli p ítomnou, ale o budoucnost. - VEBER, V., Osudové únorové dny. 1. vyd. Praha: Lidové noviny, s VEBER, V., Osudové únorové dny. 1. vyd. Praha: Lidové noviny, s

90 za v rnou a poctivou politiku v Národní front po boku komunist. 387 Dnes v ak ji víme, e obsazení sekretariátu s. demokrat probíhalo pod taktovkou KS. Dokonce ani sám Fierlinger (bývalý a budoucí p edseda SSD a sympatizant komunist ) o akci nev d l a nezamlouvala se mu. (viz kap. 2.1, Úterý 24. února Sociální demokraté se p iklán jí k návrh m KS ) 5) Tématem, které se vyskytuje ve faktografické literatu e, zatímco ve zkoumaných íslech ostravský periodik o n m není ani zmínka, jsou tzv. Lidové milice. První útvary komunisté za ali sestavovat v sobotu lo o d lnické bojové jednotky, je byly utvo eny nezákonn. 389 Jednotlivým d lník m v továrnách byly rozdávány zbran a byli vyzýváni k bd losti a p ipravenosti k okam ité akci. Lidové milice byly zakládány samoz ejm i v ostravských podnicích, o em sv d í slova pam tník : Na výzvu soudruha Klementa Gottwalda, ( ) byly ustaveny oddíly Lidových milicí., V noci z 23. na 24. února 1948, podle pokyn vy ích stranických orgán, byla ji ustavena jednotka lidové milice., V únoru 1948 byla na pokyn strany utvo ena na vysokých pecích a ofínské huti Lidová milice. 390 Otázkou z stává, pro byl tento fakt v novinách ignorován P ítomnost cenzury v Novém slov Jak jsme ji uvedli v kapitole Co se d lo za únorových dní s tiskem? (viz kap. 2.3), po mocenském p evzetí státu komunistickou stranou sice byla ihned nastolena cenzura 392, do té doby v ak u nás ádná neexistovala (od r. 1945), byla nezákonná. Alespo to vyplývá z historické literatury. 393 V únoru 1948 se komunisté cht li chopit moci a k tomu si dopomáhali v emi mo nými, asto nelegálními prost edky. Jedním z nich bylo omezování námi zkoumaného ostravského periodika národních socialist Nového slova. Cenzurní zásahy jsme poprvé 387 Nová svoboda, Soc. dem. levice vít zí, VEBER, V., Osudové únorové dny. 1. vyd. Praha: Lidové noviny, s Zvlá tní na nich byla ta okolnost, e podléhaly pouze stranickému vedení, jednalo se tudí o nezákonnou armádu politické strany, co je v demokratickém stát n co naprosto nep ijatelného. Tamté. s Vzpomínky Karla Ond ejka, pracovníka v dole Franti ek v Ostrav P ívoze; Vzpomínky Leopolda Pietora, pracovníka ve studené válcovn V KG v Ostrav Vítkovicích; Vzpomínky Vladislava Krupy, pracovníka ve Vysokých Pecích v Ostrav Vítkovicích. In: Sbírka pam tí a historický vlastiv dných rukopis, Archiv Ostrava. 391 O d vodech se m eme jen dohadovat. Nová svoboda o milicích nap íklad nemusela psát práv pro jejich ilegalitu. Toho by naopak pravicové listy mohly vyu ít a tená e o protizákonné innosti KS informovat. Na druhou stranu, proto e byly zakládány a , mohlo vedení komunistické strany pou ít zásah v redakcích proti zve ejn ní informací o ustavování lidových milicí. 392 BYSTROV, V., Svobodná nesvoboda. 1.sv. Praha, Studie s Nap. BEDNA ÍK, P., CEBE, J., Vývoj médií v eskoslovensku od února 1948 do prosince In: Sborník Národního muzea v Praze, ada C Literární historie. Praha 2008, ro. 53,. 1 4, s / TOMÁ EK, D., Pozor cenzurováno! Aneb ze ivota soudru ky cenzury. 1. vyd. Praha: MV R, / KON ELÍK, J., ORSÁG, P., VE E A P., D jiny eských médií 20. století, 1.vyd. Praha: Portál,

91 zaznamenali ve vydání z ned le Nad titulem novin je uvedeno: Po konfiskaci opravené vydání. V listu jsou tzv. bílá místa patrná ve dvou láncích. První z nich je na titulní stran (viz kap. 11, p íloha. 1), chybí zde ást perexu. Dal ím takto poznamenaným textem je výzva k ob an m, aby se nenechali zviklat komunistickým lhaním. U lánku nás zárove zará el fakt, e byl oti t n a na t etí stran vydání. Pozd ji se nám poda ilo získat d kaz, e je lánek p ebrán ze Svobodného slova, kde byl uveden na titulní stran (viz kap. 11, p íloha. 6). Tam m l mo ná pat it i v Novém slov, ale místo mu nejspí zabral dopis KS prezidentu republiky. Ve vydání z redakce uvádí, e jde o Po konfiskaci druhé opravené vydání. Bílá místa jsou v p ti láncích, jeden text chybí úpln (viz kap. 11, p íloha. 4). Prvním z nich je lánek titulní strany, kterému chybí záv r. 394 Konec chybí i text m na druhé stran Na e eny d kují state ným ministr m, zjevn zde chybí i podtitulek, 395 a Dva tisíce v rných SNB 396. Na stejné stran najdeme také informace ze zahrani ního tisku, vyb lena byla citace amerického republikánského senátora A. Smithe. Jeho slova jsme vypátrali v listu eskoslovenská demokracie. 397 Dal í text, který m l zabírat tém p l strany, chybí úpln. Viditelné z stalo jen torzo titulku, o jeho zn ní se m eme jen dohadovat. 398 Na t etí stran informuje redaktor listu tená e, e ministerstvo informací zakázalo eské tiskové kancelá i zve ej ovat ú ední zprávu ministerstva spravedlnosti o mostecké pioná ní afé e. Schází zde, podobn jako u dvou p edchozích text, záv r. 399 Poslední vydání Nového slova ji ádnou konfiskaci nehlásilo. Nejsou zde ani bílá místa. P esto list obsahov neodpovídá p ede lým výtisk m. Analyzovali jsme z n j 394 Bezprost edn p ed prázdným místem autor lánku upozor uje na fakt, e b hem Gottwaldovy vlády byly n kolikrát podány demise a nikdy z toho nebyly d lány záv ry, e se tím ohro uje Národní fronta. Jako p íklady uvádí demise ministra Majera, nám stka p edsedy vlády Fierlingera, ministra pr myslu Lau mana, nám stka vnit ního obchodu Zmrhala i nám stka p edsedy vlády Ursínyho. Nové slovo, Ob ané d v ují svému presidentu, V lánku se pí e, e eny národn socialistické strany d kují Zenklovi, Drtinovi, Ripkovi a Stránskému za state né hájení svobody. Slova, která p edchází bílému místu, zní: eny se obracejí ke v em demokratickým stranám a volají: jak dlouho si necháte líbit ú Nové slovo, Na e eny d kují state ným ministr m, Ministr spravedlnosti dr. Prokop Drtina dostal z první valné sch ze krajské sekce zam stnanc SNB, která se konala v Praze, tento pozdrav: My eskosloven tí národní socialisté, p íslu níci v ech slo ek sboru národní bezpe nosti ve Velké Praze, se stavíme plnou vahou, t. j. tém organisovaných len SNB ve stran, za tvé nekompromisní hájení spravedlnosti, soudcovské neodvislosti a zachování právního ádu v eskoslovenské republice. Tvoje pravdivá slova, pronesená z parlamentní tribuny, která vnesla tolik sv tla do kr má ského p ípadu, zazn la k nám jako spásná slova Pavla Svatého z Londýna z dob nesvobody, Nové slovo, Dva tisíce v rných SNB, (Pavel Svatý byl pseudonym Prokopa Drtiny z dob, kdy za druhé sv tové války vysílal exilová prohlá ení prost ednictvím BBC.) 397 Republikánský senátor A. Smith prohlásil, e zásah komunist o docílení kontroly ve vlád je,ne t stím, které se v ak dalo ekat. eskoslovenská demokracie, Projev prezidenta republiky odvá ným inem, Domníváme se, e s nejv t í pravd podobností mohl znít n jak takto: Pov enec pro informace nesm l promluvit. (viz kap. 11, p íloha. 4) 399 Slova, která p edcházela bílému místu: Tento zákrok ministerstva informací vynikne tím spí e, kdy jej srovnáme s horlivostí, s ní státní informa ní aparát roz i uje ka dou mali kost z ministerstva vnitra. Nové slovo, I ministerstvo uml eno,

92 dev t lánk. 400 Jediným protikomunistickým lánkem je text oti t ný a na t etí stran, ve kterém jeho autor uv domuje ve ejnost o stranicky nepom rném obsazení v p ípravném výboru nové NF. Nejvíce zavád jící je zpráva na druhé stran o pr b hu manifesta ních stávek v republice. 401 Nové slovo bylo od po átku analyzovaného období striktn proti sjezdu závodních rad a stejn tak i proti stávce, která m la podpo it rezoluci odhlasovanou na sjezdu. V tomto lánku v ak ádná kritika není, ba naopak se zde mimo jiné pí e: A na nepatrné výjimky nebylo stávkokaz. Tak v celém olomouckém kraji se vyskytly jen dv erné ovce., est zam stnanc t chto závod, kte í poru ili pracovní klid, bylo propu t no. 402 Po prozkoumání dvou zkonfiskovaných vydání a o ividném zmírn ní protikomunistické kampan v posledním výtisku jsme usoudili, e se redakce Nového slova dostala pod kontrolu komunistické strany je t p ed p evratem. Nová svoboda informovala o dozoru komunistického redaktora J. Neulse v Novém slov a ve tvrtek , protestní bílá místa v ak demonstrují cenzurní zásahy ji d íve. Pro ale nejsou ve vydání z ? To nám pomohl osv tlit lánek deníku ROH Práce z tého dne, ve kterém jeho autor bezosty n informuje tená e o zabavených vydáních brn nských periodik Slovo národa, Národní obroda a Svobodné noviny. Nutno upozornit, e tento text vy el je t p ed p evratem. 404 Do etli jsme se zde o rozhodnutí brn nského KAV dosadit do redakcí t í list komunistický dozor. Komunist m se demonstrativní bílá místa p í ila. Proto okam it provedli v echna opat ení, která takovým zp sob m zabránila. M eme tedy p edpokládat, e podobná situace nastala i v redakci Nového slova, které tak bylo 400 Jsou to prohlá ení SSD, armádních generál Bo ka a Svobody, dopis SNS prezidentovi, avízo o jeho ve erním vystoupení v rozhlase a t i zprávy týkající se slovenského tisku, Melantrichu (tiskárny SNS) a éfredaktora Vývoje Pavla Tigrida. 401 V perexu je autor lánku ozna en - t-, je mo né, e je text tedy p evzat z TK. Nem eme si tím být v ak jistí, proto e pro ozna ení agenturních zpráv pou ívalo Nové slovo i zkratku, jaká se u ívá dnes: TK. Je v ak mo né, e toto zna ení bylo v listu nejednotné. Pokud je zpráva z TK, je to dal í d kaz mocenského ovládnutí agentury komunistickou stranou. 402 Nové slovo, Klidný pr b h manifesta ních stávek v celé republice, Redaktor Jan Neuls, odpov dný zástupce Nové svobody, byl jmenován jako dohlí ející redaktor v Novém slov. Tímto opat ením byla u in na definitivn te ka za tvavým psaním nár. soc. tisku v Ostrav. Nová svoboda, Melantrich pod národní správu, V lánku se pí e i o dozoru v lidoveckém Hlasu, stal se jím J. Mosler. V listu jsme v ak ádná bílá místa nezaznamenali. Komunisté se orientovali p edev ím na tisk svých hlavních rival a t mi byli národní socialisté. / Obecn zde m eme vid t, e s kontrolou pravicového tisku komunisté po p evratu nezaháleli. 404 V úterý ve er zasedal ak ní výbor brn nského kraje ( ). Na sch zi bylo rozhodnuto ud lat po ádek v brn nském tisku, pon vad Slovo národa a Národní obroda p inesly dnes takové lánky, e musely býti zabaveny. Troufalost obou redakcí la tak daleko, e vydala opravené vydání s bílými skvrnami, aby provokovaly. Také to opravené vydání bylo zabaveno. Aby tvaní obou list bylo zara eno, rozhodl se v úterý v noci krajský ak ní výbor, e Slovo národa bude vycházet pod kontrolou presidenta zemského soudu Ferdinanda Richtera, který je lenem p edsednictva krajského ak ního výboru v Brn. Toto bude muset být v list uvedeno. Do Národní obrody byl vyslán tajemník brn nského KOR Niederle, který má v lidoveckém orgánu stejné poslání. Pon vad i Svobodné noviny otiskly v úterý lánek, nabádající studenty k demonstraci, bylo rozhodnuto, e i tyto noviny budou od st edy vycházet pod kontrolou. Bude do nich obsazen p edseda ÚNV Franti ek Pí ek, který si opat í k ruce svého redaktora. Toto rozhodnutí krajského ak ního výboru bylo je t v úterý v noci oznámeno redakcím a vydavatelství v ech t í list. Práce, Zavedení po ádku v brn nském tisku,

93 v posledním ísle nejen zakázáno otisknout vydání s bílými místy, ale stejn tak ve ejn upozor ovat na konfiskaci listu. O zastavení deník Nové slovo a Hlas informuje Práce ve tvrtek takto: po sch zi plena krajského ak ního výboru pokra ovala sch ze zvoleného u ího p edsednictva, která se zabývala nápravou pom r v tisku strany nár. soc. a lidové. Bylo usneseno dosaditi národní správu v tiskárnách Melantrich a Hlas, a ( ) zastavit vycházení obou list. 405 Zd vodn ní jsme v lánku nena li ádná. Ko ický vládní program, programové prohlá ení nové vlády z 5. dubna 1945, médiím zaru oval svobodu slova. Tedy ani komunisté s cenzurou zpo átku nesouhlasili. KS m la jinou strategii Kopecký s v domím, e média ovládá jinými cestami, snahy o formalizování dohledu a ustavení funk ních cenzurních orgán nepodporoval, a naopak se hlásil k tezi, e v eskoslovensku je svoboda tisku, a e MI ( ) neustavuje, jak má psát. 406 Na p íkladu Nového slova jsme v ak dokázali, e se KS v kone ném d sledku uchýlila i k cenzurním praktikám v pravicovém tisku a bezprost edn p ed p evratem mocensky ovládla i redakce. 405 Práce, istka v zemském národním výboru, exp. v Ostrav, KON ELÍK, J., ORSÁG, P., VE E A P., D jiny eských médií 20. století, 1.vyd. Praha, Portál s

94 4 Záv r Hlavním cílem této práce byla reflexe únorového p evratu 1948 v ostravském regionálním tisku. Reflektovali jsme obsahy zkoumaných periodik s ohledem na mocenský komunistický p evrat a události, které mu bezprost edn p edcházely. Vybranými listy byly Nová svoboda, Nové slovo, Hlas, eskoslovenská demokracie a Práce. Konkrétn vydání ze dn Noviny jsme analyzovali z primárních historických pramen Archivu m sta Ostravy. Téma, které bylo zvoleno pro diplomovou práci, není probíráno v ádných odborných publikacích. V teoretické ásti jsme nastínili historický kontext doby, organizaci tisku a krátce p iblí ili obraz ostravského regionu. Nalézt odbornou literaturu o d ní v Ostrav v únoru 1948 i o samotném ostravském tisku té doby bylo problematické, mnoho o tomto tématu publikováno nebylo. 407 V rámci praktické ásti jsme nejprve vybrali lánky, které svými obsahy zapadaly do zvoleného p edm tu diplomové práce. Jednotlivé texty pro ly n kolikanásobnou pracovní selekcí za ú elem zachování t ch nejrelevantn j ích. P i analýze se ukázalo, e v echny zvolené stranické listy psaly dle pokyn jejich zadavatel, tedy politických stran. tená e informovaly o d ní na politické scén z pohledu strany, redakto i psali o innosti len partají, asto byla oti t na r zná prohlá ení p edsednictev i samotných politik. Deník Revolu ního odborového hnutí Práce byl do vzorku zvolen z d vodu jeho nestranického zam ení, rozbor v ak ukázal, e lenové redakce regionální mutace siln sympatizovali s komunistickou stranou. lánky, oti t né ve zkoumaných dnech v listu, byly zam eny proti v em nekomunistickým stranám (pozd ji p edev ím proti hlavnímu politickému rivalovi KS národním socialist m), n které texty byly dokonce p evzaty z Nové svobody (listu KS ). Komunistická protireak ní kampa v Nové svobod vyu ívala mnoha l ivých tvrzení, jejich nepravdivost jsme ov ili s pomocí historické odborné literatury. Nové slovo a Hlas nekompromisn zanikly ihned po p evzetí moci KS a ji nevy ly. Jejich redakto i v ak s komunisty bojovali prost ednictvím svých lánk do poslední chvíle. 408 eskoslovenská demokracie b hem zkoumaných devítí dn prod lala názorový posun od protikomunistického stanoviska na komunistické. 407 Krom námi zvolených zdroj je mo no dohledat v archivu jen vzpomínky n kterých pam tník, v echny jsou v ak z eteln pod vlivem dohledu komunistické cenzury. 408 Kdybychom m li procentuáln vyjád it protikomunistické texty deník Hlas a Nové slovo obsa ené v na em vzorku, pak v Novém slov tato hodnota iní 72 %, v Hlasu 71 %. V Nové svobod bylo zaznamenáno 53 % text zam ených proti pravicovým stranám, z toho nadpolovi ní v t ina kritizovala postupy SNS. Ve srovnání s pravicovými deníky je to sice men í mno ství, musíme v ak vzít v úvahu, e Nová svoboda tiskla navíc mnoho rezolucí a lánk vyzvedávajících Klementa Gottwalda, ÚRO a celou komunistickou innost obecn. 94

95 Následná komparace zobrazování díl ích únorových událostí, ve které jsme se opírali o historickosrovnávací metodu M. Hrocha, ukázala na odli né reality, které redakto i novin poskytovali svým tená m. Celkem takto bylo srovnáváno dev t d le itých událostí, které p edcházely p evzetí moci komunisty. Byly zvoleny na základ nastudování odborné literatury o únoru V dal ích p ti kapitolách jsme se zam ili na shrnutí nejmarkantn j ích jev, prom n i rozdíl, které jsme b hem zkoumání vzorku zaznamenali. Vyzvednout bychom cht li p edev ím kapitolu o cenzu e v Novém slov. Poda ilo se nám v ní dokázat nelegální konfiska ní innost komunist v redakci, kterou provád li je t p ed p evratem. V pr b hu zpracování dat a psaní diplomové práce jsme zjistili, e odborná literatura nev nuje dostate nou pozornost tisku r zných období na ich d jin. 409 Obzvlá co se tý e regionální urnalistiky. Díla historik se zam ují p edev ím na protektorátní tisk a pak a na totalitní re im v noviná ství, který komunisté nastolili po únoru Proto se domníváme, e by si pozornost zaslou ila i dal í regionální periodika vycházející v námi zvoleném období. Pokra ovat by bylo mo no i ve zkoumání tisku ostravského kraje. Krom námi analyzovaných list v daném ase vycházely i závodní asopisy, které sice m ly men í periodicitu, d ní na politické scén v ak neopomíjely. 410 Mohlo by proto být zajímavé, zam it se také na jejich obsahy, nap íklad od po átku roku Výjimkou je kniha KON ELÍK, J., ORSÁG, P., VE E A P., D jiny eských médií 20. století, 1.vyd. Praha: Portál, O tisku za t etí republiky pak dostate n informuje lánek BEDNA ÍK, P., eský tisk v letech In: KON ELÍK, J., KÖPPLOVÁ, B., PRÁZOVÁ, I., VYKOUKAL, J., Rozvoj eské spole nosti v Evropské unii. III, Média, Teritoriální studia. 1. vyd. Praha, Matfyzpress 2004, s Jedná se nap íklad o ostravské závodní asopisy Jiskra, Ostravský tramvaják, Ostravský úderník. Nebylo jich mnoho, boom ve vydávání zam stnaneckých periodik nastal a po p evratu. Pro reflexi samotného politického vývoje by v ak bylo pot eba nejmén deseti takových asopis. 95

96 5 Anotace Jméno a p íjmení: Martina Gojová Název diplomové práce: Reflexe únorového p evratu 1948 v ostravském regionálním tisku Univerzita: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra urnalistiky Vedoucí práce: PhDr. Petr Orság Rok obhajoby: 2011 Po et znak : Po et p íloh: 11 Po et titul pou ité literatury a pramen : 33 Klí ová slova: únor 1948, ostravská regionální periodika, komunistický mocenský p evrat, mediální legislativa 3. republiky, tisk v únoru 1948 Charakteristika práce: Diplomová práce poskytuje dobovou reflexi devíti únorových dní roku Cílem práce bylo vytvo it co nejucelen j í p ehled o tom, jak noviny o d ní, které vyvrcholilo mocenským p evratem, informovaly své tená e. Zárove se pokou í zjistit, nakolik se sd lení o prob hlých událostech obsahov diferencovala v závislosti na jednotlivých periodicích. V neposlední ad poskytuje také informace o historickém kontextu doby, mediální legislativ tzv. 3. republiky a o situaci v tehdej ím eskoslovenském periodickém tisku. V teoretických ástech práce vychází z monografií p edních eských historik. Praktická ást obsahuje analýzu lánk p ti ostravských periodik vycházejících v únoru 1948, jsou to Nová svoboda, Nové slovo, Hlas, eskoslovenská demokracie a Práce. 96

97 6 Annotation Name and surname: Martina Gojová Title of a graduation theses: Reflection of february coup of the year 1948 in Ostrava regional press University: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra urnalistiky Supervisor: PhDr. Petr Orság Year of defence: 2011 Number of signs: Number of supplements: 11 Number of used literature titles: 33 Keywords: february of the year 1948, Ostrava regional press, communism putsch, legislation of the media of the third republic of Czechoslovakia, press in february of the year 1948 Characteristic of a thesis: The thesis provides contemporary reflexion of nine February days of The thesis was aimed to create a coherent survey of the way how the newspapers acquainted the readers with the events which lead in coup d état. At the same time, I try to find out how much was the information of the passed evenst different in dependence on various periodicals. Last but no least, it provides some facts of historical context of those times, media legislation of so called the third republic and of the situation in the Czechoslovak press. In the theoretical parts there are used some facts from treatises of leading Czech historians. In the practical part you can find analysis of five periodicals issued in Ostrava in February 1948 Nová svoboda, Nové slov, Hlas, eskoslovenská demokrace, and Práce. 97

98 7 Pou itá literatura a prameny Archiv m sta Ostravy: eskoslovenská demokracie, , Sign. N 5/5. Archiv m sta Ostravy: Hlas, , Sign. NH 2/5. Archiv m sta Ostravy: Nová svoboda, Sign. NN 12/6. Archiv m sta Ostravy: Nové slovo, , Sign. NN 14/7. Archiv m sta Ostravy: Práce, , Sign. NP 9/4. BYSTROV, V., Svobodná nesvoboda. 1.sv. Praha: Studie, ISBN BEDNA ÍK, P., eský tisk v letech In: KON ELÍK, J., KÖPPLOVÁ, B., PRÁZOVÁ, I., VYKOUKAL, J., Rozvoj eské spole nosti v Evropské unii. III, Média, Teritoriální studia. 1. vyd. Praha, Matfyzpress 2004, s ISBN Dostupné z: URL: < [citováno ] BEDNA ÍK, P., CEBE, J., Vývoj médií v eskoslovensku od února 1948 do prosince In: Sborník Národního muzea v Praze, ada C Literární historie. 2008, ro. 53,. 1 4, s ISSN Dostupné z: URL: < [citováno ] BERGER, P., L., LUCKMANN, T., Sociální konstrukce reality, 1. vyd. Brno: CDK, ISBN DEJMEK, J., LOU EK, M., Únor edesát let poté. Sborník text. 1. vyd. Praha: CEP, ISBN DOHNALOVÁ, E., NICOLAUSOVÁ, E., Soupis periodik Sm. kraje. 1. vyd. Olomouc: Státní v decká knihovna v Olomouci, DRÁPALA, M., Na ztracené vart západu. 1. vyd. Praha: Prostor, ISBN X. FORET, M., LAP ÍK, M., ORSÁG, P., Média dnes: reflexe mediality, médií a mediálních obsah. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, ISBN

99 HALADA, J., OSVALDOVÁ, B., Praktická encyklopedie urnalistiky. 2. vyd. Praha: Libri, ISBN HROCH, M., Úvod do studia d jepisu. 1. vyd. Praha: SPN, ISBN HUDEC, V., 30 let socialistické urnalistiky. 1.vyd. Praha: Noviná, ISBN JIRÁK, J., ÍCHOVÁ, B., Politická komunikace a média. 1.vyd. Praha: Karolinum, ISBN KALETA, I., HORSÁKOVÁ, M., CHROBÁK, J., HRU KA, PAVEL, HRU KA, PETR, MALURA, J., Bílá kniha, 17 p íb h z ostravské kulturní historie. 1. vyd. Ostrava: Statutární m sto Ostrava, ISBN KAPLAN, K. P t kapitol o únoru. 1. vyd. Brno: Dopln k, ISBN X. KAPLAN, K., PALE EK, P., Komunistický re im a politické procesy v eskoslovensku. 1.vyd. Brno: Barrister & Principal, ISBN KNAPÍK, J., Únor a kultura. Sov tizace eské kultury vyd. Praha: Libri, ISBN KOLEKTIV AUTOR, Z historie na í noviná ské organizace ( ). 1.vyd. Praha: Noviná, KON ELÍK, J., ORSÁG, P., VE E A P., D jiny eských médií 20. století, 1.vyd. Praha: Portál, ISBN KOSATÍK, P., Ferdinand Peroutka. 1.vyd. Praha a Litomy l: Ladislav Horá ek Paseka v Praze a Litomy li, ISBN

100 KUBÍ EK, J., Padesát let komunistického tisku na Morav. 1. vyd. Brno: Blok, ISBN PRZYBYLOVÁ, B. a redak ní rada, Ostrava : p ísp vky k d jinám a sou asnosti Ostravy a Ostravska vyd. enov u Ostravy, Tilia, ISBN RIPKA, H., Únorová tragédie. 1. vyd. Brno: Atlantis, ISBN TOMÁ EK, D., Pozor cenzurováno! Aneb ze ivota soudru ky cenzury. 1. vyd. Praha: MV R, ISBN TRAMPOTA, T., Zpravodajství. 1. vyd. Praha: Portál, ISBN Archiv m sta Ostravy: Sbírka pam tí a historicko vlastiv dních rukopis, inv URL: < [citováno ] URL: VEBER, V., Osudové únorové dny. 1. vyd. Praha: Lidové noviny, ISBN < [citováno ] 100

101 8 Bibliografie analyzovaných lánk a) Nová svoboda 1. Sejde se NF?, , Nová svoboda, str Lid se u nedá okrádat, re, , Nová svoboda, str Nejde o ve ejné zam stnance, V. Nový, , Nová svoboda, str Jak Drtinova justice pomáhala nár. soc. provokatérovi, , Nová svoboda, str Nár. socialisté se pokou ejí vyvolat vnitropolitickou krisi, sv, , Nová svoboda, str D lnictvo ádá znárodn ní velkých podnik, výroby lé iv, velkoobchodu a zahrani ního obchodu, , Nová svoboda, str Odrazíme ka dý pokus o reak ní pu, , Nová svoboda, str Po prvé v d jinách, , Nová svoboda, str U se pokou ejí zru it znárodn ní!, , Nová svoboda, str Nebudeme ebráky s miliony v kapsách, , Nová svoboda, str Zástupci 2 milión pracujících se chystají na sjezd do Prahy, rp, , Nová svoboda, str Zástupci lidu proti znárodn ní, , Nová svoboda, str Velvyslanec Zorin op t v Praze, , Nová svoboda, str Také ÚNS musí dodr et vládní program, , Nová svoboda, str Pozadí útok na SNB, , Nová svoboda, str Strana je dost silná, aby odrazila reak ní pu, , Nová svoboda, str Pracující lid stojí za vládou Klementa Gottwalda, , Nová svoboda, str V kritických chvílích ve vlád, A. Svoboda, , Nová svoboda, str Vedoucí initelé komunistické strany m li být zavra d ni, TK, , Nová svoboda, str Ned lní sjezd odpoví rozvratník m, , Nová svoboda, str Ostrav tí komunisté jsou p ipraveni zne kodnit ka dý pokus o rozvrat, var, , Nová svoboda, str Komunisté nesouhlasí s návrhem ministra Majera, , Nová svoboda, str Napjatá politická situace vrcholí vládní krisí, sv, , Nová svoboda, str tvou proti SNB, proto e stíhá meliná e, rp, , Nová svoboda, str Z revolu ního nad ení k nové, skute né Národní front! / Voláme vás v echny k bd losti!, sv, , Nová svoboda, str. 1, Stávka dodá d raz po adavk m pracujících, , Nová svoboda, str Události dne, , Nová svoboda, str Pro KS je sm rodatná v le lidu, autory dopisu jsou Gottwald a Slánský, , Nová svoboda, str. 1, Reakce vyvolala krisi a bude smetena, V. Nový, , Nová svoboda, str Historický sjezd pracujících dnes zahajuje, , Nová svoboda, str Za obrozenou vládu bez v dc reakce, , Nová svoboda, str Tisíce delegát : stojíme za s. Gottwaldem, , Nová svoboda, str Spole ná odpov dnost na ich stran, autory dopisu jsou Gottwald a Slánský, , Nová svoboda, str Nová vláda nebude bez komunist a nebude ani bez Gottwalda, TK, , Nová svoboda, str Prohlá ení eské národní rady, , Nová svoboda, str

102 36. SNB jednotn za svou vládu, autorem dopisu Linhart, , Nová svoboda, str Rozklad nár. soc. organisací v závodech, , Nová svoboda, str Sov tské stanovisko k vládní krisi, TASS, , Nová svoboda, str Tigrid utekl do N mecka, sv, , Nová svoboda, str Práv dnes se p imkneme k Sov tskému svazu pevn ji ne kdy jindy, , Nová svoboda, str. 1, Lid tvo í ak ní výbory NF, , Nová svoboda, str ádáme dal í znárod ování, , Nová svoboda, str. 1, V úterý manifesta ní stávka, TK, za ÚRO Zápotocký a Erban, , Nová svoboda, str. 1, Jak Petr Zenkl p i el o estné ob anství, sv, , Nová svoboda, str Nár. soc. boj vky p ipravovaly p evrat a obsazení ve ejných budov a rozhlasu, sv, , Nová svoboda, str Stávka manifestem síly, TK, , Nová svoboda, str Pracující lid p ebírá moc, sv, , Nová svoboda, str Ak ní výbor NF v min. zahr. obchodu, , Nová svoboda, str Papírny odmítají dodávat Melantrichu, , Nová svoboda, str President vylo í své stanovisko, , Nová svoboda, str Ak ní výbory hrází proti reakci, , Nová svoboda, str. 1, Úst ední p ípravný ak ní výbor ustaven, at, , Nová svoboda, str. 1, Pozor na piony a jejich pomaha e, sv, , Nová svoboda, str Také ve. zam stnanci stávkují, , Nová svoboda, str P i li si prohlédnout jen památky?, sv, , Nová svoboda, str Sn m pracujících, jaký republika nevid la, , Nová svoboda, str ádáme dal í znárod ování, , Nová svoboda, str. 3, 4, Co pí e cizina, , Nová svoboda, str D le ité rozhodnutí výkonného výboru soc. dem. strany, , Nová svoboda, str Pokus o sabotá ve Vítkovicích, var, , Nová svoboda, str Pracující lid proklamuje své po adavky, , Nová svoboda, str Agenti reakce nesmí do vlády, , Nová svoboda, str. 4, D v ra slovenských pracujících s. Gottwaldovi, , Nová svoboda, str P ijmout demisi odstoupiv ích ministr / Hodinová stávka provedena stoprocentn, LB, , Nová svoboda, str. 1, Reakce musí zmizet z odpov dných míst na eho hospodá ství, , Nová svoboda, str Soc. dem. levice vít zí, at, , Nová svoboda, str Nová vláda ji v nejbli ích hodinách?, sv, , Nová svoboda, str Ransdorf uprchl?, , Nová svoboda, str Pro est kolaborant vyvolali vládní krisi, , Nová svoboda, str Dnes promluví president, , Nová svoboda, str Soudr. Gottwald u presidenta, , Nová svoboda, str Provolání nár. soc. odborá, , Nová svoboda, str Konec Drtinovy sensace, , Nová svoboda, str Ve chvílích zrodu Národní fronty estných lidí, , Nová svoboda, str Exministr Ripka zanechá politiky, , Nová svoboda, str SNB musí chránit nár. soc. sekretariát, sv, , Nová svoboda, str Pu p ipravován ji n kolik m síc, TK, , Nová svoboda, str Pod tento prapor voláme v echen lid na í vlasti, , Nová svoboda, str

103 79. Sloven tí saze i a tisk DS, , Nová svoboda, str Pevn a jednozna n za vládou s. Gottwalda, mh, , Nová svoboda, str Rozkol v nár. socialistické stran nabyl obrovských rozm r, var, , Nová svoboda, str Pravice ohro ovala soc. dem. stranu, , Nová svoboda, str Za zp vu Internacionály pochoduje pracující lid Prahou, , Nová svoboda, str Vp ed s rudým tiskem!, , Nová svoboda, str Dopis prezidenta republiky ÚV KS, autorem dopisu E. Bene, , Nová svoboda, str. 1, Odpov ÚV KS presidentu republiky, autory dopisu Gottwald a Slánský, , Nová svoboda, str. 1, Disciplinární ízení SOPV proti Zenklovi, , Nová svoboda, str Vít zství pracujícího lidu a nové NF, sv, , Nová svoboda, str Dnes den radosti!, V. Fuks, , Nová svoboda, str Melantrich pod národní správu, , Nová svoboda, str Pra an pozdravilo novou vládu, , Nová svoboda, str Obnovená Nár. fronta zahajuje innost, , Nová svoboda, str Nár. soc. strana v rozkladu, , Nová svoboda, str Jednota byla, je a bude na í zbraní a na í silou, J.Neuls, , Nová svoboda, str Parlamentní Národní fronta vyzývá pokrokové poslance k spolupráci, , Nová svoboda, str Prohlídka úst edí DS, , Nová svoboda, str Ministr Majer podal demisi, , Nová svoboda, str Rozpad nár. soc a lidoveckých organisací, , Nová svoboda, str Noviná i o i ují své ady, , Nová svoboda, str O ista v národních výborech, , Nová svoboda, str Nová vláda na ir í základn, , Nová svoboda, str Zítra za neme plnit své úkoly, A. Svoboda, , Nová svoboda, str Organizujte mohutný nábor v ech pokrokových lidí do ad budovatel republiky, var, , Nová svoboda, str Nespolehlivé ivly z Vítkovických elezáren odstran ny, , Nová svoboda, str Provolání osazenstva výtopny SD, , Nová svoboda, str Ministerstvo kolství bude kone n zase pokrokové, , Nová svoboda, str. 4. b) Práce 107. Ve vlád propukla vleklá krise NF, tur, , Práce, str Chceme-li odstranit k ivdy, musíme sm ovat rychleji k socialismu, rh, , Práce, str Otev ený stranický zásah do politiky odbor, rp, , Práce, str Proti komu jdou?, M. K. Borgis, , Práce, str Nechceme pro ít francouzské ne t stí, bn, , Práce, str. 1, Pro sjezd závodních rad, prohlá ení A. Zápotockého, , Práce, str

104 113. Krise vlády se p enesla i do ústavní komise,, , Práce, str Strach fabrikant ze sjezdu závodních rad, rp, , Práce, str p ed sjezdem, , Práce, str St e me jednotu ROH a v ech skute n pokrokových ob an, fh, , Práce, str Sjezd závodních rad zamítne rozbíje ské snahy pravice, , Práce, str Pokyny delegát m sjezdu, , Práce, str Ústavu lze uzákonit p ed volbami, c, , Práce, str Pokra ovat ve znárodn ní, bv, , Práce, str Dal ím znárodn ním k socialismu, bv, , Práce, str Vládní program má z stat nespln n?, rp, , Práce, str hodin p ed sjezdem, , Práce, str V. A. Zorin op t v Praze, TK, , Práce, str Soc. dem. u presidenta, TK, , Práce, str Minist i t í stran ode li do opozice, tur, , Práce, str. 1, Tvrzení na ochranu velezrádc rázn odmítnuta, , Práce, str Velká událost, G. Kliment, , Práce, str. 1, Kdo v t ké dob opustil sv j ú ad, nikdy se nesmí vrátit do vlády, jz, , Práce, str Pracující lid jednotu Národní fronty udr í a zesílí, rp,, TK, , Práce, str. 1, Klade áci za Gottwaldem, kl, , Práce, str Dnes velký projev pracujících, rp, , Práce, str P t tisíc resolucí schvaluje postup ÚRO, fk, , Práce, str Doplnit vládu lidmi v rnými Národní front, , Práce, str. 1, Bijte reakci, rozdr te zradu!, , Práce, str Nedopustíme zmarshallisování republiky po boku n mecké Bizonie, zl, , Práce, str. 1, Reakce zu í nad úsp chy znárodn ní a dvouletky, , Práce, str Bez Gottwalda není vláda mo ná,, , Práce, str Resoluce z kraj presidentu republiky vyslovují se pro p ijetí demise, r, , Práce, str Komunisté ádají presidenta, aby p ijal demisi odstoupiv ích ministr,, , Práce, str P edsednictvo KS pí e sociálním demokrat m, TK, , Práce, str Novou vládu pod p edsednictvím K. Gottwalda, rp, , Práce, str Bojovníci práce nestrpí ve vlád zrádce, ro, , Práce, str Pohrani í proti p vodc m krise, li, , Práce, str Dáme oporu budovatelské vlád Kl. Gottwalda, rl, , Práce, str SR st edem pozornosti sv tového tisku, zr, , Práce, str Jen opravdové demokraty do Národní fronty, vo, , Práce, str T ínský lid za vládou Klementa Gottwalda, mir, , Práce, str V branných výborech nár. soc. p ipravovali pu,, , Práce, str. 1, Dnes v poledne, kfs, Zápotocký a Erban za ÚRO, , Práce, str Sociální demokraté z stanou ve vlád, TK, , Práce, str. 1, Plán p edsedy vlády na e ení vládní krise, rp, , Práce, str Svobodnému slovu a Lidové demokracii, rm, , Práce, str Tvo te ak ní výbory, rh, , Práce, str Krajský ak ní výbor NF v Ostrav ustaven, kf, , Práce, str. 1,

105 156. Neznámí reakcioná i sabotují ve Vítkovických elezárnách, hor, , Práce, str Gottwald a Nosek u pana presidenta, TK, , Práce, str ádá rychlé o ist ní Národní fronty, rp, , Práce, str Sov tský svaz pozoruje velmi bedliv vývoj v SR, rp, , Práce, str Významní politi tí initelé o Gottwaldov plánu, rp, , Práce, str President promluví do rozhlasu,, , Práce, str Solidárn s d lníky, b-p, , Práce, str Tvrd odstraníme i itele neklidu, rp, , Práce, str Jak bude vypln na hodina stávky, rp, , Práce, str V ichni pracující za jednotou a po adavky ROH, rp, , Práce, str Dva a p l milionu pracujících manifesta n zastavilo práci, rp, , Práce, str Projev poslance Erbana, rp, , Práce, str Desetitisíce pracujících zaplnily Václavské nám stí, dj, , Práce, str Po celé republice tvo í se ak ní výbory, rm, , Práce, str Význa ní funkcioná i nár. soc. strany v protistátním pu i, , Práce, str. 1, Za spolupráci soc. demokrat s komunisty, rp, , Práce, str éf tisku DS vykázán, rp, , Práce, str Nedejte se zmást a vstupujte do ak ních výbor, rp, , Práce, str Zavedení po ádku v brn nském tisku, vo, , Práce, str Kdy utichly stroje továren, , Práce, str President republiky jmenoval novou vládu, TK, , Práce, str Republika opro t ná od reakce astným domovem pracujících, rp, , Práce, str Úst ední ak ní výbor NF ustaven, kfs, , Práce, str. 1, Lid rozhoduje, A. Zápotocký, , Práce, str. 1, Dnes den radosti celého národa, rp, V. Fuks za KAV Ostrava, , Práce, str istka v zemském národním výboru, exp. v Ostrav, rp, , Práce, str Mohutný mobiliza ní nástup, Zápotocký, Erban, , Práce, str Provolání ministr s. strany lidové,, , Práce, str Dohoda v s. soc. demokracii, TK, Fierlinger, Lau man, , Práce, str Spolupráce soc. dem. s komunisty, tr, , Práce, str Sociáln demokrati tí odborá i za Zd. Fierlingrem a E. Erbanem, rp, , Práce, str istka ve Vítkovických elezárnách, rp, , Práce, str Poslanec Sosnar na svobod, as, , Práce, str Na Slovensku odhaleno nové spiknutí, jb, , Práce, str DS u nemá kde tisknout as, ok, , Práce, str. 3. c) Nové slovo 191. Ne ekan p eru ená sch ze vlády, re, , Nové slovo, str V t ina národa jde za svou vládou, , Nové slovo, str Úrokraté volají: Pry s parlamentem!, oz, , Nové slovo, str Hrubá intrika proti ROH, re, , Nové slovo, str Jak se vyráb jí protivládní resoluce, , Nové slovo, str Pro parlamentní demokracii, ns, , Nové slovo, str. 1, Pravda o sjezdu závodních rad, re, , Nové slovo, str. 1,

106 198. Ani Národní fronta se nedohodla, , Nové slovo, str Zastírací manévr s ú ednickou vládou, re, , Nové slovo, str Obvin ní komunist, , Nové slovo, str K situaci, d, , Nové slovo, str Nep ipustíme policejní re im, re, , Nové slovo, str. 1, Státní zam stnanci proti teroru a násilí, re, , Nové slovo, str Nedejte se terorisovat, ob, , Nové slovo, str Vzpoura komunist proti vlád, re, , Nové slovo, str Co je Národní fronta, S. Kabát, , Nové slovo, str Demise ministr t í stran, n, , Nové slovo, str Odpov dnost nesou komunisté, s, , Nové slovo, str Dávají mandáty k dispozici, , Nové slovo, str Pro neústupnost komunist vznikla krise vlády, re, , Nové slovo, str. 1, Drzost na eho rozhlasu, vl, , Nové slovo, str Rozkazy tajemník m ÚRO, rp, , Nové slovo, str Dvanáct len vlády podalo demisi, re, , Nové slovo, str Zorin a Steinhardt p ilet li do Prahy, z, , Nové slovo, str Ovace dr. Zenklovi a Drtinovi v Praze, p, , Nové slovo, str Varujeme p ed zneu itím jednoty odbor!, vd, , Nové slovo, str Pokus zvrátit parlamentní vládu bude odra en, re, , Nové slovo, str. 1, Tisk o vládní krisi, t, , Nové slovo, str Kou ová nemluvila za sociální demokracii, re, , Nové slovo, str Parlamentní vláda byla a bude, t, , Nové slovo, str. 1, Dopis komunist presidentovi, z, , Nové slovo, str ilé sbírání podpis, vl, , Nové slovo, str D lníci terorem vyvedeni ze závod, ds, , Nové slovo, str Pravda o pioná ní afé e, , Nové slovo, str Proti rozvratnictví, sn, , Nové slovo, str Nedejte se oklamat!, zj, , Nové slovo, str Komunistický tábor také v Ostrav, , Nové slovo, str President republiky promluví k s. lidu, TK, , Nové slovo, str Odmítáme obvin ní z protistátní innosti, , Nové slovo, str Ob ané d v ují svému presidentu, ds, , Nové slovo, str Odborá ská my lenka byla zneu ita, oz, , Nové slovo, str Vládní krisi e it parlamentní cestou, t, , Nové slovo, str Na e eny d kují state ným ministr m, ds, , Nové slovo, str Studentstvo za presidentem, j, , Nové slovo, str Kou ová a dr. N mec vylou ení, w, , Nové slovo, str Odvá ný státnický in, up, , Nové slovo, str P edseda vlády op t u pana presidenta, t, , Nové slovo, str Dva tisíce v rných SNB, re, , Nové slovo, str Národn socialisti tí minist i na Hrad, t, , Nové slovo, str Nesmí do s. rozhlasu, re, , Nové slovo, str K sjezdu ak ního výboru rolnických komisí, , Nové slovo, str Z vládní krise se m eme dostat brzy!, b, , Nové slovo, str I ministerstvo uml eno, jes, , Nové slovo, str V ichni bez výjimky za presidentem, j, , Nové slovo, str Kdo bude rozhodovat, re, , Nové slovo, str Dnes promluví pan president, , Nové slovo, str

107 247. Vládní krisi budou e it ústavní initelé, arm.generálové Svoboda a Bo ek, TK, , Nové slovo, str Jsme ochotni jednat se v emi stranami, ns, , Nové slovo, str s. sociální demokracie rozpolcena, TK, , Nové slovo, str. 1, Stávkokazi propu t ni ze závod, TK, , Nové slovo, str Bez demokratických novin, TK, , Nové slovo, str Odmítají dodat papír, re, , Nové slovo, str Tigrid neprchl do ciziny?, vl, , Nové slovo, str P íprava na novou Národní frontu, , Nové slovo, str. 3. d) Hlas 255. Boj s reakcí v eskoslovensku, , Hlas, str. 1, Pravá tvá akce pro záchranu státu, odb., , Hlas, str Komunistické stra áky s ú ednickou vládou, , Hlas, str Poslední masky padají, ev, , Hlas, str Pojednou jste také pracující lid!, , Hlas, str Dal í nepravdy tisku KS, Bt, , Hlas, str Tak se vyrábí hlas lidu!, Barto, , Hlas, str Seje -li vítr, sklidí bou i, V. H., , Hlas, str Usnesení sjezdu do 8. února p ipravena v sekretariát KS, , Hlas, str Kdo podkopává základy státu?, re, , Hlas, str Demise ministr strany lidové, , Hlas, str Vá ný otazník, I. K., , Hlas, str. 1, Ne sjezdy, ale volbami rozhodne lid!, , Hlas, str President republiky k sou asným událostem, , Hlas, str. 1, Pr b h vládní krise, , Hlas, str Takto se nemá mluvit!, , Hlas, str Jen podle ústavy, F. Hála, , Hlas, str Dopis Úst edního výkonného výboru SL presidentu Dru Edvardu Bene ovi, , Hlas, str P edsednictvo slovenské DS pro udr ení NF, , Hlas, str Presidentova autorita zárukou pokoje a ádu, J. Krlín, , Hlas, str. 1, Má to být válka nerv?, , Hlas, str Stávkou se má vymoci spln ní komunistických po adavk, , Hlas, str KS pro vládu se sociálními demokraty, , Hlas, str Nevstupujte do ak ních výbor Národní fronty, , Hlas, str Pan president promluví k národu, , Hlas, str P edsednictvo s. strany národn socialistické nabádá ke klidu, , Hlas, str Postoj sl. sociální demokracie k nyn j í krisi a její e ení, , Hlas, str Usnesení u ího výkonného výboru SL, , Hlas, str. 1. e) eskoslovenská demokracie 283. Demaskovaná KS, kv, eskoslovenská demokracie, , str Protesty státních a ve ejných zam stnanc, eskoslovenská demokracie, , str Tajné zasedání vlády, eskoslovenská demokracie, , str

108 286. Prohlá ení s. sociální demokracie k situaci, rd, eskoslovenská demokracie, , str P eru ená sch ze Národní fronty, sk, eskoslovenská demokracie, , str Varujeme p ed násilným e ením, eskoslovenská demokracie, , str eskoslovenská demokracie, , str Neslýchaný politický teror v závodech, re, eskoslovenská demokracie, , str Do ulic, K. B. Dejvický, eskoslovenská demokracie, , str Bude se dále znárod ovat, a co se bude znárod ovat?, eskoslovenská demokracie, , str Tak jest!, eskoslovenská demokracie, , str Velvyslanci Steinhardt a Zorin v Praze, eskoslovenská demokracie, , str Sociální demokracie zasahuje do krise vlády, eskoslovenská demokracie, , str Gottwald chce doplnit vládu pokrokovými elementy, eskoslovenská demokracie, , str Projev p edstavenstva strany p ed demisí ministr, eskoslovenská demokracie, , str Projev presidenta republiky ke krisi, eskoslovenská demokracie, , str Roz ilení není program, R. Prorok, eskoslovenská demokracie, , str Co dále po demisi ministr t í stran?, eskoslovenská demokracie, , str Sociální demokracie na jedné linii s presidentem republiky, ks, eskoslovenská demokracie, , str Je t eba zbavit se strachu z pu e, pl, eskoslovenská demokracie, , str Ministru soudr. Majerovi bylo znemo n no mluvit rozhlasem, eskoslovenská demokracie, , str Slovo vedení s. soc. demokracie k situaci, eskoslovenská demokracie, , str President promluvil, R. Prorok, eskoslovenská demokracie, , str. 1, Pan president promluví k národu, eskoslovenská demokracie, , str P edseda vlády u p. presidenta, eskoslovenská demokracie, , str Zástupci strany nár. soc. a lidové u pana presidenta, eskoslovenská demokracie, , str Projev presidenta republiky odvá ným inem, eskoslovenská demokracie, , str K dne ní stávce, eskoslovenská demokracie, , str Demokratická strana o situaci, TK, eskoslovenská demokracie, , str Dopis s. sociální demokracie panu presidentu a KS, eskoslovenská demokracie, , str Národní socialisté prý chystali pu, eskoslovenská demokracie, , str Ostravský odborá uml en na sjezdu ROH, eskoslovenská demokracie, , str Sjezd závodních rad, eskoslovenská demokracie, , str Krev nepote e, R. Prorok, eskoslovenská demokracie, , str President republiky promluví dnes v rozhlase, eskoslovenská demokracie, , str Semkn te se pevn ji kolem presidenta republiky, arm. generálové Svoboda a Bo ek, eskoslovenská demokracie, , str Druhá sch ze p edstavenstva strany, eskoslovenská demokracie, , str

109 320. President republiky odpovídá komunistické stran, TK, eskoslovenská demokracie, , str S klidem a rozvahou, K. B. Dejvický, eskoslovenská demokracie, , str Republika si oddechla, TK, eskoslovenská demokracie, , str Jednání u pana presidenta, TK, eskoslovenská demokracie, , str V em p íslu ník m s. sociální demokracie, Lau man a Fierlinger, eskoslovenská demokracie, , str Vládní ú edníci USA o situaci v SR, up, eskoslovenská demokracie, , str Odhalené spiklenectví proti eskoslovensku, TK, eskoslovenská demokracie, , str Nedodají novinový papír, eskoslovenská demokracie, , str

110 9 Seznam pou itých zkratek AV Ak ní výbor SL eskoslovenská strana lidová SNS eskoslovenská strana národn socialistická SSD eskoslovenská sociáln demokratická strana DS Demokratická strana Slovenska JS Z Jednotný svaz eskoslovenských zem d lc KAV Krajský ak ní výbor KOR Krajská odborová rada KS Komunistická strana eskoslovenska MNV M stský národní výbor NF Národní fronta ONV Okresní národní výbor ROH Revolu ní odborové hnutí S M Svaz eské mláde e SNB Slo ky národní bezpe nosti SOPV Svaz osvobozených politických v z ÚAV Úst ední ak ní výbor ÚRO Úst ední rada odbor ÚS Úst ední sekretariát ÚVV Úst ední výkonný výbor ZNV Zemský národní výbor 110

111 10 Seznam p íloh 1) Pokus zvrátit parlamentní vládu bude odra en, Nové slovo, , str. 1. ukázka tzv. bílého místa. 2) Ob ané d v ují svému presidentu, Nové slovo, , str. 1. ukázka tzv. bílého místa. 3) Odvá ný státnický in a Na e eny d kují state ným ministr m, oba Nové slovo, , str. 2. ukázka tzv. bílých míst. 4) Chyb jící lánek druhé strany Nového slova ze dne ) I ministerstvo uml eno, Nové slovo, , str. 3. ukázka tzv. bílého místa. 6) ást titulní strany Svobodného slova z Zdroj: VEBER, V., Osudové únorové dny. 1. vyd. Praha: Lidové noviny, ) Titulní strana Nové svobody z ) Titulní strana Hlasu z ) Titulní strana Práce z ) Titulní strana Nového slova z ) Titulní strana eskoslovenské demokracie z

112 11 P ílohy

113

114

115 7. 115

116 8. 116

117 9. 117

118

119