Kontaktní pracoviště Česká Lípa - Analýza vývoje na trhu práce za 1. pololetí 2011 ANALÝZA VÝVOJE NA TRHU PRÁCE V OKRESE ČESKÁ LÍPA

Transkript

1 ANALÝZA VÝVOJE NA TRHU PRÁCE V OKRESE ČESKÁ LÍPA za 1. pololetí 2011 Kontaktní pracoviště Česká Lípa září 2011

2 OBSAH OBSAH CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU ČESKÁ LÍPA SPECIFIKACE OKRESU EKONOMICKÁ, SOCIÁLNÍ A DEMOGRAFICKÁ SITUACE SILNÉ STRÁNKY OKRESU SLABÉ STRÁNKY OKRESU ZAMĚSTNANOST CELKOVÁ ZAMĚSTNANOST ZAMĚSTNANOST U NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH ZAMĚSTNAVATELŮ VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA (VPM) NEZAMĚSTNANOST VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI Faktory příznivě ovlivňující nezaměstnanost Faktory nepříznivě ovlivňující nezaměstnanost Insolvence Hromadné propouštění Částečná nezaměstnanost ABSOLVENTI A MLADISTVÍ OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM SITUACE DALŠÍCH PROBLÉMOVÝCH SKUPIN NA TRHU PRÁCE Osoby ve věku Dlouhodobě nezaměstnaní SHRNUTÍ SITUACE V JEDNOTLIVÝCH MIKROREGIONECH V OKRESE ČESKÁ LÍPA MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V JEDNOTLIVÝCH MIKROREGIONECH K CIZINCI NA TRHU PRÁCE ZELENÉ KARTY MODRÉ KARTY ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ, U KTERÝCH SE POVOLENÍ K ZAMĚSTNÁNÍ NEVYŽADUJE ZAMĚSTNÁVÁNÍ OBČANŮ EU, EHP A ŠVÝCARSKA SHRNUTÍ AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI KOMENTÁŘ K REALIZACI (ÚČINNOSTI) JEDNOTLIVÝCH NÁSTROJŮ APZ Rekvalifikace a poradenské činnosti Veřejně prospěšné práce Společensky účelná pracovní místa Chráněné pracovní dílny, chráněná pracovní místa REALIZACE APZ V 1. POLOLETÍ VPP SÚPM vyhrazená SÚPM - zřízená SÚPM - SVČ SÚPM a VPP v Regionálních individuálních projektech (dále jen RIP) Zaměstnávání OZP Chráněné pracovní dílny, chráněná pracovní místa Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se ZP Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením REKVALIFIKACE Nejčastěji poskytované rekvalifikace v 1. pololetí 2011:

3 5.3.2 Rekvalifikace s praktickou částí výuky Návaznost rekvalifikací na dílčí kvalifikace Rekvalifikace MOST podpora tradičních řemesel na Českolipsku mezi mladými lidmi PORADENSKÉ ČINNOSTI Individuální poradenství Skupinové informační schůzky pro nově evidované Skupinové informační schůzky pro zájemce o poradenské činnosti a rekvalifikace Poradenské programy Pracovní diagnostika COMDI Poradenský program ABSOLVENT Realizace Job clubů interních Činnost informačního poradenského střediska (IPS) Burza škol EURES Evropské služby zaměstnanosti REGIONÁLNÍ INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY V LIBERECKÉM KRAJI ZKUŠENOSTI S REALIZOVANÝMI PROJEKTY ESF Restart pro Českolipsko Restart znamená novou šanci SeZam AKTIVITY REALIZOVANÉ ÚŘADEM PRÁCE PASIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ TRHU PRÁCE V OKRESE DVĚ VARIANTY MOŽNÉHO VÝVOJE NEZAMĚSTNANOSTI Zpracovala: Ing. Barbora Rajtrová, analytička trhu práce Bc. Marcela Ottová, vedoucí oddělení zaměstnanosti Schválila: Mgr. Zdeňka Cibulková, ředitelka kontaktního pracoviště krajské pobočky Úřadu práce ČR v Liberci - Česká Lípa 2

4 1. Celková charakteristika okresu Česká Lípa 1.1 Specifikace okresu Okres Česká Lípa, který je jedním ze čtyř okresů Libereckého kraje, lze nalézt v jeho západní části. Okres Česká Lípa je pohraničním okresem na severu hraničícím krátkým úsekem se Spolkovou republikou Německo. Svou rozlohou km 2 je největším okresem Libereckého kraje, z jehož území zaujímá jednu třetinu. Hustota osídlení 97,1 obyvatel na km 2 v okrese Česká Lípa je ze všech okresů Libereckého kraje nejnižší. Území okresu lze rozdělit na tři geografická pásma: nížinné (do 300 m.n.m.) oblast Doks a Dubé; podhorské ( m.n.m.) ohraničeno obcemi Stružnice, Skalice u České Lípy, Cvikov, Mimoň a horské (nad 500 m.n.m.) Kamenický Šenov, Prácheň, Krompach. Podíl zemědělské půdy na celkové rozloze okresu se pohybuje kolem 40%, podíl lesní půdy přesahuje 46%. Nejrozsáhlejší lesy jsou v severní části okresu, kam zasahují Lužické hory a v oblasti Ralské pahorkatiny v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Ralsko. Ráz krajiny je spoluutvářen více než ha vodních ploch z nichž největší je Máchovo jezero známé jako rekreační oblast, ale také sloužící k chovu ryb. Neopomenutelnými vodními plochami jsou Dokeská, Hamerská a Holanská rybniční soustava patřící k nejvýznamnějším rybářským oblastem v kraji. Hlavním vodním tokem je řeka Ploučnice protékající okresem od východu k západu. Okres Česká Lípa je díky procházejícím dopravním komunikacím významným dopravním uzlem regionu. V jižním směru spojuje silnice I. třídy I/9 region s Prahou a ve směru severním s hraničními přechody do Spolkové republiky Německo. Ve směru východ-západ protíná území silnice II. třídy č. 262 spojující průmyslovou oblast severozápadních Čech s liberecko-jabloneckou aglomerací. Především díky poměrně dobrému životnímu prostředí, výhodným přírodním podmínkám a množstvím kulturněhistorických památek je Českolipsko vyhledávanou rekreační oblastí českých i zahraničních turistů. Příroda Českolipska je neobyčejně pestrá a rozmanitá. Na celkem malé rozloze se střídají horské oblasti s plošším územím. Na území okresu Česká Lípa lze nalézt tři chráněné krajinné oblasti zasahující svou rozlohou do regionu Českolipska (České středohoří, Lužické hory a Kokořínsko), a několik národních přírodních rezervací (Jezevčí vrch, Novozámecký rybník). Zajímavými a neopomenutelnými národními přírodními památkami jsou Peklo a Panská skála. K nejnavštěvovanějším historickým památkám patří dominanta regionu hrad Bezděz, zámek Zákupy, hrad Houska. V pískovcovém masívu stolové hory vznikl i největší skalní hrad v Čechách - Sloup. Okres Česká Lípa je známý díky sklářskému průmyslu jehož historii zachycují sklářská muzea v Novém Boru a Kamenickém Šenově. Za zmínku stojí i hasičské muzeum v Novém Oldřichově, kde je možné shlédnout stovky unikátních exponátů, či literární památník v Doksech věnovaný osobě K. H. Máchy. Bohatství lidové kultury představuje muzeum lidového bydlení v Kravařích. Vedle letní rekreace spojené s vodními aktivitami kolem Máchova jezera se rozvíjí i cykloturistika. Domácímu i zahraničnímu cestovnímu ruchu slouží četné hotely, soukromé penziony a další ubytovací zařízení. 3

5 1.2 Ekonomická, sociální a demografická situace Na území okresu se nachází 57 obcí, z toho 11 měst a 1 městys. K mělo město Česká Lípa obyvatel. V celém okrese Česká Lípa bylo k obyvatel. Hustotou zalidnění 97,1 osob na 1 km 2 je okres Česká Lípa nejméně zalidněným okresem kraje. Počet ekonomicky aktivního obyvatelstva v okrese je (tj. 50%). Míra nezaměstnanosti (MN) činila v okrese Česká Lípa v červnu ,6% a v červnu ,6%. Od června 2010 do června 2011 klesl počet uchazečů o zaměstnání celkem o 368 osob. Z hlediska míry nezaměstnanosti došlo za stejné sledované období ke snížení o 1,0%. Průměrná hrubá měsíční mzda v Libereckém kraji v I. čtvrtletí 2011 činila Kč, tedy 7. nejvyšší v rámci jednotlivých krajů České republiky. Okres Česká Lípa patří mezi okresy s tradičně rozšířeným průmyslem. Mezi nejvýznamnější průmyslové obory okresu patří výroba zaměřená na automobilový průmysl a sklářská výroba. Sklářská výroba v okrese má v některých technologiích mnohaletou tradici a jedinečnost, je soustředěna zejména v mikroregionu Novoborsko ve městech Nový Bor a Kamenický Šenov (EGERMANN, s.r.o., Crystalex CZ, s.r.o., PRECIOSA-LUSTRY, a.s.). Firmy zaměřené na výrobu automobilových dílů a doplňků našly své sídlo především v okresním městě a ve Stráži pod Ralskem (JOHNSON CONTROLS AUTOMOBILOVÉ SOUČÁSTKY, k.s., Fehrer Bohemia, s.r.o., Johnson Controls Autobaterie spol. s r.o., Delphi Packard Electric Česká republika s.r.o.). K dalším největším firmám v okrese Česká Lípa patří Bombardier Transportation Czech Republic, a.s., DIAMO, státní podnik, Protool s.r.o. a MODUS, spol. s r.o. 4

6 1.3 Silné stránky okresu Dobré podmínky pro turistický ruch za přírodními a historickými zajímavostmi. Návštěvníci mají možnost navštívit část tří chráněných krajinných oblastí (České středohoří, Lužické hory a Kokořínsko), přírodních rezervací a přírodních památek (např. Novozámecký rybník či Panská skála). Kromě přírodních zajímavostí nabízí region i velké množství historických památek (např. hrad Bezděz, sklářské muzeum v Novém Boru a Kamenickém Šenově). Pro vodní aktivity lze navštívit nedaleké Máchovo jezero. Výhodná dojížděcí vzdálenost do větších měst, např. do Prahy, Liberce nebo Mladé Boleslavi se soustředěnou průmyslovou výrobou. Rozvíjející se malé a střední podnikání. Členství okresu Česká Lípa v české části Euroregionu NISA. 1.4 Slabé stránky okresu Výrazné napojení na automobilový průmysl, soustředěný především v okresním městě Česká Lípa a ve Stráži pod Ralskem, který v předešlých letech zaznamenal určitý útlum, jenž se nevyhnul ani okresu Česká Lípa. Omezení tradičního sklářského průmyslu, který byl doménou především na Novoborsku. I v 1. pololetí 2011 se trh práce v okrese Česká Lípa musel potýkat s přebytkem pracovních sil v tomto odvětví. Hromadné propouštění jednoho z nejvýznamnějších zaměstnavatelů celého okresu Česká Lípa - firmy Delphi Packard Electric Česká republika s.r.o. Pokles počtu zaměstnanců v této firmě započal koncem roku Firma oznámila k ukončení výroby v České republice a nahrazení takto velkého zaměstnavatele v regionu není aktuálně v jednání. Obsazenost průmyslových zón. Z převážné části se zde nacházejí zaměstnavatelé napojení na automobilový průmysl. S nedostatkem průmyslových zón, které by se významně podílely na vzniku pracovních míst se potýká především Novoborsko. Nedostatečná dopravní obslužnost vzdálenějších obcí. Pro jejich obyvatele je velice komplikované dojíždět do zaměstnání, některé lokality jsou takřka mimo dosah hromadné dopravy. Dlouhodobě přetrvávající nezanedbatelný počet osob se zdravotním postižením, který se neustále pohybuje kolem osob v evidenci úřadu práce. Z celkového počtu uchazečů tato skupina představuje průměrně 14,3%. Chybí instituce vysokoškolského denního studia v regionu. Důsledkem je nižší počet vysokoškolsky vzdělaných mladých lidí, vracejících se do regionu nebo setrvání nových zde vystudovaných vysokoškoláků z jiných částí republiky. Nevyrovnaná nabídka pracovních příležitostí v některých obcích okresu. 2. Zaměstnanost 2.1 Celková zaměstnanost Kontaktní pracoviště Česká Lípa (dále jen KoP Česká Lípa) 1 provádí pravidelný půlroční monitoring formou dotazníkového šetření. Účelem je zjištění aktuálního stavu zaměstnanosti v jednotlivých firmách. V 1. pololetí roku 2011 bylo osloveno 188 firem, přičemž 168 z nich vrátilo vyplněný dotazník. V procentuálním vyjádření byla návratnost dotazníků 89,4%. Výsledky dotazníkového šetření jsou zaznamenány v tabulkách 1 až 4. 1 Úřad práce České republiky (dále jen ÚP ČR) zřízen zákonem č. 73/2011 Sb (zákon o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů) s účinnosti od Tímto datem se zrušují původní (okresní) úřady práce zřízené podle zákona o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.). Veškeré úkoly v oblastech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, státní sociální podpory a dalších přebírá Úřad práce České republiky (dále jen Úřad práce). Úřad práce je správním úřadem s celostátní působností. Úřad práce je účetní jednotkou. IČ Úřadu práce je Sídlem je Karlovo náměstí 1359/1, Nové Město, Praha 28. Organizačně je Úřad práce členěn na generální ředitelství a krajské pobočky. Obvody působení krajských poboček jsou shodné s územím krajů podle zákona č. 347/1997 Sb. Krajské pobočky se dále člení na kontaktní pracoviště. 5

7 Tabulka 1 - Zaměstnanost - stav zjištěný monitoringem zaměstnavatelů Počty zaměstnanců % % Muži ,0 54,0 Ženy ,0 46,0 Celkem THP ,2 28,8 Dělníci ,1 62,6 OZP ,4 4,7 Důchodci ,6 2,6 Mladiství ,05 0,04 Cizinci + občané EU ,9 2,9 Vysvětlivky: THP = technicko-hospodářští pracovníci; OZP = osoby se zdravotním postižením Tabulka 2 - Zaměstnanost podle druhu vlastnictví počet zaměstnanců Druh vlastnictví % % Soukromé ,1 61,3 Družstevní ,9 1,1 Státní ,3 27,5 Příspěvková organizace ,7 10,1 celkem zaměstnanců Tabulka 3 - Zaměstnanost podle velikosti firmy Počet zaměstnanců % % ,0 2, ,6 30, ,4 25, ,6 27, ,4 13,8 nad ,0 0,0 Celkem ,

8 Odvětví Tabulka 4 - Zaměstnanost podle odvětví CZ- NACE % % Zemědělství, lesnictví a rybářství A ,0 1,1 Těžba a dobývání B ,5 6,2 Zpracovatelský průmysl C ,6 54,1 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla D ,5 0,7 Zásob. vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi E ,4 0,9 Stavebnictví F ,6 3,8 Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba mot. vozidel G ,8 3,2 Doprava a skladování H ,0 3,9 Ubytování, stravování a pohostinství I ,5 0,4 Informační a komunikační činnosti J ,4 0,5 Činnosti v oblasti nemovitostí L ,4 0,5 Profesní, vědecké a technické činnosti M ,7 0,3 Administrativní a podpůrné činnosti N ,8 2,1 Veřejná správa a obrana, sociální zabezpečení O ,4 6,8 Vzdělávání P ,7 7,2 Zdravotní a sociální péče Q ,2 7,8 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti R ,3 0,6 Celkem ,0 100,0 2 Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ) byla od nahrazena Klasifikací ekonomických činností (CZ-NACE) 7

9 2.2 Zaměstnanost u nejvýznamnějších zaměstnavatelů Tabulka 5 Vývoj počtu zaměstnanců Úplný a přesný název zaměstnavatele sídlo: předmět činnosti: země zahraničního partnera komentář: Bombardier Transportation Czech Republic, a.s. Svatopluka Čecha 1205, Česká Lípa výroba a montáž kolejových vozidel Kanada Společnost Bombardier Transportation Czech Republic a. s. patří k významným stabilním zaměstnavatelům okresu Česká Lípa s mnohaletou tradicí v regionu. Meziročně došlo k poklesu o 18 zaměstnanců. Ve struktuře pracovníků převažují dělnické profese. V následujícím pololetí roku 2011 firma předpokládá nárůst počtu zaměstnanců. Tabulka 6 Vývoj počtu zaměstnanců Úplný a přesný název zaměstnavatele sídlo: předmět činnosti: komentář: Crystalex CZ, s.r.o. B. Egermanna 634, Nový Bor sklářská výroba Společnost Crystalex CZ, s. r. o. vznikla koupí CRYSTALEX a.s. K prodeji společnosti došlo V závěru roku 2009 společnost začala přijímat nové pracovníky. Oficiální zahájení výroby bylo v lednu Součástí společnosti je sklářský závod Sklárna Karolinka v Karolince. V meziročním srovnání došlo k nárůstu počtu zaměstnanců o 76. Z celkového počtu zaměstnanců je 25,1% agenturních pracovníků. V příštím pololetí firma neočekává zvyšování počtu zaměstnanců. 8

10 Tabulka 7 Vývoj počtu zaměstnanců Úplný a přesný název zaměstnavatele sídlo: předmět činnosti: země zahraničního partnera komentář: Delphi Packard Electric Česká republika s.r.o. U Obecního lesa 2988, Česká Lípa výroba, montáž a prodej elektrické kabeláže a příslušných dílů pro motorová vozidla a činnosti související USA Společnost vyrábějící komponenty pro automobilový průmysl. V závěru roku 2008 zaměstnavatel přistoupil ke snižování počtu pracovníků, které pokračovalo i v následujících obdobích. V srpnu 2010 firma oznámila ukončení svého působení v okrese Česká Lípa i v České republice a přesun do Rumunska. V meziročním srovnání došlo k poklesu zaměstnanců o 86,1%. Výroba bude ukončena k Tabulka 8 Vývoj počtu zaměstnanců Úplný a přesný název zaměstnavatele sídlo: předmět činnosti: komentář: DIAMO, státní podnik Máchova 201, Stráž pod Ralskem sanace a likvidace, stravovací služby Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 došlo ke snížení zaměstnanců o 23 osob. Tabulka 9 Vývoj počtu zaměstnanců Úplný a přesný název zaměstnavatele sídlo: předmět činnosti: země zahraničního partnera komentář: Fehrer Bohemia, spol. s r.o. Litoměřická 86, Česká Lípa výroba komponentů do autosedaček SRN Společnost Fehrer Bohemia spol. s r.o. patří do menší skupiny zaměstnavatelů v okrese Česká Lípa, kteří dlouhodobě meziročně zvyšují počet zaměstnanců. Taktéž v 1. pololetí 2011 došlo k meziročnímu navýšení počtu zaměstnanců, celkem o 77. Do 2. pololetí 2011 nejsou předpokládány žádné výrazné změny. 9

11 Tabulka 10 Vývoj počtu zaměstnanců Úplný a přesný název zaměstnavatele sídlo: předmět činnosti: země zahraničního partnera komentář: JOHNSON CONTROLS AUTOMOBILOVÉ SOUČÁSTKY, k.s. Dubická 1800, Česká Lípa Odštěpný závod Stráž pod Ralskem, Jezerní 101, Stráž pod Ralskem šití textilních a kožených potahů do interiérů motorových vozidel USA JOHNSON CONTROLS AS, k. s. patří v okrese Česká Lípa k podstatným zaměstnavatelům, kteří se podílejí na růstu zaměstnanosti v regionu. Ve struktuře zaměstnanců převažují dělnické profese. Ve společnosti je zaměstnáno i velké množství cizinců. V příštím pololetí firma předpokládá další růst počtu zaměstnanců. Tabulka 11 Vývoj počtu zaměstnanců Úplný a přesný název zaměstnavatele sídlo: předmět činnosti: země zahraničního partnera komentář: Protool s.r.o. Chelčického 1932, Česká Lípa Výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů-ruční elektrické nářadí SRN Strojírenská výroba náleží k tradičním oborům českolipského okresu. Dne došlo ke změně názvu firmy NAREX Česká Lípa, a. s. na Protool, a. s., došlo ke změně právní formy z akciové společnosti na společnost s ručením omezeným. Celkový počet zaměstnanců se ve srovnání s 1. pololetím 2010 snížil o 8,0 %. Do roku 2011 nejsou předpokládány žádné výrazné změny. 10

12 2.3 Volná pracovní místa (VPM) S účinnosti od nahrazuje rozšířenou Klasifikaci zaměstnání s názvem KZAM-R nová Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO. V 1. pololetí 2011 bylo v nabídce Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Liberci - kontaktních pracovišť v okrese Česká Lípa v průměru 472 volných pracovních míst (dále jen VPM). V 1. pololetí 2010 byl průměr 434, což představuje meziroční index 108,8%. Počet VPM dosáhl nejnižší hodnoty v měsíci lednu (434 VPM) a nejvyšší hodnoty v měsíci květnu (550 VPM). Celkový vývoj počtu VPM měl v průběhu prvního pololetí 2011 mírně kolísavý charakter. Nejvyšší počet nově hlášených VPM byl v měsíci květnu 2011, což každoročně souvisí se vznikem pracovních míst na veřejně prospěšné práce a sezónními zaměstnáními. Nejnižší počet nově hlášených VPM byl v únoru 2011, celkem 119 (v únoru 2010 bylo hlášeno 169 VPM). Nejvyšší počet zrušených a odhlášených VPM v průběhu 1 měsíce byl zaznamenán v květnu 2011 (321 pracovních míst) oproti prvnímu pololetí 2010 kdy bylo nejvíce VPM zrušeno nebo obsazeno již v dubnu. Naopak nejnižší počet zrušených a odhlášených VPM byl evidován v únoru 2011 (103 pracovních míst). Vývoj počtu VPM znázorňuje graf č. 1. Po celé 1. pololetí roku 2011 tvořila největší podíl VPM třída 8 (obsluha zařízení) např. montážní dělníci, řidiči, obsluha strojů, šička, slévárenství průměrný počet VPM za 1. pololetí 2011 byl 183,8. Další nejvíce zastoupenou skupinou byla třída 7 (řemeslníci a opraváři) - např. zedníci, tesaři, lakýrníci a natěrači, svářeči, zámečníci strojů - průměrný počet VPM byl v těchto profesích 104,8. Graf 1 Vývoj počtu nově hlášených, zrušených a volných míst celkem leden únor březen duben květen červen nově hlášená zrušená celkem VPM V průběhu prvního pololetí zaznamenal vývoj počtu VPM mírně kolísavý charakter. Po zvýšení počtu VPM v únoru (ze 434 na celkem 450 VPM) následovalo snížení. V měsíci květnu bylo oproti předešlému měsíci zaznamenáno výrazné zvýšení počtu volných pracovních míst (o 88) na celkem 550 VPM. Ve srovnání s počtem nezaměstnaných však byl počet VPM stále nízký a v průběhu celého období připadalo na 1 VPM 11,6 16,1 uchazečů o zaměstnání, což bylo v průměru 14,4 uchazeče na 1 volné pracovní místo. V současné době má v okrese Česká Lípa oprávnění pro zadávání VPM přes Portál Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) 117 firem. Celkem bylo v prvním pololetí roku 2011 přes internet zadáno 73 požadavků se 119 VPM. Nejvíce zadaných pracovních míst bylo v dubnu (37 míst). Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o zadávání VPM přes Portál. 11

13 3. NEZAMĚSTNANOST 3.1 Vývoj nezaměstnanosti Vývoj nezaměstnanosti byl v 1. pololetí 2011 totožný s vývojem předešlých let s výjimkou roku V počátku roku 2011 nedošlo k nárůstu ani k poklesu míry nezaměstnanosti ve srovnání se závěrem roku Míra nezaměstnanosti činila k ,4% (k ,4%). Během 1. pololetí 2011 měla míra nezaměstnanosti klesající charakter. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku byla míra nezaměstnanosti v okrese Česká Lípa v průměru o 1,2% nižší. Graf 2: Míra nezaměstnanosti v okrese Česká Lípa, Libereckém kraji a ČR % 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2, Česká Lípa (1. pol. 2011) 12,4 12,3 12,1 11,6 10,9 10,6 Liberecký kraj (1. pol. 2011) 10,5 10,4 10,2 9,8 9,3 9,1 ČR (1. pol. 2011) 9,7 9,6 9,2 8,6 8,2 8,1 Česká Lípa (1. pol. 2010) 13,7 13,6 13,5 12,6 12,2 11,6 Liberecký kraj (1. pol. 2010) 11,6 11,6 11,5 11,1 10,6 10,3 ČR (1. pol. 2010) 9,8 9,9 9,7 9,2 8,7 8,5 Nejvyšší počet uchazečů byl zaznamenán v únoru (MN 12,3%). Míra nezaměstnanosti byla po celé sledované období vyšší než míra nezaměstnanosti v Libereckém kraji i v ČR. V průběhu celého sledovaného období převyšoval počet evidovaných žen nad muži. Počet osob se zdravotním postižením (dále jen OZP) představoval 14,0% 14,9% z celkového počtu evidovaných uchazečů. Počet evidovaných OZP se v průběhu roku snižoval, ovšem i přes tuto skutečnost bylo v evidenci v průměru 960 OZP. Nově bylo od počátku roku přijato do evidence celkem uchazečů, zatímco v 1. pololetí roku 2010 to bylo uchazečů o zaměstnání. Ve sledovaném období roku 2011 byla evidence ukončena uchazečům. I přes přetrvávající ne příliš vysokou nabídku volných míst byla většina evidencí uchazečů o zaměstnání ukončena nástupem do zaměstnání nebo zahájením podnikatelské činnosti. Umisťování uchazečů na trhu práce se dařilo především realizací Aktivní politiky zaměstnanosti, zejména s významným podílem finančních prostředků Evropského sociálního fondu. 12

14 Tabulka 12 - Porovnání uchazečů dle věkové struktury k k Věková struktura Počet Počet % Ženy % uchazečů uchazečů % Ženy % Do 19 let 260 4, , , , let , , , , let , , , , let , , , , let , , , , let 631 9, , , , let , , , , let , , , , let , , , ,5 nad 60 let 168 2,6 15 8, , ,8 Celkem , ,3 Podíl uchazečů o zaměstnání z hlediska věkové struktury zaznamenal proti předchozímu roku změny ve všech kategoriích. K největšímu poklesu evidovaných osob došlo především ve věkové kategorii let, celkem o 2,1% (184 osob). Jedinou kategorií, v níž naopak došlo k nárůstu počtu evidovaných osob, byli uchazeči ve věku nad 60 let. Tabulka 13 - Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání Stav k k k Stupeň vzdělání Počet uchazečů % Ženy % Počet uchazečů % Ženy % Základní , , , ,1 Vyučení , , , ,0 Středoškolské , , , ,6 Vysokoškolské 128 2, , , ,8 Celkem , ,3 Z hlediska vzdělanostní struktury se v porovnání s 1. pololetím 2010 snížil podíl uchazečů se základním vzděláním a vyučených nezaměstnaných, ovšem i přes významný pokles vyučených uchazečů tato skupina tvořila téměř 47,4% z celkového počtu nezaměstnaných. V první polovině roku 2011 bylo v nabídce Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Liberci - kontaktních pracovišť v okrese Česká Lípa v průměru 472 volných pracovních míst. V 1. pololetí 2010 byl průměrný počet VPM 434, což představuje meziroční index 108,8%. Počet VPM dosáhl nejnižší hodnoty v měsíci lednu (434 VPM) a nejvyšší hodnoty v měsíci květnu (550 VPM). K byl počet VPM 489. Celkový vývoj počtu VPM měl v 1. pololetí roku 2011 mírně kolísavý vývoj. Pracovní místa se meziměsíčně snižovala nebo naopak zvyšovala. K největšímu meziměsíčnímu navýšení počtu VPM došlo v květnu, celkem na 119 %. Ve srovnání s počtem nezaměstnaných však byl počet VPM nízký a v průběhu celého období připadalo na 1 VPM 11,6 16,1 uchazečů o zaměstnání. Během sledovaného období roku 2011 připadalo v průměru 14,4 uchazeče na 1 volné pracovní místo. Z hlediska mikroregionů v okrese Česká Lípa byla nejproblematičtější situace na Cvikovsku a Doksku. Míra nezaměstnanosti v těchto oblastech byla za celé sledované období roku 2011 jednou z nejvyšších v rámci celého Libereckého kraje, ovšem již nepřekročila hranici 16,1%. Ve srovnání s ostatními mikroregiony okresu Česká Lípa byla míra nezaměstnanosti v uvedených mikroregionech vyšší až o 4,4%. V posledním čtvrtletí roku 2010 došlo k výraznému vzrůstu nezaměstnanosti v mikroregionu Doksko a tento trend vysoké míry nezaměstnanosti byl zachován i v 1. čtvrtletí

15 V některých obcích této části okresu Česká Lípa nezaměstnanost překročila 30%, extrémní situace byla v obci Tachov s mírou nezaměstnanosti blížící se v počátku roku 2011 téměř 50% hranici. Naopak míra nezaměstnanosti v mikroregionu Novoborska byla po 2 letech ve srovnání s ostatními mikroregiony jednou z nižších. Problematickými skupinami z hlediska míry nezaměstnanosti, počtu pracovních příležitostí a dlouhodobosti evidence nadále zůstávají osoby se zdravotním postižením, osoby ve věku nad 50 let a osoby evidované déle než 5 měsíců. Z věkového hlediska zůstala nejpočetnější skupinou nezaměstnaných kategorie uchazečů ve věku od 25 do 49 let. Tato věková skupina uchazečů stejně, jako v 1. polovině roku 2010, představovala více než 50% celkového počtu nezaměstnaných. Lze konstatovat, že jedním z faktorů ovlivňujících věkovou strukturu uchazečů je i přetrvávající hromadné propouštění ve společnosti Delphi Packard Electric Česká republika s.r.o. Tabulka 14 - Struktura uchazečů o zaměstnání dle délky evidence k k Délka evidence Počet Počet % Ženy % uchazečů uchazečů % Ženy % do 3 měsíců , , , ,6 3 6 měsíců , , , ,2 6 9 měsíců , , , , měsíců 634 9, , , , měsíců , , , ,2 nad 24 měsíců , , , ,5 Celkem , , ,3 Struktura uchazečů o zaměstnání dle délky evidence zaznamenala v 1. polovině roku 2011 proti 1. pololetí 2010 změny v celkovém procentuálním zastoupení uchazečů. Stoupl podíl uchazečů s délkou evidence do 3 měsíců, 6 až 9 měsíců a nad 24 měsíců, naopak podíl uchazečů s délkou evidence 3 až 6 měsíců, 9 až 12měsíců, 12 až 24 měsíců klesl. Na dlouhodobou nezaměstnanost mají vliv nejrůznější faktory, jakými jsou např. vzdělání, zdravotní stav, péče o dítě, bydliště uchazeče, nabídka VPM a v neposlední řadě i zájem uchazeče zaměstnání opravdu získat. K bylo v evidenci Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Liberci - kontaktních pracovišť v okrese Česká Lípa 59,0% nezaměstnaných déle než 6 měsíců. Z tohoto počtu bylo 34,4% nezaměstnaných déle než 2 roky. Právě tato skupina uchazečů zaznamenala v 1. pololetí 2011 výrazné zvýšení podílu, naopak velké snížení počtu evidovaných uchazečů bylo zaznamenáno u délky evidence 12 až 24 měsíců. I nadále zůstává dlouhodobá nezaměstnanost problémem a řešení tohoto stavu bylo v 1. pololetí 2011 opět jedním z vytyčených cílů realizace Aktivní politiky zaměstnanosti Faktory příznivě ovlivňující nezaměstnanost K příznivým faktorům v okresu Česká Lípa patří především působení množství firem se zahraniční účastí, které se řadí k zaměstnavatelům nad 500 zaměstnanců. Jedná se o společnosti, které zčásti nepožadují specifické profese, ale vyžadují manuální zručnost a dobré zdravotní dispozice potenciálních zaměstnanců (JOHNSON CONTROLS AUTOMOBILOVÉ SOUČÁSTKY, k.s.). Mezi firmy, které výrazně ovlivňují zaměstnanost v regionu, patří Fehrer Bohemia, spol. s r.o, Bombardier Transportation Czech Republic a.s. jako stabilní tradiční zaměstnavatel, ale také řada středních a malých firem (Slévárna hliníku s.r.o. Nový Bor, Aktivit spol. s r.o. Nový Bor, Mega a.s. Stráž pod Ralskem), využívajících odborných, zejména strojírenských profesí a moderních technologií výroby. Příznivý vliv na nezaměstnanost mají dlouhodobě zaměstnavatelé v oblasti služeb a obchodu. Nové supermarkety v období 1. pololetí 2011 již otevírány nebyly, každopádně nabídka pracovních příležitostí ve stávajících subjektech umožňuje poměrně značnou zaměstnanost, převážně žen. V těchto odvětvích je zaznamenána značná fluktuace zaměstnanců, avšak výměna pracovních sil je pro trh práce prospěšná a je jedním z motivačních faktorů pro příchod nových pracovních sil ze středních škol do těchto oborů. Příznivý vliv na zachování zaměstnanosti a snížení nezaměstnanosti má také určité rozšiřování zájmu o zahájení samostatné výdělečné činnosti, které se projevilo především zvýšenou poptávkou po informacích o možnostech zahájení samostatné výdělečné činnosti za podpory Úřadu práce ČR. 14

16 V prvním pololetí roku 2011 výrazně podpořila zaměstnanost v okrese Česká Lípa také realizace APZ, zejména vyhrazená SÚPM a VPP. Tato pracovní místa sice představují dočasně obsazené pracovní příležitosti, přesto jejich vliv na celkovou nezaměstnanost je pozitivní a v řadě obcí je prakticky jediným faktorem ovlivňujícím nezaměstnanost v dané lokalitě. V současné době zásadním faktorem ovlivňujícím nezaměstnanost jsou projekty financované z Evropského sociálního fondu, jako jsou regionální individuální projekty a národní individuální projekty. Do 1. pololetí 2011 probíhala realizace vlastního RIP kontaktního pracoviště krajské pobočky Úřadu práce ČR v Liberci Česká Lípa Restart pro Českolipsko. Tento projekt umožnil prevenci nezaměstnanosti u osob, propouštěných v rámci organizačních změn, v důsledku hromadného propouštění, případně osob, kterým zaměstnavatel nevyplácel mzdu. Osoby ohrožené nezaměstnaností díky projektu měly možnost začít řešit a spolupracovat na hledání nového pracovního uplatnění již v době své výpovědní lhůty, tedy v období jejich stabilní motivace ke změně, snaze předejít evidenci na Úřadu práce ČR a aktivního přístupu ke vzniklé situaci ztráty zaměstnání. Realizace projektu a zejména efektivita umístění 88% účastníků na trhu práce do 1. poloviny roku 2011 velmi pozitivně ovlivňovaly nezaměstnanost ve sledovaném období. I díky včasné práci s propouštěnými zaměstnanci nedocházelo v první polovině roku 2011 k výraznému růstu nezaměstnanosti, přestože pokračovalo hromadné propouštění ve společnosti Delphi Packard Electric Česká republika s.r.o. Od ledna 2011 započaly stěžejní aktivity nového RIP s názvem Restart znamená novou šanci, který svým zaměřením navazoval na projekt Restart pro Českolipsko. Účastníci projektu opět projdou uceleným mixem vzdělávacích aktivit a ve spolupráci s ÚP ČR a dodavatelem komplexních služeb budou kooperovat při hledání nového pracovního místa. Novinkou mezi nabízenými službami je možnost bezplatného využití psychologického poradenství a pracovněprávního poradenství, včetně telefonické hotline Faktory nepříznivě ovlivňující nezaměstnanost Jedním ze zásadních nepříznivých faktorů vývoje nezaměstnanosti v okrese Česká Lípa byl za sledované období prvního pololetí 2011 především nízký počet volných pracovních míst, což i nadále navazuje na předešlá krizová období. Některé profese i přes vysoký počet nezaměstnaných byly na trhu práce nadále obtížně obsaditelné (šička technické konfekce, odborné strojírenské profese, lékaři, technici). Současně nezaměstnanost nepříznivě ovlivňoval vysoký počet dlouhodobě nezaměstnaných osob, kterých je na trhu práce přes 50 %. Podpora umístění těchto nezaměstnaných byla realizována zejména v rámci APZ v průběhu celého 1. pololetí Insolvence Od do zveřejnil Úřad práce v České Lípě celkem 16 návrhů na zahájení insolvenčního řízení. Z celkového počtu bylo krajským soudem 7 návrhu zamítnuto, 1 návrh byl odmítnut, 2 návrhy insolvenčního řízení byly zastaveny, u 5 subjektů bylo rozhodnuto o úpadku, případně o vyhlášení konkursu, v 1 případě dosud nebylo o návrhu rozhodnuto. Od do zveřejnila krajská pobočka Úřadu práce ČR v Liberci za kontaktní pracoviště Česká Lípa, Nový Bor, Mimoň a Doksy celkem 11 návrhů na zahájení insolvenčního řízení. Z těchto 11 návrhů byly krajským soudem 4 návrhy zamítnuty, ve 3 případech bylo rozhodnuto o úpadku, případně konkursu, ve 4 případech dosud soud o návrhu nerozhodl. Během tohoto období bylo úřadem práce přijato celkem 22 žádostí o uspokojení mzdových nároků. Celková výše vyplacených finančních prostředků dle zákona č. 118/2008 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele za 1. pololetí 2011 činila Kč včetně odvodů na zdravotní a sociální pojištění a zálohy na daň z příjmů. 15

17 3.1.4 Hromadné propouštění V 1. pololetí roku 2011 bylo oznámeno v okrese Česká Lípa hromadné propouštění celkem 821 zaměstnanců jediného zaměstnavatele, kterým byla společnost Delphi Packard s.r.o. Pokračovalo tak postupné ukončování pracovních poměrů většiny zaměstnanců této firmy, která úplné zastavení výroby ve svém závodě v České Lípě oznámila v srpnu loňského roku. Plánované ukončení výroby v červnu 2011 bylo sice prodlouženo, ale pouze o 1 měsíc. V 1. pololetí 2011 firma potvrdila předpoklad úplného zastavení výroby k Pokračující hromadné propouštění v 1. polovině roku 2011 bylo pro situaci na trhu práce v regionu předpokladem pro růst míry nezaměstnanosti, nicméně realizací proaktivních kroků v rámci APZ v oblasti realizace projektů, využitím nástrojů APZ a také v důsledku příznivějšího vývoje ekonomiky obecně se jeho negativní dopad prakticky neprojevil a míra nezaměstnanosti nebyla hromadným propouštěním ovlivněna Částečná nezaměstnanost V 1. pololetí 2011 nebyla podána žádná žádost zaměstnavatelů o uznání důvodů částečné nezaměstnanosti v souladu s 209 zákoníku práce. Od tato agenda přešla pod rozhodovací kompetence krajské pobočky Úřadu práce ČR v Liberci. 3.2 Absolventi a mladiství Absolventi škol z hlediska počtu a podílu v celkovém počtu nezaměstnaných v okrese Česká Lípa nepředstavují zásadní skupinu. V 1. pololetí 2011 se situace nezaměstnanosti absolventů škol vrátila ke tradičnímu vývoj. Kromě března, kdy došlo k nepatrnému zvýšení počtu uchazečů v této kategorii se převážnou část sledovaného období počet absolventů a mladistvých v evidenci snižoval. Tato skupina je tradičně nejpočetnější v září, naopak v závěru roku se již počet evidovaných absolventů škol tradičně snižuje. Z celkového hlediska Libereckého kraje došlo k prvnímu snížení počtu absolventů až v dubnu 2011, což koresponduje s vývojem v předešlém roce. Přestože demograficky se počet absolventů škol snižuje, počet nezaměstnaných z této skupiny nebyl v první polovině roku 2011 zanedbatelný. Počet nabízených VPM určených pro absolventy škol byl minimální. Zaměstnavatelé vzhledem k přetrvávající výrazné nabídce pracovních sil preferovali v řadě oborů praxi, a to i přes možnost podpory umístění absolventů škol na společensky účelná pracovní místa s finančním příspěvkem. Bohužel opakujícími se důvody, uváděnými zaměstnavateli, jsou nejen chybějící praxe, ale také jakékoli pracovní návyky, spolehlivost mladých lidí a velmi často neschopnost učit se novým věcem nebo respektovat autority. Ze strany zaměstnavatelů se velmi často setkáváme s negativní zkušeností a obavami z důvodu snižující se úrovně studijních znalostí absolventů škol, což je mnohdy jednou z uváděných příčin poklesu zájmu o zaměstnávání uchazečů této kategorie. Mladiství uchazeči o zaměstnání jsou specifická a velmi obtížně řešitelná skupina nezaměstnaných. Zásadními problémy této skupiny uchazečů jsou nízký adolescentní věk, převažující neujasněnost cílů a představ o budoucím životě, dále prakticky chybějící motivace, velmi často obtížné sociální zázemí nebo neúplnost rodinného prostředí. Mladiství uchazeči vstupují na trh práce častokrát po selhání ve studiu, ale mnohdy současně bez jakékoli snahy o získání kvalifikace. To vše je podmíněno legislativními možnostmi nezaměstnanosti mladistvých po ukončení školní docházky a po dosažení 15 let věku. Avšak tito uchazeči, s ohledem na ustanovení zákoníku práce, přicházejí na trh práce nejen bez potřebné kvalifikace, ale také se zřetelnými omezeními v oblasti pracovně právních vztahů, což je hlavním důvodem těžké umístitelnosti či dokonce neumístitelnosti na volném trhu práce. Naopak pro případnou rekvalifikaci chybí u většiny mladistvých motivace, velmi často podmíněná negativní zkušeností ze školního prostředí, které z mnoha důvodů předčasně opustili. Z reálného pohledu situace mladistvých by řešením mohla být praktikantská místa ve firmách, například s finanční motivační podporou pro zaměstnavatele, vytvářející taková místa. Jakékoli prodloužení doby přípravy mladistvých na budoucí profesní život, či možnosti získání požadované praxe a pracovních návyků by bylo příhodnějším řešením ve srovnání se vstupem do evidence úřadu práce již v období takto nízkého věku. Nejvyšší počet absolventů a mladistvých byl zaznamenán v měsíci lednu v evidenci bylo 403 osob, naopak nejméně osob této skupiny v evidenci bylo v červnu 2011 (celkem 276 uchazečů). 16

18 počty osob Kontaktní pracoviště Česká Lípa - Analýza vývoje na trhu práce za 1. pololetí 2011 V průměru bylo v evidenci Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Liberci - kontaktních pracovišť v okrese Česká Lípa za sledované období 367 absolventů a mladistvých, což je o 52 méně než ve stejném období roku K bylo 37 VPM označených jako vhodná pro absolventy, což představuje 7,6% ze všech nabízených volných pracovních míst ve sledovaném období. Nejvíce VPM vhodných pro skupinu absolventů a mladistvých bylo nabízeno během měsíce března a května (47 volných pracovních míst v daném měsíci). Meziroční index uchazečů ze skupiny absolventů a mladistvých byl 83,4%. Graf 3 Vývoj počtu absolventů a mladistvých od roku 2007 do 1. pololetí 2011 v okrese Česká Lípa (28.2.) měsíce v daných letech Osoby se zdravotním postižením V prvním pololetí 2011 byl průměrný počet evidovaných osob se zdravotním postižením 959. V průběhu sledovaného období počet evidovaných osob se zdravotním postižením klesal. Počet evidovaných osob se zdravotním postižením více méně kopíroval vývoj celkové nezaměstnanosti, ale i přesto došlo k nárůstu podílu osob na celkovém počtu nezaměstnaných. Z celkového počtu uchazečů je cca 14,0 % 14,9 % osob se zdravotním postižením. V předchozím sledovaném období roku 2010, kdy byl celkový počet nezaměstnaných vyšší, byl podíl osob se zdravotním postižením na obdobné úrovni 13,7% 15,2%. Lze tedy považovat za příznivý fakt, že počet nezaměstnaných evidovaných osob se zdravotním postižením se při vývoji celkové nezaměstnanosti výrazněji nezměnil. Osoby se zdravotním postižením jsou dlouhodobě problematickou skupinou nezaměstnaných v okrese Česká Lípa. Přestože v okrese Česká Lípa působí 11 chráněných pracovních dílen, byla zřízena řada chráněných pracovních míst (celkem 346 zaměstnanců v chráněných pracovních dílnách a na chráněných pracovních místech v první polovině roku 2011) a 32 zaměstnavatelů zaměstnává více než 50% osob se zdravotním postižením (jsou žadateli o příspěvek dle 78 zákona č. 435/2004 Sb.), počet nezaměstnaných osob se zdravotním postižením je z dlouhodobého hlediska vysoký. Za vysokým počtem uchazečů se zdravotním omezením či postižením se skrývají následky předchozí těžby uranové rudy. Tyto osoby jsou v evidenci ÚP ČR dlouhodobě a jejich pracovní uplatnění je velmi obtížné. Dalším důvodem nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením může být poměrně široká nabídka služeb a výrobků zaměstnavatelů, zaměstnávajících více než 50% osob se zdravotním postižením. Tyto firmy poskytují dalším zaměstnavatelům tzv. náhradní plnění (odběr výrobků nebo služeb jako náhrada povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením). 17

19 Tabulka 15 Osoby se zdravotním postižením v evidenci ÚP ČR v okrese Česká Lípa k Měsíc I. II. III. IV. V. VI. Počet nezaměstnaných celkem Počet evidovaných OZP Podíl OZP na celk. počtu nezaměstnaných v % 14,2 14,0 14,1 14,1 14,6 14,9 3.4 Situace dalších problémových skupin na trhu práce Osoby ve věku 50+ Skupina nezaměstnaných osob ve věku nad 50 let je dlouhodobě početně významnou skupinou, jejíž uplatnění na volném trhu práce je značně obtížné. Během 1. poloviny roku 2011 počet nezaměstnaných osob této skupiny kolísal v návaznosti na vývoji míry nezaměstnanosti, nicméně podíl osob ve věku nad 50 let na celkovém počtu nezaměstnaných se stabilně pohyboval těsně pod hranicí 29%, což je o 1% více než v předešlém sledovaném období roku Tento podíl představuje v okrese Česká Lípa skupinu obtížně umístitelných osob, v průměru Délka nezaměstnanosti osob ve věku nad 50 let se postupně prodlužuje, což odpovídá negativnímu vývoji prodlužování nezaměstnanosti obecně a celkovému přístupu k nabídce volných pracovních míst, která je značně limitující a uchazeči v této kategorii se de facto na jakékoli pozici setkávají se značnou konkurencí. Stejným omezením je i mnohaletá dlouhodobá praxe v jednom oboru, která ztěžuje výběr možných pracovních nabídek, o něž se tyto osoby mohou ucházet. Pracovní uplatnění skupiny nezaměstnaných věkové kategorie 50+ je dlouhodobě značně obtížné a z tohoto důvodu byla v průběhu prvního pololetí 2011 v rámci APZ věnována skupině osob nad 50 let zvýšená pozornost. Především v oblasti podpory umístění uchazečů o zaměstnání příspěvky na SÚPM nebo VPP byly osoby nad 50 let i nadále prioritní skupinou nezaměstnaných. Z celkového počtu podpořených osob v rámci APZ tvořila skupina osob nad 50 let 30%. Zejména nástroj VPP, na kterém bylo z celkového počtu umístěných uchazečů o zaměstnání podpořeno 95,8% osob ve věku nad 50 let, je významnou podporou zaměstnanosti této skupiny, i přes jeho časové omezení a dočasnost pracovních poměrů. Na vyhrazená SÚPM bylo v 1. pololetí z celkového počtu umístěných 79 uchazečů o zaměstnání umístěno 21,5% osob ve věku nad 50 let. Nejnižší podíl podpory nástrojem APZ u této skupiny byl v oblasti rekvalifikací, kde 19,6% z celkového počtu účastníků tvořila skupina osob nad 50 let. Tento nižší podíl souvisí s menší motivací těchto nezaměstnaných cokoli měnit na svých dovednostech, s určitým pesimismem a nižší aktivitou, které jsou této skupině vlastní a ovlivňují její využití vzdělávání pro přizpůsobení se požadavkům trhu práce. Tabulka 16 - Osoby ve věku nad 50 let v evidenci ÚP ČR v okrese Česká Lípa k Měsíc I. II. III. IV. V. VI. Počet nezaměstnaných celkem nad 50 let Podíl osob 50+ na celk. počtu nezaměstnaných v % 28,7 28,5 28,5 28,2 28,4 28, Dlouhodobě nezaměstnaní Osoby nezaměstnané déle než 5 měsíců tvoří z hlediska umístitelnosti na trhu práce dlouhodobě velmi obtížnou skupinu. Z pohledu počtu uchazečů v této kategorii se jedná o největší skupinu nezaměstnaných, která se často potýká s kumulací jiných znevýhodnění pro umístění na trhu práce. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v průměru činil 52,5%. Vývoj počtu dlouhodobě nezaměstnaných zaznamenal negativní korelaci s počtem nezaměstnaných celkem. Dlouhodobě nezaměstnaným byla určena celá řada poradenských 18

20 programů, aktivit poradců pro zprostředkování, rekvalifikací i projektů ESF. Tato skupina byla podporována všemi nástroji APZ. Rekvalifikace a poradenské programy byly z 62,3% využívány pro osoby dlouhodobě nezaměstnané. Také na VPP byli umisťováni převážně dlouhodobě nezaměstnaní, konkrétně 66,1% z celkového počtu umístěných uchazečů o zaměstnání. Nejvýrazněji byli dlouhodobě nezaměstnaní podporováni na vyhrazených SÚPM. Z celkového počtu bylo téměř 77,2% osob, umístěných na tato místa, z řad dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů s délkou evidence nad 5 měsíců. Přestože je tato skupina uchazečů značně podporována při umisťování na trhu práce, setrvávající dlouhodobá nezaměstnanost a její i nadále značný podíl na počtu evidovaných uchazečů celkem, představuje stálý problém při řešení nezaměstnanosti v okresu Česká Lípa. Vzhledem k počtu a struktuře nabízených volných míst je uplatnění vysokého počtu nezaměstnaných velmi obtížné. Perspektiva růstu dlouhodobé nezaměstnanosti je tak reálná pro další období, přestože se jedná o zásadní prioritní skupinu pro realizaci APZ. Z pozice zaměstnavatelů je dlouhodobá nezaměstnanost výrazný handicap těchto osob. Jejich umístění je tak často jedině možné s podporou prostředků APZ. Tabulka 17 Dlouhodobě nezaměstnaní v evidenci ÚP ČR v okrese Česká Lípa k Měsíc I. II. III. IV. V. VI. Počet nezaměstnaných celkem Dlouhodobě nezaměstnaní Podíl osob dl. nezaměstnaných na celk. počtu nezaměstnaných v % 48,8 48,9 50,9 52,1 55,3 59,0 3.5 Shrnutí Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání měl téměř v celém 1. pololetí 2011 klesající tendenci, kromě února, kdy počet nezaměstnaných mírně vzrostl. Nejnižší počet nezaměstnaných v 1. pololetí roku 2011 byl v měsíci červnu. Naopak nejvyšší počet nezaměstnaných byl v měsíci únoru. Míra nezaměstnanosti po celé sledované období klesala. Míra nezaměstnanosti v okrese Česká Lípa byla po celé období nad celorepublikovým průměrem, současně byla nejvyšší v rámci Libereckého kraje. K byla míra nezaměstnanosti v okrese Česká Lípa 16. nejvyšší v ČR a dosáhla výše 10,6%. Průměrná míra nezaměstnanosti v okrese Česká Lípa byla v 1. polovině roku ,7%. Počet evidovaných žen v 1. pololetí 2011 převyšoval počet mužů. Počet evidovaných osob se zdravotním postižením (dále jen OZP) měl v průběhu sledovaného období klesající tendenci. Průměrný měsíční počet OZP v evidenci úřadu práce se pohyboval okolo 959 osob, což představuje ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 snížení. Počet absolventů a mladistvých dosáhl maxima v lednu 2011 (403 osob). Ke zvýšení počtu evidovaných během sledovaného období došlo jen v měsíci březnu. Podíl na celkovém počtu nezaměstnaných byl v 1. polovině roku 2011 maximálně 5,8%. Shrnutí znázorňuje následující tabulka. Tabulka 18 - Struktura uchazečů o zaměstnání během 1. pololetí 2011 Měsíc I. II. III. IV. V. VI. Uchazeči MN v % 12,4 12,3 12,1 11,6 10,9 10,6 Ženy Muži OZP Absol. a ml nad 50 let

21 3.6 Situace v jednotlivých mikroregionech v okrese Česká Lípa Území okresu bylo pro potřeby sledování vývoje na trhu práce rozděleno do 5 mikroregionů, které jsou shodné s obvody pověřených obecních úřadů, viz tabulka č. 19. Název mikroregionu Tabulka 19 Charakteristika mikroregionů k počet obyvatel k EAO* počet uchazečů MN v % celkem dosažitelní z celkového počtu uch. Českolipsko ,0 10,3 Novoborsko ,7 11,3 Cvikovsko ,2 12,4 Mimoňsko ,0 10,6 Doksko ,9 11,4, Český statistický úřad *EAO = ekonomicky aktivní obyvatelstvo z dosaž. uchazečů Míra nezaměstnanosti udávaná pro jednotlivé regiony k je jen orientační, slouží pouze pro přibližnou charakteristiku regionů či obcí a pro jejich porovnání. K výpočtu hodnot míry nezaměstnanosti byly použity počty ekonomicky aktivních obyvatel ze Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 a počty dosažitelných uchazečů o zaměstnání. Výsledná míra nezaměstnanosti byla vypočtena poměrem počtu evidovaných dosažitelných uchazečů k počtu ekonomicky aktivních obyvatel v daném regionu. 1. Českolipsko Českolipsko je svou povahou region převážně průmyslový, především díky rozmístění rozhodujících zaměstnavatelů okresu v průmyslové zóně Dubice s rozlohou 400 ha, která je druhou nejvýznamnější průmyslovou zónou v Libereckém kraji. Dopravní podmínky na Českolipsku jsou na dobré úrovni. V mikroregionu působí obchodní řetězce OBI, Interspar, Kaufland, Albert, Penny Market, LIDL, které částečně přispívají k řešení nezaměstnanosti v regionu a jsou významnými zaměstnavateli zejména žen. Míra nezaměstnanosti v mikroregionu Českolipsko v průběhu 1. pololetí roku 2011 zaznamenala klesající vývoj. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána v lednu 2011 (11,8%), naopak nejnižší v červnu (10,3%). Míra nezaměstnanosti v mikroregionu Českolipska nepřesáhla v 1. pololetí ,8% a v průměru byla za sledované období nejnižší ve srovnání s ostatními mikroregiony okresu. Rozhodující zaměstnavatelé: JOHNSON CONTROLS AUTOMOBILOVÉ SOUČÁSTKY, k.s., Česká Lípa Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, a.s. Johnson Controls Autobaterie spol. s r.o. Protool, s.r.o., Česká Lípa Fehrer Bohemia spol. s r.o., Česká Lípa Bombardier Transportation Czech Republic, a. s., Česká Lípa Jizerské pekárny, spol. s r.o., Česká Lípa Modus, spol. s r.o., Česká Lípa polyvanced GmbH - filiálka IAC Group Czech, s.r.o. Delphi Packard Electric Česká republika, s.r.o., Česká Lípa nectec Automotive s.r.o. 20

22 2. Novoborsko Novoborsko je především průmyslový region s převažujícím tradičním sklářským průmyslem. V průběhu privatizace zde vzniklo velké množství menších soukromých firem, které jsou zaměřeny převážně na sklářskou výrobu. Vyrábí se především užitkové a dekorativní sklo, lustry a sklo technické. Přestože v roce 2009 došlo ve sklářském průmyslu k útlumu hromadné produkce, malým firmám se podařilo s většími, či menšími problémy výrobu alespoň částečně udržet. V závěru roku došlo ke koupi bývalého nejvýznamnějšího zaměstnavatele Novoborska, zkrachovalé sklárny CRYSTALEX a. s. V roce 2010 docházelo k postupné obnově produkce skla, která ovšem nepojala počet zaměstnanců v obdobném rozsahu, jako bývalý závod. Majetkové spory firmy Egermann s.r.o. Nový Bor v 1. pololetí 2011 dořešeny nebyly, ale na chod sklárny tento fakt neměl žádný dopad. Firma si udržela produkci skla se specifickou technikou zdobení a zaměstnávala desítky zaměstnanců. Oproti předešlému období roku 2010 došlo k nárůstu počtu zaměstnanců. V regionu Novoborska dosahovala míra nezaměstnanosti v průměru 12,3%, což je o 2,3% méně než za stejné období roku Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v březnu (13,0%), naopak nejnižší byla v červnu (11,3%). V meziročním srovnání míra nezaměstnanosti zaznamenala významný pokles. K byla míra nezaměstnanosti 13,0% a k činila míra nezaměstnanosti 11,3%. Z převážné části 1. pololetí roku 2011 míra nezaměstnanosti klesala, kromě února a března, kdy byl zaznamenán nárůst. Horský charakter oblasti dokresluje klimatické podmínky. Průměrné roční teploty zde kolísají od 7 do 5 C, vysoký je i roční průměr srážek dosahující hodnot mm. Značnou část území pokrývají lesy. Vegetace území je různorodá, vyskytují se druhy nížinné i horské. Pro své terény je tento region vyhledáván pro letní i zimní rekreaci. Dopravní podmínky pro návštěvníky, ale nejen pro ně, jsou na dobré úrovni. Rozhodující zaměstnavatelé: EGERMANN, s.r.o., Nový Bor SCA Packaging Česká republika, s.r.o., Nový Bor Crystalex CZ, s.r.o. AKTIVIT, spol. s r.o. 3. Cvikovsko Cvikovsko je severní částí okresu s horským pásmem. V minulosti se jednalo převážně o zemědělský kraj. Dopravní obslužnost v mikroregionu je problematická především u malých obcí. Železniční doprava je pouze ve Svoru, ostatní doprava je zajišťována autobusy a spojení s většími městy okresu není vždy zcela vyhovující. Na Cvikovsku v porovnání s ostatními mikroregiony dosahovala míra nezaměstnanosti vysokých hodnot. Tento trend se objevil již v roce 2009 a i nadále přetrval. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána v únoru (14,7%). Ve druhém čtvrtletí roku 2011 se mikroregion Cvikovsko potýkal s 3. nejvyšší mírou nezaměstnanosti v Libereckém kraji. Rozhodující zaměstnavatelé: MORTON TRADE, a.s., Cvikov INTEDOOR, spol. s r.o., Cvikov AJETO spol. s r.o. Czech Glass Craft Léčebna respiračních nemocí Cvikov, p.o. 21

23 4. Mimoňsko Mimoňský region je průmyslovou oblastí s tradičním textilním průmyslem a těžbou uranu, která je v současné chvíli v útlumu. V oblasti Hamru na Jezeře se nachází rekreační oblast. Dopravní obslužnost je v celém regionu na dobré úrovni. Největší obcí v této oblasti je Ralsko, která svou rozlohou zabírá asi 1/6 rozlohy okresu a je také druhou největší v ČR po Hlavním městě Praze. Do dnešní doby zde není vyřešena otázka využití bývalého vojenského prostoru. Podnikatelské aktivity se zde rozvíjejí pomalu. Velkou část území tvoří téměř nedotčená příroda, která je postupně hojně využívaná pro cykloturistiku. V průběhu roku 2010 došlo k výstavbě rozsáhlých areálů solárních panelů v této lokalitě. Tato podnikatelská aktivita však nemá dlouhodobě zásadní vliv na zaměstnanost v této oblasti. Míra nezaměstnanosti v oblasti Mimoňska zaznamenala v průběhu první poloviny roku 2011 klesající vývoj. V meziročním srovnání se míra nezaměstnanosti snížila o 1,5%. K činila míra nezaměstnanosti v mikroregionu 12,1% ve stejném období roku 2011 činila 10,6%. V první polovině roku 2011 činila míra nezaměstnanosti v obcích mikroregionu Mimoňska nejnižších hodnot v okrese Česká Lípa. 5. Doksko Rozhodující zaměstnavatelé: Diamo, s.p., Stráž pod Ralskem JOHNSON CONTROLS AUTOMOBILOVÉ SOUČÁSTKY, k.s., Stráž pod Ralskem MITOP, a.s., Mimoň Vězeňská služba ČR, Stráž pod Ralskem TTS POLAK s.r.o. Oblast okresu Česká Lípa s převážnou orientací na turistický ruch a nepříliš početným zastoupením průmyslových podniků. Dopravní obslužnost není zcela uspokojivá, zejména obyvatelé z malých obcí v oblasti Kokořínska mají problémy s dojížděním za prací do větších měst. V oblasti Dubska neexistuje železnice a veřejnou dopravu zajišťují pouze autobusy. Z hlediska zaměstnanosti je tato oblast výrazně ovlivněna sezónností pracovních míst v oblasti cestovního ruchu. Míra nezaměstnanosti v mikroregionu Doksko byla v lednu 2011 ve srovnání s ostatními mikroregiony nejvyšší. Ovšem celkový vývoj míry nezaměstnanosti byl za sledované období klesající. V 1. čtvrtletí se mikroregion Doksko potýkal s 3. nejvyšší mírou nezaměstnanosti v Libereckém kraji. V meziročním srovnání došlo k mírnému snížení míry nezaměstnanosti. K činila míra nezaměstnanosti 11,5%, k byla míra nezaměstnanosti 11,4%. Rozhodující zaměstnavatelé: FOL-Obal, s.r.o., Doksy INGSTAV Doksy s.r.o. 22

24 3.7 Míra nezaměstnanosti v jednotlivých mikroregionech k Tabulka 20 Míra nezaměstnanosti v mikroregionech okresu Česká Lípa k a Mikroregion Českolipsko Novoborsko Cvikovsko Mimoňsko Doksko Míra nezaměstnanosti v % k ,8 13,0 14,5 12,1 11,5 Míra nezaměstnanosti v % k ,3 11,3 12,4 10,6 11,4 23

25 Mapa míry nezaměstnanosti k dle obcí 24

26 4. CIZINCI NA TRHU PRÁCE 4.1 Zelené karty Od mohou cizinci z některých zemí 3 získat v České republice zelenou kartu. Zelená karta je duální povolení, které umožňuje pobyt a zároveň zaměstnání na našem území. V 1. pololetí roku 2011 bylo v okrese Česká Lípa nabízeno 12 volných pracovních míst pro držitele zelené karty. K poslednímu dni sledovaného období byl aktuální počet VPM 11 (elektrotechnik, farmaceut, obchodní referent, obsluha průmyslových robotů, elektroprojektant, konstruktér a výzkumný pracovník - membránový specialista). Do našeho okresu nebyla podána žádná žádost o vydání zelené karty. 4.2 Modré karty Od je usnadněn přístup na trh práce cizincům, kteří mají vyšší kvalifikaci, po které je v České republice poptávka. Je požadováno minimálně ukončené vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání, pokud studium trvalo alespoň 3 roky. Modrá karta je určena pro cizince ze zemí, které nejsou členy Evropské unie a na které se nevztahuje některá z výjimek uvedených v 98 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Modrá karta je duální povolení, které umožňuje pobyt a zaměstnání současně. V 1. pololetí roku 2011 nebylo v okrese Česká Lípa nabízeno žádné pracovní místo pro držitele modré karty. 4.3 Zaměstnávání cizinců Novelou zákona o zaměstnanosti (zákon č. 427/2010 Sb.) došlo s účinností od ke změně znění 86 tohoto zákona. Zaměstnavatelé mohou získávat cizince na volná pracovní místa, která nelze obsadit jinak, jestliže předem úřadu práce oznámí a projednají s ním záměr zaměstnávat cizince, včetně jejich počtu, druhu práce, kterou budou vykonávat, a předpokládané doby výkonu práce. Předchozí oznámení a projednání záměru zaměstnávat cizince se nevyžaduje v případě zaměstnavatele, který hodlá zaměstnávat cizince: a) kterému je vydáváno povolení k zaměstnání bez ohledu na situaci na trhu práce ( 97), b) u kterého se povolení k zaměstnání nevyžaduje ( 98), c) který žádá o prodloužení povolení k zaměstnání podle 94, nebo d) který bude zaměstnán jako držitel zelené karty nebo modré karty. V 1. pololetí roku 2011 bylo podáno 139 žádostí o povolení k zaměstnání, z toho bylo 27 žádostí o vydání nového povolení a 112 žádostí o prodloužení povolení u stávajícího zaměstnavatele. Nové žádosti byly vyřízeny následovně: 11 žádostí bylo schváleno a povolení k zaměstnání bylo uděleno na dobu 5 až 24 měsíců (průměrně 12 měsíců), 16 žádostí bylo zamítnuto. Žádná žádost nebyla podána pro plnění úkolů pro obchodní společnosti, všechny žádosti byly pro pracovní poměr v závislé činnosti. Všech 112 žádostí o prodloužení povolení bylo vyřízeno kladně, s ohledem na specifickou profesi, kterou cizinci vykonávají a kterou i přes vysokou nezaměstnanost v regionu nelze dlouhodobě plně obsadit uchazeči o zaměstnání. Ke dni evidoval Úřad práce ČR krajská pobočka v Liberci na kontaktním pracovišti Česká Lípa 348 platných povolení k zaměstnání. Povolení byla vydaná občanům 12 států. Celkový počet povolení vzrostl ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 o 6 %. Již 5. rokem je nejvíce zastoupenou státní příslušností Mongolsko, na celkovém počtu se podílí 92 % (320, z toho 195 žen). 94 % cizinců bylo zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu. Ostatní odvětví zaměstnávala 6 % cizinců. Profesní struktura se ve srovnání s předchozím obdobím nezměnila. 95 % cizinců pracovalo 3 Seznam zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o vydání zelené karty, stanoví vyhláška Ministerstva vnitra č. 461/2008 Sb. 25

27 v dělnických profesích (zařazení podle CZ-ISCO do tř. 7-9), které se dlouhodobě nedaří obsazovat občany ČR (93 % v profesi obsluha šicích a vyšívacích strojů). Cizinci pracovali pro 16 zaměstnavatelských subjektů, z toho 93 % pro dva závody JOHNSON CONTROLS AUTOMOBILOVÉ SOČÁSTKY, k. s. v okrese. Pouze pro 3 cizince je pracovní vztah v okrese Česká Lípa prvním zaměstnáním v České republice (ve stejném období loňského roku to bylo 42 % cizinců). Naopak počet cizinců pracujících na území našeho okresu dlouhodobě, tj. nad 12 měsíců, stoupl na 69 % (v loňském období 43 %). Tito cizinci mají zájem se zde integrovat a žít v České republice s celou rodinou. Od musí při žádosti o trvalý pobyt složit jazykovou obávanou zkoušku z českého jazyka. 4.4 Zaměstnávání cizinců, u kterých se povolení k zaměstnání nevyžaduje Ke dni evidoval Úřad práce ČR krajská pobočka v Liberci na kontaktním pracovišti Česká Lípa 178 cizinců, kteří dle 98 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti nepotřebují povolení k zaměstnání. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 je počet cizinců o 3 % vyšší. Z celkového počtu mělo 165 cizinců povolen trvalý pobyt na území ČR, 11 cizincům byl povolen dlouhodobý pobyt za účelem společného soužití rodiny a 2 cizincům byl udělen azyl. Tito cizinci pocházeli ze 16 států. 4.5 Zaměstnávání občanů EU, EHP a Švýcarska Ke dni bylo evidováno 460 občanů z 10 států EU. V porovnání se stejným obdobím loňského roku počet občanů EU klesl o téměř 4 %. Z celkového počtu bylo 395 občanů EU v pracovním poměru u českého zaměstnavatele a 65 občanů EU bylo vysláno do ČR zahraničním zaměstnavatelem na základě obchodní nebo jiné smlouvy s tuzemskou právnickou osobou. 46 % občanů EU bylo zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu, 29 % v administrativě, 5% ve zdravotnictví, 20 % ve zbývajících odvětvích (věda, obchod, doprava, stavebnictví, pohostinství). V průběhu 1. pololetí bylo nově zaevidováno 234 Informací o nástupu občana EU do zaměstnání a odevidováno 269 Informací, celkem 503, tj. nárůst o 17 % oproti 1. pololetí roku Občané EU pracovali pro 120 zaměstnavatelských subjektů, z celkového počtu bylo 12 zaměstnavatelů agenturami práce. 95 % občanů EU pracovalo v okrese Česká Lípa déle než 12 měsíců. Z celkového počtu pracuje 31 % v České republice poprvé. 4.6 Shrnutí Na konci sledovaného období pracovalo v okrese Česká Lípa celkem 986 zahraničních zaměstnanců, tj. o necelé 1 % více než ve stejném období roku Největší podíl představují občané EU/EHP s počtem 460, tj. 46,6 % (v předešlém roce 48,8 %), následují cizinci s povolením k zaměstnání s počtem 348, tj. 35,3 % (v minulém období 33,5 %), nejnižší podíl zaujímají cizinci, u kterých se povolení k zaměstnání nevyžaduje, kterých je 178, tj. 18,1 % (v 1. pololetí roku ,7 %). 26

28 Tabulka 21 - Porovnání počtu cizinců, cizinců, kteří povolení k zaměstnání nepotřebují a občanů EU k a k Kategorie Zaměstnávání cizinců Zaměstnávání cizinců, u kterých se povolení k zaměstnání nevyžaduje Zaměstnávání občanů EU, EHP a Švýcarska U českého zaměstnavatele Vyslaní na území ČR 9 65 Graf 4 Vývoj zaměstnanosti zahraničních pracovníků od do cizinci EU SR informace cizinci 3. zemí 27

29 5. Aktivní politika zaměstnanosti 5.1 Komentář k realizaci (účinnosti) jednotlivých nástrojů APZ Rekvalifikace a poradenské činnosti Rekvalifikace jsou dlouhodobě jedním z nejvýznamnějších a nejúčelnějších nástrojů APZ, prostřednictvím kterého se daří připravovat nezaměstnané na aktuální profesní a dovednostní požadavky zaměstnavatelů. V 1.pololetí roku 2011 přetrvávala velmi nízká a omezená nabídka volných pracovních míst Rekvalifikace tak byly důležitým nástrojem v aktivizaci uchazečů o zaměstnání. Cílem bylo nejen získání nových dovedností a odborností, ale také zachování motivace účastníků rekvalifikací řešit ztrátu zaměstnání, klást si nové cíle a pracovat na své sebedůvěře a sebepoznání i přes obtížné podmínky trhu práce, které v souvislosti s ekonomickou krizí v roce 2009 nastaly a jejich dopad nadále přetrvává i v roce Důležitou aktivitou byly také poradenské programy individuální a skupinové, jejichž širokou nabídku ÚP poskytl velkému množství uchazečů o zaměstnání, což je popsáno v kapitole 5.4. Finanční krytí rekvalifikací a poradenských činností bylo v 1.pololetí 2011 dostatečné, zejména díky poslední fázi realizace Národního individuálního projektu Poradenské činnosti a rekvalifikace podporující zvýšení zaměstnanosti. Z hlediska efektivity rekvalifikací a poradenských činností jsou informace pravidelně sledovány a vyhodnocovány. Především profesní rekvalifikace byly velmi účelné a přínosné, a to nejenom pro jejich účastníky, ale především pro zaměstnavatele, kteří akceptovali nezbytnost přípravy vhodných uchazečů a v širší míře spolupracovali s ÚP na uplatnění účastníků rekvalifikací. Efektivita rekvalifikací je detailně popsána v kapitole 5.3. Ve sledovaném období činila průměrně 30%, což je ovlivněno zejména skutečností, že většina kursů byla teprve v závěru 1.pololetí 2011 ukončena. Například rekvalifikace v profesi šička s efektivitou 56% nebo rekvalifikace řidičů (efektivita téměř 40%) umožnily úspěšným účastníkům velmi rychlé nalezení uplatnění na trhu práce v oborech, ve kterých získali nové dovednosti Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšné práce v průběhu 1. pololetí roku 2011 umožnily celkem 192 uchazečům o zaměstnání umístění na trhu práce. Poměrně nízká nabídka pracovních míst na volném trhu práce přinášela velmi málo příležitostí pro většinu nezaměstnaných. Z tohoto důvodu jsou VPP dlouhodobě důležitým nástrojem realizace APZ v okrese Česká Lípa. Pokračovala velmi úzká spolupráce s obcemi a městy na vytváření pracovních míst v rámci VPP. Přestože došlo k poklesu uzavřených dohod a podpořených pracovních příležitostí a podpora jednotlivých pracovních míst byla sjednána na dobu maximálně 6 měsíců, řada obcí a měst vytvořila, stejně jako ve sledovaném období roku 2010, významný počet pracovních míst na VPP, čímž umožnily svým občanům zapojit se na trhu práce a současně být pracovně aktivní v prostředí, ve kterém žijí. Větší počet VPP vznikl například v Novém Boru, Skalici u České Lípy, Dubé, Jestřebí, Žandově, Kamenickém Šenově, Novém Oldřichově nebo v Zahrádkách u České Lípy. VPP byly organizovány v 75,4% obcí a měst okresu Česká Lípa. V okrese Česká Lípa je 84% obcí, které mají méně než obyvatel. Více než 54,4% vykazuje míru nezaměstnanosti vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v okrese Česká Lípa. Zapojení jednotlivých obcí a měst do realizace aktivní politiky zaměstnanosti formou vytváření pracovních míst v rámci VPP je tak velmi důležité a napomáhalo i v první polovině roku 2011 k oživení trhu práce, ke snížení nezaměstnanosti a k aktivizaci osob, jejichž jakékoli uplatnění na trhu práce by bez nástroje VPP bylo velmi obtížné a v řadě lokalit i téměř nemožné. Ve srovnání s prvním pololetím 2010 došlo ke snížení počtu pracovních míst v rámci VPP o 36,6%. Na tato pracovní místa nastoupilo oproti 1. polovině roku 2010 o 111 uchazečů o zaměstnání méně. Ze strany obcí a pracovníků na VPP byla, obdobně jako v předchozím roce, řešena minimální fluktuace i nemocnost. VPP mají nadále velký význam pro trh práce v regionu. Tento trend začal již v roce 2009 a nadále se tento nástroj velkou měrou podílí na snižování míry nezaměstnanosti v celém okrese. Stejně tak představitelé obcí a měst stále upozorňují na neustálý zájem ze strany uchazečů o zaměstnání. Občané mají zájem pracovat pro obec, podílet se na správě veřejných ploch a prostor. Současně v jednotlivých obcích a městech došlo k zásadní změně ve vnímání těchto pracovních míst a jejich využití. Samotní pracovníci na VPP 28

30 dbají na udržení pořádku a čistoty v obcích, na které se vlastní prací významně podílejí. Ostatní občané si naopak jejich práce váží, oceňují její přínos pro samotné místo, kde žijí a tuto pozitivní zpětnou vazbu předávají i svým starostkám a starostům. Možnost podpory vzniku vysokého počtu pracovních míst v rámci VPP byla dána zejména financováním VPP z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR, zejména díky realizaci Národního individuálního projektu Veřejně prospěšné práce, jehož finanční prostředky představovaly podporu většiny financovaných pracovních míst Společensky účelná pracovní místa Společensky účelná pracovní místa představují další významnou podporu trhu práce v okrese Česká Lípa. Díky pokračování realizace Národního individuálního projektu Společensky účelná pracovní místa byl i v 1. pololetí 2011 podpořen nezanedbatelný počet těchto pracovních míst. Na vyhrazených SÚPM bylo umístěno celkem 79 uchazečů o zaměstnání, z nichž bylo 77% osob nezaměstnaných déle než 5 měsíců. Pracovní místa byla podporována jak u fyzických osob, tak právnických. Pracovní místa vytvářely malé firmy, ale také firmy střední a velké. Převážná část SÚPM vyhrazených však vznikla v malých a středních firmách, což je také pozitivní signál pro trh práce obecně. ÚP ČR pravidelně vyhodnocuje efektivitu podpořených pracovních míst, tj. četnost návratu umístěných uchazečů zpět do evidence ÚP ČR. Pozitivním výstupem tohoto sledování je skutečnost, že umístění uchazeči o zaměstnání se po ukončení poskytování příspěvku na SÚPM vyhrazená do evidence ÚP ČR vracejí v méně než 10% případů. Tento podíl se ani v prvním pololetí 2011 nezvýšil. Taktéž v první polovině roku 2011 se projevil zvýšený zájem evidovaných uchazečů o sebezaměstnání v rámci samostatné výdělečné činnosti. Uchazeči o zaměstnání projevili značný zájem o poradenství, konzultace k možnosti získání příspěvku i o absolvování přípravné rekvalifikace Základy podnikání. Počet žádostí uchazečů o zaměstnání o poskytnutí příspěvku na zřízení SÚPM pro samostatnou výdělečnou činnost se zvýšil o 94,7%, počet podpořených uchazečů o zaměstnání byl k o téměř 29% vyšší než v předchozím období Chráněné pracovní dílny, chráněná pracovní místa Vznik nových pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením a snaha o udržení počtu stávajících pracovních míst pro tyto obtížně umístitelné nezaměstnané, byly zásadními důvody pro vynaložení finančních prostředků v 1. polovině roku 2011 na zřízení a provoz chráněných pracovních dílen a chráněných pracovních míst. S využitím těchto finančních prostředků ze státního rozpočtu ČR tak nedošlo ve sledovaném období 2011 k poklesu zaměstnanosti u podpořených zaměstnavatelů a navíc byl podpořen vznik 6 nových pracovních míst, která byla operativně obsazována zaměstnavateli. Počet zaměstnaných OZP na pracovních místech, podporovaných příspěvky na provoz a zřízení, vzrostl ve srovnání s předchozím obdobím 2011 o 7,1%. Objem finančních prostředků na zachování zaměstnanosti osob se zdravotním postižením byl ve srovnání s předchozím pololetím 2010 o 36% nižší vzhledem k účelnému stanovení podílů na jednotlivé nástroje APZ, ale také s cílem podporovat uplatnění OZP na volném trhu práce. Dalšími nástroji APZ bylo v 1. pololetí 2011 podpořeno téměř 80 uchazečů se zdravotním postižením. Postupné snižování objemu finančních prostředků na provoz pracovních míst pro OZP a preference umístění OZP na volném trhu práce současně korespondují se zvyšováním objemu mandatorních výdajů na příspěvek na zaměstnávání OZP. Počet zaměstnavatelů s nárokem na tento příspěvek se v 1. pololetí 2011 zvýšil a rovněž tak počet zaměstnaných OZP. Ve srovnání s 1. polovinou roku 2010 bylo na podporu zaměstnávání OZP v okrese Česká Lípa vyplaceno o téměř Kč více, přičemž celkový objem příspěvků činil bezmála Kč. 29

31 5.2 Realizace APZ v 1. pololetí 2011 Rozpočet Úřadu práce na realizaci APZ v roce 2011 byl ve výši Kč. V průběhu prvního čtvrtletí roku 2011 došlo k rozpočtovému navýšení na celkovou částku Kč. Ve srovnání s rokem předchozím je rozpočet na APZ na rok 2011 z národních zdrojů o téměř 20% nižší. V 1. pololetí 2011 pokračovala realizace Národních individuálních projektů (dále již jen NIP) Evropského sociálního fondu, Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (dále již jen ESF OP LZZ) z předchozího roku, které výrazně podpořily realizaci APZ i v tomto období. Rozpočet jednotlivých projektů na rok 2011 byl dle jednotlivých projektů v těchto částkách: NIP Veřejně prospěšné práce Kč (nespotřebované prostředky z roku 2010), NIP Společensky účelná pracovní místa Kč (nespotřebované prostředky z roku 2010) NIP Poradenské činnosti a rekvalifikace podporující zvýšení zaměstnanosti Kč (nespotřebované prostředky z roku 2010). Celková částka na realizaci NIP v roce 2010 byla ve výši Kč. Celkový rozpočet na realizaci APZ pro rok 2011 k (bez prostředků na dokončení realizace projektu Vzdělávejte se! ) činil částku Kč (národní APZ + ESF OP LZZ). V 1. polovině roku 2011 bylo v rámci APZ (národní APZ a ESF celkem) nově vytvořeno nebo vyhrazeno celkem 297 pracovních míst, na která bylo umístěno 306 uchazečů o zaměstnání. Rozdělení nově vytvořených míst a umístěných uchazečů mezi jednotlivé nástroje a opatření APZ je uvedeno v tabulce 22. Tabulka 22 - Vytvořená pracovní místa podle jednotlivých nástrojů a opatření APZ Nástroj, opatření APZ vytvořená místa k k umístění vytvořená uchazeči místa umístění uchazeči Veřejně prospěšné práce SÚPM - zřízená zaměstnavateli SÚPM - SVČ SÚPM - vyhrazená Chráněné pracovní dílny Chráněná pracovní místa Chráněná pracovní místa SVČ Ostatní nástroje APZ Celkem

32 Tabulka 23 - APZ - Podíl nástrojů APZ na celkových výdajích APZ 1. pololetí 2011 nástroj APZ vynaložená částka v Kč VPP SÚPM SÚPM - SVČ CHPD CHPM Rekvalifikace a poradenství Celkem národní APZ NIP VPP NIP SÚPM NIP Poradenské činnosti a rekvalifikace podporující zvýšení zaměstnanosti Celkem projekty ESF OP LZZ CELKEM APZ Graf 5 APZ Výdaje na jednotlivé nástroje APZ čerpání k /národní APZ + projekty ESF/ CHPM rekvalifikace a poradenství CHPD SÚPM - SVČ 12,3% 1,9% 6,1% 4,5% 41,9% VPP 33,3% SÚPM 31

33 Graf 6 Podíl jednotlivých zdrojů financování APZ v 1. pololetí % ESF NIP 49% Národní APZ Graf 7 APZ financovaná z ESF podíl jednotlivých projektů v 1. pololetí 2011 NIP Poradenství a rekvalifikace NIP SÚPM 21,0% NIP VPP 39,5% 39,5% Tabulka 24 - Cílové skupiny uchazečů a zájemců o zaměstnání podporovaných v rámci Aktivní politiky zaměstnanosti Cílové skupiny uchazečů a zájemců o zaměstnání Počet celkem ženy 436 osoby do 20 let 76 osoby nad 50 let 265 evidence nad 5 měsíců 502 péče o dítě do 15 let 115 Osoby se zdravotním postižením 426 Osoby vyžadující zvláštní péči v důsledku útlumu výroby v krizi 73 Absolventi 5 Zdroj: Ostatní Kontaktní (např. pracoviště základní Česká vzdělání) Lípa

34 Realizace APZ v 1. pololetí 2011 vycházela z aktuálního vývoje na regionálním trhu práce a z východisek státní politiky zaměstnanosti, vymezených v Normativní instrukci MPSV č. 1/2011 Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v roce Nástroje a opatření APZ byly zaměřeny zejména na uchazeče o zaměstnání nejvíce znevýhodněné na trhu práce, viz. tabulka 24, na zvyšování jejich zaměstnatelnosti a na snižování regionálních rozdílů v nezaměstnanosti. V maximální možné míře byly realizovány rekvalifikace jako nástroj získávání nové kvalifikace, zvyšování, rozšiřování či prohlubování dosavadní kvalifikace a znalostí. Využitím tohoto nástroje byl sledován cíl zvýšení zaměstnatelnosti osob z dlouhodobějšího hlediska, zvýšení jejich uplatnitelnosti na trhu práce. V řadě případů byly realizovány rekvalifikace dle profesních potřeb zaměstnavatelů s využitím potenciálu vzdělávacích zařízení. Ze strany ÚP bylo iniciováno a podporováno navázání spolupráce subjektů středního školství se zaměstnavateli, operativní sestavení optimálních studijních obsahů rekvalifikací dle potřeb zaměstnavatele včetně praktické části výuky a tím dosahováno poměrně vysoké efektivity takto realizovaných rekvalifikací. Rozhodujícími nástroji APZ v 1. polovině roku 2011 byly nástroje VPP a SÚPM, prostřednictvím nichž bylo podpořeno 271 pracovních míst. I přes využití všech nástrojů APZ a vysoký objem vynaložených finančních prostředků na jejich realizaci se však nepodařilo dostatečně ovlivnit prodlužování délky evidence nezaměstnaných osob a tím omezit růst dlouhodobé nezaměstnanosti. Tento cíl již od roku 2009 vzhledem k vývoji na trhu práce v okrese Česká Lípa není naplňován a dlouhodobá nezaměstnanost je nadále prohlubujícím se problémem. Byly realizovány poradenské aktivity pro uchazeče různých skupin, s cílem umožnit účast nejširšímu spektru uchazečů o zaměstnání, např. ženám pečujícím o děti do 15 let. Poradenské programy byly zaměřeny na techniky vyhledávání zaměstnání a rozvoj klíčových dovedností, tvorbu životopisu. Realizace APZ byla přednostně financována prostřednictvím OP LZZ, viz graf 6. Z národní APZ byly financovány výhradně tyto nástroje chráněná pracovní místa, chráněné pracovní dílny, společensky účelná pracovní místa zřízená a společensky účelná pracovní místa vyhrazená pro osoby, zahajující samostatnou výdělečnou činnost. ÚP ČR stanovil pro realizaci APZ v roce 2011 kritéria k dosažení účelného a efektivního využití prostředků na realizaci APZ. Efektivita podpory jednotlivých nástrojů APZ je pravidelně sledována a hodnocena. ÚP ČR v návaznosti na vývoj trhu práce v regionu a složitou situaci nezaměstnanosti využíval i další možnosti ESF. I nadále pokračoval v realizaci projektu Rozvoj služeb a spolupráce úřadů práce se zaměstnavateli v měnících se podmínkách na trhu práce (SeZam), navazujícího na výstupy Institutu trhu práce a obdobných projektů řešících problematiku trhu práce a veřejných služeb zaměstnanosti. Cílem této aktivity je vytvoření a posílení aktivní spolupráce se zaměstnavateli, ale také veřejnou správou na regionální i krajské úrovni a s dalšími subjekty na trhu práce. Taktéž v prvním pololetí roku 2011 probíhala realizace vlastního regionálního individuálního projektu Restart pro Českolipsko, který započal již v roce V 1. pololetí 2011 byly realizovány první stěžejní aktivity navazujícího projektu Restart znamená novou šanci, jehož realizace započala v závěru roku VPP Do poloviny roku 2011 bylo KoP Česká Lípa doručeno celkem 51 žádostí o poskytnutí příspěvku na vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací. Se zaměstnavateli bylo uzavřeno celkem 69 dohod a vytvořeno 192 pracovních míst s příspěvkem na úhradu mzdových nákladů. Z národních prostředků bylo na realizaci národní APZ sjednáno 58 dohod. Dalších 11 dohod bylo uzavřeno a financováno z prostředků ESF v rámci realizace Národního individuálního projektu (dále jen NIP) VPP OP LZZ. VPP v rámci národní APZ byly financovány v celkové částce Kč. Výše finančních prostředků z ESF v rámci NIP VPP OP LZZ v 1. polovině roku 2011 byla Kč. Na pracovní místa, zřízená v rámci VPP, nastoupilo v průběhu sledovaného období roku 2011 celkem 203 uchazečů o zaměstnání (104 mužů a 99 žen). Pracovní místa, na která uchazeči o zaměstnání nastoupili, byla ve 40 obcích a městech okresu Česká Lípa (z celkového počtu 57 měst a obcí) a v 1 městě v okresu Liberec. Z celkového počtu 69 dohod byly, kromě 64 dohod s obcemi a městy, uzavřeny 3 dohody s občanskými sdruženími, 1 s organizační jednotkou sdružením a 1 s církevní organizací. V roce 2011 byl příspěvek poskytován ve výši Kč měsíčně na 1 pracovní místo. Dohody byly uzavírány průběžně po celé pololetí roku 2011, v návaznosti na individuální požadavky a možnosti jednotlivých žadatelů, zejména měst a obcí. Oproti předcházejícímu období vzrostl počet požadavků 33

35 na realizaci VPP na maximální dobu 12 měsíců. Kontaktní pracoviště krajské pobočky v Liberci Česká Lípa uzavíralo dohody obvykle na dobu 6 měsíců, pouze v ojedinělých případech na dobu delší. Z roku 2010 přešlo platností do roku 2011 celkem 53 dohod se 135 pracovními místy. Dohody uzavřené z finančních prostředků NIP VPP OP LZZ, kterých bylo celkem 31 s 98 pracovními místy, byly ukončovány průběžně, nejpozději k Projekt NIP VPP OP LZZ měl být k ukončen. V závěru června byla platnost projektu prodloužena do Zbývajících 22 dohod, financovaných z národní APZ, s 37 pracovními místy, je realizováno v průběhu celého roku Tabulka 25 - VPP Struktura umístění uchazečů v 1. pololetí 2011 dle specifických skupin Uchazeči o zaměstnání dle specifických skupin Počet umístěných Fyzické osoby do 20 let 3 Osoby nad 50 let věku 184 Dlouhodobě nezaměstnaní, min.nad 5 měsíců 127 Osoby se zdravotním postižením 41 Ostatní (se základním vzděláním apod.) 130 Přestože bylo uzavřeno méně dohod se zaměstnavateli než v předešlém období, je tento nástroj nedílnou součástí APZ a významně se podílel na snižujícím se vývoji nezaměstnanosti v okrese Česká Lípa. Celkem bylo za 1. pololetí roku 2011 na VPP vynaloženo Kč. Nástroj VPP byl v 1. pololetí roku 2011 financován podílem 42% z celkové částky vynaložené na všechny nástroje a opatření APZ SÚPM vyhrazená Za pololetí 2011 došlo oproti předchozímu období ke snížení počtu předložených žádostí o příspěvek na částečnou úhradu mzdových nákladů. Celkem bylo podáno 118 žádostí (v 1. pololetí 2010 podáno 221 žádostí). Bylo uzavřeno celkem 81 dohod, na které bylo umístěno 79 uchazečů o zaměstnání. V rámci Národního individuálního projektu (dále jen NIP) SÚPM bylo z OP LZZ uzavřeno 66 dohod a 15 dohod bylo uzavřeno z finančních prostředků národní APZ. Délka poskytování příspěvku se pohybovala v rozmezí od 1 do 6 měsíců, výše příspěvků nejčastěji činila Kč. V odůvodněných případech byl v souladu s Metodickým pokynem Realizace APZ v roce 2011 a Normativní instrukcí č. 1/2011 poskytnut vyšší příspěvek. Z celkového počtu 79 umístěných uchazečů na SÚPM vyhrazená bylo 28 mužů a 51 žen. Tento výrazný nepoměr byl způsoben vyšším zájmem žen o návrat na trh práce po rodičovské dovolené, ale také poptávkou zaměstnavatelů a strukturou nabízených pracovních míst. Tabulka 26 - SÚPM vyhrazená Struktura umístění uchazečů v 1. pololetí 2011 dle specifických skupin Uchazeči o zaměstnání dle specifických skupin Počet umístěných Fyzické osoby do 20 let, absolventi VŠ do 30 let 5 Osoby nad 50 let věku 17 Dlouhodobě nezaměstnaní, min.nad 5 měsíců 61 Osoby se zdravotním postižením 8 Ostatní (se základním vzděláním, péče o dítě do 15 let) 14 V 1. pololetí 2011 bylo na částečnou úhradu mzdových nákladů na vyhrazená společensky účelná pracovní místa poskytnuto celkem Kč, což bylo 33% z celkových výdajů čerpání na realizaci APZ. Z prostředků národního rozpočtu na APZ byla vynaložena částka ve výši Kč. Ve sledovaném období roku 2011 nadále pokračovala realizace Národního individuálního projektu (dále jen NIP) SÚPM OP LZZ. Z tohoto projektu byla vynaložena v 1. polovině roku celková částka Kč. Tento projekt byl k ukončen. Snížení poskytované částky příspěvků, zkrácení doby poskytování příspěvků, zrušení poskytování příspěvků v rámci absolventské praxe a zhoršená ekonomická situace má za následek menší zájem ze strany zaměstnavatelů o zaměstnání uchazečů s příspěvkem SÚPM. 34

36 5.2.3 SÚPM - zřízená Příspěvek na zřízení SÚPM nebyl ze strany zaměstnavatelů ve sledovaném období poptáván. Dlouhodobě je využívanějším nástrojem příspěvek na částečnou úhradu mzdových nákladů na SÚPM vyhrazené. Využití tohoto příspěvku je z pohledu zaměstnavatelů operativnější a pro jejich potřeby nebo možnosti účelnější SÚPM - SVČ V první polovině roku 2011 byl opět zaznamenán zvýšený zájem o příspěvek na zřízení pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti, tento nárůst poptávky přetrvává již 2 roky. Vysoký zájem byl o konzultace k realizaci podnikatelské činnosti a možnosti získání příspěvku. V průběhu 1. pololetí 2011 proběhly konzultace se 131 klienty, kteří zvažovali možnost realizace vlastního podnikatelského záměru. S mnohými z nich probíhaly další konzultace, převážně již zaměřené na konečné zpracování podnikatelského záměru. Zvýšený zájem o informace byl zaznamenán nejenom ze strany uchazečů o zaměstnání, ale ze strany zájemců o zaměstnání a osob, kterým končí pracovní poměr a nejsou zatím v evidenci úřadu práce, ale již se zajímají o možnost uplatnění se realizováním samostatné výdělečné činnosti. V 1. pololetí 2011 bylo podáno 37 žádostí o poskytnutí příspěvku. Z těchto žádostí bylo ve sledovaném období uzavřeno 17 dohod o poskytnutí příspěvku, 1 žadatel odstoupil od svého požadavku, 13 žadatelům nebylo vyhověno, 3 z nich započali SVČ bez poskytnutí příspěvku. Z řad absolventů rekvalifikačního kurzu Základy podnikání byly podány 2 žádosti. Za 1. pololetí bylo na příspěvek vynaloženo Kč. Oproti stejnému období v předchozím roce se tak jedná o nárůst ve výši Kč. Průměrná částka na jedno podpořené místo byla Kč. Nejnižší příspěvek byl vyplacen ve výši Kč, nejvyšší možná výše Kč. Dne byla v prostorách Kontaktního pracoviště Česká Lípa uskutečněna přednáška O podnikání v prostorách KoP Česká Lípa. Této přednášky se zúčastnilo 25 osob, z toho 17 bylo v evidenci ÚP ČR. Největší zájem ve sledovaném období, především z hlediska uchazeček, byl o poskytnutí příspěvku na poskytování finančních a poradenských služeb (zejména pro oblast pojišťovnictví). Tabulka 27 - Meziroční srovnání počtu uzavřených dohod SÚPM - SVČ Období Počet uzavřených dohod 1. pololetí pololetí pololetí SÚPM a VPP v Regionálních individuálních projektech (dále jen RIP) Do poloviny roku 2011 bylo podáno 11 žádostí zaměstnavatelů o příspěvky z Regionálních individuálních projektů (dále již jen RIP), což je o 3 více než ve stejném období roku Z projektu Krize se nebojíme, jehož realizátorem je Krajská pobočka v Liberci v součinnosti s úřady práce v dalších okresech Libereckého kraje, bylo uzavřeno 9 dohod SÚPM a 1 dohoda VPP. Jedna žádost byla zamítnuta. Finanční prostředky na tato vyhrazená pracovní místa jsou čerpány z přidělených finančních prostředků jednotlivých projektů, kterými disponuje příjemce příspěvku krajská pobočka Úřadu práce ČR v Liberci. 35

37 5.2.6 Zaměstnávání OZP Z celkového objemu finančních prostředků na APZ bylo v roce 2010 na níže popsané nástroje APZ vynaloženo Kč. Z dosud vyčerpané částky národního rozpočtu na APZ představovala tato částka 16,5% z celkového objemu finančních prostředků Chráněné pracovní dílny, chráněná pracovní místa K bylo zaměstnáno v chráněných dílnách, na chráněných pracovních místech, kterým Úřad práce ČR krajská pobočka v Liberci na kontaktním pracovišti Česká Lípa poskytl finanční příspěvek, 346 zaměstnanců se zdravotním postižením. K bylo v evidenci 914 uchazečů o zaměstnání z této cílové skupiny, což představovalo 14,9% z celkového počtu. Počet pracovních míst pro OZP ve srovnání s předešlým sledovaným obdobím vzrostl. Lze konstatovat, že vynaložené prostředky na chráněná pracovní místa a chráněné pracovní dílny účelně přispěly v 1. polovině roku 2011 k udržení zaměstnanosti OZP. K bylo podáno: 11 žádostí o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny - všem žádostem bylo vyhověno. 2 žádosti na zřízení chráněných pracovních míst (dále jen CHPM) obě žádosti byly schváleny. Celkem za 1. pololetí 2011 vzniklo 6 chráněných pracovních míst. 3 žádosti o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněných pracovních míst všechny žádosti byly schváleny. 1 žádost o příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti žádost byla schválena. 1 žádost na zřízení CHPD o 10ti místech, která je ještě v řízení. K byly uzavřeny 2 dohody se zaměstnavateli, na základě kterých bylo vytvořeno 6 nových pracovních míst pro OZP: Faraon sandals, s.r.o. 5 pracovních míst Ba&Ba s.r.o. 1 pracovní místo Zároveň byla uzavřena jedna dohoda s osobou, která zahájila samostatnou výdělečnou činnost vzniklo 1 pracovní místo. Tabulka 28 - CHPD, CHPM, CHPM - SVČ Nejpočetněji zastoupené profesní složení osob se zdravotním postižením Profese Počet míst Administrativní pracovník 6 Dělník (montážní, stroj., v obrobně, ) 97 Pomocná síla 6 Pradlena 4 Obsluha šicích a vyšívacích strojů 8 Strážný 75 Šička 10 Údržbář/opravář 4 Uklízeč, úklidový operátor 120 CELKEM

38 Tabulka 29 - CHPD, CHPM, CHPM - SVČ - Složení osob se zdravotním postižením dle cílových skupin, obtížně umístitelných na trhu práce Osoby do Osoby nad Dlouhodobě OZP Příjemce příspěvku na provoz a 25 let věku 50 let věku nezaměstnaní celkem zřízení CHPD, CHPM, CHPM - SVČ muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy BFB-Falco, s.r.o C+C CIMBÁL s.r.o Marcel Sikora Farní charita Česká Lípa GRINDL s.r.o INVA družstvo Ing. Vladimír Matoušek MODUS, spol. s r.o Martina Bogarová Ba&Ba, s.r.o Pavel Soukup SOUKUP A SPOL., s.r.o Kateřina Soukupová Faraon sandals, s.r.o Václav Janda Rudolf Živec CELKEM Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se ZP Celkem 144 organizací předložilo Kontaktnímu pracovišti Česká Lípa v roce 2011 Oznámení o plnění povinného podílu, z toho 14 organizací, na které se tato povinnost za rok 2010 nevztahovala (zaměstnavatel s nižším počtem zaměstnanců než 25). 61 organizací (42,4%) splnilo povinnost plnění povinného podílu zaměstnáváním občanů se ZP, 2 organizace plnily odvodem do státního rozpočtu, 9 organizací plnilo pouze náhradním plněním, tj. odběrem výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků chráněných dílen. Dalších 10 organizací využilo všech možností, které zákon dovoluje a ostatní organizace realizovaly plnění kombinací všech tří možností plnění povinného podílu. Z celkového počtu předložených oznámení bylo 7,6%, tj. 11 oznámení, doloženo v pozdějším termínu, než stanoví zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. K bylo odvedeno v okrese Česká Lípa do státního rozpočtu celkem Kč jako plnění povinného podílu zaměstnávání OZP Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením Příspěvek dle 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, byl v 1. pololetí 2011 poskytován taktéž ve vyšším objemu než v předchozím roce. Zvýšil se počet žadatelů - celkem 32 (v 1. pololetí ), splňujících podmínky pro poskytnutí příspěvku. K bylo v okrese Česká Lípa vyplaceno celkem Kč, tj. o Kč více než v 1. polovině roku Tento nárůst byl zapříčiněn narůstajícím počtem subjektů a počtu zaměstnanců se zdravotním postižením u zaměstnavatelů, kteří žádají o příspěvek pravidelně. 37

39 Tabulka 30 - Příspěvek na podporu zaměstnávání OZP v 1. pololetí přehled příjemců, výše příspěvku, přehled počtu zaměstnanců Příjemce příspěvku Vyplaceno v 1. pol za 4.Q 2010 a 1.Q 2011 v Kč Průměrný přepočtený počet zaměstnanců 4.Q Q 2011 OZP TZP celkem BFB-Falco, s.r.o ,20 11,71 96,20 Ba&Ba, s.r.o ,98 0,00 4,98 ELLA CL, s.r.o ,87 0,49 1,36 Farní charita Česká Lípa ,17 2,97 26,03 Martina Bogarová ,04 1,87 5,93 Milan Balcar ,70 0,00 0,70 Romana Šilarová ,89 1,50 8,43 Ing. Vladimír Matoušek ,60 2,65 19,25 Ing. Pavel Švarc ,03 2,00 11,36 Pavel Soukup ,79 3,16 29,53 SOUKUP A SPOL., s.r.o ,42 3,08 28,00 Jan Hruška MVDr ,27 0,00 5,49 Kateřina Soukupová ,90 1,72 17,62 DINO SERVIS s.r.o ,38 0,00 2,38 Gabriela Žehová ,62 10,59 211,09 Rudolf Živec ,75 1,00 3,32 CZECH SERVICE, Družstvo ,27 1,00 7,27 GRINDL s.r.o ,00 1,00 2,00 HENIG - security servis, s.r.o ,77 13,32 140,47 HOK plus, s.r.o ,85 5,40 56,25 Finanční a realitní centrum s.r.o ,12 0,51 2,01 Jaromír Pithart ,63 0,00 0,63 Věra Balcarová ,74 0,00 0,74 Martin Prokeš ,00 0,00 1,03 3 L studio s.r.o ,00 2,44 8,60 Jarmila Schwarzbachová ,52 5,71 7,23 Karel Schwarzbach ,84 8,71 13,55 Rostislav Patka ,00 1,00 2,00 Gabriela Bělohlávková ,99 2,87 4,86 WAWEX, s.r.o ,19 0,67 11,10 Michal Vaněk ,41 0,00 0,41 Květa Filková ,53 0,00 2,06 CELKEM ,47 85,37 731,88 38

40 5.3 Rekvalifikace V 1. pololetí 2011 byly rekvalifikace a poradenské činnosti realizovány v rámci aktivní politiky zaměstnanosti a současně v rámci Národního individuálního projektu Poradenské činnosti a rekvalifikace podporující zvýšení zaměstnanosti, financovaného z Evropského sociálního fondu, Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanosti (dále jen OP LZZ) a státního rozpočtu České republiky a dále z regionálních individuálních projektů (dále jen RIP), financovaného z Evropského sociálního fondu OP LZZ. K bylo uzavřeno v rámci realizace národní APZ celkem 10 dohod s uchazeči nebo zájemci o zaměstnání. Se vzdělávacími zařízeními byla uzavřena celkem 1 dohoda o realizaci rekvalifikace (dále jen RK). Rekvalifikaci v tomto období neukončil žádný účastník. Realizace rekvalifikačního kurzu bude ukončena K bylo na rekvalifikace v rámci národní APZ vynaloženo celkem Kč. Na ostatní náklady uchazečům o zaměstnání (cestovné) bylo vynaloženo ve stejném období celkem Kč. V rámci realizace Národního individuálního projektu Poradenské činnosti a rekvalifikace podporující zvýšení zaměstnanosti bylo ve sledovaném období uzavřeno celkem 266 dohod s uchazeči o zaměstnání. Se vzdělávacími zařízeními bylo uzavřeno celkem 27 dohod o zabezpečení rekvalifikace. Na tyto rekvalifikace a poradenské činnosti bylo vynaloženo celkem Kč. Na doprovodná opatření účastníků rekvalifikací a poradenských programů (cestovné) bylo ve stejném období vynaloženo z ESF celkem Kč. Rekvalifikace reagující na aktuální nabídku volných pracovních míst a kurzy připravené dle potřeb zaměstnavatelů byly prioritou Kontaktních pracovišť krajské pobočky v Liberci - okres Česká Lípa. Takovýmto rekvalifikačním kurzem bylo například vstupní školení pro získání průkazu profesní způsobilosti řidiče v rozsahu 45 hodin a 140 hodin. Do kurzu bylo zařazeno 8 klientů, z nichž 3 získali zaměstnání. Dalším zrealizovaným kurzem byl rekvalifikační kurz Sváření. Jedná se o Základní kurz svařování tavící se elektrodou v aktivním plynu ZK W 1.1 a Svářeč kovů-čsn ZK a EN P BW 1.1 (2.2) St 10,0 PF ss nb. Celkem bylo do kurzu zařazeno 17 klientů, z nichž 2 se zařadili zpět na trh práce. Rekvalifikační kurz Šička je úřadem práce realizován opakovaně včetně Poradenského programu Šička, který předchází samotné rekvalifikaci. Hlavním motivem realizace kurzu je zvýšená uplatnitelnost frekventantů kurzu u zaměstnavatelů v okrese Česká Lípa. V 1. polovině roku 2011 bylo do kurzu zařazeno 9 uchazečů o zaměstnání, z nichž se 5 zařadilo zpět na trh práce. Graf 8 Rekvalifikace struktura účastníků dle pohlaví v 1. pololetí ,7% 66,3% muži ženy 39

41 Graf 9 Rekvalifikace podíl zdrojů financování bez poradenských činností v 1. pololetí 2011 NIP OP LZZ Kč 17% APZ Kč 83% Tabulka 31 - Rekvalifikace realizované v rámci APZ a ESF přehled účastníků RK dle cílových skupin 1. pololetí 2011 skupina počet Fyz. os. do 20 let 2 Osoby nad 50 let věku 54 Dlouhodobě nezaměstnaní 219 OZP 26 Ostatní (péče o dítě do 15 let) 79 Fyz. os. vyžadující zvl. péči (útlum výroby)

42 Tabulka 32 - Efektivita rekvalifikací dle profesního zaměření kurzů k Název kurzu Počet účastníků Úspěšnost 4 rekvalifikačních kurzů v % Národní APZ Šička 10 zatím nelze určit Národní individuální projekt ESF OP LZZ Obsluha osobního počítače - základy Obsluha osobního počítače pro pokročilé Obsluha osobního počítače ECDL Start Obsluha osobního počítače ECDL 12 0 Řidičské oprávnění pro skupinu C 10 0 Řidičské oprávnění pro skupinu T 5 0 Vstupní školení pro získání průkazu profesní způsobilosti řidiče (140 hodin) 8 38 Šička 9 56 Základy podnikání Pracovník obchodu (prodavačské práce) Obsluha křovinořezu a motorové pily 8 25 ZK svařování tavící se elektrodou v aktivním plynu ZK W Obsluha motorových a elektrických manipulačních vozíků do 5 tun (s ŘP) Svářeč kovů-čsn ZK a EN P BW 1.1 (2.2) St 10,0 PF ss nb 8 13 Pracovník v soc. službách přímá obsluha Číšník Složitá obsluha hostů 7 50 Florista 4 25 Tabulka 33 -Rekvalifikace přehled způsobů ukončení rekvalifikací 1. pololetí 2011 Způsob ukončení rekvalifikací Počet osob Ukončeno úspěšně 249 Ukončeno předčasně nástupem do zaměstnání 3 Ukončeno předčasně bez vážných důvodů 4 Rekvalifikace pokračuje do 2. pololetí Celkový počet rekvalifikovaných osob Uchazeči s ukončenou evidencí do 6 měsíců po absolvování rekvalifikačního kurzu u nichž nedošlo v následujících 4 měsících k návratu do evidence 41

43 Počet účastníků Kontaktní pracoviště Česká Lípa - Analýza vývoje na trhu práce za 1. pololetí 2011 Graf 10 Vybrané rekvalifikace v rámci Národního individuálního projektu ESF OP LZZ % 82% % 62% 57% 0 56% Šička 21% 38% 17% Obsluha motorových Vstupní školení pro a elektrických získání průkazu manipulačních vozíků profesní způsobilosti do 5 tun (s ŘP) řidiče (140 hodin) Rekvalifikační kurz Pracovník v soc. službách - přímá obsluha 43% Číšník - složitá obsluha hostů evidence pokračuje nástup do zaměstnání Nejčastěji poskytované rekvalifikace v 1. pololetí 2011: Vstupní školení pro získání průkazu profesní způsobilosti řidiče v rozsahu 45 hodin a 140 hodin, kam bylo v 1. pololetí 2011 zařazeno celkem 8 klientů. Z celkového počtu zúčastněných rekvalifikantů se po ukončení rekvalifikace vrátili na trh práce 3 klienti (38%). Řidičské průkazy pro skupiny C a T, kam bylo zařazeno celkem 15 uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadu práce. Důvodem pro realizaci rekvalifikací zaměřených na získání řidičských oprávnění je soustavná žádanost této profese trhem práce. Žádost o zařazení do rekvalifikace, jež předkládají klienti, je v mnoha případech na základě přislíbeného pracovního místa ze strany zaměstnavatele. Kurzy Sváření (Základní kurz svařování tavící se elektrodou v aktivním plynu ZK W 1.1 a Svářeč kovů-čsn ZK a EN P BW 1.1 (2.2) St 10,0 PF ss nb,), které jsou často poptávány ze strany klientů úřadu práce. Tyto kurzy absolvovalo celkem 17 klientů, z nichž se 12% zařadilo zpět na trh práce. Rekvalifikace v oboru Šička patří mezi úspěšné kurzy. V prvním pololetí 2011 bylo zařazeno 9 klientů, z nichž se 5 absolventů vrátilo na trh práce. Základy podnikání, o něž je zájem zejména ze strany klientů, kteří zamýšlejí zahájit samostatnou výdělečnou činnost. V tomto rekvalifikačním kurzu klienti získají základní znalosti problematiky marketingu, ekonomiky, právního minima. V průběhu kurzu si klienti vytvoří vlastní reálný podnikatelský plán, jehož obhajoba je součástí závěrečných zkoušek. Nezanedbatelným faktorem je skutečnost, že někteří uchazeči nezahájí podnikatelskou činnost z důvodu uvědomění si, že nejsou dostatečně vybaveni a připraveni stát se podnikateli a že je třeba na sobě ještě více pracovat. Do tohoto kurzu bylo v 1. polovině roku 2011 zařazeno celkem 20 klientů z nichž 2 ukončili evidenci na ÚP ČR. 42