Posouzení aktuálního provozu tepelného hospodářství Centra pohybových aktivit Delfín v Uherském Brodě

Transkript

1 Posouzení aktuálního provozu tepelného hospodářství Centra pohybových aktivit Delfín v Uherském Brodě Posouzení je prováděno na základě požadavku vedení města Uherský Brod Zpracovatel zprávy: Energetická agentura Zlínského kraje, o.p.s., tř. T.Bati 21, Zlín, tel.: ing. Miroslava Knotková, Miroslav Daněk 1 Posudek_CPA

2 Úvod Cílem této zprávy je posouzení aktuálního stavu provozování tepelného hospodářství CPA Delfín Uherský Brod. Jako podkladů bylo využito faktur za dodávku elektrické energie, odečtu spotřeb energií, vody a spotřeb elektřiny jednotlivých tepelných čerpadel, prováděné pracovníky CPA. Dále byla dne provedena návštěva centra za přítomnosti p.šmída ředitele a vedoucího provozu p. Divokého. Při této návštěvě byla zhotovena fotodokumentace aktuálního stavu celého areálu. Současný stav tepelného hospodářství Tepelné zdroje CPA Delfín Tepelné zdroje CPA Delfín - solární termický ohřev - tepelná čerpadla: TČ geotermální - 3 ks TČ využívající odpadní teplo ze ZS 3 ks TČ využívající odpadní vodu 1 ks - elektrokotelna Přehled tepelných čerpadel Tepelná čerpadla CPA _Delfín + ZS kw tep. kw el. ZS ZS ZS GEO GEO GEO OV 50* 16* Celkem *odborný odhad, skutečný instalovaný výkon nebyl doložen Poskytnuté podklady Vedením CPA Delfín byly poskytnuty následující podklady : - faktury odběru elektřiny za rok 2005, přehled návštěvnosti za rok 2005, spotřeba vody za rok 2005, spotřeba el. energie po odběrech ( ZS, elektrokotelna, budova bazénu) - spotřeba el. energie jednotlivých TČ 2 Posudek_CPA

3 Po zpracování a rozboru výše uvedených materiálů byly zjištěny následující skutečnosti: 1) V roce 2005 bylo vyrobeno elektrokotelnou a TČ celkem GJ tepla, z toho 43% vyrobily TČ, 57% elektrokotelna. Průměrná cena 1GJ tepla vyrobeného elektrokotelnou byla 556 Kč a cena tepla vyrobeného TČ (vypočtená ze skutečně spotřebované el. energie) pak činila 220 Kč. Celkem se za výrobu tepla zaplatilo Kč. ( elektrokotelna Kč, TČ Kč). Spotřeba elektřiny rozklíčovaná do středisek v roce 2005 Výroba tepla kwh/rok Kč/rok GJ/rok GJ Ø Kč/GJ Budova Delfín celkem Spotřeba TČ * 220* Budova Delfín Elektrokotelna ZS Celkem * vypočteno na základě spotřebované el. energie 700 Cena za 1 GJ vyrobeného tepla v roce 2005 CPA Uherský Brod Elektrokotelna 400 Kč GEO ZS 1-3 TČ celkem 0 Celkem TČ GEO 1-3 ZS 1-3 Elektrokotelna 3 Posudek_CPA

4 Příspěvek jednotlivých TČ k výrobě tepla v CPA v roce ,0 250,0 ZS 2 200,0 ZS 1 ZS 3 GJ 150,0 GEO 3 100,0 GEO 2 50,0 GEO 1 0,0 GEO1 GEO2 GEO3 ZS 1 ZS 2 ZS 3 Příspěvek jednotlivých TČ a elektrokotelny k výrobě tepla v CPA v roce ,0 700,0 600,0 500,0 Elektrokotelna GJ 400,0 300,0 ZS 2 200,0 100,0 GEO 3 GEO 2 ZS 1 ZS 3 GEO 1 0,0 GEO1 GEO2 GEO3 ZS 1 ZS 2 ZS 3 elektrototelna 4 Posudek_CPA

5 2) V roce 2006 bylo vyrobeno elektrokotelnou a TČ celkem GJ tepla, z toho 37% vyrobily TČ, 63% elektrokotelna. Průměrná cena 1GJ tepla vyrobeného elektrokotelnou byla 614 Kč a cena tepla vyrobeného TČ (vypočtená ze skutečně spotřebované el. energie) pak činí 228 Kč. Celkem se za výrobu tepla zaplatilo Kč (elektrokotelna Kč, TČ Kč). Spotřeba elektřiny rozklíčovaná do středisek v roce 2006 Výroba tepla kwh/rok Kč/rok GJ/rok GJ Ø Kč/GJ Budova Delfín celkem Spotřeba TČ * 228* Budova Delfín Elektrokotelna ZS Celkem * vypočteno na základě spotřebované el. energie Cena za 1 GJ vyrobeného tepla v roce 2006 CPA Uherský Brod Elektrokotelna 500 Kč 400 GEO TČ celkem 100 ZS Celkem TČ GEO 1-3 ZS 1-3 Elektrokotelna 5 Posudek_CPA

6 Příspěvek jednotlivých TČ k výrobě tepla v CPA v roce ,0 200,0 150,0 ZS 3 GJ GEO 2 100,0 GEO 3 ZS 2 50,0 GEO 1 ZS 1 0,0 GEO1 GEO2 GEO3 ZS 1 ZS 2 ZS 3 Příspěvek jednotlivých TČ a elektrokotelny k výrobě tepla v CPA v roce ,0 800,0 700,0 600,0 500,0 GJ 400,0 Elektrokotelna 300,0 200,0 ZS 3 GEO 2 100,0 GEO 3 ZS 2 GEO 1 ZS 1 0,0 GEO1 GEO2 GEO3 ZS 1 ZS 2 ZS 3 elektrototelna 6 Posudek_CPA

7 Provoz tepelných čerpadel 1) V roce 2006 klesla výroba tepla v tepelných čerpadlech. V následujících tabulkách je znázorněn počet provozních hodin jednotlivých TČ v roce 2005 a ) TČ ZS1-3 využívající odpadního tepla zimního stadionu nejsou provozovány od května do července, a to po oba roky. 3) V druhé polovině roku 2006 postupně klesal provoz geotermálních čerpadel (GEO 1-3), od října pak nebylo provozováno ani jedno. Spotřeba elektřiny a provozní hodiny TČ v roce 2005 GEO1 GEO2 GEO3 ZS1 ZS2 ZS3 Celkem TČ 2005 kw hod kw hod kw hod kw hod kw hod kw hod kw hod Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem Spotřeba elektřiny a provozní hodiny TČ v roce 2006 GEO1 GEO2 GEO3 ZS1 ZS2 ZS3 Celkem TČ 2006 kw hod kw hod kw hod kw hod kw hod kw hod kw hod Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem Poznámka : provozní hodiny TČ jsou vypočteny na základě spotřebované el. energie 7 Posudek_CPA

8 Další skutečnosti - z poskytnutých materiálů nelze vysledovat tepelné zisky solárních kolektorů, ani způsob využívání této energie. - ze zjištěných skutečností je zřejmé, že není z technických důvodů (špatně navržené velikosti jímky) provozováno TČ využívající odpadní vodu ze sprch. Doporučení dalšího postupu 1) Prověřit stávající stav tepelného hospodářství z pohledu jeho momentálního provozování: ověřit, zda dosavadní způsob provozování odpovídá provozním a technickým předpisům zda jsou správně nastaveny, zapojeny a provozovány jednotlivé technologie ( solární ohřev, TČ, elektrokotelna) 2) Sledovat provozní hodiny jednotlivých TČ, zajistit jejich rovnoměrný provoz vzhledem lepšímu topnému faktoru zajistit maximální a rovnoměrný provoz všech tepelných čerpadel ZS zrovnoměrnit provozní hodiny jednotlivých TČ ( viz tabulka provozních hodin) 3) Stanovení priorit využívání jednotlivých zdrojů energie prioritně využívat tepelnou energii získanou v solárním systému, pak tepelné čerpadla ZS, pak TČ GEO a teprve nakonec elektrokotelnu 4) Zprovoznit TČ odpadní vody z poskytnutých materiálů vyplývá, že se denně vypouští do kanalizace až 35 m 3 ohřáté (na cca 27ºC) odpadní bazénové vody, bez jejího dalšího energetického využití, které by bylo schopno zajistilo cca 3 4 hodinový provoz TČ denně, 5) Zavedení energetického managementu budovy pravidelné sledování a vyhodnocování spotřeb energií sledování denního provozu TČ (po dobu nejméně dvou měsíců nejlépe po hodinách, dále po dnech, výsledky zaznamenávat do tabulky a vyhodnocovat) sledování provozu solárního systému (denní nabíjení a vybíjení solárních zásobníků a eventuální možnosti zlepšení využití naakumulované energie) 8 Posudek_CPA

9 Závěr: Po prověření stávajícího stavu (viz. bod 1) a zavedení sledování provozních hodin TČ (bod 2), zavedení sledování výroby tepla jednotlivých čerpadel, tedy zavedení energetického managementu (bod 5) provést nové a komplexnější vyhodnocení provozu CPA vč. případných návrhů dalšího postupu zajištění provozu, případně zrealizování nápravných investičních opatření. Rozbor takto získaných údajů pak bude podkladem pro nastavení správného využívání a nasazování jednotlivých zdrojů energie. Z výše uvedených důvodů prozatím nedoporučujeme přijímat rozhodnutí o eventuální změně systému vytápění do doby, než bude podrobněji zmapován a vyhodnocen stávající stav. Dále je nutno zajistit, aby k provozu celého tepelného hospodářství byla k dispozici platná dokumentace, vč. skutečného stavu zapojení, platných provozních předpisů, pasportů provozovaných zařízení a dokladů o proškolení obsluhujícího personálu. Dále je třeba zajistit, aby celé zařízení bylo dle výše uvedených dokladů opravdu provozováno. Další obecná doporučení Vzhledem k velikosti celkového ročního odběru elektrické energie a fakturovaným částkám na CPA bude do budoucna třeba provádět výběrové řízení na dodavatele elektřiny (u silové elektřiny jako produktu, který není regulován a jeho cena je nabízena na energetickém trhu rozdílně). Týká se všech objektů v majetku města, kde fakturované roční částky za elektřinu přesahují 2 miliony korun (viz. Zákon o veřejných zakázkách). Vzhledem k velikosti spotřebované energie v GJ/rok podléhá areál bazénu i ZS povinnosti na zpracování energetického auditu. Hodnota spotřeby energie, od níž vzniká pro organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace povinnost podrobit své budovy či zařízení energetickému auditu, se stanoví ve výši 1500 GJ celkové roční spotřeby energie. Je splněna výše uvedená hodnota, pak vzniká povinnost zajistit zpracování energetického auditu i u budov a areálů samostatně zásobovaných energií, přesáhne li spotřeba energie hodnotu 700 GJ za rok. (vyhl. č. 213/2001 Sb. O podrobnostech a náležitostech energetického auditu, ve znění vyhlášky č. 425/2004 Sb.). V praxi to znamená, (pokud již tak nebylo provedeno), vypracovat energetické audity na všechny objekty v majetku města, kde celková výše roční spotřeby energie přesáhla 700 GJ/rok. Pro informaci přikládáme i graf, který znázorňuje cenový vývoj jednotlivých energetických komodit v posledních patnácti letech. Je zřejmé, že největší cenový vzestup v posledních šesti letech zaznamenala cena plynu. 9 Posudek_CPA

10 Index cenového vývoje jednotlivých energetických komodit v posledních 15- letech 6,5 6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1, uhlí 1,00 1,02 1,24 1,38 1,61 1,77 2,06 2,57 2,76 2,86 2,79 2,92 2,96 2,99 3,06 3,16 CZT 1,00 1,02 1,32 1,52 1,78 1,97 2,65 3,22 3,31 3,47 3,69 3,70 3,71 3,73 3,86 4,14 elektřina 1,00 1,09 1,17 1,37 1,57 1,82 2,07 2,40 2,96 3,30 3,63 4,03 3,85 3,94 4,10 4,39 plyn 1,00 1,36 1,42 1,47 1,59 1,78 2,04 2,84 3,20 3,69 4,80 4,93 4,85 5,12 5,76 6,36 Úkol uložený zastupitelstvem města na posouzení varianty náhrady stávajícího zdroje tepla za plynovou kotelnu nebo plynovou kotelnu s kogenerací nelze v tomto případě splnit a to z těchto důvodů: 1. ze zjištěných skutečností není zřejmé, zda bylo TH provozováno v souladu s projektovanými parametry 2. stávající zařízení bylo vybudováno za účasti státní podpory a v případě, že dojde k jeho zrušení není jasné, zda se nebude muset tato podpora vracet 3. přebudování na jiný zdroj nebude řešit stávající možný potenciál energetických úspor 4. odstoupení od využívání obnovitelných zdrojů energie je v souvislosti s předpokládaným nárůstem cen energetických komodit a z hlediska politiky prosazování OZE v ČR a EU krokem zpět 5. na základě našich odborných zkušeností je kogenerace ze ZP pro vaše zařízení nevýhodná. 10 Posudek_CPA