Rodinná politika ve vybraných evropských zemích I. Barbora Matějková Jana Paloncyová

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Rodinná politika ve vybraných evropských zemích I. Barbora Matějková Jana Paloncyová"

Transkript

1 Rodinná politika ve vybraných evropských zemích I Barbora Matějková Jana Paloncyová VÚPSV prosinec 2003

2 Úvod Předkládaná výzkumná zpráva přináší přehled o současné rodinné politice ve vybraných evropských zemích. V moderních společnostech je rodina chápána jako základní jednotka společnosti a je proto chráněna a podporována státem. Stát pomocí rodinné politiky pečuje o rodinu, tj. především o manžele, rodiče, ženy v těhotenství a mateřství a děti. Otázka rodinné politiky, tj. politiky ve prospěch rodiny, je dnes čím dál tím více středem pozornosti evropských odborníků i politiků v důsledku nízké porodnosti a zlepšujících se úmrtnostních poměrů majících za důsledek stárnutí populace. Snahou řady vlád je tedy podporovat rodinu tak, aby byla schopna vychovávat další generace. Rozsah zařazení vybrané části populace do rámce rodinné politiky i váha zvolených nástrojů se v jednotlivých zemích značně liší. Na typ rodinné politiky mají vliv kulturní tradice (např. náboženské vyznání obyvatel dané země), státem uplatňovaná politika (liberální, konzervativní vláda), ekonomická prosperita, typ sociálního modelu, ke kterému se země přiklání, apod. Modely v členských zemích Evropské unie směřují ke vzájemné harmonizaci na evropské úrovni. Cílem harmonizace v oblasti rodiny je zejména slaďování pracovních a rodičovských rolí a boj proti sociálnímu vyloučení a chudobě rodin s dětmi. Česká republika má obecně poměrně štědrou sociální politiku, vytýkána je jí však její malá adresnost a zneužitelnost. Rodinná politika v České republice zatím explicitně nebyla definována. Není pochyb, že v souvislosti s procesem evropské integrace, jejíž součástí Česká republika již dnes je, ovlivní evropské modely sociálního zabezpečení a současné trendy evropské rodinné politiky uplatňované v jednotlivých evropských státech i model český. Záměrem práce bylo provést rozbor jednotlivých modelů podpory rodiny z hlediska systému rodinného práva, dávek sociálního zabezpečení rodiny, daňových úlev a zařízení péče pro děti ve vybraných zemích podle demografických vzorců chování, kulturní tradice a podle typu sociálního státu. Cílem není podrobná prezentace každého z atributů podpory rodiny ze strany státu, ale především demonstrace hlavních rysů rodinných politik v jednotlivých zemích a jejich porovnání. Aktivní rodinná politika se nezřídka stává předmětem rozsáhlých politických diskusí, dodnes ani na mezinárodní úrovni neexistuje jednotná formulace. Uznávaní evropští teoretici rodinné politiky, jako například Wingen, již delší dobu jasně rozeznávají některé zásady. Rodinná politika musí tvořit samostatný systém, který se liší od sociální politiky státu a který tvoří vzájemně se doplňující finanční a nefinanční, státní a soukromé, legislativní a lokální opatření. Tento systém musí být zacílen na všechny rodiny, musí probíhat napříč celou společností (Zeman, 1999). Prestonova definice poukazuje na to, že rodinná politika, spolu s populační, by měla poskytovat manželským párům podporu pro vytvoření rodiny s takovým počtem dětí, jaký si dvojice přeje na základě svobodného rozhodnutí. Státní rodinná politika by měla vycházet z předpokladu, že rodiče zpravidla jednají sami v nejlepším zájmu dětí. (Preston, 1987 in Krebs, 1997). V této práci nazvané Rodinná politika ve vybraných evropských zemích I. jsou zpracovány pouze monografické studie rodinné politiky vybraných zemí. Výběr techto zemí vycházel za prvé z typologie sociálního státu (skandinávský, anglosaský, bismarckovský, latinský), za druhé bylo zohledněna geografická poloha a také velikost populace dané země. V neposlední řadě hrála roli dostupnost informací. Z členských zemí Evropské unie byly vybrány následující státy: Belgie (Paloncyová), Dánsko (Paloncyová), Francie (Paloncyová), Itálie (Paloncyová), Německo (Matějková), Nizozemsko (Matějková), Španělsko (Paloncyová), Švédsko (Matějková), Velká Británie (Matějková) a nečlenské Norsko (Paloncyová). Z přístupových zemí byly zvoleny především země kulturně blízké České republice: Maďarsko (Paloncyová), Polsko (Paloncyová), Slovensko (Paloncyová) a Slovinsko (Paloncyová). 3

3 Na tuto práci pak v 1. pololetí roku 2004 naváže studie nazvaná Rodinná politika ve vybraných evropských zemích II., která podá syntetizující pohled na rodinnou politiku v Evropě. Jejím obsahem bude souhrnný popis kontextu rodinné politiky v Evropě z pohledu demografického (uspořádání Evropy z hlediska rodinného chování), sociálního zabezpečení a trhu práce (ekonomická aktivita, zaměstnanost, nezaměstnanost podle fází rodinného cyklu). V oblasti vlastní rodinné politiky bude uveden přehled možností financování rodinné politiky a popis jednotlivých rysů současné rodinné politiky ve výše uvedených a dalších zemích Evropy (finanční a jiná pomoc státu rodinám). Monografie uvedené v této předkládané studii se snaží sledovat následující jednotnou strukturu: 1. Populační vývoj 2. Obecné rysy sociálního systému s ohledem na rodinnou politiku 3. Legislativa manželství, rozvodu a nesezdaného soužití 3.1 Manželství 3.2 Rozvod 3.3 Nesezdané soužití 4. Rodičovství 4.1 Porodné 4.2 Mateřská a otcovská dovolená 4.3 Rodičovská dovolená 4.4 Rodinné dávky 5. Daňová politika 6. Bytová politika 7. Předškolní zařízení péče o děti 8. Stručné shrnutí Zdroje Při sestavování jednotlivých monografií jsme vycházeli ze zdrojů uvedených na konci každé podkapitoly. Získávání aktuálních informací však nebyl vždy úkol zcela snadný, neboť opatření se často mění, a informace se proto liší u různých zdrojů. Nejprve jsme se snažili získat informace z internetových stránek příslušných institucí dané země (ministerstev apod.), tam, kde to nebylo možné (často z důvodu jazykových, neboť některé státy mají webové stránky pouze v mateřštině, my jsme byli schopni analyzovat v anglickém, německém či francouzském jazyce, na internetových stránkách příslušných institucí byly také často informace neaktualizované), dále byly informace získány či doplněny z mezinárodních zdrojů (např. MISSOC: Bulletin of the Information System on Social Protection in the European Union, dalších publikací Evropské unie a OECD), ale rovněž z národních zdrojů, tj. jejich odpovědí na naše případné dotazy. Studie byly zpracovávány v průběhu roku 2003, údaje v nich uvedené se vztahují k aktuálnímu stavu v letech 2002 a Výše dávek je uvedena ve většině zemí, jež jsou členy Evropské měnové unie v EURO ( ), v ostatních zemích jsou kromě národních měn uváděny přepočty v EURO podle příslušných kursů v Příloze 1. Naší snahou tedy bylo získat co nejaktuálnější informace o vybraných zemích, studie neměla za cíl podat komplexní historický přehled vývoje všech relevantních opatření v oblasti rodinné politiky. V této práci používáme obecně následující termíny vážící se k rodinné politice: 1. porodné: nejčastěji jednorázová peněžitá pomoc při narození/adopci dítěte, 2. mateřská dovolená: dovolená matky v období před porodem a ihned po porodu, během níž platí pracovní smlouva; ve většině států je matce během (části) této dovolené vyplácen 4

4 tzv. příspěvek v mateřství (z pojištění, z daní, tedy státem, nebo zaměstnavatelem); podle doporučení Mezinárodní organizace práce má mateřská dovolená činit minimálně 12 týdnů s náhradou mzdy ve výši minimálně 67 % předchozí mzdy (denního vyměřovacího základu, s možností maxima), 3. otcovská dovolená: dovolená otce v období kolem porodu a ihned po narození dítěte, během níž platí pracovní smlouva; existují dva základní typy otcovské dovolené: dovolená kolem porodu (často 2-3 dny) a dovolená po porodu jako obdoba mateřské dovolené (často 2-4 týdny); během otcovské dovolené může být v některých státech vyplácen příspěvek v otcovství na základě podobných principů jako příspěvek v mateřství, 4. rodičovská dovolená: dlouhodobější dovolená pro oba rodiče určená pro péči o dítě po skončení mateřské/otcovské dovolené, během níž trvá pracovní smlouva; v poslední době je v řadě zemí prosazován princip výhradně otcovské rodičovské dovolené - use it or lose it jako snaha podpořit roli otce v rodině; rodičovská dovolená je buď neplacená nebo placená (z pojištění, ze státního rozpočtu podobně jako jiné sociální dávky, zaměstnavatelem), 5. další dovolená z rodinných důvodů: dovolená za účelem péče o nemocné dítě nebo jiné členy rodiny, návštěvy školy dítěte apod., 6. rodinné dávky: mezi rodinné dávky zahrnujeme především přídavky na děti - dávky pro rodiny s dětmi, jež mohou být plošné (nárok na ně nezávisí na příjmu rodiny) nebo testované (nárok na ně závisí na příjmu rodiny či ekonomickém statusu rodičů); diferencované podle počtu, pořadí či věku dětí, případně příjmu rodiny nebo univerzální (v jednotné výši); mezi další rodinné dávky patří dávky spojené většinou se specifiky rodiny (neúplné rodiny, příspěvky na externí péči o děti, dávky pro rodiny se zdravotně postiženým členem, formy sociálního příplatku apod.), 7. daňová politika ve vztahu k rodinné: v rámci daňové politiky byla pozornost věnována především způsobu zdanění příjmu fyzických osob (míry zdanění, možnost společného zdanění manželů apod.), zvláště jsme se pak zaměřili na tzv. možnosti snížení daňového základu (zdanitelného hrubého příjmu) o odečitatelné položky a na možnosti snížení již vypočtené daně v závislosti na rodinné situaci (podle počtu či věku dětí, v závislosti na tom, zda má manželka/manžel své vlastní příjmy apod.), 8. bytová politika: v této oblasti jsme sledovali dva aspekty: za prvé podporu bytové výstavby a koupi bytu, za druhé příspěvek mající za cíl snižovat náklady spojené s chodem domácnosti a s placením výdajů na již stávající bydlení, 9. předškolní instituce péče o děti: zde jsme věnovali pozornost především možnostem předškolních zařízení, tj. jeslí a mateřských škol, ale i jiných zařízení péče o děti, jež využívají zejména pracující rodiče. 5

5 Belgie 1. BELGIE 1.1 Populační vývoj Obecné rysy belgického sociálního státu Legislativa manželství, rozvodu a nesezdaného soužití Manželství Rozvod Nesezdané soužití Rodičovství Porodné Mateřská dovolená a příspěvek v mateřství Otcovská dovolená Rodičovská dovolená Přídavky na děti Daňová politika Předškolní instituce péče o děti Stručné shrnutí Zdroje Populační vývoj Počet obyvatel Belgie se v uplynulých čtyřiceti letech zvýšil z 9,2 miliónu na počátku 60. let na 10,3 miliónu v roce Na tomto přírůstku se nemalou měrou podílel jak přirozený přírůstek (kladný v celém sledovaném období ), tak často kladné migrační saldo. Od poloviny 60. let klesal roční počet živě narozených dětí z hodnoty kolem 160 tisíc na úroveň 120 tisíc v polovině 70. let. Po následném mírném zvýšení počtu narozených dětí došlo v polovině 80. let k opětovnému snížení (114 tisíc), jež bylo vystřídáno sedmiletým obdobím vzestupu (až 125 tisíc v roce 1992). V posledních letech pak došlo k relativní stabilizaci počtu živě narozených na úrovni 115 tisíc. Souhrnný ukazatel úhrnné plodnosti se v období od poloviny 60. let do poloviny let 70. prudce snižoval z 2,6 na 1,7 dítěte na jednu ženu a na této nižší úrovni se udržoval až do konce 70. let. V následujícím období se pak hodnota úhrnné plodnosti pohybovala v rozmezí 1,5 až 1,7 dítěte na jednu ženu. Reprodukce obyvatelstva vyjádřená hodnotou čisté míry reprodukce nebyla zajištěna od roku Ke snížení plodnosti nedošlo pouze z pohledu transverzálního, který je často ovlivněn změnou časování porodů v generacích, jež se na výpočtu úhrnné plodnosti podílejí, za snižováním transverzální plodnosti stály právě změny v generačních ukazatelích: ženy narozené v 1. polovině 30. let měly v průměru 2,3 dětí, ženy narozené po 2. světové válce by byly matkami v průměru 1,8 až 1,9 dětí. Změny ročních ukazatelů plodnosti byly vyvolány i změnou časování porodů: generace žen narozených v období rodily stále v nižším věku, pravděpodobně převážně v důsledku snižujícího se průměrného počtu dětí (ubylo porodů vyššího pořadí ve vyšším věku), ženy narozené po 2. světové válce rodily naopak v průměru ve stále vyšším věku při relativní stagnaci průměrného počtu dětí narozených jedné ženě. V roce 1975 se hlavní těžiště plodnosti belgických žen přesunulo do věkové skupiny let, zatímco plodnost žen mladších 25 let výrazně klesala. Plodnost žen ve věku let je dokonce od roku 1992 nižší než plodnost žen ve věku let. Počet i podíl dětí narozených mimo manželství se zvyšoval, a to převážně v posledních 20 letech. Počet ročně uzavřených sňatků se ve sledovaném období zvyšoval až do roku 1972, kdy bylo uzavřeno nejvíce manželství: Počet sňatků se poté snižoval s výjimkou 6

6 Belgie přechodného období , v letech 1998 a 1999 bylo ročně uzavřeno přibližně 44 tisíc manželství. Po mírném vzestupu v roce 2000 (45 tisíc) se zdá, že se klesající trend zatím nezastavil, neboť v roce 2001 vstoupilo do manželství jen 42 tisíc párů. Z generací žen narozených ve 30. letech a v 1. polovině let 40. vstoupilo do manželství přibližně 95 %, generace žen pocházející z 1. poloviny 60. let by uzavřely sňatek v 80 až 85 %. U mužů je snížení významu instituce manželství ještě výraznější: oproti 90 % mužů narozených ve 30. a 40. letech, kteří prošli alespoň jedním manželstvím, by v generacích 1. poloviny 60. let zůstalo svobodnými 15 až 20 % z nich. Generace mužů i žen narozených ve 30. letech uzavíraly první sňatek v průměru ve stále nižším věku (1940: 24,5 a 22,4 let), generace narozené v letech 40. pak časování prvního sňatku nijak významně neměnily (v průměru 24 a 22 let). Počínaje generacemi z počátku 50. let se však průměrný věk při prvním sňatku stále zvyšuje, muži narození v polovině 60. let by uzavřeli sňatek v průměru v 26 letech a ženy v 23,5 letech. Daný generační vývoj se promítnul do transverzálního ukazatele sňatečnosti svobodných (součet redukovaných měr sňatečnosti): v období 1. poloviny 60. let se jeho hodnota pohybovala nebo dokonce překročila hodnotu 100 %, což bylo způsobeno právě snižováním věku při vstupu do prvního manželství u generací na počátku reprodukčního období (především generace 30. let). Spolu s generačním odkladem prvního sňatku a zvyšováním generačního podílu trvale svobodných se snižovala i hodnota transverzální úhrnné sňatečnosti a zvyšoval se průměrný věk při sňatku (26 let pro ženy a 28 pro muže). Z hlediska věku se od 1. poloviny 70. let snižovala intenzita osob mladších 25 let a mírně se zvyšovala sňatečnost ve věkové skupině let. Snížení intenzity sňatečnosti svobodných se promítlo do zvyšujícího se podílu opakovaných sňatků ze všech uzavřených manželství v daném roce. Snižující se sňatečnost byla provázena zvyšující se rozvodovostí. Mezi roky 1960 a 2001 se počet ročně rozvádějících se manželství zešestinásobil. Podle údajů z roku 2000 by se rozvádělo až 45 % manželství. Průměrná délka manželství rozvedených v daném kalendářním roce se příliš neměnila a činila přibližně 13 let. Vztáhneme-li počty rozvodů ke kohortám sňatků, to znamená sledujeme-li zánik manželství podle roku sňatku, rostoucí nestabilita manželství je rovněž patrná: z manželství uzavřených na počátku 80. let by se rozvedla více než třetina v průměru po 15 letech od uzavření sňatku. Snižování sňatečnosti bylo doprovázeno zvyšováním počtu nesezdaných soužití, o čemž do jisté míry vypovídá i zvyšování podílu dětí narozených mimo manželství. Podle nám dostupných informací (www.statbel.fgov.be) představovaly tzv. domácnosti bez rodinného jádra v roce 1991 počet 120 tisíc. Do této kategorie jsou v Belgii řazeny např. případy, kdy spolu žijí dvě osoby stejného nebo opačného pohlaví, patří sem však i ty případy, kdy spolu žijí příbuzní v jiném než v rodičovském či manželském vztahu (např. bratr a sestra). V roce 2001 bylo podle údajů statistického úřadu takových domácností již více než 200 tisíc. Pokud by tyto domácnosti byly tvořeny pouze nesezdanými soužitími (stejného nebo opačného pohlaví, s vyloučením příbuzenských soužití), pak by nemanželské kohabitace představovaly přibližně 10 % všech spolu žijících párů. V uplynulých 40 letech došlo v Belgii ke zlepšení úmrtnostních poměrů a naděje dožití při narození se zvýšila o 7,5 let u mužů a 8 let u žen. Vliv na tomto zlepšení měl na jedné straně výrazný pokles kojenecké úmrtnosti, k prodlužování naděje dožití však došlo i ve věku 60 let, což svědčí o tom, že se snížila i úmrtnost starších osob. Snižování porodnosti a zlepšování úmrtnosti přispělo ke snížení podílu osob mladších 20 let a naopak ke zvýšení podílu osob starších 60 let v populaci. V posledních 10 letech se však podíl ekonomicky aktivní složky obyvatelstva udržoval na přibližně stejné úrovni 54,5 %. 7

7 Belgie Tabulka 1. 1 Porodnost a plodnost rok živě narození (tis.) hmpor ( ) úhrnná plodnost čistá míra reprodukce průměrný věk matky při prvním porodu podíl živě narozených dětí mimo manželství (%) ,8 17,0 2,56 1,19 25,1 2, ,5 16,5 2,62 1,22 24,4 2, ,2 14,8 2,25 1,06 24,0 2, ,7 12,2 1,74 0,82 24,1 3, ,4 12,6 1,68 0,81 24,6 4, ,1 11,6 1,51 0,72 24,9 7, ,8 12,4 1,62 0,78 26,5 11, ,6 11,3 1,55 0,74 : 16, ,3* 11,2 1,60** 0,74 : : ,5* 11,1* 1,61** : : : ,9* 11,2* 1,66** : : : ,2* 11,1* : : : : Zdroj: Eurostat 2000; * národní data: **RDDE, 2000, 2002; Tabulka 1.2 Generační plodnost generace konečná plodnost průměrný věk při prvním porodu podíl bezdětných žen (%) podíl žen s jedním dítětem (%) podíl žen se dvěma dětmi (%) ,30 : : : : ,27 24, ,17 24, ,93 24, ,84 24, ,83 24, ,85 : : : : ,81 : : : : ,81 : : : : ,77 : : : : Zdroj: Eurostat 2000 Tabulka 1.3 Sňatečnost rok počty sňatků (tis.) hms ( ) podíl sňatků svobodných - muži (%) podíl sňatků svobodných - ženy (%) úhrnná sňatečnostmuži úhrnná sňatečnost - ženy průměrný věk při prvním sňatku - muži průměrný věk při prvním sňatku - ženy ,5 7,2 90,6 91, ,1 22, ,5 7,0 90,7 90, ,7 23, ,3 7,6 92,0 92, ,4 22, ,7 7,3 90,5 91, ,1 22, ,4 6,7 89,2 89, ,3 22, ,6 5,8 86,3 87, ,2 23, ,6 6,5 82,2 82, ,3 24, ,4 5,1 77,0 77, ,4 25, ,4* 4,4 77,3 77,1 50 (1997) 54 (1997) 27,8 (1997) 25,7 (1997) ,2* 4,3 : : 51 (1998) 50 (1998) 27,8 (1998) 25,7 (1998) ,1* 4,4* : : : : : : ,1* 4,1* : : : : : : Zdroj: Eurostat 2000; * národní data: 8

8 Belgie Tabulka 1.4 Generační sňatečnost generace konečná sňatečnost - muži konečná sňatečnost - ženy průměrný věk při prvním sňatku - generace muži průměrný věk při prvním sňatku - generace ženy ,8 22, ,5 22, ,0 22, ,1 22, ,4 22, ,3 22, ,5 23, ,7 23, : : 25,8 23,5 Zdroj: Eurostat 2000 Tabulka 1.5 Rozvodovost rok počty rozvodů (tis.) hmro ( ) úhrnná rozvodovost (%) průměrná délka manželství kohorta rozvodovost kohort průměrná délka manželství - kohorty ,6 0,5 : : , ,5 0,6 : : , ,4 0, , , ,0 1, , , ,5 1, , , ,4 1, , , ,3 2, ,0 : : : ,0 3, ,4 : : : ,5 2,6 43** 13,4 : : : ,5 2,6 44** 12,9 : : : ,0* 2,6* 45** : : : : ,3* 2,9* : : : : : Zdroj: Eurostat 2000; * národní data: **RDDE, 2002 Tabulka 1.6 Úmrtnost a struktura obyvatelstva podle věku naděje dožití při kojenecká naděje dožití ve věku 60 let rok narození úmrtnost rok podíl věkové skupiny (%) muži ženy muži ženy ( ) ,7 73,5 15,5 18,7 31, ,3 53,2 17, ,8 74,2 15,2 19,2 21, ,1 50,0 18, ,0 76,8 16,3 20,9 12, ,4 53,5 18, ,1 78,0 16,7 21,6 9, ,3 54,1 19, ,7 79,4 17,9 22,7 8, ,8 54,7 20, ,4 80,2 18,5 23,3 6, ,1 54,6 21, ,8 80,5 18,7 23,5 5,0** ,8 54,5 21, ,1 80,6 19,0 23,6 5,4** ,7 54,5 21, ,3 80,5 19,0 23,6 5, ,6 54,5 21, ,9* 81,4* : : 5, ,1* 81,4* : : : Zdroj: Eurostat 2000; * národní data: **RDDE,

9 Belgie 1.2 Obecné rysy belgického sociálního státu Belgie je federálním státem se třemi autonomními regiony: Flandry s vlámsky hovořícím obyvatelstvem, Valoňskem s francouzsky hovořícím obyvatelstvem a Bruselem, bilingvním regionem. Belgie je dědičnou konstituční monarchií s dvoukomorovým parlamentem voleným na čtyři roky. Země je administrativně rozdělena na 10 krajů a centrální region. Tyto administrativně územní celky jsou spravovány regionálními vládami. Belgický sociální systém je založený na solidaritě. Ta se projevuje např. v solidaritě mezi zaměstnanými a nezaměstnanými, ekonomicky aktivními a důchodci, zdravými a nemocnými či rodinami bez dětí a rodinami s dětmi. Systém sociálního zabezpečení má tři základní funkce: 1. zajistit náhradu příjmu v případě ztráty zaměstnání (nemoc, nezaměstnanost, odchod do důchodu apod.), 2. v případě zvýšených sociálních nákladů (výchova dítěte apod.) poskytnout příplatek k platu, 3. v případě, že nikoliv vlastní vinou nemá daná osoba vlastní příjem, je na státě, aby jí poskytl pomoc. Sociální systém Belgie má své počátky v 18. století. V souvislosti s rozvíjející se průmyslovou výrobou a kapitalismem byli v tomto směru průkopníky především sami zaměstnanci. Vznikaly první fondy, které měly za úkol pomoci zaměstnancům v případě nemoci, ztráty zaměstnání, odchodu do důchodu apod. Určitou iniciativu vyvíjeli i samotní zaměstnavatelé, kteří zakládali např. rodinné fondy, jež poskytovaly příspěvky pracovníkům s dětmi. V počátku však byly tyto iniciativy pouze dobrovolné, stát se na jejich vzniku ani fungování nepodílel. Ke změně došlo až na konci 19. století v reakci na ekonomickou krizi a stávky. Stát tak přispěl k rozvoji jak strukturální, tak finanční stránky belgického sociálního systému. V roce 1903 bylo zavedeno první povinné pojištění - pojištění pro případ pracovního úrazu. K velkému rozvoji sociálního systému došlo mezi světovými válkami: zaměstnanci byli povinně pojištěni pro případ nemoci, odchodu do důchodu, pro nárok na rodinné příspěvky (upraveno v roce 1930 a 1939) a placenou dovolenou. Tuto povinnost placení pojištění však měli až do roku 1937 pouze zaměstnanci, ne soukromí podnikatelé. Povinné odvody pro rodinné příspěvky se posledně jmenovaných týkaly až od roku V roce 1944 podepsali zástupci odborů, zaměstnavatelů a vlády tzv. sociální pakt, který byl založen na dvou pilířích: sociálním smíru a solidaritě. Tento pakt na jedné straně vnesl strukturu do již stávajícího systému, na druhé straně byl v několika bodech inovační: veškeré sociální pojištění (proti nezaměstnanosti, nemoci, invaliditě) bylo povinné pro všechny zaměstnance, vyplácené dávky se zvýšily, byl vytvořen Národní úřad pro sociální pojištění ( The National Office for Social Security : RSZ-ONSS), sociální pojištění bylo kontrolováno zástupci zaměstnanců i zaměstnavatelů. Tento pakt se však netýkal soukromých podnikatelů či živnostníků. Důchodové pojištění pro ně bylo povinné až od roku 1956, nemocenské pojištění musí soukromí podnikatelé odvádět od roku V roce 1967 byl celý sociální systém pro soukromé podnikatele sjednocen. Od roku 1971 je tato skupina ekonomicky aktivních pojištěna rovněž pro případ pracovní neschopnosti. V roce 1974 bylo dále stanoveno tzv. životní minimum. V roce 2002 (1.2) činilo roční životní minimum pro manželské a nemanželské páry nebo samoživitele s jedním dítětem 9 338,56, pro samostatně žijící osobu 7 003,92 a pro další spolubydlící osobu 4 669,28. Životní minimum domácnosti se rovná součtu částky minima jednoho z uvedených základních typů domácnosti a rodinných přídavků náležejících dětem žijícím v rodině. Po 2. světové válce se tedy belgický sociální systém poměrně rozvíjel. Krize však nastala v roce Vysoká nezaměstnanost a zvýšení počtu nárokujících vyplácení sociálních dávek vedlo k finančním problémům. Ty byly následně řešeny zvýšením příjmů do sociálního systému a snížením sociálních dávek. Od roku 1982 proto probíhaly reformy veřejných 10

10 Belgie financí a sociálního systému. Šlo především o politiku nezaměstnanosti, kde byly diferencovány různé kategorie jako např. páry osob společně žijících, svobodní žijící bez partnera nebo mladí absolventi. V roce 1997 byla přijata tzv. Charta sociálních pojištěnců, která vymezuje práva a povinnosti pojištěných osob. Cílem je systematizovat vztah pojištěnce a institucí sociálního pojištění. Důraz je kladen především na informovanost. Projednávání žádosti o přiznání určité sociální dávky má být vyřízeno do 4 měsíců a dávka poté vyplacena nejpozději do 4 měsíců od rozhodnutí o nároku. V případě prodlení je vyplácená dávka zvýšená o úroky. Organizace belgického sociálního systému: Sociální systém Belgie se skládá ze tří částí. 1.systém pro zaměstnance: - jeho hlavní institucí je The National Office for Social Security: RSZ-ONSS, jenž spravuje pojištění placené zaměstnanci (13,07 %) a zaměstnavateli (34,58 %, v tom 7 % na rodinné dávky) - vyplácení dávek mají za úkol následující instituce: - National Office for Family Benefits for Salaried Persons RKW-ONAFTS - National Employment Office RVA-ONEM - National Pension Office RVP-ONP - National Institute for Sickness and Invalidity Insurance RIZIV-INAMI - Fund for Accidents at Work FAO-FAT - Bund for Professional Diseases FBZ-FMP - National Office for Annual Vacation RJV-ONVA 2. soukromí podnikatelé a živnostníci: tato skupina je dnes pojištěna v pěti typech sociálního pojištění (nemocenská péče, dávky v invaliditě, rodinné dávky, důchody a bankrot), - výběr pojistného a vyplácení dávek jsou v náplni práce National Institute for Social Insurances of Self-Employed Persons RSVZ-INASTI 3. státní úředníci: tato kategorie je dále dělena do dvou skupin: zaměstnanci místních vlád a úřadů a ostatní - první skupina spadá pod National Social Security Office for the Local and Provincial Administrations RSZPPO-ONSSAPL - u ostatních úředníků je za pojištění odpovědný příslušný zaměstnavatel s výjimkou nemocenského pojištění, jež podléhá systému pro zaměstnance O b r á z e k 1.1 Schéma organizace belgického sociálního systému (stav k ) Ministerstvo sociálních věcí, zdravotnictví a životního prostředí Ministerstvo práce a zaměstnanosti Ministerstvo středních tříd a zemědě nemoc, mateřství, invalidita stáří, vdovství pracovní úrazy, nemoci z povolání rodinné dávky existenční minimum nezaměstnanost pojištění pro případ úpadku rodinné dávky nemoc, mateřství, invalidita Národní institut nemocenského a invalidního pojištění INAMI Národní úřad důchodů ONP Fondy nemocí z povolání FMP Národní úřad rodinných dávek pro zaměstnance ONAFTS Veřejná centra sociální pomoci Národní úřad zaměstnanosti ONEM Pokladny sociálního pojištění pro soukromníky/živnostníky Národní institut nemocenského a invalidního pojištění INAMI Kompenzační pokladny Pomocná Národní svazy Fondy pracovních úrazů FAT rodinných dávek nebo regionální pokladna pro vyplácení popory v nezaměstnanosti a Pomocná národní pokladna další oprávněné pojišťovny pobočky její pobočky ONAFTS Pomocná pokladna nemocenského a invalidního pojištění další pokladny pro případ pracovního úrazu speciální pokladny pro různé profese odborové organizace pověřené vyplácením dávek v nezaměstnanosti vyplácení dávek vyplácení dávek Pokladna nemocenského pojištění belgických drah Národní institut sociálního pojištění nezávislých pra rozdělení finančních prostředků další pokladny Národní úřad sociálního zabezpečení ONSS: výběr pojištění (s výjimkou pracovních úrazů) a rozdělení finančních prostředků Pokladny sociálního pojištění nezávislých pracovníků pokladna: výběr pojištění Zdroj: 11

11 Belgie Řada pravomocí je v Belgii delegována na regiony. Na federální úrovni jsou řešeny spíše obecné otázky sociálního zabezpečení. V případě rodinné politiky jsou ve federální kompetenci např. rodinné dávky, daňové úlevy, zdravotní péče. Další složky rodinné politiky (služby, zařízení pro děti a mládež apod.) spadají převážně do kompetencí regionálních vlád. Federální ministerstvo sociálních věcí si však ponechává dohled nad péčí o děti do 3 let, ministerstvo školství hraje důležitou roli v předškolních programech pro děti od 3 do 6 let a ministerstvo práce a zaměstnanosti je odpovědné za programy rodičovské dovolené (přerušení kariéry viz. dále). Výdaje na sociální zabezpečení a rodinné dávky v Belgii v porovnání se situací celé Evropské unie 90. let jsou uvedeny v tabulce 1.7. Podíl vyplacených rodinných dávek v roce 2000 představoval 9,1 % všech sociálních dávek. Tabulka 1.7 Výdaje na sociální zabezpečení v porovnání s Evropskou unií (zdravotnictví, sociální politika, trh práce) dávky sociálního zabezpečení - % HDP rok EU 26,4 28,8 28,4 27,6 27,5 27,3 Belgie 27,1 29,3 28,6 27,6 27,4 26,7 výdaj na sociální zabezpečení na 1 obyvatele v konstantních cenách (rok 1995=100) rok EU 101,7 102,6 104,4 106,9 108,7 Belgie 102,3 102,8 104,6 106,8 106,7 Zdroj: Abramovici, G., 2003 Z hlediska zapojení žen na trhu práce je Belgie srovnatelná s průměrem EU: v roce 1990 bylo ekonomicky aktivními 52 % žen, v roce 2000 pak 59 % ve věku let. Přibližně jedna třetina zaměstnaných žen pracuje na zkrácený úvazek. Nezaměstnanost belgických žen je vyšší než nezaměstnanost mužů (13,8 % proti 8,7 %; OECD). Tabulka 1.8 Z apojení na trhu práce a nezaměstnanost belgických žen ve věku let v porovnání s Evropskou unií (%, v roce 1990 a 2000) ženy muži EU rok ženy muži podíl na trhu práce 52,4 59, ,4 - nezaměstnanost - 13,8-8,7 9,9 7,3 práce na částečný úvazek 29,8 34,5 4,6 7,1 30,0 6,0 Zdroj: OECD OECD in figures: Statistics of the member countries..nezaměstnanost belgických žen - údaj za rok Legislativa manželství, rozvodu a nesezdaného soužití (www.ping.be/planning-familial/soc.html; Manželství Uzavření sňatku bylo v Belgii do roku 2003 umožněno pouze dvěma osobám opačného pohlaví. Homosexuální páry měly možnost vstoupit do tzv. legální kohabitace (viz 1.3.3). V roce 2003 však byl belgickým parlamentem přijat zákon umožňující uzavření sňatku i homosexuálům, to znamená, že homosexuálním párům byla přiznána stejná práva a povinnosti jako heterosexuálním. Výjimkou je pouze osvojení či adopce dítěte. Minimální věk pro vstup do manželství je v Belgii pro muže i ženy stejný: 18 let. Uzavřít sňatek v nižším věku je možné pouze ve vážných případech (např. těhotenství), které posoudí 12

Rodičovský příspěvek nově

Rodičovský příspěvek nově Rodičovský příspěvek nově Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, výrazným způsobem zasáhl do právní úpravy rodičovského příspěvku tím, že novelizoval mj. s účinností od 1.1.2008, zákon

Více

Popis změny Penzijní společnost Centrální registr smluv Vznik účasti ve II. pilíři

Popis změny Penzijní společnost Centrální registr smluv Vznik účasti ve II. pilíři Popis změny V prosinci 2011 byl schválen nový zákon o důchodovém spoření. Tímto zákonem bude vytvořen nový, kapitálově financovaný pilíř důchodového systému (důchodové spoření, tzv. II. pilíř), který bude

Více

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti

Více

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany 1 Přehled změn od 1. 1. 2011 Od 1. 1. 2011 změny v oblasti: Nemocenských dávek Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349 Systém sociálního zabezpečení (někdy se též používá pojem sociální ochrana) v České republice tvoří tři základní systémy: sociální pojištění státního sociální podpora sociální pomoc (péče). Systém sociálního

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost RODINNÁ POLITIKA Rodina je nejstarší a základní jednotka společnosti, nejpřirozenější místo života lidí. FUNKCE RODINY: biologická výchovná citová

Více

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) I. pilíř SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) Dávky vyplácené z I. pilíře a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti

Více

Formy soužití Registrované partnerství

Formy soužití Registrované partnerství Formy soužití Registrované partnerství Bc. Kateřina Pavlů Formy soužití 1 Registrované partnerství Partnerský život život ve dvou Manželství Nesezdané soužití (partnerské soužití) Homosexuální vztahy registrované

Více

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 OBSAH, FUNKCE, PRINCIPY, NÁSTROJE, AKTÉŘI SOCIÁLNÍ POLITIKY Funkce sociální politiky: ochranná, aktivizační, redistribuční, homogenizační, preventivní,

Více

Domácnost a formy soužití

Domácnost a formy soužití Domácnost a formy soužití Společně posuzované osoby Posuzují se společně s žadatelem Nejčastěji rodina, vždy se společně posuzují rodiče a nezaopatřené děti, manželé a registrovaní partneři Popř. patří

Více

Právo sociálního zabezpečení otázky

Právo sociálního zabezpečení otázky Právo sociálního zabezpečení otázky Tyto otázky představují pouze příklady otázek, které se mohou objevit v testu. Je celkem pravděpodobné, že se některé z nich v testu reálně objeví. Kromě nich se však

Více

Rodinná politika ve Francii a v Německu

Rodinná politika ve Francii a v Německu Rodinná politika ve Francii a v Německu Mgr. Karolína Dobiášová 10.4. 2012 Struktura přednášky Typologie sociálního státu ve vztahu k rodinné politice Německa a Francie Německo Demografie - Německo Rodinná

Více

Poskytování rodinných přídavků a sirotčích důchodů studentům v obecném kontextu

Poskytování rodinných přídavků a sirotčích důchodů studentům v obecném kontextu Poskytování rodinných přídavků a sirotčích důchodů studentům v obecném kontextu Doplněk k informaci Finanční pomoc studentům ve vybraných zemích Zpracoval: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, oddělení

Více

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ Daňová reforma 2008 2010 Mirek Topolánek předseda vlády ČR 1. Daňová kvóta 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1995 1997 1999 2001 2003 2005* Průměr zemí OECD Česká

Více

Systém státní sociální podpory

Systém státní sociální podpory Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 7 Systém státní sociální podpory Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb

Více

Formy individuální nerodinné péče o děti do 6 let ve Francii. Jana Paloncyová

Formy individuální nerodinné péče o děti do 6 let ve Francii. Jana Paloncyová Formy individuální nerodinné péče o děti do 6 let ve Francii Jana Paloncyová Individuální péče Rodičovská péče (mateřská, otcovská, rodičovská dovolená) Péče chův bez akreditace Mateřská asistentka bez

Více

Souvislosti důchodového systému. Seminář Odborné komise pro důchodovou reformu Praha, 7.května 2015 RNDr. Jiří Schlanger

Souvislosti důchodového systému. Seminář Odborné komise pro důchodovou reformu Praha, 7.května 2015 RNDr. Jiří Schlanger Souvislosti důchodového systému Seminář Odborné komise pro důchodovou reformu Praha, 7.května 2015 RNDr. Jiří Schlanger Mandát odborné komise Základní cíle: změny důchodového systému v širším sociálně

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah Vítáme Vás na semináři organizovaném v rámci projektu Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah Reg. číslo projektu: CZ.1.07/3.1.00/50.0015 Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Koncepce SSP Vytvoření systému státní sociální podpory bylo součástí procesu sociální reformy. Na konci roku 1989 patřil k výchozím principům společenské a ekonomické transformace

Více

Poslání a formy denní péče o děti - předmět diskusí a potřeba řešení

Poslání a formy denní péče o děti - předmět diskusí a potřeba řešení Poslání a formy denní péče o děti - předmět diskusí a potřeba řešení Věra Kuchařová Příspěvek vznikl v rámci projektu č. CZ.1.04/5.1.01/77.00038 Nové formy denní péče o děti v České republice financovaného

Více

Dávky státní sociální podpory

Dávky státní sociální podpory Dávky státní sociální podpory Tyto dávky najdeme v zákonu č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Kde lze o dávky SSP požádat? O dávky SSP se žádá na pracovištích úřadů

Více

Sociální politika. Březen 2012

Sociální politika. Březen 2012 Sociální politika Březen 2012 V oblasti sociální politiky máme Systém státní sociální podpory Dávky vyplácí úřady práce Státní politiku zaměstnanosti Dávky vyplácí úřady práce Systém sociálního zabezpečení

Více

Opatření k podpoře rodin s dětmi 2004-2013. Ministerstvo práce a sociálních věcí

Opatření k podpoře rodin s dětmi 2004-2013. Ministerstvo práce a sociálních věcí Opatření k podpoře rodin s dětmi 2004-2013 Ministerstvo práce a sociálních věcí Oblasti Dokumenty k rodinné politice Usnesení vlády k oblasti služeb péče o děti Návrhy právní úpravy v oblasti služeb péče

Více

Domácnosti a rodiny podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů. Jana Paloncyová

Domácnosti a rodiny podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů. Jana Paloncyová Domácnosti a rodiny podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů Jana Paloncyová VÚPSV Praha 2004 Obsah Úvod... 3 1. Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů... 5 1.1 Tabulky... 9 1.2 Grafy... 10 1.3 Obrázky...

Více

Legislativa 2008. Změny od 1.1.2008

Legislativa 2008. Změny od 1.1.2008 Legislativa 2008 Zde jsou uvedeny změny nejdůležitějších zákonů a předpisů s vlivem na mzdovou agendu. Platnost změn je od 1.1.2008 (pokud není uvedeno jinak). V závorkách jsou hodnoty platné do 31.12.2007

Více

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Český důchodový systém se skládá ze tří částí Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované.

Více

Nový občanský zákoník

Nový občanský zákoník kód předmětu: B_CPr_3 Civilní právo 3 Nový občanský zákoník RODINNÉ PRÁVO David Hozman (2013) hozmand@seznam.cz nebo 21078@mail.vsfs.cz Legislativa ústavní základ v článku 32 Listiny základních práv a

Více

Zákon č. 110/2006 Sb.

Zákon č. 110/2006 Sb. Zákon č. 110/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o životním a existenčním minimu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Předmět úpravy 1 (1) Tento zákon stanoví životní minimum jako minimální

Více

Statut zajišťovacího fondu

Statut zajišťovacího fondu Statut zajišťovacího fondu Odborového svazu pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství /úplné znění ke dni 19. 3. 2014/ Článek I. Účel zajišťovacího fondu Zajišťovací fond je

Více

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Více

Metodické postupy: Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení za cílem pozitivně ovlivnit demografické chování mladé generace

Metodické postupy: Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení za cílem pozitivně ovlivnit demografické chování mladé generace Metodické postupy: Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení za cílem pozitivně ovlivnit demografické chování mladé generace Tomáš Kostelecký, Jana Vobecká tomas.kostelecky@soc.cas.cz jana.vobecka@soc.cas.cz

Více

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory Rodinný rozpočet Doporučený postup: 1. Sepsat všechny čisté příjmy domácnosti (rodiny) 2. Sepsat seznam všech měsíčních výdajů 3. Porovnat rozdíl mezi příjmy a výdaji Příjmy: - plat,mzda (na základě pracovního

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Klasifikace informační databáze

Klasifikace informační databáze INFORMAČNÍ DATABÁZE KLASIFIKACE AKTUALIZACE: 1.1. 2008 ASOCIACE OBČANSKÝCH PORADEN Tachovské náměstí 3, Praha 3, 130 00 tel./fax 222 780 599 i Klasifikace informační databáze 1. Sociální dávky občanských

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Čl. I

ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Čl. I ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl

Více

Nároky na rodinné dávky v rámci Evropské unie

Nároky na rodinné dávky v rámci Evropské unie Nároky na rodinné dávky v rámci Evropské unie Eurocentrum Praha Mgr. Gabriela Obermannová Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor rodiny a dávkových systémů Obsah Definice rodinných dávek Rodinné dávky

Více

Pružnost trhu práce a EU

Pružnost trhu práce a EU Pružnost trhu práce a EU Kamil Galuščák (ČNB) Smilovice, 4.6.2003 Připravenost trhu práce na vstup do EU 1. Mzdová diferenciace a pružnost mezd 2. Mobilita pracovních sil 3. Politika zaměstnanosti, sociální

Více

Seznam souvisejících právních předpisů...18

Seznam souvisejících právních předpisů...18 Obsah Seznam souvisejících právních předpisů...18 1 Daně...24 1.1 Daň z příjmů fyzických osob obecně...24 1.1.1 Dílčí základy...24 1.1.2 Výdaje (náklady) u jednotlivých dílčích základů...28 1.1.3 Procentní

Více

Daň z příjmu právnických osob (DPPO)

Daň z příjmu právnických osob (DPPO) Daň z příjmu právnických osob (DPPO) Veškeré společnosti se sídlem v České republice podléhají dani z příjmů právnických osob, která se vztahuje na všechny celosvětové zdanitelné příjmy a kapitálové zisky.

Více

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Jaroslav Pilný Ústav ekonomie FES UPa Analýza současného stavu NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Současný základní důchodový systém je při splnění stanovených předpokladů povinný pro všechny ekonomicky aktivní

Více

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová Sociální pojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění - upravuje nárok na důchod a stanovení

Více

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují Přehled základních daňových ustanovení v oblasti penzijního připojištění účinných od 1. 1. 2008 po novele zákona o dani z příjmů realizované zákonem č. 261/2007 Sb. 1. Daňové úlevy účastníků penzijního

Více

Průvodce změnami v rodičovských dávkách od 1. ledna 2011

Průvodce změnami v rodičovských dávkách od 1. ledna 2011 Průvodce změnami v rodičovských dávkách od 1. ledna 2011 Obsah: 1. Porodné 2. Peněžitá pomoc v mateřství 3. Rodičovský příspěvek 4. Daňová sleva na dítě 5. Sociální příspěvek 6. Jak klesne rodičovský příspěvek

Více

10. Personalistika mzdy, zákonné odvody

10. Personalistika mzdy, zákonné odvody 10. Personalistika mzdy, zákonné odvody Klíčová slova: Personální práce, mzda, veřejné zdravotní pojištění, nemocenské pojištění, důchodové pojištění, státní politika zaměstnanosti. Anotace textu: Cílem

Více

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací STANOVISKO Legislativní rady ČMKOS Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací A. Změna okruhu pojištěných osob Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti

Více

Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna

Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna 13ZadDPPOdmPes.pdf DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE Tiskopis prosím vyplňte čitelně podací razítko Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna A. Žadatel - osoba pečující o dítě nebo osoba v evidenci 1) : Příjmení:

Více

Příklady a postupy pro mzdové účetní 2015

Příklady a postupy pro mzdové účetní 2015 Příklady a postupy pro mzdové účetní 2015 Ing. Růžena Klímová Ing. Karel Janoušek (kap. 3.4) Jaroslava Pfeilerová (kap. 6) Redakční uzávěrka: 9. 1. 2015 Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. Evropská

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v září 2013

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v září 2013 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v 2013 Obsah: strana 1) Vývoj počtu důchodců a výdajů důchodového pojištění 2 2) Vývoj výdajů na dávky nemocenského pojištění a vývoj dočasné pracovní

Více

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění

Více

1.1 Příjmení ( 1a )... 1.2 Jméno Dřívější příjmení ( 1a ) Místo narození ( 2 )...

1.1 Příjmení ( 1a )... 1.2 Jméno Dřívější příjmení ( 1a ) Místo narození ( 2 )... SPRÁVNÍ KOMISE PRO SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ MIGRUJÍCÍCH PRACOVNÍKŮ Viz instrukce str. 4 E 411 ( 1 ) ŽÁDOST O INFORMACE O NÁROKU NA RODINNÉ DÁVKY V ČLENSKÝCH STÁTECH, KDE RODINNÍ PŘÍSLUŠNÍCI BYDLÍ Nařízení

Více

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: ZDROJE FINANCOVÁNÍ Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: 1. na činnost tzn. na redistribuci dávek a pokrytí sociálních služeb, které směřují k uživateli, 2. na správu potřebnou k činnosti, která

Více

Seznam souvisejících právních předpisů...18

Seznam souvisejících právních předpisů...18 Obsah Seznam souvisejících právních předpisů...18 1 Daně... 23 1.1 Daň z příjmů fyzických osob obecně... 23 1.1.1 Dílčí základy... 23 1.1.2 Výdaje (náklady) u jednotlivých dílčích základů... 27 1.1.3 Procentní

Více

In: Demografie Demografické informace, analýzy a komentáře 2006. ISSN 1801-2914

In: Demografie Demografické informace, analýzy a komentáře 2006. ISSN 1801-2914 Do 1368 Vývoj a struktura dávek státní sociální podpory Ettlerová, Sylva In: Demografie Demografické informace, analýzy a komentáře 2006. ISSN 1801-2914 Vyšší porodné od dubna letošního roku má být jedním

Více

VYBRANÁ USTANOVENÍ. ZÁKONA č. 110/2006 Sb. ze dne 14. března 2006. o životním a existenčním minimu

VYBRANÁ USTANOVENÍ. ZÁKONA č. 110/2006 Sb. ze dne 14. března 2006. o životním a existenčním minimu VYBRANÁ USTANOVENÍ ZÁKONA č. 110/2006 Sb. ze dne 14. března 2006 o životním a existenčním minimu Změna: 261/2007 Sb. Změna: 239/2008 Sb. Změna: 261/2007 Sb. (část), 129/2008 Sb. Změna: 306/2008 Sb. Parlament

Více

Pojistné na sociální pojištění v ČR

Pojistné na sociální pojištění v ČR Pojistné na sociální pojištění v ČR Systémy sociálního pojištění a jejich správci Sociální pojištění 1. systém: 2. systém: Veřejné zdravotní Sociální zabezpečení (SZ) pojištění (VZP) a jeho tři subsystémy

Více

pomoci (asistenční služba), dávky z kolektivního vyjednávání, speciální systémy pro státní zaměstnance, dávky pro oběti války nebo následků války

pomoci (asistenční služba), dávky z kolektivního vyjednávání, speciální systémy pro státní zaměstnance, dávky pro oběti války nebo následků války Sociální zabezpečení EU Věcný rozsah koordinace Věcný rozsah koordinace okruh dávek, které jsou poskytovány; problém je v tom, že nařízení 1408/71 nevymezuje charakteristiku dávky, dávkové schéma ani dávkovou

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Změny v roce 2015. INFO OS ZPTNS 1/2015 Předsedům VZO. MOTTO: Spolupráce a solidarita. Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Změny v roce 2015. INFO OS ZPTNS 1/2015 Předsedům VZO. MOTTO: Spolupráce a solidarita. Vážené kolegyně, vážení kolegové, Předsedům VZO Změny v roce 2015 Vážené kolegyně, vážení kolegové, již tradičně v prvním čísle roku 2015 uvádíme přehled dávek, které budou státem poskytovány v tomto roce a jejich případných změn, základní

Více

Státní sociální podpora

Státní sociální podpora Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Státní správu podle tohoto zákona vykonávají od 1.4.2004

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV.

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Obsah Teoretická část... 3 Pojmy... 3 Dávky... 4 Správa... 5 Doporučení... 5 Praktická část... 6 2 Teoretická část nemocenské pojištění upraveno zákonem

Více

PŘÍLOHA X ZVLÁŠTNÍ NEPŘÍSPĚVKOVÉ PENĚŽITÉ DÁVKY (Čl. 70 odst. 2 písm. c) BELGIE a) Příspěvek k náhradě příjmů (zákon ze dne 27.

PŘÍLOHA X ZVLÁŠTNÍ NEPŘÍSPĚVKOVÉ PENĚŽITÉ DÁVKY (Čl. 70 odst. 2 písm. c) BELGIE a) Příspěvek k náhradě příjmů (zákon ze dne 27. PŘÍLOHA X ZVLÁŠTNÍ NEPŘÍSPĚVKOVÉ PENĚŽITÉ DÁVKY (Čl. 70 odst. 2 písm. c) BELGIE a) Příspěvek k náhradě příjmů (zákon ze dne 27. února 1987) b) Zaručený příjem pro starší osoby (zákon ze dne 22. března

Více

OBSAH 1. ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ...11

OBSAH 1. ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ...11 Obsah 3 OBSAH 1. ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ...11 Slovníček ke kapitolám 1 až 3...12 Použité zkratky...18 1.1 POTŘEBUJEME, CHCEME NEBO NECHCEME PERSONÁLNÍ STRATEGIE?...19 1.1.1 Strategie rozvoje lidských zdrojů

Více

Seznam autorů... 3. Zkratky a úplné názvy předpisů použitých v publikaci... 11. Úvod... 14. Část I Daňové slevy... 15

Seznam autorů... 3. Zkratky a úplné názvy předpisů použitých v publikaci... 11. Úvod... 14. Část I Daňové slevy... 15 Obsah Seznam autorů................................................ 3 Zkratky a úplné názvy předpisů použitých v publikaci.............. 11 Úvod........................................................

Více

Zákoník práce od 1.1.2012

Zákoník práce od 1.1.2012 Zákoník práce od 1.1.2012 Základní zásady pracovněprávních vztahů 2011 2012 13 (2): Zaměstnavatel a) nesmí přenášet riziko z výkonu závislé práce na zaměstnance, b) musí zajistit rovné zacházení se zaměstnanci

Více

Jste občanem Evropské unie

Jste občanem Evropské unie Jste občanem Evropské unie V Í T E J T E v L u c e m b u r s k u informační brožura vypracovaná ASTI (Organizace pro podporu zahraničních pracovníků) a jejími partnery O B S A H Budete pobývat v Lucembursku

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Téma VI.2.4. Práce a vzdělávání 13. Pracovní témata k zaměstnání v EU Mgr. Zuzana Válková

Více

Péče o děti v daňových systémech

Péče o děti v daňových systémech Péče o děti v daňových systémech Jaroslav Vostatek Workshop CESTA VŠFS 17. 6. 2015 Osnova Fiskalizacedětských dávek Modely zdanění osobních příjmů vč. navazujících dětských dávek Liberální modely Konzervativní

Více

DAŇOVÁ SOUSTAVA. Ing. Hana Volencová. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

DAŇOVÁ SOUSTAVA. Ing. Hana Volencová. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DAŇOVÁ SOUSTAVA Ing. Hana Volencová Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_07_3_09_ EK Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Sleva na dani: poplatníkům se vypočtená daň za zdaňovací období

Více

Dávky v roce 2013. INFO OS ZPTNS 1/2013 Předsedům VZO

Dávky v roce 2013. INFO OS ZPTNS 1/2013 Předsedům VZO Předsedům VZO Dávky v roce 2013 Vážené kolegyně, vážení kolegové, již tradičně v prvním čísle roku 2013 uvádíme přehled změn u dávek, které budou státem poskytovány v tomto roce a dalších každoročně měněných

Více

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat:

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: Vznik pracovního poměru strana 14 4.4 DOKLADY PŘI VZNIKU PRACOVNÍHO POMĚRU 4.4.1 Doklady předkládané zaměstnancem Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: 1. Osobní dotazník a životopis

Více

Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení

Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz Telefon: 221 183 225 http://seb.soc.cas.cz Oddělení ekonomické sociologie,

Více

Financování individuální péče ve Francii. Céline Argenti-Dubourget, CAF Bouches-du-Rhône

Financování individuální péče ve Francii. Céline Argenti-Dubourget, CAF Bouches-du-Rhône individuální péče ve Francii Céline Argenti-Dubourget, CAF Bouches-du-Rhône rané dětství: klíčové číselné údaje klíčové číselné údaje 2,5 milionu dětí ve věku do 3 let k 1. lednu 2011. Zvýšení úhrnné plodnosti

Více

Předmět: Občanská nauka Ročník: 2. Téma: Člověk a právo. Vypracoval: JUDr. Čančík František Materiál: VY_32_INOVACE_42 Datum: 6.1.

Předmět: Občanská nauka Ročník: 2. Téma: Člověk a právo. Vypracoval: JUDr. Čančík František Materiál: VY_32_INOVACE_42 Datum: 6.1. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch 65-41-L/01 Gastronomie Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Občanská nauka Ročník:

Více

90 let sociálního pojištění v České republice

90 let sociálního pojištění v České republice 90 let sociálního pojištění v České republice 25 let existence České správy sociálního zabezpečení JUDr. Simona Urbánková, Brno, 12. 5. 2015 Obsah 1. Historický úvod 2. Zákon č. 221/1924 Sb. 3. Vývoj sociálního

Více

Úvodní slovo ministryně práce a sociálních věcí

Úvodní slovo ministryně práce a sociálních věcí Dávky pěstounské péče 2013 Úvodní slovo ministryně práce a sociálních věcí Milí čtenáři, do rukou se vám dostává užitečná publikace, která v rámci sociální reformy shrnuje všechny podstatné změny v oblasti

Více

5 Úvod k výzkumné části... 62 5.1 Statistické údaje... 62 5.1.1 Chí-kvadrát (Χ2) test... 62 5.1.2 Korelační analýza... 62 6 Zaměstnanci/pracovníci...

5 Úvod k výzkumné části... 62 5.1 Statistické údaje... 62 5.1.1 Chí-kvadrát (Χ2) test... 62 5.1.2 Korelační analýza... 62 6 Zaměstnanci/pracovníci... Obsah Zadání studie... 1 Úvod... 16 I. OBECNÁ ČÁST... 17 1 Charakteristika živých umění v ČR... 17 1.1 Legislativa... 17 1.2 Organizační forma... 17 1.3 Vývoj základních ukazatelů v letech 1980-2010...

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

JAK ODEJÍT NA MATEŘSKOU A RODIČOVSKOU DOVOLENOU......a jak se z ní vrátit zpět do zaměstnání!

JAK ODEJÍT NA MATEŘSKOU A RODIČOVSKOU DOVOLENOU......a jak se z ní vrátit zpět do zaměstnání! JAK ODEJÍT NA MATEŘSKOU A RODIČOVSKOU DOVOLENOU......a jak se z ní vrátit zpět do zaměstnání! KDY SE ODCHÁZÍ NA MATEŘSKOU? VÝPOČET A PODÁNÍ ŽÁDOSTI Mateřská dovolená je zákoníkem práce stanovena na 28

Více

6 Zdravotní pojištění

6 Zdravotní pojištění 6 Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění 6.1 Účast zaměstnanců na pojištění Pro účely zdravotního pojištění jsou za zaměstnance označovány osoby, kterým plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti

Více

Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky. Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky. Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Výběrov rová šetření o zdraví a vybrané údaje zdravotnické statistiky, 21. října 2009 Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických

Více

Změny nemocenského pojištění od 1. 1. 2012 interní sdělení

Změny nemocenského pojištění od 1. 1. 2012 interní sdělení Předsedům VZO Změny nemocenského pojištění od 1. 1. 2012 interní sdělení Vážené kolegyně, vážení kolegové, posíláme stanovisko Legislativní rady Českomoravské konfederace odborových svazů k některým změnám

Více

12. května 2015. Lucie Rytířová

12. května 2015. Lucie Rytířová 12. května 2015 Lucie Rytířová Sociální zabezpečení Daň z příjmů Zaměstnávání zahraničních pracovníků Vysílání pracovníků do zahraničí 2 3 EU / EHP / Švýcarsko Smluvní státy (např. USA, Kanada, Korea,

Více

První prorůstová a propopulační důchodová reforma.

První prorůstová a propopulační důchodová reforma. První prorůstová a propopulační důchodová reforma. Demo verze Podívejme se na problém dostatku nově narozených dětí čistě z ekonomického, nikoliv emocionálního hlediska při použití representativních dat

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Odměňování pracovníku a výpočet mzdy Ekonomika lesního hospodářství 5. cvičení Odměňování

Více

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč Sociální reformy Petr Nečas Hlavní cíl zastavení tempa zadlužování země Hlavní problém prudké tempo zadlužování státu růstem mandatorních výdajů především v posledních dvou letech vlády Jiřího Paroubka

Více

Odbor správních a vnitřních věcí

Odbor správních a vnitřních věcí Odbor správních a vnitřních věcí Matrika vedení knih narození, manželství a úmrtí a souvisejících sbírek listin a vydávání výpisů z těchto knih podle zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení

Více

I. pilíř důchodové reformy

I. pilíř důchodové reformy I. pilíř důchodové reformy KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU KROK ZA KROKEM (CZ.1.07/1.3.43/02.0008) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Důchody Základním

Více

110/2006 Sb. ZÁKON. ze dne 14. března 2006. o životním a existenčním minimu. Předmět úpravy

110/2006 Sb. ZÁKON. ze dne 14. března 2006. o životním a existenčním minimu. Předmět úpravy 110/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o životním a existenčním minimu Změna: 261/2007 Sb. Změna: 239/2008 Sb. Změna: 261/2007 Sb.(část), 129/2008 Sb. Změna: 306/2008 Sb. Změna: 85/2010 Sb. Změna: 73/2011

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Veřejná podpora v programu Zelená úsporám

Veřejná podpora v programu Zelená úsporám Veřejná podpora v programu Zelená úsporám I. Veřejná podpora v programu Zelená úsporám (dále jen programu ZÚ ) je zmíněna v příloze č. I/3 ke směrnici č. 9/2009 MŽP, o poskytování finančních prostředků

Více

1.2. Doba trvání nájemního vztahu. 1.3. Postup při podání žádosti. 1.4. Postup při hodnocení žádosti. strana druhá

1.2. Doba trvání nájemního vztahu. 1.3. Postup při podání žádosti. 1.4. Postup při hodnocení žádosti. strana druhá Městyse Višňové Sp. zn.: Pravidla pro pronájem sociálních vstupních bytů Sociální vstupním bytem je nájemní byt se sociálním určením postavený se státní dotací podle podprogramu "Podpora výstavby podporovaných

Více

AKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ

AKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ AKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ POLITIKY ETF Pastorační a sociální práce VOŠ Jabok 2014 Mgr. Michael Martinek, Th.D. RODINNÁ POLITIKA NENÍ SOCIÁLNÍ POLITIKA! Sociální politika: řeší situace potenciálního nebo

Více

MKOS. Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů

MKOS. Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů MKOS Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů Přehled dotčených oblastí Změny platné od 1.1.2011 v oblasti Nemocenských dávkách Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více