Čítanka I. k Literatuře v kostce pro SŠ

Transkript

1

2 Čítanka I. k Literatuře v kostce pro SŠ také v tištěné verzi Objednat můžete na Další e-knihy v edici: Literatura v kostce pro SŠ e-kniha Čítanka II. k Literatuře v kostce pro SŠ e-kniha Čítanka III. k Literatuře v kostce pro SŠ e-kniha Čítanka IV. k Literatuře v kostce pro SŠ e-kniha Čtenářský deník k Literatuře v kostce pro SŠ e-kniha Marie Sochrová Čítanka I. k Literatuře v kostce pro SŠ e-kniha Copyright Fragment, 2011 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována bez písemného souhlasu majitelů práv.

3 Obsah Podstata literatury...9 K čemu je literatura?...9 Slovesná kultura před vynalezením písma...10 nejstarší slovesné projevy...10 Mýtus...10 Zaříkadla, zaklínadla...10 Lidová rčení...12 Přísloví, pořekadla...12 Pranostiky...12 Rozpočítadla a říkadla...12 Hádanky...12 Slovní hříčky, jazykolamy...12 Dětské hry...12 Ústní lidová slovesnost (folklor)...12 Píseň...12 Ukolébavka...13 Kramářská (jarmareční) píseň...14 Lidová balada...15 Pohádka...16 Pověst Bylina...18 Bajka...19 StarOVěká literatura...21 Orientální literatura...21 Mezopotámie...21 Epos o Gilgamešovi...21 Egypt...23 Potěšující písně tvé milé, když se vrací z lučiny...23 Achnatonův Hymnus na slunce...23 Egyptská naučení...24 Hebrejská literatura...24 Bible Starý zákon...24 Kniha Mojžíšova první (Genesis)...24 Uvedení potopy hrozné na všecken svět...25 Kniha přísloví...27 Píseň Šalamounova Píseň písní Indie...28 Védy Noc...28 Mahábhárata...28 Čína...29 Kniha písní...29 Lao-c : Kanonická kniha o Cestě Tao a její Síle...29

4 Čítanka I. k Literatuře v kostce pro SŠ Obsah antická literatura...30 Starověké Řecko...30 Homér: Ílias...30 Homér: Odysseia...31 Sapfó: Modlitba k Afroditě...32 Anakreón: Písně...33 Ezop (Aisópos): Závistivý pes...34 Aischylos: Oresteia...34 Sofoklés: Antigona Eurípidés: Médea...37 Starověký Řím...38 Titus Maccius Plautus: Komedie o hrnci...38 Marcus Tullius Cicero: Rozmluvy...39 Gaius Valerius Catullus: Básně...39 Publius Vergilius Maro: Aeneis...40 Publius Vergilius Maro: Zpěvy rolnické Georgica...41 Publius Ovidius Naso: Umění milovat Ars amatoria...41 Publius Ovidius Naso: Proměny Metamorphoses...42 Marcus Valerius Martialis: Epigramy...43 Středověká literatura...44 Orientální literatura...44 Indie...44 Kálidása: Oblak poslem lásky...44 Persie...45 Iljás bin Júsuf Nízámí: Sedm obrazů...45 Sa dí: Růžová zahrada Arábie...46 Tisíc a jedna noc...46 Čína...47 Li Po: Věčná písmena...47 Tu Fu: Vítěz se psem a černou korouhví...48 Tu Fu: Čtyřverší na Li Po...48 evropská literatura...48 Náboženská literatura...48 Křesťanská bible Nový zákon...48 Evangelium sv. Lukáše...48 Evangelium sv. Marka...49 Zjevení sv. Jana...50 Světská literatura...50 Píseň o Rolandovi Raimbautz de Vaqueiras: Paní, srdce ve mně sténá...52 POČátKY NAŠEHO PÍSEMNICTVÍ...53 Doba staroslověnská...53 Proglas...53

5 Život Konstantinův...54 Život Metodějův...54 Hospodine, pomiluj ny...55 První staroslověnská legenda o sv. Václavu...55 Období latinské literatury a pronikání češtiny...56 Kosmas: Kronika česká Chronica Boëmorum...56 Svatý Václave, vévodo české země Vznik česky psané literatury...58 Alexandreis...58 Dalimilova kronika...60 Literatura doby Karlovy...62 Karel IV.: Vlastní životopis Vita Caroli...62 Legenga o sv. Prokopu...63 Mastičkář...64 Dřěvo sě listem odievá...65 Píseň veselé chudiny...65 Podkoní a žák...66 Satiry Hradeckého rukopisu...67 Literatura předhusitská a husitská...69 Matěj z Janova: Pravidla Starého a Nového zákona...69 Tomáš Štítný ze Štítného: Knížky šestery o obecných věcech křesťanských...69 Jan Hus: Výklad Viery, Desatera a Páteře)...70 Jan Hus: Knížky o svatokupectví...70 Jan Hus: Betlémská kázání...71 Jan Hus: O čistotě českého jazyka...72 Petr z Mladoňovic: Pašije Mistra Jana Husi...73 Žižkův vojenský řád...74 Jistebnický kancionál...74 Vavřinec z Březové: Píseň o vítězství u Domažlic...75 Budyšínský rukopis...76 Petr Chelčický: O trojiem lidu...77 Petr Chelčický: Sieť viery pravé...77 Renesance a humanismus...78 Itálie...78 Dante Alighieri: Božská komedie...78 Giovanni Boccaccio: Dekameron...80 Francesco Petrarca: Sonety Lauře...82 Francie...83 François Villon: Balada...83 François Villon: Závěť Velký testament...83 François Villon: Balada závěrečná...84 François Rabelais: Gargantua a Pantagruel...85 Michel de Montaigne: Eseje...86

6 Čítanka I. k Literatuře v kostce pro SŠ Obsah Španělsko...87 Lope de Vega: Fuente Ovejuna Ovčí pramen...87 Miguel de Cervantes y Saavedra: Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha...88 Anglie...90 Geoffrey Chaucer: Canterburské povídky...90 William Shakespeare: Romeo a Julie...90 William Shakespeare: Hamlet...92 Markéta Procházková: Romeo a Julie...93 Jan Werich: Dopis Shakespearovi...93 William Shakespeare: Sonety...94 Humanismus v Čechách...95 Viktorin Kornel ze Všehrd: Jan Zlatoústý, Knihy o napravení padlého Předmluva k překladu...95 Jan Blahoslav: Filipika proti misomusům...96 Bible kralická...96 baroko...97 Itálie...97 Torquato Tasso: Osvobozený Jeruzalém...97 Španělsko...99 Calderón de la Barca: Život je sen Anglie...99 John Milton: Ztracený ráj...99 Německo Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen: Dobrodružný Simplicius Simplicissimus Andreas Gryphius: Výhost světu Česká pobělohorská literatura Literatura emigrantů Jan Amos Komenský: Labyrint světa a ráj srdce Jan Amos Komenský: Velká didaktika Didactica magna Jan Amos Komenský: Kšaft umírající matky, jednoty bratrské Jan Amos Komenský: Svět v obrazech Orbis sensualium pictus Domácí, oficiální literatura Fridrich (Bedřich) Bridel: Co Bůh? Člověk? Adam Michna z Otradovic: Chtíc, aby spal Bohuslav Balbín: Rozprava na obranu jazyka slovanského zvláště pak českého Lidová a pololidová slovesnost Nová píseň o udatnosti Laudonově k dobytí Bělehradu Václav František Kocmánek: Interludium kratochvilné o selském hňupu chtějícím žákem býti Václav František Kocmánek: Lamentatio rusticana...109

7 Klasicismus, osvícenství, preromantismus Francie Pierre Corneille: Cid Molière: Tartuffe neboli Podvodník Molière: Lakomec Jean de La Fontaine: O přednosti vědění Denis Diderot: Jeptiška Jean Jacques Rousseau: Emil čili O výchově Anglie Jonathan Swift: Gulliverovy cesty Německo Johann Gottfried Herder: Myšlenky k filozofii dějin lidstva Johann Wolfgang Goethe: Růžička Johann Wolfgang Goethe: Král duchů Johann Wolfgang Goethe: Faust Friedrich Schiller: Loupežníci Naše národní obrození I. Obranná fáze Josef Dobrovský: Předběžná odpověď na útoky pana V. S. v archivu v č. 64 z 28. května 1824 (O Libušině soudu) Josef Dobrovský: O původu jména Čech, Čechové Antonín Jaroslav Puchmajer: Sebrání básní a zpěvů Óda na Jana Žižku z Trocnova Na jazyk český II. Ofenzivní fáze Josef Jungmann: O jazyku českém rozmlouvání první Josef Jungmann: Slovesnost František Palacký: Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě Jan Kollár: Slávy dcera František Ladislav Čelakovský: Ohlas písní ruských František Ladislav Čelakovský: Ohlas písní českých Rukopisné padělky Rukopis královédvorský Rukopis zelenohorský...136

8 Čítanka I. k Literatuře v kostce pro SŠ Úvod Úvod Znalost literatury je dána především čtenářským zážitkem, který nemůže žádná učebnice nahradit. Těžiště školní literární výchovy je tedy vždy v četbě literárních textů, ukázek i celých děl, v uvědomění si jejich podstaty a uměleckých hodnot. V Čítance I. jsou vybrány texty z české a světové literatury v rozsahu osnov pro I. ročník všech středních škol a příslušný ročník víceletého gymnázia. Mají být inspirujícím podnětem, umožnit orientaci v literatuře, představu o jednotlivých spisovatelích a znacích kulturních epoch. Jsou řazeny v chronologickém sledu od nejstarší literatury až po literaturu ofenzivní fáze národního obrození, a to v návaznosti na učebnici Literatura v kostce. Ke každé ukázce je připojena základní informace o díle, starší texty jsou opatřeny nejdůležitějšími vysvětlivkami, za ukázkami jsou návodné otázky k zamyšlení, k práci s textem, k jeho interpretaci. Odpovědi na rozborové či shrnující otázky najdete v publikaci Literatura v kostce, případně Čtenářský deník k Literatuře v kostce, Český jazyk v kostce nebo Kompletní přehled české a světové literatury. Přehledné gra cké zpracování pomáhá ke snadné orientaci a zapamatování učiva. Učebnice obsahuje doporučené otázky k práci s vybranými texty z české a světové literatury. jméno autora hlavní kapitola ukázka z díla název díla kontrolní otázky ČÍTANKA I. V KOSTCE pro SŠ ukázky téhož žánru vysvětlivka poznámka, vysvětlivka, odkaz, atd. podkapitola hlavní kapitola odkaz zapamatuj si přečti si zajímavost pikantnost Marie Sochrová

9 Podstata literatury K čemu je literatura? (1985) Obyčejný čtenář vám na tuhle otázku může odpovědět bez rozpaků: No přece ke čtení! A do toho čtení se vejde všechno: zábava, poznání, radost duše, prostředek uspávací, prostředek k vyvolání vzrušujícího napětí, odstranění pocitu nudy i navození pocitu sladkého nicnedělání, senzační odhalení zajímavostí i zklidnění vychutnávaným, třeba i opakovaným estetickým zážitkem. Zkrátka všechno! O magii slova vědí dost kouzelníci primitivních kmenů a kněží různých náboženství. Na čem jiném spočívá působivost modliteb než na magii slova? František Buriánek Poezie nás učí, jak žít, abychom ze života neztratili ani drobeček, rozmnožuje v nás život, dává kolem nás vzkvétat všemu, co by bez ní pro naše oči nikdy nenasadilo květ. František Hrubín Otázky Zamyslete se nad tím, jaké poslání má literatura. Uveďte konkrétní příklady. Jak na nás umění (v širším slova smyslu, nejen literatura) působí, čím nás oslovuje? odkaz Viz Literatura v kostce, Základy teorie literatury zajímavost Srovnejte působnost umění a vědy, vystihněte rozdíly. Zamyslete se zároveň nad výrokem Jana Wericha: Kdyby se nebyl narodil Newton, zákon gravitace by byl býval dříve nebo později objeven někým jiným; kdyby se ale nebyl narodil Shakespeare, Hamleta bychom dnes určitě neměli. Rytmem nazýváme systematické uspořádání zvukových prvků, které se projevuje jako opakování. Při prožívání básnického rytmu vzniká metrický impuls, tj. opakování rytmotvorného prvku je do té míry systematické a přehledné, že je intenzivně pociťujeme a po přečtení několika celků (tj. veršů) očekáváme, že budou následovat celky ustrojené podobně. Josef Hrabák, Úvod do studia literatury SPN 1977, s. 50 V rozvrstveném, byť cenzurou a politickou perzekucí svíraném literárním životě po roce 1848 vyrostly podivuhodné literární talenty. Názvem svého almanachu Máj se v roce 1858 přihlásily k odkazu K. H. Máchy. K nejagilnějším patřil Jan Neruda, Vítězslav Hálek a Josef Barák; ti k spoluúčasti na almanachu získali z vrstevníků Adolfa Heyduka, Rudolfa Mayera, Karolínu Světlou a její sestru Sofii Podlipskou. Ze starších žijících spisovatelů pozvali Karla Sabinu, Boženu Němcovou a Karla Jaromíra Erbena. Kol. autorů, Česká literatura od počátků k dnešku Naklad. Lidové noviny 1998, s

10 Čítanka I. k Literatuře v kostce pro SŠ Slovesná kultura před vynalezením písma Vrchlickým vtrhuje do české poezie cosi jásavého, skutečnostného, smyslně teplého a plného, plastického a trojrozměrného. Jeho poezie chce býti poezií moderního člověka, který nejen šlape tuto zemi, ale miluje ji, spásá ji a nalézá v ní smysl svého bytí; jehož říše je z tohoto světa; který vzdoruje bohům i sudbě a chce si sám ukouti svůj osud F. X. Šalda, Dílo Jaroslava Vrchlického Kritické projevy (1923) Otázky Tyto tři texty představují tři základní disciplíny vědy o literatuře. Pokuste se je pojmenovat a vyjádřit, co je předmětem jejich studia, čím se zabývají. odkaz Viz Literatura v kostce, Věda o literatuře Slovesná kultura před vynalezením písma NEJSTARŠÍ SLOVESNÉ PROJEVY zpravidla součást magických obřadů; vhodný přednes dodával jednotvárným pohybům pravidelný rytmus Zaříkadla, zaklínadla zapamatuj si Součást lidové kultury, rozšiřována ústně Ven všechny nemoci, troje, devatery, po zemi se plazte, na moře se berte, z toho těla putujte, tomu tělu pokoj dejte a nikdy se nevracejte! Mýtus Proti bradavicím Hrana zvoní, nevím komu, bradavice, jděte z domu! Až tam toho pochovají, ať vás taky zakopají. Říkej třikrát, předtím vezmi kousek syrového hovězího masa, tím ty bradavice stírej; pak maso zakopej pod okap, a nežli shnije, bradavice se ztratí. Jak Tajin přišel na pomoc lidem Za dávných časů žila zlá žena jménem Taita a ta škodila lidem. Byla nadmíru mocná a celý Lasvaich jí byl poddán. Lidé v Lasvaichu už dávno neměli vodu a velice strádali žízní. Ale ta zlá žena zakryla kůžemi všecky prameny a rybníky, všecka jezera a mokřiny a nikomu nedovolila nabrat si vody. Mnoho lidí přicházelo tam, kde žila Taita, protože jinde na ostrově vůbec nebylo vody. Ale nikdo si nemohl vody nabrat, protože Taita ji bedlivě střežila. Kdo se odvážil přiblížit, toho zabila velkým, velikánským nožem z bílého, běloučkého kamene. Ba zakazovala dokonce lidem lovit na moři ryby a ptáky a sbírat na břehu měkkýše. Dlouhý čas žili lidé bez vody a jídla a už se slabostí sotva drželi na nohou a děti jim umíraly. I sešli se nakonec starci, aby se poradili, co dělat. Byl mezi nimi výr Kauch, moudrý, velmi vážený stařec. A ten měl vnuka, silného a chytrého mládence. Kauch si na něho vzpomněl. Rozhodl se, že ho zavolá, a řekl starcům: 10

11 Musíme zabít tu ženu. Co s námi jinak bude? Jestli ji nezabijeme, sami zahyneme. Nemáme vodu a jíst také nemáme co! Slyšeli ho ostatní starci a ve všem s ním souhlasili. Kauch poslal mladíka ke kolibříku Tajinovi, svému vnuku, a přikázal, aby mu řekl: Přijď k nám, co nejdřív můžeš! Čaura, černý drozd, vydal se hned na cestu. Šel jenom v noci, aby ho neviděla zlá Taita. Přišel mladík k Tajinovi a řekl mu: Kauch mně přikázal, abych ti vyřídil, že máš přijít, co nejdřív můžeš. Tajin se hned přichystal na cestu a oba vykročili spolu. Když došli, lidé Tajina ukryli, aby ho nespatřila ta zlá žena. Tak strávil také bezesnou noc v chýši svého děda Kaucha. Ráno řekl stařec vnukovi: Všichni zde zahyneme žízní. Musíš nám pomoci! Tajin vstal a vyšel z chýše. Viděl, jak se lidé trápí hladem a žízní. Když uviděli Tajina, velice se zaradovali a tiše šeptali: Tajin, Tajin přišel! Přiblížili se k němu, aby si ho mohli lépe prohlédnout. Ale dělali to velice opatrně; báli se, aby ho neprozradili. Kauch řekl Tajinovi: Půjdeš zabít Taitu sám! Já se na to nemohu dívat, vždyť jsem její příbuzný! Tajin hned vyšel z dědovy chýše a vydal se k jestřábu Karkajovi. Uradili se, jak zabijí Taitu, a přikradli se k její chýši. Tajin dovedl obratně zacházet s prakem. Byl velice silný: metal-li kamenem, kámen vždycky trefil do cíle, jen to třesklo. Mládenci se připlížili ještě blíž a čekali. Ale zlá žena se neukazovala. Stáli blízko, blizoučko a čekali Když žena nakonec vyhlédla z chýše, Tajin po ní mrštil velkým kamenem. Ten dopadl, kam měl: urazil jí hlavu! Krev vytryskla do výše a na všecky strany. A tak zahynula ta ničemná žena. Hned se všichni sběhli. Chtěli si nabrat vody vždyť se jim tolik chtělo pít! Ale do každé kaluže, do každé mokřiny a jezera spadla aspoň kapka krve. A takovou vodu se jim nechtělo pít. Ale jak očistit jezero a řeky, jak je zbavit krve? Všichni se s nadějí dívali na Tajina a čekali od něho pomoc. On nabral znečištěné vody a vyšplíchl ji daleko na sever, tam, kde je dnes konec velkého ostrova. Tam je dodnes voda jako krev. Kauch to všecko viděl a zavolal na Tajina: Milý vnuku, na Našašab, kde já žiji, nestříkej znečištěnou vodu! Tajin poslechl. A ještě dnes je na tom místě voda čistá a průzračná. Tajin potom přestal rozstřikovat znečištěnou vodu. Místo toho zvedal kameny a metal je svým prakem na všecky strany. Tam, kde dopadly, země pukala a do trhlin se hned hrnula voda. Tajin nikomu nedovolil, aby mu radil metal kameny, kam se mu zlíbilo. Ohromný balvan hodil na sever, vznikla široká trhlina a od země se oddělil velký ostrov. Pak hodil kámen na jih, i tam se vynořil široký průliv; kameny hozené na západ a na východ také oddělily mnoho ostrůvků. Všude, kamkoli hodil kámen, oddělily se ostrovy. Sídliště Selkmanů se také celé oddělilo od okolní země: vznikl velký ostrov. I řekl moudrý Kauch Tajinovi, svému vnuku: Už dost! Už přestaň házet kameny, nebo všichni zahyneme! Tajin odložil svůj prak: vždyť už měli lidé čistou vodu, a bylo jí pro každého, kolik kdo chtěl! Tu čistou vodu stříkal Tajin na všecky strany. Kam spadla, tam vytryskly nové prameny, potůčky a říčky. Proto ještě i dnes najdeš vodu všude. Potom se Tajin napil vody. On vždycky a všude pije vodu první. Vždycky také první jí a pak teprve přijdou na řadu ostatní. Protože Tajin je nejvyšší šaman. Po něm pili ostatní lidé a brali si také od všeho, co nacházeli ve vodě. Velice se radovali a byli se vším spokojeni. Mýtus Indiánů kmene Ona (Selkmanové) z Ohňové země vysvětlivka voda jako krev solná jezera a močály s tmavou vodou na severu Ohňové země; Našašab jižní pobřeží Ohňové země; postavy příběhu současní lidé a ptáci (totemistické představy pravěkých lidí: předkem každého rodu nebyl člověk, ale zvíře) Otázky Definujte pojem mýtus. Čím se liší od pověsti? Co uvedený text vysvětluje? 11

12 Čítanka I. k Literatuře v kostce pro SŠ Slovesná kultura před vynalezením písma Lidová rčení Bez peněz do hospody nelez. Sype hrách na stěnu. Nosí dříví do lesa. odkaz Viz Literatura v kostce, Literární druhy a žánry a Počátky slovesného umění Přísloví, pořekadla Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Komu se nelení, tomu se zelení. Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. Pranostiky Svatá Anna chladna z rána. Medardova kápě čtyřicet dní kape. Únor bílý pole sílí. Rozpočítadla a říkadla U potoka roste kvítí, říkají mu petrklíč. Na koho to slovo padne, ten musí jít z kola pryč. Slovní hříčky, jazykolamy Strč prst skrz krk. Petře, nepřepepři pepřem pepřeného vepře. Dětské hry Paci, paci, pacičky, táta koupil botičky a maminka metličku na plačtivou holčičku. Otázky Co vyjadřují přísloví, co je jejich základem? Čím se liší lidová rčení od přísloví a pořekadel? Co vyjadřuje pranostika? Jakým způsobem zachycují skutečnost hádanky? Hádanky Panna sedí v kvítí celá se jen svítí; dáš-li panně polena, vyžene ven jelena. (Oheň v kamnech) odkaz Viz Literatura v kostce, Literární druhy a žánry a Český jazyk v kostce, Slovo a pojmenování a Ustálená spojení slov Ústní lidová slovesnost (folklor) Píseň Milostná Na zeleném doubku dva holoubci hrají, lidé jim závidí, že se rádi mají. Lidé, lidé dobří, nezáviďte toho, vždyť je to věc hezká, když kdo má rád koho. (Z Čech) zapamatuj si Píseň nejstarší projev poezie; spojitost s melodií 12

13 Roční období Přišlo jaro do vsi, kde jsi, zimo, kde jsi? Byla zima mezi nama a včil už je za horama, hu, hu, hu, jaro už je tu! (Z Moravy) Nedávej se, Bětuško Nedávej se, Bětuško, do statku cizího: tam ti budou vyčítat, že není nic tvýho. Nedávej se, Bětuško, do cizího statku: tam ti budou vyčítat, že máš chudou matku. (K. J. Erben, Prostonárodní české písně a říkadla) A veru to leštie A veru to leštie, to zelené leštie, dajže, bože, dajže, hornym chlapcom šťastie. Šťastie, bože, šťastie, zrána i zvečera, a to takou mierou, ako on nám merá. Merá on nám, merá dukáty z klobúka, červenú angliu od buka do buka. (Ze Slovenska) Nestaré se, ženo má Nestaré se, ženo má, co budeme jísti, zabijeme komára, bude masa dosti. Jednu kýtu upečem, druhó uvaříme, nestaré se, ženo má, že se nenajíme! (Z Moravy) Pracovní Ach, můj Bože, co já zkusím, celej tejden za tím plouhem šlapat musím! Nevyspím se, nenajím se, celej tejden za tím plouhem uchodím se. (Z Čech) Půjdem spolu do Betléma Půjdem spolu do Betléma dujdaj, dujdaj, dujdaj dá! Ježíšku, panáčku! Já tě budu kolíbati, Ježíšku, panáčku! Já tě budu kolíbat. Začni Kubo, na ty dudy dujdaj, dujdaj, dujdaj dá! Ježíšku, panáčku A ty Janku, na píšťalku: dudli, tudli, dudli dá! Ježíšku, panáčku Ukolébavka Spi, děťátko Spi, děťátko, kolíbám tě, neusneš-li, odejdu tě, postavím tě pod lipama, s kozáky si půjdu sama. Nenechávej mě tu, máti! Kdo mě bude kolíbati? Postavím tě na lipečku, na lipovou halouzečku: bude vítr povívati, bude tebe kolíbati, spadne deštík, vykoupe tě, bude slunce, zahřeje tě; budou ptáci přilétati, budou tobě štěbetati. (Ukrajinská ukolébavka) Otázky Vyjádřete charakteristické znaky lidové písně, kompoziční a rytmické postupy, obraznost. Sledujte tematickou různorodost lidové písně. Všimněte si textů i z hlediska jazykových a uměleckých prostředků (tropy, figury), typů vět podle modality. Co je refrén? Která z písní mohla mít své místo ve svatebním obřadu, zpívala se při oddavkách? V které písni je narážka na pověst o Jánošíkovi? vysvětlivka leštie lískové keře; horny chlapec zbojník; anglia anglické sukno odkaz Viz Literatura v kostce, Literární druhy a žánry 13

14 Čítanka I. k Literatuře v kostce pro SŠ Slovesná kultura před vynalezením písma Kramářská (jarmareční) píseň Jistá a pravdivá novina o jednom mládenci mysliveckém, který skrz lásku zbráněnou k své nejmilejší života svého se zbavil: všem mládencům a pannám k vejstraze nově na světlo vydaná. (18. stol.) Jako: Srdečná láska mne nutí etc. Poslyšte mne, lidé, málo, což se vskutku vpravdě stalo, to v moravské vesnici: blíž Měřína jest ves jedna, to Votín jméno mající. Bydlíc tam bohatý jeden, a to Jiřík Zedník jménem, maje syna jednoho: ten kunstu jsouc mysliveckého, to věku svého mladého. * * * Zajistě vpravdě v tom roce, a to chudobná děvčice, sloužíc u jeho otce: on k ní srdce nakloňoval a ji velice miloval. Rodičové chtíc zbrániti nechtěli mu dovoliti, aby bohatou sobě oblíbiti chtěl, zvoliti, neboť to tak patří sobě. * * * Pro Kristové drahé rány, nebraňte mne, otče milý, co jsem sobě oblíbil, snážně žádám, k nohám padám, dovolte mně sobě vzít ji. Jestliže ty s tou děvečkou oddati se chceš chudičkou, života tě i ji zbavím: neb bohatší, a to račí, vyber sobě, já to pravím. * * * Dýl sobě živ být nežádám, když v tom zbráněno s tebou mám; protož smrt si učiním: se zastřelím a rozloučím s mého otce se vším zbožím. * * * Flintu na rameně majíc, k božím mukám pospíchajíc, to k svému zahubení: tam sednouce, se střelíce, to s těma dvouma kulkami. A protož, vy rodičové, nemyslete sobě hrubě bohatým dítky dáti: láska boží, všeho zboží, má v nebesích přebývati. Otázky O čem obvykle kramářské písně vypovídaly, proč byly zvl. v 18. stol. oblíbeny? Porovnejte kvalitu jazyka a verše s předcházejícími písněmi. 14

15 vysvětlivka Lidová balada buděš mě, dcero chovati? budeš se o mne starat? sotorek žebrácká brašna včil sem u tebe milosť dostal nyní jsem se u tebe dočkal slitování Tři dcery Měltě tatiček tři dcery, všecky na vydaj byly. Něminulo sedym roků, šel tatíček v slabem kroku. Vzal hůlečku a zaplakal: Čeho sem se tež dočakal! Jak najstarši vydaval, tři sta tolarů s ňu daval. A šel najprv k svej Verušce, k svoji najstarši dcerušce. A šel k tej najmladši dceři a vchazel v strachu do dveři. Buděš mě, dcero, živiti, jak něbudu mocť robiti. Buděš mne, dcero, chovati, ja už němožu dělati? Buděš-li mne včil chovati, dy ja němožu dělati? Budu, tatičku, toť budu, do vaši smrti, da-li Bůh. Ona do komůrky vešla, stary provaz odtať něsla. A hneď do komůrky vešla, pěkny kolač mu doněsla. Jak tu prostředni vydaval, dvě sta tolarů s ňu daval. Dy němožetě dělati, jditě se do lesa věšati. Tu matě, tatičku, jeztě, moje děti mně kolibtě. Buděš mě, dcero, živiti, jak něbudu mocť robiti. Budu, tatičku, toť budu, do vaši smrti, da-li Bůh. Dy tu najmladši vydaval, hole stěny ji věnoval. Buděš mě, dcero, živiti, jak něbudu mocť robiti. Vzal hůlečku a zaplakal: Čeho sem se ja dočakal! Vzal hůlečku, šel ze dveři, šel ke svej prostředni dceři. Buděš-li mne ty chovati, dy už němožu dělati? Ona do komůrky vešla, stary sotorek přiněsla. Dcerko, dcerko moje mila, tebe sem najvěc bijaval, včil sem u tebe milosť dostal. Dobře stě to mně dělali, že stě mne z mladu bijali. (Moravská lidová balada od Příbora Podle Františka Sušila) Budu, tatičku, toť budu, do vaši smrti, da-li Bůh. Otázky Dy němožetě dělati, jditě si chleba žebrati. odkaz Viz Literatura v kostce, Základy teorie literatury, Literární druhy a žánry Určete charakteristické znaky lidové balady. Porovnejte chování tří dcer k otci a nalezněte pro ně vhodné pojmenování. Jak celkově vyznívá tento příběh na rozdíl od pohádky? Čím tato skladba kompozičně připomíná pohádku? Který prostředek zejména urychluje a dramatizuje děj? Jakou funkci mají v skladbě opakování, oslovení, zdrobněliny? Popište stavbu sloky a rýmy. Ve kterém nářečí je balada zapsána? Čím se liší toto nářečí od spisovné češtiny? Z čeho vycházejí náměty balad, jaký sledují cíl? Čím se liší balada od romance? Jmenujte autory pozdějších umělých balad. 15