Dějiny světového filmu 2

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Dějiny světového filmu 2"

Transkript

1 Dějiny světového filmu 2 Zvukový film do roku 1960 Studijní text pro kombinované studium Veronika Klusáková Jan Křipač OLOMOUC 2013

2 Oponenti: Mgr. et Mgr. Jana Jedličková Mgr. David Kresta PhDr. Eva Klimentová, Ph.D. Zkvalitnění systému kombinované výuky na FF UP a inovace vybraných oborů v kombinované formě, reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/ Neoprávněné užití tohoto díla je porušením autorských práv a může zakládat občanskoprávní, správněprávní, popř. trestněprávní odpovědnost. 1. vydání Veronika Klusáková, Jan Křipač, 2013 Univerzita Palackého v Olomouci, 2013 ISBN

3 Obsah Úvod Zavádění zvuku Průkopníci zvukového filmu Technické aspekty a problémy Systémy záznamu zvuku a jejich synchronizace USA Německo Sovětský svaz Teoretická reflexe nástupu zvuku Hollywoodský studiový systém Studiový systém Průmyslový kontext Styl klasického Hollywoodu Hollywoodská studia Velká pětka a Malá trojka Vznik a vývoj hollywoodských žánrů Komedie Muzikál Gangsterský film Western Drama Melodrama Horor Thriller Film noir Totalita a film Sovětský svaz Německo Itálie Francouzská meziválečná kinematografie Filmový průmysl Fantazijní tendence Realismus Poetický realismus Jean Renoir Italský neorealismus Společenský a průmyslový kontext Proklamace nového filmu

4 Obsah 6.3 Hlavní tvůrci Vývoj po neorealismu Kritické hodnocení neorealismu Americký poválečný film Filmový průmysl Režisérské osobnosti Hlavní žánry Tradice kvality a žánry v poválečné Francii Průmyslový kontext Poválečná tradice kvalitního filmu Hlavní režiséři Předchůdci nové vlny Skandinávská kinematografie Dánsko Švédsko Frankistické Španělsko Průmyslový kontext Sociální kritika a neorealistické inspirace Návrat Luise Buñuela Japonský film Společenský a průmyslový kontext Japonsko na mezinárodní scéně Kendži Mizoguči Jasudžiro Ozu Akira Kurosawa Indická kinematografie mezi komerčním a uměleckým filmem Poválečný vývoj v kontextu filmového průmyslu Satjádžit Ráj Další významní tvůrci...75 Závěr...77 Seznam doplňující literatury

5 Ve studijní opoře jsou pro vaši lepší orientaci v textu použity následující ikony Požadované znalosti a dovednosti Průvodce studiem Otázky Literatura, odkazy Videoukázka 5

6

7 ÚVOD Tento studijní text je určen pro studenty prvního ročníku kombinovaného studia oboru Divadelní věda Filmová věda, kteří již absolvovali předmět Dějiny světového filmu 1. Jeho obsah plynule navazuje na předchozí probíranou látku a pokrývá historický vývoj v kinematografii od zavedení zvuku na konci dvacátých let po nástup nových vln let šedesátých. Text je rozdělen do dvanácti kapitol, jež přibližují dění v jednotlivých národních kinematografiích nebo blíže analyzují určitý historický proud (neorealismus) či dobové téma (totalita a film). Výklad estetické formy filmu není pojednán izolovaně, ale je vztažen k širšímu kontextu: stavu filmového průmyslu, technologickým podmínkám, kulturním vlivům a společensko-politické situaci. Každá kapitola je opatřena odkazy na filmové ukázky, jež dokládají probíranou látku, srozumitelným shrnutím a několika otázkami, které studentovi pomůžou lépe si osvojit dané učivo. Studijní text není vyčerpávajícím pojednáním o tomto historickém období. Slouží jako základní faktografický přehled, který si studenti rozšíří jednak při výuce, jednak v rámci samostudia. Proto je každá z kapitol opatřena seznamem odborné literatury, umožňující hlubší vhled do dějin kinematografie. Věříme, že takto se náš text stane dobrým vodítkem při studiu. Veronika Klusáková, Jan Křipač 7

8 1 Zavádění zvuku Jednou ze zásadních změn v dějinách světové kinematografie je přechod z němého na zvukový film, který proběhl na přelomu 20. a 30. let 20. století. Přesto, že jde o nepopiratelný zlom v estetickém i technologickém vývoji filmu, zvuk se v různých formách objevoval už v němé éře. Filmy byly zpravidla v kinech uváděny s živým hudebním doprovodem, výjimkou nebyla ani přítomnost komentátora při projekci. V Japonsku dokonce tradice tohoto komentátora (kacuben/benši), který vysvětloval děj a mluvil za postavy, zbrzdila zavádění zvuku. Průkopníci zvuku 1.1 Průkopníci zvukového filmu Pokusy propojit zvuk s obrazem jsou staré jako kinematografie sama a již na přelomu 19. a 20. století byly v USA i Evropě vyvíjeny systémy záznamu a reprodukce zvuku v amerických kinech byl instalován systém vynálezce E. E. Nortona s názvem Cameraphone, v roce 1902 ve Francii prezentoval Léon Gaumont svůj Chronophone, následovaný Chronomégaphonem, britský producent a filmový režisér Cecil Hapworth vynalezl v letech Vivaphone. Bouřlivý vývoj na tomto poli odráží celá řada patentovaných přístrojů s mnohdy bizarními názvy Cinephonograph, Animotiscope, Photophone, Kosmograph ad. Nabízí se tedy otázka, proč se zvuk nestal integrální součástí filmu již před první světovou válkou? Odpověď zahrnuje jednak technické aspekty zvuk a obraz byly zachycovány zvlášť a jejich následná synchronizace při projekci se ukázala být problematická a nespolehlivá, což platilo i pro zvukovou amplifikaci; jednak aspekty estetické zvuk byl v počátcích filmu spjat s vaudevillovými formami, snímky nepřesahovaly délkou 4 minuty. Vývoj filmu však směřoval k složitějším narativním formám a delšímu formátu, umožněnému zavedením druhého projektoru. Technické problémy 1.2 Technické aspekty a problémy Technické problémy provázely zavádění zvuku i na sklonku 20. let. Přes existenci různých zvukových systémů se všechny potýkaly s podobnými problémy. Citlivost mikrofonů neumožňovala snímat akci bez ohledu na okolní ruchy, mikrofony naopak zaznamenávaly veškerý zvuk, včetně vrčení kamery. Tu bylo tedy nutné umísťovat do zvukotěsné kabiny, což do značné míry omezilo její mobilitu. Pevné rozmístění mikrofonů spolu s nutností zaznamenávat najednou zvuk i doprovodnou hudbu výrazně omezovalo pohyb herců na scéně a zavdávalo příčinu ke kritice technologické novinky talking pictures ze strany odborné veřejnosti i samotných filmařů, kteří se obávali návratu ke statickému zfilmovanému divadlu, přílišné upovídanosti a ztráty stylových výdobytků němé kinematografie (především v oblasti střihové skladby a pohybu kamery). Na počátku 30. let byl však vyřešen problém počtu zvukových stop, bylo tedy možné diegetický zvuk doplňovat nediegetickou hudbou a využívat zvukové efekty. Možnosti estetického využití zvuku byly otevřeny a řada tvůrců jich invenčně využila. Nová éra kinematografie mohla začít. 8

9 1.3 Systémy záznamu zvuku a jejich synchronizace 1.3 Systémy záznamu zvuku a jejich synchronizace USA Ve Spojených státech existovala v druhé polovině 20. let řada konkurenčních systémů záznamu a reprodukce zvuku. Společnost Western Electric vyvinula již v roce 1925 systém zvuku na desce (sound-on-disc), na podobném principu fungoval i Vitaphone studia Warner Bros., které jako vlastník kin chtělo tímto způsobem ušetřit za orchestr doprovázející filmy živou hudbou. Na deskách, které byly do kin dodávány spolu s filmem, byly zachyceny jak hudba, tak dialogy. Tímto způsobem se také divákům představil Jazzový zpěvák (1927) z produkce Warner Bros., jenž je dodnes označován za první zvukový film. Jiný systém představoval záznam zvuku přímo na filmový pás. Průkopníkem této techniky byl americký vynálezce a režisér Lee de Forest se svým Phonofilmem, na stejném principu fungoval i Movietone společnosti Fox, která takto vyprodukovala slavný film Friedricha Wilhelma Murnaua Východ slunce (1927). Dceřiná společnost firmy General Electric RCA přišla v roce 1927 s Photophonem, který rovněž fungoval na principu záznamu na pás. Velká studia se v honu za vynálezy držela zpátky. Až v únoru 1927 se velká hollywoodská studia sešla a zavázala k přijetí jednotného systému, který by umožnil kinům jednoho studia hrát i filmy studia konkurenčního. Jako nejvýhodnější se posléze ukázal systém firmy Western Electric, který byl schopen zachycovat zvuk jak na desky, tak na pás. Vzhledem k tomu, že zdaleka ne všechna americká kina byla pro projekci filmu se zvukem vybavena, vyráběly se až do poloviny 30. let dvojí verze filmů, němé a zvukové. Estetický přerod kopíroval pozvolnost přechodu technologického ač bývá Jazzový zpěvák označován za první zvukový film, skutečně synchronně byly natáčeny pouze dvě scény. Jak naznačuje ukázka, film si uchovává celou řadu postupů němého filmu (např. mezititulky či herecký projev), a spadá tedy spíše do mezifáze mezi filmem němým a plně zvukovým (tzv. all-talkies). Jeho popularita a komerční úspěch však sehrály zásadní roli pro rozvoj zvukového filmu nejen v USA. Systémy USA Estetické aspekty VIDEOUKÁZKA Jazzový zpěvák (e-learningový systém) Německo V Německu existoval systém záznamu zvuku na film již od roku Trojice vynálezců Josef Engl, Hans Vogt a Joseph Massolle pojmenovali svoje dílo práce tří Tri-Ergon. Předkupní právo na tento systém mělo sice studio UFA, finanční krize 20. let však zabránila jeho implementaci a Tri-Ergon se spolu s dalšími systémy stal předstupněm pro Movietone společnosti Fox. Majitel původního patentu na systém Tri-Ergon, firma Tri-Ergon-Musik, spolu s dalšími společnostmi zakládá v roce 1928 firmu s názvem TOBIS (Tonbild-Syndikat), jiné uskupení firem přichází ve stejnou dobu se systémem nazvaným Klangbild. Po soudním sporu mezi oběma subjekty dochází v březnu 1928 ke spojení do firmy Tobis-Klangfilm, s touto společností následně uzavírá smlouvu UFA. Tobis- -Klangfilm 9

10 1 Zavádění zvuku Rozdělení teritorií Kreativní využití zvuku Zavádění zvuku v Německu zpomalil i konkurenční boj s americkým Vitaphonem, v němž si obě strany hrozily zavedením zákazu dovozu filmů z příslušné země. Kina tak nebyla ochotna investovat do drahých systémů a první německý mluvený film, Země bez žen, se distribuce dočkal až v roce Ve stejném roce došlo na setkání v Paříži k rozdělení teritorií. Tobis-Klangfilm získal výhradní právo na oblast Německa, Skandinávie a střední a východní Evropy, USA pak na Kanadu, Austrálii, Indii a Sovětský svaz. Některé země, jako např. Francie, byly ponechány volné soutěži. Tato dohoda platila až do vypuknutí druhé světové války. Přes pomalý nástup získal zvukový film v Německu záhy své příznivce, kteří jej využili kreativním způsobem. To je případ prvního zvukového filmu Fritze Langa Vrah mezi námi (1931), který nepracuje s nediegetickou hudbou, ale dialogy a zvukovými efekty. Zvuk je zde užit skutečně tvůrčím způsobem pískaná melodie identifikuje vraha malých dětí ještě dříve, než jej divák spatří, přetahování zvuku mezi scénami pak vytváří spolu s paralelní montáží obrazu satirický komentář přirovnávající rokování policejního sboru ke schůzce podsvětí. VIDEOUKÁZKA Vrah mezi námi Modrý anděl Nejznámějším německým zvukovým filmem tohoto období je Modrý anděl Josefa von Sternberga (1930) podle předlohy Profesor Neřád Heinricha Manna. Kromě toho, že proslavil Marlene Dietrich, která do té doby hrála pouze vedlejší role, a napomohl jí (a von Sternbergovi) k hvězdné kariéře v Hollywoodu, je toto dílo pozoruhodné i po stránce formální zvukové scény filmu byly natáčeny jednou kamerou, Sternberg pracoval chronologicky a natáčel film zároveň ve dvou jazykových verzích, německé a anglické. Zároveň trval na realistické motivaci zvuku a často zapojoval zvuk mimo obraz. Hudba a písňová čísla tak vycházejí přímo z akce a na rozdíl od operetní tradice děj nezastavují, ale organicky rozvíjejí Sovětský svaz Šorinfon Invenční využití zvuku Sovětský svaz byl z politických důvodů relativně izolován od dění ve Spojených státech a západní Evropě a tato situace se podepsala i na zavádění zvuku do filmu. Dvojice fyziků Tager a Šorin přišla v roce 1929 s vlastním systémem záznamu a reprodukce, jenž dostal název Šorinfon. S jeho pomocí byly natočeny některé exteriéry filmu Symfonie Donbasu Dzigy Vertova, který byl ale z důvodů technických problémů, především nevybavenosti kin, uveden až v roce Zpočátku docházelo i kvůli dopadům ekonomické krize spíše k úpravám němých filmů, k nimž se přidávaly postsynchrony, hudba a zvukové efekty, v roce 1936 však byl přechod na zvuk dokončen. Mezi významné filmy, které invenčně experimentují s potenciálem zvuku, patří Sama uprostřed bílé smrti (1931) Grigorije Kozinceva a Leonida Trauberga. Tento snímek byl sice natočen jako němý a ozvučen teprve posléze, představuje však novátorský přístup k práci s ruchy (např. ve scéně, kdy hrdinka telefonuje, neslyšíme její hlas, ale zvuky, které ji obklopují, po zavěšení se rozhostí symbolické ticho). Dalším výrazným filmem tohoto období je Pudovkinův Dezertér (1933), pracující se střídáním diegetického 10

11 1.4 Teoretická reflexe nástupu zvuku a nediegetického zvuku a ironického využití zvukové stopy. Pudovkin věnuje zvukové montáži stejnou pozornost jako obrazové, vzájemně kombinuje hudbu, slova a ruchy, které dává do významové opozice vůči obrazu. Vzniká tak dynamický tvar, postavený na jednotném akusticko-vizuálním rytmu. Film však byl oficiální kritikou tvrdě napaden a Pudovkin byl nařčen z formalismu. Podobné experimenty neměly v sovětské kinematografii dlouhého trvání a se zavedením doktríny socialistického realismu v roce 1934 zmizely docela. 1.4 Teoretická reflexe nástupu zvuku Pudovkin spolu s Ejzenštejnem a Grigorijem Alexandrovem uvažovali o zvuku nejen v praktické, ale i v teoretické rovině. Již v roce 1928 vydávají manifest Budoucnost zvukového filmu, v němž reagují na strach z regrese filmového umění z jeho vrcholné formy na sklonku němé éry. S velkým optimismem zde prohlašují, že naše tajné sny o zvukovém filmu se stávají skutečností, ovšem připouštějí komplikace v zavádění zvuku v Sovětském svazu. Manifest je zajímavý především z hlediska zapojení montáže do vývoje zvukové filmové formy. Aby tedy nedošlo k úpadku filmového umění do sfér zfilmovaného divadla, musí být rozvoj zvuku ve filmu přímo spjat s rozvojem montáže. Musí být tedy užíván kontrapunkticky a obraz nikoli duplikovat, ale doplňovat, komentovat a zpochybňovat. Dalším důležitým teoretikem, který se zabýval nástupem zvuku ve filmu, byl André Bazin. Ve svém článku Vývoj filmové řeči z roku 1948 reaguje Bazin na obavy některých filmových profesionálů, že zvukový film pohřbí stylové a narativní výdobytky filmu němého, a na poměrně rozšířené vnímání filmu jako inherentně vizuálního média, tedy přirozeně němého. Klade si tedy otázku, zda technologický rozvoj přinesl novou filmovou estetiku zrodil se s příchodem zvuku nový film? Ve své odpovědi pak vyvrací mýtus, že by existovala pouze jedna němá kinematografie, která by zemřela s nástupem zvuku. Vymezuje v rámci němé éry dva směry na jedné straně podle něj stojí režiséři, kteří věří obrazu, tedy preferují reprezentaci a aspekty přidané ke snímané realitě (především pomocí montáže), na straně druhé pak tvůrci, kteří se opírají o realitu, nepracují s expresionismem svícení ani střihovými metaforami, ale vrstvami reality. Pro tuto skupinu byla nemožnost zachycení zvuku nevýhodou, neboť realitu ochuzovala. Podle Bazina se tedy nemění estetika, ale střihová skladba. Ve zvukovém filmu není již místo pro manipulaci reality pomocí asociativní či expresionistické montáže, ale naopak k většímu přiblížení se skutečnosti, a tedy i divákově zkušenosti s okolním světem. Budoucnost zvukového filmu Vývoj filmové řeči Otázky: Který film je obecně označován za první zvukový? V čem lze spatřovat jeho přechodovou povahu? Jak proběhlo rozdělení teritorií na setkání v Paříži roku 1931? Jaké byly hlavní teze Manifestu zvukového filmu? Jak ovlivnil nástup zvuku filmovou estetiku podle Andrého Bazina? Studijní cíle: Po prostudování kapitoly Zavádění zvuku byste měli znát: jaký technologický vývoj předcházel plnému zavedení zvuku do filmu, 11

12 1 Zavádění zvuku jak záznam a reprodukci zvuku řešily jednotlivé země (USA, Německo, Sovětský svaz), jaká byla reakce filmových profesionálů na nástup zvuku ve filmu. Doporučená literatura: BORDWELL, David, THOMPSON, Kristin. Dějiny filmu. Praha: NAMU, ABEL, Richard, ALTMAN, Rick. The Sounds of Early Cinema. Bloomington: Indiana University Press, THOMPSON, Kristin. Early Sound Counterpoint. Yale French Studies 60 (1980): DIBBETTS, Karel. Sound. Geoffrey Nowell-Smith (ed.) The Oxford History of World Cinema. Oxford: OUP,

13 2 Hollywoodský studiový systém V době nástupu zvuku patřila kinematografie Spojených států k předním kinematografiím světa. Stabilní studiový systém, vybudovaný a etablovaný v kalifornském Hollywoodu během němé éry, nebyl výrazně ohrožen ani hospodářskou krizí. Naopak film sloužil lidem mj. také jako úniková zábava od všednodenních starostí. Jednotlivá studia se opírala o pevné finanční zázemí a vytvořila fungující organizovanou strukturu, která na trh uváděla množství děl nejrůznějších žánrů sjednocených formálními postupy. Díky svému dominantnímu postavení na trhu představoval hollywoodský hraný film obecnou normu, vůči které se ostatní kinematografie vymezovaly. Toto období (přibližně ) nese označení klasický Hollywood. Klasický Hollywood 2.1 Studiový systém Dynamický rozvoj hollywoodského filmu ve 30. letech byl způsoben jednak detailně strukturovaným výrobním systémem, který umožňoval efektivně uspokojit poptávku, jež byla po celém světě vysoká, jednak množstvím tvůrčích individualit od scenáristů přes výtvarníky až po herce a režiséry, které studia najímala a díky nimž filmová tvorba nabývala na jedinečnosti. Obecně lze v rámci klasického Hollywoodu spatřovat jak tendence k silné unifikaci, tak tendence k individualizaci. V tomto smyslu bývá hollywoodský film přirovnáván k alžbětinskému divadlu, které bylo rovněž postaveno na komerční bázi, avšak zároveň vytvořilo svébytná díla. Oba kulturní fenomény spojuje silné ekonomické zázemí, velká popularita, repertoárový program vytvořený na objednávku, tvorba postavená na konvenci, existence hereckých typů a osobností jako Shakespeare, Marlowe, John Ford či Orson Welles, kombinujících konvenci s osobním stylem. Studiový systém 2.2 Průmyslový kontext Hollywoodská studia měla vybudovanou přísně hierarchizovanou strukturu. Většina z nich byla financována firmami sídlícími na východním pobřeží USA, za samotný chod studia pak zodpovídal jeho ředitel. Výrobu filmů měl na starosti producent, který zajišťoval vše, od autora námětu až po režiséra. Někteří významní tvůrci klasického Hollywoodu jako Ernst Lubitsch, Howard Hawks, John Sturges a další fungovali zároveň jako producenti, scenáristé i režiséři, a zachovali si tak vlastní nezávislost. Většinou však u běžných filmů stál režisér až na samém konci tvůrčího procesu. Často dostal scénář až těsně před natáčením, jehož průměrná délka byla dnů. Poté byl film dán do střižny a nad jeho výslednou podobou měl hlavní kontrolu producent. Třicátá léta byla v americké společnosti spjata s větší opatrností a konzervatismem vina za hospodářskou krizi roku 1929 byla v obecném povědomí připisována nevázanosti a frivolitě divokých dvacátých let a film byl vnímán jako jeden ze strůjců tohoto velkého mejdanu. Mezi lety 1933 a 1935 navíc vycházely výsledky prvního sociologického průzkumu vlivu filmu na publikum, tzv. Paynovy studie. Ty došly k závěru, že film má škodlivý účinek na morální rozvoj dětí. Volání po jistém umravnění filmového obsahu se ozývalo i ze strany náboženských organizací. Přesto, že jistá forma autocenzury v rámci Hollywoodu fungovala již od roku 1922, kdy vznikl Motion Picture Producers Struktura produkce 13

14 2 Hollywoodský studiový systém Produkční kodex Promítání v kinech and Distributors of America (MPPDA), tento tlak s nástupem 30. let zesílil do té míry, že v roce 1930 přijala studia tzv. produkční kodex, který až do šedesátých let výrazně korigoval způsob zobrazování sexuality, násilí a zločinu v amerických filmech a zaváděl přísné etické standardy zločin směl být například zobrazován pouze tehdy, pokud byl pachatel v závěru morálně odsouzen a potrestán. Tato pravidla vedla mimo jiné k ustanovení některých klišé, např. jasného rozdělení hrdinů na dobré a špatné či zachycování žen v gangsterkách a filmech noir jako prokletých a proradných femmes fatales. Produkčnímu kodexu se však kritiku zastavit nepodařilo a v roce 1934 byl přijat nový soubor opatření, tentokrát ve vztahu ke kinodistribuci. Každý film, pokud chtěl být uváděn v některém z premiérových kin, musel získat cenzurní osvědčení. Hospodářská krize přinesla zároveň i změnu v distribuci filmů. Kina byla převážně vlastněna jednotlivými studii, která tak kontrolovala celý systém, od výroby filmů po jejich promítání. Ve třicátých letech končí éra velkolepých filmových paláců a kina hledají v nelehkém období nové zdroje příjmů. Studia, která ovlivňují složení programu, začínají do kin nasazovat dvoj- až trojprogramy, v jejichž rámci mohou zajistit solidní diváckou základnu i některým méně prestižním snímkům z jejich produkce. Přestávku, vzniklou mezi promítáním jednotlivých snímků, zase využívají kina k prodeji občerstvení. Classic Hollywood Cinema Jednota a linearita vyprávění Zavedení barvy 2.3 Styl klasického Hollywoodu Kinematografie klasického Hollywoodu se kromě průmyslových aspektů profilovala i na specifickém stylu, který byl víceméně jednotný napříč žánry i jednotlivými studii. Zevrubně jej v roce 1985 popsala ve své knize Classic Hollywood Cinema trojice filmových historiků David Bordwell, Kristin Thomas a Janet Steiger. Po analýze vzorku 100 filmů, natočených v rozmezí let , dospěli k závěru, že v tomto období dochází k ustavení jednotného stylu, který není jen hollywoodský, ale vzhledem k dominanci Hollywoodu na světových trzích skutečně globální a ovlivňuje každého dalšího tvůrce ten se vůči němu buď vymezí a nabourá jeho jednotlivé složky, nebo jej přijme a rozvíjí. Paradoxem stylu klasického Hollywoodu je fakt, že jeho smyslem je, aby byl v podstatě neviditelný; divák nemá mít pocit, že jde o nějaký vědomý styl. Na prvním místě je vždy příběh a postavy s čitelnou psychologií, které během příběhu naplňují svůj jasně stanovený cíl. Tato linie je velmi často doplněna milostnou linií. Vyprávění je přehledné a lineární a funguje na principu kauzality každá událost je motivovaná a má v příběhu své jasně vymezené místo. Střih a ostatní složky pak slouží příběhu a jeho rozvíjení. Ve filmech platí jednota času a místa, prostorová orientace je zajišťována pomocí tzv. pravidla osy, čas plyne lineárně, jedinou výjimkou je používání flashbacků, které jsou používány k traktování vzpomínek postav. Kontinuitní, bezešvý střih směřuje k hladkému přechodu mezi záběry a podporuje interakci mezi postavami. Při jejich rozhovoru je častý princip záběru a protizáběru, přičemž kamera zabírá nejprve mluvící postavu a následně se přesune na posluchače tímto způsobem se navodí dojem, že postavy se dívají na sebe navzájem. Většina filmů se stále točí v ateliérech a využívá se možností umělého svícení. Dominuje typ měkkého světla, které tlumí ostré přechody mezi černou a bílou. Tzv. styl profesionální konvence byl postavený na tříbodovém systému předního plného světla, světla zadního, oddělujícího postavu od pozadí, a horního bodového světla. Významnou technickou inovací v Hollywoodu 30. let bylo plné zavedení barvy do filmu. Filmový barevný materiál existoval už od roku 1908, v 10. a 20. letech pak Američané postupně vyvíjeli systém Technicolor, který byl však ještě příliš nákladný, než 14

15 2.4 Hollywoodská studia Velká pětka a Malá trojka aby umožňoval plné uvedení do praxe. Teprve ve 30. letech se podařilo vytvořit relativně levný nový typ Technicoloru, postavený na tříbarevném principu: tři filmové pásy citlivé na různý druh světla zaznamenávaly paralelně červenou, zelenou a modrou barvu a poté se synchronně zkopírovaly na jednu kopii. Prvním barevným celovečerním filmem se stal Trh marnosti (1935) Roubena Mamouliana. Barva sloužila v tomto období nejen ke zvýšení realismu, ale naopak i k vytvoření fantazijního, snového světa. Takto je barva např. použita ve filmu Čaroděj ze země Oz režiséra Victora Fleminga z roku 1939, v němž se malá Dorotka během bouře dostává z ponurého Kansasu do pohádkového světa Oz rozdíl mezi těmito prostory je podtržen právě užitím zářivých technicolorových tónů. VIDEOUKÁZKA Čaroděj ze země Oz (e-learningový systém) Přes velmi rozvinutý stylový systém není cílem hollywoodských filmů upozorňovat na to, jak jsou natočeny, ale co vyprávějí. Styl má co nejlépe tlumočit příběh, kterým má být divák stržen ke ztotožnění s hlavním hrdinou. Výhodou klasického hollywoodského stylu byla jeho mezinárodní sdělnost, díky níž byl v zahraničí tak populární. Neviditelnost stylu 2.4 Hollywoodská studia Velká pětka a Malá trojka Hollywoodskou produkci v 30. a 40. letech zajišťovalo několik velkých studií a množství malých produkčních společností. V tomto období hovoříme o tzv. Velké pětce (MGM, Paramount, Warner Bros., 20th Century Fox a RKO) a Malé trojce (United Artists, Universal a Columbia). Kromě velikosti a ekonomického zázemí spočívá hlavní rozdíl v míře vertikální integrace studia Malé trojky nevlastní sítě kin a nezajišťují svým filmům mezinárodní distribuci. Vztahy mezi tvůrci a studii Velké pětky zároveň fungovaly na ryze kontraktuální bázi jednotliví režiséři, scenáristé či herecké hvězdy podepisovali se studii smlouvy, které je vázaly na práci pouze pro konkrétní studio, o jejich půjčování na jiné produkce rozhodovalo vedení studií. MGM bylo studiovým kolosem s přísnou centrální kontrolou, nad kterou bděl šéf studia Louis B. Meyer a producent Irving Thalberg. Ve sledovaném období šlo o nejziskovější společnost, která produkovala kvalitní velkorozpočtové filmy s opulentní vizuální složkou jejich značkou byly velkolepé jasně nasvícené dekorace. MGM bylo především studiem hereckých hvězd, jako byla Greta Garbo (její snímky byly určeny především na export na evropské trhy, v období válečného poklesu exportu byla Garbo studiem uvolněna), Joan Crawford, Clark Gable, Mickey Rooney, Judy Garland a Spencer Tracy. Během války pak získali i Katherine Hepburn, která vytvořila komediální dvojici se Spencerem Tracym, a Gena Kellyho, který byl spjat především s žánrem muzikálu. Obezřetná, málo riskantní politika generovala velké hity a zisky jen v roce 1939 bylo MGM podepsáno pod dvěma veleúspěšnými produkcemi, jako byl Čaroděj ze země Oz nebo Jih proti Severu, dlouhou dobu označovaný za nejúspěšnější film studiové éry, v němž se také naplno projevil klasický hollywoodský styl, jak o něm byla řeč výše viz např. scéna dlouhé kamerové jízdy, která z jeřábu zachycuje dopady války v Atlantě. Rozdíly mezi studii Velká pětka MGM 15

16 2 Hollywoodský studiový systém VIDEOUKÁZKA Jih proti severu Velká pětka Paramount Velká pětka Twentieth Century Fox Velká pětka Warner Bros. Velká pětka RKO Malá trojka Paramount zaručoval svým tvůrcům větší volnost než MGM. Nezávislí producenti a režiséři tak mohli vytvořit osobité snímky, které patří k nejodvážnějším v Hollywoodu. Paramount byl hlavně studiem scenáristů a režisérů jako Ernst Lubitsch, Josef von Sternberg, Cecil B. DeMille, Preston Sturges, Leo McCarey či Billy Wilder. Zároveň byl říší ikonoklasmu raných 30. let, kdy pro Paramount točili své anarchické komedie bratři Marxové, Mae Westová a W. C. Fields. Toto progresivní studio se však kvůli svým někdy riskantním projektům dostalo do finančních potíží např. na počátku 30. let, poté, co expandovalo koupí kin a zatížilo se hypotékami, muselo vyhlásit bankrot a projít reorganizací svých aktivit, aby se dostalo opět do ziskových čísel. Studio Fox zažívalo velkou expanzi v souvislosti s nástupem zvuku, na počátku 30. let se rovněž dostalo do finančních potíží, které vyústily ve sloučení se společností Twentieth Century. Zaměření studia bylo především na historické a dobrodružné filmy. Hvězdy studia Henryho Fondu či Tyrona Powera režírovaly osobnosti jako John Ford nebo Henry Hathaway. Kromě toho se zde natáčely muzikály z prostředí showbyznysu a lidové komedie se Shirley Temple, které byly v letech vysoce navštěvované, a umožnily tak studiu překonat i relativně malý počet stálých hvězd. Studio Warner Bros. se vyznačovalo menšími investicemi do výpravy, kostýmů a produkce vůbec a naopak si zakládalo na rychlosti, jednoduchosti a efektivnosti natáčení. Jejich přímočaré filmy byly postavené na svěžích dialozích a akci. Specializací studia byl žánr gangsterských a akčních filmů (např. Malý Cézar, 1931, rež. Mervyn LeRoy), významné jsou však také jejich muzikály a životopisné filmy. U Warner Bros. točili režiséři William Wellman, Mervyn LeRoy, Michael Curtiz, Wiliam Dieterle a další. Hvězdami studia byli např. James Cagney (Veřejný nepřítel, 1931, rež. William Wellman), Edward G. Robinson (Malý Cézar), Humphrey Bogart (Maltézský sokol, 1941, rež. John Huston) či Bette Davis (Jezebel, 1938, rež. William Wyler) její pozice byla v rámci studia tak silná, že měla přezdívku pátý bratr Warner. Pozornost tvůrců se zaměřovala zejména na současnou problematiku: zločin, vězení, život na okraji společnosti, postavení moderní ženy (ztělesněné většinou herečkou Bette Davis) atd. Warner Bros. bylo také nejvíce prorooseveltovské studio, které podporovalo New Deal a kritizovalo nastupující nacismus. RKO bylo nejméně stabilní z velkých hollywoodských studií. Proslavilo se hlavně muzikálovou dvojící Fred Astaire a Ginger Rogers. Stranou nebyly ani komedie s Cary Grantem a zpětně ceněné horory z produkce Vala Lewtona. Studio zároveň ve třicátých letech distribuovalo filmy Walta Disneye. Ojediněle u RKO točili významní režiséři jako Howard Hawks (Leopardí žena) a John Ford (Denunciant). Své dva první filmy (Občan Kane a Skvělí Ambersonové) zde natočil Orson Welles. Mezi studii malé trojky dominovala společnost Universal, která byla největší a měla nejrozsáhlejší distribuční síť. Jejím zakladatelem, ředitelem i hlavním producentem byl Carl Laemmle. Hlavním počinem Universalu byly horory s Borisem Karloffem (Frankenstein, 1931, rež. John Whale) a Belou Lugosim (Drákula, 1931, rež. Tod Browning). Columbia byla zase dítětem producenta Harryho Cohena a je spojena hlavně s komediemi Franka Capry, ale i některými snímky Howarda Hawkse či George Cukora. Jejich největším úspěchem byl Caprův film Stalo se jedné noci (1934), který získal celkem pět Oscarů za nejlepší film, režii, mužský herecký výkon, ženský herecký výkon a scénář. 16

17 2.4 Hollywoodská studia Velká pětka a Malá trojka Columbia neměla stálé hvězdy, ale půjčovala si je od jiných studií, jimž tímto snižovala náklady. United Artists zažívalo ve zvukové éře pozvolný úpadek. Jeho zakladatelé David Wark Griffith, Mary Pickford a Douglas Fairbanks ze studia odešli, Charlie Chaplin, další kmenový režisér, natáčí velmi zřídka. Hlavní činností studia tedy byla distribuce filmů nezávislých producentů, např. Alexandera Kordy či Davida Selznicka. UA také distribuovalo první americký film Alfréda Hitchcocka (Mrtvá a živá, 1940). Vedle těchto větších studií existovalo množství malých firem jako Republic či Monogram, jejichž levné westerny a seriály ovlivnily po válce evropské, zejména francouzské filmaře. Kromě toho někteří producenti jako Samuel Goldwyn, David O. Selznick či Walt Disney pracovali samostatně a založili si své vlastní společnosti. Nezávislá produkce Otázky: V čem spočíval rozdíl mezi studii Velké pětky a Malé trojky? Jakým způsobem fungovala v hollywoodském systému cenzura? Které studio je podepsáno pod prvními dvěma filmy Orsona Wellese? Jak pracoval klasický Hollywood s barvou? Studijní cíle: Pro prostudování kapitoly Hollywoodský studiový systém byste měli znát: jakým způsobem byl řízen americký filmový průmysl od 30. do 60. let, co je a jak se projevuje klasický styl, jaký byl rozdíl mezi jednotlivými filmovými studii. Doporučená literatura: BORDWELL, David, STAIGER, Janet, THOMPSON, Kristin. The Classical Hollywood Cinema. New York: Columbia University Press, BALIO, Tino. Grand Design. Hollywood as a Modern Business Enterprise, Berkeley and Los Angeles: University of California Press,

18 3 Vznik a vývoj hollywoodských žánrů V této kapitole si přiblížíme produkci klasického Hollywoodu na příkladu jednotlivých stěžejních žánrů tak, jak se vyprofilovaly po příchodu zvuku na přelomu 20. a 30. let. Tento výrazový prostředek některé tradiční žánry potvrdil (western), jiné do značné míry proměnil (komedie) a zároveň dal vzniknout žánrům zcela novým (muzikál). Opakující se žánrové vzorce pak znamenaly ustálení hollywoodské estetické normy, která sloužila jako model pro produkci i v jiných národních kinematografiích světa. Na konkrétních příkladech pak skrze žánry přiblížíme tvorbu stěžejních režisérů doby. Komedie Zápletka Subverzivita komedie Charles Chaplin 3.1 Komedie Komedie patřila díky své popularitě k nejrozšířenějším žánrům klasického Hollywoodu. Tvůrci neopakovali pouze jeden zavedený typ, ale snažili se žánr neustále inovovat, aby zaujali publikum. Tato dynamičnost vyústila v množství subžánrů romantická komedie, sofistikovaná komedie, anarchická komedie, ztřeštěná komedie, komedie mravů, komedie záměn, satira atd. Stylisticky komedii výrazně ovlivnil nástup zvuku, který umožnil její pozvolný přechod od němých grotesek. Komedie tak v sobě spojují jednoduchost a transparentnost vizuálního gagu s duchaplností dialogů. Právě jazykový humor byl hlavním přínosem zvukových komedií 30. let. Děj komedie sledoval jednoduchý vývoj od přehledné a stručné expozice přes komplikovanou zápletku, stavící hrdinům do cesty nejrůznější překážky, až po kýžený happy end. Velmi rozšířené a oblíbené romantické komedie staví zejména na mýtu dokonalého partnera. Divák měl podle záměru producentů toužit v kině po tom, co sám ve svém životě nezažíval, ztotožňovat se s hrdinou, který prožívá ideální lásku. Ta je v průběhu děje sice ohrožena, ale na konci vítězí. Romantické komedie se tak staly prototypem tzv. únikového žánru: i když se odehrávaly v době hospodářské krize, nebylo to na nich znát, a divákovi tak bylo umožněno na čas zapomenout na všední starosti. Rané komedie 30. let, zejména pak subžánr anarchické komedie, narušovaly ustálené vzorce hollywoodských filmů a strefovaly se do puritánské společnosti. Tím se staly jedním z prvních cílů filmové cenzury. Nařízení produkčního kodexu tak museli tvůrci obcházet, což ještě posílilo kouzlo komedií. Díky narážkám a jinotajům se zvýšila jazyková komika a vizuální náznaky v obraze ještě více zdůraznily erotické napětí milostných scén. Dalším charakteristickým rysem byla rychlá mluva postav, která podpořila už tak překotné tempo a moderní střih žánru. Jeho výhodou byly levné výrobní náklady a naopak vysoké výnosy. Komedie točila všechna hollywoodská studia. Jedním z mála komiků němé grotesky, kteří si udrželi popularitu i za zvukové éry, byl Charles Chaplin, i když zvuku jako výrazovému prostředku filmu zprvu nedůvěřoval. Jeho první film 30. let Světla velkoměsta (1931) byl z velké části ještě němým snímkem, podbarveným vlastní Chaplinovou hudbou. Zvukových prvků zde nalezneme poskrovnu a plní zejména roli akustického gagu, např. ve scéně, v níž Chaplinova postava spolkne píšťalku. Jednoduchý děj o tulákovi, který se zamiluje do slepé dívky a udělá všechno pro to, aby ji zachránil, spojuje komické prvky s melodramatickými. Hlavní komická zápletka je přitom postavena na opozici světa bohatých a chudých: tulák se vetře do společnosti amerického milionáře tím, že mu zachrání život, a chce z něho vymámit peníze. Boháč je však schopen ho poznat pouze ve stavu opilosti, jindy se k němu nezná. Pozvolný 18

19 3.1 Komedie přechod Chaplinových filmů ke zvuku probíhal tak, že Chaplin ponechal svůj zavedený herecký typ tuláka, který byl postavený na pantomimě, a k němu postupně připojoval zvukové prvky. Zároveň dochází u těchto filmů 30. let k proměně narativní a tematické tím, že tulák je zasazen do podmínek industrializovaného světa. Chaplin pomocí pozvolné socializace hlavního hrdiny reflektuje stav moderní lidské společnosti. VIDEOUKÁZKA Světla velkoměsta Světla velkoměsta nastolují otázku, zda je tulák schopen milostného vztahu, následující film Moderní doba (1936) zase otázku, zda je schopen manželství. A právě manželství předpokládá plné zapojení hrdiny, který stál dříve mimo všechny sociální vztahy, do industrializované společnosti dneška. Komika Moderní doby je celá postavena na střetu bezbranného a nepraktického tuláka s průmyslovou mašinerií. Ta vytěsňuje obyčejný lidský cit, včetně milostného. Manželství nemůže v moderní společnosti přežít. Zachrání se jen romantickým útěkem pryč z velkoměsta do otevřené krajiny. Moderní doba je zároveň poslední inkarnací tuláka, další filmy už počítají s jiným hrdinou. V Diktátorovi (1940) hraje Chaplin dvojroli židovského holiče, který nemá ještě daleko k tulákovi, a Hitlera. Zvuk je zde už plně postaven na úroveň obrazu. Zatímco v Moderní době sloužil zvuk jako symbol mechanizace společnosti (jež zde funguje buď jako umělé neosobní komandování dělníků z amplionu, nebo jako nesrozumitelný proud slov), v Diktátorovi je nástrojem parodie a zesměšnění verbálních projevů nacistického vůdce. Ten je navíc zesměšněn už vizuální podobou s Chaplinem. Chaplinův knírek slouží k demaskování podvodníka. Pomocí hereckého epigonství odhaluje Chaplin Hitlera jako skutečného epigona, který je tak odsouzen k smíchu a morální prohře. Zatímco Charles Chaplin přistupoval ke zvukovému filmu s obavami a opatrností, průkopníkem americké zvukové komedie se stal Ernst Lubitsch. Původně německý režisér, který natočil v Evropě několik němých snímků, působil v Hollywoodu už od poloviny 20. let. Ve 30. letech pak propracoval svůj osobitý filmový styl, který začal být nazýván jako Lubitschův dotyk. Ten spočívá v lehkosti, nenucenosti a zároveň duchaplnosti, s jakou filmová forma zprostředkovává komický děj. Lubitschovy komedie vycházejí z detailně promyšleného scénáře, který zachycuje zamotané sociální či rodinné vztahy na pozadí konkrétního politického prostředí. Důraz je kladen na dialog, který je na rozdíl od Chaplina zdrojem jazykového humoru. Lubitschovým přínosem bylo především to, že plná akceptace zvuku napomohla rozvoji plynulého filmového rytmu. Kromě komedií se Lubitsch věnoval také žánru filmové operety, který umožňoval spojit hudbu, divadelní stylizaci kostýmů a rekvizit s moderním filmovým střihem. V Přehlídce lásky (1929) s Mauricem Chevalierem v hlavní roli neslouží hudba pouze jako doprovod, ale jako satirizující komentář k ději. Útěk z ráje (1932) je zase typickou lubitschovskou komedií s dvorními herci Herbertem Marshallem a Miriam Hopkins, plnou dvojsmyslných poznámek a sexuálních narážek. Děj se jak je u Lubitsche obvyklé odehrává v prostředí evropských vyšších vrstev a točí se kolem kriminální zápletky zcizených šperků. Kromě ústřední dvojice Lubitsch přesně charakterizuje také vedlejší postavy, které se stávají objekty jeho úsměvné satiry. Další filmy více akcentují milostné téma: v Lásce mezi umělci (1933) se spisovatel a malíř zamilují do stejné ženy Američanky žijící v Paříži, v Andělovi (1937) zase nachází v tomtéž městě znuděná žena britského diplomata potěšení v náruči mladého milence. Moderní doba Diktátor Ernst Lubitsch Milostné motivy 19

20 3 Vznik a vývoj hollywoodských žánrů Satirické ostří George Cukor Ženské hrdinky Preston Sturges Frank Capra Obchod za rohem (1940) buduje komickou zápletku na vztahu dvou nenáviděných kolegů opačného pohlaví, kteří si oba podají inzerát na seznámení a na schůzku pozvou k svému překvapení jeden druhého. Lubitschovo realistické úsilí v tomto případě dokonce vyústilo v neromantický závěr. V jiných snímcích Lubitsch zamířil svůj satirický osten na evropské diktátorské režimy. Ninočka (1939) se vysmívá sovětskému komunismu a je ojedinělým příkladem komedie s jinak dramatickou herečkou Gretou Garbo. Vrcholný Lubitschův počin Být či nebýt (1942) se odehrává v prostředí polského protinacistického odboje. Odbojáři využijí hereckých schopností divadelníků, kteří mají zákaz činnosti, k rozkladu místní gestapácké organizace. Herci se převléknou za Němce a zaútočí na systém zevnitř. Lubitsch, který sám producentsky zaštiťoval snímky Paramountu, se stal vzorem pro nastupující tvůrce komedií, jako byli George Cukor či Billy Wilder, a svým nadčasovým pojetím ovlivnil také pozdější režiséry jak v Americe, tak v Evropě. Přímým Lubitschovým následovníkem byl zmiňovaný George Cukor, který pod jeho vedením natočil svůj první hollywoodský film Rozvodová záležitost (1932). Cukor začínal jako divadelní režisér na Broadwayi, odkud ho Paramount angažoval. Ve svých filmech se pak soustředil na adaptace úspěšných broadwayských titulů. Po odchodu z Paramountu pracoval pro MGM, kde realizoval své hlavní komedie 30. let. Cukor měl v tehdejším Hollywoodu pověst režiséra specializujícího se na ženskou tematiku. Své filmy natáčel s předními herečkami doby: Katharine Hepburn (Příběh z Filadelfie), Gretou Garbo (Violetta), Joan Crawford (Ženy), Judy Holliday (Včera narozeni), Judy Garland (Zrodila se hvězda) a dalšími. Tyto filmy líčí ženský svět hrdinek s jejich osobními city a touhami a představují tak protipól k ryze mužským žánrům typu westernu či gangsterky. Žena je v Cukorových komediích postavena naroveň muži, přičemž režie nestraní ani jednomu hledisku. Cukor pouze zachycuje v jemné rovnováze souboj pohlaví. Nejlépe je to vyjádřeno v komediích dvojice Katharine Hepburn Spencer Tracy ze 40. a 50. let. Rovnováha mezi pohlavími se z děje přenáší i do samotné struktury filmového záběru: Cukor pracuje se statickým rámem, který vytváří prostor pro konflikt pohlaví. Napětí v obraze vychází ze symetrické kompozice postav, jež jsou inscenovány do protikladných pozic. Se studiem Paramount je spojena také tvorba Prestona Sturgese, který začínal jako scenárista a později pracoval jako producent a režisér. S Lubitschem má společný ironický říz, ale jeho náměty vycházejí z čistě domácího prostředí. Sturges rád zesměšňuje americký sen o blahobytu a penězích (Příběh z Palm Beach), politické intrikaření (Velký McGinty) a puritánskou přetvářku (Paní Eva). Ve svém vrcholném filmu Sullivanovy cesty (1941) se zaměřil přímo na umělost a odosobněnost Hollywoodu. Dobře zaopatřený režisér komedií (Joel McCrea) se ve své naivitě rozhodne natáčet vážné sociální náměty o chudých lidech a maskuje se za tuláka, aby poznal, jak takový život ve skutečnosti vypadá. Jeho experiment však skončí naprostým krachem. Za synonymum klasického období americké kinematografie jsou často označovány filmy Franka Capry. Zobrazují svět obyčejných Američanů s jejich touhami, nadějemi i zklamáními na rozdíl od Lubitsche, který se spíše zaměřoval na evropské prostředí. Frank Capra se proslavil v němé éře jako režisér grotesek s Harrym Langdonem. Ve zvukovém filmu přešel ke studiu Columbia, kde spolu se scenáristou Robertem Riskinem realizoval své nejvýznamnější filmy. Ty jsou většinou soudobou moralitou o dobrákovi, naivním, nevzdělaném a apolitickém člověku z lidu, který musí čelit společenským nešvarům moci peněz, korupci, přetvářce atd. Hrdina však nakonec vychází z boje nejen jako vítěz, ale také moudřejší o poznání skutečného stavu světa. 20

AVANTGARDA. Tato divadla byla protipólem tradičních kamenných divadel V představeních se objevují klaunské výstupy

AVANTGARDA. Tato divadla byla protipólem tradičních kamenných divadel V představeních se objevují klaunské výstupy OSVOBOZENÉ DIVADLO POČÁTKY SOUBORU Počátky Osvobozeného divadla sahají do 20. let minulého století, kdy byl založeno sdružení literárních a divadelních umělců s názvem Devětsil (podzim 1920). Mezi členy

Více

SBÍRKA GRAFICKÉHO DESIGNU POHLEDNICE

SBÍRKA GRAFICKÉHO DESIGNU POHLEDNICE SBÍRKA GRAFICKÉHO DESIGNU POHLEDNICE Muzejní sbírka pohlednic patří k nejbohatším, čítá několik tisíc kusů, přičemž její velká část je zatím uložena jako netříděný fond. Vedle místopisných tématik jsou

Více

MODERNISMUS A AVANTGARDA. Experimentální film

MODERNISMUS A AVANTGARDA. Experimentální film MODERNISMUS A AVANTGARDA Experimentální film ZROZENÍ AVANTGARDY Na přelomu 19. a 20. století procházela většina uměleckých odvětví dynamickým vývojem a zásadními změnami. Události první světové války (1914

Více

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA 2 Základy teorie vysvětlí pojem dramatická výchova, předmět dramatické výchovy, její vztah k dramatické výchovy charakterizuje její kontext a využití ve estetické

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám VY_32_INOVACE_CJK4_2260_ZEM Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Umělecké aspekty larpu

Umělecké aspekty larpu Umělecké aspekty larpu Pavel Gotthard Anotace Film i divadlo jsou obecně chápány jako potenciálně umělecké formy. Proč tak nechápeme i larp? Tato přednáška se zaměří na potenciál larpu coby plnohodnotné

Více

ČESKÁ LITERATURA I. POLOVINY 20. STOLETÍ. Český film

ČESKÁ LITERATURA I. POLOVINY 20. STOLETÍ. Český film ČESKÁ LITERATURA I. POLOVINY 20. STOLETÍ Český film Interaktivní výukový materiál Česká literatura I. pol. 20. století V horních záložkách naleznete okruhy nejdůležitějších otázek, na které byste během

Více

Divadlo 29 Úterý 07. 12. 2010 19.00

Divadlo 29 Úterý 07. 12. 2010 19.00 *Filmové projekce s debatou v Divadle 29 Tisková zpráva Filmová projekce: CESKÝ MÍR Divadlo 29 Úterý 07. 12. 2010 19.00 www.filmfuse.cz Úterý 07. 12. 2010 v 19.00 / Divadlo 29 Vstupné: 70 Kč ČESKÝ MÍR

Více

ZKUŠEBNÍ OTÁZKY SZZK - BC. FILMOVÁ VĚDA TEORIE 1. Popište vývoj teorie filmu v rámci paradigmatického konceptu Francesca Casettiho.

ZKUŠEBNÍ OTÁZKY SZZK - BC. FILMOVÁ VĚDA TEORIE 1. Popište vývoj teorie filmu v rámci paradigmatického konceptu Francesca Casettiho. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY SZZK - BC. FILMOVÁ VĚDA TEORIE 1. Popište vývoj teorie filmu v rámci paradigmatického konceptu Francesca Casettiho. Přibližte jednotlivá paradigmata. 2. Rámcově nastiňte historický vývoj

Více

CO JE DOKUMENTÁRNÍ FILM

CO JE DOKUMENTÁRNÍ FILM CO JE DOKUMENTÁRNÍ FILM Slovo dokument pochází z latinského documentum a může označovat doklad, důležitou listinu, důkaz nebo svědectví. Přídavné jméno dokumentární pak vyjadřuje, že něco je založené na

Více

D-3 Moderní doba. (Anotace k sadě 20 materiálů)

D-3 Moderní doba. (Anotace k sadě 20 materiálů) Gymnázium Sušice Brána vzdělávání II D-3 Moderní doba ( k sadě 20 materiálů) Poř. 1. D-3_01 Druhá světová válka (základní pojmy) tématu druhá světová válka. Např. k opakování na začátku nebo jako shrnutí

Více

LIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN

LIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN LIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN Stavitelství venkova a okrajových částí zejména venkovských měst. Obytná, hospodářská i kultovní stavení určená funkcí i kulturní tradicí. V širším pojetí stála lidová architektura

Více

Příloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA

Příloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA Žák zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase. Rytmizuje a melodizuje jednoduché texty. Vokální činnosti Využití vokální činnosti Pěvecký a mluvený projev Nácvik správného

Více

Prezentace filmového projektu VTEŘINA

Prezentace filmového projektu VTEŘINA Prezentace filmového projektu VTEŘINA O autorovi projektu Jméno: Roman Manda Studium: 1. ročník kombinovaného studia oboru Divadlo a výchova na JAMU v Brně Profese: Vyučující na Pedagogickém lyceu na SŠ

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Český jazyk,

Více

Gymnázium a obchodní akademie Chodov

Gymnázium a obchodní akademie Chodov Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, 357 35 Chodov Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0367 Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Pořadí šablony a sada: I/7 Materiál: VY_32_INOVACE_MAUT.3

Více

16. Hudební výchova 195

16. Hudební výchova 195 16. Hudební výchova 195 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova Vyučovací předmět: Hudební výchova 1. NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: HUDEBNÍ VÝCHOVA 2. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO

Více

Výtvarná kultura. Studijní opora předmětu

Výtvarná kultura. Studijní opora předmětu Studijní opora předmětu Výtvarná kultura Typ předmětu: povinný Doporučený ročník: 1 Rozsah studijního předmětu: 1 semestr Rozsah hodin výuky: 8 hod. / sem. počet hodin pro samostudium: 70 Způsob zakončení:

Více

Created by emko, 2008. Stručná historie tanců

Created by emko, 2008. Stručná historie tanců Stručná historie tanců Waltz standardní švihový tanec 3/4 rytmus 30 taktů za minutu plavný pohyb, harmonie Waltz * poč. 19. stol. - Rakousko, Německo původní předchůdce ländler těžké boty, poskoky, pomalé

Více

KLASICISMUS. 2. polovina 17.století -18.století. z lat. = vynikající,vzorný. Klasicistní hudba. Zámek Kynžvart

KLASICISMUS. 2. polovina 17.století -18.století. z lat. = vynikající,vzorný. Klasicistní hudba. Zámek Kynžvart 5.KLASICISMUS KLASICISMUS 2. polovina 17.století -18.století KLASICISMUS z lat. = vynikající,vzorný Klasicistní hudba Zámek Kynžvart Stavovské divadlo Krátký živůtek s nařasenými rukávy a splývavá empírová

Více

Divadlo mezi dvěma světovými válkami Voskovec a Werich (V +W) Osvobozené divadlo

Divadlo mezi dvěma světovými válkami Voskovec a Werich (V +W) Osvobozené divadlo Jméno autora: Mgr. Hana Boháčová Datum vytvoření: 10.03.2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_22_CJL_L Ročník: III. Český jazyk a literatura Vzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání a komunikace, Estetické vzdělávání

Více

Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad

Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Projekt: Příjemce: Moravou Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Zařazení materiálu: Šablona: Sada:

Více

5.2.2 Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba

5.2.2 Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba 5.2.2 Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba Obsahem komplexní výtvarné tvorby je teoretické i praktické zvládnutí jednotlivých výtvarných technik, poznávání moderních technologií a seznámení se

Více

Maximální variabilitu a přizpůsobivost ohledně hracího prostoru. Možnost domluvy ohledně finančních podmínek.

Maximální variabilitu a přizpůsobivost ohledně hracího prostoru. Možnost domluvy ohledně finančních podmínek. Kdo jsme a co nabízíme: Občanské sdružení Do Houslí je divadelní zájezdová společnost, která vznikla 2. října 2007. Našimi členy jsou výhradně profesionální herci, čemuž také odpovídá kvalita uváděných

Více

L E T N Í S E M E S T R 201 6

L E T N Í S E M E S T R 201 6 L E T N Í S E M E S T R 201 6 KDE: učebna E304 (budova E Ostravské univerzity, vchod z ulice Čsl. legií, vedle klubu Atlantic) KDY: úterý 16:45 (projekce začínají po cca 15 20 minutovém lektorském úvodu)

Více

VY_32_INOVACE_10 Muzikál-rocková opera_39

VY_32_INOVACE_10 Muzikál-rocková opera_39 VY_32_INOVACE_10 Muzikál-rocková opera_39 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu

Více

Nabídka divadelních představení pro střední školy

Nabídka divadelních představení pro střední školy Nabídka divadelních představení pro střední školy Skupinové slevy pro školy Setkání a besedy s režiséry před představením Kulturní centrum ZAHRADA Malenická 1784, Praha 11 www.kczahrada.cz Ředitelská lóže

Více

LITERATURA A JEJÍ DRUHY A ŽÁNRY

LITERATURA A JEJÍ DRUHY A ŽÁNRY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Markéta Bednarzová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno

Více

Studijní zaměření Elektronické zpracování hudby a zvuková tvorba

Studijní zaměření Elektronické zpracování hudby a zvuková tvorba Studijní zaměření Elektronické zpracování hudby a zvuková tvorba Studijní zaměření Elektronické zpracování hudby a zvuková tvorba přistupuje ke zvukové tvorbě jako k jednomu z druhů umění, které aktivně

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Světová a česká literatura do konce 19. Společná pro

Více

Příloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA

Příloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA Žák zpívá na základě svých dispozic intonačně a rytmicky čistě, v jednohlase či dvojhlase v durových i mollových tóninách Žák využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře Vokální činnosti Instrumentální

Více

Žánr fantasy jako zdroj inspirace pro současné umělecké obory Představení vlastní oblíbené fantasy literatury a její převedení do výtvarného díla

Žánr fantasy jako zdroj inspirace pro současné umělecké obory Představení vlastní oblíbené fantasy literatury a její převedení do výtvarného díla Maturitní práce z Estetické výchovy 2014 1. Témata maturitních prací 1. Fantasy a umění, aneb od knihy k obrazu Žánr fantasy jako zdroj inspirace pro současné umělecké obory Představení vlastní oblíbené

Více

SSOS_CJL_3.07 Josef Václav Sládek

SSOS_CJL_3.07 Josef Václav Sládek Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_CJL_3.07

Více

MEZINÁRODNÍ PROJEKT SOUČASNÉHO TANEČNÍHO DIVADLA

MEZINÁRODNÍ PROJEKT SOUČASNÉHO TANEČNÍHO DIVADLA Czech Dance Benefit Society o.s. uvádí MEZINÁRODNÍ PROJEKT SOUČASNÉHO TANEČNÍHO DIVADLA NABÍDKA PARTNERSTVÍ PRO ČESKOU PREMIÉRU O PROJEKTU GHETTO 1577 Výlučnost projektu Projekt současného tanečního divadla

Více

1. ZÁKLADNÍ EXPLIKACE - LOGO. Divadlo na Orlí _ koncept: LABORATOŘ

1. ZÁKLADNÍ EXPLIKACE - LOGO. Divadlo na Orlí _ koncept: LABORATOŘ 1. ZÁKLADNÍ EXPLIKACE - LOGO ÚVOD Původní verze logotypu pracuje s grafickými symboly, coby elementy, které skládají dohromady divadelní prostor Orlí. Cílem loga je poskytnutí maximální možnosti variability

Více

GENERACE PROKLETÝCH FRANCOUZSKÝCH BÁSNÍKŮ

GENERACE PROKLETÝCH FRANCOUZSKÝCH BÁSNÍKŮ GENERACE PROKLETÝCH FRANCOUZSKÝCH BÁSNÍKŮ MODERNÍ UMĚLECKÉ SMĚRY NA PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ AUTOR Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 10. 9. 2012 ROČNÍK TEMATICKÁ OBLAST PŘEDMĚT KLÍČOVÁ SLOVA ANOTACE METODICKÉ

Více

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2. PŘEHLED DĚJIN HUDBY Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: březen 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

AVANTGARDNÍ DIVADLO MEZIVÁLEČNÉ OBDOBÍ OSVOBOZENÉ DIVADLO

AVANTGARDNÍ DIVADLO MEZIVÁLEČNÉ OBDOBÍ OSVOBOZENÉ DIVADLO AVANTGARDNÍ DIVADLO MEZIVÁLEČNÉ OBDOBÍ OSVOBOZENÉ DIVADLO AUTOR Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 20. 10. 2012 ROČNÍK TEMATICKÁ OBLAST PŘEDMĚT KLÍČOVÁ SLOVA ANOTACE METODICKÉ POKYNY 4. ročník Jazyk a jazyková

Více

Maturitní práce z Estetické výchovy 2015

Maturitní práce z Estetické výchovy 2015 Maturitní práce z Estetické výchovy 2015 1. Japonská zahrada Problematika japonské zahradní architektury, její vztah k japonskému umění Návrh vlastní japonské zahrady -součástí práce bude model navržené

Více

MEZINÁRODNÍ FESTIVAL SKUPOVA PLZEŇ INTERNATIONAL 28.8. 6.9.2015 NABÍDKA WORKSHOPŮ A MASTERCLASS

MEZINÁRODNÍ FESTIVAL SKUPOVA PLZEŇ INTERNATIONAL 28.8. 6.9.2015 NABÍDKA WORKSHOPŮ A MASTERCLASS MEZINÁRODNÍ FESTIVAL SKUPOVA PLZEŇ INTERNATIONAL 28.8. 6.9.2015 NABÍDKA WORKSHOPŮ A MASTERCLASS KONTAKT: DIVADLO ALFA PLZEŇ JAKUB HORA, ředitel divadla - jakub.hora@divadloalfa.cz 3.9.2015 Divadlo Alfa

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Oblíbené knihy žáků naší školy

Oblíbené knihy žáků naší školy d Základní škola sv. Voršily v Olomouci Aksamitova 6, 772 00 Olomouc Oblíbené knihy žáků naší školy Závěrečná práce Autor: Klára Slimaříková, Olga Šnevajsová Třída: IX Vedoucí práce: Mgr. Alena Nováčková

Více

Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 10. 2. 2013

Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 10. 2. 2013 AUTOR Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 10. 2. 2013 ROČNÍK TEMATICKÁ OBLAST PŘEDMĚT OBOR KLÍČOVÁ SLOVA ANOTACE METODICKÉ POKYNY 4. ročník Český jazyk a literatura Literární výchova Střední vzdělání s MZ,

Více

www.zlinskedumy.cz EPICKÉ ŽÁNRY

www.zlinskedumy.cz EPICKÉ ŽÁNRY www.zlinskedumy.cz EPICKÉ ŽÁNRY 1. Epos slovo řeckého původu veršovaná skladba bohatý děj mnoho postav děj pomalý epizody epiteta básnické figury 2. Legenda původně z latiny doslova to, co má být čteno

Více

VÝROBNÍ LIST PRAKTICKÝCH CVIČENÍ FAMU

VÝROBNÍ LIST PRAKTICKÝCH CVIČENÍ FAMU OBOROVÉ - ANIMACE 1.r. ANIMACE KRESEB Vytvoření vlastní figury, která je dobře animovatelná. K tomu, aby student pochopil, jaké vlastnosti musí mít, může být použito daného výtvarného typu. Druhou částí

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, Bělíkova 1387, příspěvková organizace Název modulu Český jazyk a literatura Kód modulu Čj-M-2/1-3 Délka modulu 99 hodin Platnost 1.09.2010 Typ modulu povinný

Více

Anglická renesanční literatura

Anglická renesanční literatura Anglická renesanční literatura Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.1094 Číslo a název šablony klíčové aktivity: Identifikátor: Škola: Předmět: Tematická oblast: Název: I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující

Více

Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole

Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu : CZ.1.07/1.4.00/21.2400 Materiál DUM (digitální

Více

Očekávaný výstup Žák rozvíjí čtenářskou gramotnost. Žák vyhledá informaci v přiměřeně náročném textu. Speciální vzdělávací Žádné

Očekávaný výstup Žák rozvíjí čtenářskou gramotnost. Žák vyhledá informaci v přiměřeně náročném textu. Speciální vzdělávací Žádné Název projektu Život jako leporelo Registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/21.3763 Autor Hana Brázdilová Datum 8. 5. 2014 Ročník 8. Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor Český jazyk a

Více

Návod na vytvoření vlastního videa. Publikace je chráněna autorským právem Pavel Fara 2013

Návod na vytvoření vlastního videa. Publikace je chráněna autorským právem Pavel Fara 2013 Návod na vytvoření vlastního videa Publikace je chráněna autorským právem Pavel Fara 2013 1 Sami nejlépe víte, že trh s finančními poradci je přesycen.každý poradce se snaží odlišit od ostatních, být nejlepší

Více

VY_32_INOVACE_01 Formy populární hudby_39

VY_32_INOVACE_01 Formy populární hudby_39 VY_32_INOVACE_01 Formy populární hudby_39 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu

Více

Foxíkovy kroužky ve školním roce 2014/2015

Foxíkovy kroužky ve školním roce 2014/2015 Foxíkovy kroužky ve školním roce 2014/2015 14,00 14,30 15,00 15,30 16,00 16,30 17,00 17,30 18,00 18,30 pondělí herna Drama (15:00-16:00) Muzikál (16,00-17,00 třída Flétna (14:00-14:45) Angličtina - Pokr

Více

Motivační faktory vybraných segmentů k návštěvě ČR

Motivační faktory vybraných segmentů k návštěvě ČR Motivační faktory vybraných segmentů k návštěvě ČR Ing. Jana Valentová Katedra cestovního ruchu FMV VŠE v Praze Osnova prezentace Teoretický vstup: Motivy obecné pojetí Motivy k cestování Praktický pohled

Více

Nové vedení Domu umění města Brna

Nové vedení Domu umění města Brna Nové vedení Domu umění města Brna Tisková konference 19 03 (2013) v 11 h Dům umění města Brna Malinovského nám. 2 Od 1. března 2013 vede Dům umění města Brna jeho dlouhodobá spolupracovnice, kurátorka

Více

O autorovi básní a autorech obrazů: Mgr. Jaroslav Pivoda

O autorovi básní a autorech obrazů: Mgr. Jaroslav Pivoda Jaroslav Pivoda Procházky životem počet stran 178, plnobarevný tisk vazba pevná běžná cena 499 Kč včetně DPH naše cena 449 Kč včetně DPH cena K M K 399 Kč včetně DPH ISBN 978-80-86930-64-0 Vydal Jaroslav

Více

Do Čj (1. ročník): Hlasová výchova. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ UČITEL umožňuje žákům zažít úspěch

Do Čj (1. ročník): Hlasová výchova. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ UČITEL umožňuje žákům zažít úspěch 1.1.1. HUDEBNÍ VÝCHOVA I. ST. - ve znění dodatků č.33 - platný od 1.9.2011, č.34 - platný od 1.9.2011, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010, změn platných od 1.9.2013 Charakteristika vyučovacího předmětu

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7

Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7 Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7 Obsah Slovo ke čtenáři 7 ČÁST I Základy managementu a vztah k podnikání 9 11. Vymezení základních pojmů

Více

Počítačová gramotnost II Mgr. Jiří Rozsypal aktualizace 1. 9. 2011

Počítačová gramotnost II Mgr. Jiří Rozsypal aktualizace 1. 9. 2011 Počítačová gramotnost II Mgr. Jiří Rozsypal aktualizace 1. 9. 2011 Počítačová gramotnost II Tato inovace předmětu Počítačová gramotnost II je spolufinancována Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Datum: 25. 4. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_235

Datum: 25. 4. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_235 Datum: 25. 4. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_235 Škola: Akademie - VOŠ, Gymnázium a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň 6.1. I.stupeň Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova : - směřuje k podchycení a

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

Interaktivní výstava na motivy knihy HISTORIE EVROPY Renáty Fučíkové.

Interaktivní výstava na motivy knihy HISTORIE EVROPY Renáty Fučíkové. Interaktivní výstava na motivy knihy HISTORIE EVROPY Renáty Fučíkové. Výstava je trojdimenzionálním ztvárněním původní české knihy Historie Evropy obrazové putování od Renáty Fučíkové. Expozice má interaktivní

Více

Literární druhy a žánry hrou

Literární druhy a žánry hrou Literární druhy a žánry hrou MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_03_14 Tématický celek:

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_20_06. Mgr. Jana Sedláčková janasedl@centrum.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_20_06. Mgr. Jana Sedláčková janasedl@centrum. Průvodka Číslo projektu Název projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT 12 Číslo a název šablony klíčové aktivity 10 Název DUMu Offenbach J. Pořadí DUMu v sadě 6 8 Vedoucí skupiny/sady

Více

Obsluhoval jsem anglického krále. pracovní listy k interpretaci prózy Bohumila Hrabala

Obsluhoval jsem anglického krále. pracovní listy k interpretaci prózy Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále pracovní listy k interpretaci prózy Bohumila Hrabala 1. Analyzujte text po jazykové a stylistické stránce. Čí, je typický? Proč si myslíte, že autor volí právě takovou

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

VY_32_INOVACE_16_Kultura 1918 1945_07

VY_32_INOVACE_16_Kultura 1918 1945_07 VY_32_INOVACE_16_Kultura 1918 1945_07 Autor: Rostislav Šarman Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Cool / coolness dramatika Pod tento termín se všeobecně zahrnují texty vznikající od poslední třetiny devadesátých let dvacátého století, které na jeviště přinesly doposud tabiuzovaná témata: sex, zejména

Více

Česká školní inspekce Královéhradecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIH-505/15-H

Česká školní inspekce Královéhradecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIH-505/15-H INSPEKČNÍ ZPRÁVA Čj. ČŠIH-505/15-H Název právnické osoby vykonávající činnost školy Základní umělecká škola, Hradec Králové, Habrmanova 130 Sídlo Habrmanova 130, Hradec Králové, 500 02 E-mail právnické

Více

Interaktivní divadelní představení

Interaktivní divadelní představení Interaktivní divadelní představení Motivace Rozhodly jsme se na základě našich různých zkušeností s divadlem a názorů na něj, které se v určitých místech protínají, posunout od verbální kritiky k vytvoření

Více

Kulturní instituce. Divadla, kina, kulturní střediska, kulturní instituty, spolky, kluby. IS1 SŠJS Tábor 2014/2015

Kulturní instituce. Divadla, kina, kulturní střediska, kulturní instituty, spolky, kluby. IS1 SŠJS Tábor 2014/2015 Kulturní instituce Divadla, kina, kulturní střediska, kulturní instituty, spolky, kluby IS1 SŠJS Tábor 2014/2015 Divadla O Divadlo je výkonné čili múzické umění, při němž herci (případně zpěváci a tanečníci)

Více

METODICKÉ NÁMĚTY A INSPIRACE PRO PEDAGOGY K INSCENACI NÁRODNÍHO DIVADLA MORAVSKOSLEZSKÉHO

METODICKÉ NÁMĚTY A INSPIRACE PRO PEDAGOGY K INSCENACI NÁRODNÍHO DIVADLA MORAVSKOSLEZSKÉHO METODICKÉ LISTY 1 METODICKÉ NÁMĚTY A INSPIRACE PRO PEDAGOGY K INSCENACI NÁRODNÍHO DIVADLA MORAVSKOSLEZSKÉHO POPRASK NA LAGUNĚ Pro Národní divadlo moravskoslezské připravila MgA. Tereza Strmisková, divadelní

Více

Jeho rady a poučení se staly prvními příčkami na žebříku úspěchu mnoha slavných lidí. A i o několik desetiletí později jsou stále aktuální.

Jeho rady a poučení se staly prvními příčkami na žebříku úspěchu mnoha slavných lidí. A i o několik desetiletí později jsou stále aktuální. Životopis Americký myslitel z první poloviny minulého století Život zasvětil vzdělávání a školení lidí, kteří toužili po úspěšné kariéře Jeho rady a poučení se staly prvními příčkami na žebříku úspěchu

Více

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU)

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU) Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Autor

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Management ve finančních službách Název tematického celku: Základní koncepční přístupy a osobnost manažera Cíl: V návaznosti na poznatky

Více

Světová literatura od poloviny 19. století

Světová literatura od poloviny 19. století Světová literatura od poloviny 19. století Mgr. Lenka Trtíková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou FRANCIS SCOTT FITZGERALD Velký Gatsby VY_32_INOVACE_06_3_13_CJ Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Více

LITERÁRNĚ DRAMATICKÝ OBOR

LITERÁRNĚ DRAMATICKÝ OBOR ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV LITERÁRNĚ DRAMATICKÝ OBOR Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti

Více

Podnikatelský záměr. = Podnikatelský plán = business pla

Podnikatelský záměr. = Podnikatelský plán = business pla Podnikatelský záměr = Podnikatelský plán = business pla Základní části realizační resumé zpracovává se na závěr, rozsah 2-3 stránky charakteristiku firmy a jejích cílů organizační řízení a manažerský tým

Více

VY_32_INOVACE_07_DIVADLO A JEHO ŽÁNRY_34 Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název

VY_32_INOVACE_07_DIVADLO A JEHO ŽÁNRY_34 Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název VY_32_INOVACE_07_DIVADLO A JEHO ŽÁNRY_34 Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:cz.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Gymnázium a obchodní akademie Chodov

Gymnázium a obchodní akademie Chodov Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, 357 35 Chodov Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0367 Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Pořadí šablony a sada: I/7 Materiál: VY_32_INOVACE_MAUT.15

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace www.skolalipa.cz Darina Kosťunová

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace www.skolalipa.cz Darina Kosťunová Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Dostupné z: Autor Tematická oblast- Sada 38 Téma Typ materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0880 VY_32_INOVACE_749_Tematika_pwp Střední odborná škola a Střední odborné učiliště

Více

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje Úvod: Stanovisko Asociace knihoven vysokých škol ČR Předkládaný materiál shrnuje zkušenosti, poznatky a

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 DĚTSKÉ DIVADELNÍ STUDIO PRAHY 5

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 DĚTSKÉ DIVADELNÍ STUDIO PRAHY 5 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 DĚTSKÉ DIVADELNÍ STUDIO PRAHY 5 OBSAH Co je DDS?...3 Co je soubor KLAP?...4 Kdo si hraje s DDS?...5 Skupiny DDS 6 Repertoár DDS.7-9 Odehraná představení ve Švandově divadle...10-11

Více

Thomas Alva EDISON. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace

Thomas Alva EDISON. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.2490 VY_32_INOVACE_05_F9 Thomas Alva EDISON Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace Mgr. Jiří Slavík Thomas Alva Edison Narozen - 11. února 1847 stát Ohio, USA

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Světová a česká literatura do konce 19. Společná pro

Více

Obraz 2. světové války v české literatuře II.

Obraz 2. světové války v české literatuře II. Obraz 2. světové války v české literatuře II. AUTOR Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 3. 11. 2012 ROČNÍK TEMATICKÁ OBLAST PŘEDMĚT KLÍČOVÁ SLOVA ANOTACE METODICKÉ POKYNY 4. ročník Jazyk a jazyková komunikace

Více

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15)

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) PŘEDMĚT Literatura TŘÍDA/SKUPINA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ prima Mgr. Barbora Maxová 2hod/týden, 70hod/rok Literatura pro 1. ročník středních

Více

Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje

Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje Elektronické klávesové nástroje (dále EKN) jsou v dnešní době nedílnou součástí globálního hudebního vývoje. EKN se uplatňují především v hudbě

Více

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914 1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti

Více

PROJEKT NA PODPORU ESTETICKÉ VÝCHOVY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH

PROJEKT NA PODPORU ESTETICKÉ VÝCHOVY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH PROJEKT NA PODPORU ESTETICKÉ VÝCHOVY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH AUTOR Ing. Jiří Králík Michalská 660 68603 Staré Město MOBIL: +420 602 704620 jirka.kralik@seznam.cz Projekt ARTEDIEM vytváří příležitost pro konkrétní

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 32 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 32 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy VÝUKOVÝ MATERIÁL Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf,příspěvková organizace Bratislavská 2166,407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz,tel.+420412372632 Číslo

Více

Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 14. 09. 2012 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_20_ZSV

Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 14. 09. 2012 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_20_ZSV Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 14. 09. 2012 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_20_ZSV Ročník: I. Základy společenských věd Vzdělávací oblast: Společenskovědní vzdělávání Vzdělávací obor: Základy

Více

Digitální fotografie II. Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová

Digitální fotografie II. Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová Digitální fotografie II Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová Téma sady didaktických materiálů Číslo a název šablony Číslo didaktického materiálu Druh didaktického materiálu Téma didaktického materiálu

Více

Zpráva o projektu. 3. Kdo projekt provádí ( kontaktní jméno, název organizace, adresa) - rozvoj pasivních i aktivních jazykových znalostí dětí

Zpráva o projektu. 3. Kdo projekt provádí ( kontaktní jméno, název organizace, adresa) - rozvoj pasivních i aktivních jazykových znalostí dětí Zpráva o projektu 1. Název projektu: Česká školka 2. Prostředky přidělené nadací (částka, měna): 15.000 NOK 3. Kdo projekt provádí ( kontaktní jméno, název organizace, adresa) Petra Krylová Hammerstads

Více

Statut festivalu. Článek 1.: Charakteristika festivalu

Statut festivalu. Článek 1.: Charakteristika festivalu Statut festivalu Článek 1.: Charakteristika festivalu 1.1. Finále Plzeň je festival českých a slovenských filmů. Jeho posláním je umožnit návštěvníkům festivalu v období jednoho týdne srovnání: současné

Více