Na tom panství, zla a démonů lůně, znějí poslední kroky umrlce duně tam šíří se temnota na svém trůně.

Transkript

1 III Semeniště zla Na tom panství, zla a démonů lůně, znějí poslední kroky umrlce duně tam šíří se temnota na svém trůně Kasumi pustili z nemocnice krátce před Vánoci. V tu dobu Black Mirror již pokryla vrstva sněhu. Edward, který pro Kasumi přijel, zaparkoval u nemocnice. Na parkovišti již čekala Kasumi s batohem, kde byly její osobní věci. Samuel zůstal na zámku? Myslela jsem, že přijede, řekla Kasumi a nastoupila do vozu. Edward naložil batoh s Kasuminými věcmi a usedl za volant. Nezlobte se na něj paní Kasumi, ale dnes ráno se necítil moc dobře. Bolesti hlavy? Ano, občas ho to trápí. Edward nastartoval a vyjel z parkoviště, přičemž mířil nejkratší cestou domů na Black Mirror. Cesta to byla dlouhá a Kasumi tak měla spoustu času se rozhlížet po krajině. Smím vědět, jak se těšíte na svátky? zeptal se Edward. Nechci se nijak namáhat, dokud nebudu úplně v pořádku. Ty bolesti žeber stále tu a tam cítím a hůře si mi dýchá, takže mě asi nečeká víc než spousta odpočinku. Od toho Vánoční svátky jsou, paní aby si lidé odpočinuli. Jo jakoby se lidem muselo ukazovat, kdy mohou odpočívat Pro mě Vánoce nic neznamenají, Edwarde, a Samuel už to jistě ví. Bylo by dobré, aby ostatní taky. Desmond to vidí jinak. Nemůžu vám do toho mluvit paní, ale Můžete do toho mluvit! zdůraznila Kasumi. Zkrátka myslím, že by nebylo vhodné brát Desmondovi iluze. Dětství je doba krásná a člověk by si jí měl užít, dokud to jde, protože svět není tak hezký, jak vypadá. Sám jste to řekl, Edwarde svět je hnusný, respektive je hnusný pro toho, kdo si na něm nenajde nic dobrého. Desmond je ještě mladý, to ano, ale nechci, aby vyrůstal v domnění, že se k sobě lidé chovají pěkně, že světu vládne láska, že míru se dá dosáhnout, že máme věřit v Boha a že dárky nosí nějaký tlustý trouba. Pak se jednoho dne dostane z té umělé ulity, tak jako já před mnoha lety, a pozná, že mu všichni jen lhali a že o životě neví vlastně vůbec nic. Možná, že život s iluzemi je lepší, než ten bez nich řekl Edward a raději změnil téma hovoru, neboť teď za jízdy rozhodně nestál o to, aby se začal utápět ve vzpomínkách. Povíte mi prosím, za jak dlouho vám bude zase dobře? Uvidíme, jak to půjde, ale doufám, že do svatby už budu zcela v pořádku. Doktoři říkají, že se to hojí velice dobře, tak snad to bude dobré. Rozhodně léčbu nebudu podceňovat a pokusím se z toho vykřesat co nejdříve, takže většinu času strávím v klidu a v posteli. A odpusťte, že se na to ptám ale co Parvati? Víte, měl jsem ji rád. Ona bývala to milá, usměvavá dívka. Laskavá, přátelská a taky zamilovaná. Především nemocná, ale to ji neomlouvá. Pokusila se mě zabít možná kvůli lásce k

2 Samuelovi, kvůli nenávisti ke mně nebo jí jen přeskočilo, těžko říct. No... měla jsem namále. Jsem rád, že jste v pořádku. Jen mi je Parvati líto. Bylo by krásné, kdybyste byli přítelkyně. Nebudu vám lhát pokud se ještě někdy setkáme, zabiju ji. Edward už nic neříkal a to po dlouhou dobu. Měl rád Parvati i Kasumi, ale kdyby si měl vybrat mezi jednou z nich, nedokázal by to. Velká Británie Anglie - Black Mirror Sakura se společně s Markem vrátila z obvyklého běhání. Hned potom zavítala do Samuelova pokoje. Samuel zadumaně seděl u stolu a něco si pročítal. Čau, pozdravila Sakura a na stůl položila krabičku s léky, tady jsou prášky na hlavu. Sehnala jsem je ve vesnici. Snad to zabere. Díky, ale mám vlastní zásoby. Každopádně jsem rád, že na mě myslíš. Dneska se vrací ségra, co? Jo, i když říct vrací, není ten nejlepší výraz. Všeho všudy tu pobyla jen pár hodin. Chmm, nemůžu se jí dočkat, věřila bys tomu? Se ví. Milujete se. Jsem ráda za vás oba. Co ty a Mark? Zdá se mi, že jste si padli do oka? Možná. spíš se jen poznáváme. Tak to začíná Hele, nic vážnýho z toho nebude. Chodíme spolu běhat a to je tak všechno. Jsem za to ráda, víš? Už takhle jsem dost mimo formu, takže je fajn, že mi pomáhá ji zlepšit. Díky němu mám motivaci, nic víc. Jo? Takže až se Kasumi uzdraví, budeš běhat s ní? Ech, no to asi ne. Ale Podívej, Samíku, Kasumi funguje na mnohem vyšší rychlostní stupeň. S ní nemám šanci udržet krok, vždyť víš, jak je na tom s dechem a jak má namakaný nohy, ne? Dobrá výmluva, když už nic jiného. Co Des? Těší se na mámu? Ví o ní vůbec? Co myslíš, že jsem tady ty čtyři roky dělal? usmál se Samuel. Ležel v kómatu? Ohromně vtipné, ale fakt je, že kóma mi to čekání zkrátilo, i když jen o pár dnů. Ale zpátky k Desmondovi - o mámě ví vše, co potřebuje vědět. Zvyknou si na sebe. Ne že bych chtěla rejpat, ale dát Kasumi dohromady se čtyřletým děckem, to nevypadá na ideální dvojku. Na tebe si Desmond už zvyknul a dokonce si tě oblíbil. Na Kasumi si zvykne taky. Neboj se, bude z ní dobrá matka. Rozhodně z ní bude tvrdá matka. Jestli i dobrá, to se teprve uvidí. Sakura přistoupila k oknu a otevřela ho. Padal sníh a jí to přišlo hrozně krásné. Hele, už zase sněží! Myslíš, že to vydrží? Sníh je fajn. To nevím, ale raději to okno zavři. Bude tu chladno. Přemýšlím, že bych se ségrou šla na koulovačku, pokud toho nasněží dost. To klidně běž, ale až se budeš vracet do zámku, vyklepej ze sebe ty hromady sněhu, ať tu není mokro. Jo ta holka má reflexy jak kočka. Sakra nemůžu jinak než na ni být pyšná. Nabízí se taky závist

3 Ha, ha, kdepak Samíku, sestřička je pro mě špička, kterou hrozně obdivuju a já bych se za ni rvala do posledního dechu. Nic jí nezávidím, naopak jsem moc ráda, že je jaká je a i když bych si tu a tam přála mít její sílu, vytrvalost a podobně, tak to není o závisti, ale o touze se ji vyrovnat. Přeju jí jen to nejlepší, to mi jé, hele už jedou! Super! Sakura zavřela okno a pospíchala dolů do hlavní haly. Samuel ji následoval a cestou se ještě stavil v dětském pokoji pro Desmonda. Kasumi již brzy stála v hale a Edward jí šel do pokoje zanést věci, Sakura svoji sestru objala. V nemocnici jsi mě navštívila před dvěma dny a teď děláš, jako bychom se neviděly půl roku, řekla Kasumi. Mám tě ráda, sestřičko. Kasumi se usmála. Vždyť já tebe taky. Jak se cítíš? Už je to lepší? Není to špatné. Jsem odpočatá a plná energie, jen kdyby už byla žebra v pořádku. Stále mě bolí Dolů sešel už i Samuel, který byl štěstím bez sebe. Kasumi objal a políbil. Teď už bude vše v pořádku, lásko. Vítej do nového života a na zámku, který ti bude říkat paní. Prý ti ráno nebylo dobře Je to lepší. Obzvláště, když tu jsi. Chtěl bych ti taky někoho představit. Desmonde! Neschovávej se za tím křeslem a pojď se ukázat mamince. Hrozně se na tebe těšila. Desmond však rozhodně neplánoval ze svého úkrytu vylézt. Bojí se tě. Zatím nemá proč. Samuel tedy pro Desmonda došel. No tak Desi, nezlob, řekl mu Samuel tiše Víš, co jsem ti o mamince vyprávěl. Nemá ráda, když někdo zlobí, ale jinak je moc hodná a má tě ráda. Samuel chytil Desmonda za ruku a přivedl ho ke Kasumi blíž. Klučina si chvíli Kasumi prohlížel a když se na něj Kasumi pousmála, pookřál a řekl: Ty jsi maminka? Kasumi se pomalu shýbla. Ahoj, Desmonde, řekla a pohladila ho po tváři. Budeme tu teď bydlet spolu. Teta taky? Teta? Teta tu bude bydlet taky. Že jo, teto? zeptala se Kasumi a otočila se na Sakuru. Se ví, že jo. Řeknu vám, lidi, že to je jak sen. Ještě před pár týdny jsem se pekla v tom děsným Africkým vedru, bojovala o holý život ve válkou zmítaný zemi, hlady pomalu chcípala a cedila krev, ale teď, z ničeho nic mám všechno zázemí, klid, přátele a rodinu. Kruci lidi, já se snad rozbrečím. Kasumi se postavila, položila své sestře ruku na rameno a pohlédla jí do očí. Už jsme si toho v životě vytrpěly dost. Obě dvě jsme zažily věci, na které by většina lidí psychicky ani nestačila. Měly jsme to těžké, ale zdá se, že se na nás konečně usmálo štěstí. Zasloužíte si ho, řekl Samuel. Co máš teď v plánu, miláčku? Myslím, než se zcela zotavíš? Nic moc. Budu jíst, spát a lenošit. A tloustnout, připomněla Sakura. Naznačuješ něco? Nemyslím to špatně. Odpočinek si zasloužíš, zvlášť když ještě nejsi zcela fit, ale zeslábneš. Pokud ano, tak nijak výrazně. Na tebe budu stačit stále. To má být výzva? Takhle to nemyslím. Jen pochybuji, že mě po fyzické stránce překonáš. Uvědom si, že v ryze fyzických aktivitách bych překonala drtivou většinu žen i spoustu chlapů.

4 Ty si nějak věříš, ale mě podceňuješ. Ha, ha, hele poměříme síly a já ti dokážu, že přes svátky doopravdy jen zeslábneš. Souhlasím. Hmm, pojďme se o něco vsadit, ať to stojí za to. Proč ne. Rozmysli si podrobnosti a já zatím půjdu do pokoje a zahájím svůj týden nic nedělání. Eh, dovedeš mě tam, miláčku? Nejsem si jistá, jestli bych tam trefila. Samuel velice rád dovedl svoji nastávající do pokoje, kterému vévodila veliká manželská postel s nebesy a jemným sametovým závěsem. Kasumi si její pohodlnost brzy vyzkoušela na vlastní kůži. Doufám, že tě to moc nezhýčká, řekl Samuel. Nemyslím. Po svatbě na sobě už zase začnu dřít, ale pokud vážně budeme mít dítě, tak ne nadlouho. Budu se dle toho muset zařídit. Spoustu jídla, spoustu odpočinku, žádná velká fyzická aktivita, Vlastně stojím na prahu úplně jiného způsobu života, než na jaký jsem zvyklá. Rád ti pomůžu, s čím budeš chtít. Jsem tu pro tebe, miláčku. Za pár hodin se bude podávat oběd, mám ti ho sem nechat přinést? Sejít po schodech dolů zvládnu - rozmazlovat mě nemusíš. Ale pokud tu budeš se mnou, klidně poobědvám v pokoji. Fajn. A co tu budeš celé hodiny dělat? Chceš pustit rádio nebo přinést nějakou knihu? Co je ta kniha na stole? Můj deník. Chceš ho vidět? Možná později. Hmm, ta postel je vážně hrozně pohodlná. Nechceš ji taky vyzkoušet? Už teď? Je to ale příjemná myšlenka natáhnout se vedle tebe Obzvláště když skoro měsíc jsi byla pryč. Mám tu něco, co se ti možná bude líbit. Samuel vytáhl ze šuplíku kazetu, kterou následně pustil v přehrávači. Byly to skladby v tradičním Japonském stylu. To je hra na flétnu šakuhači, jen nevím, co to vlastně je, řekl Samuel a natáhl se vedle Kasumi. Takováhle klidná pomalá hudba se využívá u meditací. Šakuhači je bambusová flétna o délce asi půl metru a má pět otvorů. Původně vůbec nešlo o hudební nástroj, ale o prostředek k dechovým cvičením. Ehm, nemáš tu flétnu náhodou tady? Bohužel ne, ale ty si poradíš i bez ní, že ano? Určitě jo. Ta skladba je sama o sobě dobrá. Při meditací je možné uzpůsobit frekvenci dýchání dle hry na flétnu. Možná mi to pomůže při rekonvalescenci. Do místnosti vstoupila Sakura a okamžitě přehrávač vypnula. Bože, tak tohle poslouchají pětatřicátníci? Nechte si to na pohřeb a dejte tam něco pořádného. Co takhle Nirvanu, Green day anebo náš Buck-Tick? Tohle je meditační hudba, Sakuro, upozornila ji Kasumi. Ahá, a já myslela, že sex se za meditaci nepovažuje. K sexu jsme se ještě nedopracovali. To až večer a ty u toho nebudeš! řekla Kasumi. Potřebuješ něco důležitého, Sakuro? zeptal se Samuel. Mám na srdci pár věcí, které chci se ségrou probrat. No, nebudu vás rušit. Půjdu se podívat dolů, jestli se už Edward pustil do vaření, řekl Samuel, vstal a odešel.

5 Sakura usedla na postel ke Kasumi. Už jsem vymyslela, o co budeme hrát. Zvládneš Japonskou masáž Shiatsu? Jo. Naučila jsem se to ještě v mládí v době, kdy jsem podstupovala výcvik. Tehdy jsme si tím navzájem pomáhaly. Já masáž zvládnu, ale co ty? Jen se neboj. Já se to naučím. Sakuro, Shiatsu se nenaučíš během pár dnů, ačkoli základy bych tě naučit mohla. Alespoň budu mít co dělat. Teď ještě potřebuješ sehnat figuranta a Samuela raději vynech nevím, jestli by mu to spíše neuškodilo, když je nemocný. Dohodnu se s Markem. Ten určitě neodmítne. No jestli mu něco provedeš a on ti bude chtít dát přes hubu, bránit tě nebudu. V čem chceš vlastně závodit? Disciplíny ještě promyslím na základě možností, ale pochopitelně si také můžeš vybrat něco, v čem vynikáš. Víš co? Nechám to celé na tobě. Zvol, řekněme, tři soutěže, já se podřídím. Ty si vážně hrozně věříš. Doufám, že nemáš v plánu couvnout. Na tu masáž se těším už teď, jen doufám, že mi tvá péče spíše neublíží. Vážně nestojím o to, abys mi hnula se zády Strašná sranda Teď k další věci co svatba? Těšíš se? Stále to pro mě nic neznamená. Nicméně rozhodla jsem se ustoupit Samuelovi a vzít si svatební šaty ovšem za předpokladu, že najdu nějaké pohodlné. Samuel mi ukazoval šaty, co tu zbyly po Rachel. Myslím, že se ti líbit nebudou. Nevadí, stejně musím do města, kvůli tetování. Bude to takový dáreček pro budoucího manžela. Tetování hele ten drak ti sekne. Ne abys ho nějak zmrvila. O to se neboj. Co myslíš, slušelo by mi taky nějaký tetování? To je tvoje věc. Markovi se to líbí? Héj, co máte všichni s tím Markem? Samuel se mi v nemocnici pravidelně svěřoval se vším, co se děje, takže jsem v obraze. Ne, to teda nejsi. Mark je je to můj partner při ranním běhání. Toť vše. Jo? Takže až budu v pořádku, budem běhat spolu? Ty a Samuel jste vážně dvojka. Už jemu jsem říkala, že jsi na mě moc rychlá a moc vytrvalá. Jen bych tě brzdila. Možná, ale zase bys měla motivaci. Navrhuji chodit běhat ve třech. Pak nic nezkazíme, tedy pokud jde opravdu jen o běhání. Sestřičko já se z tebe snad zblázním, usmála se Sakura Tak dobře, Mark je celkem fajnovej týpek, a když jsme spolu no prostě víš, co chci říct, ne? Že za pár měsíců bude další svatba. Kasumi! Odpoledne krátce po obědě se Sakura vrátila do Kasumina pokoje. Byl tu i Samuel a ukazoval své nastávající stará rodinná alba. Zdar, lidi, pozdravila Sakura. Potřebuješ něco? otázal se Samuel. Zrovna tu Kasumi ukazuju moje předky. Tohle jsou fotografie ze svatby mého otce Randala s Elisou. Co se s tvými rodiči vlastně stalo? zeptala se Sakura. Zemřeli při autonehodě už před více než čtyřiceti lety.

6 Před čtyřiceti lety a tobě není čtyřicet Už jsem ti to vysvětloval, Sakuro. Já vím, ale dost blbě se to chápe. Správně by ti mělo táhnout na padesátku. Prostě jsi vynechal pár let života To je dobře, protože ségra by určitě nestála o padesátiletýho dědka. Markovi je tuším pětačtyřicet řekl Samuel. Jo ale vypadá ještě zachovale. Sakra, vždyť je běžný, že se mladý holky lepí na staré dědky. To ale dělávají kvůli penězům. Mark zrovna bohatý není. Taky neříkám, že spolu něco budeme mít. Je to kámoš a tak to taky asi zůstane, vždyť mě je dvaadvacet! Jsem jako fakt ještě mladá a no krásná ani moc ne, ale cítím se svěží a plná energie. Mark má slušnou kondici. To jo, ale i kdyby všechno jinak klapalo, tak při sexu to prostě fungovat nemůže. Víš přece, že mám při sexu ráda drsné Sakura pohlédla na svoji sestru a zarazila se. To už jste s poznáváním zašli tak daleko, že víte jak to kdo rád? zeptala se Kasumi. J-jo, ségra, vykoktala ze sebe Sakura. Vždyť víš, že hodně žvaním a tam v Kongu nebylo co jinýho dělat než žvanit. Dost blízce jsme se se Samíkem poznali, že jo? Přesně tak. Ehh, snad abychom s hovorem o vztazích skončili, navrhla Sakura a stále sledovala Kasuminu tvář. Nezdálo se, že Kasumi pojala nějaké podezření a Sakura za to byla ráda. Ehm, přišla jsem sem hlavně kvůli tobě, ségra. Co takhle zvednout prdel a vyrazit na průzkum? Na průzkum? No jasně. Neříkej, že tě nezajímá, co tady na panství všechno je. Mohla bych tě provézt a na závěr bychom zakotvily v hospodě na pivu, co ty na to? Pravdou je, že prohlídka by neuškodila. Přeci jen si některý místa tady vybavuju jen matně. Půjdeš taky, Samueli? Necítím se na nějaké dlouhé cesty, obzvláště ne v té zimě. Chápu Tak my vyrazíme. Ty alba si prohlédnu jindy. Během pár minut již obě sestry vycházely z brány zámku. Na sobě měly svetr i teplou zimní bundu, neboť bylo opravdu chladno. Venku stále sněžilo a fučel vítr, takže si obě sestry přetáhly přes hlavu kapuce. Hele, nebudeš mít s tím zraněním problémy? zeptala se Sakura. Běhat určitě nebudu a žádné prudké pohyby také nejsou to pravé. Jinak jsem v pohodě. Jen trochu mám problém s dechem, takže žádný spěch. Ty mě děsíš. Copak dechový cvičení nezabraly? Je to lepší, než bývalo, ale ta plíce to dost odnesla. Když se zhluboka nadechnu, tak cítím bodavou bolest a to dost intenzivní. Doufám, že se to srovná. Srovná, a i kdyby ne, tak tvoji výkonnost to zase tak neovlivní. Pořád budeš nejlepší zabiják široko daleko, jen se budeš muset víc šetřit, což mi připomíná jak jsi dokázala během těhotenství vykonávat Tokutarovy rozkazy? Zpočátku to šlo a asi tak do třetího měsíce to bylo bez problému, ale pak vážně jsem myslela, že mě nechá porodit a do té doby budu v klidu, ale on to úplně ignoroval. Počkej, počkej, tomu nerozumím chceš tvrdit, že on dělal, jakoby nic? Přesně tak. Musela jsem tomu uzpůsobit akce, ale i přesto to bylo hrozný.

7 Hlavně to muselo být směšný. Vraždící monstrum s těhotenským břichem to zní jak titulek bulvárních novin. Když jsem sekala své nepřátele na kusy, tak jim do smíchu nebylo. Pravdou je, že mě dost podceňovali, což samozřejmě nebylo na škodu. Ale oni mě obecně všichni podceňují, protože každý muž je v případě ženy ochoten věřit minimálně jedné věci že je slabá. Když pak prozřou bývá už pozdě, co? Ha, ha. Muži věří, že oni jsou silní a ženy slabé, čímž se stávají ženy silné a muži naopak slabí vůči 'slabším' ženám. Když je pak žena opravdu silná dostává se jí do rukou ohromná výhoda. Podtrženo sečteno jsi strašně ráda, že jsi žena, protože z toho dokážeš vytěžit podstatně víc, než kdybys byla muž. A já konečně rozumím Tokutarovi, proč místo chlapů cvičil na vražedkyně vás. A přesto mě podcenil. Měl mě v hrsti Akira mě zradila a on mě zajmul. Visela jsem za ruce na řetězu a nemohla se bránit. Mohl mě rozsekat na kusy a místo toho mi dal příležitost k útěku. Jak vlastně? Jeho mučitel mi dával elektrické šoky. Předstírala jsem, že mě to ničí víc, než jak tomu skutečně bylo. Když se otočil zády, přitáhla jsem se k řetězům, vyšvihla nohy do výše a sevřela mu mezi nimi krk. Jedno rychlé škubnutí a byl konec. Pak už jen chytit prsty u nohou jeho klíče a předat si je do dlaní. Ty to říkáš jakoby to nic nebylo! Měli bychom už vyrazit. Přeci jen pokecat můžeme i v teple. Ještě než ale půjdeme, bych se chtěla ujistit o jedné věci určitě to tu znáš? Nezabloudíme? V klidu, ségra, nejsem blbá holka, a abych ti dokázala, že se tu vyznám, vydáme se rovnou do lesů. Sakura zavedla svoji sestru na sever do lesů a mířila k jezeru Black Lake. Cesta zasněženým lesem byla sice dlouhá, ale ne nudná. Čím víc se blížily k jezeru, tím větší mlha všude okolo byla, takže obě sestry musely dávat dobrý pozor, aby neztratily orientaci. Když se stromy rozestoupily a sestry před sebou zahlédly ohromnou vodní plochu, poznaly, že jsou u cíle. Kasumi, která tu nikdy v životě nebyla, byla překvapená velikostí jezera. Za jasného počasí bylo možné vidět až na druhý břeh, což ovšem dnes nebylo možné. V blízkosti jezera byla ještě větší zima než kde jinde. Tak tohle je slavné jezero Black Lake, začala s vysvětlováním Sakura. Taky se mu říká mrtvé jezero. Prý se tu ději zatraceně divné věci. Jak to všechno víš? Lidi žvaní a já poslouchám. Uvědom si, že v Harryho hospodě jsem pomalu den co den a pak Samuel mi řekl spoustu věcí o panství a před tímhle jezerem mě varoval ze všeho nejdříve. Tebe ne? Ale jo, řekl, že se nemám přibližovat k vodě. Za žádnou cenu. To bych ti taky radila. Od jezera táhne až nepřirozený chlad, cítíš to taky? Jo, ale to může být tím, že mrzne a fouká vítr a tady je velká plocha nekrytá stromy, takže je pochopitelné, že nám je větší zima, než v lese. Ten chlad a mlha se tu drží i přes léto, vlastně po celou dobu od chvíle, kdy se v jezeře usadili zdechliny. Co? Straší tady. Říká se, že v jezeře žijou mrtvoly a vábí pitomce, aby skákali do vody. Takže, kdybys najednou měla z ničeho nic chuť se vykoupat, tak rozhodně ne tady. Kasumi

8 vykročila blíž k molu a prohlížela si vodní plochu. Neviděla daleko, kvůli husté mlze. Sakura raději chytila svoji sestru za ruku. Pojď pryč. Jen klid. Nemám v plánu se tu utopit. Jen mě to místo fascinuje a děsí zároveň. Viděl tu někdo něco? Jo i ne. Říká se, že nějaký harant stáhl do vody svoji sestru. Neznělo by to tak hrozně, kdyby ten kluk nebyl už několik měsíců po smrti. Myslím, že by stálo za to všechnu vodu odčerpat. To by stálo spoustu peněz a práce. Jo, ale vem si, co by se mohlo najít. Jen si to představ hladina vody klesne na minimum a v bahně se tu budou rochnit čvachtající zombie. Já si něco takového s klidem umím představit, ale co ty? Oživlí mrtví, to je svět hororu. Jenže Black Mirror je horor sám o sobě. Všechny ty příběhy o démonech by mi možná přišly absurdní, kdybych je neslyšela z tvých a Samuelových úst. Takže buďto jsme všichni na panství cvoci, nebo je Black Mirror semeništěm zla. Druhá možnost se pravdě blíží víc, nicméně ani to není zcela přesné. Black Mirror mělo prostě smůlu a Peklo tu vždycky bylo a stále je jasně patrné. Jo a to je právě super. Myslela jsem, že se tu unudím k smrti, ale kdepak. Můžu vést osobní válku proti potvorám, co tu žijí. Střílení lidí není ani zdaleka tak zábavné, jako střílení démonů. Myslím, že začnu právě zde u jezera. Vymlouvat ti to nebudu, ale buď opatrná. Nechci, aby se ti něco stalo. Dám pozor. Jen co se Kasumi otočila ve snaze odejít, zahlédla koutkem oka, jak se zčeřila voda. Ryba? zeptala se. Tady ryby nejsou. Raději už půjdeme. Zajdeme na Warmhill, ano? Na kostel a farnost si dobře vzpomínám. Na Warmhill byl klid, který jen občas narušilo krákání vran, které kroužily kolem kostelní věže. V pravé části hřbitova hrobník Mark právě kopal hrob. V tuhle dobu to byla namáhavá práce, kvůli zmrzlé půdě. Tak to je náš hrobník, řekla Sakura, jmenuje se Mark a je to rasista a zmetek. Já vím. Už když jsme se potkali poprvé, tak na mě měl dost narážek. Nevíš, kdo umřel? Nemám ponětí. Možná jen připravuje díru pro někoho, kdo leží na smrtelný posteli. Prostě nemarní čas. Kasumi tomu ale nevěřila. Mark by totiž klidně mohl pár dnů počkat, než mrazy poleví a potom by vykopání hrobu bylo mnohem snazší. Přistoupila až k němu společně se Sakurou. Někdo zemřel? zeptala se Kasumi. Mark se na ni ohlédl s neskrývaným vztekem. Ano, jen škoda, že jste to nebyly vy dvě. Radši drž hubu, ty plesnivej hajzle! vykřikla Sakura. Povíte mi, kdo umřel? zeptala se Kasumi. Náš farář. Dnes v noci přišlo to z ničeho nic. Taky už byl dost starý Přesně osmdesát pět let mu bylo. Hmm, je po poledni, tak jak to, že o tom na zámku nikdo neví? Taková zpráva by se přece roznesla, ne? Nestojím o to, aby se to rozkřiklo, alespoň ne teď. Ještě jsem se s tím ani sám nevyrovnal Co naše svatba? Ohrozí ji to nějak? Máme se se Samuelem brát prvního ledna.

9 Mark nevěřícně zakroutil hlavou. Zemřel kněz a můj přítel a vás zajímá jen svatba?! To mi ani nepopřejete upřímnou soustrast? Nevím, jak má sestra, ale ode mne by ta soustrast rozhodně nebyla upřímná a já nemám ve zvyku lhát, zdůraznila Kasumi. Ani jedna z nás jsme ho pořádně neznaly, tak co čekáte? dodala Sakura. Jste sobecké svině! Doufám, že se co nevidět budete smažit v pekle. Zatímco Kasumi si z takovéto urážky nic nedělala, tak Sakuře vzplály oči zlostí. Říct mi někdo něco takového v Africe, tak bych mu ustřelila hlavu. S tebou, ty starej páprdo, to ale bude zajímavější. Sakura strčila do Marka a ten se zřítil do téměř vykopaného hrobu. Poté popadla lopatu a začala ho zasypávat hlínou. Kasumi ji však zarazila už po druhé lopatě. Neblbni. Taky bych toho sráče viděla radši mrtvého, ale na tohle se přijde a půjdeš sedět. Sakura se na chvíli zamyslela a poté lopatu hodila do jámy. Máš pravdu nestojí mi za to. Hej, hajzle, zavolala směrem k Markovi, který se pomalu zvedal. jestli, mě za tohle napráskáš, tak se vrátím a dokončím to. Věř mi, že pohřbení zaživa je kurevsky hnusnej způsob smrti. Sestry zašly k zadnímu hřbitovu, kde byla hrobka Gordonů. Zastavily se před ní a rozhlédly se okolo. Warmhillský hřbitov byl starý stovky let a mnoho hrobů ani nebylo řádně udržovaných. Mark už byl starý a na svoji práci nestačil. Pochmurná atmosféra hřbitova byla ještě zesílena nepříjemným počasím a mlhou. Tohle bude tvoje hrobka, sestřičko, řekla Sakura a pokusila se otevřít plechové dveře. Byly zamčené. Smůla, dovnitř se asi nepodíváme. Nevadí - ani mě to nezajímá. Vážně ne? Je mi jedno, kde skončím, až umřu. Klidně mě můžeš pochovat na zahradě u zámku, když budeš chtít. Hmm, vzhledem k tomu, kde jsme, bych si něco takového neriskla. Co když mě pak budeš chodit strašit?! Tak mě, pro mě za mě, dej zpopelnit a vysyp do moře. Anebo si s tebou posypu chodník, až bude mrznout. Ehh, promiň, neurazila jsem tě, že ne? Buď klidná mě těžko někdo urazí. Dělám si pochopitelně srandu, už jen proto, že ty nás všechny přežiješ! Sestry odešly z prostor hřbitova a prošly Warmhillskou vískou. Zde již nikdo nežil a tak se opuštěná stavení pouze rozpadala. Nebylo tu nic zajímavého k vidění a tak Sakura dovedla svoji sestru k bunkru, jež byl v lesích nedaleko odtud. Vstoupily dovnitř a Sakura poukázala na zaprášené a potrhané plátno velikého obrazu, na kterém byl zachycen důstojně vyhlížející muž s dlouhými černými vlasy. Tohle je ehh Sakura se snažila si vzpomenout, což jí dělalo nemalé problémy. Samuel mi to určitě říkal hmm jo už vím je to Lothar Gordon. Sakra, já si všechny ty jména a místa snad budu muset někam poznamenat. Nejspíše napíšu řádného průvodce panstvím Black Mirror. Ty? Nějak mi to k tobě nesedí. Umíš vůbec psát? Jasně, že jo! Když chci vést válku, musím mít zcela jasný přehled o bojišti, to je snad jasné! Popravdě děsím se toho, až ta tvá válka vypukne. To budeš pobíhat po panství s brokovnicí v ruce a střílet po všem, co se neohlásí jako člověk? To nechej na mě, sestřičko. Já už tenhle kraj vyčistím a jak už jsem řekla - první bitvu svedu

10 o Black Lake. Tak to přeju při hledání sponzora ochotného poskytnout prostředky a finance na odčerpání vody hodně štěstí. Mám to promyšlený provedu sbírku tady ve Willow Creek a zbytek dofinancuje místní šlechta, která jistě podpoří moji snahu o vyhubení mrtvol. Tak místní šlechta Ale asi na tom něco bude. Místní šlechta se poradí, zváží všechna pro a proti a patrně poskytne nejen potřebné finance, ale i jistou výpomoc v podobě zkušené vražedkyně. Teď mi ale pověz víc o Lotharovi a tomhle místě. Jak si přeješ. Chodící turistický průvodce po panství, kde místo lišek dávají dobrou noc zombie, je připraven podat vyčerpávající soubor informací o tomto přiblble se tvářícím individuu. Sakuro! Tvé vtípky možná někoho rozesmějí, ale mne asi ne. Nicméně jsem ráda, že jsi tak veselá a i mě to zvedá náladu. Dobře sestřičko, takže asi takhle Lothar před mnoha lety založil nemocnici pro duševně choré v Ashburry. Chtěl pomáhat všem těm magorům, co tam bydleli, jenže jednoho dne zmagořil a později umřel. Z Ashburry je dneska chátrající budova, kdysi sloužící jako hotel. Dnes ji vlastní tvůj přítelíček Samík. To, že Lotharův obraz visí právě zde, ale nebude náhoda Jistěže ne. Někdo ho sem totiž musel přinést Sakuro Někdy mi to prostě nedá Tadyhle se scházeli členové Řádu, který před lety opětovně zformovala Amanda Valeyová. Samuel má za to, že obraz sem pověsili proto, že stejně jako Lothar, tak i Řád bojoval proti šílenství. Přesněji proti kletbě Gordonů a ta ve svém počátku jisté šílenství způsobovala. Jako příklad můžu uvést Jamese Gordona, týpka, kterého zplodil William Gordon, což je Samuelův děd, s hmm, těžko říct s kým, ale určitě to byla žena. Jaká žena? Byla z rodiny? Ne, to asi ne. Nevím, o koho šlo. Ale dnes už to bude stejně jedno. Nebuď si tak jistá. Pokud šlo o nemanželské dítě Williama, pak si určitě vyhlédl nějakou mladou krásnou dívku. Dnes by jí nemuselo být ani sedmdesát let. Pravděpodobně ale bude již po smrti. Proč myslíš? James byl její syn! Musela se přece zajímat, co se s ním děje. I já se zajímala o svého syna a stálo ho to život. Kasumi, nebuď nešťastná. Radši poslouchej, co bylo s Jamesem dál. Jamese postihlo šílenství zapříčiněné kletbou, ale u Jamese se to neprojevilo naplno, kdežto u tvého nastávajícího ano. William strčil Jamese do Ashburry a ten se tam po mnoha letech oběsil. Tedy kdyby mě někdo zavřel do Ashburry, tak se tam zaručeně zblázním, až si říkám, jestli podobné ústavy naopak nezvyšují počet bláznů místo toho, aby je snižovaly. Ty už padlá na hlavu jsi, Sakuro, takže pobyt v blázinci by ti patrně neuškodil. Cha, chá, žena, která se nikdy nesměje, se právě pokusila o vtip. Já tě z té apatie ještě vyléčím, sestřičko. Jestli by to znamenalo, že se ti začnu podobat, tak si tu léčbu raději odpusť. Ha, ha. S tebou se člověk nenudí, Kasumi. Škoda, že jsme se nepotkaly už dřív. Kasumi se upřímně usmála. Přesně tak - je mi s tebou dobře. Možná jsi zvláštní, ale máš mě ráda a toho si cením. Když už mluvíme o Ashburry - se Samuelem jsem to také probírala a řekla mu, že promyslím, k čemu by nám ta budova mohla být. V nemocnici jsem nad využitím té budovy přemýšlela, ale nic mě nenapadá. Sem na Black Mirror nikdo jezdit nebude a nemá tedy smysl tam založit cokoli veřejného. Abych pravdu řekla jsem

11 v koncích. Nenapadá tě co s tím barákem dělat? Co školu bojových umění? Ne! Zcela jednoznačně ne! Myslíš, že by nebyl zájem? Jistě že byl, a jaký! Jenomže já přece nebudu druhé učit tomu co umím, vždyť bych si své potenciální nepřátele akorát posilovala. Něco jiného by to bylo u lidí, kterým věřím, jako třeba u tebe. Cizí lidi, ale učit ničemu nehodlám. Sakura si povzdechla, ale musela dát své sestře za pravdu. Praktičnost až za hrob. A co takhle specializovanou léčebnu, jako za starých časů? Nemyslím blázinec ale co ozdravovnu pro feťáky? Chceš mít tady na panství feťáky?! Ehm, jako bych nic neřekla. Možná někoho méně nebezpečného, třeba... hluchoněmé? To už by bylo reálnější. Otázkou je jestli město takovou budovu potřebuje. Ta budova je uzpůsobená na takovouto funkci je to místo, kde mohou lidé dlouhdobě bydlet, ale když máme dost peněz, nepotřebujeme ten barák pronajmout městu. Asi nám ta barabizna vážně k ničemu není. Ale dobře že je naše. Ženy prošly velikými otevřenými vraty a ocitly se v jeskyni. Po levici byly schůdky vedoucí k dalším vratům. Za nimi byl bunkr. Tak tady jsem mučila Adriana Gordona. Ty tmavé skvrny na zemi to bude zaschlá krev. Jeho krev. Samuel tvrdil, že jestli se to dozví někdo další, tak mi zakroutí krkem. Pravdu víme jen my tři a tak to zůstane. V žádném případě se o tom nikde nezmiňuj a ani v hospodě, když se opiješ, jasné? Jo, jen klid. Umím si dost dobře představit, co by se stalo, kdyby mi někdo uvěřil. Slibuju, že si pravdu nechám pro sebe. Cením si tvého slibu. Jen dej pozor, abys ho neporušila. Jinak mě stihne podobný osud jako Adriana? To asi ne, ale ztluču tě a to pořádně. Sakura se shýbla nad hlubokou šachtou v rohu sálu. Dávej pozor, ať nespadneš. Neboj se. Hmm, kdybych přivázala dlouhé pevné lano tamhle k zábradlí u vrat, tak by se dalo sešplhat. Raději ne. Je to nebezpečné. To, že o mě máš takový strach, mě jedině těší, ale nemůžu ti slíbit, že se tam dolů jednou nepodívám. Tak teď vyrazíme dál. V lesích na jihu odsud je kamenný kruh. Ještě jsem tam nebyla a raději tam ani nepůjdu. Jednak bych mohla zabloudit, protože White Wood je zatraceně temný a hustý les a pak v lesích žijou vlci a já s sebou nemám bouchačku. Hmm, tak mě napadá čistě teoreticky, kdybys potkala vlka, co uděláš? Utečeš nebo si to s ním půjdeš rozdat? Boj se zvířetem je něco úplně jiného než s člověkem. Jako neozbrojená by to bylo velice riskantní. Čekala bych, že řekneš nemožné. Nemožné to není. Jen je třeba znát protivníkovu slabinu. Chápu. Co takhle zajít na Salles? Je tam věž. Kasumi nic nenamítala a tak následovala svoji sestru po cestě vedoucí k Black Mirror. Zhruba v polovině cesty mezi Warmhill a zámkem se po pravé straně zvedala uzoučká

12 stezka, jež se držela podél skal, jež tu byly. Za deště muselo být obtížné vystoupat až nahoru a neuklouznout. Kasumi se na chvíli zastavila, aby popadla dech. Pohlédla vzhůru na vysokou skalní stěnu, která byla porostlá mechem a trsy nízké trávy. Asi to nebyl dobrý nápad, co? zeptala se Sakura. Potřebuju jen chvíli oddechu. Jasná věc, sestřičko. Zhruba po pěti minutách Kasumi vyrazila dál. Když obě sestry stanuly na vrcholu, naskytl se jim pohled na kruhovou strážní věž, jež byla vidět i z veliké dálky. Vypadala zlověstně a opuštěně. Kolem vrcholku věže kroužili havrani a krákali jak o život. Ještě jsem tu nebyla, řekla Sakura, ale z vršku je určitě fantastický výhled na celý kraj a výborně bude vidět i náš zámek. Sakura zabrala za kliku dřevěných vrátek vedoucích do věže. Kurva, je to zamčený! Klíč bude nejspíš na Warmhill. Do prdele! Zkusíme ty dveře vyrazit. Ty ne, sestřičko. Ty odpočívej. Sakura se natočila bokem a vrazila do dveří. Ty se jen trochu prohnuly. To dřevo stojí za hovno, jak je plesnivý, ale drží pevně. Kasumi přistoupila ke dveřím a semkla pravou ruku v pěst. Kasumičko, neblbni, varovala ji sestra. Jen ti do dveří udělám díru, prkna vylámeš ty. Zlomíš si ruku! Na tomhle dřevě ne. Kasumi se napřáhla, zhluboka se nadechla, vztekle zařvala a vrazila pěst přímo do dveří. Dřevo prasklo a Kasumi poté jen vytáhla ruku ven. Fíha. S tebou se nemusím bát, že si zapomenu klíče od zámku! Dřevo na dveřích našeho zámku je podstatně pevnější. Tam je mnohem jednodušší dveře vyrazit než prorazit. Sakura už vcelku snadno vylomila prkna dveří a vzniklým otvorem se protáhla dovnitř. Kasumi ji hned následovala. Obě stanuly v naprosto prázdné kruhové místnosti. U stěny byl žebřík do vyššího patra. Čekala jsem, že tu něco bude, řekla Kasumi a její hlas se rozléhal kolem jako ozvěna. Asi se to všechno už dávno vytahalo, řekla Sakura. Podíváme se nahoru. Ta dřevěná podlaha v patře nás snad udrží. Kasumi pohlédla vzhůru a prohlížela si pevné trámy podpírající dřevěnou podlahu patra. Poté sjela pohledem dolů na nevalně vyhlížející žebřík. Ten žebřík nestojí za nic. Sakura se přesto žebříku chytila ale jakmile se opřela nohou o první příčku, ta pod ní praskla. Kurva! vykřikla Sakura. Ten výhled musí být úžasný. Jak jen se tam dostat? Nenapadá tě něco, ségra? Kasumi přešla ke stěně a přela po ní rukou. Nerovnosti tu byly jen minimální, ale Kasumi by to stačilo, aby vylezla nahoru. Bylo by možné vylézt po stěně. Já ale nejsem Spider-man. Pro tebe to není, to je pravda. Nemáš takovou sílu v rukou. Ale s vhodným náčiním to zvládneš. Mám shánět horolezeckou výbavu jen pro to, že chci vylézt na věž? Tak sežeň dostatečně dlouhý žebřík. Víš kolik je to metrů? Takový žebříky snad ani nedělaj. Já vylezu nahoru a pošlu ti dolů lano. Počkej si pár dnů než mi bude zase dobře a pak ti pomůžu dostat se nahoru. To budeš zlatá, sestřičko. Kam půjdeme teď? Hmm, co takhle k majáku?

13 Obě sestry se vrátily k Black Mirror a pokračovaly druhou cestou k vesnici. Krátce před ní zabočily do lesů a po chvíli dorazily k útesům Sharp Edge, kde stál maják. Tohle je hustý místo, řekla Sakura. Chcípli tu dva lidi Robert Gordon a Amanda Valleyová. Robert umřel rukou tvého nastávajícího a Amanda uhořela kvůli jeho dceři Angelině, co pak nechala zapálil náš zámek. Má štěstí, že už je po smrti, jinak bych si ji našla a stáhla z kůže. Nemyslím, že bys na to měla žaludek. Musela bych to udělat za tebe V tuhle dobu je tady na útesech hrozně větrno, takže návštěvu Akademie si asi odpustím. Taky mi je dost zima, ale můžeme se schovat do majáku. Uvnitř by mělo být prázdno. Ne! Raději budu stát na větru než riskovat, že mi na hlavu spadne kus kamene. Je to zřícenina. Pravda pojď, jdeme ke klášteru. Vede tam už dávno zarostlá stezka z Willow Creek. Klášter patří řádu Cisterciáků, a přestože jsem se ptala snad už všech, co tu žijí, tak nikdo se prý nepodíval ani za zeď, co ho obklopuje. Lidé nejsou zvědaví? Možná kvůli strachu. Asi. My se ale nebojíme, takže vzhůru do kláštera. Sestry zamířily do Willow Creek. Téměř pustá vesnice vypadala v této roční době ještě mnohem prázdněji než obvykle. Sakura provedla svoji sestru několika málo ulicemi až k větší ploše sloužící jako parkoviště. Místní tu měli několik vozů, ale většina plochy zela prázdnotou. Odsud také vedla stezka nahoru na Ashburrské vrchy. Sakura se cesty držela jen okrajově, neboť se jen stěží dalo poznat, kudy dříve vedla. Zvládneš to stoupání? zeptala se Sakura, Kdyby něco, tak si dáme pauzu, stačí říct. Kasumi jen pokývala hlavou a stoupala dál. Nebylo to zase tak těžké, ale kousek pod vrcholem už cítila bolesti. Přemohla se a vylezla až na vrchol. Byla tu přes dva metry vysoká zeď a za ní veliká budova kláštera, ze které však byla vidět jen střecha. Kasumi se dotkla kamenné zdi a přejela po ní rukou. Ta zeď je hrozně hladká a rovná. Nevypadá to, že už je stará stovky let. Je to divný. Pojď, najdeme bránu. Kasumi následovala svoji sestru, která vyrazila podél zdi. Po necelých dvě stě metrech minula roh zdi a pokračovala dál. Přišlo jí divné, že brána tu nikde není, ale teprve, když obešla celou zeď kolem dokola, promluvila k sestře. Sakuro, v té zdi žádná brána není. To je blbost. Ještě jsme ji neobešly celou. Vidíš ty stopy před námi? Čípak asi budou? No jo, kurva. Na Yettiho jsou dost malý Musely jsme tu bránu minout. Nejsem tak blbá, abych si jí nevšimla. Ta zeď je celistvá a dovnitř žádná cesta nevede. Pojď dolů do vesnice. Už se začíná stmívat. Fajn, ale zítra se sem vrátíme, přelezeme zeď a konečně zjistíme, co je tohle podělaný místo zač. Raději bych s tím počkala, až se oteplí a roztaje sníh a hlavně až mi bude dobře. Sakura a Kasumi přišly do hospody U Tří soudků prosté putyky, o kterou však bylo dobře postaráno, neboť její majitel by za ni dal ruku do ohně. Hospůdka bylo ideální místo pro všechny lidi z okolí, kteří chtěli uhasit žízeň, dobře se najíst nebo jen probrat novinky, jež se na panství udály. První, co Kasumi zarazilo po vstupu do hospody byl nepříjemný kouř z cigaret, za který byli zodpovědní čtyři starší muži, jež tu hráli karty. Tohle čuchat nebudu, řekla zcela jasně a hlavně nahlas Kasumi. Vrátím se domů. Ne, počkej, zarazila ji Sakura a poté zakřičela na celou hospodu: Kasumi Sato, budoucí manželka Samuela Gordona není zvědavá na smrad, který tu vypouštíte. Takže okamžitě

14 zvednete prdele, otevřete okna, aby se tu vyvětralo a dokud tu Kasumi bude, nikdo z vás se cigára ani nedotkne, rozumíme si? Neriskuješ trochu? zeptala se tiše Kasumi. Dokud tu jsi se mnou, tak ani v nejmenším. Takže jestli se naserou, ne aby ses zdejchla. Jeden z mužů vstal od stolu a přistoupil ke Kasumi. Její ruce se semkly v pěst. Omlouváme se, řekl muž. Nebudeme vás obtěžovat a raději půjdeme. Muži se zvedli, nechali u Harryho jež byl za pultem, peníze a odešli. Ha, ha, to je autorita, řekl Harry a už naléval Sakuře pivo do zdobeného porcelánového korbele. Vítám vás zpátky na Black Mirror slečno Kasumi. Popravdě už jsem myslel, že se vás ani nedočkám. Dáte si také pivo nebo snad něco k snědku? Mám tu buřty naložené v octu. Pivo bude stačit. Obě sestry si odložily bundy a usedly do rohu, kde byla veliká lavice. Během okamžiku už měly na stole korbely s výborným černým pivem. Povím vám, paní Kasumi, hodně lidí vás považovalo za dávno mrtvou a odpusťte mi, že to takhle povím, ale šuškalo se, že pan Samuel je vámi dočista posedlý, jakoby si snad ani nepřipouštěl možnost, že se již nevrátíte. Upřímně jsem rád, že měl nakonec pravdu a že jste zpátky na Black Mirror, jen mi není jasné, z čeho to jeho přesvědčení pramenilo. Čtyři roky o vás nikdo ani neslyšel a pan Samuel prý také neměl žádné zprávy. Kasumi už věděla o Lilith a informacích, které Samuelovi předávala, ale pochopitelně nemohla něco takového říci před Harrym. Už před odjezdem jsem Samuelovi řekla, že až vyřídím, co potřebuji, vrátím se a to platilo. Ta záležitost mi trvala čtyři roky a ano je to dlouhá doba, jenže některé věci nejdou v zájmu bezpečnosti uspěchat. Šlo mi o život, Harry, jak už možná víte a abych zvýšila své šance na přežití, musela jsem být opatrná. Jo, vložila se do hovoru Sakura, Kasumi chtělo zabít spoustu zmrdů a žádný neuspěl. To jsem rád. Pravdou je, že když se rozkřiklo, že plánujete svatbu, hodně lidí to nedokázalo překousnout. Kvůli mému původu? Tak, tak. Nejste urozené krve a navíc jste cizinka. Nicméně podle mě záleží na tom jaká jste uvnitř a já vím, že lepšího člověka by pan Samuel jen těžko hledal. Lidi nezapomínají na to, co se tu před lety dělo, ale pomalu se jim z hlavy vykuřuje, kdo se zasloužil, aby to pominulo a tak mnohým často připomínám vaše činy. Směl bych vědět, co se na panství pod vaší, řekněme vládou, změní? Mojí vládou? Myslel jsem to spíše obrazně, ale nejde popřít, že Gordonové jsou i v dnešní době důležití a ovlivňují dění na panství. Kasumi se napila piva a otřela si ústa od pěny. Nikomu nevládnu, to za prvé. A za druhé nemyslím, že by se něco zásadního změnilo. Mám ale pocit, že tak docela nechápete můj vztah k zdejším lidem, potažmo celému panství. Nejsem a nebudu žádná ochránkyně zákona nebo spravedlnosti, nicméně budu ctít své zásady, jak to dělám už řadu let. Vše se ale vztahuje jen a jen na mě samotnou a případně na mé blízké. Uvedu vám to na příkladu, abyste to lépe pochopil. Řekněme, že někdo zavraždí kupříkladu vašeho syna. To je strašná představa! Pro vás určitě ano, ale tak snáz pochopíte, co vám chci sdělit. Vy budete chtít, abych vraha potrestala. Není to žádné chvástání, když řeknu, že na to budu mít velice slušné předpoklady, nicméně já se do ničeho takového zaplétat nebudu a to do té doby, dokud ten vrah neohrozí mě nebo ty, které miluji. Chcete. chcete tvrdit, že budete klidně přihlížet, jak mého Ephrama někdo vraždí? To to

15 je příšerné! Věc názoru. Jste hrozně chladná. Jo, jako mrazák, sestřičko, poznamenala Sakura. Možná jsem a možná je to jen životní zkušenost, díky které vím, že není bezpečné pouštět si k tělu ty, kteří mi nejsou věrní. Harry byl z Kasuminých slov celý přešlý, což ženám neuniklo. Tys tomu dala, sestřičko, řekla Sakura a zašla k Harrymu. Usedla na barovou stoličku a dala se do vysvětlování. Já chápu, že si o Kasumi asi teď zrovna myslíš, že je zlá a že je to děsná mrcha. Eh, ne to ne. Ale jo, vidím na tobě, jak jsi z jejích slov mimo. Já čekal jsem, že nám bude pomáhat a chránit nás. Svým způsobem bude. Tomu nerozumím, vždyť jste ji sama slyšela. Jo, ale ti parchanti, co tu kdysi strašili, jsou díky ní vyřízení. Nejde o to, jestli to udělala kvůli vám, ale hlavní je, že to udělala. Ať tak nebo tak, vděčíte za to právě jí. To, že je tady na panství nikomu slušnému neublíží. Když Kasumi nikdo nebude ubližovat, tak bude vše ok. Nicméně víte, že se na ni můžete spoléhat v omezené míře, ale to platí pro všechny, ne snad? Chápej, sestřička je holka, která se neplete do cizích věcí. Tak s ní zkuste všichni dobře vycházet, aby vás za cizí nepovažovala a bude to, jak sis přál. Stručně a jasně Harry víš na čem jsi, tak se dle toho zařiď. Kasumi není polda, aby chránila zadky všem okolo. Je to ženská, která vyřídí každého, kdo s ní bude vyjebávat, ale nebude ubližovat těm, co si jí váží a dobře s ní vycházejí. Takže když se k ní lidi budou chovat mile, značně tím zvýší šanci, že se dožijí důchodu. Máte asi pravdu Sakura se vrátila ke Kasumi a chvíli spolu mlčky popíjely. Asi po deseti minutách se ozval již uklidněný Harry. Vadilo by vám hodně, kdybych se vzdálil? zeptal se Harry. Kluk je nemocný, nejspíše angína a tak se o něj potřebuju postarat. Uvařit čaj, dát lék Klidně běžte, odvětila Kasumi. Dobře, vrátím se tak za čtvrt hodinky, ale kdyby něco, tak mě zavolejte. Po odchodu Harryho zůstaly obě ženy v místnosti samy a nedalo se říci, že by jim to vadilo. Obzvláště Kasumi měla ráda soukromí. Co pivo? Chutná? zeptala se Sakura. Není špatné. Harry je fajn, co? Moc ho neznám. Viděli jsme se hmm no asi jednou. Je dobře, že jsi mu to vysvětlila. Vkládal do tebe velké naděje a tys ho zklamala. Jeho problém. Do hospody vstoupil Conrad Spooner současný inspektor policie. Odložil si svůj drahý kabát na věšák a rozhlédl se po místnosti. Harry se vrátí tak za deset minut, takže jestli počkáš řekla Sakura Počkám. Nakonec s váma se nudit nebudu. Vy budete ta slavná Kasumi Sato, že? zeptal se inspektor a usedl k vedlejšímu stolu. Nevím, jestli slavná, ale ano jsem to já. A vy jste kdo? To je Conrad Spooner, řekla Sakura. Místní polda. Dokonce inspektor. A co Colliere? zeptala se Kasumi. Už skončil?

16 Skončil, odvětil Spooner, ale bohužel ne úplně. Colliere odtáhl do své nory, ehh, do důchodu chci říct. Mezi náma, Kasumi, víte, že jste mi kurevsky zhatila plány do budoucna? Vážně? Pokračujte, možná mě to potěší. Celou dobu doufám, že konečně sklátím tu Parvati a vy ji odsud vyženete. Tak za prvé - o vaše klácení patrně nestála a upřímně, nedivím se. Za druhé vyhnala se sama, když se mě pokusila zabít. No a za třetí pokud se sem vrátí, tak se dá očekávat, že ke klácení opět nedojde, jelikož ji zkusím zlikvidovat a vzhledem k tomu, jak zbaběle na to šla ona, tak mi nic nebude bránit ji klidně rozsekat katanou na kusy. Nicméně můžu vás ujistit, že o ty kousky stát nebudu, takže vám ji potom klidně přenechám a teď to nejlepší poté už proti vašemu klácení nebude protestovat. To mi můžete věřit. Ha, ha, ha, zasmál Conrad s notnou dávkou sarkasmu. Zřejmě si ráda střílíte z lidí. Ani ne. Já to myslím vážně. Možná bych mohl najít jinou ženu, kterou by stálo za to hmm provětrat. V tom případě jsi na špatně adrese, řekla Sakura. Conrad si s naprostým klidem dal nohu přes nohu a pohodlně se opřel. Co vím, řekla Sakura Tak jsi Edwardovi vzal jeho snoubenku a pak jsi ji jednoduše opustil. Jo, nicméně jsem to s ní myslel vážně. Pokud by se mnou tehdy odjela, možná by náš vztah ještě pár měsíců či let fungoval. Tomu říkáte vážný vztah? zeptala se Kasumi. Pár let? Než vás omrzí?! Měla si to ta husička lépe promyslet a možná by byla ještě naživu. Ale Denise už je minulost a navíc vzdálená minulost. Já žiju přítomností, takže co vy, Sakuro? Jste na muže zákona? Na muže ano. Na tebe ne, odvětila Sakura. Něco s tím uděláme. My Angličané dovedeme být velice přitažliví, abych tak řekl. Vlastně mám pocit, že už o mě začínáte stát. Sakura si přesedla ke Conradovu stolu. Vida, řekl inspektor Slušný začátek. Můj začátek a tvůj konec, blbečku. Seber si saky paky a zmiz odsud nebo ti jednu vlepím. Vážně? Jak by se ti líbila taková pěkná útulná cela? Bude lepší ho nechat být, Sakuro, řekla Kasumi. Prosím?! To mi říkáš ty?! Přesně tak. Nenech se vyprovokovat. Ty mu rozbiješ hubu a on ti bude vyhrožovat, že tě zavře, pokud s ním nebudeš mít pohlavní styk. Vypadá to, že tvoje sestra má bujnou fantazii, ale něco na tom je. Tak do toho, dej mi facku. Ségra má pravdu. Já s násilnostmi nezačnu, ale pokud ty ano, tak tě odsud odnesou nohama napřed. Hůů, už se bojím, ha, ha, zasmál se Spooner. Sakura zase vstala ve snaze vrátit se ke Kasumi a toho Spooner využil, aby ji plácnul přes zadek. Sakura se okamžitě otočila a sledovala Spoonerův samolibý výraz v obličeji. Poté se zaměřila na Spoonerův kabát. Popadla ho a vyhodila ven do bláta. To už Spooner stál vedle ní a byl vzteky bez sebe. Ty krávo! Víš, kolik stojí čistírna?! Napřáhl se ve snaze Sakuru udeřit, ale ruka mu uvízla v Kasumině dlani. Přirazila Conrada ke stěně a pohlédla mu do očí. Udeříš ji a budeš si po zemi sbírat zuby, řekla Kasumi s naprostým klidem. Možná, že tady v Anglii jste zvyklí plácat holky po zadku, ale já na to nejsem zvědavá. Udělat to mě, dostaneš po hubě, ale to jen tak na okraj. Nicméně praštit moji sestru je skoro to samé jako praštit mě. Prašť mě a budeš v lepším případě mrzák, v horším mrtvola. Co se to tu děje? ptal se Harry, který seshora slyšel Spoonerův křik. To nic, řekl inspektor, Jsem na odchodu. Dobrou noc.

17 Může mi to některá z vás prosím vysvětlit? ptal se Harry, když Spooner odešel. Do vysvětlování se pustila Sakura. Jen setkání s volem, jehož ego kleslo díky sestře na bod mrazu. Víš Harry, když jsi ten starosta, co takhle vyhlásit rozhlasem, že Kasumi Sato je na Black Mirror a že by bylo lepší chovat se k ní a jejím blízkým slušně. Ono naštvat moji sestru škodí zdraví a to ne málo. Vlastně je skoro jako rakovina. Opravdu úchvatné přirovnání, Sakuro, řekla Kasumi. Nech si té ironie, sestřičko, vždyť je to pravda. Jsi taky taková metla lidstva, i když v menším měřítku. Ale i tak nedivila bych se, kdyby během pěti, deseti let klesl počet obyvatel Black Mirror na minimum. Obě sestry se zase posadily ke svému stolu a napily se piva. Víš jakou mám radost z toho že ses mě zastala? řekla celá rozradostnělá Sakura. Kasumi právě ukázala, že jí na mně záleží a to je super! Jen klid, Sakuro, řekla Kasumi. Máš ale pravdu záleží mi na tobě. Cha, chá, Harry, nalijte nám něco pořádně silného, ať to oslavíme. Já nic dalšího pít nechci. To nevadí, já se obětuju za tebe, sestřičko. Sakura se během chvíle začala nalévat kvalitní Irskou whisky. Kasumi jí několikrát říkala, aby toho už nechala, avšak Sakura neposlechla. V devět večer Kasumi zaplatila útratu a chystala se odejít. Sakura si musela podpírat hlavu, aby jí neklesla až na desku stolu. Jak často takhle pije? zeptala se Kasumi Harryho. No takhle se ještě nikdy nezřídila, ale jinak sem chodí pít pomalu každý druhý den. Jestli mi ale chcete zakázat jí nalévat, paní Kasumi, tak vás sice pochopím, ale nebudu moct poslechnout. Bojím se totiž, že by mohla mít sklony k násilí. Často tu vypráví historky z války, a i kdyby jen polovina z toho byla pravda, tak musím uznat, že je to velice nebezpečná a zkušená mladá žena. Jo měla těžký život. K vám si ale násilnosti určitě nedovolí, že? Za střízliva určitě ne, ale teď Ožrat se jako prase neberu jako polehčující okolnost, takže jestli mě kvůli chlastu napadne, bude jí to hodně bolet. Ale nepřehnala byste to, že ne? Ono, já ji mám docela rád, přeci jen je jinak veselá a taky dokáže přilákat hodně štamgastů těmi svými příhodami. Nebojte se. Řekla bych, že v nejhorším k vám příště přijde se sádrou, to když jí zlomím ruku. Kasumi se oblékla a chytila Sakura za paži. Tak pojď, jdeme. Có? Eh Sakura se zvedla ze židle a okamžitě by padla k zemi, kdyby jí Kasumi nezachytila. Harry nalij mi ještě jednu jednu ehh Drž hubu a pojď! zařvala Kasumi. Věř mi, že kdyby nebyly takový mrazy, tak tě nechám venku před hospodou. Nemám vám s ní pomoct? nabídl se Harry. Ne, to je dobrý. Na viděnou, rozloučila se Kasumi a dovlekla svoji sestru ven. Tady byla již tma, ale díky sněhu, od kterého se odrážel měsíční svit, bylo stále dobře vidět na cestu. Sakura se musela přidržovat svojí sestry, aby se vůbec udržela na nohou. Kašumi ehh nebij mě. Já už budu hodná. Nebudeš a takhle bychom domů nedošly ani do půlnoci. Kasumi si svoji sestru přehodila přes rameno a vyrazila rychlým krokem k zámku.

18 Na zámku už všichni spali až na Samuela, který nervózně přešlapoval v hale. Když se ve dveřích konečně objevila jeho milá, nevěděl, jestli se má radovat nebo jí vynadat. Kde jste byly takovou dobu a proboha co se jí stalo? Snad ne Jen se ožrala jako prase. Eh hele, Samuel. Proč chodí po stropě? Je úplně namol, konstatoval Samuel. Zvládneš ji odnést nahoru do pokoje nebo ti mám pomoct? Odnesu ji, ostatně odnesla bych i tebe, kdyby na to přišlo. Na rozdíl od ní já znám své hranice. Sakuřin pokoj je hned naproti schodišti. Já vím. Jsem docela utahaná, takže se jen osprchuji a jdu spát. Počkám na tebe v ložnici. Kasumi vynesla sestru do patra a uložila ji na posteli v jejím pokoji. Chystala se odejít, když ji sestra zarazila. Eh Kasumi počkej. Chceš něco? Ehh, promiň mi to, kňučela smutná Sakura, která si uvědomovala svoji chybu. Já jsem měla takovou radost, že Já tě mám moc ráda a nechci, aby ses na mě ehh zlobila. Myslela jsem, že mám jen jedno dítě, ale ty ho dokážeš s klidem zastoupit, že? Kolikrát jsem ti to říkala, že máš s pitím přestat? Měla měla jsi mi jednu vrazit, ale šetrně. Kasumi se na chvilku posadila k Sakuře na postel. Víš, že taková nejsem. Nemůžu tě bít za to, že se napiješ, ale měla bys vědět, kdy přestat. Je tu hrozný vedro, řekla Sakura a přetáhla si přes hlavu košili. Kasumi zarazila Sakuřino zraněními poznamenané tělo. Ukaž se mi Ty jizvy nemáš kvůli tomu bolesti? Třeba na těch zádech to je vážně ošklivý. Eh od biče to bolí, ale to je dobrý já to zmáknu. Žádnej bič mě nesrazí na kolena. Já jsem jsem kráva. Ospalá kráva. Kdybys chtěla, můžeš s tím klidně za doktorem. Třeba by se to dalo spravit a nekoukej na cenu, protože my se Samuelem ti léčbu zaplatíme. Sakura už ale nevnímala a pouze tiše chrápala. Kasumi se v koupelně osprchovala a pak v noční košili zamířila do ložnice. No né obdivoval Kasumi Samuel. Tobě to vážně sluší. Vzpomínáš si, že tahle košile s drakem byl můj dárek k tvým devětadvacetinám? Samozřejmě. Už je to dávno, ale stále v mé paměti. Kasumi si lehla vedle Samuela, ale ještě předtím si košili rozvázala a odhalila tak svoje tělo. Jak se ti líbí moje ehh tedy vlastně naše panství? Je úžasné. Jsem za tu procházku ráda, i když to dopadlo takhle. Většinu těch míst už jsem tehdy navštívila, ale nebyla jsem u Black Lake, u kláštera a u věže. O jezeře mi Sakura navyprávěla dost věcí, věž se nezdá být něčím zvláštním, ale co klášter? Je obklopen vysokou zdí a nikde nejsou vrata. O klášteře se toho moc neví. Nepamatuji si, že by se někdo podíval dovnitř. Na to se místní moc bojí anebo jim to nestojí za námahu. Chápu to ale tak, že ty se tam vydáš?

19 Určitě. Třeba na něco narazím. Dej na sebe pozor, lásko. Ten klášter je opředen tajemnem. Kdoví na co tam natrefíš. Krysy, pavouci, netopýři, tohle mě nevyděsí. Hmm, čeho se vlastně bojíš? Spousta žen se vyděsí, když uvidí hada nebo velkého chlupatého pavouka. Nemívám ze zvířat strach. Každé zvíře jde zabít, stejně jako každý člověk. Místo toho abych se nechala v nebezpečných situacích ovládnout strachem, raději hledám východisko, které obvykle spočívá v usmrcení protivníka. Praktické Samuel svoji milou políbil a objal. Kasumi se k němu přitiskla blíž. Jasně cítil teplo jejího těla. Zahleděl se jí do klidných hnědých očí, které vyzařovaly vyrovnanost a inteligenci. Zdá se mi, že slyším takové tlumené chrčení. Tobě něco je? Trochu mě bolí na plicích, když zhluboka dýchám. Během pár dnů by se to mělo spravit, a když ne, tak půjdu k doktorovi. Samuel se zamračil. Doufám, že to nic vážného není. Vím, jak je pro tebe důležité být fyzicky zcela v pořádku. Víš o tom, že Sakura se mnou chce měřit síly? Za výhru dostanu masáž, ale postupně ztrácím odvahu svěřit své tělo do Sakuřiny péče. Asi ji přemluvím, aby se soutěžilo o koupel. O koupel? Horká voda, vonné oleje, výtažky z bylin, Nechám ji, ať mi to připraví na svatební noc. Ne abys prohrála i když s tímhle tělem to snad ani nejde. Kasumi si sundala košili a odkryla tak celé své tělo. Zatím nevím, jak moc ji chci porazit. Být to někdo cizí, tak ze sebe zcela určitě vydám všechno, ale u ní je to zvláštní, ale nechci, aby pak byla smutná. Vzpomeň si na to, jak si se s ní musela dnes tahat a ten soucit tě přejde. A kdyby ne, tak dej pozor a moc ji nepodceňuj, aby se ti to nevymstilo. Každé ráno chodí běhat. Kasumi si protáhla levou nohu a trochu ji pozvedla. O tak svalnatých a pružných nohách se Sakuře mohlo jen zdát. Hmm, zdá se, že při sprintu tě Sakura uvidí jen na startu a v cíli, usmál se Samuel. Kasumi začala svého milého vášnivě líbat a krátce nato přešli k pohlavnímu styku Dalšího dne si Samuel a Kasumi užívali prvního společného rána na Black Mirror. V jejich pokoji bylo ticho. Milenci k sobě byli přitisknutí a dlouhou dobu jen tak spokojeně leželi. Samuel svoji milou šimral na břiše, což jí bylo velice příjemné. Do pokoje vtrhla Sakura ve vojenském oblečení a s brokovnicí, jež dříve patřívala Parvati. Proboha, vy pořád ležíte? U Samuela to chápu, ale že i ty, Kasumi To jsi taková lemra? Už je po desáté! Já si byla zaběhat, nasnídala jsem se, pohrála si s Desem a vybavila se na akci, zatímco ty se tu válíš a vystavuješ kozy. Samuel a Kasumi nebyli Sakuřiným proslovem nijak zaskočeni a rozhodně to nevypadalo, že by si z toho něco dělali. Milá sestro, začala Kasumi s notnou dávkou ironie, už včera jsem říkala, že budu odpočívat, ostatně mám to nakázané přímo od doktorů. To, že bude poledne, mě nijak nevadí a snídat dnes nehodlám. Běhat nepotřebuji, zato ty bys měla pořádně trénovat, jestli chceš mít proti mně alespoň nějakou šanci. Že sis hrála s Desem je fajn i když mě trochu děsí, jak ty vaše hry mohou vypadat, obzvláště v tvé režii. Na žádnou akci s tebou dnes nejdu. Ten klášter tam stojí už stovky let a nemyslím, že se sebere a uteče nám. Kasumi se

20 protáhla a vypnula hruď. No a prsa si můžu vystavovat, kdy chci. Obzvláště, když je na ně tak pěkný pohled, dodal Samuel Taky mám hezký prsa! řekla Sakura a začala se svlékat. Nekaž mi den takhle brzo, Sakuro, zarazil ji Samuel. Có? Tak abys věděl nemůžu za to, že mám malý kozy. A co se jizev týče, tak ty jsou naopak hustý. Možná hustý, ale ne hezký. A pak ten tvůj sestřih tady nejsme v armádě, Sakuro. Co takhle si nechat narůst vlasy? zeptal se Samuel. Hmm, zvažovala jsem, že si nechám vzadu narůst ocásek a tady na temeni takový úzký proužek vlasů. Fajn, řekla Kasumi, tak zvažuj dál a hlavně na to nespěchej. Když budeš celý den zvažovat svůj účes, nám to vadit nebude, že ne? Přesně tak a nezapomeň za sebou zavřít. Sakura práskla dveřmi a Samuel s Kasumi se rozesmáli. S tou holkou se člověk vážně nestihne nudit, řekl Samuel. A to ještě nevíš, co plánuje. Raději mi to ani neříkej, ať si nekazím náladu. Místo toho mi pověz, co svatba a šaty? Ptáš se pořád. Bojím se, že si to rozmyslíš. Pochop, že by to byla hrozná ostuda nejít před oltář v šatech. Zítra je štědrý den, tak pojedeme do města, jo? Potřebuju se postarat o dárky a spojíme to s přípravami na svatbu. A počkej, teď jsem si na něco vzpomněla včera umřel farář. Cože? Náš farář? Jo. Hrobník to chtěl tajit, ale počítám, že dnes už to musí vědět celá ves. To je zlé. Zlé? Byla to svině, která tě chtěla utopit v jezeře! To chtěli tehdy všichni a jsem vážně rád, že se jim za to nemstíš. Zůstali bychom na panství sami Smrt faráře nám ale hatí plány. Doufám, že ho brzo někdo nahradí. Taky budeme muset jít na pohřeb. Jakže?! Je to slušnost. Je slušnost poslouchat nesmyslné kecy kněze a pak sledovat rakev s mrtvolou, jak se spouští do díry v zemi? Slušnost je se tam alespoň ukázat. To asi nejsem slušná Podívej, dělej si, co chceš, ale je to blbost. Nepřijde ti lepší zůstat raději doma s rodinou, než chodit na pohřeb? Uskuteční se i bez tebe a možná ve větším klidu. Hmm, asi máš pravdu. Nakonec - na můj pohřeb taky nikdo nepřijde a když už, tak jen proto, aby plivli na rakev. Vidíš to moc černě, a i kdyby, tak po smrti už ti to bude jedno. Tomu faráři je to taky jedno. Kdyby ho hodili na hnůj, mělo by to větší užitek, než ho cpát do rakve a pouštět pod zem. Pohřby se nedělají pro mrtvé, ale pro ty, kdo ještě žijí. Pozůstalí si popláčou, přestože smutnit můžou kdykoli a ti ostatní mají alespoň nějakou vzpomínku a změnu v jinak stereotypním životě. No, a pokud se potom pořádá ještě hostina, tak se všichni řádně nadlábnou na účet pozůstalých. To by taky byl jediný důvod, proč bych na ten pohřeb měla jít, ale nepředpokládám, že rodina faráře, pokud tedy vůbec nějakou má, bude pořádat smuteční hostinu. Zní to strašně, to co říkáš, jenomže máš pravdu. Po smrti je člověku všechno jedno, pokud tedy umře za normálních podmínek. I tak bych si ale přál skončit po smrti v naší hrobce.