Rodinná politika ve vybraných evropských zemích I. Barbora Matějková Jana Paloncyová

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Rodinná politika ve vybraných evropských zemích I. Barbora Matějková Jana Paloncyová"

Transkript

1 Rodinná politika ve vybraných evropských zemích I Barbora Matějková Jana Paloncyová VÚPSV prosinec 2003

2 Úvod Předkládaná výzkumná zpráva přináší přehled o současné rodinné politice ve vybraných evropských zemích. V moderních společnostech je rodina chápána jako základní jednotka společnosti a je proto chráněna a podporována státem. Stát pomocí rodinné politiky pečuje o rodinu, tj. především o manžele, rodiče, ženy v těhotenství a mateřství a děti. Otázka rodinné politiky, tj. politiky ve prospěch rodiny, je dnes čím dál tím více středem pozornosti evropských odborníků i politiků v důsledku nízké porodnosti a zlepšujících se úmrtnostních poměrů majících za důsledek stárnutí populace. Snahou řady vlád je tedy podporovat rodinu tak, aby byla schopna vychovávat další generace. Rozsah zařazení vybrané části populace do rámce rodinné politiky i váha zvolených nástrojů se v jednotlivých zemích značně liší. Na typ rodinné politiky mají vliv kulturní tradice (např. náboženské vyznání obyvatel dané země), státem uplatňovaná politika (liberální, konzervativní vláda), ekonomická prosperita, typ sociálního modelu, ke kterému se země přiklání, apod. Modely v členských zemích Evropské unie směřují ke vzájemné harmonizaci na evropské úrovni. Cílem harmonizace v oblasti rodiny je zejména slaďování pracovních a rodičovských rolí a boj proti sociálnímu vyloučení a chudobě rodin s dětmi. Česká republika má obecně poměrně štědrou sociální politiku, vytýkána je jí však její malá adresnost a zneužitelnost. Rodinná politika v České republice zatím explicitně nebyla definována. Není pochyb, že v souvislosti s procesem evropské integrace, jejíž součástí Česká republika již dnes je, ovlivní evropské modely sociálního zabezpečení a současné trendy evropské rodinné politiky uplatňované v jednotlivých evropských státech i model český. Záměrem práce bylo provést rozbor jednotlivých modelů podpory rodiny z hlediska systému rodinného práva, dávek sociálního zabezpečení rodiny, daňových úlev a zařízení péče pro děti ve vybraných zemích podle demografických vzorců chování, kulturní tradice a podle typu sociálního státu. Cílem není podrobná prezentace každého z atributů podpory rodiny ze strany státu, ale především demonstrace hlavních rysů rodinných politik v jednotlivých zemích a jejich porovnání. Aktivní rodinná politika se nezřídka stává předmětem rozsáhlých politických diskusí, dodnes ani na mezinárodní úrovni neexistuje jednotná formulace. Uznávaní evropští teoretici rodinné politiky, jako například Wingen, již delší dobu jasně rozeznávají některé zásady. Rodinná politika musí tvořit samostatný systém, který se liší od sociální politiky státu a který tvoří vzájemně se doplňující finanční a nefinanční, státní a soukromé, legislativní a lokální opatření. Tento systém musí být zacílen na všechny rodiny, musí probíhat napříč celou společností (Zeman, 1999). Prestonova definice poukazuje na to, že rodinná politika, spolu s populační, by měla poskytovat manželským párům podporu pro vytvoření rodiny s takovým počtem dětí, jaký si dvojice přeje na základě svobodného rozhodnutí. Státní rodinná politika by měla vycházet z předpokladu, že rodiče zpravidla jednají sami v nejlepším zájmu dětí. (Preston, 1987 in Krebs, 1997). V této práci nazvané Rodinná politika ve vybraných evropských zemích I. jsou zpracovány pouze monografické studie rodinné politiky vybraných zemí. Výběr techto zemí vycházel za prvé z typologie sociálního státu (skandinávský, anglosaský, bismarckovský, latinský), za druhé bylo zohledněna geografická poloha a také velikost populace dané země. V neposlední řadě hrála roli dostupnost informací. Z členských zemí Evropské unie byly vybrány následující státy: Belgie (Paloncyová), Dánsko (Paloncyová), Francie (Paloncyová), Itálie (Paloncyová), Německo (Matějková), Nizozemsko (Matějková), Španělsko (Paloncyová), Švédsko (Matějková), Velká Británie (Matějková) a nečlenské Norsko (Paloncyová). Z přístupových zemí byly zvoleny především země kulturně blízké České republice: Maďarsko (Paloncyová), Polsko (Paloncyová), Slovensko (Paloncyová) a Slovinsko (Paloncyová). 3

3 Na tuto práci pak v 1. pololetí roku 2004 naváže studie nazvaná Rodinná politika ve vybraných evropských zemích II., která podá syntetizující pohled na rodinnou politiku v Evropě. Jejím obsahem bude souhrnný popis kontextu rodinné politiky v Evropě z pohledu demografického (uspořádání Evropy z hlediska rodinného chování), sociálního zabezpečení a trhu práce (ekonomická aktivita, zaměstnanost, nezaměstnanost podle fází rodinného cyklu). V oblasti vlastní rodinné politiky bude uveden přehled možností financování rodinné politiky a popis jednotlivých rysů současné rodinné politiky ve výše uvedených a dalších zemích Evropy (finanční a jiná pomoc státu rodinám). Monografie uvedené v této předkládané studii se snaží sledovat následující jednotnou strukturu: 1. Populační vývoj 2. Obecné rysy sociálního systému s ohledem na rodinnou politiku 3. Legislativa manželství, rozvodu a nesezdaného soužití 3.1 Manželství 3.2 Rozvod 3.3 Nesezdané soužití 4. Rodičovství 4.1 Porodné 4.2 Mateřská a otcovská dovolená 4.3 Rodičovská dovolená 4.4 Rodinné dávky 5. Daňová politika 6. Bytová politika 7. Předškolní zařízení péče o děti 8. Stručné shrnutí Zdroje Při sestavování jednotlivých monografií jsme vycházeli ze zdrojů uvedených na konci každé podkapitoly. Získávání aktuálních informací však nebyl vždy úkol zcela snadný, neboť opatření se často mění, a informace se proto liší u různých zdrojů. Nejprve jsme se snažili získat informace z internetových stránek příslušných institucí dané země (ministerstev apod.), tam, kde to nebylo možné (často z důvodu jazykových, neboť některé státy mají webové stránky pouze v mateřštině, my jsme byli schopni analyzovat v anglickém, německém či francouzském jazyce, na internetových stránkách příslušných institucí byly také často informace neaktualizované), dále byly informace získány či doplněny z mezinárodních zdrojů (např. MISSOC: Bulletin of the Information System on Social Protection in the European Union, dalších publikací Evropské unie a OECD), ale rovněž z národních zdrojů, tj. jejich odpovědí na naše případné dotazy. Studie byly zpracovávány v průběhu roku 2003, údaje v nich uvedené se vztahují k aktuálnímu stavu v letech 2002 a Výše dávek je uvedena ve většině zemí, jež jsou členy Evropské měnové unie v EURO ( ), v ostatních zemích jsou kromě národních měn uváděny přepočty v EURO podle příslušných kursů v Příloze 1. Naší snahou tedy bylo získat co nejaktuálnější informace o vybraných zemích, studie neměla za cíl podat komplexní historický přehled vývoje všech relevantních opatření v oblasti rodinné politiky. V této práci používáme obecně následující termíny vážící se k rodinné politice: 1. porodné: nejčastěji jednorázová peněžitá pomoc při narození/adopci dítěte, 2. mateřská dovolená: dovolená matky v období před porodem a ihned po porodu, během níž platí pracovní smlouva; ve většině států je matce během (části) této dovolené vyplácen 4

4 tzv. příspěvek v mateřství (z pojištění, z daní, tedy státem, nebo zaměstnavatelem); podle doporučení Mezinárodní organizace práce má mateřská dovolená činit minimálně 12 týdnů s náhradou mzdy ve výši minimálně 67 % předchozí mzdy (denního vyměřovacího základu, s možností maxima), 3. otcovská dovolená: dovolená otce v období kolem porodu a ihned po narození dítěte, během níž platí pracovní smlouva; existují dva základní typy otcovské dovolené: dovolená kolem porodu (často 2-3 dny) a dovolená po porodu jako obdoba mateřské dovolené (často 2-4 týdny); během otcovské dovolené může být v některých státech vyplácen příspěvek v otcovství na základě podobných principů jako příspěvek v mateřství, 4. rodičovská dovolená: dlouhodobější dovolená pro oba rodiče určená pro péči o dítě po skončení mateřské/otcovské dovolené, během níž trvá pracovní smlouva; v poslední době je v řadě zemí prosazován princip výhradně otcovské rodičovské dovolené - use it or lose it jako snaha podpořit roli otce v rodině; rodičovská dovolená je buď neplacená nebo placená (z pojištění, ze státního rozpočtu podobně jako jiné sociální dávky, zaměstnavatelem), 5. další dovolená z rodinných důvodů: dovolená za účelem péče o nemocné dítě nebo jiné členy rodiny, návštěvy školy dítěte apod., 6. rodinné dávky: mezi rodinné dávky zahrnujeme především přídavky na děti - dávky pro rodiny s dětmi, jež mohou být plošné (nárok na ně nezávisí na příjmu rodiny) nebo testované (nárok na ně závisí na příjmu rodiny či ekonomickém statusu rodičů); diferencované podle počtu, pořadí či věku dětí, případně příjmu rodiny nebo univerzální (v jednotné výši); mezi další rodinné dávky patří dávky spojené většinou se specifiky rodiny (neúplné rodiny, příspěvky na externí péči o děti, dávky pro rodiny se zdravotně postiženým členem, formy sociálního příplatku apod.), 7. daňová politika ve vztahu k rodinné: v rámci daňové politiky byla pozornost věnována především způsobu zdanění příjmu fyzických osob (míry zdanění, možnost společného zdanění manželů apod.), zvláště jsme se pak zaměřili na tzv. možnosti snížení daňového základu (zdanitelného hrubého příjmu) o odečitatelné položky a na možnosti snížení již vypočtené daně v závislosti na rodinné situaci (podle počtu či věku dětí, v závislosti na tom, zda má manželka/manžel své vlastní příjmy apod.), 8. bytová politika: v této oblasti jsme sledovali dva aspekty: za prvé podporu bytové výstavby a koupi bytu, za druhé příspěvek mající za cíl snižovat náklady spojené s chodem domácnosti a s placením výdajů na již stávající bydlení, 9. předškolní instituce péče o děti: zde jsme věnovali pozornost především možnostem předškolních zařízení, tj. jeslí a mateřských škol, ale i jiných zařízení péče o děti, jež využívají zejména pracující rodiče. 5

5 Belgie 1. BELGIE 1.1 Populační vývoj Obecné rysy belgického sociálního státu Legislativa manželství, rozvodu a nesezdaného soužití Manželství Rozvod Nesezdané soužití Rodičovství Porodné Mateřská dovolená a příspěvek v mateřství Otcovská dovolená Rodičovská dovolená Přídavky na děti Daňová politika Předškolní instituce péče o děti Stručné shrnutí Zdroje Populační vývoj Počet obyvatel Belgie se v uplynulých čtyřiceti letech zvýšil z 9,2 miliónu na počátku 60. let na 10,3 miliónu v roce Na tomto přírůstku se nemalou měrou podílel jak přirozený přírůstek (kladný v celém sledovaném období ), tak často kladné migrační saldo. Od poloviny 60. let klesal roční počet živě narozených dětí z hodnoty kolem 160 tisíc na úroveň 120 tisíc v polovině 70. let. Po následném mírném zvýšení počtu narozených dětí došlo v polovině 80. let k opětovnému snížení (114 tisíc), jež bylo vystřídáno sedmiletým obdobím vzestupu (až 125 tisíc v roce 1992). V posledních letech pak došlo k relativní stabilizaci počtu živě narozených na úrovni 115 tisíc. Souhrnný ukazatel úhrnné plodnosti se v období od poloviny 60. let do poloviny let 70. prudce snižoval z 2,6 na 1,7 dítěte na jednu ženu a na této nižší úrovni se udržoval až do konce 70. let. V následujícím období se pak hodnota úhrnné plodnosti pohybovala v rozmezí 1,5 až 1,7 dítěte na jednu ženu. Reprodukce obyvatelstva vyjádřená hodnotou čisté míry reprodukce nebyla zajištěna od roku Ke snížení plodnosti nedošlo pouze z pohledu transverzálního, který je často ovlivněn změnou časování porodů v generacích, jež se na výpočtu úhrnné plodnosti podílejí, za snižováním transverzální plodnosti stály právě změny v generačních ukazatelích: ženy narozené v 1. polovině 30. let měly v průměru 2,3 dětí, ženy narozené po 2. světové válce by byly matkami v průměru 1,8 až 1,9 dětí. Změny ročních ukazatelů plodnosti byly vyvolány i změnou časování porodů: generace žen narozených v období rodily stále v nižším věku, pravděpodobně převážně v důsledku snižujícího se průměrného počtu dětí (ubylo porodů vyššího pořadí ve vyšším věku), ženy narozené po 2. světové válce rodily naopak v průměru ve stále vyšším věku při relativní stagnaci průměrného počtu dětí narozených jedné ženě. V roce 1975 se hlavní těžiště plodnosti belgických žen přesunulo do věkové skupiny let, zatímco plodnost žen mladších 25 let výrazně klesala. Plodnost žen ve věku let je dokonce od roku 1992 nižší než plodnost žen ve věku let. Počet i podíl dětí narozených mimo manželství se zvyšoval, a to převážně v posledních 20 letech. Počet ročně uzavřených sňatků se ve sledovaném období zvyšoval až do roku 1972, kdy bylo uzavřeno nejvíce manželství: Počet sňatků se poté snižoval s výjimkou 6

6 Belgie přechodného období , v letech 1998 a 1999 bylo ročně uzavřeno přibližně 44 tisíc manželství. Po mírném vzestupu v roce 2000 (45 tisíc) se zdá, že se klesající trend zatím nezastavil, neboť v roce 2001 vstoupilo do manželství jen 42 tisíc párů. Z generací žen narozených ve 30. letech a v 1. polovině let 40. vstoupilo do manželství přibližně 95 %, generace žen pocházející z 1. poloviny 60. let by uzavřely sňatek v 80 až 85 %. U mužů je snížení významu instituce manželství ještě výraznější: oproti 90 % mužů narozených ve 30. a 40. letech, kteří prošli alespoň jedním manželstvím, by v generacích 1. poloviny 60. let zůstalo svobodnými 15 až 20 % z nich. Generace mužů i žen narozených ve 30. letech uzavíraly první sňatek v průměru ve stále nižším věku (1940: 24,5 a 22,4 let), generace narozené v letech 40. pak časování prvního sňatku nijak významně neměnily (v průměru 24 a 22 let). Počínaje generacemi z počátku 50. let se však průměrný věk při prvním sňatku stále zvyšuje, muži narození v polovině 60. let by uzavřeli sňatek v průměru v 26 letech a ženy v 23,5 letech. Daný generační vývoj se promítnul do transverzálního ukazatele sňatečnosti svobodných (součet redukovaných měr sňatečnosti): v období 1. poloviny 60. let se jeho hodnota pohybovala nebo dokonce překročila hodnotu 100 %, což bylo způsobeno právě snižováním věku při vstupu do prvního manželství u generací na počátku reprodukčního období (především generace 30. let). Spolu s generačním odkladem prvního sňatku a zvyšováním generačního podílu trvale svobodných se snižovala i hodnota transverzální úhrnné sňatečnosti a zvyšoval se průměrný věk při sňatku (26 let pro ženy a 28 pro muže). Z hlediska věku se od 1. poloviny 70. let snižovala intenzita osob mladších 25 let a mírně se zvyšovala sňatečnost ve věkové skupině let. Snížení intenzity sňatečnosti svobodných se promítlo do zvyšujícího se podílu opakovaných sňatků ze všech uzavřených manželství v daném roce. Snižující se sňatečnost byla provázena zvyšující se rozvodovostí. Mezi roky 1960 a 2001 se počet ročně rozvádějících se manželství zešestinásobil. Podle údajů z roku 2000 by se rozvádělo až 45 % manželství. Průměrná délka manželství rozvedených v daném kalendářním roce se příliš neměnila a činila přibližně 13 let. Vztáhneme-li počty rozvodů ke kohortám sňatků, to znamená sledujeme-li zánik manželství podle roku sňatku, rostoucí nestabilita manželství je rovněž patrná: z manželství uzavřených na počátku 80. let by se rozvedla více než třetina v průměru po 15 letech od uzavření sňatku. Snižování sňatečnosti bylo doprovázeno zvyšováním počtu nesezdaných soužití, o čemž do jisté míry vypovídá i zvyšování podílu dětí narozených mimo manželství. Podle nám dostupných informací (www.statbel.fgov.be) představovaly tzv. domácnosti bez rodinného jádra v roce 1991 počet 120 tisíc. Do této kategorie jsou v Belgii řazeny např. případy, kdy spolu žijí dvě osoby stejného nebo opačného pohlaví, patří sem však i ty případy, kdy spolu žijí příbuzní v jiném než v rodičovském či manželském vztahu (např. bratr a sestra). V roce 2001 bylo podle údajů statistického úřadu takových domácností již více než 200 tisíc. Pokud by tyto domácnosti byly tvořeny pouze nesezdanými soužitími (stejného nebo opačného pohlaví, s vyloučením příbuzenských soužití), pak by nemanželské kohabitace představovaly přibližně 10 % všech spolu žijících párů. V uplynulých 40 letech došlo v Belgii ke zlepšení úmrtnostních poměrů a naděje dožití při narození se zvýšila o 7,5 let u mužů a 8 let u žen. Vliv na tomto zlepšení měl na jedné straně výrazný pokles kojenecké úmrtnosti, k prodlužování naděje dožití však došlo i ve věku 60 let, což svědčí o tom, že se snížila i úmrtnost starších osob. Snižování porodnosti a zlepšování úmrtnosti přispělo ke snížení podílu osob mladších 20 let a naopak ke zvýšení podílu osob starších 60 let v populaci. V posledních 10 letech se však podíl ekonomicky aktivní složky obyvatelstva udržoval na přibližně stejné úrovni 54,5 %. 7

7 Belgie Tabulka 1. 1 Porodnost a plodnost rok živě narození (tis.) hmpor ( ) úhrnná plodnost čistá míra reprodukce průměrný věk matky při prvním porodu podíl živě narozených dětí mimo manželství (%) ,8 17,0 2,56 1,19 25,1 2, ,5 16,5 2,62 1,22 24,4 2, ,2 14,8 2,25 1,06 24,0 2, ,7 12,2 1,74 0,82 24,1 3, ,4 12,6 1,68 0,81 24,6 4, ,1 11,6 1,51 0,72 24,9 7, ,8 12,4 1,62 0,78 26,5 11, ,6 11,3 1,55 0,74 : 16, ,3* 11,2 1,60** 0,74 : : ,5* 11,1* 1,61** : : : ,9* 11,2* 1,66** : : : ,2* 11,1* : : : : Zdroj: Eurostat 2000; * národní data: **RDDE, 2000, 2002; Tabulka 1.2 Generační plodnost generace konečná plodnost průměrný věk při prvním porodu podíl bezdětných žen (%) podíl žen s jedním dítětem (%) podíl žen se dvěma dětmi (%) ,30 : : : : ,27 24, ,17 24, ,93 24, ,84 24, ,83 24, ,85 : : : : ,81 : : : : ,81 : : : : ,77 : : : : Zdroj: Eurostat 2000 Tabulka 1.3 Sňatečnost rok počty sňatků (tis.) hms ( ) podíl sňatků svobodných - muži (%) podíl sňatků svobodných - ženy (%) úhrnná sňatečnostmuži úhrnná sňatečnost - ženy průměrný věk při prvním sňatku - muži průměrný věk při prvním sňatku - ženy ,5 7,2 90,6 91, ,1 22, ,5 7,0 90,7 90, ,7 23, ,3 7,6 92,0 92, ,4 22, ,7 7,3 90,5 91, ,1 22, ,4 6,7 89,2 89, ,3 22, ,6 5,8 86,3 87, ,2 23, ,6 6,5 82,2 82, ,3 24, ,4 5,1 77,0 77, ,4 25, ,4* 4,4 77,3 77,1 50 (1997) 54 (1997) 27,8 (1997) 25,7 (1997) ,2* 4,3 : : 51 (1998) 50 (1998) 27,8 (1998) 25,7 (1998) ,1* 4,4* : : : : : : ,1* 4,1* : : : : : : Zdroj: Eurostat 2000; * národní data: 8

8 Belgie Tabulka 1.4 Generační sňatečnost generace konečná sňatečnost - muži konečná sňatečnost - ženy průměrný věk při prvním sňatku - generace muži průměrný věk při prvním sňatku - generace ženy ,8 22, ,5 22, ,0 22, ,1 22, ,4 22, ,3 22, ,5 23, ,7 23, : : 25,8 23,5 Zdroj: Eurostat 2000 Tabulka 1.5 Rozvodovost rok počty rozvodů (tis.) hmro ( ) úhrnná rozvodovost (%) průměrná délka manželství kohorta rozvodovost kohort průměrná délka manželství - kohorty ,6 0,5 : : , ,5 0,6 : : , ,4 0, , , ,0 1, , , ,5 1, , , ,4 1, , , ,3 2, ,0 : : : ,0 3, ,4 : : : ,5 2,6 43** 13,4 : : : ,5 2,6 44** 12,9 : : : ,0* 2,6* 45** : : : : ,3* 2,9* : : : : : Zdroj: Eurostat 2000; * národní data: **RDDE, 2002 Tabulka 1.6 Úmrtnost a struktura obyvatelstva podle věku naděje dožití při kojenecká naděje dožití ve věku 60 let rok narození úmrtnost rok podíl věkové skupiny (%) muži ženy muži ženy ( ) ,7 73,5 15,5 18,7 31, ,3 53,2 17, ,8 74,2 15,2 19,2 21, ,1 50,0 18, ,0 76,8 16,3 20,9 12, ,4 53,5 18, ,1 78,0 16,7 21,6 9, ,3 54,1 19, ,7 79,4 17,9 22,7 8, ,8 54,7 20, ,4 80,2 18,5 23,3 6, ,1 54,6 21, ,8 80,5 18,7 23,5 5,0** ,8 54,5 21, ,1 80,6 19,0 23,6 5,4** ,7 54,5 21, ,3 80,5 19,0 23,6 5, ,6 54,5 21, ,9* 81,4* : : 5, ,1* 81,4* : : : Zdroj: Eurostat 2000; * národní data: **RDDE,

9 Belgie 1.2 Obecné rysy belgického sociálního státu Belgie je federálním státem se třemi autonomními regiony: Flandry s vlámsky hovořícím obyvatelstvem, Valoňskem s francouzsky hovořícím obyvatelstvem a Bruselem, bilingvním regionem. Belgie je dědičnou konstituční monarchií s dvoukomorovým parlamentem voleným na čtyři roky. Země je administrativně rozdělena na 10 krajů a centrální region. Tyto administrativně územní celky jsou spravovány regionálními vládami. Belgický sociální systém je založený na solidaritě. Ta se projevuje např. v solidaritě mezi zaměstnanými a nezaměstnanými, ekonomicky aktivními a důchodci, zdravými a nemocnými či rodinami bez dětí a rodinami s dětmi. Systém sociálního zabezpečení má tři základní funkce: 1. zajistit náhradu příjmu v případě ztráty zaměstnání (nemoc, nezaměstnanost, odchod do důchodu apod.), 2. v případě zvýšených sociálních nákladů (výchova dítěte apod.) poskytnout příplatek k platu, 3. v případě, že nikoliv vlastní vinou nemá daná osoba vlastní příjem, je na státě, aby jí poskytl pomoc. Sociální systém Belgie má své počátky v 18. století. V souvislosti s rozvíjející se průmyslovou výrobou a kapitalismem byli v tomto směru průkopníky především sami zaměstnanci. Vznikaly první fondy, které měly za úkol pomoci zaměstnancům v případě nemoci, ztráty zaměstnání, odchodu do důchodu apod. Určitou iniciativu vyvíjeli i samotní zaměstnavatelé, kteří zakládali např. rodinné fondy, jež poskytovaly příspěvky pracovníkům s dětmi. V počátku však byly tyto iniciativy pouze dobrovolné, stát se na jejich vzniku ani fungování nepodílel. Ke změně došlo až na konci 19. století v reakci na ekonomickou krizi a stávky. Stát tak přispěl k rozvoji jak strukturální, tak finanční stránky belgického sociálního systému. V roce 1903 bylo zavedeno první povinné pojištění - pojištění pro případ pracovního úrazu. K velkému rozvoji sociálního systému došlo mezi světovými válkami: zaměstnanci byli povinně pojištěni pro případ nemoci, odchodu do důchodu, pro nárok na rodinné příspěvky (upraveno v roce 1930 a 1939) a placenou dovolenou. Tuto povinnost placení pojištění však měli až do roku 1937 pouze zaměstnanci, ne soukromí podnikatelé. Povinné odvody pro rodinné příspěvky se posledně jmenovaných týkaly až od roku V roce 1944 podepsali zástupci odborů, zaměstnavatelů a vlády tzv. sociální pakt, který byl založen na dvou pilířích: sociálním smíru a solidaritě. Tento pakt na jedné straně vnesl strukturu do již stávajícího systému, na druhé straně byl v několika bodech inovační: veškeré sociální pojištění (proti nezaměstnanosti, nemoci, invaliditě) bylo povinné pro všechny zaměstnance, vyplácené dávky se zvýšily, byl vytvořen Národní úřad pro sociální pojištění ( The National Office for Social Security : RSZ-ONSS), sociální pojištění bylo kontrolováno zástupci zaměstnanců i zaměstnavatelů. Tento pakt se však netýkal soukromých podnikatelů či živnostníků. Důchodové pojištění pro ně bylo povinné až od roku 1956, nemocenské pojištění musí soukromí podnikatelé odvádět od roku V roce 1967 byl celý sociální systém pro soukromé podnikatele sjednocen. Od roku 1971 je tato skupina ekonomicky aktivních pojištěna rovněž pro případ pracovní neschopnosti. V roce 1974 bylo dále stanoveno tzv. životní minimum. V roce 2002 (1.2) činilo roční životní minimum pro manželské a nemanželské páry nebo samoživitele s jedním dítětem 9 338,56, pro samostatně žijící osobu 7 003,92 a pro další spolubydlící osobu 4 669,28. Životní minimum domácnosti se rovná součtu částky minima jednoho z uvedených základních typů domácnosti a rodinných přídavků náležejících dětem žijícím v rodině. Po 2. světové válce se tedy belgický sociální systém poměrně rozvíjel. Krize však nastala v roce Vysoká nezaměstnanost a zvýšení počtu nárokujících vyplácení sociálních dávek vedlo k finančním problémům. Ty byly následně řešeny zvýšením příjmů do sociálního systému a snížením sociálních dávek. Od roku 1982 proto probíhaly reformy veřejných 10

10 Belgie financí a sociálního systému. Šlo především o politiku nezaměstnanosti, kde byly diferencovány různé kategorie jako např. páry osob společně žijících, svobodní žijící bez partnera nebo mladí absolventi. V roce 1997 byla přijata tzv. Charta sociálních pojištěnců, která vymezuje práva a povinnosti pojištěných osob. Cílem je systematizovat vztah pojištěnce a institucí sociálního pojištění. Důraz je kladen především na informovanost. Projednávání žádosti o přiznání určité sociální dávky má být vyřízeno do 4 měsíců a dávka poté vyplacena nejpozději do 4 měsíců od rozhodnutí o nároku. V případě prodlení je vyplácená dávka zvýšená o úroky. Organizace belgického sociálního systému: Sociální systém Belgie se skládá ze tří částí. 1.systém pro zaměstnance: - jeho hlavní institucí je The National Office for Social Security: RSZ-ONSS, jenž spravuje pojištění placené zaměstnanci (13,07 %) a zaměstnavateli (34,58 %, v tom 7 % na rodinné dávky) - vyplácení dávek mají za úkol následující instituce: - National Office for Family Benefits for Salaried Persons RKW-ONAFTS - National Employment Office RVA-ONEM - National Pension Office RVP-ONP - National Institute for Sickness and Invalidity Insurance RIZIV-INAMI - Fund for Accidents at Work FAO-FAT - Bund for Professional Diseases FBZ-FMP - National Office for Annual Vacation RJV-ONVA 2. soukromí podnikatelé a živnostníci: tato skupina je dnes pojištěna v pěti typech sociálního pojištění (nemocenská péče, dávky v invaliditě, rodinné dávky, důchody a bankrot), - výběr pojistného a vyplácení dávek jsou v náplni práce National Institute for Social Insurances of Self-Employed Persons RSVZ-INASTI 3. státní úředníci: tato kategorie je dále dělena do dvou skupin: zaměstnanci místních vlád a úřadů a ostatní - první skupina spadá pod National Social Security Office for the Local and Provincial Administrations RSZPPO-ONSSAPL - u ostatních úředníků je za pojištění odpovědný příslušný zaměstnavatel s výjimkou nemocenského pojištění, jež podléhá systému pro zaměstnance O b r á z e k 1.1 Schéma organizace belgického sociálního systému (stav k ) Ministerstvo sociálních věcí, zdravotnictví a životního prostředí Ministerstvo práce a zaměstnanosti Ministerstvo středních tříd a zemědě nemoc, mateřství, invalidita stáří, vdovství pracovní úrazy, nemoci z povolání rodinné dávky existenční minimum nezaměstnanost pojištění pro případ úpadku rodinné dávky nemoc, mateřství, invalidita Národní institut nemocenského a invalidního pojištění INAMI Národní úřad důchodů ONP Fondy nemocí z povolání FMP Národní úřad rodinných dávek pro zaměstnance ONAFTS Veřejná centra sociální pomoci Národní úřad zaměstnanosti ONEM Pokladny sociálního pojištění pro soukromníky/živnostníky Národní institut nemocenského a invalidního pojištění INAMI Kompenzační pokladny Pomocná Národní svazy Fondy pracovních úrazů FAT rodinných dávek nebo regionální pokladna pro vyplácení popory v nezaměstnanosti a Pomocná národní pokladna další oprávněné pojišťovny pobočky její pobočky ONAFTS Pomocná pokladna nemocenského a invalidního pojištění další pokladny pro případ pracovního úrazu speciální pokladny pro různé profese odborové organizace pověřené vyplácením dávek v nezaměstnanosti vyplácení dávek vyplácení dávek Pokladna nemocenského pojištění belgických drah Národní institut sociálního pojištění nezávislých pra rozdělení finančních prostředků další pokladny Národní úřad sociálního zabezpečení ONSS: výběr pojištění (s výjimkou pracovních úrazů) a rozdělení finančních prostředků Pokladny sociálního pojištění nezávislých pracovníků pokladna: výběr pojištění Zdroj: 11

11 Belgie Řada pravomocí je v Belgii delegována na regiony. Na federální úrovni jsou řešeny spíše obecné otázky sociálního zabezpečení. V případě rodinné politiky jsou ve federální kompetenci např. rodinné dávky, daňové úlevy, zdravotní péče. Další složky rodinné politiky (služby, zařízení pro děti a mládež apod.) spadají převážně do kompetencí regionálních vlád. Federální ministerstvo sociálních věcí si však ponechává dohled nad péčí o děti do 3 let, ministerstvo školství hraje důležitou roli v předškolních programech pro děti od 3 do 6 let a ministerstvo práce a zaměstnanosti je odpovědné za programy rodičovské dovolené (přerušení kariéry viz. dále). Výdaje na sociální zabezpečení a rodinné dávky v Belgii v porovnání se situací celé Evropské unie 90. let jsou uvedeny v tabulce 1.7. Podíl vyplacených rodinných dávek v roce 2000 představoval 9,1 % všech sociálních dávek. Tabulka 1.7 Výdaje na sociální zabezpečení v porovnání s Evropskou unií (zdravotnictví, sociální politika, trh práce) dávky sociálního zabezpečení - % HDP rok EU 26,4 28,8 28,4 27,6 27,5 27,3 Belgie 27,1 29,3 28,6 27,6 27,4 26,7 výdaj na sociální zabezpečení na 1 obyvatele v konstantních cenách (rok 1995=100) rok EU 101,7 102,6 104,4 106,9 108,7 Belgie 102,3 102,8 104,6 106,8 106,7 Zdroj: Abramovici, G., 2003 Z hlediska zapojení žen na trhu práce je Belgie srovnatelná s průměrem EU: v roce 1990 bylo ekonomicky aktivními 52 % žen, v roce 2000 pak 59 % ve věku let. Přibližně jedna třetina zaměstnaných žen pracuje na zkrácený úvazek. Nezaměstnanost belgických žen je vyšší než nezaměstnanost mužů (13,8 % proti 8,7 %; OECD). Tabulka 1.8 Z apojení na trhu práce a nezaměstnanost belgických žen ve věku let v porovnání s Evropskou unií (%, v roce 1990 a 2000) ženy muži EU rok ženy muži podíl na trhu práce 52,4 59, ,4 - nezaměstnanost - 13,8-8,7 9,9 7,3 práce na částečný úvazek 29,8 34,5 4,6 7,1 30,0 6,0 Zdroj: OECD OECD in figures: Statistics of the member countries..nezaměstnanost belgických žen - údaj za rok Legislativa manželství, rozvodu a nesezdaného soužití (www.ping.be/planning-familial/soc.html; Manželství Uzavření sňatku bylo v Belgii do roku 2003 umožněno pouze dvěma osobám opačného pohlaví. Homosexuální páry měly možnost vstoupit do tzv. legální kohabitace (viz 1.3.3). V roce 2003 však byl belgickým parlamentem přijat zákon umožňující uzavření sňatku i homosexuálům, to znamená, že homosexuálním párům byla přiznána stejná práva a povinnosti jako heterosexuálním. Výjimkou je pouze osvojení či adopce dítěte. Minimální věk pro vstup do manželství je v Belgii pro muže i ženy stejný: 18 let. Uzavřít sňatek v nižším věku je možné pouze ve vážných případech (např. těhotenství), které posoudí 12

EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ Viz. Pokyny na straně 3 Nařízení v oblasti sociálního zabezpečení ( 1 ) E 601

EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ Viz. Pokyny na straně 3 Nařízení v oblasti sociálního zabezpečení ( 1 ) E 601 EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ Viz. Pokyny na straně 3 Nařízení v oblasti sociálního zabezpečení ( 1 ) E 601 ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ INFORMACÍ TÝKAJÍCÍCH SE VÝŠE PŘÍJMU OBDRŽENÉHO V JINÉM ČLENSKÉM STÁTĚ, Ž JE KOMPETENTNÍ

Více

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti

Více

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány

Více

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Přirozený pohyb obyvatelstva Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Měření demografických jevů počty událostí (absolutní údaje) hrubé míry * specifické / diferenční míry pro různá pohlaví,

Více

Rodičovský příspěvek nově

Rodičovský příspěvek nově Rodičovský příspěvek nově Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, výrazným způsobem zasáhl do právní úpravy rodičovského příspěvku tím, že novelizoval mj. s účinností od 1.1.2008, zákon

Více

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) I. pilíř SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) Dávky vyplácené z I. pilíře a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost RODINNÁ POLITIKA Rodina je nejstarší a základní jednotka společnosti, nejpřirozenější místo života lidí. FUNKCE RODINY: biologická výchovná citová

Více

Poskytování rodinných přídavků a sirotčích důchodů studentům v obecném kontextu

Poskytování rodinných přídavků a sirotčích důchodů studentům v obecném kontextu Poskytování rodinných přídavků a sirotčích důchodů studentům v obecném kontextu Doplněk k informaci Finanční pomoc studentům ve vybraných zemích Zpracoval: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, oddělení

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení Metodické listy pro kombinované studium předmětu Právo sociálního zabezpečení Základním cílem kurzu je získání celkového přehledu o právní úpravě soustavy sociálního zabezpečení v České republice a jednotlivých

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

Systém státní sociální podpory

Systém státní sociální podpory Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 7 Systém státní sociální podpory Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb

Více

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011 MOŽNOSTI SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V ČESKÉ REPUBLICE Obsah prezentace Zdroje dat, základní popis VŠPS Popis základních domácnostních ukazatelů a participace

Více

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 OBSAH, FUNKCE, PRINCIPY, NÁSTROJE, AKTÉŘI SOCIÁLNÍ POLITIKY Funkce sociální politiky: ochranná, aktivizační, redistribuční, homogenizační, preventivní,

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Více

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: ZDROJE FINANCOVÁNÍ Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: 1. na činnost tzn. na redistribuci dávek a pokrytí sociálních služeb, které směřují k uživateli, 2. na správu potřebnou k činnosti, která

Více

Seznam souvisejících právních předpisů...18

Seznam souvisejících právních předpisů...18 Obsah Seznam souvisejících právních předpisů...18 1 Daně...24 1.1 Daň z příjmů fyzických osob obecně...24 1.1.1 Dílčí základy...24 1.1.2 Výdaje (náklady) u jednotlivých dílčích základů...28 1.1.3 Procentní

Více

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Koncepce SSP Vytvoření systému státní sociální podpory bylo součástí procesu sociální reformy. Na konci roku 1989 patřil k výchozím principům společenské a ekonomické transformace

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Průvodce změnami v rodičovských dávkách od 1. ledna 2011

Průvodce změnami v rodičovských dávkách od 1. ledna 2011 Průvodce změnami v rodičovských dávkách od 1. ledna 2011 Obsah: 1. Porodné 2. Peněžitá pomoc v mateřství 3. Rodičovský příspěvek 4. Daňová sleva na dítě 5. Sociální příspěvek 6. Jak klesne rodičovský příspěvek

Více

Sociální politika. Březen 2012

Sociální politika. Březen 2012 Sociální politika Březen 2012 V oblasti sociální politiky máme Systém státní sociální podpory Dávky vyplácí úřady práce Státní politiku zaměstnanosti Dávky vyplácí úřady práce Systém sociálního zabezpečení

Více

Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007

Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007 Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007 V návaznosti na novou úpravu životního minima, kterou přináší zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, dochází od 1. ledna 2007 ke změnám dávek

Více

Nároky na rodinné dávky v rámci Evropské unie

Nároky na rodinné dávky v rámci Evropské unie Nároky na rodinné dávky v rámci Evropské unie Eurocentrum Praha Mgr. Gabriela Obermannová Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor rodiny a dávkových systémů Obsah Definice rodinných dávek Rodinné dávky

Více

Státní sociální podpora

Státní sociální podpora Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Státní správu podle tohoto zákona vykonávají od 1.4.2004

Více

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany 1 Přehled změn od 1. 1. 2011 Od 1. 1. 2011 změny v oblasti: Nemocenských dávek Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany 1 Přehled změn od 1. 1. 2011 Od 1. 1. 2011 změny v oblasti: Nemocenských dávek Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Formy soužití Registrované partnerství

Formy soužití Registrované partnerství Formy soužití Registrované partnerství Bc. Kateřina Pavlů Formy soužití 1 Registrované partnerství Partnerský život život ve dvou Manželství Nesezdané soužití (partnerské soužití) Homosexuální vztahy registrované

Více

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Český důchodový systém se skládá ze tří částí Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované.

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

DC003: Jana Vobecká Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

DC003: Jana Vobecká Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. DC003: Analýza vlivu finanční dostupnosti bydlení a regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení mezi regiony NUTS 3 na demografické chování mladé generace, ve srovnání s vlivy jiných významných

Více

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349 Systém sociálního zabezpečení (někdy se též používá pojem sociální ochrana) v České republice tvoří tři základní systémy: sociální pojištění státního sociální podpora sociální pomoc (péče). Systém sociálního

Více

Dávky státní sociální podpory

Dávky státní sociální podpory Dávky státní sociální podpory Tyto dávky najdeme v zákonu č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Kde lze o dávky SSP požádat? O dávky SSP se žádá na pracovištích úřadů

Více

Popis změny Penzijní společnost Centrální registr smluv Vznik účasti ve II. pilíři

Popis změny Penzijní společnost Centrální registr smluv Vznik účasti ve II. pilíři Popis změny V prosinci 2011 byl schválen nový zákon o důchodovém spoření. Tímto zákonem bude vytvořen nový, kapitálově financovaný pilíř důchodového systému (důchodové spoření, tzv. II. pilíř), který bude

Více

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Téma VI.2.4. Práce a vzdělávání 13. Pracovní témata k zaměstnání v EU Mgr. Zuzana Válková

Více

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Důsledky nálezu Ústavního soudu (č. 166/2008 Sb.) Ústavního soudu v nemocenském pojištění Petr Nečas místopředseda vlády ministr Květen práce 2008

Více

Sociální zabezpečení v ČR

Sociální zabezpečení v ČR Sociální zabezpečení v ČR Vyučující: Ing. Jan Mertl, Ph.D. Typ studijního předmětu: volitelný Doporučený roč./sem.: 3/6 Rozsah studijního předmětu: PS: 2/- KS: 6 Způsob zakončení: zápočet Počet kreditů:

Více

Metodické postupy: Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení za cílem pozitivně ovlivnit demografické chování mladé generace

Metodické postupy: Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení za cílem pozitivně ovlivnit demografické chování mladé generace Metodické postupy: Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení za cílem pozitivně ovlivnit demografické chování mladé generace Tomáš Kostelecký, Jana Vobecká tomas.kostelecky@soc.cas.cz jana.vobecka@soc.cas.cz

Více

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují Přehled základních daňových ustanovení v oblasti penzijního připojištění účinných od 1. 1. 2008 po novele zákona o dani z příjmů realizované zákonem č. 261/2007 Sb. 1. Daňové úlevy účastníků penzijního

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah Vítáme Vás na semináři organizovaném v rámci projektu Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah Reg. číslo projektu: CZ.1.07/3.1.00/50.0015 Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod.

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Penzijní systém ČR Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Rozložení tématického okruhu do dílčích témat Podstata systému tradičního veřejného sociálního pojištění a jeho stručná historie v ČR Hlavní

Více

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory Rodinný rozpočet Doporučený postup: 1. Sepsat všechny čisté příjmy domácnosti (rodiny) 2. Sepsat seznam všech měsíčních výdajů 3. Porovnat rozdíl mezi příjmy a výdaji Příjmy: - plat,mzda (na základě pracovního

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV.

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Obsah Teoretická část... 3 Pojmy... 3 Dávky... 4 Správa... 5 Doporučení... 5 Praktická část... 6 2 Teoretická část nemocenské pojištění upraveno zákonem

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení

Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz Telefon: 221 183 225 http://seb.soc.cas.cz Oddělení ekonomické sociologie,

Více

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Ing. Pavlína Novotná Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

Více

4 Porodnost a plodnost

4 Porodnost a plodnost 4 Porodnost a plodnost Od roku 2009 se počet živě narozených v ČR snižuje. V roce 2013 se živě narodilo 106,8 tisíce dětí. Poprvé v historii se na území Česka narodila paterčata. Podíl dětí narozených

Více

MKOS. Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů

MKOS. Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů MKOS Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů Přehled dotčených oblastí Změny platné od 1.1.2011 v oblasti Nemocenských dávkách Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

Financování individuální péče ve Francii. Céline Argenti-Dubourget, CAF Bouches-du-Rhône

Financování individuální péče ve Francii. Céline Argenti-Dubourget, CAF Bouches-du-Rhône individuální péče ve Francii Céline Argenti-Dubourget, CAF Bouches-du-Rhône rané dětství: klíčové číselné údaje klíčové číselné údaje 2,5 milionu dětí ve věku do 3 let k 1. lednu 2011. Zvýšení úhrnné plodnosti

Více

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová Sociální pojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění - upravuje nárok na důchod a stanovení

Více

Vývoj pracovní neschopnosti

Vývoj pracovní neschopnosti VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 393/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 393/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 393/0 Návrh poslanců Soni Markové, Stanislava Grospiče, Stanislava Mackovíka, Miroslava Opálky a Josefa Šenfelda na vydání zákona, kterým

Více

Pojistné sociálního pojišt ní

Pojistné sociálního pojišt ní Pojistné sociálního pojišt ní Daňový mixčr (2008) MAJ 2% SD 10% DzPFO 13% DPH 20% DzPPO 12% POJ 43% ásti systému sociálního pojišt ní v eské republice sociální pojištění veřejné zdravotní pojištění sociální

Více

Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti

Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti Jaroslav Vostatek Seminář Odborné komise pro důchodovou reformu 21. 5. 2015 Osnova Vysoké náklady na výběr a placení

Více

pomoci (asistenční služba), dávky z kolektivního vyjednávání, speciální systémy pro státní zaměstnance, dávky pro oběti války nebo následků války

pomoci (asistenční služba), dávky z kolektivního vyjednávání, speciální systémy pro státní zaměstnance, dávky pro oběti války nebo následků války Sociální zabezpečení EU Věcný rozsah koordinace Věcný rozsah koordinace okruh dávek, které jsou poskytovány; problém je v tom, že nařízení 1408/71 nevymezuje charakteristiku dávky, dávkové schéma ani dávkovou

Více

Rodičovská péče o děti do 3 let v ČR a ve Francii

Rodičovská péče o děti do 3 let v ČR a ve Francii Rodičovská péče o děti do 3 let v ČR a ve Francii Podmínky, preference a realita Věra Kuchařová Obsah příspěvku A. Fakta o rozsahu rodičovské péče v ČR a Francii B. Strukturální a institucionální podmínky

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2014 Obsah: strana 1) Vývoj počtu důchodců a výdajů důchodového pojištění 2 2) Vývoj výdajů na dávky nemocenského pojištění a vývoj dočasné pracovní

Více

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč Sociální reformy Petr Nečas Hlavní cíl zastavení tempa zadlužování země Hlavní problém prudké tempo zadlužování státu růstem mandatorních výdajů především v posledních dvou letech vlády Jiřího Paroubka

Více

Konference SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO, RODINNÉHO A SOUKROMÉHO ŽIVOTA: VÝZVA SOUČASNOSTI 3. února 2015

Konference SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO, RODINNÉHO A SOUKROMÉHO ŽIVOTA: VÝZVA SOUČASNOSTI 3. února 2015 Konference SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO, RODINNÉHO A SOUKROMÉHO ŽIVOTA: VÝZVA SOUČASNOSTI 3. února 2015 Mateřská dovolená základní srovnání ČR a Francie ČR Francie Trvání Podmínky nároku Náhrada mzdy 28 týdnů

Více

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací STANOVISKO Legislativní rady ČMKOS Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací A. Změna okruhu pojištěných osob Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti

Více

Pružnost trhu práce a EU

Pružnost trhu práce a EU Pružnost trhu práce a EU Kamil Galuščák (ČNB) Smilovice, 4.6.2003 Připravenost trhu práce na vstup do EU 1. Mzdová diferenciace a pružnost mezd 2. Mobilita pracovních sil 3. Politika zaměstnanosti, sociální

Více

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo 1. Základní právní pojmy právo, právní systém, právní řád, právní

Více

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění

Více

Váš průvodce důchodovou reformou ...---. JIŘí PĚNKAVA. ČESKÉ POJIŠŤOVNY a.s, REFORMA PENZí ) PENZIJNí FOND ČESKÉ POJlŠŤOVNY

Váš průvodce důchodovou reformou ...---. JIŘí PĚNKAVA. ČESKÉ POJIŠŤOVNY a.s, REFORMA PENZí ) PENZIJNí FOND ČESKÉ POJlŠŤOVNY JIŘí PĚNKAVA pojišťovací a investiční poradce ČESKÉ POJIŠŤOVNY a.s, Agentura 336 Plzeň II, jednatelství Rokycany Bydliště: Iěškovská 557, Mýto, 33805 Tel.: 723 599657, TeIJFax: 371 750126 REFORMA PENZí

Více

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ Daňová reforma 2008 2010 Mirek Topolánek předseda vlády ČR 1. Daňová kvóta 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1995 1997 1999 2001 2003 2005* Průměr zemí OECD Česká

Více

~ 1 ~ Náhrada mzdy za prvních 21 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti s platností od roku 2013

~ 1 ~ Náhrada mzdy za prvních 21 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti s platností od roku 2013 ~ 1 ~ Náhrada mzdy za prvních 21 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti s platností od roku 2013 Základní právní ustanovení pro poskytování náhrad v nemoci: Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce:

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE 4.11. 2014 Age Management: Strategické řízení věkové diverzity ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10

Více

Statut poslanců Evropského parlamentu

Statut poslanců Evropského parlamentu Statut poslanců Evropského parlamentu JUDr. Jan Pulda, LL.M. Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Studie PI 1.200 srpen 2009 PI 1.200 2 Obsah: A) SOCIÁLNÍ A FINANČNÍ

Více

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb.

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb., o všeobecné zdravotní pojišťovně zákon

Více

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ (SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ, SOCIÁLNÍ PÉČE) Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost -

Více

Dávky v roce 2011. INFO OS ZPTNS 1/2011 Předsedům VZO. MOTTO: Nejsme spořitelna, jsme pojišťovna. Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Dávky v roce 2011. INFO OS ZPTNS 1/2011 Předsedům VZO. MOTTO: Nejsme spořitelna, jsme pojišťovna. Vážené kolegyně, vážení kolegové, Předsedům VZO Dávky v roce 2011 Vážené kolegyně, vážení kolegové, letošní první číslo přináší přehled dávek, které budou poskytovány v roce 2011 včetně souvisejících údajů. Věřím, že tyto informace Vám

Více

Proč potřebujeme důchodovou reformu?

Proč potřebujeme důchodovou reformu? Proč potřebujeme důchodovou reformu? V roce 2008 byl důchodový účet vyrovnaný. Dnes chybí ročně 30 40 mld. Kč. o Přibylo 80 000 důchodců (~ 10 mld. Kč) o Ubylo 180 000 zaměstnanců (~ 15 mld. Kč) o Mimořádná

Více

Neúplné rodiny žena jako zaměstnankyně nebo pečovatelka?

Neúplné rodiny žena jako zaměstnankyně nebo pečovatelka? Neúplné rodiny žena jako zaměstnankyně nebo pečovatelka? Možnosti rodin a přístupy rodinných politik Anna Šťastná Neúplné rodiny V průběhu celé historie; v minulosti tvořily významný podíl v rámci rodinných

Více

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR Mgr. Zuzana Válková CO JE SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ (SP) A K ČEMU SLOUŽÍ? Sociální pojištění (na rozdíl od zdravotního pojištění) není pro

Více

Globální problémy-růst lidské populace

Globální problémy-růst lidské populace I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 16 Globální problémy-růst lidské

Více

Příklady a postupy pro mzdové účetní 2015

Příklady a postupy pro mzdové účetní 2015 Příklady a postupy pro mzdové účetní 2015 Ing. Růžena Klímová Ing. Karel Janoušek (kap. 3.4) Jaroslava Pfeilerová (kap. 6) Redakční uzávěrka: 9. 1. 2015 Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. Evropská

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Obsah. Co je v Rakousku jinak 2. Co upravuje legislativa EU 2 Nařízení ES 2 Peněžité dávky místo věcného plnění 2

Obsah. Co je v Rakousku jinak 2. Co upravuje legislativa EU 2 Nařízení ES 2 Peněžité dávky místo věcného plnění 2 Obsah Co je v Rakousku jinak 2 Co upravuje legislativa EU 2 Nařízení ES 2 Peněžité dávky místo věcného plnění 2 Situace v Rakousku 2 Právní základ 2 Oprávněné osoby 3 Dávky 3 Další informace 4 Základní

Více

Nový občanský zákoník

Nový občanský zákoník kód předmětu: B_CPr_3 Civilní právo 3 Nový občanský zákoník RODINNÉ PRÁVO David Hozman (2013) hozmand@seznam.cz nebo 21078@mail.vsfs.cz Legislativa ústavní základ v článku 32 Listiny základních práv a

Více

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat:

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: Vznik pracovního poměru strana 14 4.4 DOKLADY PŘI VZNIKU PRACOVNÍHO POMĚRU 4.4.1 Doklady předkládané zaměstnancem Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: 1. Osobní dotazník a životopis

Více

VYHLÁŠKA č. 275/2006 Sb.

VYHLÁŠKA č. 275/2006 Sb. VYHLÁŠKA č. 275/2006 Sb. ze dne 31. května 2006, kterou se stanoví způsob zjišťování příjmových a majetkových poměrů žadatele o určení advokáta Českou advokátní komorou k poskytnutí právních služeb bezplatně

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto

Více

Vzor citace: Děrgel, M. Sleva na manželku a dítě. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, 76 s.

Vzor citace: Děrgel, M. Sleva na manželku a dítě. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, 76 s. Vzor citace: Děrgel, M. Sleva na manželku a dítě. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, 76 s. Odpovědi publikované v této knize zpracovali tito autoři: JUDr. Ing. Ariana Bučková 35 Ing. Martin Děrgel

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE I. OSOBNÍ ÚDAJE ŽADATELE/KY Státní příslušnost:

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VÝKONU ČINNOSTI MATEŘSKÉHO ASISTENTA / MATEŘSKÉ ASISTENTKY FRANCIE

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VÝKONU ČINNOSTI MATEŘSKÉHO ASISTENTA / MATEŘSKÉ ASISTENTKY FRANCIE PŘÍLOHA 6 ŽÁDOST O POVOLENÍ K VÝKONU ČINNOSTI MATEŘSKÉHO ASISTENTA / MATEŘSKÉ ASISTENTKY FRANCIE VÚPSV, v.v.i. 2014 Dokument vznikl v rámci projektu Nové formy denní péče o děti v České republice CZ.1.04/5.1.01/77.00038

Více

Jakou formou je penzijní připojištění podporováno státem? (dle současné právní úpravy k 1. 1. 2006)

Jakou formou je penzijní připojištění podporováno státem? (dle současné právní úpravy k 1. 1. 2006) Doktorand: Jiří Vopátek VŠE Praha, Fakulta managementu v J. Hradci Anotace: Příspěvek je zaměřen na problematiku II. pilíře v rámci důchodového zabezpečení ve stáří. Příspěvek přibližuje uvedený pilíř

Více

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13

Více